Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY PO METODĚ
ASISTOVANÉ REPRODUKCE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ADRIANA KOLAŘÍKOVÁ
Praha 2014
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY PO METODĚ
ASISTOVANÉ REPRODUKCE
Bakalářská práce
ADRIANA KOLAŘÍKOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Porodní asistentka
Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocurová
Praha 2014
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne Podpis
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat své vedoucí práce PhDr. J. Kocurové, která mi poskytla
odborné zkušenosti v oblasti mého tématu práce. Dále bych chtěla poděkovat pacientce,
která mi poskytla informace, jež jsem použila ve své praktické části. Poděkování patří i
mé rodině, která mi byla podporou po celou dobu.
ABSTRAKT
KOLAŘÍKOVÁ, Adriana. Ošetřovatelský proces u ženy po metodě asistované
reprodukce. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., stupeň kvalifikace: Bakalář v porodní
asistenci (Bc). Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jana Kocurová, Praha 2014, počet
stran: 62
Hlavním tématem bakalářské práce jsou metody asistované reprodukce.
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se
zabývá příčinami neplodnosti jak ženské tak i mužské. Dále jsou popsány metody
asistované reprodukce, které jsou prováděny v České republice a jejich rizika, která
mohou hrozit. Psychika ženy, která trpí neplodností a financování asistované
reprodukce. Praktická část obsahuje popis ošetřovatelského procesu dle Marjory
Gordonové. Ošetřovatelský proces u ženy, která podstoupila metodu asistované
reprodukce.
Klíčová slova: Asistovaná reprodukce. Infertilita. Mimotělní oplodnění. Oocyt.
Ošetřovatelská péče.
ABSTRACT
KOLAŘÍKOVÁ, Adriana. Issue of Infertility in Women. Medical College, o.p.s.,
Degree: Bachelor´s in midwife practiceSupervisor: PhDr. Jana Kocurová. Prague
20414. Pages: 62
The main topic my bachelor thesis is about methods of assisted reproduction.
The thesis is divided into theoretical part and practical part. The theoretical part
contains the causes of male and female infertility. Furthermore, this part describes
methods of assisted reproduction which are provided in the Czech Republic and this
part also describes the risks of the methods. Mental states in women who suffer from
infertility and assisted reproduction by financing. The practical part contains the nursing
process by Marjory Gordon for women who have ever undergone to the method of
assisted reproduction.
Keywords: Assisted Reproduction. Infertility. Nursing Care. Oocyte. Vitro Fertilization.
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD…………………………………………………………..14
1 NEPLODNOST……………………………………………...15
1.1 ŽENSKÁ NEPLODNOST A JEJÍ PŘÍČINY………………15
1.2 MUŽSKÁ NEPLODNOST A JEJÍ PŘÍČINY……………...18
2 ASISTOVANÁ REPRODUKCE…………………………...20
2.1 PREIMPLANTAČNÍ GENETICKÁ DIAGNOSTIKA……20
2.2 UMĚLÁ INSEMINACE……………………………………...21
2.3 MIMOTĚLNÍ OPLODNĚNÍ………………………………...21
2.3.1 IN VITRO FERTILIZACEI – IVF…………………22
2.3.2 INTRACYTOPLAZMATICKÁ INJEKCE
SPERMIII – ICSI………………………………………………...22
3 DÁRCOSTVÍ………………………………………………...23
3.1 DÁRCOSTVÍ SPERMIÍ……………………………………..23
3.2 DÁRCOSTVÍ VAJÍČEK…………………………………….24
4 RIZIKA ASISTOVANÉ
REPRODUKCE……………………………………………….25
5 PSYCHIKA ŽENY……………………………………….....27
6 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES…………………………28
6.1 MODEL FUNKČNÍCH VZORCŮ ZDRAVÍ DLE
MARJORY GORDONOVÉ…………………………………………29
6.2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PACIENTKY……………….30
6.3 INFORMACE ZÍSKANÉ ROZHOVOREM
S PACIENTKOU……………………………………………………..35
ZÁVĚR………………………………………………………………...51
DOPORUČENI PRO PRAXI………………………………………...52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………….53
PŘÍLOHY
SEZNAM ZKRATEK
AID - umělá inseminace od dárce (Artificial Insemination from Donor)
CMP - cévní mozková příhoda
D - dech
DK - dolní končetiny
FM - mrtvý plod (fetus mortus)
FSH - folikulo stimulační hormon
GEU - mimoděložní těhotenství (extrauterinní gravidita)
GnRH - gonodotropní uvolňující hormon
HAK - hormonální antikoncepce
HIV - lidský imunodeficitní virus (human immunodeficiency virus)
HK - horní končetiny
ICHS - ischemická choroba srdeční
ICSI - intracytoplastické injekce¨
IM - Infarkt myokardu
IUI - intrauterinní iseminace
IUGR - intrauterinní růstová retardace
IV - intravenózně, do žíly
IVF - in vitro fertilizace
LH - luteinizační hormon
LPSK - laparoskopie
OHHS - Ovariální hyperstimulační syndrom
P - puls
PASE - nasátí spermie přeš kůži šourku- z nadvarlete
PDG - preimplantační genetická diagnostika
PO - ´ústy (per os)
PP - pohyby plodu
RCUI – instrumentární revize dutiny děložní (revisio cavi uteri instrumentalis)
PŽK - permanentní žilní katétr
TBC – tuberkulóza
TBL - tablety
TESE - vyjmutí spermie z varlete
TK - krevní tlak
TT - týden těhotenství
TT - tělesná teplota
UZ - ultrazvukové vyšetření
VP - voda plodová
WHO - světová zdravotnická organizace
ZP - zdravotní pojišťovna
(VOKURKA, HUGO, 2011)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Endometrióza - výskyt děložní sliznice mimo dutinu dělohy
Embryo - zárodek
Extrauterinní gravidita - mimoděložní těhotenství
Fetus mortus - mrtvý plod
Hemofilie - dědičná choroba krvácivosti
Hyperstimulace Chronický
- dlouhodobý
Infertilita - neschopnost otěhotnět
Koitální - sexuální
Oligospermie - snížená tvorba spermií
Oligozoospermie - snížený počet spermií
Oocyt - vajíčko
Ovária - vaječníky
Ovulace - uvolnění zralého vajíčka schopného oplodnění z vaječníku
Reprodukce - rozmnožování
Stimulace - povzbuzení
Salpinektomie - odstranění vejcovodů
Vaginismus - křečovité stažení dělohy
Varikokéla - druh varixu, při němž jsou postiženy cévy v okolí varlat
Sterilita - neplodnost
Selektivita - volba, výběr
Zona pellucida - glykoproteinový obal obklopující oocyt a poté embryo
(VOKURKA, HUGO, 2011)
14
ÚVOD
Pro bakalářskou práci byla vybrána pacientka s poruchou plodností. Toto
onemocnění je zátěžové jak pro ženu, tak i muže.
Neplodnost či infertilita je v dnešní době problém v evropských zemích u 15-
20% lidí. Ročně se na zemi narodí pomocí metod asistované reprodukce 3000
novorozenců. V České republice podstoupí metody asistované reprodukce ročně zhruba
26 000 neplodných párů. Úspěšnost měřena těhotenstvím dosahuje 40%.
Ženská infertilita souvisí především s menstruačním cyklem, který má mít žena
po 28 dnech v každém měsíci. Jestliže ovaria mají špatnou funkci, netvoří se dostatek
hormonů. Mezi faktory ovlivňující infertilitu ženy patří věk, vnější prostředí, psychika,
výživa a genetické dispozice.
Mužská infertilita může být způsobena několika faktory. Příčiny mužské
infertility nejsou tak známé jako příčiny ženské infertility. Mužská infertilita se z větší
části léčí na podkladě empirických metod.
V praktické části jsou zahrnuty identifikační údaje o pacientce, informace
získané od pacientky dle ošetřovatelského procesu M. Gordonové a plán individuální
ošetřovatelské péče. Podle získaných informací od pacientky ze zdravotní dokumentace,
partnera pacientky a ve spolupráci s ošetřovatelským týmem jsme stanovili
ošetřovatelské diagnózy pomocí NANDA taxonomie II. Vypracovali jsme plán
ošetřovatelské péče, výsledná kritéria, realizaci a zhodnocení ošetřovatelské péče.
Cílem naší práce je ukázat všem párům s touto problematikou, že se za svůj
problém nemusejí stydět a mají za kým jít. Mají spoustu možnosti, jak tuto situaci řešit.
Práce je určena především studentům zdravotnických škol a laické veřejnosti.
15
1 NEPLODNOST
V dnešní době se odhaduje, že problematika početí je u každého pátého páru. U
30- 35% je příčina neplodnosti u mužů, u 35-40% je příčina na straně ženy, zbytek 20-
25% je problém u obou partnerů nebo se příčina nedá zjistit. Neplodnost můžeme
označit jako infertilita či sterilita. Výskyt neplodnosti narůstá. V dnešní době je velmi
dostupná léčba, protože vznikají zdravotnické zařízení, která se touto problematikou
zabývají (MACKŮ, ČECH, 2002).
Primární infertilitu ženy označujeme, jestliže žena nikdy neotěhotněla. Další
označení pro primární neplodnost je neschopnost počít dítě do jednoho roku pohlavního
styku. Důvodem vzniku primární neplodnosti je kouření marihuany, kdy je ovlivněna
funkce vaječníků (SLEZÁKOVÁ, 2007).
Sekundární infertilita ženy je brána tehdy, kdy žena již byla předtím těhotná.
Její gravidita buď skončila porodem, potratem či mimoděložním těhotenstvím
(SLEZÁKOVÁ, 2007).
1.1 ŽENSKÁ NEPLODNOST A JEJÍ PŘÍČINY
Obtížnost otěhotnění roste s přibývajícím věkem ženy. U mladých žen
rozdělujeme problematiku neplodnosti do dvou skupin. Za prvé je hormonální
neplodnost, kdy je narušena ovulace, která je u 20-35% neplodných žen. Za druhé je
mechanická neplodnost, která je způsobena následujícími překážkami: odmítáním
spermatu, endometriózou nebo nedozrávání vajíčka (RIGUTTI, 2006).
16
Věk
Věk hraje největší roli v početí a porození dítěte. Ženy po narození mají několik
milionů vajíček, které jsou ve vaječníku. S rostoucím věkem klesá počet vajíček a
ovlivňuje jejich kvalitu i možnost se měnit v embryo a poté v plod (DOHERTY, 2006).
Nedochází k pohlavnímu styku
Hlavní příčinou je vaginismus což je křečovité stažení svalstva podél vchodu
poševního, který brání zavedení penisu do pochvy. Tato příčina je velmi známá a
klientky jsou o ní poučeny. Během vyšetření se zjistí absence spermie v hlenu děložního
hrdla při postkoitálním testu (ŘEŽÁBEK, 2008).
Vajíčko nedozrává
Tato příčina je nejčastější v evropských zemích. Nedozrání vajíčka způsobuje
nepravidelnou menstruaci. S nedozrávajícím vajíčkem se neprodukují hormony.
1. Centrální: mozek neřídí dozrávání vajíčka, když dojde k velkému
hmotnostnímu úbytku. Mozek chrání tělo před vyčerpáním, které by
následovalo, když by tělo muselo zásobovat budoucí těhotenství. Další
centrální příčina je zvýšená hladina prolaktinu, ke kterému vede stres,
kojení nebo užívání některých léků. Hlavním vyšetřením při
neplodnosti se stanovuje hladina prolaktinu v krvi.
2. Syndrom polycystických vaječníků: vajíčko opakovaně
nedozrává. Ženy mají menší prsa, zvýšené mužské
ochlupení, nepravidelný menstruační krvácení, obezita.
PCO má neznámou příčinu. Krvácení u polycystických
vaječníků se vytváří nadbytek androgenů, které jsou
spíše u mužů (ŘEŽÁBEK, 2008).
17
Vajíčko není v pořádku a spermie ho nemůže oplodnit
Diagnostika poruchy ovaria se zjistí pouze pod mikroskopem po extrauterijním
těhotenstvím. Skrz mikroskop můžeme vidět špatný vývoj ovaria, který neodpovídá
stáří nebo může mít špatnou strukturu. Ovario vypadá normálně, ale nedochází
k oplodnění, tak se provádí stimulace vaječníku s odběrem oocytu. Po odběru oocytu se
aplikuje intraplazmatická injekce se spermiemy. Po této injekci se spermie dostala do
oocytu (ŘEŽÁBEK, 2008).
Snížená hladina hormonů pro zahnízdění vajíčka
Hladinu hormonů si můžeme stavit díky odběru krve. Pokavaď se prokáže nízká
hladina hormonů, můžeme podávat především progesteron (Agolutin, Utrogestan) nebo
podobný hormon (Neolutin, Provera) (ŘEŽÁBEK, 2008).
Správná a vyvážená hladina ženských pohlavních hormonů umožňuje ovulaci,
oplodnění a samotné těhotenství. Při ovulaci dochází k uvolnění vajíčky, což je
zapříčiněno pohlavními hormony. Porucha hladiny hormonů může způsobit poruchu
ovulace nebo její zástavu.
Mezi pět základních pohlavních ženských hormonů řadíme:
FSH- je produkován hypofýzou, stimuluje růst folikulů ve vaječníku,
LH- je produkován hypofýzou, napomáhá k uvolnění zralého vajíčka
z folikulů,
GnRH- je produkován v mozku, podporuje uvolnění FSH a LH do krevního
oběhu,
Estrogen- je produkován vaječníky, spolu s progesteronem napomáhá
k přípravě endometria,
Progesteron- tvoří se po ovulaci, připravuje endometrium k přijetí embrya a
udržuje těhotenství (DOHERTY, 2006).
18
Endometrióza
Je onemocnění, které se vyskytuje u 40-60% neplodných žen. Toto onemocnění
je charakterizováno přítomností endometriálních buněk mimo dělohu. Buňky se mohou
objevit ve vaječníku, tkáních a okolních orgánech. Léze mohou tvořit změny
v menstruačním cyklu, které mohou u některých žen vést k infertilitě. Ve vaječníku se
také mohou objevovat cysty, které jsou naplněné krví nebo srůsty (DOHERTY, 2006).
Endometrium nechce embryo přijmout
Hlavními příčinami nepřijmutí embrya děložní sliznicí je způsobeno
nedostatkem hormonů, myomem, chronickým zánětem. Polyp deformující děložní
dutinu. Úkolem je vyloučit jednotlivé příčiny. Zánět bude léčen ATB, myom či polyp
chirurgicky odstraníme. Nemožnost přijmutí embrya může být příčinou infertility, která
se nazývá nevysvětlitelná sterilita (ŘEŽÁBEK, 2008).
1.2 MUŽSKÁ NEPLODNOST A JEJÍ PŘÍČINY
Porucha neplodnosti u mužů se objevuje u 35% léčených párů, ale protože je
omezené množství diagnostických postupů, může toto procento být vyšší. Jelikož u
větších případů nejsou příčiny známé, tak je léčba empirická. Můžeme doporučit úpravu
diety, denního režimu a návyků. Nejúčinnější terapie je u prokázaných příčin mužské
neplodnosti.
Infekce
Prokázaná infekce se musí správným léčebným způsobem léčit. Nejlepší léčba je
užívání antibiotik, které mohou zvýšit spermiogram o 50% (MARDEŠIĆ, 1996).
Uzávěr vývodných cest
K uzávěru vývodných cest dochází při zánětu, který se odstraňuje
mikrochirurgicky. Po mikrochirurgické operaci se zachovává tvorba spermií
(MARDEŠIĆ, 1996).
19
Varikokéla
Dochází k cévním změnám ve skrotu. Varikokéla musí být správně detekována u
pacientů, který se objevuje abnormální nález spermiogramu. Pravostranná varikokéla
způsobuje neplodnost. Tento problém se může opět řešit chirurgickým zákrokem.
Spontánní otěhotnění po chirurgickém zákroku je 3-4x vyšší. (WEISS, 2010).
Protilátky proti spermiím
Přítomnost autoprotilátek, které mohou vznikat při poranění nebo zánětu,
ovlivňují oplození. K léčbě se užívaly kortikoidy, ale nebyly úspěšné, tak se pár
doporučuje do centra pro asistovanou reprodukci (MARDEŠIĆ, 1996).
Chemoterapie a radioterapie
Při chemoterapii nebo radioterapii pro nádor varlete může dojít k snížení nebo
zástavě tvorby spermií. Muži, kteří jsou postižení a plánují reprodukci, tak je dobré, aby
si požádali o zmražení co největšího množství spermií (MARDEŠIĆ, 1996).
Koitální problémy
Mohou být způsobeny psychogenního nebo orgánového původu. Pokud se jedná
o psychogenií původ, tak lze ho řešit psychoterapií či se sexuologem. Orgánové původy
léčit individuálně (MARDEŠIĆ, 1996).
Patologie spermiogramu
Mezi patologie můžeme zahrnout kryptospermie (spermií je málo, což nám
zjišťuje až centrifugace vzorku), akinetóza (spermie jsou živé, ale nejsou schopni
pohybu vpřed), oligozoospermie ( je snížená koncetratace spermií), nekrospermie
(všechny spermie nejsou schopni pohybu, proto můžeme říct, že se chovají jako mrtvé),
azoospermie (spermie se neobjevují v ejakulátu) ( SLEZÁKOVÁ, 2011).
20
2 ASISTOVANÁ REPRODUKCE
Neplodnost je klasifikována jako nemoc dle WHO. Nyní, ve 21. Století, je již 25
center, která se zabývají asistovanou reprodukcí. Centra provedla 13 000 IVF. Páry
musí mít doporučení do center od gynekologa, androloga či praktického lékaře. Při
první návštěvě musí přijít oba partneři. Je podmíněná Zákonu o výzkumu na lidských
embryonálních kmenových buňkách č. 227/2006 Sb. Asistovaná reprodukce se provádí
u žen, u kterých je pravděpodobnost otěhotnění velmi nízké, nebo u žen, u kterých je
takové otěhotnění vyloučené. Další důležitý zákon pro asistovanou reprodukci v naší
zemi platí Zákon o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb. z 6. listopadu
2011, v platnosti vyšel 1. Dubna 2012 (HEŘMANOVÁ, 2012).
Mezi metody asistované reprodukce patří IVF, IUI, ICSI, ale jsou i další metody
a to „TESE znamená Testicular Sperm Ectraction (vyjmutí spermii z varlete). Malou
část varlete operačně vyjmeme a v laboratoři z něj spermie získáme“, „PASE znamená
Percitaneous Sperm Aspiration(nasátí spermie přeš kůži šourku- z nadvarlete)“. Do
metod asistovane reprodukce patří „ Asistovaný hatching je metoda používaná již jen
zřídka. Vycházela z hypotézy, že otevřením zona pellucida umožníme embryu vyjítí
z tohoto obalu a snazší implantaci. Dlouhodobá sledování přínos této metody,
s výjimkou některých speciálních případů, však většinou nepotvrdila (ROZTOČIL, 2011,
s. 239).“
2.1 PREIMPLANTAČNÍ GENETICKÁ DIAGNOSTIKA
„První diagnostika byla provedena roku 1990, ale začala se provádět až roku
2000. Mephamova učebnice vykazuje, že okolo roku 2008 se po této metodě narodila
kolem jednoho tisíce dětí z toho bylo jedno sto z Velké Británie (MEPHAM, 2008, s.
131).“
Tato metoda se využívá ke zjištění chromozomální aberace (Dawnův syndrom,
Edwardův syndrom, Patauův syndrom) nebo monogenně dědičných chorob, které se
zjišťují ještě před implantací embryí do dělohy ženy. PDG se využívá pouze při metodě
IVF. Materiál na vyšetření získáváme pomocí biopsie. Po biopsii se provádí
molekulární cytogenetika nebo molekulární genetické vyšetření. Výhodou metody je
21
preimplantační selekce nepostiženého embrya, a proto můžeme ženě zavést „zdravá“
embrya. Žena se poté nemusí rozhodovat o ukončení gravidity, protože u embrya
nebyly prokázány abnormality. Dále se může vyšetřovat monogenní mutace, u které
jsou původci rodiče, například: cystická fibróza, hemofílie.
Nejčastější indikace k preimplantační genetické diagnostice:
1. Opakování spontánních potratů,
2. Neúspěšné IVF cykly,
3. Vysoký věk,
4. Choroby vázané na pohlaví,
5. Jeden rodič je nosičem chromozomové balancované aberace,
6. Jeden rodič je nositelem monogenní mutace (PTÁČEK, 2011).
2.2 UMĚLÁ INTRAUTERINÍ IMPLANTACE (IUI)
Metoda, která se používá u vysoce životaschopných spermií a při anatomických
změnách čípku nebo při špatné funkci cervikálního hlenu. Žena má průchodné
vejcovody. Spermie od partnera se omývají od seminální plazmy a poté se tenkým
katétrem zavedou přímo do dělohy. Pří této metodě je nejmenší ztráta spermií. Je tak
větší koncentrace spermií v ampulární části vejcovodu. Aby byla metoda úspěšná, jsou
důležité dva faktory. První faktor je správné načasování a druhý faktor je
pravděpodobnost kontaktu vajíčka a spermií. Jelikož je životnost vajíčka a spermie
omezená, tak načasování je velmi důležité. Nejužívanější metoda před inseminací je
ultrazvukové vyšetření, kde sledujeme velikost folikulů, které nám napomáhají ke
správnému načasování (MARDEŠIĆ, 1996).
2.3 MIMOTĚLNÍ OPLODNĚNÍ
Tato metoda je velmi složitá léčebná metoda, která zahrnuje mnoho různých
lékařských a laboratorních technik a postupů. Tato metoda je vhodná pro existenci
neplodnosti u mužů a žen. Vyjme se vajíčko z vaječníku, oplodní se spermií a následně
se oplodněné vrátí do těla ženy. Máme několik druhů mimotělního oplodnění například
IVF, ICSI. Aby se mohlo provést mimotělní oplodnění, závisí na několika faktorech,
kterými jsou tubulární faktor, endometrióza, imunologické příčiny, ovariální faktor,
genetické příčiny.
22
2.3.1 IN VITRO FERTILIZACE IVF
„IVF poprvé provedl Edward a Steptoe ve Velké Britanii v roce 1978, první dítě
byla dívka LOUISA BROWN. Je to základní mimotělní oplodnění což dítě označujeme
„dítě ze zkumavky“. Oocyt je „oplodněno ve skle“ jinak řečeno mimo tělo.
IVF má 7 základních fází:
1. Podávání léků k podpoře růstu vajíček ve vaječníku – stimulace.
2. Sledování účinku leků a přizpůsobení jejich dávek podle reakce každé ženy.
3. Přesné načasování dozrání vajíček podáním hormonu, která odstartuje poslední fázi
zrání vajíček.
4. Odběr vajíček z vaječníků a jejich vyhledání v laboratoři.
5. Přidání spermii k vajíčku.
6. Výběr správně oplozených vajíček a kontrola růstu dobře rostoucích embryí.
7. Embryotransfer, přenos embryí do dělohy“. (ŘEŽÁBEK, 2002, s. 40).
2.3.2 INTRACYTOPLASMATICKÉ INJEKCE ICSI
ICSI je z anglické zkratky slov Intracytoplasmatic sperm injection. Je to velmi
specifická metoda způsobem zavedení. Poprvé byla provedena roku 1992, ale dnes je
běžnou součástí asistované reprodukce.
Zavede se spermie do nitra zralého oocytu. Zdravou spermii vybírá embryolog.
Závisí na morfologické kvalitě a pohyblivosti spermie. Znehybněná spermie se nasaje
mikroinjekční pipetou a pomocí mikromanipulačního zařízení je aplikováno do oocytu.
Tato metoda se používá při poruše průniku spermie do vaječné buňky. ICSI se používá
především u mužské neplodnosti, imunologického konfliktu a u předchozí neúspěšnosti
v IVF oplodnění. Metoda má vyšší procento úspěšnosti při oplozování oocytů a lepší
kvalitě embryí. Doporučuje se mužům s dobrou kvalitou spermií nebo ženám, kterým se
vyvinulo malé množství vaječných buněk (ŘEŽÁBEK, 2002).
23
3 DÁRCOVSTÍ
„ Termín „darování“ používáme v uvozovkách z dobrých důvodů. V celé EU je
chvályhodný trend neobchodovat s částmi lidských těl. Dárcovství krve, kostní dřeně či
ledviny tedy má být skutečně dárcovství, které není kompenzováno finanční
protihodnotou. V případě „dárcovství“ oocytů však „dárkyně“ obdrží přibližně 15 – 25
tisíc korun, ovšem nikoli za darování oocytů samotných, nýbrž toliko jako „kompenzaci
nákladů vzniklých při darování vajíček“. Po právnické stránce je vše v pořádku, termín
„dárkyně“ je možno považovat za nepřesný, pokud ženy darují oocyty právě pro onu
kompenzaci nákladů vzniklých cestováním na příslušné centrum asistované reprodukce
(VÁCHA, 2012, s. 172- 184)“.
Dárcoství se řídí dle zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti
lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů.
Další zákon umožňuje dárcoství dle zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu lidských
embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (www.portal.gov.cz).
3.1 DAROVÁNÍ SPERMIÍ
Označujeme jako AID – Artificial Insemination from Donor (arteficální
inseminace od dárce). Sperma od dárce se užívají, když partner od pacientky žádné
spermie nevytváří. Další příčinou darování je geneticky přenosná nemoc, pokavaď je
dopředu známá. Musí být dodržena anonymita dárce. Příjemkyně musí být vdaná, což je
hlavní podmínka pro příjem spermií.
Hlavní požadavky pro výběr vhodného dárce spermií. Dárci musí být zdraví,
dobrovolně se přihlásit k darování spermii. Při první návštěvě se provede spermiogram,
který musí být zcela v pořádku. Poté se provede genetické vyšetření a stanoví se
karyotyp. Dále se stanovuje krevní skupina a Rh – faktor. Musí být zajištěna
bezinfekčnost spermatu. Provede se vyšetření na přítomnost kapavky, syfilis (BWR),
žloutenky typu B a C (HBsAg), mykoplazmatu. Dárce musí být plnoletý, ale nesmí
přesahovat věk 40 let (ŘEŽÁBEK, 2002).
24
Jak dárce, tak i příjemkyně musí mít totožný Rh – faktor. Krevní skupina obou
partnerů, kteří souhlasí s příjmem spermií, by měla být shodná. Dárce musí být podobný
manželovi, aby dítě nebylo odlišné (ŘEŽÁBEK, 2002).
3.2 DAROVÁNÍ VAJÍČEK
Vajíčka od dárkyně získáme vždy ve stimulovaném cyklu. Nikdy se neprovádí
odběr jednoho vajíčka v samovolném, nestimulovaném cyklu, protože by to bylo
neefektivní. U vajíček nelze správně odhadnout, jestli zmražení a rozmražení přežijí.
K těhotenství, po tomto procesu, dojde pouze u 1:30. Potřebujeme narkózu, UZ, jehlu
pro získání vajíčka od dárkyně. Dochází k jistým rizikům jako hyperstimulace a punkce
folikulů. Léky na stimulaci vajíček jsou velmi drahé. Dárkyně je v den odběru
v pracovní neschopnosti.
Hlavní požadavky pro vhodnou dárkyni vajíček. Dárkyně musí být plnoletá, ale
nesmí přesahovat věk 35let. Dárkyně musí být zdravá a mít negativní výsledky syfilis
(BWR), žloutenky B a C, HIV. Provádí se genetické vyšetření, aby se zamezilo přenosu
vrozených vývojových vad.
Jsou dvě hlavní skupiny žen pro darování vajíček:
1. Ženy, které jsou osloveny svými kamarádkami nebo příbuznými. K dodržení
anonymity žena.
2. Ženy, které mají po stimulaci k IVF dostatečné množství vajíček. Pacientka
může souhlasit s darováním svých vajíček ženě, která je na čekacím listě.
Souhlas je písemný. Pacientka, která daruje svá vajíčka, může zvýšit riziko
otěhotnění u sebe samotné, a na druhou stranu může mít dobrý pocit, že
pomohla páru, jenž čeká na vhodného dárce.
Vajíčka se nedají zmrazit, proto se musí do 16 hodin po odběru oplodnit.
Vajíčko se oplodňuje partnerovými spermiemi příjemkyně. Spermie jsou uložený
v kryobance. Po oplodnění vajíčko pozorujeme mikroskopem (ŘEŽÁBEK, 2002).
25
4 RIZIKA ASISTOVANÉ REPRODUKCE
Rizikové těhotenství po asistované reprodukci se může nastat v případě krvácení,
pobolívání břicha. Mezi komplikace asistované reprodukce patří krvácení z vaječníku,
zánět, mimoděložní těhotenství, hyperstimulační syndrom. Komplikace se objevují u
méně než 1 % těhotných žen po asistované reprodukci. Nejčastější komplikací je
vícečetné těhotenství, které také převyšuje procentuální průměr
(AŠANBRENEROVÁ,2012).
Spontánní potrat po IVF souvisí především s redukcí počtu embryí v děloze.
Spontánní potrat je genetický podmíněný. Během těhotenství se musí podávat
hormonální léčba a pacientka misí docházet na časté preventivní kontroly. Vyskytuje se
u 10 – 15 % klinicky potvrzených těhotenství. Mezi hlavní příčiny ze strany plodu patří
porucha plodového vejce, abnormální implantace, strukturální defekty, chromozomální
odchylky plodu, genetické choroby. Příčiny ze strany matky jsou hormonální příčina,
vysoký věk matky, malformace dělohy, záněty, infekce, cytotoxické látky, trauma,
inkompetence děložního hrdla.
U mimoděložního těhotenství po IVF je riziko uchycení embrya pouze 3-5 %,
proto se musí žena po IVF sledovat, aby nedošlo k odchylkám uhnízdění. Toto
těhotenství je operativně ukončeno, protože by mohlo ohrozit život ženy rupturou a
krvácením.
Mnohočetné těhotenství je velkou zátěží pro ženu a mohlo by skončit předčasným
porodem. U metody IVF je pravidlo vnést do dělohy 2-3 embrya. Provádí se tedy
redukce embryí, zavede se do dělohy hypertonické KCL. Po redukci se musí zanechat
alespoň jeden plod. Provádí se do 10. týdne těhotenství. Může se zabránit
mnohočetnému těhotenství, když se sníží počet embryí, která se budou transferovat při
IVF, opatrně budeme stimulovat anovulaci. Existuje zde riziko, kdy se v děloze uhnízdí
více embryí. Tato situace je snadno řešitelná, ale má etickou problematiku. Některým
zárodkům zastavíme vývoj, což znamená, že se usmrtí. Provede se interrupce jednoho
nebo více embryí. Redukce se provádí tenkou jehlou, kdy se vstříkne tekutina do
jednoho z plodových vajec a embryo je tak usmrceno. Plodové vejce se buď samo
26
potratí, nebo přiroste k zachovalému plodovému vejci, což může být po porodu
pozorovatelné (ROZTOČIL, 2011),(WEISS, 2010).
Ovariální hyperstimulační syndrom – OHHS vzniká kvůli velkému počtu
folikulů, které přispívají k vzniku mnohočetných cyst. Objevuje se u 5 % žen, které
podstupují hormonální stimulaci vaječníků. Příznaky se objevují v ovariální stimulaci,
ale vážnější příznaky se objevují po embryotransferu, kdy se ženě podaří otěhotnět
(WEISS, 2010).
27
5 PSYCHIKA ŽENY
Ženy, které zjistí, že jsou neplodné, tuto informaci odmítají. Snaží se ji vytěsnit ze
své mysli, a proto jedou například na dovolenou, aby přišly na jiné myšlenky, kontrolují
svou ovulaci nebo zkouší sexuální polohy k podpoření těhotenství. Odmítnutí je běžná
reakce, avšak v průběhu času se žena snaží vyhledat pomoc. Pokud se žena nesnaží
překonat odmítnutí, může v tomto stádiu zůstat.
Jestliže žena vyhledá pomoc, může to mít za výsledek přijetí své diagnózy, ale
pocit odmítnutí se může kdykoli znovu objevit a ženu trápí otázka „ Co když nikdy
nebudu mít dítě?“ S pochopením léčby, vymizí panika. Pacientka je fascinována
s možnými metodami pro početí dítěte.
Hněv je nejběžnější pocit, který se objevuje u neplodného páru. Emoce se
neztotožňují s logikou. Zlobí se na sebe, na svoje tělo, na svého partnera, protože
odkládali početí dítěte.
Vina je další negativní pocit, jenž se objevuje. Pacientka nebo pacient hledají vinu
ve své minulosti, kde mohli udělat chybu. Například u žen to může být způsobeno, po
přerušení předešlé gravidity. Takoví pacienti by měli navštívit psychologa, aby si o
svém problému mohli popovídat s nezávislým odborníkem a odstranit tak pocit viny.
Závist u neplodných párů se může objevit kdykoli během léčby. Žena se dozví, že
její kamarádka snadno otěhotněla, ale nepopřeje jí hodně štěstí, protože ona sama být
těhotná nemůže. Opět tento pocit nemá nic společného s logickým myšlením, proto se
žena na sebe samotnou nesmí zlobit.
Další emocí, jež pá zažívá je smutek, a to protože nevychází cykly oplodnění, tak
jak by si představovali.
Po odmítání, vzteku a smutku si pacient/ka uvědomí svou diagnózu. Za prvé svou
léčbu neplodnosti přijme jako součást svého života. Za druhé se začne zajímat o adopci
nebo si uvědomí, že život bez potomka má také své výhody (DOHERTY, 2006).
28
6 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
V praktické části je ošetřovatelská anamnéza vypracovaná pomocí modelu dle Marjory
Gordonové. V anamnéze je zhodnocení celkového stavu pacientky a vypracované
ošetřovatelské diagnózy.
Ošetřovatelský proces je logický, systematický přístup o komplexní péči o
pacienta. Je to proces, který reaguje na změny, jež se objevují v průběhu realizace.
Hlavním cílem ošetřovatelského procesu je prevence, zmírnění či odstranění problémů
individuálních potřeb pacienta. Ošetřovatelský proces je dokumentován v ošetřovatelské
dokumentaci, která je součástí zdravotnické dokumentace.
Fáze ošetřovatelského procesu:
Ošetřovatelský proces se skládá z několika kroků, které následují za sebou. Tyto
kroky jsou rozděleny do pěti fází (KELNAROVÁ, 2009).
1. Fáze - posuzování
Během této fáze dochází ke sběru a získávání informací o pacientovi. Informace
mohou být objektivní, které jsme získali pozorováním pacienta, nebo mohou být
subjektivní informace, které jsou přímo od pacienta. Údaje můžeme získat
pozorováním, rozhovorem, vyšetřením a měřením (BOROŇOVÁ, 2010).
2. Fáze – diagnostika
Ve druhé fázi si rozdělujeme ošetřovatelské diagnózy na potencionální a aktuální
potřeby pacienta. Musí dojít k vymezením priorit ošetřovatelské péče. Po vymezení
priorit se stanoví ošetřovatelské diagnózy (KELNEROVÁ, 2009).
3. Fáze – plán ošetřovatelské péče
Cílem této fáze je stanovení ošetřovatelské péče o pacienta. Určíme, v jakém
pořadí budeme společně řešit pacientovy potřeby.
Pro plánování individuální péče se zaobíráme dvěma oblastmi:
1) Jako první stanovíme cíle a očekávané výsledky péče
2) Po stanovení cílů je potřeba vypracovat individuální plán ošetřovatelské péče, stanovit
intervence, jakými dosáhneme určených cílů (KELNEROVÁ, 2009).
29
4. Fáze – realizace
Jsou činnosti zaměřené na oblasti, které ošetřovatelskou péči potřebuje pacient.
Do ošetřovatelské péče je důležité zapojení pacienta. Aktivita pacienta v ošetřovatelské
péči závisí na zdravotním stavu. Nezávislou ošetřovatelskou péči provádí sestra na
základě svých dovedností a zkušeností. Závislá ošetřovatelská péče se provádí na
podkladě lékařském příkazů. Sestra nadále pozoruje a shromažďuje nové poznatky o
pacientovi, které napomáhají ke změně ošetřovatelské péče (BOROŃOVÁ, 2010),
(MLÝNKOVÁ, 2010).
5. Fáze – vyhodnocení
Hodnotíme, jestli bylo dosaženo cílů, které byly stanovené. Vyhodnocování má
šest oblastí. Stanovit výsledná kritéria, získání dat, hodnocení dosažení cílů, porovnat
ošetřovatelské činnosti s výsledky u pacienta, zkontrolovat plán ošetřovatelské péče,
změna ošetřovatelského plánu (BOROŇOVÁ,2010).
6.1 MODEL FUNKČNÍCH VZORCŮ ZDRAVÍ DLE MARJORY
GORDONOVÉ
Hlavním úkolem ošetřovatelského procesu je identifikace a řešení problému u
pacienta. Ošetřovatelská péče je založena na zkušenostech a dovednostech sestry.
Hlavní část ošetřovatelského procesu dle Gordonové je identifikace ošetřovatelského
problému- dochází tam ke sběru dat, hodnocení a označení skutečného či
potencionálního problému a další důležitým krokem v ošetřovatelském procesu je řešení
ošetřovatelského problému.
Dostatek informací o zdravotním stavu pacienta sestra získá pomocí rozhovoru,
pozorováním a fyzikálním vyšetřením. Pro sběr informací od pacienta nám napomáhá
11 oblastí, ke kterým Gordonová určila dané otázky. Oblasti, o které se zajímáme:
vnímání zdraví, výživa, vylučování, aktivita, odpočinek a spánek, vnímání citlivosti a
poznání, sebeúcta, mezilidské vztahy, sexualita, zvládání stresových situací, víra,
životní hodnoty.
30
Gordonová stanovuje ošetřovatelské diagnózy pouze dvěma způsoby:
1. Konceptuální definice ošetřovatelské diagnózy: ošetřovatelské diagnózy jsou dány
dle aktuálního či potenciálního problému u pacienta v dané oblasti. Tyto problémy
může sestra řešit bez konzultace s lékařem.
2. Strukturální definice ošetřovatelské diagnózy: pro aktuální ošetřovatelskou diagnózu
je označení PES. P je označení problému u pacienta, E příčina (etiologie),
S symptomy, jakým způsobem se projevují. Potencionální ošetřovatelské diagnózy
mají označení PRF. P je opět označení problému u pacienta, RF jsou rizikové
faktory (PLEVOVÁ, 2011).
6.2 IDENTIFIKACE PACIETKY
Jméno: XY Rodné číslo: XXXXXX/XXXX
Datum narození: 1978
Bydliště: XX Gravidita: 4
Parita: 0
Kód ZP: 111 Týden těhotenství: 19+2
Státní příslušnost: chorvatská
Stav: vdaná
Vzdělání: vysokoškolské
Zaměstnání: Unilever
Diagnóza: gravidita po intrauteriní inseminaci (IUI)
Nemocnice: Thomayerova nemocnice
Rodinná anamnéza partnerů
Rodina od ženy
Matka: léčená s hypertenzí od 50. roku užívá chronickou medikaci
31
Otec: léčen s hypertenzí od 65. roku užívá chronickou medikaci
Sourozenci: nejsou sledované žádné nemoci
Dědeček: zemřel v 56 letech na IM
Babička: zemřela v 83 letech
Rodina od partnera:
Partner: léčen s hypertenzí od 15. roku užívá chronickou medikaci
Matka: není sledována nemoc, zcela zdravá
Otec: není sledována nemoc, zcela zdráv
Sestra: v dětském věku prodělán prolaps mitrální chlopně, nyní není sledovaná nemoc
Dědeček: zemřel v 55 letech na IM
Babička zemřela v 86 letech na CMP
Osobní anamnéza
Infekce; mononukleóza, HIV, TBC: neguje
Diabetes mellitus: neguje
Běžné dětské nemoci: prodělala
Krevní náhrady: neguje
Tromboembolie: pacientka podstoupila 9. 11. 2012 vyšetření tromembolických markerů
z důvodů SAB. Již dříve prokázaný heterozygot, mutace MTHFR 1296
v Tromboembolickém centru v Praze 2,
Záchvatové choroby: neguje
Vrozené vývojové vady: neguje
Psychiatrické onemocnění: neguje
32
Interní onemocnění:
ICHS, hypertenze: léčena od 25. roku užívá chronickou medikaci: Dopegyt 1/2-0-1/2
Léky: Predmison 1-0-0, kyselina listová
Otoky: jsou symetrické, lokalizovány od konečků prstů ke kotníkům
Operace: LPSK 2013/03 – salpingektomie I. sin
Úrazy: neguje
Kompenzační pomůcky: myopie -0,5 D
Dieta: 3
Alergie: pacientka byla vyšetřena na imunologii, kde byla zjištěna alergie na mužské
sperma na Poliklinice v Praze – Vysočanská
Abúzus:
Alkohol: neguje
Kouření: neguje
Káva: pije 2x denně
Gynekologická anamnéza
Abortus.: 2009 ve 20+0. týdnu těhotenství, indukovaný abortus geminy z důvodů fetus
mortus (FM) plodu A, plod B IUGR, výkon byl proveden bez komplikací, afebrilní
průběh-
2012 v 17+0.týdnu těhotenství spontánní potrat z důvodů FM, proveden
operační výkon RCUI, výkon byl proveden bez komplikací, afebrilní průběh
2013 GEU, I. sin. ovaria, provedena LPSK – odebrán salphing vlevo, výkon
byl proveden bez komplikací, afebrilní průběh
PP: pacientka zatím neudává
33
Menarche: první menstruace od 14 let, cyklus pravidelný, po 28 dnech, krvácí po dobu
3 dnů
Poslední menstruace: 5. 7. 2013
Pohlavně přenosné infekce (herpes I a II, MRSA): neguje
Hormonální antikoncepce: užívala od 20. roku – 28. roku HAK, nyní 7 let neužívá HAK
Fyzikální vyšetření
Hlava: sliznice jsou prokrvené, obličej hydratovaný, oči bez patologického nálezu, vlasy
jsou regenerované, bez lupů, pacientka působí upraveným dojmem
Krk: štítná žláza bez viditelných morfologických změn
Hrudník a dýchací systém: hrudník je symetrického tvaru, dýchání pravidelné, prsy jsou
symetrické, bez strií, dvorce jsou pigmentované, bradavky vystouplé, bez patologického
nálezu, mléčné žlázy vyvinuté
Břicho: děložní fundus k pupku, linea fusca není přítomna, pupeční jamka dírkovitá,
přítomna jizva po LPSK bez patologického nálezu
DK: kůže je hydratovaná a dostatečně prokrvená, otoky jsou symetrické, lokalizovány
od konečků prstů ke kotníkům, bez známek varixů,
HK: kůže je hydratovaná a dostatečně prokrvená, otoky nejsou přítomny, neobjevují se
známky jizev
Stav při přijmu
Datum přijetí: 18. 11. 2013
Způsob stanovení termínu porodu: dle UZ: 11. 4. 2014
Krevní skupina: B
Rh faktor: pozitivní
Protilátky: 25. 9. 2013 - negativní
34
Hospitalizace: pacientka XY byla přijata dne 18. 11. 2013 pro krvácení v graviditě
19+2. VP neteče, PP necítí od rána, OP+ pravidelné 128´, které byly zachyceny dle
Dopplera. Pacientka byla uložena na lůžko, má klidový režim.
Tělesná výška: 178 cm
Tělesná hmotnost: před těhotenstvím 68kg, nyní: 72Kg, hmotnostní přírůstek 4Kg
Krevní tlak: 140/90
Puls: 80
Teplota: 36,6
Orientační vyšetření moče: proteinurie-pozitivní, glykosurie-negativní, hematurie-
negativní
Gynekologické vyšetření
Vyšetření pánve a pánevní rozměry:
Pánev prostorná, stydká spona hladká, spiny sedacích kostí neprominují, kostrč pružná,
promontorium nedosahuji, os sacrum konkávní
Zevní vyšetření:
Děloha normotonická
Vnitřní vyšetření:
Vag.: hrdlo 2cm, pro špičku prstu, vedoucí část plodu volně naléhá, VP zachovalá,
krvácí
Biometrie a UZ plodu:
UZ přístroj: Voluson E 6, transabdominální
S přehlednosti: horší
Gestační stáří: 19+2
Biometrie: BPD: 73,0 mm
HC: 260 mm
AC: 235 mm
35
FL: 52 mm
HC/AC: 1,11
BPD/FL: 1,40
Váhový odhad dle UZ: 1 149 g
Akce srdeční: přítomna
Poloha: podélná hlavičkou, postavení levé
Uložení placenty: na přední stěně
Plodová voda: lehký oligohydramnion
6.3 INFORMACE ZÍSKANÉ ROZHOVOREM S PACIENTKOU
(dle funkčního modelu zdraví M. Gordonové)
1. Vnímání zdraví
Pacientka dochází 1x ročně na gynekologickou prohlídku, návštěva očního
lékaře je pravidelná v intervalech 1xročně.
Chodí na všechny pravidelné prohlídky. V současné době je hospitalizovaná
v Thomayerově nemocnici v souvislosti s odumřením plodu projevující se krvácením.
2. Výživa
Pacientka si udržuje zdraví pomocí racionální výživy. Pacientka nemá
předepsanou žádnou speciální dietu od lékaře. Pacientka jí pravidelně 4x denně,
v ranních hodinách snídá muslli a sušenky, k obědu má ráda teplé jídlo, k večeři
preferuje pouze salátové pokrmy. Denně vypije 1,5 litr tekutin. Dietu žádnou nedrží a
od lékaře nemá předepsanou.
36
3. Vylučování
Pacientka chodila před otěhotněním na stolici pravidelně 1-2x denně, neužívá
žádná projímadla. Moč je průhledná, nezapáchá. Pocení je v normě, pouze při fyzické
zátěži a stresu trpí pacientka zvýšeným pocením především rukou – dlaně.
4. Aktivita
Pacientka provozuje sport pouze rekreačně. Pacientka má ráda golf, běžky, jízdu
na kole. V současné době má pacientka klidový režim z důvodů rizikového těhotenství.
5. Odpočinek, spánek
Pacientka usíná bez léků. Pacientka na začátku těhotenství denně
odpočívala přibližně 8 hodin přes den.
6. Vnímání citlivosti, poznání:
Pacientka nosí brýle na dálku, sluch má v pořádku. Pacientka neměla před
těhotenstvím zvýšený práh bolesti. Pacientka ráda poznává nové lidi, se kterými si bude
rozumět. Rozhodování potřebuje konzultovat se svými blízkými a rodinou především
s maminkou.
7. Sebeúcta
Pacientka spoléhá spíše sama na sebe, nebrání se rady, ale stejně se rozhodne dle
sebe. Pacientka je ráda za podporu své rodiny a svého manžela. Pacientka taktéž
spokojená sama se sebou, cítí se vyrovnaně.
8. Mezilidské vztahy
Pacientka si o sobě myslí, že je otevřená. Ráda pracuje v kolektivu. S manželem
je šťastná a je ráda, že jí podporuje.
9. Sexualita
Se sexuálním životem s manželem je spokojená. Sex je pravidelný. Pacientka
neužívá sedm let hormonální antikoncepci. Nyní je po čtvrté gravidní, ale v předešlých
těhotenstvích došlo k samovolnému potratu.
37
10. Zvládání stresových situací, tolerance
Při zvládání stresových situací je jí podporou její manžel.
11. Víra, životní hodnoty
Pacientka je věřící, věří v Boha. Modlí se pravidelně.
38
Situační analýza
Pacientka XY věku 35 let gravidita/parita: 4/0. Pacientka je přijata v TT:19+2
pro krvácení. Vak blan zachovaný, PP necítí od rána, OP+ pravidelné 128´, které byly
zachyceny dle Dopplera. Pacientka je nyní po 1. cyklu IUI. Všechna vyšetření byla
v pořádku. Pacientka nemá žádnou dietu. Pacientka je Rh pozitivní. Pacientka má svou
chronickou medikaci u sebe a užívá ji sama. S pacientkou je ztížená komunikace při
sepisování anamnestických údajů. Pacientka si myslí, že se nikdy nestane matkou.
Zpozorovala jsem u pacientky strach z transportu. U pacientky došlo ke spontánním
abortu plodu. V pooperačním průběhu se u pacientky projevila akutní bolest po operaci.
Působí unaveně, což je výsledkem nespavosti spojené se změnou prostředí. Po
operačním výkonu napomáhám pacientce při vstávání z lůžka, protože by mohlo dojít
k pádu.
Předoperační péče:
1. Den hospitalizace 18. 11. 2013
Pacientka byla přijata dne 18. 11. 2013 v 9:10 na oddělení individuálního režimu
kvůli krvácivým projevům v TT 19+2. Pacientce jsem změřila fyziologické funkce
(TK:135/83, P: 80´, D: 15, TT: 36,6°C). S pacientkou jsem sepsala ošetřovatelskou
anamnézu, ukázala jsem jí oddělení, seznámila jsem pacientku s řádem na oddělení a
s právy pacientů. Uložila jsem pacientku na pokoj. Pacientce jsem podala medikaci dle
ordinace lékaře.
Medikace dle ordinace lékaře:
Utrogestan: 0-0-2 vag.
Mg lactici 2-2-2-2 tbl. p.o.
2. Den hospitalizace 19. 11. 2013
Pacientce jsem v ranních hodinách změřila fyziologické funkce (TK: 140/90, P: 85´,
D: 16, TT: 36,7°C). Též jsem ji odebrala krev na KO, koagulaci dle ordinace lékaře.
Kontroluji krvácení á 2-3 hodiny, které je stále silné. Pacientce kontroluji ozvy plodu á
1hodinu, které jsou v bazální frekvenci 120. Pacientka užívá vlastní chronickou
medikaci sama.
39
3. Den hospitalizace 20. 11. 2013
Pacientce jsem v ranních hodinách změřila fyziologické funkce (TK:145/80´,
P:75´, D: 18, TT: 36,7). Pacientka užívá svou chronickou medikaci sama. Kontroluji
krvácení á 2-3 hodiny. Podala jsem pacientce medikace dle ordinace lékaře. U
pacientky došlo v odpoledních hodinách ke spontánnímu abortu. Pacientku jsem
odvezla na UZ vyšetření. Pacientka byla převezena na operační sál.
Medikace dle ordinace lékaře:
Utrogestan: 0-0-2 vag.
Mg lactici 2-2-2-2 tbl. p.o.
Pacientka přivezena z operačního sálu na oddělení individuálního režimu,
uložena na lůžko. Dokumentace pacientky byla předána sestřičce, která byla ve službě a
starala se o pacientku spolu se studentkou. Pacientka poučena zdravotní sestrou ve
službě o klidovém režimu.
40
Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
00056 Narušené rodičovství z důvodů somatického onemocnění projevující se
opuštěním
Doména 7: Vztahy mezi rolemi
Třída 1: Role pečovatelů
Cíl: Pacientka se bude snažit zlepšit své vnímání role
Výsledná kritéria:
- Pacientka navštíví psychologa
- Pacientka ví, proč je v této situaci
- Pacientka spolupracuje
Intervence:
- Nabídni pacientce návštěvu u psychologa
- Doporuč pacientce, aby si našla nějakou aktivitu
- Proveď rozbor rodinných vztahů se zájmem jednotlivých členů rodiny
- Vysvětli pacientce, že ona se nemůže obviňovat za tuto situaci
- Vysvětli pacientce, že ona tady není sama
Realizace:
- Pacientce jsem nabídla, jestli nechce jít na konzultaci k psychologovi
- Pacientce jsem vysvětlila, aby si po propuštění do domácí péče, našla novou
aktivitu, aby neměla pochmurné myšlenky
- Udělala jsem dostatek časového prostoru pro rozhovor s členy rodiny
- Pacientce jsem vysvětlila, že ona nemůže za situaci, ve které se svým manželem
nachází
41
- Pacientce jsem vysvětlila, že i když přišla o své dítě, tak nezůstala vůbec sama.
Má svého manžela a svou rodinu
- Zhodnocení
Cíl byl částečně splněn. Pacientka se rozhodla, že po propuštění navštíví psycholog
42
00051 Zhoršená verbální komunikace z důvodu obavy nynější gravidity projevující se
plačtivostí
Doména 5: Percepce/kognice
Třída 5: Komunikace
Cíl: Zlepšení komunikace pacientky
Výsledná kritéria:
- Pacientka má dostatek informací
- Pacientka spolupracuje
Intervence:
- Podej dostatek informací pacientce
- Zhodnoť rozsah poruchy v komunikaci s pacientkou
- Zajisti spolupráci s lékařem, psychologem
- Bud trpělivá a vstřícná
Realizace:
- Zjistila jsem příčiny deficitu v komunikaci
- Podala jsem dostatek informací v průběhu hospitalizace
- Zajistila jsem pacientce vhodné prostředí
- Zajistila jsem rozhovor s psychologem
- Při rozhovoru s pacientkou jsem byla trpělivá a pacientce jsem naslouchala
Zhodnocení
Po uskutečnění naplánovaných opatření k odstranění deficitu v komunikaci jsem
docílila jen částečně, protože se bojí dalšího zklamání
43
00148 Strach z důvodu přesunu z rizikového oddělení na operační sál, projevující se
častými otázky
Doména 9: Zvládání/ tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Cíl: Pacientce snížit prožívání a projevy strachu
Výsledná kritéria:
- Pacientka má dostatek informací
- Pacientka spolupracuje
- Pacientka si uvědomuje příčiny strachu
- Zajistila jsem soukromí pro rozhovor s pacientkou
Intervence:
- Udělej si časový prostor pro rozhovor s pacientkou
- Zajisti pacientce příjemné prostředí
- Zjisti od pacientky jaká je příčina strachu
- Všímej si změn v chování pacientky
- Zeptej se pacientky, co jí pomáhá k odstranění strachu
- Vysvětli, že i strach může být prospěšný a má v životě svůj význam
Realizace:
- Udělala jsem si dostatek časového prostoru pro rozhovor s pacientkou
- Pacientka mi sdělila příčinu strachu
- Pacientka mi sdělila, že ráda čte humorné knihy, aby odstranila strach
- Získala jsem si pacientky důvěru během přijímacího rozhovoru
Zhodnocení
Pacientce jsem snížila strach z převozu z oddělení na operační sál
44
Potenciální ošetřovatelské diagnózy:
00004 Riziko vzniku infekce v místě vpichu související s žilním permanentním
katetrem v levé horní končetině
Doména 11: Bezpečnost/ ochrana
Třída 1: Infekce
Cíl: Pacientce nevznikne infekce v místě vpichu
Výsledná kritéria
- Sestra kontroluje místo vpichu při každém aplikování medikamentů
- V místě vpichu nevznikne infekce
- Pacientka chápe příčinu vzniku infekce
- Pacientka zná způsoby prevence
Intervence
- Edukuj pacientku o permanentním žilním katétru
- Kontroluj místo vpichu
- Postupuj sterilním způsobem při aplikování medikamentů
- Kontroluj funkčnost permanentního žilního kanyly
- Převazuj periferní žilní kanylu denně
- Zajisti dostatečnou hygienu
Realizace
- Vysvětlila jsem pacientce, z jakého důvodu musí být permanentní žilní katétr
zaveden
- Po zavedení žilního katétru jsem pohmatem zkontrolovala místo vpichu
- Před aplikací medikamentů jsem použila sterilní čtverec a gutasept(dezinfekční
roztok)
- Před a po aplikaci medikamentů jsem se ujistila o funkčnosti žilního katétru
pomoci 5ml fyziologického roztoku
Zhodnocení:
Cíl se podařilo splnit, nedošlo ke vzniku infekce
45
Pooperační péče:
0. Den hospitalizace 21. 11. 2013
Pacientka byla přivezena na oddělení individuálního režimu z operačního
sálu. Ihned po příjezdu jsem změřila fyziologické funkce (TK: 135/75, P:75´, D:
16), které jsem první hodinu po příjezdu na oddělení individuálního režimu
kontrolovala á 15 minut, a poté á 30 minut po dobu jedné hodiny. U pacientky
jsem kontrolovala stahování dělohy. Po dvou hodinách od příjezdu na oddělení
jsem pacientce napomohla, aby se mohla napít. Pacientka byla poučena
studentkou o prvním vstávání po operaci a pomohla jí při něm.
1. Den hospitalizace 22. 11. 2013
Pacientce jsem změřila fyziologické funkce (TK: 140/80, P: 80´, D:14,
TT:36,5°C). Zkontrolovala jsem PŽK, který je funkční a přelepila jsem NFIX.
Pacientka byla poučena studentkou o ranní hygieně a asistovala jsem ji při první
hygieně po operačním výkonu. Pacientka užívá svou chronickou medikaci sama.
46
Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
00132 Akutní bolest související s operačním výkonem projevující se poruchou spánku
Doména 12: Komfort
Třída 1: Tělesný komfort
Cíl: Snížím aktuální bolest
Výsledná kritéria:
- Snížení akutní bolesti do půl hodiny
- Pacientka neudává bolest v operační ráně
- Zajištění dostatku spánku
Intervence:
- Zjisti lokalizaci a charakter bolesti
- Zhodnoť intenzitu bolesti
- Doporuč úlevovou polohu
- Dle ordinace lékaře podej medikaci
Realizace:
- Pacientka si stěžuje na bolest v místě operační rány
- Pacientka hodnotí intenzitu bolesti na stupni 5
- Pacientka leží na levém boku
- Dle ordinace lékaře jsem aplikovala 10ml Novalginu i.v.
Zhodnocení
Cíl byl splněn částečně. Pacientce byla bolest snížena na stupnici 1. V průběhu dne
odstraním akutní bolest pomocí analgetik.
47
00095 Nespavost související se smutkem projevující se pozorovanou změnou emocí
Doména 4: Aktivita/odpočinek
Třída 1: Spánek/odpočinek
Cíl: Pacientka bude spát nejméně 6 hodin bez probuzení
Výsledná kritéria:
- Pacientka se bude cítit odpočinutá
- Pacientka má menší příznaky spánkové deprivace
- Pacientka zvládá relaxační techniky
Intervence:
- Zjisti, z jakého důvodu pacientka trpí nespavostí
- Edukuj o klidném prostředí při usínání
- Zeptej se, jak dlouho pacientka v noci usíná
- Všímej si známky únavy
- Doporuč pacientce více odpočinku přes den
- Dle ordinace lékaře podej vhodnou medikaci
Realizace:
- Na pacientku jsem si udělala čas a promluvila jsem si s pacientkou o důvodu,
proč nemůže usínat
- Pacientku jsem edukovala o přizpůsobení prostředí jak je zvyklá z domácího
prostředí
- Pacientky jsem se zeptala, jak dlouho usíná v nočních hodinách
- Pacientce jsem doporučila, aby přes den více odpočívala a relaxovala
- Podala jsem medikaci dle ordinace lékaře
Zhodnocení
Cíl se podařilo splnit. Pacientce spí 6 hodin bez probuzení.
48
00066 Duchovní strádání související se smrtí projevující se vyjadřováním trápení
Doména 10: Životní principy
Třída 3: Soulad hodnot/ víry/ jednání
Cíl: Dosáhnout duševní rovnováhy
Výsledná kritéria:
- Pacientka mluví o svých pocitech
- Pacientka se bude snažit smířit s danou situací
- Pacientka má životní oporu
- Pacientka zvýší vlastní sebevědomí a víru v budoucnost
Intervence:
- Všimni si změn v chování pacientky
- Snaž se zjistit jak je pacientka nábožensky založena
- Vytvoř uklidňující prostředí pro pacientku
- Seznam pacientku s léčebnou péčí a zapoj jí do ní aktivně
Realizace:
- Pro pacientku jsem si udělala dostatek času a promluvila s ní o možnostech
duchovní podpory
- U pacientky jsem si všimla, že pláče a je uzavřená
- Pacientky jsem se zeptala, jaké má ráda barvy a druhy knih
- Pacientku jsem seznámila s léčbou a pacientka napomáhá při osobní hygieně,
spolupracuje při aplikaci medikamentů
Zhodnocení:
Pacientka se cítí lépe a projevuje své trápení
49
Potenciální ošetřovatelské diagnózy:
00087 Riziko perioperačního poškození
Riziko vzniku TEN z důvodů upoutání na lůžku
Doména 11: Bezpečnost/ochrana
Třída 2: Fyzické poškození
Cíl: nedojde k vzniku TEN
Výsledná kritéria:
- Pacientka zná způsoby prevence TEN
Intervence:
- Informuj pacientku o důležitosti cvičení na lůžku
- Pomáhej se cvičením na lůžku
- Zajisti elevaci DK
- Zajisti hygienu
- Zajisti návštěvu fyzioterapeuta
Realizace:
- Edukovala jsem pacientku o předcházení TEN a jiných komplikací
- Pomohla jsem pacientce se cvičením
- Pacientce jsem uložila DK do zvýšené polohy
- zajistila jsem zvýšenou hygienu
Zhodnocení
Podařilo se mi splnit cíl, u pacientky nedošlo k TEN
50
00155Riziko pádu související s operačním výkonem
Doména11: Bezpečnost/ochrana
Třída 2: Fyzické poškození
Cíl: Zabráním vzniku pádu
Výsledná kritéria:
- Pacientka nebude stávat ihned po příjezdu na oddělení
- Pacientka je opatrná při vstávání, po dvou hodinách po příjezdu na oddělení
Intervence:
- Pacientce vysvětli, proč nesmí vstávat,
- Pouč pacientku, kdy a jak může vstávat,
- Ve večerních hodinách pomoz pacientce s hygienou,
Realizace:
- Pacientku jsem poučila, že do odpoledních hodin bude ještě ležet, protože je po
operačním výkonu a musí vstávat s doprovodem
- Pacientce jsem vysvětlila, že musí vstát přes bok, nohy svěšené z postele a
koukat směrem před sebe
- Ve večerních hodinách jsem opatrně vstala s pacientkou a pomohla jsem jí při
hygieně
Zhodnocení:
cíl se podařilo splnit, nedošlo k pádu
¨
51
ZÁVĚR
Asistovaná reprodukce je jedna z léčby neplodnosti moderním lékařským
oborem. Objevují se i páry, pro které asistovaná reprodukce není vhodná metoda. Pro
tyto páry jsou i jiné možnosti. Páry, které podstoupí léčbu asistované reprodukce, čeká
dlouhá cesta za dítětem. Léčba neplodnosti je finančně, časově i psychicky náročná.
Léčebné metody se vyvíjí kupředu a využívají se moderní technologie.
Cílem naší práce bylo přiblížení problematiky neplodnosti především studentům
zdravotnických škol a také laické veřejnosti
Teoretická část bakalářské práce měla za cíl zformulovat nejdůležitější
informace o metodách asistované reprodukce. Snažili jsme se přiblížit psychiku ženy
trpící neplodností. V naší práci jsou prověřené a seriózní informace. Vzhledem k
věcnému a stručnému obsahu se lze snadno zorientovat a rychle získat základní
informace o dané problematice. Neplodnost se v posledním desetiletí vyskytuje častěji a
je především ovlivněna životním stylem lidí.
Cílem praktické části bylo zjistit anamnestické údaje od pacientky, potřebné ke
zpracování. V práci je dostatek informací pro stanovení ošetřovatelských diagnóz.
Ošetřovatelská péče byla systematická, individuální a cílená. U pacientky se nám
podařilo splnit veškeré cíle.
52
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro odbornou veřejnost:
- distribuce edukačních materiálů do ordinací gynekologů, praktických lékařů
- využití kompetencí porodních asistentek pro šíření osvěty u žen s poruchou plodností
Doporučení pro oblast školství:
- vymezení většího prostoru v učebních osnovách středních a vysokých škol
pro výklad problematiky neplodnosti i asistované reprodukce
- v rámci výkladu této problematiky poskytnout studentům besedu či
přednášku od odborníka
Doporučení pro státní správu:
- vytváření plošných preventivních programů a kampaní týkajících se neplodnosti
Domníváme se, že by bylo vhodné, kdyby se ženy s neplodností setkaly i s
ženami, či celými rodinami, které si tímto problémem už prošly. Mohly by ženy předat
své zkušenosti a popřípadě jim snížit stres tím, že by viděly, jak se dá vše
zvládnout. Problematikou sdružování žen by se mohly zabývat různé dobrovolné
organizace.
53
SEZNAM LITERATURY
AŠENBRENEROVÁ, I., M. BEHINOVÁ a K.KAISEROVÁ, 2012. Nová velká kniha o
mateřství, Praha: Mladá Fronta. ISBN: 80-204-2816-X.
BOROŇOVÁ, J., 2010. Kapitoly z ošetřovatelství I, Praha: Maurea, s.r.o., , ISBN: 978-
80-902876-4-8.
DOHERTY C. M. a M. M. CLARK, 2006. Léčba neplodnosti: podrobný rádce pro
neplodné páry, Brno: Computer press. ISBN: 80-251-0771-X.
HERDMAN, T. H.,Ph, RN, Ošetřovatelské diagnózy definice&klasifikace 2009-2011,
2009. Praha: Grada. ISBN: 978-80-247-3423-1.
HEŘMANOVÁ, J., M. VÁCHA, H. SVOBODOVÁ, M. ZVONÍČKOVÁ a J.
SLOVÁK, 2012. Etika v ošetřovatelské praxi, Praha: Grada. ISBN: 80-2473-469-9.
KELNAROVÁ, J., M. CAHOVÁ, I. KŘEŠŤANOVÁ, M. KŘIVÁKOVÁ a
Z.KOVÁŘOVÁ, 2009. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty- 1. Ročník, Praha:
Grada. ISBN: 80-247-2830-3.
MACKŮ, F. a E. ČECH, 2002. Gynekologie, Praha: Informatorium. ISBN: 80-7333-
001-6.
MARDEŠIĆ, T., 1996. Trápí Vás neplodnost, Makropolus, s. 41-61. ISBN: 80-86003-
01-9.
MEPHAM, T.B., 2008. Bioethics: an introduction for the biosciences 2. Vydání,
Oxford: Oxford university press, s. 131. ISBN: 01-9921-430-1.
MLÝNKOVÁ, J., 2010. Pečovatelství 1.díl, Praha: Grada. ISBN: 80-247-3184-3.
MRÁZEK, M., 2003. Umělé oplodnění, Praha: Triton, s. 15. ISBN: 80- 7254-413-6.
NĚMCOVÁ, J. a KOLEKTIV, 2013 Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství,
Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci, Plzeň: Maurea. ISBN: 978-
80-902876-9-3.
54
PAVLÍKOVÁ, S., 2007. Modely ošetrovatľstva v kocke, Praha: Grada. ISBN: 80-247-
1918-5.
PLEVOVÁ, I. a KOLEKTIV, 2011. Ošetřovatelství I., Praha: Grada. ISBN: 80-247-
3557-1.
PTÁČEK, R., 2011. Etika a komunikace v medicíně, Praha: Grada. ISBN: 80- 2479-
976-3.
RIGUTTI, A., 2006. Ilustrovaný atlas anatomie, Praha: Nakladatelství Sun. ISBN: 80-
737-1142-7.
ROZTOČIL, A. a KOLEKTIV, 2011. Moderní gynekologie, Praha: Grada, s. 239. ISBN
-13: 978-80-247-2832-2.
ŘEŽÁBEK, K., 2002. Léčba neplodnosti 2., aktualizované vydání, Praha: Grada, s. 9,
11, 13, 40. ISBN: 80-274-0187-1.
ŘEŽÁBEK, K., 2008. Léčba neplodnosti, Praha: Grada. ISBN: 978-80-274-2103-3.
SLEZÁKOVÁ, L. a KOLEKTIV, 2011. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III. gynekologie
a porodnictví, onkologie, psychiatrie, Praha: Grada. ISBN: 80-2472-270-4.
SLEZÁKOVÁ, L. a KOLEKTIV, 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví,
Praha: Grada. ISBN: 9788024733739.
VÁCHA, M., R. KONIGOVÁ a M. MAUER, 2012. Základní moderní lékařské etiky,
Praha: Portál, s. 172- 184. ISBN: 978-80-7367-780-0.
VOKURKA, M. a J. HUGO, 2011. Praktický slovník medicíny, Praha: Maxdorf. ISBN:
8073452626.
WEISS, P. a KOLEKTIV, 2010. Sexuologie, Praha: Grada. ISBN: 80- 2472-492-8.
Portál veřejné zprávy [online].Ministerstvo vnitra. Rok vydání 2008.
Dostupné z http://portal.gov.cz
Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti [online].
Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti. Rok vydání
2009.
55
Dostupné z www.sarcgps.cz/page/67987
PŘÍLOHY
Příloha A – Oplodnění vajíčka a vývoj embryo I
Příloha B – Mužské pohlavní orgány II
Příloha C – Ženské pohlavní orgány III
Příloha D – Diagnostika a léčba neplodnosti IV
Příloha E - Seznam center asistované reprodukce v Praze V
Příloha F – příloha CH VI
I
Příloha A
Oplodnění vajíčka a vývoj embrya
ŘEŽÁBEK, 2002, str. 11
II
Příloha B
Pohlavní mužské orgány
ŘEŽÁBEK, 2002, str. 13
III
Příloha C
Ženské pohlavní orgány
ŘEŽÁBEK, 2002, str. 9
IV
Příloha D
Diagnostika a léčba neplodnosti
MRÁZEK, 2003, str.15
V
Příloha E
Seznam center asistované reprodukce v Praze
www.sarcgps.cz/page/67987
VI
Příloha F
Příloha CH