C Praktická část Cl Ošetřovatelský proces/šetření/výzkum se vztahuje k tématu a cíli práce. C2 Byly použity vhodné metody a nástroje (ošetřovatelský model). D Ošetřovatelský proces/Analytická část Dl Ošetřovatelský proces - požadované náležitosti/je provedena analýza získaných údajů. Zhodnocení ošetřovatelského procesu/diskuze umožňuje zpracování doporučení, výstupů práce. (Obsahuje diskuzi s uvedenými teoretickými zdroji.) E Závěry a přínos pro oblast ošetřovatelství El Závěrečná část hodnotí, zda bylo dosaženo stanoveného cíle práce. Práce obsahuje adresné vyjádření, kde a jak ji lze využít. Výstupem práce je využitelný E2 materiál. (Doporučení pro teorii/praxi, návrhy, metodické postupy, příručka, manuál, vymezení rizik...) F Prezentace (formální úroveň práce) Úplnost obligátních náležitostí-jazyková úroveň, dodržení formálních náležitostí Fl a struktury, grafická a typografická úroveň práce, (titulní list, čestné prohl., abstrakt, klíčová slova, rozsah, proporcionalita...) F2 Bibliografie dle platné normy (správnost citací a odkazů). Komentář: Autor si vybral zajímavé téma, kterým se snaží upozornit na rozdílnost a nedostatky zástaveb sanitních vozů RZP v České Republice. K této práci přistupuje zodpovědně a oceňuji snahu, kde až na výjimku, získal vyjádření od zástupců všech záchranných služeb v ČR. Podrobně čtenáře seznamuje s výrobci zástaveb vozů ZZS, s výrobci transportních prostředků a následně i jednotlivými vozy RZP téměř ze všech krajů ČR.J V teoretické části by bylo vhodné věnovat větší prostor k osvětlení problematiky zdravotnických záchranných služeb v ČR, kde mohl být vysvětlen rozdíl mezi vozy RZP, RLP a RV. Dále zde mohl objasnit z jakého důvodu se vybavení ZZS liší podle krajů (zřizovatelé ZZS, samostatné subjekty). Autor by se měl v teoretické části vyvarovat subjektivnímu hodnocení zkoumaných prvků (např. str. 25 „nepraktický úložný prostor"). V praktické části práce pak zjišťuje spokojenost zaměstnanců ZZS s jejich vozy RZP, pomocí řízeného dialogu. Dále zjišťuje i pocit subjektivní bezpečnosti ve vozech a spokojenost zaměstnanců s personálním obsazením pro práci v posádkách RZP, což je dle mého názoru velmi důležitý faktor. V neposlední řadě poukazuje na novinky a nezvyklosti zastoupené pouze v menšině krajů, o kterých je vhodné vědět. V rozhovoru věnujícím se Pardubickému kraji uvádí respondent vozidla VW T6, tento vůz ještě nebyl výrobcem uveden na trh a nejspíše se jedná o vozidlo VW T5 po faceliftu, tato skutečnost, způsobená pravděpodobně nepozorností, mohla být opravena. Dle mého názoru byly naplněny uložené cíle práce a bylo dosaženo závěrů, které by určitě bylo vhodné aplikovat do praxe.