VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZOU KYČELNÍHO KLOUBU Bakalářská práce VĚRA HUSAROVÁ, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: Mgr. Miroslava Kubicová Praha 2014 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 31. 5. 2014 podpis ABSTRAKT HUSAROVÁ, Věra. Ošetřovatelský proces u pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Miroslava Kubicová. Praha. 2014. 63 s. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu a léčba spojená s tímto onemocnění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je zpracována základní charakteristika onemocnění, příznaky, diagnostika, vyšetřovací metody, léčba farmakologická i nefarmakologická, charakteristika endoprotéz, indikace a kontraindikace operace, komplikace, rehabilitační péče, lázeňská péče a specifika ošetřovatelské péče. V praktické části je rozpracován ošetřovatelský proces u pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Tato operace je velmi náročná pro organismus. Důležité je po operaci dodržovat léčebný režim a vyvarovat se zakázaným pohybům. Klíčová slova: Artróza. Bolest. Endoprotéza. Kloub. Lázně. Léčba. Ošetřovatelský proces. Pacient. Rehabilitace. ABSTRAKT HUSAROVÁ, Věra. Nursing Process for Patients with Total Hip Arthroplasty. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Miroslava Kubicová. Praha. 2014. 63 pages. The topic of the thesis is the nursing process for patiens with total hip arthroplasty and treatment associated with this disease.This work is divided into two parts- theoretical and practical. The theoretical part deals with the basic characteristic of the disease, symptoms, diagnosis, treatment, pharmacological and non-pharmacological diagnostic methods,characteristics of replacements, indications and contraindications for surgery, complications, rehabilitation care, spa treatment and specifics of nursing care. In the practical part the nursing process with the patient with total hip arthroplasty is developed. This operation is very difficult for human body. To follow the treatment regime and to avoid prohibited movements is very important after this surgery. Keywords: Arthrosis. Pain. Endoprothesis. Joint. Spa. Treatment. Nursing process. Patient. Rehabilitation. PŘEDMLUVA Kyčelní kloub nese téměř celou váhu těla, proto bychom mu měli věnovat dostatečnou péči. Výběr právě tohoto tématu byl ovlivněn zejména mým povoláním. Pracuji na ortopedickém oddělení, kde se léčí celá řada pacientů s artrózou, která vede ve většině případu k totální endoprotéze kloubu. Tímto bych chtěla poděkovat Nemocnici Třinec, která poskytla cenné materiály k čerpání informací. Dále patří poděkování celému ortopedickému oddělení. Nejcennější informace byly získány od pacienta. Nesmím rovněž opomenout možnost požití zdravotnické dokumentace a počítačový systém nemocnice. V neposlední řadě velké poděkování patří Mgr. Miroslavě Kubicové za cenné informace a vedení práce. OBSAH SEZNAM ZKRATEK ÚVOD ................................................................................................................. 10 1 Medicínská problematika degenerativních onemocnění .............................. 11 1.1 Charakteristika onemocnění.................................................................. 11 1.2 Etiologie................................................................................................ 11 1.3 Klinický obraz....................................................................................... 12 1.4 Diagnostika ........................................................................................... 13 1.5 Terapie................................................................................................... 14 1.6 Charakteristika totálních endoprotéz..................................................... 14 1.7 Typy endoprotéz.................................................................................... 16 1.8 Indikace a kontraindikace totálních endoprotéz.................................... 16 1.9 Komplikace totálních endoprotéz ......................................................... 17 1.10 Rehabilitace po totální endoprotéze kyčelního kloubu ..................... 20 1.11 Rehabilitační režim po totální endoprotéze kyčelního kloubu.......... 22 1.12 Lázeňská péče.................................................................................... 23 2 Specifika ošetřovatelské péče....................................................................... 26 2.1 Předoperační péče ................................................................................. 26 2.1.1 Dlouhodobá ..................................................................................... 26 2.1.2 Krátkodobá...................................................................................... 27 2.1.3 Bezprostřední................................................................................... 28 2.2 Ošetřovatelská péče po operaci............................................................. 28 3 Ošetřovatelský proces u pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu ... 31 3.1 Zhodnocení ošetřovatelské péče ........................................................... 58 4 Doporučení pro praxi.................................................................................... 59 ZÁVĚR ............................................................................................................... 61 SEZNAM LITERATURY.................................................................................. 62 PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK BMI.…………………………..Body Mass Index CT……………………………..počítačová tomografie D………………………………dech EKG…………………………..elektrokardiografie FB……………………………..francouzské berle GIT……………………………gastrointestinální trakt TEP……………………………totální endoprotéza mg……………………………..miligram MOJIP………………………...mezioborová jednotka intenzivní péče operačních oborů MRI……………………………magnetická rezonance P……………………………….puls RTG…………………………...rentgenové vyšetření tbl………………………………tablety TEN……………………………trombembolická nemoc TK……………………………..krevní tlak TT……………………………..tělesná teplota 10 ÚVOD Klouby a kosti a svaly jsou základem naší stavby těla. Právě klouby a zejména ty zdravé nám umožňuji bezbolestně se pohybovat, pracovat a aktivně trávit volný čas. Proto je důležité o své klouby a kosti pečovat a snažit se je udržet co nejdéle funkční a bez bolesti. Jelikož bolest dokáže být někdy hodně nepříjemná. Onemocnění kloubů se lidem v naší republice nevyhýbá. Totální náhrada je jedním z nejčastějších výkonu při artrotickém postižení kyčle. Řadíme tento výkon mezi prvky moderní ortopedie. Ročně je implantováno 10 000 kyčelních endoprotéz. Dnes je tato metoda stejně základní jako jiné ortopedické výkony. V rámci našeho ortopedického oddělení bylo v minulém roce provedeno celkem 858 operací, z toho 218 endoprotéz. Kyčelních kloubů se implantovalo 115. Cílem bakalářské práce je zpracovat ošetřovatelský proces u pacientky, která podstoupila operaci kyčelního kloubu. Dalším cílem je zpracování materiálu o onemocnění, které vede k této operaci. Seznámení s historií, etiologii, diagnostice, terapii, rehabilitační péči a následné lázeňské péči. Posledním cílem je zpracování seznamu zakázaných a doporučených činností po operaci, neboť dodržování těchto zásad vede k prodloužení životnosti endoprotézy. 11 1 MEDICÍNSKÁ PROBLEMATIKA DEGENERATIVNÍCH ONEMOCNĚNÍ Mezi nejčastější degenerativní onemocnění patří artróza, která vede následně k totální endoprotéze kloubu (TEP). 1.1 CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ Jedná se o nezánětlivé degenerativní onemocnění, které postihuje především chrupavku kloubu. Nejčastěji se vyskytuje v kyčelním nebo kolenním kloubu. Charakteristické je zúžení kloubní štěrbiny a částečná ztráta elasticity, kdy čas a dysfunkce vedou k opotřebení kloubu. Rozdělujeme  Gonarthrosis – postižení kolenního kloubu  Coxarthrosis – postižení kyčelního kloubu  Omarthtosis – postižení ramenního kloubu  Osteoartróza drobných kloubů ruky  Osteoartróza páteře (1, 2, 3, 10, 16, 19) 1.2 ETIOLOGIE Příčiny vzniku artrózy mohou být různorodé. Primární artróza je nejčastěji způsobená opotřebováním chrupavky věkem. Úrazy, nemoci či vady pohybového ústrojí patří k sekundárním vlivům vzniku artrózy. Nejčastěji bývají postiženy klouby dolní končetiny a páteř, ale artróza může, postihnou kterýkoliv kloub v těle. Postižení kyčelního kloubu artrózou se nazývá koxartróza. Mezi rizikové faktory řadíme:  vyšší věk  ženské pohlaví  vyšší tělesnou hmotnost 12  metabolické a cévní poruchy  genetickou predispozici  přetěžování kloubů (sportem)  mikrotraumata  kloubní záněty  chybné postavení kloubu (4, 5, 6, 21) „Rozdělení stádia koxartrózy dle závažnosti podle Kellgrena – Lawrence z roku 1957 I. stádium – zúžení kloubní štěrbiny mediálně a počátek tvorby osteofytů okolo hlavice II. stádium – určité snížení kloubní štěrbiny inferomediálně, jsou vytvořeny zřetelné osteofyty a subchondrální skleróza III. stádium – kloubní štěrbina je výrazně zúžena, jsou přítomny osteofyty, sklerocystické změny, detritové cysty hlavice i retabula, deformace tvaru hlavice i retabula. IV. stádium – vymizení kloubní štěrbiny se sklerózou a cystami, pokročilá deformace hlavice i retabula.“ (1, s. 902, 2005) 1.3 KLINICKÝ OBRAZ Projevy závisí na stadiu onemocnění. V prvním stádiu dochází k tvorbě malých výrůstků. V druhém stádiu jsou tyto výrůstky zřetelnější. Ve třetím stádiu dochází k zúžení kloubní štěrbiny, která ve čtvrtém stádiu zaniká. Mezi typické příznaky řadíme  Bolest – nejdříve vzniká po delší námaze, později přechází v klidovou.  Ztuhlost a omezení pohybu – z počátku trvá, než se kloub rozhýbe. 13  Citlivost na chladné počasí.  Otok – postupem času dochází k poškození chrupavky vzájemným třením kostí o sebe. Začíná se tvořit zvýšené množství nitrokloubní tekutiny a kloub otéká.  Deformace – v posledním stadiu jsou klouby deformované kostními výrůstky. Konečným stádiem neléčené artrózy je úplné zkostnatění kloubu s téměř žádným pohybem. (2, 7, 8, 11) 1.4 DIAGNOSTIKA Důkladná anamnéza a klinické vyšetření, je stěžejním bodem celého léčebného procesu. Tvoří základ pro další postup. Anamnéza – ptáme se hlavně na typ potíží, doby trvání a průběh v čase. Zda došlo ke změně kvality či intenzity bolesti, provokační momenty. Nesmíme zapomenout na osobní, farmakologickou, alergickou, pracovní, rodinnou anamnézu. Klinické vyšetření – zaměřujeme se na daný segment. Sledujeme změny zabarvení, teplotu. Vyšetříme také pohyby ať aktivní či pasivní a kloubní stabilitu. Nedílnou součástí je vyšetření „na první pohled.“ Sonografie – má velký význam v diagnostice novorozeneckých a kojeneckých kyčlí k zachycení vrozené kyčelní dysplázie. U dospělých se využívá při diagnostice poranění svalů a šlach. Pomocí sonografie zjistíme kloubní výpotek v kyčelním kloubu. RTG – základní zobrazovací metoda. Provádí se vždy vyšetření ve dvou na sebe kolmých rovinách. CT – počítačová tomografie – v dnešní době se používá k zobrazení kostí. Je vhodný v předoperačním plánování u těžké koxartrózy. Využívá se tzv. 3D rozměr kdy se stanoví typ a velikost jednotlivých částí endoprotézy. MRI – magnetická rezonance – má stejný význam jako CT avšak s lepším zobrazením zejména měkkých struktur. Artroskopie – slouží k prohlédnutí kyčelního kloubu, propláchnutí nebo extrakci volných tělísek. (1, 2, 5, 6, 19) 14 1.5 TERAPIE Terapii dělíme na konzervativní a chirurgickou. Konzervativní terapie zahrnuje u obézních pacientů redukci váhy, používání ortézy či odlehčení končetiny pomocí berlí. Na doporučení lékaře užívání nesteroidních antirevmatik, ambulantní obstřiky s lokálním anestetikem nebo v kombinaci s depotními kortikoidy. V neposlední řadě cílená rehabilitace (svalové cvičení s posílením svalů, masáže, elektroterapie, magnetoterapie, léčba teplem - tepelné obklady bahnem a parafínem, nebo chladem – ledování), akupunktura. Úlevu od bolesti přináší také různé gely, masti a léky, které vyživují kloub. Operační terapie se zahajuje, když konzervativní terapie nezabírá a bolesti neustupují. Jedním z nich může být i endoskopicky tzv. výplach kloubu. Při menších poškozeních se operativně transplantuje chrupavka, při rozsáhlém kloubním poškození se odstraní kloub a nahradí kloubem umělým. (1, 2, 4, 5, 6, 8, 17, 22) 1.6 CHARAKTERISTIKA TOTÁLNÍCH ENDOPROTÉZ Totální náhrada kyčelního kloubu je bezesporu jedním z nejčastějších výkonů při artrotickém postižení kyčle. Patři mezi prvky moderní ortopedie. V naší republice je ročně implantováno více než 10 000 kyčelních endoprotéz. Dnes se tato metoda stala stejně základní ortopedickou operací jako jiné výkony (hallux valgus, artroskopie kolene). Do klinické praxe byly endoprotézy kyčelního kloubu uvedeny koncem šedesátých let minulého století. Základní princip i technika implantace v průběhu vývoje prodělaly značné změny. Základ zůstává ale stejný, jde o jamku vyrobenou z vysokomolekulárního polyetylenu, která je pevně ukotvena do vyfrézovaného acetabula kostním cementem a femorální dřík, který je vyroben z ušlechtilé slitiny, zacementovaný do lůžka v proximálním femuru. Tvar jednotlivých komponentů, způsob ukotvení do kosti a materiálové složení se během dalších desetiletí změnilo. V 80. letech dvacátého století se začali do praxe zavádět necementové implantáty. Materiálově převládal titan. 15 Nejstarší pokus provedl v roce 1840 Carnochan, kdy náhradu řešil vložením upravené dřevěné destičky. Kompletní aloplastiku provedl Glück pomocí umělé hlavice i jamky vyrobené ze slonoviny. První totální endoprotézy aplikovali Willes (1938) a Mc Kee (1940). Moderní a zároveň nejvíce používaná implantace je spojována se jménem John Charnley. Ten v roce 1961 propracoval systém cementových endoprotéz. V roce 1972 se začali vyrábět Müllerovy endoprotézy podle návrhu Čechova a Beznosky. Tato metoda endoprotéz je vyráběna dodnes s velice dobrými výsledky. Jedním z problémů cementovaných endoprotéz byl vlastní kostní cement a rozhraní cement – kost. Můžeme to rozdělit do tří skupin. Cementování 1. Generace kdy je kostní cement zaváděn manuálně do vyfrézovaného acetabula i do femorálního lůžka. Tlak se udržuje mírný, aby se zabránilo asymetrickému rozložení cementu. Po vypláchnutí a vysušení lůžka se cement zformovaný do válečku vkládá do femuru. Při cementování 2. generace se používá cementová pistole k retrográdní výplni femorálního lůžka a uzavření dřeňové dutiny zátkou. Ta zajišťuje centrické postavení apexu dříku. Cementování 3. generace vychází ze všech předchozích typů. Využívá se tzv. vakuové cementování. Základem dlouhodobých výsledků je kvalitní fixace endoprotézy. Tato fixace (stabilita) prochází vývojem, který lze rozdělit do tří stádií.  Primární stabilita – je ohraničena dobou 3 měsíců – zahrnuje dobu těsně po implantaci (vhodné lůžko, velikost komponentů a ukotvení implantátů).  Sekundární stabilita – jedná se o vrůstání kostních trámců do povrchové struktury.  Terciární stabilita – doba 5 – 10 let od implantace, kost se remodeluje podle zátěže. Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let byly navrženy necementované endoprotézy. Cílem bylo snížit počet selhání a usnadnit reimplantaci bez zbytečných ztrát kosti a nesnadného odstraňování cementu. Na rozdíl od cementových náhrad je zde dosaženo primární stability mechanizmem press-fit. Jedná se o zaražení komponentů do přesně padnoucího lůžka. Pro pevnou a trvalou fixaci je důležité, aby přešla ve stabilitu sekundární. (1, 2, 3, 4, 7, 23) 16 1.7 TYPY ENDOPROTÉZ Endoprotézy rozdělujeme podle ukotvení do kostí. Jedná se o cementované, necementované a hybridní. Každý z komponentů má rozdílnou techniku fixování. Volba závisí na věku a vitalitě pacienta.  Cementované náhrady – základ tvoří polyetylénová kloubní jamka, která je pomocí kostního cementu upevněna do upraveného acetabula, a dřík, jenž je pomocí kostního cementu upevněn do stehenní kosti. Dřík je zakončen kuželovým konusem, na který se nasazuje hlavice. Cement je ale z dlouhodobého hlediska agresivní vůči kosti, kdy se implantát může po určité době uvolnit. Proto se tento typ doporučuje u starších pacientů, kteří mohou začít končetinu zatěžovat o něco dříve.  Necementované náhrady – se imputují tehdy, pokud má pacient pevnou kost se schopností integrace s materiálem. Je důležitý přesný kontakt implantátu s kostí, jelikož kost prorůstá do upraveného povrchu implantátu. Pokud se implantát dobře přijme, má delší životnost. Uplatňuje se zejména u mladých a aktivních jedinců. Při případné reimplantaci se vyměňuje jen určitá část.  Hybridní náhrady – jedná se kombinaci, kdy je jedna komponenta připevněna bez cementu (nejčastěji jamka) a druhá komponenta je připevněna cementem (dřík). V dnešní době se tento typ uplatňuje stále častěji.  Hip resurfacing – tato metoda je novinkou v operačním řešení endoprotézy. Jde o lepší funkční výsledek. Při vhodné indikací a precizním technickém provedení navrací pacienta do plnohodnotného aktivního života. Konstrukcí se chce implantát maximálně přiblížit anatomicky a biomechanicky zdravému kyčelnímu kloubu. Používá se u pacientů, kteří nemají velké anatomické změny v oblasti kyčelního kloubu. (1, 2, 15, 24) 1.8 INDIKACE A KONTRAINDIKACE TOTÁLNÍCH ENDOPROTÉZ Pokud nám všechny metody konzervativní terapie selžou, nebo jsou jejich metody nedostačující, lékař indikuje pacienta k totální endoprotéze kyčelního kloubu. 17 Mezi nejčastější onemocnění patří:  degenerativní onemocnění (artróza kyčelního kloubu)  zánětlivá onemocnění (artritidy)  traumatické zlomeniny krčku femuru  nádorové procesy v oblasti kyčelního kloubu  vrozené vady kyčelních kloubů  aseptická kostní nekróza Vyskytují se však onemocnění, kdy se totální endoprotéza nedoporučuje (kontraindikace). Rozlišujeme lokální a celkové. LOKÁLNÍ  infekce v kyčelním kloubu  kožní infekce, proleženiny, bércové vředy  folikulitida – stafylokok infekce kůže CELKOVÉ  nespolupráce pacienta s personálem  stav pacienta, kdy není schopen chůze  zánětlivé ložisko v těle  alergie na umělý materiál  špatná kvalita kostí  neurogenní artropatie – degenerativní onemocnění se ztrátou citlivosti (1, 4, 25) 1.9 KOMPLIKACE TOTÁLNÍCH ENDOPROTÉZ Komplikace lze rozdělit do několika skupin. Většinou na předoperační, peroperační, časné pooperační a pozdní pooperační. 18  Předoperační komplikace – jedná se většinou o chybný výběr implantátu pro pacienta.  Peroperační komplikace – zde řadíme poškození nervů (n. femoralis, n. ischiadicus, n. cutaneus femoris lateralit), cév (arteria a vena femoralis) útlakem nebo přímým poraněním. K dalším komplikacím dojde v důsledku chybné implantace jamky nebo dříku, která může vést k časné luxaci nebo k zvýšenému otěru implantátu.  Časné pooperační komplikace – do této skupiny komplikací řadíme krvácení, tvorbu hematomu nebo rozpad operační rány. Důležité je proto kontrolovat operační ránu pravidelně a všechny změny včas hlásit lékaři. Mezi další komplikace patří infekce v ráně. Závažnou komplikací je hluboká žilní trombóza, která vyústí až v plicní embolii. Nesmíme zapomenout na prevenci (časná mobilizace pacienta, bandáže dolních končetin, podávání nízkomolekulárního heparinu). Poslední skupinou jsou luxace totálních endoprotéz. Projeví se bolestí a patologickým postavením operované končetiny. Proto je důležité, aby pacient dodržoval zásady správné rehabilitace a vyvaroval se některým pohybům (křížení nohou, hluboký sed).  Pozdní pooperační komplikace – mezi největší problém zde řadíme aseptické uvolnění endoprotézy. Patří zde také periprotetické zlomeniny. LUXACE ENDOPROTÉZY Luxace endoprotézy patří mezi jednu z nejčastějších komplikací. Objevují se v rozmezí 1 – 10% u primárních implantací a až 20% u reimplantací. Rizikové faktory ze strany pacienta tvoří abúzus alkoholu nebo mozková dysfunkce. Asi 70% luxaci vzniká během prvního měsíce od implantace. Objevuje se dokonce i 1% luxovaných po pěti letech od implantace. Pacienti, kteří mají jamku o větším průměru, jsou více ohrožení luxací, než pacienti s malými jamkami. Existují tři mechanismy luxace endoprotézy:  Spontánní luxace při nedostatečné stabilitě endoprotézy ať z důvodu technické chyby nebo chyby ze strany pacienta. 19  Páčení krčku femorální komponenty o okraj náhrady acetabula.  Páčení kostěného femuru o kostní prominenci pánve. Terapie Zpočátku vždy konzervativní. Pod krátkou narkózou se luxovaná kyčel vrátí zpět na původní pozici. Přiloží se textilní ortéza a pacient musí minimálně deset dní udržovat klidný režim na lůžku. V některých případech se musí reoperovat. PERIPROTETICKÉ ZLOMENINY Nárůst těchto zlomenin je důsledkem implantace endoprotézy v nižším věku. Pacient má implantát ve femuru dlouhou dobu a postupně dochází k úbytku kostní hmoty. Většina peripatetických zlomenin je u cementovaných endoprotéz. INFIKOVANÁ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU Podle všech dostupných zdrojů se uvádí, že 1 – 2% všech endoprotéz jsou během své životnosti komplikovány infektem. Méně často se projeví jako akutní septická komplikace. Častěji se jedná o mitigovaný infekt s primárně chronickým průběhem. Skoro polovina infektů vzniká přímou inokulací bakteriálního agens vzdušnou cestou v souvislosti s operací. Další část infektů vzniká sekundární kolonizací při bakteriémiích, které se objevují při exacerbaci chronických infektů urogenitálního traktu, u dentálních infektů, pyodermií a diabetických komplikací. U pacientů trpících obezitou, diabetem, u alkoholiků, revmatiků a u pacientů s imunosupresivní terapií, je riziko vzniku infekce při dlouhodobém užívání kortikoidů a při antikoagulační terapii podstatně vyšší. Klinicky se infikována TEP projeví především bolestí. Punkce kloubu s aspirací výpotku bývá důležitým vodítkem. Pacient má také vysoké hodnoty zánětlivých markerů v krvi. Cennou vyšetřovací metodou bývá scintigrafie. 20 Terapie Můžeme ji seřadit do jednotlivých postupů, které se částečně překrývají.  antibiotická terapie  incize a drenáž kyčelního kloubu  revize kyčelního kloubu s jednodobou nebo dvoudobou reimplantací  extrakce TEP a modifikovaná Girdlestonova resekční artroplastika  exartikulace kyčelního kloubu Chirurgické léčení hlubokých infektů je možné dvojím způsobem. Pokud se rozhodneme pro jednodobou revizi a reimplantaci, je ve stejném operačním výkonu odstraněna infikovaná endoprotéza, proveden rozsáhlý debridement infikovaných a suspektních tkání a je nasazena cílená antibiotická terapie. V dnešní době se ale stále častěji používá dvoudobá reimplantace. Po extrakci infikované endoprotézy je do kloubního prostoru vkládán artikulační spacer impregnovaný antibiotiky. Spacer udržuje délku končetiny a umožňuje alespoň malý pohyb pacienta v období mezi revizí a reimplantací. Nejčastěji jde o interval mezi 6 týdny až 3 měsíci. V této době se podávají antibiotika a zánětlivé parametry klesají. Úspěšnost dvoudobé reimplantace bývá v dnešní době velice vysoká. Pokud je původcem infekce meticilin – rezistentní zlatý stafylokok (MRSA), klesá úspěšnost reimplantace. Krajním řešením jsou potom exartikulace v kyčelním kloubu. (1, 4, 5, 7, 23) 1.10 REHABILITACE PO TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZE KYČELNÍHO KLOUBU Rehabilitace (RHB) po TEP kyčle bývá zpravidla rozdělena do tří fází.  Předoperační rehabilitace – zahrnuje protahování a relaxaci zkrácených svalových skupin, posilování oslabených svalů. Nedílnou součástí je také nácvik pohybových stereotypů (nácvik sedu, přetáčení na bok a břicho s polštářem mezi 21 koleny, nácvik stoje a chůze o berlích bez zatěžování operované končetiny, nácvik chůze po schodech, kondiční cvičení s důrazem na dechovou gymnastiku).  Pooperační rehabilitace v nemocnici – každé ortopedické pracoviště má své dobře rozpracované techniky. Cílem je vertikalizace a nácvik chůze o berlích (FB). Důležité je pacienta edukovat o situacích v běžném životě a možnosti jak se jim vyhnout. Délka hospitalizace bývá obvykle 7 – 14 dnů. Záleží na pracovišti, typu implantace a stavu pacienta. Schéma pooperační péče si pracoviště určuje samo. Z nemocnice by měl pacient odcházet zcela samostatně chodící. Doporučuje se zatěžovat operovanou končetinu pouze jednou třetinou hmotnosti. Cvičí dle příkazu fyzioterapeuta. Za šest týdnů od operace by měl navštívit svého operatéra. Pak obvykle pokračuje v rehabilitaci s poloviční zátěží o dvou francouzských berlích. Po třech měsících se pacient dostaví na RTG kontrolu. Pokud si ještě není jistý v chůzi, doporučí mu lékař vycházkovou hůl, jinak přechází na chůzi bez opory. Důležité je aby si pacient dobře zapamatoval úkony, které nesmí provádět, jinak dojde k luxaci kyčle a hospitalizace se prodlouží.  Rehabilitační program po propuštění z nemocnice - po propuštění z nemocnice dochází k zafixování nesprávných pohybů a rozvoji sebeobsluhy. Je výhodné když ambulantní rehabilitace navazuje na nemocniční, která pomáhá pacientovi v udržování správných stereotypů a kontrole cvičení. Po 6 měsících je schopen se pacient navrátit do běžného života. Návrat do zaměstnání je individuální. Platí zásada, že zátěž operované končetiny určuje vždy lékař. Každý kdo podstoupí TEP kyčle, má nárok na lázeňskou léčbu. (1, 3, 9, 23) 22 1.11 REHABILITAČNÍ REŽIM PO TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZE KYČELNÍHO KLOUBU 1. a 2. den – provádíme dechová cvičení, kondiční cvičení zdravých končetin, procvičujeme aktivní pohyb v hleznu operované dolní končetiny, provádíme tlakovou masáž paty v antirotační botičče, kontrolujeme citlivost prstů operované dolní končetiny, dále provádíme izometrii gluteálních svalů a kvadricepsu. 3. den – začínáme snímat antirotační botičku a cvičíme aktivně s dopomocí flexi, mírnou abdukci a vnitřní rotaci v kyčelním kloubu. K dosavadním cvikům přidáváme sed s dolními končetinami svěšenými z postele. Zaměřujeme se na procvičování extenze kolena operované dolní končetiny, nácvik rovnováhy, procvičení trupu, ramen a krční páteře. 4. den – aktivně cvičíme operovanou dolní končetinu, a to abdukci, vnitřní rotaci, flexi maximálně 90 stupňů. Začínáme se stojem a chůzi o francouzských berlích se zatížením operované končetiny jednou třetinou váhy svého těla. Od počátku se snažíme o správný stereotyp chůze (berle – operovaná končetina, zdravá končetina). Samozřejmě pokračujeme již ve výše uvedených cvicích. 5. den – od tohoto dne má pacient antirotační botičku pouze na noc. Přidáváme přetáčení na zdravý bok s molitanovým obdélníkem mezi koleny. Pacient na boku nejen cvičí v odlehčení flexi v kyčelním kloubu s naší dopomocí, ale i odpočívá a spí. Tato poloha přináší úlevu, zejména pokud jde o bolesti v zádech. Z této polohy se pak snadno dostanou na břicho. V této poloze cvičíme především gluteální svaly, nacvičujeme extenzi v kyčli, procvičujeme kolenní klouby a posilujeme zádové svaly. 6. den – cvičení a chůze zůstávají stejné. V případě bolestivého druhostranného kyčelního kloubu provádíme mobilizaci v podélné ose končetiny a mobilizaci v ose krčku femuru. 7. až 13. den – K dosavadním cvikům přidáváme nácvik chůze po schodech a upozorňujeme pacienty na chyby, které při tom dělají. Osmý den definitivně odkládáme antirotační botičku, kterou měl pacient do té doby pouze na noc. Ve výjimečných případech, u pacientů s těžkou koxartrózou až ankylózou kyčle, používáme motodlahu k šetrnému uvolnění flexe v kyčli. 23 14. den – Kolem tohoto dne bývá pacient propuštěn. Pokud je třeba, doporučíme navlékač punčoch, švédský podavač, sedačku do vany, nástavec na WC. Pacient obdrží seznam cviků, které se v průběhu hospitalizace naučil a které by měl cvičit i nadále doma (viz Příloha CH). Seznamujeme ho s denním režimem a informujeme o průběhu další rehabilitace. Pacient bude až do kontroly ve třech měsících chodit o francouzských berlích pouze s jednou třetinou zátěže na operovanou končetinu. Pokud je po této kontrole vše v pořádku, povoluje lékař zátěž 50-ti procenty své váhy těla. Po šesti měsících od operace povoluje postupně plnou zátěž s vycházkovou holí nebo bez ní. (1, 3, 9, 23, 26) 1.12 LÁZEŇSKÁ PÉČE V lázních se může pacient léčit za úhradu své zdravotní pojišťovny nebo jako samoplátce. Lázeňská péče hrazena zdravotní pojišťovnou – návrh vystavuje praktický lékař na doporučení odborného lékaře nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci. Praktický lékař navrhne vhodné místo pro nemocného. TYPY LÁZEŇSKÉ PÉČE  Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče – navazuje na lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je nezbytná součást léčebného procesu. Zaměřuje se na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti. Je zde možnost přímého překladu z akutního lůžkového zařízení tzv. z lůžka na lůžko. Využívá se hlavně po ortopedických operacích kloubních náhrad.  Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče – jde o kombinaci, kdy léčení hradí zdravotní pojišťovna a ubytování spolu se stravováním si hradí klient sám.  Ambulantní specializovaná rehabilitační péče – je určen pro takové klienty, kteří nesplňují podmínky pro komplexní lázeňskou péči, ale mohou dojíždět ambulantně.  Samoplátecké pobyty – jde o formu pobytu, kdy návrh neschválila zdravotní pojišťovna, ale klient si ho může uhradit sám. 24 TYPY POBYTŮ  Léčebné pobyty – minimální délka je jeden týden. Obsahují ubytování, stravování, různé procedury. Tento typ mohou využívat i samoplátci.  Relaxační pobyty – jedná se o pobyty jednodenní, třídenní nebo týdenní. Procedury jsou nastaveny tak, aby pozitivně naladily vaši mysl, přispěly k celkovému uvolnění a načerpání energie. Jsou určeny pro dámy, pány, páry a seniory.  Rekondiční pobyty – zahrnují rekondiční a preventivní pobyty pro potřeby zaměstnavatele ke snížení nemocnosti svých zaměstnanců. INDIKAČNÍ SEZNAM NEMOCÍ POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ  revmatoidní artritis  ankylozující spondylitis (Bechtěrevova nemoc)  mimokloubní revmatismus  osteoporóza s komplikacemi  bolestivé syndromy šlach, šlachových pochev, burz, úporních svalů, kosterních svalů nebo kloubů  koxartroza, gonartroza  chronický vertebrogenní algický syndrom  stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady  stavy po úrazech pohybového ústrojí  stavy po amputacích dolní končetiny PŘEKLADY Z „LŮŽKA NA LŮŽKO“ Jedná se většinou o překlady z nemocničního zařízení přímo do lázní. Nejčastěji je využívaná u pacientů s endoprotézou. 25 ZAHRNUJE:  Ošetřovatelskou a lékařskou péči po celých 24 hodin  Důslednou péči o jizvu s využitím fototerapie (laser, biostimulační světlo)  Individuální léčebnou tělesnou výchovu s cílem posílení svalů jako prevence luxace  Léčebnou tělesnou výchovu na přístrojích  Speciální nácvik správného stereotypu chůze s použitím opěrných pomůcek,  Skupinová léčebná péče v bazénu  Balneoterapie formou koupelí s využitím přírodního léčivého zdroje tzv. „jodobromové solanky“ s hlavním léčebným prvkem jodem, který se významně podílí na výrazném zlepšení prokrvení celého organismu, výživě všech tkání, včetně pohybového a nervového ústrojí  Nácvik soběstačnosti a edukace pacientů u běžných denních činností Aby se spojení „jedna endoprotéza na celý život“ vyplnilo, je k tomu potřebná nejen perfektní operace, ale i kvalitní včasná léčebná rehabilitační péče a spolupráce klienta. (18) 26 2 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Důsledně provedená předoperační vyšetření mohou vést k zabránění vzniku pooperačních komplikací. 2.1 PŘEDOPERAČNÍ PÉČE Předoperační péči dělíme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. 2.1.1 Dlouhodobá Spočívá ve spolupráci ortopeda s ostatními lékařskými obory. Základem je již pevně stanovené datum operace. Pacient po důkladném vysvětlení výkonu podepíše dobrovolně informovaný souhlas (viz Příloha H). Řada pacientů má různá chronická onemocnění, která mohou způsobit pooperační komplikace. Proto je důležitá dlouhodobá předoperační příprava, kterou zajišťuje anesteziologická ambulance. Poprvé ji pacient navštíví ihned po odchodu z ortopedické ambulance s pevným termínem operace. Většinou je to doba jeden měsíc před operací. Sestra vypíše pacientovi žádanku, která slouží zároveň jako dotazník pro pacienta. Jedná se o otázky ohledně zdravotního stavu pacienta. Otázek může být různý počet (viz Příloha E). Během první návštěvy na anesteziologické ambulanci je s pacientem sepsána dokumentace a pacient je seznámen se všemi vyšetřeními, které musí absolvovat. Jedná se o: měření fyziologických funkcí, zjištění výšky a váhy, na základě těchto hodnot výpočet BMI (Body Mass Index), odběry krve (krevní obraz, sedimentace, biochemické vyšetření moče, jaterní testy, cholesterol, triglyceridy, mineralogram, srážlivé faktory), RTG srdce a plic, natočení elektrokardiografie (EKG), interní vyšetření, pokud je pacient diabetik, tak konzultace u diabetologa a další potřebné vyšetření podle stavu pacienta. Jakmile má pacient všechna tato vyšetření za sebou, dostaví se zpět na anesteziologickou ambulanci, kde mu anesteziolog navrhne druh anestezie. U TEP se nejčastěji používá celková, epidurální nebo spinální anestezie (viz Příloha H). Souhlas s typem anestezie vyjádří pacient podpisem. Pacient je také seznámen s možností autotransfuze. 27 Na základě výsledku vyšetření a stavu pacienta vyhotoví anesteziolog tzv. anesteziologický záznam. Jsou zde informace o výšce, váze, alergii, medikaci, dále výsledek z interního vyšetření, laboratorní výsledky, a úkoly které je potřeba zajistit na oddělení jako je například síla a druh premedikace před odjezdem na sál, večerní léky na spaní a večerní dávku antikoagulancií (fraxiparine). Již před výkonem je třeba pamatovat na období v nemocnici a po propuštění. Nejčastěji se jedná o převod důchodu. Důležité je také vybavení bytu (nástavec na WC, vhodná postel, křesla, úprava koupelny, madla). Pořídit si pomůcky pro snadnější obsluhu jako například dlouhá obouvací lžíce, nazouvač ponožek, protiskluzové hroty (viz Příloha I). Nesmíme zapomenout na vhodnou obuv nejlépe s pevnou patou, která se dobře obouvá a je volná (možnost otoku končetin). 2.1.2 Krátkodobá Pokud má pacient v pořádku všechna vyšetření, poplatky a zařízen byt může nastoupit do nemocnice. Obvykle je to den před operací. Tímto začíná druhá část, předoperační péče. Pacient je uložen na pokoj, kde má svou postel a noční stolek. Je seznámen se zařízením pokoje a domácím řádem nemocnice. Sestra s pacientem sepíše ošetřovatelskou anamnézu a založí dokumentaci. Obsahuje dekurz, hodnocení ošetřovatelských rizik, informovaný souhlas s výkonem, překladovou zprávu, souhlas s hospitalizací ve kterém je zaznamenán souhlas či nesouhlas se studenty zdravotnických škol, souhlas či nesouhlas s podáváním informací příbuzným, nahlížení auditních komisí. Dále zda pacient souhlasí se zveřejněním jména na tabuli seznamů pacientů, který je vyvěšen před oddělením (viz Příloha A, B, C, F, G, H). Následuje odběr krve na kontrolní krevní obraz a pro případ potřeby se objednají krevní deriváty. Pokud pacient užívá léky, všechny odevzdá v originálních baleních sestře, kromě SOS léků (inhalátory). Ty může mít pacient u sebe. Lékař pacienta příjme, vypíše verifikační protokol (viz Příloha D) a označí fixem končetinu k operaci. Poté rozepíše medikaci do dekurzu. Po získání všech informací je pacientovi oholeno operační pole a je poučen o lačnění (od půlnoci nejíst, nepít, nekouřit). Ještě před operací navštíví pacienta rehabilitační pracovník. Nastaví mu správnou délku berlí, naučí ho předběžně chůzi s odlehčením, zaměří se i na dechová cvičení. Večer před operací se pacientovi aplikují antikoagulancia jako prevence trombembolické nemoci (TEN) jsou podány tablety na spaní. 28 2.1.3 Bezprostřední Bezprostřední předoperační péče probíhá v den výkonu. Po ranní hygieně se pacientovi změří fyziologické funkce a dle potřeby podají tablety. Poté mu je zaveden permanentní močový katétr. Po zavedení katétru proběhne převlečení pacienta do otevřené košile určené pro převoz na sál. Jako prevence TEN se použije obvázání neoperované končetiny elastickým obinadlem. Dále se zkontroluje, zda pacient nemá nalakované nehty, sundané všechny šperky, dámy nejsou nalíčené a zda je vytáhnuta zubní protéza. Po vyzvání sálu je pacientovi podávána premedikace, následně je pacient přivezen na sál. Po operaci je pacient přeložen na MOJIP nemocnice, kde většinou stráví jeden den. Poté je překládán zpět na standardní oddělení ortopedie. (12, 13, 26) 2.2 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE PO OPERACI Poloha a pohybový režim  pacienta uložíme na postel do polohy na zádech s mírně zvýšenou horní polovinou  zajistíme končetinu do antirotační boty  vložíme klín mezi kolena, aby nedošlo ke zkřížení končetin a následné luxaci kloubu  redonův drén uložíme na zem  infúzi zavěsíme na stojan  noční stolek dáme na opačnou stranu než je operovaná končetina  podáme led na operovanou končetinu  podáme pacientovi signalizační zařízení pro případ potřeby Sleduj  fyziologické funkce  periferní žilní katétr 29  permanentní močový katétr  redonův drén  okolí rány  celkový stav pacienta  bilanci tekutin  odběry krve  bandáž dolních končetin  bolest  hodnoty glykemie Hygienická péče  zhodnoť soběstačnost  dle stavu zajisti dopomoc  zapojuj pacienta  ložní prádlo vyměňuj dle potřeby  dbej na čistotu  zajisti intimitu při hygieně Výživa  racionální stravu  dbej na dostatečný pitný režim Vyprazdňování  zhodnoť stav pacienta  aktivizuj co nejdříve na spontánní močení 30  sleduj odchod stolice do tří dnů  zajisti intimitu při vyprazdňování na lůžku Spánek a odpočinek  zhodnoť úroveň spánku  zajisti klidné prostředí  vyvětrej pokoj  dle ordinace lékaře podávej analgetika a hypnotika  zajisti bezpečnost během spánku Domácí péče  doporuč následnou rehabilitační péči a lázeňskou léčbu  pouč pacienta o pooperační péči  pravidelné užívání medikace (antikoagulancia) (12, 13) 31 3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZOU KYČELNÍHO KLOUBU Ošetřovatelský proces je systematická, racionální metoda plánování a poskytování ošetřovatelské péče. Cílem ošetřovatelského procesu je zhodnocení zdravotního stavu pacienta. Ošetřovatelský proces je orientovaný na řešení problémů pacienta a uspokojení jeho zdravotních a ošetřovatelských potřeb. Ošetřovatelský proces je cyklický, fáze tedy na sebe navazují v logickém pořadí. Všechny kroky se navzájem ovlivňují. Zahrnuje pět kroků – posuzování, diagnostika, plánování, realizace, hodnocení. Posuzování – cílem je založení databáze. Tedy sehnat a utřídit všechny potřebné informace o pacientovi. Diagnostika – cílem je zhodnocení pacientových potřeb a problémů Plánování – podstatou je formulace cílů. Ve spolupráci s pacientem stanoví priority, kterých chce dosáhnout. Sestaví si plán intervencí. Realizace – cílem je vykonání naplánovaných ošetřovatelských intervencí, se zaměřením na pacientův cíl. Hodnocení – jehož cílem je určit, zda se cíl splnil, splnil částečně nebo nesplnil. (14) 32 Žena K. W. 70 let, hospitalizována na oddělení pro bolesti levého kyčelního kloubu, potíže trvají asi 2 roky, bolesti gradující při chůzi po schodech, intermitentní potíže klidové. Pacientka přijata k plánované TEP levého kyčelního kloubu s následnou péči o operační ránu a RHB. . IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: K. W. Pohlaví: žena Datum narození: 1944 Věk: 70 Adresa bydliště a telefon: Stonava, tel: 558 xxx xxx Adresa příbuzných: Dcera, bytem společným RČ: 000000/0000 Číslo pojišťovny: 111 Vzdělání: odborné učiliště Zaměstnání: důchodce Stav: vdova Státní příslušnost: ČR Datum přijetí: 16. 4. 2014 Typ přijetí: plánované Oddělení: Ortopedické oddělení Ošetřující lékař: MUDr. T. B. Důvod přijetí udávaný pacientem: Stupňující bolesti v levém kyčelním kloubu Medicínská diagnóza hlavní: Jiná primární koxartróza Medicínské diagnózy vedlejší: Varixy DKK, HN I-II stupně, glaukom, jiná určená hypotyreóza 33 VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ TK: 133/63 – normotenze Výška: 174 cm P: 75/min. - pravidelný Hmotnost: 80 kg D: 21/min. - eupnoe BMI: 26,42 - nadváha TT: 36,6 - normotermie Pohyblivost: omezená vzhledem k operačnímu výkonu Stav vědomí: při vědomí orientován Krevní skupina: 0 Rh pozitivní Nynější onemocnění: U pacientky byla provedena 15. 4. 2014 totální endoprotéza kyčelního kloubu. Po stabilizaci stavu na Mezioborové jednotce intenzivní péče (MOJIP), byla pacientka přeložena na ortopedické oddělení k další péči a postupné vertikalizací. Informační zdroje: Chorobopis, pacient, počítačový systém nemocnice MEDEA ANAMNÉZA Rodinná anamnéza: Matka: matka zemřela stářím ve věku 74 let. Otec: otec zemřel na cévní mozkovou příhodu ve věku 68 let. Manžel: zemřel před 3 roky. Sourozenci: nemá Děti: 2 dcery, obě zdravé 34 Osobní anamnéza: Překonané a chronické onemocnění: hypertenze I. – II. stupně, glaukom, hypotyreóza Hospitalizace a operace: stav po exstirpaci z prsu Úrazy: žádné Transfuze: Očkování: povinná očkování Léková anamnéza: Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Caltrate plus tbl. 1 – 0 – 0 doplněk vápníku Citalec tbl. 10mg 0 – 1 – 0 antidepresivum Letrox tbl. 75mg 1– 0 – 0 hormon štítné žlázy Micardis plus tbl. 1 – 0 – 0 antihypertenzivum Tenaxum tbl. 0 – 0 – 1 antihypertenzivum Alergologická anamnéza: Léky: neudává Potraviny: neudává Chemické látky: neudává Jiné: neudává Abúzy Alkohol: příležitostně Kouření: nekuřák Káva: 1x denně Léky a jiné drogy: neguje 35 Gynekologická anamnéza: 2 děti, UPT 0, aborty: 0, menarche v 13 letech, menstruace pravidelná, bez těžkostí, antikoncepci užívala. Nástup klimakteria v 52 letech bez problémů. Na gynekologii již nechodí. Sociální anamnéza: Stav: vdova Bytové podmínky: bydlí s dcerou v rodinném domě Vztahy, role, a interakce v rodině: vztahy s rodinou jsou velmi dobré Vztahy, role, a interakce mimo rodiny: oblíbenost mezi sousedy Záliby: hraní karet, čtení denního tisku, sledování televize, poslouchání rádia, procházky po okolí, jízda na kole Volnočasové aktivity: práce na zahrádce, procházky do okolí Pracovní anamnéza: Pacientka je nyní v důchodu. Předtím pracovala jako skladnice. 36 POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 16. 4. 2014 Popis fyzického stavu – Fyzikální assessment Systém Subjektivní údaje Objektivní údaje Hlava a krk „S hlavou problémy nemám.“ Hlava poklepově nebolestivá, bulby ve středním postavení, zornice izokorické, reagují na osvit, skléry bílé, spojivky růžové, používá brýle. Jazyk plazí středem, nepovlečen. Pulzace karotid na krku souměrná, lymfatické uzliny nehmatné, štítná žláza, uzliny nehmatné zápach z úst nepřítomný. Nos bez výpotku a deformit. Hrudník a dýchací systém „Dýchá se mi dobře.” Pacientka dýchá spontánně, hrudník symetrický bez deformit, prsa bez patologických změn, počet dechů za minutu 21, pravidelné. Srdcově – cévní systém „Mám na nohou viditelné žíly, a mívám i zvýšený krevní tlak.“ Akce srdeční pravidelná, puls dobře hmatný, 75/min, TK: 133/63. Dolní končetiny bez otoků ale viditelné varixy. Pulsace na dolních končetinách dobře hmatná. Břicho a GIT „S břichem potíže nemám, na stolici chodím pravidelně.” Břicho prohmatné, na dotyk nebolestivé, měkké, peristaltika přiměřená, stolice pravidelná poslední stolice byla 37 14. 4. 2014, formovaná, bez patologických příměsí. Játra, slezina a pankreas nezvětšené. Močově – pohlavní systém „Problémy s močením nemám.” Z důvodu operace má pacientka zaveden permanentní močový katétr. Sledování bilance tekutin. Moč čirá, bez zápachu a příměsí. Ledviny poklepově nebolestivé. Kostrově – svalový systém „Před operací jsem chodila na procházky s oporou francouzských berlí.” Horní končetiny symetrické bez třesu. Prsty na rukou jsou růžové, symetrické bez tvarových změn. Hybnost obou horních končetin je v normě. Hrubá i jemná motorika zachována. Páteř je fyziologicky zakřivená, nebolestivá. Otoky dolních končetin nejsou přítomné. Periferní pulzace dolních končetin je dobře hmatná, s přítomnosti varixů. Pohyblivost obou dolních končetin je zatím omezená. Operovaný kloub mírně bolestivý, druhá končetina volně pohyblivá, nebolestivá. Svalový tonus přiměřené věku, reflexy zachovány. Poloha pacienta je zatím pasivní, chůze je omezená z důvodu klidového režimu po operaci. 38 Nervově – smyslový systém „Mám zelený zákal, a brýle používám pouze na čtení.” Pacientka při vědomí, klidná orientovaná místem, časem i osobou. Potíže se zrakem mírné, se sluchem potíže nemá. Používá pouze brýle na čtení. Staropaměť i novopaměť bez problému. Endokrinní systém „Léčím se s štítnou žlázou.” Štítná žláza nezvětšená, nehmatná. Pouze snížená funkce štítné žlázy farmakologicky udržována v normě. Imunologický systém „Nevím o ničem, na co bych byla alergická.” Alergie ani ekzémy pacientka nemá. Lymfatické uzliny jsou nezvětšené. V dětství prodělala běžná dětská onemocnění. Kůže a její adnexa „Mám pouze viditelné žíly na končetinách a jizvu po operaci.“ Kůže je bledá, kožní turgor je v normě, žádné známky dehydratace. Vlasy jsou krátké, blond barvy. Ochlupení je přiměřené věku a pohlaví pacienta. Nehty jsou zastřižené, viditelná péče o nehty. Na levé dolní končetina jizva po operaci a malá rána po zavedení drénu. 39 AKTIVITY DENNÍHO ŽIVOTA SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Stravování Doma: „Vzhledem k onemocnění se snažím jíst zdravěji. ” Pacientka nedodržuje žádnou speciální dietu, proto lékař naordinoval dietu č. 3 (racionální dietu). Pacientka si na stravu nestěžuje, netrpí nechutenstvím. Váha pacientky je 80kg, při výšce 174 cm. BMI je tedy 26,42 – nadváha. V nemocnici: „Strava mi zde chutná. Jsem spokojená.” Příjem tekutin Doma: „Doma vypiji tak 2 litry denně. Většinou se jedná o čaj nebo minerálky.” Turgor pacientky je v normě, Pacientka má pocit žízně stejný jako dříve. Ale z důvodu předcházení dehydratace a doplnění ztrát z operace má pacientka naordinovánou infúzi. Doporučený přísun tekutin je 2 až 2,5 l tekutin denně. Pacientka pije čaj, minerálky jeden krát denně si vypije kávu. V nemocnici: „Kombinuji čaj i minerálky.” Vylučování moče Doma: „S močením a stolicí potíže nemám. ” Barva, vzhled a zápach moče je fyziologický. Bez patologických příměsí. Z důvodu operace a ledování bilance tekutin je pacientce zaveden permanentní močový katétr. Je průchodný, moč odvádí bez potíží. V nemocnici: „Mám pocit na močení.” Vylučování stolice Doma: „Se stolicí potíže nemám, chodím pravidelně.” Potíže s defekací pacientka nemá. Poslední stolice byla 14. 4. 2014. Stolice je bez krve 40 a jiných patofyziologických příměsí. V nemocnici: „Je to stejné jako doma.” Spánek a bdění Doma: „Doma potíže se spánkem nemám.” Spánek je nekvalitní z důvodu klidového režimu a ruší ho provoz oddělení během noci. Pacientka někdy pospává i během dne. V nemocnici: „Tady je to o něco horší. Nemůžu se otáčet podle svých potřeb z důvodu klidového režimu a všech vstupů kolem sebe. Ale doma se to zlepší.” Aktivita a odpočinek Doma: „Před operaci jsem dělala běžné činnosti doma.” Pacientka je soběstačná v rámci lůžka a základní hygieny kolem sebe. Dodržuje klidový režim kvůli nutnosti po operaci. Navštěvuje ji dcera. Během dne si krátí čas sledováním televize nebo čtením knížky. V nemocnici: „Z důvodu klidu se pohybuji jen na lůžku.” Hygiena Doma: „Postarám se o sebe.” V prvních dnech se pacientka myje na lůžku, s dopomocí ošetřujícího personálu. S rostoucí soběstačností si pacientka zajišťuje hygienu sama. V nemocnici: „Co zvládnu, udělám sama.” 41 Samostatnost Doma: „Vše zvládám sama. ” Podle Barthelova testu základních všedních činností je pacientka se skórem 40 závislá na ošetřovatelském personálu. V nemocnici: „Snažím se být samostatná, co jen jde.“ POSOUZENÍ PSYCHICKÉHO STAVU SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Vědomí Pacientka je lucidní, spolupracující a kontaktní. Orientace „Vím, že jsem hospitalizován v nemocnici Třinec.” Pacientka je správně orientována místem, časem, osobou i situací. Nálada „Náladu mám zatím dobrou, jen chci být do nejdříve doma.” Pacientka je spokojená, dokáže se během dne zabavit, při dlouhých chvílích sleduje televizi nebo čte knížku. Dochází za ní dcera. Paměť Staropaměť „Pamatuji si snad všechno, co se stalo.” Beze změn Novopaměť „Místy něco zapomenu.” Beze změn Myšlení Logické Temperament „Někdy nemám náladu na nikoho, ale jinak jsem docela Sangvinik 42 společenská a zábavná.” Sebehodnocení „Myslím, že teď to bude lepší” Vnímání zdraví „Když musím tak k doktorovi zajdu, ale jinak nemám proč tam chodit“ . Vnímání zdravotního stavu „Jsem si vědoma nutnosti a závažnosti onemocnění.” Uvědomuje si závažnost situace. Reakce na onemocnění a prožívání onemocnění „Už to bylo nutné.” Přiměřená. Reakce na hospitalizaci „Snad se to pak zlepší.” Reakce přiměřená, pacientka je komunikativní, spolupracující, má snahu se uzdravit a jít co nejdříve domů. Adaptace na onemocnění Dodržuje léčebný režim, užívá léky pravidelně, spolupracuje s fyzioterapeuty. Projevy jistoty a nejistoty (úzkost, strach, obavy, stres) „Trochu se bojím, co bude dál” Strach z pooperační péče. Zkušenosti z předcházejících hospitalizací (iatropatogenie, sorrorigenie) „Za svůj život jsem byla několikrát hospitalizována, a vždy jsem byla spokojená.” Pacientka nemá z předešlých hospitalizací žádné špatné zkušenosti. Vše hodnotí pozitivně. 43 POSOUZENÍ SOCIÁLNÍHO STAVU OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Komunikace Verbální Komunikace adekvátní stavu, řeč srozumitelná, plynulá. Neverbální Neverbální komunikace adekvátní stavu, mimika přiměřená, v souladu s verbální komunikací. Informovanost O onemocnění Dostatečně informován. O diagnostických metodách Dostatečně informován. O léčbě a dietě Dostatečně informován. O délce hospitalizace Chápe důvod hospitalizace. Sociální role a jejich ovlivnění nemocí, hospitalizací a změnou životního stylu v průběhu nemoci a hospitalizace Primární (role souvisejícís v ěkem a pohlavím) 70letá žena Sekundární (související s rodinou a společenskými funkcemi) Matka, babička. Terciální (související s volným časem a zálibami) Důchodkyně. Pacientka chápe svoji situaci a nutnost hospitalizace, adaptuje se na prostředí a chod oddělení. Dobře vychází se zdravotnickým personálem, spolupracuje, snaží se zapojovat. Má velkou podporu rodiny. Péči po propuštění zajistí rodina. 44 MEDICINSKÝ MANAGEMENT: Ordinovaná vyšetření: odběry krve Výsledky: ↑ glukosa, ↑ osmolalita, ↓ erytrocyty, ↓ hemoglobin, ↓ hematokrit, ↓ trombocyty Sledovat krevní tlak, srdeční frekvenci, příjem a výdej tekutin, sledovat bolest Konzervativní léčba: Dieta: 3 Výživa: per os, parenterální – Plasmalyte 1000 ml Pohybový režim: klidový RHB: typ A Medikamentózní léčba:  Per os: Citalec (0 – 1 – 0) – antidepresivum Letrox (1 – 0- 0) – hormon štítné žlázy Micardis plus (1 – 0 – 0) – antihypertenzivum Cynt 0,6 (0 – 0 – 1) – antihypertenzivum Rosucard (0 – 0 – 1) – hypolipidemikum Magnesii lactiti (0 – 0 – 1) – soli a ionty, magnezium Xarelto (0 – 0 – 1) – antikoagulancia, přímý inhibitor faktoru Xa  Intra venózně: Plasmalyte 1000ml – infúzni terapie, elektrolyty  Per rectum: Indometacin – nesteroidní antirevmatikum Invazivní vstupy  Periferní žilní kanyla, permanentní močový katétr  Redonův drén 45 SITUAČNÍ ANALÝZA: Pacientka přeložena z MOJIP po totální endoprotéze kyčelního kloubu zpět na ortopedické oddělení. Po překladu je tělesná teplota pacientky 36,6 °C, TK 133/63 torrů, puls 75/min, a 21 dechů/min. Pacientka má zajištěnou periferní žilní kanylu druhý den (den zavedení 15. 4. 2014), bez známek zánětu a infekce. Kape infúzní roztok Plasmalyte 1000 ml intravenózně. Má také zavedený permanentní močový katétr, druhý den (den zavedení 15. 4. 2014), odvádí čirou moč. Je sledována bilance tekutin. Redonův drén je zaveden, odvádí, rána je klidná, neprosakuje. Operovaná končetina je uložena do antirotační boty. Na dolních končetinách má přiložena elastická obinadla jako prevence trombembolické nemoci. V oblasti hygieny pacientka potřebuje zajistit dopomoc na lůžku. Pacientka je poučena o dodržování abdukčního režimu. Z důvodu verbalizace bolesti stupně 3 (dle škály Melzacka), žádá pacientka aplikaci analgetik intramuskulárně. Poté pacientka verbalizuje zmírnění bolesti na stupeň 1. V noci jen lehce pospávala z důvodu omezení hybnosti a změny prostředí. Pacientka verbalizuje strach ze zvládání pooperačního období. 46 Stanovení sesterských diagnóz Stanovení ošetřovatelských diagnóz ze dne 16. 4. 2014. Jedná se o první den hospitalizace (překladu z MOJIP) a jejich seřazení podle priorit. Aktuální ošetřovatelské diagnózy: 1. Akutní bolest z důvodu operačního výkonu projevující se verbalizací pacientky. 2. Strach z důvodu pooperační léčby a změny prostředí projevující se verbalizací a neklidem. 3. Porucha spánku z důvodu změny prostředí projevující se únavou během dne. 4. Deficit sebepéče v oblasti hygieny z důvodu operačního výkonu, projevující se neschopností samostatně vykonat hygienickou péči. 5. Deficit informací o onemocnění z důvodu nedostatečné edukace projevující se opakovanými dotazy ze strany pacientky. Potencionální ošetřovatelské diagnózy: 6. Riziko vzniku infekce z důvodu operační rány a invazivních vstupů. 7. Riziko vzniku trombembolické nemoci z důvodu operačního výkonu. 8. Riziko pádu z důvodu používání kompenzačních pomůcek. 9. Riziko vzniku pooperačních komplikací z důvodu nedodržení pooperačních zásad. 47 1. Akutní bolest z důvodu operačního výkonu projevující se verbalizací pacientky. Cíl: zmírnit bolest Priorita: střední Výsledná kritéria:  dojde ke zmírnění bolesti ze stupně 3 na stupeň 1 (dle škály Melzacka) – do 1 hodiny  pacientka umí určit intenzitu bolesti škály Melzacka – do 1 hodiny  Pacientka verbalizuje úlevu po podání analgetik – do 1 hodiny  dle potřeby budou pacientce podávány analgetika – do konce hospitalizace Intervence:  podávej analgetika dle ordinace lékaře – sestra  edukuj o dodržení abdukčního režimu – sestra  zajisti polohu operované končetiny pomocí antirotační boty – sestra  leduj ránu operované končetiny – sestra, ošetřovatelka  sleduj bolest na stupnici dle Melzacka – sestra  sleduj verbální a neverbální projevy pacientky – sestra Realizace:  sledování neverbálních a verbálních projevů bolesti  končetina uložena v abdukci a vnitřní rotaci  operační rána ledována  sledování účinku a vedlejších účinku analgetik 48 Hodnocení:  ordinovaná analgetika jsou účinná  pacientka cítí zlepšení (z 3 na 1) na stupnici bolesti dle Melzacka  dle potřeby přikládán led na operovanou končetinu  končetina udržována v abdukci a vnitřní rotaci Cíl byl splněn částečně, je proto vhodné v naplánovaných intervencí pokračovat. 2. Strach z důvodu pooperační léčby, a změny prostředí projevující se verbalizací a neklidem. Cíl: minimalizace strachu až úplné vymizení strachu Priorita: střední Výsledná kritéria:  u pacientky dojde ke zmírnění strachu – do konce hospitalizace  pacientka bude mít dostatek informací – do konce hospitalizace  pacientka bude mít možnost návštěv – do konce hospitalizace  pacientka chápe pooperační léčbu – do konce hospitalizace Intervence:  informuj pacientku srozumitelně a jasně dle jejího stavu – sestra  naslouchej a odpovídej na otázky srozumitelně a pomalu – sestra  sleduj neverbální projevy pacientky - sestra  zajisti klidné prostředí – sestra  dle potřeb zajisti konzultaci s lékařem – sestra  edukuj pacientku o pooperační léčbě – sestra, fyzioterapeut  umožni návštěvy příbuzných – sestra 49 Realizace:  pacientce podány dostupné informace  doporučeno co největší kontakt s rodinou  edukace o pooperační léčbě srozumitelně vysvětlena lékařem i sestrou Hodnocení:  pacientka chápe zásady režimových opatření  spolupracuje s ošetřovatelským personálem  po dostatečné edukaci verbalizuje zmírnění strachu  pacientka zvládá adaptaci na nové prostředí Cíl byl splněn. 3. Porucha spánku z důvodu změny prostředí projevující se únavou během dne. Cíl: pacientka má adekvátní nepřerušovaný spánek Priorita: střední Výsledná kritéria:  pacientka je během dne aktivní – do konce hospitalizace  pacientka se adaptuje na změnu prostředí – do konce hospitalizace  pacientka spí klidným spánkem – do 2 dnů  pacientka verbalizuje zlepšení spánku – do 3 dnů  pacientka se cítí během dne odpočatá – do 3 dnů Intervence:  zaměstnej pacientku během dne – sestra, ošetřovatelka, fyzioterapeut  odstraň rušivé elementy - sestra  aplikuj hypnotika dle ordinace lékaře – sestra 50  sleduj kvalitu a délku spánku – sestra  vyvětrej pokoj – sestra, ošetřovatelka  zajisti potřeby pacientky před spaním – sestra, ošetřovatelka Realizace:  pacientka během dne aktivizována  zajištěn klidný pokoj  pokoj vyvětrán  hypnotika podány dle ordinace lékaře Hodnocení:  pacientka se adaptovala na změnu prostředí  během dne se snaží aktivizovat (čte knížku, provádí rehabilitaci)  verbalizuje zlepšení spánku, během noci se již probouzí jen občas, cítí se ráno odpočatá Cíl byl splněn částečně, je doporučeno v naplánovaných intervencí pokračovat. 4. Deficit sebepéče v oblasti hygieny z důvodu operačního výkonu, projevující se neschopností samostatně vykonat hygienickou péči. Cíl: zlepšit soběstačnost pacientky Priorita: střední Výsledná kritéria:  pacientce bude zajištěna dopomoc při hygienické péči – do 3 dnů  pacientka se bude aktivně zapojovat do hygienické péče – do 2 dnů  pacientka spolupracuje se všemi zdravotnickými pracovníky – do konce hospitalizace 51 Intervence:  zajisti dopomoc při hygienické péči o pacientku – setra, ošetřovatelka  věnuj pozornost predilekčním místům – sestra, ošetřovatelka  predilekční místa ošetřuj tělovým mlékem – sestra, ošetřovatelka  zajisti intimitu při hygienické péči – sestra, ošetřovatelka Realizace:  zajištěna dopomoc při hygienické péči  predilekční místa ošetřena tělovým mlékem  zajištěna intimita při hygienické péči  pacientka zapojena do vykonávání hygienické péče Hodnocení:  pacientka se snaží zapojovat do hygienické péče  vyžaduje dopomoc při hygienické péči v oblasti zad a genitálií  kůže v oblasti predilekčních míst je dostatečně hydratována, bez známek zarudnutí Cíl byl splněn částečně, je vhodné v naplánovaných intervencí pokračovat. 5. Deficit informací o onemocnění z důvodu nedostatečné edukace projevující se opakovanými dotazy ze strany pacientky. Cíl: pacientka má dostatek informací o svém onemocnění Priorita: střední Výsledná kritéria:  pacientka správně interpretuje naučené postupy – do konce hospitalizace  pacientka chápe důvod dodržování pooperačních zásad – do 2 dnů 52  pacientka zvládá zásady pooperační péče – do 3 dnů  pacientka chápe nutnost dodržování pooperačních zásad po dobu tří měsíců – do konce hospitalizace Intervence:  zjisti úroveň znalostí pacientky o dodržování pooperačních zásad - sestra  dostatečně edukuj pacientku o pooperačním režimu onemocnění – sestra, fyzioterapeut  doporuč vhodný edukační materiál o zásadách rehabilitace (knihy) – ošetřující personál  kontroluj pacientku při zásadách dodržování abdukčního režimu – sestra, ošetřovatelka, fyzioterapeut Realizace:  pacientka dostatečně edukována o zásadách pooperační péče  pacientka kontrolována při zásadách dodržování abdukčního režimu  pacientce doporučen vhodný edukační materiál Hodnocení:  pacientka má k dispozici dostatek edukačního materiálu.  pacientka verbalizuje porozumění informací  pacientka dodržuje zásady pooperační péče Cíl byl splněn. 6. Riziko vzniku infekce z důvodu operační rány a invazivních vstupů. Cíl: během hospitalizace nedojde ke vzniku infekce Priorita: střední 53 Výsledná kritéria:  rána udržována v čistém prostředí – do konce hospitalizace  okolí invazivních vstupů je klidné – do konce hospitalizace  neobjeví se známky infekce – do konce hospitalizace  pacientka poučena o péči invazivních vstupů a operační rány – do konce hospitalizace Intervence:  pravidelně a asepticky pečuj o vstupy a operační ránu – sestra  prováděj pravidelně převaz rány – sestra, ošetřovatelka  přistupuj asepticky při všech úkonech – sestra  sleduj známky infekce dle Madonnovy stupnice – sestra  při vzniku infekce informuj neprodleně lékaře – sestra Realizace:  kontrola funkčnosti i.v. kanyly provedena 3x denně dle standardů  operační rána převazována dle ordinace lékaře  neprojevují se žádné známky infekce v místě zavedení invazivních vstupů  převazy prováděny za aseptických podmínek Hodnocení:  okolí rány je klidné, bez známek infekce  okolí všech invazivních vstupů je bez známek infekce Cíl byl splněn. 54 7. Riziko vzniku trombembolické nemoci z důvodu operačního výkonu. Cíl: nedojde ke vzniku trombembolické nemoci Priorita: střední Výsledná kritéria:  pacientka bude poučena o prevenci ten – do 1 dne  pravidelně dle ordinace lékaře podávej antikoagulancia – do konce hospitalizace  pacientka spolupracuje při rehabilitaci – do konce hospitalizace  pacientka bude edukována o nutnosti bandáži dolních končetin – do 1 dne  nedojde ke vzniku ten – do konce hospitalizace Intervence:  edukuj pacientku o prevenci ten – sestra, lékař  dle ordinace lékaře podávej antikoagulancia – sestra  edukuj pacientku o nutnosti bandáže dolních končetin – sestra  sleduj celkový zdravotní stav pacientky - sestra  zajisti včasnou mobilizaci – sestra, fyzioterapeut Realizace:  aplikována antikoagulancia dle ordinace lékaře  přiloženy bandáže dolních končetin  zahájena rehabilitace s rehabilitační sestrou  proveden nácvik stoje u lůžka o berlích, za asistence ošetřujícího personálu 55 Hodnocení:  pacientka mobilizována, zvládá postupnou vertikalizaci, spolupracuje s ošetřovatelským personálem.  podávaná antikoagulancia dle ordinace lékaře jsou účinná, pacientka nejeví známky komplikací Cíl byl splněn. 8. Riziko pádu z důvodu používání kompenzačních pomůcek. Cíl: nedojde k pádu pacientky Priorita: střední Výsledná kritéria:  pacientka poučena o možném riziku pádu – do 2 dnů  pacientka chápe nutnost přítomnosti zdravotnického personálu při nestabilitě chůze – do konce hospitalizace Intervence:  edukuj pacientku o nutnosti zajištění doprovodu zdravotnického personálu – sestra  edukuj pacientku o možných nežádoucích účincích podávaných léků – sestra  edukuj pacientku o nutnosti používání kompenzačních pomůcek – sestra  podle stavu pacientky zajisti lůžko postranicemi – sestra, ošetřovatelka Realizace:  pacientka poučena o možných rizicích, kdy by mohlo dojít k pádu  lůžko pacientky označeno dle standardů o pádech  na noc opatřeno lůžko postranicemi 56 Hodnocení:  pacientka chápe všechny rizika spojené s pádem, postupnou vertikalizaci zvládá za asistence ošetřujícího personálu Cíl byl splněn. 9. Riziko vzniku pooperačních komplikací z důvodu nedodržení pooperačních zásad. Cíl: nedojde ke vzniku komplikací Priorita: střední Výsledná kritéria:  pacientka poučena o možném riziku vzniku pooperačních komplikací – do 3 dnů  podaným informacím rozumí a dokáže je interpretovat – do 3 dnů Intervence:  edukuj pacientku o možném riziku vzniku pooperačních komplikací – sestra, fyzioterapeut, lékař  vysvětli srozumitelně, co všechno se může stát – sestra, fyzioterapeut, lékař  vyzkoušej pacientku, jestli všemu dostatečně rozumí – sestra  předcházej vzniku těch komplikací – sestra, ošetřovatelka, fyzioterapeut Realizace  pacientka edukována o možném riziku vzniku pooperačních komplikací  pacientka verbalizuje porozumění informací  pacientku a zdravotnický personál předchází komplikacím 57 Hodnocení:  pacientka dodržuje zásady abdukčního pooperačního režimu, operovanou končetinu udržuje v abdukci a ve vnitřní rotaci  pacientka všemu dostatečně rozumí Cíl byl splněn. 58 3.1 ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Po dobu hospitalizace se stav pacientky výrazně zlepšil. Celková pooperační léčba proběhla úspěšně, bez obtíží. Hospitalizaci snášela dobře. Pacientka byla poučena o domácí péči. Byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy a pomoci naplánovaných intervencí i realizované. Cíl u akutní bolesti byl splněn jen částečně, je potřeba v naplánovaných intervencích nadále pokračovat, až dojde k úplnému vymizení bolesti. Sestra nadále podává analgetika dle ordinace lékaře na snížení bolesti. Pacientka verbalizuje snížení bolesti, ale ne úplné vymizení. U strachu byl cíl zcela splněn. Pacientka se cítí klidná, verbalizuje zmírnění strachu. U diagnózy poruchy spánku byl cíl splněn jen částečně. Pacientka se snažila přizpůsobit změně prostředí. Sestra nadále sleduje kvalitu spánku a podává hypnotika dle potřeby pacientky. Cíl u poruchy soběstačnosti v oblasti hygieny byl splněn částečně. Pacientka potřebuje domopoc při hygienické péči. Deficit informací projevující se stálými dotazy ze strany pacientky byl splněn. Pacientce byly doporučeny edukační materiály, byla dostatečně poučena zdravotnickým personálem. Riziko vzniku infekce se neprojevilo, byl tedy splněn i tento cíl. Sestra ale nadále musí pečovat o ránu asepticky. Rána je klidná, čistá, nekrvácí. Riziko vzniku trombembolické nemoci se neprojevilo. Cíl byl splněn. Je potřeba aby pacientka užívala i doma tablety na ředění krve dle ordinace lékaře. Po dobu hospitalizace nedošlo k pádu pacientky, proto byl splněn i cíl spojený s rizikem pádu. Je potřeba aby pacientka nadále dodržovala pravidla spojené s touto diagnózou. Hlavně v zimním období. Poslední diagnóza, riziko vzniku pooperačních komplikací se taktéž neprojevila. Cíl byl splněn. Pacientka byla několikrát poučena. Všemu dostatečně rozuměla. Byla edukována také její rodina. Pacientka hodnotí hospitalizaci kladně. Byla spokojená jak s péči lékařů tak sester a fyzioterapeutů. Pro zlepšení hybnosti byla pacientka přeložena na rehabilitační oddělení. 59 4 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě zjištěných informací jsem sestavila doporučení pro pacienty s totální endoprotézou. NEDOPORUČOVANÉ ČINNOSTI  nesedět nikdy tak, aby byl v kyčli úhel větší než 90°  nedělat dřepy, neshýbat se, nepředklánět  nedávat nohu přes nohu  nepřetáčet se na lůžku bez polštáře mezi koleny  na chůzi nepoužívat pantofle (vhodná je pevná obuv)  neřídit automobil (dva až tři měsíce)  nenosit předměty, které váží více než 5 kg  nenavlékat si ponožky nebo boty sám (používat navlékač)  nepřetěžovat jednostranně operovanou dolní končetinu (střídat polohy)  nedoskakovat na operovanou končetinu DOPORUČENÍ  spát na vyšším, pevném a rovném lůžku (jeden polštář pod hlavou)  používat tužší polštářek či klínek zamezující dotyk dolních končetin mezi koleny (vleže, při vstávání z lehu do sedu)  při ležení na boku neoperované dolní končetiny vkládat mezi kolena klín nebo polštářek  sledovat svou hmotnost (nadváha vede k většímu opotřebování endoprotézy)  pokud schází sprchovací kout, používat sedátko do vany, madla, protiskluzovou podložku atd.  sedět maximálně do 90° úhlu mezi trupem a stehnem  častěji měnit polohy (sedět maximálně půl hodiny) 60  sedět na obou půlkách hýždí (ne nakřivo)  chodit v pevné obuvi s pružnou, elastickou podrážkou  ponožky, punčochy oblékat jen pomocí speciálního podavače nebo za pomocí druhé osoby  boty obouvat za pomoci dlouhé lžíce  kalhoty a spodní prádlo oblékat za pomoci pomůcek  vícekrát denně, po menších časových úsecích, provádět celkové intenzivní cvičení, které vás naučil fyzioterapeut v nemocnici  dodržovat správné pohybové stereotypy, které jste si v průběhu pobytu v nemocnici osvojili (vstávání z lehu do sedu, ulehání zpět na lůžko, chůze s berlemi, chůze po schodech)  striktně dodržovat lékařem ordinovanou zátěž pro operovanou dolní končetinu při chůzi  neodkládat berle, pokud to nedovolí lékař  vhodné jsou každodenní procházky  sexuální aktivitu můžete obnovit, jakmile je to pro vás pohodlné, je nutno respektovat veškerá opatření Pacient po TEP kyčle by měl pravidelně navštěvovat lékaře, zejména pokud se jedná o infekční onemocnění. I běžná rýma stojí za návštěvu lékaře. V rámci životosprávy by měl pacient dodržovat rozumnou tělesnou hmotnost. Doporučují se každodenní procházky, jízda na rotopedu, plavání či cvičení v bazénu. Po šesti měsících může pacient začít lehkou turistikou po horách, jezdit na kole čí hrát golf. Mezi zakázané sporty se řadí kontaktní sporty, jízda na koni, prudší běhy, skoky. 61 ZÁVĚR Náhrada kyčelního kloubu bývá velkým zásahem do organismu pacienta. Je však velkým přínosem v oblasti pohyblivosti. Bakalářská práce byla rozdělena na několik částí. V první části bylo teoreticky charakterizováno onemocnění, jako nejčastější indikace k operaci. Dále byla zmíněna etiologie, diagnostika a terapie tohoto onemocnění. Součástí také byla charakteristika endoprotéz, indikace a kontraindikace operace, vznik možných komplikací, rehabilitační péče, na kterou navazuje lázeňská léčba. Druhá část byla zaměřena na předoperační a pooperační péči jako nedílnou součást operace. Třetí část obsahovala hlavní cíl práce samotný ošetřovatelský proces u pacientky s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Snahou práce bylo poskytnout doporučení pro praxi, kde jsou popsány pohyby, kterým se mají lidé s endoprotézou kyčelního kloubu vyvarovat a naopak pohyby, které se doporučují. Práce může sloužit jako stručný přehled informací o onemocnění pro pacienty i zdravotnický personál, protože s pacientem po totální endoprotéze kyčelního kloubu se můžeme setkat nejen na ortopedii, ale i jiných pracovištích. 62 SEZNAM LITERATURY 1. DUNGL, P. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0550-8. 2. JANÍČEK, P. et al., Ortopedie. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978- 80-210-4429-6 3. MATOUŠ, M., M. MATOUŠOVÁ a M. KUČERA. Život s endoprotézou kyčelního kloubu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0886-8. 4. SOSNA, A., D. POKORNÝ a D. JAHODA. Endoprotéza kyčelního kloubu – průvodce pacienta obdobím operace, rehabilitací a dalším životem. 1. vyd. Praha: Triton, 1999. ISBN 80-7254-046-7. 5. HRADILOVÁ, Lenka. Plán ošetřovatelské péče pro pacienta s TEP kyčle. Ostrava: Ostravská Univerzita, 2011. Bakalářská práce. Ostravská Univerzita v Ostravě, lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence. 6. KOUDELA, K. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2004. ISBN 80-246-0654-2. 7. SOSNA, A., D. POKORNÝ, a D. JAHODA. Náhrada kyčelního kloubu – rehabilitace a režimová opatření. 1. vyd. Praha: Triton, 2001. ISBN 80-7254- 302-4. 8. SOSNA, A. et al. Základy ortopedie. 1. vyd. Praha: Triton, 2001. ISBN 80- 7254-202.8. 9. REPKO, M. et al. Perioperační péče o pacienta v ortopedii. 1. vyd. Brno:Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012. ISBN 978-80-7013-549-5. 10. KUBALT, R. Ortopedie. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1985. ISBN 08-050-85. 11. LANDOR, I. A. SOSNA a P. VAVŘÍK. Osteoartróza. In SOSNA. Et al., Základy ortopedie. 1. vyd. Praha: Triton, 2001. ISBN 80-7254-202-8. 12. SLEZÁKOVÁ, L. et al. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II. – Pediatrie, chirurgie. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2040-1. 13. SLEZÁKOVÁ, L. et al. Ošetřovatelství v chirurgii I. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3129-2. 63 14. SYSEL, D., H. BELEJOVÁ, a O. MASÁR. Teorie a praxe ošetřovatelského procesu. 2. vyd. Brno: Tribune EU, 2011. ISBN 978-80-263-0001-4. 15. ŠURŮČKOVÁ M. Typy totálních endoprotéz – terapie a rehabilitace. Sestra [online]. 2010, 2, [cit. 2014-03-27]. ISSN 1210-0404. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/news/check-pro?id=449684&seo_name=sestra 16. WALKER, Jennie A. Total hip replacement: improving patients' quality of life. Nursing Standard. roč. 24/2010, s. 51-57. 17. JOELSSON, Maud, Lars-Eric OLSSON and Eva JAKOBSSON. Patients' experience of pain and pain relief following hip replacement surgery. Journal of Clinical Nursing. roč. 19/2010, s. 2832-2838. 18. Katalog. Lázně Darkov, Jedny z nejstarších jodových lázní v Evropě založeny v roce 1867. 19. Artróza [online]. Originální české doplňky stravy a doplňková krmiva [cit. 2014- 02-14]. Dostupné z: http://www.orling.cz/cz/o-artroze/jak-vypada-artroza.html 20. Příznaky artrózy [online]. Centrum jednodenní chirurgie [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: http://www.1chirurgie.cz/artroza.htm 21. Příčiny artrózy [online]. Artróza.biz [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: http://www.artroza.biz/ 22. Léčba artrózy [online]. Vitalion lepší informace, lepší zdraví [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/artroza/ 23. Totální endoprotéza kyčelního kloubu [online]. Fyzio klinika – centrum fyzioterapeutické péče[cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.fyzioklinika.cz/kycel/totalni-endoproteza-kycelniho-kloubu-tep- kycle 24. Typy kyčelních náhrad [online]. Orthes [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.orthes.cz/index.php?module=page&record=11 25. Endoprotéza kyčle [online]. Lékařionline.cz [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.lekari-online.cz/ 26. Materiály poskytnuté se souhlasem Nemocnice Třinec, p. o. PŘÍLOHY Příloha A – Ošetřovatelský záznam I Příloha B – Hodnocení ošetřovatelských rizik II Příloha C – Souhlasy a poučení IV Příloha D – Verifikační protokol VI Příloha E – Dotazník před plánovanou operací VII Příloha F – Sesterská překladová zpráva VIII Příloha G – Dekurz IX Příloha H – Informované souhlasy X Příloha CH – Příklady cviků XVII Příloha I – Pomůcky XVIII Příloha J – Rešerš XIX Příloha K – Souhlas s nemocnicí o poskytnutí informací XX Příloha A – Ošetřovatelský záznam Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha B – Hodnocení ošetřovatelských rizik Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha C – Souhlasy a poučení Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha D – Verifikační protokol Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha E – Dotazník před plánovanou operací Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha F – Sesterská překladová zpráva Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha G – Dekurz Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha H – Informované souhlasy Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha CH – Příklady cviků Zdroj: Nemocnice Třinec p. o. Příloha I – Pomůcky Zdroj: Obrázek [online]. [cit. 20014-05-19]. Dostupné z: http://www.distrimedpomucky.cz/ Obrázek 1 Madla Obrázek 3 Nástavec na WC Obrázek 4 Navlékač ponožek Obrázek 2 Sedačka do sprchy Příloha J – Rešerš Zdroj: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, p. o. Příloha K – Souhlas s nemocnicí o poskytnutí informací