Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 PŘEDSTAVA VERSUS REALITA PORODU U RODIČEK BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VERONIKA MEDKOVÁ Praha 2014 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 PŘEDSTAVA VERSUS REALITA PORODU U RODIČEK Bakalářská práce VERONIKA MEDKOVÁ Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Porodní asistentka Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Garneková Praha 2014 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, co mi jakýmkoliv způsobem pomohli při psaní bakalářské práce. Především bych chtěla poděkovat Mgr. Zuzaně Garnekové za vedení práce, cenné rady a připomínky. V neposlední řadě patří poděkování hlavně mé rodině a Jakubovi H. za podporu, trpělivost a důležité rady nejen při psaní bakalářské práce, ale po celou dobu studia. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentkám, bez kterých by práce nemohla vzniknout. ABSTRAKT MEDKOVÁ, Veronika. Představa versus realita porodu u prvorodiček Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Garneková. Praha. 2014. X s. Bakalářská práce se zabývá tématem představa versus realita porodu u rodiček. Práce je zaměřena na teorii historie a popis fyziologického porodu, také na alternativní metody při porodu, které jsou rozděleny na psychické a fyzické. Dále jsou v práci uvedeny možnosti tlumení bolesti u porodu, které jsou rozděleny na farmakologické a nefarmakologické metody. Základem druhé části práce je otázka, jakým způsobem se lišila představa od reality přirozeného porodu u rodiček. Tato část je vypracovaná formou kvantitativního průzkumu pomocí vlastně zkonstruovaného dotazníku. Nasbíraná data jsou zanalyzována ve významné části bakalářské práce. Práce je zakončena porovnání a zhodnocením našich výsledků s jiným zdrojem. Klíčová slova Alternativní metody u porodu. Fyziologický porod. Metody tlumení bolesti porodu. Odlišnost představy od reality. Prvorodičky. ABSTRACT MEDKOVÁ, Veronika. Idea versus Reality of Birth in Pregnant Women . The College of Nursing, o. p. s. Degree of Qualification: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Zuzana Garneková. Prague 2014. X p. The bachelor’s thesis deals with the topic about Expectant Mother’s Idea versus Reality of Childbirth. The thesis is focused on the theoretical history and description of physiological childbirth, also on alternative methods in labor which is divided into mental and physical side. Furthermore, thesis introduces possibilities how to relieve pain in labor, which are divided into pharmacological and non-pharmacological methods. The second part of the thesis includes a question how differentiate expectant mother’s idea from the reality of childbirth. This part has been implemented in a form of a quantitative survey by means of using questionnaire. So the main part of the bachelor thesis contains the gathering data and the thesis contains a comparison and evaluation of the survey’s result with other sources of surveys. Key words Alternative Methods in Childbirth. Differentiation of Ides from Reality. Methods how to Relieve Pain in Childbirth. Physiological Childbirth. Primipara. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................................10 SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ ...................................................11 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ...........................................................13 ÚVOD.....................................................................................................................15 1 FYZIOLOGICKÝ POROD..................................................................16 1.1 HISTORIE..................................................................................................17 1.2 PORODNÍ DOBY.....................................................................................18 1.2.1 I. DOBA PORODNÍ – DOBA OTEVÍRACÍ ...........................................18 1.2.2 II. DOBA PORODNÍ – DOBA VYPUZOVACÍ......................................19 1.2.3 III. DOBA PORODNÍ – POROD LŮŽKA A PLODOVÝCH BLAN.....20 2 ALTERNATIVNÍ METODY PŘI PORODU.............................22 2.1 Fyzické alternativní metody...................................................................22 2.1.1 DÝCHÁNÍ.................................................................................................22 2.1.2 MASÁŽE...................................................................................................24 2.1.3 POLOHY ..................................................................................................24 2.1.4 HYDROANALGEZIE..............................................................................26 2.1.5 AROMATERAPIE...................................................................................28 2.2 PSYCHICKÉ..............................................................................................29 2.2.1 PŘEDPORODNÍ PŘÍPRAVA .................................................................30 2.2.2 DOPROVOD U PORODU .......................................................................30 2.2.3 DULA........................................................................................................31 2.2.4 PORODNÍ DŮM.......................................................................................31 2.2.5 POROD DOMA........................................................................................32 3 METODY TLUMENÍ BOLESTI......................................................33 3.1 NEFARMAKOLOGICKÉ METODY U PORODU.......................33 3.2 FAFRMAKOLOGICKÉ METODY...................................................35 4 PRŮZKUM ROZDÍLŮ MEZI PŘEDSTAVOU A REALITOU PORODU U RODIČEK..................................................39 4.1 METODIKA PRŮZKUMU ...................................................................40 4.2 VÝSLEDKY PRŮZKUMU....................................................................41 4.3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMNÝCH OTÁZEK............................61 5 DISKUZE .......................................................................................................65 5.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI................................................................67 ZÁVĚR..................................................................................................................68 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................69 PŘÍLOHY.............................................................................................................. I SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK C. S.……………………………...……………………………………………….. Císařský řez CNS…………………..…………………….……………………Centrální nervová soustava ČR…………………………….………………..……………………………. Česká republika DM……………...……………..……………………………………………....……. Cukrovka TENS……………......…Transkutánní elektrická nervová stimulace redukující bolestivost WHO…………………………..……….…………………. Světová zdravotnická organizace SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ Abortus – lat. potrat Akupresura – metoda čínského lékařství Akupunktura – léčebná metoda pocházející z Číny Analgetika – léky proti bolesti Analgezie – bezbolestnost, vymizení vnímání bolesti Anestezie – znecitlivění, ztráta vnímání dotyku, bolesti, tepelných změn a podobně. Bradykardie – zpomalení srdeční činnosti, pod 60 úderů za minutu Contractiones ad secundinas – kontrakce po porodu plodu po klidové fázi, sloužící k porodu placenty Děložní fundus – horní část dělohy Dirupce – protržení (plodových obalů) Distální – vzdálený Dura mater – lat. tvrdá plena mozková. Zevní obal centrálního nervového systému Endorfiny – skupina látek vznikajících v mozku, které tlumí bolest a působí pozitivně na náladu Fetální – lat. plodový, týkající se plodu Fontanela – lupínek. Vazivová destička mezi lebečními kostmi novorozenců a malých dětí Fytoterapie – léčení léčivými rostlinami Gravidita – lat. těhotenství Hematom – rozsáhlý uzavřený krevní výron v hlubších tkáních (podkoží, svaly) spojený s otokem Hypnóza – stav podobný spánku, uměle navozený druhou osobou Hypoxie – nedostatek kyslíku v tkáních či v celém organismu Intradermální – nitrokožní. Do kůže se provádí např. vpich při řadě kožních testů u alergií Introitus – lat. poševní vchod Kardiovaskulární – týkající se srdce a cév Ketecholaminy – skupina důležitých látek organismu, k nimž patří adrenalin, noradrenalin a dopamin Klyzma – nálev tekutiny do konečníku a tlustého střeva Lumbální – bederní Morbidita – nemocnost Mortalita – úmrtnost Multipara – žena, která vícekrát rodila Neonatologie, neonatální – péče o novorozence, novorozenecký Nervus pudendus – lat. nerv Opioidy – látky s podobnými účinky jako opiové alkaloidy Osteoporóza – řídnutí kostí, časté onemocnění vznikající ve stáří či u žen po přechodu Oxytocin – nonapeptidický hormon tvořený v hypothalamu Paracervikální – vedle cervixu. Např. p. blok druh anestezie v porodnictví Partus – lat. porod Partus maturus – lat. porod včasný, v termínu Partus praematurus – lat. porod předčasný Partus serotinus – lat. porod po termínu při přenášení Placenta – lat. lůžko plodové mateřské Preeklampsie – těhotenské onemocnění s otoky, bílkovinou v moči a vysokým krevním tlakem Primipara – prvorodička Psychoprofylaxe – profylaxe psychologickými metodami, např. před porodem (příprava) Retrakce – stažení, zkrácení Retroplacentární – za respektive pod placentou. Např. hematom Segment – část orgánu úsek, která je odlišitelná od jiné části morfologicky nebo funkčně Sekundipara – žena rodící po druhé, druhorodička Septum – lat. přepážka Subarachnoidální – podpavoučnicový, pod pavoučnicí (arachnoideou). V s. prostoru je mozkomíšní mok Šok – těžký, život ohrožující stav Uteroplacentární – týkající se dělohy uteru a placenty (VOKURKA, HUGO, 2013) SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 V jaké nemocnici jste rodila? ......................................................................42 Tabulka 2 Kde jste nasbírala nejvíce informací o porodu? ...........................................43 Tabulka 3 Byla realita porodu lepší než Vaše představa?.............................................44 Tabulka 4 Jak jste si představovala přístup lékařů a sester v nemocnici?......................45 Tabulka 5 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodník) ...................46 Tabulka 6 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodní asistent) ........46 Tabulka 7 Měla jste obavy z porodu? ..........................................................................47 Tabulka 8 Byla Vaše obava oprávněná?.......................................................................48 Tabulka 9 Představovala jste si porod bolestivější, než ve skutečnosti byl?..................49 Tabulka 10 Porovnejte představu a skutečnost o I. době porodní .................................51 Tabulka 11 Porovnejte představu a skutečnost o II. době porodní ................................52 Tabulka 12 Porovnejte představu a skutečnost o III. době porodní...............................53 Tabulka 13 Jaká byla Vaše představa o klystýru? ........................................................54 Tabulka 14 Jaká byla Vaše představa o nástřihu (episiotimii)?.....................................55 Tabulka 15 Jak jste si představovala šití?.....................................................................56 Tabulka 16 Jaká byla Vaše představa o prostředí na porodním sále?............................57 Tabulka 17 Pamatujete si na vše při porodu? ...............................................................58 Tabulka 18 Měla jste zájem o alternativní porod?........................................................58 Tabulka 19 Jaký alternativní porod by Vás lákal? ........................................................59 Tabulka 20 Zvažovala jste bezbolestný porod?............................................................60 Graf 1 V jaké nemocnici jste rodila?............................................................................42 Graf 2 Kde jste nasbírala nejvíce informací o porodu?.................................................43 Graf 3 Byla realita porodu lepší než Vaše představa?...................................................44 Graf 4 Jak jste si představovala přístup lékařů a sester v nemocnici? ...........................45 Graf 5 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodník).........................46 Graf 6 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodní asistent) ..............47 Graf 7 Měla jste obavy z porodu?................................................................................48 Graf 8 Byla Vaše obava oprávněná? ............................................................................49 Graf 9 Představovala jste si porod bolestivější, než ve skutečnosti byl? .......................50 Graf 10 Porovnejte představu a skutečnost o I. době porodní.......................................51 Graf 11 Porovnejte představu a skutečnost o II. době porodní......................................52 Graf 12 Porovnejte představu a skutečnost o III. době porodní ....................................53 Graf 13 Jaká byla Vaše představa o klystýru?..............................................................54 Graf 14 Jaká byla Vaše představa o nástřihu (episiotimii)? ..........................................55 Graf 15 Jak jste si představovala šití? ..........................................................................56 Graf 16 Jaká byla Vaše představa o prostředí na porodním sále? .................................57 Graf 17 Pamatujete si na vše při porodu?.....................................................................58 Graf 18 Měla jste zájem o alternativní porod?..............................................................59 Graf 19 Jaký alternativní porod by Vás lákal?..............................................................60 Graf 20 Zvažovala jste bezbolestný porod?..................................................................61 15 ÚVOD „Když si žena projde těhotenstvím a porodem, je vždy jiná, než byla předtím. Je proměněná a mnohem víc rozumí životu. Přivést na svět dítě znamená vykoupat se v prameni života.“ Dr. Frederick Leboyer Porod je významnou událostí v životě ženy. V dnešní době se o tomto tématu často diskutuje pod pojmem „přirozený porod“. Tento pojem na mne však působí jen jako určitý výstřelek módy, protože pod tímto pojmem si každý představuje něco jiného. Tím pádem se všude dočteme o různých alternativních porodech bez zásahů. Bohužel se, ale stává, že i přes možnost využití různých alternativ v porodnicích, není vždy možné takový porod zrealizovat. Rodičky nemají často dostatečné informace a následně, díky jejich nespokojenosti, vznikají na porodních sálech nedorozumění. Porod je sice vnímán jako přírodní jev, ale díky tomu, že jsme se posunuli z historie porodů, ve špatných podmínkách s nedostatečnou péčí, do nemocnic pod péči odbornou, máme jednu z nejmenších mortalit a morbidit u porodu. A to díky péči odborníků a dnešní vybavenosti nemocnic. Každá žena má tedy o porodu jinou představu a po porodu často ženy říkají, jak se realita od jejich představy lišila. Proto se tedy v bakalářské práci věnujeme porovnáním představy a reality porodu u rodiček. Cílem bakalářské práce je zjistit v jakém smyslu se liší představa od reality porodu rodiček. Zjišťujeme rozdíly mezi představou a realitou určitých fází porodu a zájem o alternativní nebo bezbolestný porod. A dotýkáme se i představy péče porodních asistentek a porodníků. 16 1 FYZIOLOGICKÝ POROD Mluvíme-li o fyziologickém porodu je to porod, který nastoupil spontánně, dílem přirozených procesů v těle ženy a plod rodíme podélnou polohou, kdy vedoucí bod je malá fontanela hlavičky plodu, neboli poloha plodu je podélná záhlavím (BINDER et al., 2011). V dnešní době máme k dispozici mnoho odborné literatury zabývající se porody. Existuje mnoho různých definic, které jsou si názvem podobné. V našem případě využijeme definici z knihy Porodnictví od Evžena Čecha et al.: Porodem (partus) nazýváme každé ukončení těhotenství, při kterém je narozen živý novorozenec a minimální hmotnosti 500 g, nebo přežije-li novorozenec i s menší hmotností alespoň 24 hodin. U mrtvě narozeného plodu je nově stanovenou podmínkou porodu rovněž minimální hmotnost 500 g. Ukončení těhotenství po narození plodů o nižších než uvedených hmotností označujeme jako potrat (abortus) (ČECH et al., 2006, str. 121). Známkami života novorozence se rozumí jeho dech nebo srdeční akce či pulzace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, dříve než byl pupečník přerušen nebo placenta porozena a srdeční akce nebyla resuscitací navozena (ČECH et al., 2006, str. 121). Porody členíme na předčasné, včasné a opožděné. O předčasném porodu (partus praematurus) mluvíme do konce 37. týdne, od 38. týdne do 42. týdne včetně, mluvíme o porodu v termínu, tedy včasném porodu (partus maturus) a porod po 42. týdnu označujeme jako opožděný porod (partus serotinus) (ČECH et al., 2006). Definice porodu dle WHO (Světová zdravotnická organizace) s účinností zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zní: Jako porod je označován děj, při kterém dojde k vypuzení plodu z dělohy, který má porodní hmotnost 500 g a více, bez ohledu zda se narodí živý či mrtvý. Jako porod je 17 označen i děj, při kterém je z dělohy vypuzen plod se známkami života, který nesplňuje hmotnostní kritérium, ale přežívá déle jak 24 hodin (BINDER et al., 2011, s. 64). 1.1 HISTORIE Od pradávna žena rodila sama a hrozilo jí mnoho komplikací a nebezpečí, které nebyla schopná řešit. Proto se poté v období matriarchátu, kdy se lidé začali sdružovat a organizovat, přidaly k porodům zkušenější ženy, které již rodily a rodičkám při porodu pomáhaly. Porod byl vždy brán jako soukromá záležitost, při které asistovaly jedna nebo dvě pomocnice. Byla to ovšem pořád laická pomoc, která byla nedostatečná, protože se jejich znalosti opíraly pouze o zkušenosti a poznatky předávané mezi generacemi. A proto se tím později některé ženy začaly zabývat a provozovat pomoc u porodu jako povolání. Vytvářel se tak pomalu obor, který byl novinkou. Tomuto oboru se mohly věnovat pouze zkušené ženy. Název povolání vycházel od slova „babiti“ neboli roditi. Přes názvy jako například: „bába pupkořezná“ nebo „žena babictví“, se ustálil výraz porodní bába či babička. Samozřejmě tím nebyl myšlen věk. Toto povolání bylo nedůstojné pro muže. Jakmile ale nastaly komplikace, které díky křivicím nebo osteoporóze byly časté, přivolali se lazebníci, ranhojiči, bradýři či felčaři, kteří často porod dramaticky dokončili. Velké riziko infekce, díky špatným hygienickým podmínkám a neznalostem, bylo velmi časté (ČECH et al., 2006). Z počátku 18. století probíhal porod žen převážně doma pouze s pomocí porodní báby nebo i dalších žen, které mohly svou zkušeností přispět zdárnému průběhu porodu. Později, zhruba v polovině 18. století začaly mít nastávající matky zájem o přítomnost lékaře u porodu. Ženy měly obavy z komplikací, v té době s porodem spojených a přítomnost lékaře jim poskytovala potřebnou jistotu a bezpečí. Porodnictví se tak stávalo běžnou lékařskou praxí a tím pádem potřebným a uznávaným oborem. Z výše uvedených důvodů byl v polovině 18. století Karlově univerzitě zaveden předmět porodnictví. Na konci 18. století již lékaři začínali nabízet těhotným ženám svou lékařskou a odbornou pomoc v průběhu těhotenství i svou přítomnost u porodu. Z tohoto období datujeme prvopočátek lékařského dohledu při porodech a vzestupující 18 zájem žen o porod za přítomnosti lékaře. Lékaři proto jezdili na různé studijní setkání, na kterých si předávali své poznatky a zkušenosti. Důležitou osobností v oboru pražského porodnictví byl profesor J. Melič, který studiu porodnictví věnoval celý život a dobře znal danou problematiku. Své zkušenosti a znalosti získané i v zahraničí zúročil ve svých publikacích, například v pojednání o vcestném lůžku. Další významnou postavou byl A. Jungmann, který odvedl spoustu porodů. I přes to, že práce výše zmíněných osobností měla významný vliv na rozvoj porodnictví, ještě dlouhou dobu trvalo, než v lékařství nabyl tento obor důležitosti. Po celé 19. století stále mnoho lékařů nepovažovalo porodnictví za obor, který by měl být součástí jejich povolání. Ve většině případů tedy novorozenci stále přicházeli na svět doma pouze za pomoci porodní báby či rodinného lékaře (MAREK, 2002), (ČECH et al., 2006), (VRÁNOVÁ, 2007). Ve 20. století se díky rozvoji věd, fyziky, chemie, bakteriologie, farmakologie a po druhé světové válce také anestezii, rozvinulo porodnictví. Díky možnostem, které s sebou přinesla anestezie, se velmi snížila mateřská a novorozenecká mortalita i morbidita (MAREK, 2002). Dnes je u nás porodnictví považováno za jedno z nejlepších ve světě a to hlavně neonatologické péče (ANON, 2013). 1.2 PORODNÍ DOBY Porod se skládá ze tří porodních dob a poporodního období (v některých odborných publikacích je poporodní období uváděno jako čtvrtá doba porodní). 1.2.1 I. DOBA PORODNÍ – DOBA OTEVÍRACÍ První doba porodní je zahájena nástupem pravidelných kontrakcí dělohy, které vedou k rozvíjení dolního děložního segmentu. Působením kontrakcí se děložní hrdlo 19 zkracuje a dilatuje. Už během gravidity má děložní čípek zevní a vnitřní branku, která je spojena kanálem děložního hrdla. Porodní silou se čípek postupně zkracuje, až nakonec zmizí a z vnitřní a zevní branky se stane jedna porodnická branka. Porodní branka se zvětšuje v postupně kruhovitém tvaru. Branka se rozšíří natolik, až vznikne takzvaný cirkulární lem, který když zmizí, branka zaniká. V tuto chvíli jsou porodní cesty otevřené a vytváří se tak celkově porodní kanál od dolního děložního segmentu po introitus vaginální a hráz. Toto je odlišné u primipary a multipary. Zatímco u primipary se čípek zkracuje nejprve shora, u multipary se otevírá hrdlo současně zevní i vnitřní brankou a ta má tak zpočátku „navalité“ okraje (BINDER et al., 2011), (ČECH et al., 2006). Doba mezi otevíracími kontrakcemi ze začátku nepřesahuje jednu až dvě kontrakce během deseti minut. V malém procentu začne porod spontánním odtokem plodové vody (ČECH et al., 2006). Pokud totiž plodová voda odteče dříve než, nastanou pravidelné kontrakce nebo nenastanou ihned po odtoku plodové vody, mluvíme o předčasném odtoku plodové vody (BINDER et al., 2011). U primipar trvá doba otevírací průměrně 7–12 hodin, ale u multipar se tato doba snižuje na 4–8 hodin. Doby otevírací jsou individuální, a proto výše zmíněné časy nemusí být vždy pravidlem (ČECH et al., 2006). 1.2.2 II. DOBA PORODNÍ – DOBA VYPUZOVACÍ Druhá doba porodní začíná úplným zánikem branky a končí porodem plodu. Stejně jako u první doby porodní, trvá tato fáze u primipary déle než u multipary. U prvorodičky se jedná průměrně o dvacet až šedesát minut, kdežto u vícerodičky počítáme pouze s deseti až třiceti minutami. Výše uvedené časy nemusí být vždy pravidlem. V této době se k práci děložního svalu začne přidávat i břišní list. Plod prochází tvrdými i měkkými porodními cestami svým mechanismem. Po porození plodu 20 odteče zbytek plodové vody, a když přerušíme pupečník, zůstává v děložní dutině ještě placenta a plodové blány (BINDER et al., 2011), (ČECH et al., 2006). 1.2.3 III. DOBA PORODNÍ – POROD LŮŽKA A PLODOVÝCH BLAN Třetí doba porodní začíná porodem plodu a končí porodem placenty. Čech uvádí, že třetí doba porodní trvá přibližně 5–10 minut, na rozdíl od Bindera, který ve svých publikacích prezentuje 10–30 minut. Po porodu plodu, se děloha retrahuje díky sníženému obsahu a na chvíli ustane její činnost. Děložní fundus dosahuje k pupku. Během krátké doby se, kontrakce ve stejné intenzitě opět objeví, ale rodička už je většinou nevnímá. Tyto kontrakce se nazývají contractiones ad secundinas. Díky těmto kontrakcím se placenta oddělí od děložní stěny. Mezi placentou a děložní stěnou vznikne tkáňový posun, který oddělí uteroplacentární septa a cévy, a ty pak podnítí vzniknout retroplacentární hematom (BINDERet al., 2011), (ČECH et al., 2006). Odloučení placenty může probíhat třemi různými mechanismy: – Podle Baudeloque–Schulze, nejdříve se odloučí střed placenty, krev se nahromadí na mateřské straně placenty, a proto rodička před porodem zevně nekrvácí. Poté se odlučuje okraj. Placenta je svinutá do kornoutu a tím zadržuje retroplacentární hematom. Porodními cestami prochází nejdříve fetální část napřed s krví v blanách (BINDER et al, 2011), (ČECH et al., 2006). – Podle Gassnera, rodička zevně mírně krvácí, nejdříve se odloučí okraj placenty od periferie, pak ale klesne do pochvy a tím se sbalí a vstupuje napřed hranou fetální strany (BINDER et al., 2011), (ČECH et al., 2006). 21 – Podle Duncana, rodička také zevně mírně krvácí a placenta se odlučuje podobně jako u Gassnera. Nejprve se odlučuje hranou od distální periferie přes centrum k opačné periferii a placenta se pak rodí po hraně mateřské strany placenty. (BINDER et al., 2011), (ČECH et al., 2006). 22 2 ALTERNATIVNÍ METODY PŘI PORODU Alternativní metody při porodu jsou metody, které se více zaměřují na individuální přístup k rodičce a vyhýbají se standardním praktikám na porodních sálech, obzvláště pak používání farmaceutických prostředků. Alternativní metody se snaží řešit potřebu rodiček, které odmítají jakékoliv nepřirozené zásahy v průběhu porodu. Tyto nové metody rodícím ženám nabízejí možnost, jak v co největší fyzické i psychické pohodě prožít porod. Toto je v dnešní době často diskutované téma, které se často řeší, ve více odvětvích. 2.1 Fyzické alternativní metody Mezi fyzické alternativní metody patří způsob dýchání a polohování, které si rodička řídí sama. Nebo ženě pomáhají osoby u porodu masáží, aromaterapií a hydroanalgezií. Tím se rodičce uleví od bolesti a má potom dostatek sil na vlastní porod. Oba způsoby zmírňují emoce a stresové vlivy prostředí, což je jeden z dalších důležitých faktorů pro snazší průběh porodu. 2.1.1 DÝCHÁNÍ Dýchání je pro život naprosto nepostradatelné. Pro rodící ženu může být správné, pro ni účinné, dýchání obrovským pomocníkem. Soustředí-li se žena na svoje dýchání, na jednotlivé nádechy a výdechy, brzy pocítí úlevu. Je velmi důležité, aby se nastávající maminka soustředila pouze na sebe a uvědomila propojení svého těla s dítětem. Správným přísunem kyslíku dokáže rodička přijímat a uvolňovat potřebné 23 emoce, dokáže ovládnout bolest a zátěž. Zvládání bolesti a svých emocí je pro zdárný průběh porodu opravdu zásadní (YATES, 2009). V minulosti se na správné dýchání při porodu kladl velký důraz a na toto učení se soustředilo již od raného těhotenství. Dle nových poznatků se, ale dospělo k závěru, že pro každou ženu je dýchání individuální záležitostí a tudíž se od takového učení upustilo. V současné době existuje mnoho naučné literatury pro nastávající maminky, která popisuje a radí jak správně dýchat. I přesto, že si každá žena musí svůj rytmus a intenzitu dýchání nalézt sama platí, že zpočátku první doby je důležité si kontrakce prodýchávat hlubokým nádechem a výdechem. To znamená, nádech nosem do břicha a výdech ústy. Takové dýchání je důležité nejen pro plod, ale i pro rodičku. Tělo se tak dostatečně uvolní a děloha je zásobená kyslíkem. Při následných silnějších kontrakcích rodička začíná dýchat zrychleně „jako pejsek“ což je běžné označení mělkého a rychlého dýchání. V této fázi žena nabírá vzduch pouze do horní části plic a potlačuje tím pocit na tlačení (ANON, 2013). Ve chvíli kdy je branka zcela otevřená a hlavička plodu dorotovaná může žena začít tlačit. Nyní je nutné, aby se rodička dostatečně nadechla a bez výdechu zatlačila. Současně v tuto chvíli je důležité „předechnutí“, to znamená v momentě, kdy už rodička nemůže, rychle vydechne, znovu se nadechne a opět zatlačí (SIKOROVÁ, 2009). Udává se, že během kontrakce u porodu, která trvá 1–2 minuty, může žena 2x předechnout. Při zkoušce zadržení dechu žena může předechnout po 30ti sekundách, pak po 20ti sekundách a nakonec po 10ti sekundách. I u porodu rodička vydrží s prvním nádechem nejdéle, pak kratší dobu a při posledním nádechu už kontrakce většinou ustává a tlačení přestává mít správný efekt (SIKOROVÁ, 2009). 24 2.1.2 MASÁŽE Stejně jako pohyb a dýchání, může při porodu pomoci i masáž. V průběhu těhotenství se sice ženy s masážemi setkávají, mají na výběr z různých druhů, ale masáž při porodu má svá daná specifika. V první době porodní, která často trvá i několik hodin, je k relaxaci výborná masáž ramen a chodidel. Je důležité, aby ten, kdo bude masáže provádět, věděl jak. Následně, během porodu, masírujeme hlavně oblasti křížové kosti a beder, protože v těchto místech rodičky často cítí kontrakce. Masáž provádíme dlaní nebo pěstí tahem podél páteře a do stran. Ve většině případů takto provedené masáž uvolní stresové hormony, zmírňuje únavu a zároveň uvolní endorfiny, které mají uklidňující účinky, a tím masáž často působí jako alternativní analgetikum při porodu. Vždy je ale důležité, respektovat potřeby a přání rodičky, některým je totiž nepříjemný i pouhý dotyk. Rodička se uvolní a uklidní. Svou roli hraje možnost také oxytocin, který usnadňuje průběh porodu. Při alternativních metodách se klade důraz na přítomnost partnera u porodu. Blízká osoba pro rodící ženu hraje důležitou roli a může jí pomoci například i prováděním výše uvedených technik masáží (ANON, 2013). 2.1.3 POLOHY Žena může, v první době porodní, využívat prakticky jakoukoliv polohu, která jí bude pohodlná. Rodička chodí, stojí, klečí nebo se různě pohybuje. Nejlepší pozice je taková, při které se rodící žena cítí nejpohodlněji. Ve druhé době porodní je v ČR nejčastěji využívána poloha v polosedě, s nohama v opěrách (šautech). Některé nemocnice, ale umožňují alternativní polohy i během porodu ve druhé době (NEBEZKÁ, 2009). 25 Proti nejpoužívanější poloze na zádech v polosedě se objevuje velmi častá námitka, že tato poloha je nepřirozená a nelze při ní využívat zemskou gravitaci. Plod překonává směr horizontálně z části vzhůru a tím je prodloužená vypuzovací doba (ČECH et al., 2006). Zkušenosti mnoha porodnic, kde ženy rodí ve druhé době porodní ve vertikálních polohách, ukazují na vyšší nárůst porodních poranění konečníku (ČECH et al., 2006, str. 144). Polohy v první době porodní Vzpřímená poloha – žena se opře o stěnu, lůžko, partnera či židli a klekne si. Nejlepší je v první době. Je zde využita gravitace. Poloha ve stoje s oporou partnera – žena se opře nebo zavěsí o partnera, ten jí může masírovat záda. Zde je také využita gravitace. Podpůrný dřep – může se využít závěs, lano nebo je žena čelem k osobě a klesá s oporou mezi její stehna. Sed na židli nebo na míči – žena se posadí obkročmo na míč nebo židli, děloha je uvolněná. Klek s oporou vpředu – žena klečí a ruce má vyvýšené, položené například na polštářích. Záda jsou rovná. Klek na čtyřech – žena klečí na všech čtyřech záda má narovnaná, může se pohybovat z leva doprava. Snižuje otok branky. Kolmá poloha a chůze – Umožní díky gravitaci využít tlak hlavičky na pánevní vchod. A žena se pak účinněji otevírá. 26 Boční poloha – je poloha odpočinková, lze ji zaujímat i ve druhé době porodní. Vede ke správnému vstupu hlavičky do pánve (RADOVSKÁ, 2014). Polohy ve druhé době porodní Sed zpříma – žena je na porodním lůžku posazená, zadní část lůžka je zvednutá, rodička se drží pod koleny a bradu má na prsou. Na zádech – žena leží na porodním lůžku s nohama v nožních opěrách (šautech). Na porodní stoličce – rodička sedí na speciální porodní stoličce, která má vykrojené sedátko. U této polohy je zvýšené riziko poranění. Dřep v závěsu – rodička podřepne a drží se madel či závěsu. Dřep – rodička je v podřepu s roztaženýma nohama. Opírá se o židli či partnera, je to velmi fyzicky náročné, a proto je nutné polohu trénovat už v těhotenství. Na boku – rodička leží na boku, jednu nohu má opřenou v nožní opěře. Přidržuje nohu pod kolenem a přitahuje se k břichu (SIMKINOVÁ, 2000), (NEBEZKÁ, 2009), (BOUŠKOVÁ, 2013). 2.1.4 HYDROANALGEZIE Užívání vody ke zmírnění bolestí je známo již po staletí. Sprchování a koupele v teplé vodě při porodu, teplé obklady na bedra rodičky, to vše je v dnešní době známé a doporučované v první době porodní na uvolnění a zmírnění bolesti rodičky. Zdůraznilo se to během posledních dvaceti let, je známo, že taktilní, nebolestivá stimulace tlumí přenos bolestivých impulsů do vyšších etáží CNS. Útlum probíhá na úrovni zadních míšních rohů a je experimentálně prokazatelný. 27 Možná, že tohle je právě ten mechanismus, kterým vodní lázeň tlumí porodní bolest. (ANON, 2013) Již od roku 1983, francouzský porodník, Michel Odent poukazoval na metodu porodu v bazénu s teplou vodou. Odent popisuje méně bolestivý porod bez použití léků a dalších zásahů. Stoupenci hydroanalgezie srovnají teplou vodu s příjemnými pocity, které navazují na zvýšené vyplavování endogenních opioidů a zároveň snižují produkci ketecholamínů. Základními metodami hydroanalgezie jsou relaxační koupel, porod do vody, obstřiky sterilní vodou, neboli intradermální injekce (ANON, 2012). Porod do vody V již zmíněné hydroanalgezii jsme se dotkli jedné z metod, porodu do vody. Voda nás doprovází od samého počátku a má v našem životě nepostradatelnou roli. Od malička ve vodě relaxujeme a také ji používáme k terapeutickým účelům. I v náboženství působí voda jako důležitá očista těla a k posvěcení. V posledních letech je o využití vody při porodu, díky jejím analgetickým a relaxačním vlivům, stále větší zájem. Využití vody při porodu a vlastní porod do vody už v šedesátých letech prvně prozkoumal sovětský badatel Igor Tjarkovský. Ve stejném desetiletí porodník Frederick Leboyer přišel s nápadem koupat novorozené děti ihned po porodu v teplé vodě. Tvrdil, že se lépe aklimatizují s prostředím. V dnešní době některé nemocnice poskytují možnost porodu do vody (BALASKOVÁ, 2009). 28 Porod do vody znamená, že ve druhé době porodní je žena ve vodě a dítě je porozeno pod hladinu vody. Je nutné, aby zde byli přítomni dva zkušení odborníci. Například porodník, porodní asistentka a samozřejmě pediatr. Voda by měla mít teplotu těla, ne teplejší. Tedy asi 37°C (BALASKOVÁ, 2009). Je důležité, aby rodička splňovala všechny požadavky potřebné pro porod do vod, a sice že porod musí být termínový, celé těhotenství proběhlo zcela bez komplikací, rodička i dítě jsou plně zdrávy, porod je veden bez použití analgetik. Dále jsou přítomny dokonalé hygienické podmínky, protiskluzový povrch s neostrými hranami, aby v případě nutnosti mohla rodička ihned opustit vanu. Také během celé první doby porodní nesmí být na plodu známky hypoxie (BALASKOVÁ, 2009), (LABUSOVÁ, 2013). V ČR se nerodí do vody vícečetná těhotenství a ani porod koncem pánevním (BALASKOVÁ, 2009), (LABUSOVÁ, 2013). Rodička musí být vyprázdněná klystýrem, kvůli uvolnění prostoru pro hlavičku a znečištění vody ve vaně. Plod je stále kontrolován speciální sondou do vody. Nástřih se většinou neprovádí, protože voda snižuje odpor dolního děložního segmentu a porodního kanálu. Dítě je po porodu do vody zásobeno kyslíkem z pupeční šňůry a nadechne se, až ve chvíli kdy se vynoří hlavička (BALASKOVÁ, 2009), (LABUSOVÁ, 2013). 2.1.5 AROMATERAPIE Díky aromaterapii si může žena zpříjemnit prostředí v nemocnici. Jak jsme se již zmiňovali o masážích u porodu, jako o velice účinných metodách, tak i tato metoda uvolní mysl a v kombinaci s masáží může být pro rodičku opravdu účinná. To znamená, že ženu můžeme masírovat jí příjemnými vonnými oleji (ZRUBECKÁ et al., 2008). 29 Je důležité, aby vonné oleje a směsi byli příjemné všem přítomným porodu. S použitím masážních olejů je třeba vyčkat půl hodiny po podání léků (ZRUBECKÁ et al., 2008), (SIKOROVÁ, 2009). Základ takového oleje si může žena vytvořit sama dle vlastního výběru, například mandlovým nebo jojobovým olejem. Maminky, které budou trávit první dobu porodní ve vaně, je zvlášť ocení. Směsi éterických olejů šalvěje muškátové, levandule a kadidla uvolňují a koncentrují rodičku (ZRUBECKÁ et al., 2008). Na jednotlivé doby porodní a situace se doporučují různé druhy olejů. Například, když porod trvá dlouho a ženu vysiluje, jsou vhodné éterické oleje s grepem, černým pepřem a gerániím. Partner nebo porodní asistentka může olej používat na již zmíněné oblasti šíje, ramena dolní část zad ale i na obličej a hrudník. Grep osvěží a odstraní únavu, sílu dodá černý pepř a geránium harmonizuje a zklidní (ZRUBECKÁ et al., 2008). I v druhé době porodní se dají použít různé směsi například na zesílení kontrakcí při vypuzování dítěte. Použití těchto směsí je nutné konzultovat s porodní asistentkou, která doporučí správný okamžik aplikace. Éterický olej kadidla prohlubuje dýchání, zatímco růžové dřevo dává do souladu psychické výkyvy a jasmín posiluje vnímání okamžité situace a ženskosti a má tonizační účinky na svaly děložní sliznice (ZRUBECKÁ et al., 2008), (SIKOROVÁ, 2009). 2.2 PSYCHICKÉ Při porodu z velké části záleží na psychice rodičky. Klidná rodička, často znamená spokojená rodička. Z praxe je zřejmé, že rodička, která se zúčastnila předporodního kurzu, je klidnější. Kurz jí dodal potřebné informace o průběhu porodu. 30 2.2.1 PŘEDPORODNÍ PŘÍPRAVA Cílem předporodní přípravy, je připravit ženu na průběh těhotenství, očekávaný porod, ale také ji poučit o šestinedělí a péči o miminko. Jak bylo zmíněno výše, předporodní příprava je výborným elementem k lepší adaptaci při porodu (MAREK, 2009), (ANON, 2013). Do předporodní přípravy patří předporodní kurzy, které většinou poskytují porodnice nebo je pořádají samotné porodní asistentky. Kurzy jsou často určeny i budoucím tatínkům. Průběh kurzů si organizátoři řídí sami podle svých priorit. Proto se setkáváme s různou délkou kurzu a s rozdílným počtem přednášek (MAREK, 2009), (ANON, 2013). Někde se jedná pouze o jednu přednášku, kde je shrnuto vše základní a seznámení s porodním sálem. Jinde se skládá z několika týdenní přípravy, rozdělené do kapitol. Kapitoly jsou například o těhotenství, o porodu, o kojení, o péči o miminko a jiné. V jiných kurzech je například zahrnuto i těhotenské cvičení, které často nevynechává nácviky dýchání. Za kurzy v drtivé většině platí sama budoucí matka (MAREK, 2009), (ANON, 2013). 2.2.2 DOPROVOD U PORODU Doprovodem u porodu se rozumí osoba, která pečuje o rodící ženu, zejména v první době porodní a poskytuje jí všestrannou oporu. Nejčastějším doprovodem u porodu bývá partner rodičky. Partnera může nahradit i jiná blízká osoba. Často to pak bývá maminka rodičky, kamarádka nebo dula. Partner ženy se může zúčastňovat předporodních kurzů s partnerkou a být tím dobře nápomocen u porodu. Například správnou masáží partnerky v první době, která se často na předporodních kurzech učí (REPKOVÁ, PADYŠÁKOVÁ, 2007). Pro budoucího otce je hlavním úkolem prostě být přítomen! (STADELMANN, 2009, str. 234) 31 Často se dnes diskutuje o tom, zda nemá přítomnost partnera vliv na sexuální život partnerů. Na tuto otázku nelze odpovědět. Zastánci přítomnosti partnera u porodu uvádějí, že se negativní vliv na budoucí sexuální život partnerů nedostavuje, ale naopak se jejich vztah upevňuje. Je však nutné podotknout, že někteří muži přítomnost u porodu vnímají tak negativně, že jejich sexuální život je poté narušen (CHMEL, 2008). 2.2.3 DULA „Dula“ je starý řecký název, který se dnes používá pro speciálně vyškolenou ženu, jež poskytuje především psychickou (ale i fyzickou) oporu rodičce a přispívá k dobrému startu do života celé nové rodiny (PAŘÍZEK, 2009). Dula nenahrazuje porodníka ani porodní asistentku. Má za úkol být pro ženu během těhotenství, při porodu a v šestinedělí podporou. Vše ženě vysvětlit, být jí oporou a má dokázat ženě odpovědět na všechny její dotazy. Poradí také s různými věcmi, jako jsou uklidňující metody u porodu, polohy u porodu a jiné (PAŘÍZEK, 2009). Měla by ženu správně nasměrovat, porozumět jí, být empatická a tím vypozorovat co bude pro ženu nejvhodnější. Také by jí měla poradit s kojením a předat své zkušenosti a poznatky. Dula není zaměstnanec, tudíž není hrazena nemocnicí ani zdravotní pojišťovnou. Rodina si vše hradí sama (PAŘÍZEK, 2009). 2.2.4 PORODNÍ DŮM Porodní dům je, takové zařízení, které poskytuje komplexní zdravotnickou péči v porodnictví. Je individuální a přitom v souladu s požadavky s WHO (ANON, 2013). Co je porodní dům můžeme vyjádřit jednou větou: je alternativním domácím prostředím se zajištěnou odbornou péčí (ŠTROMEROVÁ et al., 2013). 32 Péče je v porodním domě rodičkám šitá téměř na míru, protože si ji pomáhají vytvářet sami. Nejsou zde žádné předepsané postupy a péče o rodičku je zcela individuální. O jednu ženu se stará jedna porodní asistentka od začátku porodu až po domácí návštěvy v šestinedělí. Porodní dům je tedy kompromisem mezi nemocnicí a porodem doma. Nenajdete tu v každém rohu žádné přístroje jako je to typické pro nemocnice. I před to tam důležité má důležité technické vybavení, které je však skryto očím budoucím rodičům. V porodním domě si tedy nebudete připadat jako v nemocnici, nepotkáte nikoho v bílém plášti a místo porodního sálu jsou zde porodní pokoje. Je dodržováno přísné soukromí a atmosféra domácího prostředí (ŠTROMEROVÁ, 2013) V České republice je jen jediný porodní dům a to Porodní dům U čápa. 2.2.5 POROD DOMA Obhájci domácích porodů publikují, že žena, která rodí doma, je klidnější nemá strach a úzkost a tím pádem je její porod přirozenější, protože je ve známém a klidném prostředí. I těhotenství, které může být po celou dobu bez komplikací a bezproblémové hrozí komplikace a nepředvídané situace během porodu, které doma nejsme schopni vyřešit. Je tu velké riziko morbidity a mortality jak matky, tak dítěte. Porod doma je podceňován. Například Nizozemí nám dává příklad srovnání s mnohem vyšší úmrtností dětí a komplikací u porodu (MACKŮ, 1998). 33 3 METODY TLUMENÍ BOLESTI Porodnické metody tlumení bolesti se od sebe liší například délkou analgetického účinku, způsobem podání, náročnosti a tak dále. Je-li rodičce podána správná metoda ve správnou chvíli, snižují se tak i možné komplikace. Odlišují se od sebe podle svého účinku, délky trvání a technické náročnosti. Při podávání analgezie při porodu musíme dodržovat tři základní zásady: – nesmí se ovlivnit zdraví dítěte nebo matky – nesmí být ovlivněna podstatným způsobem činnost dělohy – musí mít dostatečnou analgetickou účinnost Analgetické metody při porodu rozdělujeme na farmakologické a nefarmakologické (ČECH et al., 2006). 3.1 NEFARMAKOLOGICKÉ METODY U PORODU Psychoprofylaxe Jedná se o nejvýznamnější metodu. Předporodní příprava, jak je uvedeno výše, je velice důležitá a účinná. Tím, že ženu seznámíme s průběhem porodu, zbavíme strachu a připravíme jí na psychickou i fyzickou zátěž při porodu. Žena pak bude schopná se soustředit na jiné podněty například na dýchání a svalovou relaxaci (ČECHet al., 2006). Součástí předporodní přípravy pro rodičky je dostatek kompletních informací o metodách porodnické analgezie daného zařízení (DOLEŽAL, 2007). 34 Audioanalgezie Potlačuje nebo zmírňuje pocit bolesti tím, že mozková kůra změní aktivitu. Podstatou účinku audioanalgezie je podráždění sluchového centra. Buď si žena vybere hudbu, nebo zvuky které chce poslouchat nebo je to možnost takzvaného bílého šumu (ČĚCH et al., 2006). Užití bylinných extraktů (fytoterapie) Buď se podávají bylinné extrakty pomocí vdechování, to pak hovoříme o aromaterapii, nebo se vtírají do kůže a to pak hovoříme o fytoterapii. Je zde nízká analgetická účinnost (ČĚCH et al., 2006). Alternativní polohy při porodu Jedná se o polohy ve stoje, v kleče, v sedě, v dřepu. V těchto polohách jsou rodičky přidržovány buď porodními asistentkami, partnery nebo se přidržují okolních předmětů. Ovšem tyto polohy ukazují na větší nárůst poranění konečníku (ČECH et al., 2006). Hypnóza Je velice individuální a účinná asi jen u 25 % rodiček. V dnešní době se nepoužívá (ČĚCH et al., 2006). Elektroanalgezie (TENS) Jak je zmíněno výše, může se jednat o relaxační koupel v první době anebo přímo porod do vody, který si žádá určitá pravidla. Je to metoda, která je v nemocnicích využívána poměrně často (ČĚCH et al., 2006). 35 Akupunktura, akupresura Je zajímavé, že někteří odborníci udávají, že u žen bílé rasy je akupunktura účinná jen přibližně 5 %. V dnešní době se nepoužívá (ČĚCH et al., 2006). 3.2 FAFRMAKOLOGICKÉ METODY Jsou léky podané na tlumení bolesti. Analgezie tlumí bolest, ale nezastaví kontrakce, na rozdíl od anestezie, o které se zde konkrétně nebudeme zmiňovat, protože mluvíme o spontánním porodu. Analgetika pro injekční podání Petidin (Dolsin) – má podobný účinek jako morfin a je nejčastějším lékem u porodu. Je celkově dobře dostupný a má jednoduché podání. Bohužel, ale tlumí dech matky i plodu, snižuje sebekontrolu a občas způsobuje amnezii. Také je vylučovován 3–4 dny po porodu mateřským mlékem a tak může vyvolávat dráždivé reakce u novorozence. Jeho účinnost je kolem 40 %. Tramadol – Neovlivňuje krevní oběh matky. Je finančně dostupný a má také jednoduché podání. Jeho nedostatky spočívají v možném útlumu dítěte. Účinnost má kolem 40 %. Nalbuphin – Jeví se jako vhodný přípravek, který také sice prostupuje placentou jako Petidin, ale rychleji se odbourává a není jasně prokázán jeho tlumivý účinek na dítě. Má jednoduché podání a jen mírný dechový útlum. Bohužel je ale finančně náročnější. Účinnost má nad 40 % (ČĚCH et al., 2006). 36 Epidurální analgezie Podává se samostatně nebo ve směsi s opioidem do epidurálního prostoru. Tento prostor leží vně obalů míchy. Vnější obal míchy je tvrdá plena (dura mater) a ta chrání míchu a mozek. Aby aplikace této analgezie nenarušovala fyziologii porodu a pohyblivost rodičky je potřeba aby se podala správná dávka ve správný čas na správné místo do hloubky asi 4 mm, ale každé rodičky se liší vzdálenost. Patří k nejčastějším metodám podání anestetika při porodu (ČĚCH et al., 2006), (ZWINGER, 2004). Ani při epidurální analgezii není porod zcela bezbolestný. Pořád potřebujeme, aby rodička z části bolesti nebo tlak cítila kvůli správné spolupráci. Toto vede ke snížení klešťových porodů (ČĚCH et al., 2006). Doporučuje se dávat ženám u předčasných porodů, vícečetných porodů, DM (cukrovka), psychické vyčerpání, s preeklampsií, u porodů koncem pánevním, oční choroby, plicní nebo kardiovaskulární onemocnění (ČĚCH et al., 2006). Nesmíme ji podat při alergii na místní anestetikum, infekci kůže v místě vpichu, při nesouhlasu rodičky, při akutním nedostatku kyslíku u dítěte, u předčasného odloučení placenty, u krvácení matky z neznámého důvodu a u překotných porodů. A může snižovat krevní tlak rodičky (ČĚCH et al., 2006). U prvorodičky se podává při porodní brance 3–4 cm a u více rodičky 2–3 cm. Třicet minut po nebo před dirupcí vaku blan. Vedoucí část plodu by měla být vstouplá do pánevního vchodu (ČĚCH et al., 2006), (ZWINGER, 2004). Žena při podání leží na boku v poloze „kočičího hřbetu“. Provádí se za dezinfekce a sterility. Nejdříve pomocí místního anestetika kůže znecitliví a do epidurálního prostoru se zavede katétr (velmi tenká hadička, která se pak upevní náplastí na zádech rodičky). Zavedení trvá asi 10 minut (ČĚCH et al., 2006). 37 Účinek se může být na libovolnou dobu a je možnost ho rozšířit i k operativním porodům. Je potřeba anesteziologa, proto je to organizačně náročné. Někdy žena není schopna zachovat dostatečný klid, který anesteziolog potřebuje. Metoda je ze všech nejdražší a její účinnost je 90 % (ČĚCH et al., 2006). Subarachnoidální analgezie Neboli spinální či lumbální. Podává se do mozkomíšního moku. Ovlivňuje šíření bolestivých vzruchů. Všechny okolnosti i techniky se příliš neliší od epidurální analgezie. Používá se při porodu S.C. (císařský řez), (ČĚCH et al., 2006). Místní analgezie Je to soubor způsobů kdy podáváme látky lokálně, neboli místně (ČĚCH et al., 2006). Obstřik (infiltrace) hráze a pochvy Je to nejčastější metoda v praxi. Podává se 1% Mesocain ke znecitlivění hráze a pochvy před episiotomií nebo před ošetřením porodního poranění (ZWINGER, 2004). Je to jednoduché a finančně nenáročné (ČĚCH et al., 2006). 38 Pudendální analgezie Podá se ke stydkému nervu (nervus pudendus) a účinkuje v oblasti hráze a zevní třetiny pochvy. Podává se ve druhé době porodní, u předčasných porodů, porodů kleštěmi. Uvolňuje pánevní dno a chrání tím hlavičku plodu. Nesmí se podat při anatomických odchylkách a při rychle běžícím porodu. Může prodloužit druhou dobu porodní a žena může ztratit nutkání k tlačení (ČĚCH et al., 2006). Paracervikální analgezie Toto místí anestetikum přerušuje bolest v nervových dráhách v oblasti děložního hrdla. Dnes je používáno jen vzácně. Podává se u fyziologického porodu při tuhé brance 3–4 cm otevřené v gynekologické polohy pomocí speciální paracervikální jehly. Kontinuálně sledujeme plod, protože hrozí při podání bradykardie plodu. Působí zhruba 60–90 minut. Nesmí se podat u předčasného porodu, nebo když dítě není v pořádku. Účinnost 70 % (ČĚCH et al., 2006). Inhalační analgezie – Oxid dusný (rajský plyn) Při porodu je podáván jen směsí s kyslíkem, protože se vzduchem má malou koncentraci. Podává se pomocí speciálního přístroje, ale v ČR se pro porodní účely často nepoužívá (ČĚCH et al., 2006). 39 4 PRŮZKUM ROZDÍLŮ MEZI PŘEDSTAVOU A REALITOU PORODU U RODIČEK Téma Představa versus realita porodu u rodiček. Průzkumný problém Liší se představa od reality porodu u rodiček spíše v negativním nebo pozitivním smyslu? A jaký vliv na tuto problematiku má informovanost o porodu rodiček? Průzkumné cíle Hlavní cíl č. 1 má za úkol zjistit, zda se liší představa od reality porodu u rodiček spíše v negativním či pozitivním smyslu. K tomuto závěru dospějeme za pomoci tří dílčích cílu. Dílčí cíl č. 1.1: Zjistit, zda se liší představa od reality, procesů porodu, u rodiček, v negativním či pozitivním smyslu. Dílčí cíl č. 1.2: Zjistit, zda se liší představa od reality, týkající se zdravotnického a lékařského personálu, u rodiček, v negativním či pozitivním smyslu. Dílčí cíl č. 1.3: Zjistit, zda představa o běžném porodu nějak ovlivňuje rozhodnutí rodiček, zda zvolit alternativní porod. 40 Průzkumné otázky Průzkumná otázka č. 1, řešící dílčí cíl č. 1.1 Otázka: Liší se představa, o procesech porodu, u rodiček, od reality, v pozitivním nebo negativním smyslu? Položky zkoumající tuto otázku: č. 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11 a 12 Průzkumná otázka č. 2, řešící dílčí cíl č. 1.2 Otázka: Liší se představa, o zdravotnickém a lékařském personálu, od reality, v pozitivním nebo negativním smyslu? Položky zkoumající tuto otázku: č. 4, 5 a 13 Průzkumná otázka č. 3, řešící dílčí cíl č. 1.3 Otázka: Má představa rodiček o běžném porodu vliv na volbu alternativního porodu? Položky zkoumající tuto otázku: č. 15, 16 a 17 Položky č. 1, 2 a 14 jsou obecné. 4.1 METODIKA PRŮZKUMU Průzkum probíhal kvantitativní metodou. Ke sběru dat byl použit strukturovaný dotazník vlastního zpracování. Časové rozmezí Průzkumné šetření se konalo od 16. 12. 2013 do 31. 1. 2014. 41 Průzkumný soubor Průzkumný vzorec vytvořily rodičky v šestinedělí, které poprvé podstoupily porod přirozenou cestou, ve věku od 18 do 43 let. Průměrný věk rodiček byl 28 let. Sběr dat byl z velké části proveden v nemocnici v České Lípě na oddělení šestinedělí. Pro větší rozmanitost vzorku jsme pomocí sociálních sítí vyhledali další rodičky splňující výše popsaná kritéria, které rodily v nemocnicích v Praze, Mostě, Ústí nad Labem, Liberci, Jablonci nad Nisou, Hořovicích, Děčíně a Brandýsem nad Labem. Výběr zkoumaného vzorku byl náhodný. Technika dotazníku Dotazník se skládal ze 17 položek, z nichž bylo 13 zavřených položek, 3 položky polootevřené a 1 položka otevřená. Na otázky 7, 10, 11 a 12 odpovídaly jen respondentky, pro které byly tyto položky relevantní. Rozdali jsme 60 dotazníků, vrátilo se jich 50, tedy 83% návratnost. 4.2 VÝSLEDKY PRŮZKUMU Nasbíraná data byla vytříděna a zpracována kvantitativní metodou. Všechna data byla zpracována do tabulek a grafů. V tabulkách jsou hodnoty vyjádřeny v absolutní a realitní četnosti, v grafech pak jen v relativní četnosti. Položka č. 1 – a) Kolik Vám je let? b) V jaké nemocnici jste rodila? V první položce se respondentek ptáme na jejich věk a místo (nemocnici) kde rodily. První položka nám dala nahlédnout do skupiny dotázaných. Z dotazu na věk jsme zjistily, že nejmladší respondentce bylo 18 let, nejstarší pak 43 let. Průměrný věk tázaných maminek byl 28 let. 42 Tabulka 1 V jaké nemocnici jste rodila? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) Brandýs nad Labem 1 2 Česká Lípa 30 60 Děčín 1 2 Hořovice 1 2 Jablonec nad Nisou 1 2 Liberec 1 2 Most 2 4 Plzeň 1 2 Praha (Apolinář) 2 4 Praha (FN Motol) 6 14 Praha (Podolí) 2 4 Praha (Thomayerova) 1 2 Ústí nad Labem 1 2 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 1 V jaké nemocnici jste rodila? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Z tabulky a grafu vidíme, že nejvíce odpovědí jsme dostali od rodiček z České Lípy. Dále pak z pražských nemocnic. Odpovědi jsme však získali také od maminek rodících v jiných městech. 26% 4% 28% 4% 8% 20% 4% 2% 2% 2% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 43 Položka č. 2 – Kde jste nasbírala nejvíce informací o porodu? Tabulka 2 Kde jste nasbírala nejvíce informací o porodu? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Rodina a přátelé 13 26 b) Zdravotnický a lékařský personál 2 4 c) Literatura a média 14 28 d) Jiné (uveďte) 2 4 Kombinace č. 1 (a,b,c) 4 8 Kombinace č. 2 (a,c) 10 20 Kombinace č. 3 (a,b) 2 4 Kombinace č. 4 (c,d) 1 2 Kombinace č. 5 (a,d) 1 2 Kombinace č. 6 (b,c,d) 1 2 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 2 Kde jste nasbírala nejvíce informací o porodu? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Druhá položka dotazníku se zaměřovala na zjištění, jakých zdrojů respondentky nejčastěji využívaly pro sběr informací o porodu. Graf a tabulka poukazují na fakt, že prvorodičky se nejčastěji obracejí na literaturu a média (28 %), rodinu a přátelé (26 %) nebo kombinaci těchto dvou zdrojů (20 %). Jen zřídka využívaly znalostí zdravotního a lékařského personálu (4 %) či jiného zdroje (4 %), jímž byly znalosti ze zdravotní školy. Nejméně uváděné kombinace nehodnotím pro jejich individualitu. 26% 4% 28% 4% 8% 20% 4% 2% 2% 2% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 44 Položka č. 3 – Byla realita porodu lepší než Vaše představa? Tabulka 3 Byla realita porodu lepší než Vaše představa? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Realita byla lepší než představa 10 20 b) Realita byla horší než představa 29 58 c) Realita byla stejná jako představa 11 22 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 3 Byla realita porodu lepší než Vaše představa? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Třetí položka dotazníku zjišťuje rozdíl, mezi představou a realitou porodu u maminek. Nasbíraná data nás informují o tom, že pro většinu rodiček, byla realita porodu horší než jejich představa o tomto (58 %). Jen pro necelou čtvrtinu dotázaných byla realita stejná jako představa (22 %). Nejmenší skupinu pak vytvořily maminky, pro které byla realita lepší, než jejich představa (20 %). 20% 58% 22% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% a) Realita byla lepší než představa b) Realita byla horší než představa c) Realita byla stejná jako představa 45 Položka č. 4 – Jak jste si představovala přístup lékařů a sester v nemocnici? Tabulka 4 Jak jste si představovala přístup lékařů a sester v nemocnici? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Spíše lepší 18 36 b) Spíše horší 15 30 c) Asi stejný 17 34 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 4 Jak jste si představovala přístup lékařů a sester v nemocnici? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Čtvrtá položka dotazníku se zaměřuje na představy maminek o přístupu lékařů a sester v nemocnicích. Jak můžeme vidět na grafu, maminky se rozdělily na tři, co se počtu týče, téměř totožné skupiny. Lepší přístup lékařů a sester si představovalo 36 % dotázaných. Realita se vyrovnala představě u 34 % respondentek. Horší představu o přístupu lékařů a sester mělo 30 % oslovených prvorodiček. 36% 30% 34% 27% 28% 29% 30% 31% 32% 33% 34% 35% 36% 37% a) Spíše lepší b) Spíše horší c) Asi stejný 46 Položka č. 5 – Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? Pátá položka dotazníku se maminek ptala, zda je lékařský personál, který zajišťoval porod, ovlivnil a pokud ano, tak jakým způsobem. Tato položka byla rozdělena na dvě části, a sice na dotaz ohledně porodníka a dotaz ohledně porodní asistentky. Tabulka 5 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodník) Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Negativně 9 18 b) Pozitivně 31 62 c) Neovlivnil 10 20 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 5 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodník) Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Tabulka 6 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodní asistentka) Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Negativně 8 16 b) Pozitivně 35 70 c) Neovlivnil 7 14 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 18% 62% 20% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% a) Negativně b) Pozitivně c) Neovlivnil 47 Graf 6 Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? (porodní asistentka) Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Z grafu a tabulky je patrné, že porodník (62 %) i porodní asistentka (70 %) ovlivnily valnou většinu rodiček pozitivně. Negativně ovlivnil porodník jen 18 % respondentek. V tomto případě si lépe vedly porodní asistentky, které negativně ovlivnily jen 16 % dotázaných. Zbývající část žen neovlivnil porodník (20 %) a porodní asistentka (14 %) vůbec. Položka č. 6 – Měla jste obavy z porodu? Tabulka 7 Měla jste obavy z porodu? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Ano, měla jsem obavy 34 68 b) Snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost 10 20 c) Ne, neměla jsem obavy 6 12 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 16% 70% 14% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% a) Negativně b) Pozitivně c) Neovlivnil 48 Graf 7 Měla jste obavy z porodu? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 U šesté položky, která se ptala rodiček, zda měly obavy z porodu, odpověděla většina (68 %) maminek „Ano, měla jsem obavy“. Necelá čtvrtina dotázaných (20 %) se snažila obavám nevěnovat pozornost a jen zlomek respondentek (12 %) odpovědělo, že obavy nepociťovaly. Položka č. 7 – Byla Vaše obava oprávněná? Tabulka 8 Byla Vaše obava oprávněná? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Ano 18 51 b) Ne 17 49 Celkem 35 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 68% 20% 12% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% a) Ano, měla jsem obavy b) Snažila jsem se tomu něvěnovat pozornost c) Ne, neměla jsem obavy 49 Graf 8 Byla Vaše obava oprávněná? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Sedmé položce věnovalo pozornost jen 35 z 50 (70 %) respondentek a to z toho důvodu, že pro rodičky, které v šesté položce („Měla jste obavy z porodu“) uvedly, že neměly obavy z porodu, byla tato otázka irelevantní. Z grafu a tabulky vidíme, že nadpoloviční většina maminek (51 %) měla oprávněné obavy. Zbývající část respondentek (49 %) pak měla neoprávněné obavy. Položka č. 8 – Představovala jste si porod bolestivější, než ve skutečnosti byl? Tabulka 9 Představovala jste si porod, bolestivější, než ve skutečnosti byl? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Představovala jsem si ho méně bolestivý 25 50 b) Představovala jsem si ho více bolestivý 14 28 c) Moje představa se rovnala skutečnosti 11 22 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 51% 49% 47% 48% 48% 49% 49% 50% 50% 51% 51% 52% 52% a) Ano b) Ne 50 Graf 9 Představovala jste si porod, bolestivější, než ve skutečnosti byl? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Osmá položka porovnávala představu maminek, o bolestech doprovázejících porod, s realitou. Z výsledného grafu vidíme, že polovina prvorodiček si porod, představovala méně bolestivý, než ve skutečnosti byl. Naopak větší bolesti při porodu si představovalo 28 % dotázaných. Nejméně volenou (22 %) odpovědí byla „Moje představa se rovnala skutečnosti“. Položka č. 9 – Porovnejte představu a skutečnost o průběhu porodu. Devátá položka byla, pro svou obsáhlost, rozdělena do tří částí, z nichž každá představovala jednu ze tří porodních dob. V každé z nich maminky porovnávaly svou představu, o průběhu porodu, s realitou a sdělovaly nám, zda měly strach. 50% 28% 22% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% a) Představovala jsem si ho méně bolestivý b) Představovala jsem si ho více bolestivý c) Moje představa se rovnala skutečnosti 51 I. doba porodní Tabulka 10 Porovnejte představu a skutečnost o I. době porodní Možné varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost (%) Představa byla lepší. Měla jsem strach. 23 46 Představa byla lepší. Neměla jsem strach. 8 16 Představa byla horší. Měla jsem strach. 5 10 Představa byla horší. Neměla jsem strach. 4 8 Představa byla stejná. Měla jsem strach. 4 8 Představa byla stejná. Neměla jsem strach. 6 12 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 10 Porovnejte představu a skutečnost o I. době porodní Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Téměř polovina (46 %) dotázaných odpověděla, že jejich představa o I. době porodní byla lepší než realita a před porodem pociťovala strach. Jen 16 % respondentek uvedlo, že jejich představa byla lepší než realita a strach neměly. Představa byla stejná pro 12 % žen, které zároveň neměly strach. Desetina prvorodiček uvedla, že měly strach a jejich představa o průběhu porodu byla horší než realita. Nejméně jsme se setkávali s možnostmi „Představa byla horší než realita. Neměla jsem strach.“ (8 %) a „Představa byla stejná jako realita. Měla jsem strach.“ (8 %). 46% 16% 10% 8% 8% 12% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% Představa byla lepší. Měla jsem strach. Představa byla lepší. Neměla jsem strach. Představa byla horší. Měla jsem strach. Představa byla horší. Neměla jsem strach. Představa byla stejná. Měla jsem strach. Představa byla stejna. Neměla jsem strach. 52 II. doba porodní Tabulka 11 Porovnejte představu a skutečnost o II. době porodní Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) Představa byla lepší. Měla jsem strach. 12 24 Představa byla lepší. Neměla jsem strach. 7 14 Představa byla horší. Měla jsem strach. 16 32 Představa byla horší. Neměla jsem strach. 7 14 Představa byla stejná. Měla jsem strach. 5 10 Představa byla stejná. Neměla jsem strach. 3 6 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 11 Porovnejte představu a skutečnost o II. době porodní Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Pro 38 % žen byla představa o II. době porodní lepší než realita. Celých 24 % dotázaných uvedlo, že mělo strach. Zbylých 14 % procent uvedlo, že obavy nepociťovaly. Horší představu než realitu měla téměř polovina respondentek. Téměř třetina (32 %) prvorodiček měla z II. doby porodní strach, zbylá část (14 %) strach necítila. Nejmenší skupinu vytvořily maminky, pro které byla představa stejná jako realita. Z této skupiny pak 10 % uvedlo, že mělo strach a jen 6 % uvedlo opak. 24% 14% 32% 14% 10% 6% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Představa byla lepší. Měla jsem strach. Představa byla lepší. Neměla jsem strach. Představa byla horší. Měla jsem strach. Představa byla horší. Neměla jsem strach. Představa byla stejná. Měla jsem strach. Představa byla stejna. Neměla jsem strach. 53 III. doba porodní Tabulka 12 Porovnejte představu a skutečnost o III. době porodní Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) Představa byla lepší. Měla jsem strach. 7 14 Představa byla lepší. Neměla jsem strach. 13 26 Představa byla horší. Měla jsem strach. 4 8 Představa byla horší. Neměla jsem strach. 11 22 Představa byla stejná. Měla jsem strach. 1 2 Představa byla stejná. Neměla jsem strach. 14 28 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 12 Porovnejte představu a skutečnost o III. době porodní Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Co se týče III. doby porodní, nejčetnější část utvořily maminky, pro které byla představa o průběhu porodu lepší, než realita. Z řady dotázaných odpovědělo 26 % žen v této části, že strach neměly. Dalších 14 % pak uvedlo, že strach pociťovaly. Ze skupiny maminek, pro které byla představa horší než realita, uvedlo 22 % dotázaných, že se III. doby porodní obávaly. Pouze 8 % žen strach necítilo. Strachu se vyhnulo 28 % prvorodiček, které si průběh porodu představovaly stejný, jako ve skutečnosti byl. Pouze 2 % maminek z této skupiny strach mělo. 14% 26% 8% 22% 2% 28% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Představa byla lepší. Měla jsem strach. Představa byla lepší. Neměla jsem strach. Představa byla horší. Měla jsem strach. Představa byla horší. Neměla jsem strach. Představa byla stejná. Měla jsem strach. Představa byla stejna. Neměla jsem strach. 54 Položka č. 10 – Jaká byla Vaše představa o klystýru? Desátá položka nebyla relevantní pro dvě rodičky, které z důvodu rychlého nástupu porodu, klystýr nestihly podstoupit. Na otázku „Jaká byla Vaše představa o klystýru?“ tedy odpovědělo jen 48 z 50 (96 %) žen. Tabulka 13 Jaká byla Vaše představa o klystýru? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Stejná, jako skutečnost 23 48 b) Lepší, než skutečnost 7 15 c) Horší, než skutečnost 18 38 Celkem 48 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 13 Jaká byla Vaše představa o klystýru? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Z grafu a tabulky je patrné, že u téměř poloviny (48%) odpovídajících, se představa o klystýru shodovala se skutečností. Druhou nejčastější (38 %) odpovědí pak bylo, že představa rodiček byla horší než realita. Lepší představu, než byla skutečnost, měl nejmenší počet (15 %) maminek. 48% 15% 38% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% a) Stejná, jako skutečnost b) Lepší, než skutečnost c) Horší, než skutečnost 55 Položka č. 11 – Jaká byla Vaše představa o nástřihu (episiotimii)? Odpovědi na jedenáctou položku se nezúčastnilo osm žen, a sice z toho důvodu, že nepodstoupily nástřih. Položka byla tedy relevantní jen pro 42 z 50 (84 %) dotázaných. Tabulka 14 Jaká byla Vaše představa o nástřihu (episiotimii)? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Představa byla horší, nakonec jsem ho ani necítila 32 76 b) Představa byla stejná 9 21 c) Představa byla lepší 1 2 Celkem 42 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 14 Jaká byla Vaše představa o nástřihu (episiotimii)? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Jak spolu s tabulkou naznačuje graf, většina (76 %) respondentek měla horší představu o nástřihu, než byla jeho realita. Jen u 21 % maminek se představa vyrovnala skutečnosti. Jen jedna rodička uvedla, že její představa byla lepší než realita. 76% 21% 2% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% a) Představa byla horší, nakonec jsem ho ani necítila b) Představa byla stejná c) Představa byla lepší 56 Položka č. 12 – Jak jste si představovala šití? Tato položka byla podstatná pouze pro respondentky, které podstoupily šití, kterých bylo 45 z 50 (90 %). Tabulka 15 Jak jste si představovala šití? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Moje představa byla horší než realita 12 27 b) Moje představa byla lepší než realita 16 36 c) Moje představa byla dost podobná realitě 17 38 Celkem 45 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 15 Jak jste si představovala šití? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Z uvedeného vzorku prvorodiček, největší část (38 %) uvedla, že jejich představa byla téměř totožná s realitou. Druhou nejčastěji (36 %) volenou odpovědí bylo „Moje představa byla lepší než realita“. Nejmenší skupinu (27 %) utvořily maminky, pro které byla jejich představa horší, než skutečnost. 27% 36% 38% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% a) Moje představa byla horší než realita b) Moje představa byla lepší než realita c) Moje představa byla dost podobná realitě 57 Položka č. 13 – Jaká byla Vaše představa o prostředí na porodním sále? Tabulka 16 Jaká byla Vaše představa o prostředí na porodním sále? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Lepší než skutečnost 6 12 b) Skutečnost mi vyhovovala 43 86 c) Jiná 1 2 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 16 Jaká byla Vaše představa o prostředí na porodním sále? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Třináctá položka se zaměřuje na rozdíl mezi představou a realitou rodiček o prostředí na porodním sále. Valná většina (86 %) dotázaných uvedla, že jim skutečnost vyhovovala. Dalších 12 % žen mělo o prostředí na porodním sále lepší představy. Jedna dotázaná uvedla, že si představovala větší soukromí na porodním sále. 12% 86% 2% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% a) Lepší než skutečnost b) Skutečnosti mi vyhovovala c) Jiná 58 Položka č. 14 – Pamatujete si na vše při porodu? Tabulka 17 Pamatujete si na vše při porodu? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Ano 35 70 b) Ne 15 30 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Graf 17 Pamatujete si na vše při porodu? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Čtrnáctou položkou zjišťujeme, zda si rodičky pamatují na veškeré dění při porodu. Odpověď „Ano“ zvolilo 70 % respondentek, zbylá skupina volila opak. Položka č. 15 – Měla jste zájem o alternativní porod? Tabulka 18 Měla jste zájem o alternativní porod? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Ano a měla jsem alternativní porod 0 0 b) Ano, ale rozmyslela jsem si to 1 2 c) Ano, ale nebyla možnost alternativního porodu 2 4 d) Ne, neměla jsem zájem 47 94 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 70% 30% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% a) Ano b) Ne 59 Graf 18 Měla jste zájem o alternativní porod? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Patnáctá položka se zabývá sběrem informací ohledně zájmu o alternativní porody. Tabulka a graf nám ukazují, že žádná z respondentek nepodstoupila alternativní porod. Zájem o něj měly tři rodičky, z nichž si jedna toto nakonec rozmyslela, a dvě neměly možnost alternativní porod podstoupit. Absolutní většina (94 %) prvorodiček však o alternativní porod neměla žádný zájem. Položka č. 16 – Jaký alternativní porod by Vás lákal? Tabulka 19 Jaký alternativní porod by Vás lákal? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Aromaterapie 1 2 b) Hydroanalgezie 2 4 c) Porod do vody 11 22 d) Porod v porodním domě 1 2 e) Alternativní polohy 0 0 f) Žádný 31 62 g) Jiné 0 0 Kombinace č. 1 (a,b) 1 2 Kombinace č. 2 (b,e) 1 2 Kombinace č. 3 (a,e) 1 2 Kombinace č. 4 (a,d,e) 1 2 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 0% 2% 4% 94% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% a) Ano a měla jsem alternativní porod b)Ano, ale rozmyslela jsem si to c) Ano, ale nebyla možnost alternativního porodu d) Ne, neměla jsem zájem 60 Graf 19 Jaký alternativní porod by Vás lákal? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Šestnáctá položka, se respondentek ptá, jaký, pokud nějaký, alternativní porod by je lákal. Na uvedeném grafu vidíme, že nejčetnější (62 %) odpovědí bylo „Žádný“. Dále pak nejvíce (22 %) ženy láká porod do vody. Nejmenší četnost jsme zaznamenali u hydroanalgezie (4 %), aromaterapie (2 %), porodu v porodním domě (2 %). Čtyři prvorodičky také označili různé kombinace aromaterapie, hydroanalgezie, porodu v porodním domě a alternativních poloh. Položka č. 17 – Zvažovala jste bezbolestný porod? Tabulka 20 Zvažovala jste bezbolestný porod? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) Ano 22 44 b) Ne 28 56 Celkem 50 100 Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 2% 4% 22% 2% 0% 62% 0% 2% 2% 2% 2% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 61 Graf 20 Zvažovala jste bezbolestný porod? Zdroj: MEDKOVÁ, 2014 Sedmnáctá a poslední položka zjišťuje, zda měly respondentky zájem o bezbolestný porod. Nadpoloviční většina (56 %) dotázaných označila odpověď „Ne“, zbylá část respondentek uvedla opak. 4.3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMNÝCH OTÁZEK Díky výsledkům průzkumného řešení máme možnost odpovědět na stanovené průzkumné otázky. Abychom mohli správně zodpovědět průzkumné otázky, musíme nejdříve definovat význam možných odpovědí. Pod pojmem „… ovlivňuje negativně.“ si představíme rodičku, jejíž představy, o procesech porodu, byly lepší než skutečnost. Pokud si totiž rodička představuje porod jednodušší či méně bolestivý, realita je pro ni hůře snesitelná, a to z toho důvodu, že na ní není dobře připravená. Co se týče pozitivních odlišností, mluvíme o opačné definici. Tedy, že u rodičky, která si představovala porod horší (bolestivější, těžší atp.), než byla jeho realita, se představa o porodu liší v pozitivním smyslu. Pokud si rodička představovala porod srovnatelně 44% 56% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% a) Ano b) Ne 62 s jeho realitou, považujeme toto také za pozitivní odlišnost. Tato rodička totiž, stejně jako žena, která si představuje porod horší, bude na porod, velice pravděpodobně, také dobře připravena. Průzkumná otázka č. 1, řešící dílčí cíl č. 1.1 Otázka: Liší se představa, o procesech porodu, u rodiček, od reality, v pozitivním nebo negativním smyslu? Vyhodnocení: Představa, o procesech porodu, u rodiček, se od reality liší spíš v pozitivním smyslu. K průzkumné otázce č. 1 se vztahují položky č. 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11 a 12. Grafy vztahujícím se k otázkám č. 3 a 8 nám jasně ukazují negativní odlišnost. Analýza nasbíraných dat k položkám č. 10, 11 a 12 zase naopak poukazuje na pozitivní odlišnost. Devátá položka byla rozdělena na tři části. Jak je z tabulek, náležících k této otázce, patrné, v I. a III. době porodní se vyskytuje negativní odlišnost. Pouze v II. době porodní se nejčastěji setkáváme s pozitivní odlišností. Tuto položku tedy hodnotíme jako položku s negativní odlišností. Při vyhodnocování průzkumné otázky č. 1 jsme dospěli k názoru, že otázka č. 7 navazující na otázku č. 6, byla špatně položena. Jejich hodnocení však tato chyba nijak neovlivňuje a to z toho důvodu, že jsme jako jedinou pozitivní variantu určili, nejčastěji volenou, odpověď „Ano, měla jsem obavy“. Položky č. 6 a 7 tedy hodnotíme jako „pozitivní odlišnosti“. Z, námi vybraných, osmi procesů a aspektů porodu, jsme jich pět vyhodnotili jako pozitivních. Dle našeho hodnocení je tedy odpověď na průzkumnou otázku č. 1 „Představa, o procesech porodu, u rodiček, se od reality liší spíše v pozitivním smyslu.“ 63 Průzkumná otázka č. 2, řešící dílčí cíl č. 1.2 Otázka: Liší se představa, o zdravotnickém a lékařském personálu, od reality, v pozitivním nebo negativním smyslu? Vyhodnocení: Představa rodiček, o zdravotnickém a lékařském personálu, se od reality liší spíš v pozitivním smyslu. K vyhodnocení průzkumné otázky č. 2 jsme použili položky č. 4, 5 a 13. Nasbíraná a zanalyzovaná data k otázce č. 4 ukazují na negativní odlišnost. Naopak graf náležící k položce č. 13 nám potvrzuje pozitivní odlišnosti. Otázka č. 5 byla rozdělena na dvě části. První se ptala na vliv porodníka na rodičku, druhá na vliv porodní asistentky. U obou částí se respondentky shodly na pozitivním vlivu. Ze tří položek, zabývajících se otázkou odlišností představy od reality o zdravotnickém a lékařském personálu, byly dvě vyhodnoceny jako pozitivní. Odpověď na průzkumnou otázku č. 2 tedy je „Představa rodiček, o zdravotnickém a lékařském personálu, se od reality liší spíš v pozitivním smyslu.“ Průzkumná otázka č. 3, řešící dílčí cíl č. 1.3 Otázka: Má představa rodiček o běžném porodu vliv na volbu alternativního porodu? Vyhodnocení: Představa rodiček o běžném porodu nemá vliv na volbu alternativního porodu. Odpověď na průzkumnou otázku č. 3 jsme získaly díky vyhodnocení položek č. 15, 16 a 17. Vzhledem k faktu, že již otázka č. 15 („Měla jste zájem o alternativní porod?“), zodpověděla naši průzkumnou otázku, další šetření již nebylo třeba. Je totiž patrné, že o alternativní porody není téměř vůbec zájem. 64 Otázka č. 16 řešila, o které alternativní porody, mají rodičky zájem. Tato položka opět potvrdila, že valná většina žen, nemá o alternativní porod zájem. Když pomineme odpověď „Žádný“, nejvíc prvorodičky lákal porod do vody a hydroanalgezie. Položkou č. 17 jsme zjistili, že nadpoloviční většina žen, neměla zájem o bezbolestný porod. Z vyhodnocených dat jsme zjistili, že prvorodičky nemají žádný zájem o alternativní porody a tedy je jasné, že představa rodiček o porodu nemá vliv na volbu alternativního porodu. 65 5 DISKUZE Vzhledem k faktu, že jsme práci na konkrétní téma Představa versus realita porodu u rodičky, publikovanou jinými autory nenalezli, rozhodli jsme se, průzkumné šetření srovnávat s výsledky podobných prací. Absolventky Univerzity Pardubice, Fakulty zdravotnických studií, Markéty Medkové z roku 2012. Její práce se věnuje tématu Očekáváním těhotných žen v souvislosti s nastávajícím porodem. Pro průzkumné šetření této práce, byl zvolen nestandardizovaný dotazník obsahující 19 položek. Výsledky šetření byly dále srovnávány s prací Nikoly Radovské, absolventky Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor porodní asistentka, na téma Alternativní porody, z roku 2014. Její výzkum byl proveden kvantitativní formou pomocí dotazníku, který obsahoval 12 otázek. Z obou prací jsou srovnávané pouze položky, které jsou si podobné s položkami naší práce. M. Medková se, stejně jako my, ve svém průzkumu zaobírá otázkou, kde rodičky získávaly informace týkající se těhotenství a porodu s tím rozdílem, že v našem případě byla tato otázka pouze obecnou. Výsledky M. Medkové ukazují, že rodičky získávaly informace především z médií (30 %), v druhé řadě využívají zkušeností rodiny a přátel (28 %) a nejméně využívaly znalostí zdravotnického personálu. Náš průzkum se s těmito výsledky ztotožňuje. Předpokládali jsme však, že nejčastější odpovědí bude mimo literatury a médií také možnost jiné, konkrétně předporodní kurzy, a to díky dnešnímu zájmu o předporodní přípravy, které jsou často doporučovány právě v literatuře pro rodičky. Další podobná položka se zabývala tématem bezbolestného porodu. M. Medková se ptala maminek, zda tuto metodu zvažovaly. Jediným rozdílem bylo, že M. Medková se rodiček ptala na přirozené metody tlumení bolesti, zatímco naše otázka se ptá obecně na jakoukoli metodu tlumení bolesti. M. Medková uvádí, že nadpoloviční většina (55 %) respondentek odpovědělo „Ano“. Porovnáním naší a srovnávací 66 analýzy docházíme k závěru, že za poslední dva roky, se zájem o bezbolestný porod zmenšil, což potvrzuje naši hypotézu. M. Medková se dále maminek ptá, zda se obávaly v souvislosti s porodem některých výkonu před a během porodu. M. Medková otázku také zkonkretizovala na holení, klyzma, nástřih hráze a další. Její výsledky uvádí, že větší část (55 %) respondentek se porodu neobává. Dle naší definice lze výsledky M. Medkové označit za negativní přístup maminek k porodu. Jak jsme potvrdili, ve vyhodnocení průzkumných otázek, náš průzkum tvrdí, na základě splnění hlavního cíle č. 1, že představa, o procesu porodu, u rodiček, se od reality liší spíše v pozitivním smyslu. Po dvou letech od výzkumu M. Medkové se tedy představy rodiček o porodu změnily z negativních v pozitivní. Z průzkumného šetření N. Radovské jsme pro srovnání vybrali dvě otázky. V první z nich se N. Radkovská respondentek ptá, zda využili některou z metod alternativního porodu. Z jejího průzkumu vyplývá, že alternativní metodu porodu využilo 86 % dotázaných. Naše a srovnávané výsledky šetření, ze stejného roku, se navzájem neshodují. Zarážejícím zjištěním bylo, že naši hypotézu potvrdily výsledky srovnávací studie. Druhá srovnávaná položka zjišťuje kterou z alternativních metod, by chtěly maminky, během porodu, využít. N. Radovská uvádí, že nejčastější (19 %) odpovědí byla, hydroanalgezie. Druhou nejuváděnější (18 %) odpovědí byla aromaterapie. Odpověď „Žádnou“ si zvolilo 9 % dotázaných. Náš průzkum však uvádí jiné pořadí. Nejčastější volbou respondentek, pomineme-li odpověď „Žádnou“, byla možnost porod do vody. Jako druhou nejuváděnější pak odpověď hydroanalgezie. Stejně jako předešlé výsledky se tyto neshodují. Překvapilo nás, že nejčastější odpovědí bylo „Žádná“, navzdory populárnosti alternativních metod porodů v dnešní době. 67 5.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě výzkumného šetření, poukazujeme na několik bodů, o kterých se domníváme, že mohou být přínosem pro rodičky a praxi v nemocnicích. Doporučení pro nemocnice  Usnadnit sběr informací, ohledně porodu, od zdravotnického a lékařského personálu, pro budoucí rodičky  Usnadnit přístup a zajistit kompletní informovanost, včetně rizik, k alternativním metodám porodů v nemocnicích Doporučení pro rodičky  Před porodem, se více informovat o daném vybraném zařízení  Využívat předporodní kurzy 68 ZÁVĚR Hlavní cíl bakalářské práce měl zjistit, zda se představa o porodu u rodiček liší v pozitivním nebo negativním smyslu. Prvním krokem ke splnění hlavního cíle bylo, definovat pozitivní a negativní smysl odlišností. Pro populárnost alternativních porodů jsme také zjišťovali, zda představy o běžném porodu ovlivňují, u maminek, volbu alternativních metod. Cíl bakalářské práce byl splněn. Díky průzkumnému šetření vidíme, že představa rodiček o porodu byla horší než realita, protože z vybraných, osmi položek našeho dotazníku, jsme jich, dle naší definice, pět vyhodnotili jako pozitivních. Ke splnění hlavního cíle jsme dospěli, díky zodpovězení všech tří průzkumných otázek, na základě kterých můžeme tvrdit, že představa o porodu, u rodiček, se od reality liší spíše v pozitivním smyslu. Na základě našeho výzkumu doporučujeme, aby zdravotníci a lékaři usnadnili rodičkám sběr více informací. Také rodičky kompletně seznámit s alternativními metodami. Ženy by se, ale sami měli více zajímat o informace týkající se porodů a možností, tak často diskutovaných alternativ, v kompletní a odborné literatuře nebo od odborníků. Závěrem mohu posoudit, že díky vypracování bakalářské práce jsem se dozvěděla spoustu cenných informací, které pro mě budou přínosem v mé budoucí práci i v životě. 69 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANON, [cit 1. 3. 2014]. Co je porodní dům [online]. In: Porodní dům U čápa. Obecně prospěšná společnost Porodní dům U čápa. Dostupné z: http://www.porodnidum.cz/domecek/porodni_dum.html ANON, [cit 2. 2. 2014]. První doba porodní [online]. In: Příprava k porodu. Příprava k porodu. Dostupné z: http://pripravakporodu.atin.cz/prvni-doba-porodni.html ANON, [cit 20. 11. 2013]. Dýchání při porodu [online]. In: Skupina fyzických osob Naše porodnice. Dostupné z: http://www.naseporodnice.cz/dychani-pri-porodu.php ANON, [cit 4. 1. 2014]. Hydroanalgezie [online]. In: Mother-Care-Centrum spol. s. r. o. Dostupné z: http://lekari.porodnice.cz/hydroanalgezie ANON, [cit 23. 12. 2013]. Porodní bolesti a jak je zvládat a využít [online]. In: Unie porodních asistentek Unipa. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=60&Itemid=66 BALASKASOVA, Janet, 2009. Aktivní porod. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0178-2 BINDER, Tomáš at al., 2011. Porodnictví. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1907-1 ČECH, Evžen et al., 2006. Porodnictví 2. vydání. Praha: Grada. ISBN 80-247-1313-9 DOLEŽAL, Antonín, 2007. Porodnické operace. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-0881-2 CHMEL, Roman, 2008. Otázky a odpovědi o porodu 2. vydání. Praha: Grada Publisching. ISBN 978-80-247-6130-5 70 LABUSOVÁ, Eva, 2007 Porody do vody v ČR - nejčastější otázky [online]. In: Eva Labusová. Eva Labusová. Dostupné z: http://www.evalabusova.cz/clanky/porody_do_vody.php MACKŮ, František, MACKŮ, Jaroslav, 1998. Průvodce těhotenstvím a porodem. Praha: Grada Publisching. ISBN 80-7169-589-0 MAREK, Vlastimil, 2011. Nová doba porodní. Praha: Eminena. ISBN 80-7281-091-1 MEDKOVÁ, Markéta, 2012. Očekávání těhotných žen v souvislosti s nastávajícím porodem. Pardubice. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce. NEBEZKÁ, Irena, 2009, Přirozené polohy a prostředí při porodu.[online]. In: Baby web. Media Park s. r. o. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/prirozene-polohy- prostredi-pri-porodu PAŘÍZEK, Antonín, 2009. Kniha o těhotenství a dítěti 3. vydání. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-594-9 RADOVSKÁ, Nikola, 2014. Alternativní porody. Jihlava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická, Obor porodní asistence. REPKOVÁ, Adriana, PADYŠÁKOVÁ, Hana, 2007. Sprevádzajúce osoby pri pôrode[online]. In: Ošetrovateľský obzor. Časopis Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave. Dostupnost z: http://www.osetrovatelsky.herba.sk/1-2- 2007/sprevadzajuce-osoby-pri-porode SIKOROVA, Ludmila, 2009. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství 2. vydání. Brno: Computer press. ISBN 978-80-251-2420-8 SIMKIN, Penny, 2000. Partner u porodu. Praha: Argo. ISBN 80- 7203-308-5 71 STADELMANN, Ingeborg, 2009. Zdravé těhotenství přirozený porod 3. vydání. Praha: one Woman Press. ISBN 978-80-86356-50-1 VOKURKA, Martin, HUGO, Jan, 2013. Kapesní slovník medicíny 3. vydání. Praha: MAXDORF. ISBN 978-80-7345-369-5 VRÁNOVÁ, Věra, 2007. Historie babictví a současnost porodní asistence. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-1764-6 YATES, Suzanne, 2011. Zdravé těhotenství a přirozený porod. Brno: Computer press. ISBN 978-80-251-2475-8 ZRUBECKÁ, Adéla, AŠENBRENEROVÁ, Ivana, 2008. Aromaterapie v životě ženy. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-1938-5 ZWINGER, Antonín at el., 2004. Porodnictví. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-257-3 I PŘÍLOHY Příloha A – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce.. II Příloha B – Průzkumný dotazník................................................................................. III II Příloha A Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce III Příloha B Průzkumný dotazník DOTAZNÍK K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI „Představa versus realita porodu u rodičky“ Vážená maminko, jmenuji se Veronika Medková a studuji Vysokou školu zdravotnickou obor porodní asistentka. Vyplněním níže uvedeného anonymního dotazníku mi pomůžete získat potřebné informace k vypracování bakalářské práce, které také mohou v budoucnu pomoci porodním asistentkám v jejich práci. V dotazníku zaškrtněte pouze jednu správnou odpověď, pokud není uvedeno jinak. 1. Vyplňte: a) Kolik Vám je let? …………. b) V jaké nemocnici jste rodila? …………………………………………………. 2. Kde jste nasbírala nejvíce informací o porodu? (možnost více odpovědí) a) Rodina a přátelé b) Zdravotnický a lékařský personál c) Literatura a média d) Jiné (uveďte) ………………………………………………………………….. 3. Byla realita porodu lepší než Vaše představa? a) Realita byla lepší než představa b) Realita byla horší než představa c) Realita byla stejná jako představa 4. Jak jste si představovala přístup lékařů a sester v nemocnici? a) Spíše lepší b) Spíše horší c) Asi stejný IV 5. Jak Vás ovlivnil zdravotnický personál při porodu? PORODNÍK a) Negativně (př. vyděsil mě, nic jsem nevěděla…) b) Pozitivně (př. uklidnil mě, dostatečně mi vše vysvětlili…) c) Neovlivnil PORODNÍ ASISTENTKA a) Negativně (př. vyděsila mě, nic jsem nevěděla…) b) Pozitivně (př. uklidnila mě, dostatečně mi vše vysvětlili…) c) Neovlivnil 6. Měla jste obavy z porodu? (pokud odpovíte b) nebo c) přeskočte otázku č. 7) a) Ano, měla jsem obavy b) Snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost c) Ne, neměla jsem obavy 7. Byla Vaše obava oprávněná? a) Ano b) Ne 8. Představovala jste si porod bolestivější, než ve skutečnosti byl? a) Představovala jsem si ho méně bolestivý b) Představovala jsem si ho více bolestivý c) Moje představa se rovnala realitě 9. Porovnejte představu a skutečnost o průběhu porodu. a) I. doba - kontrakce, bolesti, doba otevírací (zakroužkujte možnosti pod větou) Představa: lepší-horší-stejná Strach: ano-ne b) II. doba - tlačení, případně nástřih, porod miminka Představa: lepší-horší-stejná Strach: ano-ne c) III. doba - porod placenty, šití Představa: lepší-horší-stejná Strach: ano-ne V 10. Jaká byla Vaše představa o klystýru? a) Stejná, jako skutečnost b) Lepší, než skutečnost c) Horší, než skutečnost 11. Jaká byla Vaše představa o nástřihu (episiotomii)? (pokud jste nástřih nepodstoupila, nevyplňujte) a) Představa byla horší, nakonec jsem ho ani necítila b) Představa byla stejná c) Představa byla lepší 12. Jak jste si představovala šití? (pokud jste šití nepodstoupila, nevyplňujte) a) Moje představa byla horší než realita b) Moje představa byla lepší než realita c) Moje představa byla dost podobná realitě 13. Jaká byla Vaše představa o prostředí na porodním sále? a) Lepší než skutečnost b) Skutečnost mi vyhovovala c) Jiná (uveďte jaká) …………………………………………………………………. 14. Pamatujete si na vše při porodu? a) Ano b) Ne 15. Měla jste zájem o alternativní porod? a) Ano, a měla jsem alternativní porod b) Ano, ale rozmyslela jsem si to c) Ano, ale nebyla možnost alternativního porodu d) Ne, neměla jsem zájem VI 16. Jaký alternativní porod by Vás lákal? a) Aromaterapie b) Hydroanalgezie c) Porod do vody d) Porod v porodním domě e) Alternativní polohy f) Žádný g) Jiné (uveďte) ……………………………………………………………………. 17. Zvažovala jste bezbolestný porod? a) Ano b) Ne Děkuji za Váš čas při vyplnění.