Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 Profesní zátěž porodních asistentek na porodním sále BAKALÁRSKA PRACE ANNA SIMOVA Praha 2014 Profesní zátěž porodních asistentek na porodním sále Bakalářská práce ANNA ŠÍMOVÁ Stupeň kvalifikace: Bakalář Komise pro studijní obor: Porodní asistentka Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Garneková Praha 2013 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Anna Šímová 3. APA Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 31.10. 2012 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Profesní zátěž porodních asistentek na porodním sále Professional Burdenfor Midwives in the Delivery Room Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zuzana Garneková V Praze dne: 31.10. 2012 prof. MUDc^Jdeněk Seidl, CSc. rekttk Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne Poděkování Děkuji Mgr. Zuzaně Gamekové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracovávání mé bakalářské práce. Děkuji také porodním asistentkám v jednotlivých nemocnicích, které mi umožnily realizovat dotazníkové šetření. Abstrakt ŠEVIOVÁ, Anna. Profesní zátěž porodních asistentek na porním sále. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Garneková. Praha 2014. 60 s. Hlavním tématem bakalářské práce je profesní zátěž porodních asistentek na porodním sále. Teoretická část práce popisuje kompetence porodních asistentek dle sbírky zákonů vyhláška č.55/2011 ministerstva zdravotnictví a práci porodních asistentek během první, druhé, třetí a čtvrté době porodní. V druhé polovině teoretické části se pojednává o fyziologii stresu a jeho dopadu na porodní asistentky, o druzích pracovní zátěže a rizicích syndromu vyhoření. V praktické části jsou vyhodnoceny údaje o míře profesní zátěže a spokojenosti porodních asistentek pracujících na porodních sálech získané za pomoci anonymního dotazníkového šetření realizovaného u porodních asistentek na porodních sálech. Klíčová slova Autonomie porodní asistentky. Kompetence porodních asistentek. Porodní asistentka. Profesní zátěž. Syndrom vyhoření. Abstract The main topic of the bachelor thesis is the work of midwife and its associated working burden in the delivery room. The theorietical part of the thesis describes the competences of midwifes according to the national Ministry of Health and the work related to the first, second, third and fourth stages of delivering a baby. The latter part of the theoretical part outlines the physiology of stress and its consequences on midwifes, the different types of working burden and the threats of burnout syndrome. The practical part of thesis evaluates the results of ananonymous questionnaire delivered to midwifes working in delivery room. The questions asked concerned the anxiety and satisfaction of respondents. Keywords Autonomy of midwives. Competences of midwife. Midwife. Working burden. Burnout syndrome. Seznam použitých zkratek ACTH Hormon předního laloku hypofýzy BWR Bordetova-Wassermannova reakce CRH Kortikoliberin CRP Přímá imunofluorescence FIGO Mezinárodní gynekologická a porodnickáspolečnost GBS Group B streptococcus KD Kontrakce děložní KO Krevní obraz Ogtt Orální glukozový toleranční test P Pulz SAS Sympatoadrenální systém TK Krevní tlak TT Tělesná teplota WHO Mezinárodní zdravotnická organizace Seznam použitých odborných výrazů Arterie - tepna Bilirubin - odpadní produkt metabolism červeného barviva Bitemporální - dvě spánkové části Dilatace - rozšíření Endokrinní systém - soustava žláz s vnitřní sekrecí Epidurální analgezie - druh svodné anestézie, při níž se anestetikum podává do páteřního kanálku Episiotomie - chirurgické nastřižení hráze při porodu Homeostazá - stalest vnitřního prostředí Hyperfágie - přejídání Hypertenze - vysoký krevní tlak Hypoglykémie - patologický pokles glykémie pod 3,3mmol/l Hypotenze - nízký krevní tlak Hypoxie - nedostatek kyslíku pro tělesný metabolismus Imunitní systém - je souhrn mechanismů zajišťujících integritu organism rozeznáváním a likvidací cizích či vlastních , ale potenciálně škodlivých struktur. Inzerce - upon Kardiotokograf - přístroj zaznamenávající souběžně křivku srdeční, frekvence plodu a děložní činnosti. Kardiovaskulární systém - cévní soustava Ketacholamin - jsou hormony produkované buňkami dřeně nadledvin Kortizol - hormone produkovaný kůrou nadledvin Kristellerovy exprese - tlak na děložní fundus Laterální - boční Mediální - střední Methylergometrin - používá se v porodnictví k zástavě krvácení Oxytocin - peptidický hormon Parietální kosti - temenní část hlavy Peán - chirurgická cévní svorka Pudendální blokáda - lokální svodné znecitlivení Retrakce - stahování Sutura - šev Sympatoadrenální systém - součást autonomního nervového sys. Termoregulace - udržení optimální telesne teploty Uterotonikum - léky užívané k posílení činnosti děložního svalstva Véna - žíla Seznam tabulek Tabulka 1 - Věk repondentek......................................................................................................40 Tabulka 2 - Rodinný stav respondentek......................................................................................41 Tabulka 3 - Délka praxe v letech.................................................................................................42 Tabulka 4 - Časový tlak při práci................................................................................................43 Tabulka 5 - Nechuť chodit do práce............................................................................................44 Tabulka 6 - Psychická vyčerpanost z vysoké zodpovědnosti......................................................45 Tabulka 7 - Pocit stereotypu při práci.........................................................................................46 Tabulka 8 - Řešení pracovních problému po pracovní době.......................................................47 Tabulka 9 - Ztráta pozornosti v práci..........................................................................................48 Tabulka 10 - Pocit nerovizity až úzkosti po prvních hodinách v práci.......................................49 Tabulka 11 - Touha změnit profesi po prvních hodinách v práci................................................50 Tabulka 12 - Fyzická únava a vyčerpanost po prvních hodinách v práci....................................51 Tabulka 13 - Náročnost udržet pracovní tempo kvůli psychické vytíženosti..............................52 Tabulka 14 - Střídání jednotlivých oddělení pomůže ke snížení profesní zátěže........................53 Tabulka 15 -Užívání návykových látek pro snížení psychické zátěže........................................54 Tabulka 16 - Užívání relaxačního cvičené pro snížení psychické zátěže....................................55 Tabulka 17 - Znalost druhů relaxačního cvičení.........................................................................56 Tabulka 18 - Zájem o vzdělání na téma relaxace........................................................................57 Seznam grafů Graf 1 - Věk respondentek..........................................................................................................40 Graf 2 - Rodinný stav respondentek............................................................................................41 Graf 3 - Délka praxe v letech......................................................................................................42 Graf 4 - Časový tlak při práci......................................................................................................43 Graf 5 - Nechuť chodit do práce..................................................................................................44 Graf 6 - Psychická vyčerpanost z vysoké zodpovědnosti............................................................45 Graf 7 - Pocit stereotypu při práci...............................................................................................46 Graf 8 - Řešení pracovních problému po pracovní době.............................................................47 Graf 9 - Ztráta pozornosti v práci................................................................................................48 Graf 10 - Pocit nerovizity až úzkosti po prvních hodinách v práci.............................................49 Graf 11 - Touha změnit profesi po prvních hodinách v práci......................................................50 Graf 12 - Fyzická únava a vyčerpanost po prvních hodinách v práci.........................................51 Graf 13 - Náročnost udržet pracovní tempo kvůli psychické vytíženosti..................................52 Graf 14 - Střídání jednotlivých oddělení pomůže ke snížení profesní zátěže.............................53 Graf 15 - Užívání návykových látek pro snížení psychické zátěže.............................................54 Graf 16 - Užívání relaxačního cvičené pro snížení psychické zátěže.........................................55 Graf 17 - Znalost druhů relaxačního cvičení..............................................................................56 Graf 18 - Zájem o vzdělání na téma relaxace..............................................................................57 OBSAH Seznam použitých zkratek Seznam použitých odborných výrazů Seznam tabulek Seznam grafů ÚVOD..........................................................................................................................................14 TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................................15 1 Definice a kompetence porodní asistentky................................................................................15 1.1 Mezinárodní definice porodní asistentky..........................................................................15 1.2 Definiceporodu dle WHO.................................................................................................16 1.3 Kompetence porodních asistentek.....................................................................................16 2 Porodní asistentka a intervence během porodních dob.............................................................18 2.1 První doba porodní............................................................................................................18 2.1.1 Příjem rodičky na porodní sál....................................................................................18 2.1.2 Příprava rodičky na porod..........................................................................................19 2.2 Doba porodní.....................................................................................................................20 2.2.1 Druhá doba porodní vedená porodní asistnetkou.......................................................20 2.2 Třetí doba porodní.............................................................................................................22 2.2.1 Třetí doba porodní vedená porodní asistentkou.........................................................22 2.3 Čtvrtá doba porodní..........................................................................................................23 2.3.1 Čtvrtá doba porodní vedená porodní asistentkou.......................................................23 3 Otec u porodu............................................................................................................................24 4 Stres...........................................................................................................................................26 4.1 Fyziologie stresu...............................................................................................................26 5 Zátěž..........................................................................................................................................28 5.1 Druhy zátěže.....................................................................................................................28 5.1.1 Zátěže ve zdravotnictví..............................................................................................28 5.2 Zátěže v práci porodní asistentky......................................................................................29 5.2.1 Zátěže fyzické, chemické, fizikální............................................................................30 5.2.2 Zátěže psychické, emocionální, sociální....................................................................30 6 Syndrom vyhoření....................................................................................................................32 6.1 Jak odlišit vyhoření od jiných jevů...................................................................................32 6.1.1 Stres............................................................................................................................32 6.1.2 Deprese.......................................................................................................................32 6.1.3 Únava.........................................................................................................................33 6.1.4 Depersonalizace.........................................................................................................33 6.2 Akutní syndrom vyhoření.................................................................................................33 6.3 Chronický syndrom vyhoření............................................................................................34 6.3.1 Příčiny vzniku syndromu vyhoření............................................................................34 6.4 Léčba syndromu vyhoření.................................................................................................35 6.5 Prevence syndromu vyhoření............................................................................................36 6.5.1 Prevence na úrovni jednotlivce.................................................................................36 6.5.2 Prevence syndromu vyhoření na úrovni organizace.................................................37 PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................................38 7 Empirická část...........................................................................................................................38 8 Interpretace výsledků průzkumu...............................................................................................58 9 Diskuze......................................................................................................................................60 9.1 Doporučení pro praxi........................................................................................................62 ZÁVĚR........................................................................................................................................63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..........................................................................................64 PŘÍLOHY......................................................................................................................................I ÚVOD Všeobecně je známo,že práce v nemocnici patří mezi jedno z nej náročnějších povolání. Zdravotník na sebe bere zodpovědnost pacientů, při své práci musí dávat pozor nejenom na pacienty, ale musí chránit i své zdraví. Od zdravotníků je požadován profesionální přístup bez ohledu na to, zdaje ranní či noční hodina. Zdravotník musí být neustále empatický a vstřícný. Denně je vystavován akutním a nepřehlédnutelným situacím, ve kterých musí umět racionálně jednat, musí se umět rychle a pokud možno správně rozhodovat. Práce na porodním sále není výjimkou. Porodní asistentka je první osobou, která se setká s rodičkou. Je zodpovědná za první dojem rodičky při příchodu na porodní sál. První dojmy klientky ze setkání z příjmu na porodní sál mohou ovlivnit celý průběh porodu. Porodní asistentka si toho musí být vědoma a podle toho udržovat své profesionální chování. Porodní asistentka pracující na porodním sále pečuje o klientku i o dosud nenarozené dítě.Porod je pro rodičku náročná životní situace a většinou jsou emoce na porodním sále vypjaté. Každý den porodní asistenky čelí obavám, nespokojenostem klientek a jejich doprovodu k porodu či akutním a neočekávaným stavům.Když se k tomu přidá neucelený kolektiv, konfliktní šéf, problémy v rodině, neshody s partnerem, nedostatek času sama na sebe, pocit ztráty vlastního života či pocit nedocenění z dosud odvedené práce, je vážné riziko objevení se psychického a fyzického vyčerpání. Tento výčet nepříjemných situací negativně ovlivňuje kvalitu života porodních asistentek a lidí okolo. Cílem bakalářské práce je přiblížit práci porodních asistentek při prví, druhé, třetí a čtvrté době porodní, zaměřili jsme se na stresové aspekty porodních asistentek a jejich rizika v neposlední řadě jsme se zabývali syndromem vyhoření. 14 TEORETICKÁ ČÁST 1 Definice a kompetence porodní asistentky 1.1 Mezinárodní definice porodní asistentky Porodní asistentka je dle WHO (Internetional Confederation of Midwives -Mezinárodní svaz porodních asistentek) a FIGO (International Federation Of Obstetrician and Gynaecolotistis - Mezinárodní gynekologická a porodnická společnost. Podle aktualizované mezinárodní definice je. Porodní asistentka je osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která tento vzdělávací program úspěšně ukončila a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických středisek (UNIPA, 2010). 15 1.2 Definiceporodu dle WHO Porod dle definice WHO je: spontánně vyvolaný, s nízkým rizikem na počátku porodu, které je neměnné během celé 1. i 2. doby porodní. Dítě se narodí spontánně vstupním bodem je hlava, období mezi ukončeným 37. a 42.týdnem těhotenství. Po porodu jsou matka i dítě v dobrém stavu (TRESSERSS et al., 1999). 1.3 Kompetence porodních asistentek Podle nových právních předpisů, od 1. ledna roku 2014 mohou porodní asistentky rodit sami bez přítomnosti lékaře a to zapředpokladu, že po vyšetření porodníkem bude konstatováno, že jde o porod nekomplikovaný halavičkou. Zde je výčet kompetencí porodních asistentek dle sbírky zákonů vyhlášky č.55/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle zákona § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajištuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu prostřednictvém ošetřovatelského procesu. Přitom zejména může: a) Edukovat ženu o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytovat rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkovat. b) Provádět návštěvy v rodině těhotné ženy do šestého týdne po porodu a gynekologicky nemocné, sledovat její zdravotní stav. c) Podporovat a edukovat ženu v péči o novorozence včetně podpory kojení a předcházet jeho komplikacím. d) Diagnostikovat těhotenství, předepisovat, doporučovat nebo provádět vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sledovat ženu s fyziologickým těhotensvím, poskytovat jí informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předávat ženu lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví. e) Sledovat stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými a technickými prostředky, rozpoznávat u matky, polodu nebo novorozence příznaky patologií, kter vyžadují zásah lékaře a pomáhat mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádět neodkladná opatření. f) Připravovat rodičku k porodu, pečovat o ni ve všech dobách podorních a vést fyziologický porod, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vést iporodv poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví. 16 g) Ošetřovat porodní a poporodní poranění a pečovat o ženu šest týdnů po porodu. h) Přejímat, ukládat a kontrolovat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi, zajištovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. 2) Porodní asistentka může poskytovat bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickému novorozenci prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádět jeho první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace. 3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví může: a) Asistovat při komplikovaném porodu. b) Asistovat při gynekologických výkonech. c) Intrumentovat na operačním sále při porodu. 4) Porodní asistentka, pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry specializovanou způsobilostí v oboru a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem, může vykonávat činnost podle § 4 dost. 1 písm. b) až i) při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. 5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotné a rodící ženy, ženy do šestého týdne po porodu a pacientky s gynekologickým onemocněním (UNIPA, 2010). 17 2 Porodní asistentka a intervence během porodních dob 2.1 První doba porodní První doba porodní se skládá ze tří částí: 1. Latentní fáze - je fáze, kdy dochází k dilataci děložního hrdla do průměru 3-4 cm, děl ožni kontrakce jsou zpočátku nepravidelné podobné menstruačním bolestem a objevují se často bolesti v zádech. Koncem této fáze jsou kontrakce středně silné cca. po 5 minutách. 2. Aktivní fáze - dilatace pôrodnícke branky do průměru 4-8 cm, dochází ke spotřebování hrdla, frekvence KD se zvyšuje, jsou středně silné až silné, jejich frekvence je okolo 3 minut, délka trvání okolo 45 sekund a může dojít ke spontánnímu odtoku plodové vody. 3. Přechodná fáze - krátká a intenzivní fáze, dochází k dilataci pôrodnícke branky na 8-10 cm, děložní kontrakce jsou silné po 2 minutách a prodlužuje se jejich délka. Rodička v některých případech ztrácí kontrolu, může přestat spolupracovat či být podrážděná (BERÁNKOVÁ et al., 2007). 2.1.1 Příjem rodičky na porodní sál Práce porodní asistentky na porodním sále začíná příjmem rodičky na porodní sál. Porodní asistentka by měla pozdravit, představit se, projevit zájem a informovat přítomnou osobu u porodu. Porodní asistentka je většinou první osobou, se kterou rodička přijde do kontaktu, proto by měla porodní asistentka působit příjemně, aby navodila klidnou atmosféru. Porodní asistentka získá první informace od rodičky formou rozhovoru. Zeptá se, proč vlastně rodička přichází, jestli má pravidelné kontrakce a po kolika minutách, či zda již odtekla plodová voda. Zjistí se, zda rodička nekrvácí z rodidel, jestli cítí pohyby plodu, aby tak vyloučila absenci pohybů. Po zjištění důvodu příchodu klientky na porodní sál si porodní asistentka vezme doklady jako je občanský průkaz, průkaz 18 pojištěnce, těhotenskou průkazku a další dokumentaci týkající se odběrů biologického materiálu a vyšetřeních provedených během prenatální péče (GBS, AMC, UZV, Ogtt), oddací list, prohlášení o jménu dítěte. Když porodní asistentka získá veškeré doklady od klientky, pozve ji do ordinace, kde je vhodné prostředí pro vyšetření klientky. Porodní asistentka napojí klientku na kardiotokograf kde bude sledovat srdeční ozvy plodu a děl ožni kontrakce. Pokud je záznam fyziologický, může porodní aistentka klientku po dvaceti minutách odpojit. Dále porodní asistentka změří fyziologické funkce (TK, P, TT), ukáže, kde jsou toalety, nabídne klientce čistou košili a vložky a dovede klientku na místo, kde se může převléknout. Projde s klientkou informované souhlasy a popřípadě vysvětlí vše, čemu by klientka nerozumněla. Poučí klientku o možnosti úschovy cenností, provede chemické vyšetření moči na bílkovinu a cukr. Změří klientce pánevní rozměry, zeptá se rodičky na výšku, hmotnost, hmotnostní přírůstek, provede zevní vyšetření a asistuje při vnitřním vyšetření lékaři, plní ordinace lékaře (medikace, dietní opatření, příprava k porodu odběr biologického materiálu např: výtěr z pochvy na mikrobiologické vyšetření, vyšetření krve na BWR, KO,CRP), poté vše porodní asistentka zanese do porodopisu a do porodní a ošetřovatelské dokumentace (BERÁNKOVÁ et al., 2007). 2.1.2 Příprava rodičky na porod Volba předporodní přípravy klientky je ovlivněna rozhodnutím lékaře podle pôrodníckeho nálezu nebo v současnosti i požadavky klientek (klientka nemusí souhlasit s podáním očistného klyzma, nebo s oholením lábií). Předporodní příprava se provádí na přípravně nebo v koupelně. Typy předporodní přípravy jsou: • Klasická předporodní příprava trvající přibližně 1 hodinu, při které se provádí odstranění ochlupení, podává se očistné klyzma a sprcha. • Zkrácená příprava trvající zhruba 30 minut. Při této přípavě se podává pouze mikroklyzma (YAL), sprcha a odstranění ochlupení. Při výjimečných případech se příprava neprovádí a uskutečňuje se pouze odstranění ochlupení a sprcha. 19 Pro přípravu rodičky na porod porodní asistentka zajistí intimitu prostředí, vysvětlí průběh a důvod proč přípravu provádí. Motivuje klientku ke spolupráci. Porodní asistentka si připraví řádně pomůcky. K oholení lábií si připraví jednorázový, klasický holicí strojek, gumové nesterilní rukavice, mulové tampony, zvlhčující prostředek (mýdlo, Spiritus saponiskalini, holicí pěna), emitní misku, čtverce buničiny, roztok na oplach rodidel, hygienické vložky, dezinfekční roztok k dekontaminaci pomůcek. K očistnému klyzmatu si porodní asistentka připraví sterilní rektální rourku, irigátor (smaltovaná nádobám nebo PVC vak), peán, zvlhčovači prostředek (Mesocain gel, vazelína, Spiritus saponiskalini), ochranné rukavice, čtverce buničiny, emitní misku, podložní mísu, gumovku, stojan na zavěšení irigátiru, ručník a mýdlo, toaletní papír, nádobu s dezinfekcí na dekontaminaci pomůcek. Porodní asistentka po aplikaci očistného klyzmatu edukuje klientku, že po 5 - 10 minutách by se měla jít poprvé vyprázdnit a hned poté se osprchovat a tento proces opakovat zhruba 3krát. Během tohoto procesu porodní asistentka po 15 minutách kontroluje srdeční ozvy plodu (BERÁNKOVÁ et al., 2007). 2.2 Doba porodní Druhá doba porodní začíná zánikem branky a končí porodem plodu. Během druhé doby porodní plod prostupuje porodními cestami a trvá průměrně 15-20 min. Frekvence děl ožni činnosti je obvykle 3-5 kontrakcí během 10 min. A délka trvání je obvykle 60 až 90 sekund. V druhé době porodní jsou bolesti pocitovány zvlášť intenzivně, jsou vnímány jako pocity na stolici. 2.2.1 Druhá doba porodní vedená porodní asistnetkou Vypuzovací doba začíná okamžikem zániku branky a plod v jejím průběhu prostupuje tvrdými i měkkými porodními cestami. Porodní asistentka by měla zavolat lékaře a informovat ho o průběhu porodu, z důvodu možných komplikací. Kardiotokograf necháváme stále zapnutý a elektrodu snímáme z hlavičky plodu až 20 bezprostředně před jejím porodem. Pokud není k dispozici monitor, poslouchají se ozvy plodu při nasazení břišního lisu po každé kontrakci. Břišní lis zapojuje rodička až v okamžiku, kdy velká část plodu naléhá na pánevní dno. Z počátku bychom měli doporučit při tlačení polohou rodičky na tom boku, kam směřuje vedoucí bod prostupující části plodu. Oběma rukama zaklesnutýma v podkolenní jamce si přitahuje vrchní nohu k tělu a bradu má přitlačenou k hrudníku. Apelujeme na to, aby rodička netlačila do krku. Až v závěru druhé doby porodní ukládáme rodičku na záda. Při kontrakci si za pomoci porodní asistentky rodička přitahuje rukama, které jsou zaklesnuté v podkolenních jamkách, Obě nohy k tělu a se zadrženým dechem opakovaně tlačí. Jako postup „non lege artis" považujeme použití nadměrné, tzv. Kristellerovy exprese, nevhodným páčením oblasti děložního fundu. Dbáme na to, aby rodička mezi kontrakčním obdobím relaxovala a zhluboka dýchala, případně inhalovala 02. Pokud je naplněn močový měchýř, vyprázdníme jej přísně sterilně zavedenou měkkou gumovou cévkou. S rodičkou udržujeme stálý slovní kontakt a informujeme o každém úkonu, který provádíme. Před vlastním porodem plodu se provede zevní desinfekce rodidel a vysunutí střední části porodního lůžka se zvýší uložení hýždí rodičky. Lékař nebo porodní asistentka si předtím zavčas desinfekčním mýdlem umyjí ruce a navléknou rukavice z připraveného porodního balíčku. Podloží pod hýždě rodičky sterilní nepropustnou plenu. Pokud by při prořezání hlavičky hrozila ruptúra hráze provede lékař nebo porodní asistentka za kontrakce, podle podmínek, mezi prsty zavedenými do pochvy buď laterální či mediolaterální episiotomii nebo při vyšší hrázi mediální episiotomii. Výkon se může provést v místním znecitlivení, pokud nebyla předtím provedena pudendální blokáda nebo epidurální analgezie. Nato porodník nebo porodní asistentka obvykle chrání hráz pravou rukou s rouškou a opřenými prsty levé ruky o hlavičku plodu zabraňuje jejímu příliš rychlému prořezání. Porodí se nejdříve oblast kolem malé fontanely a za ní vystoupí z kostěného východu hrboly parietálních kostí a přes hráz prostupuje užší část hlavičky v oblasti bitempororálního průměru. Rodí se čelní hrboly, čelo, obličej a nakonec brada plodu. Porod ramének provádíme tak, že pravá ruka s rouškou, která chrání při porodu hlavičky hráz stále na místě levá ruka nad hmatem sklání hlavičku k perineu a porodí přední raménko. Nato podhmatem levá ruka hlavičku zvedá a za ochrany hráze se porodí raménko a zadní ručka. Tato metoda zabraňuje rozsáhlejšímu poranění hráze (ČECH et al., 2006). 21 2.2 Třetí doba porodní Třetí doba porodní začíná porodem plodu a končí porodem placenty, plodových obalů, pupečníku a retroplacentárního hematomu. V tomto období dochází k poporodní retrakci myometria. Třetí doba porodní trvá průměrně tak 5-10 min. 2.2.1 Třetí doba porodní vedená porodní asistentkou Třetí doba porodní vedená porodní asistentkou začíná po vypuzení plodu a končí porodem placenty. Po vypuzení plodu podvážeme pupečník asi 6 cm od břišní inzerce a pod ochranou ruky jej přestřihneme. Z podvázaného a uzavřeného placentárního pahýlu pupečníku vytneme 10 cm a odešleme na vyšetření krevních plynů a pH z pupečníkové arterie a vény. Nabíráme z pupečníku vzorek krve k vyšetření BWR a u Rh-negativních matek na vyšetření krevních skupin plodu popřípadě přitomnosti anti-D protilátek a hladiny bilirubinu. Vycévkujeme močový měchýř pro snadnější děložní retrakci. Aplikujeme oxytocin 2-5 j. a methylergometrin 0,3 mg a počkáme na spontánní odloučení placenty. Při medikamentózne vedeném odlučování placenty, můžeme vyčkávat 20 minut, jinak 1 hodinu. Existují hmaty na zjištění odloučení placenty. Rodička spontánně vytlačí odloučenou placentu a eventuálně lze v konečné fázi velice šetrným tlakem na děložní fundus dokončit její porod. Porozenou placentu uchopíme dle hmatu Jacobse. Otáčivými pohyby placentu mírně povytahujeme. Sledujeme stav, vinutí a délku pupečníku a jeho inzerci do placenty, popřípadě do plodových blan. Kontrolujeme, jestli nejsou přídatné placenty a infarkty, dále kontrolujeme celistvost placenty. Poranění ošetřujeme suturou nejčastěji vinylovými stehy. Po uložení ženy do klidové polohy měříme a monitorujeme hodnoty TK, TT, P. Neustále hlídáme rozsáhlejší krvácení a děložní retrakci. Zena zůstává po porodu dvě hodiny na porodním boxu z důvodu případných komplikací. Toto období nazýváme čtvrtá doba porodní (SLEZÁKOVÁ et al., 2011). 22 v 2.3 Čtvrtá doba porodní Čtvrtá doba porodní začíná porodem placenty a končí dvě hodiny po porodu. Toto období již patří do období ranného šestinedělí. Během čtvrté doby porodní je žena nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. 2.3.1 Čtvrtá doba porodní vedená porodní asistentkou Čtvrtá doba porodní vedená porodní asistentkou se provádí tak, že porodní asistentka provede nejprve očistu zevních rodidel. Omyje rodidla desinfekčním roztokem a otře sterilní rouškou nebo vložkami. Přiloží na zevní genitál nemocniční hygienické vložky a zajistí výměnu osobního a ložního prádla dle potřeby. Poté porodní asistentka zajistí odpočinek a klidné prostředí rodičce, aby si mohla odpočinout po porodu. Ženě porodní asistentka překříží dolní končetiny do polohy na zádech a lehce podloží hlavu polštářem s horními končetinami podél těla. Během celé doby udržuje porodní asistentka funkční i.v.vstupy. Sleduje místo vpichu a dle ordinace lékaře podává infuze s uterotonikem. Porodní asistentka podává po uplynutí dvou hodin rodičce teplé tekutiny a stravu dle zvyklostí zdravotnického zařízení, kontroluje involuci dělohy, krvácení, měří fyziologické funkce. Pokud se neobjeví po dobu dvou hodin po porodu žádné komplikace může porodní asistentka zařídit překlad ženy na oddělení šestinedělí (BERÁNKOVÁ et al., 2007). 23 3 Otec u porodu V první době porodní se ženy cítí často osamocené, j sou zavřené v porodní místnosti velké nemocnice, obklopuje je technické zařízení a od poskytovatele se nedostává přátelské podpory zejména ve velkých fakultních nemocnicích. Zena by měla být při porodu doprovázena osobami, kterým důvěřuje a se kterými se cítí dobře. Primární zdroj sociální opory může být pro ženu velmi přínosný a zdravotníci by měli její volbu plně respektovat. Jako osoba, která má ženě při porodu poskytovat podporu a ochraňovat ji, má partner řadu nevýhod. Dostává se do nejasně vymezené role: má být tím něžným, pečujícím, hýčkajícím, nebo tím, který brání a kontroluje, zda vše probíhá tak, jak má. K tomu všemu přibývají jeho vlastní úzkosti, emoční angažovanost, pocit neschopnosti ženě účinně pomoci od porodních bolestí. Uvádí se, že porod za účasti otce je důležitou součástí budoucího otcovství. Otcové a jiní příbuzní, kteří se účastní porodu, získají spoustu dobrých zkušeností důležitých proto, aby se vžili do otcovské role. I když výhody plynoucí z porodu za účasti otceje emocionální tak i sexuální, převýší potenciální negativní následky, rozhodnutí o přítomnosti muže by měli zvážit oba dva partneři. Potom účast při porodu pozitivně ovlivní kvalitu vztahu partnerů (ANDRAŠČÍKOVÁ et al., 2009). Partneři často sami potřebují podporu. Porodní asistentka by měla: • Diskutovat účast otce při porodu, jak s ženou, tak i s jejím partnerem. • Připravit muže na porod (vysvětlit fyziologii porodu). • Probrat, co se od muže očekává. • Vést otce během porodu (zmírnění bolesti, relaxační metody, psychická podpora rodičky). • Povzbuzovat rodiče, aby projevovali své city. • Hodnotit zážitky v průběhu porodu. • Psychická podpora otcům aby se cítili jistí a v pohodě. • Zajistit brzký kontakt mezi matkou a dítětem. 24 • Informovat o porodu a stavu dítěte. • Podpořit otce v jejich otcovství. • Podnítit otce, aby se staral o dítě. • Zajistit přiložení dítěte hned po porodu na porodním sále. 25 4 Stres Termín stres je dnes velice používán. Obecně je stres chápán jako strach, do kterého se jedinec dostane, když se má vyrovnat, nebo když má čelit velmi obtížným situacím. Je známo, že tyto reakce vyvolávají změny v kardiovaskulárním, endokrinním a imunitním systému. Opakovaná nepříjemná situace vyvolá dokonce i psychické reakce jako jsou nepříjemné emoce, úzkosti, deprese a konečně může mít i psychologický charakter (neúspěch v práci, urážka, křivda, jednání v rozporu s uznávanými hodnotami (MOUREK, 2005). 4.1 Fyziologie stresu Každý organismus je vystavován situacím, kdy dochází k narušení homeostatických hodnot. Může docházet k hladovění, hypoglikémie, porucha termoregulace, akutní svalová námaha, poruchy duševní rovnováhy, hypoxie, infekce, vysoké metabolické nároky. Obecně mluvíme o stresorech. Lidský organismus je vybaven kompenzačními mechanismy, které bráni tělo proti stresu. Tyto kompenzační mechanizmy mají tři fáze: • Poplachová reakce je popisována okamžitou reakcí SAS (sympatoadrenálnflio systému) a rychlým vyplavením katecholaminů ze dřeně ledvin. Dochází k stresové hypertenzi, která zvyšuje fyzickou výkonnost. Současně se sekrece hormonů kůry nadledvin zvyšuje aktivitou osy CRH a ACTH. Stabilitu vnitřního prostředí zajišťují právě hormony kůry nadledvin z hlediska energetických zdrojů, metabolizmu i koncentrace sodíku, draslíku a objemu vody. • Adaptační fáze. Při delším působení stresoru nastupuje adaptační fáze. Charakterizuje se další aktivací systému CRH a ACTH, kdy se především uplatňuje kortizol. Svým účinkem zajišťuje přísun energetických substrátů pro metabolické děje. Dochází k stresové hyperfágiinebo-li k potřebě zvýšeného příjmu potravy, stresové imunosupresi a analgezii. V této fázi je organizmus schopen odolávat stresu maximálně. • Fáze vyčerpání je tehdy, pokud působebí stresu trvá příliš dlouho a je příliš silný, když se vyčerpají energetické zdroje a je narušena sekrece kortizolu. Vnitřní prostředí se porušuje a organizmus podléhá stresu. Nastává hypotenze, šok a srdeční selhání (Mourek, 2005). 26 Kritický stav hrozí lidem, kteří mají nedostatečnou aktivitu zmíněných systémů. Hroutí se v situacích, ve kterých zdravý jedinec příslušné stresory dokáže kompenzovat. Zvýšená tvorba koritzolu může zapříčinit snížení imunity. Proto také po stresové situaci často náš organismus vykazuje sníženou odolnost nachlazením či virózou (Mourek, 2005). 27 5 Zátěž Zátěž můžeme definovat jako vyrovnávání se s požadavky kladenými na jednince, které vyplývají ze vztahu mezi náročností situace a možnostmi, kterými jedinec disponuje, aby byl schopen tuto situaci zvládnout (JIRÁK et al., 2005, s. 125). 5.1 Druhy zátěže Podle charakteru působících podnětů a reakcí, můžeme definovat tři druhy zátěže: • Biologická zátěž tato zátěž má fyzikální, chemickou či biologickou povahu. Organismus odpovídá primárně biologicky. • Fyzická zátěž se primárně věnuje svalové činnosti. Může jít o práci statickou, dynamickou nebo práci vykonávané v nevhodné poloze (např: dlouhé šití episiotomie). • Psychická zátěž je proces primárně psychologické povahy, pokud jde o zpracování a zvládání životních i pracovních situací a tělesné reakce bývají druhotné, vyvolané psychickými procesy (JIRÁK et al., 2005). 5.1.1 Zátěže ve zdravotnictví Práce ve zdravotnictví je spojena s větší mírou stresu, nežli je tomu u většiny jiných profesí. To, že práce všeobecných sester a porodních asistentek patří knejtěžším a ze zdravotního hledistka k nej rizikovějším ukazují i statistické údaje. Ústav zdravotnických informací a statistiky potvrzuje, že zdravotnictví v nemocech z povolání jednoznačně a dlouhodobě vede. Navíc drtivou většinu postižených ve zdravotnictví představují ženy. Podle Státního zdravotního ústavu v Praze se celkový počet hlášených nemocí z povolání v České republice postupně snižuje, v období let 1999 - 2003 klesl o 20 %. Ovšem absolutní počet nemocí z povolání ve zdravotnictví se výrazně nemění, takže podíl oboru na celkovém počtu nemocí z povolání spíše roste (BARTOŠÍKOVÁ, 2004). 28 5.2 Zátěže v práci porodní asistentky V porovnání s ostatními zdravotnickými pracovníky jsou sestry nejčastěji v kontaktu s pacientem. Prakticky po celou dobu svého pracovního času. Jsou u rodičky, při přijetí na porodní sál, nebo na oddělení, když spí, jsou nápomocny při úkonech. Při ošetřování se ke klientce dostávají velmi blízko, zasahují do intimní zony do které běžně lidé pouštějí jen ty nejbližší. Při některých úkonech se porodní asistentky dostávají až za hranici intimity (aplikace injekcí, zavádění kanyl, aplikace klyzmatu, holení intimních partií, cévkování, vnitřní gynekologické vyšetřeni atd.). Kromě toho, že vidí klientku v její nahotě těla, jsou přítomny i její duševnímu odhalení. Porodní asistentka se dostává blízko ke klientce i v případě, kdy je empatická s jejími prožitky. I tady se mohou porodní asistenkta a klientka setkat velmi důvěrně. Právě toto opakované nebo dlouhodobé setkávání se s intimitou druhého člověka, zátěže plynoucí z intenzivního zabývání se lidmi, kteří sami j sou ve stresu, klade na nároky porodní asistentky. Od porodních asistentek je vyžadováno průběžné vzdělávání, adaptace na nové metody, materiály či nové postupy. V náplni práce porodní asistentky je celá řada různorodých úkolů, které musí pružně a tvořivě plnit, přitom často nemá možnost dostatečně řídit vlastní práci. Malá připravenost zdravotníka zabývat se svým osobním životem a svými potřebami může vést k narůstajícím napětí a kupení nedořešených osobních problémů. Požadavky na práci přesčas a o víkendech zasahují rodinný život porodních asistentek. Dostávají se do konfliktu rolí, kdy jisté nároky ze strany profese nelze uspokojit, aniž by tím trpěla alespoň částečně rodina a naopak určité nároky rodiny není snadné uspokojit, aniž by tím netrpěla profese. Porodní asistentky se tak dostávají do konfliktu rolí. Upřednostnění potřeb druhých před svými může vzbudit pocity viny a výčitky vzhledem k nedostatku času tráveného s rodinou. Celkově náročný životní styl porodních asistentek bere čas a energii na koníčky (BARTOŠÍKOVÁ, 2004). Porodní asistentky se při práci setkávají s několika druhy zátěží. Ty se mohou rozdělit do níže popsaných skupin (BARTOŠÍKOVÁ, 2004). 29 5.2.1 Zátěže fyzické, chemické, fizikální • Statické zatížení (asistence u porodů, u výkonů, stání u vizity). • Dynamické zatížení (vyřizování, přecházení mezi provozy). • Zatížení páteře (při zvedání rodiček, polohování, úpravy lůžka). • Zatížení kloubního a svalového systému. • Setkávání se s nepříjemnými podněty (exkrementy, otevření rány). • Rizika infekce. • Narušení spánkového rytmu při nočních směnnách. • Nedostatek klidu a času na pravidelnou stravu a dodržování pitného režimu. • Kontakt s léky, dezinfekčními přípravky, pomůckami (rukavice). • Hluk, vibrace, nesprávné osvětlení, radiační záření. 5.2.2 Zátěže psychické, emocionální, sociální • Neustálá pozornost, pečlivé sledování (stavu rodiček, přístrojů, instrukcí). • Rychlé přepojování mezi činnostmi. • Pružné reagování na různorodé požadavky a změny. • Nároky na paměť. • Velká zodpovědnost za výsledky (následky) své práce. • Nutnost samostatného rozhodování při respektování daných pravidel. • Nutnost rychlých rozhodnutí a účelného jednání při nedostatku informací. • Nutnost improvizace při nárazovém charakteru práce. • Opakované setkávání se s lidmi v těžkých emočních stavech. • Konfrontace s utrpením, bolestí a někdy i se smrtí. • Zacházení s itimitou druhého člověka, včetně překračování hranic (aplikace klyzmatu, zavádění kanyl, cévkování, aplikace injekcí). • Působení bolesti druhým lidem. • Otázky týkající se velmi soukromých záležitostí klientek jejich rodin. • Opakované konfrontace s vlastními zážitky a postoji, nutnost přemýšlet i o svém životě, o svých hodnotách a postojích. 30 • Konflikt rolí. • Nízké ohodnocení náročné práce. • Nároky na neustálé učení se a vzdělávání. 31 6 Syndrom vyhoření Syndrom vyhoření (někdy nazývaný také jako syndrom vyhaslosti, vypálení apod.) je stav masivního vyčerpání, který je pociťován jako citová vyprahlost. Vzniká dlouhodobým zabýváním se situacemi, které jsou emocionálně náročné. Tyto emocionální požadavky jsou nejčastěji způsobeny kombinací velkého očekávání (subjektivní příčiny) a chronickými stresy při práci s lidmi (objektivní příčiny) (JOBÁNKOVÁ, 2003, s. 25). 6.1 Jak odlišit vyhoření od jiných jevů Stres, deprese, únava, depersonalizace jsou jevy, které se podobají syndromu vyhoření. Je důležité tyto jevy od vyhoření odlišit. 6.1.1 Stres Stres patří k normálnímu chodu života, pokud nepůsobí dlouhodobě a je přiměřený. Je to univerzální jev, se kterým se setká každý člověk. Vyhoření bývá klasifikováno jako poslední stádium stresové odpovědi organismu. 6.1.2 Deprese Je- li stav způsoben duševní poruchou, nejedná se o syndrom vyhoření. I když se syndrom vyhoření podobá depresi (smutná nálada, pocit bezmoci, ztráta energie, pocit marnosti, poruchy spánku), přece jen se od ní liší tím, že je dlouho výhradně vázáno na pocity z práce a v práci. U dotyčného s příznaky vyhoření depresivní pocity mizí, je-li například na dovolené, nebo může-li dělat to co jej baví a nemusí myslet na práci. 32 6.1.3 Únava U prosté únavy si člověk stačí odpočinout, nebo při pracovní zátěži se lze odreagovat sportovní aktivitou. Při syndromu vyhoření bývá únava pociťována spíše jako stálá. Je často spojována s pocity viny a selhávání. 6.1.4 Depersonalizace Depersonalizace provází řadu psychických poruch a změněných stavů vědomí. Nemocní pociťují základní změnu své osobnosti. Stěžují si na změněnou nebo chybějící představivost. Tento syndrom se izolovaně objevuje i u lidí zcela zdravých (BARTOŠÍKOVÁ, 2006). 6.2 Akutní syndrom vyhoření Akutní syndrom vyhoření může nastat po nadměrné pracovní zátěži -např.přebírání služeb za spolupracovnice, opakované noční služby, přibývání náročnějších pacientů, kteří vyžadují více péče. Jestli se jedná o akutní syndrom vyhoření pak většinou stačí, když sestra / porodní asistentka má možnost načerpat nové síly, vzít si dovolenou, mít volný prodloužený víkend. Po tomto krátkém odpočinku může sestra zase pracovat a cítit se zase jako před touto zátěží. 33 6.3 Chronický syndrom vyhoření Chronický syndrom má dlouholetý charakter, vzniká u člověka po letech praxe, kdy opadlo prvotní nadšení, kdy se z práce stala každodenní rutina, kdy člověku se nedostává pocitu zadostiučinění. V tuto chvíli se zdravotník začíná ptát po smyslu své práce, nastává u něj fáze frustrace. Pokud se mu nepodaří s touto fází vypořádat upadá do apatie. Zdravotník ztrácí motivaci k práci, dělá pouze nej nutnější, má pocit, že nemá cenu jakkoliv se snažit, uzavírá se do sebe. Pokud zdravotník ani v této fázi nevyhledá odbornou pomoc, projeví se u něj syndrom vyhoření. Takto zasažený člověk potřebuje zásah neboli intervenci - jakýkoliv krok, který pomůže z tohoto koloběhu, který vede ke změně a v důsledku i k záchraně emočně vyhořelého jedince (např. změna povolání, změna oddělení, dlouhodobá dovolená a odpočinek). 6.3.1 Příčiny vzniku syndromu vyhoření Příčiny vzniku syndromu vyhoření je třeba hledat jak v osobnostních charakteristikách postiženého, tak v konkrétních pracovních podmínkách. • Zdravotník klade na sebe vysoké nároky a následné nesplnění cílů chápe jako porážku. Splňuje ten typ osobnosti, která si nestanovuje cíle reálné, které může splnit. • Myšlenka o pomoc druhého je nemyslitelná. • Potřeba neustále pomáhat jiným lidem. • Upřednostňování potřeb jiných lidí před vlastními. • Snadnější vznik syndromu vyhoření je tam kde dojde k souběhu zátěže pracovní a stresů ze soukromého života. Velice často vzniká syndrom vyhoření z pracovních podmínek a z pracovního prostředí: • Práce v nemocnici přesněji ošetřovatelská péče probíhá velice asymetricky, poskytovatel ošetřovatelské péče víc dává než dostává, což vede k pocitům prázdného dávání (práce není oceněna, je málo uznání, pochvaly, vděku). 34 • Nedostatek nadšení a radosti. • Dlouhodobý nedostatek personálu. • Ideály a cíle nelze naplnit (personál ví, jak by měla optimální péče vypadat, ale utvořit pro ni podmínky není v jeho silách). • Sestra pociťuje málo svobody a rozhodování a cítí se být pod tlakem zodpovědnosti. • Necitlivé vedení, kdy pedantský nadřízený nepochválí za práci, nevyjadřuje uznání (to co je v pořádku, považováno za samozřejmost, o které není třeba hovořit). • Sestra pociťuje konflikt rolí - jsou na ni kladeny požadavky, kterým nelze vyhovět, a přesto jsou vyžadovány, anebo které mohou být naplněny jen za cenu jiných ztrát (HAŠKOVCOVÁ, 1994). 6.4 Léčba syndromu vyhoření Člověk trpící syndromem vyhoření si už není schopen pomoci sám, nepomůže ani delší dovolená. Člověk, který trpí tímto syndromem by měl co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Veškeré náročnější povinnosti by měl dočasně odložit a začít se věnovat sám sobě. Léčba: • Když člověk pociťuje stres, úzkost a frustraci, je dobré si vyměnit zkušenosti se spolupracovníky, kteří nejsou postiženi syndromem vyhoření. V tomto případě je výhodou týmová práce, kde je pozornost věnována nejen pacientům, ale i členům týmu. V rozhovorech s ostatními si lze opatřit informace, které by mohly pomoci ke zvládnutí situace. • Syndrom vyhoření se nezřídka projevuje depresemi a myšlenkami na sebevraždu. V tomto případě je velice důležité vyhledat odbornou pomoc a to psychologa nebo psychoterapeuta, který situaci posoudí a může zahájit další kroky k léčbě. • V případě deprese je nutno vyhledat psychiatrickou pomoc. 35 V každém případě není radno syndrom vyhoření podceňovat, měli bychom o této situaci přemýšlet a včas ji řešit. Když se nám podaří vypořádat se se syndromem vyhoření, je to velice užitečná zkušenost, protože se můžeme o sobě dozvědět jací opravdu jsme. Dozvíme se o svém způsobu vyrovnávání se se zátěžovými situacemi, můžeme se z této situace poučit a včas předejít stavům vyčerpání a vyhoření. 6.5 Prevence syndromu vyhoření Prevence pochází z latinského slova praevenireneboli předcházet. Prevence je souhrn opatření, která mají předcházet nežádoucím jevům. 6.5.1 Prevence na úrovni jednotlivce V první řadě je důležité utřídit si životní hodnoty. Musíme si uvědomit, že naše zdraví a duševní kondice jsou to nej důležitější. Po této změně se budeme o své tělesné a duševní zdraví starat minimálně tak energicky jako o plnění pracovních úkolů. K základům péče o svou kondici patří zdravý životní styl (například zdravá výživa, pravidelné stravování, dostatek spánku). Dále bysme neměli zapomínat na: • Tělesnou aktivitu. Což nemusí znamenat pouze sport, stačí delší procházky, vycházky se psem, chození po schodech. • Je vhodné využít i některou z relaxačních technik a pravidelně ji využívat, nejlépe vždy po zátěži. Relaxační techniky vás naučí ovládat své tělo. Díky relaxačním technikám pocítíte zvýšený pocit sebedůvěry a sebekontroly, což je pro prevenci syndromu vyhoření velice důležité. • K prevenci syndromu vyhoření patří také budování dobrých mezilidských vztahů jak v rodině, tak mimo ni. • Celoživotní vzdělávání je také prevencí syndromu vyhoření. Může se jednat o zvyšování kvalifikace v profesi, nebo studium cizích jazyků. Lidé kteří jsou 36 zvídaví a zajímají se o nové věci, jsou více ochotní ke změně a to je prevence upadnutí do stereotypu, denní šedi, do pocitů bezvýchodnosti. 6.5.2 Prevence syndromu vyhoření na úrovni organizace Také nadřízení mohou předejít riziku syndromu vyhoření u svých podřízených. • Kompetence by měla být v přímé úměře se zodpovědností podřízeného pracovníka. Kde má pracovník velkou zodpovědnost a minimální kompetence, tam se zvyšuje riziko psychické zátěže. • Nadřízený by měl poskytovat ocenění i v těch případech kdy přes vynaložení značného úsilí podřízený nedosáhl plného úspěchu. • Poskytovat prostor pro týmovou práci. Tím se rozumí pořádání schůzek personálu, nejlépe celého oštřujícího týmu, kde je možnost probrat jak odborné věci, tak i věci organizační a intrapersonální. • Podporovat vzdělávání svých podřízených formou různých kurzů, stáží, školení, přednášek. • Informovat přiměřeným množstvím své podřízené. Příliš málo informací pracovníky znervózňuje, nutí je si domýšlet informace a udržuje to ošetřující tým v nejistotě a vyvolává dohady. Naopak příliš mnoho informací pracující zatěžuje a může vyvolat zmatek a dezorientaci. • U podřízených s nejvyšší mírou zátěže je dobré zajistit pravidelný pohyb, nebo zástup z důvodu rizika vyčerpání. • Při rozpisu služeb či dovolených by měl být nadřízený otevřený požadavkům podřízených, samozřejmě přiměřeně svýmmožnostem. Předcházení syndromu vyhoření u sester je vyjádřením zájmu o podřízené, kteří v důsledku neztrácejí svojí výkonnost a sebedůvěru. Pacientům se pak dostává vlídné, zaujaté péče odborníků, kteří práci nepředstírají, nejsou stále vyčerpaní, podráždění, nevrlí a citově okoralí (JOBÁNKOVÁ, 2000, s. 63 J. 37 PRAKTICKÁ ČÁST 7 Empirická část Průzkumný problém Profesní zátěž porodních asistentek na porodním sále. Průzkumné cíle Cíl 1 Zjistit míru profesní zátěže porodních asistentek pracujících na porodním sále. Cíl 2 Zjistit, jestli rotaci oddělení vnímají porodní asistentky jako faktor snižující profesní zátěž. Cíl 3 Zjistit znalosti porodních asistentek v oblasti relaxačních metod jako metoda duševní hygieny či prevence. Předmět průzkumu Předmětem zkoumání bylo zjistit míru profesní zátěže porodních asistentek pracujících na porodních sálech. Hypotézy (Průzkumné otázky) H 1 - Předpokládáme, že více jak polovina dotazovaných porodních asistentek pociťuje ve své práci nadmíru profesní zátěže. H 2 - Předpokládáme, že více jak polovina dotazovaných porodních asistentek by vnímalo rotaci oddělení, jako snižující faktor profesní zátěže. H 3 - Předpokládáme, že více jak polovina dotazovaných porodních asistentek nebudou znát druhy relaxačních cvičení. Průzkumné tvrzení Domníváme se, že většina porodních asistentek pracujících na porodním sále pociťují nadmíru pracovní zátěže. 38 Metodika průzkumu Pro zpracování této problematiky je použito kvantitativní průzkumné šetření. Potřebné informace byly získané pomocí nestandardizovaného dotazníku. Časový plán pro realizaci dotazníkového šetření byl stanoven na období leden - březen 2014. Výsledky průzkumného šetření byly analyzovány a zpracovány matematicky do přehledných tabulek a grafů pomocí jednoduché statistiky. Metodou komparace byly výsledky srovnávány s průzkumy jiných autorů. Průzkumný soubor Průzkumný soubor tvořil cílený vzorek porodních asistentek z Fakultní nemocnice Motol a Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Technika dotazníku Dotazník obsahoval 18 položek, 16 uzavřených a 2 otevřené. Respondentky mohly vybrat u většiny otázek pouze jednu možnost a označit vhodnou odpověď. Dotazníků bylo rozdáno 30 na porodní sál ve Fakultní nemocnici v Motole a 30 do ÚPMD v podolí na porodní sál. Návratnost byla 86 %. Otázky číslo 1, 2, 3, jsou otázky demografické, pomocí nich jsme zjišťovali věk, rodinný stav a délku praxe. K průzkumné otázce 1 se vztahovaly otázky 4 - 13. K potvrzení či vyvrácení průzkumné otázky 2 jsme použily položku 15. Ke zhodnocení průzkumné otázky 3 jsme využily otázky 17, 18, 19. 39 Dotazník Položka 1- Jaký je Váš věk? Tabulka 1 - Věk repondentek Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost a) 25 let a méně 18 36,00 % b) 26-35 let 26 52,00 % c) 36-50 let 3 6,00 % d) 51 a více 3 6,00 % Graf 1 - Věk respondentek ■ a) 25 let a méně ■ b) 26-35 let ■ c) 36-50 let ■ d) 51 a více 44 respondentů (88 %) je mladších 35ti let. Pouze 3 z dotázaných (6 %) jsou starší 51 leta další 3 dotázaní (6 %) jsou starší než 35 let, ale mladší než 51 let. Z grafu vyplývá, že dotazník vyplnili spíše mladší respondeti. 40 Položka 2 - Uveďte rodinný stav Tabulka 2 - Rodinný stav respondentek Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Svobodný/á 36 72,00 % Ženatý/vdaná bez dětí 7 14,00 % Vdaná/ženatý s dětmi 5 10,00 % Rozvedený/á 2 4,00 % Vdova/ vdovec 0 0,00 % Graf 2 - Rodinný stav respondentek ■ Svobodný/á ■ Ženatý/á bez dětí ■ Vdaná/ženatý s dětmi ■ Rozvedený/á Z třetí otázky vyplývá, že 36 (72 %) respondentek jsou svobodné a 7 (14 %) vdané, ale bez dětí. Pouze 5 (10 %) dotázaných jsou vdané a mají děti. Tato statistika může být ovlivněna mladším věkem dotázaných. Nebo naopak je důkazem, že na porodní sál inklinují porodní asistentky věkově mladší, protože lépe zvládají tak náročnou a intenzívní práci na porodním sále. 41 Položka 3 - Jak dlouhá je Vaše praxe na pracovišti? Tabulka 3 - Délka praxe v letech Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Méně než rok 3 6,00 % 1-3 roky 15 30,00 % 3 - 5 let 3 6,00 % 5 - 8 let 11 22,00 % 8 let a více 18 36,00 % Graf 3 - Délka praxe v letech i Méně než rok 11 - 3 roky 13 - 5 let 15 - 8 let 18 let a více I přes relativně nízký věk respondentek mají bohaté zkušenosti v oboru. Přes 29 dotázaných (58 %) pracuje v nemocnici déle jak pět let a dalších 15 (30 %) má zkušenosti od jednoho do tří let. Pouze 3 respondentky (6 %) pracují v nemocnici méně jak jeden rok. 42 Položka 4 - Při práci pociťuji často časový tlak Tabulka 4 - Časový tlak při práci Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 15 30,00 % Spíše souhlasím 6 12,00 % Nevím, někdy ano, někdy 26 52,00 % ne Spíše nesouhlasím 0 0,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 3 6,00 % Graf 4 - Časový tlak při práci ■ Ano, plně souhlasím ■ Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím Ačkoliv 26 dotázaných (52 %) odpověděla nevím, někdy ano, někdy ne, výsledky spíše inklinují k závěru, že porodní asistentky pociťují při práci stres, neboť 21 respondetek (42 %) spíše nebo úplně souhlasí s položenou otázkou. 43 Položka 5 - Do práce chodím nerada, nenaplňuje mě Tabulka 5 - Nechuť chodiť do práce Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 0 0,00 % Spíše souhlasím 3 6,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 9 18,00 % Spíše nesouhlasím 12 24,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 26 52,00 % Graf 5 - Nechuť chodit do práce ■ Spíše souhlasím ■ Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím I přes prokázané časové vypětí však 38 dotázaných (78 %) chodí do práce ráda. Pouze 3 z dotázaných (6 %) odpověděla, že se do práce spíše netěší a 9 respondentek (18 %) byly bez určitého názoru. 44 Položka 6 - Práce mě díky vysoké zodpovědnosti za rodičky psychicky sužuje Tabulka 6 - Psychická vyčerpanost z vysoké zodpovědnosti Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 6 12,00 % Spíše souhlasím 9 18,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 9 18,00 % Spíše nesouhlasím 9 18,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 17 34,00 % Graf 6 - Psychická vyčerpanost z vysoké zodpovědnosti ■ Ano, plně souhlasím ■ Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím Sedmá otázka přinesla spíše nerozhodné výsledky. 26 dotázaných (52 %) spíše nebo úplně s otázkou nesouhlasí, zatímco 15 (30 %) spíše či úplně souhlasí a 9 (18 %) je bez vyhrazeného názoru. Pokud by se však z odpovědí měla vydedukovat jeden výsledek, porodní asistentky spíše nejsou psychicky sužované z pracovní zodpovědnosti. 45 Položka 7 - Práce je stále stejná, pociťuji stereotyp Tabulka 7 - Pocit stereotypu při práci Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 0 0,00 % Spíše souhlasím 0 0,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 3 6,00 % Spíše nesouhlasím 6 12,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 41 82,00 % Graf 7 - Pocit stereotypu při práci ■ Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím Osmá otázka přinesla jednoznačné výsledky. 41 dotázaných (82 %) ve své práci jasně nepociťuje žádný stereotyp a 6 (12 %) jsou spíše stejného názoru. Pouze 3 respondentky (6 %) nemají vyhraněný názor. Pozitivní je, že lze předpokládat, že porodní asistentky mají práci na porodním sále skutečně rády. 46 Položka 8 - V práci mám často konflikty a problémy, které vnitřně řeším i po pracovní době Tabulka 8 - Řešení pracovních problému po pracovní době Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 3 6,00 % Spíše souhlasím 6 12,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 11 22,00 % Spíše nesouhlasím 15 30,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 15 30,00 % Graf 8 - Řešení pracovních problému po pracovní době ■ Ano, plně souhlasím ■ Spíše souhlasím Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím Z odpovědí vyplývá, že respondentky spíše nemají konflikty, které by je tížily po pracoví době. 30 respondentek (60 %) spíše nebo úplně s otázkou nesouhlasí, zatímco 11 (22 %) nemá vyhraněný názor. Pouze 9 (18 %) dotázaných spíše nebo úplně s otázkou souhlasí. 47 Položka 9 - Díky dlouhodobému stereotypu stěží udržuji pozornost v práci Tabulka 9 - Ztráta pozornosti v práci Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 0 0,00 % Spíše souhlasím 3 6,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 0 0,00 % Spíše nesouhlasím 9 18,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 38 76,00 % Graf 9 - Ztráta pozornosti v práci ■ Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím Z odpovědí jasně vyplývá, že respondentky nemají problém s neudržením pozornosti kvůli dlouhodobému stereotypu, neboť 38 (76 %) odpovědělo, že s otázkou vůbec nesouhlasí. Výsledek sice neprokazuje, že by porodní asistentky neztrácely pozornost kvůli jiným faktorům, ale jasně potvrzuje výsledky sedmé otázky zaobírající se stereotypem v práci. 48 Položka 10 - Práce je tak psichycky náročná, že po prvních hodinách cítim nervozitu až úzkost Tabulka 10 - Pocit nerovizity až úzkosti po prvních hodinách v práci Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 0 0,00 % Spíše souhlasím 3 6,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 12 24,00 % Spíše nesouhlasím 9 18,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 26 52,00 % Graf 10 - Pocit nerovizity až úzkosti po prvních hodinách v práci ■ Spíše souhlasím ■ Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím Výsledky 10. otázky nejspíše nepřekvapí, neboť 35 dotázaných (70 %) spíše nebo úplně nesouhlasí s otázkou a tudíž v práci nepociťují po prvních hodinách nervozitu či úzkost. Pouze 12 dotázaných (4 %) je bez vyhraněného názoru a 3 (6 %) s otázkou spíše souhlasí. 49 Položka 11 - Po prvních hodinách v práci bych ihned měnila profesi Tabulka 11 - Touha změnit profesi po prvních hodinách v práci Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 0 0,00 % Spíše souhlasím 0 0,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 0 0,00 % Spíše nesouhlasím 18 36,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 32 64,00 % Graf 11 - Touha změnit profesi po prvních hodinách v práci ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím I odpovědi na tuto otázku prokazují, že jsou porodní asistentky spíše v práci spokojené a nepociťují nervozitu. Všech 50 dotázaných (100 %) by po hodinách práce spíše nebo vůbec práci neměnilo. Otázka neprokazuje, že by porodní asistentky nechtěly práci změnit, dá se z ní ale vydedukovat, že v práci nijak zásadně nestrádají. 50 Položka 12 - Po pár hodinách v práci cítim fyzickou únavu a vyčerpanost Tabulka 12 - Fyzická únava a vyčerpanost po prvních hodinách v práci Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 3 6,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 15 30,00 % Spíše nesouhlasím 26 52,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 6 12,00 % Graf 12 - Fyzická únava a vyčerpanost po prvních hodinách v práci ■ Ano, plně souhlasím ■ Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím I z této otázky vyplývá, že porodní asistentky spíše nepociťují fyzickou únavu či vyčerpanost. 26 (52 %) dotázaných odpovědělo, že únavu spíše nepociťují a 15 (30 %) pouze někdy. 51 Položka 13 - Kvůli psychické vytíženosti je velmi těžké plnit práci se stejnou výkoností Tabulka 13 - Náročnost udržet pracovní tempo kvůli psychické vytíženosti Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně souhlasím 0 0,00 % Spíše souhlasím 6 12,00 % Nevím, někdy ano, někdy ne 9 18,00 % Spíše nesouhlasím 23 46,00 % Ne, vůbec nesouhlasím 12 24,00 % Graf 13 - Náročnost udržet pracovní tempo kvůli psychické vytíženosti ■ Spíše souhlasím ■ Nevím, někdy ano, někdy ne ■ Spíše nesouhlasím ■ Ne, vůbec nesouhlasím Třináctá otázka znovu prokazuje, že porodní asistentky nejsou v práci psychicky vytížené, neboť 35 respondentek (70 %) odpovědělo, že spíše či úplně mohou práci vykonávat se stejnou výkonností a to i za každodenního stresu. 52 Položka 14 - Myslíte si, že střídání jednotlivých oddělení by pomohlo ke snížení profesní zátěže? Tabulka 14 - Střídání jednotlivých oddělení pomůže ke snížení profesní zátěže Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost | Ano 28 44,00 % Ne 22 56,00 % Graf 14 - Střídání jednotlivých oddělení pomůže ke snížení profesní zátěže ■ Ano ■ Ne Čtrnáctá otázka přinesla protichůdné odpovědi. Ačkoliv 28 respondentek (56 %) odpověděly, že rotace práce by nevedla ke snížení profesní zátěže, 22 respondentek (44 %) by takovou změnu uvítalo. V této otázce bylo taktéž zaznamenáno několik komentářů, které uvádí, že by sice rotace profesní zátěž nezmírnila, ale porodní asistentky by ji uvítaly. 53 Položka 15 - Užíváte návykové látky (káva, tabák, alkohol) jako prostředek ke snížení psychické zátěže? Tabulka 15 - Užívání návykových látek pro snížení psychické zátěže Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 18 36,00 % Ne ^| 32 64,00 % Graf 15 - Užívání návykových látek pro snížení psychické zátěže ■ Ano ■ Ne Ačkoliv 32 dotázaných (64 %) nepotvrzuje, že by užívaly návykové látky ke snížení psychické zátěže, 18 (36 %) tuto tezi potvrdilo. Je jen otázkou kolik respondentek, které odpověděly na otázku negativně, neužívá žádné návykové látky či kolik by si nepřiznalo důvod jejich užívání. Výsledek s 18-ti kladnými odpovědmi tak může znamenat vysoké číslo. 54 Položka 16 - Užíváte relaxační cvičení ke snížení psychické zátěže? Tabulka 16 - Užívání relaxačního cvičení pro snížení psychické zátěže Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 15 30,00 % Ne 35 70,00 % Graf 16 - Užívání relaxačního cvičení pro snížení psychické zátěže ■ Ano ■ Ne Na sedmnáctou otázku se 35 dotázaných (70 %) vyjádřilo negativně, tedy, že relaxační cvičení nevyužívá ke snížení psychické zátěže. Naopak 15 (30 %) tuto otázku potvrdilo. Je znovu otázka kolik respondentek, které odpověděly na otázku negativně chodí na cvičení z jiných důvodů. 55 Položka 17 - Znáte druhy relaxačního cvičení? Tabulka 17 - Znalost druhů relaxačního cvičení Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 24 48,00 % Ne | 26 52,00 % Graf 17 - Znalost druhů relaxačního cvičení ■ Ano ■ Ne Tato otázka byla velmi vyrovnaná. Skoro stejná polovina zná a nezná druhy relaxačního cvičení. Většina kladně odpovídajících uvedly, že znají jógu. 56 Položka 18 - Měla byste zájem se vzdělávat na téma relaxace? Tabulka 18 - Zájem o vzdělání na téma relaxace Odpovědi Absolutní Relativní četnost četnost Ano 32 64,00 % Ne 18 36,00 % Graf 18 - Zájem o vzdělání na téma relaxace ■ Ano ■ Ne Z poslední odpovědi vyplývá, že by porodní asistentky měly zájem vzdělávat se v relaxačních cvičení, neboť 32 respondentek (64 %) se k otázce vyjádřilo kladně. 57 8 Interpretace výsledků průzkumu V této práci jsme si v úvodu stanovili tři průzkumné cíle, k jejichž splnění jsme použili výsledky analýzy dotazníkového šetření. Taktéž jsme pomocí analýzy dat zodpověděli na průzkumné otázky. Cíl 1: Zjistit míru profesní zátěže porodních asistentek pracujících na porodním sále. Cíl 2: Zjistit, jestli rotaci oddělení vnímají porodní asistentky jako faktor snižující profesní zátěž. Cíl 3: Zjistit znalosti porodních asistentek v oblasti relaxačních metod jako metoda duševní hygieny či prevence. Průzkumné otázky Otázka 1: Předpokládáme, že více jak polovina dotazovaných porodních asistentek pocituje ve své práci nadmíru profesní zátěže. K této hypozéze se vztahují otázky 4-13, které byly zaměřeny na zjištění míry profesní zátěže. I přes jasný výsledek páté otázky, která potvrzuje vnímání časového tlaku na pracovišti nemá většina porodních asistentek pocit nadmíry profesní zátěže, stresu a psychického vypětí. Výsledek může být ovlivněn věkem respondetek, které jsou mladší. Průzkumná otázka 1 se nepotvrdila Otázka 2: Předpokládáme, že více jak polovina dotazovaných porodních asistentek by vnímalo rotaci oddělení, jako snižující faktor profesní zátěže. Ani druhá hypotéza nepřináší zprvu jasný výsledek, neboť pouze 44 % souhlasí s danou hypotézou. Na druhou stranu se ke kladné odpovědi přiklonily spíše zkušenější porodní asistentky pracující v nemocnici déle jak pět let a dokonce do dotazníku uvedly konkrétní příklady, jak by rotace mohla přispět. Naopak méně zkušené asistentky (1-3 roky) se k hypotéze vyjádřily negativně. Dá se tedy předpokládat, že rotaci oddělení by jako snižující faktor profesní zátěže uvítaly porodní asistentky s dlouholetou praxí na porodním sále. Průzkumná otázka 2 se nepotvrdila 58 Otázka 3: Předpokládáme, že více jak polovina dotazovaných porodních asistentek nebudou znát druhy relaxačních cvičení. K této hypotéze se vztahuje otázka 18. Ačkoliv na třetí hypotézu odpovědělo 48 % dotázaných kladně, 6 % dotázaných nezná druhy cvičení, ale mělo by o ně zájem. Tuto tezi potvrdila i poslední otázka, která prokazuje, že 64 % dotázaných by se v tomto směru ráda vzdělala. Naopak 2 % dotázaných cvičení praktikuje, ale o další vzdělávání v této oblasti zájem nemá. Celkový výsledek je tedy kladný. Méně jak polovina nezná druhy cvičení, ale více jak polovina by mělo o vzdělání v tomto směru zájem. Průzkumná otázka 3 se potvrdila. 59 9 Diskuze Předmětem zkoumání bylo zjistit profesní zátěž porodních asistentek na porodním sále. Dotazníkové šetření se uskutečnilo ve Fakultní nemocnici Motol na porodním sále a v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí na porodním sále. Průzkumu se zúčastnilo 50 porodních asistentek. V dotazníku byly otázky, které na sebe navazovaly a ověřovaly pravdivé odpovědi. Dotazník byl rozdělen na otázky týkající se profesní zátěže porodních asistentek a na otázky tykající se rotace práce a relaxačního cvičení. Průzkumné šetření jsme porovnávali se dvěma bakalářskými pracemi. Jen jedna z nich byla zaměřena na problematiku práce porodních asistentek na porodním sále. Prvním z cílů průzkumného šetření bylo zjistit míru profesní zátěže porodních asistentek na porodním sále. K zjištění tohoto cíle jsme věnovali otázky 4-13. Ačkoliv porodní asistenky pociťují časovou náročnost své profese, z dotazníku vyplývá, že je náročnost práce psychicky ani fyzicky nesužuje. Z výsledků vyplývá, že i přes náročnost profese nepociťují porodní asistentky úzkost, pocit stresu či syndrom vyhoření. Z tabulky 12 můžeme vyčíst, že na otázku zdali porodní asistentky po pár hodinách v práci pociťují fyzickou únavu a vyčerpanost odpovědělo jen 6 % respondentek ano, plně souhlasím. Nejvíce respondentek (52 %) odpovědělo spíše souhlasím. Zbylých 30 % odpovědělo, nevím někdy ano, někdy ne a 12 % odpovědělo, že vůbec nesouhlasí. V bakalářské práci Jany Báčové (2009), nalezneme podobné průzkumné šetření. Jana Báčova realizovala průzkum o 82 porodních asistentkách pracujících na porodních sálech. Průzkumné šetření prováděla v Podřipské nemocnici s poliklinikou, roudnice nad Labem, s.r.o., v Městské nemocnici v Litoměřicích, nemocnici Děčín atd. Zajímalo jí jak práci na porodních sálech zvládají porodní asistentky s hlediska psychických a fyzických nároků. Dle zjištění Báčové až 69 % respondentek odpovědělo, že spíše pociťují únavu. 26 % respondentek odpovědělo, že zvládají práci skvěle bez problémů. A jen 5 % odpovědělo, že je práce spíše vyčerpává a nikdo neodpověděl (0 %), že práci nezvládá. 60 Ačkoliv porodní asistenky pociťují časovou náročnost své profese, z dotazníku vyplývá, že je náročnost práce psychicky ani fyzicky nesužuje, neboť z výsledků Jany Báčové vyplývá, že i přes náročnost profese nepociťují porodní asistentky nezvladatelnost profese, jak z fyzického, tak psychického hlediska. Kvůli stanovenému prvnímu cíli, ke kterému se vázaly otázky 5-14, které byly zaměřeny pouze na zjištění profesní zátěže, respondetky tak mohly mít pocit jednostranného záměru práce. V otázkách mohly být rovněž použitá i jiná klíčová slova z teoretické části jako například syndrom vyhoření, deprese, ke kterým by porodní asistentky mohly více inklinovat. Pro další zkoumání by bylo dobré otázky napsat objektivnější formou a dát více prostoru na vyjádření. Druhým průzkumným cílem, bylo zjistit, jestli rotaci oddělení vnímají porodní asistentky jako faktor snižující profesní zátěž. K tomuto cíli se vztahuje položka číslo 14. Na možnost ne odpovědělo 56 % respondentek a na možnost ano odpovědělo 22 % respondentek. Zajímavé bylo, že pro rotaci práce bylo více porodních asistentek s delší praxí. Nej častějším důvodem byla prevence proti syndromuvyhoření a předejetí stereotypu. Lze tedy předpokládat, že porodní asistentky s delším působením na porodním by rotaci práce uvítaly vice než porodní asistentky s kratší praxí. Tento předpoklad koresponduje s prací již už zmiňované Jany Báčové (2009), která se také zabývala rotací práce. Na její otázku zda-li by střídání alespoň dvou oddělení pomohlo ke snížení profesní zátěže odpovědělo ano 46 respondentek (56 %) a 36 (44 %) se vyjádřilo proti. Více jak 61 dotázaných (74 %) pracuje v nemocnici déle jak 10 let. Je tedy velmi pravděpodobné, že výše zmíněný předpoklad je pravdivý. Poslední cíl byl zaměřen na zmapování znalostí porodních asistentek v oblasti relaxačních metod jako metoda duševní hygieny či prevence. K tomuto cíli se vztahuje položka 17. Znalosti relaxačních metod má 24 respondentek (48 %), 26 (52 %) je nezná. Na druhou stranu 32 respondentek (64 %) projevilo zájem se v této oblasti vzdělávat. Je tedy pravděpodobné, že by se s dobrým programem na relaxační techniky mohly znalosti i celkový zájem relaxačních metod zvednout. S ohledem na skutečnost, že jsme při studiu nenalezli žádný informační zdroj, který by se věnoval přímo znalostí porodních asistentek v oblasti relaxačních metod, pokusili jsme se alespoň o porovnání s prací Lucie Adámkové (2010), která se zabývala 61 problematikou psychické zátěže v práci sestry. Průzkumné šetření prováděla Lucie Adámková v nemocnici v Boskovicích a ve FN Brno na chirurgických a interních odděleních. Jeden z jejich cílů bylo zmapovat znalosti účinků relaxačního cvičení. Účinky relaxačního cvičení znalo celkem 88 (100 %) respondentek. Na otázku, zda-li by všeobecné sestry měly zájem se vzdělávat na téma relaxace odpovědělo 10 (23 %) ano a 34 (77 %) odpovědělo ne. 9. 1 Doporučení pro praxi Dle našeho názoru by bylo vhodné zavést do nemocnic semináře o relaxačních cvičeních a o jejich účincích. Dále bychom navrhovali distribuci edukačních materiálů, jako jsou informační letáky a brožury pro porodní asistentky, které by porodní asistentky v této oblasti vzdělávaly. Z výsledků průzkumného šetření vyplývá, že porodní asistentky práci na porodním sále mají rády a tak by bylo dobré ze strany vedení porodní asistentky motivovat a chválit či poukazovat na dobře odvedenou práci formou tabulek a grafů, kde by bylo uvedeno, kolik bylo odvedeno porodů a zavést návštěvní knihu, kde by mohly rodičky vyjádřit svou spokojenost se zdravotnickým personálem. Dále bychom navrhovali mimořádné odměny v podobě lázní, nebo relaxačních víkendů. Porodní asistentky by tak byly motivované k vykonávání své práce a snížilo by se riziko vysoké profesní zátěže a zároveň by porodní asistentky byly edukovány o relaxačních metodách. 62 ZÁVĚR Cílem práce bylo zjistit míru profesní zátěže porodních asistentek na porodním sále a zjistit co by mohlo napomoci ke snížení profesní zátěže. Práce poskytla velké množství nových poznatků, nečekaných výsledků i doporučeních, které by se daly v nemocnicích aplikovat. Ačkoliv porodní asistentky mají práci, která je namáhavá, dle výsledků se porodní asistentky necítí být výrazně frustrované, vyčerpané či netrpí syndromem vyhoření. Na druhou stranu by porodní asistentky, které mají dlouholetou praxi uvítaly rotaci práce, aby se snížil pracovní stereotyp i profesní zátěž. Většina porodních asistentek projevila zájem o relaxační cvičení. V teoretické části jsme se snažili poukázat na náročnost a míru zodpovědnosti porodních asistentek pracujících na porodním sále. Chtěli jsme poskytnout informace o pracovním stresu a jeho působení na lidský organismus a jeho možné rizika při dlouhodobém působení na jednince. Výsledek praktického průzkumu mezi porodními asistentkami je dalším výstupem a doporučením pro praxi, které může být využito širší škálou zainteresovaných osob, zejména se jedná o porodní asistentky, všeobecné sestry, lékaře a veškerý zdravotnický personál. 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ANDRAŠČIKOVÁ, Štefánie et al. Komunitní ošetřovatelství pro porodní asistentky. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009, 125 s. ISBN 978-80-7013-500-6. 2. BARTOŠÍKOVÁ, Ivana a Jaroslava PEČENKOVÁ. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry: učební text pro porodní asistentky v komunitní péči. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004, 86 s. ISBN 80-701-3439-9. 3. B ASTON, Helen et al. Midwifery Essentials, Basic. Published. 1. London: Churchill LivingatoneElsevier, 2009, ISBN 978-0-443-10353-7. 4. BERÁNKOVÁ, Světlana aMarkéta MORAVCOVÁ.Základy ošetřovatelské péče o rodičku v průběhu fyziologického porodu. Pardubice : 2007. ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Karel MARŠÁL a Bedřich SRP. Porodnictví. 2.přepracované a doplněné vydání.Yyd. Praha: Grada, 544 s. ISBN 8024713039. 5. JIRÁK, Zdeněk a Bohumil VAŠINA. Fyziologie a psychologie práce. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 157 s. ISBN 80-736-8107-2. 6. JOBÁNKOVÁ, Marta et al.,Kapytoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. Vyd. 3. NCO, NZO, 225 s. ISBN 8070133902. 7. KRIVOHLAVY, Jaro a Jaroslava PEČENKO VÁ. Duševní hygiena zdravotní sestry: učební text pro porodní asistentky v komunitní péči. Vyd. 1. Brno: Grada, 2004, 78 s. ISBN 80-247-0784-5. 8. MOUREK, Jindřich. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 157 s. ISBN 978-802-4711-904. 9. NĚMCOVÁ, Jitka et al. Skripta k předmětům Výzkumu v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci: text pro posluchače zdravotnických oborů. vyd. Plzeň: Maurea s. r. o., 2013, 106 s. ISBN 978-80-902876-9-3. 10. RATISLAVOVÁ, Kateřina a Jaroslava PEČENKO VÁ. Aplikovaná psychologie porodnictví. 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2006, 106 s. ISBN 978-80-254-2186-4. 64 11. ROZTOČIL, Aleš et al. Moderní porodnictví. Vyd. 1. Praha : Grada, 2008, 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2. 12. SLEZÁKOVÁ, Lenka et al., Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 169 s. ISBN 978-80247-3373-9. 13. UNIPA, Platné právní předpisy pro výkon povolání porodní asistentky [online]. 2012 [cit. 2014-20-01]. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Itemid=60 14. VENGLAROVÁ, Martina et al. Sestry v nouzi, syndrom vyhoření, mobbing, bossing.l.vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3174-2. 15. VOKURKA, Martin a Jan, HUGO, Kapesní slovník medicíny, vyd. Maxadorf s. r. o., 2005, 173 s. ISBN 80-7345-053-4. 16. TRESSERSS Pieter et al., Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. 1999, 6-7. Ženeva: WHO (Světová zdravotnická organizace). 65 PŘÍLOHY Příloha A - Souhlas s provedením průzkumu Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Duškova 7. 150 00 Praha 5 PROTOKOL K PROVÁDĚNÍ SBĚRU PODKLADŮ PRO ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (součástí tohoto protokolu je, v případě realizace, kopie plného znění dotazníku, kterv bude respondentům distribuován) Příjmení a jméno studentu Studijní obor Téma práce Název pracoviště, kde bude realizován sběr podkladů 1 U4^v jn t& 1 NMfO Í dik Jméno vedoucího práce Vyjádřeni vedoucího práce k finančnímu zatíženi pracoviště při realizaci výzkumu Vyzjum Q bude spojen s finančním zatížením pracoviště ® nebude spojen s finančním zatížením pracoviSIč __ ' Souhlas vedoucího práce ® souhlas'm JawUfiur' O nesouhlasím ^ podpis Souhlas náměstkyně pro ošetřovatelskou péči - ^J^souhlasím « O nesouhlasím podpis v..l*.^........mJUM podpis studenta ^ 4 - p0D0L/ 66 Příloha B - Souhlas s provedením průzkumu Vysoká škola zdravotnická, o p > Duškova 7, I SO 00 Praha 5 PROTOKOL K l'RON \ I) 1 N I SBĚŘI PODKLAD! ľ R O 7. P K \ < O \ \ N I li \ k \ I \ K S K I ľ R \ < 1 (součásti tohoto protokolu je, v píipjdé realizace, kopie plnéhi> znŕní