Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O NEMOCNÉHO S UROLITIÁZOU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KATEŘINA GÉCOVÁ Praha 2014 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O NEMOCNÉHO S UROLITIÁZOU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KATEŘINA GÉCOVÁ Stupeň klasifikace: bakalář Komise pro studijní obor: všeobecná sestra Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2014 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. PhDr. Jitce Němcové, PhD. za odborné konzultace, cenné rady a odborné vedení mé bakalářské práce. ABSTRAKT GÉCOVÁ,Kateřina. Ošetřovatelská péče o nemocného s urolitiázou. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň klasifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2014. 55 s. Hlavním tématem práce je ošetřovatelská péče o nemocného s urolitiázou. Tato práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část práce zahrnuje definici, dělení konkrementů, dále je v této části pozornost věnována příčinám vzniku urolitiázy, symptomům, diagnostice, léčbě a prevenci vzniku onemocnění. Praktickou část práce tvoří ošetřovatelská péče realizovaná metodou ošetřovatelského procesu o pacienta s urolitiázou. Cílem je podání souhrnné informace o aktuálních poznatcích k řešené problematice a upozornění na individuální potřeby pacienta, vzniklé onemocněním a hospitalizací. Výsledkem práce je doporučení pro praxi. Klíčová slova: Močový konkrement. Ošetřovatelský proces. Prevence. Urolitiáza. ABSTARCT Gécová , Kateřina Nursing Care for Patients with Urolithiasis. Medical College , o.p.s. Degree: Bachelor (Bc.). Supervizor: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD., Prague 2014. 55 pages The main topic of this bachelor thesis is the nursing care for patients with urolithiasis. This thesis contains both a theoretical and practical part. The theoretical part includes the definition, classification of calculi; further in this part the attention is paid to the causes of urolithiasis, symptoms, diagnosis, treatment and disease prevention. The practical part of the thesis contains the nursing care implemented by the nursing process for patients with urolithiasis. The aim is to focus on current knowledge to solve problems and a notice of individual patient needs arising from illness and hospitalization. The result of the thesis are recommendations for practice. Key words: Nursing Process. Prevention. Urinary Concrement. Urolithiasis. PŘEDMLUVA Tato bakalářská práce vznikla za účelem poukázat nejen na závažnost onemocnění pacientů s močovými konkrementy, ale zejména upozornit na individuální potřeby těchto pacientů. Ošetřovatelská péče realizovaná pomocí ošetřovatelského procesu napomáhá všeobecným sestrám poskytovat efektivní ošetřovatelskou péči a uspokojovat pacientovo bio-psycho sociální a spirituální potřeby, jejichž uspokojování je velice důležité pro příznivý psychický i fyzický stav pacienta a jeho další kvalitně prožitý život Výběr tématu bakalářské práce byl ovlivněn absolvováním odborných praxí na urologii, kde jsem měla možnost setkat se s pacienty s tímto onemocněním. Podklady pro práci jsem čerpala z knižních pramenů. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ, ZNAČEK A ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD .........................................................................................................11 1 UROLOLITIÁZA ..............................................................................12 2 ROZDĚLENÍ KONKREMENTŮ....................................................14 3 FAKTORY VZNIKU UROLITIÁZY..............................................17 4 SYMTOMATOLOGIE......................................................................20 5 DIAGNOSTIKA UROLITIÁZY ......................................................21 6 LÉČBA UROLITIÁZY .....................................................................23 6.1 KONZERVATIVNÍ LÉČBA..........................................................23 6.2 CHIRURGICKÁ LÉČBA...............................................................24 7 OŠETŘOVATELSVÍ A OŠETŘOVATELSÝ PROCES...............27 8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S UROLITIÁZOU........................................................................................29 9.1 ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE ............................50 9.2 DOPORUČENÍ PRO PRAXI.........................................................51 ZÁVĚR.......................................................................................................52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.....................................................53 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ, ZNAČEK A ZKRATEK CT – počítačová tomografie dx. – dextr, vpravo FF – fyziologické funkce i. v. – intravenózní, podávaný nitrožilně KO – krevní obraz LERV – litotripsie extrakorporální rázovou vlnou PEK - perkutánní extrakce konkrementu PMK – permanentní močový katetr p. o. – perorální, podávaný ústy PPNS – perkutánní punkční nefrostomie PŽK - permanentní žilní katetr RHB – rehabilitace RTG – rengen s. c. – subkutánní, podkožně sin. – sinistr, vlevo SZO – světová zdravotnická organizace UL – urolitiáza UZ – sonografie (VOKURKA, M. a J. HUGO., 2009) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Cyanóza – modravé zbarvení kůže a sliznice Diuréza – množství moči vytvořené ledvinami za 24 hodin Exspírium – výdech plynu z plic Iatrogenie – zhoršení stavu nemocného v důsledku negativního působení lékaře Inspírium - nádech Konkrement – kamének, kamenná hmota vznikající v orgánech jako jsou ledviny Litiáza – tvorba kamenů ve vnitřním orgánu Matrix – hmota tkáně nebo orgánu, níž jsou uloženy speciální struktury, základní „mateřská“ hmota Metafylaxe – následná péče sloužící k zabránění vzplanutí zcela vyléčeného onemocnění. Recidiva – návrat nemoci, která byla vyléčena, nebo u které vymizely příznaky Sonografie – ultrazvukové vyšetření Sorrorygenie - zhoršení stavu nemocného v důsledku negativního působení sestry Tapotement - poklep malíkovou hranou ruky na oblast ledvin, součást fyzikálního vyšetření. Je bolestivý u některých zánětů ledvin Uropatie – onemocnění ledvin a močových cest (VOKURKA, M. a J. HUGO., 2009) 11 ÚVOD V bakalářské práci jsme se zaměřili na ošetřovatelskou péči o pacienta s urolitiázou. Toto onemocnění je poměrně časté. Urolitiáza je choroba, kterou lze ve většině případů definovat jako metabolické onemocnění s urologickými projevy. Protože je urolitiáza onemocnění s vysokou tendencí k recidivám, nekončí obvykle léčba této choroby odstraněním konkrementu. Často je nutná prevence vzniku recidiv, což znamená eliminovat, odstranit metabolické poruchy, které podmínily vznik konkrementu. Na vzniku konkrementu má vliv více faktorů. Teoretická část práce je věnována popisu a dělení všech typů močových konkrementů. Další kapitoly obsahují časté příčiny vzniku močových konkrementů, její příznaky, ale také diagnostiku. V kapitole diagnostika je popsáno klinické vyšetření a další potřebná vyšetření. Nezbytnou součástí je léčba, která je v práci rozdělena na konzervativní a operační a dále je přiblížena. Praktická část práce zaměřena na hlavní specifika péče o pacienta s tímto onemocněním. Pro závěrečnou část bakalářské práce jsme zvolili vypracování ošetřovatelského procesu u pacienta s urolitiázou, ve kterém jsme zahrnuli důvody pacienta k přijetí do nemocnice, stručnou pacientovu. Dále objektivní a subjektivní hodnocení pacientových aktuálních a potenciálních problémů, které jsou poté zpracovány do ošetřovatelských diagnóz. Nechybí ani kapitola „Doporučení pro praxi“, kterou jsme zpracovali v základním duchu celé problematiky. Jsou zde ve zkratce sepsány doporučení pro pacienta, členy rodiny a zdravotnický personál. Cílem bakalářské práce je co nejvíce přiblížit problematiku onemocnění. 12 1 UROLOLITIÁZA Urolitiáza je onemocnění, které je charakterizováno vznikem krystalických částeček, které se mohou nacházet v parenchymu ledvin nebo v močových cestách, což je častější. Nejčastěji postihuje lidi v produktivním věku, ale není vzácná ani v dětství a ve stáří. Častěji postihuje muže okolo 40 let věku. U žen je častější výskyt během těhotenství (KAWACIUK, 2000). Urolitiáza může být pro nemocné velkým zdravotním problémem. Její závažnost je v tom, že může vyvolávat intenzivní bolesti, blokádu močových cest, což bývá často spojeno s uroinfekcí. Další častou nepříjemností a problémem u tohoto onemocnění je častá recidiva, až u poloviny pacientů trpící urolitiázou (MICHALSKÝ et al., 2011). Krystaly se v moči vyskytují běžně, v množství až 7.000/ml. Tvoří se z moči ve sběrných kanálcích. Konkrementy se skládají z krystalů a z tzv. matrix, což jsou proteiny, glykoproteiny, které krystaly ,,drží pohromadě“. Velká většina konkrementů bývají smíšené, znamená to, že v matrix jsou obsaženy různé soli (MICHALSKÝ et al., 2011). „Volné krystaly kamenotvorné látky představují základ pro možnost vzniku konkrementu. V moči lidí trpící urolitiázou jich bývá více než u zdravých jedinců“ (KAWACIUK, 2000, s. 165). Nejčastějším momentem vzniku urolitiázy je přesycenost moče. Moč je nasycená řadou minerálních i organických látek. Koncentrace i složení se dle aktuální metabolické situace mění. V moči jsou látky, které brání krystalizaci a agregaci konkrementu. Nazývají se inhibitory krystalizace. Jsou to citráty, které jsou základním inhibitorem, dále sulfáty a magnézium. Inhibitory agregace jsou kyselé mukopolysacharidy, pyrofosfáty a citráty (DVOŘÁČEK, 1999). 13 Moč bývá většinou přesycená a přitom v ní krystaly nevznikají. Spousty lidí močí již vzniklé krystaly a konkrementy u nich nevznikají. Vlastním předpokladem vzniku konkrementu je porušení rovnováhy mezi saturací moče kamenotvornými látkami a aktivitou inhibitorů krystalizace (KAWACIUK, 2000). Rozeznáváme dva typy urolitiázy: 1) Idiopatická UL, kde příčina vzniku není jasná. Jsou známy rizikové faktory jako nízký příjem potravy, práce v horkých provozech, dehydratace, těhotenství, dietní návyky, ale i rodinná zátěž. 2) Symtomatická UL, zde je příčina vzniku známá: - metabolické poruchy, cystinurie, renální tubulární acidóza, hyperoxalurie, dna - infekce močových cest, bakterie štěpí močovinu na amoniak, tato alkalizace moči zvyšuje možnost vzniku zánětlivých konkrementů - Lokální příčiny, převážně cizí těleso v močových cestách, dlouhodobá imobilizace při zlomeninách dolních končetin, dřeňová cystóza ledvin (MICHALSKÝ et al., 2011). 14 2 ROZDĚLENÍ KONKREMENTŮ „Sediment s krystaly vzniká jako následek přesycení moči danou látkou.“ (STEJSKAL, 2007, s. 16) Mezi základní složky močových konkrementů patří kalcium, oxaláty, fosfáty, kyselina močová a natrium. Močové konkrementy můžeme rozdělit dle jejich chemického složení na anorganické, organické a smíšené. (STEJSKAL, 2007). Dále je rozlišujeme dle viditelnosti na prostém nefrogramu na kontrastní konkrementy a nekontrastní konkrementy a v neposlední řadě dle jejich lokalizace v močových cestách (MICHALSKÝ et al., 2011). Rozdělení dle chemického složení: Mezi anorganické řadíme: - Oxalátové konkrementy obsahují šťavelany. Kalcium oxalát krystalizuje z moči kyselé i zásadité. Jsou dobře vidět na rentgenovém snímku pro svůj obsah vápníku. Patří mezi nejčastější konkrementy. Kalcium je nejdůležitější a nejčastější složkou močových konkrementů. - Fosfátové konkrementy často vznikají v infikované moči. Obsahují fosforečnany. Krystalizují z moči neutrální nebo zásadité. - Struvitové konkrementy neobsahují kalcium. Vyskytují se většinou spolu s močovými infekcemi ureolytickými kmeny bakterií (Proteus, Pseudomonas, Klebsiella, Staphylococcus a Mycoplasma). Vzniknou infekční konkrementy. Struvitová lithiáza tvoří většinou odlitkové nebo mnohočetné konkrementy v dutém systému ledviny. Jde často o křehké, drolivé, rychle rostoucí a recidivující konkrementy. Léčbou je odstranění infekčních konkrementů z vývodných močových cest. 15 Mezi organické konkrementy řadíme: - Urátové, jsou tvořeny kyselinou močovou a močany. Na rentgenovém snímku není tento urátový kámen vidět. Krystalizuje z kyselé moči. Vyskytují se nejčastěji při poruchách metabolizmu purinů, dehydrataci nebo vysokém příjmu purinů v potravě. Léčba spočívá v dietě s omezením purinů a dostatečné hydrataci. - Cystinové konkrementy – cystin je aminokyselina obsahující síru. Vzniká jako produkt při štěpení bílkovin. Krystalizují z moči kyselé. - Xantinové konkrementy jsou vzácné. Jejich výskyt souvisí s vrozeným metabolickým defektem xantinoxidázy. Normálně katalyzuje oxidaci hypoxantinu na xantin a xantin na kyselinu močovou. Při poruše nemocní vylučují močí xantin a hypoxantin místo kyseliny močové (KAWACIUK, 2000). Dělení dle viditelnosti na RTG „Odhad složení močového kamen, je-li ještě přítomen v organismu, se provádí na základě jeho tvaru, velikosti, četnosti a hlavně RTG kontrastu.“ (STEJSKAL, 2007, s 23) RTG kontrastní : - konkrementy obsahující kalcium (tvoří 3/4 všech močových konkrementů). - ca oxalát, - ca fosfát, - konkrementy neobsahující kalcium - struvit, - cystin, RTG nekontrastní: - uráty, - xantinové, (MICHALSKÝ et al., 2011) 16 Podle lokalizace urolitiázy: Podle lokalizace dělíme urolitiázu na: - nefrolitiáza (v dutém systému ledviny), - kalikolitiáza (v ledvinném kalichu), - pyelolitiáza (v pánvičce ledvinné), - ureterolitiáza (v močovodu), - cystolitiáza (v močovém měchýři), - uretrolitiáza (v močové trubici), (DVOŘÁČEK, 1999, s. 181) Každý vyoperovaný či vymočený konkrement by měl být podroben analýze. Odhad složení močových konkrementů je důležitý, pomáhá určit metabolickou či jinou odchylku, která je příčinou litiázy. Pomůže to při další léčbě (PACÍK et al., 1996). 17 3 FAKTORY VZNIKU UROLITIÁZY Většinou se udává, že největší vliv na výskyt urolitiázy mají především příjem tekutin, složení stravy, dědičnost, etnické vlivy, klima a roční období, věk, pohlaví, typ zaměstnání, močové infekce, metabolická onemocnění (STEJSKAL, 2007). Moč řady jedinců obsahuje krystaly, aniž by tyto osoby měly v močovém traktu přítomné konkrementy. Výskyt krystalů znamená přesycení moči krystalotvornými látkami. Tento proces je považován za první stupeň tvorby močového kamene. Jedinci s urolitiázou mívají v moči víc krystalů než populace bez urolitiázy. Krystaly se nejprve vyskytují jako volné, poté se shlukují. Hlavním důvodem vzniku konkrementů je deficit inhibitorů krystalizace (STEJSKAL, 2007). Vlastní etiopatogeneze UL není zcela známa, ale je zjištěna řada etiopatogenetických činitelů, které se na procesu vzniku konkrementu podílejí (KAWACIUK, 2000). Multifaktoriální teorie předpokládá, že příčina vzniku mají vliv dvě velké skupiny faktorů, a to vnitřní a vnější. Vnitřní faktory jsou souhrnem dědičných biochemických nebo anatomických vlastností každého organizmu. Zahrnují etnické, rasové, familiární vlivy a vrozené fyziologické nebo anatomické predispozice k tvorbě močových konkrementů. Vnější faktory jsou naopak souhrnem vlivů okolního prostředí. Zahrnují místní klima, kvalitu pitné vody, dietní režim. Vliv má i přítomnost nebo chybění některých stopových prvků v potravinách nebo pitné vodě a faktory sociologické (VESELSKÝ, 2007). Faktory vzniku urolitiázy: 1) Obstrukční uropatie – vrozené, získané nebo funkční poruchy, které vyvolávají stázu či zpomalení proudění moči jsou jedním z hlavních příčin vzniku urolitiázy. 2) Přesycení moče litogenními látkami vznikne u metabolické poruchy, nebo nadměrným přívodem potravou. Též u poruch gastrointestinálního traktu, nebo působení některých léků. 18 3) Změny pH moče a močová infekce. Rozpustnost většiny litogenních látek ovlivňuje pH moče. Fyziologické pH moče se pohybuje v rozmezí mezi 4,5 – 7,0. Při nízkém pH moče klesá rozpustnost kyseliny močové a cystinu, vysoké pH moče podporuje vznik kalcium – fosfátových a struvitových konkrementů. Bakterie s vysokou ureolytickou schopností výrazně alkalizují moč vznikajícím amoniakem a vytvářejí podmínky k precipitaci karbonátů a fosfátů. 4) Nedostatek inhibitorů krystalizace, při nedostatku obranných mechanizmů. Saturace moče kamenotvornými látkami se výrazně zvyšuje při nízké diuréze (u poruch vodního hospodářství, při febrilních stavech, u chorob se ztrátami vody u zvracení nebo průjmy) a stáze moče. 5) Faktory geografické, existuje geograficky významná distribuce četnosti výskytu litiázy i výskytu typů litiázy. Vysoká incidence urolitiázy je v USA, Velké Británii a na Středním východě. Vyšší je i ve střední Evropě, Číně nebo Indii. Nízká incidence je ve Střední a Jižní Americe a v Africe. V geografické přítomnosti jednotlivých typů litiázy se projevuje vliv řady vnitřních a v nějších faktorů, především dietní návyky. S místem výskytu se mění také kvalitativní složení kamenů. 6) Faktory rasové, v Africe u černochů se vyskytuje litiáza zřídka. Příčinou je snad vyšší vylučování magnezia a sodíku do moče a zvýšená aktivita ochranných koloidů v moči nebo snad po generace děděné vlivy genetické. (KAWACIUK, 2000) Existují výrazné geografické rozdíly v četnosti a složení močových konkrementů. Je znám nízký výskyt u severoamerických indiánů, u černošské populace v Africe a Americe, stejně jako u cikánské populace v Evropě. Na druhé straně se dědičná závislost promítá do vysoké incidence urolitiázy u Euroasiatů (STEJSKAL, 2007). 19 7) Faktory klimatické, zvýšená teplota okolního prostředí bývá rizikovým faktorem, který zvyšuje perspiraci a dehydrataci a podmiňuje vznik konkrementů. Přesto existují oblasti s horkým klimatem a populací domorodců, kteří trpí urolitiázou minimálně (KAWACIUK, 2000). Urolitiáza se často vyskytuje v létě. Arabové mívají častější výskyt renálních kolik za Ramadánu, když omezují příjem tekutin (STEJSKAL, 2007). 8) Faktory sociologické, důležitým aspektem urolitiázy je příjem tekutin. Okolní prostředí, rodinná výchova, dědičné vlivy a další faktory jsou spoluodpovědné za různé návyky konzumace tekutin. Určitý vliv má i charakter zaměstnání. Vyšší výskyt litiázy je u pracovníků v horkých provozech, u sedavých zaměstnání nebo u lidí vystavených častému stresu (KAWACIUK,2000). 20 4 SYMTOMATOLOGIE Typickým příznakem urolitiázy je bolest. Má charakter renální koliky. Bolest začíná náhle, je krutá a je lokalizována v krajině ledviny. Příčinou je roztažení pánvičky nebo močovodu, která dráždí nervová zakončení. Napomáhá k tomu místní dráždění sliznice konkrementem. Tuto typickou bolest mohou zapříčit pohyblivé menší konkrementy. Větší volné konkrementy vyvolají bolesti v bederní krajině, často při pracovní zátěži či při pohybu). Bolesti jsou provázeny nevolností a zvracením. Nemocný neustále mění polohu, stále se pohybuje, chodí, nemůže najít úlevovou polohu. Kámen v pánvičce nebo kalichu nemusí činit větší potíže, kdy se jedná o tzv. němý kámen. Může způsobit lehké nefralgie, nekolikovitá, tupá bolest v bederní krajině způsobená zvýšením napětí pouzdra ledvin. Jedná se o méně častý projev urolitiázy (MICHALSKÝ et al., 2011). Dalším příznakem mohou být dysurické potíže, ale nemusejí být projevem litiázy. Při poloze konkrementu v močovodu v blízkosti močového měchýře může mít nemocný polakysurii. Močení může být bolestivé (KAWACIUK, 2000). Častým příznakem provázejícím toto onemocnění je mikroskopická nebo makroskopická hematurie. Provází všechny volné konkrementy. Nepřítomnost hematurie litiázu nevylučuje, může se jednat o kompletní blokádu močových cest (MICHALSKÝ et al., 2011). 21 5 DIAGNOSTIKA UROLITIÁZY Tvorba močového kamene závisí na koncentraci inhibitorů krystalizace a pH moči. Pro správnou diagnostiku příčiny vzniku konkrementu v močových cestách je potřebná znalost anamnézy, klinické vyšetření (zobrazovací diagnostika a laboratorní testy) (STEJSKAL, 2007). Při vyšetření je prokazatelná bolestivost ledviny při palpaci a je bolestivý poklep na bederní krajinu nazývaný tapotement (STEJSKAL, 2007). Základním vyšetřením je sonografické vyšetření, které bývá pro svoji neinvazivnost prvním zobrazovacím vyšetřením. Prokáže nekontrastní konkrementv ledvinné pánvičce, konkrement v močovodu je při sonografii většinou neprokazatelný. Hlavním přínosem je průkaz městnání moči nad konkrementem. U nekontrastních konkrementů se dá odlišit sonograficky odlišit nádor dutého systému ledviny. Toto vyšetření je nezastupitelné u nemocných alergických na kontrastní látky nebo v těhotenství. (MICHALSKÝ et al., 2011). Mezi další zobrazovací metody patří nativní nefrogram, nativní snímek ledviny vleže. RTG zobrazí pouze kontrastní konkrementy kalcium oxalátové, kalciumfosfátové, smíšené nebo cystinové, které tvoří na snímku stín (DVOŘÁČEK, 1999). Intravenózní vylučovací urografie (IVU) diagnostikujeme RTG nekontrastní konkrementy z kyseliny močové jako projasnění v kontrastní náplní dutého systému ledviny nebo močových vývodných cest. Prokáže polohu i nekontrastního konkrementu, dilataci dutého systému i to, zda je blokován odtok moči. Při renální kolice IVU neprovádíme. Protože ledvina hůře vylučuje. IVU je vyšetření ledvin, močových cest a močového měchýře. Dává nám informace o vylučovací schopnosti ledvin i o anatomickém obrazu odvodných močových cest, včetně močového měchýře. Patří k základním vyšetřovacím metodám v urologii. 22 Vyšetření se provádí na skiagrafickém pracovišti. Při vyšetření je pacient zatížen dávkou RTG záření, které ho nijak neohrožuje. Vyšetření se provádí pozitivní kontrastní látkou (látka, která absorbuje více RTG záření než okolní tkáň), organickou sloučeninou jodu. Používají se kontrastní látky: Telebrix, Ultravist, Iomeron (KAWACIUK, 2000). Průběh vyšetření: Obnažený do poloviny těla se pacient položí na vyšetřovací stůl. RDG asistent zhotoví nativní snímek. Následně lékař aplikuje kontrastní látku pacientovi do žíly. Asistent zhotovuje v určitých časových intervalech snímky, na kterých se sleduje vylučování kontrastní látky z ledvin až do močového měchýře. Vyšetření končí snímkem po vymočení. Ženy v reprodukčním věku se mohou podrobit vyšetření pouze po konzultaci ošetřujícího lékaře s lékařem Radiodiagnostického oddělení (MICHALSKÝ et al., 2011). Počítačová tomografie (CT) prokáže i nekontrastní konkrement. Znázorní parenchym, patologické změny v okolí ledviny a v malé pánvi. Provádí se kontrastní i nekontrastní CT vyšetření (MICHALSKÝ et al., 2011). Spirální nativní CT břicha a pánve v poslední době získává větší význam v diagnostice urolitiázy. Je to nejrychlejší metoda pro diagnostiku u pacientů s renální kolikou. Většina konkrementů je viditelná na CT. Kontraindikací CT je kontrastní látky u pacientů alergických na kontrastní látky (VIDLÁŘ, A., Medicína pro praxi 2007). Dalšími vyšetřovacími metodami je vyšetření biochemické a hematologické. Mezi biochemické vyšetření patří odběr krve, kdy se zjišťuje hodnota urey, kreatininu, iontů (Ca, P, Na, Cl, K, Mg), kyseliny močové a zánětlivých parametrů FW, CRP. Mezi hematologické vyšetření krevního obrazu. Při vyšetření moče na moč + sediment se zjišťuje přítomnost erytrocytů, leukocytů, někdy drť s krystaly oxaláty, uráty. Při zánětu bakterie, kdy se moč posílá na mikrobiologické vyšetření (VIDLÁŘ, A., Medicína pro praxi 2007). 23 6 LÉČBA UROLITIÁZY Cílem léčby močových konkrementů v akutním stavu je uvolnění močové obstrukce, zbavení nemocného potíží a zabránění komplikací. Snaha je odstranit konkrementy a zachovat dobrou funkčnost a morfologický stav ledvin a močových cest (PETŘÍK, A., Urologie pro praxi.cz, 2011). Terapii urolitiázy lze rozdělit na konzervativní a chirurgickou. 6.1 KONZERVATIVNÍ LÉČBA Pro konzervativní léčbu jsou vhodné drobné konkrementy, dále pak konkrementy z kyseliny močové a asymptomatická litiáza. Léčba zahrnuje tišení bolesti, které bývají intenzivní (PETŘÍK, A., Urologie pro praxi, 2011). Při konzervativní léčbě je snaha o spontánní odchod konkrementu. Podávají se spasmolytika jako Novalgin, Buscopan, Papaverin, No-Spa, Algifen, nesteroidní antiflogistika Indometacin, Diclofenac. Při nedostatečné účinnosti se podávají opiáty Dolsin či Dipidolor a infuze s Mesocainem. Úlevu od bolesti může přinést i horká koupel. Spontánní odchod konkrementu lze usnadnit chůzí, dostatečným pitím (STEJSKAL, 2007). Je-li konkrement vymočen, je nutno chemicky vyšetřit jeho složení. Poté se volí další režimová opatření a medikamentózní léčba tzv. metafylaxe urolitiázy. Cílem je zabránit recidivě onemocnění. Někdy j indikována medikamentózní léčba, kdy se podává alopurinol k ovlivnění metabolismu kyseliny močové či pyridoxin při hyperoxalurii (VESELSKÝ, 2007). Chemolýza je označení procedur jejímž cílem je rozpuštění konkrementu v močových cestách. Pro indikaci je potřeba vědět složení kamene. Chemolýzu lze provést u urátových kamenů, méně u fosfátových a cystinových konkrementů (STEJSKAL, 2007). 24 6.2 CHIRURGICKÁ LÉČBA K chirurgické léčbě se přistupuje, pokud nelze močový konkrement vymočit spontánně. Chirurgická léčba se dá rozdělit na operace otevřené a operace endoskopické. Operace endoskopické Endoskopickým metodám je dnes dávána přednost při léčbě urolitiázy vždy tam, kde konkrement neodejde spontánně močovými cestami. Ureterorenoskopie (URS ) - odstranění konkrementu (kamene) z močovodu a ledvin, odebrání histologie z horních cest močových, pouhá diagnostická ureterorenoskopie. Operace je prováděna přes močovou trubici, kudy je zavede nástroj (cystoskop) do močového měchýře a poté do jednoho z močovodů. Po lokalizaci překážky (nejčastěji kamene) je tento zachycen do speciálního košíku a celý vyjmut. Pokud to jeho velikost nedovoluje, je rozdrcen na drobnější části a ty vyjmuty nebo vsunuty do dutého systému ledviny. Na závěr je obvykle umístěn do močovodu JJ stent (dutá trubička), jejíž jeden konec je v močovém měchýři a druhý v ledvině. Ta usnadňuje průchod moče z ledviny do měchýře. Na závěr je zavedena močová cévka do močového měchýře. Pacient je po operaci umístěn na pooperační pokoj urologického oddělení. má zaveden PMK. Další den již tráví na běžném lůžku a bývá obvykle plně mobilní (STEJSKAL, 2007). Pig tail – uretrální stent Ureterální stenty jsou užívány k zajištění derivace moči močovodem nebo k jeho dlahování (splintingu) po operaci. Jejich proximální konec je stočen v ledvinné pánvičce, distální v močovém měchýři; tvar zakončení stentu (pig-tail, J-stent, multicoil) brání jeho dislokaci. Je to zavedení drénu ve tvaru prasečího ocásku do ledviny přes kůži, to zajistí odtok moče z ledviny (MICHALSKÝ et al., 2011). 25 Punkční nefrostomie - PPNS- jde o drenáž dutého systému ledviny navenek. Podultrazvukovou kontrolou v poloze na břiše se zavede přes kalich do pánvičky speciální dutá jehla. Přes tuto jehlu je pak zaveden drátěný vodič a po něm je do pánvičky zavedena nefrostomie, dutá hadička na konci stočená. Pomocí nefrostomie je moč z ledviny jímána mimo tělo do sběrného sáčku (URBAN, 1994). Perkutánní extrakce konkrementu – PEK - cílem je odstranění celého kamene nebo jeho části. Operace se skládá ze 2 částí. Nejdříve v poloze na zádech je přes močovou trubici zaveden nástroj (cystoskop) do močového měchýře a z něj je zavedena do jednoho z močovodů cévka tenkého průměru do ledviny. Touto cévkou pak proudí kontrastní látka, která umožní operatérovi vidět dutý systém ledviny pod rentgenovým přístrojem. Poté, po přetočení pacienta na břicho, se provede vpich jehlou za kontroly rentgenovým přístrojem dutého systému ledviny a následně se vytvoří kanál systémem dilatátorů průměru asi malíku v místě bedra. Po zavedení pracovního nástroje a lokalizaci kamene se tento vyjme celý. Pokud to velikost nedovoluje, kámen se drtí většinou pomocí speciálního kladiva. Po rozdrcení se části kamene vyjmou a nakonec se zavede tuhá trubice (nefrostomie) ledviny, která slouží k odtoku moče a krevních sraženin. Trubice je svedena do sběrného sáčku. Po operaci je pacient převezen na pooperační pokoj urologického oddělení, po normalizaci stavu je umístěn na běžné lůžko oddělení. Mobilizace je možná již následující den po výkonu. Jakmile je tekutina (moč), která odchází do trubice žlutá, bez příměsí krve, je možno svod uzavřít a následující den odstranit. Toto se děje asi 2. – 4. pooperační den. Pokud nejsou komplikace, pacient je propuštěn následující den do domácího léčení. (MICHALSKÝ et al., 2011). Litotripse extrakorporální rázovou vlnou – LERV Cílem operace je desintegrace (rozbití) kamene v ledvině nebo v močovodu. Je to moderní metoda bez řezu na kůži a použití optických přístrojů. Jedná se o mimotělní rozdrcení kamene rázovými vlnami. Rentgenovým přístrojem se zaměří kámen a za pomoci rázových vln, které vycházejí z přístroje mimo tělo pacienta a jsou fokusovány (sbíhají se) do ohniska, které leží v lokalizaci kamene, dojde k postupnému rozbití kamene, jehož fragmenty poté odcházejí přirozenou cestou při močení (SLEZÁKOVÁ et al., 2007). 26 Operace otevřené Klasickou operací se dnes odstraňují konkrementy jen u malé části nemocných. Pyelolitotomie – odstranění kamene z pánvičky ledviny Ureterolitotomie – odstranění kamene z močovodu Odstranění kamene otevřenou operační cestou, tedy řezem v oblasti lokalizací kamene. Tento druh operace se provádí v případě, že nelze kámen odstranit endoskopickou technikou. Způsob provedení záleží na uložení kamene (v ledvině nebo v močovodu). Provádí se kožní řez na levé nebo pravé polovině břicha nebo podžebří na boku. Po protětí břišní stěny a lokalizaci kamene se protne močovod nebo pánvička ledviny, vyjme se kámen a močovod nebo pánvička se sešijí. Je zaveden drén do dutiny břišní. V některých případech v močovodu ponecháme JJ stent (perforovaná hadička), jejíž horní konec je stočen v ledvinné pánvičce a dolní konec v močovém měchýři. Toto slouží k usnadnění odvodu moče z pánvičky do močového měchýře a s odstupem několika týdnů po operaci je cystoskopicky odstraněna. Na závěr operace je zavedena močová cévka do močového měchýře (KAWACIUK, 2000). Po operaci je pacient umístěn na pooperační pokoj oddělení, a pokud nemá komplikace, další den je umístěn na běžný pokoj. Postupně je odstraněna močová cévka a drén. Asi 8. – 10. den po operaci se odstraňují stehy z operační rány (VESELSKÝ, 2007). Cystolitotomie se samostatně prakticky neprovádí. Chirurgické otevření močového měchýře za účelem vynětí močového kamene (MICHALSKÝ et al., 2011). 27 7 OŠETŘOVATELSVÍ A OŠETŘOVATELSÝ PROCES „Ošetřovatelství je vědní disciplína integrující poznatky z přírodních, humanitních a společenských vědních oborů. Má pomáhat nemocným i zdravým vykonávat činnost prospívající zdraví, uzdravování nebo zajištění klidné smrti, kterou by vykonávali bez pomoci, kdyby měli potřebnou sílu, vůli a znalosti. Stejně je úkolem sester pomoci nemocným získat co nejrychleji soběstačnost“ (BOROŇOVÁ J., 2010, s. 8). Cílem ošetřovatelství je systematicky vyhledávat potřeby nemocného a komplexně je uspokojovat s ohledem na individualitu každého člověka k jeho individuální kvalitě života, vedoucí k udržení nebo navrácení zdraví, zmírnění fyzické i psychické bolesti v průběhu umírání. K dovršení cíle jsou soustředěny všechny ošetřovatelské činnosti, které přispívají k podpoře a udržení zdraví, zabraňují vzniku onemocnění, snaží se předcházet onemocnění, snaží se o podporu soběstačnost. Pokud toho není možno dosáhnout, ošetřovatelské činnosti člověku zajišťují odpovídající péči a doprovázejí ho při umírání a klidné a důstojné smrti. Cílem je udržení dobrého zdravotního stavu a zlepšení kvality života každého člověka, rodiny a komunity ( BOROŇOVÁ, 2010). Ošetřovatelství vychází z holistického neboli celostního přístupu k člověku, k rodině, skupinám. Je založené na individualizované péči. Má velký význam pro pokrok a úspěšnost medicínských oborů, ale mí i morálně-etickou hodnotu pro člověka, a to především pro jeho spokojenost, aby mohl žít bez obav, aby se nebál, že zůstane sám v bolestech, utrpení a umírání (FARKAŠOVÁ, 2006). 28 Charakteristickým rysem dnešního moderního ošetřovatelství je systematické hodnocení a plánovité uspokojování potřeb nemocného člověka. Toto uspokojování potřeb se realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu, který zahrnuje systém kroků a postupů při ošetřování nemocného (DOENGES et. al., 2001). ,,Ošetřovatelský proces je racionální metoda poskytování ošetřovatelské péče. Představuje sérii plánovaných činností a myšlenkových algoritmů, kteří ošetřovatelští profesionálové používají k posouzení stavu individuálních potřeb klienta, rodiny, nebo komunity, k plánování, realizaci a vyhodnocování účinnosti ošetřovatelské péče“ (MAREČKOVÁ et al., 2005, s. 37). Pojem ošetřovatelský proces vznikl v padesátých letech dvacátého století. Jako první tento termín použila sestra Hallová v roce 1955. Americká asociace sester v roce 1973 popsala ošetřovatelský proces a rozdělila jej do čtyř kroků. Až roku 1982 definovala National Council of State Boards v USA pět kroků ošetřovatelského procesu (MAREČKOVÁ et al., 2005). Ošetřovatelský proces se skládá z pěti kroků: posuzování, diagnostika, plánování, realizace a vyhodnocení. První krokem je posuzování. Je to sběr informací o aktuálním stavu nemocného, rodiny či komunity. Sběr údajů můžeme uskutečnit pozorováním, rozhovorem. Druhou fází je diagnostika, kdy sestra definuje aktuální či potencionální zdravotní problémy a formuluje ošetřovatelské diagnózy. Třetím krokem je plánování, vytyčení ošetřovatelských strategií, intervencí, ošetřovatelské výkony s cílem redukce, prevence, eliminace zdravotních problémů nemocného, které byly zjištěny. Jde o plánování ošetřovatelské péče, kam se zařazují i cíle krátkodobé a dlouhodobé. Realizace, čtvrtý krok ošetřovatelského procesu, je provedení naplánovaných intervencí ve spolupráci s pacientem, jeho rodinou, s jeho ošetřujícím lékařem a dalším zdravotnickým personálem. Poslední fází je vyhodnocení, jde o vyhodnocení naplánovaných cílů, zda jich dosaženo a do jaké míry. Pokud není některý z cílů splněn, ošetřovatelský proces pokračuje a sestra musí přehodnotit pacientovi potřeby, intervence i cíle (BOROŇOVÁ, 2010). 29 8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S UROLITIÁZOU IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: H. K. Pohlaví: muž Datum narození: 1939 Věk: 75 Adresa bydliště a telefón: Praha Adresa příbuzných: Praha RČ: ---- Číslo pojišťovny: 207 Vzdělání: vyučen Zaměstnání: důchodce Stav: ženatý Státní příslušnost: česká Datum přijetí: 08.02.2014 Typ přijetí: plánovaný Oddělení: urologické Ošetřující lékař: ---- Důvod přijetí udávaný pacientem: - bolesti v bedrech, mikroskopická hematurie Medicínská diagnóza hlavní: - N20.0 Nephrolithiasis callicis l. sin - N20.0 Nephrolithiasis l. dx Medicínské diagnózy vedlejší: - I 10 Hypertenzní nemoc - N40 Hyperplázie prostaty - E780 Hypercholesterolemie 30 VITÁLNÍ FUNKCE PŘI ŘIJETÍ TK: 135/80 Výška: 180 cm P: 80/min. Hmotnost: 89 kg D: 18/min. pravidelný BMI: 27,5 - nadváha TT: 36,6 °C Pohyblivost: bez omezení Stav vědomí: při vědomí, orientovaný Krevní skupina: B, Rh + Nynější onemocnění: - Pacient je plánovaně přijat k PEK l. sin pro odlitkovou lithiasis dolního kalichu vlevo, Informační zdroje: - Informace byly získány z dokumentace, z rozhovoru s pacientem, od sester pracujících na urologickém oddělení. ANAMNÉZA RODINNÁ ANAMNÉZA: Matka: nevýznamná Otec: nevýznamná Sourozenci: bratr - zdráv Děti: dcera - zdráva OSOBNÍ ANAMNÉZA: Překonané a chronické onemocnění: běžná dětská onemocnění, hypertenzní nemoc, hypercholesterolemie, divertikuloza sigmatu, hyperplazie prostaty Hospitalizace a operace: 12/2011 operace ilea, st.p. OE l dx pro tumor, 06/2008 st. p. operace močovodu v levo – zavedení stentu, 08/2008 reoperace Úrazy: fraktura l lokte v dětství Transfúze: 0 Očkování: běžná očkování dle očkovacího kalendáře 31 LÉKOVÁ ANAMNÉZA Název léku Forma Síla Dávkování Skupina AMLOZEK Tbl. 10 mg 1-0-0 Vasodilatancia TORVAZIN Tbl. 10 mg 0-0-1 Hypolipidemikum DETRALEX Tbl. 500 mg 2-0-0 Vazoprotektivum Fragmin s.c. 5000 j á 24 hod Antikoagulancia ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA: Léky: cotrimoxazol - antibiotikum Potraviny: 0 Chemické látky: 0 Jiné: 0 ABÚZY: Alkohol: příležitostně Kouření: 0 Káva: 1 šálek denně Léky: jen chronická medikace Jiné drogy: 0 SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA: Stav: ženatý Bytové podmínky: dobré, panelový dům, bydlí ve třetím patře, bydlí s manželkou Vztahy, role, a interakce: v rodině: vztahy v rodině dobré mimo rodinu: mimo rodinu dobré Záliby: četba, křížovky, Volnočasové aktivity: posezení s přáteli, práce na zahrádce PRACOVNÍ ANAMNÉZA: Vzdělání : vyučen Pracovní zařazení: důchodce 32 Důchod: starobní Vztahy na pracovišti: vždy byly dobré Ekonomické podmínky: přiměřené, dobré SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA: - Ateista POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne: 11. 02. 2014 HLAVA A KRK: Objektivně: Hlava: Poklepově a na pohmat nebolestivá, deformity nepřítomné. Oči: oční štěrbiny souměrné, bulby ve středním postavení, zornice okrouhlé, skléry bílé, spojivky růžové. Dutina ústní: rty souměrné, růžové bez cyanózy, vlhké, bez povlaku. Jazyk plazí ve střední čáře, vlhký bez povlaku. Sliznice vlhké růžové bez povlaku. Chrup: sanován. Faryngeální oblouky a tonzily klidné, nepovlečené, bez známek zánětu, orofarynx klidný, bez zánětu. Uši a nos: bez výtoku. Krk: souměrný, šíje volná, neoponuje. Pulzace karotid hmatná, symetrická, bez hmatných vírů a šelestů. Náplň krčních žil nezvýšená, štítná žláza na pohled a pohmat nezvětšená. Lymfatické uzliny nezvětšeny. Subjektivně: ,,Hlava mě nebolí, krk mám trošku ztuhlý, když dlouho ležím.“ HRUDNÍK A DÝCHACÍ SYSTÉM: Objektivně: Hrudník: symetrický, klenutý, bez změn tvaru a postavení, bez deformit, lymfatické uzliny nehmatné. Dýchací systém: Poklep nad plícemi jasný, nezvučný, poslechově dýchání nad velkými dýchacími cestami trubicové, nad plícemi oboustranně sklípkové, bez vedlejších patologických fenoménů v celém rozsahu, fyziologický poměr trvání inspíria a expiria. Subjektivně: ,,Potíže s dýcháním nemám “ 33 SRDEČNÍ A CÉVNÍ SYSTÉM: Objektivně: Srdce: úder hrotu neviditelný, nehmatný. Srdce poklepově nezvětšeno, akce pravidelná, ozvy ohraničené, bez šelestů. Subjektivně: „Myslím, že nemám žádný problém.“ BŘICHO A GIT: Objektivně: Břicho souměrné, v nivo, dýchací pohyby viditelné v celém rozsahu. Stěna pevná, bez edému, bez jizev. Břicho měkké, prohmatné, palpačně a poklepově nebolestivé, povrchová a hluboká palpace bez hmatné resistence, bez známek peritoneálního dráždění. Slyšitelná klidná peristaltika. Játra poklepově a pohmatově nezvětšena. Inguinální uzliny nezvětšeny. Slezina pohmatově a poklepově nezvětšena. Subjektivně: ,,Břicho mě nebolí, ale trpím nadýmáním, když sním papriku, stolici mám pravidelnou.“ MOČOVÝ A POHLAVNÍ SYSTÉM: Objektivně: Ledviny nehmatné, nebolestivé, močový měchýř nehmatný, varle vpravo chybí, vlevo bez patologického nálezu. Nyní zavedena nefrostomie, která odvádí slabě růžovou moč, zaveden permanentní močový katétr – odvádí žlutou moč Subjektivně: ,,Pobolívá mne v boku okolo vývodu.“ 34 KOSTERNÍ A SVALOVÝ SYSTÉM: Objektivně: Zakřivení páteře fyziologické. Kostra a svalstvo přiměřeně vyvinuty. HK souměrné. DK aktivní a pasivní pohyblivost v kloubech celkem dobrá, nebolestivá, šlachové reflexy výbavné. Končetiny bez otoků, vpravo klidné varixy a známky chronické žilní nedostatečnosti, bez známek tromboembolické nemoci. Subjektivně: ,,Jak nyní více ležím, bolí mě záda.“ NERVOVÝ A SMYSLOVÝ SYSTÉM: Objektivně: Orientace v čase, místě, prostoru i osobě. Lucidní, spolupracující. Brýle na čtení. Subkektivně: ,,Mám brýle na čtení.“ ENDOKRINNÍ SYSTÉM: Objektivně: Lymfatické uzliny nezvětšeny, endokrinní žlázy bez vnějších projevů,. Subjektivně: ,,Žádné obtíže nemívám.“ IMUNOLOGICKÝ SYSTÉM: Objektivně: Bez obtíží. V minulosti prokázána alergie na Cotrimoxazol. Subjektivně: ,,Mám alergii na jedny antibiotika, jinak myslím, že žádné potíže nemám.“ KŮŽE A JEJÍ ADNEXA: Objektivně: Turgor v normě. Bez známek ikteru a cyanózy, kůže v normě. Pacient má zavedený PŽK. Subjektivně: ,,Žádné potíže nemívám.“ 35 AKTIVITY DENNÍHO ŽIVOTA STRAVOVÁNÍ: Objektivně: Pacient nyní po operaci na dietě číslo 1. Subjektivně: „Jídlo mi chutná, doma i vařím. Tady v nemocnici mi toho zatím k jídlu ještě moc nedali.“ PŘÍJEM TEKUTIN Objektivně: Pacient pije čaj a neperlivou vodu. Sleduje se bilance tekutin. Subjektivně: „Doma vypiji okolo 1,5 l tekutin.“ VYLUČOVÁNÍ MOČE Objektivně: Pacient močí pomocí permanentního močového katétru. Subjektivně: „Doma jsem potíže s močením neměl, jen občas se v moči objevila krev. Nyní zde v nemocnici mám cévku.“ VYLUČOVÁNÍ STOLICE Objektivně: Pacient zatím bez stolice. Druhý pooperační den. Subjektivně: „Doma stolice bez potíží, chodím každý den. Co jsem po operaci, tak jsem zatím stolici neměl. 36 SPÁNEK A BDĚNÍ Objektivně: V nemocnici porucha kvality spánku, nemocný se v noci často budí, cítí se unavený. Subjektivně: „Doma spím bez problémů. V nemocnici to není ono, přes noc se často probouzím a pak se cítím unavený.“ AKTIVITA A ODPOČINEK Objektivně: Pacient má na nočním stolku knihu, sleduje televizi. Dnes s rehabilitační sestrou rehabilitoval vstávání z lůžka, chůze po pokoji. Subjektivně: „Doma rád čtu, luštím křížovky. Když to jde, rád něco dělám na zahrádce, rád chodím na procházky. V nemocnici si krátím čas křížovkami, čtením a díváním se na televizi. Už jsem začal pomalu rehabilitovat pod dozorem rehabilitačního pracovníka a dnes jsem se i trochu prošel.“ HYGIENA Objektivně: Hygiena včera prováděna s dopomocí sestry, dnes pacient zvládnul samostatně. Subjektivně: „Tady mi pomáhala včera sestřička. Jinak doma bez problému zvládám sám.“ SAMOSTATNOST Objektivně: Pacient je soběstačný, vyžaduje minimální dopomoc. Subjektivně: „Doma zvládám vše sám, nemám s ničím potíže.“ 37 POSOUZENÍ PSYCHYCKÉHO STAVU VĚDOMÍ Subjektivně: Pacient při plně vědomí. Objektivně: „Myslím, že vnímám v pořádku.“ ORIENTACE Subjektivně: Pacient orientovaný v místě, čase, osobě. Objektivně: „Orientuji se normálně“ NÁLADA Subjektivně: Pacient relativně optimistický. Objektivně: „Snažím se být v optimistické náladě, jsem pohodář.“ PAMĚŤ Novopaměť Subjektivně: Pacient si pamatuje. Objektivně: „Pamatuji si.“ Staropaměť Subjektivně: Přiměřena věku. Objektivně: ,,Jsem už starší člověk, ale zatím to je s pamětí dobré.“ MYŠLENÍ Subjektivně: Myšlení racionální. Objektivně: „Myslí mi to.“ 38 TEMPERAMENT Subjektivně: Sangvinik, pacient je otevřený. Objektivně: „Převážně jsem sangvinik, ale občas jsem i cholerický, ale to jen výjimečně.“ SEBEHODNOCENÍ Subjektivně: Pacient si důvěřuje. Objektivně: „Jsem realista.“ VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ Subjektivně: Pacient si svého zdraví váží. Objektivně: „Zdraví si vážím.“ VNÍMÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU Subjektivně: Pacient ví o svém zdraví, vnímá to realisticky. Objektivně: „Znám svůj zdravotní stav.“ REAKCE NA ONEMOCNĚNÍ A PROŽÍVÁNÍ ONEMOCNĚNÍ Subjektivně: Pacient reaguje na onemocnění přiměřeně. Objektivně: „Beru to, tak jak to je. Už se stalo a musí se jít dál.“ 39 REAKCE NA HOSPITALIZACI Subjektivně: Nemocný reaguje na hospitalizaci přiměřeně. Objektivně: „Už jsem si tu zvykl, sestřičky jsou příjemné.“ ADAPTACE NAONEMOCNĚNÍ Subjektivně: Pacient se adaptoval na své onemocnění. Objektivně: „Už jsem se s tím smířil.“ PROJEVY JISTOTY A NEJISTOTY Subjektivně: Pacient verbalizuje obavy z budoucnosti. Objektivně: „Vždycky je nějaká nejistota, jak operace dopadne. Nyní mne trochu trápí pobolívání na levém boku.“ ZKUŠENOSTI Z PŘEDCHÁZEJÍCÍ HOSPITALIZACE (iatropatogenie, sorrorigenie) Subjektivně: Pacient neudává negativní zkušenosti z předešlých hospitalizací. Objektivně: „Zatím, vždy když jsem byl hospitalizován, tak se veškerý personál ke mně choval pěkně. Neměl jsem zatím nikdy žádný problém.“ 40 POSOUZENÍ SOCIÁLNÍHO STAVU KOMUNNIKACE VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ Subjektivně: Verbální i neverbální komunikace přiměřená. Řeč jasná, srozumitelná, komunikace bez problémů. Objektivně: „Nemám potíže komunikovat.“ INFORMOVANOST O ONEMOCNĚNÍ, DIAGNOSTICKÝCH METODÁCH, O LÉĆBĚ, O DIETĚ, O DÉLCE HOSPITALIZACE Subjektivně: Nemocný plně informován. Objektivně: „O všem jsem informován, všemu rozumím. Lékař mi vše vysvětlil.“ SOCIÁLNÍ ROLE A JEJICH OVLIVNĚNÍ NEMOCÍ HOSPITALIZACÍ A ZMĚNOU ŽIVOTNÍHO STYLU V PRŮBĚHU NEMOCI A HOSPITALIZACE Primární (role související s věkem a pohlavím) - muž Sekundární (související s rodinou a společenskými funkcemi) – manžel, otec, dědeček Terciální (související s volným časem a zálibami) - pacient Subjektivně: Rodina i přátele nemocného navštěvují denně. V rodině udává dobré vztahy. Objektivně: „Ve své rodině mám oporu, vztahy máme dobré. Mám i pár velmi dobrých přátel, na které se mohu spolehnout.“ 41 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT Ordinovaná vyšetření: Laboratoř: KO Mikrobiologické vyšetření moče Výsledky Kultivační vyšetření moče – negativní Hematologické vyšetření: KO v normě Konzervativní léčba - Dieta: č. 3 - racionální - Pohybový režim: volný - RHB: stoj, chůze s fyzioterapeutem - Výživa: per os Medikamentózní léčba - per os: Název léku Forma Síla Dávkování Skupina AMLOZEK Tbl. 10 mg 1-0-0 vasodilatancia TORVAZIN Tbl. 10 mg 0-0-1 hypolipidemikum DETRALEX Tbl. 500 mg 2-0-0 vazoprotektivum - Intra venózní: Analgin 5 ml, dle potřeby analgetikum, spazmolytikum - Infuze: Isolyte 1000 ml - Per rectum: 0 - Jiná: Fragmin 5000 j, á 24 hodin, antikoagulancium -Mikronebulizace: 0 Chirurgická léčba: Pacient druhý den po operaci, perkutánní extrakci konkrementu l sin. 42 SITUAČNÍ ANALÝZA: Pacient 75 let přijat na urologické oddělení k plánované operaci odstranění konkrementu. Nyní je hospitalizovaný 3 den. Pacient podstoupil plánovanou operaci, nyní 2. pooperační den. Pacient má zavedenou nefrostomii l. sin a PŽK. Močí pomocí PMK. Stolice zatím 0. Pacient byl mobilizován první den po operaci, chodil po chodbě za doprovodu fyzioterapeuta. Hospitalizaci snáší dobře. Verbalizuje noční buzení z důvodu bolesti, cítí se unavený. Udává bolest číslem 4 na číselné 10 stupňové škále bolesti. Pacientovi je podávána medikace per os, i. v., s. c. dle ordinace lékaře. Z důvodu rizika tromboembolické nemoci jsou ordinovány vysoké bandáže do třísel, obou dolních končetin. Pacient je snaživý a spolupracující, snaží se rehabilitovat i sám. Pacient je bez teplot. Hygienu provádí s dopomocí, hodnoceno pomocí ADL testu základních všedních činností dle Barthelové, kde vyšla hodnota 95 bodů ze 100 bodů lehká závislost. TK: 135/85 P: 80/min. D: 18/min. TT: 36,7 °C Souhrn ošetřovatelských problémů, které vyplinuly z ošetřovatelské anamnézy a situační analýzy: bolest, únava deficit sebepéče při hygieně, časté probouzení v noci z důvodu bolest, riziko infekce z důvodu zavedení nefrostomie, PŽK, PMK, narušená integrita tkáně z důvodu nefrostomie a PŽK. V rámci rozboru se věnujeme vybraným ošetřovatelským problémům, které byly řešeny v rámci péče ve dnech 11. – 13. 3. 2014. 43 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ: Ošetřovatelské diagnózy stanoveny dle NANDA International, ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace 2012–2014. AKTUÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY - Akutní bolest 00132 Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort - Narušený vzorec spánku 00198 Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 1: Spánek/odpočinek - Únava 00093 Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 3: Rovnováha energie - Deficit sebepéče při koupání 00108 Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 5: Sebepéče - Narušená integrita tkáně 00044 Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození POTENCIONÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY: - Riziko infekce 00004 Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 1: Infekce - Riziko zácpy 00015 Doména 3: Vylučování a výměna Třída 2: Funkce gastrointestinálního systému 44 Ošetřovatelská diagnóza č. 1: Akutní bolest 00132 Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo potencionálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové poškození, náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným nebo předvídatelným koncem a s trváním kratším než 6 měsíců. Určující znaky: - porucha spánku - kódový/ číselný záznam (např. použití stupnice bolesti) - obličejová maska (grimasa) - narušený vzorec spánku - bolest Související faktory: - původci zranění (související s operačním výkonem) Cíle: - Krátkodobý: Pacient udává zmírnění bolesti alespoň ze stupně 4 na stupeň 2 na 10 stupňové číselné škále bolesti – do 12 hodin. - Dlouhodobý: Pacient nemá bolesti do 5 dnů. Priorita: - Střední Výsledné kritéria: - Pacient je poučen o nutnosti analgetické léčby – do 1 hodiny. - Pacient zná a umí zaujmout úlevovou polohu – do 2 hodin. - Pacient verbalizuje zhoršení bolesti podání analgetik - do 1 hodiny. 45 Plán intervencí: - Zjisti rozsah, stupeň, lokalizaci a charakter bolesti, pomocí 10 stupňové číselné škály a zaznamenej – sestra ve službě, do 1 hodiny. - Pouč pacienta o nutnosti analgetické léčby – sestra ve službě, do 1 hodiny. - Edukuj pacienta o možnostech a metodách zmírnění bolesti – sestra ve službě, fyzioterapeut, do 2 hodin. - Sleduj pacientovu bolest, na 10 stupňové číselné škále bolesti, ale i jeho celkový stav – sestra ve službě, průběžně. - Pečuj o pohodlí a klid pacienta – sestra ve službě, ošetřovatelka, průběžně. - Podávej analgetika dle ordinací lékaře – sestra ve službě, dle ordinací lékaře. - Sleduj žádoucí i nežádoucí účinky léků – sestra ve službě, po podání léků. Realizace: - 7:00 - měření FF. - 7:15 – zjištění rozsahu, stupně, lokalizace a charakteru bolesti + provedení záznamu. - 7:30 – edukace pacienta o analgetické léčbě a možnostech a technikách zmírnění bolesti. - 8:00 – podání analgetik – 1 amp. Analgin 5 ml do 20 ml Fyziologického roztoku i. v. dle ordinací lékaře. - 8:30 – sledování účinků léků a celkového stavu pacienta. - 9:30 – rehabilitace a zajištění pohodlí pacienta. - 12:00 – měření FF + kontrola bolesti. - 13:30 – zajištění pohodlí a klidu pacienta. - 15:30 – podání analgetik dle ordinací lékaře - 1 amp. Analgin 5 ml do 20 ml Fyziologického roztoku i. v. dle ordinací lékaře. - 16:00 – sledování účinku analgetik. - 18:00 – měření FF + kontrola bolesti. Dále ošetřovatelskou péči realizuje personál oddělení. 46 Hodnocení: - 11. 2. 2013 Pacient druhý den po operačním výkonu umí zaujmout úlevovou polohu, je edukován o analgetické léčbě a udává zmírnění bolesti na škále bolesti z čísla 4 na číslo 2. - 13. 2. 2013 Pacient udává zmírnění bolesti z čísla 2 na číslo 0 na 10 stupňové číselné škále bolesti. - Podle všech kritérií můžeme konstatovat, že cíle při dané ošetřovatelské diagnóze byly u pacienta splněny. Ošetřovatelská diagnóza č. 2: Narušený vzorec spánku 00198 Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída1: Spánek/odpočinek Definice: Časově omezená narušení množství a kvality spánku vlivem vnějších faktorů. Určující znaky: - uvádí stavy bdělosti - nespokojenost se spánkem - změna normálního vzorce spánku Související faktory: - neznámé prostředí Cíle:Krátkodobý: Pacient je poučen o možnosti léčby poruchy spánku – do 4 hodin. - Dlouhodobý: Pacient spí klidně celou noc, nebudí se – do 2 dnů. Priorita: - Střední 47 Výsledné kritéria: - Pacient spolupracuje a chce být informován, jak poruchu spánku odstranit – do 4 hodin. - pacientka je seznámena s metodami léčby poruchy spánku (hypnotika, bylinné čaje) do 1 dnů - Pacient se má zajištěné vhodné prostředí pro spaní – ihned Plán intervencí: - Posuď příčiny pacientovi poruchy spánku – sestra ve službě, do 3 hodin. - Edukuj pacientku o metodách léčby poruchy spánku (metody: hypnotika, bylinné čaje, dostatek aktivity přes den) - sestra ve službě, do 1 dne. - Informuj lékaře a pacientově poruše spánku z důvodu bolesti – sestra ve službě, ihned. - Zajisti pacientovi vhodné prostředí (tma, ticho, soukromí) pro spaní – sestra ve službě, ihned. Realizace: - 7:00 – měření FF - 9:00 – plnění ordinací lékaře, zjištění příčin pacientovi poruchy spánku + informovat lékaře. - 12:00 – edukace pacienta o metodách léčby poruchy spánku. - 14:00 – měření FF + plnění ordinací lékaře. - 16:00 – ověření, zda pacient chápe použití možných metod léčby poruchy spánku. - 18:00 – měření FF + plnění ordinací lékaře, příprava pacienta ke spánku. - 19:00 – předání informací sestře, která má noční službu. Dále ošetřovatelskou péči realizuje personál oddělení. Hodnocení: - 11. 2. 2014- Pacient je poučen a zná možnosti, jak se pokusit eliminovat poruchu spánku. - 11. 2. 2014 Dle výsledných kritérií můžeme konstatovat, že krátkodobý cíl byl splněn. - 13. 2. 2014 Pacient verbalizuje zlepšení spánku, probudil se v noci jen jednou. 48 Ošetřovatelská diagnóza č. 3: Deficit sebepéče při koupání Doména 4: Aktivita/ odpočinek Třída 5: Sebepéče Definice: Zhoršená schopnost samostatně provést nebo dokončit aktivity týkající se koupání. Určující znaky: - neschopnost osušit si tělo - neschopnost umýt si tělo Související znaky: - bolest - slabost Cíle: - Krátkodobý: Pacient rozpozná svoje individuální potřeby a slabiny v dané oblasti do 1 dne. - Dlouhodobý: Pacient provádí péči o sebe sama na úrovni svých schopností, dle hodnocení ADL testu, pacient získá 100 bodů = nezávislí, do konce hospitalizace. Priorita: - Nízká Výsledné kritéria: - Pacient dokáže formulovat potřeby a nedostatky v dané oblasti - do 1 dne. - Pacient se zapojuje do péče o osobní hygienu – ihned. - Pacient má zajištěné pomůcky k osobní hygieně – ihned. 49 Plán intervencí: - Respektuj pacientovo a soukromí při provádění hygienické péče sestra ve službě, ošetřovatelka - ihned. - Oceňuj vhodnou formou snahu pacienta zapojit se do péče o vlastní zdraví – sestra ve službě, ošetřovatelka - ihned. - Umožni pacientovi aktivní úlohu při péči včetně dostatku času – sestra ve službě, ošetřovatelka - ihned. - Podporuj pacienta při určení svých potřeb během hygienické péče – sestra ve službě, ošetřovatelka - ihned. - Zajisti, aby pacient měl pomůcky k hygienické péči – sestra ve službě, ošetřovatelka - ihned. Realizace: - 6:30 – Kontrola zda má pacient veškeré potřebné pomůcky k ranní hygieně. - 6:40 – Doprovod do koupelny a dopomoc při ranní hygieně. - 18:00 – Doprovod do sprchy a dopomoc při hygieně. Dále ošetřovatelskou péči realizuje personál oddělení. Hodnocení: - 11. 2. 2014 Pacient dokázal rozpoznat svá slabá místa při provádění osobní hygieny. - 12. 2. 2014 Třetí pooperační den nemocný nevyžadoval žádnou dopomoc při provádění osobní hygieny. - 13. 2. 2014 Nemocný měl vždy dostatek vlastních hygienických potřeb. - 13. 2. 2014 Při novém hodnocení ADL testu, vyšlo 100 bodů, což znamená zcela nezávislí. Se srovnáním s prvním hodnocením prováděného 11. 2. 2014, kdy vyšlo 95 bodů, které znamená lehkou závislost, došlo k obnově samostatnosti. 50 9.1 ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Pacient byl přijat k plánovanému operačnímu výkonu. Celková pooperační léčba proběhla bez komplikací, nedošlo k žádné infekci. Pacient byl poučen o svém zdravotním stavu, hospitalizaci snášel dobře. Byl edukován o dodržování pitného režimu, snažil se denně vypít dva litry čisté vody. Stanovili jsme si ošetřovatelské diagnózy a pomocí intervencí jsme je realizovali. Pacient udával bolest číslem 4 na 10 stupňové číselné škále. Pomocí analgetik a postupným zlepšováním celkového stavu pacienta bolest zcela vymizela a cíl tak byl splněn. V prvních dnech po operaci měl pacient potíže se spaním, nemohl spát z důvodu bolesti, cítil se unavený. Pomocí naplánovaných intervencí a odstraňováním bolesti pomocí analgetik pacient čtvrtý pooperační den udával zlepšení spánku, necítil se unavený a spal celou noc. Pacient se sám aktivně podílel na pooperační péči a rekonvalescenci. První dva dny po operaci nemocný potřeboval dopomoc při osobní hygieně, dle hodnocení ADL testu, prováděného druhý pooperační den vyšlo 95 bodů, které znamená lehkou závislost. Postupným zlepšováním celkového stavu pacient třetí pooperační den nevyžadoval žádnou dopomoc. Bylo provedeno nové hodnocení ADL testu, kdy vyšlo 100 bodů, což znamená nezávislost. Pacient hodnotil ošetřovatelskou péči a přístup jak lékařů, tak i sester velmi kladně. 51 9.2 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Důležitou roli v péči o pacienta hrají sestry. Ty jsou s pacientem téměř 24 hodin denně a jsou tak jedním ze spojovacích článků, které informují u účinku dané léčby. Pacienti s urolitiázou představují významnou součást každodenní urologické praxe. Důležitou součástí léčby urolitiázy je sekundární prevence vzniku recidivy konkrementu. Prevence spočívá v pravidelném a zvýšeném přívodu tekutin (Příloha B). Dále v dietním režimu, jehož základními rysy jsou: snížení příjmu živočišných bílkovin, střídmý příjem mléčných výrobků, zvýšení příjmu vlákniny, omezení alkoholu a nadměrného solení. Doporučováno je také více pohybu a u pacientů s nadváhou redukce hmotnosti (Příloha C). Všeobecná doporučení pro pacienta: - Podpora pozitivního myšlení; zájem o podporu a udržení zdravého života. - Dodržovat zásady zdravé životosprávy. - Dodržovat pitný režim, pít čistou vodu, alespoň 2 litry denně - Omezit alkohol - Nebát se vyhledat a požádat o lékařskou pomoc. Všeobecná doporučení pro rodinu: - Přizpůsobení celé rodiny stravovacího režimu (je-li to možné). - Nevyčleňovat nemocného ze společenského kolektivu. - Trpělivost všech členů rodiny. - Nepřetěžovat pacienta fyzickými a psychickými požadavky. Všeobecná doporučení pro sestry (zdravotníky): - Edukovat nemocného a i jeho rodinu o zdravém životním stylu (výživě a zdravé životosprávě). - Poskytovat pacientům praktické rady, vysvětlení, zodpovídat otázky, kterým nerozumí. - Být oporou pacientům i jeho rodině po celou dobu hospitalizace. - Získat si pacientovu důvěru. - Pomáhat pacientovi a všem členům rodiny se vyrovnávat se stresem. 52 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo informovat nejen o onemocnění, ale i poukázat na potřeby pacientů s tímto onemocněním a poukázání na dietní opatření při vzniku a po vyléčení onemocnění Pacienti s jakýmkoli onemocněním mají své individuální požadavky a potřeby, které je třeba uspokojovat. Nezáleží však jen na samotném onemocnění, se kterým je pacient hospitalizován, ale na celé individuální osobě pacienta, jeho dalších onemocněních, ale také přáních. Důležité je navazování důvěry pacienta a sestry. Sestra by měla být empatická, vzdělaná Součástí cíle bylo vypracování ošetřovatelského procesu, kde jsme dle anamnézy a fyzikálních vyšetření stanovili diagnózy, naplánovali cíle, intervence a následně provedli realizace s konečným hodnocením cílů. Všechny cíle práce, které jsme si stanovili, byly splněny. Součástí bakalářské práce je příloha, dietní doporučení pro pacienty s urolitiázou. Příloha obsahuje souhrn informací, jaké potraviny jsou vhodné a zároveň jakým potravinám se vyhnout v rámci výskytu onemocnění. 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Seznam literatury je zpracován dle normy ISO 690: 2011 BOROŇOVÁ, J., 2010. Kapitoly z ošetřovatelství I. Plzeň: Maurea. 193 s. ISBN 978- 80-902876-4-8. DVOŘÁČEK, J., 1999. Urologie:obecná a speciální urologie. 2.,přeprac. vyd. Praha: Karolinum. 235 s. ISBN 80-7184-745-3. DOENGES, M.A. aj., 2001. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. čes. přeprac. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing. 568 s. ISBN 80-247-0242-8. FARKAŠOVÁ, D. aj., 2006. Ošetřovatelství – teorie. 1. čes. vyd. Martin: Osveta. 211 s. ISBN 80-8063-227-8. KAWACIUK, I., 2000. Urologie. 1 vyd. Jinočany: H+H. 308 s. ISBN 80-86022-60-9. MAREČKOVÁ, J. a D JAROŠOVÁ, 2005. NANDA domény v posouzení a diagnostické fázi ošetřovatelského procesu. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta. 86 s. ISBN 80-7368-030-0. MICHALSKÝ, R. a D. MÍKA, 2011. Urologie pro studující ošetřovatelství. 1 vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě. 106 s. ISBN 978-80-7248-676-2. NANDA International, 2013. Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2012- 2014. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing. 584 s. ISBN 978-80-247-4328-8. NĚMCOVÁ, J. a kol., 2013: Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Plzeň: Maurea. ISBN 978-80- 902876-9-3. 54 PACÍK, D. et al., 1996. Urologie pro sestry. 1. vyd. Brno: institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 173 s. ISBN 80-7013-235-3. PETŘÍK, A., 2011 Diagnostika a terapie urolitiázy. [online]: Urologie pro praxi, č. 3 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z: http://solen.cz/pdfs/uro/2011/03/07.pdf SLEZÁKOVÁ, L. et al., 2007. Ošetřovatelstí pro zdravotnické asistenty II - pediatrie, chirurgie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 200 s. ISBN 978-80-247-2040-1. STEJSKAL, D., 2007. Urolitiáza: etiopatogeneze, diagnostika, primární a sekundární prevence. 1 vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2015-9. TEPLAN, V., 1999. Dieta při onemocnění ledvin a močových cestách: dietní zásady. 1. vyd. Praha: Triton. 50 s. ISBN 80-7254-017-3. TEPLAN, V. a O. MENGEROVÁ., 2005. Choroby ledvin a močových cest: dieta a rady lékaře. 2. vyd. Čestlice: Medica Publishing - Pavla Momčilová. 175 s. ISBN 80- 85936-51-8. URBAN, M., 1994. Perkutánní nephrostomie: možnosti jejího použití. 1. vyd. Praha: Karolinum. 59 s. ISBN 80-7066-935-7. VIDLÁŘ, A., 2007. Diagnostika a léčba urolitiázy. [online]: Medicína pro praxi. [cit. 2013-16-12]. Dostupné na: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/12/10.pdf VOKURKA, M. a J. HUGO., 2009. Velký lékařský slovník. 9 aktualizované vydání. Praha: Maxdorf. 1159 s. ISBN 978-80-7345-202-5. VESELSKÝ, Z., 2007. Vybrané kapitoly z urologie: vybrané aspekty ošetřovatelské péče u nemocných s onemocněním horních a dolních močových cest. 1. vyd. Praha: Gema Art Group. 125 s. ISBN: 978-80-86087-61-0. 55 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ o. p. s., Ošetřovatelská dokumentace podle vybraných typů péče. [online] [cit. 2014-02-02]. Dostupné na: https://sharepoint.vszdrav.cz/Poklady. PŘÍLOHY Příloha A – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské práce I Příloha B – Zásady stravování pro lidi s močovými kameny II Příloha C – Dieta dle typu konkrementu III I Příloha A – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské práce ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpravovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Ošetřovatelská péče o pacienta s urolitiázou v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne .................................. .......................................... Jméno a příjmení studenta II Příloha B – Zásady stravování pro lidi s močovými kameny OBECNÉ ZÁSADY STRAVOVÁNÍ - Dodržovat pitný režim, pít vodu, půl litru každé čtyři hodiny, před spaním vypít alespoň skleničku vody. Příjem tekutin během dne by měl být 2 – 3 litry. Mezi vhodné tekutiny patří voda, bylinkové čaje. Mezi nevhodné tekutiny se řadí mléko, pivo, minerální vody. - Omezit alkohol, bílé víno a močopudné nápoje jako je káva. - Jíst čerstvou zeleninu a ovoce. - Zvýšit příjem tekutin při nadměrném pocení, průjmech či zvýšené tělesné námaze. - Pečovat o pravidelnou stolici, a to i stravou, která umožňuje dobré vyprazdňování (zelenina, ovoce, celozrnný chléb, kyselé mléko, jogurt). - Vyhýbat se projímadlům, která mohou způsobit nadměrné ztráty tekutin a tak zvýšit koncentraci moči. - Dbát na pravidelný pohyb, ten zajišťuje dobré vyprazdňování nejen stolice, ale i moči. (TEPLAN, V. a O. MENGEROVÁ., 2005) III Příloha C – Dieta dle typu konkrementu DOPORUČENÉ STRAVOVÁNÍ DLE TYPU KONKREMENTŮ Kameny oxalátové: Nevhodné potraviny: kyselé ovoce, špenát, čokoládu, kakao, fazole, červenou řepu, víno. Doporučené potraviny: maso, brambory, rýže, meloun, mrkev, kapusta. Ne minerálky s obsahem vápníku. Kameny urátové: Nevhodné potraviny: vnitřnosti, ryby, čokoládu, kávu. Doporučené potraviny: brambory, zelenina, ovoce, mléko, tmavé pečivo, tekutiny ovocné, šťávy. Kameny fosfátové: Omezit potraviny s obsahem fosforu jako je kakao, žloutek, mák, sojové produkty, sýry. A vyhnout se kyselému, minerálkám a ovocným šťávám. Kameny cystinové: Nevhodné potraviny: uzeniny, sýry, maso, vejce, vnitřnosti. Doporučuje se: vegetariánská strava. (TEPLAN, 1999)