Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Praha 5
SPOKOJENOST PACIENTŮ S LÉČBOU NÁDOROVÉ
BOLESTI V MASARYKOVĚ ONKOLOGICKÉM ÚSTAVU
BRNO
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JANA KALOUSKOVÁ
PRAHA 2013
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s. PRAHA 5
SPOKOJENOST PACIENTŮ S LÉČBOU NÁDOROVÉ
BOLESTI V MASARYKOVĚ ONKOLOGICKÉM ÚSTAVU
BRNO
Bakalářská práce
JANA KALOUSKOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocourková, MBA
Praha 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
………………………………..
Jana Kalousková, DiS
V Praze 31. 05. 2013
PODĚKOVÁNÍ
Velmi děkuji PhDr. Janě Kocourkové, MBA, za odborné vedení bakalářské práce,
za poskytování cenných rad a doporučení. Dále bych chtěla poděkovat všem
respondentům Masarykova onkologického ústavu na Klinice komplexní onkologické
péče, za ochotnou spolupráci a sestrám z MOÚ za jejich pomoc při realizaci
průzkumného šetření.
OBSAH
1 Teoretická část...................................................................................................9
1.1 Definice bolesti............................................................................................9
1.2 Rozdělení bolesti .........................................................................................9
1.2.1 Akutní bolest ......................................................................................10
1.2.2 Chronická neonkologická bolest .........................................................11
1.2.3 Chronická onkologická bolest.............................................................12
1.2.4 Průlomová bolest ................................................................................13
1.2.5 Nociceptivní bolest .............................................................................14
1.2.6 Neuropatická bolest ............................................................................14
1.2.7 Psychogenní bolest .............................................................................14
1.2.8 Smíšená bolest....................................................................................14
1.3 Intenzita bolesti a její hodnocení................................................................15
1.3.1 Typy škál hodnotící intenzitu bolesti...................................................15
1.3.2 Činnosti sestry pracující v MOÚ při hodnocení nádorové bolesti........17
1.4 Charakteristika bolesti ...............................................................................19
1.5 Lokalizace bolesti......................................................................................19
1.6 Léčba bolesti .............................................................................................20
1.6.1 Nefarmakologická (konzervativní) léčba bolesti .................................20
1.6.2 Chirurgická léčba bolesti ....................................................................21
1.6.3 Farmakologická léčba bolesti..............................................................21
1.6.3.1 Nesteroidní analgetika.....................................................................22
1.6.3.2 Slabé opioidy ..................................................................................23
1.6.3.3 Silné opioidy...................................................................................23
2 Praktická část...................................................................................................25
2.1 Cíle práce ..................................................................................................25
2.2 Hypotézy práce..........................................................................................25
3 Metodika práce ................................................................................................27
3.1 Charakteristika průzkumného šetření .........................................................27
3.2 Zpracování dat...........................................................................................27
4 Výsledky průzkumného šetření........................................................................28
4.1 Všeobecná část ..........................................................................................28
5 DISKUZE........................................................................................................49
5.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ....................................................................51
6 ZÁVĚR ...........................................................................................................52
7 RESUME.........................................................................................................53
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ...................................................54
SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................56
SEZNAM TABULEK.................................................................................................57
SEZNAM GRAFŮ......................................................................................................58
SEZNAM PŘÍLOH.....................................................................................................59
SEZNAM LITERATURY...........................................................................................60
ANOTACE ……………………………………………………………...……………..63
7
ÚVOD
„Ptáte se, jaký je univerzální lék na velikou bolest? Čas.“
Božena Němcová
Téměř každý z nás zažil někdy pocit bolesti. Ať už to byla bolest akutní,
chronická nebo nádorová, nikdy tento pocit nebyl příjemný. Bolest je pro člověka
odedávna tím, co nejzávažněji ohrožuje nebo poškozuje kvalitu života. Je to, z čeho má
většina z nás větší strach než z trvalého poškození, nebo dokonce ze smrti. Je projekcí
podnětu, přicházejícího zvenčí nebo vznikajícího uvnitř těla, který signalizuje již
existující poškození nebo možnost jeho vzniku.
Již naši předkové znali pojem bolest a také oni věděli, že spolupráce a ochota
naslouchat je velmi důležitá. Např. Reinhard K. Sprenger řekl: „Trpět je snadnější než
jednat.“, a proto je důležité při každém kontaktu s pacientem pozorně sledovat všechny
známé projevy bolesti. Mezi smyslovými vjemy má bolest nejsilnější emocionální
složku, vnímanou obvykle jako nepříjemný pocit. Bolest je tedy subjektivní vjem a
proto je obtížné ji objektivně hodnotit.
Ve své bakalářské práci se zabývám spokojeností s léčbou nádorové bolesti.
Pracuji jako všeobecná sestra v Masarykově onkologickém ústavu a spokojenost
s léčbou bolesti hodnotíme na našem pracovišti každý den dle přesně stanovených
pravidel, o kterých se zmiňuji v teoretické části mé práce. Nádorová bolest je
nejčastějším příznakem onkologického onemocnění a snahou celého ošetřovatelského
týmu je, aby u hospitalizovaných pacientů byla tato léčba včas odhalena a včas léčena.
O to usilují především lékaři, kteří předepisují léky proti bolesti a při neúčinnosti jejich
léčby mají možnost konzultaci s odborníky, jak z oboru paliativní medicíny, tak
s odborníky z ambulance bolesti.
Díky dobré komunikaci a skvělým interpersonálním vztahům zaměstnanců
Masarykova onkologického ústavu dochází ke vzájemnému sladění požadavků pacienta
na léčbu bolesti s následnou odpovědí v podobě podání účinné medikace personálem.
Závěrečná práce obsahuje rozdělení bolesti dle délky trvání, příčin vzniku a podle
8
patofyziologie bolesti. Dále se věnuje intenzitě, charakteristice, hodnocení a
samozřejmě léčbě bolesti. Pomocí dotazníku jsem zjišťovala, zda jsou pacienti
Masarykova onkologického ústavu spokojeni s léčbou nádorové bolesti.
9
1 Teoretická část
1.1 Definice bolesti
Bolest je nepříjemný smyslový a pocitový zážitek multidimenzionálního rázu ve
spojení se skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně a nebo pojmy takového
poškození popisující. Bolest je vždy subjektivní, je prožívána jako fenomén tělesný,
není tedy důsledkem pouhého procesu senzorického vnímání (KOZÁK, 2002, s.2).
Dle WHO je „Bolest je nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s
akutním anebo potenciálním poškozením tkání anebo je popisovaná výrazy takového
poškození. Bolest je vždy subjektivní.“ (http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/etika-bolesti-
a-utrpeni-460967)
Všeobecně akceptovanou definicí bolesti je definice IASP – International
Association for the Study of Pain (Světová organizace pro studium bolesti): „Bolest je
nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený s aktuálním anebo potenciálním
poškozením anebo se jako takový popisuje. Bolest je vždy subjektivní.“
(http://www.osobniasistence.cz/?tema=3&article=4)
1.2 Rozdělení bolesti
Podle délky trvání a příčiny vzniku bolesti rozdělujeme bolest na akutní,
chronickou neonkologickou, chronickou onkologickou a průlomovou.
Podle patofyziologie rozdělujeme bolest na nociceptivní, neuropatickou, psychogenní
a smíšenou.
10
1.2.1 Akutní bolest
Akutní bolest je nově vzniklá bolest, která trvá obvykle několik hodin, dní až
týdnů a nepřekračuje tři měsíce. Má význam signálu nemoci, protože její projevy jsou
fyziologické, smysluplné a tím varuje a chrání organismus před poškozením. Akutní
bolest na léčbu odpovídá velmi dobře a lékař musí vždy stanovit přiměřený
diagnostický a léčebný postup.
Příčiny vzniku akutní bolesti:
- bolest hlavy po lumbální punkci,
- bolesti spojené s odebráním vzorku při biopsii,
- pooperační bolest,
- bolest při nebo po traumatických stavech,
- bolest po menších terapeutických nebo diagnostických chirurgických zákrocích,
- bolestivé stavy spojené s protinádorovou a cílenou léčbou,
- bolestivé stavy po aplikaci růstových faktorů,
- bolestivé stavy při nebo po léčbě radioterapií,
- bolestivé stavy při žilní nebo tepenné insuficienci,
- jiné bolestivé stavy (bolesti hlavy, zubů, svalů, kloubů, menstruační bolest).
Klinické příznaky akutní bolesti:
- pocení,
- zrychlený tep a dýchání,
- vazokonstrikce,
- mydriáza,
- retence moči,
- hyperglykémie.
11
1.2.2 Chronická neonkologická bolest
Jako chronickou označujeme tu bolest, která je dlouhodobá, trvá déle než tři
měsíce a svým charakterem působí negativně na biologický, psychický či sociální stav
člověka. Chronická bolest může trvat i kratší dobu, a to pouze v případě, že její
charakter přesahuje očekávané trvání určitého onemocnění nebo určité poruchy.
Příznaky chronické bolesti se neprojevují jako akutní forma únikové reakce (pocení,
zrychlené fyziologické funkce, mydriáza), ale dochází k nevědomému, objektivně
pozorovatelnému projevu, které lze nazvat jako bolestivé chování.
Příčiny vzniku chronické bolesti:
- bolest po chirurgické léčbě - ortopedické operace,
- neuroviscerální bolest,
- jiné bolestivé příčiny (artróza, poúrazové stavy).
Klinické příznaky chronické neonkologické bolesti:
- poruchy hybnosti a následné postižení svalů a kloubů,
- postižení imunitního systému a stoupající vnímavost k nemoci,
- narušení spánku,
- ztráta chuti k jídlu a poruchy výživy,
- závislost na lécích,
- nadměrná fixace na rodinné příslušníky a ošetřující personál,
- nadužívání a zneužívání zdravotnického systému,
- snížení pracovní výkonnosti nebo pracovní neschopnost, invalidita,
- izolace od společnosti a rodiny, duševní poruchy,
- úzkost, strach,
- nevůle, frustrace, deprese, sebevražednost (KOZÁK, 2002, s. 3)
12
1.2.3 Chronická onkologická bolest
Onkologická (nádorová) bolest vzniká v souvislosti s probíhajícím onkologickým
onemocněním. Nejčastěji je způsobena růstem vlastního nádoru, řadíme sem však i
bolesti spojené s diagnostickými nebo terapeutickými postupy (HAKL, 2011, s. 34-35)
Základní princip léčby nádorové bolesti není příliš odlišný oproti léčbě bolesti
nenádorové. Důležitou součástí léčby je nastavení dávek analgetik v takové míře, aby
pokryly intenzitu nádorové bolesti během celého dne. Pro optimální nastavení bolesti se
nejčastěji používají léky s prodlouženým účinkem nebo transdermální náplasti, které lék
uvolňují postupně.
Příčiny vzniku chronické onkologické bolesti:
- bolest způsobena vlastním nádorem,
- bolest způsobena diagnosticko – terapeutickými postupy.
Bolest je jedním z nejobávanějších klinických symptomů nádorového
onemocnění. V době stanovení diagnózy trpí bolestí 30 % pacientů, v průběhu
protinádorové léčby 60 % pacientů a v pokročilých a konečných stádiích nemocí udává
bolest 80-90 % nemocných. Incidence, charakter a intenzita bolesti závisí na typu
nádoru. Nejvíce bývají s bolestí spojeny nádory v kostech, slinivce břišní, žaludku a
jícnu. Podstatně méně se bolest objevuje u pacientů s nádory kůže nebo s leukemií.
Současná medicína umí zmírnit bolest na snesitelnou míru u všech onkologicky
nemocných. U většiny může být přítomen úlevy od bolesti dosaženo neinvazivním
podáváním analgetik a navíc bez výraznějšího ovlivnění psychického stavu tj. bez
celkového útlumu a zmatenosti.
Dělení bolesti podle vztahu k nádorovému onemocnění
Bolest vyvolaná nádorem
- kostní metastázy
- prorůstání nádoru do měkkých tkání
- mozkové metastázy s nitrolební hypertenzí
13
Bolest vyvolaná diagnostikou a protinádorovou léčbou
- bolestivé diagnostické procedury: punkce, trepanobiopsie, pooperační bolest
- bolestivá neuropatie po chemoterapii (např. cisplatina, vinkristin, taxol)
- chronické bolesti po onkologických operacích
- bolesti po radioterapii (postradiační dermatitida a neuropatie)
Bolest bez přímé souvislosti s nádorovým onemocněním
- postherpetická neuralgie
- migréna
- muskuloskeletální bolesti při degenerativních změnách kloubů a páteře
(VORLÍČEK, ABRAHÁMOVÁ, VORLÍČKOVÁ, 2012, s.190-192, 210)
1.2.4 Průlomová bolest
Jako průlomovou bolest označujeme epizody silné bolesti, které se objevují u
pacienta trpícího chronickou bolestí, která je zavedenou pravidelnou léčbou dobře
mírněna. Tyto epizody silné bolesti se mohou objevovat v souvislosti s určitými pohyby
(např. bolest vyvolaná pohybem při kostních metastázách) nebo se může objevovat
spontánně bez jasné vyvolávající příčiny. Epizody průlomové bolesti mohou trvat
několik vteřin až několik hodin. Průlomovou bolest je třeba odlišit od stavu, kdy pacient
pouze nedostává dostatečné dávky analgetik (pacient má šest a více epizod silné bolesti,
více než 30 % denní doby má silné bolesti) a bolesti na konci dávkového intervalu
(bolest několik posledních hodin před užitím retardované tablety popř. poslední den
před výměnou analgetické náplasti (METODICKÝ POKYN, 2009, s. 3)
Ošetřující lékař stanoví plán léčby průlomové bolesti. Jednou ze strategií léčby
průlomové bolesti je podání tzv. záchranné dávky rychle působícího analgetika. Lékař
může pověřit sestru, aby v případě rozvoje epizody průlomové bolesti podala
záchrannou dávku. Lékař musí jednoznačně specifikovat účinnou látku, dávku,
aplikační cestu, minimální interval mezi dávkami, popř. maximální denní počet dávek.
Sestra musí lékařskou ordinaci respektovat (OŠETŘOVATELSKÝ STANDARD B,
2012, s. 2)
14
Příčiny vzniku průlomové bolesti:
- bolest způsobená pohybem (končetiny postižené nádorem),
- bolest způsobená vylučováním (při mikci a defekaci),
- bolest vzniklá neočekávaně – bez vyvolávající příčiny.
1.2.5 Nociceptivní bolest
Vzniká podrážděním nervových zakončení v tkáních, která se aktivují při
bolestivém podnětu. Patří sem kloubní, svalové nebo kožní podráždění, které se nazývá
somatické, nebo podráždění, které vzniká přímo v orgánech, a to se nazývá viscerální.
1.2.6 Neuropatická bolest
Vzniká při porušení funkce nervového systému. Patří sem bolesti při zánětech,
nádorech, ischemiích, dále pak stavy po cévních mozkových příhodách, při míšních
lézích. Bolest je obvykle bodavá, pálivá a nastupuje především v klidu a v noci. U
tohoto typu bolesti bývá častá alodynie.
1.2.7 Psychogenní bolest
U této bolesti bývá hlavní příčinou některá z psychických poruch, zejména
deprese a neurózy. Častým projevem bývají bolesti břicha a zad. U této bolesti je
základem psychoterapie a farmakoterapie.
1.2.8 Smíšená bolest
Je stavem, kdy vyvolávající příčinou bývá spojení dvou nebo více předchozích
typů bolesti. Léčba je složitá, odvíjí se od původu vzniku bolesti a často je
kombinována s invazivními metodami léčby.
15
1.3 Intenzita bolesti a její hodnocení
Důležitým podkladem pro správnou léčbu bolesti je pravidelné hodnocení
intenzity bolesti. Intenzita bolesti je vždy subjektivním hodnocením pacienta a někdy
může být lékaři i sestrami podhodnocena (ROKYTA, 2009, s. 35) Pacient může vyjádřit
stupeň bolesti dle různých hodnotících škál. Každé zdravotnické zařízení používá k
hodnocení intenzity bolesti jinou hodnotící škálu, a proto je velmi důležité seznámit
pacienta při příjmu do zdravotnického zařízení s používanou škálou bolesti.
1.3.1 Typy škál hodnotící intenzitu bolesti
Nejčastěji používanou škálou hodnotící intenzitu bolesti je VAS – vizuální
analogová škála, u které se intenzita hodnotí pomocí čísel 0–10 (kdy 0 znamená žádná
bolest, 10 je největší bolest).
(http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=8498)
Obr. č. 1: Vizuální analogová škála 1
16
(http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hodnoceni-bolesti-u-senioru-453242)
Další používanou vizuální škálou mohou být obrázky s obličeji s různými
grimasami. Tyto škály pomáhají sledovat neverbální projevy pacienta, zejména u dětí a
starých lidí.
(http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hodnoceni-bolesti-u-senioru-453242)
Obr. č. 2: Vizuální analogová škála 2
Obr. č. 3: Obličejová škála
17
Některá zdravotnická zařízení používají k hodnocení intenzity bolesti numerickou
stupnici v kombinaci s obličeji.
(http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/hodnoceni-a-lecba-chronicke-
nadorove-bolesti-464250)
1.3.2 Činnosti sestry pracující v MOÚ při hodnocení nádorové bolesti
V Masarykově onkologickém ústavu se hodnocení bolesti řídí dle pravidel
vycházejících z vnitřní řízené dokumentace, zejména pak ze směrnice Péče o pacienty
s bolestí, č.19/2012, a dále pak dle platného Standardu ošetřovatelské péče. Tyto
dokumenty jsou pravidelně kontrolovány a aktualizovány podle potřeb pacientů a
novinek z oboru léčby bolesti. Tyto změny provádí nejen vedoucí pracovníci MOÚ, ale
z velké části jsou využity poznatky ze setkání speciálního týmu. Tento tým je vytvořen
ze zaměstnanců MOÚ, kteří se léčbou nádorové bolesti zabývají a sledují nové metody,
postupy i léky, které by mohly při léčbě pomoci. Zástupci týmu jsou jak z řad
nelékařského zdravotnického personálu, tak z řad lékařských. O každé schůzi týmu jsou
všichni členové dopředu informováni a na závěr je vždy provedeno zhodnocení a zápis.
Tento si mohou všichni zaměstnanci MOÚ přečíst na intranetu. Vybraní zástupci týmu
pak pravidelně provádí audity na všech odděleních. Z auditů je pak vyhodnocen
výsledek, ze kterého se dá zjistit, zda zaměstnanci rozumí všem doporučeným postupům
při léčbě bolesti a zda se řídí VŘD.
Sestra provádí při příjmu každého pacienta screeningové vyšetření pomocí
počítačového systému, u kterého mimo jiné zjišťuje, zda pacient trpí některým typem
bolesti, zda užívá medikaci nebo zda se již v minulosti s bolestí setkal. V případě, že
pacient udává při příjmu bolest, sestra musí zjistit, o jaký typ bolesti se jedná. Zjišťuje,
jak bolest pacienta omezuje, dále se ptá na lokalizaci a intenzitu. Ta se v MOÚ hodnotí
Obr. č. 4: Kombinovaná numericko-obličejová škála
18
podle verbální škály bolesti, která byla vytvořena speciálně pro pacienty, kteří si ji pro
její jednoduchost velmi oblíbili. Slovní zhodnocení intenzity bolesti je pak zaneseno do
křivky, která určuje jaký stupeň bolesti pacient prožívá. V této chvíli je pacienta nutno
upozornit na četnost kontrol intenzity bolesti. U žádné či mírné bolesti nevyžadující
podání navýšené medikace se tato kontrola děje minimálně třikrát denně a to vždy
s podáváním léků. Při vyšším stupni bolesti nebo při tzv. průlomové bolesti, u které je
nutno podání další medikace proti bolesti, je intenzita kontrolována po půl hodině od
podání léku nebo do vymizení či zmírnění této bolesti. Vždy je nutné zhodnotit, zda
byla tato léčba dostatečná a pro pacienta podána přijatelnou formou. V této fázi
rozhovoru je potřeba pacientovi sdělit, že monitorování zjištěných rizik a případné
bolesti je v MOÚ barevně označeno a rozlišeno. Monitorování bolesti se značí černou
barvou. Kromě černé křivky bolesti vedené v dokumentaci je barevné označení
v podobě černého puntíku umístěno nad lůžko pacienta i na přehledové tabuli umístěné
v recepci oddělení. Po upřesnění všech faktorů ovlivňujících omezení, lokalizaci i
intenzitu bolesti provede sestra záznam do NISu a pacientovi předá edukační materiál.
Pacient si může opakovaně osvěžit informace o bolesti a její léčbě. Sestra pak
s odstupem času provádí zpětnou vazbu na pochopení dané problematiky.
V Masarykově onkologickém ústavu se používá tato verbální škála bolesti:
Žádná Nepociťuji žádnou bolest 0
Mírná Pociťuji bolest, která je mírná. Když odpoutám
pozornost, např. Rozhovorem, nebo díváním na
TV, bolest prakticky nevnímám. Ve spánku mě
bolest neruší.
1
Středně silná Pociťuji bolest, která je středně silná, je
nepříjemná, kvůli bolesti pociťuji vnitřní napětí
a nervozitu, obtížně se při bolesti soustředím,
bolest mě probouzí ze spánku.
2
Silná Pociťuji silnou bolest, která je velmi nepříjemná,
stresující, nemohu se soustředit ani na rozhovor,
ani na četbu. Tak silnou bolest bych dlouhodobě
nevydržel
3
Velmi silná (nesnesitelná) Pociťuji bolest, která je nesnesitelně silná,
nejsem kvůli bolesti schopen nic dělat, nemohu
se na nic soustředit. Jediné, co mě zajímá, je, aby
bolest ustoupila.
4
19
Obr. č. 5: Obrázek sloužící k zákresu bolesti
(NIS Grey Fox, MOÚ)
1.4 Charakteristika bolesti
Bolest lze charakterizovat velmi různě a z různých hledisek, např. podle orgánů, z
nichž vychází: bolest srdeční, kloubní, bolest zubů, hlavy, břicha, bolest ranná; nebo
podle subjektivních pocitů nemocného: bolest ostrá, tupá, štípavá, bodavá, palčivá,
svědivá, tepavá, vystřelující, křečovitá, tíživá, bolestivá na dotyk, unavující –
vyčerpávající, protivná, hrozná, mučivá – krutá.
Pro bolest je charakteristický také její nástup a průběh v časovém období. Někdy se
bolest objevuje velmi náhle a její intenzita se dále nemění. Jindy začíná bolest pozvolna,
ale stále narůstá. V některých případech cítí nemocný sice slabou, ale trvalou tupou
bolest v určité oblasti a nedovede určit, kdy začala. V průběhu trvání bolesti se může
její charakteristika i intenzita měnit: porodní bolesti, kolikovitá bolest, pulzující bolest
(STAŇKOVÁ, 2000, s. 9)
1.5 Lokalizace bolesti
Bolest můžeme rozdělit podle lokalizace na bolest vnitřní a vnější. Upřesnění
probíhá pomocí obrázků, do kterých je zakreslováno přesné místo bolesti.
20
(http://www.777888.eu/sk/)
1.6 Léčba bolesti
Při léčbě bolesti je nutné rozlišit, zda jde o bolest akutní, chronickou, či
nádorovou. V případě akutní bolesti se léčba zahajuje konzervativním postupem, který
se může v průběhu bolesti změnit na farmakologický nebo chirurgický. Pro chronické
bolesti se nejčastěji používá farmakologický postup v kombinaci rehabilitačními
postupy, nebo postupy alternativní medicíny. Při neúčinnosti nebo nedostatečnosti léčby
je u chronické bolesti možnost využití invazivních postupů. Při nádorové bolesti už je
vždy zavedena medikamentózní terapie a další možné postupy jsou přínosné pro
zefektivnění léčby bolesti.
1.6.1 Nefarmakologická (konzervativní) léčba bolesti
Konzervativní postup má nezastupitelnou roli v léčbě bolesti. Vždy je nutné
zhodnotit všechny aspekty bolesti (charakter, intenzita, lokalizace…). Pro svoji
Obr. č. 6: Orientační mapa bolesti
21
jednoduchost, dostupnost a využití v běžném životě je velmi vyhledávaná. Při dnešní
dobré informovanosti populace z různých zdrojů (internet, televize, ) si mohou lidé
vybírat z velkého množství procedur používaných ke zmírnění bolesti. Mezi takové
techniky patří fyzikální terapie, která využívá zejména léčbu teplem a chladem, léčbu
pomocí elektrického proudu (laser, magnetoterapie, ultrazvuk, vibrace, elektrická
stimulace nervů,…). Dalším možným postupem jsou doporučené rehabilitační postupy,
které lze využívat i samostatně bez dopomoci další osoby. V dnešní době je také velmi
rozšířena alternativní medicína, která může využívat postupy působící na smysly
(aromaterapie, masáže), zklidňující postupy (meditace, jóga) nebo akupunkturu. U
chronické bolesti je při využívání konzervativního postupu důležité myslet i na
psychologické aspekty (strach, úzkost, deprese) a je zde potřeba multioborové
spolupráce k zajištění komplexní léčby bolesti.
1.6.2 Chirurgická léčba bolesti
K chirurgické léčbě bolesti se přistupuje pouze v případě, že u pacienta není
možný farmakologický nebo nefarmakologický postup. Dále se využívá, když jsou
všechny možnosti léčby bolesti vyčerpány a pro pacienta znamená chirurgický postup
zmírnění či úplné odstranění bolesti. Většinou se využívá v kombinaci s jiným typem
léčby bolesti.
1.6.3 Farmakologická léčba bolesti
Farmakoterapie je nejužívanější typ léčby bolesti. V závislosti na poptávce
vznikají stále nové léky, a proto je dnes nabídka tak široká, že téměř jakákoliv bolest se
pomocí léků dá zvládnout. Firmy také nabízí různé formy léků, jsou to tablety, kapky,
čípky, sirupy, náplasti nebo spreje, které se aplikují na sliznice.
Při užívání jakékoliv formy léků je potřeba dodržovat určité zásady, aby zbytečně
nedocházelo k nežádoucím účinkům. Mezi tyto zásady patří zejména: užívání léků od
slabších k silnějším, užívat léky v pravidelných časových intervalech, znát interakce
mezi jednotlivými léky, znát vedlejší účinky podávaných léků. Platí zde také pravidlo,
že každý jedinec je jiný, proto také dávkování, forma a síla léku musí být přizpůsobena
pro každého pacienta zvlášť. Pacienty nelze zařadit do tabulek a podle nich
22
předepisovat léky, proto je důležité znát všechny aspekty dané bolesti a podle toho
vybrat správný lék.
Dle světové zdravotnické organizace jsou analgetika rozdělena do tří stupňů dle
jejich účinku. Pro první stupeň jsou určeny léky, které se nazývají nesteroidní
analgetika a využívají se při mírné až středně silné bolesti. Druhý stupeň pak tvoří slabé
opioidy, které jsou indikovány při silných či krutých bolestech. U nesnesitelných a
nejsilnějších bolestí se využívají analgetika vytvořena z opia přírodní cestou jako jeho
výtažky nebo cestou syntetickou. Tato účinná látka se nazývá morfin a skupina léků,
které se z něj vyrábí jsou silné opioidy.
1.6.3.1 Nesteroidní analgetika
 Nesteroidní antiflogistika – antirevmatika (NSA) – typickými a v současnosti
u nás nejužívanějšími neopioidními analgetiky jsou léky s lékovými formami
ibuprofenum a diclofenacum natrium (Ibalgin, Nurofen, Brufen, Dolmina, Veral,
Voltaren, …).
- Patří mezi velmi účinná analgetika, která podle rozsáhlých výzkumů tlumí bolest
se stejnou pravděpodobností jako morfin.
- Hlavním rizikem užívání těchto léků je krvácení do trávicího traktu, zejména
žaludku, a to především u starších osob nad 65 let, dále při léčbě kortikoidy,
antikoagulancíí nebo dalšími NSA.
 Analgetika antipyretika – léky, které se používají nejčastěji ke snížení horečky
a při nemocech z nachlazení, v malé dávce k prevenci infarktu myokardu
(ROKYTA, 2006, s.83-85)
- s obsahem salicylátů – Acylpyrin, Alnagon, Anopyrin, Aspirin,
- s obsahem paracetamolu – Paralen, Coldrex, Panadol,
- s obsahem kofeinu – Acifein, Ataralgin, Saridon,
- s obsahem kodeinu – Korylan, Solpadeine,
- s obsahem barbiturátů – Dinyl, Eunalgit,
- s obsahem metamizolu – Novalgin (KOCINOVÁ, ŠTĚRBÁKOVÁ, 2003,
s. 18-20)
23
1.6.3.2 Slabé opioidy
Všechna opioidní analgetika patří podobně jako paracetamol mezi nejbezpečnější
analgetika. Ne, že by neměla nežádoucí účinky, ale téměř žádný opioid po
terapeutických dávkách a neinjekčním podání neohrožuje život pacienta. Až na výjimky
téměř všechna opioidní analgetika způsobují zácpu, často celkový útlum, pocit na
zvracení, občas i zvracení nebo kožní projevy. Pacienti i zdravotníci se většinou
zbytečně obávají vzniku závislosti při léčbě bolesti opioidy. Všechna opioidní
analgetika jsou dostupná pouze na recept, slabší opioidy na běžné recepty, silnější
opioidy na recepty s modrým pruhem (ROKYTA, 2009, s. 85). Nejčastěji jsou
používány léky s léčivou látkou tramadoli hydrochloridum, jejíž zástupci jsou např.
Tramal, Tralgit, Protradon. U chronických bolestí je možno použít také Dihydrockodein
(D∙H∙C).
1.6.3.3 Silné opioidy
V mnoha případech se silné opioidy používají k léčbě onkologické bolesti, mohou
se však využít i při nesnesitelných bolestech jiného než nádorového původu.
S ohledem na jejich účinnost a bezpečnost je nezbytné, aby byly rutinně podávány
pacientům se střední a těžkou nádorovou bolestí. Analgetický žebříček propagovaný
WHO od roku 1986 je dostatečně známým a všeobecně doporučovaným vodítkem pro
použití opioidů v léčbě onkologické bolesti. V souvislosti s tímto žebříčkem je
zdůrazňována především úloha morfinu, ale v současnosti je zřejmé, že jednotliví
nemocní různě reagují na léčbu různými opioidy. Proto bývá vhodné vyzkoušet u
pacientů s méně příznivým poměrem mezi analgetickým efektem a nežádoucími účinky
jednoho opioidu přípravek obsahující jiný opioid (rotace opioidů) (ADAM, 2000, s. 8)
Opioidy, které jsou v současné době k dispozici v České republice:
 Morfin – je klasickým standardem v léčbě silné bolesti. Injekční forma je
vhodná pro léčbu silné akutní bolesti, per os formy s postupným uvolňováním
působící 12 – 24 hodin jsou určeny pro chronickou bolest. Pro léčbu průlomové
bolesti je vhodný morfin s bezprostředním uvolňováním.
24
 Fentanyl – v transdermálním terapeutickém systému – vhodný pro léčbu silné
chronické bolesti. Transdermální aplikace prostřednictvím postupného
uvolňování léku, zajišťuje stabilní hladinu léku v organismu po dobu tří dnů. Ve
srovnání s jinými opioidy byl u fentanylu zaznamenán nižší výskyt obstipace.
Fentanyl je 100x silnější než morfin. Na českém trhu je fentanyl také k dispozici
v injekční a transmukózní formě (nosní sprej, sublinvální tablety).
 Hydromorfon – lze jej uplatnit v rámci rotace opioidů. Na trhu je
v retardovaných tabletách pod obchodním názvem Jurnista. Je 5-7x silnější než
morfin.
 Oxykodon – další silný opioid určený k silné chronické neonkologické a
některých případech i akutní bolesti. Je vhodný opolidem pro léčbu neuropatické
bolesti. Velmi vhodný analgetický účinek je bohužel doprovázený zácpou.
 Buprenorfin – v injekční a sublingkvální formě jeho účinek trvá 6-8 hodin.
V transdermální formě se aplikuje na 3,5 dne, známý pod názvem Transtec. Lze
ho využít i v rámci rotaci i silných opioidů.
 Pethidin – je vhodný pouze pro léčbu akutních bolestivých stavů a i zde se pro
jeho krátkodobý relativně malý analgetický účinek od jeho používání upouští.
Pethidin má ve srovnání s morfinem nižší spazmogenní efekt, je tudíž vhodnější
u akutní kolikovité bolesti. Má kratší trvání účinku (2 hodiny) není vhodný pro
chronickou léčbu. Zástupcem je Dolsin.
 Piritramid – je v injekční formě vhodný pro silnou akutní bolest. Jeho účinek
trvá poněkud déle (4-6) hodin než u pethidinu, snášenlivost je statisticky
podobná jako u jiných opioidů, snad způsobuje méně často zvracení. Zástupce je
Dipidolor (HAKL, 2011, s. 57 – 58)
25
2 Praktická část
V praktické části průzkumného šetření se vychází z teoretických poznatků, které jsou
uvedeny v teoretické části práce. Vlastní průzkum byl zaměřen na spokojenost pacientů
s léčbou nádorové bolesti v Masarykově onkologickém ústavu Brno.
2.1 Cíle práce
Cíl č. 1 Zjistit, zda jsou pacienti informováni o analgetické terapii, o formách a
nežádoucích účincích léků a možností další léčby bolesti.
Cíl č. 2 Zjistit, zda pacienti v MOÚ znají a používají škálu bolesti a hodnotí podle ní
svoji bolest.
Cíl č. 3 Zjistit, zda jsou pacienti informováni o ambulanci bolesti nebo ji někdy
navštívili.
Cíl č. 4 Zjistit, zda jsou pacienti MOÚ spokojeni s procesem léčby nádorové bolesti.
Cíl č. 5 Zjistit, zda pacienti trpící nádorovou bolestí mají osobní zkušenosti
s alternativními metodami léčby bolesti.
2.2 Hypotézy práce
Hypotéza č. 1 Domnívám se, že 92 % respondentů je o analgetické terapii, formách a
nežádoucích účincích léků a možnosti další léčby bolesti informováno.
Hypotéza č. 2 Předpokládám, že 80 % respondentů zná a používá škálu bolesti a umí
podle ní hodnotit intenzitu své bolesti.
26
Hypotéza č. 3 Myslím, že 60 % respondentů je informováno o ambulanci bolesti.
Hypotéza č. 4 Předpokládám, že 90 % respondentů je spokojeno s procesem léčby
nádorové bolesti.
Hypotéza č. 5 Myslím si, že 70 % pacientů MOÚ má zkušenosti s alternativními
metodami léčby bolesti.
27
3 Metodika práce
Průzkum práce byl zaměřen na spokojenost pacientů s léčbou nádorové bolesti
v Masarykově onkologickém ústavu Brno. K zjištění výsledků závěrečné práce byl
použit dotazník s otevřenými, polouzavřenými i uzavřenými otázkami. Dotazník byl
anonymní, což zajistilo lepší a pečlivější spolupráci respondentů. Tato metoda byla
zvolena kvůli své jednoduchosti, rychlosti a přesnosti při vyplňování. Respondenty
tudíž tolik nezatěžovala. Pilotního průzkumu se zúčastnilo 5 respondentů. Cílem bylo
zjistit a přepracovat nesprávně kladené otázky a odstranit veškeré nesrovnalosti.
Připomínky respondentů byly přijaty a dotazník upraven. Dotazník obsahoval 21 otázek
a kromě základních identifikačních údajů jako je pohlaví a věk respondentů obsahoval
také otázky týkající se možností monitorace a léčby bolesti, dále pak spokojeností
respondentů s léčbou bolesti.
3.1 Charakteristika průzkumného šetření
Průzkumu se účastnily pacienti Masarykova onkologického ústavu Brno.
Dotazníky vyplňovali po dobu své hospitalizace na všech lůžkových odděleních Kliniky
komplexní onkologické péče. Tato oddělení nebyla porovnávána mezi sebou, ale
výsledky byly zpracovány komplexně ze všech jmenovaných pracovišť. Rozdáno bylo
celkem 100 dotazníků. Zpět se vrátilo 86 vyplněných dotazníků. Pro neúplné vyplnění
bylo 6 dotazníků vyřazeno. Pro zpracování bylo použito 80 dotazníků tj. 100 %.
3.2 Zpracování dat
Data získaná z dotazníkového průzkumu byla zpracována ručně, zaznamenána
metodou absolutní a relativní četnosti. K vyhodnocení dat byl použit program Excel.
Data byla dále zpracována pomocí koláčových grafů s legendou, tabulkou a slovním
zhodnocením dané otázky.
28
4 Výsledky průzkumného šetření
4.1 Všeobecná část
Otázka č. 1
Pohlaví:
a) žena
b) muž
Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
žena 31 39 %
muž 49 61 %
Graf č. 1 Pohlaví respondentů
Z dotazníků vyplívá, že více respondentů bylo z řad mužů a to 61 % a žen 39 %.
Pohlaví respondentů
39%
61%
žena
muž
29
Otázka č. 2
Váš věk
a) do 25 let
b) 26-35 let
c) 36-50 let
d) 51a více
Tabulka č. 2 Věk respondentů
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
do 25 let 3 4 %
26-35 10 13 %
36-50 18 23 %
51 a více 49 60 %
Graf č. 2 Věk respondentů
Nejvíce dotazovaných bylo ve věku 51a více let a to 61 %, dále ve věku 36-50 let 23 %,
ve věku 26-35 let se zúčastnilo 12 % a nejméně do 25 ti let 4 %.
Věk respondentů
4%
13%
23%
60%
do 25 let
26-35
36-50
51 a více
30
Otázka č. 3
Užíváte pravidelně trvalou medikaci proti bolesti?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
Tabulka č. 3 Užívání pravidelné medikace
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 30 37 %
spíše ano 7 9 %
spíše ne 17 21%
ne 26 33 %
Graf č. 3 Užívání pravidelné medikace
Z grafu vyplívá, že 37 % respondentů pravidelně užívá trvalou medikaci proti bolesti,
33 % dotazovaných uvádí spíše ano, spíše ne uvedlo 21 % respondentů a trvalou
medikaci neužívá 9 % dotazovaných.
Užívání pravidelné medikace
37%
9%21%
33%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
31
Otázka č. 4
Zkoušel/a jste alternativní metodu léčby bolesti?
a) bylinné přípravky, čaje, tablety
b) masáže, cvičení a různé relaxační techniky
c) návštěva léčitele
d) drogy (marihuana a jiné)
e) nevyzkoušel/a jsem žádnou z možností
Tabulka č. 4 Alternativní metoda léčby
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
bylinné přípravky 27 34 %
masáže, cvičení 8 10 %
návštěva léčitele 10 13 %
drogy 5 6 %
nevyzkoušel/a jsem žádnou
z možností
30 37 %
Graf č. 4 Alternativní metody léčby
Na tuto položku odpovědělo 38 % respondentů, že nevyzkoušeli žádné alternativní
metody léčby, 34 % dotazovaných vyzkoušeli bylinné přípravky, 12 % navštívili
léčitele, 10 % respondentů vyzkoušeli masáže, cvičení relaxační metody a 6 %
dotazovaných jako alternativní metodu zkusili drogy.
Alternativní metody léčby
34%
10%
13%
6%
37%
Bylinné přípravky
masáže, cvičení
návštěva léčitelem
drogy
Nevyzkoušeli žádnou z
možností
32
Otázka č. 5
Byly Vám před podáním léků proti bolesti vysvětleny nežádoucí účinky?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
Tabulka č. 5 Nežádoucí účinky
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 38 47 %
spíše ano 21 26 %
spíše ne 7 9 %
ne 14 18 %
Graf č.5 Nežádoucí účinky
Z grafu vyplívá, že 47 % dotazovaných bylo seznámeno s nežádoucími účinky léků,
26 % respondentů spíše ano, 18 % odpovědělo, že spíše ne a 9 % nebylo seznámeno
s nežádoucími účinky léků.
Nežádoucí účinky
47%
26%
9%
18%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
33
Otázka č. 6
V případě výskytu nežádoucích účinků Vám byl lék proto bolesti změněn?
a) ano
b) ne-uveďte důvod
c) neměl jsem nežádoucí účinek
Tabulka č. 6 Změna léků proti bolesti při výskytu nežádoucích účinků
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 55 69 %
ne-uveďte důvod 0 0 %
neměl jsem nežádoucí
účinek
25 31 %
Graf č. 6 Změna léků proti bolesti při výskytu nežádoucích účinků
Na tuto otázku odpovědělo 69 % dotazovaných, že při výskytu nežádoucích účinků jim
lék proti bolesti byl změněn, ani jeden z respondentů neuvedl možnost, že jim lék
změněn nebyl a 31 % dotazovaných neměli nežádoucí účinky.
Změna léků proti bolesti při výskytu
nežádoucích účinků
69%
0%
31% ano
ne-důvod
neměl jsem
nežádoucí účinek
34
Otázka č. 7
Jakou lékovou formu medikace proti bolesti užíváte?
a) tablety
b) náplasti
c) injekce
d) jiné-uveďte jaké
Tabulka č. 7 Lékové formy medikace proti bolesti
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
tablety 40 50 %
náplasti 28 35 %
injekce 4 5 %
jiné 8 10 %
Graf č. 7 Lékové formy medikace proti bolesti
Z grafu vyplívá, že 50 % respondentů volí nejčastěji jako lékovou formu v podobě
tablet. S náplasťovou formou má zkušenosti 35 % dotazovaných, 10 % respondentů
odpovědělo, že užívá injekční formu medikace a 5 % dotazovaných uvedlo jiné a to
čípky, kapky a infuzní terapie.
Lékové formy medikace proti bolesti
50%
35%
5%
10%
tablety
náplasti
injkce
jiné
35
Otázka č. 8
Jste s touto formou spokojeni?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
Tabulka č. 8 Spokojenost pacientů s lékovou formou medikace
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 50 62 %
spíše ano 18 22 %
spíše ne 10 13 %
ne 2 3 %
Graf č. 8 Spokojenost pacientů s lékovou formou medikace
62 % respondentů uvádí, že s formou léků, které užívá jsou spokojeni, 22 %
respondentů udává spíše ano, spíše ne uvedlo 13 % a nespokojenost s formou léků,
které užívají udávají 3 % dotazovaných.
Spokojenost pacientů s lékovou
formou medikace
62%
22%
13%
3%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
36
Otázka č. 9
Je u Vás nastavena léčba pomocí opiátových preparátů?
a) ano
b) ne
Tabulka č. 9 Nastavení léčby bolesti pomocí opiátových preparátů.
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 25 52 %
ne 23 48 %
Graf č. 9 Nastavení léčby bolesti pomocí opiátových preparátů.
Z grafu vyplívá, že u 52 % respondentů je nastavena léčba pomocí opiátových preparátů
a u 48 % dotazovaných není nastavena léčba bolesti pomocí opiátových preparátů.
Nastavení léčby bolesti pomocí
opiátových preparátů
52%
48% ano
ne
37
Otázka č. 10
Máte strach z léčby opiátovými preparáty?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
Tabulka č. 10 Strach z opiátových preparátů
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 20 25 %
spíše ano 13 16 %
spíše ne 20 25 %
ne 27 34 %
Graf č. 10.Strach z opiátových preparátů
Na tuto otázku odpovědělo 25 % respondentů, že má strach z léčby opiátovými
preparáty, ale zároveň 25 % dotazovaných uvedlo, že spíše ne, 16 % odpovědělo spíše
ano a 34 % respondentů uvedlo, že strach z léčby opiátovými preparáty nemá.
Strach z opiátových preparátů
25%
16%
25%
34% ano
spíše ano
spíše ne
ne
38
Otázka č. 11
Je u Vás pravidelně monitorována intenzita bolesti?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
Tabulka č. 11 Pravidelná monitorace intenzity bolesti
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 70 88%
spíše ano 5 6%
spíše ne 4 5 %
ne 1 1 %
Graf č. 11 Pravidelná monitorace intenzity bolesti
Z grafu vyplívá, že u 88 % respondentů je pravidelně monitorována intenzita bolesti,
6 % dotazovaných udává spíše ano, u 5 % respondentů udává, že spíše není
monitorována intenzita bolesti a 1 % odpovědělo, že není pravidelně monitorována
intenzita bolesti.
Je u Vás pravidelně monitorována
intenzita bolesti?
88%
6%
5% 1%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
39
Otázka č. 12
Byly Vám informace o monitorování bolesti poskytnuty i jinou formou než ústně?
(například informační letáček atd.)
a) ano
b) ne
Tabulka č. 12 Poskytnutí informací o monitoraci bolesti jinou formou než ústní
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 53 66 %
ne 27 34 %
Graf č. 12 Poskytnutí informací o monitoraci bolesti jinou formou než ústní
Z grafu vyplívá, že 66 % respondentů byli informováni o monitorování bolesti pouze
ústní formou a 34 % dotazovaných udává, jinou formou edukace.
Poskytnutí informací o
monitoraci bolesti jinou
formou než ústní
66%
34% ano
ne
40
Otázka č. 13
Víte, jaká je stupnice bolesti používaná v Masarykově onkologickém ústavu Brno?
a) škála 0-4
b) škála 0-10
c) škála obrázková
Tabulka č. 13 Stupnice bolesti používaná v MOÚ
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
Škála 0-4 55 68 %
Škála 0-10 23 29 %
Škála obrázková 2 3 %
Graf č. 13 Stupnice bolesti používaná v MOÚ
Na tuto položku správně odpovědělo 69 % respondentů, 29 % dotazovaných
odpovědělo škálu 0-10 a 2 % respondentů uvedlo škálu obrázkovou.
Stupnice bolesti používaná v MOÚ
3%
68%
29%
škála 0-4
škála 0-10
škála obrázková
41
Otázka č. 14
Rozumíte hodnotící škále bolesti používané v Masarykově onkologickém ústavu?
a.) ano
b.) spíše ano
c.) spíše ne
d.) ne
Tabulka č.14 Rozumíte hodnotící škále bolesti používané v MOÚ
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 49 61 %
Spíše ano 21 26 %
Spíše ne 6 8 %
ne 4 5 %
Graf č. 14 Rozumíte hodnotící škále bolesti používané v MOÚ
Z grafu vyplívá, že 61 % dotazovaných rozumí hodnotící škále bolesti používané
v MOÚ, 26 % uvedlo spíše ano, spíše ne odpovědělo 8 % dotazovaných a 5 %
respondentů nerozumí hodnotící škále bolesti používané v MOÚ.
Rozumíte hodnotící škále bolesti
používané v MOÚ
26%
8%
5%
61%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
42
Otázka č. 15
V případě zvýšení bolesti Vám byl lék proti bolesti podán:
a) do 5 minut po ohlášení
b) do 15 minut
c) do 30 minut
d) 30 minut a déle
Tabulka č. 15 Při zvýšení bolesti Vám byl lék podán
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
do 5 minut 70 87 %
do 15 minut 6 7 %
do 30 minut 2 3 %
30 minut a déle 2 3 %
Graf č. 15 Při zvýšení bolesti Vám byl lék podán
87 % dotazovaných uvedlo, že při zvýšení bolesti jim lék byl podán do 5 minut po
ohlášení, 7 % respondentů uvedlo do 15 minut, 3 % uvádí, že lék byl podán do 30 minut
po ohlášení a zároveň 3 % respondentů uvádí, že lék byl podán za 30 minut a déle.
Při zvýšení bolesti Vám byl lék
podán
87%
7% 3% 3% do 5 minut po ohlášení
do 15 minut
do 30 minut
30 minut a déle
43
Otázka č. 16
Stalo se Vám, že by po ohlášení zvýšení bolesti nebyl lék podán
a) ano
b) ne
Tabulka č. 16 Byl Vám podán lék po ohlášení zvýšení bolesti?
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 1 1 %
ne 79 99 %
Graf č. 16 Byl Vám podán lék po ohlášení zvýšení bolesti?
Z grafu vyplívá, že 99 % respondentů nemělo problém s podáním léků po ohlášení
zvýšení bolesti, 1 % odpovědělo, že lék podán nebyl.
Byl Vám podán lék po ohlášení
zvýšení bolesti?
1%
99%
ano
ne
44
Otázka č. 17
Jste spokojeni s léčbou bolesti?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
Tabulka č. 17 Spokojenost s léčbou bolesti
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 50 62 %
spíše ano 26 33 %
spíše ne 3 4 %
ne 1 1 %
Graf č. 17 Spokojenost s léčbou bolesti
Na tuto položku odpovědělo 62 % respondentů, že jsou spokojeni s léčbou bolesti, spíše
ano uvedlo 33 %, 4% uvádí spíše ne a 1 respondent uvádí, že spokojen s léčbou není.
Spokojenost s léčbou bolesti
4% 1%
62%
33%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
45
Otázka č. 18
Navštívil/a jste někdy ambulanci bolesti?
a) ano
b) ne
Tabulka č. 18 Ambulance bolesti
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 5 6 %
ne 75 94 %
Graf č. 18 Ambulance bolesti
Z grafu vyplívá, že 94 % respondentů nenavštívili ambulanci bolesti a 6 %
dotazovaných uvádí, že ambulanci bolesti nenavštívili.
Ambulance bolesti
6%
94%
ano
ne
46
Otázka č. 19
Byla Vám nabídnuta možnost navštívit ambulanci bolesti?
a) ano
b) ne
Tabulka č.19 Možnost navštívení ambulance bolesti
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano 9 11 %
ne 71 89 %
Graf č. 19 Možnost navštívení ambulance bolesti
Na tuto položku odpovědělo 89 % respondentů, že jim možnost navštívení ambulance
bolesti nebyla nabídnuta a 11% dotazovaným byla nabídnuta ambulance bolesti.
Možnost navštívení ambulance bolesti
11%
89%
ano
ne
47
Otázka č. 20
Od koho jste se dozvěděl o ambulanci bolesti?
a) zdravotnický personál
b) informační materiály, knihy
c) internet, televize a jiná média
d) nevím o ambulanci bolesti
možno více odpovědí
Tabulka č. 20 O ambulanci bolesti jste se dozvěděli
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
zdravotnický personál 45 56 %
informační materiály 12 15 %
internet, televize a jiná
média
8 10 %
nevím o ambulanci bolesti 15 19 %
Graf č. 20 O ambulanci bolesti jste se dozvěděli
Z grafu vyplívá, že 56 % respondentů se o ambulanci bolesti dozvěděli od
zdravotnického personálu, 19 % o ambulanci bolesti neví, 15 % z informačních
materiálů a knih, 10 % z internetu a jiných medií.
O ambulanci bolesti jste se
dozvěděli
15%
19%
10%
56%
zdravotnický
personál
informační
materiály, knihy
internet, televize a
jiná média
nevím o ambulanci
bolesti
48
Otázka č. 21
Je v případě dobře léčené bolesti ovlivněn Váš osobní život?
a) ano
b) ne
Tabulka č. 21 Ovlivnění osobního života u dobře léčené bolesti
Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost
ano- jak 20 25 %
ne 60 75 %
Graf č. 21 Ovlivnění osobního života u dobře léčené bolesti
75 % respondentů uvedlo, že jejich osobní život u dobře léčené bolesti není ovlivněn a
25 % dotazovaných odpovědělo, že ano. Důvody byly: zhoršený spánek, snížená
fyzická kondice, zvýšení stresu a deprese.
Ovlivnění osobního života u dobře
léčené bolesti
25%
75%
ano-jak
ne
49
5 DISKUZE
Analýza výsledků závěrečné bakalářské práce přinesla překvapivě zajímavé
výsledky. Do průzkumu byla zapojena všechna lůžková oddělení Kliniky komplexní
onkologické péče v MOÚ. Počet respondentů pro závěrečné vyhodnocení celého
průzkumu byl 80. Celý průzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků. 61 %
respondentů bylo mužského pohlaví, 39 % ženského. Průměrný věk respondentů byl 46
let. Výsledná data pak byla zpracována metodou relativní a absolutní četnosti a byla
zanesena do závěrečné práce pomocí grafů a tabulek. Cílem práce bylo zjistit
spokojenost pacientů s léčbou bolesti v Masarykově onkologickém ústavu Brno.
Z dalších získaných dat pak bylo vyhodnoceno, jak jsou pacienti informováni o
podávané medikaci, zda znají škálu bolesti používanou v MOÚ nebo zda se setkali
s alternativní formou léčby bolesti. Jako první cíl bylo zjistit, zda jsou pacienti
informováni o analgetické terapii, o formách a nežádoucích účincích léků a možností
další léčby. K tomuto cíly byla stanovena první hypotéza, ve které jsem se domnívala,
že 92 % respondentů je o analgetické terapii, formách a nežádoucích účincích léků a
možnosti další léčby bolesti informováno. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož
z dotazníkového šetření vyplívá, že 50 % respondentů je plně informováno o
analgetické terapii, medikaci a další možnosti léčby, dalších 40 % respondentů je pak
informováno pouze o některých faktorech ovlivňujících léčbu. Zbývajících 10 %
respondentů uvedlo, že medikaci od bolesti neužívá nebo že o jejím užívání nebyli
informováni. Druhým cílem bylo zjistit, zda pacienti MOÚ znají a používají škálu
bolesti a hodnotí podle ní svoji bolest. Druhá hypotéza předpokládala, že 80 %
respondentů zná a používá škálu bolesti a umí podle ní hodnotit intenzitu své bolesti.
Zde bylo zjištěno, že 79 % respondentů zná a používá křivku bolesti používanou
v MOÚ a hodnotí podle ní svoji bolest, 28 % respondentů pak uvedlo, že nerozumí nebo
nezná škálu bolesti. 1 respondent pak uvedl, že u něho bolest nebyla pravidelně
monitorována vůbec. Je tedy zřejmé, že škálu bolesti pacienti MOÚ znají, používají a
ve většině případů podle hodnotí i intenzitu své bolesti. Tato hypotéza se tedy
nepotvrdila. Ve třetím cíli bylo zjišťováno, zda jsou pacienti informováni o ambulanci
bolesti. V třetí hypotéze, která byla k tomuto cíli stanovena byl předpoklad, že 60 %
respondentů je informováno o ambulanci bolesti. Pouze 33 % respondentů je
seznámeno s pojmem ambulance bolesti a je informováno o její činnosti, 67 % pacientů
50
o této možnosti léčby není vůbec informováno nebo jen částečně. Ani tato hypotéza se
nepotvrdila, protože pacientům v MOÚ je možnost konzultace s odborníky
z ambulance bolesti nabídnuta a poskytnuta až v případě neúčinnosti léčby stanovené
ošetřujícím lékařem. V případě dřívějšího zájmu ze strany pacienta může být konzultace
poskytnuta i dříve. Cíl č. 4 byl zjistit, zda jsou pacienti MOÚ spokojeni s procesem
léčby nádorové bolesti. Hypotéza č. 4 předpokládala, že 90 % respondentů je spokojeno
s procesem léčby nádorové bolesti. Tato hypotéza se opravdu potvrdila, protože 91 %
dotazovaných je spokojeno s celým procesem s léčbou bolesti. Ostatní respondenti (9%)
uvedlo, že s léčbou bolesti nejsou spokojeni a to především z důvodu, že se jim léčba
bolesti teprve nastavuje. Posledním, pátým cílem bylo zjistit, zda pacienti trpící
nádorovou bolestí mají osobní zkušenosti s alternativními metodami léčby bolesti. Pátá
hypotéza, která byla k tomuto cíli přiřazena předpokládala, že 70 % pacientů má
zkušenosti s alternativními metodami léčby bolesti. Hypotéza se nepotvrdila, protože
pouze 62 % respondentů udávalo, že tyto zkušenosti má. Pacienti, kteří již vyhledali
alternativní metodu léčby bolesti (např. bylinné přípravky, masáže, relaxační techniky
nebo návštěvu léčitele) udávají, že tyto metody jsou pouze dočasné a nevedou
k úplnému vymizení bolesti, proto je používají pouze jako doplňkovou metodu při jinak
nastavené medikamentózní terapii.
V závěru dotazníku měli respondenti možnost napsat své připomínky k léčbě
bolesti. Měli zde prostor k vyjádření vlastního názoru a návrhu k současnému systému
hodnotícímu spokojenost s léčbou bolesti. Respondenti, kteří se k této doplňkové otázce
vyjádřili, uváděli velmi kladný postoj k léčbě bolesti poskytované v MOÚ. Několikrát
se zde opakovaly fráze: „léčba bolesti je zde na vysoké úrovni“ nebo „práce i vědomosti
sester je vynikající a velmi si jí vážím.“ Jako další klad hodnotili pacienti, že léky jsou
vždy podávány včas.
51
5.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
V průzkumu bylo poukázáno na několik nedostatků, kterým by se dalo do
budoucna předejít. V Masarykově onkologickém ústavu Brno je nyní nastaveno
monitorování bolesti podle přesně určených pravidel a podněty a připomínky pacientů,
které byly zjištěny, mohou být dobrým ukazatelem a rádcem, jak zlepšit celkovou léčbu
včetně monitorace bolesti. Doporučuji:
- lepší informovanost pacientů o nežádoucích účincích léků
- opakovaná vizuální ukázka škály bolesti se slovním zhodnocením jednotlivých
stupňů bolesti
- ověření pochopení podaných informací
- edukační seminář pro všeobecné sestry, které spolu s pacientem hodnotí intenzitu
bolesti
- větší informovanost pacientů a možnosti využití ambulance bolesti
52
6 ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo zjistit spokojenost pacientů s léčbou nádorové bolesti
v Masarykově onkologickém ústavu Brno. Průzkumem bylo zjištěno, že díky dobře
nastavené léčbě bolesti je většina pacientů s touto léčbou spokojena. Tuto léčbu určuje u
každého pacienta ošetřující lékař dle jeho požadavků a dle zhodnocení aktuálního
zdravotního stavu. K nastavení účinné léčby je samozřejmě potřeba především
spolupráce pacienta. Díky úzké spolupráci lékař – sestra – pacient bývá nastavení,
podání i samotné užití léků důležitým faktorem pro spokojenost s léčbou.
Teoretická část se věnuje definici bolesti, rozdělení bolesti dle různých kritérií,
škálám bolesti a v neposlední řadě léčbě bolesti. Dále je zde specifikována práce sestry
na lůžkovém oddělení při zjištění, průběžné monitoraci i hodnocení bolesti.
Praktická část nás pak seznamuje s metodikou práce a vlastním výzkumem. Dále
pak zpracováním dat z průzkumného šetření a jejich slovním zhodnocením. Během
průzkumu bylo zjištěno, že pacienti trpící nádorovou bolestí jsou ve většině případů
spokojeni s léčbou této bolesti. Pacienti jsou dále spokojeni s možností výběru lékové
formy, která jim dává pocit možnosti spolurozhodování o své léčbě.
53
7 RESUME
Bakalářská práce se zabývá spokojeností pacientů s léčbou nádorové bolesti
v Masarykově onkologickém ústavu Brno. Jejím cílem je zjistit informovanost pacientů
o možnostech analgetické terapie, o využití ambulanci bolesti, o využití škály bolesti
v praxi. Pacienti ve většině případů hodnotí léčbu bolesti na dobré úrovni. Využití
alternativních metod považují pacienti za vhodné pouze jako doplněk k nastavené léčbě
medikamenty. Dále jsou spokojeni s úrovní znalostí ošetřujícího personálu i
poskytované péče. Velmi pozitivně pacienti hodnotí prostředí poskytované péče.
SUMMARY
This bachelor thesis deals with patient satisfaction from the treatment of cancer
pain in the Masaryk Memorial Cancer Institute in Brno. The goal of the thesis is to
determine information regarding the possibilities of analgesic therapy, the use of
outpatient pain and a pain scale use in practice. Patients in most cases assessed pain
good. The use of alternative methods for patients was considered suitable only as a
supplement to the specified medical treatment. The patients within a study were also
satisfied with the level of knowledge of the nursing staff and care provided and they
evaluated environment of care very positively.
54
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Transdermální aplikace látek do těla přes kůži
Obstipace zácpa
Transmukózní účinkující přes sliznici
Neuropatické postižení nervů
Sublingvální forma podjazyková
Spazmogenní vytvářející křeče
Analgetika léčiva tlumící bolest
Per os přijímání ústy
Vazokonstrikce stažení cév
Mydriáza rozšíření zornic
Retence zadržení
Hyperglykemie zvýšená glykemie nad normu
Insuficience nedostatečnost
Neuroviscerální bolest bolest vycházející z nervů
Frustrace zklamání, nemožnost dosáhnout uspokojení přání
Invalidita ztráta nebo snížení pracovní schopnosti
Onkologická bolest nádorová bolest
Senzorický smyslový
Nociceptivní přijímající bolestivé podněty
Neuropatie nezánětlivé onemocnění periferních nervů
Psychogenní duševního původu
Biopsie vyšetřování vzorku z živého lidského orgánu nebo tkáně
Akutní nově vzniklá bolest, trvající několik hodin, dní až týdnů
Chronická bolest trvající déle než 3 měsíce
Lumbální punkce odběr vzorku, míšního moku z páteřního kanálu
Radioterapie léčba ozařováním
Psychomotorické týkající se pohybových projevů duševních dějů
Artróza nezánětlivé onemocnění kloubů
Izolace oddělení, odloučení
Deprese duševní nemoc charakterizované nadměrným smutkem
55
Leukemie zhoubné onemocnění, postihující tvorbu krve projevující
se zmnožením bílých krvinek
Neinvazivní nepronikající dovnitř orgánů
Hypertenze vysoký krevní tlak
Metastázy druhotné ložisko zhoubného nádoru nebo infekce
Trepanobiopsie odběr kostní dřeně obvykle z lopaty kyčelní
Chemoterapie léčba chorob chemickými látkami pomocí cytostatik
Postradiační dermatitida zánětlivé onemocnění kůže vznikající po léčbě zářením
Postherpetické neuralgie bolesti nervů způsobené virovou infekcí
Migréna záchvatovitá bolest hlavy
Muskuloskeletální bolesti pohybového ústrojí
Degenerativní nemoci charakterizované postupující destrukcí určitých
skupin nebo systémů buněk
Viscerální útrobní, týkajících se vnitřních orgánů
Alodynie bolest vyvolaná na kůži s patologickými změnami běžným
drážděním
Neurózy funkční duševní porucha bez organického nálezu na
mozku
Akupunktura léčebná metoda vpichování jehel do určitých míst na kůži
Opioidy léky pro léčbu intenzivní těžko ovlivnitelné bolesti, kdy
základní látkou je morfin
56
SEZNAM ZKRATEK
tzv. - takzvaný
popř. -popřípadě
VAS - vizuálně analogová škála
MOÚ - Masarykův onkologický ústav
VŘD - vnitřní řízená dokumentace
NIS - Nemocniční informační systém
např. – například
WHO - World Health Organization, Světová zdravotnická organizace
57
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 – Pohlaví respondentů
Tabulka 2 – Věk respondentů
Tabulka 3 – Užívání pravidelné medikace
Tabulka 4 – Alternativní metoda léčby
Tabulka 5 – Nežádoucí účinky
Tabulka 6 - Změna léků proti bolesti při výskytu nežádoucích účinků
Tabulka 7 - Lékové formy medikace proti bolesti
Tabulka 8 - Spokojenost pacientů s lékovou formou medikace
Tabulka 9 - Nastavení léčby bolesti pomocí opiátových preparátů
Tabulka 10 – Strach z opiátových preparátů
Tabulka 11 – Pravidelná monitorace intenzity bolesti
Tabulka 12 - Poskytnutí informací o monitoraci bolesti jinou formou než ústní
Tabulka 13 – Stupnice bolesti používaná v MOÚ
Tabulka 14 - Rozumíte hodnotící škále bolesti používané v MOÚ
Tabulka 15 - Při zvýšení bolesti Vám byl lék podán
Tabulka 16 - Byl Vám podán lék po ohlášení zvýšené bolesti?
Tabulka 17 - Spokojenost s léčbou bolesti
Tabulka 18 – Ambulance bolesti
Tabulka 19 - Možnost navštívení ambulance bolesti
Tabulka 20 - O ambulanci bolesti jste se dozvěděli
Tabulka 21 - Ovlivnění osobního života u dobře léčené bolesti
58
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 – Pohlaví respondentů
Graf 2 – Věk respondentů
Graf 3 – Užívání pravidelné medikace
Graf 4 – Alternativní metoda léčby
Graf 5 – nežádoucí účinky
Graf 6 - Změna léků proti bolesti při výskytu nežádoucích účinků
Graf 7 - Lékové formy medikace proti bolesti
Graf 8 - Spokojenost pacientů s lékovou formou medikace
Graf 9 - Nastavení léčby bolesti pomocí opiátových preparátů
Graf 10 – Strach z opiátových preparátů
Graf 11 – Pravidelná monitorace intenzity bolesti
Graf 12 - Poskytnutí informací o monitoraci bolesti jinou formou než ústní
Graf 13 – Stupnice bolesti používaná v MOÚ
Graf 14 - Rozumíte hodnotící škále bolesti používané v MOÚ
Graf 15 - Při zvýšení bolesti Vám byl lék podán
Graf 16 - Byl Vám podán lék po ohlášení zvýšené bolesti?
Graf 17 - Spokojenost s léčbou bolesti
Graf 18 – Ambulance bolesti
Graf 19 - Možnost navštívení ambulance bolesti
Graf 20 - O ambulanci bolesti jste se dozvěděli
Graf 21 - Ovlivnění osobního života u dobře léčené bolesti
59
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - Dotazník I.
Příloha B – Rešerš IV.
Příloha C – Potvrzení týkající se realizace studentské práce XIII
60
SEZNAM LITERATURY
ADAM, Zdeněk a kol. 2000. Farmakologická léčba chronické bolesti a patologických
osteolytických procesů. Praha: Schering, 8 s. ISBN 80-210-2424-0
AUTORSKÝ KOLEKTIV, 2004. České ošetřovatelství. Brno: Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN 80-7013-270-1
AUTORSKÝ KOLEKTIV, 2006. Vše o léčbě bolesti. Praha: Grada. ISBN 80-247-
1720-4
BOLEST. Časopis pro studium a léčbu bolesti. Metodické pokyny pro farmakologii
bolesti, ročník 9, Supplementum 3, 2006. ISSN 1212-0634.
BOLEST. Časopis pro studium a léčbu bolesti. ročník 3, číslo 2, 2000. TIGIS.
HAYOVÁ, L. 2009, You Can Heal Your Life, Gardenia, ISBN 9788085662573
HAKL, Marek a kol. 2011. Léčba bolesti. Praha: Mladá fronta, 34-35 s. ISBN 978-80-
204-247-3-0
HEATHER, HEIDMAN a kol. Nursing Diagnoses definicias and Clasification. 8.
vyd. Oxford: Willery – Blackwell, 2009. 435 s. ISBN-97-81-4051-8718.
80
HRUBÁ, M, L. Foretová,. H. Vorlíčková. 2000. Role sestry v prevenci a včasné
diagnostice nádorových onemocnění. Brno:Gad studio, ISBN 80-238-7618-X
KLENER, Pavel a Jiří VORLÍČEK, 1998. Podpůrná léčba v onkologii. 1. vydání,
Praha: Galén, ISBN 80-902501-2-2.
KOCINOVÁ, Svatava a Zdeňka ŠTĚRBÁKOVÁ, 2003. Přehled nejužívanějších léčiv.
Praha: Informatorium, 18-20 s. ISBN 80-7333-012-1
KOZÁK, Jiří, 2002. Chronická bolest a její léčba. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR
61
KŘIVOHLAVÝ, J. 1992. Bolest její diagnostika a psychoterapie. 1. Vydání, Brno:
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, ISBN 80 –7013-130 -6.
KUTNOHORSKÁ, Jana, 2007. Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN 978-80-
247-2069-2
METODICKÝ POKYN, 1/2009, Péče o pacienta s bolestí v MOÚ, 3 s.
MUNZAROVÁ, Marta, 2005. Zdravotnická etika od A do Z. Praha: Grada. ISBN 80-
247-1024-2
OŠETŘOVATELSKÝ STANDARD – B, Hodnocení bolesti, 2 s.
PEJZNOCHOVÁ, Irena, 2003. Stručná příručka zdravotní sestry k péči o chronicky
nemocné. Veverská Bítýška: Harttman. ISBN 80-238-9971-6
ROKYTA, R., M. KRŠIAK, a J. KOZÁK, 2009. Bolest a jak s ní zacházet. Praha:
Grada, 35, 83-85 s. ISBN 978-80-247-3012-7
ROKYTA, Richard, 2006. Jak na bolest? Praha: Postservis. ISBN 1214-5157
ŠEVČÍK, Pavel a Ivan ČUNDRLE, 1999. Novinky v anesteziologii, interní medicíně a
léčbě bolesti. Praha: Galén, ISBN 80-86-257-07-X
ŠEVČÍK, Pavel a Miroslava Kyasová, 1998. Zmírněné bolesti při nádorových
onemocnění a paliativní péče. Česká společnost sester. ISBN 0512-3054
STAŇKOVÁ, Marta, 2000. Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. Brno:
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 9 s. ISBN 80-7013-323-6
VORLÍČEK, J., J. Abrahámová,. H. VORLÍČKOVÁ a kol. 2012. Klinická onkologie
pro sestry. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3742-3
62
Internetové zdroje:
Zdraví dama (online). Mladá fronta a.s. 2008.(cit. 12. 02. 2013).
Dostupné z: http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=8498
Zdraví.e 15 (online).. Mladá fronta a.s 2010. (cit. 22. 12. 2012)
Dostupné z http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hodnoceni-bolesti-u-senioru-453242
Zdraví.e 15 (online). Mladá fronta a.s 2010. (cit. 22. 12. 2012)
Dostupné z http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hodnoceni-bolesti-u-senioru-453242
Zdraví.e15 (online). Mladá fronta a.s 2012. (cit. 20. 01. 2013)
Dostupné z http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/hodnoceni-a-lecba-
chronicke-nadorove-bolesti-464250
777888.eu, GAŠPERÁK Zdenko: Chiropraktik (online). 2013. (cit. 28. 04. 2013)
Dostupné z http://www.777888.eu/sk/7
63
ANOTACE
Jméno a příjmení autora: Jana Kalousková
Instituce: Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Praha 5
Název práce: Spokojenost pacientů s léčbou nádorové bolesti
v Masarykově onkologickém ústavu Brno
Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocourková, MBA
Počet stran 63
Počet příloh: 3
Rok obhajoby 2013
Klíčová slova: nádorová bolest
akutní a chronická bolest
škála VAS
I
PŘÍLOHY
Příloha A
Dobrý den,
jmenuji se Jana Kalousková a studuji Vysokou školu zdravotnickou v Praze. Ráda bych
Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který se zabývá Spokojeností pacientů s
léčbou nádorové bolesti v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Dotazník je zcela
anonymní a informace z něj získané budou použity pouze pro studijní účely. U každé
otázky, pokud není uvedeno jinak, zaškrtněte pouze jednu odpověď.
Děkuji za spolupráci
1) Pohlaví:
a) žena
b) muž
2) Váš věk
a) do 25 let
b) 26 – 35 let
c) 36 – 50 let
d) 50 a více
3) Užíváte pravidelně medikaci proti bolesti?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
4) Zkoušel/a jste alternativní metodu léčby bolesti?
a) bylinné přípravky (čaje, tablety,...)
b) masáže, cvičení a různé relaxační techniky
c) návštěva léčitele
d) drogy (marihuana a jiné)
e) nevyzkoušel jsem žádnou z možností
možno více odpovědí
5) Byli Vám před podáním léků proti bolesti vysvětleny nežádoucí účinky těchto léků?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
6) V případě výskytu nežádoucích účinků Vám byl lék proti bolesti změněn?
a) ano
b) ne – uveďte důvod ………………………………………………………........
c) neměl jsem nežádoucí účinek
II
7) Jakou lékovou formu medikace proti bolesti užíváte?
a) tablety
b) náplasti
c) injekce
d) jiné-uveďte jaké ………………………………………………………….
8) Jste s touto formou spokojeni?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
9) Je u Vás nastavena léčba bolesti pomocí opiátových preparátů?
a) ano
b) ne
10) Máte strach z léčby opiátovými preparáty?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
11) Je u Vás pravidelně monitorována intenzita bolesti?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
12) Byly Vám informace o monitorování bolesti poskytnuty i jinou formou než ústně?
(např. informační letáček, atd.)
a) ano
b) ne
13) Víte, jaká je stupnice bolesti používaná v Masarykově onkologickém ústavu?
a) škála 0-4 stupňů
b) škála 0-10
c) škála obrázková
14) Rozumíte hodnotící škále bolesti používané v Masarykově onkologickém ústavu?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
15) V případě zvýšení bolesti Vám byl lék proti bolesti podán:
a) do 5 minut po ohlášení
b) do 15 minut
c) do 30 minut
d) 30 minut a déle
III
16) Stalo se Vám, že by po ohlášení zvýšené bolesti nebyl lék podán?
a) ano- uveďte důvod…………………………………………………………………
b) ne
17) Jste spokojen/a s léčbou bolesti?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
18) Navštívil/a jste někdy ambulanci bolesti?
a) ano
b) ne
19) Byla Vám nabídnuta možnost navštívit ambulanci bolesti?
a) ano
b) ne
20) Od koho jste se dozvěděl/a o ambulanci bolesti?
a) zdravotnický personál
b) informační materiály a knihy
c) internet, televize a jiní média
d) nevím o ambulanci bolesti
možno více odpovědí
21) Je v případě dobře léčené bolesti ovlivněn Váš osobní život?
a) ano-jak? …………………………………………………………………………
b) ne
Zde můžete napsat svůj vlastní názor na léčbu bolesti v Masarykově onkologickém
ústavu, doporučení pro větší spokojenost s léčbou bolesti.
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………….
IV
Příloha B
Zdroj: Knihovna Masarykův onkologický ústav
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
Příloha C