Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 PROBLEMATIKA INKONTINENCE ŽEN PO PORODU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KRISTÝNA SKLENÁŘOVÁ Praha 2014 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 PROBLEMATIKA INKONTINENCE ŽEN PO PORODU Bakalářská práce KRISTÝNA SKLENÁŘOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Porodní asistentka Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocurová Praha 2014 ZADÁNÍ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne Podpis PODĚKOVÁNÍ Touto cestou děkuji PhDr. Janě Kocurové za odborné vedení, podnětné rady a trpělivost při zpracování bakalářské práce a dále bych také chtěla poděkovat své rodině za podporu ve studiu. ABSTRAKT SKLENÁŘOVÁ, Kristýna. Problematika inkontinence žen po porodu. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocurová, Praha. 2014. 78 stran. Tématem bakalářské práce je problematika inkontinence žen po porodu. Práce je tvořena ze dvou částí, a to z části teoretické a z části praktické. Teoretická část obsahuje definici inkontinence moči, historii, dále je zde popisována epidemiologie, klasifikace inkontinence, etiologie a rizikové faktory. Zahrnuta je také diagnostika, léčba inkontinence a její prevence. V další kapitole se zabýváme vlivem porodu na vznik močové inkontinence, kde rozlišujeme vaginální porod, porod per sectionem ceasaream, porod per forcipem a vakuumextraktorem. Praktická část bakalářské práce je vypracována pomocí kvantitativního průzkumu, kde anonymně zjišťujeme pomocí vlastně zkonstruovaného dotazníku výskyt inkontinence moči v okrese Příbram. Výsledky průzkumného šetření jsou dále zpracovány a popsány. Závěrečná část bakalářské práce je věnována diskuzi a doporučením pro praxi. Výstup bakalářské práce tvoří brožura, jejímž tématem je inkontinence moči žen po porodu. Klíčová slova Epidemiologie. Etiologie. Inkontinence. Porod. Prevence. ABSTRACT SKLENÁŘOVÁ, Kristýna. Issue of Urinary Incontinence in Women after Childbirth. College Nursing, o. p. s. Degree: Bachelor (Bc.). Tutor: PhDr. Jana Kocurová, Praha. 2014. 78 Pages. The topic of the bachelor’s thesis is the issue of urinary incontinence in women after childbirth. The thesis consisted of two parts, of the theoretical and practical one. The theoretical part contained a urinary incontinence, history. Furthermore, the thesis described epidemiology, classification of incontinence, etiology and risk factors. The thesis also contained diagnosis, treatment of incontinence and its prevention. In the next chapter, we dealt with the influence of delivery on the origin of urinary incontinence, where we differentiated a vaginal delivery, caesarean section delivery, forceps delivery and vacuum extraction. The practikal part of the thesis was analyzed means of using a quantitative survey. We anonymously used questionnaire to find out the occurrence of incontinence in the District of Pribram. The conclusion of the bachelor’s thesis dealt with the discussion and recommendations for practice. The conclusion of the bachelor’s thesis was composed of a brochure about urinary incontinence in women after childbirth. Keywords Childbirth. Epidemiology. Etiology. Incontinence. Prevention. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ ÚVOD ...................................................................................................................................16 1 INKONTINENCE MOČI................................................................................17 1.1 HISTORIE............................................................................................................17 1.2 EPIDEMIOLOGIE..........................................................................................18 1.3 TYPY INKONTINENCE.............................................................................18 1.3.1 URETRÁLNÍ .................................................................................................18 1.3.1 EXTRAURETRÁLNÍ...................................................................................22 1.4 ETIOLOGIE.......................................................................................................22 1.5 RIZIKOVÉ FAKTORY................................................................................23 1.6 DIAGNOSTIKA................................................................................................24 1.7 LÉČBA STRESOVÉ INKONTINENCE.............................................26 1.7.1 KONZERVATIVNÍ METODA ..................................................................26 1.7.2 CHIRURGICKÁ METODA........................................................................28 1.8 LÉČBA URGENTNÍ INKONTINENCE.............................................29 1.8.1 KONZERVATIVNÍ METODA ..................................................................29 1.8.2 CHIRURGICKÁ METODA........................................................................30 1.9 PREVENCE.........................................................................................................30 2 VLIV PORODU NA VZNIK MOČOVÉ INKONTINENCE .....................................................................................................................................................32 2.1 VAGINÁLNÍ POROD....................................................................................32 2.2 PARTUS PER SECTIONEM CEASAREAM...................................33 2.3 PARTUS PER FORCIPEM, VAKUUMEXTRAKTOREM......33 3 VÝSKYT INKONTINENCE MOČI U ŽEN PO PORODU V OKRESE PŘÍBRAM..........................................................................................34 3.1 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU....................................................................34 3.2 METODIKA PRŮZKUMU...........................................................................35 3.3 VÝSLEDKY VLASTNÍHO PRŮZKUMU ...........................................36 4 DISKUZE, DOPORUČENÍ PRO PRAXI.......................................53 ZÁVĚR................................................................................................................................57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY........................................................58 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CMP – cévní mozková příhoda CNS – centrální nervový systém ICS – Mezinárodní společnost pro kontinenci (International Continence Society) ISD - Nedostatečnost svěrače (Intrinsic Sfincter Deficiency) IVU - Intravenózní vylučovací urografie MOP - mikrobiální obraz poševní OAB - Hyperaktivní močový měchýř (Overactive bladder) QOL - dotazník pro hodnocení kvality života (Quality of life) TVT - tahuprostá vaginální páska (Tension-free Vaginal Tape) TVT-O – transobturatorní páska (Tension-free Vaginal transObturator Tape) TVT-S – tahuprostá vaginální páska – bezpečná metoda (Tension-free Vaginal Tape Secure) WHO – Světová zdravotnická organizace (World health organization) (VOKURKA, HUGO, 2010) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Avulze - odtržení, vytržení Cystokéla - sakovité vyklenutí a pokles močového měchýře do oblasti introitu při descensu pochvy a dělohy Descensus – sestup, pokles Detruzor – sval v močovém měchýři podílející se na jeho vyprazdňování Episiotomie – chirurgické nastřižení hráze při porodu Extrophia vesicae – vrozená vývojová vada Foramen obturatorum – otvor v kostěné pánvi tvořený rameny sedací a stydké kosti Forceps - kleště Hematurie – přítomnost krve v moči Hyperreflexie – zvýšení reflexů při výpadku jejich přirozeného tlumení Hysterophory – první pomůcky, které se používaly k léčbě inkontinence moči Inervace – zásobování části těla nervovými vlákny prostřednictvím určitého nervu Kontraindikace – jakýkoliv stav pacienta, který znemožňuje provedení léčebného nebo diagnostického výkonu včetně podání léků Kontrakce – stažení svalu Inkontinence - neschopnost udržet moč Insuficience - nedostatečnost Intraabdominální tlak – nitrobřišní tlak Introitus vaginae – poševní vchod Mobilita - pohyblivost Nauzea – nevolnost, pocit na zvracení Nervus pudendus – nerv vycházející z plexus sacralis Nykturie – časté močení v noci Partus per forcipem – porod kleštěmi Partus per sectionem caesaream – porod císařským řezem Pesar – pomůcka, pomáhající udržení dělohy v patřičné pozici při poklesu Peripartální období – období před porodem, kolem porodu Píštěl – abnormální kanálek tvořící komunikaci mezi dutinou a jejím povrchem Polakisurie – časté nucení na moč Postpartální období – poporodní období Primipara - prvorodička Protrahovaný porod – dlouhotrvající porod Residuum - zbytek Sfinkter - svěrač Suprapubicky – tykající se oblasti nad sponou stydkou Tonus - napětí Tumor - nádor Ureter - močovod Uretra – močová trubice Uretrovezikální spojení – spojení týkající se močové trubice Uropoetický - týkající se tvorby moči Vakuumextrakce – druh porodnického zákroku, používající podtlak k ukončení komplikovaného porodu (VOKURKA, HUGO, 2010) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Hysterophory....................................................................................................I Obrázek 2 Kostkový pesar.................................................................................................I Obrázek 3 Uretrální pesar..................................................................................................I Obrázek 4 Princip Burchovy operace .............................................................................. II Obrázek 5 Princip zavedení TVT pásky.......................................................................... II Obrázek 6 Konečná poloha zavedení TVT pásky ........................................................... II Obrázek 7 Transobturátorové vedení pásky ................................................................... III Obrázek 8 Jednotlivé operační kroky TVT-O ................................................................ III Obrázek 9 Gaudenzův dotazník......................................................................................IV SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Klasifikace Blaivas-Olsonova ....................................................................... 20 Tabulka 2 Věková struktura............................................................................................ 36 Tabulka 3 Dosažené vzdělání respondentek................................................................... 37 Tabulka 4 Zaměstnání respondentek .............................................................................. 38 Tabulka 5 Hmotnost respondentek před otěhotněním .................................................... 39 Tabulka 6 Přírůstek váhy................................................................................................ 40 Tabulka 7 Počet porodů .................................................................................................. 41 Tabulka 8 Hmotnost dětí................................................................................................. 42 Tabulka 9 Doba po porodu ............................................................................................. 43 Tabulka 10 Výskyt inkontinence moči ........................................................................... 44 Tabulka 11 Objevení problémů ...................................................................................... 45 Tabulka 12 Vymizení problémů ..................................................................................... 46 Tabulka 13 Zlepšení stavu .............................................................................................. 47 Tabulka 14 Informovanost o prevenci............................................................................ 48 Tabulka 15 Prevence inkontinence................................................................................. 49 Tabulka 16 Kegelovy cviky............................................................................................ 50 Tabulka 17 Způsob porodu............................................................................................. 51 Tabulka 18 Episiotomie.................................................................................................. 52 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Věková struktura ................................................................................................. 36 Graf 2 Dosažené vzdělání respondentek......................................................................... 37 Graf 3 Zaměstnání respondentek .................................................................................... 38 Graf 4 Hmotnost respondentek před otěhotněním.......................................................... 39 Graf 5 Přírůstek váhy...................................................................................................... 40 Graf 6 Počet porodů........................................................................................................ 41 Graf 7 Hmotnost dětí ...................................................................................................... 42 Graf 8 Doba po porodu ................................................................................................... 43 Graf 9 Výskyt inkontinence moči................................................................................... 44 Graf 10 Objevení problémů ............................................................................................ 45 Graf 11 Vymizení problémů........................................................................................... 46 Graf 12 Zlepšení stavu.................................................................................................... 47 Graf 13 Informovanost o prevenci.................................................................................. 48 Graf 14 Prevence inkontinence....................................................................................... 49 Graf 15 Kegelovy cviky.................................................................................................. 50 Graf 16 Způsob porodu................................................................................................... 51 Graf 17 Episiotomie........................................................................................................ 52 16 ÚVOD Téma bakalářské práce pojednává o inkontinenci žen po porodu. V současné době se stává toto téma čím dál více aktuálním. Zdaleka se již netýká jen starších lidí, ale postižena je i mladá populace. Inkontinence je symptom, nikoliv nemoc jako taková. Inkontinence moči je tabuizované téma. Populace by měla mít možnost získat o močové inkontinenci dostatek informací a neměla by se o ní stydět mluvit. Důležitou úlohu zde hraje i prevence, která je nedílnou součástí a základem. Inkontinencí moči se zabývají lékaři a vědci již řadu let. Existuje mnoho vědeckých studií zkoumajících příčiny vzniku či rizikové faktory. Dále jsou to studie zabývající se epidemiologií. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a z části praktické. V teoretické části se zabýváme inkontinencí moči, věnujeme se její historii, epidemiologii, klasifikaci a etiologii. Dále zde popisujeme rizikové faktory, možnosti její léčby a prevenci. Další kapitolou je vliv porodu na vznik močové inkontinence, kde rozlišujeme vaginální porod, císařský řez, dále porod per forcipem a vakuumextraktorem a jejich vliv na vznik močové inkontinence. V praktické části zjišťujeme pomocí anonymních dotazníků výskyt inkontinence moči u žen po porodu v okrese Příbram. Cílem bakalářské práce je zjistit výskyt inkontinence moči po porodu v okrese Příbram, přiblížit pojem inkontinence, více seznámit čtenáře s touto problematikou a poukázat na prevenci jako základ a nedílnou součást života. Bakalářská práce je určena jak laické veřejnosti, tak i porodním asistentkám. Tato práce bude také sloužit jako zdroj informací studentům zdravotnických škol a také ženám, které trpí inkontinencí. 17 1 INKONTINENCE MOČI Inkontinence moči je dle ICS definována jako stav nedobrovolného úniku moči, který představuje medicínsko-psychologický a sociálně-hygienický problém, a který je objektivně prokazatelný (KRČMÁŘ, 2010, s. 46). Únik moči se týká všech věkových skupin obou pohlaví, a to bez výjimek. Průzkumy ukazují, že postihuje 10-25 % žen mladšího věku. Mnoho postižených lidí se stydí promluvit a přiznat si, že tímto problémem trpí. Existuje mnoho studií, zabývající se problematikou inkontinence. Zkoumají se nové způsoby léčby v rámci farmakoterapie (BUDAYOVÁ, SOUKUPOVÁ, 2010). 1.1 HISTORIE Již od konce 19. století se objevují první zmínky o léčbě močové inkontinence a poruch dolního močového traktu. Mnoho lékařů se snažilo vymyslet, jak pomoci pacientkám v léčbě inkontinence moči. Ať už to byl doktor Kelly, který rozvedl operační léčbu píštělí či doktor Stoeckel, který v roce 1917 přistupoval k léčbě inkontinence suprapubicky. A dále se objevovalo mnoho dalších návrhů a řešení. Pravděpodobně největším úspěchem byl v roce 1965 návrh doktora Johna Burche, který popsal kolpopexi a užil ji v praxi při řešení stresové inkontinence. Právě jeho operace je nyní tzv. „zlatým standardem“. Také otázkou vlivu porodu na inkontinenci moči se zabývají gynekologové řadu let, již od vzniku oboru. I dnes se lékaři věnují této problematice, ale díky technice a rozvoji medicíny mají již více informací a možností, jak minimalizovat její výskyt (HALAŠKA, 2005). Již v dávné době se vymýšlely různé pomůcky, jak řešit inkontinenci moči a sestup rodidel. Jako první byly vymyšleny hysterophory. Jednalo se o kuželovité předměty zavádějící se do pochvy, které držely pomocí třmenů. Od hysterophorů se poté upustilo a přistoupilo se k používání pesarů. Těch na začátku 20. století existovalo 18 již kolem 120 typů. Pesary byly z různých materiálů. Ať už to byl kov, porcelán, kámen, guma, kaučuk či sklo. Tyto pomůcky se používají dodnes, avšak výrobním materiálem je nyní silikon. Mají také různé tvary, například kruhové, kostkové a uretrální, které se používají k léčbě stresové inkontinence (HOŘČIČKA, 2002). 1.2 EPIDEMIOLOGIE Existuje mnoho studií, které sledují vývoj inkontinence a také epidemiologii. Udává se, že až 65 % žen trpí inkontinencí. V rozmezí 20-30 % trpí inkontinencí moči ženy ve věku mladším a toto číslo se čím dál více zvyšuje. U žen ve středním věku se objevuje ve 30-40 %. Ženám staršího věku je přisuzován 40-50% výskyt inkontinence moči. Počet pacientek postižených močovou inkontinencí se zvyšuje. Prevalence v těhotenství stoupá na 30-60 %. Po porodu se inkontinence dočasně vyskytuje až u 32 % žen. Stresová inkontinence moči se vyskytuje ve 49 %, po ní následuje smíšená inkontinence, vyskytující se ve 29 % a dále urgentní inkontinence, jejíž výskyt je 21%. Navzdory těmto statistikám vyhledá pomoc jen 10 % žen trpících inkontinencí moči (KAWACIUK, 2009), (STRUPPL, 2008). 1.3 TYPY INKONTINENCE Existuje několik klasifikací, jak močovou inkontinenci rozdělit. Klasifikace inkontinence jsou realizovány v souvislosti s různými kritérii a byly vyvinuty Standardizačním výborem Mezinárodní společností pro kontinenci. Jednou z možností je dělení dle klinických projevů (MARTAN a kol., 2006). 1.3.1 URETRÁLNÍ Uretrální inkontinence znamená únik moči uretrou. Do této skupiny spadá inkontinence stresová, urgentní, smíšená, reflexní a paradoxní (KAWACIUK, 2009). 19 Stresová inkontinence Jedná se o pasivní únik moči uretrou jako následek zvýšení intraabdominálního tlaku, který vzniká při insuficienci uzávěrového mechanismu, bez současné kontrakce detruzoru (MARTAN, 2011, s. 24). Jedná se tedy o mimovolní únik moči, který je závislý na fyzických aktivitách (skákání, běh, zdvihání předmětů, chůze, ale také smích, kašel). Tuto formu inkontinence také charakterizuje to, že při ní nedochází k nucení na močení. Stresová inkontinence je nejčastěji se vyskytujícím typem. Postihuje řadu žen v těhotenství i po porodu (ČERMÁK, PACÍK, 2006). Dle WHO postihuje stresová inkontinence 49 % žen. V dnešní době je již prokázán vliv vaginálního porodu na vznik a vývoj močové inkontinence. Proto je také problematika inkontinence vědecky studována a mnohé studie tuto souvislost prokazují. Je dokázáno, že se tento typ inkontinence u primipar v průběhu gravidity vyskytuje ve 23 až 70 %. Výskyt močové inkontinence je dosažen vrcholu v období peripartálním a postpartálním. Tedy kolem porodu a těsně po něm. Spousta žen se vrátí do stavu jako před porodem, avšak určité procento žen se potýká s poruchami pánevního dna a s močovou inkontinencí i po porodu (KRČMÁŘ, 2010). Stresovou inkontinenci můžeme klasifikovat dle Ingelmanna – Sundberga na tři stupně: 1. stupeň, lehká forma. Při tomto stupni moč uniká již při kýchnutí, kašli, smíchu. Inkontinence vznikne při nenadálém zvýšení intraabdominálního tlaku. 2. stupeň, střední forma. K úniku moči dojde při lehké fyzické práci a při rychlé chůzi. Příčinou je mírné zvýšení intraabdominálního tlaku. 3. stupeň, těžká forma. Tento stupeň je stupněm nejzávažnějším. Moč uniká téměř trvale, stačí jen malá fyzická námaha. Třetí stupeň se vyskytuje jen výjimečně. Nejvíce je zastoupen 1. a 2. stupeň (CHMEL, 2010). 20 Další klasifikací stresové inkontinence je Blaivas-Olsonova klasifikace. Jedná se o posuzování konfigurace a mobility hrdla močového měchýře a uretry, a to jak v klidu, tak při podnětu vyvolaným stresem (KAWACIUK, 2009). Tabulka 1 Klasifikace Blaivas-Olsonova Zdroj: Kawaciuk, 2009, s. 273 Urgentní inkontinence Urgentní inkontinence je druhým nejčastějším typem. Tento typ se vyznačuje náhlým, vůlí neovladatelným nucením na močení, kdy dojde k úniku moči. Příčinou tohoto jevu je křečovité stažení svalů močového měchýře. Charakteristické je časté vyhledávání toalety. Postižené ženy většinou již nestihnou na toaletu doběhnout (CHMEL, 2001). Nemocní se stěžují na to, že pokud začnou močit, nemohou proud moči přerušit. Typický je též únik moči hned po probuzení a po vstání z lůžka. Urgentní inkontinenci ještě dále rozlišujeme, a to na motorickou a senzorickou formu. U motorické formy se vyskytuje hyperaktivita detruzoru. Senzorická forma se projevuje hypersenzitivitou receptorů detruzoru. Zvláštním typem je hyperaktivní močový měchýř, který zahrnuje soubor příznaků (KROFTA, FEYREISL, 2010). 21 Hyperaktivní močový měchýř – OAB Dle ICS je hyperaktivní močový měchýř definován čtyřmi příznaky: urgence, inkontinence, frekvence močení a nykturie. Urgence je náhlý pocit na močení, který nejde oddálit. Inkontinence je jakýkoliv nedobrovolný únik moči. Frekvence (časté močení) - jedná se o velmi časté močení (8 i více mikcí za den). Nykturie je časté probouzení během noci kvůli nucení na močení. Hyperaktivní močový měchýř může a nemusí být spojený s inkontinencí moči. Rozlišujeme tzv. „suchou“ a „mokrou“ formu. Už z názvu vyplývá, že při suché formě pacientka netrpí inkontinencí moči, na rozdíl od formy mokré, kterou inkontinence provází (ZIKMUND, HANUŠ, 1995), (MARTAN, 2008). Smíšená Tento typ inkontinence, jak už vyplývá z názvu, je kombinací dvou předešlých. Tedy inkontinence stresové a urgentní. Spousta žen trpí příznaky jak stresové, tak urgentní inkontinence (KROFTA, FEYEREISL, 2010). Reflexní Jedná se o nechtěný únik moči z uretry zaviněný abnormální reflexní aktivitou míšního centra za nepřítomnosti pocitů běžně spojených s nucením na močení (MARTAN, 2008, s. 232). Pokud pacientka trpí poškozením CNS, přijde o kontrolu mikčního reflexu. Žena může trpět i různými příznaky, jako je například pocení (MARTAN, 2006). Paradoxní Paradoxní inkontinence neboli inkontinence z přetékání se projevuje únikem moči z důvodu naplněného močového měchýře. Paradoxní inkontinenci charakterizuje neúplné vyprázdnění a zbytková moč v měchýři po vymočení. Při palpačním vyšetření je v podbřišku hmatný přeplněný močový měchýř, který někdy sahá až k pupku. Důležité je ultrazvukové vyšetření. Nález ukáže naplněný měchýř, který obsahuje i litr moči (ČERMÁK, PACÍK, 2006). 22 1.3.1 EXTRAURETRÁLNÍ Jedná se o únik moči jinou cestou než uretrou. Extrauretrální močovou inkontinenci rozdělujeme na kongenitální a získanou (ROB, MARTAN, CITTERBART, 2008). Kongenitální Příkladem kongenitální tedy vrozené inkontinence je extrophia vesicae. Jedná se o rozštěp močového měchýře. Dále sem také patří ektopický ureter (SLEZÁKOVÁ, 2011). Získaná Tento druh inkontinence charakterizují píštěle, které mohou vzniknout po operacích či úrazech (SLEZÁKOVÁ, 2011). 1.4 ETIOLOGIE Příčinami vzniku močové inkontinence jsou abnormality svěrače a abnormality močového měchýře. Abnormality močového měchýře zahrnují zvýšenou aktivitu, nestálost detruzoru, hyperreflexii detruzoru. Hyperreflexie je ve většině případů vyvolána neurologickou příčinou, kterou může být například Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, CMP. Naopak nestálost detruzoru nesouvisí s neurologickými příčinami. V tomto případě se může jednat o nádor močového měchýře, dlouhodobě zavedený katetr či různé radikální operace. U abnormalit svěrače se jedná o hypermobilitu močové trubice a ISD. Další možné příčiny jsou ochablost svalů pánevního dna, porod, operace, traumata. K úniku moči vedou také anatomické a neurologické faktory. Jedna z příčin je taktéž multifaktoriální, kde je výskyt močové inkontinence častější u bělošek než u černošek (ČERMÁK, PACÍK, 2006), (KAWACIUK, 2009). 23 V graviditě dochází ke změnám pozice uretry a k poškození vnitřního sfinkteru vlivem hormonů a změnami anatomického umístění dolních močových cest z důvodu zvětšující se dělohy. Hormony, které se projevují, jsou estrogen, progesteron a relaxin. Po porodu jsou to hormonální změny, které vedou ke vzniku močové inkontinence, ale především změny anatomické a poruchy inervace svalstva dna pánevního (MARTAN, 2006). 1.5 RIZIKOVÉ FAKTORY Inkontinence moči nepostihuje jen starší generaci, ale mnohdy i mladé ženy. Ke vzniku inkontinence vede spousta rizikových faktorů. Mezi ně spadá pohlaví. Inkontinencí moči trpí častěji ženy oproti mužům. Dalšími rizikovými faktory jsou věk, těhotenství, počet porodů, porodní cesta, operativní porod, gynekologické operace, obezita, menopauza, dlouhodobá těžká fyzická námaha. Je prokázáno, že porod souvisí se vznikem močové inkontinence. Již v těhotenství trpí inkontinencí moči 30-60 % žen. Je to dáno hormonálními změnami, ale také zvětšující se dělohou, která poté klesá a tlačí na orgány v malé pánvi. Po porodu se většinou upraví, ale u určitého procenta žen tento problém přetrvává. Při porodu dochází k poškození svalů pánevního dna, ke ztrátě vaginální podpory a k rozvolnění závěsných svalů. Dalším faktorem je počet porodů, ale také hmotnost plodu. Právě u žen, které porodily hypertrofní novorozence, je pravděpodobnější výskyt inkontinence moči. Rizikovým faktorem, který může vést k inkontinenci moči je prodloužená II. doba porodní a porod per forcipem či vakuumextraktorem. Obezita je taktéž faktor vedoucí k inkontinenci. Obezita zatěžuje celý organismus komplexně, proto je nutné udržovat si optimální tělesnou hmotnost. Působením dlouhodobého tlaku nitrobřišních orgánů vede obezita k descensu pánevních orgánů, které vyvolávají inkontinenci moči. Také opakující se záněty močových cest mohou vést ke vzniku inkontinence. Mezi další rizikové faktory patří menopauza. Ženy nad 60 let mají až šestkrát vyšší riziko rozvoje inkontinence moči. Svou roli má i genetická predispozice (KAWACIUK, 2009), (BELKOV, HUSER, 2011), (HUDÁKOVÁ, NOVYSEDLÁKOVÁ, 2013). 24 1.6 DIAGNOSTIKA Diagnostika nám slouží k potvrzení či vyloučení inkontinence. Diagnostika má tvořit základní posloupnost, kterou by měl lékař dodržovat. Vyšetřovací metody slouží k nálezu, objevení příčiny vzniku inkontinence. Vyšetření musí být pečlivé a kompletní (ZMRHAL, 2007), (MARTAN, 2006), (MARTAN, 2008). Anamnéza Anamnéza má v diagnostice jistě své zastoupení. U pacientky se vyptáváme nejprve na rodinnou anamnézu, kde zjišťujeme, zda se objevují vrozené rozštěpové vady či případné anomálie, ať už v oblasti míchy nebo uropoetického traktu. Dále se ptáme na anamnézu osobní a gynekologickou. Svou úlohu má také sociální a pracovní anamnéza. Nedílnou součástí je urologická anamnéza, kde zjišťujeme, zda pacientka trpí polakisurii, bolestí za sponou, hematurii, nykturii či silným nucením na močení. Využívají se různé způsoby, jak zjistit obtíže, kterými pacientka trpí. Jedná se o tzv. Gaudenzův dotazník nebo se také používá dotazník pro hodnocení kvality života – QOL. Pro získávání informací je vhodné vést si tzv. mikční deník, kam si pacientky píší příjem tekutin a mikční návyky (MARTAN, 2008). Fyzikální vyšetření a klinické testy Fyzikální vyšetření zahrnuje i pečlivou gynekologickou prohlídku. Při gynekologickém vyšetření se hodnotí stav hráze, jizvy po episiotomiích. Dále se zaměřuje na poševní introitus, ústí uretry a poševní stěny. Důležité je také zhodnotit kontraktilitu svalů pánevního dna. Mezi klinické testy patří Marshallův test, kdy se močový měchýř plní 200 ml sterilní tekutiny. Pokud pacientka trpí stresovou inkontinencí, při zakašlání moč uniká. Q-tip test také patří do skupiny klinických testů. Test slouží k orientaci o pohyblivosti uretrovezikálního spojení. Dále je to Pad-weight test. Pad-weight test spočívá ve vážení vložek, které určí, jaké množství moči uniká. Vážení se provádí před normálními úkony a aktivitami (chůze, chůze do schodů, kašlání) a po nich. Mezi fyzikální vyšetření patří laboratorní vyšetření. V laboratorním vyšetření hodnotíme mikrobiální obraz poševní – MOP, kultivaci moči a močový sediment. 25 Velmi důležitou součástí je endoskopické vyšetření, při kterém se vyloučí přítomnost tumoru či různé změny na hrdle močového měchýře (MARTAN, 2008), (KAWACIUK, 2009), (HIBLBAUER ml., HIBLBAUER st., 2011). Leak point pressure je tlak, při kterém uniká moč z uretry (MARTAN, 2006, s. 42). 1. detrusor leak point pressure – zvýšení tlaku v močovém měchýři, který zapříčiní únik moči bez současného zvýšení intraabdominálního tlaku 2. abdominal leak point pressure – únik moči při zvýšení tlaku dutiny břišní bez současné kontrakce detruzoru (MARTAN, 2006). Zobrazovací metody Metody, které se používají v diagnostice inkontinence, jsou cystouretroskopie, intravenózní vylučovací urografie a ultrazvukové vyšetření. Cystouretroskopie je přínosná a velice důležitá. Používá se tehdy, pokud se zjišťuje přítomnost tumoru močového měchýře, nebo se také tímto vyšetřením prokazují změny na hrdle. Intravenózní vylučovací urografií (IVU) vyšetřujeme uretrovaginální píštěle vznikající velmi často po chirurgických operacích. IVU pomáhá hodnotit míru poškození, neslouží však ke zjištění příčiny vzniku inkontinence. Ultrazvuková vyšetření se využívají k odhalení typu a původu močové inkontinence. Mimo jiné se také pomocí nich hodnotí paravaginální defekt, mobilita a pozice uretry, postmikční reziduum a tloušťka detruzoru (MARTAN, 2008). Urodynamické vyšetřovací metody Urodynamické metody nám podávají zprávy o morfologii, hydrodynamice a fyziologii transportu a shromažďování moči. K urodynamickým metodám patří uroflowmetrie, cystometrie, uretrální tlakový profil a elektromyografie. Uroflowmetrie slouží k posouzení průběhu mikce a podání informace o vyprazdňování močového 26 měchýře. Po ukončení vyprazdňování může zůstat v močovém měchýři zbytková moč, tzv. reziduum. Cystometrie je nejpoužívanější metodou. Sleduje se spojitost mezi objemem močového měchýře a jeho tlakem. Uretrální tlakový profil, jak už z názvu vyplývá, měří tlak v délce uretry a v močovém měchýři. Tato metoda se moc neprovádí. Elektromyografie sleduje elektrické potenciály v oblasti pánevního dna. Měření se provádí různými elektrodami, a to bipolárními, rektálními, vaginálními či adhezivními (ČERMÁK, PACÍK, 2006), (MARTAN, 2006). 1.7 LÉČBA STRESOVÉ INKONTINENCE Léčba inkontinence spočívá v navrácení kontinence, vyhnutí se případným komplikacím a zlepšení kvality života. Terapii stresové inkontinence můžeme rozdělit na konzervativní a chirurgickou. Je doporučováno začít od méně náročné a neinvazivní léčby, tedy metodami konzervativními. Před zahájením léčby musí být provedena pečlivá diagnostika (SLEZÁKOVÁ, 2011). 1.7.1 KONZERVATIVNÍ METODA Do konzervativní léčby spadá spousta metod, které lze využít k léčbě stresové inkontinence moči. Těmito metodami jsou gymnastika, elektrostimulace, vaginální kónusy, farmakoterapie, estrogeny a pesaroterapie (ZMRHAL, 2007), (KAWACIUK, 2009). Gymnastika pánevního dna Ochablé svalstvo může být příčinou vzniku stresové inkontinence. K posílení svalů pánevního dna se využívají Kegelovy cviky. Cvičení spočívá ve stahování a uvolňování svalů pánevního dna. Pacientka si cvičením uvědomuje, který sval zodpovídá za udržování moči. Aby bylo cvičení účinné, mělo by se provádět třikrát denně, 10-20 minut (ZMRHAL, 2007). 27 Elektrostimulace Podstatou elektrostimulace jsou elektrody, které vydávají elektrické impulzy. Ty zapříčiní kontrakci příčně pruhované svaloviny. Nejlepší je využívat frekvenci 50 Hz, po dobu 20 minut. Stimulace způsobí tlak, který uzavře uretru a způsobí tonus svalstva pánevního (ZMRHAL, 2007). Vaginální kónusy (Femcon) Jedná se o závaží, která mají kónický tvar a vkládají se do pochvy. Žena si zavádí nejdříve nejlehčí závaží a poté, když s nimi zvládá chodit a udržet je, zavede si těžší závaží. Léčba spočívá v posilování svalů pánevního dna, kdy žena musí tyto svaly stahovat, aby kónusy nevyklouzly (KAWACIUK, 2009). Farmakoterapie V dřívější době se k léčbě stresové inkontinence užívaly agonisté – α1 adrenergních receptorů. Ty však vyvolávaly tachykardii a hypertenzi. Nyní se používá duloxetin. Duloxetin způsobuje zvýšení tonu zevního svěrače uretry. Může způsobit nauzeu, únavu, nespavost či zácpu (KAWACIUK, 2009). Pesaroterapie Pesary jsou další možností konzervativní léčby. Omezují příznaky stresové inkontinence. Při používání pesarů dochází ke změně anatomických poměrů, tedy změně polohy hrdla močového měchýře. Existují různé tvary pesarů, např. kruhové či pesary ve tvaru kostky. Důležitou a nepostradatelnou součástí léčby je edukace. Edukace by měla být samozřejmostí každé porodní asistentky, zdravotní sestry a lékařů (ROB, MARTAN, CITTERBART, 2008). 28 1.7.2 CHIRURGICKÁ METODA Chirurgická léčba je jednou z nejvíce prováděných a nejúčinnějších metod. Operuje se stresová inkontinence moči, popřípadě smíšený typ. Vyskytuje se více možností a způsobů, kterými lze operativně řešit stresovou inkontinenci. Dříve se nejčastěji volila metoda plastiky přední poševní stěny. Tato operace byla velmi často spojena s vaginální hysterektomií. Mezi další metody řešení inkontinence moči patří kolpopexe a kolposuspenze dle Burche. Kolpopexe dle Burche spočívá v zachycení fascie v místě, kde se nachází hrdlo močového měchýře. Zachycení se provádí nevstřebatelnými stehy, které nesmí být fixovány nadměrným tlakem. Kolposuspenze, tedy „zlatý standard“, jak je nazývána, je nejrozšířenější operací. Její úspěšnost je 84-91%. Podstatou kolposuspenze je závěs hrdla močového měchýře a uretry pomocí nevstřebatelných stehů (ČERMÁK, PACÍK, 2006), (MARTAN, 2008). V současné době dostávají do popředí miniinvazivní operace. Jsou to TVT, TOT/TVT-O a TVT-S. Indikací k těmto druhům operací je hypermobilita uretry nebo insuficience vnitřního svěrače. Principem TVT operace je vytvoření opory uretry. Ta se provádí vaginální páskou, která má speciální síťovou strukturu. Páska slouží k opoře uretry, která odolává změnám intraabdominálního tlaku. TVT patří mezi smyčkové operace. Výhodou této operace je komunikace a spolupráce s pacientkou, poněvadž se tato operace provádí v epidurální anestezii. Pacientka tak může komunikovat s lékařem. TVT operace je považována za nejmodernější léčbu. Další metodou je TOT/TVT-O. Je v podstatě stejná jako TVT. Rozdílem mezi TVT a TVT-O je uložení pásky. Páska při TVT-O operaci prochází přes foramen obturatorum a vyvede se v oblasti genitofemorální rýhy. Výhodnější je TVT-O operace, neboť je jednodušší a bezpečnější. TVT-S je další metoda řešení stresové inkontinence. Jedná se o novou operační metodu, využívající pouze krátkou polypropylenovou pásku. Tato polypropylenová páska slouží ke stabilizaci uretry. Výhodou operace je minimální zátěž pacientky (SLEZÁKOVÁ, 2011), (ČERMÁK, PACÍK, 2006). 29 Po porodu je nejvhodnější začít konzervativní léčbou, tedy gymnastikou nebo elektrostimulací. Pokud však inkontinence moči přetrvává a žena neplánuje další graviditu, je možné přistoupit i k metodě chirurgické (MARTAN, 2011). 1.8 LÉČBA URGENTNÍ INKONTINENCE Samozřejmostí je včasná a správná diagnostika. Poté můžeme zahájit léčbu. Jako u léčby stresové inkontinence i u léčby urgentní inkontinence volíme nejdříve léčbu konzervativní. Pokud nemá konzervativní léčba žádný efekt a nedochází ke zlepšení stavu, přistupuje se k léčbě chirurgické. Ovšem v léčbě urgentní inkontinence převládá konzervativní metoda (ROB, MARTAN, CITTERBART, 2008). 1.8.1 KONZERVATIVNÍ METODA Do konzervativní metody spadá více možností, které můžeme volit. Řadíme sem behaviorální léčbu, medikamentózní léčbu a elektrostimulaci (SLEZÁKOVÁ, 2011). Behaviorální léčba Principem behaviorální léčby je získat zpět kontrolu CNS (centrálního nervového systému) nad funkcí močového měchýře. Do této skupiny řadíme trénink močového měchýře, kdy se dosahuje prodlužování intervalu mezi mikcemi. Psychoterapie, hypnóza, biofeedback a akupunkturu (SLEZÁKOVÁ, 2011), (KAWACIUK, 2009). Medikamentózní léčba Medikamentózní léčba využívá parasympatolytika, spasmolytika, antidepresiva a estrogeny. Tato metoda je v současné době nejrozšířenější a nejúspěšnější (ROB, CITTERBART, MARTAN, 2008). 30 Elektrostimulace Elektrostimulace využívá elektricky stimulovaná aferentní vlákna nervus pudendus. Ovlivňován je také vegetativní systém, dochází ke stimulaci β-sympatických receptorů v močovém měchýři (SLEZÁKOVÁ, 2011). 1.8.2 CHIRURGICKÁ METODA K operačním metodám se přistupuje minimálně. Když už se přistoupí k této metodě, volí se augmentační enterocystoplastika. Indikací je snížená kapacita močového měchýře (KAWACIUK, 2009). 1.9 PREVENCE Prevence inkontinence je velice důležitá a v žádném případě by neměla zůstat opomíjena. Základním prvkem prevence je úprava životního stylu. To znamená optimalizace hmotnosti a pohybový režim. Dále bychom se měli vyhnout velmi fyzicky náročné práci, předcházet infekcím jak močového ústrojí, tak ústrojí pohlavního, popřípadě vyhledat lékaře a zvolit správnou léčbu. Dodržovat pitný režim, tedy vypít minimálně 2 litry tekutin denně. Měli bychom vyloučit kávu a alkoholické nápoje. Samozřejmostí je hygiena pohlavního života. Hygienou se rozumí osprchování a vymočení se po pohlavním styku. Nedílnou součástí prevence je cvičení pánevního dna, tzv. Kegelovy cviky. S cvičením můžeme začít již před těhotenstvím, ale ani gravidita není kontraindikací ke cvičení, ba naopak. V těhotenství a po porodu se doporučuje posilovat pánevní dno. Toto cvičení pozitivně ovlivňuje problémy s inkontinencí, je i prevencí obtíží do budoucna a také usnadňuje průběh těhotenství a porod. Kegelovy cviky jsou cviky, které napínají a posilují pánevní svaly. Před cvičením je důležité nacvičit správné břišní dýchání a naučit se, jaké svaly stahovat a posilovat. Možností, jak vnímat tyto svaly, je přerušování proudu moči. Tím si uvědomíte, které svaly se mají správně stahovat. Cvičení je nutné provádět třikrát denně po dobu 10 minut. 31 Další možností prevence je cvičení mohendžodáro. Jedná se o tantra jógu. Při cvičení mohendžodáro se posilují svaly vaginy, která se stává pevnější a zároveň pružnější. Cvičením se také velmi prokrví pánevní dno a tím se zmenšuje riziko opakování zánětů (SLEZÁKOVÁ, 2011), (LUCAS, 1999). 32 2 VLIV PORODU NA VZNIK MOČOVÉ INKONTINENCE Stresová inkontinence moči a porod spolu úzce souvisí. To dokazují i mnohé vědecké studie, které se touto problematikou zabývají. Výskyt inkontinence moči se rapidně zvyšuje a právě i porod a těhotenství na tom mají svůj podíl. V období těhotenství a těsně po porodu dochází k vzestupu inkontinence moči. 2.1 VAGINÁLNÍ POROD Vaginální porod hraje velikou roli a má značný vliv na vznik močové inkontinence. Průchod dítěte porodními cestami může způsobit jejich poranění. Pánevním traumatismem se zabývají gynekologové a porodníci již desetiletí a je velmi diskutovaným tématem. Při porodu dochází k poraněním pánevního dna a ta mohou vést ke vzniku inkontinence moči. V průběhu porodu dochází k poškození svalovým, nervovým, poraněním závěsného aparátu a orgánů malé pánve. Svalová poranění při porodu jsou nejčastěji lokalizována v distální části levatoru, tzv. musculus puborectalis. Proto, aby se hlavička porodila, musí se svalová vlákna roztáhnout až na trojnásobek své délky. Proto vlivem porodu může dojít k avulzi, tedy odtržení svalu od jeho úponu. Je popsáno, že k jednostranné avulzi dochází až ve 20 % a k oboustranné v 5 %. Nervová poranění jsou hlavně v oblasti nervus pudendus. Ani poranění závěsného aparátu nejsou při porodu nijak výjimečná. Fascie se musí velmi roztáhnout, aby hlavička prošla. Při zapojení břišního lisu je aparát posunut směrem dolů, což v jistých případech vede k odtržení fascie. Právě defekt v oblasti močové trubice vede ke vzniku stresové inkontinence moči. Poranění v oblasti močového měchýře vede ke vzniku cystokély. Poruchou rektovaginálního septa vznikne rektokéla. K descensu pochvy a dělohy vede poranění uterosakrálních a kardinálních vazů. Je i důležité se zmínit o extrauretrální inkontinenci. Při extrauretrální inkontinenci moč neodchází uretrou, ale píštělí. Píštěl vzniká při protrahovaných porodech. Jedná se o tzv. obstructed labour - nepostupující porod u žen, které rodí v zemích s nedostatečnou porodní asistencí. Dlouhodobým tlakem hlavičky dochází k ischemii a tím ke vzniku píštělí, které handicapují ženy po zbytek života. K poranění orgánů malé pánve, zejména pochvy dochází téměř vždy. Vzácností je poranění 33 močového měchýře, uretry či rekta. K těmto poraněním dochází při použití forcepsu (ŠOTTNER, 2009), (OTČENÁŠEK, 2009), (KAŠÍKOVÁ, 2012), (KAŠÍKOVÁ, 2008). 2.2 PARTUS PER SECTIONEM CEASAREAM U plánovaného císařského řezu není prokázána souvislost se vznikem močové inkontinence. Plánovaný císařský řez působí protektivně. Mnoho žen nechce rodit spontánně, protože se bojí, mimo jiné, vzniku inkontinence. Avšak císařský řez má mnoho jiných komplikací stejně jako porod vaginální. Jinou úlohu zde hraje akutní císařský řez u probíhajícího porodu. V tomto případě stoupá riziko vzniku inkontinence (KRČMÁŘ, 2010), (SKÁLOVÁ, 2007). 2.3 PARTUS PER FORCIPEM, VAKUUMEXTRAKTOREM Porod per forcipem je považován za číslo jedna v souvislosti se vznikem stresové inkontinence moči po porodu. Při porodu per forcipem může dojít k poškození močového měchýře či močové trubice, a to je příčinou vzniku inkontinence moči. Nejčastěji dojde k poranění močového měchýře při horizontálním sklouznutí kleští. Pozdní komplikací může být descensus poševních stěn a dělohy, které jsou často spojené právě s močovou inkontinencí. U použití vakuumextraktoru je riziko inkontinence podstatně menší. Je to tím, že se pelotka vakuumextraktoru nasadí na hlavičku plodu a nezvětšuje se tak její obvod, jako je to u použití forcepsu a tudíž je poranění tkání rodičky také podstatně nižší (ČECH, 2006). 34 3 VÝSKYT INKONTINENCE MOČI U ŽEN PO PORODU V OKRESE PŘÍBRAM 3.1 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU Průzkumný problém Výskyt inkontinence moči u žen po porodu v okrese Příbram. Průzkumné cíle Cíl 1: Zjistit výskyt inkontinence moči po porodu v okrese Příbram v období od prosince 2013 do ledna 2014. Cíl 2: Zjistit příčiny vzniku inkontinence moči u respondentek do 5 let po porodu. Cíl 3: Zjistit, zda ženy dbají na prevenci. Průzkumné otázky: Otázka 1: Jaké je procentuelní zastoupení močově inkontinentních žen v okrese Příbram? Otázka 2a: Byl respondentkám proveden operativní porod? Otázka 2b: Je u inkontinentních žen a jejich dětí prokazatelně vyšší hmotnost? Otázka 3a: Jak se ženy brání vzniku inkontinence? Otázka 3b: Využívají respondentky jako součást prevence Kegelovy cviky? 35 3.2 METODIKA PRŮZKUMU Metodika průzkumu je kvantitativní. Průzkumnou metodou k získání informací byl zvolen dotazník. Nejdříve jsme provedli pilotní studii, kde jsme rozdali 15 dotazníků, abychom zjistili jejich srozumitelnost. Vlastní průzkum jsme prováděli od prosince 2013 do ledna 2014. Výsledky jsme zpracovávali během února 2014. Průzkumný soubor Průzkumný soubor tvořily ženy ve věku 20-35 let a více, které navštěvovaly ordinaci obvodního gynekologa v Příbrami. Průzkum byl cílený. Technika dotazníku Dotazník vlastní konstrukce tvoří 17 položek. Informace byly zjišťovány v Příbrami, v ordinaci obvodního gynekologa, kde jsme oslovili 80 žen. Dotazník je složen z otevřených, uzavřených, polouzavřených otázek. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků, 10 se nám jich nevrátilo, tudíž jich bylo vyplněno 70. Jejich návratnost byla 88%. Data byla dále zpracována a statisticky vyhodnocena. Položky jsou zpracovány do tabulek a grafů s procentuelním vyjádřením. 3.3 VÝSLEDKY VLASTNÍHO PR Položka č. 1 – Uveďte Váš v Odpověď 20-25 let 25-30 let 30-35 let 35 let a více celkem Položka č. 1 se zabývá v odpovědělo 10 respondentek ve v odpovědělo 15 respondentek odpověděly 30 krát, tj. 43 kategorie, 35 let a více, odpov 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 20-25 let 14% 36 VÝSLEDKY VLASTNÍHO PRŮZKUMU ďte Váš věk Tabulka 2 Věková struktura Absolutní četnost Relativní 10 15 30 15 70 100 Graf 1 Věková struktura č. 1 se zabývá věkovou strukturou. Z celkového počtu 70 respondentek lo 10 respondentek ve věku od 20-25 let, tedy 14 %, ve v lo 15 respondentek (21 %). Ženy ve vě 43 %, jedná se o nejpočetnější zastoupení. Pos odpověděla 15krát, tedy 21 %. 25-30 let 30-35 let 35 let a více 14% 21% 43% elativní četnost 14 % 21 % 43 % 21 % 100 % celkového počtu 70 respondentek %, ve věku 25-30 let ve věku 30-35 let ější zastoupení. Poslední 35 let a více 21% Položka č. 2 – Vaše dosažené vzd Tabu V položce č. 2 je znázorn je 70 respondentek. Základní vzd zastoupení je 0 %. Středoškolské má 12 respondentek (17 s maturitou. 10 žen odpově vzdělání dosáhlo 22 respondentek, tj. 31 %. 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% základní 0% Odpověď základní středoškolské s v.l. středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské celkem 37 Vaše dosažené vzdělání Tabulka 3 Dosažené vzdělání respondentek Graf 2 Dosažené vzdělání respondentek č. 2 je znázorněno nejvyšší dosažené vzdělání. Základní vzdělání neuvedla žádná respondentka, t ředoškolské vzdělání s výučním listem %). 26 respondentek (37 %) odpovědělo středoškolsk maturitou. 10 žen odpovědělo vyšší odborné vzdělání, tedy 14 %. Vysokoškolského lání dosáhlo 22 respondentek, tj. 31 %. středoškolské s v.l. středošskolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 17% 37% 14% Absolutní četnost Relativní 0 12 kolské s maturitou 26 10 22 70 ělání. Celkový počet lání neuvedla žádná respondentka, tudíž procentuální m listem středoškolské vzdělání tedy 14 %. Vysokoškolského vysokoškolské 31% ativní četnost 0 % 17 % 37 % 14 % 31 % 100 % Položka č. 3 – Jaké je Vaše zam Odpověď fyzická práce duševní práce fyzická i duševní práce celkem Položka č. 3 znázorň inkontinentní ženy mají nejvíce fyzické i duševní odpověděly 3 respondentky (50 %). duševní a 2 respondentky mají fyzické zam největší zastoupení v duševní práci (45 %). Fyzické za tedy 19 %, fyzické i duševní zam 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% fyzická práce 33% 19% 38 Vaše zaměstnání Tabulka 4 Zaměstnání respondentek Inkontinentní ženy Kontinentní ženy absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost 2 33 % 12 1 17 % 29 yzická i duševní práce 3 50 % 23 6 100 % 64 Graf 3 Zaměstnání respondentek č. 3 znázorňuje, jaké mají respondentky zaměstnání. Z inkontinentní ženy mají nejvíce fyzické i duševní zam respondentky (50 %). 1 respondentka (17 %) uvedla, že respondentky mají fyzické zaměstnání (33 %). Kontinentní ženy mají duševní práci (45 %). Fyzické zaměstnání uvedlo 12 žen, %, fyzické i duševní zaměstnání má 36 % respondentek, tj. 23 žen. duševní práce fyzická i duševní práce 17% 50% 19% 45% 36% ontinentní ženy bsolutní četnost relativní četnost 19 % 45 % 36 % 100 % ěstnání. Z grafu vyplývá, že zaměstnání, takto 1 respondentka (17 %) uvedla, že její zaměstnání je stnání (33 %). Kontinentní ženy mají ěstnání uvedlo 12 žen, stnání má 36 % respondentek, tj. 23 žen. Inkontinentní ženy Kontinentní ženy Položka č. 4 – Jaká byla Vaše hmotnost p Tabulka Odpověď podváha norma nadváha obezita celkem Graf Položka č. 4 znázor porovnáváme inkontinentní a a 64 žen kontinentních. v jednom případě (0 %). N trpěly 2 respondentky (33 %), 1 žena, tj. 17 %, uvedla, že p U kontinentních žen trpě uvedlo 37 žen (58 %), nadváhu uved graviditou trpěly 2 ženy, tedy 3 %. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% podváha 0% 6% 39 Jaká byla Vaše hmotnost před otěhotněním? Tabulka 5 Hmotnost respondentek před otěhotněním Inkontinentní ženy Kontinentní ženy absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost 0 0 % 4 3 50 % 37 2 33 % 21 1 17 % 2 6 100 % 64 Graf 4 Hmotnost respondentek před otěhotněním č. 4 znázorňuje hmotnost respondentek před otě porovnáváme inkontinentní a kontinentní ženy. Celkem bylo 6 inkontinentních žen žen kontinentních. U žen trpících inkontinencí se podváha nevyskytovala ani ě (0 %). Normální hmotnost měly 3 respondentky (50 %), nadváhou respondentky (33 %), 1 žena, tj. 17 %, uvedla, že před otěhotně trpělo podváhou 6 % žen, 4 respondentky. Normální hmotnost 7 žen (58 %), nadváhu uvedlo 21 respondentek, tj. 33 %. Obezitou, p ly 2 ženy, tedy 3 %. norma nadváha obezita 50% 33% 17% 58% 33% 3% ě ěním ontinentní ženy bsolutní relativní četnost 6 % 58 % 33 % 3 % 100 % řed otěhotněním. Zde bylo 6 inkontinentních žen inkontinencí se podváha nevyskytovala ani dentky (50 %), nadváhou ř ěhotněním byla obézní. entky. Normální hmotnost respondentek, tj. 33 %. Obezitou, před inkontinentní ženy Kontinentní ženy Položka č. 5 – Kolik kilogram Odpověď do 15 kilogramů více než 15 kilogramů celkem V páté položce zjiš a u žen, které inkontinencí mo žen, tj. 1 žena a 59 % kontinentních žen U 5 inkontinentních žen (83 %) a 26 kontinentních žen (41 %) byl p v těhotenství větší než 15 kilogram 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% do 15 kilogramů 17% 40 Kolik kilogramů jste přibrala v těhotenství? Tabulka 6 Přírůstek váhy Inkontinentní ženy Kontinentní ženy absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost 1 17 % 38 5 83 % 26 6 100 % 64 Graf 5 Přírůstek váhy páté položce zjišťujeme přírůstek váhy v těhotenství u inkontinentních žen žen, které inkontinencí moči netrpí. Z grafu vyplývá, že 17 žena a 59 % kontinentních žen, tedy 38, přibralo do 15 kilogram inkontinentních žen (83 %) a 26 kontinentních žen (41 %) byl p ětší než 15 kilogramů. do 15 kilogramů více než 15 kilogramů 83% 59% 41% ontinentní ženy bsolutní četnost relativní četnost 59 % 41 % 100 % inkontinentních žen % inkontinentních řibralo do 15 kilogramů. inkontinentních žen (83 %) a 26 kontinentních žen (41 %) byl přírůstek váhy Inkontinentní ženy Kontinentní ženy Položka č. 6 – Kolikrát jste rodila? Odpověď a 1krát 2krát 3krát 4krát a vícekrát celkem V položce č. 6 zjiš ženy (6) a kontinentní ženy jedenkrát (0 %). Tři ženy trpícími inkontinencí rodily dvak rodily 2 ženy (33 %) a č ř ženy rodilo jedenkrát (22 %). Dvakrá rodilo 9 respondentek (14 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 1krát 0% 22% 41 Kolikrát jste rodila? Tabulka 7 Počet porodů Inkontinentní ženy Kontinentní ženy absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost 0 0 % 14 3 50 % 38 2 33 % 9 1 17 % 3 6 100 % 64 Graf 6 Počet porodů č. 6 zjišťujeme počet porodů. Porovnáváme inkonti kontinentní ženy (64). Ani jedna žena trpící inkontinencí nerodila ři ženy trpícími inkontinencí rodily dvakrát, tj. 50 %. T čtyřikrát a vícekrát rodila 1 žena (17 %). Čtrnáct ko krát (22 %). Dvakrát rodilo 38 žen (59 %), t respondentek (14 %) a čtyřikrát a vícekrát rodily 3 ženy (5 %). 2krát 3krát 4krát a vícekrát 50% 33% 17% 59% 14% 5% ontinentní ženy bsolutní relativní četnost 22 % 59 % 14 % 5 % 100 % Porovnáváme inkontinentní a trpící inkontinencí nerodila rát, tj. 50 %. Třikrát trnáct kontinentních 38 žen (59 %), třikrát ženy (5 %). Inkontinentní ženy Kontinentní ženy Položka č. 7 – Jaká byla hmotnost Vašeho dít Odpověď 2000-2500 g 2500-3000 g 3000-3500 g 3500-4000 g 4000 a více g celkem Položka č. 7 znázor inkontinentních žen. mělo 1 dítě (6 %). 2500 dosáhly 4 děti (25 %). Tř než 4000 gramů (38 %). 2000-2500 g 2500 6% 42 Jaká byla hmotnost Vašeho dítěte/Vašich dětí? Tabulka 8 Hmotnost dětí Inkontinentní ženy absolutní četnost relativní 1 2 4 3 6 16 Graf 7 Hmotnost dětí č. 7 znázorňuje hmotnost dětí po porodu. Jedná se o Z grafu můžeme vyčíst, že hmotnost %). 2500-3000 gramů vážily 2 děti (13 %), hmotnosti ti (25 %). Tři děti vážily od 3500 do 4000 gramů (19 %) a 6 d ů (38 %). 2500-3000 g 3000-3500 g 3500-4000 g 4000 a více g 13% 25% 19% Inkontinentní ženy elativní četnost 6 % 13 % 25 % 19 % 38 % 100 % Jedná se o součet všech dětí íst, že hmotnost 2000-2500 gramů hmotnosti 3000-3500 gramů ů (19 %) a 6 dětí vážilo více 4000 a více g 38% Položka č. 8 – Jak dlouho jste po porodu? Odpověď šestinedělí půl roku 1-1,5 roku 2- 2,5 roku 3-3,5 roku 4-4,5 roku 5 let celkem Položka a graf č v šestinedělí (17 %). Dvě není po porodu žádná žena (0 %). Dále 2 respondentky po porodu 3 až 3,5 roku, tj. 33 %. Odpov respondentka (0 %) a 5 let po porodu je 1 respondentka (17 %). šestinedělí půl roku 17% 33% 43 Jak dlouho jste po porodu? Tabulka 9 Doba po porodu Inkontinentní ženy absolutní četnost relativní 1 2 0 0 2 0 1 6 Graf 8 Doba po porodu af č. 8 zobrazují, jak dlouho jsou ženy po porodu. Jedna žena je lí (17 %). Dvě ženy jsou půl roku po porodu (33 %). 1-1,5 roku a 2 není po porodu žádná žena (0 %). Dále 2 respondentky roku, tj. 33 %. Odpověď 4-4,5 roku %) a 5 let po porodu je 1 respondentka (17 %). půl roku 1-1,5 roku 2- 2,5 roku 3-3,5 roku 4-4,5 roku 33% 0% 0% 33% 0% Inkontinentní ženy nkontinentní ženy elativní četnost 17% 33% 0% 0% 33% 0% 17% 100% ženy po porodu. Jedna žena je 1,5 roku a 2-2,5 roku uvedly, že jsou nezvolila žádná 5 let 17% Položka č. 9 – Trpíte m Odpověď ano ne celkem U deváté položky je vyplývá, že 6 respondentek žen (91 %) nemá problémy s 0% 20% 40% 60% 80% 100% 44 Trpíte močovou inkontinencí? Tabulka 10 Výskyt inkontinence moči Absolutní četnost Relativní 6 64 91 70 100 Graf 9 Výskyt inkontinence moči U deváté položky je zobrazeno, zda ženy trpí inkontinencí mo 6 respondentek, tedy 9 % trpí inkontinencí moči. 64 dotazovaných %) nemá problémy s udržením moči. ano ne 9% 91% elativní četnost 9 % 91 % 100 % zda ženy trpí inkontinencí moči. Z výsledků či. 64 dotazovaných Položka č. 10 – Kdy jste za Odpověď před otěhotněním v těhotenství po porodu celkem Cílem desáté položky je zjistit, kdy za s únikem moči. Př respondentka (0 %). V tě u 1 respondentky (17 %). porodu. Z celkového poč 0% 20% 40% 60% 80% 100% před otěhotněním 45 Kdy jste začala mít problémy? Tabulka 11 Objevení problémů Absolutní četnost Relativní 0 1 5 6 Graf 10 Objevení problémů Cílem desáté položky je zjistit, kdy začaly mít dotazované ž . Před otěhotněním netrpěla inkontinencí těhotenství se inkontinence pro %). Největší výskyt inkontinence uvedly dotazované ženy po počtu 6 respondentek trpí poporodní inkontinencí 5 žen, tj. 83 %. před otěhotněním v těhotenství po porodu 0% 17% 83% Inkontinentní ženy elativní četnost 0 % 17 % 83 % 100 % aly mít dotazované ženy problémy la inkontinencí žádná hotenství se inkontinence projevila tší výskyt inkontinence uvedly dotazované ženy po pí poporodní inkontinencí 5 žen, tj. 83 %. 83% Položka č. 11 – Vaše problémy vymizely Odpověď vymizely do půl roku po porodu vymizely do 1 roku po porodu vymizely déle vymizely a po čase se objevily znovu nevymizely celkem Položka č. 11 se zabývá otázkou, zda problémy vymizely. byla určena pro inkontinentní ženy (6). do půl roku po porodu (17 %). V do 1 roku po porodu. 2 respondentky, 33 %, uvádí, ž U této možnosti měly re problémy s inkontinencí s inkontinencí bojovala ješt možnost, tj. že problémy vymizely a po odpověděly, že se únik mo kýchání. Pátou odpověď nezvolila žádná 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% vymizely do půl roku po porodu 17% 46 Vaše problémy vymizely Tabulka 12 Vymizení problémů ěď Absolutní četnost Relativní ůl roku po porodu 1 vymizely do 1 roku po porodu 1 2 čase se objevily znovu 2 0 6 Graf 11 Vymizení problémů č. 11 se zabývá otázkou, zda problémy vymizely. ntinentní ženy (6). 1 respondentka uvedla, že problémy vymizely l roku po porodu (17 %). V 17 %, tedy u jedné respondentky, problémy vymizely do 1 roku po porodu. 2 respondentky, 33 %, uvádí, že inkontinence vymizela déle. ěly respondentky doplnit časový údaj. 1 žena odpov inkontinencí vymizely do tří let po porodu a druhá žena uvedla, že inkontinencí bojovala ještě 4 roky po porodu. Taktéž 33 %, 2 ženy, zvolily že problémy vymizely a po čase se objevily znovu. se únik moči objevil po několika letech od porodu, p ěď nezvolila žádná respondentka (0 %). vymizely do 1 roku po porodu vymizely déle vymizely a po čase se objevily znovu nevymizely 17% 33% 33% Inkontinentní ženy elativní četnost 17 % 17 % 33 % 33 % 0 % 100 % . 11 se zabývá otázkou, zda problémy vymizely. Jedenáctá položka 1 respondentka uvedla, že problémy vymizely problémy vymizely e inkontinence vymizela déle. 1 žena odpověděla, že její druhá žena uvedla, že ženy, zvolily čtvrtou ase se objevily znovu. Respondentky odu, při kašlání, běhu, nevymizely 0% Položka č. 12 – Co děláte pro Odpověď posilování svalů pánevního dna cvičení jógy absence snahy zlepšit stav celkem Dvanáctá položka Respondentky odpovídaly na otázku, co d Z tabulky a grafu vyplývá, že 2 respondentky (33 %) posilují svaly pánevního dna. 1 respondentka (17 %) cvi nic pro zlepšení svého stavu. posilování svalů pánevního dna 33% 47 ěláte pro to, aby se Váš stav zlepšil? Tabulka 13 Zlepšení stavu ěď Inkontinentní ženy absolutní četnost r ů pánevního dna 2 1 absence snahy zlepšit stav 3 6 Graf 12 Zlepšení stavu Dvanáctá položka byla položena v otevřené formě ženám trpící inkontinencí. Respondentky odpovídaly na otázku, co dělají pro to, aby se jejich stav zlepšil. tabulky a grafu vyplývá, že 2 respondentky (33 %) posilují svaly pánevního ntka (17 %) cvičí jógu a 3 respondentky (50 %) odpově stavu. posilování svalů pánevního dna cvičení jógy absence snahy zlepšit stav 17% 50% Inkontinentní ženy nkontinentní ženy relativní četnost 33 % 17 % 50 % 100 % ě ženám trpící inkontinencí. lají pro to, aby se jejich stav zlepšil. tabulky a grafu vyplývá, že 2 respondentky (33 %) posilují svaly pánevního í jógu a 3 respondentky (50 %) odpověděly, že nedělají absence snahy zlepšit Položka č. 13 – Víte, v č Odpověď posilování svalů dna pánevního dodržování zdravého živ. s užívání léků dodržování pitného režimu není žádná prevence nevím V položce č. 13 odpovídaly prevence inkontinence. V odpovědí. 65 žen (49 %) zvolilo posilování svalstva pánev dna, 20 respondentek (15 životního stylu. 2 % dotazovaných, 2 respondentky léků, 40 respondentek (30%) vidí jako zp režimu. 2 %, tedy 2 ženy odpov prevence spočívá. 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% posilování svalů dna pánevního dodržování zdravého 49% 48 čem spočívá prevence inkontinence? Tabulka 14 Informovanost o prevenci ěď Absolutní četnost Re ů dna pánevního 65 dodržování zdravého živ. stylu 20 2 dodržování pitného režimu 40 2 5 Graf 13 Informovanost o prevenci č. 13 odpovídaly respondentky na otázku, zda prevence inkontinence. V této otázce mohly respondentky (49 %) zvolilo posilování svalstva pánev 5 %) uvedlo jako způsob prevence dodržování zdravého životního stylu. 2 % dotazovaných, 2 respondentky, by zvolilo možnost užívání respondentek (30%) vidí jako způsob prevence dodržov ženy odpověděly, že není žádná prevence a 5 žen dodržování zdravého živ. stylu užívání léků dodržování pitného režimu není žádná prevence 15% 2% 30% 2% elativní četnost 49 % 15 % 2 % 30 % 2 % 4 % ví, v čem spočívá mohly respondentky zvolit více (49 %) zvolilo posilování svalstva pánevního sob prevence dodržování zdravého volilo možnost užívání sob prevence dodržování pitného žen (4 %) neví, v čem nevím 4% Položka č. 14 – Co děláte Odpověď posilování svalstva pánevního optimalizace váhy absence prevence celkem Čtrnáctá položka byla položena v vyčíst nejčastější odpově inkontinenci moči p odpovědělo 31 žen (44 %), že posilují svaly pánevního dna. svou hmotnost. 30 respondentek (43 předešlo. 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% posilování svalstva pánevního dna 44% 49 ěláte/jste dělala pro to, abyste inkontinenci moč Tabulka 15 Prevence inkontinence ěď Absolutní četnost Relativní pánevního dna 31 9 30 70 Graf 14 Prevence inkontinence položka byla položena v otevřené formě. Z tabulky jší odpovědi respondentek. Zajímalo nás, co ženy dělají či předešly. Z celkového počtu 70 respondentek %), že posilují svaly pánevního dna. 9 žen ( respondentek (43 %) nedělá nic pro to, aby inkontin posilování svalstva pánevního dna optimalizace váhy absence prevence 44% 13% 43% to, abyste inkontinenci moči předešla? elativní četnost 44 % 13 % 43 % 100 % tabulky a grafu můžeme ělají/dělaly pro to, aby čtu 70 respondentek 13 %) optimalizuje , aby inkontinenci moči absence prevence 43% Položka č. 15 – Využíváte, jako zp Odpověď I absolutní četnost ano 2 ne 4 celkem 6 V položce č. 15 je znázorn v této otázce porovnáváme ženy inkontinent že 4 ženy trpící inkontinencí mo a pouze 2 ženy (33%) posilují cviky ve 45 %, tj. 29 žen a dna. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% ano 33% 50 Využíváte, jako způsob prevence, cviky na posílení pánevního dna? Tabulka 16 Kegelovy cviky Inkontinentní ženy Kontinentní ženy bsolutní četnost relativní četnost absolutní četnost 2 33 % 29 4 67 % 35 6 100 % 64 Graf 15 Kegelovy cviky č. 15 je znázorněno, zda ženy posilují svaly pánevního dna této otázce porovnáváme ženy inkontinentní (6) a kontinentní (64). inkontinencí moči (67 %) Kegelovy cvi posilují svaly pánevního dna. Kontinentní ženy cvi cviky ve 45 %, tj. 29 žen a 55 %, tedy 35 žen nevyužívá cviky k ne 67% 45% 55% sob prevence, cviky na posílení pánevního dna? ontinentní ženy relativní četnost 45 % 55 % 100 % no, zda ženy posilují svaly pánevního dna. Také (64). Výsledky uvádí, Kegelovy cviky necvičí . Kontinentní ženy cvičí Kegelovy posílení pánevního Inkontinentní ženy Kontinentní ženy Položka č. 16 – Jak jste rodila? Odpověď vaginální porod vaginální porod-operativní porod (kleště, vakuumextraktor) císařský řez celkem U položky číslo 16 žen převládal porod vaginální a porod per sectionem ceasaream. kleštěmi či vakuumextraktorem nezvolila žádná že nejvíce inkontinentních vakuumextraktorem uvedly 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% vaginální porod 50% 51 Jak jste rodila? Tabulka 17 Způsob porodu ěď Inkontinentní ženy absolutní četnost 8 operativní porod ktor) 3 5 16 Graf 16 Způsob porodu číslo 16 mohly respondentky zvolit více odpovědí. U kontinentních evládal porod vaginální a porod per sectionem ceasaream. i vakuumextraktorem nezvolila žádná respondentka. Z tohoto inkontinentních žen rodilo vaginálně (50 %). Porod per forcipem vakuumextraktorem uvedly 3 ženy (19 %) a 5 žen rodilo císařským řezem (31 vaginální porod vaginální porod operativní porod (kleště, vakuumextraktor) císařský řez 50% 19% Inkontinentní ženy nkontinentní ženy relativní četnost 50 % 19 % 31 % 100 % ědí. U kontinentních evládal porod vaginální a porod per sectionem ceasaream. Možnost porod tohoto grafu vyplývá, (50 %). Porod per forcipem či ým řezem (31 %). císařský řez 31% Položka č. 17 – Byla Vám provedena episiotomie (nást Odpověď ano ne celkem V položce č. 18 bylo zjiš Porovnávali jsme inkontinentní a kontinentní respo že 54 kontinentním ženám nástřih hráze proveden provedena 4 ženám (67 % proveden. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% ano 67% 52 Byla Vám provedena episiotomie (nástřih hráze)? Tabulka 18 Episiotomie Inkontinentní ženy Kontinentní ženy absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost 4 67 % 54 2 33 % 10 6 100 % 64 Graf 17 Episiotomie č. 18 bylo zjišťováno, zda byla ženám provedena episiotomie. Porovnávali jsme inkontinentní a kontinentní respondentky. Z ám (84 %) byla provedena episiotomie a 10 ženám (16 %) ih hráze proveden. U inkontinentních žen byla ep %). Dvě respondentky (33 %) uvedly, že nástř ne 33% 84% 16% ih hráze)? ontinentní ženy absolutní relativní četnost 84 % 16 % 100 % , zda byla ženám provedena episiotomie. ndentky. Z grafu vyplývá, rovedena episiotomie a 10 ženám (16 %) nebyl . U inkontinentních žen byla episiotomie respondentky (33 %) uvedly, že nástřih hráze jim nebyl Inkontinentní ženy kontinentní ženy 53 4 DISKUZE, DOPORUČENÍ PRO PRAXI Inkontinence moči je velmi diskutované téma, ale není jednoduché porovnat práci s jinými autory, neboť každý autor pohlíží na inkontinenci moči různými způsoby a každý řeší jinou oblast. Například Martina Vavřicová, absolventka Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se zabývala tématem Informovanost žen o léčbě inkontinence moči. Některé otázky Martiny Vavřicové jsme porovnali s otázkami našeho průzkumného šetření. Dále jsme některé položky porovnali s výsledky výzkumu PhDr. Zdeňka Kučery na téma Výskyt inkontinence v české populaci. Našeho průzkumného šetření se zúčastnilo 70 žen, které docházely ke svému obvodnímu gynekologovi v Příbrami. Zjišťovali jsme výskyt inkontinence moči u žen po porodu v okrese Příbram. Dále nás zajímaly příčiny vzniku inkontinence, a to, zda ženy dbají na prevenci. V první otázce jsme se zabývali věkem respondentek. Nejvíce respondentek bylo ve věku 30-35 let (43 %), dále to byly ženy ve věku 35 let a více a 25-30 let, kde počet respondentek byl stejný (21 %). Nejmenší skupinu tvořily ženy ve věku 20-25 let (14 %). Druhá položka zjišťovala dosažené vzdělání respondentek. Na výsledcích můžeme vidět, že nejpočetnější skupinou byly ženy středoškolsky vzdělané s maturitou (37 %), druhou skupinou byly vysokoškolsky vzdělané ženy (31 %). Středoškolské vzdělání s výučním listem mělo 12 respondentek (17 %), vyšší odborné vzdělání mělo 10 žen – 14 % a pouze základní vzdělání neměla ani 1 žena (0 %). Třetí otázka se zabývala zaměstnáním respondentek. V této položce jsme porovnávali ženy inkontinentní a ženy kontinentní. Výsledky ukazují, že u inkontinentních žen převládalo fyzické zaměstnání (50 %) oproti ženám kontinentním, které nejčastěji uváděly duševní práci (45 %). Je důležité, aby ženy, zejména ty, které vykonávají fyzickou práci a trpí inkontinencí moči, byly seznámeny s rizikovými faktory a s příčinami vzniku inkontinence. Porodní asistentka, by ženám měla poskytnout veškeré informace a také navrhnout změnu zaměstnání. Čtvrtá otázka se již vztahuje k problematice inkontinence, kde jsme se ptaly na hmotnost respondentek před otěhotněním. Jak je známo, nadváha a obezita, jsou jedním z faktorů přispívajících ke vzniku močové inkontinence. Při porovnávání inkontinentních a kontinentních žen můžeme vidět, že normální hmotnost má většina žen průzkumného souboru, 50 % inkontinentních žen a 58 % kontinentních žen. 54 Nadváhou trpěly 2 ženy trpící inkontinencí (33 %) a 21 žen kontinentních (33 %). Obézních respondentek, které jsou kontinentní, byly 3 %. 1 žena (17 %) trpící inkontinencí moči, byla obézní. Čtyři kontinentní ženy (6 %) trpí podváhou. Následující pátá otázka se také vztahovala k hmotnosti, avšak zde jsme se ptaly, kolik kilogramů ženy přibraly v těhotenství. Šestou otázkou zjišťujeme počet porodů. Nejvíce žen rodilo dvakrát (50 %). Dvě ženy porodily třikrát (33 %) a 1 žena rodila čtyřikrát (17 %). V deváté položce se zabýváme inkontinencí moči. Cílem této otázky bylo zjistit, zda ženy trpí inkontinencí či nikoliv. Z celkového počtu 70 respondentek odpovědělo 6 žen, že trpí inkontinencí moči (9 %) a u 64 žen byla odpověď ne (91 %). Položka č. 10, 11 a 12 byla určena jen pro inkontinentní ženy. Desátá položka měla za úkol zjistit, kdy začaly mít respondentky problémy. Nejčastější odpověď byla, že se problémy objevily po porodu (83 %) a 1 žena uvedla, že začala mít problémy s inkontinencí již v těhotenství (17 %). Podobnou otázku položila i Martina Vavřicová svým respondentkám v českokrumlovském regionu v roce 2012. Z celkového počtu 98 respondentek odpovědělo 18 žen (18 %), že měly problémy s únikem moči po porodu a 80 žen (82 %) nemělo problémy s inkontinencí moči. Také PhDr. Zdeněk Kučera se zabýval výskytem inkontinence moči. Ve svém článku Výskyt inkontinence v české populaci uvedl sociologické šetření, které bylo zaměřeno právě na výskyt inkontinence ve všech krajích České republiky. Toto šetření proběhlo pomocí projektu Inco Forum v roce 2003 a 2009. Výzkumy prokazují, že výskyt inkontinence má vzrůstající tendenci. U některých položek se za šest let výskyt inkontinence téměř zdvojnásobil. V jedenácté otázce nás zajímalo, zda u respondentek problémy s inkontinencí vymizely. Jedna respondentka (17 %) uvedla, že únik moči vymizel do půl roku po porodu, u 1 respondentky (17 %) problémy vymizely do 1 roku po porodu. Dvě respondentky (33 %) odpověděly, že únik moči vymizel déle. Zde měly ženy doplnit, po jaké době došlo k vymizení inkontinence. Jedna žena uvedla tříletý interval, druhá žena dokonce čtyřletý interval. Další možností bylo vymizení problémů s únikem moči, ale po čase došlo k recidivě. Tuto možnost zvolily 2 ženy (33 %). Obě ženy uvedly, že se problémy vyskytly při kýchání, kašlání, smíchu a běhu po zhruba 6 letech od porodu. Dvanáctá otázka byla položena v otevřené formě. Respondentky měly uvést, co dělají pro to, aby se jejich stav zlepšil. Pouze 2 ženy, (33 %), uvedly posilování svalstva dna pánevního. 17 % dotazovaných žen uvedlo cvičení jógy. 50 % respondentek nemá 55 snahu zlepšit svůj stav. Podobnou otázkou je otázka číslo 14, kde jsme se ptali na to, co dělají ženy pro to, aby inkontinenci moči předešly. 43 % žen uvedla, že nedělají nic pro zlepšení svého stavu. 9 žen (17 %) uvedlo optimalizaci váhy. 31 žen (44 %) posiluje svaly pánevního dna. Jinak jako způsob prevence Kegelovy cviky nevyužívají a odpovědi byly spíše negativního charakteru. Právě toto můžeme vidět na otázce číslo 15, kde jsme se ptali, zda ženy posilují pánevní dno. Zajímaly nás odpovědi, jak inkontinentních žen, tak žen kontinentních. Negativní odpověď zvolilo 35 kontinentních žen (55 %) a 4 inkontinentní ženy (67 %). Tuto otázku můžeme opět porovnat se stejnou otázkou Martiny Vavřicové. Také v jejím průzkumu respondentky zvolily odpověď ne, na to, zda cvičí Kegelovy cviky (62 %). Třináctá otázka zjišťuje, zda ženy ví, v čem spočívá prevence inkontinence. Zde mohly respondentky zaškrtnout více možností. Šedesát pět dotazovaných žen odpovědělo, že prevence inkontinence spočívá v posilování pánevního dna (49 %). Dvacet žen (15 %) zvolilo odpověď dodržování zdravého životního stylu, dvě respondentky uvedly jako způsob prevence užívání léků (2 %). Dále 2 respondentky (2 %) uvedly, že není žádná prevence, dodržování pitného zvolilo 40 respondentek (30 %) a 5 žen uvedlo, že neví, jaký je způsob prevence. Překvapilo nás, že 5 žen vůbec neví, v čem spočívá prevence inkontinence a dokonce 2 ženy uvedly, že není žádná prevence. V 16. otázce jsme zjišťovali způsob porodu. Ženy mohly zvolit více možností s ohledem na to, kolikrát rodily. Osm žen rodilo vaginálně (50 %), tři ženy uvedly porod pomocí kleští či vakuumextraktoru (19 %) a 5 ženám byl proveden císařský řez (31 %). V sedmnácté otázce jsme se zabývali episiotomií. Zajímalo nás, zda byla respondentkám provedena episiotomie. Většina žen měla proveden nástřih hráze, a to jak inkontinentní, tak kontinentní ženy. Čtyři ženy trpící inkontinencí (67 %) a padesátčtyři kontinentních žen (84 %) odpověděly kladně, ano. U dvou inkontinentních respondentek (33 %) a 10 kontinentních žen (16 %) nebyla episiotomie provedena. 56 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Doporučení pro ženy: - při jakémkoliv zánětlivém onemocnění, ať už močového měchýře či gynekologického původu, vždy vyhledat lékaře a zánět vyléčit, - dbát na prevenci. Doporučení pro ženy trpící inkontinencí: - při prvních obtížích ihned navštívit lékaře (nestydět se o problému mluvit), - svěřit se s potížemi blízké osobě, - získat, co nejvíce informací o inkontinenci, - zaznamenávat, v jakých situacích dochází k úniku moči, co tomu předcházelo. Doporučení pro zdravotnický personál: - edukovat ženy o prevenci a apelovat na ně, - vytvořit krátký, informační film, který upozorňuje na vznik inkontinence a nabádá ženy k prevenci, - vytvořit brožuru a informační letáky, - uspořádat přednášky o inkontinenci moči, prevenci a rizikách vzniku, její léčbě a podat ženám alespoň ty nejzákladnější informace o problematice inkontinence, - zaznamenávat procentuelní zastoupení žen trpících inkontinencí, zpracovávat statistiky a dále s nimi pracovat. 57 ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit výskyt inkontinence moči po porodu v okrese Příbram. Dalšími cíli bylo zjistit příčiny vzniku inkontinence moči po porodu a zjistit, zda ženy dbají na prevenci. Poporodní inkontinence není neobvyklým jevem. Setkáváme se s ní čím dál více, a to i u mladých žen. Inkontinencí moči se zabývá mnoho vědeckých studií a existuje mnoho statistik, které se budou do budoucna dále sledovat a jejich výsledky se s jistotou budou měnit. V bakalářské práci jsme si zvolili několik cílů. Jedním z nich bylo zjistit výskyt inkontinence moči v okrese Příbram. V průzkumném šetření jsme zjistili, že se inkontinence moči po porodu objevila u 9 % dotazovaných žen. Dalším cílem bylo zjistit příčiny vzniku inkontinence moči. Velkou roli u respondentek sehrála hmotnost plodu, kdy ve většině případů byla tato hmotnost nad 4000 gramů (38 %). Své místo má i porod pomocí kleští či vakuumextraktoru. Tímto průzkumem jsme si potvrdili, že tyto známé faktory vedoucí ke vzniku inkontinence je třeba nepodceňovat. A v neposlední řadě patří ke vzniku inkontinence nedodržování prevence. Třetím cílem bylo zjistit, zda ženy dbají na prevenci. Jak už jsme zmínili, ženy všeobecně na prevenci nedbají. Ženy nedbají na prevenci. Pouze pokud se inkontinence objeví, začínají pro sebe něco dělat, ale i tak jsou tato čísla spíše negativní. Pouze 2 ženy odpověděly, že posilují svaly pánevního dna a zajímají se o to, co by mohly dále pro sebe ještě udělat. Z průzkumu jsme zjistili, že ženy víceméně ví, v čem prevence spočívá, ale nedělají nic proto, aby inkontinenci předešly. Domníváme se, že důvodem je jejich domněnka, že se jich tento problém netýká. Opak je pravdou. V dnešní době se inkontinence nevyskytuje pouze u starších lidí. Postupem doby má čím dál více vzrůstající tendenci. Proto je prevence tolik důležitá. Prevence je základ. Je důležité apelovat na ženy, aby na prevenci dbaly. Inkontinence je symptom, který je velmi nepříjemný a omezuje ženy, nejen v sociálním kontaktu, ale i v sexuálním životě a celkově je žena v podstatě odstřihnuta od normálního života. Přitom tomu můžeme zabránit a inkontinenci moči předejít. Je důležité mít pevnou vůli. Závěrem lze říci, že inkontinence moči provází lidstvo dlouhou dobu a pravděpodobně provázet bude i nadále. Ale záleží jen na nás, co uděláme pro to, aby nám tato vzrůstající tendence „nepřerostla přes hlavu“. 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Citování dle normy ČSN ISO 690:2011 BUDAYOVÁ, K., D. SOUKUPOVÁ, 2010. Inkontinence a možnosti její léčby. In: Sestra. 20(4), 41-42. ISSN 1210-0404. BELKOV, I.A., M. HUSER a kol., 2011. Poporodní inkontinence, těhotenství a porod a jejich vztah k ženské močové inkontinenci. In: Urologie pro praxi [online]. 12(5), 307-311 [cit. 2013-09-27]. ISSN 1213-1768. Dostupné z: http://www.urologiepropraxi.cz/artkey/uro-201105- 0009_Poporodni_inkontinence_tehotenstvi_a_porod_a_jejich_vztah_k_zenske_mocove _inkontinenci.php ČECH, E, 2006. Operace v souvislosti s těhotenstvím a porodem. In: Čech, E. a kol. Porodnictví, 2., přepracované vydání. Praha: Grada Publishing. 546 s. ISBN 978-80-247-1303-8. ČERMÁK, A., D. PACÍK, 2006. Inkontinence moči. Praha: Triton. 119 s. ISBN 80-7254-875-1. HALAŠKA, M., 2005. Historie urogynekologie. In: Sestra [online]. Červenec 2005 [cit 2013-10-10]. ISSN Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra-priloha/historie- urogynekologie-294496 HIBLBAUER, J. ml., J. HIBLBAUER st. Inkontinence moči u žen – zásady a možnosti diagnostiky a léčby. In: Urologie pro praxi. 2011. 12(1), 18-28. ISSN 1213-1768. HUDÁKOVÁ, Z., M. NOVYSEDLÁKOVÁ. 2013. Stresová inkontinence moči jako ošetřovatelský problém. In: Sestra. 23(2), 55-57. ISSN 1210-0404. HOŘČIČKA, L. 2002. Pesary v urogynekologii. In: Praktická gynekologie. 6-7. ISSN 1211-6645. CHMEL, R., 2001. Močová inkontinence u žen. Praha: Vašut. 32 s. ISBN 80-7236-021-3. CHMEL, R., 2010. Ženská močová inkontinence-nepříjemný, ale léčitelný problém v každém věku. Praha: Mladá fronta. 72 s. ISBN 978-80-204-2279-8. 59 KAŠÍKOVÁ, E., 2008. Pánevní dno a porod. In: Moderní babictví. 22-25. ISSN 1214-5572. KAŠÍKOVÁ, E. 2012. Vaginální porod a pánevní trauma. In: Postgraduální medicína [online]. 274-275 [cit. 2013-09-20]. ISSN 1212-4184. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/vaginalni-porod-a-panevni-trauma- 463808 KAWACIUK, I., 2009. Urologie. Praha: Galén. 530 s. ISBN 978-80-7262-627-7. KRČMÁŘ, M., 2010. Stresová inkontinence moči u žen po porodu. In: Sestra. 20(11). 46-47. ISSN 1210-0404. KROFTA L., J. FEYREISL, 2010. Průvodce ženy s močovou inkontinencí. Praha: Mladá fronta. 39 s. ISBN 978-80-204-2280-4. LUCAS, M. a kol., 1999. Incontinence. Oxford: Blackwell Science Ltd. 3005 s. ISBN 0-632-05003-9. MARTAN, A. a kol., 2006. Inkontinence moči u žen a její medikamentózní léčba: průvodce ošetřujícího lékaře. Druhé, rozšířené vydání. Praha: Maxdorf. 83 s. ISBN 80-7345-094-1. MARTAN, A., 2006. Urologické komplikace v těhotenství. In: Čech, E. a kol. Porodnictví. Druhé, přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing. s. 263-268. ISBN 978-80-247-1303-8. MARTAN, A., 2008. Urogynekologie. In: Rob, L., A. Martan, K. Citterbart Gynekologie. Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén. s. 223-241. ISBN 978-80-7262-501-7. MARTAN, A. a kol., 2011. Nové operační postupy v urogynekologii. Řešení stresové inkontinence moči a defektů pánevního dna u žen. Praha: Maxdorf. 177 s. ISBN 978-80-7345-233-9. NĚMCOVÁ, J. a kol., 2012. Příklady praktických témat a předmětů výzkum v ošetřovatelství, výzkum v porodní asistenci a seminář k bakalářské práci: text pro posluchače zdravotnických oborů. Plzeň: Maurea. 114 s. ISBN 978-80-904955-5-5. 60 OTČENÁŠEK, M., 2009. Mechanismus poranění pánevního dna při vaginálním porodu. In: Moderní babictví. 24-27. ISSN 1214-5572. ROB, L., A. MARTAN, K. CITTERBART et al. 2008. Gynekologie. Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. SKÁLOVÁ, A., 2007. Pánevní dno a jeho poruchy. In: Mladá fronta Zdravotnické noviny [online]. 41(7). 7-8. [cit. 2013-11-25]. ISSN 1805-2355. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/panevni-dno-a-jeho- poruchy-324276 SLEZÁKOVÁ, L. a kol., 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada. 272 s. ISBN 978-80-247-3373-9. STRUPPL, D., 2008. Inkontinence - útok na sebevědomí, kterému lze čelit. Gynekologické oddělení Nemocnice Na Homolce. Dostupné z: http://homolka.cz/common/files/2008-06-19-tm-inkontinence.doc ŠOTTNER, A., 2009. Inkontinence a těhotenství. In: Sestra. [online]. 63-64 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/inkontinence-atehotenstvi-448639 ISSN 1210-0404. VOKURKA, M. a J. HUGO, 2010. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-202-5. ZIKMUND, J., T. HANUŠ, 1995. Inkontinence moči u žen. Druhé nezměněné vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 60 s. ISBN 80-7013-096-2. ZMRHAL, J., 2007. Několik poznámek k diagnostice a léčbě stresové inkontinence moči. In: Interní medicína pro praxi. 9(10) s. 453-458. ISSN 1212-7299. PŘÍLOHY Příloha A – Hysterophory, pesary……………………………………………………….I Příloha B – Operační řešení inkontinence………………………………………………II Příloha C – Gaudenzův dotazník……………………………………………………….IV Příloha D – Protokol k provádění sběru podkladů……………………………………...V Příloha E – Dotazník…………………………………………………………………...VI Příloha F – Brožura……………………………………………………………………..X I Příloha A – Hysterophory, pesary Obrázek 1 Hysterophory Zdroj: Hořčička, 2002, str. 6 Obrázek 2 Kostkový pesar Obrázek 3 Uretrální pesar Zdroj: Čermák, Pacík, 2006, str. 66 II Příloha B – Operační řešení inkontinence Obrázek 4 Princip Burchovy operace Obrázek 5 Princip zavedení TVT pásky Obrázek 6 Konečná poloha zavedení TVT pásky Zdroj: Čermák, Pacík, 2006, str. 69, 72 III Obrázek 7 Transobturátorové vedení pásky Obrázek 8 Jednotlivé operační kroky TVT-O Zdroj: Martan 2011, str. 64, 67 IV Příloha C – Gaudenzův dotazník Obrázek 9 Gaudenzův dotazník Zdroj: Kawaciuk, 2009, str. 271 V Příloha D – Protokol k provádění sběru podkladů VI Příloha E – Dotazník Vážené respondentky, jmenuji se Kristýna Sklenářová a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické v Praze, oboru Porodní asistentka. V současné době vypracovávám bakalářskou práci na téma Problematika inkontinence žen po porodu. Ráda bych vás touto cestou požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé závěrečné práce. Dotazník je zcela anonymní a bude použit výhradně ke studijním účelům. Informace získané v tomto dotazníku budou zveřejněny v mé bakalářské práci. Zakroužkujte prosím jen jednu odpověď, popřípadě doplňte odpověď slovně. Prosím o vyplnění dotazníku pouze ženy s trvalým bydlištěm v okrese Příbram do 5 let po porodu. Děkuji za spolupráci Kristýna Sklenářová 1. Uveďte Váš věk a) 20-25 let b) 25-30 let c) 30-35 let d) 35 let a více 2. Vaše dosažené vzdělání a) základní b) středoškolské vzdělání s výučním listem c) středoškolské vzdělání s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské VII 3. Jaké je Vaše zaměstnání? a) fyzická práce b) duševní práce c) obojí 4. Jaká byla Vaše hmotnost před otěhotněním? a) podváha b) normální c) nadváha d) obezita 5. Kolik kilogramů jste přibrala v těhotenství? a) do 15 kilogramů b) více než 15 kilogramů 6. Kolikrát jste rodila? a) 0 b) 1 c) 2 d) 3 e) 4 a vícekrát 7. Jaká byla hmotnost Vašeho dítěte/ Vašich dětí? a) 2500 g-3000 g b) 3000 g-3500 g c) 3500 g-4000g d) 4000 g a více 8. Jak dlouho jste po porodu? a) šestinedělí b) půl roku c) 1-1,5 roku d) 2-2,5 roku e) 3-3,5 roku f) 4-4,5 roku g) 5 let VIII 9. Trpíte/trpěla jste močovou inkontinencí, tedy únikem moči? (Pokud je Vaše odpověď ne, pokračujte otázkou č. 13) a) ano b) ne 10. Kdy jste začala mít problémy? a) před otěhotněním b) v těhotenství c) po porodu 11. Vaše problémy vymizely a) vymizely do půl roku od porodu b) vymizely do 1 roku po porodu c) vymizely déle – doplňte………………………………….. d) vymizely a po čase se objevily znovu e) nevymizely 12. Co děláte/jste dělala pro to, aby se Váš stav zlepšil? (doplňte) 13. Víte, v čem spočívá prevence inkontinence? a) v posilování svalstva dna pánevního b) v dodržování zdravého životního stylu c) v užívání podpůrných látek d) v dodržování pitného režimu e) není žádná prevence f) nevím 14. Co děláte/jste dělala pro to, abyste inkontinenci moči předešla? (doplňte) 15. Využíváte, jako způsob prevence, cviky na posílení pánevního dna? a) ano b) ne IX 16. Jak jste rodila? a) Vaginální cestou b) Vaginální cestou - operativní porod (kleště, vakuumextraktor) c) Císařský řez 17. Byla Vám provedena episiotomie (nástřih hráze)? a) ano b) ne X Příloha F - Brožura XI XII XIII XIV XV XVI XVII