VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 Informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením Bakalářská práce VERONIKA PROCHÁZKOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Mária Janáková, PhD. Praha 2013 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne Podpis PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní PhDr. Márii Janákové za cenné rady, konzultace a připomínky při tvorbě této práce, dále pracovníkům Nemocnice Pelhřimov a Tábor, kteří mi umožnily provést průzkum. V neposlední řadě své rodině za jejich trpělivost a podporu po dobu mého studia. ABSTRAKT PROCHÁZKOVÁ, Veronika Informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Mária Janáková, PhD. Praha. 2013. 51 s. Hlavním tématem bakalářské práce je informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části najdete charakteristiku endoskopií, přípravu pacientů na vyšetření a komplikace, které mohou endoskopické vyšetření provázet. Dále v této práci najdete, jaká je role sestry u pacienta před vyšetřením a formou informovaného souhlasu k danému endoskopickému vyšetření. Praktickou část tvoří grafy odpovídající otázkám z dotazníku, který byl k tomuto tématu vytvořen. Cílem zdravotníků a hlavním bodem této práce je zmapovat informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením a jakou formou jsou pacienti informování před vyšetřením. K této práci je navržena brožurka, jak poskytovat informace pacientům. Klíčová slova: Endoskopie, Gastroskopie, Informovanost, Koloskopie, Komunikace, Laparoskopie, Rektoskopie ABSTRACT ANGLICKY PROCHÁZKOVÁ, Veronika. Awareness for Patients before Endoscopic Examination. Nursing College, o.p.s. Degree: Bachelor (Bc). Tutor: Mgr. Mária Janáková, PhD. Prague. 2013. 51 pages. The main topic of this thesis is about the awareness of patients before endoscopic examination. This thesis is divided into two parts. The theoretical section introduces the characteristics of endoscopy, preparation for examinations and complications that may occur during endoscopic examination. Furthermore, this thesis work introduces the role of the nurse in examining patients and information how to fill in consent form before endoscopic examination. The practical part consists of graphs corresponding questions from the questionnaire, which was created according to this topic. The purpose of this thesis is to investigate the awareness of patients before performing endoscopic examination and filling the form before the examination. This thesis contains a booklet designed to provide information to patients. Keywords: Endoscopy, Gastroscopy, Awareness, Colonoscopy, Communication, Laparoscopy, Rectoscopy. Obsah Seznam tabulek a grafů Seznam zkratek Seznam odborných výrazů Úvod.......................................................................................................................................14 Teoretická část 1 Charakteristika endoskopií ..............................................................................................15 1.1 Vývoj endoskopie.................................................................................................15 1.2 Dělení, druhy a péče o endoskopické přístroje .....................................................16 1.3 Rozdělení endoskopických metod........................................................................17 2 Příprava pacienta na endoskopické vyšetření ...................................................................19 2.1 Všeobecná příprava pacienta na endoskopické vyšetření.....................................19 2.2 Psychická a fyzická příprava před endoskopickým vyšetřením..............................20 2.3 Speciální příprava pacienta na kolonoskopické vyšetření .....................................20 2.4 Speciální příprava pacienta na gastroskopické vyšetření ......................................22 2.5 Speciální příprava pacienta na rektoskopické vyšetření........................................24 2.6 Speciální příprava pacienta na laparoskopické vyšetření ......................................25 2.7 Speciální příprava pacienta na ERCP vyšetření......................................................26 2.8 Speciální příprava pacienta na kapslovou endoskopii ...........................................27 3 Obecné komplikace u endoskopických vyšetřovacích metod............................................29 4 Úloha sestry při endoskopickém vyšetření .......................................................................31 5 Postavení endoskopické sestry.........................................................................................32 6 Informovaný souhlas.......................................................................................................34 6.1 Pravidla při poskytování informací na endoskopickém pracovišti.........................34 6.2 Informovaný souhlas pacienta ............................................................................35 6.3 Práva pacientů na informace................................................................................37 6.4 Úloha komunikace při předávání informací .........................................................39 Praktická část 7 Cíl práce a výzkumné otázky...........................................................................................41 7.1 Cíl práce...............................................................................................................41 7.2 Průzkumné hypotézy ...........................................................................................41 8 Metodika.....................................................................................................................42 8.1 Popis metodiky....................................................................................................42 8.2 Charakteristika průzkumového souboru..............................................................42 9 Výsledky.........................................................................................................................43 10 Diskuze.......................................................................................................................61 11 Doporučení pro praxi .........................................................................................................63 Závěr ......................................................................................................................................64 Seznam literatury....................................................................................................................65 Přílohy Seznam tabulek a grafů TABULKY Tabulka 1 – shrnutí grafů 1 …………………………………………………………43 Tabulka 2 – shrnutí grafů 2 …………………………………………………………44 Tabulka 3 – shrnutí grafů 3 ………………………………………….……………...45 Tabulka 4 – shrnutí grafů 4 …………………………………………………………46 Tabulka 5 – shrnutí grafů 5 …………………………………………………………47 Tabulka 6 – shrnutí grafů 6………………………………………………………….48 Tabulka 7 – shrnutí grafů 7 …………………………………………………………49 Tabulka 8 – shrnutí grafů 8 …………………………………………………………50 Tabulka 9 – shrnutí grafů 9 …………………………………………………………51 Tabulka 10 – shrnutí grafů 10……………………………………………………….52 Tabulka 11 – shrnutí grafů 11……………………………………………………….53 Tabulka 12 – shrnutí grafů 12 ……………………………………………………....54 Tabulka 13 – shrnutí grafů 13……………………………………………………….55 Tabulka 14 – shrnutí grafů 14……………………………………………………….56 Tabulka 15 – shrnutí grafů15………………………………………………………..57 Tabulka 16 – shrnutí grafů 16……………………………………………………….58 Tabulka 17- shrnutí grafu 17 ……………………………………………………….59 Tabulka 18 – shrnutí grafů 18……………………………………………………….60 GRAFY Graf 1 Oddělení nemocnice…………………………………………………………43 Graf 2 Věková kategorie…………………………………………………………….44 Graf 3 Endoskopické vyšetření………………………………………………….......45 Graf 4 Informace o endoskopickém výkon………………………………………….46 Graf 5 Rozdělení zdroje podle podání informací……………………………………47 Graf 6 Způsob podání informace o endoskopickém vyšetření……………………...48 Graf 7 Zájem o podání informace…………………………………………………...49 Graf 8 Zájem o podání upřesňující informace………………………………………50 Graf 9 Srozumitelnost informací podaných ústní formou…………………………..51 Graf 10 Srozumitelnost informací podaných písemnou formou……………………52 Graf 11 Připravenost před endoskopických vyšetřením………………………….....53 Graf 12 Předložení písemného informovaného souhlasu………………..………….54 Graf 13 Podání informace o komplikacích během endoskopického výkonu……….55 Graf 14 Čas věnovaný podaným informacím před endoskopickým vyšetřením…....56 Graf 15 Přehled o obdržení informací s doporučením …………………………..….57 Graf 16 Změna způsobená podáním informací před endoskopickým vyšetřením…..58 Graf 17 Obdržení informačního letáku nebo brožurky……………………………...59 Graf 18 Hodnocení spokojenosti s podanými informacemi…………………...……60 Seznam zkratek ALT alaninaminotransferasa APTT aktivovaný částečný tromboplastinový čas AST aspartataminotransferasa ERCP endoskopická retrográdní Cholangiopankreatografie INR mezinárodní normalizovaný poměr ORL Otorhinolaryngologické oddělení ušní, nosní, krční QUICK Protrombinový čas, tromboplastinový čas, Quickův test RTG rentgenologické vyšetření Seznam odborných výrazů 14 Úvod Endoskopie v posledních letech zaznamenala nevídaný rozvoj. Ten byl ovlivněn zejména technickým vývojem v oblasti optiky a videotechniky, díky němuž se nabízí podrobný pohled do útrob lidského těla. Proto jsou to v dnešní době jedny z hlavních nejen vyšetřovacích, ale i terapeutických metod. Při vyšetření lékař může totiž nejen diagnostikovat patologické změny, ale i provést příslušný terapeutický zákrok. V neposlední řadě umožňují u pacienta léčebně nebo operativně okamžitě zasáhnout. Endoskopická vyšetření patří právem mezi moderní vyšetřovací metody, které přímo zrakem kontrolují a prohlížejí tělní dutiny a orgány pacienta (ČECHALOVÁ, 1997). Proto se zdravotníci snaží pacienta informovat o jeho onemocnění, způsobu léčby, věnují pozornost přípravě na nadcházející výkon a následnou péči. Efektivní informovanost pacienta má velký podíl na jeho rozhodnutí pro endoskopickou metodu a rovněž napomáhá k snadnějšímu prožití časového úseku před a po provedení příslušného výkonu. Informovanost nejen o zdravotním stavu pacienta, ale také o jeho budoucnosti umožní lépe zvládnout endoskopický výkon a léčebný pobyt v nemocnici. Není pochyb o tom, že lidé od zdravotníků očekávají profesionální komplexní péči, jejíž součástí je kvalitní informovanost pacientů (HAŠKOVCOVÁ, 2007; KŘIVOHLAVÝ, 2002). Mezi nejznámější endoskopické vyšetřovací metody patří vyšetření gastrointestinálního traktu (kolonoskopie, ezofagogastroduodenoskopie, endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie a kapslová endoskopie). Proto se tato bakalářská práce zaměřuje na výše uvedené endoskopie. Cílem bakalářské práce je zmapovat informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením a zjistit, jakou formou jsou pacienti před vyšetřením informováni. Výsledky mohou vést vedoucí pracovníky k zamyšlení, jakou cestou by se dala v budoucnu zlepšit informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na pacienty, kteří podstupují endoskopické vyšetření v Nemocnicích Pelhřimov a Tábor. Toto téma jsem si dále vybrala z důvodu podstoupení těchto metod některými blízkými rodinnými příslušníky, kteří si tak nyní mohou přečíst a pochopit některé úkony, které jim třeba nebyly podrobně vysvětleny. 15 Teoretická část 1 Charakteristika endoskopií Pojem endoskopie pochází z řeckých slov „endo“, což znamená uvnitř, a „skopein“, v překladu pohled, pohlížení. V dnešní době jsou endoskopická vyšetření jedna z nejpoužívanějších ve zdravotnickém prostředí. Jde o velmi elegantní metodu, která umožňuje prostřednictvím endoskopu prohlédnout dutiny a vnitřní orgány. Samotný endoskop je v podstatě optický systém, který má na jednom konci světelný zdroj, popř. miniaturní videokameru přenášející obraz. Nedostižný význam endoskopických metod spočívá nejenom v diagnóze nemocí vnitřních orgánů, ale také umožňuje odběr vzorků k pozdějšímu stanovení diagnózy, či dokonce provádění léčebného zákroku. Tento typ vyšetření je v současném moderním lékařství hojně využíván díky málo invazivním dopadům na pacienta, ale také pro snazší manipulaci s přístrojem. Lze tedy říci, že v současnosti téměř všechna nemocniční oddělení a obory zdravotnické péče využívají endoskopie (LUKÁŠ, 2005). 1.1 Vývoj endoskopie Nejstarší metodou vyšetření v lékařství je pohled. Z potřeby podívat se do organizmu se vyvíjí endoskopie. Endoskop je trubice, kterou se do organizmu nahlíží. V roce 1799 jako první použil osvětlovací aparát s jednoduchou optikou doktor Philip Bozzini. Jeho přístroj umožňuje jednoduché vyšetření v tělních dutinách. První použitelný přístroj pro endoskopii zkonstruoval v Paříži v roce 1853 doktor Desormeux. Endoskopii zařazuje jako základní diagnostickou metodu, a tím je nazýván „Otcem endoskopie“. Po roce 1868 se vyšetření rozšíří, zároveň se také zlepší jednotlivé optické systémy a kombinují se různé druhy osvětlení. V roce 1896 vytvořil Rosenheim v Berlíně jako první vícedílný semiflexibilní rektoskop a v roce 1905 se ve Spojených státech zavedlo vyšetření trávicího ústrojí pomocí tohoto endoskopu. O padesát let později Hirschovitz ve Spojených státech zavedl novinku vedení obrazu v endoskopu a vzniká tak flexibilní fibrogastroskop. Objevují se další výrobci flexibilní techniky a vznikají duodenoskopy, kolonoskopy nebo bronchoskopy. Současně se rozvíjí i příslušenství nových typů bioptických klíštěk a kanyl (DÍTĚ, 1996). 16 V roce 1983 americká firma Walsech Ellin vynalezla převratnou novinku, videoendoskop, přístroj s mikrovideokamerou, -která je zabudovaná přímo v koncové části endoskopu. Díky dalšímu vývoji se bohatý sortiment doplní o sonovideoskopy, což jsou přístroje, které provádí sonografické a optické vyšetření, celou řadou angioskopů, kterými se lze dostat žilami až do srdečních komor. Nyní se obraz uchovává a zpracovává v digitální formě s následným rozborem pomocí počítače (DÍTĚ, 1996). V Československu se endoskopie rozvíjela již před 2. světovou válkou a velký rozkvět zaznamenala s příchodem vláknové endoskopie a hlavně videoendoskopie (LUKÁŠ, 2005). V posledních letech se užívá kapslová endoskopie. Tato metoda je neinvazivní a spočívá ve spolknutí miniaturní kamerky, která posléze cestuje gastrointestinálním traktem pacienta. S první myšlenkou sestrojení přístroje, který by umožňoval neinvazivní vstup do lidského těla, přišel izraelský gastroenterolog profesor Scapy. První kapsle vznikla roku 1999. Od roku 2002 je využívána i v České republice (ŠTÁLOVÁ, 2005). 1.2 Dělení, druhy a péče o endoskopické přístroje Endoskopy se mohou dělit podle více hledisek, a to podle vyšetřovaného úseku, podle způsobu provedení, dle využití endoskopů (diagnostické, léčebné) a dále podle druhu endoskopu. Rigidní- se skládají z několika částí. Hlavní je optika tvořená kovovým tubusem, který má tři části: objektiv, sadu čoček a okulár. Rigidních endoskopů je celá řada a dělí se podle využití v praxi. Mají různé rozměry a průměry. Nejznámější jsou kojenecké cystoskopy, laparoskopy, uteroskopy, artroskopy a podobně. Flexibilní- jsou ohebné, umožňují bez rizika perforace a traumatizace vyšetření gastrointestinálního traktu. Jsou tvořeny flexibilním tubusem, který obsahuje pracovní kanál a koncovou část, dále trysku na vodu a vzduch, dva světlovody a objektiv vláknové optiky. (DÍTĚ, 1994) Podle vyšetřované oblasti se endoskopy dělí na otiatrické, transnasální, perorální, rektální, vaginální a uretrální, přičemž názvy endoskopů jsou odvozeny od míst zavedení do lidského organismu.(HOŘEJŠÍ, 2006). Podle způsobu provedení se endoskopy dělí na ty, které jsou vedeny přirozenou neboli fyziologickou cestou (např. do žaludku nebo do močové trubice), nebo uměle 17 vyrobenými cestami. Ty jsou vytvořeny za účelem protětí tkáně a následného nahlédnutí do dutiny (HOŘEJŠÍ, 2006). Na základě cíle určení lze rozeznat endoskopy diagnostické a léčebné. Diagnostické endoskopy slouží pouze ke stanovení diagnózy, zatímco léčebné endoskopy umožňují nejen stanovení diagnózy, ale i provedení zákroku. Endoskopy se dále klasifikují podle druhu endoskopu zvoleného k vyšetření. Sem patří endoskopy rigidní, které mohou být spojeny s přímým (rektoskop, ezofagoskop) nebo nepřímým pozorováním (laparoskop). Dále sem patří endoskopy flexibilní, které jsou sestaveny výhradně s pozorováním nepřímým (fibroskop). Dělí se dle dalších aspektů – jako např. podle druhu optiky použité na fibroskopu, tloušťky fibroskopu, účelu výroby (např. fibroskop k vyšetření horní části trávicí trubice a fibroskop k vyšetření dolní části trávicí trubice) (DÍTĚ, 1994; AABAKKEN 1999). Zvláštním druhem endoskopů jsou tzv. videoendoskopy, kdy je obraz převeden přímo na monitor, čímž má lékař širší možnosti získat informace o vyšetřovaném místě (DÍTĚ, 1994). 1.3 Rozdělení endoskopických metod Endoskopické metody se dělí dle vyšetřované oblasti organismu, s čímž souvisí i druh použitého endoskopu. Mezi nejznámější a nejrozšířenější endoskopické metody patří vyšetření gastrointestinálního traktu. Lze tak pozorovat patologické změny ve značné části lidského organismu. Mezi nejvíce používané metody patří gastroskopie, kdy je vyšetřován jícen a žaludek. Lze také vyšetřovat pouze jícen (ezofagoskopie). Dále může být endoskop veden přes jícen a žaludek až do duodena (ezofagogastroduodenoskopie). Značného diagnostického významu v poslední době nabývá i endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP), pomocí níž se radiodiagnosticky vyšetřuje žlučová soustava a slinivka břišní. Tato metoda je ovšem náročná z hlediska přípravy pacienta a průběhu vyšetření. Při rektoskopii lze pozorovat změny v oblasti konečníku a dolní části tlustého střeva. Další známou metodou je kolonoskopie, která je využívána za účelem monitorování patologických změn tlustého střeva (KOUDELKOVÁ, 2005; KRIŠKOVÁ, 2006). Na chirurgickém oddělení jsou endoskopie spojeny i s malými operačními výkony, tzv. laparoskopiemi. Do těchto metod patří například laparoskopická cholecystektomie, laparoskopická apendektomie a laparoskopická operace tříselné kýly. 18 Po laparoskopickém zákroku zůstane pouze malá jizva. Dále sem patří operační thoraskopie a operační mediastino-skopie, které provádí chirurg, jenž má zaměření na plicní chirurgii (KOUDELKOVÁ, 2005; KRIŠKOVÁ, 2006). Mezi další oddělení využívající endoskopické vyšetřovací metody patří urologie. Zde se nejčastěji vyšetřuje močová trubice, močový měchýř, močové cesty a část ledvin. Jedná se hlavně o cystoskopii a panendoskopii. Endoskopie mohou být také využívány k drcení konkrementů v močovém měchýři. Mezi endoskopické terapeutické úkony v oblasti vylučovací soustavy patří perkutánní extrakce konkrementu, kdy se endoskopicky odstraňuje konkrement nacházející se v dutém systému ledviny, transuretrální resekce, kdy dochází k odstranění nádoru v močovém měchýři, a optická uretrotomie, při níž dochází k obnovení průsvitu zúžené močové trubice (KOUDELKOVÁ, 2005; KRIŠKOVÁ, 2006). Na ORL oddělení se lze nejčastěji setkat s otoskopií – vyšetřením ucha. Další metodou využívanou na ORL oddělení je sinusoskopie, která umožňuje nahlédnutí do dutin nosních, dále rhinoskopie a nasopharyngoskopie, které slouží k endoskopickému vyšetření nosu, nosohltanu a čelistní dutiny. A nakonec velmi známou metodou je laryngoskopie, díky níž se vyšetřuje hrtan (KOUDELKOVÁ, 2005; KRIŠKOVÁ, 2006; KŘIČKOVÁ, 2010). Na gynekologickém oddělení se nejčastěji provádí hysteroskopie, dále sem patří kolposkopie. Při graviditě pacientky se ve velké míře užívá tzv. fetoskopie, kdy je pomocí endoskopu sledován fetus a placenta ve 2. trimestru gravidity (KOUDELKOVÁ, 2005; KOLEKTIV AUTORŮ, 2007). Na plicním oddělení se ve velké míře využívá zejména bronchoskopie, která poukazuje na změny na průduškovém stromu (KOUDELKOVÁ, 2005; KRIŠKOVÁ, 2006). Endoskopické metody jsou také využívány v oblasti ortopedie – zejm. artroskopie. Jde o operační postup, při kterém lze nejen vyšetřit kloub, ale také provést zákrok. V dermatologii se využívá dermatoskopie, kdy se pomocí dermatoskopu posuzuje stav kůže (KOUDELKOVÁ, 2005). Uplatnění endoskopických metod na nemocničních odděleních výrazně snižuje invazivitu zákroku do lidského organismu, čímž se zvyšuje množství objasněných chorob, a zároveň může sloužit k jejich léčbě a také minimalizuje vznik infekce v operační ráně 19 2 Příprava pacienta na endoskopické vyšetření Příprava pacienta se dá rozdělit do tří částí: všeobecná příprava, psychická a fyzická příprava, speciální příprava (tato příprava doplňuje u každého endoskopického vyšetření o další úkony, které jsou nezbytné a specifické) 2.1 Všeobecná příprava pacienta na endoskopické vyšetření Součástí každého endoskopického vyšetření je příprava pacienta před vlastním vyšetřením, kterou ve většině případů provádí sestra. Jedná se zejména o fyzickou a psychickou přípravu, která zahrnuje informace o průběhu a diskuzi o možných výsledcích vyšetření (NEJEDLÁ, 2004). Všeobecná příprava pacienta před endoskopickým vyšetřením je podstatnou součástí endoskopického úkonu pro jeho následný hladký průběh. Je zahájena vyhodnocením situace a zdravotního stavu pacienta. První předpokladem pro provedení endoskopie je písemný souhlas pacienta se samotným vyšetřením (viz Přílohy A až F), operační revers a případný souhlas s hospitalizací, protože některá endoskopická vyšetření vyžadují hospitalizaci. Následuje sepsání anamnézy, která musí obsahovat základní údaje o pacientovi – jako např. užívané léky, objektivní a subjektivní pocity pacienta týkající se vyšetřované oblasti a alergické projevy pacienta. Nezbytnou součástí soupisu informací o pacientovi tvoří také rodinná a pracovní anamnéza. Tyto informace se získávají prostřednictvím rozhovorů s pacientem či jeho rodinou, dále pozorováním pacienta v nemocničním prostředí, popř. pomocí různých druhů vyšetření (NEJEDLÁ, 2004; LUKÁŠ, 2005; VALENTA, 2007). Po sepsání nezbytných administrativních dokumentů následují interní vyšetření (odběr krve pro stanovení sedimentace, biochemických a hematologických markerů. Z krve se následně stanoví hodnoty QUICK, INR, APTT, krevní obraz s počty trombocytů a krevní skupina s Rh faktorem) ) VALENTA, 2007). Pacient nesmí osm hodin, některá vyšetření vyžadují až deset hodin, před vyšetřením konzumovat jídlo ani pití, nesmí kouřit. Některá endoskopická vyšetření vyžadují vysadit určité léky třeba dva dny před vyšetřením. Na noc před vyšetřením lze aplikovat sedativa, pokud je lékař předepíše. Půl hodiny před vyšetřením se pacientovi podají farmaka podle ordinace lékaře (MIKŠOVÁ, 2003). 20 Všeobecná příprava před endoskopickým vyšetřením je zakončena v den zákroku, kdy lékař znovu pacientovi podrobně vysvětlí průběh endoskopie pro zmírnění obav pacienta ze samotného úkonu (NEJEDLÁ, 2004). 2.2 Psychická a fyzická příprava před endoskopickým vyšetřením Je důležitá pro všechny pacienty, kteří podstupují jakýkoliv endoskopický výkon. Ne každý pacient se vyzná v lékařské terminologii. Proto už odesílající lékař pacientovi vysvětlí, na jaké vyšetření půjde. Již přijetí pacienta na endoskopické vyšetření musí probíhat mile, vlídně a profesionálně. Někdy je lepší pacientovi názorně na obrázku ukázat, kterou část jeho těla je nutno vyšetřit. Není žádným tajemstvím, že vlídné slovo a vysvětlení celého vyšetření je někdy lepší než farmakologická premedikace. Pacient se musí dozvědět, kdy se může po výkonu najíst a přijímat tekutiny, kdy vstávat z lůžka, kdy smí po premedikaci řídit auto. Ale také, že může být po některých výkonech hospitalizován. Někdy se stane, že pacient lékaři nerozumí, má však strach se opakovaně zeptat. Úkolem sestry je zjistit informovanost pacienta o termínu a přípravě před vyšetřením, jak spolupracovat při vyšetření a o doporučeném režimu po vyšetření. Sestra musí pacientovi poskytnout prostor na případné dotazy o postupech, kterým nerozumí. Samotné vyšetření pacientovi vysvětlí lékař. Pacient od něho obdrží také informační leták o endoskopickém výkonu, který potvrdí svým podpisem. Informace lékař podává před samotným výkonem, během výkonu, ale také po ukončení výkonu. První dojem, který si pacient vytvoří, je základem dalšího chování na endoskopickém vyšetření (DÍTĚ, 1996; LUKÁŠ, 2005). Fyzická příprava před endoskopickým vyšetřením se liší od toho, na jaké endoskopické vyšetření je pacient objednán. Příprava je stejně důležitá jako vyšetření samotné. Požadavkem tedy je dostatečné lačnění a speciální diety (DÍTĚ, 1996). 2.3 Speciální příprava pacienta na kolonoskopické vyšetření Kolonoskopie umožňuje v celém rozsahu prohlédnout nitro tlustého střeva. Provádí se pomocí ohebného přístroje, kolonoskopu (viz Příloha I), který má v průměru třináct milimetrů. Kolonoskopické vyšetření trvá přibližně patnáct až šedesát minut. Tento časový úsek závisí na délce a tvaru tlustého střeva a na počtu diagnostických nebo terapeutických zákroků. Koloskopie se provádí v poloze vleže na levém boku s mírně pokrčenými dolními končetinami, ale podle pokynů lékaře se poloha pacienta v 21 průběhu celého vyšetření mění, to celé lékař pozoruje na obrazovce (viz Příloha O) (MIKŠOVÁ, 2003). Psychická příprava pacienta spočívá v podrobném vysvětlení postupu, délky vyšetření, v zodpovězení veškerých dotazů a v upozornění na nepřirozenost vyšetřovací polohy. Součástí této přípravy je také nutnost upozornit na možnost nepříjemného tlaku v tlustém střevě během vyšetření a na aplikaci injekce nebo premedikace. Dalším důležitým faktem také je zajistit písemný informovaný souhlas s vyšetřením. Fyzická příprava záleží na celkovém stavu pacienta, na jeho věku a spolupráci. Před každým vyšetřením sestra zajistí výsledky krevních odběrů pacienta. Jedná se o výsledky počtu krevních destiček, Quickova testu a APTT. Jeden den před plánovaným vyšetřením je pacient poučen o dodržování tekuté diety. Množství tekutin není omezeno. Před vyšetřením je potřeba tlusté střevo očistit speciálním roztokem. Proto v odpoledních a večerních hodinách probíhá ortográdní příprava tlustého střeva perorálně podaným roztokem fosfátu, který je připravený lékárnou. Tato příprava spočívá především ve vyprázdnění tlustého střeva (MIKŠOVÁ, 2003). Příprava může být doplněna o podání klyzmatu s obsahem dvou až tří litrů tekutiny s intervalem jedna až dvě hodiny před výkonem. V dnešní době se nejčastěji používá přípravek Fortrans. Obsahem balení jsou čtyři sáčky. Fortrans se podává postupně v odpoledních hodinách. Pokud se po čtyřech hodinách od poslední dávky pacient nevyprázdní, může se podat ještě jedna dávka. Nedodržení stanovených instrukcí může být příčinou nedostatečné přehlednosti tlustého střeva a vyšetření je nutné opakovat. Pokud pacient užívá léky na snížení krevní srážlivosti, je nezbytné upřesnit jejich podávání před samotným vyšetřením a informovat lékaře, který vyšetření provádí. Mezi bezprostřední přípravu patří vymočení pacienta před výkonem a následný převoz spolu s dokumentací na endoskopickou vyšetřovnu. Kolonoskopické vyšetření se provádí nalačno, tekutiny se mohou přijímat maximálně šest hodin před vlastním výkonem. Následuje poučení pacienta o vyjmutí snímatelné zubní protézy. Těsně před výkonem se aplikuje injekce sedativa, případně analgetika, která omezí vnímání nepříjemných pocitů před vyšetřením. Tato injekce může u pacienta způsobit ospalost. Proto je nutné pacienta upozornit, že v tento den nesmí vykonávat činnosti, kde je zapotřebí zvýšená pozornost. Po této přípravě zavede endoskopický lékař kolonoskop do konečníku pacienta. Během vyšetření se vhání do tlustého střeva vzduch pro získání lepší přehlednosti. Na tento postup mohou někteří pacienti reagovat bolestivě. Postupně 22 se pak prohlédne tlusté střevo. Během vyšetření endoskopická sestra pomáhá postupu kolonoskopu tlakem dlaně na břišní stěnu a hlásí lékaři jeho vzdálenost pro lepší orientaci. Po celou dobu vyšetření se musí maximálně věnovat pacientovi. Zvláště při udržování polohy, změny polohy během vyšetření a současně udržovat slovní kontakt. Podle povahy onemocnění je někdy nutné odebrat bioptické vzorky nebo odstranit výrůstky nebo také polypy. Endoskopická sestra odebrané vzorky označí a následně zajistí jejich odnos do laboratoře. Po koloskopickém vyšetření s podáním sedativa je pacient přechodně umístěn na dospávací pokoj nebo je krátkodobě hospitalizován (DÍTĚ, 1996). Mezi aktivity sestry u pacienta po kolonoskopickém vyšetření patří zejména kontrola celkového stavu a monitorace fyziologických funkcí. V případě potřeby se zavádí rektální rourka pro snadnější odchod plynů ze střeva. Po vyšetření se podává lehčí strava a sleduje se první stolice po vyšetření. Pokud se provádí biopsie nebo odstranění polypů, musí sestra pacienta upozornit na dodržování klidového režimu na lůžku minimálně dvanáct hodin po výkonu a sleduje možné pozdější komplikace. Tak jako při každém invazivním vyšetření, tak i při koloskopii může dojít ke komplikacím, které si mohou vyžádat prodloužení hospitalizace, případně provedení chirurgického zákroku (DÍTĚ, 1996). 2.4 Speciální příprava pacienta na gastroskopické vyšetření Gastroskopie v individuálních případech je možné provádět vyšetření jednotlivých částí zažívacího traktu. Jedná se o ezofagoskopii, ezofagogastroduodenoskopii, dále endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku současně a ERCP. Ve všech těchto případech se jedná o endoskopické vyšetření zažívacího traktu pomocí ohebného přístroje, fibroskopu, v místní anestézii. Vyšetření trvá přibližně pět až deset minut a provádí se v poloze vleže na levém boku (MIKŠOVÁ, 2003). Psychická příprava pacienta před vyšetřením obsahuje vysvětlení podstaty, významu a průběhu vyšetření. Důležitá je také spolupráce pacienta při vyšetření. Příkladem je nutnost vložení ochranného kroužku do úst, který chrání přístroj před skousnutím. Další nutností je upozornění pacienta na možnost pocitu nepříjemného tlaku v žaludku při pohybu fibroskopem a pocit plnosti a nafukování při vyšetření. Součástí přípravy je také zodpovězení dotazů pacienta, a tak zmírnit jeho případné obavy. Sestra musí před vyšetřením oznámit způsob a provedení lokální anestézie a její 23 možné vedlejší účinky. Po sdělení všech potřebných informací se zajistí písemný informovaný souhlas pacienta s vyšetřením (viz Přílohy D až E). Fyzická příprava pacienta obsahuje kontrolu výsledků krevních odběrů, záznam fyziologických funkcí, vysvětlení nutnosti hygienické očisty, aplikaci sedativ na noc před vyšetřením, zajištění lačnění pacienta minimálně osm hodin před vyšetřením a upozornění pacienta na vyjmutí snímatelné zubní protézy. Pokud se vyšetření provádí v ranních hodinách, musí pacient odložit užívání ranních léků až na dobu po vyšetření (MIKŠOVÁ, 2003). Těsně před výkonem se aplikuje na sliznici dutiny ústní sprej s místním znecitlivěním, následuje podání nitrožilní injekce sedativa, která má zajistit klidný průběh vyšetření. V úvodní fázi vyšetření vyzve lékař pacienta k polknutí. V dalším průběhu již lékař zavádí přístroj sám. Během vyšetření musí pacient dýchat klidně nosem, sliny nesmí polykat a nechá je volně vypouštět koutkem úst do připravené buničité vaty. V případě nálezu je někdy zapotřebí odebrat bioptické vzorky, odstranit slizniční výrůstky, zastavit vzniklé krvácení nebo odstranit spolknuté cizí těleso. Tyto léčebné procedury nejsou bolestivé, ale trvají delší dobu. Po některých výkonech se musí počítat s krátkodobým pobytem v nemocničním zařízení. Během výkonu sestra asistuje lékaři, pomáhá udržovat polohu pacienta, podporuje pacienta dotykem a vlídným slovem a zajišťuje odbornou asistenci při biopsii. Po celou dobu vyšetření neustále kontroluje celkový stav pacienta (MIKŠOVÁ, 2003). Po gastroskopickém vyšetření s podáním sedativa může být pacient umístěn na dospávací pokoj. Naopak při nekomplikovaném průběhu po odeznění účinku sedativa je možnost opustit nemocniční zařízení. Vhodný je ovšem doprovod pacienta. Závažnější případy vyžadují hospitalizaci. Pokud pacient nemá žádné potíže, může perorálně přijímat stravu již půl hodiny po provedeném výkonu. Vždy musí odeznít účinek místního znecitlivění v dutině ústní a krku. Po ukončení výkonu musí sestra monitorovat fyziologické funkce, označit a odeslat odebraný materiál, dohlížet na léčebný režim pacienta, uložit pacienta do vhodné polohy, nejlépe na levý bok, sledovat projevy bolesti, jelikož stupňující bolest na hrudníku, která vyzařuje do šíje, může signalizovat proděravění jícnu. Mezi další činnosti sestry patří sledování objektivních a subjektivních příznaků. Příkladem je nauzea, zvracení, nadýmání, plynatost nebo meléna. Je povinností sestry upozornit pacienta i na možné pozdější komplikace, které mohou signalizovat komplikace vážnějšího rázu (MIKŠOVÁ, 2003). 24 2.5 Speciální příprava pacienta na rektoskopické vyšetření Rektoskopie je vyšetření jednodušší než úplné vyšetření tlustého střeva, protože některá onemocnění postihují pouze jeho koncovou část. V takových případech stačí k přehlednému zobrazení sliznice a odhalení chorobných změn pouze rektoskopie. V případě potřeby je možné koloskopii kdykoliv doplnit. Vyšetření se provádí pomocí rigidního rektoskopu, který na rozdíl od jiných endoskopů není ohebný. Pacient se vyšetřuje v poloze kolenoprsní, kolenoloketní a v nutném případě i v poloze na boku s pokrčenými dolními končetinami, které má přitažené k břišní stěně. Vyšetření lze provést také ambulantní cestou, kdy pacient po výkonu může odejít domů. V opačném případě zůstává na oddělení, kde je hospitalizován. K indikacím rektoskopického vyšetření patří především zjištění krve nebo hnisu ve stolici, zácpa, průjem, výskyt abscesů, polypů, píštělí nebo hemoroidů (MIKŠOVÁ, 2010). Součástí vyšetření je psychická podpora pacienta, která spočívá ve vysvětlení postupu a polohy, kterou musí při vyšetření zaujmout. Svůj souhlas s vyšetřením pacient potvrdí v podobě písemného informovaného souhlasu. Příprava na rektoskopické vyšetření není náročná. Klasická příprava spočívá v tom, že jeden den před vyšetřením pacient nevečeří a aplikuje se očistné klyzma. U pacienta s podezřením na zánětlivý proces se klyzma neprovádí, pacient se pouze vymočí a pokusí se spontánně vyprázdnit. Konečník je za běžných podmínek prázdný. Při jeho naplnění stolicí pocítí pacient nutkání k vyprázdnění. V den vyšetření zůstává pacient lačný. V některých případech lze také použít vyprazdňovací přípravek Yal. Před vyšetřením si pacient odloží v předem připravené kabince. V některých zařízeních jsou k dispozici speciálně upravené kalhoty na jedno použití s otvorem pro konečník, které mohou pomoci potlačit stud pacienta. Pacient zaujme polohu při pokrčených loktech a kolenou. Tato poloha může být nepříjemná. Samotné vyšetření je bezbolestné a pacient se nemusí nijak obávat. Před zavedením rektoskopu vyšetří lékař konečník pohledem a pomocí prstu v rukavici. Poté aplikuje na konec rektoskopu znecitlivující mast Mesocain gel a zvolna ji zavede do konečníku pacienta. Po zavedení dutého rektoskopu a nasazení optiky může lékař svým zrakem přímo sledovat vnitřek konečníku a kontrolovat sliznici. Díky Mesocainu je nepříjemná část zavádění rektoskopu lépe snesitelná. Během vyšetření pacient klidně dýchá a nemění svou polohu. Tímto způsobem se také odebírají vzorky sliznice, které sestra odesílá na histologické vyšetření. Během vyšetření sestra podporuje pacienta slovem, dotykem, pomáhá udržovat zvolenou 25 polohu, respektuje a snaží se zmírnit strach a stud pacienta, asistuje lékaři a účastní se při zavádění rektoskopu. Komplikace po vyšetření jsou velmi vzácné. Pouze po biopsii může nastat krvácení z konečníku, proto je nutné pacienta upozornit na klidový režim po vyšetření a nutnost zůstat pod dohledem. Jiné větší omezení rektoskopické vyšetření nevyžaduje (MIKŠOVÁ, 2010). 2.6 Speciální příprava pacienta na laparoskopické vyšetření Laparoskopie v gynekologickém oboru se vyšetření zaměřuje na oblast pánve, dělohy, vaječníků a vejcovodů. V chirurgickém oboru se laparoskopickou metodou provádí například odstranění žlučníku, slepého střeva, operace tříselné kýly a řada dalších. Laparoskopie se provádí v celkové nebo spinální anestézii na operačním sále (DÍTĚ, 1996). Fyzická příprava pacienta spočívá v předoperační přípravě. Předoperační vyšetření lze provést také ambulantní cestou, a tudíž na plánovaný příjem pacient přichází již s výsledky, které nesmí být starší více jak sedm dní. Jedná se o výsledky krevního obrazu, sedimentace, močového sedimentu, minerálů, Quickova testu, vyšetření krvácivosti a srážlivosti krve, echokardiografie a interní vyšetření. U žen a dívek se také doporučuje gynekologické vyšetření. Večer před výkonem pacient dostává klyzma, provádí hygienickou očistu a oholí se mu operační pole. Na noc se podávají předepsané léky dle ordinace anesteziologa. Ráno před výkonem sestra změří tělesnou teplotu, krevní tlak, puls a zajistí pacienta bandážemi dolních končetin, které jsou součástí prevence tromboembolické nemoci. Přibližně třicet minut před výkonem aplikuje premedikaci dle ordinace anesteziologa a pacienta odváží na operační sál. Pooperační péče o pacienta má svá specifika. Vše záleží na tom, jaký laparoskopický výkon se provádí. Součástí přípravy je také lačnění pacienta od půlnoci do doby plánovaného výkonu. Tím se zahájí také psychická příprava, která dále spočívá ve zklidnění pacienta, ve vysvětlení postupu a délky výkonu a končí podepsáním informovaného souhlasu (DÍTĚ, 1996). 26 2.7 Speciální příprava pacienta na ERCP vyšetření Zvláštním druhem endoskopických vyšetření je endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP). Jedná se o výkon, při němž se vyšetřují za pomoci endoskopu a RTG paprsků žlučové cesty a slinivka břišní (LUKÁŠ, 2005). Příprava před tímto výkonem je podobná jako u všech předchozích, což je popsáno výše. Před výkonem musí pacient podstoupit všechna potřebná interní vyšetření. Navíc musí být odebrána krev na stanovení amyláz, lipáz, AST, ALT. Při samotném vyšetření jsou použity RTG paprsky, které pro lidský organismus představují zátěž, proto je důležité u pacientek vyloučit graviditu kvůli vlivu na plod (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006; LUKÁŠ, 2005). ERCP vyšetření je mnohem náročnější na psychiku pacienta, protože je oproti jiným endoskopickým vyšetřením bolestivější, zasahuje totiž hlouběji do útrob lidského těla. Proto je kladen velký důraz na psychickou přípravu Pacient před výkonem od půlnoci nic nejí, nepije a nekouří (LUKÁŠ, 2005). ERCP vyšetření by mělo být prováděno spíše ráno než odpoledne, protože během dne se v žaludku nashromáždí více tekutin (DÍTĚ, 1994). Při tomto endoskopickém vyšetření je důležitá anestezie, u níž se využívá jak účinek sedativní, tak také analgetický, protože při zjištění patologického nálezu se rovnou provádí terapeutické úkony. Celková anestezie se využívá v ojedinělých případech (DÍTĚ, 1994; MIKŠOVÁ, 2003). Před a po celou dobu vyšetření sestra pomáhá pacientovi zaujímat správnou polohu, a to na levém boku vzhledem k anatomii lidského těla. Do úst mu vloží náustek. Dále lékaři asistuje a kontroluje stav pacienta. Mezi úkoly sestry patří příprava všech pomůcek spojených s ERCP vyšetřením (ochranné prostředky, endoskop, předměty pro anestezii, zkumavky) a zajištění žilní kanyly. Dále sestra zabezpečí transport na endoskopický sálek (viz Příloha L). Tento sálek se může lišit od sálků, kde se provádějí jiné endoskopické úkony, protože se zde navíc nachází speciální RTG zařízení. Důležitou součástí především ERCP sálků je i resuscitační vozík, který by měl obsahovat léky dle nemocničních předpisů (LUKÁŠ, 2005). U ERCP vyšetření endoskop (viz Přílohy J a K) prochází přes Vaterovu papilu, která ústí do dvanáctníku, dále do žlučových cest a pankreatu. Do endoskopu procházejícího Vaterovou papilou je vsunuta speciální kanyla, kterou pak sestra vpravuje kontrastní látku. Je nutné dbát na to, aby v ní nebyly přítomny žádné bubliny 27 vzduchu, mohlo by totiž dojít k roztažení dutin a navíc by mohly být RTG snímky znehodnoceny. Poté lékař s pomocí sestry provádí nástřiky vývodných cest a sleduje jejich stav na monitoru, který snímkuje cesty prostřednictvím RTG paprsků. Při tomto vyšetření by měl být přítomen ještě radiologický asistent (DÍTĚ, 1994; MIKŠOVÁ, 2003). RTG snímky lékař vyhodnotí a určí diagnózu (např. cholelitiáza, choledocholitiáza, nádory a stenózy žlučových vývodů, icterus nejasného původu). Při zjištění patologického nálezu lze při samotném vyšetření ihned provést příslušný operační výkon (LUKÁŠ, 2005). Pacient, který podstoupí ERCP vyšetření, je většinou ještě po dobu 24 hodin na lůžku kvůli kontrole zdravotního stavu. Sledují se důležité životní funkce a následně se vše zapisuje do dokumentace. Je proveden kontrolní odběr krve na stanovení hodnot amyláz a lipáz. Hned po vyšetření může pacient po malých dávkách pít, jíst může až pět hodin po provedeném výkonu. Tato nařízení lze změnit v závislosti na druhu operačního úkonu. Sestra dále kontroluje bolest nemocného, odchod stolice a plynů a případně jiné změny v oblasti zažívacího traktu (MIKŠOVÁ, 2003; ŠAFRÁNKOVÁ, 2006). Nevyskytují-li se po úkonu u pacienta žádné komplikace, může jít po 24 hodinách domů v doprovodu jiné osoby (MIKŠOVÁ, 2003). 2.8 Speciální příprava pacienta na kapslovou endoskopii Jednou z posledních objevených, ale v současné době hojně využívaných, je kapslová endoskopie, která představuje jednu z nejméně invazivních endoskopických vyšetřovacích metod. Používá se v případě, kdy ostatní endoskopická vyšetření částí horního a dolního traktu nezjistila příčinu potíží, ale ty stále přetrvávají. Kapslová endoskopie (viz Přílohy M a N) patří mezi endoskopické metody určené k vyšetření tenkého střeva, jícnu nebo tračníku speciální endoskopickou kapslí, kterou pacient podstupující toto vyšetření spolkne. Díky kapsli probíhá bezdrátový přenos snímání endoskopického obrazu při průchodu gastrointestinálním traktem (TACHECÍ, 2007). Endoskopická kapsle je digitální snímací zařízení umístěné v plastikové kapsli o rozměrech cca 11 × 26 mm a váze 3,8 g. Kapsle se skládá ze tří částí: z vlastní kapsle, datarekordéru, který zachycuje obrázky pořízené z vyšetřované části, a z vyhodnocovací stanice. Kapsle je v průběhu vyšetření posouvána gastrointestinálním traktem pomocí peristaltiky, přičemž snímá obraz s frekvencí dvou snímků za vteřinu. Kapsle vysílá obrazová data po dobu funkce baterií (cca 8-12 hodin) a poté je vyloučena 28 přirozenou cestou se stolicí. Znamená to tedy, že kapslová endoskopie neumožňuje odebrat vzorky tkáně k dalším vyšetřením a ani provádět léčebný zákrok. Jde tedy pouze o metodu vyšetřovací (diagnostickou). Jedná se o jistou nevýhodu. Další nevýhodou je, že nelze přesně určit místo patologického nálezu. Naproti tomu výhodou je malá invazivita tohoto zákroku, protože není třeba do střeva zavádět žádný endoskopický přístroj, s tím je také spojen výskyt malého počtu komplikací. Je třeba ještě zdůraznit, že endoskopické vyšetření provedené pomocí kapsle není zatím hrazeno pojišťovnou (ŠTÁLOVÁ, 2005; TACHECÍ, 2007). Všeobecná příprava pacienta před vlastním vyšetřením zahrnuje i úpravu stravy, která se skládá zejména z lehkého a tekutějšího jídla, poslední jídlo nejpozději v 16 hodin den před vyšetřením. Přes noc (dvanáct hodin před vyšetřením) nesmí pacient nic přijímat per os. Další kroky přípravy pacienta jsou podobné jako u ostatních endoskopických vyšetření. Těsně před podáním kapsle jsou pacientovi nalepeny na oblast břicha samolepící antény (viz Příloha M), které přijímají data do datarekordéru, jenž má pacient připevněn k opasku. Kapsle se musí aktivovat a všechny parametry kapsle se musí přísně evidovat. Po aktivaci se kapsle vloží pacientovi do úst, který ji spolkne a zapije malým množstvím čirých, neperlivých tekutin. Po dobu vyšetření se pacient může volně pohybovat, ale nesmí vykonávat fyzicky náročnou práci, sportovat a dále se musí vyvarovat kontaktu s vodou (sprchování, koupání). Pacient by se také neměl zdržovat v blízkosti elektromagnetického vlnění (mobilní telefony, vysílače), které by mohlo rušit záznam, a nesmí se podrobit magnetické rezonanci. Během vyšetření pacient dvě hodiny po spolknutí kapsle může pít neperlivé, čiré nápoje a za čtyři hodiny může sníst lehké jídlo. Je nutné, aby pacient pohlídal přirozený odchod kapsle z těla ven. Po vyšetření musí pacient zapůjčený datarekordér přinést zpět na oddělení, kde se připojí kabelem k počítači a stahují se snímky, které byly pořízeny, tyto se posléze vyhodnocují (ŠTÁLOVÁ, 2005). 29 3 Obecné komplikace u endoskopických vyšetřovacích metod Mezi nejčastější obecné komplikace u endoskopických vyšetřovacích metod patří alergické reakce, které mohou být vyvolány řadou aspektů. Může se jednat o léky, anestetické přípravky, použité ochranné pomůcky a jakékoli jiné látky, které jsou obsaženy v použitých nástrojích a materiálech. Jednou z vážných alergických odpovědí je reakce na kontrastní látku a na jód v ní obsažený, která je používána u ERCP vyšetření. Před samotným vyšetřením mohou být pacientovi podána antihistaminika a po vyšetření sestra musí pacienta pečlivě sledovat (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). Komplikace také může způsobit samotná naordinovaná premedikace. Nejvíce nebezpečná je kombinace léků midazolamu a léků tlumících bolest. Ty způsobují i životu nebezpečné stavy – poruchy srdečního rytmu, oslabení dechového centra a následně život ohrožující stav (AABAKKEN, 1999). Další významnou komplikací je aspirace neboli vdechnutí (např. zvratků). Lze se s ní setkat především u výkonů, které jsou neodkladné, urgentní, a hlavně u pacientů, kteří krvácí do horní části gastrointestinálního traktu (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). Mezi obecné komplikace u endoskopických vyšetřovacích metod patří i znečištěné nástroje nebo použité infikované prostředky. Ty mohou pacientovi způsobit závažné infekce. Riziko vzniku těchto infekcí je spojeno i s výskytem dalších přidružených onemocnění (náhrady chlopní, diabetes mellitus a choroby imunitního systému) (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). Specifické komplikace jsou typické pro danou část organismu. Mezi nejzávažnější specifické komplikace při endoskopických vyšetřovacích metodách patří perforace zažívacího traktu. Ty vznikají hlavně při odběru tkáně (biopsie) z gastrointestinální soustavy, nebo při zavádění endoskopického přístroje do tělních útrob (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). Mezi nejzávažnější perforace patří perforace v oblasti jícnu, protože způsobují prudkou bolest za sternem, kdy může dojít až k septickému šoku. Perforace žaludeční stěny jsou vzácnější, protože svalovina žaludku je odolnější proti poškození. Perforace jsou zvlášť nebezpečné, dojde-li špatným mechanickým zacházením endoskopického přístroje k narušení vředu (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). 30 Další závažnou komplikací spojenou s endoskopickými vyšetřeními je krvácení, které může být opět spojeno zejména s odběrem tkáně. Při této komplikaci by měla být zvláštní péče věnována pacientům léčených antikoagulační léčbou, protože antikoagulační medikamenty výrazně narušují zástavu krvácení. Je tedy nezbytné sledovat laboratorní výsledky krve (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). Mezi specifické komplikace spojené s vyšetřením horní části gastrointestinálního traktu může být špatné zavedení a vsunutí endoskopu do trachey. Důsledkem je laryngospasmus s následnou respirační insuficiencí, kde lze slyšet stridor. Mezi méně časté specifické komplikace patří uvíznutí nástroje ve vyšetřované oblasti (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). Z hlediska komplikací je kolonoskopie nejbezpečnější ze všech endoskopických metod. Zdravotnický personál se nejčastěji setkává s krvácením sliznice, střevní stěny a mezenteria. V ojedinělých případech potřebují komplikace vyvolané kolonoskopií terapeutickou úpravu. Perforace tlustého střeva při kolonoskopii vznikají mechanickým či pneumatickým tlakem při průchodu stěny divertikuly (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). Komplikace u ERCP vyšetření mohou být způsobeny zejména podáváním nadměrného množství kontrastní látky, což může způsobit akutní zánět slinivky břišní, akutní zánět žlučníku, sepsi nebo proděravění Vaterovy papily. Zvláštní péči je potřeba věnovat pacientům se sníženým imunitním systémem (HIV, imunosuprese) (AABAKKEN, 1999; LUKÁŠ, 2005). 31 4 Úloha sestry při endoskopickém vyšetření Endoskopická vyšetření nelze přesně naplánovat. Stačí pouhá porucha endoskopického přístroje a celý vyšetřovací program se pozdrží. I v těchto případech musí sestra pacientovi sdělit patřičné důvody a požádá ho o trpělivost. V jiném případě se může stát, že se opozdí lékař, který má vyšetření provádět. Úkolem sestry je správně zareagovat a vhodným způsobem interpretovat tuto skutečnost pacientovi. Pro sestru pracující na endoskopickém pracovišti je velmi důležité rozhodnout jak o pořadí vyšetření, tak i o pořadí pacientů, kteří čekají na endoskopické vyšetření. Mohou to být pacienti diabetici, dialyzovaní, imobilní nebo také onkologicky nemocní. O tomto pořadí je dobré se předem domluvit s lékařem, který endoskopické vyšetření provádí (LUKÁŠ, 2005). Při vstupu na vyšetřovnu sestra pacientovi sdělí jednotlivé postupy před samotným vyšetřením. Pokud je pacient soběstačný, musí mít při převlékání dostatek soukromí. Jestliže je pacient méně pohyblivý, sestra mu při převlékání pomáhá. Každý pacient před vyšetřením podepisuje písemný informovaný souhlas s provedením výkonu. Tento dokument sestra zakládá do endoskopické karty. Některé výkony se také mohou provádět v analgosedaci, a proto je nutné pacienta na tuto skutečnost předem upozornit. K těmto výkonům je zapotřebí předoperační vyšetření a doporučení lékaře, že je pacient endoskopického výkonu schopen. Při přípravě pacienta na endoskopický výkon musí sestra pacientovi vysvětlit, jakým způsobem vyšetření probíhá, ověří si, zda je pacient lačný, zda není na nic alergický a popřípadě odejme pacientovi zubní protézu. Během vyšetření sestra asistuje lékaři, plní jeho ordinace, sleduje fyziologické funkce, vysvětluje pacientovi, proč v některých místech pociťuje tlak nebo mírnou bolest a podporuje pacienta vlídným slovem a dotykem. Po vyšetření dohlíží na dýchání a celkový zdravotní stav pacienta. Pokud sestra dokáže s pacientem navázat dobrý kontakt, pak většina vyšetření probíhá dobře a časově se neprotahují (KOZIEROVÁ,1995; LUKÁŠ, 2005). 32 5 Postavení endoskopické sestry Povolání endoskopické sestry vyžaduje určité osobnostní předpoklady. Každá sestra si musí uvědomit, že chce-li být dobrou sestrou, musí být pro pacienta osobností a dbát na svou profesionální image. Pacient jí důvěřuje, svěřuje se jí a spoléhá na ni. Endoskopická sestra musí být schopna pracovat samostatně, umět si zorganizovat svůj čas a povinnosti, přebírat plnou zodpovědnost za provedenou práci a vykonávat kompletní péči u všech pacientů, kteří podstupují endoskopický výkon. Nevhodné chování sestry, neosobní či neadekvátní komunikace, nepříjemné vystupování a její neprofesionálnost může snižovat pohled na sesterskou profesi a dokonce komplikovat ošetřovatelskou a terapeutickou péči. V praxi se endoskopická sestra často dostává do velice vypjatých, náročných a stresujících situací, které musí umět zvládnout nejen profesně, ale také lidsky. Předpokladem úspěšné práce sestry je pacientova důvěra k ní. Míru důvěry ovlivňují určité vlastnosti, které mohou charakterizovat dobrého člověka (GULÁŠOVÁ, 2004). Sestra jako pečovatelka je spojena s poskytováním základní ošetřovatelské péče, kdy samostatně pečuje o pacienty během endoskopického výkonu. Sestra jako edukátorka pacienta se zaměřuje především na upevňování zdraví a prevenci jeho poruch, dále se podílí na rozvoji soběstačnosti pacienta s porušeným zdravím a předcházení komplikací. Sestra jako obhájce pacienta znamená, že v případě, kdy pacient není schopen projevit své problémy, potřeby a přání, stává se jeho mluvčím, neboť během endoskopického vyšetření má možnost pacienta dobře poznat. Sestra jako asistent se účastní na diagnostické a terapeutické lékařské péči, připraví pacienta na endoskopické vyšetření, asistuje při vyšetření a zajistí různé terapeutické činnosti ordinované lékařem. Sestra jako psycholog se snaží využívat své psychologické znalosti v komunikaci s pacientem během endoskopického výkonu a svým citlivým přístupem pomáhá překonávat těžká období jeho nemoci. Sestra jako herečka umí být profesionální ve svém povolání a zbytečně pacienta neobtěžuje svými osobními náladami a problémy (STAŇKOVÁ, 2002). Sestra jako manažerka umí zorganizovat práci a čas na endoskopickém pracovišti, samostatně pracuje, deleguje činnosti, zná své povinnosti a je za svou práci zodpovědná. 33 Sestra jako výzkumnice se aktivně účastní na výzkumu, zajímá se o nové poznatky v endoskopii a snaží se je aplikovat do praxe. Nesmí se také zapomínat, že endoskopická sestra je pravděpodobně také manželkou a matkou, která musí být schopná zvládat všechny svoje role, ať už profesní nebo osobní a být schopna je od sebe oddělovat (STAŇKOVÁ, 2002). 34 6 Informovaný souhlas V této kapitole se nachází pravidla poskytování informací při endoskopickém vyšetření, pak co je samostatný informovaný souhlas. Také se zde dočteme, jaké má pacient práva na poskytování informací. Dále se v této kapitole nachází jak správně podávat informace (správná komunikace). 6.1 Pravidla při poskytování informací na endoskopickém pracovišti Pojem informace značí jakékoliv sdělení. Z vědeckého hlediska se za informaci považuje takové sdělení, které pacientovi přináší nový poznatek, který může být využit v jeho rozhodování. Informace musí mít formu, která je srozumitelná pro pacienta. Je to požadavek, který vyplývá ze základních pravidel komunikace. Jestliže mají informace splňovat nějaký účel, musí být formulované tak, že pacient instrukcím rozumí. Při poučování pacientů velmi často dochází k situaci, že lékaři při endoskopickém vyšetření velmi často používají odborné výrazy, kterým pacient nerozumí. Takové poučení nemá pak žádný efekt. Na druhé straně v písemných materiálech nemusí být některé pojmy vhodné, proto se doporučuje jednotlivé pojmy pečlivě definovat. Informace podané pacientovi, který je odeslán na endoskopické vyšetření, musí obsahovat pravdivost, jednoznačnost, dostatečnost, jasnou formulaci a odpovídat objektivní skutečnosti. Na druhé straně dostatek kvalitních a dostatečně podaných informací ještě neznamená, že pacient učiní správné rozhodnutí. Vše závisí na schopnosti informace správně analyzovat, využít je a dále je správně interpretovat (GLADKIJ, 2003). Při poskytování informací pacientovi je důležité dodržovat určitá pravidla. V první řadě se osvědčuje jednoduchost informací. Jedná se o takovou informaci, která je na úrovni chápání z pohledu pacienta. Mezi další pravidla patří opakování, a to při každém kontaktu s pacientem. Je známo, že bez rozdílu intelektu si pacienti pamatují dvě až tři informace. Jedná se o informace sdělené na začátku rozhovoru a informace, které se zdůrazňují a opakují. Velmi důležitá je také citlivost. Při poskytování informací má nepochybně velký význam verbální komunikace, úroveň pacientova vzdělání a situace, z jakých poměrů pacient pochází. Jestliže pacient odmítá spolupráci, je tato možnost poučení ještě více snížena (HALUZÍKOVÁ, 2003). 35 Endoskopie není v tomto směru výjimkou. Je dávno překonána představa, že jediným úkolem endoskopického lékaře je podat vhodnou premedikaci a zajistit tak bezpečně provedený výkon. Úkolem lékaře je také pohovořit si s pacientem o jeho obavách a očekáváních, dále podat vysvětlení o průběhu endoskopického výkonu. Není snadné pak odhadnout, čeho se obávají, jaké informace potřebují, jakým způsobem a v jakém rozsahu je nejvhodnější informace podat. Jedním z nejčastějších pocitů pacienta je nejistota a strach. Před výkonem tak vzniká u většiny pacientů strach a úzkost z nadcházejícího výkonu. Odstranění úzkosti je přitom nezbytné. Úzkost významně ovlivňuje průběh celého výkonu, zvláště u pacientů neadekvátně informovaných. (MÁLEK, 2003, BALVÍNOVÁ, 2000). Sestra je nejen oprávněna, ale i povinna poučit pacienta o postupu při endoskopickém výkonu, který sama v rámci své způsobilosti provádí. Sestra specialistka v endoskopii poučuje nejen o postupu, pomůckách, ale i o prevenci, komplikacích a o možných rizicích, které zdravotní stav mohou provázet. Její poučení nesmí však být v rozporu s poučením endoskopického lékaře. Za kvalitu a rozsah podaných informací je zodpovědný lékař, který provádí endoskopický výkon (VONDRÁČEK, 2003). 6.2 Informovaný souhlas pacienta Informovaný souhlas se stává důležitým nástrojem pro poskytování informací. Je mimořádný a bez informovaného souhlasu nelze pacienta léčit. Proto je informovaný souhlas vždy na prvním místě. Součástí každé zdravotnické dokumentace je písemný informovaný souhlas pacienta s poskytnutím endoskopického výkonu. Písemný informovaný souhlas je proces, který chrání autonomii pacientů, chrání je před poškozením a pomáhá zdravotnickému personálu. Zvyšuje se také profesní odpovědnost, která souvisí se způsobem, jakým se poskytují informace, a dovoluje racionální rozhodnutí pacienta (HAŠKOVCOVÁ, 2007). Písemný informovaný souhlas má část informační a souhlasnou. Je to souhlas poučeného pacienta. Obsahem informovaného souhlasu je údaj o účelu, povaze, předpokládaném prospěchu, následcích a možných rizicích endoskopického výkonu, dále poučení o tom, zda plánovaný endoskopický výkon má nějakou alternativu a jestli má pacient možnost zvolit si jednu z nich. Dalším obsahem jsou údaje o možném omezení v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti po provedení příslušného endoskopického výkonu. Součástí souhlasu jsou také údaje o léčebném režimu a 36 preventivním opatření. Další nutností je zápis vyjádření pacienta, že údajům a informacím, které jsou mu poskytnuty, rozumí. Tento zápis se ztvrzuje datem a podpisem pacienta, popřípadě svědka, v případě, že se pacient nemůže podepsat. U nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k provedení endoskopického výkonu musí z písemného souhlasu vyplývat, že příslušné informace jsou poskytnuty zákonnému zástupci pacienta, který také podepisuje písemný souhlas. Pacient musí dát souhlas se všemi lékařskými, zdravotnickými a endoskopickými zákroky. Pacient má právo znát informace o své zdravotním stavu. U invazivních, diagnostických, kam patří i endoskopické výkony, a léčebných výkonů je nutné požadovat písemný souhlas. Pokud je pacient cizinec, je nezbytné podat informace v jeho jazyce nebo v jazyce, kterému rozumí (HAŠKOVCOVÁ, 2007). V zákoně o péči a zdraví lidu se uvádí, že informace musí poskytovat zdravotnický pracovník, který je způsobilý k výkonu příslušného povolání. Z toho vyplývá, že pokud jde o zákroky, které může provádět pouze endoskopický lékař, je nezbytné, aby informace podával opět jen lékař, neboť je profesionálně způsobilý k jejich provedení. Informován má být vždy konkrétní pacient, který má právo zakázat poskytovat informace další osobě nebo určit okruh osob, kterým může být informace poskytnuta (WWW.ZDRAVCENTRA.CZ, 2004). Změna rozhodnutí pacienta o endoskopickém výkonu musí být vždy respektována, jelikož odvolání písemného souhlasu se vztahuje i na plánované endoskopické výkony. Pacient nemusí v žádném případě uvádět důvody svého rozhodnutí. Lékař nemá v tomto případě možnost endoskopické výkony provést, a tudíž není odpovědný za případné následky. V tomto případě se podepisuje prohlášení pacienta. Tento dokument má důkazní význam. V případě, že pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav dokument podepsat nebo jen odmítne podepsat tento záznam, opatří se záznam jménem svědka, který se projevu pacienta o odmítnutí účastní. Uvedou se také důvody, proč se pacient odmítá podepsat. Naopak při provedení endoskopického výkonu u pacienta bez informovaného souhlasu je jeho provedení pokládáno za protiprávní. Existují ale výjimky. Jedná se o pacienty, kteří potřebují okamžité neodkladné řešení, stav nouze, a to i v případě, že jde o pacienty, kteří jsou intoxikovaní nebo jeví známky duševní choroby a ohrožují tak sebe i své okolí (HAŠKOVCOVÁ, 2007). 37 6.3 Práva pacientů na informace V současnosti jsou lidé vzdělanější, zdravotně informovanější a přijímají plnou zodpovědnost za svůj život. Přejí si dostatek informací i v situaci nemoci. Pacientova role se mění a stává se tak plnoprávným partnerem lékaře. Nabídka diagnostických, endoskopických a terapeutických metod je pestrá a někdy je nesnadné určit, která varianta je pro pacienta nejlepší. Lékaři při volbě nejlepšího možného diagnostického postupu nebo léčby používají klasické konziliární metody, ale postupně docházejí k přesvědčení, že svůj názor na věc mají vyjádřit i ti, kterých se léčba týká, tedy pacienti. Respektovat skutečnost, že konkrétní nemoc je nemocí konkrétního člověka, a že tudíž právě on má právo rozhodovat nebo spolurozhodovat o realizaci navrhnutých postupů lékařem (HAŠKOVCOVÁ, 2007). Pacient má právo na poskytnutí veškerých informací, které jsou vedené o jeho osobě. Tyto informace jsou shromážděné ve zdravotnické dokumentaci. Neznamená to však, že pacient může do zdravotnické dokumentace nahlížet. Tato práva mohou přinášet i mnohé problémy. Jedním z nich, který může mít vliv na pacienta, je skutečnost, zda při takové právní úpravě mohou být lékařem zadržovány informace. Jedná se o informace, které se týkají zdravotního stavu pacienta, které sice zdravotnický pracovník v souvislosti s léčbou zjistí, ale pacientovi je nesděluje s ohledem na jeho psychický stav nebo také z důvodu obav, že informace mohou mít nepříznivý dopad na léčebný proces. V případě, když pacient požádá o pravdivé sdělení všech skutečností, které se týkají jeho onemocnění, je povinností lékaře veškeré informace pacientovi sdělit. Zadržení informací je možné pouze ve vztahu k pacientovi. Toto pravidlo neplatí v případě osob, které mohou být informovány o zdravotním stavu pacienta. Naopak zadržovat informaci lékař v žádném případě nemůže, když informace o určité nemoci je jediným způsobem, který pacientovi umožní podniknout preventivní opatření nebo podstoupit včasnou léčbu. V dalším případě, když zdravotní stav pacienta představuje riziko pro jeho okolí, a pokud tyto informace jsou jediným způsobem, který umožní pacientovi provést nezbytná opatření k zajištění osobních záležitostí v případě nepříznivé prognózy. Nikdy si lékař nemůže dovolit zadržet informaci, pokud pacient na jejím sdělení výslovně trvá. Za pacienty mladší osmnácti let nebo pacienty zbavené způsobilosti mají právo na informace jejich zákonní zástupci, protože pacienti ještě nemusí být schopni v plné míře sdělené informace pochopit (HAŠKOVCOVÁ, 2007). 38 Právo pacienta na vhodné sdělení informací, podle kterého je lékař povinen poskytnout dané informace vhodným způsobem znamená, že pacient musí ze sdělovaných informací pochopit, jaký je jeho zdravotní stav. Pacient musí poučen, jak o povaze onemocnění, tak i o potřebných výkonech. Informace musí být sděleny na vhodném místě a zároveň také ve vhodném čase. Lékař musí brát ohled na pacientův psychický stav, na závažnost sdělovaných informací a vhodný způsob sdělení, protože pacient má být aktivním spolupracovníkem při poskytování zdravotní péče. Za vhodné sdělení se nemůže považovat situace, kdy jsou informace sdělovány při vizitě, před spolupacienty nebo na chodbě zdravotnického zařízení. Pacient tedy musí daným informacím rozumět a sám se svobodně, bez nátlaku rozhodnout o zamýšlené léčbě nebo výkonu. Informace musí obsahovat pravdivé, vhodné a srozumitelně formulované údaje (HAŠKOVCOVÁ, 2007). Pacient může vůči určitým osobám a se svým souhlasem zprostit zdravotnického pracovníka mlčenlivosti, protože informace o jeho zdravotním stavu jsou chráněny v jeho zájmu. Ve většině případů se jedná o informace, které se poskytují členům rodiny pacienta. Podstatně rozsáhlejší je úprava práv pacienta, která souvisí se zdravotnickou dokumentací, s poskytováním informací a zajištěním ochrany soukromí. Pokud dojde během léčby nebo výkonu k nečekaným komplikacím nebo k poškození zdraví, má také právo na okamžitou informaci o této skutečnosti. Dalším právem je požadovat informace o poskytované nebo navrhované péči od dalšího nezúčastněného zdravotnického pracovníka, popřípadě konzultaci tohoto zdravotnického pracovníka s ošetřujícím lékařem. Je otázkou, zda nahlížení do zdravotnické dokumentace, která obsahuje informace o zdravotním stavu, a na pořízení opisů, výpisů a kopií informací, vede ku prospěchu věci. Možnost vytvářet kopie zdravotnické dokumentace může být jednou z hlavních příčin úniku informací o zdravotním stavu pacienta. Mezi další práva patří právo na opravu údajů, které jsou uvedené ve zdravotnické dokumentaci o pacientově zdravotním stavu, právo na zajištění důvěrnosti a ochrany sdělovaných a zjišťovaných skutečností a právo nesouhlasit s přítomností osob, které nejsou na poskytování zdravotní péče přímo zúčastněny. Jedná se většinou o žáky, studenty nebo jiné osoby, které získávají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů, které upravují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání (BURIÁNEK, 2005). 39 6.4 Úloha komunikace při předávání informací Kontakt s pacientem se naváže již tím, že se endoskopický tým s pacientem přivítá, dále pak následuje rozhovor o potížích, které ho trápí. U pacienta se musí navodit pocit jistoty a bezpečí. Jedině tímto způsobem se může svěřit se svými problémy (LINHARTOVÁ, 2007; HONZÁK, 1996). Komunikace tvoří základ veškeré ošetřovatelské péče. Sestry se musí stále učit analyzovat své interakce a záměrně používat své dovednosti (FRÝDECKÁ, 1997). Mezi druhy komunikace patří komunikace verbální a neverbální. Za verbální se označuje mluvená řeč, která obsahuje rozhovor mezi dvěma nebo více osobami. Pacienti jsou citlivé vnímající bytosti, které nejenom poslouchají, ale i naslouchají (LINHARTOVÁ, 2007). Nonverbální komunikace se provádí pomocí výrazů, mimiky, gest nebo haptiky. Výraz tváře vyjadřuje celou řadu různých emocí. Například zlost, strach, překvapení, rozpaky, vzrušení nebo lhostejnost. Řeč těla naopak ukazuje držení, pohyby rukou, sebedotýkání, pohyby hlavy, které mohou naznačit souhlas či nesouhlas pacienta (NAKONEČNÝ, 1999). Každá komunikace má svůj účel a cíl. Komunikačním kanálem se rozumí prostor, ve kterém dochází ke komunikaci, například v endoskopické ordinaci, nemocničním pokoji, jídelní místnosti nebo na chodbě. Komunikační šum zase označuje vše, co v komunikaci brání a představuje fyzikální nebo mechanický původ. Příkladem je hluk, křik, vítr, špatné osvětlení, nepříjemná teplota, nevidomost, nedoslýchavost, únava, spěch, bolest nebo úzkost. Je na sestře, aby dokázala co nejvíce tohoto šumu odstranit (LINHARTOVÁ, 2007). Komunikace s pacientem nesmí být jednosměrná. To, co pacient lékaři sděluje, je stejně důležité jako to, co se má od lékaře dozvědět. Proto komunikace pacienta s lékařem se musí realizovat prostřednictvím vzájemného vztahu. Častou chybou je, když komunikace nepokračuje, nerozšiřuje se a nereaguje na průběh léčby. Při správně vedené komunikaci je nutné dodržovat určitá pravidla. Jde o to vědět, co říci, rozhodnout, kdy informaci sdělit, vybrat správné místo pro sdělení, rozhodnout, jak nejlépe informaci podat, pamatovat na skutečnost, že pro lékaře jasné skutečnosti nemusí být jasné pro pacienty, mluvit zřetelně a srozumitelně, zvolit přiměřené tempo a odpovídající tón, sledovat reakce pacienta, brát v úvahu pocity pacienta, udržovat oční kontakt, umožnit pacientovi se vyjádřit, nedráždit pacienta svým projevem 40 a kontrolovat přijmutí a pochopení informací pacientem. Je jistě velmi těžké oddělit subjektivní dojmy a prožitky od projevů chování, ale je to jeden z mnoha kroků, jak zlepšit komunikaci mezi pacientem a zdravotnickým pracovníkem (HONZÁK, 1996). 41 Praktická část 7 Cíl práce a výzkumné otázky 7.1 Cíl práce Cílem práce je zmapovat informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením. Vedlejší cíl jakou formou jsou pacienti informováni před vyšetřením. 7.2 Průzkumné hypotézy Hypotéza 1 Předpokládáme, že pacienti před endoskopickým vyšetřením dostanou relevantní informace o průběhu vyšetření. Hypotéza 2 Předpokládáme, že nejčastější formou informovaní před endoskopickým vyšetřením je ústně podaná informace. Hypotéza 3 Předpokládáme, že věková skupina 46 až 60 a více, je lépe informovaná, než skupiny 18 až 30 a 31 až 45. Hypotéza 4 Předpokládáme, že pacientům před endoskopickým vyšetřením vyhovují informace uvedené v brožurách. 42 8 Metodika 8.1 Popis metodiky V průzkumu jsme použili metodu dotazování a techniku anonymního dotazníku. Dotazník byl vlastní konstrukce, skládá z 18 otázek. Otázky jsme měli otevřené, polootevřené a i uzavřené. Na začátku dotazníku jsme se respondentů představila, seznámila jsem, z jaké školy pocházím, ubezpečila jsem respondenty, že dotazník je anonymní a použitá sebraná data budou výhradně použita ke zpracování bakalářské práce. Sestavené otázky měly za úkol zjistit míru informovanosti pacientů před endoskopickým vyšetřením. Získaná data jsme roztřídili a zpracovali kvantitativní metodou. Položky budou zpracovány do přehledných grafů a tabulek s procentuálním vyjádřením. Průzkumné šetření bylo prováděno v období od měsíce listopadu do měsíce prosinec roku 2012. Dotazník byl rozdán v 50 kopiích. Návratnost dotazníků byla 50, což je 100%. Celý průzkum byl financován z vlastních prostředků. Pro zpracování všech dat jsme použily programy Microsof office Word 2010 a Microsof office Excel 2010. 8.2 Charakteristika průzkumového souboru Průzkumný soubor tvořili z jedné poloviny pacienti z Nemocnice Tábor a z druhé poloviny pacienti z Nemocnice Pelhřimov. Dotazník jsme roznesli v Nemocnici Tábor a to na oddělení: interna, chirurgie, gynekologie, a na ambulance. A v Nemocnici Pelhřimov se také rozdali dotazníky na oddělení a ambulance jako v Nemocnici Tábor. Tedy průzkum probíhal na dvou pracovištích. V úvodu šetření jsme požádali o souhlas hlavní sestry nemocnic a podrobně je seznámili s průzkumem a realizací. 43 9 Výsledky Graf 1 Oddělení nemocnice Pelhřimov Graf informuje o počtu vyšetřovaných respondentů: z chirurgického oddělení 6 (32 %), interního oddělení 11 (40 %), gynekologického oddělení 8 (28 %) a jiné 0. Tábor Graf informuje o počtu vyšetřovaných respondentů: z chirurgického oddělení 12 (48 %), interního oddělení 7 (28 %), gynekologického oddělení 5 (20 %) a jiné 1 (4 %). 44 Graf 2 Věková kategorie Pelhřimov Pelhřimov Graf ukazuje věkové rozložení respondentů: 5 (20 %) je ve věku 18-30 let, 10 (40 %) respondentů je ve věku 31-45 let, 8 (32 %) respondentů je ve věku od 46-60 let a 2 (8 %) respondenti jsou starší 60 let. Tábor Graf ukazuje věkové rozložení respondentů 6 (24 %) je ve věku 18-30 let, 9 (36 %) respondentů je ve věku 31-45 let, 7 (28 %) respondentů je ve věku od 46-60 let a 3 (12 %) respondenti jsou starší 60 let. 45 Graf 3 Endoskopické vyšetření Pelhřimov Graf informuje o počtu vyšetření. První endoskopické vyšetření absolvuje 17 (68 %) dotazovaných, druhé vyšetření 4 (16 %), třetí vyšetření 3 (12 %) a 1 (4 %) respondent absolvoval již několik vyšetření. Tábor Graf informuje o počtu vyšetření. První endoskopické vyšetření absolvuje 9 (12 %) dotazovaných, druhé vyšetření 14 (80 %), třetí vyšetření 2 (8 %) a 0 respondentů absolvovalo několik vyšetření. 46 Graf 4 Informace o endoskopickém výkonu Pelhřimov Graf informuje o termínu podání informace o endoskopickém výkonu: 13 (52 %) respondentů bylo informováno o vyšetření ihned při přijetí, 8 (32 %)bylo informováno během pobytu na oddělení, 2 (8 %) těsně před výkonem, 2 (8 %) nebyli informováni, 0 (0 %) si nevzpomíná. Tábor Graf informuje o termínu podání informace o endoskopickém výkonu: 15 (60 %) respondentů bylo informováno o vyšetření ihned při přijetí, 7 (28 %) bylo informováno během pobytu na oddělení, 2 (8 %) těsně před výkonem, 1 (4 %) nebyl informován, 0 (0 %) si nevzpomíná. 47 Graf 5 Rozdělení zdroje podle podání informací Pelhřimov Graf znázorňuje, že nejvyšší počet odpovědí byla zaznamenána od sestry na oddělení 8 (32 %), od lékaře z endoskopického pracoviště 7 (28 %), od sestry z endoskopického oddělení 6 (24 %), od lékaře na oddělení 3 (12 %), pacient neví 1 (4 %), žádný respondent (neodpověděl nikdo). Tábor Graf znázorňuje, že nejvyšší počet odpovědí byla zaznamenána od sestry na oddělení 9 (36 %), od lékaře z endoskopického pracoviště 7 (28 %), od sestry z endoskopického oddělení 6 (24 %), od lékaře na oddělení 2 (8 %), pacient neví 1 (4 %), žádný respondent (neodpověděl nikdo). Graf 6 Druhy endoskopického vyšetření 48 Pelhřimov Graf informuje o druhu endoskopického vyšetření. Gastroskopii absolvovalo 10 (40 %), laparoskopii, 8 (32 %), koloskopii 5 (20%), rektoskopii 2 (8 %), jiné endoskopické vyšetření 0 (0 %). Tábor á Graf informuje o druhu endoskopického vyšetření. Gastroskopii absolvovalo 9 (36 %), laparoskopii, 10 (40 %), koloskopii 4 (16 %), rektoskopii 2 (8 %), jiné endoskopické vyšetření 0 (0 %). 49 Graf 7 Způsob podání informace o endoskopickém vyšetření Pelhřimov Graf znázorňuje, že nejvyšší počet odpovědí byla zaznamenána u respondentů informovaných ústně 15 (60 %), pomocí letáku 8 (32 %), telefonicky 2 (8 %), odpovědi instruktážní video, informace nebyly podány a odpověď jiné odpovědělo 0 (0 %). Tábor Graf znázorňuje, že nejvyšší počet odpovědí byla zaznamenána u respondentů informovaných ústně 12 (48 %), pomocí letáku 11 (44 %), telefonicky 2 (8 %), odpovědi instruktážní video, informace nebyly podány a odpověď jiné odpovědělo 0 (0 %). 50 Graf 8 Zájem o podání informace Pelhřimov Graf ukazuje, že zájem o informace před hospitalizací projevilo 24 (96 %) respondentů, 1 (4 %) zájem neměl. Tábor Graf ukazuje, že zájem o informace před hospitalizací projevilo 23 (92 %) respondentů, 2 (8 %) zájem neměli. 51 Graf 9 Srozumitelnost informací podaných ústní formou Pelhřimov Graf hodnotí srozumitelnost informací ústní formou: 8 (32 %) respondentů ji hodnotí výborně, 14 (56 %) velmi dobře, 3 (12 %) dobře, 0 (0 %) dostatečně, 0 (0 %) nedostatečně. Tábor Graf hodnotí srozumitelnost informací ústní formou: 10 (40 %) respondentů ji hodnotí výborně, 13 (52 %) velmi dobře, 2 (8 %) dobře, 0 (0 %) dostatečně, 0 (0 %) nedostatečně. 52 Graf 10 Srozumitelnost informací podaných písemnou formou Pelhřimov Graf hodnotí srozumitelnost informací písemnou formou: 11 (44 %) respondentů ji hodnotí výborně, 8 (32 %) velmi dobře, 5 (20 %) dobře, 1 (4 %) dostatečně, nedostatečně nikdo srozumitelnost nehodnotil. Tábor Graf hodnotí srozumitelnost informací písemnou formou: 14 (56 %) respondentů ji hodnotí výborně, 7 (28 %) velmi dobře, 3 (12 %) dobře, 1 (4 %) dostatečně, nedostatečně nikdo srozumitelnost nehodnotil. 53 Graf 11 Připravenost před endoskopickým vyšetřením Pelhřimov Graf informuje o připravenosti respondentů na vyšetření: 22 (88 %) respondentů uvedlo úplnou připravenost, 3 (12 %) jen částečnou, 0 (0 %) nepřipravenost, 0 (0 %) nevěděl, 0 (0 %) jiné. Tábor Graf informuje o připravenosti respondentů na vyšetření: 21 (84 %) respondentů uvedlo úplnou připravenost, 2 (8 %) jen částečnou, 1 (4 %) nepřipravenost, 1 (4 %) nevěděl, 0 (0 %) jiné. 54 Graf 12 Předložení písemného informovaného souhlasu Pelhřimov Graf informuje o předložení písemného informovaného souhlasu: 23 (92 %) obdrželo informovaný souhlas, 0 (0 %)neobdrželo, 2 (8 %) neví, 0 (0 %) si nevzpomíná. Tábor Graf informuje o předložení písemného informovaného souhlasu: 20 (80 %) obdrželo informovaný souhlas, 2 (8 %)neobdrželo, 3 (12 %) neví, 0 (0 %) si nevzpomíná. 55 Graf 13 Podání informace o komplikacích během endoskopického výkonu Pelhřimov Graf informuje, zda respondenti byli informováni o komplikacích během výkonu: 20 (80 %) bylo informováno, 5 (20 %) nebylo informováno. Tábor Graf informuje, zda respondenti byli informováni o komplikacích během výkonu: 22 (88 %) bylo informováno, 3 (12 %) nebylo informováno. 56 Graf 14 Čas věnovaný podaným informacím před endoskopickým vyšetřením Pelhřimov Graf sděluje, kolik času věnuje personál k podání informací: 5-10 minut bylo věnováno 20 (80 %) respondentům, 10-20 minut 3 (12 %), 20-30 minut 2 (8 %), jiné 0 (0 %). Tábor Graf sděluje, kolik času věnuje personál k podání informací: 5-10 minut bylo věnováno 20 (80 %) respondentům, 10-20 minut 2 (8 %), 20-30 minut 3 (12 %), jiné 0 (0 %). 57 Graf 15 Přehled o obdržení informací s doporučením Pelhřimov Graf vyjadřuje obdržení informace s doporučeními před výkonem: 24 (96 %) respondentů sdělilo, že informace obdrželo, 1 (4 %) informaci neobdržel. Tábor Graf vyjadřuje obdržení informace s doporučeními před výkonem: 23 (92 %) respondentů sdělilo, že informace obdrželo, 2 (8 %) informaci neobdržel. 58 Graf 16 Změna způsobu podání informací před endoskopickým vyšetřením Pelhřimov Graf informuje o souhlasu respondentů se způsobem podání informací: 3 (12 %) by informace změnili, 22 (88 %) informace vyhovují. Tábor Graf informuje o souhlasu respondentů se způsobem podání informací: 3 (12 %) by informace změnili, 22 (88 %) informace vyhovují. 59 Graf 17 Obdržení informačního letáku nebo brožurky Pelhřimov Graf informuje, že 22 (88 %) respondentů obdrželo brožurku či leták, 3 (12 %) neobdrželi nic. Tábor Graf informuje, že 19 (76 %) respondentů obdrželo brožurku či leták, 6 (24 %) neobdrželo nic. 60 Graf 18 Hodnocení spokojenosti s podanými informacemi Pelhřimov Graf dokládá spokojenost respondentů s podanými informacemi: 6 (24 %) je velmi spokojeno, 15 (60 %) spíše spokojeno, 4 (16 %) spokojeno. 0 (0 %) spíše nespokojen, 0 (0 %) nespokojen. Tábor Graf dokládá spokojenost respondentů s podanými informacemi. 6 (24 %) je velmi spokojeno, 13 (52 %) spíše spokojeno, 6 (24 %) spokojeno, 0 (0 %) spíše nespokojen, 0 (0 %) nespokojen. 61 10 Diskuze V diskuzi bychom chtěli zhodnotit výsledek průzkumného šetření na téma informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením. Průzkumné šetření jsme prováděli ve vybraných nemocnicích v městech Pelhřimov a Tábor. Kde jsem po domluvě s hlavními sestrami rozdala dotazníky na požadovaná oddělení (interna, chirurgie, gynekologie, jiné (urologie a ambulance)). V teoretické části bylo cílem zmapovat informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením a jejich informovanost před vyšetřením. Podle dosažených informací se cíl průzkumu splnil. Věřím, že po přečtení mé bakalářské práce, budou pacienti, kteří si tuto práci přečetli, lépe informováni o endoskopickém vyšetření, která se provádí v jejich nemocnicích. Cíle praktické části se nám také podařilo naplnit. Prostřednictvím tabulek a grafů vyhodnocujeme míru podaných informací, a také jak pacienti rozuměli informacím. Ve vybraných otázkách porovnáváme výsledky dotazníkového šetření s šetřením z roku 2008, kdy byl proveden podobný průzkum v nemocnici Tábor. A dále zjišťujeme informovanost pacientů v nemocnicích Pelhřimov a Tábor v roce 2012/2013. Pokud srovnáme Nemocnici Tábor z roku 2012/2013 a Nemocnici Tábor z roku 2008. Z čehož vyplívá, že v roce 2012/2013 je lepší informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením než byla v roce 2008. Domníváme se, že tento průzkum ukazuje na zlepšení kvality informovanosti, z důvodu lépe dostupných informací než bylo dříve. A to především díky novým možnostem se zdokonalovat v komunikaci s pacientem, pomocí kurzů, školení a vzdělání zdravotnického personálu. Po vyhodnocení dotazníkových otázek, bylo zjištěno, že Nemocnice Pelhřimov a Tábor jsou srovnatelné, co se týče v informovanosti pacientů z endoskopického vyšetření. Další vyhodnocení nám ukázalo, že k nejlépe informovaným pacientům v Nemocnici Tábor patří pacienti na chirurgickém oddělení, kde 48 % respondentů označilo, že informace o vyšetření byla dostačující a nejlépe srozumitelná. Ostatní oddělení, kde se provádí endoskopická vyšetření, označili respondenti v informovanosti takto – interna 28 %, gynekologie 20 % a jiná oddělení 4 %, což zahrnuje ambulance a urologie. 62 V Nemocnici Pelhřimov k nejlépe informovaným pacientům, kteří podstupují endoskopické vyšetření, patří pacienti na interním oddělení. Toto oddělení označilo 40 % respondentů. Oproti Nemocnici Tábor chirurgické oddělení se umístilo na druhém místě a to s 32%. Jiná oddělení již nikdo neoznačil. Zde je vidět, že informovanost pacientů na odděleních i když jsou ze stejné nemocnice, je různá. Obě nemocnice se také liší v odpovědích, kde se respondenti vyjadřovali, k obdrženým informačním letákům. Z daného průzkumu vyplývá, že Nemocnice Pelhřimov je lépe vybavena informačními letáky než Nemocnice Tábor. Od průzkumu bylo očekáváno, že se potvrdí všechny naše hypotézy. Hypotéza č. 1 se nám potvrdila. Tuto hypotézu jsme si ověřovali otázkami:3,4,5,7,8,11,12. . Hypotéza č. 2 se také potvrdila. Předpokládali jsme, že nejčastější formou informovanosti je ústně podaná informace. K ověření této hypotézy nám pomohly otázky: 6,9,10. Hypotéza č. 3 se nepotvrdila vůbec. Předpokládali jsme, že věková skupina 46 až 60 a více, je lépe informovaná, než skupiny 18 až 30 a 31 až 45. V průzkumovém šetření jsme zjistili, že tomu tak není. Nejvíce je informovaná skupina 31-45. Nemocnice Pelhřimov měla v tomto věku 10 respondentů a Nemocnice Tábor 9 respondentů. Předpokládali jsme, že skupina ve věku 46-60 a více budou lépe informováni z důvodu přihlédnutí k věku, kdy jsme si mysleli, že této věkové skupině by se měl zdravotnický personál více věnovat a sdělit jim přesnější informace o zákroku. Hypotéza č. 4 se nám částečně potvrdila. Předpokládali jsme, že pacienti nevyžadují změny při podání informací před endoskopickým vyšetřením. 12 % pacientů v Táboře a Pelhřimově odpovědělo, že by si přálo mýt změnu a to v tom, že bude lepší grafika brožurek, nebo více obrázků v informovaném souhlasu. Také se zde objevily dvě odpovědi, aby si na ně zdravotnický personál udělal více času. Na tuto hypotézu se nám vztahovaly dvě otázky a to s číslem 16,17. V této bakalářské práci se najdou otázky (13,14,15,18), které se zcela nevztahovaly na určené hypotézy. Avšak pomohly lépe zformulovat diskuzi, a také se zjistilo, že na všech odděleních v uvedených nemocnicích není stejný stupeň informovanosti. 63 11 Doporučení pro praxi Na základě mého zjištění bych ráda navrhla několik řešení a doporučení, jak správně pečovat o pacienty, kteří podstupují endoskopické vyšetření. Management zdravotnického zařízení (vrchní sestry, staniční sestry): -Realizovat vznik edukačních materiálů pro pacienty a jejich nejbližší příbuzné. -Podporovat vzdělávání sester a dalšího nelékařského zdravotního personálu v oblasti specifik, které se tíkají endoskopického vyšetření (kurzy, školení, nástavby, přednášky) -Pravidelně hodnotit kvalitu poskytované péče (například formou dotazníků). Všeobecné sestry a další nelékařský zdravotnický personál: -Zkvalitnit komunikační dovednosti s pacienty a jejich rodinami. -Vzdělávat se v oblasti endoskopií, měly by navštěvovat kurzy, školení, přednášky -Podporovat pacienty v dodržování léčby a všech nutných opatření. -Podílet se na tvorbě edukačních materiál -Udělat si vždy dost času na podání informací Pacienti a jejich rodinní příslušníci: -Aktivně spolupracovat s lékaři, se všeobecnými sestrami a s jiným nelékařským zdravotnickým personálem. -Pozorně poslouchat poskytnut informace -Striktně dodržovat nastavený režim a všechna potřebná doporučení. -Vždy se zajímat o edukační materiál 64 Závěr Problematika informovanosti pacienta před endoskopickým vyšetřením je stále aktuální téma. Endoskopické výkony se mohou provádět až po srozumitelném a jasném poučení pacienta. Ten musí mít možnost opakovaně se zeptat na postup vyšetření a případné zdravotní komplikace. Lékař je pak povinen podat pacientovi vždy pravdivé a srozumitelné informace, které ho vedou k přesvědčení podstoupit endoskopické vyšetření. Cílem této práce je zmapovat informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením a vedlejší cíl jakou formou jsou pacienti informování před vyšetřením. Cíl práce byl splněn. Hypotéza 1: „Předpokládáme, že pacienti před endoskopickým vyšetřením jsou informováni“, byla potvrzena. Hypotéza 2: „Předpokládáme, že nejčastější formou informovanosti před endoskopickým vyšetřením je ústně podaná informace.“, byla potvrzena. Hypotéza 3: „Předpokládáme, že věková skupina 46 až 60 a více, je lépe informovaná, než skupiny 18 až 30 a 31 až 45“, tato nebyla potvrzena. Hypotéza 4: „Předpokládáme, že pacientům před endoskopickým vyšetřením vyhovují informace uvedené v brožurách“, byla částečně potvrzena. Výsledky výzkumu mohou vést k zamyšlení, jak by se ještě více dala zlepšit informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením. O jaké zlepšení se jedná, popisujeme v doporučení pro praxi. Ohleduplný přístup lékaře a sestry vede pacienta k přesvědčení podstoupit endoskopické vyšetření, jehož význam pak spočívá především v přesném stanovení diagnózy a následné i kratší době léčení. . 65 Seznam literatury 1. AABAKKEN, L. a kol. 1999. Gastrointestinálna endoskopia. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 1999, 233 s. ISBN 80-85800-11-X. 2. BALVÍNOVÁ, M. Má sestra poučovat pacienty? Sestra. 2000, č. 2, strana 5. ISSN 1210-0404 3. BURIÁNEK, J. 2005. Lékařské tajemství, zdravotnická dokumentace a související právní otázky. Praha: Linde, 2005, 204 s. ISBN 80-7201-544-3. 4. ČECHALOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M. 1997. Speciální psychologie. 2. vyd. Brno: Informatorium, 1997,174 s. ISBN 80-7013-243-4. 5. DÍTĚ, P. a kol. 1994. Endoskopické, funkční a morfologické vyšetření v gastroenterologii. 1. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1994,146 s. ISBN 80-7013-183-7. 6. DÍTĚ, P. et al., 1996. Základy digestivní endoskopie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,1996,240 s. ISBN 80-7169-237-9. 7. FRÝDECKÁ, H., JEDLIČKOVÁ, O., MELLANOVÁ, A., et al. Lemon 2. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1997. 134 s. Učební texty pro sestry a porodní asistentky. ISBN 80-7013-238-8. 8. GLADKIJ, I. a kol. 2003. Management ve zdravotnictví, 1. vyd. Praha: Computer Press, 380 s. ISBN 80-7226-996-8. 9. GULÁŠOVÁ, I. Osobní a profesní vlastnosti sestry. Sestra. 2004. ročník VI. č. 6. strana 8-9. ISSN 1210-0404. 10. HALUZÍKOVÁ, J. Edukace – nástroj léčby, Sestra. 2003, č. 4, strana 14. ISSN 1210-0404. 11. HAŠKOVCOVÁ, H. 2007. Informovaný souhlas proč a jak? 1. vyd. Praha: Galén, 2007,104 s. ISBN 978-80-7262-497-3. 66 12. HONZÁK, R. 1999. Komunikační pasti v medicíně. 2. doplněné vydání Praha: Galén, 1999, 165 s. ISBN 80-7262-032-0. 13. HOŘEJŠÍ, J. Endoskopie. [online]. 2006 [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/referaty/2005_2006_LS/1100/Horejsi/Endos kopie.ppt. 14. Kolektiv autorů. 2007, Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 568 s. ISBN 978-80-247-2240-5. 15. KOUDELKOVÁ, V. Endoskopie. [online]. 2005 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z http://www.eamos.cz/amos/kos/modules/low/kurz_text.php?idkap=21&kodkurzu=kos_ 392. 16. KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIEROVÁ, R. 1995.Ošetřovateľstvo 1. 1. vyd. Martin: Osveta, 1995, 837s. ISBN 80-217-0528-0. 17. KRIŠKOVÁ, A. et al. 2006. Ošetrovateľské techniky: Metodika sesterských činností. 2. vydání. Martin: Osveta, 2006, 779 s. ISBN 80-8063-202-2. 18. KŘIČKOVÁ, J. Moderní endoskopické vyšetřovací metody v ORL. Sestra. 2010, roč. 20, č. 11, s. 68-70. ISSN 1210-0404. 19. KŘIVOHLAVÝ, J. 2002. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,2008, 200 s. ISBN 80-247-0179-0. 20. LINHARTOVÁ, V. 2007. Praktická komunikace v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007,152 s. ISBN 978-80-247-1784-5. 21. LUKÁŠ, K., a kol., 2005. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 288 s. ISBN 80-247-1283-0. 22. MÁLEK, J., ŠIMEK, J. 2000. Základy komunikace anesteziologa s pacientem a příbuznými. Anesteziologie a neodkladná péče 2000, ročník 11, č. 6, strana 276-282. ISSN 0862-4968. 67 23. MIKŠOVÁ, Z.; FROŇKOVÁ, M.; ZAJÍČKOVÁ, M. 2003. Kapitoly z ošetřovatelské péče IV.: Ošetřovatelský proces při odběru biologického materiálu a endo-skopickém vyšetření. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Nalios, 2003. 93 s. 24. NAKONEČNÝ, M. 1999. Sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1999,287 s.ISBN 80-200-0690-7. 25. NEJEDLÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ŠAFRÁNKOVÁ, A. 2004. Ošetřovatelství III/2. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2004, 158 s. ISBN 80-7333-031-8. 26. STAŇKOVÁ, M. 2002. České ošetřovatelství: praktická příručka pro sestry 11. Sestra – reprezentant profese. Brno: IDVPZ, 2002. ISBN 80-7013-368-6. 27. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. 2006, Interní ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 284 s. ISBN 978-80-247-1148-5. 28. ŠTÁLOVÁ, L., STEHLÍK, J. Kapslová endoskopie. Sestra. 2005, roč. 15, č. 10, s. 45-47. ISSN 1210-0404. 29. TACHECÍ, I., a kol. 2007, Kapslová endoskopie - standard endoskopického vyšetření tenkého střeva. Česká a Slovenská gastroenterologie a hematologie, 2007, roč. 61, č. 5, s. 269-275. ISSN 1804-7874. 30. VALENTA, J.2007, et al. Základy chirurgie. 2. vyd. Praha: Galén, 2007. 277 s. ISBN 978-80-7262-403-4. 31. VONDRÁČEK, L., LUDVÍK, M. 2003. České ošetřovatelství 12, zdravotnické právo v ošetřovatelské praxi. Brno: IDVPZ, 2003. 74 s. ISBN 80-7013-376-7. 32. Zdravcentra.cz: Zákon č.20/1966 Sb. [online]. 2004 , 23.8.2005 [cit. 2012-11-25]. Dostupný z: . I Přílohy Příloha A Informovaný souhlas pacienta s kolonoskopií v Pelhřimově .........................II Příloha B Informovaný souhlas pacienta s kolonoskopií v Táboře................................III Příloha C: Informovaný souhlas pacienta s gastroskopií v Pelhřimově..........................V Příloha D Informovaný souhlas pacienta s gastroskopií Táboře………………...........VI Příloha E Informovaný souhlas pacienta s ERCP vyšetřením v Pelhřimově ..............VIII Příloha F Informovaný souhlas pacienta s ERCP vyšetřením v Táboře .........................X Příloha G Souhlas Nemocnice Pelhřimov, p. o. s průzkumem.................................... XII Příloha H Souhlas Nemocnice Tábor, a.s. s průzkumem ...........................................XIII Příloha CH Dotazník pro pacienty podstupující endoskopické vyšetřovací metody...XIV Příloha I: Kolonoskop............................................................................................. XVII Příloha J Endoskop používaný při ERCP vyšetření................................................. XVII Příloha K Detail endoskopu používaného při ERCP vyšetření ................................ XVII Příloha L Endoskopický sálek pro ERCP vyšetření................................................ XVIII Příloha M Ukázka rozmístění antén pro přijímání signálu od kapsle při kapslové endoskopii.............................................................................................................XVIII Příloha N Datarekordér používaný při kapslové endoskopii...................................XVIII Příloha O Monitor zobrazující průběh endoskopických vyšetření..............................XIX Příloha P Vyhodnocovací technika při endoskopiích ................................................XIX Příloha R Myčka endoskopů......................................................................................XX II Příloha A Informovaný souhlas pacienta s kolonoskopií v Pelhřimově Zdroj: Nemocnice Pelhřimov III Příloha B Informovaný souhlas pacienta s kolonoskopií v Táboře IV Zdroj: Nemocnice Tábor V Příloha C: Informovaný souhlas pacienta s gastroskopií v Pelhřimově Zdroj: Nemocnice Pelhřimov VI Příloha D Informovaný souhlas pacienta s gastroskopií v Táboře VII Zdroj: Nemocnice Tábor VIII Příloha E Informovaný souhlas pacienta s ERCP vyšetřením v Pelhřimově IX Zdroj: Nemocnice Pelhřimov X Příloha F Informovaný souhlas pacienta s ERCP vyšetřením v Táboře XI Zdroj: Nemocnice Tábor XII Příloha G Souhlas Nemocnice Pelhřimov, p. o. s průzkumem XIII Příloha H Souhlas Nemocnice Tábor, a.s. s průzkumem XIV Příloha CH Dotazník pro pacienty podstupující endoskopické vyšetřovací metody Dobrý den, jmenuji se Veronika Procházková a v současné době jsem studentkou 3. ročníku oboru Všeobecná sestra Vysoké školy zdravotnické o.p.s. v Praze. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní a poslouží k vypracování mé bakalářské práce, která se zabývá problematikou informovanosti pacientů před endoskopickým vyšetřením v Nemocnicích Tábor a Pelhřimov. Dotazník je určen pro pacienty, kteří podstupují endoskopické vyšetření v Nemocnicích Tábor a Pelhřimov. Tento dotazník vám zabere nejvíce 10 minut Vašeho času, můžete si vyplňováním tohoto dotazníku zkrátit Váš čas při čekání na vyšetření. Předem Vám děkuji za přečtení a vyplnění mého dotazníku, moc mi to pomůže. Veronika Procházková Vysoká škola zdravotnická o. p. s v Praze Jak správně vyplňovat tento dotazník - správnou (é) odpověď (i) prosím zakroužkujte 1. Z jakého oddělení přicházíte na vyšetření? a) chirurgické oddělení b) gynekologické oddělení c) interní oddělení d) jiné ………………………………………………… 2. Kolik je Vám let? a) 18–30 let b) 31–45 let c) 46–60 let d) Více než 60 let 3. Endoskopické vyšetření je Vaše? a) první b) druhé c) třetí d) jiné ....................................................................................................... 4. Kdy Vám byly informace o endoskopickém výkonu podány? a) ihned při navržení vyšetření b) během mého pobytu v nemocnici kdy jsem byl (a) objednána na vyšetření c) těsně před výkonem d) nebyl(a) jsem informován(a) e) nevzpomínám si XV 5. Informace před endoskopickým vyšetřením Vám podal (a), (lze označit více odpovědí)? a) sestra na oddělení b) sestra endoskopická c) lékař na oddělení d) lékař z endoskopického pracoviště e) nevím g) nikdo 6. Jakým způsobem Vám byly podány informace o endoskopickém vyšetření, (lze označit více odpovědí)? a) přímým kontaktem - ústní formou b) písemnou formou pomocí letáku c) telefonicky d) instruktážní video e) nebyly podány f) jiné ..................................................................................................... 7. Měl (a) jste ještě před příchodem do nemocnice, nebo na vyšetření zájem o informace týkající se endoskopického vyšetření? a) ano b) ne 8. Měl (a) jste možnost se informovat na přípravu před vyšetřením, pokud jste něčemu nerozuměl (a)? a) ano b) ne c) jiné ………………………………………………………………………… 9. Jak byste hodnotil (a) srozumitelnost informací podaných ústní formou? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) dostatečně e) nedostatečně 10. Jak byste hodnotil (a) srozumitelnost informací podaných písemnou formou? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) dostatečně e) nedostatečně 11. Na základě získaných informací, které jste obdržel (a) a v souvislosti s vyšetřením máte pocit, že jste na endoskopické vyšetření přišel (a)? a) připraven (a) b) připraven (a) jen částečně c) nepřipraven (a) d) nevím e) jiné …………………………………………………………………………. XVI 12. Byl Vám předložen písemný informovaný souhlas s výkonem? a) ano b) ne c) nevím d) nevzpomínám si 13. Byl (a) jste informovován (a) o možných komplikacích během endoskopického vyšetření? a) ano b) ne 14. Kolik času Vám věnoval personál k podání informací před endoskopickým vyšetřením? a) 5-10 minut b) 10-20 minut c) 20- 30 minut d) jiné …………………………………………. 15. Byl (a) jste informován (a) o doporučeních, která musíte dodržovat před endoskopickým vyšetřením? a) ano b) ne 16. Změnil (a) byste něco při podání informací před endoskopickým vyšetřením? a) ano b) ne pokud jste odpověděl (a) ano uveďte co …………………………………………….. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 17. Obdržel (a) jste informační leták nebo brožurku týkající se režimu před endoskopickým vyšetřením? a) ano b) ne 18. Jak jste celkově spokojen (a) s podanými informacemi? a) velmi spokojen (a) b) spíše spokojen (a) c) spokojen (a) d) spíše nespokojen (a) e) nespokojen (a) Děkuji za Váš čas, který jste věnovali vyplnění mého dotazníku, moc mi to pomohlo. Veronika Procházková XVII Příloha I: Kolonoskop Zdroj: vlastní Příloha J Endoskop používaný při ERCP vyšetření Zdroj: vlastní Zdroj: vlastní Příloha K Detail endoskopu používaného při ERCP vyšetření Zdroj: vlastní XVIII Příloha L Endoskopický sálek pro ERCP vyšetření Zdroj: vlastní Příloha M Ukázka rozmístění antén pro přijímání signálu od kapsle při kapslové endoskopii Zdroj: vlastní Příloha N Datarekordér používaný při kapslové endoskopii Zdroj: vlastní XIX Příloha O Monitor zobrazující průběh endoskopických vyšetření Zdroj: vlastní Příloha P Vyhodnocovací technika při endoskopiích Zdroj: vlastní XX Příloha R Myčka endoskopů Zdroj: vlastní