VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 KARCINOM DĚLOŽNÍHO HRDLA A MOŽNOSTI JEHO PREVENCE Bakalářská práce ZUZANA POSPÍŠILOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová Praha 2013 PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 26. 3. 2013 …………………………….. Zuzana Pospíšilová PODĚKOVÁNÍ Děkuji tímto vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Ivaně Jahodové za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky. Dále děkuji celé své rodině za motivaci a podporu při studiu na Vysoké zdravotnické škole. ABSTRAKT POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Karcinom děložního hrdla a možnosti jeho prevence. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová. Praha 2013. 71 s. Bakalářská práce se zabývá problematikou karcinomu děložního hrdla a možnostmi jeho prevence. Teoretická část popisuje vedle základních pojmů, kterými jsou karcinom, děložní hrdlo a infekce, která ho způsobuje, také rizikové faktory vzniku onemocnění, způsoby diagnostiky a léčby, ale také hlavně preventivní opatření, jak karcinomu děložního hrdla předcházet. Navazující praktická část práce analyzuje formou dotazníkového šetření povědomí týkající se informovanosti o karcinomu děložního hrdla a způsobech, jak mu předcházet. Prevence hraje významnou roli v přístupu k vlastnímu zdraví. Informovanost a postoje veřejnosti jsou důležitými faktory pro časný záchyt vznikajícího onemocnění. Úloha všeobecné sestry je především v oblasti primární prevence, kde se správnou edukací podílí na navození a upevnění odpovědného chování v oblasti sexuální hygieny zejména rizikových skupin. Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány formou přehledných tabulek a grafů, které jsou podkladem pro závěrečná doporučení bakalářské práce. Klíčová slova Děložní hrdlo. Karcinom. Lidský papillomavirus. Prevence. ABSTRACT POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Cervical Cancer and Possibilities for Prevention. The College of Nursing, o.p.s. Public Degree Qualifications: Bachelor (Bc). Supervisor: PhDr. Ivana Jahodová. Prague 2013. 71 p. Bachelor thesis is dealing with the issues of cervical cancer and possibilities of its prevention. The theoretical part describes among basic terms as cancer, cervix and infection, which causes the cervical cancer, also the risk factors of disease origin, methods of diagnosis and treatment and also the prevention actions, which leads to avoid developing cervical cancer. The follow-up practical part of my thesis analyses the knowledge about cervical cancer and methods to avoid it. The prevention is a significant part in treatment. The public knowledge and attitudes are important factors for early detection of a new disease origin. The role of a nurse is mainly in primary prevention. She is participating by correct education in setting and improving the responsible behaviour in sexual hygiene, especially by risk category. The results of the survey are presented by tables and charts, which are used as a basis for final recommendations in thesis. Keywords Cancer. Cervix. Human papillomavirus. Prevention. OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD..................................................................................................................................15 1 SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ......................................................................17 2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ.........................................................................20 2.1 Karcinom ...............................................................................................................20 2.2 Děložní hrdlo .........................................................................................................20 2.3 Nádory děložního hrdla .........................................................................................21 2.4 Human papillomavirus ..........................................................................................22 3 KARCINOM DĚLOŽNÍHO HRDLA ..........................................................................23 3.1 Rizikové faktory ....................................................................................................23 3.2 Symptomy nemoci.................................................................................................24 3.3 Diagnostika............................................................................................................25 3.4 Léčba .....................................................................................................................26 3.4.1 Chirurgická léčba............................................................................................27 3.4.2 Radioterapie....................................................................................................28 3.4.3 Chemoterapie..................................................................................................28 3.4.4 Podpůrná léčba ...............................................................................................28 4 PREVENCE KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA ................................................30 4.1 Primární prevence..................................................................................................30 4.2 Sekundární prevence..............................................................................................33 4.3 Terciální prevence .................................................................................................34 4.4 Kvartérní prevence ................................................................................................34 4.5 Screeningový program v České republice.............................................................35 4.6 Instituce v boji proti karcinomu děložního hrdla...................................................35 5 PRŮZKUM INFORMOVANOSTI ŽEN A DÍVEK O KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA A MOŽNOSTECH JEHO PREVENCE .............................38 5.1 Průzkumný problém ..............................................................................................38 5.2 Průzkumné cíle ......................................................................................................38 5.3 Průzkumné otázky .................................................................................................39 5.4 Metodika průzkumu...............................................................................................39 5.5 Průzkumný soubor.................................................................................................39 5.6 Technika dotazníku................................................................................................40 5.7 Časový harmonogram realizace průzkumu ...........................................................40 5.8 Průzkumný tým a organizační zabezpečení...........................................................42 6 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...................................................43 7 DISKUZE ........................................................................................................................62 8 DOPORUČENÍ PRO PRAXI........................................................................................66 ZÁVĚR ...............................................................................................................................68 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................69 PŘÍLOHY SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Děložní hrdlo......................................................................................................21 Obrázek 2 Lidský papillomavirus........................................................................................22 Obrázek 3 Konizace kličkou a jehlou..................................................................................27 Obrázek 4 Vakcíny Cervarix a Silgard................................................................................31 Obrázek 5 Kvítek měsíčku lékařského a logo LPR .............................................................37 Obrázek 6 Časový harmonogram průzkumu .......................................................................41 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Příspěvky na očkování u jednotlivých zdravotních pojišťoven v roce 2012......32 Tabulka 2 Věková struktura respondentek ..........................................................................43 Tabulka 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek..........................................................44 Tabulka 4 Znalost onemocnění karcinomu děložního hrdla................................................45 Tabulka 5 Závažnost onemocnění karcinomu děložního hrdla ...........................................46 Tabulka 6 Co způsobuje karcinom děložního hrdla ............................................................47 Tabulka 7 Obavy z onemocnění karcinomem děložního hrdla ...........................................48 Tabulka 8 Zdroje získání informací o onemocnění .............................................................49 Tabulka 9 Představuje očkování 100% ochranu..................................................................50 Tabulka 10 Přenašeč onemocnění........................................................................................51 Tabulka 11 Možnosti prevence karcinomu děložního hrdla................................................52 Tabulka 12 Zdroj informací o prevenci onemocnění...........................................................53 Tabulka 13 Existuje vakcina proti HPV ..............................................................................54 Tabulka 14 Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky z důvodu rizika onemocnění karcinomem děložního hrdla........................................................55 Tabulka 15 Jste očkovaná proti karcinomu děložního hrdla ...............................................56 Tabulka 16 Důvody pro neočkování....................................................................................57 Tabulka 17 Důvody pro očkování .......................................................................................58 Tabulka 18 Vakcína, kterou jsou respondentky očkovaný..................................................59 Tabulka 19 Období pro vhodné očkování............................................................................60 Tabulka 20 Je očkování hrazeno pojišťovnou .....................................................................61 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Srovnání incidence v ČR s ostatními zeměmi Evropy.............................................18 Graf 2 Časový vývoj hrubé incidence děložního hrdla........................................................19 Graf 3 Věková struktura respondentek ................................................................................43 Graf 4 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek................................................................44 Graf 5 Co znamená karcinom děložního hrdla....................................................................45 Graf 6 Názor na závažnost onemocnění ..............................................................................46 Graf 7 Co způsobuje karcinom děložního hrdla..................................................................47 Graf 8 Obavy z onemocnění karcinomem děložního hrdla .................................................48 Graf 9 Zdroje získání informací o onemocnění...................................................................49 Graf 10 Představuje očkování 100% ochranu......................................................................50 Graf 11 Přenašeč onemocnění .............................................................................................51 Graf 12 Možnosti prevence karcinomu děložního hrdla .....................................................52 Graf 13 Zdroj informací o prevenci onemocnění ................................................................53 Graf 14 Existuje vakcina proti HPV....................................................................................54 Graf 15 Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky z důvodu rizika onemocnění karcinomem děložního hrdla.............................................................55 Graf 16 Jste očkovaná proti karcinomu děložního hrdla.....................................................56 Graf 17 Důvody pro neočkování .........................................................................................57 Graf 18 Důvody pro očkování .............................................................................................58 Graf 19 Vakcína, kterou jsou respondentky očkovaný........................................................59 Graf 20 Období pro vhodné očkování .................................................................................60 Graf 21 Je očkování hrazeno pojišťovnou...........................................................................61 SEZNAM ZKRATEK DNA……………………Deoxyribonucleic acid ECCA………………….European Cervical Cancer Association EU……………………...Evropská unie HPV……………………Human papillomavirus LPR…………………….Liga proti rakovině MZ ČR…………………Ministerstvo zdravotnictví České republiky NOR……………………Národní onkologický registr SVOD………………….Systém pro vizualizaci onkologických dat SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Benigní nádor - nezhoubný nádor, který se vyznačuje omezeným růstem, neprorůstá okolní tkání a zůstává ohraničen, nezakládá metastázy Biopsie – vyšetření vzorku tkáně odebrané pro další vyšetření Cervix uteri - děložní hrdlo Cervikální screening – pravidelné gynekologické prohlídky s cílem odhalit přednádorové změny (prekancerózy) nebo časná stadia zhoubného nádoru (karcinomu) děložního hrdla Cytologie – vyšetření buněk získaných z lidského organismu Cytologický stěr - stěr buněk z povrchu nebo vnitřní části děložního hrdla přenesený na vyšetřovací sklo, po obarvení jsou pod mikroskopem hodnoceny buněčné změny Cytostatika – léky užívané k léčbě zhoubných nádorů Epitel – tkáň tvořená buňkami, které na sebe těsně naléhají Incidence – počet nově zjištěných případů dané nemoci v časovém období ve sledované populaci Karcinom - zhoubný nádor vzniklý z epitelu Karcinom in situ – počáteční stadium karcinomu, kdy nádorové buňky ještě nepřestoupily přes bazální membránu Kolposkopie – optická vyšetřovací metoda, která pomáhá odhalit změny na sliznici děložního hrdla Konizace – kruhovité vytětí tkáně děložního hrdla pro histologické vyšetření Maligní nádor - zhoubný nádor, tzn. šířící se do okolních tkání a vytvářející vzdálená nádorová ložiska v jiných částech těla – metastázy Metastáza - druhotné ložisko v místě vzdáleném od původně vzniklého prvotního nádoru Mortalita – udává počet pacientů zemřelých v časovém období u sledované populace Papanicolaoův (Pap) test - součást gynekologického vyšetření. Slouží k hodnocení buněčných změn na děložním hrdle v rámci prevence nádorů Papillomaviry - přesně lidské papillomaviry; viry, které u lidí způsobují onemocnění kůže (např. různé formy bradavic) a sliznic, kde je nejzávažnější infekce v oblasti děložního hrdla, protože může vést až k rozvoji karcinomu Prekancerózy – předrakovinný stav, tělesná změna nebo onemocnění, z nichž se může vyvinout zhoubný nádor Recidiva – návrat nemoci, která již byla vyléčena nebo u které již vymizely příznaky Relaps – opětovné objevení příznaků nemoci, která byla v klidovém období - remisi Remise – vymizení příznaků a projevů onemocnění 15 ÚVOD „Zdraví pochází jen ze zdravého způsobu života.“ T. C. Fry Zdraví je ta nejcennější hodnota, kterou člověk může mít. Od zdraví se odvíjejí další hodnoty, jako jsou štěstí, spokojenost, úspěch. Mít štěstí znamená nejen předvídat, předcházet vážným událostem, ale i být preventivně připraven. A právě prevence a informovanost týkající se velmi vážného onemocnění, kterým karcinom děložního hrdla je, jsou hlavním tématem bakalářské práce. Problematika prevence karcinomu děložního hrdla byla zvolená pro její aktuálnost a závažnost. Vycházíme ze svých zkušeností při práci v gynekologické ambulanci, kde se setkáváme s konkrétními případy diagnózy karcinomu děložního hrdla. Z toho vyplývá, že na uvedeném pracovišti se většinou řeší již vzniklý problém. Možnosti zlepšení prevence vidíme především ve zvýšené edukaci na jiných zdravotnických pracovištích. Všeobecná sestra přichází do kontaktu se ženami různého věku každý den. U všech žen je zdůrazňování prevence karcinomu děložního hrdla důležité a to zejména v oblasti primární prevence. Význam prevence může být buď v edukaci matek a starších žen, které následně ovlivňují mladší generace (dcery, vnučky), nebo v edukaci v oblasti hygieny pohlavního života u žen, kterých se prevence karcinomu děložního hrdla přímo týká. Jelikož se virem HPV může nakazit kterýkoliv sexuálně aktivní jedinec, problém se dotýká také mužů. Vzhledem k poměrně velké medializaci tohoto onemocnění přibývají v České republice každoročně stovky žen, u kterých bylo toto onemocnění diagnostikováno. Otázkou však zůstává, zda byly dostatečně informovány o možnostech prevence. Zde hraje důležitou roli nejen dokonalá organizovanost gynekologických prohlídek, ale také míra odpovědnosti žen za své zdraví. 16 Cílem bakalářské práce je zjistit, do jaké míry jsou české ženy a dívky informovány o možnostech prevence před onemocněním karcinomem děložního hrdla. Prevence je nepochybně mnohem účinnější a racionálnější, než léčba již vzniklého onemocnění. S tímto cílem souvisí také zjištění míry informovanosti o samotném onemocnění. Mladí lidé si většinou nejsou ochotni připustit, že styl jejich života a životospráva ovlivňuje jejich zdraví. Tuto skutečnost si začínají uvědomovat s přibývajícím věkem, výskytem zdravotních obtíží nebo úmrtí vrstevníků. S přibývajícím věkem si také každý člověk váží více svého zdraví. První část bakalářské práce se v souvislosti s tématem věnuje vymezení základních pojmů, přibližuje současný stav dané problematiky, rizikové faktory onemocnění, stanovení diagnózy a následné terapie. Důležitou kapitolou teoretické části jsou způsoby prevence tohoto závažného onemocnění. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření realizované v privátní gynekologické ambulanci. Výsledky jsou podkladem pro doporučení na zlepšení spolupráce v otázkách prevence onemocnění karcinomem děložního hrdla. 17 1 SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY Problematice karcinomu děložního hrdla je v současné době věnovaná stále větší pozornost. Je součástí sledování Národního onkologického registru České republiky a námětem mnoha odborných diskusí. V České republice se jedná o druhé nejčastěji se vyskytující nádorové onemocnění u žen. Případné abnormality na děložním hrdle dokáže včas odhalit tzv. screeningový program, který v ČR funguje v rámci preventivních gynekologických prohlídek. Tyto preventivní gynekologické prohlídky jsou hrazeny ze zdravotního pojištění 1x ročně. K organizaci preventivních vyšetření pro časný záchyt těchto nádorů vyšla vyhláška 70/2012 Sb., § 7 Ministerstva zdravotnictví ČR uvedená v příloze A. Změny na děložním hrdle jsou dobře zpřístupněny zrakové kontrole lékaře a je možné odebrat stěr ze sliznice k dalšímu vyšetření. Při včasném záchytu je vysoká úspěšnost léčby a to až kolem 90 %. Zároveň je dosaženo nejlepších výsledků při léčbě předrakovinných stádií onemocnění (JOUKALOVÁ, 2012). Preventivní prohlídky a programy představují však sekundární prevenci. Důležitá je již samotná primární prevence, která apeluje na „zdravé“ sexuální chování a zdravý životní styl a nově také na aplikaci vakcín, které mohou mít pozitivní vliv na nepříznivou bilanci vzrůstajícího výskytu nádorového onemocnění děložního hrdla. V současnosti je v České Republice proti karcinomu děložního hrdla naočkováno zhruba 14 procent dívek, většina ve věku okolo 18 nebo 19 let. Očkování je, i přes finanční příspěvky většiny pojišťoven, poměrně finančně náročné a pro většinu žen a dívek nedostupné. Díky úpravě zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou od dubna 2012 propláceny alespoň třináctiletým dívkám celá očkovací schémata. V současné době jsou na českém trhu vakcíny s komerčním názvem Silgard od firmy Merck a spol. a vakcína Cervarix firmy GlaxoSmithKlein. V Evropské unii byla vakcína Silgard schválena v září 18 2006, vakcína Cervarix v září 2007. Účinnost vakcín je 70 – 80 % při normálním gynekologickém nálezu (ŠEBESTOVÁ, 2012). Významný podíl na včasném stanovení diagnózy mají sami nemocní. Tomu však předchází dostatečná osvěta a poučení o časných příznacích nádoru a návštěvě lékaře. V ČR nelze bohužel považovat informovanost veřejnosti v těchto otázkách za dostatečnou. I přes neustálou medializaci tohoto zákeřného onemocnění, počet nakažených roste, a proto je zapotřebí tuto informovanost neustále prohlubovat. Nepochybně důležitá je totiž prevence nemoci, která je mnohem racionálnější a účinnější, než léčba již vzniklého onemocnění (DIENSTBIER, 2001). V České republice je ročně diagnostikováno více jak 1 000 případů onemocnění karcinomem děložního hrdla. Zhruba 400 žen na diagnózu karcinomu děložního hrdla umírá. V 99 % způsobuje onemocnění lidský papillomavirus (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. V rámci Evropské unie jsou patrné značné rozdíly mezi Západem a Východem: v postkomunistických zemích je toto onemocnění rozšířeno mnohem více. Mezi ostatními východoevropskými zeměmi řadí statistika naši zemi na nelichotivé jedenácté místo, jak ilustruje graf 1. Graf 1 Srovnání incidence v ČR s ostatními zeměmi Evropy Zdroj: Národní onkologický registr, 2012 19 Zatímco v ČR dosahuje incidence karcinomu děložního hrdla v přepočtu na 100 000 osob hodnoty 18,9, v západoevropských zemích to není ani polovina. Pro představu je např. v USA incidence 7,0; v Kanadě 8,5 a v Austrálii 6,2. Přehled incidence v jednotlivých 41 evropských zemích (včetně západoevropských) příloha B. Rozdílné hodnoty jsou dány zejména tím, že zatím co v západoevropských zemích fungují programy cervikálního screeningu založeny na cíleném oslovování pacientek, v ČR chybí u cervikálních screeningů zejména toto adresné zacílení na konkrétní pacientky. Preventivní programy jsou tudíž zaměřeny převážně všeobecně. (MÁJEK, 2012). Graf 2 zobrazuje časový vývoj hrubé incidence (tj. počet nových případů na 100 000 osob) a mortality (tj. počet úmrtí na diagnózu na 100 000 osob) nádorů děložního hrdla. Graf 2 Časový vývoj hrubé incidence děložního hrdla Zdroj: Národní onkologický registr, 2012 Incidence (počet nových onemocnění na 100 000 žen) za jeden rok se u nás dlouhodobě pohybuje okolo 20 případů. 20 2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Hlavním pojmem bakalářské práce je onkologické onemocnění – karcinom, potažmo karcinom děložního hrdla. V následujícím textu jsou základní pojmy jako je karcinom, děložní hrdlo, nádory děložního hrdla a infekce, která ji způsobuje blíže specifikována. 2.1 Karcinom Slovo „karcinom“ pochází z řeckého karkinôma. Jde o nádorové onemocnění vycházející z epitelu, tedy např. z vrstev kůže či sliznic. Počáteční stádium karcinomu, kdy ještě nádorové buňky nepřestoupily přes bazální membránu, se označuje jako karcinom in situ. Nádorové buňky ještě nepronikly do lymfatických nebo krevních cév a nevznikly tak metastázy (MÁJEK, 2012). 2.2 Děložní hrdlo Děložní hrdlo latinsky nazývané cervix uteri. Jedná se o spodní zúženou část dělohy. Má kuželovitý nebo válcovitý tvar a asi polovina děložního hrdla je snadno dostupná při běžném gynekologickém vyšetření. 21 Zdroj: Májek, 2012 Obrázek 1 Děložní hrdlo Děložní hrdlo má funkci tzv. bariéry, protože uzavírá vstup do dělohy a do dutiny břišní tak nemohou proniknout žádné nečistoty. Naopak malým otvůrkem hrdla pronikají spermie, a pokud je vajíčko oplodněno, vychází tudy nový lidský život (JASTRABOVÁ, 2010). 2.3 Nádory děložního hrdla Orgány lidského těla se skládají z drobných, pro lidské oko neviditelných částic, tzv. buněk. U buněk dochází v průběhu života k jejich řízené obnově, přičemž nové buňky vznikají a staré zanikají. Díky tomu nám rostou vlasy, hojí se rány, účinkuje obranyschopnost atd. Existuje důsledná rovnováha těchto dějů. Jestliže dojde k porušení tohoto řízeného procesu, vznikají předrakovinné změny buněk, tzv. prekancerózy, se kterými se organismus někdy sám vypořádá. Včas objevené prekancerózy lze úspěšně vyléčit. Čím později jsou však detekovány, tím je léčba náročnější a méně úspěšná. Nádory lze rozdělit na nezhoubné, tzv. benigní a zhoubné, tzv. maligní. Benigní nádory rostou většinou pomaleji a nemají snahu prorůstat do okolních tkání. Mohou však způsobovat problémy svým růstem, a proto je nutné je léčit. 22 Maligní nádory tvoří buňky, které se šíří do okolí a ničí okolní orgány. Šířit se mohou mízními nebo krevními cévami a dávat tak základ druhotným ložiskům – tzv. metastázám. Dle postižení organismu zhoubným nádorem se určuje stádium onemocnění. Pro konkrétní stádium je lékařem doporučen ten nejlepší způsob léčby (SLÁMA, 2012). 2.4 Human papillomavirus Human papillomavirus (HPV) je malý neobalený DNA virus, který patří do čeledi Papillomaviridae a vykazuje druhovou i tkáňovou specifitu. Dle infikovaného epitelu se rozlišuje typ kožní, slizniční, či obojí. V současné době je známo cca 120 typů HPV, z nich se 40 vyskytuje v genitoanální oblasti. Dle onkogenního potenciálu se rozlišují dvě skupiny: • high risk (vysoké riziko): 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, • low risk (nízké riziko): 6, 11, 34, 40, 42, 43, 44, 54, 70, 72, 74, 81. V 70 % infekce HPV je typem 16 a 18. HPV se přenáší hlavně pohlavním stykem, dále na pohlavní orgány z rukou a z úst, za porodu je možný přenos z matky na dítě. Největší výskyt HPV lze sledovat u dívek a žen věku 20-25 let. Inkubační doba HPV je 1- 8 měsíců. Vývoj rakoviny od prvotní HPV infekce může trvat až 10 let (TACHEZY, 2012). Zdroj: Tachezy, 2012 Obrázek 2 Lidský papillomavirus 23 3 KARCINOM DĚLOŽNÍHO HRDLA Adam ve své publikaci uvádí, že: „Karcinom děložního čípku je epitelový nádorový proces vycházející z oblasti povrchového epitelu čípku exocervixu nebo cylindrického epitelu děložního kanálu – endocervixu. Vzniku onemocnění předchází období vývoje dysplastických změn zvaných cervikální intraepiteliální neoplazie, zkratkou CIN“ (ADAM, 2002, s. 239). Karcinom děložního hrdla je jedním z mála zhoubných nádorů, u nichž je již nepochybná souvislost s infekcí lidskými papillomaviry. Lidský papillomavirus se přenáší zejména pohlavním stykem. Těchto virů existuje více jak 60 typů a některé z nich se podílí na vzniku jiných nádorových onemocnění. Pokud by ženy absolvovaly pravidelně gynekologické prohlídky, bylo by možné zachytit včas případy nádorů děložního hrdla (ŽALOUDÍK, 2008). 3.1 Rizikové faktory Hlavní rizikové faktory pro vznik papillomavirové infekce vedoucí až ke vzniku karcinomu děložního hrdla vyplývají ze způsobu přenosu infekce. V současné době se lidský papillomavirus (HPV) považuje za primární infekční činitel vzniku karcinomu. Není však sám schopen indukovat vznik novotvaru, ale k jeho vzniku je nutná expozice dalších spolupůsobících faktorů. Výčet prokazatelně rizikových faktorů související s karcinomem je následující: • Časný věk v době prvního pohlavního styku. S klesajícím věkem roste riziko vzniku karcinomu, pod hranicí šestnáctého roku věku velmi významně. U pacientek ve věku 30 – 35 let je vyšší pravděpodobnost spontánního vyhojení infekce 24 způsobené papillomavirem. Naopak ve věku nad 35 let delší dobu přetrvávající papillomavirová infekce signalizuje vyšší riziko vzniku onemocnění. • Sexuální promiskuita. Časté střídání sexuálních partnerů a sexuální vztahy s vysoce rizikovými muži. • Snížená funkce obranyschopnosti organismu. Zde se jako důsledek udává jiné onemocnění, nesprávné stravovací návyky, nedostatek vitamínu A a C, psychická zátěž a stres. Velmi významnou roli zde také hraje kouření, a to jak aktivní, tak také pasivní. • Dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. • Mnohočetné porody. • Přítomnost jiného novotvaru pohlavních orgánů (DIENSTBIER, 2001). 3.2 Symptomy nemoci Karcinom děložního hrdla vzniká několik let. Tento proces může trvat podle současný poznatků 10 až 15 let. Jak již bylo zmíněno, začíná infekcí rizikovým typem HPV s následným vznikem atypických buněk na děložním hrdle, které v průběhu času procházejí různými vývojovými stádii až ke vzniku karcinomu. V časných stádiích nepociťuje žena žádné obtíže. Jedinou možností, jak odhalit přítomnost změněných buněk jsou pravidelná screeningová vyšetření děložního hrdla. Při takto časném zjištění mohou být většinou úspěšně odstraněna. V pokročilém stádiu, kdy již dojde ke vzniku karcinomu děložního hrdla, může žena pozorovat následující příznaky: • krvácení z pochvy po styku, • neobvyklý výtok z pochvy, 25 • bolest v oblasti pohlavních orgánů. V případě, že se některý z uvedených příznaků objeví, je nutné co nejdříve navštívit gynekologa a provést příslušná vyšetření. Uvedené příznaky mohou souviset nejen s karcinomem děložního hrdla, ale i s jinými dalšími onemocněními (ECCA, 2012). 3.3 Diagnostika Včasná diagnóza a adekvátní léčba je pro další prognózu zásadní. Pravidelnými kontrolami u svého gynekologa mohou ženy rozvoji onemocnění zabránit. Brzké zachycení přednádorového stádia karcinomu děložního hrdla už zachránilo život mnoha ženám na celém světě. V pokročilém stavu, kdy je diagnostika snadná, je však již léčba mnohdy neúčinná. Významnou roli při diagnóze má anamnéza. Osobní anamnéza podává důležité informace o pacientovi. Rodinná anamnéza identifikuje výskyt zhoubných nádorů u pokrevních příbuzných a pracovní anamnéza poukazuje na karcinogeny v pracovním prostředí, jako jsou záření, radionuklidy nebo různé chemické látky (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006). Diagnóze karcinomu děložního hrdla předchází gynekologické palpační vyšetření, provedení kolposkopie, ultrazvukové vyšetření vaginální sondou a odběr materiálu k histologii. Vyšetření děložního hrdla se označuje jako tzv. Papanicolaoův (Pap) test. Zahraniční zdroje uvádí, že až 10 % žen s karcinomem děložního hrdla má Pap test zcela v normě, přesto však trpí příznaky karcinomu děložního hrdla. Mohou za to zánětlivé 26 procesy, kdy mrtvá tkáň kryje rakovinné buňky, které nejsou při laboratorním vyšetření odhalitelné (GYNWEB.CZ, 2012). 3.4 Léčba Léčba se řídí pokročilostí onemocnění a celkovým stavem pacientky. K úspěšnému léčení nebo vyléčení je vhodný komplexní přístup, který spočívá v kombinaci základních terapeutických metod. Těmito metodami jsou chirurgická léčba, radioterapie a chemoterapie a to za přispění účinné podpůrné léčby (KLENER, 2002). Důležitou roli při stanovení léčby hraje stádium objeveného nádoru: U časných nádorů, omezených ještě na dělohu, postačí chirurgická léčba (blíže kapitola 3.4.1). Stejně jako u přednádorových stavů, tak u nádorů do 3 mm se provádí tzv. konizace. U pokročilejších nádorů je potřeba odstranit dělohou s okolními tkáněmi a spádové pánevní lymfatické uzliny. Tyto zákroky jsou náročné a provádějí se na specializovaných onkogynekologických pracovištích. Radikální operace s odstraněním dělohy znemožní ženám v plodném věku otěhotnět. U těžkých případů, kdy se nádory již šíří do okolí, se provádí radioterapie (blíže kapitola 3.4.2). Její účinek se zvyšuje současně podávanou chemoterapií (blíže kapitola 3.4.3). I u pokročilejších stadií lze těmito metodami vyléčit vysoké procento žen (MÁJEK, 2012). 27 3.4.1 Chirurgická léčba Chirurgické odstranění je možné řešit konizací nebo hysterektomií a volí se při nižších stádiích nemoci. Konizace představuje operační výkon, při kterém je odstraněna postižená část děložního hrdla nepříznivými změnami tkáně. Zároveň dochází k plastické úpravě hrdla, tzv. tracheotomii. Odebraná tkáň se mikroskopicky vyšetří a posoudí se její změny, což je pro stanovení následné léčby důležité. Hojení děložního hrdla trvá obvykle asi čtyři týdny a bývá spojeno se zakrvavělým výtokem. Následky operace se neprojeví na menstruačním cyklu, ani na sexuálním životě nebo možnosti otěhotnění a porodu, i když v případě následného těhotenství je nutné podrobnější sledování. Zdroj: Centrum onkologické prevence, 2012 Obrázek 3 Konizace kličkou a jehlou Konizace se provádí kličkou nebo jehlou. Výběr nástroje se řídí nálezem. V případě použití kličky se velmi šetrně odstraní povrchová léze. Konizace jehlou se využívá při lokalizaci léze v hrdle. 28 Hysterektomie znamená odnětí dělohy s částí pochvy a s částí podpůrného aparátu (parametrium). Nejčastěji se provádí laparotomicky (tedy klasickým otevřeným přístupem přes břicho). Jde o tzv. radikální hysterektomii. Pokud jsou při zákroku odstraněny i mízní uzliny, jde o tzv. totální hysterektomii. Podle histologického nálezu mízních uzlin je případně dále přistoupeno k ozařování pánve a případně i k chemoterapii (GYNWEB.CZ, 2012). 3.4.2 Radioterapie Radioterapie se volí u těžkých nádorů, které již nelze operovat. Využívá vysoce energetické záření, obvykle rentgenové, které ničí rakovinné buňky. Účinkuje však jak na rakovinné buňky, tak na normální. (RICHARDS, 2004). Léčba však vychází z předpokladu, že nádorová buňka je méně diferencovaná a je vůči záření citlivější, než buňka zralá, diferencovaná (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006). 3.4.3 Chemoterapie Tato metoda využívá při léčbě rozmanité chemické sloučeniny tzv. cytostatika, která mají schopnost omezovat buněčné dělení. Podávají se ambulantně infúzí do žíly, u některých je však potřebná hospitalizace. Mají vliv na celý organismus, a proto se podávají v cyklech, mezi kterými je určitá doba bez léčby potřebná pro zotavení organismu před dalším cyklem. Chemoterapie je často provázena nepříjemnými nežádoucími účinky a používá se zejména ve fázi metastáz (GYNWEB.CZ, 2012). 3.4.4 Podpůrná léčba Podpůrná léčba je nedílnou součástí nádorových onemocnění. Její význam vyniká tam, kde by efektivní chemoterapie nebyla bez její podpory vůbec možná, například při vysokodávkové chemoterapii. Podpůrná léčba doplňuje léčbu základní a omezuje 29 nežádoucí vedlejší účinky chemoterapie. Jde např. o léky proti nevolnosti a zvracení, antibiotika k prevenci a léčbě infekcí při útlumu krvetvorby nebo odstranění či zmírnění potíží vyvolaných vlastní nemocí (léky proti bolesti, zlepšení chuti k jídlu, prevence infekcí). V některých případech je dražší než vlastní protinádorová léčba. V jistých situacích může být podpůrná léčba jako jediná poskytovaná terapie tím nejlepším přístupem, a to tehdy, když jsou možnosti aktivní terapie vyčerpány a nemocnému je třeba zajistit co nejlepší kvalitu života (ŽALOUDÍK, 2008). 30 4 PREVENCE KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA Předejít zhoubným nádorům nelze, existují však možnosti, jak eliminovat jejich vznik a určitým způsobem jim preventivně předcházet. Prevence je v souvislosti s nádory děložního hrdla naprosto zásadní. 4.1 Primární prevence Primární prevencí se rozumí omezení vzniku nádorového onemocnění, resp. eliminace rizikových faktorů. U karcinomu děložního hrdla má primární prevence následující podoby: Úprava životního stylu spočívá především ve zvýšené hygieně pohlavního života, snížení promiskuity, bezpečného sexu, nekuřáctví, racionální stravě a dostatečném tělesném pohybu. Profylaktické očkování HPV vakcínou. Očkování poskytuje nejlepší ochranu dívkám, které ještě nezačaly žít sexuálním životem (SLEZÁKOVÁ, 2011). 31 V České republice jsou na trhu dvě očkovací látky, a to Cervarix a Silgard. Zdroj: Centrum onkologické prevence, 2012 Obrázek 4 Vakcíny Cervarix a Silgard Očkovací látky poskytují nejlepší ochranu dívkám, které ještě nezačaly žít sexuálním životem. Obě působí proti dvěma nejčastějším vysoko rizikovým typům tohoto viru, a to proti HPV 16 a 18, které jsou dohromady zodpovědné za 70 % případů karcinomu děložního hrdla. Vakcína Silgard navíc chrání proti HPV 6 a 11, které způsobují bradavičité výrůstky. Obě vakcíny se podávají injekčně do horní části paže v časovém rozmezí šesti měsíců. Cervarix je určen pro dívky ve věku 10 – 25 let. Silgard je určen pro dívky ve věku 9 – 26 let. Byly provedeny studie prokazující srovnatelný účinek u žen do 45 let. U této vakcíny je pro ženy a dívky ve věku 10 – 25 let třetí vakcína zdarma. Od zavedení vakcín na trh, kdy se cena za tři dávky očkování blížila k 10 000 Kč, došlo k výraznému snížení ceny i pro ostatní věkové skupiny, které nemají na hrazené očkování nárok. Od 1. 4. 2012 jsou vakcíny pro dívky ve věku 13 – 14 let hrazeny ze zdravotního pojištění (MÁJEK, 2012). Díky finančním příspěvkům jednotlivých zdravotních pojišťoven, se stává očkování dostupnější i pro dívky starších 14-ti let, jak uvádí tabulka 1. 32 Tabulka 1 Příspěvky na očkování u jednotlivých zdravotních pojišťoven v roce 2012 Zdravotní pojišťovna Věk Příspěvek Všeobecná zdravotní pojišťovna 14 - 25 let včetně 1 000 Kč Česká průmyslová zdravotní pojišťovna do 25 let včetně 1 000 Kč (sdružený příspěvek až 2x 1 500 Kč) Oborová zdravotní pojišťovna 14 - 25 let včetně 1 000 Kč Vojenská zdravotní pojišťovna 14 - 19 let včetně 2 500 Kč Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE 14 - 18 let 2 000 Kč – 4 000 Kč Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 12, 14 - 25 let včetně 1 250 Kč Revírní bratrská pokladna zdravotní pojišťovna 12 - 30 let včetně 4 000 Kč Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 12 - 18 let včetně až 5 000 Kč Zdroj: Šebestová, 2012 Délka ochrany obou vakcín je dosud prokázána na 5,5 let u kvadirivaltentní, resp. 6,4 let u bivaltentní vakcíny. Vakcíny poskytující dlouhodobou ochranu, jsou charakteristické schopností vytvoření imunitní paměti. Doporučení k očkování vytvořila Česká gynekologicko-porodnická společnosti a Odborná společnost praktických dětských lékařů. Je však nutné toto doporučení brát jako na sebe navazující a vycházející z péče obou skupin o věkově odlišnou populaci. Přínos očkování pro jednotlivce je velmi významný. Nejen, že se sníží riziko karcinomu děložního hrdla, navíc dojde i ke snížení výskytu cervikálních, vulvárních a vaginálních lézí a případně dalších nemocí spojených s HPV podle očkovaných typů (FAIT, 2009). Primární prevenci v boji proti karcinomu děložního hrdla podporuje i program Ministerstva vnitra České republiky (blíže kapitola 4.5) a instituce bojující proti rakovině (blíže kapitola 4.6). Cílem všech těchto snah je maximálně informovat veřejnost zejména dívky a ženy o problematice a závažnosti onemocnění karcinomem děložního hrdla. 33 Jelikož je virus HPV přenosný převážně sexuálním stykem, je nutné informovat rovněž chlapce a muže, kteří můžou být přenašečem tohoto viru. 4.2 Sekundární prevence Sekundární prevence spočívá ve sledování přednádorových stavů či snaze o co nejvčasnější detekci nádoru. Pravidelné gynekologické prohlídky. Na pravidelné gynekologické prohlídky by měly docházet všechny ženy. Poprvé poté, co zahájily sexuální život, a pak v pravidelných ročních intervalech bez omezení věku. Screening karcinomu děložního hrdla. Screening představuje kombinaci gynekologického vyšetření včetně kolposkopie, onkologické cytologie (stěr z děložního hrdla) a detekci humánního papillomaviru (není součástí standardního preventivního vyšetření, pouze v případě podezření, např. riziková pacientka), která u žen nad 30 let zvyšuje spolehlivost detekce prekanceróz na 97 %. Včasná léčba prekanceróz. Prekancerózy představují přednádorové změny na děložním hrdle a lze je dělit dle epiteliálních změn následovně: CIN I – prekancerózy nízkého stupně s lehkými přednádorovými změnami, kde je nízké riziko vzniku rakoviny. CIN II – prekancerózy středního stupně, u kterých se vyskytují stejné změny jako u CIN I, ale zabírají 2/3 epitelu. 34 CIN III – prekancerózy vysokého stupně. Jde o těžké přednádorové změny a vyšší riziko vzniku rakoviny (ADAM, 2004). Dispenzarizace přednádorových změn. Aktivní sledování změn na děložním hrdle, které je třeba kontrolovat i 1x za půl roku nebo častěji (SLEZÁKOVÁ, 2011). 4.3 Terciální prevence Terciální prevence si klade za důležité sledovat pacienty s vyléčeným nádorovým onemocněním s cílem včas odhalit návrat nemoci, tzv. recidivu, která již byla vyléčena. Popřípadě může opětovně odhalit příznaky nemoci, tzv. relaps, která již byla v klidovém stadiu onemocnění, tzv. remisi (SLEZÁKOVÁ, 2011). 4.4 Kvartérní prevence Je-li nádorové onemocnění zjištěno příliš pozdě, než aby mohlo být zcela vyléčeno, lze smrt pacienta ještě léčbou třeba oddálit, nikoliv však odvrátit. Kvartérní prevencí lze předcházet obtížím ve zbytku života, což má také jistě smysl. V tomto případě je důležité myslet na to, v jakém prostředí, stavu a s jakými obtížemi bude nemocný člověk žít. Jde například o emoční zázemí, sociální pomoc, psychickou podporu. Je důležité hlavně poukazovat a připomínat prevenci primární a sekundární, neboť terciální a kvartérní prevence je již především určena pro zdravotnický personál (ŽALOUDÍK, 2008). 35 4.5 Screeningový program v České republice Na základě doporučení Rady Evropské unie z 2. 11. 2003 mají členské státy unie implementovat programy prevence zhoubných nádorů prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku. V souvislosti s tímto doporučením zahájilo Ministerstvo zdravotnictví ČR počátkem roku 2008 celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt karcinomu děložního hrdla. Navazuje tak na program pro screening nádoru prsu, který v České republice úspěšně probíhá od roku 2002. Hlavním cílem tohoto programu je nabídnout ženám pravidelná kvalifikovaná preventivní vyšetření děložního hrdla v akreditovaných laboratořích splňujících kritéria moderní diagnostiky. Screeningový program je v současné době provozován na několika desítkách akreditovaných pracovišť. Garantem programu je Komise MZ ČR pro screening karcinomu děložního hrdla. Ta kontroluje průběh programu, dodržování stanovených pravidel a vědecký rozvoj projektu. Legislativní rámec projektu v České republice je dán vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) č. 70/2012 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek. Kritéria a podmínky programu pro screening karcinomu děložního hrdla v ČR pak stanoví Věstník MZ ČR (MÁJEK, 2012). 4.6 Instituce v boji proti karcinomu děložního hrdla Evropská asociace pro prevenci karcinomu děložního hrdla (The European Cervical Cancer Association, ECCA) byla založena roku 2002 za přispění 15 různých organizací napříč celou Evropou. Mezi společnostmi, které se na založení ECCA podílely, jsou například centra pro poskytování péče nemocným, fakultní nemocnice a společnosti určené ke zvyšování povědomí o karcinomu děložního hrdla a jeho prevence. V současné době zastřešuje síť 95 členských organizací z 34 evropských zemí (MÜLLEROVÁ, 2010). 36 Hlavním úkolem Evropské asociace pro prevenci karcinomu děložního hrdla je zvýšit informovanost o karcinomu děložního hrdla a o tom, co lze udělat pro jeho prevenci. Každoročně proto asociace pořádá Evropský týden prevence proti karcinomu děložního hrdla, který startuje vždy poslední lednový týden. ČR se v roce 2013 podílela svou účastí již po sedmé (ECCA, 2012). Liga proti rakovině (LPR) byla založena v roce 1990 jako součást Federální ligy proti rakovině. Od roku 1991 působí LPR samostatně v České republice. Do konce roku 2009 získala LPR více než 163,8 miliónu Kč a peníze rozdělila z třetiny na nádorovou prevenci, na zlepšení kvality života onkologických pacientů a podporu onkologického výzkumu a výuky. Bylo rozdáno na 180 000 brožur, v pracovní dny je zřízena Nádorová telefonní linka (224 920 935), 57 kolektivních členských organizací působících ve městech po celé ČR získává 30 % z peněz, které ve sbírce vyberou (ECCA, 2012). Logem LPR je trojlístek, který charakterizuje tři hlavní směry činnosti: • nádorovou prevenci, • snahu o zlepšení kvality života onkologických pacientů, • podporu onkologického výzkumu. LPR každoročně pořádá akci nazvanou Květinový den. Nabízený kvítek měsíčku lékařského přináší LPR finanční prostředky k realizaci předem vyhlášených programů. Tyto programy šíří každoročně v rámci říjnového týdne proti rakovině a jsou společné všem zemím EU (DIENSTBIER, 2001). 37 Zdroj: Liga proti rakovině Praha, 2012 Obrázek 5 Kvítek měsíčku lékařského a logo LPR Národní onkologický registr (NOR) funguje od roku 1977 dodnes. Diagnostikující a ošetřující lékaři a zdravotnická zařízení mají zákonnou povinnost vypsat a odevzdat tzv. hlášení zhoubného novotvaru, které obsahují cca třicet údajů o povaze, rozsahu, způsobu diagnostiky i léčby každého nově zjištěného nádorového onemocnění. Pro registraci a zpracování údajů fungují skupiny na krajské úrovni, které databázi průběžně doplňují a porovnávají s údaji z více nemocni. Spolehlivost registru je více než 99 %. NOR vydává každoročně katalog, jehož součástí jsou tabulky informující o výskytu a úmrtnosti žen a mužů na jednotlivé nádorové diagnózy ve všech krajích. Systém pro vizualizaci onkologických dat (SVOD) je softwarové řešení, které umožňuje i laikovi prohlížet grafy a čísla o jednotlivých nádorových diagnózách od roku 1977 do současnosti, porovnávat trendy výskytu, úmrtnosti, pokročilosti onemocnění v čase i jednotlivých regionech navzájem. Vznikl díky Institutu biostatiky a analýz z brněnské Masarykovy univerzity a pod záštitou České onkologické společnosti a Ústavu zdravotnických informací ministerstva zdravotnictví (ŽALOUDÍK, 2008). 38 5 PRŮZKUM INFORMOVANOSTI ŽEN A DÍVEK O KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLAA MOŽNOSTECH JEHO PREVENCE Součástí praktické části bakalářské práce je realizace průzkumu formou dotazníkového šetření. Na začátku byl stanoven průzkumný problém, průzkumné cíle a průzkumné otázky. Dále je popsaná metoda a technika průzkumu, časový harmonogram, zkoumaný soubor, průzkumný tým a organizační zabezpečení. 5.1 Průzkumný problém Rozsah povědomí žen a dívek o prevenci karcinomu děložního hrdla. 5.2 Průzkumné cíle Hlavním cílem průzkumu je zjistit, zda české ženy a dívky znají problematiku karcinomu děložního hrdla, a zda využívají možnosti prevence proti jeho vzniku. K tomuto cíli se vztahují následující dílčí cíle: Cíl 1 Zjistit, zda respondenti znají problematiku karcinomu děložního hrdla a zda je pro ně velkým rizikem. Cíl 2 Zjistit, jaká je informovanost o možnostech prevence. Cíl 3 Zjistit, zda využívají prevenci vzniku karcinomu děložního hrdla a z jakého důvodu. 39 5.3 Průzkumné otázky Průzkumná otázka č. 1 Znají respondentky nemoc a vnímají ji jako závažnou? Verifikace v dotazníku: položky č. 1, 2, 3 a 4. Průzkumná otázka č. 2 Znají respondentky možnosti prevence? Verifikace v dotazníku: položky č. 5, 6, 7, 8, 9 a 10. Průzkumná otázka č. 3 Je u respondentek nejčastější prevencí očkování? Verifikace v dotazníku: položky č. 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17. 5.4 Metodika průzkumu Šetření bylo koncipováno jako kvantitativní průzkum. Technikou sběru dat byl dotazník vlastní konstrukce. Časový plán šetření byl stanoven na měsíc listopad 2012. Vlastní průzkum je popsán v kapitole 5.7. 5.5 Průzkumný soubor Průzkumný soubor tvořilo prvních 100 pacientek, které se dostavily na vyšetření od 1.11.2012 do privátní gynekologické ordinace, kde byl průzkum realizován. Ženám bylo 40 rozdáno 100 dotazníků bez ohledu na jejich věk, přičemž 16 respondentek dotazník nevyplnilo. 5.6 Technika dotazníku Pro sběr dat byl sestaven strukturovaný dotazník složený z 19-ti položek. Dotazník obsahoval uzavřené a polootevřené otázky. Součástí dotazníku byl průvodní list, ve kterém byl objasněn respondentům účel průzkumu a byli vyzváni k co možná nejupřímnějším odpovědím. V závěru dotazníku bylo uvedeno, že výsledky našeho průzkumu budou vyvěšeny na nástěnce v čekárně v září 2013. S cílem zajistit anonymitu odpovědí byla pro vhazování vyplněných dotazníků umístěna zapečetěná schránka v sesterně ordinace gynekologického lékaře. Úvodní položky se týkaly zjištění, zda respondent zná onemocnění karcinom děložního hrdla a zda je pro něj velkým rizikem. Další položky se týkaly znalostí o možnostech prevence. Následující položky zjišťují, jaké způsoby prevence respondenti využívají a z jakých důvodů. Závěrečné položky byly zaměřeny na základní údaje o respondentech tj. věkovou strukturu a dosažené vzdělání. Celkem bylo k dispozici 100 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 84 %, což představuje výběrový soubor 84 respondentů. 5.7 Časový harmonogram realizace průzkumu Průzkum byl proveden v období jednoho měsíce od 1. 11. – 30. 11. 2012. Jeho jednotlivé, logicky navazující fáze mapuje obrázek níže. 41 Koncepce 1. - 4. 11. 2012 Tvorba dotazníku 5. - 12. 11. 2012 Sběr dat 13. - 18. 11. 2012 Vyhodnocení 19. - 25. 11. 2012 Výstup 26. - 30. 11. 2012 Zdroj: Vlastní Obrázek 6 Časový harmonogram průzkumu V koncepční fázi byl identifikován průzkumný problém a byly stanoveny průzkumné otázky. Jako metoda pro průzkum byl vybrán dotazník. Na základě stanovených průzkumných otázek bylo formulováno 19 položek dotazníku. Sběru dat předcházelo testování dotazníku u několika respondentek, na základě kterého byly položky upraveny pro zlepšení vypovídací schopnosti. Následně byl sestaven a vytištěn strukturovaný dotazník s průvodním dopisem. V této fázi bylo také důležité informovat respondenty o zajištění anonymity dotazníků. Sběr dat se konal na základě vytištěných dotazníků příloha C umístěných v čekárně ordinace gynekologického lékaře společně s výzvou a žádostí o jejich vyplnění. 42 Vyhodnocení proběhlo kvantitativní metodou. Výsledky byly vyselektovány a vyjádřeny v absolutních hodnotách a relativní četnosti. Výstupem byly zpracované přehledné tabulky a grafy v MS Excel včetně interpretací. Na základě zpracovaných výsledků byly navrženy doporučení pro praxi. 5.8 Průzkumný tým a organizační zabezpečení Dotazníkové šetření bylo financováno z vlastních finančních prostředků průzkumníka, který byl zároveň jediným zpracovatelem projektu. Souhlas se zpracováním sběru dat příloha D byl poskytnut lékařem gynekologické ambulance. 43 6 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Následující část je věnována vyhodnocení průzkumného šetření. Otázky včetně interpretací jsou přehledně zobrazeny v grafech a tabulkách. Pro objektivnější přehlednost a názornost je uveden výsledek jak v absolutních hodnotách tak i v relativní četnosti. Charakteristika výběrového souboru Tabulka 2 Věková struktura respondentek Věk Absolutní četnost Relativní četnost a) do 15 let 2 2,38% b) 16 - 25 let 12 14,29% c) 26 - 35 let 32 38,10% d) 36 - 45 let 22 26,19% e) 46 let a více 16 19,05% Celkem 84 100% Zdroj: Vlastní Graf 3 Věková struktura respondentek 2,38% 14,29% 38,10%26,19% 19,05% do 15 let 16 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 let a více Zdroj: Vlastní 44 Součástí statistického zjišťování je složení výběrového souboru z pohledu věkové struktury. V průzkumu byly zastoupeny dívky a ženy v rozdělení do pěti věkových skupin, což uvádí graf 3. V uvedeném časovém období vyplnily dotazník pouze dvě dívky ve věku do 15-ti let (2,38 %) a 12 dívek (14,29 %) ve věku do 25 let. Naopak nejvíce pacientek bylo ve věku od 26 do 35 let. Konkrétně se jednalo o 32 pacientek, což představuje 38,10 %. Ve věkové kategorii od 36 do 45 let bylo 22 pacientek (26,19 %). V nejvyšší věkové hranici ve sledovaném časovém horizontu se průzkumu zúčastnilo 16 respondentek, což představuje 19,05 % z celého výběrového souboru. Tabulka 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek Vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost a) Základní škola 4 4,76% b) Střední škola bez maturity 18 21,43% c) Střední škola s maturitou 43 51,19% d) Vyšší odborná škola 6 7,14% e) Vysoká škola 13 15,48% Celkem 84 100% Zdroj: Vlastní Graf 4 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek 4,76% 21,43% 51,19% 7,14% 15,48% a) Základní škola b) Střední škola bez maturity c) Střední škola s maturitou d) Vyšší odborná škola e) Vysoká škola Zdroj: Vlastní Počet respondentek podle dosaženého vzdělání lze vidět v grafu 4. Více jak polovinu (51,19 %) respondentek tvořily ve sledovaném čase pacientky se střední školou s maturitou. Druhé nejvyšší zastoupení měly pacientky se střední školou bez maturity, což 45 bylo 18 respondentek (21,43 %). O necelých 6 % méně bylo respondentek s vysokou školou (15,48 %). Nejméně přišlo pacientek se základním vzděláním 4,76 % a nepatrně více pacientek s vyšší odbornou školou 7,14 %. Položka č. 1 - Co znamená karcinom děložního hrdla dle Vašeho názoru? Úvodní položka byla zaměřena na informovanost respondentek gynekologické ambulance o onemocnění, které může postihnout každou ženu. Tabulka 4 Znalost onemocnění karcinomu děložního hrdla Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) nádorové onemocnění pohlavních orgánů 62 73,81% b) virové onemocnění 13 15,48% c) pohlavní chorobu 0 0,00% d) nevím 9 10,71% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 5 Co znamená karcinom děložního hrdla 73,81%15,48% 0,00% 10,71% nádorovéonemocnění pohlavních orgánů virovéonemocnění pohlavní chorobu nevím Zdroj: Vlastní 46 První položka se týkala toho, zda respondentky vědí, co znamená karcinom děložního hrdla. Lze říci, že odpověď je uspokojivá, neboť z celkového počtu téměř tři čtvrtiny pacientek ví, co tohle onemocnění znamená. Že se jedná o virové onemocnění se mylně domnívalo 13 (15,48 %) respondentek. Zbylých 9 (10,71 %) pacientek uvedlo, že neví, o jaké onemocnění se jedná. Z toho vyplývá, že většina pacientek si uvědomuje, že se jedná o závažné onemocnění. Položka č. 2 – Víte, o tom, jak moc je toto onemocnění závažné? Tabulka 5 Závažnost onemocnění karcinomu děložního hrdla Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) jde o běžné onemocnění 0 0,00% b) nemoc může způsobit smrt 66 78,57% c) jde o léčitelné onemocnění 18 21,43% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 6 Názor na závažnost onemocnění 0,00% 78,57% 21,43% a) jde o běžné onemocnění b) nemoc můžezpůsobit smrt c) jde o léčitelné onemocnění Zdroj: Vlastní Graf 6 ukazuje odpovědi respondentek na otázku týkající se závažnosti tohoto onemocnění. Celkem 66 (78,57 %) pacientek uvedlo, že onemocnění může způsobit smrt. Pro zajímavost uvádíme, že nadpoloviční většina těchto pacientek je ve věku 26 - 35 let a má středoškolské vzdělání s maturitou. Žádná pacientka se nedomnívala, že se jedná 47 o běžné onemocnění. Jsou si tedy vědomy toho, že onemocnění je závažné a ze zdravotního hlediska rizikové. Položka č. 3 – Víte, co z níže uvedeného způsobuje karcinom děložního hrdla? Tabulka 6 Co způsobuje karcinom děložního hrdla Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) lidský papillomavirus 57 67,86% b) bakterie 9 10,71% c) rotaviry 6 7,14% d) plísně 0 0,00% e) nevím 12 14,29% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 7 Co způsobuje karcinom děložního hrdla 67,86% 10,71% 7,14% 0,00% 14,29% lidský papillomavirus bakterie rotaviry plísně nevím Zdroj: Vlastní Onemocnění způsobují lidské papillomaviry. Na tuto otázku odpovědělo správně 57 (67,86 %) pacientek. Z celkového počtu 12 (14,29 %) respondentek nevědělo, co nemoc způsobuje, 9 (10,71 %) se domnívalo, že bakterie a 6 (7,14 %) zaznačilo jako odpověď rotaviry. Tato otázka tedy potvrzuje položku č. 1, kdy většina pacientek věděla, o jakou 48 nemoc se jedná. Vycházíme-li z faktu, že respondentky znají původce onemocnění, můžeme rovněž předpokládat, že měly o nemoci také povědomí. Položka č. 4 – Máte obavy z onemocnění karcinomem děložního hrdla? Tabulka 7 Obavy z onemocnění karcinomem děložního hrdla Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) ano 58 69,05% b) ne 16 19,05% c) nevím 10 11,90% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 8 Obavy z onemocnění karcinomem děložního hrdla 69,05% 19,05% 11,90% a) ano b) ne c) nevím Zdroj: Vlastní Strach z onemocnění uvedlo celkem 58 (69, 05 %) pacientek. Celkem 16 (19,05 %) respondentek nemá z onemocnění strach. Lze se domnívat, že pacientky neměly dostatek informací o onemocnění a tudíž z něj nemají strach. Zbylých 10 (11,90 %) respondentek zaznačilo odpověď nevím. Jde většinou o pacientky, které nevěděly, co karcinom děložního hrdla znamená a jak je toto onemocnění závažné. Nemají tedy obavy z onemocnění karcinomem děložního hrdla. 49 Položka č. 5 - Z jakého zdroje jste se o onemocnění karcinomem děložního hrdla dozvěděla? Tabulka 8 Zdroje získání informací o onemocnění Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) od lékaře 34 40,48% b) od příbuzných, známých 8 9,52% c) z televizní reklamy 9 10,71% d) z internetu 16 19,05% e) z reklamních letáčků, časopisů 14 16,67% f) z jiných zdrojů 3 3,57% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 9 Zdroje získání informací o onemocnění 40,48% 9,52%10,71% 19,05% 16,67% 3,57% od lékaře od příbuzných, známých z televizní reklamy z internetu z reklamních letáčků, časopisů Zdroj: Vlastní Tato otázka poukazuje na nejčastější zdroje informací, ze kterých se pacientky o onemocnění dozvídají. Nejvíce pacientek se o onemocnění dozvědělo od lékaře. Jedná se o 34 (40,48 %) respondentek. Druhým nejčastějším zdrojem informací byl v čase průzkumu internet, který uvedlo 16 (19,05 %) respondentek. Zajímavé je, že téměr stejnou mírou (cca 10 %) přispívala k informovanosti TV reklama stejně jako rodinní přibuzní. Poměrně významný podíl zaujali také reklamní letáčky a časopisy (16,67 %). 50 Položka č. 6 – Myslíte si, že Vás očkování 100% ochrání? Tabulka 9 Představuje očkování 100% ochranu Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) ano 12 14,29% b) ano, s dodržováním zásad 28 33,33% c) ne 23 27,38% d) nevím 21 25,00% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 10 Představuje očkování 100% ochranu 14,29% 33,33%27,38% 25,00% ano ano, s dodržováním zásad ne nevím Zdroj: Vlastní Na otázku, zda představuje očkování 100% ochranu, odpovědělo téměř 48 % dotázaných kladně. Nadpoloviční většina z těchto pacientek tedy 28 respondentek (33,33 %) se však domnívala, že je nutné dodržovat další zásady. Mezi zásady patří dostatečná intimní hygiena, bezpečný sexuální život a zdravý životní styl. Lze se domnívat, že se jednalo o pacientky, které mají z onemocnění strach, a proto se zajímaly o preventivní možnosti, jak mu předcházet. Naopak 23 (27,38 %) pacientek nepovažovalo očkování za 100% ochranu a 21 (25,0 %) respondentek uvedlo, že neznají odpověď na tuto otázku. 51 Položka č. 7 – Kdo podle Vás onemocnění přenáší? Tabulka 10 Přenašeč onemocnění Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) žena 16 19,05% b) muž 16 19,05% c) žena i muž 35 41,67% d) nevím 17 20,24% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 11 Přenašeč onemocnění 19,05% 19,05% 41,67% 20,24% žena muž žena i muž nevím Zdroj: Vlastní HPV virus napadá muže i ženy a to i tehdy, když se u nich neprojevují žádné známky onemocnění a mohou infikovat svého sexuálního partnera. V celkovém počtu 35 pacientek uvedlo, že přenašečem onemocnění je muž i žena. Tento počet představuje (41,67 %) respondentek. Celkem 17 (20,24 %) respondentek neví, kdo je přenašečem. Z otázky vyplývá, že víc jak čtvrtina respondentek v reprodukčním věku si uvědomuje, že přenašečem může být i muž. Z toho můžeme usuzovat, že si uvědomují nutnost informovat potomky bez ohledu na pohlaví. 52 Položka č. 8 - Jaké jsou možnosti prevence karcinomu děložního hrdla? Tabulka 11 Možnosti prevence karcinomu děložního hrdla Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) nekouřit, chráněný pohl.styk, dobrá intim.hyg., pravidelné prohlídky u gynekologa, vakcinace 45 53,57% b) pravidelné gynek. prohlídky, vakcinace, nekouření 19 22,62% c) chráněný pohl.styk, dobrá intim.hyg., nekouření, vakcinace 12 14,29% d) vakcinace 8 9,52% e) nevím 0 0,00% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 12 Možnosti prevence karcinomu děložního hrdla 53,57% 22,62% 14,29% 9,52% 0,00% nekouřit, chráněný pohl.styk, dobrá intim.hyg., pravidelné prohlídky u gynekologa, vakcinace pravidelné gynek. prohlídky, vakcinace, nekouření chráněný pohl.styk, dobrá intim.hyg., nekouření, vakcinace vakcinace nevím Zdroj: Vlastní Existuje více možností, jak se preventivně chránit před vznikem karcinomu děložního hrdla. Jedná se o život bez tabáku, chráněný pohlavní styk, dobrou intimní hygienu, pravidelné prohlídky u gynekologa a vakcinaci. Respondentky v nadpoloviční většině znají možnosti prevence karcinomu děložního hrdla a to ve všech věkových 53 kategoriích. Žádná pacientka neuvedla, že neví, jaké jsou možnosti prevence. Celkem 8 (9,52 %) respondentek uvedlo jako možnou a zároveň jedinou prevenci očkování. Položka č. 9 – Z jakého zdroje jste se o prevenci karcinomu děložního hdrla dozvěděla? Tabulka 12 Zdroj informací o prevenci onemocnění Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) od lékaře 20 23,81% b) od příbuzných, známých 6 7,14% c) z televizní reklamy 9 10,71% d) z internetu 13 15,48% e) z reklamních letáčků, časopisů 33 39,29% f) z jiných zdrojů 1 1,19% neuvedeno 2 2,38% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 13 Zdroj informací o prevenci onemocnění 23,81% 7,14% 10,71% 15,48% 39,29% 1,19%2,38% a) od lékaře b) od příbuzných, známých c) z televizní reklamy d) z internetu e) z reklamních letáčků, časopisů f) z jiných zdrojů Zdroj: Vlastní O možnostech prevence karcinomu děložního hrdla se nejvíce respondetek dozvědělo z reklamních letáků a časopisů a to téměř 33 (39,29 %). Další nejčastější odpovědí na tuto otázku byl jako zdroj uveden lékař. Naopak nejméně frekventovaným 54 zdrojem informací jsou příbuzní a známí. Na otázku neodpověděly všechny respondentky. Je to způsobeno nezájmem mladistvých, což můžeme přisuzovat jejich věku. Položka č. 10 – Existuje podle Vás vakcína proti HPV? Tabulka 13 Existuje vakcina proti HPV Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) ano 55 65,48% b) ne 11 13,10% c) nevím 18 21,43% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 14 Existuje vakcina proti HPV 65,48% 13,10% 21,43% a) ano b) ne c) nevím Zdroj: Vlastní Celkem 55 (65,48 %) respondentek uvedlo, že existuje vakcína proti HPV. Z toho téměř polovina ve věku 26 - 35 let. V současné době existují dvě možnosti vakcinace, a to Cervarix a Silgard. Vakcíny mají vysokou účinnost a jsou v kombinaci s vícero faktory spolehlivou prevencí vzniku onemocnění. Z celkového počtu 18 (21,43 %) pacientek neví, zda vakcinace proti HPV existuje a 11 (13,10 %) pacientek uvedlo, že vakcinace neexistuje vůbec. Také v tomto případě je stále nutné prohlubovat informovanost žen o této 55 problematice i když většina záporných nebo nejistých odpovědí pochází od žen vyššího věku. Můžeme tím dosáhnout výraznějšího působení na mladší generace. Položka č. 11 - Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky z důvodu rizika onemocnění karcinomem děložního hrdla? Tabulka 14 Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky z důvodu rizika onemocnění karcinomem děložního hrdla Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) ano, pravidelně 33 39,29% b) ano, nepravidelně 27 32,14% c) ne, pouze v případě obtíží 19 22,62% d) ne, nechodím vůbec 5 5,95% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 15 Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky z důvodu rizika onemocnění karcinomem děložního hrdla 39,29% 32,14% 22,62% 5,95% ano, pravidelně ano, nepravidelně ne, pouzev případě obtíží ne, nechodím vůbec Zdroj: Vlastní Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR příloha A je preventivní prohlídka 1x ročně hrazená zdravotní pojišťovnou. Celkem 33 (39,29 %) respondentek chodí pravidelně na tuto gynekologickou prohlídku. Nepravidelně chodí na prohlídku 56 27 (32,14 %) respondentek. V případě obtíží navštěvuje gynekologa 19 (22,62 %) respondentek a 5 (5,95 %) respondentek nechodí na prohlídky vůbec. Čím více pacientek bude lékaře navštěvovat, tím více se jich o onemocnění a možnostech jeho prevence dozví. Položka č. 12 – Jste očkovaná proti karcinomu děložního hrdla? Tabulka 15 Jste očkovaná proti karcinomu děložního hrdla Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) ano 6 7,14% b) nejsem, ale plánuji se očkovat 20 23,81% c) ne, nenechám se očkovat 48 57,14% neuvedeno 10 11,90% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 16 Jste očkovaná proti karcinomu děložního hrdla 7,14% 23,81% 57,14% 11,90% a) ano b) nejsem, ale plánuji seočkovat c) ne, nenechám se očkovat neuvedeno Zdroj: Vlastní Proti karcinomu děložního hrdla je očkováno 6 (7,14 %) dotázaných pacientek. Pro zajímavost autorka uvedla, že z toho 1 pacientka ve věku 16 - 25 let, 3 pacientky ve věku 26 - 35 let a 2 pacientky ve věku 36 - 45 let. Celkem se plánovalo očkovat 20 (23,81 %) respondentek. Velké procento žen (57,14 %) tedy 48 pacientek se však očkovat nenechá. Důvodem je finanční náročnost, viz následující položka č. 13. Na obě zmiňované vakcíny 57 se i přes příspěvky zdravotních pojišťoven doplácí. Tento doplatek činí několik tisíc a to je v dnešní době pro většinu rodin nedostupné. Nadpoloviční většina očkovaných pacientek upřednostnila vakcínu Silgard před vakcínou Cervarix, viz. položka 15. Očkování je jednou z významných možností prevence onemocnění. Položka č. 13 – Pokud neplánujete a nenecháte se očkovat, uveďte důvod. Tabulka 16 Důvody pro neočkování Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) pravidelné gyn. prohlídky 11 22,92% b) stačí dodržovat životosprávu 0 0,00% c) nemohu se nakazit 2 4,17% d) finanční důvody 28 58,33% e) ostatní 7 14,58% Celkem 48 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 17 Důvody pro neočkování 22,92% 0,00% 4,17% 58,33% 14,58% pravidelnégyn. prohlídky stačí dodržovat životosprávu nemohu senakazit finanční důvody ostatní Zdroj: Vlastní Dle položky č. 12 je až 68 (80,95 %) dotázaných respondentek nenaočkovaných a (57,14 %) z celkového počtu se ani neplánuje očkovat. Celkově by se tedy nenechalo naočkovat až 48 dotázaných žen. Finanční důvody byly nejčastější příčinou odmítavého postoje k očkování proti karcinomu děložního hrdla. Téměř čtvrtina, tj. 11 (22,92 %) 58 dotázaných si myslela, že pravidelné gynekologické prohlídky jsou dostatečnou prevencí. Dvě z respondentek uvedly, že nepovažují možnost nákazy za pravděpodobnou. Zbývající uvedly jiné důvody, jako například vysoký věk, nedůvěra v očkování nebo upřednostnění vlastních dcer pro naočkování proti karcinomu děložního hrdla. Položka č. 14 – Z jakých důvodů jste se nechala naočkovat, nebo z jakých důvodů si necháte vakcínu aplikovat? Tabulka 17 Důvody pro očkování Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) z přesvědčení mého gynekologa 12 46,15% b) z důvodu prevence 2 7,69% c) z důvodu rakoviny v rodině 7 26,92% d) po zjištění rakoviny 5 19,23% Celkem 26 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 18 Důvody pro očkování 46,15% 7,69% 26,92% 19,23% z přesvědčení mého gynekologa z důvodu prevence z důvodu rakoviny v rodině po zjištění rakoviny Zdroj: Vlastní Z položky č. 14 vyplynulo, že největší podíl pro rozhodnutí o naočkování má lékař, a to téměr v polovině případů (46,15 %). Pouze 2 (7,69 %) ženy učinily tento preventivní krok na základě vlastného rozhodnutí. 7 respondentek (26,92 %) se nechalo, nebo se nechá 59 naočkovat z důvodu rakoviny v rodině i když tento typ karcinomu nemá základ v rodiných predispozicích. Položka č. 15 – Pokud jste očkovaná, uveďte, kterou z vakcín. Tabulka 18 Vakcína, kterou jsou respondentky očkovaný Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) vakcínou Silgard 4 66,67% b) vakcínou Cervarix 2 33,33% c) nevím 0 0,00% Celkem 6 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 19 Vakcína, kterou jsou respondentky očkovaný 66,67% 33,33% 0,00% vakcínou Silgard vakcínou Cervarix nevím Zdroj: Vlastní Jak vyplynulo z položky č. 12 je očkováno pouze 6 (7,14 %) oslovených pacientek. Z toho jsou 4 (66,67 %) pacientky očkovány vakcínou Silgard a 2 (33,33 %) pacientky vakcínou Cervarix. Tato položka vypovídá o nízkém počtu již očkovaných pacientek, které si uvědomují rizika, které plynou z onemocnění. 60 Položka č. 16 – Víte, kdy je vhodné se nechat očkovat? Tabulka 19 Období pro vhodné očkování Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) nevím 20 23,81% b) dovršením 18. roku života 4 4,76% c) před zahájením pohlavního života 39 46,43% d) po zahájení pohlavního života 19 22,62% e) před otěhotněním 2 2,38% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 20 Období pro vhodné očkování 23,81% 4,76% 46,43% 22,62% 2,38% nevím dovršením 18. roku života před zahájením pohlavního života po zahájení pohlavního života před otěhotněním Zdroj: Vlastní Největší význam má očkování před zahájením sexuálního života, což si uvědomuje 39 (46,43 %) respondentek. Téměř čtvrtina z oslovených respondentek však neví, kdy je vhodné se nechat očkovat a další čtvrtina se domnívá, že vhodnost očkování je po zahájení pohlavního života. I tato položka byla důvodem k hlubší osvětě této problematiky. Pro zajímavost třetina pacientek ve věku 16 - 25 let si myslela, že nejvhodnější je se nechat naočkovat po zahájení pohlavního života, což může být pozdě. 61 Položka č. 17 – Je podle Vás očkování hrazeno pojišťovnou? Tabulka 20 Je očkování hrazeno pojišťovnou Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) ano, plně všemi pojišťovnami 8 9,52% b) plně pouze některými zdrav.poj. 10 11,90% c) částečně s finanční spoluúčastí 39 46,43% d) ne, zájemce si musí očkování hradit v plné výši 8 9,52% e) nevím 19 22,62% Celkem 84 100,00% Zdroj: Vlastní Graf 21 Je očkování hrazeno pojišťovnou 9,52% 11,90% 46,43% 9,52% 22,62% ano, plněvšemi pojišťovnami plněpouzeněkterými zdrav.poj. částečněs finanční spoluúčastí ne, zájemcesi musí očkování hradit v plnévýši nevím Zdroj: Vlastní Jednotlivé zdravotní pojišťovny přispívají na očkování v různé výši. Většinou je však nutná finanční spoluúčast zájemce. I přesto je však očkování finančně náročné. Správnou odpověď označilo 39 (46,43 %) respondentek. Téměř (12 %) tedy 10 respondentek se domnívalo, že očkování je plně hrazeno některými zdravotními pojišťovnami. 8 (9,52 %) respondentek uvedlo, že pojišťovny hradí celou částku a 19 (22,62 %) respondentek uvedlo odpověď nevím. Většina pojišťoven se zaměřuje na toto očkování u skupiny mladších žen, které ještě nezačaly se sexuálním životem. U této cílové skupiny je největší pravděpodobnost minimalizovat možnost vzniku onemocnění. 62 7 DISKUZE Důvodem pro náročné srovnání je dlouhá inkubační doba, která způsobuje, že efektivní výsledky očkování proti HPV budou prokazatelné až za 10 let. Očkování předchází šíření viru HPV také u lidí, kteří jsou již virem infikováni (FEKETOVÁ, 2012). Podobnému tématu se věnovala Bc. Dagmar Klímová v roce 2007, která se zaměřovala spíše na informovanost matek o možnostech prevence karcinomu děložního hrdla. V našem průzkumu jsme se zaměřili na ženy všech věkových kategorií, protože předpokládáme, že matkami již jsou nebo se v budoucnu jimi stanou. Věnovali jsme pozornost také dívkám mladších 15 let, které Dagmar Klímová ve své práci opomenula. Cílem průzkumné otázky č. 1 bylo zjistit, do jaké míry ženy a dívky gynekologické ambulance v Šumperku znají nádorové onemocnění děložního hrdla a zda tuto nemoc vnímají jako závažnou. U prvního průzkumného cíle byly otázky zodpovězeny všemi respondentkami. Nadpoloviční většina správných odpovědí u všech položek jasně poukazuje na fakt, že respondentky vědí, o jakou nemoc se jedná, položka č. 1 (73,81 %), mají povědomí o závažnosti onemocnění položka č. 2 (78,57 %) a znají původce tohoto onemocnění položka č. 3 (67,86 %). Většina respondentek znalých problematiky rovněž uvedla, že má obavy ze zmíněného onemocnění položka č. 4 (69,05 %). Z výsledků našeho průzkumu jsme zjistili, že ženy jsou ohledně onemocnění karcinomem děložního hrdla dostatečně informované. Cílem průzkumné otázky č. 2 bylo zjistit míru informovanosti o možnostech prevence karcinomu děložního hrdla žen a dívek, které navštěvují gynekologickou ambulanci v Šumperku. Výsledky šetření ukázaly, že pacientky aktivně vyhlédavají informace o onemocnění pouze v 19,05 % položka č. 5. V ostatních případech se jedná spíše o pasivní příjem informací, kde první místo zaujímají informace získané od lékaře (40,48 %). Položka č. 9 pojednává o získávání informací o možnostech prevence. Úloha 63 lékaře zde klesá (23,81 %) a roste úloha tištěných materiálů (39,29 %). Jelikož informace nejsou vyhledávány aktivně, nýbrž pasivně přijímány, je důležitá role sestry, která edukuje o možnostech prevence dle věku pacientky. Jak uvádí Dagmar Klímová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve své bakalářské práci, jsou ženy informovány o karcinomu děložního hrdla pouze v 1/4 gynekologem. Výsledky našeho dotazníkového šetření poukazují na fakt, že počet žen informovaných lékařem vzrostl o 50 %. Díky zvyšující se informovanosti převládá mezi dotázanými nadměrná důvěra v preventivní očkování položka č. 6 a č. 10. Navzdory tomu vysoké procento dotázaných uvedlo sexuální zdrženlivost a zdravý životní styl jako nezbytnou součást prevence karcinomu děložního hrdla položka č. 8. Pětina dotázaných uvedla, že neví, kdo může být přenašečem onemocnění. Víc než 60 % uvedlo, že přenašečem je buď žena i muž nebo pouze muž, což poukazuje na fakt, že uvedené onemocnění není považováno za výhradně ženský problém. Dvě pětiny dotázaných označily za přenašeče zástupce obou pohlaví položka č. 7. Oproti výsledkům šetření jmenované autorky Jihočeské univerzity v roce 2007 jsme zjistili, že v oblasti informovanosti žen a dívek o možnostech prevence karcinomu děložního hrdla byl zaznamenán výrazný nárůst vlivu časopisů a letáků, a to až o 24 %. Z našeho dotazníku jsme zjistili, že informovanost o možném přenašeči viru HPV je nedostatečná. Z průzkumu jsme rovněž zjistili, že většina informací ohledně onemocnění a jeho prevenci není pacientkami vyhledávána aktivně. Cílem průzkumné otázky č. 3 bylo zjistit, zda respondentky považovaly očkování jako jediný účinný nástroj v boji proti nádorovému onemocnění. V této oblasti jsme se 64 zaměřili na informovanost týkající se vakcíny a její aplikace. Nedílnou součástí očkování bylo zjistit povědomí o hrazení zdravotními pojišťovnami. Kampaň věnovaná prevenci karcinomu děložního hrdla začala v Evropě a rovněž v ČR pouze v nedávné době. „V červnu 2006 byla schválena v USA vakcina Gardasil (Merck), v září 2006 byla pro použití v celé Evropské unii schválena identická vakcína, avšak pod komerčním názvem Silgard. V květnu 2007 byla v Austrálii licencována konkurenční společností (GlaxoSmithKline) druhá vakcína proti karcinomu děložního čipku pod komerčním názvem Cervarix, celoevropská registrace následovala v zaři 2007.“ (PRYMULA, 2007). Postupné zavádění těchto dvou vakcín potvrzuje také náš průzkum a to položka č. 15, ze které vyplývá, že 2/3 naočkovaných respondentek bylo očkováno vakcínou Silgard zavedenou v roce 2006. To můžeme přisoudit prvotní kampani při zavádění očkování proti karcinomu děložního hrdla, kdy byla na trhu dostupná pouze tato vakcína. Menší podíl naočkovaných pacientek vakcínou Cervarix může být způsoben jejím pozdějším zavedením na trh. Podle Dagmar Klímové byla aktivita pojišťoven v roce 2007 na velmi nízké úrovni, což potvrzuje její zjištění, že až 94 % dotázaných se domnívalo, že si vakcínu musí hradit sami. Jak vyplývá z našeho průzkumu, pouze 10 % dotázaných si myslí, že vakcínu si musí hradit sami bez účasti zdravotních pojišťoven. Z našeho průzkumu vyplynulo, že i přesto, že většina pacientek je informována o nemoci a také o možnostech jeho prevence, tak z dotázaných se nenechá naočkovat 57,14 %. Nejčastějím důvodem je finanční situace. Hlavním cílem průzkumu je zjistit, zda české ženy a dívky znají problematiku karcinomu děložního hrdla, a zda využívají možnosti prevence proti jeho vzniku. K tomuto cíli se vztahují následující dílčí cíle: 65 Cíl 1 Zjistit, zda respondenti znají problematiku karcinomu děložního hrdla a zda je pro ně velkým rizikem. Z našeho průzkumu vyplynulo, že pro respondentky představuje karcinom děložního hrdla velké riziko. To vyplýva z dostatečné informovanosti o problematice tohoto onemocnění a jeho následcích. Cíl 2 Zjistit, jaká je informovanost o možnostech prevence. Zjistlili jsme, že respondetky získávají informace o prevenci ze širokého spektra informačních kanálů. I přesto je infomovanost v oblasti prevence prostřednictvím vakcinace neuspokojivá. Důvodem je zajména upřednostňování pasivně příjímaných informací před aktivním vyhledáváním informací o možnostech prevence. Cíl 3 Zjistit, zda využívají prevenci proti vzniku karcinomu děložního hrdla a z jakého důvodu. Zjistili jsme, že základní prevenci, tudíž pravidelné gynekologické prohlídky využívá pouze 39,29 % respondentek. Nepravidelně svého gynekologa navštěvuje dalších 32,14 %. Prevenci prostřednictvím vakcinace proti viru HPV využívá nebo plánuje využít necelých 31 %. Finanční důvody jsou nejčastější příčinou proč se nenechalo, nebo nenechá naočkovat přes 57 % dotázaných. Na základě dílčích cílů můžeme zhodnotit hlavní cíl za splněný. Co se týká informovanosti v oblasti problematiky karcinomu děložního hrdla mají české ženy a dívky dostatečné povědomí. Problémem může být zejména opomíjení faktu, že toto onemocnění se týká rovněž chlapců a mužů. V oblasti využívání možností prevence je úspěsnost průzkumu nižší, a to nejen u aplikace vakcíny proti viru HPV, ale také v oblasti pravidelnosti návštěv u gynekologa. Včasné odhalení problému snižuje možnost vzniku karcinomu i v případě absence vakcinace, která je pro mnohé respondetky finančně nedostupná. 66 8 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě výsledků získaných z průzkumu předkládáme následující doporučení pro praxi. Doporučení pro všeobecné sestry - Doporučit všeobecným sestrám získávání informací o absolvování gynekologických prohlídek. V případě absencí gynekologických prohlídek poskytnout informaci o karcinomu děložního hrdla a možnosti jeho prevence nejen u pacientky, ale i u rodinných příslušníků. - Informovat o možnostech prevence proti karcinomu děložního hrdla 30 % dotázaných (jak vyplynulo z našeho průzkumu), které nenavštěvují svého gynekologického lékaře (nebo navštěvují pouze v případě vzniklých problémů). Zde je důležitá edukace sester především na ostatních zdravotnických pracovištích zejména u praktického lékaře a pediatrii. - Zdůrazňovat možnost nakažení virem HPV rovněž u chlapců a to především na pediatrii. Informovat o možnostech očkování proti virům HPV také u chlapců ve věku 9 – 15 let. Doporučení pro sestry na gynekologii - Přestože se na gynekologii většinou řeší již vzniklý problém, je velmi důležitá edukace ze strany sester a to zejména z důvodu, že informace o prevenci jsou většinou přijímány pasivní cestou. Doporučit sestrám na gynekologické ambulanci aktivně nabízet tištěné informace o možnostech prevence, jejichž význam za poslední roky výrazně vzrostl. - Informovat pacientky, že vakcinace proti nakažení viry HPV má smysl také po zahájení sexuálního života. 67 - Jednou ročně provést kontrolu, zda všechny pacientky absolvovaly preventivní prohlídku. Následně adresně oslovovat ty pacientky, které prohlídku neabsolvovaly a tímto způsobem zvýšit vliv sekundární prevence. Doporučení pro veřejnost - Všeobecně doporučovat zdravý životní styl především eliminaci kouření. Dále snížit sexuální promiskuitu a dbát na bezpečný sex. - Ženy a dívky by měly vyžadovat při pravidelných ročních prohlídkách také detekci HPV. 68 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit povědomí žen a dívek o prevenci karcinomu děložního hrdla v privátní gynekologické ambulanci v Šumperku. Cíl práce byl splněn. V teoretické části práce bylo úkolem zpracovat poznatky o onemocnění karcinomem děložního hrdla. Byly uvedeny rizikové faktory, symptomy, diagnostiky a možnosti léčby nádorového onemocnění. Samostatná kapitola byla věnována prevenci karcinomu děložního hrdla. Východiskem pro práci byly odborné knižní publikace, které byly doplněny internetovými zdroji. V praktické části bakalářské práce byly využity teoretické poznatky pro zjištění současné informovanosti žen a dívek gynekologické ambulance. Metodou sběru dat byl strukturovaný dotazník vlastní konstrukce. Závěry dotazníkového šetření přehledně doplňují tabulky a grafy u jednotlivých otázek. Výsledkem bakalářské práce jsou doporučení pro praxi, která vycházejí ze zpracovaných otázek a z následné diskuze. Ve srovnání se situací, která byla na území ČR v dané oblasti před 5 lety, jsme zjistili výrazné zlepšení v informovanosti veřejnosti, zájmu pacientek a zvýšení aktivity vedoucí k prevenci ze strany pojišťoven. Neustálé zvyšování osvěty ohledně karcinomu děložního hrdla a postupné projevování se pozitivních výsledků očkování proti HPV, které by se měly začít objevovat za přibližně stejné období (FEKETOVÁ, 2012) bude vést ke snížení výskytu tohoto onemocnění, na které v současné době umírá cca 400 žen ročně v ČR. 69 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ADAM, Zdeněk, Jiří VORLÍČEK a Jiří VANÍČEK, 2002. Diagnostické a léčebné postupy u maligních chorob. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-716-9792-3. CENTRUM ONKOLOGICKÉ PREVENCE, 2012. Kolposkopie. [online]. [cit. 2012-10- 11]. Dostupné z: http://www.konizace.info/kolposkopie. CIBULA, David, Milan R HENZL a Jaroslav ŽIVNÝ, 2002. Základy gynekologické endokrinologie. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0236-3. CITTERBART, Karel, 2001. Gynekologie. Praha: Galén, 2001. ISBN 80-246-0318-7. DIENSTBIER, Zdeněk a Evžen SKALA, 2001. Předcházíme rakovině. Computer Press, 2001. ISBN 80-722-6375-7. ECCA, 2012. Everything about cervical cancer preventiv. [online]. [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.ecca.info/cs/delozni-cipek/karcinom-delozniho-cipku /priznaky.html. FAIT, Tomáš, 2009. Očkování proti lidským papilomavirům: kvadrivalentní HPV vakcína Silgard tři roky v klinické praxi. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-807-3452-049. FEKETOVÁ, Iveta a Andrea KALAVSKÁ, Očkování a cestovní medicína. 2012, 2, 23-26 str. ISSN 1804-493X. GYNWEB.CZ, 2012. Diagnostika a možnosti léčby rakoviny děložního čípku [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.gynweb.cz/onkogynekologie/diagnostika-a- moznosti-lecby-rakoviny-delozniho-cipku. JASTRABOVÁ, Olga, 2010. Rakovina děložního čípku [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://rakovina-delozniho-cipku.zdrave.cz/rakovina-delozniho-cipku/. JOUKALOVÁ, Zuzana, 2012. Masarykův onkologický ústav [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.mou.cz/cz/nadory-delozniho-cipku/article.html?id=30. KLENER, Pavel, 2000. Vnitřní lékařství: pro střední zdravotnické školy. Praha: Informatorium, 2000. ISBN 80-860-7398-X. KOBILKOVÁ, Jitka, 2000. Gynekologická cytodiagnostika. Praha: Galén, 2000. ISBN 80- 726-2044-4. 70 KOLAŘÍK, Dušan a Michael HALAŠKA, 2008. Repetitorium gynekologie. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-807-3451-387. LIGA PROTI RAKOVINĚ PRAHA, 2007. Kvítek měsíčku lékařského [online]. [cit. 2012- 11-01]. Dostupné z: http://www.vse.cz/zpravodaj/44. MÁJEK, Ondřej aj., 2012. Cervix.cz – Program cervikálního screeningu v České republice. Masarykova Univerzita, Brno [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.cervix.cz/index.php?pg=aktuality&aid=159#srovnani. MÜLLEROVÁ, Michaela, 2012. Na Evropský týden prevence rakoviny děložního čípku upozorní Perla moudrosti [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.gsk.cz/pro- novinare/zpravy/evropsky-tyden-prevence-rakoviny.html. NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ REGISTR, 2012. Časový vývoj hrubé incidence a mortality [online]. [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.svod.cz/report.php?diag=C53&type=pdf. PRYMULA. Roman, Novinky v očkování proti HPV. [dvouměsíčník]. 2007, 5, 279 – 282 str. ISSN 0862-8947. RICHARDS, Ann a Sharon EDWARDS, 2004. Repetitorium pro zdravotní sestry. Praha: Grada.2004. ISBN 80-247-0932-5. SLÁMA, Jiří, 2012. Gynekologicko - porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, Rakovina a předrakovinové změny děložního hrdla [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.onkogyn.cz/verejnost/rakovina-a-predrakovinove-zmeny-delozniho-cipku. SLEZÁKOVÁ, Lenka, 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ, 2006. Interní ošetřovatelství. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1777-8. ŠEBESTOVÁ, Eva, 2012. GlaxoSmithKline Česká republika [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.gsk.cz/pro-novinare/zpravy/cesi-se-pri-ockovani-ridi-radami- lekare.html. TACHEZY, Ruth, 2012. Ústav hematologie a krevní transfuze, NRL pro papilomaviry, Praha. Dermatovenerologické projevy infekcí vyvolaných papillomaviry [online]. 71 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske- listy/dermatovenerologicke-projevy-infekci-vyvolanych-papillomaviry-267215. VOKURKA, Martin a Jan HUGO, 2009. Velký lékařský slovník: Martin Vokurka, Jan Hugo a kolektiv. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-807-3452-025. ZÁKON č.70/2012 Sb., Vyhláška o preventivních prohlídkách, Sbírka zákonů. 29.2.2012. ISSN 1211-1244. ŽALOUDÍK, Jan, 2008. Vyhněte se rakovině, aneb, prevence zhoubných nádorů pro každého. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4723-075. SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Vyhláška 70/2012 Sb, § 7 ministerstva zdravotnictví ČR I-II Příloha B - Srovnání výskytu karcinomu děložního hrdla v ČR a v ostatních evropských zemích III-IV Příloha C - Průzkumný dotazník V-IX Příloha D - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce X I Příloha A - Vyhláška 70/2012 Sb, § 7 ministerstva zdravotnictví ČR Obsah a časové rozmezí gynekologické preventivní prohlídky účinné od 1. 4. 2012 Obsahem gynekologické preventivní prohlídky, která se provádí v 15 letech věku a dále jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední gynekologické preventivní prohlídky, je: a) založení zdravotnické dokumentace při přijetí do péče, b) rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory, c) klinické vyšetření prsů od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů, d) prohlídka kůže a palpační vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů, e) vyšetření v zrcadlech a kolposkopické vyšetření; neprovádí se u virgo žen, f) odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému, případně bakteriologickému nebo virologickému vyšetření; neprovádí se u virgo žen, g) palpační bimanuální vyšetření; při nejasném výsledku doplnění vyšetření vaginální ultrazvukovou sondou, h) poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky, i) nácvik samovyšetřování prsů při první prohlídce u registrujícího poskytovatele, j) u žen od 45 let věku doporučení k provedení screeningového mamografického vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření ve dvouletých intervalech; jestliže žena již absolvovala vyšetření podle § 2 písm. e) bodu 5 v posledních 2 letech a je k dispozici jeho výsledek, vyšetření se nezajišťuje, k) stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u žen od 50 let do 54 let věku, od 55 let věku se toto vyšetření provádí ve dvouletých intervalech a toto vyšetření je možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let; II jestliže žena absolvovala vyšetření podle § 2 písm. e) bodu 4 v uvedených intervalech a je k dispozici jeho výsledek, vyšetření se nezajišťuje. Zdroj: Sbírka zákonů III Příloha B - Srovnání výskytu karcinomu děložního hrdla v ČR a v ostatních evropských zemích Pořadí* Země Výskyt** 1. Rumunsko 31.0 2. Bulharsko 29.7 3. Makedonie 29.1 4. Litva 28.9 5. Srbsko 27.9 6. Moldavsko 22.2 7. Ukrajina 21.5 8. Estonsko 21.2 9. Slovensko 20.8 10. Maďarsko 20.6 11. Česká republika 18.9 12. Rusko 18.2 13. Polsko 17.9 14. Lotyšsko 17.6 15. Bělorusko 17.4 16. Portugalsko 17.2 17. Černá Hora 16.7 18. Chorvatsko 16.5 19. Slovinsko 14.6 20. Dánsko 14.4 21. Irsko 12.9 22. Bosna a Hercegovina 12.6 23. Evropská unie (EU-27) 12.3 IV 24. Norsko 11.7 25. Belgie 11.5 26. Německo 10.6 27. Švédsko 9.9 28. Island 9.7 29. Itálie 9.4 30. Francie 9.1 31. Lucembursko 9.1 32. Velká Británie 8.7 33. Španělsko 8.6 34. Nizozemsko 8.6 35. Rakousko 8.3 36. Albánie 7.8 37. Kypr 6.1 38. Řecko 6.1 39. Švýcarsko 5.7 40. Finsko 5.6 41. Malta 3.4 Zdroj: (Májek, 2012) Vysvětlivky: * Čím výše je země umístěna v tabulce, tím horší výsledek pro její obyvatele (první země vykazuje nejvyšší výskyt onemocnění). ** Údaje jsou přepočteny na 100 000 osob, aby byly vzájemně srovnatelné. V Příloha C - Průzkumný dotazník Vážená paní, jmenuji se Zuzana Pospíšilová a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické, oboru Všeobecná sestra. V rámci své bakalářské práce s názvem „Karcinom děložního hrdla a možnosti jeho prevence“ si Vám dovoluji předložit dotazník a požádat Vás o jeho vyplnění. Dotazník je anonymní a slouží pouze pro účely bakalářské práce. Proto Vás prosím o odpovědi, které odpovídají skutečnosti. U jednotlivých otázek vyznačte pouze jednu možnost, pokud není uvedeno jinak. Vyplněný dotazník vhoďte, prosím, do zapečetěné schránky v sesterně. Předem Vám děkuji za Váš čas a ochotu. 1. Co znamená karcinom děložního hrdla dle Vašeho názoru: a) nádorové onemocnění pohlavních orgánů b) virové onemocnění c) pohlavní chorobu d) nevím 2. Víte o tom, jak moc je toto onemocnění závažné? a) jde o běžné onemocnění b) nemoc může způsobit smrt c) jde o léčitelné onemocnění 3. Víte, co z níže uvedeného způsobuje karcinom děložního hrdla? a) lidský papillomavirus b) bakterie c) rotaviry VI d) plísně e) nevím 4. Máte obavy z onemocnění karcinomem děložního hrdla? a) ano b) ne c) nevím 5. Z jakého zdroje jste se o onemocnění karcinomem děložního hrdla dozvěděla? a) od lékaře b) od příbuzných, známých c) z televizní reklamy d) z internetu e) z reklamních letáčků, časopisů f) z jiných zdrojů (uveďte, ze kterých)…………………………………………….. 6. Myslíte si, že Vás očkování 100% ochrání? a) ano b) ano, ale je nutné dodržovat další zásady c) ne d) nevím 7. Kdo podle Vás onemocnění přenáší? a) žena b) muž c) žena i muž d) nevím 8. Jaké jsou možnosti prevence karcinomu děložního hrdla? a) nekouřit, chráněný pohlavní styk, dobrá intimní hygiena, pravidelné prohlídky u gynekologa, vakcinace b) pravidelné gynekologické prohlídky, vakcinace, nekouření c) chráněný pohlavní styk, dobrá intimní hygiena, nekouření, vakcinace d) vakcinace e) nevím VII 9. Z jakého zdroje jste se o prevenci karcinomu děložního hrdla dozvěděla? a) od lékaře b) od příbuzných, známých c) z televizní reklamy d) z internetu e) z reklamních letáčků, časopisů f) z jiných zdrojů (uveďte, ze kterých)……………………………………………. 10. Existuje podle Vás vakcína proti HPV? a) ano b) ne c) nevím 11. Chodíte na preventivní gynekologické prohlídky z důvodu rizika onemocnění karcinomem děložního hrdla? a) ano, pravidelně b) ano, nepravidelně c) ne, pouze v případě obtíží d) ne, nechodím vůbec 12. Jste očkovaná proti karcinomu děložního hrdla? a) ano b) nejsem, ale plánuji se očkovat c) ne, nenechám se očkovat 13. Pokud neplánujete a nenecháte se očkovat, uveďte důvod: a) stačí pouze pravidelné gynekologické prohlídky b) stačí dodržovat životosprávu c) nemohu se nakazit d) finanční důvody e) ostatní – uveďte důvody: …………………………. 14. Z jakých důvodů jste se nechala naočkovat, nebo z jakých důvodů si necháte vakcínu aplikovat? a) z přesvědčení mého gynekologa VIII b) z důvodu prevence c) z důvodu rakoviny v rodině d) po zjištění rakoviny 15. Pokud jste očkovaná, uveďte, kterou z vakcín: a) vakcínou Cervarix b) vakcínou Silgard c) nevím 16. Víte, kdy je vhodné se nechat očkovat? a) nevím b) dovršením 18. roku života c) před zahájením pohlavního života d) po zahájení pohlavního života e) před otěhotněním 17. Je podle Vás očkování hrazeno pojišťovnou? a) ano plně, všemi pojišťovnami b) plně pouze některými zdravotními pojišťovnami c) částečně pojišťovnami za finanční spoluúčasti zájemce o očkování d) ne, zájemce si musí očkování hradit v plné výši e) nevím Zde můžete vyjádřit názory a komentáře k dotazníku: ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 18. Kolik je Vám let? a) do 15 let b) 16 – 25 let c) 26 – 35 let d) 36 – 45 let e) 46 let a více IX 19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) Základní b) Středoškolské bez maturity c) Středoškolské s maturitou d) Vyšší odborná škola e) Vysoká škola Děkuji za Vaše odpovědi. Výsledky dotazníkového šetření budou vyvěšeny na nástěnce v čekárně gynekologické ambulance v září 2013. Zuzana Pospíšilová zzz.pospisilova@seznam.cz Zdroj: Vlastní X Příloha D - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce