VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 SYNDROM VYHORENÍ U VŠEOBECNÝCH SESTER V PRIMÁRNÍ PÉČI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE DAVID ROMÁNEK Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Vedoucí práce:PaedDr. Bianka Rolníkova, PhD. Praha 2013 VYSOKÁ ŠKOLA ZDÍM VOTNÍCKÁ, o. V\ se sirf/em » Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Románek David 3. CVV Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 5. 5. 2012 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Syndrom vyhoření u všeobecných sester v primární péči Burnout Syndrome Among Nurses in Primáry Healthcare Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Bianka Rolníkova, PhD. Konzultant bakalářské práce: PhDr. Dušan Sysel, PhD., MPH. V Praze dne: 29.6. 2012 prof. mÍÍĎY Zdeněk Seidl, CSc. / \ rektor PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedl v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 23.4.2013 ABSTRAKT ROMÁNEK, David. Syndrom vyhoření u všeobecných sester v primární péči. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: PaedDr. Bianka Rolníkova, PhD., Praha 2013, s. 66 Tématem bakalářské práce je zmapování syndromu vyhoření u sester v primární péči. Teoretická část práce vymezuje základní definici syndromu vyhoření, fáze tohoto syndromu, základní příznaky, prevenci a pomoc při burnout syndromu. Další částí teoretického oddílu této průzkumné práce je vymezení činnosti zdravotní péče, její rozdělení a specifikace primární zdravotní péče. V empirické části jsou vyhodnoceny dotazníky syndromu vyhoření u sester v primární péči. Jsou zde i doporučení pro praxi, vyhodnocení stanovených hypotéz a následné shrnutí výsledků průzkumného dotazníkového šetření. Klíčová slova: Sestra Syndrom vyhoření Primární péče Dotazník Průzkum Abstract ROMÁNEK, David. Burnout syndrome among nurses in primary healthcare. College of Health, o.p.s., level of qualification: Bachelor. Supervisor: PaedDr. Bianka Rolníkova, PhD., Prague 2013th, p. 66 The bachelor thesis is focused on the burnout syndrome among primary care nurses. The theoretical part contains a basic definition of the burnout syndrome, the stages of burnout, basic signs, preventing and dealing with the burnout syndrome. This part also includes the definition of health care activities, the division of health care and specification of primary health care. Questionnaires on the burnout syndrome among primary care nurses are evaluated in the empirical part. Included are the recommendations for the practice, evaluation of given hypothesis and summary of the exploratory questionnaire results. Key words: Nurse Burnout syndrome Primary care Questionnaire Survey PŘEDMLUVA Existuje vůbec syndrom vyhoření? Není to jen další nemoc dnešní „moderní doby"? Je to cena za náš životní styl? Proč se tento syndrom objevil až v poslední době? Nebo syndromem vyhoření trpí jen lidé zhýčkaní a pohodlní, protože stres provází lidstvo odpradávna? Existují tyto a ještě mnoho dalších otázek týkající se syndromu vyhoření, já určitě neznám odpověď na všechny a myslím si, že odpověď na všechny otázky nezná nikdo na světě. Tak se alespoň v následující části pokusím trochu přiblížit k nalezení odpovědí, které mne zajímají. Poněvadž pracuji na záchranné službě a při jednom návratu ze zásahu, bylo to v noci, v zimě, ve vánici se my mé myšlenky někam zatoulaly a já si uvědomil, že si chvíli nemůžu vzpomenout, u jakého zásahu jsem to byl a že mi to vlastně ani nevadí. Na tuto myšlenku jsem si vzpomněl po nějakém čase a zjistil jsem, že se to občas přihodí téměř každému z nás. A hlavou mi proběhla myšlenka: „Je to tak správně?" Díky tomuto zamyšlení jsem si zvolil práci na toto téma a v dnešní době, kdy je všechno „nutné udělat rychleji, ještě výš a dál a za menších nákladů" mne opravdu zajímá, jak pociťují syndrom vyhoření všeobecné sestry v primární péči. Protože výraz „hořet pro něco" v nás evokuje pocit nezdolné energie, která je schopna předat kus této energie i dál a možná i zapálit někoho pro něco dalšího. A pokud se zamyslíme nad fázemi ohně, kdy oheň zaplane, rozhoří se, hoří, vyhasíná a nakonec vychladne, tak tyto fáze můžeme připodobnit k životu člověka, například -vzplanul citem, hoří láskou, vztah vyhasíná. Proto považuji každého člověka, který pro něco hoří za nezměrný dar a měli bychom se alespoň pokusit o vše co je v našich silách, abychom tento oheň udrželi stále při životě, odhalili v zárodku vznik vyhoření anebo alespoň lidem s vyhořením pomohli. Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucí práce PaedDr. Biance Rolníkové, PhD. za vedení práce, cenné rady a podporu při vypracovávání této bakalářské práce. OBSAH SEZNAM TABULEK 8 SEZNAM GRAFŮ 10 SEZNAM ZKRATEK 12 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ 13 ÚVOD 14 1 TEORETICKÁ ČÁST 15 1.1 SYNDROM VYHOŘENÍ NEBOLI BURNOUT SYNDROME 15 1.2 PROFESE OHROŽENÉ BURNOUT SYNDROMEM 16 1.3 FÁZE SYNDROMU VYHOŘENÍ 17 1.4 BURNOUT - ZÁKLADNÍ PŘÍZNAKY 18 1.5 SYMPTOMY SYNDROMU VYHOŘENÍ DLE MBI 19 1.6 PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ 19 1.7 POMOC U SYNDROMU VYHOŘENÍ 21 2 ZDRAVOTNÍ PÉČE 23 2.1 PRFMÁRNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE 24 2.2 SEKUNDÁRNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE 25 2.3 TERCIÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE 25 3 EMPIRICKÁ ČÁST 26 3.1 POPIS VLASTNÍHO PRŮZKUMU 26 3.2 HYPOTÉZY 28 3.3 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA 29 4 DISKUZE A DOPORUČENÍ PRO PRAXI 61 ZÁVĚR 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 63 SEZNAM PŘÍLOH 66 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Respondenti podle pohlaví 29 Tabulka 2 Respondenti podle délky zaměstnání ve zdravotnictví 30 Tabulka 3 Respondenti podle vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra 31 Tabulka 4 Respondenti podle dalších pracovních úvazků 32 Tabulka 5 Respondenti podle využití pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka 33 Tabulka 6 Respondenti podle pocitu citového vysátí 34 Tabulka 7 Respondenti podle pocitu sil na konci dne 35 Tabulka 8 Respondenti podle pocitu při vstávání 36 Tabulka 9 Respondenti podle porozumění pocitů klientů 37 Tabulka 10 Respondenti podle způsobu jednání s klienty 38 Tabulka 11 Respondenti podle namáhavosti práce s lidmi 39 Tabulka 12 Respondenti podle účinnosti řešení problémů klientů 40 Tabulka 13 Respondenti podle pocitu vyhoření z práce 41 Tabulka 14 Respondenti podle pocitu pozitivního nalaďování lidí při práci 42 Tabulka 15 Respondenti podle pocitu ztráty citlivosti k lidem 43 Tabulka 16 Respondenti podle pocitu citové tvrdosti 44 Tabulka 17 Respondenti podle pocitu energie 45 Tabulka 18 Respondenti podle pocitu marnosti a neuspokojení 46 Tabulka 19 Respondenti podle pocitu vyčerpání při plnění úkolů 47 Tabulka 20 Respondenti podle zájmu co se děje s klienty 48 Tabulka 21 Respondenti podle pocitu stresu při práci 49 Tabulka 22 Respondenti podle dovednosti vyvolat u klientů uvolněnou atmosféru 50 Tabulka 23 Respondenti podle pocitu svěžesti a povzbuzení při práci s klienty 51 Tabulka 24 Respondenti podle pocitu úspěšnosti v práci 52 Tabulka 25 Respondenti podle pocitu nedostatku sil 53 Tabulka 26 Respondenti podle klidu při řešení problémů 54 Tabulka 27 Respondenti podle pocitu, že jim klienti přičítají problémy 55 Tabulka 28 Vyhodnocení hypotézy 1 57 Tabulka 29 Vyhodnocení hypotézy 2 58 Tabulka 30 Vyhodnocení hypotézy 3 59 Tabulka 31 Vyhodnocení hypotézy 4 60 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Respondenti podle pohlaví 29 Graf 2 - Respondenti podle délky zaměstnání ve zdravotnictví 30 Graf 3 - Respondenti podle vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra 31 Graf 4 - Respondenti podle dalších pracovních úvazků 32 Graf 5 - Respondenti podle využití pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka 33 Graf 6 - Respondenti podle pocitu, že je práce citově vysává 34 Graf 7 - Respondenti podle pocitu sil na konci dne 35 Graf 8 - Respondenti podle pocitu při vstávání 36 Graf 9 - Respondenti podle porozumění pocitů klientů 37 Graf 10 - Respondenti podle způsobu jednání s klienty 38 Graf 11 - Respondenti podle namáhavosti práce s lidmi 39 Graf 12 - Respondenti podle účinnosti řešení problémů klientů 40 Graf 13 - Respondenti podle pocitu vyhoření z práce 41 Graf 14 - Respondenti podle pocitu pozitivního nalaď ování lidí při práci 42 Graf 15 - Respondenti podle pocitu ztráty citlivosti k lidem 43 Graf 16 - Respondenti podle pocitu citové tvrdosti 44 Graf 17 - Respondenti podle pocitu energie 45 Graf 18 - Respondenti podle pocitu marnosti a neuspokojení 46 Graf 19 - Respondenti podle pocitu vyčerpání při plnění úkolů 47 Graf 20 - Respondenti podle zájmu co se děje s klienty 48 Graf 21 - Respondenti podle pocitu stresu při práci 49 Graf 22 - Respondenti podle dovednosti vyvolat u klientů uvolněnou atmosféru 50 Graf 23 - Respondenti podle pocitu svěžesti a povzbuzení při práci s klienty 51 Graf 24 - Respondenti podle pocitu úspěšnosti v práci 52 Graf 25 - Respondenti podle pocitu nedostatku sil 53 Graf 26 - Respondenti podle klidu při řešení problémů 54 Graf 27 - Respondenti podle pocitu, že jim klienti přičítají problémy 55 Graf 28 - Vyhodnocení hypotézy 1 57 Graf 29 - Vyhodnocení hypotézy 2 58 Graf 30 - Vyhodnocení hypotézy 3 59 Graf 31 - Vyhodnocení hypotézy 4 60 Graf 32 - Stres související se zaměstnáním v zemích EU I SEZNAM ZKRATEK EU - Evropská unie LSPP - Lékařská služba první pomoci MBI - Maslach burnout inventory ZZS ZK - Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Burnout - vyhoření Emotional exhaustion - emocionální vyčerpanost Empirie - (z řec. empeiros, zkušený). Tento výraz se používá tam, kde je třeba zdůraznit cílený a řízený způsob získávání zkušeností. Exhausce - vyčerpanost Depersonalization - depersonalizace, odosobnění Maslach burnout inventory - Maslachův dotazník syndromu vyhoření Multidisciplinární - víceoborový Peer - profesní kolega, který zná prostředí, problematiku, je ochoten naslouchat, poskytnout potřebné informace a je vzdělán v oboru psychologické podpory a pomoci Personal accomplishment - osobní uspokojení ÚVOD Syndrom vyhoření je stále závažnější problém dnešní doby. I když byla o tomto tématu napsána již řada pojednání, tak konkrétní, aktuální a podrobný průzkum je dalším logickým krokem, který by měl navazovat na popsanou teorii. Cílem bakalářské práce je zmapování syndromu vyhoření u sester v primární péči, kde se v teoretické části nachází základní seznámení s pojmem a definicí syndromu vyhoření, jeho fázemi a prevencí. Poté je zde krátké seznámení s typy zdravotní péče v České republice se zaměřením na primární péči. V empirické části jsme se průzkumem s použitím anonymních dotazníků zaměřili na vzájemné srovnání v pocitu vyhoření mezi ženami a muži, stanovení vztahu mezi délkou praxe a depersonalizací. Pokusili jsme se nalézt odpověď na otázku týkající se úměry mezi velikostí pracovního úvazku a syndromem vyhoření a také to, kolik respondentů využilo odbornou pomoc jako prevenci nebo léčbu syndromu vyhoření. Vypracovaná práce a hlavně její praktická část, doporučení pro praxi a závěr bude použita jako zdroj při volbě další strategie motivování a vzdělávání zaměstnanců na našem pracovišti. 14 1 TEORETICKÁ CAST Motto: Čím jasněji oheň hoří, tím rychleji uhasíná. (Lucius Annaeus Seneca) 1.1 Syndrom vyhoření neboli burnout syndrome Tento syndrom byl poprvé v historii popsán americkým psychoanalytikem německého původu Herbertem J.Freudenbergerem (upozornění, v knize od J.Křivohlavého , Jak neztratit nadšení, je tento autor mylně vydáván za Henricha) a to v letech 1974 až 1975. Tento syndrom je nebezpečný nejen pro postiženého, ale vlastně přeneseně i pro osoby, se kterými takto postižený člověk spolupracuje a přitom i po tolika letech, pokud se podíváme do knihy Mezinárodní klasifikace nemocí, toto onemocnění tam nenalezneme. Ovšem na druhou stranu, protože syndrom vyhoření není popsán v žádné diagnostické příručce, se tento pojem používá v některých případech neodůvodněně. K syndromu vyhoření dochází vlivem dlouhotrvajícího stresu a jeho častější výskyt je obecný vývoj ve světě. Lidé ovšem dnes často považují „nemít stres" za něco divného. Protože člověk, který udává, že je naprosto bez stresuje považován za někoho, kdo nepodává dostatečný výkon. Pokud ovšem zaměstnanec udává, že např. „chtěl by mít chvilku pro sebe" apod., dává najevo, že je zcela zavalen prací. Stres je proto znakem dnešní doby a dalo by se říci, že i čestným odznakem zaměstnanců. (KALLWASS, 2007) Zde je pro názornost uvedena míra stresu spojeného se zaměstnáním v zemích Evropské unie, kdy je z grafu 32 (příloha č. 1) patrno, že nově přičleněné země trpí v průměru větším pracovním stresem než země zakládající Evropskou unii Výjimkou jsou pouze Řecko - kde již v roce 2005 byla předzvěst ekonomických problémů a Česká republika, kde je míra stresu na úrovni států zakládajících Evropskou unii. (MICHALÍK, 2011) 15 Definice syndromu vyhoření Syndrom vyhoření neboli burnout syndrom znamená doslova „ztrátu paliva". Tento termín je definován mnoha autory různě. Lze však konstatovat, že se většina autorů shoduje v následujících pěti bodech: 1. Jedná se zejména o psychický stav, pocit vyčerpání. (STOCK, 2010) 2. Vyskytuje se především u tzv. „pomáhajících profesí", a kde hlavní pracovní náplní je „práce s lidmi". (KŘIVOHLAVÝ, 1998) 3. Je tvořen řadou symptomů, a to jak z oblasti psychické, tak i z oblasti fyzické a sociální. (KŘIVOHLAVÝ, 1998) 4. Klíčovou složkou syndromu vyhoření je emoční vyčerpanost, kognitivní exhausce a především pocit opotřebení a celkové únavy u jinak psychicky zcela zdravých lidí. (KŘIVOHLAVÝ, 1998) 5. Vznik burnout syndromu je podmíněn dlouhodobým stresem. (STOCK, 2010) 1.2 Profese ohrožené burnout syndromem Jak je uvedeno výše v bodě 2., tak se syndrom vyhoření projevuje zejména u profesí, jejichž pracovní náplň je spojená s lidmi. Proto zejména u těchto profesí byl zpozorován syndrom vyhoření: • Pracovníci ve zdravotnictví - lékaři, sestry, psychologové, psychoterapeuti, ostatní nelékařští zdravotničtí pracovníci • Sociální pracovníci • Učitelé a profesoři • Dispečeři (záchranné služby, dopravy, letečtí...) • Pracovníci na poštách • Policisté v přímém výkonu služby • Pracovníci věznic • Manažeři, politici • Poradci a informátoři • Úředníci bank, úřadů a ve státní správě • Duchovní a řádové sestry 16 • U profesí závislých na hodnocení okolí - např. umělci, sportovci • U profesí závislých na odezvě okolí - např. dealeři, pojišťovací a reklamní agenti atd. (KŘIVOHLAVÝ, 1998) 1.3 Fáze syndromu vyhoření „ Our prime purpose in this life is to help others. And if you can't help them, at least don't hart them. Dalai Lama " (TODARO-FRANCESCHI, 2013, s.3) (Naším prvořadým cílem v tomto životě je pomáhat druhým. A když jim nemůžeme pomoci, alespoň jim neubližujme. Dalai Lama) Většina autorů se shoduje, že syndrom vyhoření má několik fází, kdy nejjednodušší modely mají 3 fáze a nej složitější modely se skládají z dvanácti fází. Zde je použito modelu Edelwiche a Brodského, který se skládá ze čtyř stádií. Obr.l Fáze syndromu vyhoření (STOCK, 2010) 1. Fáze - Idealistické nadšení Typickým příznakem pro tuto fázi je jedinec pracující s nadprůměrným nasazením, má velké ideály, přebytek energie a klade na sebe i okolí nereálné nároky. Přeceňuje své síly, je optimistický a vciťuje se až příliš do potíží klientů. 2. Fáze - Stagnace Pro tuto fázi je typické, že je již zaměstnanec seznámený s realitou, je ve stádiu přehodnocování svého postoje, zažil už i neúspěchy. Práce pro něho přestává být tak vzrušující jako na počátku a začíná se více zajímat o oblasti v zaměstnání, které pro něho nebyly až tak důležité (např. finanční ohodnocení, 17 kariéra). V této fázi postižený a ani nejbližší okolí nezaznamenávaj i žádné příznaky vyhoření. 3. Fáze - Frustrace V této fázi zaměstnanec zjišťuje, že jeho možnosti jsou omezené a začíná pochybovat o smyslu své práce, objevuje se pocit bezmocnosti a sám zpochybňuje výsledky a smysl této práce. Jako následek rozdílu, mezí tím co lze vykonat a co by vykonat chtěl, u zaměstnance narůstá pocit zklamání. 4. Fáze - Apatie Tato fáze je obrannou reakcí proti frustraci, výsledkem této reakce je vnitřní rezignace. Pokud na zaměstnance působí stejné vlivy a nejsou žádné vyhlídky na změnu, narůstá pocit zklamání a pracovník vykonává jen nezbytně nutné povinnosti. Vyhýbá se náročnějším úkolům a vše se snaží vyřídit co nejrychleji. Počáteční nadšení již není přítomno a objevují se pocity rezignace a zoufalství. (STOCK, 2010) 1.4 Burnout - základní příznaky Syndrom vyhoření se, jak již z názvu vyplývá, skládá z několika symptomů. Mezi základní příznaky vyhoření patří: • Vyčerpání o Emocionální - skleslost, pocit beznaděje, bezmoc, ztráta sebekontroly (např. pláč nebo výbuchy vzteku), strach, pocit prázdnoty, apatie. o Fyzické - únava, slabost, bolesti zad, hlavy, poruchy spánku, kardiovaskulární, zažívací, sexuální potíže, poruchy soustředění a zapamatování. • Odcizení o Projevy odcizení - negativní postoje (k sobě, k životu, k práci, k ostatním), neschopnost a nechuť navázat a udržet společenské vztahy, chybění sebeúcty, pocity méněcennosti (STOCK, 2010) 18 1.5 Symptomy syndromu vyhoření dle MBI Dle autorů dotazníku MBI (Ch.Maslach a Jackson) - Maslach Burnout Inventory, který je použit v praktické části práce, existují tři sledované oblasti symptomů. Jsou to: Emocionální vyčerpání (označováno zkratkou EE - emotional exhaustion) - hlavní faktor syndromu vyhoření. Depersonalizace (označováno zkratkou DP - depersonalization) -při zvýšené míře emocionálního vyčerpání se začíná objevovat depersonalizace. Daný jedinec se pokouší izolovat od okolí a stahuje se do osamění, tzv. sociální izolace. Osobní uspokojení (označováno zkratkou PA - personál accomplishment) - pokud se objeví a spojí faktory EE a DP dochází k vyhoření i v oblasti osobního uspokojení a to postiženému jedinci překáží k dosažení obvyklého pracovního výkonu. Dotazník přiložen v příloze č.2 1.6 Prevence syndromu vyhoření Zde je uvedeno několik základních bodů pro prevenci syndromu vyhoření, ale i pro situaci, kdy se ve stavu vyhoření již nacházíme. 1. Převzetí odpovědnosti za svůj život a postarat se o svůj smysluplný, příjemný a fyzicky aktivní život - poněvadž kdo se neumí postarat o sebe, neposkytuje záruku, že se dokáže postarat o druhé. 2. Budovat vztahy - jedná se o vybudování sociálně podpůrné sítě, aby jedinec vnímal přítomnost blízkých lidí ve svém okolí. 3. Osvícení zaměstnavatelé - tento bod jedinec sám neovlivní, ale osvícený zaměstnavatel si je vědom jak důležitá je vhodná motivace od vedoucích a to nejen pro prevenci syndromu vyhoření. (SVOBODNIK, 2009) 19 4. Sebepoznání a sebehodnocení - sebepoznání je uvědomění si svých dobrých a špatných vlastností, schopností a pocitů. Ze sebepoznání vychází pochopení vlastní motivace a sebehodnocení. Na základě svého sebehodnocení je si jedinec schopen určit cíle k dalšímu sebezdokonalování. (BENDER, 2004) 5. Supervize - s bodem číslo 4. souvisí i supervize - která je ovšem zaměřena na rozvoj profesionálních dovedností. Jedná se o systematickou pomoc, a to buď u jednotlivců, nebo ve skupině, při řešení pracovních obtíží a problémů. (JEKLOVÁ, 2006) 6. Osobní život - pokud pracovník zapomíná na svůj osobní život, přátele a koníčky, tak ho postupně ztrácí, a ztrácí potom následně energii pro výkon svého povolání, protože záliby a přátelé přinášejí do života relaxaci a uspokojení. 7. Práce patří na pracoviště - je důležité (i když je to v mnoha případech obtížné) psychicky oddělit konec pracovní doby a starosti a myšlenky na pracovní situaci „nechat na pracovišti". 8. Tělesná kondice - tělesné aktivity, pravidelný spánek, zdravý životní styl jsou základem dobré tělesné kondice. A protože naše tělo je nositelem životní energie, je pro něho důležitý nejen odpočinek, a to jak aktivní, tak i pasivní, ale i zdravé a pravidelné stravování. (COVEY, 2006) 9. Potřeby - poněvadž každý jedinec má své potřeby, je důležité se občas zamyslet nad otázkami typu: Proč vykonávám tuhle práci? V čem je mi přínosem? Co ode mne vyžaduje? A stanovit si cíle dalšího rozvoje. Závěr - práce a význam profese zdravotní sestry v primární péči není jednoznačný. Sestra především poskytuje služby potřebným a většinou bez zpětné vazby. A pracovní úspěch je převážně měřen morálními hodnotami, protože hodnota práce poskytované sestrou je nevyčíslitelná - a to jsou jedny ze základních důvodů, proč jsou zdravotní sestry tak ohroženy syndromem vyhoření. (VENGLÁŘOVÁ, 2011) 20 1.7 Pomoc u syndromu vyhoření U syndromu vyhoření platí, že pokud již máte pocit, že na své problémy nestačíte, tak neodkládejte svou žádost o pomoc u druhých. Jedná se zejména o poskytování zpětné vazby. Nejčastější formy pomoci zpětnou vazbou: (STOCK, 2010) Rodina a přátelé - pozitiva - emoční podpora, negativa - neznalost podrobné situace na pracovišti a vysoká citová angažovanost. Kolegové v práci - pokud panují dobré vztahy na pracovišti - pozitiva -podrobná znalost situace na pracovišti, negativa - neodbornost v poskytování psychologické pomoci. Odborník - pozitiva - znalost poskytování psychologické pomoci, negativa - nedostatečné emoční souznění s objektem poskytované pomoci. Dále existuje ještě jedna skupina jedinců tzv. peerů, která poskytuje podporu přímo na pracovišti a je proškolena v základech poskytování psychologické pomoci, a v čase, kdy je to nej pří hodnější. A jelikož existuje přímá souvislost a podobnost se stresem a jak je uvedeno v knize od Christiana Stocka: Syndrom vyhoření: „Vyhoření není totéž co stres. Dochází k němu v důsledku chronického stresu. Stresové faktory, coby spouštěče teda hrají při vzniku burnout syndromu zásadní roli" (STOCK, 2010, s. 15), jsou na pracovištích záchranné služby peerové, pro poskytování pomoci při stresových situacích. Tyto situace byly definovány dle interní dokumentace ZZS ZK: • Pokud zaměstnanec v primární péči zažije - úmrtí nebo těžké poranění jiných osob jako přímý svědek události • Pokud zaměstnanec v primární péči utrpí - těžké ohrožení života nebo tělesné nedotknutelno sti • Pokud zaměstnanec v primární péči způsobí - smrt nebo těžké zraněné někoho jiného 21 Dle informací od specialistů (peerů) lze s určitostí potvrdit, že jejich skutečná činnost není vymezena pouze těmito definovanými situacemi. 22 2 ZDRAVOTNÍ PÉČE V současné době, plné změn, nových zákonů, vyhlášek, nařízení a standardů a stále narůstajících zdravotních problémů celé lidské populace jsou sestry, které jsou ve většině vyspělých států považovány za zdroj a hybnou sílu většiny strategií pro reformy zdravotnictví a přestavují nej početnější skupinu zdravotnického personálu v evropském regionu Světové zdravotnické organizace. Vzhledem k těmto měnícím se strategiím, u kterých se sestry velkou měrou podílejí na plnění cílů, které si členské státy Světové zdravotnické organizace stanovily pro zlepšení zdraví populace ve dvacátém prvním století, je nutný systém stálého přísunu nových informací a to nejen v oblasti zdravotnictví, ale i z mnoha jiných oblastí, pro tyto pracovníky. Proto musí být vzdělávány a proškolovány, aby byly schopny čelit požadavkům, které jsou na ně kladeny v oblastech, kterým se nyní přikládá větší důraz, je to například: edukace, prevence chorob a onemocnění, multikulturní zdravotnictví, multidisciplinární obory, rozvoj komunit a v neposlední řadě přenést poskytování zdravotnické péče blíže lidem. (WHO, 2000) Deklarace uzavřená v Alma Atě v roce 1978 se stala hybnou silou změn v oblastech zdravotní péče, které poté spousta členských států zahájila. Začal růst významu primární péče reagující na společenské, skupinové, ale samozřejmě i na individuální potřeby, které jsou ovlivňovány demografickými vlivy (např. stárnutí populace), změnou struktury chorob (např. nárůst civilizačních onemocnění), ekonomickými vlivy (např. stále dražší léčba za použití moderních technických přístrojů), změnami v názorech a chování klientů (např. jejich větší informovanost). Výše uvedené stále probíhající reformy podněcují jak celou společnost, tak i jedince k větší zodpovědnosti za své zdraví. Je to poprvé v historii, kdy je kladen takový důraz na zdravý životní styl, prevenci a podporu zdraví. Z těchto důvodů se dělí zdravotní péče podle svého poslání do tří skupin. Jedná se o primární, sekundární a terciální zdravotní péči. 23 2.1 Primární zdravotní péče Dle definice Světové zdravotnické organizace je primární péče místem prvního kontaktu s lidmi, kde jsou poskytována opatření ke zlepšení zdraví. Proto je primární péče řízená komplexní péče a to po stránce zdravotní a sociální. Primární péče bývá poskytována zejména zdravotníky při prvním kontaktu klienta se zdravotnickým zařízením a může být jednorázová, ale i kontinuální. Tato péče je souborem různých činností zaměřených na podporu zdraví, prevenci, diagnostice, léčení, rehabilitaci a ošetřování. (Deklarace z Alma Aty, 1978). Poněvadž se jedná o první kontakt jedince se zdravotnickým zařízením, jsou tyto činnosti klientovi poskytovány co nejblíže jeho sociálnímu prostředí, ovšem musí respektovat jeho bio-psycho-sociální potřeby. Primární péče je základ péče o celou populaci a proto musí splňovat několik základních bodů. Základní kritéria primární péče: Všeobecná dostupnost Odbornost Kvalita Zaměření: Podpora zdraví a program kontroly nemoci Preventivní zdravotní činnost Účelná a efektivní vyšetřovací a léčebná činnost Spolupráce s dalšími složkami zdravotní péče Poskytovatelé: Praktičtí lékaři pro dospělé Praktičtí lékaři pro děti a dorost Agentury komplexní domácí péče Ambulantní gynekologové Stomatologové Lékařské služby první pomoci Ostatní zdravotničtí pracovníci v komunitě (JAROŠOVA, 2007) 24 2.2 Sekundární zdravotní péče Sekundární zdravotní péče je poskytování zdravotní péče prostřednictvím zdravotnických organizací (nemocniční zařízení a jejich specializované ambulance) a specializovaných ambulancí (jedná se vesměs o soukromé zařízení, např. onkologická, diabetologická ambulance). (JAROŠOVÁ, 2007) 2.3 Terciální zdravotní péče Terciální zdravotní péčí se rozumí poskytování obzvlášť specializované a celkové zdravotní péče, která patří k nejvíce ekonomicky náročné péči v celém zdravotním systému (např. kardiochirurgie, transplantační programy). (JAROŠOVÁ, 2007) 25 3 EMPIRICKÁ ČÁST 3.1 Popis vlastního průzkumu Průzkumný problém Syndrom vyhoření u sester v primární péči. Cíl průzkumu Záměrem průzkumného šetření bylo stanovení míry syndromu vyhoření u sester v primární péči a vzájemných proměnných, které se na jeho vzniku mohou podílet. Zkoumaný soubor - Průzkum bude přesně cílený. - Zdravotní sestry pracující v primární péči. - Zaměstnanci Lékařské pohotovostní služby a Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Zkoumaná oblast Zlínský kraj. Časové rozmezí - Průzkumné dotazníkové šetření bude provedeno v období od 2. 1. 2013 do 15.3.2013. Metody a techniky - Dotazníkový průzkumu. - Dotazník je nestandardizovaný. Část B. dotazníku obsahuje dotazník MBI - Maslach Burnout Inventory - klíč k vyhodnocení dotazníku je uveden v příloze č.3. - Dotazník obsahuje v oddílu A. 5 položek a v oddílu B. 22 položek. 26 Průzkumný tým - Individuální průzkum. Zpracovatel - Románek David. Zpracování - Data získaná z anonymních dotazníků budou zpracována kvantitativní metodou. - Výsledky budou vyjádřeny absolutní a relativní četností. - Jednotlivé otázky budou vyhodnoceny do tabulek a grafů se stručným komentářem. Organizační zabezpečení - Časový horizont vypracování průzkumného šetření je dva a půl měsíce. - Dotazníkové šetření bude financováno ze soukromých prostředků zpracovatele. - Dotazníkové šetření bude prováděno ve volném čase zpracovatele. Technika dotazníkového šetření - Podání žádosti na ředitelství s přiloženým dotazníkem. (Příloha č.4.) - Vyhledání zaměstnanců s vystudovaným oborem všeobecná sestra pracujících na pracovištích ZZS a LSPP Zlínského kraje na intranetu. - Tisk a příprava dotazníků. - Požádání o pomoc staničních sester na jednotlivých pracovištích s rozdáním obálek určeným osobám a osobní doručení dotazníků. Stanovení určené doby kdy budou dotazníky zpracovatelem zpět odebrány. 27 3.2 Hypotézy Hypotéza 1 - v pocitu vysokého syndromu vyhoření není rozdíl mezi muži a ženami vyšší než 5 %. Hypotéza 2 - vysoký syndrom depersonalizace pociťuje více jak 40 % respondentů pracujících v oboru 16 a více let. Hypotéza 3 - vysoký syndrom vyhoření pociťuje více než 40 % respondentů, kteří mají více pracovních úvazků. Hypotéza 4 - méně jak 10 % respondentů, kteří trpí mírným nebo vysokým stupněm emocionálního vyčerpání využilo pomoci proškoleného pracovníka nebo psychologa. Členění otázek k vlastním hypotézám K hypotéze 1 se vztahují tyto otázky: oddíl A. otázka č. 1 oddíl B. otázky č.l až 22 K hypotéze 2 se vztahují tyto otázky: oddíl A. otázka č.2 oddíl B. otázky č.5,10,11,15,22 K hypotéze 3 se vztahují tyto otázky: oddíl A. otázka č.4 oddíl B. otázky č.l až 22 K hypotéze 4 se vztahují tyto otázky: oddíl A. otázka č.5 oddíl B. otázky č. 1,2,3,6,8,13,14,16,20 Otázka 3 je pouze kontrolní a vztahuje se na dosažené vzdělání. 28 3.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza Otázka 1A: Pohlaví? Tabulka 1 Respondenti podle pohlaví Pohlaví Abs.č. % Ženy 32 39,0% Muži 50 61,0% Celkem 82 100,0% Graf 1 - Respondenti podle pohlaví Respondenti podle pohlaví ■ Ženy ■ Muži Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) je 32 žen (39 %) a 50 mužů (61 %). 29 Otázka 2A: Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? Tabulka 2 Respondenti podle délky zaměstnání ve zdravotnictví Délka zaměstnání Abs.č. % 0-5 let 9 11,0% 6-10 let 7 8,5% 11-15 let 3 3,7% 16-20 let 23 28,0% 21-25 let 12 14,6% 26 a více let 28 34,1% Celkem 82 100,0% Graf 2 - Respondenti podle délky zaměstnání ve zdravotnictví Respondenti podle délky práce ve zdravotnictví ■ 0-5 let ■ 6-10 let 11-15 let ■ 16-20 let ■ 21-25 let ■ 26 a více let Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) 9 respondentů pracuje ve zdravotnictví méně jak 5 let (11 %), 7 respondentů v rozmezí 6 až 10 let (8,5 %), 3 respondenti 11 až 15 let (3,7 %), 23 respondentů 16 až 20 let (28 %), 12 respondentů 21 až 25 let (14,6 %) a 28 respondentů více jak 26 let (34,1 %). 30 Otázka 3A: Dosáhl/a jste vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra? Tabulka 3 Respondenti podle vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra Vzdělání v oboru Abs.č. % Ano 82 100,0% Ne 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 3 - Respondenti podle vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra Respondenti podle vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra ■ Ano ■ Ne Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) dosáhlo 82 respondentů (100 %) vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra. 31 Otázka 4A: Máte ještě jiný (i částečný) pracovní úvazek nebo soukromé podnikaní? Tabulka 4 Respondenti podle dalších pracovních úvazků Jiný úvazek Abs.č. % Ano 38 46,3% Ne 44 53,7% Celkem 82 100,0% Graf 4 - Respondenti podle dalších pracovních úvazků Respondenti s jiným pracovním úvazkem ■ Ano ■ Ne Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) má 38 respondentů (46,3 %) jiný pracovní úvazek nebo podnikání a 44 respondentů (53,7 %) má pouze stávající pracovní úvazek. 32 Otázka 5A: Využil/a jste někdy z pracovních důvodů pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka? Tabulka 5 Respondenti podle využití pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka Využití pomoci Abs.č. % Ano 0 0.0% Ne 82 100,0% Celkem 82 100,0% Graf 5 - Respondenti podle využití pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka Respondenti podle využití psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka ■ Ano ■ Ne Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) využilo psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka 0 respondentů (0 %) a 82 respondentů (100 %) psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka nevyužilo. 33 Otázka 1B: Práce mne citově vysává? Tabulka 6 Respondenti podle pocitu citového vysátí Sfla pocitu Abs.č. % 0 - vůbec 35 42,7% 1 13 15,9% 2 12 14,6% 3 10 12,2% 4 8 9,8% 5 4 4,9% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 6 - Respondenti podle pocitu, že je práce citově vysává Respondenti podle pocitu, že je práce citově vysává Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 35 respondentů (42,7 %), hodnotou „1" 13 respondentů (15,9 %), hodnotou „2" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „3" 10 respondentů (12,2 %), hodnotou „4" 8 respondentů (9,8 %) a hodnotou „5" 4 respondenti (4,9 %). 34 Otázka 2B: Na konci pracovního dne se cítím být na dně sil? Tabulka 7 Respondenti podle pocitu sil na konci dne Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 32 39,0% 1 15 18,3% 2 17 20,7% 3 8 9,8% 4 10 12,2% 5 0 0,0% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 7 - Respondenti podle pocitu sil na konci dne Respondenti podle pocitu, že se na konci pracovního dne cítí být na dně sil Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 32 respondentů (39 %), hodnotou „1" 13 respondentů (18,3 %), hodnotou „2" 17 respondentů (20,7 %), hodnotou „3" 8 respondentů (9,8 %) a hodnotou „4" 10 respondentů (12,2 %). 35 Otázka 3B: Když ráno vstávám a pomyslím na pracovní problémy, cítím se unaven/a? Tabulka 8 Respondenti podle pocitu při vstávání Sfla pocitu Abs.č. % 0 - vůbec 44 53,7% 1 20 24,4% 2 14 17,1% 3 4 4,9% 4 0 0,0% 5 0 0,0% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 8 - Respondenti podle pocitu při vstávání Respondenti podle pocitu, že když ráno vstávají a pomyslí na pracovní problémy, cítí se unavení Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 44 respondentů (53,7 %), hodnotou „1" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „2" 14 respondentů (17,1 %) a hodnotou „3" 4 respondenti (4,9 %). 36 Otázka 4B: Velmi dobře rozumím pocitům svých klientů/pacientů? Tabulka 9 Respondenti podle porozumění pocitů klientů Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 0 0,0% 1 0 0,0% 2 0 0,0% 3 4 4,9% 4 12 14,6% 5 33 40,2% 6 25 30,5% 7 - velmi silně 8 9,8% Celkem 82 100,0% Graf 9 - Respondenti podle porozumění pocitů klientů Respondenti podle pocitu, že velmi dobře rozumí pocitům svých klientů/pacientů Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „3" 4 respondenti (4,9 %), hodnotou „4" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „5" 33 respondentů (40,2 %), hodnotou „6" 25 respondentů (30,5 %) a hodnotou „7" 8 respondentů (9,8 %). 37 Otázka 5B: Mám pocit, že někdy s klienty/pacienty jednám jako s neosobními věcmi? Tabulka 10 Respondenti podle způsobu jednání s klienty Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 28 34,1% 1 16 19,5% 2 16 19,5% 3 12 14,6% 4 8 9,8% 5 2 2,4% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 10 - Respondenti podle způsobu jednání s klienty Respondenti podle pocitu, že mají pocit, že někdy s klienty/pacienty jednají jako s neosobními věcmi Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 28 respondentů (34,1 %), hodnotou „1" 16 respondentů (19,5 %), hodnotou „2" 16 respondentů (19,5 %), hodnotou „3" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „4" 8 respondentů (9,8 %) a hodnotou „5" 2 respondenti (2,4 %). 38 Otázka 6B: Celodenní práce s lidmi je pro mne skutečně namáhavá? Tabulka 11 Respondenti podle namáhavosti práce s lidmi Sfla pocitu Abs.č. % 0 - vůbec 16 19,5% 1 28 34,1% 2 8 9,8% 3 12 14,6% 4 6 7,3% 5 4 4,9% 6 4 4,9% 7 - velmi silně 4 4,9% Celkem 82 100,0% Graf 11 - Respondenti podle namáhavosti práce s lidmi Respondenti podle pocitu, že celodenní práce s lidmi je pro ně skutečně namáhavá ■ 7 - velmi silně Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 16 respondentů (19,5 %), hodnotou „1" 28 respondentů (34,1 %), hodnotou „2" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „3" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „4" 6 respondentů (7,3 %), hodnotou „5" 4 respondenti (4,9 %), hodnotou „6" 4 respondenti (4,9 %) a hodnotou „7" 4 respondenti (4,9 %). 39 Otázka 7B: Jsem schopen velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů? Tabulka 12 Respondenti podle účinnosti řešení problémů klientů Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 0 0,0% 1 8 9,8% 2 8 9,8% 3 4 4,9% 4 11 13,4% 5 20 24,4% 6 27 32,9% 7 - velmi silně 4 4,9% Celkem 82 100,0% Graf 12 - Respondenti podle účinnosti řešení problémů klientů Respondenti podle pocitu, že jsou schopni velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „1" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „2" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „3" 4 respondenti (4,9 %), hodnotou „4" 11 respondentů (13,4 %), hodnotou „5" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „6" 27 respondentů (32,9 %) a hodnotou „7" 4 respondenti (4,9 %). 40 Otázka 8B: Cítím „vyhoření", vyčerpání ze své práce? Tabulka 13 Respondenti podle pocitu vyhoření z práce Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 23 28,0% 1 8 9,8% 2 25 30,5% 3 14 17,1% 4 8 9,8% 5 0 0,0% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 4 4,9% Celkem 82 100,0% Graf 13 - Respondenti podle pocitu vyhoření z práce Respondenti podle pocitu "vyhoření", vyčerpání, ze své práce Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 23 respondentů (28 %), hodnotou „1" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „2" 25 respondentů (30,5 %), hodnotou „3" 14 respondentů (17,1 %), hodnotou „4" 8 respondentů (9,8 %), a hodnotou „7" 4 respondenti (4,9 %). 41 Otázka 9B: Mám pocit, že lidi při své práci pozitivně ovlivňuji a naláduji? Tabulka 14 Respondenti podle pocitu pozitivního nalaďování lidí při práci Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 0 0,0% 1 4 4,9% 2 8 9,8% 3 16 19,5% 4 20 24,4% 5 24 29,3% 6 10 12,2% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 14 - Respondenti podle pocitu pozitivního nalaďování lidí při práci Respondenti podle pocitu, že lidi při své práci pozitivně ovlivňuji a nalaďuji Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „1" 4 respondenti (4,9 %), hodnotou „2" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „3" 16 respondentů (19,5 %), hodnotou „4" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „5" 24 respondentů (29,3 %) a hodnotou „6" 10 respondentů (12,2 %). 42 Otázka 10B: Od té doby, co vykonávám svou profesi, stal jsem se méně citlivým k lidem ? Tabulka 15 Respondenti podle pocitu ztráty citlivosti k lidem Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 28 34,1% 1 8 9,8% 2 16 19,5% 3 8 9,8% 4 18 22,0% 5 4 4,9% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 15 - Respondenti podle pocitu ztráty citlivosti k lidem Respondenti podle pocitu, že od té doby, co vykonávají svou profesi se stali méně citlivými k lidem Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 28 respondentů (34,1 %), hodnotou „1" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „2" 16 respondentů (19,5 %), hodnotou „3" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „4" 18 respondentů (22 %) a hodnotou „5" 4 respondenti (4,9 %). 43 Otázka 11B: Mám strach, že výkon mépráce mne činí citově tvrdým? Tabulka 16 Respondenti podle pocitu citové tvrdosti Sfla pocitu Abs. č. % 0 - vůbec 28 34,1% 1 15 18,3% 2 12 14,6% 3 19 23,2% 4 4 4,9% 5 4 4,9% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 16 - Respondenti podle pocitu citové tvrdosti Respondenti podle pocitu strachu, že výkon práce je činí citově tvrdými Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 28 respondentů (34,1 %), hodnotou „1" 15 respondentů (18,3 %), hodnotou „2" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „3" 19 respondentů (23,2 %), hodnotou „4" 4 respondenti (4,9 %) a hodnotou „5" 4 respondenti (4,9 %). 44 Otázka 12B: Mám stále hodně energie? Tabulka 17 Respondenti podle pocitu energie Sfla pocitu Abs. č. % 0 - vůbec 0 0,0% 1 0 0,0% 2 0 0,0% 3 0 0,0% 4 20 24,4% 5 20 24,4% 6 18 22,0% 7 - velmi silně 24 29,3% Celkem 82 100,0% Graf 17 - Respondenti podle pocitu energie Respondenti podle pocitu energie Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „4" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „5" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „6" 18 respondentů (22 %) a hodnotou „7" 24 respondentů (29,3 %). 45 Otázka 13B: Moje práce mi přináší pocity marnosti, neuspokojení? Tabulka 18 Respondenti podle pocitu marnosti a neuspokojení Sfla pocitu Abs. č. % 0 - vůbec 32 39,0% 1 5 6,1% 2 25 30,5% 3 8 9,8% 4 4 4,9% 5 4 4,9% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 4 4,9% Celkem 82 100,0% Graf 18 - Respondenti podle pocitu marnosti a neuspokojení Respondenti podle pocitu, že práce přináší pocity marnosti, neuspokojení ■ 7 - velmi silně Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 32 respondentů (39 %), hodnotou „1" 5 respondentů (6,1 %), hodnotou „2" 25 respondentů (30,5 %), hodnotou „3" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „4" 4 respondenti (4,9 %), hodnotou „5" 4 respondenti (4,9 %) a hodnotou „7" 4 respondenti (4,9 %). 46 Otázka 14B: Mám pocit, že plním své úkoly tak usilovně, že mne to vyčerpává? Tabulka 19 Respondenti podle pocitu vyčerpání při plnění úkolů Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 24 29,3% 1 12 14,6% 2 20 24,4% 3 14 17,1% 4 7 8,5% 5 5 6,1% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 19 - Respondenti podle pocitu vyčerpání při plnění úkolů Respondenti podle pocitu, že plní své úkoly tak usilovně, že je to vyčerpává ■ 0-vůbec ■ 1 2 ■ 3 4 5 6 ■ 7 - velmi silně Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 24 respondentů (29,3 %), hodnotou „1" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „2" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „3" 14 respondentů (17,1 %), hodnotou „4" 7 respondentů (8,5 %) a hodnotou „5" 5 respondentů (6,1 %). 47 Otázka 15B: Už mne dnes moc nezajímá, co se děje s mými klienty/pacienty? Tabulka 20 Respondenti podle zájmu co se děje s klienty Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 12 14,6% 1 19 23,2% 2 11 13,4% 3 15 18,3% 4 15 18,3% 5 6 7,3% 6 4 4,9% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 20 - Respondenti podle zájmu co se děje s klienty Respondenti podle pocitu, že je moc nezajímá, co se děje s klienty/pacienty 4,9% ■ 0-vůbec ■ 1 2 ■ 3 4 5 6 ■ 7 - velmi silně Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „1" 19 respondentů (23,2 %), hodnotou „2" 11 respondentů (13,4 %), hodnotou „3" 15 respondentů (18,3 %), hodnotou „4" 15 respondentů (18,3 %), hodnotou „5" 6 respondentů (7,3 %) a hodnotou „6" 4 respondenti (4,9 %). 48 Otázka 16B: Práce s lidmi mi přináší silný stres? Tabulka 21 Respondenti podle pocitu stresu při práci Sfla pocitu Abs.č. % 0 - vůbec 28 34,1% 1 20 24,4% 2 22 26,8% 3 8 9,8% 4 4 4,9% 5 0 0,0% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 21 - Respondenti podle pocitu stresu při práci Respondenti podle pocitu, že jim práce s lidmi přináší silný stres ■ 0-vůbec ■ 1 2 ■ 3 4 5 6 ■ 7 - velmi silně Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 28 respondentů (34,1 %), hodnotou „1" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „2" 22 respondentů (26,8 %), hodnotou „3" 8 respondentů (9,8 %) a hodnotou „4" 4 respondenti (4,9 %). 49 Otázka 17B: Dovedu u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru? Tabulka 22 Respondenti podle dovednosti vyvolat u klientů uvolněnou atmosféru Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 0 0,0% 1 0 0,0% 2 0 0,0% 3 5 6,1% 4 15 18,3% 5 28 34,1% 6 30 36,6% 7 - velmi silně 4 4,9% Celkem 82 100,0% Graf 22 - Respondenti podle dovednosti vyvolat u klientů uvolněnou atmosféru Respondenti podle pocitu, že dovedou u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „3" 5 respondentů (6,1 %), hodnotou „4" 15 respondentů (18,3 %), hodnotou „5" 28 respondentů (34,1 %), hodnotou „6" 30 respondentů (36,6 %) a hodnotou „7" 4 respondenti (4,9 %). 50 Otázka 18B: Cítím se svěží a povzbuzený, když pracuji se svými klienty/pacienty? Tabulka 23 Respondenti podle pocitu svěžesti a povzbuzení při práci s klienty Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 0 0,0% 1 2 2,4% 2 20 24,4% 3 8 9,8% 4 32 39,0% 5 16 19,5% 6 4 4,9% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 23 - Respondenti podle pocitu svěžesti a povzbuzení při práci s klienty Respondenti podle pocitu, že se cítí svěží a povzbuzení, když pracují se svými klienty/pacienty 4,9% 2,4% Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „1" 2 respondenti (2,4 %), hodnotou „2" 20 respondentů (24,4 %), hodnotou „3" 8 respondentů (19,8 %), hodnotou „4" 32 respondentů (39 %), hodnotou „5" 16 respondentů (19,5 %) a hodnotou „6" 4 respondenti (4,9 %). 51 Otázka 19B: Za roky své práce jsem byl úspěšný a udělal/a hodně dobrého? Tabulka 24 Respondenti podle pocitu úspěšnosti v práci Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 4 4,9% 1 0 0,0% 2 0 0,0% 3 5 6,1% 4 3 3,7% 5 33 40,2% 6 19 23,2% 7 - velmi silně 18 22,0% Celkem 82 100,0% Graf 24 - Respondenti podle pocitu úspěšnosti v práci Respondenti podle pocitu, že za roky své práce byli úspěšní a udělali hodně dobrého Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 4 respondenti (4,9 %), hodnotou „3" 5 respondentů (6,1 %), hodnotou „4" 3 respondenti (3,7 %), hodnotou „5" 33 respondentů (40,2 %), hodnotou „6" 19 respondentů (23,2 %) a hodnotou „7" 18 respondentů (22 %). 52 Otázka 20B: Mám pocit, že jsem na konci svých sil? Tabulka 25 Respondenti podle pocitu nedostatku sil Sfla pocitu Abs. č. % 0 - vůbec 52 63,4% 1 12 14,6% 2 6 7,3% 3 0 0,0% 4 8 9,8% 5 4 4,9% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 25 - Respondenti podle pocitu nedostatku sil Respondenti podle pocitu, že jsou na konci svých sil Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 52 respondentů (63,4 %), hodnotou „1" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „2" 6 respondentů (7,3 %), hodnotou „4" 8 respondentů (9,8 %) a hodnotou „5" 4 respondenti (4,9 %). 53 Otázka 21B: Citové problémy v práci řeším velmi klidně - vyrovnaně s? Tabulka 26 Respondenti podle klidu při řešení problémů Sfla pocitů Abs.č. % 0 - vůbec 4 4,9% 1 8 9,8% 2 0 0,0% 3 12 14,6% 4 8 9,8% 5 24 29,3% 6 20 24,4% 7 - velmi silně 6 7,3% Celkem 82 100,0% Graf 26 - Respondenti podle klidu při řešení problémů Respondenti podle pocitu, že citové problémy v práci řeší velmi klidně -vyrovnaně 4,9% 0 - vůbec 1 2 3 4 5 6 7 - velmi silně Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 4 respondenti (4,9 %), hodnotou „1" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „3" 12 respondentů (14,6 %), hodnotou „4" 8 respondentů (9,8 %), hodnotou „5" 24 respondentů (29,3 %), hodnotou „6" 20 respondentů (24,4 %) a hodnotou „7" 6 respondentů (7,3 %). 54 Otázka 22B: Cítím, že klienti/pacienti mi přičítají některé své problémy? Tabulka 27 Respondenti podle pocitu, že jim klienti přičítají problémy Síla pocitu Abs.č. % 0 - vůbec 45 54,9% 1 21 25,6% 2 16 19,5% 3 0 0,0% 4 0 0,0% 5 0 0,0% 6 0 0,0% 7 - velmi silně 0 0,0% Celkem 82 100,0% Graf 27 - Respondenti podle pocitu, že jim klienti přičítají problémy Respondenti podle pocitu, že klienti/pacienti jim přičítají některé své problémy Komentář: Z celkového počtu 82 respondentů (100 %) klasifikovalo svou sílu pocitů hodnotou „0" 45 respondentů (54,9 %), hodnotou „1" 21 respondentů (25,6 %) a hodnotou „2" 16 respondentů (19,5 %). 55 3.4 Zhodnocení výsledků K získání veškerých informací pro potvrzení anebo vyvrácení pracovních hypotéz bylo použito 90 anonymních dotazníků. Ze všech použitých dotazníků bylo vyplněno 85 dotazníků. Z 85 navrácených a vyplněných dotazníků byly 3 dotazníky vyřazeny z důvodu nesprávného vyplnění. Pro zpracování tohoto průzkumu bylo tedy použito 82 dotazníků, což je 91 % z celkového množství. Pro další vyhodnocení budou považovány tyto správně vyplněné a doručené dotazníky za 100 % respondentů. Nejpočetnější skupinou respondentů byli muži (61 %). 34 % respondentů pracuje ve zdravotnictví 26 a více let a 28 % respondentů pracuje ve zdravotnictví 16 až 20 let. Vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra dosáhlo 100 % respondentů. Další, byť i částečný, úvazek má 46 % respondentů. 0 % respondentů využilo pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka. Nízký pocit emocionálního vyčerpání pociťuje 68 % respondentů, mírný pocit emocionálního vyčerpání pociťuje 22 % respondentů a vysoký pocit emocionálního vyčerpání pociťuje 10 % respondentů. Nízký pocit depersonalizace pociťuje 44 % respondentů, mírný pocit depersonalizace pociťuje 34 % respondentů a vysoký pocit depersonalizace pociťuje 22 % respondentů. Nízký pocit osobního uspokojení pociťuje 35 % respondentů, mírný pocit osobního uspokojení pociťuje 55 % respondentů a vysoký pocit osobního uspokojení pociťuje 10 % respondentů. 56 3.5 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1 - v pocitu vysokého syndromu vyhoření není rozdíl mezi muži a ženami vyšší než 5 % . Tabulka 28 Vyhodnocení hypotézy 1 Muži Ženy Hypotéza 1 Abs.č. % Abs.č. % Vysoký stupeň emocionálního vyčerpání 4 8,0% 4 12,5% Vysoký stupeň depersonalizace 6 12,0% 12 37,5% Nízký stupeň osobního uspokojení 8 16,0% 0 0,0% Celkem respondentů 50 100,0% 32 100,0% Vysoký syndrom vyhoření 18 36,0% 12 37,5% Graf 28 Vyhodnocení hypotézy 1 Hypotéza 1 ■ Muži HŽeny 50 Tato hypotéza se potvrdila. Touto hypotézou se zabývaly otázky oddíl A. otázka č.l a oddíl B. otázky č.l až 22 a z vyhodnocení otázek vyplynulo, že pouze o 1,5 % žen pociťuje více vysoký syndrom vyhoření než muži. 57 Hypotéza 2 - vysoký syndrom depersonalizace pociťuje více jak 40 % respondentů pracujících v oboru 16 a více let. Tabulka 29 Vyhodnocení hypotézy 2 Hypotéza 2 Nízký nebo mírný stupeň depersonalizace Vysoký stupeň depersonalizace Abs.č. % Abs.č. % Zaměstnanci pracující ve zdravotnictví do 16 let 19 100,0% 0 0,0% Zaměstnanci pracující ve zdravotnictví 16 a více let 45 71,4% 18 28,6% Graf 29 Vyhodnocení hypotézy 2 Hypotéza 2 ■ Nízký nebo mírný stupeň depersonalizace ■ Vysoký stupeň depersonalizace Zaměstnanci pracující ve Zaměstnanci pracující ve zdravotnictví do 16 let zdravotnictví 16 a více let Tato hypotéza se nepotvrdila, touto hypotézou se zabývaly otázky oddíl A. otázka č.2 a oddíl B. otázky č.5, 10, 11, 15, 22, z vyhodnocení vyplynulo, že vysoký stupeň depersonalizace pociťuje pouze 28,6 % respondentů pracujících ve zdravotnictví 16 a více let. 58 Hypotéza 3 - vysoký syndrom vyhoření pociťuje více než 40 % respondentů, kteří mají více pracovních úvazků. Tabulka 30 Vyhodnocení hypotézy 3 Výskyt u všech zaměstnanců Zaměstnanci s více Hypotéza 3 úvazky Abs.č. Abs.č. % Vysoký stupeň emocionálního vyčerpání 8 4 10,5% Vysoký stupeň depersonalizace 16 10 26,3% Nízký stupeň osobního uspokojení 8 4 10,5% Celkem zaměstnanců 82 38 100% Vysoký syndrom vyhoření 30 14 36,8% Graf 30 Vyhodnocení hypotézy 3 Hypotéza 3 ■ Výskyt u všech zaměstnanců ■ Zaměstnanci s více úvazky 82 Tato hypotéza se nepotvrdila. Touto hypotézou se zabývaly otázky oddíl A. otázka č.4 a oddíl B. otázky č. 1 až 22. Z vyhodnocení vyplynulo že 36,8 % respondentů s více pracovními úvazky pociťuje vysoký syndrom vyhoření. 59 Hypotéza 4 - méně jak 10 % respondentů, kteří trpí mírným nebo vysokým stupněm emocionálního vyčerpání využilo pomoci proškoleného pracovníka nebo psychologa. Tabulka 31 Vyhodnocení hypotézy 4 Hypotéza 4 Výskyt u všech zaměstnanců Využití pomoci psychologa Abs.č. Abs.č. % Vysoký stupeň emocionálního vyčerpání 8 0 0,0% Mírný stupeň emocionálního vyšetření 18 0 0,0% Celkem 26 0 0,0% Graf 31 Vyhodnocení hypotézy 4 Hypotéza 4 ■ Výskyt u všech zaměstnanců ■ Využití pomoci psychologa Vysoký stupeň Mírný stupeň Celkem emocionálního emocionálního vyčerpání vyšetření Tato hypotéza se potvrdila. Touto hypotézou se zabývaly otázky oddíl A. otázka č.5 a oddíl B. otázky č.l, 2, 3, 6, 8, 13, 14, 16, 20 a z vyhodnocení otázek vyplynulo, že žádný respondent nevyužil pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka. 60 DISKUZE A DOPORUČENÍ PRO PRAXI Výsledky šetření dát k dispozici řediteli, hlavní sestře, primáři, vrchní sestře a všem kolegům na každém pracovišti, kde bylo šetření prováděno. Navýšení mezd, poněvadž více než 46 % respondentů má více pracovních poměrů. Návrh zavedení motivačních pohovorů. Zajistit pro respondenty edukaci psychologem. Zavedení rehabilitačních pobytů pro zaměstnance. Zvážit využití supervize. Příspěvek od zaměstnavatele na sportovní nebo kulturní vyžití. Povinné schůzky s psychologem lx ročně. Návrh na zopakování šetření po jednom roce, jestli došlo ke zlepšení situace. 61 ZÁVĚR Cílem této práce bylo zjistit úroveň míry vyhoření u sester v primární péči, a jestli využívají pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka, zda je rozdíl v pocitu syndromu vyhoření mezi muži a ženami větší než 5 %, zda vysoký syndrom depersonalizace pociťuje více jak 40 % respondentů pracujících v oboru 16 a více let a jestli vysoký syndrom vyhoření pociťuje více než 40 % respondentů, kteří mají více pracovních úvazků. Ke splnění výše uvedených cílů jsem stanovil čtyři hypotézy. Hypotéza číslo 1 týkající se srovnání pocitu vyhoření mezi muži a ženami se potvrdila. Rozdíl ve vnímání pocitu vyhoření činí pouze 1,5 %. Hypotéza číslo 2 se nepotvrdila, výsledek výskytu byl u 28,6 % pracovníků z 63 respondentů, je ovšem zajímavé zjištění, že se výskyt vysokého syndromu depersonalizace u zaměstnanců pracujících ve zdravotnictví do 16 let vůbec nevyskytuje. Hypotéza číslo 3 se nepotvrdila, průzkumem bylo zjištěno, že 37 % respondentů svíce pracovními úvazky pociťuje vysoký syndrom vyhoření. Toto číslo je ovšem alarmující a blíží se mé předpokládané hodnotě. Je proto vhodné další zamyšlení nad dostatečným ohodnocením sester ve zdravotnictví, aby tito pracovníci nebyli nuceni vyhledávat druhý zdroj příjmu. Hypotéza číslo 4 se potvrdila, i když je opravdu překvapující, že z 82 respondentů pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka nevyužil ani jeden pracovník. A to i přes skutečnost, že u několika jedinců se vyskytly obtíže ve více hodnocených oblastech. Z celkového šetření vyplynulo, že i přes obtížnou situaci při práci (stres, noční směny, život ohrožující okolnosti, agrese atd.) většina zaměstnanců zůstává pracovat ve zdravotnictví více jak 15 let. A také, že i přes velké pracovní vytížení projevili respondenti ochotu vyplnit dotazník týkající se tohoto průzkumu v tak velkém měřítku. 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BARTLOVÁ, Sylva, 2008. Výzkum a ošetřovatelství. Vyd 2. Překlad Petr Babka. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 139 s. ISBN 978-807-0134-672. BENDER, Peter Urs a Eric HELLMAN, 2002. Niterný leadership: Leadership from within. Vyd. 1. Praha: Management Press, 219 s. ISBN 80-726-1069-4. COVEY, Stephen R., 2006. 7 návyků skutečně efektivních lidí: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. V nakl. Management Press vyd. 1. Praha: Management Press, 342 s. ISBN 80-726-1156-9. JAROŠOVÁ, Darja a Eva REITMAYEROVÁ, 2007. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 99 s. Sestra. ISBN 978-802-4721-507. JEKLOVÁ, Marta a Eva REITMAYEROVÁ., 2006. Syndrom vyhoření. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 32 s. ISBN 80-869-9174-1. Journal of occupation at health: Burnout and Related Factors among Hospital Nurses. Japan, 1999, roč. 41, č. 4., s.215-224, ISSN 1341-9145. KALLWASS, Angelika, 2007. Syndrom vyhoření v práci a v osobním životě. Vyd. 1. Praha: Portál, ISBN 978-807-3672-997. KŘIVOHLAVÝ, Jaro a Eva REITMAYEROVÁ, 1998. Jak neztratit nadšení: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Vyd. 1. Praha: Grada, 131 s. Psychologie pro každého. ISBN 80-716-9551-3. KŘIVOHLAVÝ, Jaro a Jaroslava PEČENKOVÁ, 2004. Duševní hygiena zdravotní sestry. Vyd. 1. Praha: Grada, 78 s. Sestra. ISBN 80-247-0784-5. 63 KŘIVOHLAVÝ, Jaro a Jaroslava PEČENKOVÁ, 2003. Jak zvládat depresi. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 176 s. Psychologie pro každého. ISBN 80-247-0575-3. KŘIVOHLAVÝ, Jaro a Jaroslava PEČENKOVÁ, 2010. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 176 s. Psychologie pro každého. ISBN 80-247-3149-5. KUTNOHORSKÁ, Jana, 2009. Výzkum v ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 175 s. Sestra. ISBN 978-802-4727-134. MICHALIK, David, 2011. Jedinec v rámci pracovního prostředí: pohled na stěžejní aspekty s důrazem na psychosociální stránku. Vyd. 1. Brno: IRCAES, 193 s. ISBN 978-80-87502-06-8. NĚMCOVÁ, Jitka, 2012. Příklady praktických aplikací témat z předmětů Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci: text pro posluchače zdravotnických oborů. Praha [i.e. Plzeň]: Maurea, 114 s. ISBN 978-80-904955-5-5. NOVÁK, Tomáš a Jaroslava PEČENKOVÁ, 2010. Sám sobě psychologem 2: příručka pro duševní pohodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 176 s. Psychologie pro každého. ISBN 80-247-2956-3 Osh in Figures Stress at Work, Facts and Figures. European Communities, 2009. ISBN 978-929-1912-247 STOCK, Christian a Eva REITMAYEROVÁ, 2010. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Vyd. 1. Praha: Grada, 103 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-3553-5. SVOBODNIK, Pavel, 2009. Management pro zdravotníky v kostce: pohled na stěžejní aspekty s důrazem na psychosociální stránku. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 125 s. ISBN 978-807-0134-986. 64 TOD ARO-FRANCESCHI, 2013. Vidette. Compassionfatigue and burnout in nursing: enhancing professional quality of life. New York: SpringerPub., ISBN 978-0-8261-0977-4. VENGLÁŘOVÁ, Martina a Eva REITMAYEROVÁ, 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd. Praha: Grada, 184 s. Sestra. ISBN 978-802-4731-742. 65 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 I Příloha č. 2 11 Příloha č. 3 IV Příloha č. 4 vm Příloha č. 5 IX 66 Příloha č. 1 Graf 32 Stres související se zaměstnáním v zemích EU (2005) vyjádřen v procentech XI 38 38 3 3 3 77 2 21 3 i 1 77 28 b 5 28 b 3 1 2 1 2 1 18 17 ^ 2 1 ) I I 10 I 1 12 ■ 1 AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES Fl FR HU IE IT LV LT LU MT N L PL PT RO SV SI SK UK Zdroj: European Communities, 2009, s. 20 Zkratky zemí AT - Rakousko, BE - Belgie, BG - Bulharsko, CY - Kypr, CZ - Česká republika, DE - Německo, DK - Dánsko, EE - Estonsko, EL - Řecko, ES - Španělsko, FI - Finsko, FR - Francie, HU - Maďarsko, IE - Irsko, IT - Itálie, LV - Lotyšsko, LT - Litva, LU - Lucembursko, MT - Malta, NL - Nizozemsko, PL - Polsko, PT - Portugalsko, RO - Rumunsko, SE - Švédsko, SI - Slovinsko, SK - Slovensko, UK - Spojené království I Příloha č. 2 Dotazník - Mašiach Burnout Inventory V tomto dotazníku prosím dopíšte do vyznačených políček u každého tvrzení čísla, označující podle níže uvedeného klíče sílu pocitu, které obvykle prožíváte. Síla pocitů: Vůbec 0- 1- 2 - 3-4-5- 6-7 Velmi silně 1 Práce mne citově vysává 2 Na konci pracovního dne se cítím být na dně sil 3 Když ráno vstávám a pomyslím na pracovní problémy, cítím se unaven/a 4 Velmi dobře rozumím pocitům svých klientů/pacientů 5 Mám pocit, že někdy s klienty/pacienty jednám jako s neosobními věcmi 6 Celodenní práce s lidmi je pro mne skutečně namáhavá 7 Jsem schopen velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů 8 Cítím "vyhoření", vyčerpání ze své práce 9 Mám pocit, že lidi při své práci pozitivně ovlivňují a naláduji 10 Od té doby, co vykonávám svou profesi, stal jsem se méně citlivým k lidem 11 Mám strach, že výkon mé práce mne činí citově tvrdým 12 Mám stále hodně energie 13 Moje práce mi přináší pocity marnosti, neuspokojení 14 Mám pocit, že plním své úkoly tak usilovně, že mne to vyčerpává 15 Už mne dnes moc nezajímá, co se děje s mými klienty/pacienty II 16 Práce s lidmi mi přináší silný stres 17 Dovedu u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru 18 Cítím se svěží a povzbuzený, když pracuji se svými klienty/pacienty 19 Za roky své práce jsem byl úspěšný a udělal/a hodně dobrého 20 Mám pocit, že jsem na konci svých sil 21 Citové problémy v práci řeším velmi klidně - vyrovnaně 22 Cítím, že klienti/pacienti mi přičítají některé své problémy (STOCK, 2010) III Příloha č. 3 Jednotlivé sub-části dotazníku EE Emocionální vyčerpání (Emotional Exhaustion) DP Depersonalizace (Depersonalization) PA Osobní uspokojení (Personal Accomplishment) 1 EE Práce mne citově vysává 2 EE Na konci pracovního dne se cítím být na dně sil 3 EE Když ráno vstávám a pomyslím na pracovní problémy, cítím se unaven/a 6 EE Celodenní práce s lidmi je pro mne skutečně namáhavá 8 EE Cítím "vyhoření", vyčerpání ze své práce 13 EE Moje práce mi přináší pocity marnosti, neuspokojení 14 EE Mám pocit, že plním své úkoly tak usilovně, že mne to vyčerpává 16 EE Práce s lidmi mi přináší silný stres 20 EE Mám pocit, že j sem na konci svých sil 5 DP Mám pocit, že někdy s klienty/pacienty jednám jako s neosobními věcmi 10 DP Od té doby, co vykonávám svou profesi, stal jsem se méně citlivým k lidem 11 DP Mám strach, že výkon mé práce mne činí citově tvrdým 15 DP Už mne dnes moc nezajímá, co se děje s mými klienty/pacienty 22 DP Cítím, že klienti/pacienti mi přičítají některé své problémy 4 PA Velmi dobře rozumím pocitům svých klientů/pacientů 7 PA Jsem schopen velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů IV 9 PA Mám pocit, že lidi při své práci pozitivně ovlivňují a naláduji 12 PA Mám stále hodně energie 17 PA Dovedu u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru 18 PA Cítím se svěží a povzbuzený, když pracuji se svými klienty/pacienty 19 PA Za roky své práce jsem byl úspěšný a udělal/a hodně dobrého 21 PA Citové problémy v práci řeším velmi klidně - vyrovnaně v Razení položek dotazníku 1 EE Práce mne citově vysává 2 EE Na konci pracovního dne se cítím být na dně sil 3 EE Když ráno vstávám a pomyslím na pracovní problémy, cítím se unaven/a 4 PA Velmi dobře rozumím pocitům svých klientů/pacientů 5 DP Mám pocit, že někdy s klienty/pacienty jednám jako s neosobními věcmi 6 EE Celodenní práce s lidmi je pro mne skutečně namáhavá. 7 PA Jsem schopen velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů 8 EE Cítím "vyhoření", vyčerpání ze své práce 9 PA Mám pocit, že lidi při své práci pozitivně ovlivňují a naláduji 10 DP Od té doby, co vykonávám svou profesi, stal jsem se méně citlivým k lidem 11 DP Mám strach, že výkon mé práce mne činí citově tvrdým 12 PA Mám stále hodně energie 13 EE Moje práce mi přináší pocity marnosti, neuspokojení V 14 EE Mám pocit, že plním své úkoly tak usilovně, že mne to vyčerpává 15 DP Už mne dnes moc nezajímá, co se děje s mými klienty/pacienty 16 EE Práce s lidmi mi přináší silný stres 17 PA Dovedu u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru 18 PA Cítím se svěží a povzbuzený, když pracuji se svými klienty/pacienty 19 PA Za roky své práce jsem udělal/a hodně dobrého 20 EE Mám pocit, že j sem na konci svých sil 21 PA Citové problémy v práci řeším velmi klidně - vyrovnaně. 22 DP Cítím, že klienti/pacienti mi přičítají některé své problémy Vyhodnocení dotazníku Tento dotazník je asi nej známější dotazník ke sledování syndromu vyhoření u rizikových profesí a má tři sub-oblasti. Dvě jsou laděny negativně - emocionální vyčerpání a depersonalizace. Jedna je laděna pozitivně - osobní uspokojení z práce. Proto se u výše uvedeného dotazníku nezjišťuje celkové skóre, ale jeho hodnocení je rozděleno do těchto tří sub-oblasti, tak aby byl poskytnut pohled na více oblastí. Protože pocity vyhoření jsou vnímány a děleny kontinuálně, dělí se každá sub-oblast na tři stupně. A to na vysoký, mírný a nízký. Pro emocionální vyčerpání (EE) a pro stupeň depersonalizace (DP) korespondují vysoké výsledky s vysokým stupněm vyhoření a u osobního uspokojení (PA) je hodnocení reverzní, tzn. že vysoké výsledky korespondují s nízkou mírou vyhoření. Stupeň emocionálního vyčerpání EE Nízký 0-16 Mírný 17-26 Vysoký 27 a více = vyhoření! VI Stupeň depersonalizace DP Nízký 0- 6 Mírný 7 - 12 Vysoký 13 a více = vyhoření! Stupeň osobního uspokojení P A Vysoký Mírný Nízký 39 a více 38-32 31 - 0 = vyhoření! VII Příloha č. 4 ŽÁDOST O POVOLENÍ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU Obracím se na Vás se žádostí o povolení k provádění dotazníkového šetření na pracovištích Zdravotnické Záchranné Služby ve Zlínském kraji a na pracovištích LSPP, které tato organizace spravuje. Toto šetření je nutné ke zpracování mé bakalářské práce, která bude realizována v rámci ukončení studia a její nedílnou součástí je i průzkumná část. Se získanými daty budu pracovat dle platných etických norem a zachovám anonymitu respondentů. Jméno a příjmení studenta David Románek Téma bakalářské práce Syndrom vyhoření u všeobecných sester v primární péči Skupina respondentů Všeobecné sestry Pracoviště Stanoviště ZZS a LSPP Zlínského kraje Vzor dotazníku Přiložen Předem děkuji za spolupráci. V Bystřici pod Hostýnem dne............. ........................... David Románek POVOLENO Ve Zlíně dne Razítko a podpis zástupce zařízení VIII Příloha č. 5 Dotazník: Vážený kolego, kolegyně, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění přiloženého anonymního dotazníku. Údaje, které mi poskytnete, použiji ke zpracování své bakalářské práce, která je nutná k mému zakončení studia na Vysoké zdravotnické škole. V případě jakýchkoliv nejasností mě neváhejte kontaktovat na telefonním čísle, nebo e-mailu, který je uveden na přední straně vložené obálky. O výsledcích výzkumu Vás, pokud budete mít zájem, budu informovat po uzavření své písemné práce. Pouze mi zašlete dotaz na výše uvedený e-mail. Vámi poskytnuté údaje jsou anonymní a budou tak chráněny proti zneužití. Dotazník se skládá ze dvou částí, otázky si přečtěte prosím pozorně a vždy označte pouze jednu odpověď. Po vyplnění jej prosím vložte do obálky s mým jménem a odevzdejte své staniční nebo vrchní sestře. Předem Vám děkuji za ochotu a čas, který strávíte při vyplňování tohoto dotazníku. oddíl a. 1. Pohlaví: I I žena I I muž David Románek Staniční sestra Bystřice pod Hostýnem ZZS Zlínského kraje 2. Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví: □ 0-5 let □ 6-10 let □ 11-15 let □ 16-20 let □ 21-25 let I I 26 a více let Dosáhl/a jste vzdělání v oboru všeobecná nebo dětská sestra: I I ano □ ne 4. Máte ještě jiný (i částečný) pracovní úvazek nebo soukromé podnikání: I I ano □ ne 5. Využil/a jste někdy z pracovních důvodů pomoci psychologa nebo jiného proškoleného pracovníka: I I ano □ ne IX oddíl b. V tomto dotazníku prosím dopíšte do vyznačených políček u každého tvrzení čísla, označující podle níže uvedeného klíče sílu pocitů, které obvykle prožíváte. Síla pocitů: Vůbec 0- 1- 2 - 3-4-5- 6-7 Velmi silně 1 Práce mne citově vysává 2 Na konci pracovního dne se cítím být na dně sil 3 Když ráno vstávám a pomyslím na pracovní problémy, cítím se unaven/a 4 Velmi dobře rozumím pocitům svých klientů/pacientů 5 Mám pocit, že někdy s klienty/pacienty jednám jako s neosobními věcmi 6 Celodenní práce s lidmi je pro mne skutečně namáhavá 7 Jsem schopen velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů 8 Cítím "vyhoření", vyčerpání ze své práce 9 Mám pocit, že lidi při své práci pozitivně ovlivňují a naláduji 10 Od té doby, co vykonávám svou profesi, stal jsem se méně citlivým k lidem 11 Mám strach, že výkon mé práce mne činí citově tvrdým 12 Mám stále hodně energie 13 Moje práce mi přináší pocity marnosti, neuspokojení 14 Mám pocit, že plním své úkoly tak usilovně, že mne to vyčerpává 15 Už mne dnes moc nezajímá, co se děje s mými klienty/pacienty 16 Práce s lidmi mi přináší silný stres 17 Dovedu u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru 18 Cítím se svěží a povzbuzený, když pracuji se svými klienty/pacienty 19 Za roky své práce jsem byl úspěšný a udělal/a hodně dobrého 20 Mám pocit, že jsem na konci svých sil 21 Citové problémy v práci řeším velmi klidně - vyrovnaně 22 Cítím, že klienti/pacienti mi přičítají některé své problémy X