Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S NÁDOREM
VARLAT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JINDRA VEIROVÁ
Praha 2013
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA U NÁDOREM
VARLAT
Bakalářská práce
JINDRA VEIROVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Olga Černá
Praha 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 20.5.2013
……………………………………………
ABSTRAKT
VEIROVÁ, Jindra. Ošetřovatelský proces u pacienta s nádorem varlat. Vysoká škola
zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Olga Černá.
Praha. 2013. 83 s.
Hlavním tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta
s nádorem varlat. V bakalářské práci je v první části charakteristika nádorů varlat,
epidemiologie, morfologie, rizikové faktory, klinické příznaky, diagnostika a léčba,
zásady při ošetřování nemocných, kvalita života a faktory, kterými lze nemocnému
pomoci při odstraňování nežádoucích účinků léčby. V druhé části je práce zaměřená na
rozpracování ošetřovatelského procesu u pacienta s nádorem varlete. Cílem práce je
shrnout teoretické poznatky a udělat ucelený materiál k danému nádorovému
onemocnění a teoretické informace aplikovat do ošetřovatelského procesu.
Klíčová slova:
Kvalita života. Nádorové onemocnění. Nežádoucí účinky léčby. Ošetřovatelský proces.
Varlata.
ABSTRACT
VEIROVÁ, Jindra. Nursing process of patient with testicular tumor. Vysoká škola
zdravotnická, o.p.s. (College of Nursing, o.p.s.) Qualification degree: Bachelor (Bc).
Supervisor: Mgr. Olga Černá. Prague. 2013. 83 p.
The main theme of this work is the nursing process of patient with testicular
tumor. In the first part of the work there is included the characterization of testicular
tumors, epidemiology, morphology, risk factors, clinical symptoms, diagnosis and
treatment principles in patient care, quality of life and factors which can help the patient
to eliminate the side effects of treatment. In the second part of the work there is the
focus on the development of the nursing process for patient with testicular tumors. The
aim of this work is to summarize the theoretical knowledge and to compile a
comprehensive material for this sort of tumor disease and to apply the theoretical
information in the nursing process.
K e y w o r k s :
Quality of life. Cancer. Undesirable side effects of treatment. Nursing process. Testicles.
PŘEDMLUVA
Tématem mé bakalářské práce jsou nádory varlat. Toto téma jsem si vybrala na
základě toho, že jsem zaměstnaná v Masarykově onkologickém ústavu v Brně a
přicházím do kontaktu s nemocnými s touto diagnózou.
Při zvažování tématu jsem si byla hned jistá, že chci zpracovávat toto nádorové
onemocnění, jelikož mě velmi zaujalo a přijde mi zajímavé a odlišné od ostatních
nádorových onemocnění. Velká pozornost se věnuje nádoru prsu, která je nejčastější u
žen, ale na muže se zapomnělo. Mým cílem bylo zjistit co nejvíc informací a materiálů
k dané problematice, udělat přehledný celek a shrnout zásady při ošetřování těchto
nemocných.
Podklady pro psaní bakalářské práce se mi sháněli celkem špatně, jelikož toto
nádorové onemocnění není tolik rozšířené v oblasti zdravotnictví, veřejnosti není tolik
známé a ucelené materiály teprve vznikají. Pro psaní této práce jsem použila učebnice,
knihy, letáky, internetové stránky, poznatky z vlastních zkušeností a časopisy.
Touto cestou bych chtěla moc poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Olze
Černé za cenné připomínky, rady, poznatky a podporu při zpracování této práce. Dále
bych chtěla poděkovat MUDr. Ondřeji Bílkovi za cenné informace a za zapůjčení
literatury. Za zapůjčení literatury děkuji také MUDr. Alexandru Poprachovi.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AFP – alfa – fetoprotein, protein tvořený játry lidského plodu nebo je produkován
nádorem.
BEP – bleomycin, etoposid, platina.
BETA HCG – lidský choriogonadotropin, určuje biologickou specifiku hormonu.
CT – počítačová tomografie, vyšetřovací metoda.
DRUMM KATETR – periferní centrální žilní katetr zaváděný z předloktí.
GEMOX – gemcitabin, oxaliplatina.
LD – laktátdehydrogenáza, je důležitý při metabolismu cukrů.
MRI – magnetická rezonance, vyšetřovací metoda.
PAGE – paklitaxel, gemcitabin.
PICC KATETR – periferní centrální žilní katetr zaváděný z paže.
TIP – topotekan, ifosfamid, platina.
VEIP – vinblastin, etoposid, ifosfamid, platina.
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Adjuvantní – pomocná léčba, po chirurgickém zákroku vede ke zlepšení výsledků.
Alopecie – vypadávání vlasů.
Akrální – okrajové části těla.
Anemie – chudokrevnost, snížená koncentrace krevního barviva v krvi.
Angioinvaze – prorůstání nádoru do krevních cév.
Anticipační – úzkostný z očekávání.
Antidotum – protilátka, protijed.
Antiemetika – léková skupina, která tlumí nevolnost a zvracení.
Asociace – spolek, organizace.
Atrofie – zmenšení, ztenčení normálně vyvinutého orgánu, tkáně, buňky.
Azospermie – nepřítomnost živých spermií v ejakulátu.
Biopsie – mikroskopické vyšetření vzorku tkáně vyjmuté ze živého organismu.
Bradykardie – zpomalení srdeční frekvence pod fyziologickou mez.
Defekační – pocit potřeby vyprázdnění plného konečníku.
Deriváty – složky krve.
Diagnostika – nauka o rozpoznávání chorob a jeho metodách například v mediastinu.
Diseminace – rozšíření chorobných ložisek po těle nebo orgánu.
Downůw syndrom – chromozomální vrozená vada, mutace 21. chromozomu.
Extragonadální – jsou nádory ze zárodečných buněk vznikající primárně mimo
gonády.
Epidemiologie – je lékařské odvětví zabývající se studiem faktorů ovlivňujících zdraví
a nemocnost obyvatelstva.
Epididymitida – zánět nadvarlete.
Erytrocyty – červené krvinky.
Etiologie – nauka, která se zabývá příčinou vzniku.
Funiculus spermaticus – provazec semenný.
Germinální – pohlavní.
Gynekomastie – zvětšení prsní žlázy u mužů.
Herbicidy – chemické prostředky na hubení plevele.
Hernioplastika – plastika kýly.
Histologie – mikroskopické vyšetření tkání.
Hyaluronidáza – alergenní frakce v jedu včel.
Hydrokéla – nebolestivé zvětšení varlete v důsledku nahromadění tekutiny.
Hyperpigmentace – zvýšené množství kožního barviva v pokožce.
Chemosenzitivní – citlivé na chemoterapii.
Chemoterapie – léčba cytostatiky.
Incidence – počet nově vzniklých případů dané nemoci ve vybrané populaci za určité
časové období.
Inguinální – tříselná.
Intravenózní – aplikace do žíly.
Kancerogeny – látky schopné vyvolat nebo urychlit vznik zhoubného nádorového
bujení.
Karcinom – nádorové onemocnění vycházející k epitelu.
Kardiotoxicita – poškození srdce toxickými látkami.
Klasifikace – třídění, zařazování do tříd.
Klinefelterův syndrom – genetická chromozomální porucha, nadpočetný chromozom
X u muže.
Kolaterální – vedlejší, stojící na téže straně.
Kryptorchismus – nesestoupení varlat.
Kryoprezervace – metoda, kdy se účelně zamrazují spermie.
Kryoprotektivní – látky usnadňující přežívání buněk nebo tkání za nízkých teplot.
Kurativní – léčebný, vede k vyléčení.
Leukocyty – bílé krvinky.
Leukopenie – snížený počet bílých krvinek v krvi.
Lymfadenektomie – operační odstranění lymfatických uzlin, do kterých odtéká tkáňový
mok z postiženého nádoru.
Lymfogenně – lymfatickou cestou.
Lymfografie – vyšetření lymfatických uzlin a cév.
Lymfoinvaze – prorůstání nádoru do okolních cév.
Markery – jsou laboratorně prokazatelné známky, od kterých se nádorové bujení odvíjí
nebo se jimi projevuje.
Mastalgie – bolest v oblasti prsní žlázy bez patologické příčiny.
Mediastinum – střední část hrudníku, prostor mezi oběma plíci.
Mesna – chrání ledviny při léčbě cyklofosfamidem a ifosfamidem.
Metastáza – vzdálené ložisko.
Metastazování – vytváření vzdálených ložisek.
Mimogonadální – primární lokalizace je mimo gonadální buňky.
Monoterapie – léčba jedním lékem nebo jedním způsobem.
Morfologie – tvarosloví, část vědy, která se zabývá tvary.
Mukozitida – zánětlivé a vředové onemocnění sliznice dutiny ústní.
Myelosuprese – útlum krvetvorby.
Nefrotoxicita – poškození močového systému toxickými látkami.
Neoadjuvantní - podání chemoterapie před chirurgickým výkonem.
Neurotoxicita – poškození nervových zakončení toxickými látkami.
Neutrofily – druh bílé krvinky.
Neutropenie – pokles počtu neutrofilních granulocytů pod fyziologickou mez.
Oligospermie – snížení počtu mužských pohlavních buněk v ejakulátu.
Orchiektomie – chirurgické odstranění varlete.
Orchitida – zánět varlat.
Ototoxicita – poškození vestibulárního aparátu toxickými látkami.
Paliativní – léčba, která zmírňuje bolest a obtíže, nevede k odstranění příčiny.
Paraaortální – vedle aorty.
Paravenózní – podání mimo žílu.
Perforace – proděravění.
Perspektiva – pohled do budoucnosti.
Pesticidy – přípravky, které hubí a likvidují škůdce.
Predispozice – sklon, náchylnost.
Prekanceróza – je stav předcházející vzniku maligního nádoru.
Prognóza – systematicky odvozená výpověď o budoucím stavu objektivní reality.
Prokinetika – jsou léky, které normalizují nebo zvyšují a zrychlují pohyb trávícího
systému.
Proliferace – bujení, novotvoření, růst.
Radiosenzitivní – citlivé na ozařování.
Radioterapie – ozařování.
Recidiva – znovuobjevení se nálezu.
Relaps – znovuvzplanutí nemoci.
Reprodukce – lékařská metoda, při které dochází k manipulaci se zárodečnými
buňkami.
Retroperitoneum – prostor za peritoneální dutinou, mezi zadní břišní stěnou
a parietálním peritoneem.
Scintigrafie – diagnostická metoda používaná v nukleární medicíně.
Setrony – velmi účinná antiemetika.
Skrotální – tříselná.
Spermiogram – laboratorní metoda pro vyšetřování mužské plodnosti.
Spermatogeneze – tvorby mužských pohlavních buněk spermií.
Subkutánně – podkožní aplikace.
Stimulace – povzbuzení, dráždění.
Stomatitida – zánět sliznice dutiny ústní.
Stroma – podpůrná vazivová tkáň orgánu.
Šourek – vak, ve kterém jsou uložena varlata.
Tachykardie – zvýšená tepová frekvence.
Toxicita – je vlastnost chemických sloučenin, vyvolávají otravu.
Torze – otočení varlete kolem cévní stopky.
Transformované – přetvořené.
Trombocytopenie – snížený počet krevních destiček.
Trombocyty – krevní destičky.
Tunica albuginea – tuhé vazivové pouzdro na povrchu varlete.
Tunica vaginalis – ze zevní strany překrývá tunica albuginea.
Varlata – mužská pohlavní žláza, dochází zde k vývoji spermií.
Verifikace – ověření, potvrzení pravdivosti.
Xerostomie – suchost v ústech.
22
ÚVOD
Pro téma bakalářské práce jsme vybrali nádory varlat. Toto nádorové
onemocnění nejčastěji postihuje mladé muže, většina z nich se vlivem studu dostává
k lékaři již v pokročilém stádiu nemoci. Každým rokem se zvyšuje počet nově
diagnostikovaných pacientů s nádorem varlat. O tomto druhu nádorového onemocnění
se zatím ví celkem málo, v široké veřejnosti lidí toho téma nezaznívá, nikde nejsou
k dostání letáky o prevenci, muži nejsou nabádáni k samovyšetřování varlat
a ke sledování svého genitálu jiným pohledem. Muži většinou sledují délku svého
penisu než–li jak vypadají jejich varlata a zda je celá oblast genitálu zdravotně
v pořádku. V oblasti prevence jsou znát velké nedostatky a je potřeba toto téma dostat
do podvědomí široké veřejnosti a hlavně mladých mužů.
Cílem práce je shromáždit co nejvíce materiálů a poznatků k dané problematice,
udělat ucelený přehled tohoto onemocnění, informovat zdravotnické pracovníky, mladé
muže i širokou veřejnost o příznacích, diagnostice, léčbě a hlavně o možné prevenci.
V první kapitole se nachází epidemiologie, morfologie, příčiny a rizikové
faktory, klinické příznaky, diagnostika a léčba. Také se tu nachází obecné zásady léčby,
prevence a samovyšetřování varlat. V další kapitole jsou shrnuty zásady při ošetřování
nemocných s nádorem varlat. Nedílnou součástí je třetí kapitola, věnovaná kvalitě
života, kdy je potřeba co nejvíce potlačit nežádoucí účinky léčby, podpořit pacienta
a jeho blízké a hlavně je informovat o těchto nežádoucích účincích a možné pomoci
a prevenci. Nedílnou součástí při podávání chemoterapie je možný výskyt toxicity
na určitém orgánu, což je shrnuto ve čtvrté kapitole.
V praktické části je vypracován ošetřovatelský proces u pacienta, kterému byl
diagnostikován nádor varlete. Informace pro zpracování ošetřovatelského procesu byly
získány od samotného nemocného, ze zdravotnické dokumentace, od rodiny,
od ostatních členů zdravotnického týmu a informací z počítače. Na konci
ošetřovatelského procesu jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy, které byly
vypracovány podle NANDA taxonomie II.
Tato bakalářská práce bude sloužit jako informační zdroj pro všechny všeobecné
sestry, zdravotnické asistenty, sestry bakalářky a magistry, kdy je obeznámí s danou
problematikou, ošetřováním těchto nemocných, prohloubí jejich znalosti a bude
23
zvyšovat informovanost. Tato práce může sloužit taky pro samotné nemocné nebo jejich
rodinné příslušníky.
24
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD………………………………………………………………………………….11
1 Nádory varlat……………………………………………………………………...15
1.1 Epidemiologie………………………………………………………………….15
1.2 Morfologie……………………………………………………………………..15
1.3 Etiologie a rizikové faktory……………………………………………………16
1.4 Klinické projevy……………………………………………………………….17
1.5 Diagnostika…………………………………………………………………….17
1.6 Léčba…………………………………………………………………………..19
1.6.1 Klasifikace TNM………………………………………………………..19
1.6.2 Chirurgické léčba………………………………………………………..21
1.6.3 Léčba podle klinických stádií…………………………………………...22
1.6.3.1 Léčba seminomů………………………………………………..22
1.6.3.2 Léčba neseminomů……………………………………………..23
1.6.4 Radioterapie……………………………………………………………..25
1.6.5 Chemoterapie……………………………………………………………26
1.6.6 Obecné zásady léčby……………………………………………………29
1.6.7 Prevence………………………………………………………………...30
1.6.8 Samovyšetřování………………………………………………………..30
2 Zásady ošetřování nemocných s nádorem varlat………………………………...31
3 Kvalita života………………………………………………………………………34
3.1 Útlum krvetvorby (myelosuprese)……………………………………………...34
3.1.1 Možnosti pomoci a prevence…………………………………………….34
3.2 Neutropenie…………………………………………………………………….35
3.2.1 Preventivní opatření v péči o neutropenické nemocné…………………..35
3.2.2 Edukace nemocného u neutropenie……………………………………...36
3.3 Anémie………………………………………………………………………….36
3.4 Nauzea a zvracení………………………………………………………………37
3.4.1 Možnosti pomoci a prevence…………………………………………….37
3.5 Potíže s vyprazdňováním stolice……………………………………………….39
25
3.5.1 Možnosti pomoci a prevence při průjmu…………………………….......39
3.5.2 Možnosti pomoci a prevence při zácpě………………………………….41
3.6 Stomatitida……………………………………………………………………...41
3.6.1 Možnosti pomoci a prevence…………………………………………….42
3.7 Orální mukozitida………………………………………………………………42
3.7.1 Stupně mukozitidy……………………………………………………….43
3.7.2 Možnosti pomoci a prevence…………………………………………….43
3.8 Nechutenství a možnosti pomoci a prevence…………………………………..43
4 Toxicity……………………………………………………………………………..45
4.1 Sexuální funkce u muže………………………………………………………...45
4.1.1 Sexuální život po chemoterapii………………………………………….45
4.1.2 Možnosti pomoci a prevence……………………………………….……46
4.2 Kryoprezervace spermatu……………………………………………….……...46
4.3 Vypadávání vlasů (alopecie)……………………………………………….…..47
4.3.1 Možnosti pomoci a prevence………………………………………….....47
4.4 Sledování pacientů po ukončení léčby………………………………………....47
4.5 Prognóza………………………………………………………………………..48
4.6 Perspektiva……………………………………………………………………..48
5 Ošetřovatelský proces……………………………………………………………..50
6 Doporučení pro praxi..............................................................................................78
ZÁVĚR..........................................................................................................................80
ANOTACE....................................................................................................................81
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………….82
SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................84
PŘÍLOHY......................................................................................................................85
26
1 NÁDORY VARLAT
1..1 EPIDEMIOLOGIE
V roce 1989 bylo hlášeno celkem 274 případů nádorů varlat. V roce 1998 to již
bylo 346 případů. V roce 2007 bylo v České Republice zaznamenáno 482 nových
onemocnění, incidence 9,5 na 100 000 obyvatel. Tento počet se každým rokem stále
více zvyšuje. Incidence tumorů ve světě kolísá od 0,5 do 9,9 na 100 000 mužů.
Například sousední Německo má 6,5 na 100 000 obyvatel. Nejvíce nádorů varlat se
vyskytuje v Dánsku. Vyšší incidence je ve vysoce industrializovaných zemích, naopak
nejnižší je v zemích Afriky, Asie a Jižní Ameriky.Toto nádorové onemocnění postihuje
hlavně bílou rasu mužů, až 5 krát vyšší riziko než u černé rasy mužů. Germinální nádory
varlat se vyskytují především u mladších mužů. Diagnostika národů varlat bývá v 70 %
ve věku 20 – 40 let, ve 20 % nad 40 let a v 10 % mladších 20 let. Každý rok je
diagnostikováno asi 400 nových případů. (ADAM, 2004., DVOŘÁČEK, 2005).
1..2 MORFOLOGIE
Nádory varlat vznikají ve více než 90 % z transformované zárodečné buňky
(germinální) a zbylých 10 % z buněk stromatu (Leydigovy a Sertolliho buňky), taky se
tu mohou vyskytovat nádory, které nejsou ze zárodečné tkáně, například maligní
lymfom nebo sarkom.
Germinální nádory ze zárodečné tkáně se dělí na :
1. Seminomy (55%)
2. Neseminomy (45%) – ty se dále dělí na:
a) Embryonální karcinom.
b) Teratokarcinom.
c) Choriokarcinom.
d) Nádor ze žloutkového váčku.
e) Smíšené nádory.
Teratom může být zralý, nezralý nebo s maligní transformací.
27
Ca in situ (intratubulární neoplazie) – je ukazatelem invazivního germinálního nádoru,
do kterého přechází během asi 5 let. Často se objevuje ve varleti atrofickém u mužů
pod 30 let věku s nádorovým postižením kontralaterálního varlete.
Seminom se vyskytuje nejčastěji, roste relativně pomalu, metastazuje převážně
lymfatickou a krevní cestou. Je vysoce chemo – i radiosenzitivní, je dobře léčitelný,
horší prognózu mají jen pokročilejší stádia.
Neseminomy byly dříve smrtelné a vysoce zhoubné onemocnění, na které se velmi často
umíralo. Za posledních 25 let došlo k úplnému obratu a nyní je vyléčitelné skoro v 90
%.Tyto nádory rostou velmi rychle, metastazují lymfogenní i krevní cestou. Nejčastěji
jsou smíšené. (ADAM, 2004., VORLÍČEK, 2006).
1.3 ETIOLOGIE A RIZIKOVÉ FAKTORY
Nejčastějším etiologickým faktorem je kryptorchismus neboli nedostatečně
sestouplé varle, které bývá odhaleno v brzké době po narození, tento stav by měl být co
nejrychleji chirurgicky vyřešen, ideálně do 1 roku věku dítěte.U pacientů v 10 – 25 %
s jednostranným kryptorchismem vznikne nádor i ve druhém varleti.Dalšími faktory
mohou být záněte varlete, hernioplastika a neplodnost na základě atrofie varlete, u
těchto stavů se předpokládá zvýšená stimulace pohlavními hormony na základě
negativní zpětné vazby, jsou to prekancerózní stavy pro vznik germinálních nádorů.
Hodně se zkoumal vliv úrazu na vznik nádorového onemocnění, ale nikdy se souvislost
neprokázala. Další roli hrají chemické kancerogeny jako jsou herbicidy, pesticidy a
chemické rozpouštědla. Některé sloučeniny těžkých kovů jako je zinek či kadmium se
zvýšeně usazují ve varlatech a prostatě a tím mohou přispívat ke vzniku nádorů varlat.
Nedílnou součástí je také genetická predispozice. Výrazným rizikem je rodinná
anamnéza nádoru varlete, je to 1 – 3 %. U pacientů s již vyléčeným germinálním
nádorem činí riziko poškození druhého varlete 1 – 3 %, což je asi 500 krát zvýšené
riziko ve srovnání s běžnou populací. Byl prokázán vyšší výskyt germinálních nádorů
varlat u mužů s Downovým a Klinefelterovým syndromem. Genetickými studiemi bylo
prokázáno několik možností, jež možná predisponují ke vzniku germinálních nádorů.
Nejsilnější asociaci vyžadují změny na krátkém raménku chromozomu 12, kde se
nachází gen pro protein KITLG, který hraje roli v migraci a proliferaci germinálních
buněk. Riziko je zvýšené u mužů vysokých.Také se zkoumal význam nízké porodní
28
hmotnosti, nízkého nebo vysokého věku matky v době porodu, expozice plodu
diethylstilbestrolu, anamnéza testikulární torze či jiného úrazu, chronické expozice
varlat vyšší teplotě, expozice elektromagnetickým zářením z mobilních telefonů a
anamnéza pohlavně přenosné infekční nemoci. Tyto faktory však nejsou dodnes
prokázány. (ADAM, 2004., VORLÍČEK, 2006., NOVOTNÝ, 2012).
1.4 KLINICKÉ PROJEVY
Rozlišujeme 3 typy příznaků:
1. Příznaky z lokálního růstu.
2. Hormonální příznaky.
3. Příznaky již diseminovaného nádoru.
Příznaky z lokálního růstu
Nejčastějším příznakem je změna velikosti varlete. Varle může být tuhé,
zvětšené, většinou na pohmat nebolestivé. Nárůst může být v řádu milimetrů až
centimetrů, dle toho může muž mít pocity tíhy v oblasti šourku. Dále může být varle na
povrchu nerovnoměrné vlivem nádorových uzlů. Pokud muže varle či celý šourek
akutně bolí, je to většinou příznakem torze neboli obtočení varlete či krvácení uvnitř
nádoru.
Hormonální příznaky
Pokud u muže vznikne gynekomastie neboli zduření a bolestivost prsních
bradavek či mastalgie je to způsobené hormonální aktivitou nádoru s produkcí
choriogonadotropinu beta – HCG.
Příznaky diseminovaného nádoru
Pokud národ metastazuje do uzlin retroperitonea, projevuje se bolestí břicha a
bederní oblasti zad. Nádor může být v břiše hmatný nebo se může projevit dle toho, kde
vznikne metastáza, velmi často v plicích, kde příznakem bude dušnost, vykašlávání
krve. (ADAM, 2002)
1.5 DIAGNOSTIKA
Nejčastěji se toto onemocnění diagnostikované v 50 % v klinickém stádiu I,
v 38 % ve stádiu II a v 13 % v klinickém stádiu III. Při podezření se musí pacient
29
dostavit na urologické vyšetření. Tady lékař provede vyšetření varlete pohmatem,
ultrazvuk šourku. Pokud je varle zvětšené, je potřeba zjistit příčinu. Je potřeba odlišit
další onemocnění, které se taktéž projevují zvětšením varlete.
Jedná se o:
1. Cystické procesy.
2. Hydrokéla neboli zmnožení tekutiny v obalech varlete.
3. Orchitida.
4. Epididymitida.
5. Skrotální kýla.
Pokud ultrazvuk potvrdí podezření na národové onemocnění varlete, je potřeba odebrat
vzorek na histologii a poslat na rozbor. Při diagnostice nádorové onemocnění je potřeba
zjistit rozsah nádoru. Provádí se rentgenové vyšetření plic, kam nejčastěji nádor varlat
metastazuje. Spádovou lymfatickou oblastí jsou uzliny v retroperitoneu, kam ústní
mízní cévy vedoucí podél ledvinné tepny, odkud odstupují žíly a tepny vedoucí do
mužských pohlavních orgánů. Informace o jejich případném postižení zjišťujeme
pomocí CT vyšetření, taktéž tímto vyšetřením kontrolujeme také játra a celou pánev i
břicho. Je potřeba pacienta vyšetřit komplexně a vyloučit další možné onemocnění či
vzdálené metastázy. Pokud je na CT vyšetření nejasný nález provádí se rentgenová
lymfografie.
U pokročilejších stádiích či neurologických příznacích se provádí magnetická rezonance
mozku. Scintigrafie skeletu se provádí při příznacích na kostech nebo odchylkách
v markerech kostního metabolismu. Nádorové markery jsou u germinativních nádorů
vysoce citlivé a specifické, jejich senzitivita je tak vysoká, že umožní diagnostiku i při
malém rozsahu onemocnění. Také umožňuje objevit vzácnější germinální nádorové
onemocnění extragonadálního původu, které se může projevit jako primární nádor
s postižením regionálních uzlin v mediastinu nebo břiše při negativním nálezu na
pohlavních orgánech muže. Extragonadální germinativní nádory jsou často zdrojem
chyb a omylů v diagnostice. Nádorové markery se zjišťují opakovaně, jejich hladina se
mění. Krev na zjištění národových markerů se odebírá při primární diagnostice, po
odstranění nádoru nebo metastáz, kdy jejich negativita je ukazatelem úspěšnosti
chirurgické operace či zákroku. Krev se odebírá pravidelně při léčbě chemoterapií, při
30
pravidelných kontrolách, po ukončení léčby s cílem časné diagnostiky a léčby možné
recidivy onemocnění. (ADAM, 2004., HES, 2007).
Z nejdůležitějších nádorových markerů se vyšetřuje:
1. Alfa – fetoprotein - svědčí pro přítomnost struktur žloutkového váčku v nádoru,
tvoří ho však ostatní neseminomy. Neseminomy jsou někdy spojovány se zvýšenou
sérovou hladinou tohoto markeru, a proto by měli tito pacienti být léčeni stejně jako při
diagnóze neseminomu bez přihlédnutí k původní histologii.
2. Beta - choriogonadotropin (beta - hCG) - je produkován choriokarcinomem.
Seminomy jsou někdy také doprovázeny zvýšenou hladinou tohoto markeru, avšak
nemívají zvýšenou hladinu AFP.
3. Laktátdehydrogenáza (LD) - sérová aktivita svědčí o velikosti nádoru a je
nepříznivým faktorem prognózy.
Pro přesné odlišení seminomu od neseminomu je zásadní provedení
imunohistochemického barvení cíleného na cytokeratin. Histologicky zjištěné
proniknutí do krevních a lymfatických cév je důležitým prognostickým faktorem. Při
nejasných případech se provádí speciální barvení vnitřní výstelky. Důležitým
diagnostickým i léčebným postupem zároveň je orchiektomie provedená vysokým
tříselním přístupem. Biopsie vedená přes šourek je kontraindikována, vede ke
zvýšenému množství relapsů, bez změny rizika vzdálených recidiv a bez ovlivnění
přežívání. (ADAM, 2004., ADAM, 2002).
3.6 LÉČBA
Oba dva typy nádorů jsou potencionálně vyléčitelné i při pokročilejším stádiu.
Seminomy jsou prognosticky příznivější než neseminomy. Varlata u mužů jsou
nejčastější lokalizací nádorů zárodečných, které vzácně vznikají i v jiných lokalizacích,
kde mají obvykle prognózu horší. Důležitým měřítkem léčby jsou klinická stádia. Od
nich se odvíjí celková léčba nádoru varlat. Od roku 1997 se používá klasifikace TNM.
1.6.1 KLASIFIKACE TNM
Podle klasifikace TNM se rozlišují stádia nemoci a dle toho se volí vhodná léčba
nádorů varlete. Nádory varlat jsou ve vysokém procentu dobře léčitelné a také velmi
často vyléčitelné. I při vzdálených metastázách se dá tato nemoc vyléčit. V léčbě je
31
uplatňován multimodulární přístup, záleží na citlivosti nádoru na ozařovaní,
chemoterapii. Obecně se používá chirurgická léčba, radioterapie a chemoterapie.
Léčebné výsledky se dramaticky zlepšily po zavedení platinových derivátů do klinické
praxe. Nemocní by se měli léčit ve specializovaných centrech, kde jsou odborníci.
T – Primární nádor
N – Regionální mízní uzliny
M – Vzdálené metastázy
TX Primární nádor nelze hodnotit.
T0 Žádné známky primárního nádoru.
TIS Karcinom in situ, což znamená intratubulární germinální neoplazie.
T1 Nádor se nachází ve varleti či nadvarleti, nemá vaskulární ani lymfatické šíření,
může probíhat invaze do tunica albuginea, nikoli však do tunica vaginalis.
T2 Nádor se nachází ve varleti či nadvarleti, má vaskulární nebo lymfatické šíření
nebo se nádor může šířit přes tunica albuginea s postižením tunica vaginalis.
T3 Nádor postihuje funiculus spermaticus, vaskulární či lymfatické šíření může, ale
nemusí být přítomné.
T4 Nádor postihuje šourek, vaskulární či lymfatické šíření může, ale nemusí být
přítomné.
NX Regionální uzliny nelze hodnotit.
N0 Regionální uzliny bez metastáz.
N1 1 až 5 postižených lymfatických uzlin, žádná není větší než 2 centimetry.
N2 Jedna nebo více postižených uzlin lymfatických o velikosti 2 až 5 centimetrů
nebo více než 5 pozitivních lymfatických uzlin, z nichž žádné ložisko není větší
než 5 centimetrů nebo známky šíření nádoru přes lymfatické uzliny.
32
MX Vzdálené metastázy nelze hodnotit.
M0 Nejsou vzdálené metastázy.
M1 Vzdálené metastázy.
M1a Neregionální uzlinové metastázy nebo plicní metastázy.
M1b Jiné metastázy než uvedené v M1a.
S Sérová koncentrace nádorových markerů.
SX Stanovení markerů není známo nebo nebylo provedeno.
S0 Všechny markery jsou v normálních hodnotách.
S1 Snížená hladina AFP, β – HCG i LDH.
S2 Snížená nebo zvýšená hodnota AFP, β – HCG i LDH.
S3 Zvýšená hladina AFP, β – HCG i LDH.
Doporučení ESMO z roku 2001
1. Lokalizovaná choroba – stádium I
 Adjuvantní radioterapie.
 Chemoterapie s platinou.
 Je možné také sledování, ale podmínkou je hlídat a vyšetřovat dutinu břišní
nejméně po dobu 5 let.
2. Léčba metastatické choroby
 IIA, IIB, IIC - radioterapie nebo chemoterapie.
 IIC – IV stádium – chemoterapie s etoposidem, cisplatinou, bleomycinem.
(ADAM, 2004., DVOŘÁČEK, 2005., ADAM, 2002).
33
3.6.2 CHIRURGICKÁ LÉČBA
Při nálezu nádoru varlete se standardně provádí radikální inguinální
orchiektomie s odstraněním primárního nádoru, varlete s obaly a semenným provazcem.
Operační řešení se také využívá k odstranění zbytkového nádoru po předchozí
chemoterapii či radioterapii. Seminomy jsou nejlépe léčitelné nádory.
Biopsie druhého varlete se provádí pouze vyjímečně a to při:
1. Abnormálním nálezu na ultrazvuku na druhém varleti.
2. Při kryptorchismu.
3. Při viditelné atrofii varlete.
Chirurg neoperuje přímo šourkem, ale z tříselného přístupu. Není možno v žádném
případě udělat pouze operaci částečnou. Tkáň odstraněného varlete je potom podrobena
mikroskopickému vyšetření tak, aby byl spolehlivě zjištěn typ zhoubného bujení.
Radiační léčba je obvykle pooperační a má za cíl zničení předpokládaných zbylých
nádorových buněk. Provádí se zpravidla na oblast břicha a je zaměřená na průběh
spádových lymfatických uzlin. Vlastnímu záření předchází podrobný ozařovací plán s
výpočtem dávek a perfektním zacílením svazku záření tak, aby zdravé tkáně byly
chráněny. Ponechané druhostranné zdravé varle je vždy mimo svazek záření. Ozařuje se
obvykle denně pět dní v týdnu (v pracovní dny) po 3 – 4 týdny. Vlastní ozáření je
nebolestivé a trvá jen několik minut.
1.6.3 LÉČBA PODLE KLINICKÝCH STÁDIÍ
Z klinických stádií máme stádium I, II, III, IV a používá se také označení A, B,C.
1.6.3.1 LÉČBA SEMINOMŮ
Klinické stádium I.
 Účinná je radioterapie nebo jen pacienty pouze sledovat bez zahájení léčby,
velmi účinná je i chemoterapie.
 K recidivě onemocnění dochází u těchto pacientů asi ve 4 %.
34
Klinické stádium IIA
 Radioterapie nebo chemoterapie.
 K recidivě dochází asi v 10 %.
Klinické stádium IIB
 Radioterapie s vykrytím druhého zdravého varlete nebo chemoterapie.
 K recidivě dochází asi v 10 %.
 V případě progrese onemocnění se používá chemoterapie na bázi cisplatiny, je
dosahováno dlouhodobých léčebných výsledků až v 99 %.
Klinické stádium IIC
 Ložisko v retroperitoneálních uzlinách větší než 5 cm.
 Podání kurativní chemoterapie na bázi cisplatiny.
 Před zahájením chemoterapie je nutná radikální inguinální orchiektomie
primárního nádoru.
 Pokud po chemoterapii zůstává v retroperitoneu reziduum nad 3 cm, máme
několik variant léčby jako ozáření, chirurgické odstranění ložiska, sledování.
 Celková lymfadenektomie se neprovádí vzhledem ke komplikujícím
fibrotizacím po ozáření.
Klinické stádium III
 Patří sem i seminom vzniklý v mimogonadální lokalizaci, například
v mediastinu.
 Léčba spočívá v chemoterapii.
 Všichni pacienti zařazení do tohoto klinického stádia patří mezi prognosticky
příznivé skupiny.
 Výjimku tvoří IIIC skupina, tito pacienti jsou řazeni do intermediární skupiny.
3.6.2.2 LÉČBA NESEMINOMŮ
35
 Patří sem i nádor neseminomového typu obsahující seminomovou složku
i histologicky verifikovaný seminom, který vykazuje zvýšenou hladinu AFP.
Klinické stádium IA, IB, IS
 U této skupiny je dosahováno dlouhodobé remise asi u 95 % pacientů.
 Nutná je radikální inguinální orchiektomie.
 Existují 3 možné léčebné postupy.
 Metoda přísného sledování pacientů bez léčby – je nutné, aby pacient byl
v prognosticky příznivé skupině stanovené patologem, velikost T1, nesmí být
lymfo - či angioinvaze, nesmí se prokázat přítomnost embryokarcinomové
složky ve varleti, u pacientů, u kterých nebyly zjištěna metastázy, je to
nejvýhodnější řešení, pokud se časem při sledování objeví a prokážou metastázy,
je namístě intenzivní chemoterapie.
 Pokud převládá teratomová složka upřednostňuje se retroperitoneální
lymfadenektomie, chirurgické řešení je tu výhodnější než chemoterapie, protože
teratom není na chemoterapii či radioterapii příliš senzitivní.
 Asi 10 – 20 % se přesune po operaci ze stádia I do IIA, protože se prokáže
postižení retroperitoneálních uzlin.
 Nevýhodou operace je vznik retrográdní ejakulace u 5 – 10 % nemocných
a z toho plynoucí neplodnost.
 Dalším možným léčebným přístupem je chemoterapie.
 Pro pacienty IA a IB je riziko metastáz 30 %, z toho 2/3 do retroperitoneálních
uzlin v 1/3 do plic.
 Pokud se prokáže invazivita do cév, je riziko 50 %.
Klinické stádium IIA a IIB
 Jsou tu přítomny metastázy do lymfatických uzlin do průměru 5cm.
 Možností je primárně podat chemoterapii a odstranit reziduální nádor nebo
provést lymfadenektomii s následnou chemoterapií.
Klinické stádium IIC a III
36
 Pokud celkový stav pacienta dovolí, provede se radikální inguinální
orchiektomie.
 Pokud je pacient ohrožen celkovými příznaky způsobené nádorem, přistupuje se
k systémové chemoterapii a po zlepšení celkového stavu se provede chirurgický
výkon.
Při recidivě
 Pokud dojde k znovuobjevení nádoru, progresi nádoru po systémové léčbě
platinovými deriváty, mají tito nemocní relativně nepříznivou prognózu a měli
by být pokud možno léčeni v rámci klinických studií.
 Nejúčinnější je změna chemoterapie z režimu BEP na režim VEIP nebo TIP,
s nimiž lze dosáhnout asi 50 – 60 % komplexní remise, ta je u poloviny
nemocných trvalá.
 U asi 5 – 15 % nemocných lze dosáhnout dlouhodobé komplexní remise i
s režimy, kde je karboplatina, nejpoužívanější v tomto případě jsou režimy
PAGE a GEMOX.
 U některých pacientů lze dojít k vyléčení odstraněním všech nádorových ložisek
chirurgickým výkonem.
 Při metastatickém postižení mozku je kromě chemoterapie indikovaná i
radioterapie, pokud lze nádor neurochirurgicky odstranit, je to jen dobře.
 5 leté přežití dosahují pacienti s postižením více orgánů.
(ADAM, 2004 a 2002., VORLÍČEK, 2006., VORLÍČKOVÁ, 2002).
1.6.4 RADIOTERAPIE
V dnešní dobře se používá ozařování jen ve velmi nutných případech, protože
tu hrozí poškození druhého varlete a chemoterapie je účinnější. Ozařování je namístě
v léčbě seminomů I, IIA a IIB klinického stádia. Dále se využívá při léčbě zbytkového
nádoru po předchozím podání chemoterapie. Pokud se k léčbě využívá radioterapie, tak
se zaměřuje na oboustranné paraaortální uzliny a uzliny v oblasti třísel a pánve.
Nepřináší významné vedlejší obtíže. Během radiační léčby bývá často zvýšená únavnost
obzvláště v posledních ozařovacích dnech. Dostatek odpočinku a procházky na
37
čerstvém vzduchu jsou důležité. Péči o kůži v ozařované oblasti je třeba věnovat
zvýšenou pozornost. Nikdy se nesmí kombinovat opalování na slunci s ozařováním.
Během záření se kůže může stát suchou a ke konci radiace svědivou až pálivou a nebo
naopak vlhkou. U osob s velmi světlou pletí může dojít k zarudnutí pokožky. Ozařovaná
oblast má být co nejvíce vystavována přístupu vzduchu. Spodní prádlo by mělo být
vzdušné a nejlépe bavlněné. Aplikace kosmetických krémů a deodorantů je nevhodná. V
případě zvýšené radiační reakce určí nezbytnou léčbu lékař podle povahy reakce a typu
pleti. Po skončení radioterapie se ozařovaná kůže zcela zhojí během dní až týdnů.
1.6.5 CHEMOTERAPIE
Počet cyklů chemoterapie je závislý na zařazení pacienta do příslušných
léčebných skupin. Pokud po ukončení kurativní chemoterapie se v těle nachází zbytkový
nádor, provádí se jeho resekce, za podmínky negativity nádorových markerů předchozí
léčbou. Pokud dojde v průběhu chemoterapie k progresi onemocnění, je potřeby změnit
chemoterapeutický režim.
Máme několik typů chemoterapie:
 Kurativní – Cílem je vyléčení stávajícího onemocnění.
 Paliativní – Snaha ovlivnit nezastavitelný proces růstu nádorových buněk a tím
zmírnit příznaky způsobené nádorem a zlepšit kvalitu života pacienta.
 Adjuvantní – Je podávána po operaci s cílem zahubit možné přetrvávající
metastázy.
 Neoadjuvantní – Podává se před operací či radioterapii, má zmenšit nádor
a zlepšit výsledek operace či účinek ozařování.
Principem chemoterapie je podávání cytostatických látek. Nádorové buňky se obvykle
dělí rychleji než tkáň, ze které vznikly. Cytostatika ničí především nádorové buňky, ale
poškozuje i ostatní buňky. Pravidelným průvodním jevem při chemoterapii jsou vedlejší
účinky. V léčbě cytostatiky je možné podávat jen jedno cytostatikum (monoterapie)
nebo více cytostatických léčiv (kombinovaná). Při kombinované chemoterapii
se používají ke kombinaci léčiva, v nichž jedno se používá jako antidotum k ochraně
orgánu postiženého nádorem, aby nedošlo k jeho úplnému poškození. Dále
se kombinují léčiva, kde je snížena závažnost vedlejších účinků léčby. Dobře zvolená
38
kombinace léčiv snižuje možnost rezistence. Vysoko dávkovaná chemoterapie je
metodou, při které je nutné podávat podpůrnou léčbu růstovými faktory, například
Neuloven, Filgrastim.
Faktory, které ovlivňují odpověď cytostatik:
 Charakteristika nádoru, jeho velikost, lokalizace, rychlost růstu, přítomnost
rezistentních buněk.
 Možnost kombinace cytostatických režimů.
 Stav hormonů.
 Způsob podání léčiv, například jednorázové podání, infuze, kombinovaná léčba.
 Fyzický stav nemocného.
 Psychologický stav nemocného.
Při nádorech varlat se používají nejčastěji tyto cytostatické látky:
Bleomycin
 Při paravenózním podání není známo antidotum, doporučují se ledové obklady.
 Nežádoucími účinky je zvýšená teplota, zánět sliznic, vypadávání vlasů
do 4 týdnů po první aplikaci, změna nehtů a kůže je u 50 % nemocných,
hyperpigmentace, začervenání rukou a nohou, nevolnost, zvracení, alergická
reakce.
 Uchovává se v lednici.
Cisplatina
 Je chráněna v černém obalu, nesmí přijít na světlo.
 Při paravenózním podání je podávají ledové obklady nebo Natrium thiosulfas 5
%.
 Způsobuje útlum kostní dřeně, nevolnost, zvracení, nefrotoxicitu (zvýšená
hydratace, sledujeme příjem a výdej tekutin), neurotoxicita (poškození
periferních nervů), ototoxicita (pískání v uších, přechodná hluchota), alergická
reakce.
 Uchovává se v lednici.
Cyklofosfamid
 Při paravenózním podání ledové obklady.
 Jako prevence zánětu močového měchýře se současně podává mesna
a dostatečná hydratace.
39
 U diabetiků se sleduje glykemický profil.
 Způsobuje útlum kostní dřeně (anemii, leukopenii, trombocytopenii), nevolnost,
zvracení, ztrátu vlasů, nehty a kůže ztmavnou, změna chuti k jídlu, možná krev
v moči, zadržování tekutin v těle, kardiotoxicita, plicní toxicita.
 Uchovává se v lednici.
Etoposid
 Nesmí se míchat do vaku s jinými léčivy.
 Musí se chránit před světlem.
 Při paravenózním podání se dávají na poškozené místo teplé obklady nebo se
aplikuje hyaluronidáza .
 Způsobuje útlum kostní dřeně, ztrátu vlasů, nevolnost, zvracení, kožní reakci, při
rychlé aplikaci snížení krevního tlaku, alergická reakce.
Ifosfamid
 Při paravenóznám podání ledové obklady, nehrozí žádná vážná komplikace.
 Způsobuje ztrátu vlasů do 4 týdnů, útlum kostní dřeně, nevolnost, zvracení,
zánět močového měchýře s krví, nefrotoxicita, kardiotoxicita, postižení
celistvosti kůže, neurotoxicita, poškození jater.
Karboplatina
 Uchovává se v lednici.
 Při paravenózní aplikaci dochází k podráždění kůže.
 Způsobuje útlum kostní dřeně, nevolnost, zvracení, ototoxicitu, poškozená
periferních nervů, nefrotoxicita, ztráta vlasů.
Oxaliplatina
 Chránit před světlem.
 Při paravenózním podání studené obklady, hyaluronidázu.
 Nesmí se začít s aplikací pokud je roztok zakalený nebo se sráží.
 Způsobuje útlum kostní dřeně, nevolnost, zvracení, ztrátu vlasů, zvýšené teploty,
anafylaktický šok.
Paklitaxel
 Musí se podávat přes speciální hadičky.
 Nesmí se dávat do lednice.
40
 Při paravenózním podání ledové obklady a lokálně na poškozené místo krém na
bázi heparinu.
 Způsobuje ztrátu vlasů, útlum kostní dřeně, riziko selhání kardiovaskulárního
systému (při prvním podání je nutné sledovat nemocného, může nastat
bradykardie a pokles krevního tlaku), porucha funkce jater, bolest periferních
svalů, přecitlivělost (ztížené dýchání, snížení krevního tlaku, bolest na hrudi,
kožní zarudnutí).
Vinblastin
 Při paravenózním podání je ihned nutné přiložit teplý obklad, aplikovat lokálně
krém na bázi heparinu nebo aplikovat hyaluronidazu, s velkou pravděpodobností
bude potřeba i konzultace plastického chirurga kvůli poškození tkáně.
 Způsobuje útlum kostní dřeně, nevolnost, zvracení, neurotoxicitu, zácpu nebo
průjem, ztrátu vlasů.
Gemcitabin
 Nehrozí výrazné poškození periferního vstupu při úniku.
 Způsobuje útlum kostní dřeně, nevolnost, zvracení, chřipkové příznaky, kožní
reakce, zácpa nebo průjem, ztráta vlasů, záněty v dutině ústní.
3.6.6 OBECNÉ ZÁSADY LÉČBY
 Nádory varlat jsou ve vysokém procentu dobře léčitelné, velmi často úplně
vyléčitelné, i v případě vzdálených metastáz.
 Nejlépe léčitelné jsou seminomy.
 Používá se operační přístup, radioterapie i chemoterapie.
 Nejdříve se odstraňuje primární nádor inguinální orchiektomií.
 Někdy po ukončení chemoterapie nebo radioterapie se používá chirurgické
řešení k odstranění zbytkového nádoru.
 Biopsie druhého varlete se provádí pouze při abnormálním nálezu na ultrazvuku,
v případě kryptorchismu, při zjevné atrofii varlete.
 Používá se chemoterapie na bázi cisplatiny, je nejefektivnějším cytostatikem
u těchto nádorů.
41
 Z dalších cytostatik se používá běžně etoposid, bleomycin, ifosfamid, vinblastin,
v poslední době se podávají také paclitaxel, gemcitabin.
 U pacientů s dobrou prognózou se snažíme snížit toxicitu podávané léčby.
 U pacientů se špatnou prognózou je potřeba léčbu velmi intenzivní s cílem
zlepšit procento dlouhodobě přežívajících, dají se použít nová cytostatika,
chemoterapie ve vysokých dávkách.
Nejčastěji jsou podávány tyto režimy chemoterapie:
 BEP – bleomycin, etoposid, platina.
 EP – etoposid, platina, bleomycin se nepodává pro špatné plicní funkce.
 VEIP – vinblastin, etoposid, ifosfamid, platina.
 TIP – topotecan, ifosfamid, platina.
 GEMOX – gemcitabin, oxaliplatina.
 PAGE – paklitaxel, gemcitabin.
3.6.7 PREVENCE
 Co se týká sekundární prevence, je nutné mít na vědomí, že druhé varle bývá
často postiženo atrofií, která má za následek oligospermii až azospermii.
Postižení druhého varlete činí 1 – 2 %.
 Dalším problémem v sekundární prevenci je pozdní objevení nádorového
onemocnění. Narůstá význam samovyšetřování varlat a informovanost mladých
mužů, kteří o riziku vědí velmi málo a riziko velmi podceňují. Přitom se jedná
o nejčastější nádorové onemocnění ve věkové kategorii 20 – 40 let.
3.6.8 SAMOVYŠETŘOVÁNÍ
 Samovyšetřování se provádí nejlépe po vlažné koupeli nebo osprchování
vlažnou vodou, kdy dochází k uvolnění a zvláčnění šourku, který je dobře
přístupný vyšetření.
 Muž se postaví před zrcadlo a pátrá po jakýchkoliv změnách na kůži skróta a po
změnách jeho objemu.
 Hmatem vyšetřuje každé varle zvlášť oběma rukama. Ukazováky a prostředníky
obou rukou vsune pod varle, palce umístí na jeho přední stěnu. Velmi jemně
42
vyšetřuje mezi palci a ostatními prsty povrch varlete, všímá si jakýchkoliv
nepravidelností v konzistenci tohoto orgánu. Je normální, že jedno varle může
být poněkud větší nežli druhé. Vyšetřuje obě varlata postupně.
 Důležitou součástí samovyšetřování je pohmatem rozlišit varle umístěné
v přední části šourku od nadvarlete, které je umístěno vzadu a nahoře.
Jednoduchým vložením palce a ukazováku mezi obě struktury nemůže dojít
k záměně nadvarlete s nepatřičnou formací.
(ADAM, 2004 a 2002., HES, 2007., DVOŘÁČEK, 2005., VORLÍČEK, 2006.,
KLENER, 2010)
43
2 ZÁSADY OŠETŘOVÁNÍ NEMOCNÝCH S NÁDOREM
VARLAT
Vyšetření a plánování léčby
 Pokud pacient zaznamená nějaký příznak, přichází k lékaři na vyšetření.
 Pacientovi je odebrána krev na vyšetření, je provedeno celkové vyšetření
lékařem, včetně pohmatu, pohledu v oblasti třísel a genitálu, pacient je odeslán
na ultrazvuk scrota a na další vyšetření dle zhodnocení lékaře.
 Po stanovení diagnózy se plánuje celková léčba.
 Každý pacient má léčbu individuálně naplánovanou dle nálezu, charakteru,
velikosti, histologie nádoru a po přihlédnutí k dalším možným onemocněním.
 Lékař pacientovi navrhne nejúčinnější léčbu, seznámí ho s průběhem,
možnostmi, působením, možnými nežádoucími účinky, komplikacemi
a očekávanými výsledky, podepíší spolu informovaný souhlas.
 V dnešní době se dává přednost po operačním zákroku chemoterapii
před ozařováním.
 Před prvním podáním chemoterapie se provedou veškeré krevní odběry,
do kterých patří krevní obraz, koagulace, základní biochemické parametry,
krevní skupina a Rh faktor, odebírají se nádorové markery, moč + sediment,
nutností jsou také odběry na serologii, kde se nejvíce sledují HIV, hepatitidy a
syfilis.
 Pacient je odeslán na echo srdce, spirometrii, natáčí se EKG ke zjištění stavu
oběhové soustavy, hlavně srdce a plic, RTG srdce a plic, CT vyšetření a další
vyšetření dle individuálního nálezu.
 Musí se vyloučit veškeré možné vzdálené ložiska, pacient musí být komplexně
vyšetřen.
 Před zahájením chemoterapie je pacient odeslán na kryokonzervaci spermatu,
kdy odebírá vzorek spermatu do odběrové nádobky a následně se tento vzorek
zamrazí a uschová pro případ potřeby.
 Velká většina pacientů přichází k hospitalizaci poprvé, je tedy nutná důkladná
edukace o veškerých postupech, nutnostech a zásadách při léčbě.
44
Chemoterapie a žilní vstupy
 Každý tento režim vyžaduje jiný přístup, každý režim se aplikuje jiným
způsobem, má různou dobu podání, různé složení a různé zákonitosti aplikace.
 U všech pacientů, u kterých podáváme cisplatinu, je nutné sledovat příjem
a výdej tekutin kvůli možné negativní bilanci tekutin, pacient zapisuje množství
vypitých tekutin a močí do sběrné nádoby.
 Velmi důležitý je žilní přístup, do kterého bude chemoterapie podávána.
 Všechny tyto režimy se mohou podávat do periferního žilního přístupu, tudíž se
pacientům napichují periferní žíly.
 Jedním nepsaným pravidlem je při napichování periferních žil, že postupujeme
od prstů ruky až po ohyb horní končetiny, abychom si zachovali tyto žíly
na další aplikace.
 Pokud pacient nemá dobrý periferní stav žil, je potřeba zajistit jiný žilní přístup,
kdy se nejčastěji zajišťuje centrální žilní katetr v třísle.
 Pokud se počítá s delší dobou celkové léčby a nebo se počítá s podáním
cytostatika, které ničí periferní žíly, je možné zajistit zavedení podkožního portu,
což je speciální komůrka zavedená do jedné z centrálních žil v oblasti hrudníku.
Novinkou v žilních přístupech je i zavedení tzv. PICC katetru, který zavádí
chirurg do žíly na paži, kdy se počítá s podáním léčby v období půl roku a
nutností podávání do centrální žíly.
 Dalším možným žilním přístupem je zavedení drumm katetru, kdy lékař zavádí
pomocí oranžové flexily a speciální sady katetr z ohybu na horních končetinách
až do centrální žíly. Tento žilní vstup lze zavádět jenom při kvalitním stavu
periferních žil v loketní jamce.
 Každá chemoterapie kape po různou dobu a různý počet dní, dle toho se také
musí žilní vstup zvolit.
Nežádoucí účinky chemoterapie
 Naprostá většina mužů postupem času přichází o vlasy, chlupy, obočí, je lepší je
edukovat o ostříhání vlasů kadeřníkem zavčas už v průběhu řídnutí a vypadávání
vlasů, než sledovat postupné vypadávání chomáčů vlasů na polštář.
45
 Z nežádoucích účinků se nejčastěji vyskytují tyto:
 Nevolnost a zvracení.
 Nechutenství a zažívací potíže.
 Vypadávání vlasů.
 Průjem či zácpa.
 Útlum krvetvorby.
 Zadržování tekutin v organismu, negativní bilance.
 Únava, celková slabost.
 Nežádoucím účinkům se snažíme předcházet podáváním podpůrných
léků, léčebných preparátů, přizpůsobením stravy a tekutin
před samotným podáním cytostatika i v průběhu aplikace.
 Nejvíce má chemoterapie vliv na kostní dřeň, vlasový folikul a žaludeční
sliznici.
46
3 KVALITA ŽIVOTA
Většina pacientů snáší danou léčbu bez větších potíží, záleží na osobnosti
člověka, rodinných podmínek, prognóze a celkové toleranci léčby. Snahou
zdravotnických pracovníků je poučit pacienta a jeho blízké o možných nežádoucích
účincích a snažit se je potlačit co nejvíc to jde a pacientovi se ulevilo. Denní režim
pacienta je narušen tím, že je připojen na infuzní pumpu po dobu kapání chemoterapie.
Chemoterapie se může odpojit jen ve velmi vážných situacích a na ordinaci lékaře,
nesmí být kapání přerušeno. Infuzní pumpy by měly být vybaveny kolečky, aby se
pacient mohl s pumpou pohybovat na toaletu a nebo i po nemocniční chodbě. Uvedené
nežádoucí účinky se objevují nejčastěji a je potřeba vědět, proč vznikají a jak lze
nemocným pomoci .
3..1 ÚTLUM KRVETVORBY (MYELOSUPRESE)
Myelosuprese je nejčastějším důsledkem cytostatické léčby, časté jsou
i komplikace, které s ní souvisí. Po ankylačních cytostaticích trvá útlum krvetvorby
nejdéle. Počet komplikací a míra myelosuprese závisí také na fázi léčby. Útlumem
krvetvorby se rozumí také zmenšení počtu erytrocytů, snížení počtu trombocytů, snížený
počet neutrofilů a taky leukocytů. Nejvíce nejvýraznějších komplikací lze očekávat po
první cyklu chemoterapie a po dalších cyklech je komplikací méně.Čím více cyklů
chemoterapie člověk podstoupí, tím více se jeho kostní dřeň vyčerpává. Někdy
přetrvává útlum pouze při podání chemoterapie a do dalšího podání se hodnoty
dorovnají do normy.
3.1.1 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE
S útlumem krvetvorby souvisí také opakované infekce. Musíme sledovat náhle či
pozvolna se projevující příznaky, bledost, krvácivé projevy. Velmi často se odebírá krev
na krevní obraz a krvácivé faktory a tím se kontrolují hodnoty. Při snížených hodnotách
47
červených krvinek jsou podávány krevní transfuze (erymasy), podávají se taky látky,
které podpoří krvetvorbu, jak už v potravinách, co obsahují železo, jako jsou špenát,
brokolice, listová zelenina nebo ústně podávané léky s obsahem železa (Ferronat,
Aktiferin). Je možné i injekční podání vitaminu B 12 nebo Neulasty, což je lék,
aplikovaný subkutanně pro podporu kostní dřeně. Při sníženém počtu krevních destiček
hrozí snadné krvácení, proto preventivně bojujeme proti úrazu. Můžeme také podávat
trombocytové koncentráty nebo srážlivé faktory.
Prevence krvácení při sníženém počtu trombocytů
 Neužívat žádné léky bez porady s lékaře.
 Neužívat alkohol.
 Používat na čistění zubů měkký zubní kartáček.
 Na holení používat elektrický holicí strojek.
 Opatrně pracovat s ostrými předměty.
 Při vaření používat rukavice na manipulaci s horkými kastroly.
 Nedělat sport, kde hrozí nebezpečí úrazu.
 Při práci na zahradě používat silné rukavice.
3.2 NEUTROPENIE
Chybí známky zánětu, je přítomen pouze vzestup teploty nad 38°C. Infekce
může být lokalizovaná nebo systémová jako sepse či septický šok. Septický šok se
projeví jako schvácenost, pokles krevního tlaku, nitkovitý pulz, tachykardie, chladné
akrální části, studený pot či zmatenost.
3..1.1 PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ V PÉČI O NEUTROPENICKÉ
NEMOCNÉ
 Dodržování preventivních opatření ze strany personálu.
 Označení pokoje i dveří od pokoje vhodnými informacemi.
 informovat rodinu o nevhodnosti návštěv velkých skupin, nutné hygienické péči
a dezinfekci rukou, nesmí tam nikdo s infekcí, rizikové potraviny.
 Nesmí na pokoj živé květiny.
48
 Důkladný úklid a desinfekce pokoje.
 Personál musí používat roušky, nesmí tam nikdo nachlazený a se známkami
infekce.
 Před pokojem musí být desinfekce na ruky a jednorázové ústenky, personál by
měl používat rukavice, plášť i ústenku.
 Personál musí dodržovat všechny standardy.
 Sledují se laboratorní výsledky, fyziologické funkce alespoň 3 krát denně,
diuréza a bilance tekutin, celkový stav nemocného, všechny invazivní vstupy,
kontroluje se integrita kůže a sliznic.
 Při zjištění nějakých odlišností ihned hlásit lékaři.
 Musí se dokumentovat výsledky nemocného i vše ostatní do příslušných
dokumentů.
3..1.2 EDUKACE NEMOCNÉHO U NEUTROPENIE
 Pravidelné a častém mytí rukou.
 Musí být provedena každodenní celotělová hygiena.
 Po stolici a po vymočení se musí provést osprchování genitálu.
 Každodenní hygiena dutiny ústní.
 Informovat o rizikových potravinách jako smažená vejce, nepasterizované
mléčné výrobky, mléčné výrobky s živými bakteriemi, plísňové sýry, maso
bez tepelné úpravy, nepasterizované džusy, syrové ovoce s hrubým povrchem
(jahody, maliny), neumyté ovoce a zelenina.
 Po propuštění do domácnosti nenavštěvovat prostory s velkým množstvím lidí,
nebýt v kontaktu s lidmi s příznaky infekce, dodržovat zásady bezpečné přípravy
stravy.
3.3 ANÉMIE
Chudokrevnost, v krvi se snižuje počet červených krvinek a červeného krevního
barviva hemoglobinu. Do tkání a orgánů se dostává méně kyslíku. Nejvíce na to reagují
ledviny, které zvyšují tvorbu erytropoetinu, který se přenáší krví do kostní dřeně
49
a zvyšuje tam produkci červených krvinek. Srdce pracuje intenzivněji, aby červené
krvinky obíhaly rychleji a tím přenášely kyslík, srdce se tím vyčerpává a člověk se
i celkově cítí fyzicky i duševně vyčerpaný. Anémie se projevuje i dechovými potížemi,
slabostí, bolestmi hlavy, hučením v uších, závratěmi, nespavostí, poruchou koncentrace,
nápadnou bledou kůží, očních spojivek, dásní, nehtů. Léčba nádorového onemocnění
anémii prohlubuje. Některé typy anémie se dají dobře a šetrně léčit podkožní aplikací
syntetického léku, hormonu erytropoetinu, který přirozeně vzniká v ledvinách (Eprex),
zvýší se tím počet červených krvinek a tím i více energie. Velmi často se musí hradit
krvinky krevními deriváty formou transfuzí.
3.4 NAUZEA A ZVRACENÍ
Intenzita nevolnosti a zvracení závisí (emetogenní efekt) na druhu a dávce
cytostatika. Je potřeba s nimi dopředu počítat a podávat léky tlumící zvracení. Pokud
u nemocného nepodáváme účinné léky ihned po prvním a druhém cyklu, vznikne u něho
velká obava a vyvine se tzv. anticipační nevolnost a zvracení (nemocný již přijíždí
s vědomím, že bude zase zvracet, zvrací při příchodu do nemocnice, při samotném
spatření ošetřujícího personálu). Jakmile vznikne tento reflex, účinné léky proti zvracení
se stanou neúčinnými. Cytostatická léčiva dělíme na nízce a vysoce emetogenní.
3.4.1 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE
Je nutné vést záznam o příjmu potravy a tekutin, sledovat stav hydratace sliznic
a pokožky. Je nutné bojovat proti vzniku tzv. anticipační nevolnosti a zvracení, dále
proti dehydrataci a úbytku na váze. Preventivně se také podávají antiemetika, existují
ve všech lékových formách. Z těch slabších antiemetik je hojně podáván Degan,
Torecan a z těch vysoce emetogenních se podávají léky za skupiny setronů, kam patří
například Ondansetron, Kytril, Emeset, Navoban, Zofran. Léky se podávají
před samotnou chemoterapii, v jejím průběhu i po skončení chemoterapie, pacient je
léky vybaven do domácího prostředí. Potížím je nutno předcházet, tyto léky se podávají
i několik dní po chemoterapii, i když nemocný nevolnost nepociťuje. Jsou provázeny
50
nechutenstvím a nižším příjmem potravy, které mohou vést k nežádoucímu hubnutí
a celkové slabosti.
 Jíst v malých dávkách, 6 – 7 krát denně, nepřejídat se, jíst pomalu, jídlo dobře
rozžvýkat.
 Jíst a pít pomalu.
 Malá a tuhá jídla .
 Jíst vždy když pocítíte chuť.
 Jídlo by mělo mít pokojovou teplotu a chladnější.
 Jíst v klidu, vsedě a raději ve společnosti blízkých lidí.
 Jíst ve vyvětrané místnosti, zmírňuje to zápach jídla.
 Nenabízet pacientovo oblíbené jídlo pro vypěstování averze.
 Po jídle si odpočinout v polosedě.
 Nejíst 2 hodiny před chemoterapií.
 Upravit konzistenci potravy při poruchách polykání.
 Omezit vůni teplé stravy při přípravě a konzumaci.
 Podávat stravu vysoce energeticky hodnotnou.
 Podávat kvalitní přesnídávky.
 Dle stavu nemocného udržovat jeho fyzickou aktivitu.
 Vařená a v troubě pečená jídla jsou méně tučná.
 Studený talíř - zmrazené nebo chlazené hotové pokrmy, které se dají
konzumovat studené nebo ohřáté v troubě.
 Pokud má nemocný nevolnost již po ránu, měl by mít při ruce keksy, sušenky,
slané pečivo a než vstane, sníst kousek tohoto suchého jídla.
 Doporučuje se jíst měkké ovoce, jogurty, tvaroh, tavené sýry, kompoty, bílé
pečivo, brambory, rýži, těstoviny.
 Vyhýbat by se měl nemocný velmi sladkým, aromatickým, kořeněným a tučným
pokrmům, intenzivní vůně jídla, parfémy či kouř brání jeho požití.
 Nepít během dne, ale až půl hodiny po jídle, v průběhu dne popíjet chlazené
nápoje, ředěné ovocné šťávy, neperlivé vody, čaj.
 Dobré je i zmrazit nápoj či ovoce a cucat mražené kostky.
 Nápoje popíjet pomocí slámky.
 Při opakovaném zvracení vynechat jídlo i pití, obnovit až po utlumení zvracení.
51
 Při zvracení zkoušet podávat malé množství tekutin po lžičkách každých
20 – 30 minut a postupně zvyšovat množství a zkoušet jídlo.
 Slané jídlo se některým osvědčilo (nakládané sardinky, kaviár, slané keksy, slané
oříšky, popcorn.)
 Jednoduše se dají konzumovat polévky, omeleta, jogurt, ovocnou kaši.
 Perlivé nápoje, přírodní voda s citronem, minerálky, limonády, ovocné džusy,
ledový čaj.
 Při jídle je doporučená poloha vsedě nebo polosedě, vleže to není vhodné.
 Námaha zpomaluje trávení, proto by nemocný měl po jídle odpočívat.
 Důležitý je i oděv, měl by být volný a neměl by nikde škrtit, pozor na opasky či
pevnou gumu v pase.
 Poslech oblíbené hudby, sledování nenáročného programu v televizi napomáhá
odvést pozornost.
 Úlevu může přinést klidné soustředění, dechové cvičení či relaxace.
3.5 POTÍŽE S VYPRAZDŇOVÁNÍM STOLICE
Jelikož se epitel sliznic poměrně rychle obnovuje, jsou buňky sliznic zažívacího
traktu i jiných slizničních povrchů velmi často poškozovány vlivem cytostatik. Průjem
a zácpa jsou teda v důsledku poškození střevní sliznice (mukozitidy). Nejzávažnějšími
komplikacemi je střevní neprůchodnost, perforace střeva a zánět pobřišnice. Průjem
může být z důvodu chemoterapie, po antibiotikech nebo jako následek infekcí
zažívacího traktu. Chronickou zácpu může způsobit nedostatek pohybu, strava
bez vlákniny a tekutin, nervové vypětí, některé léky.
3..1.1 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE PŘI PRŮJMU
 Je nutné předejít poranění v oblasti konečníku a zanesení infekce.
 Je vhodná důkladná hygiena konečníku, při průjmu sprchování konečníku.
 Taky musíme zmírnit bolestivost při defekaci.
 Průjmem člověk ztrácí tekutiny, minerály, vitamíny a stopové prvky.
 Trvá - li průjem více než jeden den, je nutné podat léky.
52
 Základem léčby je dieta.
 Průjem bez léčby může vést k rozvratu vnitřního prostředí, nemocný by měl jíst
malé porce jídla v intervalu 2 - 3 hodin, 6 - 8 krát denně.
 Vyřadit z jídelníčku zeleninu s vysokým obsahem hrubé vlákniny, nadýmavou
a špatně stravitelnou.
 Je vhodná vařená a dušená zelenina (mrkev, celer, špenát, rajský protlak,
petržel).
 Není vhodná zelenina syrová, sterilovaná a nadýmavá (zelí, kapusta, květák,
paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata, cibule, kukuřice, hrášek).
 Nevhodné jsou luštěniny (čočka, fazole, sója, hrách).
 Vhodné jsou vyzrálé, nenadýmavé ovoce (strouhaná jablka, banány, kompoty,
malé množství džemu bez zrníček).
 Nevhodné jsou všechny nezralé plody ovoce, kyselé ovoce (rybíz, višně, hrušky,
jahody, maliny, hrozny, třešně, švestky, ryngle).
 Pečivo je vhodné bílé (housky, rohlíky, veka…) a nevhodné je celozrnné, kynuté
buchty, koláče, koblihy, perník, müsli.
 Vhodný je netučný tavený sýr, eidam, nízkotučný tvaroh, obyčejné tvarohové
sýry, netučné jogurty.
 Nevhodné jsou plísňové sýry, zrající sýry, smetanové sýry, šlehačka, mléko.
 Potraviny bohaté na draslík a sodík: vývar, rybí maso, kuřecí maso, šunka,
brambory, mrkve, banán, jablko, rýže.
 Vhodná je úprava zeleniny v páře.
 Z masa je vhodné : kuřecí maso, krůtí, slepice, králík, ryby (filé, kapr, štika),
kýta, kotleta, hovězí maso z kýty, nevhodné je uzené maso, tučná masa, bůček,
krkovice, kachna, husa, skopové, zvěřina, slanina, vnitřnosti, jitrnice, prejt, masové
konzervy, paštiky.
 Nevhodná jsou míchaná a smažená vajíčka.
 Tučná jídla zhoršují průjmy, tudíž se do jídel mohou přidávat másla nebo
rostlinné tuky (Flóra, Rama, Perla), vynechat smažená jídla a přepálené tuky.
 Z koření je vhodný kopr, zelené natě, pažitka, petrželka, majoránka, sůl,
citrónová šťáva, nevhodné je ostré koření (pepř, paprika, chilli, grilovaní, gulášové,
hořčice).
53
 Pít pomalu po menších doušcích a často, voda by měla mít pokojovou teplotu.
 Z nápojů jsou vhodné neperlivé nápoje, mírně slazený slabý černý čaj, zelený
čaj, bylinné čaje, ovocné čaje, ovocné a zeleninové šťávy (z mrkve, pomeranče,
jablka, řepy), omezit by se měli nápoje s obsahem kofeinu (káva, čokoláda, silný
černý čaj) a nevhodnými jsou perlivé nápoje, limonády, džusy, alkohol a nápoje
s vysokým obsahem cukru.
 Omezit slazené žvýkačky a cukrovinky.
 Jako vhodné příkrmy jsou označovány brambory, bramborová kaše, rýže,
těstoviny, noky.
 Mělo by se používat vaření, dušení i pečení na kvalitním nádobí jako teflonová
pánev.
 Nevhodné je smažení, jídlo by mělo výt dostatečně uvařené, pokrmy měkké, bez
tvrdé kůrky.
 Jako základ pokrmů nepoužívat cibulový základ, není vhodný.
 Jíšku připravovat na sucho.
 Zeleninu a brambory připravovat v menším množství vody, aby se zbytečně
neztrácel draslík.
 Jídlo dobře rozkousat nebo nakrájet na menší kousky, pomlít nebo nastrouhat.
 Jídlo by mělo mít správnou teplotu, nesmí být příliš horké, ani příliš studené.
3..1.2 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE PŘI ZÁCPĚ
 Do stravy přidat dostatek vlákniny.
 Hojně popíjet tekutiny, alespoň 2,5 litru tekutin, vhodné jsou ovocné šťávy,
džusy, minerální voda, bylinné a ovocné čaje.
 Na vlákninu je bohaté syrová zelenina a ovoce, hlavně ty se slupkou, semeny,
kukuřičné lupínky, ovesné vločky, celozrnné potraviny.
 Má - li člověk vytvořený defekační reflex a chodí v určitou hodinu, měl by vypít
půl hodiny před tím teplý nápoj.
 Projímadla použít jen po poradě s lékařem a vždy začít těmi na přírodní bázi.
 Dle zdravotního stavu se pohybovat, cvičit, chodit na procházky.
54
 Vyhnout se nadýmavým jídlům (okurka, perlivé nápoje, cibule, kapusta,
květák).
3.6 STOMATITIDA
Zánět sliznice v dutině ústní. Sliznice je začervenalá, oteklá, bolestivá.
Způsobuje změnu chuti k jídlu, může docházet k suchosti dutiny ústní (xerostomie) a
následnému popraskání. Nemocný může také mít aftózní stomatitidu, kdy se na sliznici
vytváří afty, což jsou defekty ve sliznici, jsou velmi bolestivé.
3..1.1 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE
 Je vhodné seznámit nemocného se speciálně vyráběnými přípravky, které jsou
vyvinuté pro onkologicky nemocné (zubní pasty, ústní vody s enzymy,
zvlhčující gely, měkké zubní kartáčky).
 Před zahájením chemoterapie je nutné zubní vyšetření k vyloučení infekce
zubů, odstranění zubního kamene, ošetření paradentózy.
 Čistit si zuby po každém jídle.
 Používat měkký zubní kartáček a nedráždivou pastu.
 Nelze - li použít kartáček, může se nahradit houbou či gázou namočenou
ve vodě.
 Kartáček po každém použití vyčistit a skladovat ho na suchém místě.
 Nepoužívat zubní pastu ani ústní vodu s obsahem solí a alkoholu.
 Při výskytu potíží se doporučuje vyplachovat ústa roztoky, kloktat, před jídlem
vyplachovat ústa roztokem na zmírnění bolesti.
 Výplachy studeným fyziologickým roztokem, odvarem z šalvěje.
 Vyplachování úst speciálními roztoky, které předepíše lékař.
 Vyvarovat se horkým a studeným jídlům.
 Přednost měkkým jídlům.
 Vyhýbat se syrovému jídlu, dráždivému a kyselému jídlu.
 Správná péče o zubní protézu.
55
3.7 ORÁLNÍ MUKOZITIDA
Zvýšené riziko vzniku je u lidí s rovnátky, umělým chrupem, při pocitu suchosti
v ústech, při nedostatečné hygieně dutiny ústní, při požívání alkoholu a kouření. Těžké
projevy tohoto onemocnění mohou narušit protinádorovou léčbu. Vzniká v důsledku
poškození sliznic účinkem chemoterapie. Poškozením sliznice se obnaží nervová
zakončení, do poškozené sliznice se snadno dostanou bakterie a vznikají vředy, bílá
ložiska, sliznice krvácí. Dutina ústní bolí a tím pádem nemocný často odmítá veškeré
jídlo. Pokud se zdravotní stav zhorší, může to způsobit změnu léčby a tím i její
výsledek.
3..1.1 STUPEŇ MUKOZITIDY
 Nebolestivé vředy, zarudnutí, mírný otok.
 Bolestivé zarudnutí, otok, vředy, nemocný ještě může přijímat tuhou stravu.
 Bolestivé zarudnutí, otok, vředy, příjem pouze tekuté stravy.
 Nemocný musí přijímat jen umělou výživu.
3..1.2 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE
 Jako prevence se uplatní správná péče a hygiena dutiny ústní a zubů, zuby čistit
2 – 3 krát denně, používat ústní vodu bez alkoholu.
 Denně kontrolovat dutinu ústní.
 Oznámit potíže lékaři či sestře.
 Nepít alkohol, nekouřit.
 Nejíst kořeněná, ostrá, příliš horká jídla, citrusové plody, rajčata, kyselá jídla.
 Pít studené nápoje.
 Jíst měkká jídla jako puding, kaše, vejce, želatinu.
 Používat po poradě s lékařem léky, hlavně gely (Gelclair).
3..8 NECHUTENSTVÍ A MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE
56
U nechutenství je úspěšná onkologická léčba nejúčinnějším postupem, při
zmenšení nádoru se dostaví zlepšení chuti k jídlu.
 U přetrvávajícího nechutenství jsou nejúčinnější hormonální léky (Megace).
 3 krát denně před jídlem se podávají prokinetika na zlepšení činnosti zažívacího
traktu ve formě tablet, čípků nebo injekcí.
 Při silné nevolnosti setronová antiemetika ve formě tablet, injekcí, pastilek
pod jazyk.
 Jíst pomalu, v klidu a hlavně nespěchejte, nehltat.
 Jíst častěji malé porce jídla, velké porce jídla chuť tlumí.
 Jíst kdykoliv během dne, při pocitech chuti v menších porcích.
 V období, kdy je nemocnému lépe, by se mělo konzumovat jídlo bohaté
na bílkoviny a energetické.
 Po ruce mít vždy kousek svého oblíbeného jídla.
 K hlavním jídlu přidávat kousek ovoce.
 Omezit potraviny s označením light a 0 % tuku.
 Pokud má nemocný nechuť k masu, měl by konzumovat náhradní bílkoviny
(vejce, luštěniny, mléko, jogurty, sýr, tvaroh).
 Nepít v průběhu jídla, ale hodinu před nebo po jídle.
 Lépe jsou snášena jídla studená než - li teplá.
 Sklenička alkoholu může zvýšit chuť k jídlu, ale konzumace až po poradě
s lékařem.
 Nejprve jíst tuhá jídla, během jídla nepít tekutiny.
 Jídla by mělo být lákavé, jíst by se mělo v příjemném prostředí, ve vyvětrané
místnosti, je možný poslech oblíbené hudby.
 Je dobré měnit prostředí, čas i místo, kde nemocný jí.
 Během den by měl nemocný udržet běžné denní činnosti, jak fyzické, tak
psychické.
 Před jídlem je vhodná i krátká procházka.
 Jídla častěji střídat, vymýšlet nové recepty.
 Pokud již nic nezabírá, je dobré popíjet mezi jednotlivými jídly chlazené
farmaceutické přípravky (Nutridrink, Fresubin) s velkou škálou příchutí.
57
 Jako ochucovadlo zkusit použít tymián, oregano.
 Někteří nemocní dávají přednost jídlu sladkému, slanému či uzenému.
 Jídlo získá větší chuť tím, že ho nemocný před přípravou naloží do octa nebo
ovocné šťávy.
58
4 TOXICITY
 Kardiotoxicita.
 Nefrotoxicita.
 Poškození sluchu.
 Gonadální toxicita.
 Vypadávání vlasů.
 Kožní toxicita.
 Jaterní toxicita.
 Karcinogenní a mutagenní vliv cytostatik.
 Infekční komplikace.
Z nejzávažnějších pro muže rozebrány:
4.1 SEXUÁLNÍ FUNKCE U MUŽE
Nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a druhu cytostatika, věku a celkovému
zdravotnímu stavu. Často ji způsobují ankylační cytostatika v závislosti na dávce.
Chemoterapie může snižovat počet spermií, omezit jejich pohyblivost. Změny mohou
být dočasná nebo trvalé. Patří sem azoospermie, což je nepřítomnost živých spermií
v ejakulátu.
4.1.1 SEXUÁLNÍ ŽIVOT PO CHEMOTERAPII
Sexuální zájem bývá menší. Nebývá nijak zvlášť omezen, pokud jsou partneři
dobře informovaní. Většina nemocných má obavy, že partnera může ohrozit, poškodit.
Možnosti reprodukce po léčbě:
 Vědci se domnívají,že po ukončení léčby dochází k obnově spermatogeneze
u 20 – 50 % pacientů.
59
 Nejdůležitějším faktorem je kvalita spermatogeneze před zahájením léčby, typ
zhoubného onemocnění a vlastní léčebný postup.
 Obnovení spermatogeneze vyžaduje dlouhý čas,doporučuje se vyšetřit
spermiogram po roce úplné remise onemocněn.
 U mužů plánujících založení rodiny je nutné opakované vyšetření
spermiogramu, dle výsledku rozhodnutí o dalším postupu.
 Vhodné je taky genetické vyšetření k posouzení rizika vrozených vývojových
vad u potomků.
4.1.2 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE
 Před započetím léčby je nutno mluvit s lékařem o plodnosti a popřípadě uložit
spermie nebo do banky, odebrat a spermie či zamrazit, poté je možné z tohoto
vzorku provést umělé oplodnění.
 Při chemoterapii by nemělo dojít k početí, mohlo by dojít k vývojovým vadám
plodu.
 Po dobu léčby by se měla dodržovat pohlavní zdrženlivost nebo alespoň styk
s patřičnou ochranou.
 Doporučuje se počkat s početím potomka alespoň 2 roky od skončení léčby a
projít cytogenetickým vyšetřením.
 Je potřeba zvýšit hygienu intimních partií, nepoužívat masti rozpustné ve oleji,
používat bavlnění prádlo, nenosit těsné oblečení.
3..2 KRYOPREZERVACE SPERMATU
 Nejúčinnějším a praxí ověřeným postupem je zamrazení a dlouhodobé uchování
spermatu před zahájením vlastní léčby.
 Muž je odeslán před zahájením léčby do specializovaného zařízení, kde pomocí
masturbace zachytí spermie do speciální nádobky.
 V tomto vzorku se stanoví základní parametry spermiogramu, hodnotí se
koncentrace, pohyb a morfologie.
60
 Sperma se smíchá s kryoprotektivním médiem, rozdělí se na dávky, zmrazí a
přenese se do skladovacího kontejneru s tekutým dusíkem, nezbytné je přesné
zadokumentování.
 U onkologických pacientů se počítá s výrazně sníženou kvalitou spermatu.
4.3 VYPADÁVÁNÍ VLASŮ (ALOPECIE)
Je to nejznámější nežádoucí účinek cytostatik. Při běžné chemoterapii je běžné
vypadávání vlasů, chlupů, obočí, řas. Vznik závisí na druhu a dávce cytostatika, nemusí
se vyskytnout u každého. Vypadávání vlasů vyvolává depresi. Vlasy po skončení léčby
znovu narostou a většinou ještě v lepší kvalitě.
4.3.1 MOŽNOSTI POMOCI A PREVENCE
 Jako náhrada se využívají paruky (může ji předepsat lékař), tužka na obočí a
umělé řasy, většinou ale mladí muži používají šátky a kšiltovky.
 Při chemoterapii se musí používat nedráždivý šampon, měkké kartáče na česání.
 Nevysušovat vlasy horkým vzduchem.
 Na psychiku lépe působí ostříhání vlasů nakrátko před samotným vypadáním.
 Ujistit nemocného, že vlasy po skončení opět narostou.
4.4 SLEDOVÁNÍ PACIENTŮ PO UKONČENÍ LÉČBY
 V prvním roce od ukončení léčby je riziko recidiv největší.
 Tomu odpovídá i intenzita sledování.
 Cílem je včasná detekce relapsů a komplikací chemoterapie, zejména
sekundárních zhoubných nádorů.
 Kontroly v prvních letech jsou zaměřeny na recidivu nemoci a detekci
druhostranného nádoru varlete, napadení druhého varlete je asi 4 %.
 V 1. roce po ukončení léčby je riziko recidivy až 80 %.
 Po 6 měsících se provádí ultrazvuk scrota, poté každý rok.
61
 Jednotlivé kontroly + odběry nádorových markerů a rentgen plic se provádí
pravidelně v určitých intervalech, během prvních dvou let každé 3 měsíce, poté
každý půl rok po dobu 2 let a poté 1x ročně.
 CT vyšetření se provádí během 1. roku 3x, poté 1x ročně.
 Samovyšetření varlete by se mělo provádět 1x měsíčně.
 Mnoho mužů má strach ze ztráty schopnosti sexuálního styku a eventuálně
z neplodnosti. Varlata jsou však párové orgány a ponechané zdravé varle plně
postačí pokrýt obě funkce. Odstraněním jednoho varlete se tedy pacient
v žádném případě nestává impotentním ani neplodným.
3..5 PROGNÓZA
 U germinálních nádorů je prognóza určena dle histologie, rozsahem onemocnění
a podle hodnot nádorových markerů.
 Pacienti s dobrou prognózou přežívají 5 let v 80 – 90 %.
 Pacienti se střední prognózou přežívají 5 let v 70 – 80 %.
 Pacienti se špatnou prognózou přežívají 5 let ve 48 %, tato kategorie se netýká
seminomů, ti sem vůbec nejsou zařazováni.
 Prognostické faktory - klinicky významné prognostické faktory jsou zahrnuty
v klasifikačních systémech TNM a IGCCCG.
 Prognóza bývá výborná, ale záleží na včasné diagnostice.
 V České republice se diagnostiku víc než třetina v pokročilém stádiu
s metastázami v retroperitoneálních uzlinách či krevní diseminací a paradoxně i
přesto, že varlata jsou dobře přístupné pohledu i pohmatu. Za tímto jevu se
podílí nízká úroveň zdravotní výchovy a informovanosti, neznalost vlastních
anatomických poměrů a hlavně velký stud. Primární prevence není možná, v
sekundární prevenci se zaměřujeme na vytypování rizikových skupin a časný
záchyt této choroby.
 Samovyšetřování – je nejjednodušší metodou včasného záchytu. S nácvikem by
se mělo začít u chlapců již po pubertě, toto samovyšetřování by měl každý muž
provádět minimálně 1x měsíčně.
62
3..6 PERSPEKTIVA
 Ve velké většině případů se jedná o chemosenzitivní onemocnění, objevují se
další možnosti léčby v zavádění intenzifikované chemoterapie za podpory
růstových faktorů.
 Výsledky klinických studií s vysokodávkovanou chemoterapií se očekávají u
pacientů s velkým rozsahem onemocnění v době diagnózy, pokud byla
v průběhu léčby prokázaná dostatečná chemosenzitivita.
 Většina vyléčených nemocných vykonává dále své původní povolání a vrací se
do zcela normálního života.
 U mužů po skončené léčbě, u kterých nejsou žádné známky původního
nádorového onemocnění, je možné navrhnout komplexní lázeňskou léčbu.
Většina pacientů se vyrovná s nemocí úspěšně a vrací se ke svým původním
aktivitám rodinným, pracovním i sportovním.
63
5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
Ošetřovatelský proces je zpracovaný u pacienta hospitalizovaného v Masarykově
onkologickém ústavu v Brně na oddělení Kliniky komplexní onkologické péče C. Sem
byl pacient odeslán z Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně, kde pacient podstoupil
orchiektomii. Na základě všech získaných informací byl vyplněn ošetřovatelský proces,
byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy a z nich sestaven individuální cíl, plán, realizace
a zhodnocení.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: M.Š. Pohlaví: Muž
Datum narození: 20.10.1975 Věk: 38
Adresa bydliště a telefón: Brno
Adresa příbuzných: Brno
RČ: XXXXXXXXXX Číslo pojišťovny: 201
Vzdělání: Střední odborné Zaměstnání: Zámečník
Stav: svobodný, bezdětný Státní příslušnost: ČR
Datum přijetí: 2.1.2012 Typ přijetí: plánovaný
Oddělení: KOC Ošetřující lékař: MUDr. O.B.
Důvod přijetí udávaný pacientem:
„ Byl jsem přijatý k naplánování léčby a zahájení chemoterapie.“
Medicínská diagnóza hlavní:
Smíšený germinální tumor levého varlete , pT1 N0 M0 S1
(mírná pozitivita, elevace HCG)
Medicínské diagnózy vedlejší:
Chronická celoroční rýma
Stp. Levostranné orchiektomii
64
VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ
TK: 110/70 mmHg Výška: 175 cm
P: 64/ min Hmotnost: 75 kg
D: 16/ min BMI: 24 (normální)
TT: 36,7 °C Pohyblivost: soběstačný
Stav vědomí: při vědomí, orientovaný Krevní skupina: A+
Nynější onemocnění:
Pacient se smíšeným germinálním tumorem levého varlete, stp. Levostranné
orchiektomii, pT1 N0 M0 S1 (mírná elevace HCG) přijatý k zahájení adjuvantní
chemoterapie.
Informační zdroje:
Chorobopis, propouštěcí zpráva z Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně, informace
od sester na Klinice komplexní onkologické péče C, rozhovor s pacientem, záznamy
v počítači.
65
ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza:
Matka: Carcinom prsu mezi 50 – 60 rokem, vyléčená, nyní má 63 let
Otec: 65 let zdravý
Sourozenci: 2 sourozenci, oba zcela zdraví
Děti: zatím bezdětný, nyní ale čeká s přítelkyní Radkou syna, nyní v 6 měsíci
Osobní anamnéza :
Překonané a chronické onemocnění: chronická celoroční rýma
Hospitalizace a operace: radikální orchiektomie vlevo 2.12. 2011 ve FN USA Brno
Úrazy: zlomenina levého malíčku ruky
Transfúze: nikdy nedostal
Očkování: absolvoval povinná očkování
Léková anamnéza
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Cerucal Tbl. 10 mg 1 – 1 - 1 antiemetikum
Helicid Tbl. 20 mg 1 – 1 - 1 antiulcerotikum
Torecan Tbl. 6,5 mg d.p. při
nevolnosti
max.á 6 hodin
antiemetikum
Algifen Kapky 30 kapek d.p.
při bolesti
max.á 6 hodin
analgetikum
Hypnogen Tbl. 10 mg d.p. při
nespavosti
1/N
hypnotikum
Loperon Cps. 2 mg d.p. při
průjmu max.á
4 hodiny
antidiarhoikum
66
Alergologická anamnéza
Léky: neguje
Potraviny: neguje
Chemické látky: neguje
Jiné: neguje
ABÚZY
Alkohol: příležitostně, maximálně 2 piva týdně
Kouření: nikdy nekouřil
Káva: příležitostně, maximálně 5 káv měsíčně
Léky: neguje
Jiné drogy: neguje, nikdy neužíval
Gynekologická anamnéza
(u žen)
Urologická anamnéza
(u mužů)
Menarché:
Cyklus:
Trvání:
Intenzita , bolesti:
PM:
A:
UPT:
Antikoncepce:
Menopauza:
Potíže klimakteria:
Samovyšetřování prsou:
Poslední gynekologická prohlídka:
Překonané urologické onemocnění:
Močový systém v pořádku.
Varlata – radikální orchiektomie vlevo
v prosinci 2011.
Nadvarlata v pořádku, bez zjevných
patologii.
Poslední návštěva u urologa: prosinec
2011
Samovyšetřování varlat: neprováděl
67
Sociální anamnéza:
Stav: svobodný, bezdětný
Bytové podmínky: trvalé bydliště má nahlášeno u rodičů v Brně, přechodně pobývá
u přítelkyně, s kterou nyní čekají narození syna, pacient plánoval stěhování, ale nemoc
mu to překazila. Rodiče mají rodinný dům 4 + 1 přízemní, přítelkyně má byt v osobním
vlastnictví ve 2. patře panelového domu s výtahem.
Vztahy, role, a interakce v rodině: pacient neguje jakékoliv ztížené vztahy v rodině,
všichni se mají rádi, nehádají se, stojí při sobě a podporují se. Rodiče i přítelkyně mají
o něj nyní strach.
Mimo rodiny: pacient má partu přátel, se kterými se stýká každý měsíc pravidelně
minimálně 2x, podnikají výlety a navštěvují různé kulturní akce
Záliby: posezení s přáteli, fotbal, hokej, kulturní akce, sledování sportovních přenosů
v televizi, telefonování
Pracovní anamnéza
Vzdělání: střední odborné učiliště, obor zámečník
Pracovní zařazení: zámečník, nyní v pracovní neschopnosti
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: pacient pracuje od 7h do 15.30 h
5 dní v týdnu, volné víkendy
Vztahy na pracovišti: vztahy na pracovišti bez potíží, se všemi vychází bez komplikací
Ekonomické podmínky: pacient má dobré pracovní ohodnocení, uživí sebe i svou
přítelkyni
Spirituální anamnéza
Religiozní praktiky: pacient je nevěřící, navštěvuje kostel 1x ročně na Vánoce nebo
při svatbě či křtinách přátel nebo rodinných příslušníků
68
POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 3.1.2012
Popis fyzického stavu
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Hlava a krk ,, V poslední době mě pobolívá
hlava v oblasti spánků většinou
když jsem nervózní.“
,,Dnes mě hlava pobolívá
mírně.“
Hlava normocefalická, poklepově
nebolestivá, v oblasti spánků citlivá,
bulby ve středním postavení, zornice
izokorické s reakcí na obě kvality,
sklery anikterické, spojivky růžové.
Nos a uši bez sekrece.
Krk symetrický, pulzace karotid
hmatná a symetrická, náplň krčních žil
v normě.
Hrudník
a dýchací
systém
,,Dýchá se mi dobře, nyní mám
volný nos, rýma je velmi
slabá.“ ,,Bolesti na hrudníku
nemám.“
Hrudník symetrický, bez deformit,
poklep plný jasný, dýchání alveolární
čisté, bez vedlejších dechových
fenoménů.
Dech 16 /min.
S r d e č n í
a cévní
systém
,,Potíže žádné nemám, občas
při změně počasí mívám
motání hlavy a nízký tlak.“
Srdeční akce pravidelná, ozvy
ohraničené, bez šelestu.
Náplň žil v normě. Pulzace karotid
hmatná a symetrická, pulzace do
periferie oboustranně hmatné.
TK 110/70 mmHg , P 64/min
Břicho
a GIT
,,Břicho mě nebolí, občas se mi
navalí, je mi na zvracení, proto
se bojím jíst.“
Břicho v niveau, měkké, prohmatné,
palpačně nebolestivé, poklep
bubínkový, bez evidentní hmatné
rezistence. Játra v oblouku, slezina
nenaráží, peristaltika fyziologická,
břicho nejeví známky peritonitidy.
Nevolnost bez závislosti na jídle,
zvracení zatím nebylo.
69
M o č o v ý
a pohlavní
systém
,,Cítím se trochu oteklý, zdá se
mi, že mám větší kotníky.“
Jizva po orchiektomii klidná, zhojená.
Zevní genitál v normě. Močení bez
potíží, bez pálení či řezání.
Nedostatečný výdej tekutin za 24
hodin P = 5700 ml,V = 2500 ml, nutná
jednorázová podpora diuretiky. Dolní
končetiny lehce oteklé v oblasti
kotníků.
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
K o s t e r n í
a svalový
systém
,,Cítím oteklé kotníky na
dolních končetinách.Kromě
hlavy mě nebolí nic, chůzi
zvládám zcela sám, bez
potíží, když se mi točí hlava,
nikam nechodím.“
Dolní končetiny lehce oteklé v oblasti
kotníků.Křečové žíly klidné, bez potíží.
Všechny kosti funkční, bez patologie,
svaly i šlachy funkční,bez poškození.
N e r v o v ý
a smyslový
systém
,,Zrak, sluch i čich mám
dobrý, brýle nenosím. Mám
chronickou rýmu, která se
velmi mění, nyní je velmi
slabá, nos mám volný,
bez sekrece.“
,,Dýchat můžu bez potíží.“
Pacient lucidní, orientovaný,
spolupracující, neurologicky bez
známek meningeálního dráždění,
výstupy hlavových nervů nebolestivé.
Oči bez potíží, bulby ve středním
postavení, bez nystagmu, zornice
izokorické s reakcí na obě kvality,
sklery anikterické, spojivky růžové. Nos
a uši bez sekrece, funkční v plném
rozsahu, bez omezení, volně průchozí.
Endokrinní
systém
„Nemám žádné potíží.“ Štítnice nehmatná, játra v oblouku,
slezina nenaráží. Varlata není bez
hmatné rezistence. Bez patologického
nálezu.
70
Imunologický
systém
,,Mám tu svou celoroční
rýmu, nyní je minimální, bez
potíží.“
,,Cítím se trochu unavený,
tak odpočívám.“
Pacient trochu unavený, přes den
polehává a snaží se odpočívat. Jinak bez
potíží, alergie neudává. TT 36.7°C.
Kůže a její
adnexa
,,Na kůži nemám žádné
oděrky ani ranky, nehty i
vlasy bez potíží.“
Kůže čistá, bez patologické
eflorescence, kožní turgor v normě. Bez
ikteru a cyanózy. Dutina ústní čistá,
hrdlo klidné, jazyk bez povlaku, plazí
středem. Nehty bez patologie, čisté,
udržované. Vlasy má pacient tmavě
hnědé, krátce střižené, husté.
Poznámky z tělesné prohlídky:
Při tělesné prohlídce pacient při vědomí, orientovaný, nervózní. Pacient je zcela
soběstačný, žádné pohybové omezení nemá. Když se mu motá jednou za čas hlava,
raději polehává a nikam nechodí. Nyní ho z nervozity pobolívá hlava v oblasti spánků,
cítí se trochu unavený, tak polehává. Jelikož pacient dnes začal kapat chemoterapii do
flexily, občas se mu navalí, je mu na zvracení, bojí se proto jíst. Z důvodu negativní
bilance tekutin má trochu oteklé kotníky na dolních končetinách.
71
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Stravování Doma ,,Pokud jsem v práci, tak
nám vozí obědy přímo
z restaurace.“ ,,Jinak doma
přítelkyně vaří každý den,
jím normálně a všechno.“
V
nemocnici
,,Dneska se mi občas
navaluje, je mi na zvracení,
bojím se jíst.“ ,,Dneska jsem
snědl jen jeden rohlík ke
snídani.“
Dnes nevolnost bez závislosti
na jídle, pocity na zvracení.
Zatím nezvracel. Založena
monitorace stravy a tekutin.
Dieta č. 14 výběrová. BMI
24.
Příjem
tekutin
Doma ,,Doma vypiju denně 3 litry
tekutin, nejradši mám
citronové minerálky, vodu,
čaje. Tak 2x do týdně si dám
maximálně 2 piva.“
V
nemocnici
,,Dneska se snažím alespoň
pít, když se bojím jíst. Už
jsem vypil 7 skleniček čaje.“
Pacient dnes vypil 1400 ml
čaje.
Vylučování
moče
Doma ,,Doma nemám žádné potíže
při vyprazdňování moče.“
V
nemocnici
,,Chodím močit každou
chvilku, sbírám moč do
sběrné nádoby bez potíží.“
Pacient má nedostatečný
výdej. Trochu oteklé kotníky
na dolních končetinách.
V = 2500 ml
72
Vylučování
stolice
Doma ,,Doma chodím na stolici
pravidelně každé ráno,
stolice je normální, průjem
nemám.“
V
nemocnici
,,Naposledy jsem byl na
velké před 2 dny ještě doma.
Tady mi to zatím nejde.“
Poslední stolice před 2 dny.
Projímadlo zatím nechce.
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Spánek
a bdění
Doma ,,Doma spím velmi dobře,
máme nové postele.“
V
nemocnici
,,Tady se mi spí celkem
obstojně, jsem trochu
unavený, pospávám i během
dne, večer chodím spát
kolem 23 hodiny.“
Pacient trochu unavený,
pospává i během dne. Léky
na spaní vyžaduje, usíná
kolem 23 hodiny, spí cca 7
hodin denně.
Aktivita
a odpočinek
Doma ,,Doma odpočívám
sledováním televize a
lenošením. Občas mám chuť
si jít zasportovat a tím
odpočívám.“
V
nemocnici
,,Většinu dne trávím
sledováním televize a občas
pospávám.“
Pacient má během dne
puštěnou televizi pořád,
občas u toho pospává.
73
Hygiena Doma ,,Doma máme sprchu
a chodím do ní většinou
kolem 21 hodiny, v létě jdu
do sprchy i ráno.“
V
nemocnici
,, Tady chodím do sprchy 2x
denně, ráno po probuzení a
večer před spaním.“
Pacient provádí hygienu 2x
denně, zvládá ji provádět
sám bez dopomoci.
Samostatnost Doma ,,Jsem plně samostatný,
nepotřebuji dopomoc při
ničem.“
V
nemocnici
,,Jsem i tady samostatný,
všechno zvládám sám.“
Pacient plně soběstačný,
nepotřebuje dopomoc.
74
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vědomí ,,Vnímám všechno kolem
sebe bez potíží.“
Pacient při vědomí.
Orientace ,,Necítím se zmatený
nebo dezorientovaný.“
Pacient orientovaný místem,
časem i osobou.
Nálada ,,Jsem trochu nervózní,
ale náladu mám dobrou.“
Pacient příjemný, milý,
u s m ě v a v ý , p o z i t i v n ě
naladěn.
Paměť Staropaměť ,,Pamatuju si všechno.“ Pacient si pamatuje všechno
podstatné.
Novopaměť ,,Pamatuju si všechno.“ Bez potíží.
Myšlení ,,Myslí mi to celkem
dobře, logické myšlení si
myslím také mám.“
Myšlení bez potíží, pacient
chytrý, logické myšlení také
má.
Temperament ,,Jsem klidný, nehádám
se, nejsem výbušný.“
Pacient je částečně
flegmatik a částečně
sangvinik.
Sebehodnocení ,,Občas si přijdu
neschopný, ale to záleží
na aktuální náladě.“
Pacient je soběstačný, snaží
se, spolupracuje, je schopný.
Vnímání zdraví ,,Teď jsem nervózní,
protože nevím jestli mi
léčba zabere a uzdravím
se.“
Pacient si je vědom všech
rizik léčby, chce se vyléčit.
75
Vnímání zdravotního
stavu
,,Nyní jsem nemocný, ale
lékař říkal, že se
uzdravím.“
Pacient spolupracuje, chce
se vyléčit.
Reakce na onemocnění
a prožívání onemocnění
,,Všichni tady jste na mě
hodní, ale už abych byl
doma.“
Pacient trochu nervózní,
snaží se to překonat. Přes
den pospává, odpočívá.
Reakce na hospitalizaci ,,Je to tu fajn, ale doma je
lépe.“
Pacient spolupracuje, je
příjemný, bezkonfliktní.
Adaptace na onemocnění ,,Snažím se dělat všechno
pro to, abych se vyléčil.“
Pacient se zajímá o své
onemocnění, hledám
informace.
Projevy jistoty a nejistoty
(úzkost, strach, obavy,
stres)
,,Jsem trochu nervózní,
zvykám si na nový
režim.“
Pacient trochu nervózní,
hospitalizace je pro něj nová
věc, zvyká si pomalu a bez
potíží.
Z k u š e n o s t i
z p ř e d c h á z e j í c í c h
h o s p i t a l i z a c í
( i a t r o p a t o g e n i e ,
sorrorigenie)
,,Byl jsem v prosinci
v nemocnici u Svaté
Anny na operaci. A nyní
tady u vás.“
,,Všichni jsou na mě
hodní, nikde jsem zlého
nepotkal.“
Pacient spolupracuje,
dodržuje léčebný režim.
S personálem vychází
dobře.
76
Posouzení sociálního stavu
SUBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Komunikace Verbální ,,Přijde mi, že jsem
upovídaný tak
akorát.“
Pacient komunikativní,
snaží se bavit
s každým, bez potíží.
Neverbální Neodpověděl. Pacient při rozhovoru
působí chvilkami
nervózně, ustrašený
výraz v obličeji.
Informovanost O onemocnění ,,Pan doktor mi
všechno řekl o této
nemoci.“
Pacient je plně
informován o svém
onemocnění.
O diagnost.
Metodách
,,Prošel jsem
spoustu vyšetření.“
Pacient měl odběry
krve, spirometrii, Rtg
plic, CT vyšetření
hrudníku, břicha, pánve
a retroperitonea,
kryoprezervaci, EKG a
ECHO srdce.
O všech vyšetřeních je
pacient informován.
O léčbě
a dietě
,,Mám dietu č.14,
takže si mohu
vybírat, co budu mít
k jídlu, jsem za to
moc rád.“
Pacient má dietu č.14
po dohodě s lékařem a
dietní sestrou, vybírá si,
co bude jíst.
77
O délce
hospitalizace
,,Pokud tu
chemoterapii snesu
dobře, budu tady
týden. Dneska jsem
začal.“
Pacient dnes začal
kapat chemoterapii,
bude ji mít 5 dní a
pokud to bude dobré,
tak by mohl den po
dokapání jít domů.
Sociální role
a jejich ovlivnění
nemocí,
hospitalizací
a změnou
životního stylu
v průběhu nemoci
a hospitalizace
Primární
(role související
s věkem
a pohlavím)
,,Jsem muž a je mi
38 let.“
Pacientovo chování
odpovídá pohlaví i
věku.
Sekundární
(související
s rodinou
a společenskými
funkcemi)
,,Jsem synem,
bratrem,bratrancem,
synovcem, vnukem
a za pár měsíců
budu i otcem syna.“
Pacient je vzorným,
svou rodinu má rád,
nemá s nikým problém,
volají si každý den
s rodiči i babičkou.
S přítelkyní se vídá
každý den.
Terciární
(související
s volným časem
a zálibami)
,,Mám spoustu
kamarádů, stýkáme
se s partou každý
měsíc pravidelně.“
Kamarádi byli pacienta
navštívit. Volají si.
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT:
Ordinovaná vyšetření: provedená při první hospitalizaci v MOÚ Brno
UZ ledvin a močového měchýře
UZ třísel
UZ scrota
CT hrudníku, břicha, pánve a retroperitonea
RTG plic a srdce
Spirometrie
78
Echo srdce a EKG
Odběry krve – biochemie, hematologie, nádorové markery, krevní skupina, serologické
vyšetření.
Výsledky:
UZ ledvin a močového měchýře – Bez patologie, prostata 35 mm.
UZ třísel – v obou tříslech uzliny zachované struktury, bez průkazu patologických
uzlin. Vlevo laterálně nad symfýzou v oblasti popsané na CT patrno jizvení po operaci
bez patologických formací.
UZ scrota – pravé nadvarle velikosti 11 x 6 mm, homogenní struktury, pravé varle
velikosti 41 x 20 mm, normální prokrvení, bez tekutiny v obalu, cévní struktura
v normě, levé nadvarle 9 x 8 mm, homogenní struktury, normální prokrvení, levé varle
48 x 23 mm větší, prostoupeno hypoechogenními ložisky, v dolní části kulovité ložisko
– TU infiltrace, minimálně lemy normálního parenchymu.
CT hrudníku, břicha, pánve, retroperitonea – plíce bez patologických změn a infiltrace,
mediastinum nerozšířeno, bez patologických uzlin. Není volná tekutina v pohrudničních
dutinách. Skelet hrudníku bez průkazu MTS. Játra nezvětšena, homogenní, bez
ložiskovitých změn, biliární trakt v normě. Parenchymové orgány a struktury horního
břicha bez patologických změn. V retroperitoneu nejsou patologické uzliny, ledviny
v normě, pankreas beze změny. V pánvi nezjištěny patologické změny, není volná
tekutina. V levém třísle v oblasti jizvy postkontrastně patrný sytící se neostře ohraničený
okrsek, spíše se bude jednat o pooperační změny, ale patologická infiltrace nelze
vyloučit. Nutno udělat UZ třísel.
RTG plic a srdce – bránice hladká, zevní úhly volné, srdeční stín nezvětšen, přiměřené
konfigurace. Plicní parenchym bez infiltrace, bronchovaskulární kresba přiměřená. Stín
mediastina není rozšířen. Bez patologických změn.
79
Spirometrie – FVC 54 %, FEV1 54 %, PEF 75 % - středně těžká kombinovaná
ventilační porucha bez převahy obstrukce. Difúzní kapacita plic – 108 %, normální
difúze plynů na alveolokapilární membráně.
EKG – SR pravidelný, frekvence 55 /minutu, osa 30 st., PQ 0,18, QRS 0,1, ST izoel.,
vlny T bez patologie, PZ V2. Lehce rozšířen QRS, bez známek akutní patologie.
Echo srdce – bez patologie.
Odběry krve:
Krevní obraz – Leukocyty 6.710 x 109/l, Erytrocyty 5.010 x 1012/l, Trombocyty
183 x 109/l, Hemoglobin 151 g/l, Hematokrit 0,430.
Biochemické vyšetření – Natrium 138 mmol/l, Kalium 4.3 mmol/l, Chloridy 103
mmol/l, Kalcium 2.37 mmol/l, Bilirubin celkový 7 umol/l, AST 0.36 ukat/l, ALT 0.41
ukat/l, GMT 0.38 ukat/l, ALP 0.78 ukat/l, LD 2.15 ukat/l, Kreatinin 93 umol/l, Urea 5.4
mmol/l, Kyselina močová 306 umol/l, glukóza 5.1 mmol/l, Albumin 44 g/l, Celková
bílkovina 70 g/l, CRP 0.2 mg/l.
Nádorové markery – CEA 1.5 uq/l, Alfa – fetoprotein 1.8 uq/l, HCG + beta 0.7 IU/l.
Krevní skupina + Rh faktor – A+
Serologické vyšetření – Anti – HAV negativní, HBsAg negativní, Anti – HBs 0,
HBeAg negativní, Anti – Hbe negativní, Anti HBc negativní, Anti – HBc negativní,
Anti – HCV negativní.
Konzervativní léčba:
Dieta: č. 14 Pohybový režim: soběstačný RHB: nemá
Výživa: ústy
80
Medikamentozní léčba:
 Per os:
Cerucal 10 mg tablety 1 – 1 – 1
Helicid 20 mg tablety 1 – 1 – 1
Torecan 6,5 mg tablety dle potřeby při nevolnosti max. á 6 hodin
Algifen kapky 30 kapek dle potřeby při bolesti max. á 6 hodin
Loperon 2 mg kapsle dle potřeby při průjmu max. á 4 hodiny
Hypnogen 10 mg 1 tableta dle potřeby při nespavosti na noc
Ondansetron 8 mg tableta jako součást chemoterapie, první tableta se užívá za 6
hodin od začátku CHT a druhá za 12 hodin od začátku CHT.
 Intra venózní:
Jako součást chemoterapie pacient dostává:
Ondansetron 8 mg bolus na začátku CHT 1x
Dexamethason 8 mg + 100 ml FR 1x
Etoposid 191 mg + 1000 ml FR +x
Cisplatina 38.20 mg + 1000ml FR 1x a 1000ml Ringerova roztoku 1x
Manitol 200ml 1x
Fyziologický roztok 500 ml 2x
Furosemid 20 mg. i.v. dle potřeby při retenci tekutin
 Per rectum: neužívá
 Jiná: Tafen kapky do nosu 0 – 0 – 1 kapka
Chirurgická léčba: Za hospitalizace žádná chirurgická léčba neproběhla.
81
SITUAČNÍ ANALÝZA:
38 – letý muž přijatý k zahájení léčby se smíšeným germinálním tumorem levého
varlete. Pacient nejprve vyšetřen v Urocentru v Brně, kam šel s tím, že ho v prosinci
pobolívalo levé varle a měl tam bulku. Tam byl diagnostikován tumor varlete a pacient
byl odeslán k orchiektomii do Fakultní nemocnice U Svaté Anny v Brně. Po operaci
přišel pacient do Masarykova onkologického ústavu v Brně, kde se na vstupní
ambulantní kontrole odebrala anamnéza, shromáždily se všechny výsledky vyšetření a
naplánovala se podle toho léčba. Než přišel pacient na první hospitalizaci, byl odeslán
na Obilní trh, kde proběhla kryoprezervace spermatu. V lednu přišel pacient na první
hospitalizaci, první den se odebraly kompletní odběry, proběhli doplňková vyšetření,
pacient se seznámil s chodem oddělení a režimem. Druhý den začal kapat chemoterapii.
První podání chemoterapie bylo provázeno nevolností, pocity na zvracení, bál se najíst,
lehce mu otekly kotníky, pobolívala ho hlava z nervozity, cítí se unavený, polehává. Po
posílení medikace proti nevolnosti se celkový stav lepší, pacient více jí a je i méně
unavený. Pacient má dietu č. 14, kdy si může vybírat ze 3 jídel, co bude jíst každý den
dle chuti. U pacienta je založen příjem tekutin a výdej moči, kdy se to přísně sleduje
kvůli možné retenci tekutin. Hned první den podávání chemoterapie zjištěn při P = 5700
ml a V = 2500 ml otok kotníků na dolních končetinách, podán Furosemid i.v. a poté
úprava příjmu i výdeje, po zbytek hospitalizace bez retence, P a V vyrovnaný. Pacient
dostává chemoterapii 5 dní, pokud je jeho zdravotní stav dobrý, odchází domů další den
po vykapání po vizitě lékaře. Pacient má naplánovány 2 série chemoterapie BEP, poté
přešetření a případně sledování.
82
Stanovení ošetřovatelských diagnóz a jejich uspořádání podle priorit:
Aktuální ošetřovatelské diagnózy
1. Akutní bolest hlavy z důvodu nervozity projevující se verbalizací i mimikou.
2. Retence tekutin z důvodu nedostatečné funkce ledvin projevující se otoky kotníků
dolních končetin.
3. Nauzea z důvodu podávání chemoterapie projevující se nedostatečným příjmem
potravy a nevolností.
4. Porušený spánek z důvodu změny prostředí a denní aktivitou projevující se únavou
a denním pospáváním.
5. Strach z budoucnosti z důvodu nejistých výsledků léčby projevující se verbalizací.
6. Nedostatek tělesné síly z důvodu oslabení organismu projevující se únavou.
Potencionální ošetřovatelské diagnózy
1. Riziko vzniku infekce z důvodu zavedení periferního žilního přístupu.
2. Riziko pádu z důvodu občasných závratí a nízkého tlaku.
3. Riziko vzniku infekce z důvodu oslabení organismu chemoterapií.
83
STANOVENÍ SESTERSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ
PODLE PRIORIT:
1. Akutní bolest hlavy z důvodu nervozity projevující se verbalizací
i mimikou.
Cíl:
Bolest bude zmírněna.
Priorita: Střední
Výsledná kritéria:
Pacient umí určit intenzitu bolesti na analogové škále do 2 hodin.
Pacient zná příčiny bolesti do 3 hodin.
Pacient má dostupná analgetika při vzestupu bolesti do půl hodiny.
Pacient verbalizuje po podání analgetik úlevu do půl hodiny.
Plán intervencí:
Zjisti charakter, intenzitu a lokalizaci bolesti – sestra.
Podej léky od bolesti dle ordinace lékaře a sleduj jejich účinek – sestra.
Všímej si vlivu bolesti na spánek, výživu a tělesnou aktivitu – sestra.
Najdi s pacientem úlevovou polohu – sestra.
Zaznamenávej do dokumentace průběh a intenzitu bolesti – sestra.
Sleduj pacientovi verbální i neverbální projevy – sestra.
Všímej si pacientova psychického stavu a nálady – sestra.
Realizace:
Pacient v 10 hodin hlásí pobolívání hlavy, vysvětlena VAS škála, pacient označuje č. 3,
informován lékař. Dle ordinace lékaře podány analgetika. Po půl hodině po podání
medikace verbalizuje pacient ústup bolestí na VAS č. 1. V průběhu dle kontrolovány
bolesti cíleným dotazem, celý den poté zůstává bolest na VAS č. 1.
84
Hodnocení:
Pacient měl bolesti hlavy na VAS č. 3, po podání medikace se bolest hlavy snížila na
VAS č. 1. Pacient zná příčiny bolesti a umí najít úlevovou polohu. Je poučen o
možnostech podávání analgetik.
Cíl:
Cíl byl částečně splněn, je potřeba nadále pokračovat v intervencích.
85
2. Retence tekutin z důvodu nedostatečné funkce ledvin projevující se otoky
kotníků dolních končetin.
Cíl:
Pacient bude vylučovat moč bez potíží.
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
Pacient bude mít dostatečný výdej moči do 4 hodin.
Při verbalizaci nedostatečného močení dostane pacient lék na odvodnění do 1 hodiny.
Pacient verbalizuje vyrovnaný příjem a výdej do 2 dnů.
Pacient nemá otoky.
Pacient má fyziologické funkce v normě.
Plán intervencí:
Založ u pacienta monitorování příjmu tekutin a výdeje moči – sestra.
Edukuj pacienta o nutnosti sběru moči do sběrné nádoby – lékař, sestra, ošetřovatelka.
Podej dle ordinace lékaře při nedostatečném výdeji lék na odvodnění do 1 hodiny
–sestra.
Sleduj u pacienta P a V tekutin, prováděj záznam – lékař, sestra.
Sleduj fyziologické funkce pacienta – lékař, sestra.
Seznam pacienta s příčinami a příznaky retence tekutin – lékař, sestra.
Realizace:
Ve 14 hodin pacient udává pocit otoků kotníků na dolních končetinách a nedostatečného
výdeje moči. Zkontrolován P a V tekutin, zjištěn nedostatečný a neodpovídající výdej
moči, od 6 hodin od rána pouze 900 ml. V 15 hodin změřen krevní tlak 110/70 mmHg a
P 64/min, dle ordinace lékaře podán lék na odvodnění, pacient edukován. V 18 hodin
provedena kontrola TK 120/85 mmHg a P 76/min, podán ještě 1x lék na odvodnění.
Příjem tekutin počítaný od rána od 6 hodin v 18 hodin činí 1400 ml ústy, 4300 ml
86
vykapalo ve formě infuzí chemoterapie do žíly a výdej 2500 ml. Předáno noční směně.
Ve 22 hodin kontrola výdeje moče, pacient vymočil dalších 1300 ml moči. Otoky na
dolních končetinách zmírněny.
Hodnocení:
Pacient udává pocit otoků kotníků na dolních končetinách a nedostatečný výdej moči.
Dle ordinace lékaře podán v 15h a 18 h lék na odvodnění s efektem zvýšeného výdeje
moči ledvinami. Ve 22 hodin P tekutin celkově 5700 ml a V moči 3800 ml. Pacientovi
otoky kotníků zmírněny. Každý den kontrola P a V tekutin á 12 hodin, nutná podpora
lékem na odvodnění pouze tento den, jinak P a V vyrovnaný.
Celkové hodnocení:
Cíl byl splněn, retence moči a otoky kotníků na dolních končetinách byly pouze 1.den
podávání chemoterapie, poté byl P a V vyrovnaný.
87
3. Nauzea z důvodu podávání chemoterapie projevující se nedostatečným
příjmem potravy a nevolností.
Cíl:
Zmírnění nauzey.
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
Pacient udává zmírnění do 2 hodin od podání medikace.
Pacient udává vymizení nauzey do 6 hodin od podání medikace.
Pacient zná možnosti pomoci a prevence při nauzey.
Plán intervencí:
Pouč pacienta o možnostech a prevenci nauzey – sestra.
Zajisti větrání pokoje alespoň 3x denně a správnou polohu – sestra, ošetřovatelka.
Sleduj projevy, příčiny, trvání nauzey – lékař, sestra.
Podej dle ordinace lékaře léky zmírňující nauzeu – sestra.
Proveď záznam do dokumentace při případném zvracení – sestra.
Zajisti u pacienta monitoraci stravy a tekutin – sestra.
Realizace:
Pacient při aplikaci chemoterapie pociťuje nauzeu, občas se mu navalí, bojí se jíst. V 8
hodin podány léky na zmírnění nauzey dle ordinace lékaře, v 9 hodin udává zmírnění
nauzey, snaží se jíst a popíjet po malých doušcích a soustech. Posílena pravidelná
medikace. Ve 14 hodin hlásí pacient téměř úplné vymizení nauzey, dokonce snědl celý
oběd s chutí. Minimálně 3x denně kontrolována i nadále nauzea a příjem stravy a
tekutin.
Celkové hodnocení:
Cíl byl splněn částečně, nutno pokračovat v daných intervencích. Nutno nadále sledovat
příjem stravy a tekutin a nauzeu.
88
4. Porušený spánek z důvodu změny prostředí a denní aktivitou projevující se
únavou a denním pospáváním.
Cíl:
Pacient spí v noci alespoň 6 hodin, po vyspání se cítí odpočinutý.
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
Po ulehnutí do lůžka pacient usne do 2 hodin.
Každý den po probuzení se cítí odpočinutý.
Při verbalizaci nespavosti dostane pacient lék na spaní do 1 hodiny.
Pacient verbalizuje zlepšení spánku do 3 dnů.
Plán intervencí:
Sleduj průměrnou délku spánku pacienta – sestra.
Snaž se udržet na oddělení v noci klidné a tiché prostředí – sestra.
Zjisti návyky pacienta před spánkem – sestra.
Zajisti faktory, které narušují spánek – sestra.
Při vyžádání pacienta léku na spaní, podej lék a sleduj jeho účinek – sestra.
Zajisti aktivitu pacienta během dne – sestra, ošetřovatelka.
Zabraň pospávání pacienta přes den – sestra.
Realizace:
V 19.hodin zajištěna večerní hygiena pacienta, výměna ložního prádla. Po uložení
pacienta do lůžka na přání pacienta zapnuta televize a vyvětrán pokoj. Pacient ve 21
hodin hlásí, že nemůže usnout a vyžaduje léky na spaní, 21. 15 hodin podán lék na spaní
dle ordinace lékaře. Ve 22 hodin pacient zkontrolován, spí klidně, vypnuta televize. Při
pravidelných nočních kontrolách vždy pacient spí, neprobouzí se. V 6 hodin pacient
vstává k ranní hygieně a verbalizuje odpočinutí.
Hodnocení:
Pacient udává nespavost, vyžaduje lék na spaní. Podán lék na spaní do 1 hodiny od
hlášení nespavosti a poté do 2 hodin usnul. Pacient spal celou noc, bez probouzení.
89
Ráno se cítí odpočatý. Každý den vyžaduje léky na spaní, k úpravě spánku dochází do 3
dnů.
Celkové hodnocení:
Cíl byl částečně splněn, je potřeba pokračovat v daných intervencích i další dny
hospitalizace. Pacient vyžaduje lék na spaní denně po celou dobu hospitalizace.
90
CELKOVÉ HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU
V lednu přišel pacient na první hospitalizaci, první den se odebraly kompletní odběry,
proběhli doplňková vyšetření, pacient se seznámil s chodem oddělení a režimem. Druhý
den začal kapat chemoterapii. První podání chemoterapie bylo provázeno nevolností,
pocity na zvracení, bál se najíst, lehce mu otekly kotníky, pobolívala ho hlava
z nervozity, cítí se unavený, polehává. Po posílení medikace proti nevolnosti se celkový
stav lepší, pacient více jí a je i méně unavený. Pacient má dietu č. 14, kdy si může
vybírat ze 3 jídel, co bude jíst každý den dle chuti. U pacienta je založen příjem tekutin
a výdej moči, kdy se to přísně sleduje kvůli možné retenci tekutin. Hned první den
podávání chemoterapie zjištěn při P = 5700 ml a V = 2500 ml otok kotníků na dolních
končetinách, podán Furosemid i.v. a poté úprava příjmu i výdeje, po zbytek
hospitalizace bez retence, P a V vyrovnaný. Pacient dostává chemoterapii 5 dní, pokud
je jeho zdravotní stav dobrý, odchází domů další den po vykapání po vizitě lékaře.
Za 14 dní pacient přijde na 2.sérii chemoterapie.
91
6. DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro pacienta:
 Je potřeba, aby byl pacient seznámen s celkovou léčbou, tím se lépe s danou
léčbou vypořádá a pozitivní psychika a naděje jsou léčebně prospěšné.
 Pacient by měl komunikovat s pacienty se stejnou diagnózou, společně se
mohou podporovat.
 Pacient by měl mít neomezené návštěvy rodiny a přátel.
 Pacient by měl být motivován, mohl by si najít aktivity i v průběhu
hospitalizace.
 Pobyt pacienta v nemocnici by měl být pro něj příjemný, je potřeba domluva
se zdravotnickým personálem, nebrat zdravotníky jako protivníky, ale jako
spolubojovníky za stejným cílem.
Doporučení pro rodinu:
 Je potřeba informovanost i rodinných příslušníků, aby mohli pacienta
podporovat.
 Seznámením se s léčebným režimem se rodina uklidní, jejich strach bude menší.
 Časté návštěvy pacientovi zvednou náladu a dodají energii.
Doporučení pro všeobecné sestry:
 Sestry by měly v rámci celoživotního vzdělávání mít všeobecný přehled.
 Seznámením se s ošetřovatelským procesem pochopí pacientovi potíže, pocity.
 Znalostí vedlejších příznaků a jejich možností zmírnění pomohou zkvalitnit
pobyt pacienta v nemocnici a pak i nadále v domácím prostředí.
92
 Sestra by měla s pacientem navázat příjemnou atmosféru a tím dobrou
spolupráci.
 Každá sestra by si měla uvědomit, že litováním pacienta ubližuje jak sobě, tak
i jemu, pacient potřebuje povzbudit.
 Každá sestra by měla umět relaxovat a psychicky si odpočinout, jelikož práce
s tak mladými pacienty je náročná.
93
ZÁVĚR
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelským procesem u pacienta s nádorem
varlat. V první části se nachází teoretické poznatky jako epidemiologie, morfologie,
příčiny a rizikové faktory, diagnostika, léčebné metody a obecné zásady léčby. Druhá
část je věnována komplexnímu ošetřovatelskému procesu. U pacienta s diagnózou nádor
varlat byla odebrána celková anamnéza, dané informace byly použity na stanovení
aktuálních a potencionálních diagnóz. Tyto diagnózy byly rozfázovány do fází
ošetřovatelského procesu, byl stanoven cíl, priorita, výsledná kritéria, plán intervencí,
realizace a hodnocení. Každý pacient je jedinečný a jinak i prožívá dané onemocnění a
léčbu, je potřeba ke každému pacientovi přistupovat individuálně, navázat s ním
příjemnou atmosféru a dohromady bojovat za stejný cíl. Tím cílem je v aktivní léčbě
odstranit co nejvíc nežádoucí účinky léčby, tím zpříjemnit pobyt v nemocnici a
pozvednout kvalitu života takto nemocného člověka. Nádory varlat jsou zatím velmi
opomíjené téma, nejsou tolik propagované v médiích tak jako například nádory prsu.
Toto nádorové onemocnění je velmi aktuální hlavně u mladých mužů, je potřeba jim
věnovat zvýšenou pozornost a dostat více do povědomí lidí. Čím větší bude
informovanost o tomto onemocnění, tím bude větší možnost, že se zvýší počet mužů,
kteří budou pravidelně dělat samovyšetřování varlat a tím bude i časnější záchyt
případného nádoru a lepší vyhlídky na úplné vyléčení.
LXXXIV
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Jindra Veirová
Instituce: Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Duškova 7, Praha 5
Název práce: Ošetřovatelský proces u pacienta s nádorem varlat
Vedoucí práce: Mgr. Olga Černá
Počet stran: 83
Počet příloh: 4
Rok obhajoby: 2013
Klíčová slova: Kvalita života
Nádorové onemocnění
Nežádoucí účinky léčby
Ošetřovatelský proces
Varlata
Bakalářská práce je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se
nachází epidemiologie, morfologie, příznaky onemocnění, diagnostika a léčba.
V praktické části je rozebrán ošetřovatelský proces u pacienta, který dané onemocnění
prodělal. Jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy a rozpracován ošetřovatelský proces
dle NANDA diagnóz.
LXXXV
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:
1. ADAM, Z., VORLÍČEK, J., VANÍČEK, J., 2004. Diagnostické a léčebné postupy u
maligních chorob. 2. aktualizované a doplnění vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 692
str. ISBN 80-247-0896-5.
2. ADAM, Z., VORLÍČEK, J., KOPTÍKOVÁ, J., 2004. Obecná onkologie a podpůrná
léčba. 1.vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 788 str. ISBN 80-247-0677-6.
3. ADAM, Z., VORLÍČEK, J. A KOLEKTIV. Speciální onkologie. 1.vydání. Brno:
Masarykova univerzita. 542str. ISBN 80-210-2826-2.
4. DVOŘÁČEK, J., BABJUK, M. A KOLEKTIV. 2005. Onkourologie. 1.vydání.
Praha: Galén a Karolinum. 589str. ISBN 80-7262-349-4.
5. HES, O., MICHAL, M., MUKENŠNABL, P. A KOLEKTIV., 2007. Nádory varlat.
1.vydání. Plzeň: Euroverlag. 368str. ISBN 978-80-7177-000-8.
6. KLENER, P., KLENER, P. jr., 2010. Nová protinádorová léčiva a léčebné strategie
v onkologii. 1.vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 232str. ISBN: 978-80-247-2808-7.
7. NOVOTNÝ, J., VÍTEK, P. A KOLEKTIV., 2012. Onkologie a klinické praxi.
1.vydání. Praha: Mladá fronta, a.s. 531str. ISBN 978-80-204-2663-5.
8. TRACHTOVÁ, E., FOJTOVÁ, G., MASTILIAKOVÁ, D., 2006. Potřeby
nemocného v ošetřovatelském procesu. 2.vydání dotisk. Brno: Institut pro další
vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. 186str. ISBN 80-7013-324-4.
9. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. A KOLEKTIV., 2006.
Klinická onkologie pro sestry. 1.vydání. Praha: Grada publishing, a.s. 328str. ISBN
80-247-1716-6.
10. VORLÍČKOVÁ, H., HRUBÁ, M., BENEŠ, M., 2002. Chemoterapie
a ošetřovatelské diagnózy. Brno: Masarykův onkologický ústav. 95str.
BROŽURY
1. BEDNAŘÍK, O., ČAPÁK, I. A KOLEKTIV., 1998. Několik rad pro onkologicky
nemocné. Brno: Masarykův onkologický ústav Brno.
LXXXVI
2. BENEŠ, P., HELMICHOVÁ, E., 2012. Průvodce stravováním při nádorovém
onemocnění.
3. FILIP, S., BLÁHA, M., 2012. Domácí rádce pro pacienty léčené chemoterapií.
Praha: Bristol – Myers Squibb.
4. HELMICHOVÁ, E., HABER, J., 2012. Anémie a únava u onkologických pacientů.
Praha: Janssen – Cilag.
5. STARNOVSKÁ, T., PAVLÍČKOVÁ, J., HRBKOVÁ, D., 2009. Výživa při
nádorovém onemocnění. Praha: Nutricia Advanced Medical Nutrition. ISBN
978-80-239-9055-3.
6. ŠACHLOVÁ, M., HRBKOVÁ, D., 2004. Nádorová onemocnění a výživa. Brno:
Masarykův onkologický ústav Brno.
7. VORLÍČEK, J., ADAM, Z., VORLÍČKOVÁ, H. A KOLEKTIV, 2007.
Chemoterapie a vy. 3. vydání. Praha.
8. TOMÍŠKOVÁ, M., 2007. Předcházení nevolnosti a zvracení po chemoterapii.
1.vydání. Praha: GlaxoSmithKline s.r.o.
LETÁKY
1. Doporučená úprava stravování při změnách pocitu chuti. 2010. Vydala Balance.
2. Doporučená úprava stravování při pocitu sucha v ústech nebo bolesti sliznice úst
a hrdla. 2010. Vydala Balance.
3. Doporučení při nevolnosti. 2010. Vydal Masarykův onkologický ústav Brno.
4. Doporučení při zácpě. 2010. Vydal Masarykův onkologický ústav Brno.
5. Doporučení při průjmech onkologických pacientů. 2010. Vydal Masarykův
onkologický ústav Brno.
6. Doporučení výživy pro nemocné s potlačenou imunitou. 2010. Vydal Masarykův
onkologický ústav Brno.
7. Doporučení při nechutenství. 2010. Vydal Masarykův onkologický ústav Brno.
INTERNETOVÉ STRÁNKY
1. www.mou.cz
2. www.linkos.cz
LXXXVII
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Rešerš II
Příloha B – Povolení IV
Příloha C – Cytostatikum VI
Příloha D – Žilní přístupy VII
LXXXVIII
LXXXIX
Příloha B - Povolení
XC
XCI
XCII
XCIII
Příloha C – Cytostatikum
Zdroj: http://img.aktualne.centrum.cz/331/4/3310411-cytostatika-2.jpg
XCIV
Z d r o j :
http://img.ihned.cz/attachment.php/820/43649820/wGRtyabhDepAVos1UfPJ0cu2n98H
xjK5/onkologie.jpg
XCV
Zdroj: http://img.aktualne.centrum.cz/28/60/286022-cytostatika-3.jpg
Zdroj: http://i.lidovky.cz/13/041/lngal/MC4a4d51_shutterstock_18000313.jpg