Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA SE
ZÁVISLOSTÍ NA ALKOHOLU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PAVLA VOŽENÍLKOVÁ, DiS.
Praha 2013
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA SE
ZÁVISLOSTÍ NA ALKOHOLU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PAVLA VOŽENÍLKOVÁ, DiS.
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D.
Praha 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 29. března 2013
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji všem, kteří se jakkoliv podíleli na vzniku mé práce. Děkuji své vedoucí
práce Mgr. Haně Tošnarové, Ph.D. za užitečné rady v dané tématice, podněty a
připomínky při zpracování mé absolventské práce.
ABSTRAKT
VOŽENÍLKOVÁ, Pavla. Ošetřovatelský proces u pacienta se závislostí na
alkoholu. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí
práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D. Praha 2013. 40 s.
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta se závislostí na
alkoholu. Úvodem teoretické části jsou uvedeny obecné informace o závislosti,
alkoholu jako droze, o vztahu člověka k alkoholu, o riziku vzniku závislosti, jejímu
vývoji a následcích dlouhodobého užívání, kde je popsán abstinenční syndrom a jaterní
cirhóza. Dále pak sociální důsledky dlouhodobého užívání, mezi které patří vzniklé
problémy v zaměstnání, rodině a společnosti. Následující kapitola popisuje diagnostiku
alkoholové závislosti a její terapii, farmakologickou léčbu a psychoterapii. Praktickou
část bakalářské práce tvoří popis ošetřovatelského procesu vybrané pacientky
s diagnózou závislosti na alkoholu. Praktickým výstupem této práce je návrh metodiky
edukace v oblasti alkoholové závislosti pro všeobecné sestry, pacienta a rodinu.
Klíčová slova: Abstinence. Abúzus. Akutní intoxikace. Alkoholová závislost.
Odvykací stav. Psychiatrické ošetřovatelství.
ABSTRACT
VOŽENÍLKOVÁ, Pavla. Nursing Process for Addicted Patients to Alcohol
The College of Nursing, o.p.s Degree: Bachelor (Bc). Tutor: Hana Tošnarová, Ph.D.
Praha 2013. 40 pages.
The topic of my bachelor thesis is the nursing process for addicted patients to
alcohol. This theoretical part introduces general information about addiction, alcohol
like drug abuse, man’s relationship to alcohol, risks of addiction, development, and
consequences of long term use. Here is a description about abstinent syndrome and
cirrhosis. Furthermore, the social consequences of long-term use, including any
problems encountered in the workplace, the family and society. The following chapter
describes the diagnosis of addiction to alcohol, treatment, pharmacological treatment
and psychotherapy. The practical part of the bachelor thesis consists of a description of
the nursing process for a selected female patient with diagnosis of addiction to alcohol.
The practical part of the thesis is to propose the methods, education about alcohol for
general nurses, the patient and family.
Keywords: Abstinence. Addiction. Acute Intoxication. Addiction to Alcohol.
Withdrawal State. Psychiatric Nursing Care.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD ...................................................................................................................... 11
1 ZÁVISLOST NA ALKOHOLU...................................................................... 12
1.1 Definice závislosti..................................................................................... 12
1.2 Alkohol jako droga ................................................................................... 13
1.3 Vztah člověka k alkoholu ......................................................................... 13
1.4 Riziko vzniku závislosti............................................................................ 14
1.5 Vývoj závislosti na alkoholu..................................................................... 15
1.6 Následky dlouhodobého užívání alkoholu................................................ 17
1.6.1 Abstinenční syndrom........................................................................ 19
1.6.2 Jaterní cirhóza.................................................................................... 19
1.7 Sociální důsledky závislosti na alkoholu.................................................. 21
1.7.1 Zaměstnání ........................................................................................ 21
1.7.2 Rodina................................................................................................ 21
1.7.3 Společnost.......................................................................................... 22
1.8 Zjištění alkoholové závislosti ................................................................... 23
1.8.1 Zjišťování hladiny alkoholu v krvi.................................................... 23
1.8.2 Fyzické vyšetření............................................................................... 24
1.9 Léčba......................................................................................................... 24
1.9.1 Psychoterapie..................................................................................... 25
1.9.2 Farmakologická léčba........................................................................ 25
1.10 Ošetřovatelské aspekty péče o neklidného pacienta................................. 27
1.10.1 Přístup k neklidnému pacientovi ....................................................... 27
1.10.2 Omezení pacienta v lůžku ................................................................. 28
2 PRAKTICKÁ ČÁST........................................................................................ 30
2.1 Kazuistika ................................................................................................. 30
2.2 Zhodnocení klienta dle modelu Gordonové.............................................. 30
2.3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ...................................................................... 33
2.4 ANAMNÉZA........................................................................................... 34
2.5 Ošetřovatelský plán................................................................................... 49
2.6 Ošetřovatelské diagnózy........................................................................... 51
2.7 Doporučení pro praxi................................................................................ 58
ZÁVĚR..................................................................................................................... 60
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................... 61
SEZNAM PŘÍLOH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AA………………………… anonymní alkoholici
APTT……………………… aktivovaný parciální tromboplastinový čas
CMP………………………. cévní mozková příhoda
CNS……………………….. centrální nervový systém
CPP………………………... centrální příjem pacientů
CRP………………………... c – reaktivní protein
HAK……………………….. hormonální antikoncepce
ČR…………………………. Česká republika
FAS………………………... fetální alkoholový syndrom
FR………………………….. fyziologický roztok
IM………………………….. infarkt myokard
INR…………………………. International normalised ratio – mezinárodní
normalizovaný poměr
P…………………………….. puls
PL…………………………... psychiatrická léčebna
PŽK…………………………. permanentní žilní katétr
RD…………………………... ranní doušky
TK…………………………… krevní tlak
TT…………………………… tělesná teplota
USA………………………… Spojené státy americké
VŠ………………………….... vysoká škola
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Abúzus alkoholu – nadměrné užívání alkoholu
Akutní intoxikace – prostá podnapilost
Antianxietické účinky – potlačují úzkost
Anxiolytika – léky odstraňující úzkost
Ataxie – porucha koordinace pohybů
Craving – bažení – silná touha užít látku
Ebrieta - podnapilost
Fluktuace – nepravidelné a nesoustavné pohyby
Korsakovova psychóza – amnestický syndrom – hluboké narušení krátkodobé
paměti
Palimpsesty – alkoholová okénka
Tremor – třes
Widmarkova reakce – stanovení redukujících látek
11
ÚVOD
V České republice je alkohol problém, který je často bagatelizován. Je zde velké
množství alkoholiků, počet závislých se pohybuje ve statisících. Tato skutečnost
na sebe nabaluje celou řadu negativních jevů, jako je kriminalita, rozvodovost
a chronická až smrtelná onemocnění. K léčbě se využívá terapie nebo poradenství
v protialkoholních léčebnách nebo na psychiatrických klinikách a dále v poradnách.
Léčba může být ambulantní nebo v rámci hospitalizace. Problémem však bývá,
že se na protialkoholní léčbu čeká dlouho. Pokud se tedy alkoholik rozhodne léčit, může
se stát, že po delší době, kdy má skutečnou možnost na léčbu nastoupit jeho odhodlání
vyprchá, reaguje impulzivně a na léčbu nenastoupí. Po protialkoholní léčbě je důležitá
doživotní abstinence, jinak je velmi pravděpodobná recidiva.
Cílem práce je seznámit čtenáře s problematikou alkoholismu a ošetřovatelským
procesem s pojeným s léčbou. Vybrané téma bylo zvoleno, protože je to problém široké
populace lidí. Inspirace pro téma bakalářské práce byla získána na odborné praxi
v oddělení léčby alkoholové závislosti v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou závislosti, dále
pak alkoholem jako drogou, rizikem vzniku závislosti, jejím vývojem, zjištěním důvodů
vzniku závislosti, následky jeho nadměrného užívání a léčbou. Vzhledem k nedostatku
soudobé odborné literatury jsou v textu využívány i starší, ale stále aktuální, tituly.
V praktické části práce je popsána ošetřovatelská anamnéza vybrané pacientky,
podrobný ošetřovatelský plán a její ošetřovatelské diagnózy.
12
1 ZÁVISLOST NA ALKOHOLU
1.1 Definice závislosti
„Syndrom závislosti (statistický kód F1x.2, na místo x před desetinou tečku
se doplňuje látka): Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních
fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem
větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou
charakteristikou syndromu závislosti je touha brát psychoaktivní látky, alkohol
nebo tabák.“ (NEŠPOR, 2011, s. 9 - 10)
Definitivní diagnóza závislosti se stanovuje tehdy, jestli během jednoho roku
došlo ke třem či více následujících jevů:
- pocit puzení nebo silná touha užít látku - craving
- potíže se sebeovládáním při užívání látky
- tělesný a psychický odvykací stav
- průkaz tolerance k účinku látky - vyžadování vyšších dávek látky
pro dosažení účinku původně vyvolanému nižšími dávkami
- pomalé zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů
- pokračování v užívání látek i přes škodlivé následky (poškození jater,
depresivní stavy, nebo toxické poškození myšlení). (NEŠPOR, 2011)
Syndrom závislosti může být přítomen pro určitou látku (např. Benzodiazepiny,
tabák), dále třída látek (např. opioidy), nebo širší řada různých látek. (NEŠPOR, 1996)
Kromě závislosti na alkoholu, které je tato bakalářská práce věnována, existuje
mnoho dalších, jako například na psychoaktivních látkách (drogy, psychofarmaka),
patologické hráčství (gambling) a další. (NEŠPOR, 2011)
13
1.2 Alkohol jako droga
Alkohol je nejčastěji užívanou psychoaktivní látkou. Je to společenská droga,
člověk ji nejčastěji konzumuje ve skupině. Pití alkoholu má velkou dlouholetou tradici
a společnost je k jeho užívání velice tolerantní. Tento postoj se však velmi často mění
při nadměrné konzumaci nebo po vzniku závislosti. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Člověk nemá žádné predispozice, které by ji nutilo pít alkohol. Chuť alkoholu
odpuzuje snad každého, kdo není zvyklý. Podnětem k překonání jeho negativ bývá
očekávání pozitivních účinků. (ŰHLINGER, 2009)
Alkohol působí nejvíce na nervový systém (řídí vědomí a emoce). Odhaduje
se, že jen v ČR je 7,2 % (18-65 let) alkoholiků. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Alkohol působí anxiolyticky (odstraňuje úzkost), uvolňuje napětí, zlepšuje
náladu a zvyšuje sebejistotu. Ovšem někteří jedinci na něj reagují smutkem, agresivitou
nebo zažívacími potížemi. V malých dávkách alkohol působí stimulačně a odstraňuje
veškeré zábrany. (VÁGNEROVÁ, 2002)
„Piji, protože jsem závislý na alkoholu. Nikoliv proto, že mám problémy. Čím víc
piji, tím větší problémy mám.“ (JÍLEK, 2008, s. 7)
1.3 Vztah člověka k alkoholu
Vztah člověka k alkoholu se dělí na tři části:
Abstinent – odmítá z nějakého důvodu alkohol a vůbec nepije. V minulosti
přítomnost takového jedince často vyvolávala ve společnosti rozpaky, v současné době
již méně, společnost se stává vůči odlišnostem jedinců, což souvisí se soudobou
akcentací svobody. (VÁGNEROVÁ, 2002)
14
Konzument – nevyhledává alkoholické nápoje pro jeho účinky, ale pro chuť.
Nečiní mu potíže abstinovat, ale nemá k tomu důvod. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Piják – vyhledává alkoholické nápoje pro účinky alkoholu – hlavně euforii
a krátkodobé antidepresivní a antianxietické (potlačující úzkost) účinky.
(VÁGNEROVÁ, 2002)
1.4 Riziko vzniku závislosti
Rizika vzniku závislosti se rozlišují na:
1) Genetická dispozice – člověk, kterému alkohol přináší díky jeho metabolické
dispozici zvlášť příjemné pocity a nepociťuje výrazné nepříjemné následky, vytváří
si snadněji závislost. Vrozený předpoklad reagovat na alkohol pozitivně ovlivňuje další
postoj k alkoholu: člověk se snáze naučí pít, jestliže mu alkohol přináší jen příjemné
zážitky (tedy alespoň zpočátku) a to například tím, že ho zbavuje úzkostí a posiluje
sebevědomí. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Také určité osobnostní rysy jako je nezdrženlivost, impulzivita a neschopnost
přímého sebeovládání, které se vyskytují u poruch osobnosti, rovněž představují
rizikový faktor. Člověk častěji užívá alkohol, neumí pít s mírou a tím si snadněji vytváří
návyk. (VÁGNEROVÁ, 2002)
2) Faktor učení – tendence k užívání vzniká nápodobováním rodičů
nebo pod vlivem party. Toto chování se projevuje zejména u lidí, kterým alkohol
poskytuje pozitivní prožitky. Negativní sociální následky se objevují až později
a na rozvoj návyku nemají vliv. (VÁGNEROVÁ, 2002)
15
Závislost na alkoholu je psychická (alkoholici řeší problémy alkoholem a jinak
problém nezvládají řešit) a biologická (projevy abstinenčním syndromem). Nadměrné
užívání alkoholu může mít tzv. charakter abúzu (nadužívání), který má celou řadu
negativních důsledků, člověk ale nemá potřebu pít stále, ještě nereaguje abstinenčním
syndromem. Závislost vzniká delším a pravidelným „nadužíváním“ alkoholu. Zpravidla
se závislost vytváří několik let. Délka vývoje závislosti je u každého různá.
U mladistvých se závislost vytváří mnohem rychleji, i za několik měsíců.
(VÁGNEROVÁ, 2002)
Alkoholismus je ve většině případů problémem mužů, i když závislých žen stále
více přibývá. Rizikovým obdobím je zejména u žen období středního věku, kdy
s pomocí alkoholu potlačují své problémy, se kterými se neumějí vyrovnat jinak.
(VÁGNEROVÁ, 2002)
1.5 Vývoj závislosti na alkoholu
Rozvoj závislosti má čtyři stádia:
1) Počáteční stadium – užívání alkoholu k potlačení nepříjemných stavů,
ke zvýšení dobré nálady, nebo je jeho požívání projevem sociální konformity, jako
je pití v zaměstnání či v partě. Postupem času se zvyšuje dávka alkoholu a zvyšuje
se frekvence pití. (VÁGNEROVÁ, 2002)
2) Stádium prodromální neboli varovné – z důvodu zvýšené konzumace
postupně stoupá tolerance k alkoholu a člověk potřebuje větší dávku alkoholu
k dosažení pozitivních pocitů, případně utlumení těch negativních, proto pije stále víc.
Ztrácí pak nad sebou kontrolu a velice často se opíjí. Varovným signálem začíná být,
když pije sám, popřípadě tajně. V tomto stádiu si člověk začíná uvědomovat, jak velkou
potřebu „pít“ má a pociťuje to jako nepříjemné varování. (VÁGNEROVÁ, 2002)
16
3) Stádium kritické – konzumace a tolerance k alkoholu se stále zvyšuje.
Objevují se amnézie (ztráta paměti v alkoholovém opojení). V tomto stádiu konzument
začíná ztrácet kontrola nad svým pitím, nedokáže se ovládnout a neumí pít s mírou.
Ovšem sám je přesvědčen, že kdyby chtěl a bylo to třeba, může s pitím přestat. Dělá
si výčitky, ale ani příště nedokáže své chování ovládat. Případná vůle po změně
se rychle vytrácí s přicházejícími abstinenčnímu příznaky, konzument již není schopen
své snahy realizovat. Závislý potřebuje alkohol denně, neobejde se bez něj,
ať už je motivace jakákoli. Když se nenapije, prožívá silně nepříjemné pocity, a proto
abstinovat nevydrží. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Užívání alkoholu vede k dalším problémům, hlavně k sociálním (konflikty
v rodině a na pracovišti). Proto později dává závislý člověk přednost společnosti lidí,
kteří také pijí a tuto závislost mu nevyčítají. Pod vlivem alkoholu se mění osobnostní
vlastnosti. Mění se hodnotový systém a dochází k oploštění zájmů i vztahů k lidem.
(VÁGNEROVÁ, 2002)
4) Stádium terminální – dochází k závislosti v takové formě, že požívání
alkoholu je základní a soustavnou potřebou. Konzument se opíjí rychleji, bez alkoholu
nevydrží. Pije nepřetržitě, pokud není k dispozici alkohol, používá jakékoliv náhražky.
Začíná hned ráno. Objevují se psychické a somatické poruchy z důvodu abúzu
alkoholem. Sociální konflikty s lidmi jsou stále závažnější. Alkoholik si mezi lidmi
nevybírá, akceptuje společnost kohokoli, kdo ho přijme, případně pije s ním, nebo
jej alespoň toleruje. Typické jsou stavy bezmocnosti a odevzdanosti, kdy si závislý
člověk uvědomuje, že není schopen zvládnout svoji závislost na alkoholu, protože
obtíže jsou, ať pije, nebo nepije. Postupem času dochází k tělesnému, psychickému
chátrání a úpadku v sociální sféře. (VÁGNEROVÁ, 2002)
17
1.6 Následky dlouhodobého užívání alkoholu
Alkohol je v naší zemi nejčastěji užívanou psychoaktivní látkou. Dle úřadu
zdravotnických informací a statistiky ČR v roce 2011 bylo nejvíce pacientů léčených
pro poruchy způsobené zneužíváním alkoholu (téměř 61 %, tj. 23 643 pacientů). Více
než polovina (54 %) těchto pacientů byla ve věku od 40–64 let a 35 % ve věkové
skupině 20–39 let. Počet mladistvých ve věku 15–19 let představoval 2 % (507
pacientů) z počtu pacientů nadužívajících alkohol a počty dětí do 15 let se pohybovaly
těsně nad 0 % (14 pacientů). (ÚZIS.CZ - NECHANSKÁ BLANKA, 2011)
V roční spotřebě alkoholu na jednotlivce patříme k zemím s nejvyšší konzumací
a z toho plyne i častost a závažnost komplikací, které alkoholismus přináší jak ve
zdravotní oblasti, tak ve společenské. Uvádí se, že 75 % vražd je spácháno pod vlivem
alkoholu. (MALÁ, 2002)
Akutní intoxikace (prostá podnapilost) se projevuje psychickou uvolněností,
ztrátou zábran, absencí úzkosti a zvýšeným sebevědomím. Nápadná je porucha
koordinace pohybů. Dochází k ataxii (porucha koordinace pohybů) a ke zpožďování
reakcí. (MALÁ, 2002)
Někdy se může dostavit na požitý alkohol zcela neobvyklá reakce (patická
ospalost) charakterizovaná kvalitativní poruchou vědomí s agresivním chováním,
kdy takto může reagovat i člověk proti svým zásadám. Jde o mrákotný stav, na jehož
průběh má člověk výpadek vzpomínek. Tento stav je nutno odlišovat od okének
(palimpsestů), které označují výpadek paměti na krátké, ohraničené úseky akutní
intoxikace, během kterých se nevyskytly žádné abnormní reakce na alkohol.
Tato porucha je dána tím, že požitý alkohol zabránil uložení vzpomínek do paměti.
(MALÁ, 2002)
18
Škodlivé užívání vede v průběhu let k předčasnému rozvoji aterosklerózy
se všemi komplikacemi (IM, CMP) k vředové chorobě, jaterní cirhóze, poruchám
pankreatu, ledvin a k mnoha dalším poškozením. Život alkoholiků je nejméně o deset
let kratší ve srovnání s ostatní populací. Časté jsou u nich deprese a sebevraždy.
Postupně se zvyšuje tolerance alkoholu, takže je nutno zvyšovat dávky. Absolvují
častěji několikadenní tahy, povahově se mění, hrubnou, ztrácí pocit odpovědnosti, lžou.
Vyhledávají důvody proč pít, chorobně žárlí a narušují citová pouta. Dochází k rozvratu
rodiny, problémům v zaměstnání. V posledním stádiu alkoholismu prudce klesá
tolerance, k opilosti dochází už po několika pivech. Z nedostatku peněz alkoholik
požívá náhradní nápoje (například čistící prostředky, které mohou uspíšit jeho smrt).
(MALÁ, 2002)
Z psychotických komplikací dlouhodobého užívání alkoholu jsou nejčastější
alkoholové halucinózy, projevují se sluchovými halucinacemi a silnou úzkostí nejvíce
ve večerních a nočních hodinách. Korsakovova psychóza (neboli amnestický syndrom –
hluboké narušení krátkodobé paměti) začíná halucinacemi, bludnou produkcí
a neklidem při současném narušení paměti. Po odeznění psychotických příznaků může
ztráta vštípivosti paměti přetrvat jako trvalý stav (korsakovský amnestický syndrom).
K trvalým následkům patří povahové změny (lehkomyslnost, žárlivost) a demence.
(MALÁ, 2002)
Pokud žena závislá na alkoholu požívá alkohol v době těhotenství, dojde u plodu
k FAS (fetální alkoholový syndrom), který je charakterizován defekty ve tvaru lebky,
končetin a mentální retardací. (MALÁ, 2002)
Dlouhodobě užívání alkoholu vede k poškození CNS (centrální nervový
systém). Projevuje se poruchou paměti s postupným úpadkem inteligence. Do této
kategorie patří i Korsakovova alkoholická psychóza, charakterizující se tupostí, apatií,
demencí a sociální degradací. (VÁGNEROVÁ, 2002)
19
1.6.1 Abstinenční syndrom
Alkoholový abstinenční syndrom vzniká reakcí na snížení či vynechání potřebné
dávky. Závislý člověk reaguje úzkostí, neklidem, depresivní nebo podrážděnou náladou,
bývá povětšinou malátný, mívá vegetativní potíže jako je pocení, tachykardie, třes,
bolesti hlavy a jiné. Objevují se často i halucinace a záchvaty křečí. Abstinenční
syndrom je důkazem metabolické závislosti na alkoholu. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Abstinenční syndrom s deliriem je bouřlivější reakcí závislé osoby na nedostatek
potřebné alkoholové dávky. Reakcí bývá i zde třes, pocení, tachykardie a někdy
záchvaty křečí, může se přidat těžká vegetativní reakce, silný neklid a úzkostlivost.
Objevují se poruchy vědomí, bludy, halucinace (nejčastěji mluví o drobném hmyzu).
Delirium tremens může skončit i smrtí. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Alkoholový odvykací stav se objevuje u osob s anamnézou dlouhodobého
a intenzivního abusu alkoholu. Dochází k němu během několika hodin až dní
po skončení konzumace alkoholu, nebo po redukci dávek pravidelně konzumovaného
alkoholu. Nejvyšší intenzita příznaků se projeví druhý den po vysazení. Projevy
jsou třes rukou, celého těla, pocení závratě, úzkost, sluchové halucinace nebo iluze,
nauzea, zvracení a poruchy spánku. Pokud nedojde ke komplikacím, odeznívá odvykací
stav během 4-5 dnů. Některé příznaky mohou přetrvávat ještě několik měsíců. Tento
stav může být komplikován křečemi, případně epilepsií, může také progredovat
do alkoholového odvykacího stavu s deliriem. (KALINA, 2003)
Alkoholické psychózy a halucinózy vznikají reakcí na snížení dávky alkoholu.
Objevují se nepříjemné sluchové halucinace, často jsou to hlasy, které mluví
o postiženém, nemocný má děsivé sny. (VÁGNEROVÁ, 2002)
1.6.2 Jaterní cirhóza
Patří po dobu moderní medicíny mezi nejsledovanější a také nejobávanější
choroby trávicího systému. Postihuje miliony lidí na světě. U většiny případů
je příčinou jaterní cirhózy virová infekce nebo alkohol. Odhaduje se, že celosvětově
je alkohol příčinou 50% všech jaterních cirhóz. (EHRMANN, 2006)
20
Jaterní cirhóza je chronické onemocnění jater. Játra jsou pro organismus
prakticky nenahraditelným orgánem. Cirhóza je velmi závažným onemocněním, které
vyžaduje včasný lékařský zásah. (EHRMANN, 2006)
Tato nemoc, je charakterizována postupnou přestavbou jaterní tkáně v nefunkční
vazivovou strukturu. Bývá narušen průtok krve játry, čímž je funkčnost jater rovněž
výrazně snížena. (EHRMANN, 2006)
Cirhóza se projevuje zpravidla nejprve nespecificky např. únavou, svalovou
slabostí, úbytkem hmotnosti, nadýmáním, nevolností, zvracením, plynatostí, říháním,
nesnášenlivostí některých jídel, změnami stolice, mírnými otoky kotníků, narušením
menstruačního cyklu. Později se mohou objevit problémy se srážlivostí krve, lze
pozorovat např. krvácení z dásní, častou tvorbu modřin apod. Dále může docházet
ke změně osmotických tlaků, neboť nemocná játra nevyrábí dostatek krevní bílkoviny
(albuminu), která udržuje osmotický tlak. Toto přispává ke vzniku tzv. ascitu,
což je přítomnost volné tekutiny v břišní dutině a ke vzniku otoků. U alkoholiků
se často vyskytuje žloutenka. Alkoholici tím pádem často trpí zvýšenou krvácivostí,
otoky a ascitem. Jsou vyhublí, mají vzedmuté břicho s pavoučkovitými névy, loupe se
jim kůže, vypadávají vlasy, jsou celí žlutí, mají sytě červené rty a jazyk a u mužů často
chybí ochlupení na hrudi. (EHRMANN, 2006)
Komplikace alkoholické cirhózy jsou velmi vážné a v podstatě nevratné.
Jde o známky chronického selhávání jater – trávicí potíže, zhubnutí s paradoxně velkým
břichem plným vody (ascites), krvácení z prasklých jícnových varixů (křečových
žil jícnu), ztvrdnutí jater, zhoršení funkce mozku, zvýšená pravděpodobnost vzniku
rakoviny jater. (EHRMANN, 2006)
Léčbou alkoholické cirhózy je abstinence, nejlépe totální. Vyžaduje to důvěru
a spolupráci nemocného s ošetřujícím lékařem, psychologem, případně psychiatrem
a především pomoc rodiny. K podpoření léčby se užívá i metoda farmakologická. Mezi
podpůrné léky patří např. Antabus. Používají se léky, ve kterých je obsažena účinná
látka Disulfam. (EHRMANN, 2006)
21
„Inhibují aldehyddehydrogenázu a po požití alkoholu dojde k zvýšení acetaldehydu,
který způsobí nevolnost, zvracení a bolest hlavy.“ (EHRMANN, 2006, s. 116)
1.7 Sociální důsledky závislosti na alkoholu
1.7.1 Zaměstnání
Závislost vede ke zhoršení pracovní výkonnosti. Konzument má horší
koncentraci pozornosti, je pomalejší, pracuje nepřesně a s chybami. Bývá nepřiměřeně
podrážděný, nervózní a mívá špatnou náladu. V zaměstnání je nespokojený, nepodává
dobrý výkon, ale vinu dává ostatním. Nedodržuje pravidelnou docházku do zaměstnání.
Má změněné sebehodnocení, často i neadekvátní sebevědomí, je přesvědčen o svém
dobrém výkonu. Nespokojenost nadřízených považuje za neopodstatněnou. Domnívá
se, že je nespravedlivě hodnocen. Nedovede být sebekritický. Pod vlivem alkoholu
dochází k absencím, fluktuaci (nepravidelný a nesoustavný pohyb) a poté i ke ztrátě
zaměstnání. Člověk, který je závislý často nemá energii ani motivaci k hledání nového
zaměstnání (bývá často odmítnut). Zůstává nezaměstnaný a ztrácí profesní roli.
(VÁGNEROVÁ, 2002)
1.7.2 Rodina
Alkoholismus představuje značnou zátěž pro celý rodinný systém. Dochází
k závažnému narušení mezilidských vztahů a ke změně rolí. Alkoholici bývají výbušní
a agresivní, chovají se bezohledně k partnerovi i k dětem. Lžou, nedodržují sliby,
jsou nespolehliví. Postupem času v rodině ztrácejí svou roli, prestiž i úctu.
Jsou nenáviděnými a opovrhovanými, tedy těmi, kdo kazí rodinou pohodu, a proto o ně
nikdo nestojí. Dochází k vyhasnutí emočních vztahů, k odcizení, osamělosti a pocitům
prázdnoty. Partnerské soužití negativně ovlivňují poruchy potence a sexuální apetence
alkoholiků. Zvyšují se u nich také žárlivecké tendence, které se rozvíjí bez ohledu
na skutečnost. Bývají podezíraví a nedůvěřiví. (VÁGNEROVÁ, 2002)
22
„Člověk závislý na alkoholu devastuje svou rodinu materiálně, sociálně
i psychicky.“ (VÁGNEROVÁ, 2002, s. 293)
„Člověk závislý na alkoholu není schopen uspokojivě plnit rodičovskou roli.“
(VÁGNEROVÁ, 2002 str. 294)
1.7.3 Společnost
Alkohol má i svou sociální funkci. Konzumuje se v případech, kdy je žádoucí,
aby se člověk uvolnil, odreagoval a navazoval lépe kontakty. Ovšem ve společnosti
se očekává, že lidé vědí, kde jsou hranice přijatelného společenského chování, kterou
by neměli překročit ani po požití alkoholu. V české společnosti je tolerance velmi
vysoká, ale i zde, pokud člověk ztratí schopnost regulovat své pití, shovívavost
společnosti končí: závislost tolerována není! Alkoholik má nízký sociální status,
tito lidé jsou odmítání, vystaveni opovržení a posuzováni jako „nechutní“, zejména
proto, že alkoholik není schopen plnit základní sociální role. Nerespektuje normy,
vyvolává konflikty, nedokáže vnímat, jaký vliv má alkohol na jeho chování
ani interpretovat reakce lidí, nemá ten správný náhled na situaci, a proto není tolerován
okolím. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Nedostatek orientace a kontroly nad svou situací a opakované nepříjemné zážitky
spojené s odmítáním, kritikou a opovržením posilují nejistotu a úzkost alkoholika. Celý
svět se mu jeví jako ohrožující a nespravedlivý. Občas je chopen
si přiznat svůj podíl viny, ale většinou nemá sílu situaci řešit jinak, než dalším únikem
k alkoholu. (VÁGNEROVÁ, 2002)
Alkohol odstraňuje zábrany, narušuje schopnost sebeovládání a zároveň
i adekvátního reagování na podněty vnějšího prostředí. Proto se pod vlivem alkoholu
zvyšuje riziko nehody, úrazu a škod. Intoxikace alkoholem je příčinou většiny trestných
činů. U lidí predisponovaných často dochází i k agresivním projevům. Neléčený
alkoholik ve většině případů končí jako bezdomovec, neschopný se o sebe postarat.
Zdrojem jeho obživy se stává „somrování“, vybírání odpadkových košů a drobné
krádeže. (VÁGNEROVÁ, 2002)
23
1.8 Zjištění alkoholové závislosti
Zjištění alkoholové závislosti je obtížné, jelikož dotyční nadměrné užívání
alkoholu nechtějí často přiznat ani sami sobě, natož lékařům. Zpravidla bagatelizují
množství i důsledky. Někteří lékaři zaujímají k závislým kategorický, rozhodný,
konfrontační přístup, jiní zase nejprve navazují pozitivní terapeutické kontakty.
Vzhledem k obrovskému lhaní ze strany závislých, schopnosti manipulovat a sloužit
droze není dodnes jasné, který přístup je pro další osud nemocného příznivější. Abúzus
je často provázen i jinou psychickou poruchou, jako je deprese a úzkost. Někdy je těžké
odlišit, zda jsou psychické poruchy způsobeny alkoholem, nebo zda návyk vznikl
jako jedna z forem sebeléčení. Je známo, že anxiolytické (odstraňující úzkost) účinky
alkoholu, mohou vést k jeho nadměrnému užívání u stresovaných osob. (HÖSCHL,
1997)
Podezření na abúzus se potvrzuje toxikologickým vyšetřením moče a krve.
Vysoká hladina v krvi při nepřítomnosti klinických známek intoxikace mohou
potvrzovat míru tolerance. U většiny drog se můžou najít stopy ještě do 2 dnů v moči.
(HÖSCHL, 1997)
1.8.1 Zjišťování hladiny alkoholu v krvi
„Hladinu alkoholu v krvi zjišťujeme Widmarkovou reakcí (stanovení
redukujících látek), alkohol můžeme zjistit i v moči. Hladina alkoholu v krvi
(alkoholemie) přesahující 0,3 ‰ jednoznačně svědčí pro požití alkoholu. Lehké
podnapilosti (ebrietě) odpovídá alkoholemie do 1,5 ‰. Hladina v rozmezí 1,5-2,5 ‰
odpovídá středně těžké opilosti, hodnoty nad 2,5 ‰ již značí těžkou opilost.
Při alkoholemii kolem 5 ‰ dochází ke smrti. K orientačnímu zjištění alkoholu v dechu
používáme detakoholové trubičky.“ (MALÁ, 2002 str. 52)
24
1.8.2 Fyzické vyšetření
Při podezření na abúzus (neboli nadměrné užívání alkoholu) se nesmí zanedbat
ostatní zdravotní souvislostí. U alkoholiků je třeba dát pozor, zda nemají vnitřní zranění.
U každého podezření na abúzus je třeba prohlédnout povrch těla. Vždy je třeba zjistit
časový průběh abúzu: Je trvalý, či nárazový? Kdy, kde a za jakých okolností je látka
užívána? Je to jen rekreační droga? Je pokaždé vázána na nějakou společenskou
událost? Zjištění historie užívání. Abstinence a relaps. Do jaké míry návyk ovlivňuje
společenské a pracovní uplatnění? Zjistit ekonomickou okolnost abúzu. (HÖSCHL,
1997)
1.9 Léčba
„Zvládnutím biologické léčby, tj. abstinenčního syndromu, je záležitostí
medicínskou, která trvá relativně krátkou dobu. Obtížnější a dlouhodobější je léčba
psychické závislosti, překonání návyku řešit problémy alkoholem změna životního
stereotypu.“ (VÁGNEROVÁ, 2002 str. 296)
Cílem celé léčby je udržet abstinenci. V prvotní fázi je nutná detoxifikace, někdy
i v rámci hospitalizace. Během abstinence by se měli léčit psychické komplikace.
Při léčbě se musí dosáhnout náhledu ze strany nemocného. Musí si uvědomit,
že je alkoholik. Často je vyžadována spolupráce rodiny, přátel a zaměstnavatele.
Většinou se to podaří teprve tehdy, když alkoholikovi hrozí ztráta zaměstnání, rodiny
a těžké zdravotní problémy. Více účinná je skupinová psychoterapie než individuální.
Velikou pozitivní roli mohou sehrát různé podpůrné organizace, jako je AA a jiné
organizace pro rodiny pacientů. Účinná jsou i sociální opatření zejména v rámci rodinné
terapie, která specifikují dopad návyku na ostatní členy rodiny. V rámci snahy o řešení
se musí prodiskutovat práva a povinnosti všech zúčastněných. (HÖSCHL, 1997)
25
1.9.1 Psychoterapie
Při terapii je nutné mít na zřeteli různá hlediska. Nejvyšším cíle terapeutické
skupiny je, aby závislý se sám stal schopen terapie. Skupina by měla mít různé složení
nejen profesní, sociální, ale i podle stáří, temperamentu, způsobu vnímání, vlastních
potřeb a životních zkušeností. (FÜRST, 1997)
Při terapeutické práci je důležité respektovat dohody pro spolupráci. Zcela
jednoznačně je nutné dohodnout abstinenci. Mezi cíli terapie jsou rozhodující
i pozitivní cíle jako je znovunalezení sebeúcty, cti a seberealizace. Aktivní cíle
se zdají být jednodušší, ale pasivní cíle jsou stejně důležité: trpělivost; nechat věci
přicházet a přijímat je; umět užívat závislost a bezpečí jako takové. (FÜRST, 1997)
Nejdůležitější je i součinnost veřejnosti. Nově získaná sebeúcta a schopnost
nepít, nesmí zůstat tajné. Musí se postupně stávat veřejnou, stále veřejnější, až bude
samozřejmou. Vše se musí nacvičovat. Nejdříve se spolupacienty, poté s partnerem,
s příbuznými a konečně pak s kolegy v práci. Je to nesmírně těžké, ale velice důležité.
Každý další člověk, který o zdolávaném problému ví je garantem pomoci a odlehčuje
závislému od počátečních potíží, které by nevydržel, kdyby na jejich řešení zůstal sám.
I to je důležité nacvičovat, například při hře na role. To samé platí pro trénink
osvobození ze sociální izolace. (FÜRST, 1997)
Zvláštní význam patří další svépomocné péči ve skupinách. Je třeba pacientům
ukázat, že svépomoc a samoléčba jsou někdy účinnější než umělé terapeutické nabídky.
(FÜRST, 1997)
1.9.2 Farmakologická léčba
„Averzní farmakologická léčba spočívá v podávání disulfiramu (ANTABUS),
který působí výraznou averzní reakci při kombinaci s alkoholem. Projevuje
se zrudnutím, bolestí hlavy, dušností, hypoventilací, tachykardií, hypotenzí, pocením,
úzkostí, slabostí a zmateností, pocitem pulsace v hlavě a v uších. Averzní léčbu
zahajujeme v denním stacionáři nebo při hospitalizaci (riziko nežádoucí reakce).
26
Antabus podává zdravotnický personál. Před jeho podáváním je nutno provést základní
vyšetření (krve, moči EKG), protože základním principem léčby je vlastně umělé
vyvolání silných negativních projevů již po velmi malém požití alkoholu.“ (HÖSCHL,
1997 str. 62)
Ústavní léčba trvá většinou 3 měsíce, léčba nařízená soudem trvá mnohem déle
(„do té doby než splní svůj účel“). O dobrovolnou léčbu bez dohledu zdravotnického
personálu se pokoušejí závislí jedinci ve společnostech Anonymních alkoholiků.
(MALÁ, 2002)
Léčba deliria tremens probíhá podáváním psychofarmak (Heminevrin,
Haloperidol, Tiapridal, Diazepam a další) a také symptomatickou léčbou hrozících
komplikací jako je dehydratace, hypokalémie, kardiální dekompenzace,
bronchopneumonie. K delirujícímu pacientovi je nutno přistupovat opatrně. Nelze
vyloučit jakýkoli neočekávaný zvrat. Zvýšené sugestibility (ovlivnitelnost) lze využít
k podání nápoje a k aplikaci injekcí. K léčbě alkoholové halucinózy a jiných
psychotických komplikací používáme neuroleptika (psychofarmaka používaná pro
antipsychotický účinek především při léčbě psychotických poruch). Při trvalých,
alkoholem podmíněných poruchách je někdy nutno zvažovat úpravu způsobilosti
k právním úkonům. (MALÁ, 2002)
„Při protialkoholním léčení jde především o to, aby pacient změnil svůj životní
styl, své životní stereotypy, aby se naučil žít bez návykové látky, aby změnil
svůj žebříček hodnot.“ (BLAHOŠ, 2002 str. 26)
27
1.10 Ošetřovatelské aspekty péče o neklidného pacienta
1.10.1 Přístup k neklidnému pacientovi
„Získá-li sestra pocit, že je pacient neklidný, že hrozí riziko napadení, musí
zvolit vhodný přístup k nemocnému. Nikdy s ním nesmí hovořit o samotě, nebo se sním
uzavřít v místnosti. Vždy musí mít na blízku další členy zdravotnického týmu.
Nepopuzuje pacienta, to znamená, nejde s ním do konfrontace.“ (MARKOVÁ, 2006 s.
138)
„Zvláště obtížné situace vznikají při prvním kontaktu sestry s pacientem
v akutním stádiu nemoci, přivezeným do zdravotnického zařízení proti jeho vůli.
V těchto situacích se musí sestra velmi rychle zorientovat, aby mohla včas předejít
případným komplikacím.“ (MARKOVÁ, 2006 s. 138)
Dojde-li k vyhrocení situace a chování pacienta se stává nebezpečné a ohrožující
pro něj a pro jeho okolí, lze po vyčerpání všech ostatních možností ke zklidnění
pacienta použít krajní řešení omezující opatření. Nejčastěji používanými postupy
je omezení v lůžku či terapeutická izolace. Omezení pacienta je vždy možné jen
na určitou dobu. Musí-li sestra řešit otevřenou agresi, dbá zejména na bezpečí pro
pacienta, na bezpečí pro ostatní pacienty a, na bezpečí pro další personál. (MARKOVÁ,
2006)
Zvládání neklidu a kontaktu s neklidným, nespolupracujícím a agresivním
pacientem je jeden z mnoha specifik práce sestry na psychiatrii. Při své praxi se často
setkává s celou řadou komplikovaných situací. Jakým způsobem je zvládne, záleží
na jejích zkušenostech, teoretických základech a schopnosti zvolit vhodný přístup
k pacientovi. (MARKOVÁ, 2006)
28
1.10.2 Omezení pacienta v lůžku
Je to krátkodobé znehybnění pacienta v lůžku za využití popruhů horních
a dolních končetin. Cílem tohoto omezení je zabránit sebepoškození pacienta, zajistit
bezpečnost pro ostatní pacienty a zdravotnický personál, zabránit poškození majetku,
vytvořit podmínky pro zahájení terapeutického procesu. Indikací k omezení jsou
závažné projevy psychomotorického neklidu ohrožujícího okolí, autoagresivní projevy
s bezprostředním rizikem sebepoškození či sebevraždou, nebo vlastní žádost pacienta.
(MARKOVÁ, 2006)
Pacient omezený v lůžku by měl být uložen mimo dosah ostatních pacientů.
Jelikož přístup ostatních pacientů k pacientovi v omezení může mít negativní vliv
na jejich psychický stav. Také hrozí riziko napadení pacienta v omezení, tedy nežádoucí
uvolnění popruhů jinými pacienty. V průběhu omezování nesmějí být používány
bolestivé hmaty. Musí být v maximální možné míře respektována důstojnost. Lékař
či sestra vysvětli nemocnému důvody vedoucí k omezení na lůžku. Na počátku omezení
je pacientovi změřen TK a P. Omezování pacienta může vést k výraznému stresu
i fyzickému zatížení pacienta. (MARKOVÁ, 2006)
Po celou dobu omezení musí být pacientovi věnována zvýšená péče. Je průběžně
sledován sestrou, pozornost je zejména zaměřena na projevy nemocného, stav vědomí
a prokrvení fixovaných končetin. V hodinových intervalech se měří, TK a P.
Ošetřovatelská péče se především zaměřuje na péči o hydrataci, vyprazdňování,
hygienu, prevence dekubitů, péče o dýchací cesty, prevence negativních důsledku
z omezení končetin, minimalizace psychické zátěže pacienta. (MARKOVÁ, 2006)
Po ukončení omezení je vhodné pacienta i nadále zvýšeně sledovat, aby sestra
mohla reagovat na eventuální komplikace psychického či somatického charakteru
plynoucí z předchozího omezení. Problematika omezovacích prostředků je legislativně
upravena zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách - používání omezovacích
prostředků (MARKOVÁ, 2006)
29
Rada pana Prim. MUDr. Karla Nešpora, CS.:
„Pokud byste museli mluvit s lidmi, kteří jsou pod vlivem alkoholu, buďte opatrní.
Alkohol zvyšuje agresivitu a podstatným způsobem se podílí na násilných trestných
činech (bývá zjišťován v těle pachatelů i obětí). S opilým člověkem mluvte spíše tichým
a klidným hlasem. Tón hlasu je často důležitější nežli to, co říkáte. Udržujte také
bezpečnou vzdálenost, a pokud to jde, rychle odejděte.“ (NEŠPOR, 2006, s. 36)
30
2 PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 Kazuistika
42letá žena - Američanka žijící v ČR byla 29. srpna 2011 v 16:16 přivezena
manželem na psychiatrické oddělení v PL Bohnicích. Byla hospitalizovaná na pavilonu
č. 8. Je to již 4. hospitalizace pacientky v PL Bohnice, předchozí byla v roce 2008.
Alkohol pije denně (1,5l vína). Naposledy požila alkohol v den, kdy proběhla
hospitalizace - 1,5l vína. Takto intenzivně pije již 3 měsíce. Při vstupním vyšetření
pacientka nadýchala 3,9 ‰. Pacientka přivezena dobrovolně na odvykací léčbu,
motivována k léčbě.
2.2 Zhodnocení klienta dle modelu Gordonové
Podpora zdraví
Z počátku hospitalizace pacientka odhodlaná a motivovaná ke své léčbě. Snaží
se dodržovat léčebný režim a užívat léky, které jí předepsala lékařka. Později však
pacientka nespolupracuje a je neklidná. Ví, jaký je její stav a jak je důležitá její léčba,
což vedlo k rozhodnutí léčbu podstoupit dobrovolně. Rodina se snaží pomoci, zvláště
její manžel se často chodí ptát na její stav.
Výživa
Pacientka má dietu číslo 2- šetřící s ohledem na její zdravotní stav. Chuť k jídlu
je dostatečná. V jídle není vybíravá, má ráda zeleninu, ovoce i sladká jídla. Výkyvy
v tělesné hmotnosti nepozoruje. Její BMI je 19,1 (168cm, 54kg). Pitný režim během
hospitalizace je velmi dobrý, vypije cca 2 liry tekutin denně, nejvíce pije čaj. Kožní
turgor i stav sliznic je dobrý. Kůže je celistvá, růžová a dobře prokrvená.
31
Vylučování a výměna
S vyprazdňováním moči má pacientka obtíže jen v noci, kdy neudrží moč
a pomočí se. Za noc i dvakrát. Se stolicí obtíže nemá. Na stolici chodí pravidelně.
Pocení je zvýšené díky odvykacímu stavu.
Aktivita a odpočinek
Pacientka je plně soběstačná ve všech sebeobslužných činnostech. V posledních
dnech má možnost vycházek, využívá je pro pocházky s manželem. Přes den si čte
a luští křížovky a večer si povídá se spolupacientkami a dívá se na televizi.
Při ergoterapii vyrábí různé předměty, jako jsou košíky, či náušnice s přívěskem na krk.
Hodně ji to baví. Doma má kočky a pejska. Ráda s nimi chodí na vycházky. Ráda běhá
a chodí cvičit. Se spánkem nemá obtíže, jen ze začátku hospitalizace nespala. Jinak spí
dobře. Ráda si pospí i v odpoledních hodinách. Držení těla je vzpřímené, koordinace
pohybů dobrá.
Vnímání a poznávání
Pacientka je orientována místem a osobou, mírně dezorientovaná časem.
Vnímání a prožívání své osoby i okolí podává přiléhavě. Halucinace po 4 dnech
hospitalizace ustoupila. S pamětí pacientka žádné problémy nemá. Její verbální projevy
jsou plynulé. V komunikaci je pacientka nedůvěřivá, nechce se otvírat cizím lidem.
Na všechny otázky odpovídá a občas se i sama zapojí do rozhovoru.
Vnímání sebe sama
Hodnotí se jako velmi přátelská, ale zároveň i uzavřená. Nerada se svěřuje
se svými problémy cizím lidem. V Americe měla spoustu přátel, které tam nechala
a často se jí po nich stýská. Kolektivu pacientek se nestraní. Její závislost jí v mnoha
ohledech změnila. Občas je jí smutno a je plačtivá. Hodně jí záleží na rodině
a její budoucnosti.
32
Vztahy
Žije s manželem v panelákovém bytě. Manžel jí během hospitalizace nosí
vše potřebné a v době pacientčina existenčního volna jí doprovází. Její manžel se chce
rozvést. Už jí nedokáže věřit, jelikož to není poprvé, co se opila a léčí se,
ale hodně jí podporuje a je schopen ji podpořit i finančně, chtějí být nadále dobří
přátelé. Také za ní chodí její velmi dobrý kamarád, který ji v její léčbě podporuje.
Sexualita
Se svým manželem měli uspokojivý sexuální život. Nezaznamenala žádné
problémy. Žádné děti spolu neměli.
Zvládání zátěže – odolnost vůči stresu
Na stres a zátěžové situace doma reagovala úzkostí a začala pít. Bývá velmi
neklidná až i trochu agresivní. Sebevražedné myšlenky nikdy neměla.
Životní princip
Pacientka není věřící, je spíše materialistická. V životě považuje za důležité
přestat pít a začít znovu pracovat a žít spokojeným životem. Čím dál tím více
si uvědomuje, jak je důležité, aby se vyléčila a jak je důležité její zdraví.
Bezpečnost a ochrana
V době hospitalizace nemá žádné sebevražedné úmysly, ani v minulosti
se nevyskytovaly.
Komfort
Aktuálně nepociťuje akutní ani chronickou bolest. Z počátku hospitalizace
v důsledku odvykacího stavu a medikace se projevovaly subjektivní obtíže jako
například nauzea, třes celého těla a pocení. V současné době obtíže nemá.
Růst a vývoj
V této oblasti jsem nenalezla žádné ošetřovatelské problémy.
33
2.3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: XY Pohlaví: žena
Datum narození: Věk: 42
Adresa bydliště a telefón:
Adresa příbuzných:
RČ: 000000/0000 Číslo pojišťovny: 111
Vzdělání: vysokoškolské Zaměstnání: nezaměstnaná
Stav: vdaná Státní příslušnost: ČR, USA
Datum přijetí: 29. 1. 2012 Typ přijetí: hospitalizace
Oddělení: PLB – Detoxifikační odělení 8 Ošetřující lékař: MUDr. L. H.
Důvod přijetí udávaný pacientem:
Závislost na alkoholu. Chce se léčit.
Medicínská diagnóza hlavní:
F10.2 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu – odvykací
stav s deliriem.
Medicínské diagnózy vedlejší:
F10. – akutní intoxikace při přijetí. F10.3 – rozvoj odvykacího stavu. Jaterní
ethylická cirhóza, hypotenze.
VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ
TK: 120/75 Výška: 168 cm
P: 78´ Hmotnost: 54 kg
D: 19´ BMI: 19,1
TT: 36,7°C Pohyblivost: třes celého těla
Stav vědomí: mírně dezorientovaná
Časem
Krevní skupina: 0 Rh+
34
Nynější onemocnění:
F10.2 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu – odvykací
Stav s deliriem. F10. – akutní intoxikace při přijetí. F10.3 – rozvoj odvykacího
stavu. Jaterní cirhóza, hypotenze.
Informační zdroje:
Informace získány od pacientky, jejího manžela a tchýně.
2.4 ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza:
Matka: 85 let - zdráva
Otec: 71 let - zdráv
Sourozenci: bratr - zdráv
Děti: pacientka děti nemá
Osobní anamnéza :
Překonané a chronické onemocnění:
Prodělala běžné dětské nemoci, dlouhodobá hypotenze, epilepsie v roce 2006,
udává kontakt s hepatitidou, má ethylickou cirhózu jaterní. Pacientka jiné závažné
onemocnění neudává.
Hospitalizace a operace:
PL Bohnice 3. hospitalizace na detoxifikačním oddělení. Operace pacientka žádné
neprodělala.
Úrazy: 0
Transfúze: 0
Očkování: řádné dle očkovacího kalendáře
35
Léková anamnéza
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Essentiale forte
N
tbl. 300 mg 1 – 1 – 1 Hepatoprotektivum
Simepar cps. 70 mg 1 – 1 – 1 Hepatoprotektivum
Helicid 20 cps. 20 mg 1 – 0 – 0 Antiulceróza
Diazepam tbl. 5 mg ½ - ½ - ½ Anxiolytikum
Alergologická anamnéza
Léky: 0
Potraviny: 0
Chemické látky: 0
Jiné: pyly
Abúzy
Alkohol: s alkoholem má problémy od roku 2001. Pije 1,5l vína denně. Odvykací
stav provází tremor, pocení, palimpsesty (alkoholická okénka) a RD
neudává. Epilepsie postethylická v roce 2006. Patologické hráčství neudává.
Kouření: pacientka je nekuřačka
Káva: příležitostně
Léky: 0
Jiné drogy: 0
Psychiatrická anamnéza: se závislostí má problém od roku 2001. Opakovaně byla
pacientka hospitalizovaná v PL Bohnice. Hospitalizována též PL Apolinář, kde
byla léčena naposledy roku 2008.
36
Gynekologická anamnéza
(u žen)
Menarché: 1985
Cyklus: nepravidelný
Trvání: 5 dní
Intenzita, bolesti: střední, bolest občasná
PM: srpen 2011
A: 0
UPT: 4
Antikoncepce: nebere
Menopauza:
Potíže klimakteria:
Samo-vyšetřování prsou: příležitostně,
sledována na mamografu
Poslední gynekologická prohlídka: červenec
2011
Sociální anamnéza:
Stav: vdaná
Bytové podmínky: bydlí s manželem v panelákovém bytě
Vztahy, role, a interakce v rodině: pacientka je vdaná, bohužel vztah s manželem
neklape. On se chce rozvést. Už jí nedokáže věřit, jelikož to není poprvé, co se opila
a léčí se, ale hodně jí podporuje a je schopen ji podpořit i finančně, chtějí být stále
dobří přátelé.
Záliby: ráda si čte, luští křížovky, ráda se dívá na televizi. Doma má kočičky a
pejska – to je její velká záliba – ráda s nimi chodí na procházky.
37
Pracovní anamnéza
Vzdělání: vysokoškolské vzdělání – marketing a finance
Pracovní zařazení: momentálně nezaměstnaná. V ČR pracovala do roku 2004 jako
Advertising Media Director – ředitelka mezinárodní firmy zabývající se reklamou.
Od roku 2005 pacientka pracovala 1 rok v telekomunikační společnosti. V roce
2006 pak v bance. Potom pomáhala manželovi s jeho prací.
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: pracovala 16 let, prozatím je
nezaměstnaná kvůli své závislosti
Vztahy na pracovišti:
Ekonomické podmínky: dluhy a finanční tíseň pacientka nemá
Spirituální anamnéza
Religiozní praktiky: nevěřící
Podle vlastních slov pacientky: Byla doma s manželem, tajně popíjela a začala
padat, tak jí manžel přivezl do PL Bohnice. Včera vypila asi 1,5 litru vína. Postupně pije
každý den asi tak 1,5 litru vína. Takto to trvá přibližně 3 měsíce. Tvrdý alkohol nepije
vůbec. Od roku 2001 pociťuje problém s alkoholem. Tehdy ale nepila každý den.
V roce 2005 se to velice zhoršilo a nastoupila poprvé na léčbu do PL Bohnice. Po léčení
abstinovala asi 1 rok. Pak tedy nastoupila na léčbu k Apolináři. Pacientka uvádí,
že abstinovala v roce 2009, kdy nastoupila do nového zaměstnání jako manager
ve školce, v té době pila pouze o víkendu. Když se zamyslela nad důvodem svého pití,
tak žádný nenašla. Uvádí, že má skvělého manžela, psa, kočky, hezký byt, chodí cvičit,
běhat a sportuje. Pacientka si neuvědomuje, že by někdy nastal nějaký zlom. Pacientka
se při sepisování anamnézy sama na sebe zlobí a chce se léčit. Udává, že vidiny
ani slyšiny nemá, sebevražedné sklony taktéž ne. Spí bez problémů a chuť k jídlu
normální.
Lékařem zjištěné status praesens psychicus
Pacientka je lucidní (při vědomi), vigilní (bdělá). Je orientovaná osobou,
místem, ale mírně dezorientovaná časem. Mentálně v normě. Řeč je přiléhavá
a bez latence (nezjevné). Kontakt a spolupráce s pacientkou je kvalitní. Forie (nálada)
38
v normě, bez výrazné tenze (napětí) či anxiety (úzkost). Emočně je velice stabilní.
Její myšlení je koherentní (logické), bez bludné produkce. K situaci je velmi kritická,
ale verbalizuje motivaci k léčbě.
Lékařem zjištěné status praesens somaticus
Stavba těla a výživa normostenická. Hlava poklepově nebolestivá,
bez jakéhokoli patologického nálezu. Zornice jsou izokorické (stejně široké), bulby jsou
ve středním postavení a volně pohyblivé, přítomen třes víček. Skléry jsou bíle
a spojivky růžové. Hrdlo je klidné, jazyk plazí středem, je přítomen třes. Jazyk
bez povlaku. Štítná žláza a uzliny jsou nehmatné. Hrudník je souměrný, dýchání
sklípkové. Poklep plný a jasný. Ozvy ohraničené, šelest žádný, břicho je měkké,
prohmatné, nebolestivé a bez rezistence (odporu). Dolní končetiny bez otoků. V horních
končetinách viditelný třes. Přítomen třes celého těla. Hematomy na levém boku, pravém
boku, levém rameni, na levém koleni a na pravém předkolení.
Závěrečná diagnóza lékaře: F10.2 Poruchy duševní a poruchy chování
způsobené užíváním alkoholu – odvykací stav s deliriem. Při přijetí altest 3,9 ‰.
Závěr lékaře
Pacientka komplexně vyšetřena s diagnózou a závěrem F10. – akutní intoxikace
při přijetí. F10.3 – rozvoj odvykacího stavu. F10.2 – syndrom závislosti na alkoholu.
42letá Američanka žijící v ČR, opakovaně léčena. Nyní 4. Hospitalizace v PL
Bohnice. Naposledy léčena v roce 2008. Přichází pro recidivu. Altest 3,9 ‰. Problém
s alkoholem již od roku 2001. Epileptické záchvaty v rámci odvykacího stavu v roce
2006. Pije alkohol denně 1,5 litru vína. Tvrdý alkohol nepije. Palimsesty nemá,
odvykací stav má (pocení, třes, nauzea). Naposledy pila alkohol v den přijetí (1,5 litru
vína), ale postupně pije už 3 měsíce. Na CPP i oddělení stav stejný: lucidní, orientovaná
místem, osobou, mírná dezorientace v čase. Kontakt i spolupráce kvalitní, forie (nálada)
v normě, bez výrazné tenze (napětí) či anxiety (úzkost). K situaci pacientka kritická, ale
verbalizuje motivaci k léčbě. Rozvoj odvykacího stavu – třes celého těla, pocení.
Medikace infuzní terapie: v plánu stabilizace. Vstupní laboratoř a moč na toxikologii
odebrána. Dobrovolný vstup signován, informace podávat manželovi, tchýni a rodičům,
pracovní neschopnost nepotřebuje.
39
POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 5. 1. 2012
Popis fyzického stavu
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Hlava a krk „Mám časté bolesti hlavy,
často se cítím unavená“
Hlava: lebka mezocefalická,
poklepově nebolestivá bez
patologického nálezu.
Oči: zornice jsou izokorické, bulby
ve středním postavení a volně
pohyblivé, přítomen třes víček.
Skléry jsou bílé a spojivky růžové.
Uši a nos: bez výtoku.
Dutina ústní: rty souměrné, růžové,
vlhké, jazyk plazí ve střední čáře,
přítomen třes, bez povlaku. Zuby
povleklé nahnědlým povlakem.
Krk: souměrný, šíje volná. Štítná
žláza a uzliny jsou nehmatné.
Hrudník
a dýchací
systém
„Nepociťuji žádné obtíže,
občasně se zadýchávám“
Hrudník je souměrný, dýchání
sklípkové, poklep plný a jasný.
Ozvy ohraničené, šelest žádný. Prsy
symetrické. Lymfatické uzliny
nehmatné.
Srdeční a cévní
systém
„Mám občas nízký krevní
tlak“
Srdce: úder hrotu je neviditelný,
akce srdeční pravidelná, frekvence
78´, ozvy ohraničené, bez šelestů,
TK 128/75, bez cyanózy.
Břicho
a GIT
„Obtíže s vyprazdňováním
stolice nemám, chodím
pravidelně“
„Mám jaterní cirhózu“
Břicho: měkké, prohmatné,
nebolestivé a bez rezistence. Játra
mírně zvětšena.
Defekace: vyprazdňování střeva
pravidelné.
40
Močový
a pohlavní
systém
„V noci neudržím moč a
pomočím se do postele“
„Bohužel 4x jsem
podstoupila potrat“
Genitál normálně vyvinutý.
Močový měchýř: nepřesahuje
symfýzu, nebolestivý. Uretra bez
výtoku. Labia majora bez zduření.
Okolí konečníku klidné. Občasné
pomočování v noci následkem
léčebného procesu.
Kosterní
a svalový
systém
„Bývám dost často unavená a
slabá“
„Po alkoholu dost často
padám a mám modřiny“
Pohyblivost zhoršená, hrubá i
jemná motorika s mírnou
odchylkou. Páteř bez
patologických změn.
DK bez otoků, HK viditelný třes.
Viditelný třes celého těla.
Hematomy: levý bok, pravý bok,
levé rameno, na levém koleni a na
pravém předkolení způsobené
pádem.
Nervový
a smyslový
systém
„Třesou se mi ruce“ Lucidní, vigilní. Orientovaná
osobou, místem, ale mírně
dezorientovaná časem. Řeč
přilehlá bez latence. Forie
v normě. Emočně stabilní. Čich a
sluch bez patologie.
Endokrinní
systém
„Nemám žádné obtíže“ Štítná žláza a uzliny nezvětšeny.
Bez zevních projevů.
Imunologický
systém
„Často bývám nemocná“ Zvýšené pocení v důsledku
odvykacího stavu. Alergie
neudává. Pacientce jsou podávány
vitamíny.
Kůže a její
adnexa
„Mám sucho kůži a spoustu
modřin“
Kůže a sliznice jsou bledé, suché.
Mírný ikterus. Jizvy žádné, otoky
41
na H i DK. Dekubity nepřítomny.
Vlasy krátké, nehty neupravené.
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Stravování Doma: „Nestravuji se pravidelně,
ale chuť k jídlu mám“
V léčebně: „Moc mi tu chutná,
vaří tu dobře“
Pacientka váží 54kg a měří
168cm. Její BMI je 19,1.
Pacientka má dietu číslo 2s
ohledem na její zdravotní stav.
Příjem
tekutin
Doma: „Piji dostatečně, ale
nejvíc jsem pila alkohol“
V léčebně: „Vypiji asi 2 litry
denně“
Pitný režim je dobrý pije 2 litry
denně. Je pod neustálým
dohledem, aby pitný režim
nebyl moc velký.
Vylučování
moče
Doma: „Chodila jsem na WC a
problémy jsem neměla“
V léčebně: „V noci mám
problémy, často za noc se
pomučuji“
Přes den chodí pravidelně na
záchod, v noci se však
pomočuje. A noc i dvakrát.
PMK odmítá.
Vylučování
stolice
Doma: „Problémy se stolicí
nemám, chodím pravidelně“
V léčebně: „Také nemám obtíže,
chodím pravidelně“
U pacientky není potřeby
podávání přípravků. Chodí zde
pravidelně na WC.
Spánek
a bdění
Doma: „Spím dobře“
V léčebně: „Ze začátku jsem
nemohla spát, ale teď už se mi spí
lépe“
Ze začátku hospitalizace s ní
byly obtíže, byla agresivní a
nespala. Musela být i kurtována.
Nyní spí celkem dobře.
Pacientka má dobré podmínky
ke spaní.
42
Aktivita
a odpočinek
Doma: „Ráda chodím se svým
pejskem na procházky“
„Ráda chodím cvičit a běhat“
„Večer si ráda čtu“
„Odpoledne se ráda prospím“
V léčebně: „Mám teď možnost
chodit ven a to jsem ráda“
„Ráda si tu povídám s děvčaty,
který mají stejný problém“
Přes den chodí na povinné
aktivity, velmi jí to baví. Snaží
se komunikovat se všemi
ostatními pacientkami.
Nejraději tu má ergoterapii, kdy
vytváří různé košíky nebo
náušnice.
Hygiena Doma: „Ráda se koupu ve vaně“
V léčebně: „Tady se sprchuji“
Pacientka je samostatná. Velice
čistotná. Dodržuje všechny
zásady hygieny.
Samostatnost Doma: „Jsem celkem
soběstačná“
V léčebně: „Ze začátku jsem
potřebovala dopomoc, ale teď už
je dobré“
Pacientka je plně soběstačná.
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Vědomí „Žádné obtíže nevnímám“ Pacientka lucidní a
vigilní.
Orientace „Myslím, že se orientuji
dobře, jenom mám trochu
problémy s časem“
Orientovaná osobou,
místem, ale mírná
dezorientace je
časem.
Nálada „Náladu mám většinou
dobrou, ale občas je mi
smutno“
Mírně depresivní a
někdy náladová.
43
Paměť Staropaměť „Nemám žádné problémy“ Paměť je velmi
dobrá, je schopna
vyprávět své minulé
zážitky.
Novopaměť „Nemám žádné problémy“ Je schopna si
zapamatovat nové
informace, ale občas
se jí musí věci
opakovat.
Myšlení „Myslím si, že je bez
problémů“
Myšlení je v celku
logické a někdy i
reálné.
Temperament „Jsem velmi přátelská, ale
zároveň i dost uzavřená“
Trochu uzavřená, má
strach cokoliv o sobě
říci, ale kolektivu se
nestraní.
Sebehodnocení „Celkem si myslím, že
normální, i když si mnohdy
nevěřím“
Moc si nevěří, ale
mínění má o sobě
dobré.
Vnímání zdraví „Teď se cítím zdravá a
zdraví si vážím, i když jsem
hodně pila“
Staví své zdraví mezi
první příčky
v žebříčku hodnot,
ale pití jí dost ničí.
Vnímání zdravotního
stavu
„Svůj zdravotní stav vnímá
jako velmi špatný“
Kdybych si mohla vybrat,
nikdy bych s pitím nezačala“
Svůj zdravotní stav
vnímá jako velkou
zátěž, bojí se, že až
odejde z léčebny,
nezvládne to, jako už
tolikrát nezvládla.
Reakce na onemocnění
a prožívání onemocnění
„Prožívám to velmi špatně,
ale můžu si za o sama“
Onemocnění v ní
vyvolává velký strach
a obavy.
Reakce na hospitalizaci „Teď už tu jsem dobrovolně, Zpočátku velmi
44
chci se léčit“ špatná, ale dnes už se
s tím vypořádala.
Adaptace na onemocnění „Nechtěla jsem takto skončit
a nechci se s tím smířit, chci
bojovat“
Přiměřené
onemocnění.
Projevy jistoty a nejistoty
(úzkost, strach, obavy, stres)
„Nejsem si vůbec ničím jistá,
mám velký strach, co bude“
Jistotu necítí
žádnou, jen ví, že i
když se s ní manžel
rozvede, tak ji se
vším pomůže.
Zkušenosti z předcházejících
hospitalizací (iatropatogenie,
sorrorigenie)
„Žádné si nevybavuji“ Nezjištěno.
Posouzení sociálního stavu
SUBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Komunikace Verbální „Myslím si, že je
vše dobré, jenom
má čeština není
dobrá“
Komunikace
přiměřená věku.
Řeč je přiléhavá a
bez latence.
Neverbální „Myslím, že s tím
nemám problémy“
Komunikace
přiměřená. Plně
využívá
gestikulace a
mimiky.
Informovanost O onemocnění „Jsem dobře
informovaná“
Ví, co onemocnění
obnáší a co to
způsobuje.
45
O diagnost.
metodách
„Byla jsem
informována
dostatečně“
Informována
dostatečně a
opakovaně.
O léčbě
a dietě
„Dostala jsem dobré
informace“
„Vím, co to obnáší“
Informována
dostatečně a
opakovaně.
O délce
hospitalizace
„Vím, jak dlouho
trvá základní léčba a
že, je nedostačující“
Informována jak
dlouho trvá
základní léčba a i
to, že je
nedostačující.
Sociální role
a jejich ovlivnění
nemocí,
hospitalizací
a změnou životního
stylu v průběhu
nemoci
a hospitalizace
Primární
(role související
s věkem
a pohlavím)
„Jsem 42letá žena“ Bez patologií.
Sekundární
(související
s rodinou
a společenskými
funkcemi)
„Jsem hlavně
manželka, dcera,
snacha a
manažerka“
„Bojím se, že v roli
manželky už jsem
selhala“
Manželka, dcera,
snacha a
managerka. Roli
manželky teď
nezvládá.
Terciální
(související
s volným časem
a zálibami)
„Ráda si čtu,
chodím běhat a
cvičit“
Bez patologií.
46
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT:
Ordinovaná vyšetření: krevní vyšetření - biochemické vyšetření, hematologické
vyšetření, serologické vyšetření.
Výsledky:
Biochemické vyšetření Referenční meze:
S – CRP 0,4 mg/l 0,1 – 5
S – Močovina 1,8 mmol/l 2 – 6,7
S – Kreatinin 58 ųmol/l 53 - 97
S – Sodík 134 mmol/l 136 - 145
S – Kalium 3,37mmol 3,8 – 5,4
S – Chloridy 96 mmol/l 98 - 107
S – Bilirubin 15 ųmol/l 3,4 – 17,1
S – ALT 1,8 ųkat/l 0,05 – 0,73
S – AST 3,28 ųkat/l 0,08 – 0,67
S – GMT 23,06 ųkat/l 0,14 – 0,63
S – Alkalická fosfatáza 2,14 ųkat/l 0,66 – 2,4
S – Celková bílkovina 78,6 g/l 64 – 85
S – Albumin 42,5 g/l 35 – 53
S – Beta – Lipoprotein 9,4 g/l 3,6 – 6,4
S – Glukoza 8,2 mmol/l 4,2 – 5,6
Hematologické vyšetření
Hemoglobin 130 g/l 120 – 160
Hematokrit 0,386 0,35 – 0,47
Erytrocyty 3,85 3,9 – 5,1
Trombocyty 98 109
/l 154 – 394
Leukocyty 7,33 109
/l 4 – 10
P – Quick (INR) 0,91 l 2 – 4
P – APTT 0,94 0,8 – 1,2
Serologické vyšetření
S – Anti HAV IgM – negativní
S – Anti HAV IgG – negativní
S – HCV - negativní
47
Konzervativní léčba:
Dieta: dieta šetřící číslo 2 Pohybový režim: snížený
RHB: 0
Výživa: přiměřená onemocnění
Medikamentozní léčba:
 Per os:
Essentiale forte N – 1 – 1 – 1
Simepar – 1 – 1 – 1
Helicid 20 – 1 – 0 – 0
Diazepam - ½ - ½ - ½
 Intra venózní: F1/1 500 ml + 7,5 % KCL 20 ml + 1 ampule Apaurinu (10mg/2ml);
G5 % 500ml + 10 % MgSO4 1 ampule + 1 ampule Apaurinu
(10mg/2ml) + vitamin B, C + 7,5 % KCL 10 ml
 Per rectum: 0
 Jiná: 0
Chirurgická léčba: 0
48
Situační analýza:
Pacientka byla přijata plánovaně na oddělení léčby závislostí v PL Bohnice.
V prvních dnech pacientka ležela na uzavřeném detoxifikačním oddělení. Kde měla
klidový režim a zpočátku intravenózní léčbu. Odvykací část byla pro ni nejhorší, proto v
začátku byla nespolupracující, musela být i připoutána na lůžko. V dalších dnech
pacientka díky narůstající spolupráci a po podepsání dobrovolného vstupu byla
přeložena na detoxifikační část s mírnějším dohledem, kde se postupně seznamovala
s ostatními pacientkami. Dne 20. 9. 2012 byla pacientka přeložena na oddělení s denním
režimem. Kde probíhají terapeutické sezení, různé denní činnosti jako například jízda na
koních, vyrábění košíčků, ale také si pacientky musí uklízet své pokoje, uklízet chodby,
koupelny a záchody – na to vše mají rozpis o službách. Plán ošetřovatelské péče je
stanoven od 6. 2.2 012 – 8. 2. 2012. Pacientka dodržuje pitný režim a stravu. Sleduje se
bilance tekutin. V rámci oddělení je samostatná. V noci spí a usíná dobře. V oblasti
sebepéče je samostatná. Pacientka má povolené návštěvy manžela, který ji navštěvuje.
Celkové hodnocení:
V průběhu hospitalizace na oddělení léčby závislostí se stav pacientky výrazně
zlepšil. Pacientka je seznámena se svým onemocněním a následnou léčbou, kdy hlavní
je abstinence. Zpočátku měla problémy spolupracovat, ale později si povídala a
spolupracovala. Komunikace byla velmi příjemná. Ráda povídala o své rodné zemi, a
jak se jí stýská. Po 10 dnech byla přeložena na „dolní“ detoxifikační oddělení, kde
spolupracovala s psychologem. Za dalších 12 byla přeložena na oddělení s denním
režimem. Zde se jí líbilo nejvíce. Měla tu spoustu aktivit, jako jsou vycházky, vyrábění
košíků a jiné. Docházel za ní manžel, který měl velký zájem o jejím uzdravení, takže
chodil a společné rodinné terapie.
49
2.5 Ošetřovatelský plán
Pacientka byla hospitalizovaná od 29. 1. 2012 na detoxifikačním oddělení.
Naše praxe v PL Bohnicích začala 5. 2. 2012. Od začátku své hospitalizace byla
pacientka neklidná a nespolupracovala. Prodělala několik epileptických záchvatů. Měla
halucinace, kdy viděla svou matku a povídala si s ní. Chtěla jít na svatbu své
kamarádky. V době neklidnosti byla připoutaná na lůžko pomocí kurtů a byl změněn
status jejího dobrovolného vstupu na nedobrovolný.
Dne 5. 2. 2012 je stále pacientka hospitalizovaná na uzavřeném detoxifikačním
oddělení. Ráno jsme pacientce změřili TK, P a TT. Poté se šla pacientka osprchovat
a provedla ranní hygienu. Podala jsme pacientce ranní léky pod kontrolou. Dopoledne
dostala infuzi – FR 500 ml + KCL 7,5 % /20 ml + vitamín B, C po 1 ampulce. Po obědě
dostala polední léky a změřili jsme TK,P. Odpoledne pacientka hovořila s lékařkou.
Dnes se cítí dobře, přes den i četla a luštila křížovky. Pacientka celý den spolupracovala
a byla klidná. Chvílemi plačtivá, ale postupně klidnější. Večer si povídala
se spolupacientkami. V noci zvracela a dle ordinace lékaři jí byl podaný Torecan
intravenózně 1 ampule.
Dne 6. 2. 2012 jsme měřili pacientce fyziologické funkce a podala ranní
medikaci pod dohledem. Provedla hygienu a byla ji podána infuze – FR 500 ml + KCL
7,5 % 20 ml + vitamín B, C po 1 ampulce. Během dne se pacientka vážila a měřila.
Po obědě jsme pacientce podali polední medikaci a změřili fyziologické funkce.
Odpoledne měla sezení s lékařkou. Sama vnímá svůj stav jako pozitivní a ráda
by se už posunula v léčbě, byla v dobré náladě, četla si a povídala se spolupacientkami.
Celou noc spala.
Dne 7. 2. 2012 je to 10 den hospitalizace pacientky. Ráno byly provedeny
odběry na kreatinin, močovinu, krevní obraz, na ionty – chloridy, kalium, natrium
a jaterní soubor, CRP, APTT, Quick a INR. Ráno jsme změřili fyziologické funkce
a podali léky pod kontrolou. Osprchovala se a provedla ranní hygienu. Pacientce jsme
z důvodu ukončení intravenózní léčby odstranili kanylu z levého předloktí.
50
Po obědě jsme podali medikaci pod kontrolou a změřila TK, P. Odpoledne pacientka
hovořila s lékařkou. Obdržela dopis od soudu pro Prahu 8 o NV. Má strach, že si pro ni
přijde policie. Lékařka pacientce vysvětlila význam NV. Léčit se chce a chce žít. Jinak
se cítí dobře, přes den si četla. Celou noc spala.
Důležitou součástí na uzavřeném detoxifikačním oddělení je klid na lůžku, bazální
psychoterapie – podpůrná léčba a motivační léčba pacientky, proto jsou pacienti díky
medikaci často unaveni a více spí.
Dne 8. 2. 2012 byla pacienta přeložena na „dolní“ detoxifikační oddělení
(mírnější režim). Má klidový režim, a podepsala DV. Dne 20. 2. 2012 přeložena na
režimovou část oddělení. Během hospitalizace na režimové části oddělení se pacientka
začlenila, ale hovořila o podepsání negativního reverzu, chce odejít. Prý léčba zde není
pro ni vyhovující. Tříměsíční léčbu v PL Bohnicích dokončila a pak nastoupila léčbu
v psychiatrické léčebně Červený Dvůr. U pacientky hrozí vysoké riziko recidivy.
51
2.6 Ošetřovatelské diagnózy
Ošetřovatelská péče o nemocné se závislostí na psychoaktivních látkách je velmi
individuální a rozdílná podle toho, jakém stádiu nemoci se jedinec nachází.
V akutní fázi, kdy jde o detoxifikaci nemocného, nebo u pacienta v deliriu,
musíme sledovat somatický i psychický stav i potencionální problémy pacienta.
Ošetřovatelské intervence by měly být zaměřeny na bezpečí pacienta a na prevenci
úrazů, na dobré osvětlení místnosti. Detoxifikace probíhá na uzavřeném detoxifikačním
oddělení, kde odeznívají odvykací potíže.
Seznam ošetřovatelských diagnóz dle NANDA taxonomie I. a seřazeno
dle priorit
1) Neefektivní léčebný režim z důvodu nespolupráce pacientky projevující se
nedodržováním režimu oddělení.
2) Urgentní inkontinence z důvodu akutního stavu při základním onemocněním
projevující se opakovaným pomočováním v noci.
3)Akutní zmatenost z důvodu základního onemocnění projevující se dezorientací
v čase.
4)Strach a úzkost z důvodu ztrát životních jistot projevující se špatným usínáním.
5)Abúzus během hospitalizace z důvodu závislosti na alkoholu projevující se
poruchami chování, nespoluprací a arogancí.
6)Riziko infekce v souvislosti se zavedením PŽK projevující se zarudnutím a
bolestí.
Aktuální ošetřovatelské diagnózy
Neefektivní léčebný režim z důvodu nespolupráce pacientky projevující se
nedodržováním režimu oddělení.
Cíl dlouhodobý: pacientka dodržuje léčebný režim a spolupracuje s personálem
(do 2 týdnů).
52
Cíl krátkodobý: pacientka akceptuje potřebnou změnu chování, aby bylo možno
dosáhnout žádoucích výsledků (do 1 týdne).
Priorita: střední.
Výsledná kritéria:
 pacientka si uvědomuje vážnost svého onemocnění (do 4 dnů),
 projevila takovou změnu chování a způsob života, který umožní pokračovat
v léčebném režimu (do 6 dnů),
 pacientka je klidná (do 3 dnů).
Plán intervencí:
 nalezni příčiny přispívající k současné situaci - ihned,
 zjisti jak moc je pacientka seznámena s nárokem své léčby – do 24 hodin,
 naslouchej pacientce, vysvětli důležitost léčby - ihned ,
 podávej psychofarmaka dle ordinace lékaře při agresi a nespolupráci -
denně.
Realizace od 5. 2. – 10. 2. 2012:
S pacientkou jsme si v klidu sedli a povídala si s ní. Pečlivě jsme naslouchali jejím
problémům a snažili se jí pomoci při rozhodování do budoucnosti. Domluvili jsme
jí pohovor s lékařkou. Při podání psychofarmak jsme postupovali v klidu a vysvětlili
význam podání. Vše provádíme pod odborným dohledem zdravotnického personálu.
Hodnocení 10. 2. 2012:
Dosáhli jsme spolupráce pacientky a změnu jejího chování k důležitosti její léčby.
Uvědomuje si závažnost svého onemocnění. Dodržuje léčebný režim a zapojuje
se do komunikace s ostatními spolupacientkami. Začala si i číst a luštit křížovky.
53
Urgentní inkontinence z důvodu akutního stavu při základním onemocnění
projevující se opakovaným pomočováním v noci.
Cíl dlouhodobý: pacientka chápe důsledky svého onemocnění a všechny postupy,
kterými lze toto onemocnění překonat a zmírnit jeho následky
(do 1 týdne).
Cíl krátkodobý: pacientka zná cviky na posílení pánevního dna (do 2 dnů).
Priorita: střední.
Výsledná kritéria:
 zná vhodnost složení nápojů (do 2 dnů),
 pacientka je edukována o dodržování pitného režimu (do 1 dne),
 pacientka je edukována o pomoci druhé osoby (do 1 dne).
Plán intervencí:
 seznam pacientku s pomůckami pro inkontinenci – do 1 dne,
 seznam pacientku o vhodnosti složení nápojů, dodržování pitného režimu a
pitím před spaním – do 1 dne,
 zaznamenávej frekvenci pomočování v průběhu 5ti dnů.
Realizace od 5. 2. – 10. 2. 2012:
Poučili jsme pacientku, jak je důležité, aby dodržovala pravidelné návštěvy toalety.
Zaznamenávali jsme frekvenci pomočování. Poučili jsme ji o nápojích a pitím
před spaním. Seznámili jsme jí s možností použití kompenzačních pomůcek, jako
jsou pleny a vysvětlili důvod jejího nočního pomočování a poučili ji o vhodnosti složení
nápojů.
Hodnocení 10. 2. 2012:
Pacientka se naučila různé cviky na posílení pánevního dna. Na noc si bere
pacientka pleny. Častost nočního pomočování ustoupila. Chápe důsledky nočního
pomočování. A zná vhodnost složení nápojů
54
Akutní zmatenost z důvodu základního onemocnění projevující se
dezorientací v čase.
Cíl dlouhodobý: pacientka zahajuje změny životního stylu a chování zabraňující
recidivě problému (do 3 týdnů).
Cíl krátkodobý: jasně si uvědomuje realitu, místo, čas a je orientována všemi
kvalitami (do 1 týdne).
Priorita: střední.
Výsledná kritéria:
 pacientka si jasně uvědomuje realitu, místo, čas a je orientován všemi
kvalitami - do 2 dnů,
 má navozený pravidelný cyklus spánku a bdělosti – do 1 dne,
 pacientka je schopna udržet pozornost – do 3 dnů,
 zahajuje změny životního stylu a chování zabraňující recidivě problému –
do konce hospitalizace.
Plán intervencí:
 zhodnoť rozsah poruchy orientace, schopnosti udržet pozornost,
komunikovat s okolím a přiměřeně reagovat – do 1 dne,
 sleduj podrážděnost, míru úzkosti, neklidu, dezorientace, apatie, lhostejnosti
a halucinace v časových souvislostech – denně,
 ptej se pacientky jaký je den, kolikátého je, kde se nachází a
kdo je – denně.
Realizace od 5. 2. – 10. 2. 2012:
S pacientkou jsme si každé ráno povídali a ptali se jí kolikátého je, jaký je den,
kde se pacientka nachází a kdo je. Sledovali jsme její naladění každý den a ptali se,
jak se cítí, jak se vyspala a jak se dnes má.
55
Hodnocení 10. 2. 2012:
Pacientka je orientovaná časem. Změnila postupně svůj životní styl a náhled
na své onemocnění tedy na svůj problém a snaží se dělat vše pro to, aby se to už
neopakovalo.
Strach a úzkost z důvodu ztrát životních jistot projevující se špatným
usínáním.
Cíl dlouhodobý: užívá správných postupů v prevenci jejího vzniku (do 2 týdnů).
Cíl krátkodobý: pacientka umí vyjádřit své pocity úzkosti (do 5 dnů).
Priorita: střední.
Výsledná kritéria:
 umí rozlišit konkrétní strach a úzkost (do 3 dnů),
 snaží se řešit své problémy (do 2 dnů).
Plán intervencí:
 sleduj projevy úzkosti – denně,
 naslouchej pacientce se zájmem, respektem a úctou – denně,
 umožni pacientce popsat její pocity – do 1 dne,
 zapoj pacientku do nejrůznějších aktivit, které mohou odvést
její pozornost od problému – denně,
 podávej léky dle ordinace lékaře a sleduju jejich účinky a vedlejší účinky –
denně.
Realizace od 5. 2. – 10. 2. 2012:
Sledovali jsme pacientčiny projevy úzkosti a naslouchali se zájmem. Povídali
jsme si o jejích problémech a snažili jsme se je společně vyřešit. Pacientka byla
zapojena do aktivit jako je čtení knížky a luštit křížovky. Dle ordinace jsme podali léky
na úzkost. Léky jsme připravovali a podávali pod odborným dohledem zdravotnického
personálu.
56
Hodnocení 10. 2. 2012:
Pacientka se uklidnila a naučila se projevovat své pocity. Naučila se rozlišovat
úzkost a konkrétní strach. Naučila se řešit své problémy v klidu a postupně.
Potencionální diagnózy
Abúzus během hospitalizace z důvodu závislosti na alkoholu projevující se
poruchami chování, nespoluprací a arogancí.
Cíl dlouhodobý: zabránit abúzu během hospitalizace (denně).
Cíl krátkodobý: kontrola dodržování režimu, pravidelné kontroly altestu (denně).
Priorita: vysoká.
Plán intervencí:
 dohlédni na dodržování režimové léčby - denně,
 zajisti pravidelnou účast na psychoterapii – denně,
 dohlédni na pravidelnou účast na rodinné terapii – do 2 dnů,
 zajisti zvýšený dohled a pravidelný zápis do dokumentace - denně.
Realizace od 5. 2. – 10. 2. 2012:
Pacientka je hospitalizována na uzavřeném oddělení, kde je zvýšený dohled. Každý
den dohlížíme na dodržování pravidelného režimu. Kontrolujme, zda pacientka užívá
své léky. Má pravidelné sezení s lékařem. Rodina dochází na pravidelné rodinné terapie
s pacientkou a lékařem. Farmaka podáváme dle ordinace lékaře a pod dohledem
zdravotnického personálu.
Hodnocení 10. 2. 2012:
Pacientka dodržuje léčebný režim. Je seznámena se zákazem požívání alkoholu.
57
Riziko infekce v souvislosti se zavedením PŽK projevující se zarudnutím
a bolestí.
Cíl dlouhodobý: pacientka si nestěžuje na bolest v místě vpichu (do 3 dnů).
Cíl krátkodobý: místo vpichu je klidné, okolí vpichu není zarudlé, místo vpichu je
suché a dobře kryté (do 1 dne).
Priorita: střední
Plán intervencí:
 postupuj asepticky u ošetřování invazivních vstupů – denně,
 vyměňuj krytí pravidelně každý den,
 prováděj výměnu kanyly každých 72 hodin,
 kontroluj místo vstupu a ptej se pacientky na bolest – denně.
Realizace od 5. 2. – 10. 2. 2012:
Každý den jsme PŽK převazovali. Připravili jsme si sterilní krytí, dezinfekci
a čtverečky na otření. Postupovali jsme asepticky. Okolí PŽK jsme vždy zkontrolovali.
Na bolest v místě vpichu jsme se ptali pacientky každý den a při každém podávání
infuze.
Hodnocení 10. 2. 2012:
Permanentní žilní katétr je sterilně krytý a místo vpichu suché. Okolí vpichu
je klidné a není zarudlé. Pacientka si nestěžuje na bolesti. Prováděli jsme pravidelné
výměny PŽK pod odborným dohledem zdravotnického personálu.
58
2.7 Doporučení pro praxi
Vzhledem k tomu, že problematika alkoholové závislosti je velice specifická a
vyžaduje nejen od samotných pacientů, ale také od jeho blízkých a v neposlední řadě i
od personálu specifický přístup. Na základě studia a poznatků z praxe vyplývají
následující doporučení.
Doporučení pro všeobecné sestry:
 vždy empatický přístup k pacientům a zachování profesionální role,
neodsuzovat/nelitovat, důraz na důstojnost pacienta,
 doživotní vzdělávání psychiatrických sester – pravidelné pořádání seminářů
pro psychiatrické sestry,
 pravidelné pořádání seminářů pro psychiatrické sestry,
 spolupráce s lékařským týmem – multidisciplinární (s psychology,
sociálními pracovníky atd.),
 podporovat pacienty v léčbě,
 naslouchat a být nablízku
 povídat si o jejich problémech.
Doporučení pro pacienta:
 zajistit mnoho užitečných informací co alkohol způsobuje, jak moc škodí a
proč s ním přestat,
 podat informace o léčbě, popřípadě dát kontakt na dobrého psychologa,
 dodržovat zdravý životní styl – navštěvovat pravidelně lékaře, hovořit o
svých problémech, přiznat si pochybení, vyhýbat se rizikovým situacím,
včas vyhledat odbornou pomoc, aktivně vyhledávat informace o
problematice abstinence/alkoholové závislosti,
 dát pacientovi všechny důležité kontakty, aby věděl na koho se v případě
recidivy obrátit,
 dát seznam všech léčebných zařízení detoxifikační, ale i následné péče a
chráněná bydlení.
59
Doporučení pro rodinu:
 zapojení rodiny do léčby,
 navštěvovat s pacientem rodinné terapie,
 snažit se všemi způsoby zabránit v popíjení alkoholu,
 nemít v blízkosti nemocného jakýkoli druh alkoholu,
 podporovat ho v léčbě a dokazovat, že mu na něm stále záleží.
60
ZÁVĚR
Tématem bakalářské práce byl ošetřovatelský proces u pacienta
se závislostí na alkoholu. Cílem práce bylo informovat čtenáře o této problematice
a podrobně ji popsat včetně léčby, ošetřovatelského procesu a dalších informací
týkajících se problému alkoholismu. Informace uvedené v této práci rozšiřují znalosti
čtenáře a upřesňují podrobnosti spojené s touto problematikou. Dle zkušeností
je léčba v České republice kvalitní, ale informovanost veřejnosti o možnostech léčby
se závislostí na alkoholu je nedostatečná. Pití alkoholu má velkou dlouholetou tradici
a společnost je k jeho užívání velice tolerantní. Alkohol, i přesto že je legální, stále
zůstává drogou srovnatelnou s heroinem či jinými opiáty.
Tato práce byla velkým přínosem, zároveň i podnětem ke shrnutí dostupných
informací a snaze o hlubší porozumění danému tématu. V budoucnu mohou tyto
zjištěné informace využít všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotničtí záchranáři a
i jiné obory. Bylo zjištěno mnoho nových přínosných informací.
61
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Citováno dle normy ČSN ISO 690:2011
1. DUŠEK, Karel, Alena VEČEŘOVÁ – PROCHÁZKOVÁ. První pomoc v psychiatrii.
Praha: Grada Publishing a. s., 2005. ISBN 978-80-247-0197-9.
2. EHRMANN, Jiří jr., Petr SCHNEIDERKA, Jiří EHRMANN. Alkohol a játra. 1.
vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2006. ISBN 978-80-247-1048-X.
3. FÜRST, Maria. Psychologie, Včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. ÖBV
Pädagogischer Verlag GmbH, Wien, 1993. Translation Jiří HORÁK 1997.
Votobia, 1997. ISBN 978-80-7198-199-0.
4. HÖSCHL, Cyril a kolektiv. Psychiatrie učebnice pro vyšší zdravotnické školy. 1. vyd.
Scientia Medica, 1997. ISBN 978-80-85526-64-6.
5. JÍLEK, Jan. Ze závislosti do nezávislosti (spoluzávislí a nešťastní). Praha: Roční
období, 2008. ISBN 978-80-85524-03-1.
6. KALINA, Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 1, 2, Mezioborový přístup. 1.
vyd. vydal Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 978-80-86734-05-6.
7. MILLEROVÁ, Geri. Adiktologické poradenství. Praha: Galén, 2011.
ISBN 978-80-7262-765-3.
8. MALÁ, Eva, Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie učebnice pro zdravotní sestry a další
pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál 2002. ISBN 978-80-7178-700-0.
9. MAREČKOVÁ, Jana. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada
Publishing a. s., 2006. ISBN 978-80-247-1399-3.
10. MARKOVÁ, Eva, Martina VENGLÁŘOVÁ, Mira BABIAKOVÁ. Psychiatrická
ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing a.s., 2006.
ISBN 978-80-247-1151-6.
11. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost, Současné poznatky a perspektivy
léčby. 4. vyd. Praha: Portál 2011. ISBN 978-80-7367-908-8.
12. NEŠPOR, Karel, Ladislav CSÉMY. Bažení (craving). Praha: Sportpropag a.s.,
1999.
13. NEŠPOR, Karel. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha:
Sportpropag a. s., 1996.
14. NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý. Brno: Host, 2006. ISBN 978-80-7294-206-9.
62
15. NĚMCOVÁ, Jitka, Ilona MAURITZOVÁ. Manuál k úpravě písemných prací.
Praha: Maurea, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-902876-8-6.
16. RITSON, Bruce. Komunitní přístupy k řešení problémů s alkoholem. Praha: Státní
zdravotní ústav, 2002. ISBN 978-80-7071-203-1.
17. ŰHLINGER, Claude, Marlyse TSCHUI. Když někdo blízký pije. Praha: Portál,
2009. ISBN 978-80-7367-610-0.
18. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese, Variabilita a
patologie lidské psychiky. 3. vyd. Praha: Portál, 2002.
ISBN 978- 80-7178-678-0.
19. VOKURKA, Martin. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf, 2004.
ISBN 978-80- 7345-037-2.
20. BLAHOŠ, Jaroslav. Lékařské listy- příloha Zdravotnických novin- Psychiatrie.
2002. (5). 34-35. ISSN 0044-1996
21. Antabus In: Google Česká republika [online]. Google ©2013. [cit. 2013-03-17].
Dostupné:http://www.google.cz/search?q=antabus&hl=cs&source=lnms&tbm=isch&sa
=X&ei=WjNHUa5sxSzBvKgagP&sqi=2&ved=0CAcQAUoAQ&biw=1184&bih=567#
imgrc=HE3460GPhsSC7M%3A%3BQh7Fh3Jd1OSkM%3Bhttp%253A%252F%files.al
koholik.webnode.cz%252F2000000023186432804%252Fantabusmedium.jpg%3Bhttp
%253A%252F%252Falkoholik.webnode.cz%252Fantabus%252F%3B239%3B405.
22. ACTAVIS Příbalová informace: Informace pro uživatele. In: Lékárna.cz. Pears
Health Cyber, s.r.o.., 2012. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z:
http://www.lekarna.cz/antabus-50x400mg-sumive-tablety-138597
23. Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy)
2011/ÚZIS ČR. [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Nechanská
Blanka. 2012 [cit.2013-03-20]. Dostupné: http://www.uzis.cz/rychleinformace/ambulantni-pece-pacienty-uzivajici-psychoaktivni-latky-alkohol-jine-
drogy-
roce-2011
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Prohlášení o sběru informací k vytvoření bakalářské práce I
Příloha B – Antabus – příbalový leták II
Příloha C – Heminevrin – příbalový leták III
Příloha D – Denní program pacientů na detoxifikačním oddělení,
pracovní den IV
Příloha E – Denní program pacientů na detoxifikačním oddělení,
den pracovního volna V
I
Příloha A - Prohlášení o sběru informací k vytvoření bakalářské práce
Prohlašuji, že jsem veškeré informace a podklady použité ke zpracování bakalářské
práce čerpala v rámci studia na odborné praxi.
V Praze dne 29. 3. 2013
podpis
II
Příloha B – Antabus – příbalový leták
Obr. Antabus 200g tbl
Zdroj: GOOGLE, 2013
Obsahuje látku disulfiram. Forma léku: šumivá tableta. Dávka se nechá rozpustit ve
sklenici vody a bezprostředně před požitím se obsah promíchá.
Antabus je indikován při odvykací léčbě chronického alkoholismu. Reaguje
s alkoholem. Použití jako psychická podpora.
Kontraindikací jsou srdeční nedostatečnost, psychózy, těhotenství, přecitlivělost na
léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku a lékovou závislost.
Nesmí se podávat minimálně 24 hodin po posledním požití alkoholu.
Dávkování: Přesné dávkování a délku léčby určí lékař. První den léčby se užívají 2
šumivé tablety (800 mg) Antabusu v jedné dávce, další den 1 1/2 tablety (600 mg), třetí
den 1 tableta (400 mg), čtvrtý a pátý den 1/2 tablety (200 mg). Dále se užívá udržovací
dávka 1/2 tablety (200 mg) nebo 1/4 tablety (100 mg) denně. Týdenní dávka 700-1400
mg se může užívat ve dvou nebo třech dávkách v průběhu týdne.
Pro zjištění účinnosti léčby může lékař rozhodnout o provedení zkoušky alkoholem.
(LÉKÁRNA.CZ, 2012)
III
Příloha C – Heminevrin – příbalový leták
(LÉKÁRNA.CZ, 2012)
IV
Příloha D – Denní program pacientů na detoxifikačním oddělení PL Bohnice
stanice 31, pracovní den
V
Příloha E – Denní program pacientů na detoxifikačním oddělení PL Bohnice stanice
31, den pracovního volna