Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha 5 OŠETROVATEĽSKÁ PECE O PACIENTA S INDIKOVANOU KORÓNAROGRAFIÍ A KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKOU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PAVLÍNA KAWULOKOVÁ Praha 2014 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETROVATEĽSKÁ PECE O PACIENTA S INDIKOVANOU KORÓNAROGRAFIÍ A KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKOU Bakalářská práce PAVLÍNA KAWULOKOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Hana Belejová, PhD. Praha 2014 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00, Kawuloková Pavlína 5. VSV Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 15.10. 2013 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Ošetřovatelská péče o pacienta s indikovanou koronarografií a koronárni angioplastikou Nursing Care for Patients with Indicated Coronary Catheterization and Coronary Angioplasty Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Hana Belejová, PhD. Konzultant bakalářské práce: PhDr. Dušan Sysel, PhD., MPH. V Praze dne: 30.10.2013 doc. PhDf. Jitka Němcová, PhD. rektorka PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne: 31. 5. 2014 podpis PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování paní PhDr. Haně Belejové, PhD. za odborné vedení práce, za užitečné rady, trpělivost a čas věnovaný při konzultacích. Dále chci poděkovat své rodině a příteli za podporu při studiu. Děkuji tímto i staniční sestře a spolupracovníkům kardiologického centra v Třinci Podlesí. ABSTRAKT KAWULOKOVÁ, Pavlína. Ošetřovatelská péče o pacienta s indikovanou koronarografií a koronárni angioplastikou. Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Ba). Vedoucí práce: PhDr. Hana Belejová, PhD. Praha. 2014. Počet stran 63. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o pacienta s indikovanou koronarografií a koronárni angioplastikou. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaobírá charakteristikou onemocnění, rizikovými faktory, rozdělení ischemické choroby srdeční, také typickými příznaky angíny pectoris. Další kapitola se zabývá samotnou selektivní koronarografií, její historií, indikacemi, přístupovými cestami arteriálního řečiště, přípravou pacienta před výkonem a péčí o pacienta po výkonu. Následující kapitola popisuje perkutánní koronárni intervenci, stent a možné vyskytující se komplikace. Poslední hlavní kapitola se věnuje specifikům ošetřovatelské péče. Praktická část bakalářské práce obsahuje ošetřovatelský proces u pacienta po perkutánní koronárni angioplastice. U zvoleného pacienta probíhá posouzení zdravotního stavu, zahrnuje také medicínský management, situační analýzu a rozpracování sesterských diagnóz. Klíčová slova: Ischemická choroba srdeční. Ošetřovatelská péče. Ošetřovatelský proces. Selektivní koronarografie. Stent. Abstract in English KAWULOKOVA, Pavlína. Nursing Care for Patients with Indicated Coronary Catheterization and Coronary Angioplasty. Nursing College, o.p.s. Level of qualificaton: Bachelor (Be). Supervisor: PhDr. Hana Belejová, PhD. Prague . 2014. Pages 63. The theme of the thesis is the nursing care of the patient with the indicated coronary angiography and coronary angioplasty . The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with the disease characteristics, the risk factors, a division of ischemic heart disease and also typical symptoms of angina pectoris. Another chapter discusses the coronary angiography, its history, indications, access of arterial roads, preparation of the patient before the operation and care of the patient after the procedure. The following section describes percutaneous coronary intervention, stent and possible complications occurring. The last major chapter is devoted to the specifics of the nursing care. The practical part contains the nursing process in patients after percutaneous coronary angioplasty. For selected patient is carried out health assessment, it also includes medical management, situational analysis and elaboration of nurse diagnoses. Keywords : Ischemic heart disease. Nursing care. Nursing process. Selective coronary angiography. Stent . PŘEDMLUVA Pracuji na kardiologičkám oddělení nemocnice Podlesí v Třinci, zde se specializují na onemocnění srdce a cév a jejich následné léčebné postupy i metody. Patří mezi ně velmi zajímavá selektivní koronarografie. Výsledek koronarografie určí, jak velké postižení cév nastalo a poté lékaři zhodnotí, který následující krok je vhodný pro zdraví pacienta. Jednou z možností je koronárni angioplastika, kterou se v mé práci také zabývám. Cílem je informovat veřejnost a edukovat pacienty o těchto výkonech, poskytování kvalitní komplexní ošetřovatelské péče a zpracování ošetřovatelského procesu. Podklady jsou čerpány z knižních, časopiseckých i internetových pramenů. Práce je určená studentům zdravotnických škol, vyšších škol, sestrám pracujícím na kardiologickém oddělení a také lidem, kteří se chtějí dozvědět něco o této problematice. OBSAH SEZNAM ZKRATEK...............................................................................................11 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ...............................................13 ÚVOD........................................................................................................................15 1 KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ.......................................................16 1.1 Ischemická choroba srdeční........................................................................16 1.1.1 Etiologie................................................................................................16 1.1.2 Rizikové faktory...................................................................................16 1.1.3 Formy ischemické choroby srdeční.....................................................17 1.1.4 Příznaky angíny pectoris......................................................................17 2 SELEKTIVNÍ KORONAROGRAFIE..............................................................19 2.1 Historie........................................................................................................19 2.2 Seldingerova metoda...................................................................................19 2.3 Koronarografie............................................................................................20 2.4 Nej častější indikace.....................................................................................20 2.5 Přístupové cesty do arteriálního řečiště......................................................20 2.6 Příprava pacienta před výkonem...............................................................20 2.7 Péče o pacienta po intervenci......................................................................21 3 PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE...............................................23 3.1 Perkutánní koronárni angioplastika..........................................................23 3.2 Koronárni stent...........................................................................................24 3.2.1 Možné komplikace...............................................................................24 3.2.1.1 Kardiální komplikace.........................................................................24 3.2.1.2 Nekardiální komplikace.....................................................................24 3.2.1.3 Lokální komplikace...........................................................................25 4 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE.......................................................27 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA PO PTCA............................31 6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI............................................................................59 ZÁVER......................................................................................................................60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATÚRY......................................................................61 PRÍLOHY SEZNAM ZKRATEK AP angina pectoris, jedna z forem ischemické choroby srdeční aPTT acitvated partial tromboplastine time, metoda používaná k hodnocení účinnosti heparinizace atd. a tak dále AIM akutní infarkt myokardu, neprokrvení srdečního svalu. AR arteria radialis, tepna pažní AFC arteria femoralis communis, společná tepna stehenní BMI body mass index, index tělesné hmotnosti DKK dolní končetiny ECHO echokardiografie, ultrazvukové vyšetření srdce EKG elektrokardiografické vyšetření GIT gastrointestinální trakt, trávicí trakt ICHS ischemická choroba srdeční INR internationa normalization ratio, vyjádření hodnoty Quick testu KVO kardiovaskulární onemocnění LHK levá horní končetina per os ústy PCI perkutánní koronárni intervence (percutaneous coronary intervention), katetrizační výkony na koronárních tepnách PTCA perkutánní transluminální koronárni angioplastika (percutaneous transluminal coronary angioplasty), metoda balónkové dilatace zúžené části věnčité tepny PŽK permanentní žilní katétr, vstup do periferního žilního řečiště RIA rámus interventricularis anterior, jedna ze dvou hlavních větví coronaria sinistra (koronárni tepny) RD rámus diagonalis, největší větev interventricularis anterior (koronárni tepna) SKG selektivní koronarografie tbl. tabulettae, forma léku - tabletka TEN trombembolická nemoc TK tlak krve VAS visuální analogová škála SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Akrální okrajové Analgetika Angiografie Antikoagulancia Arytmie Arteria brachialis Arteria poplitea Arteria axillaris Arteritis Bilaterálně Disekce Deprese ST úseku Embolie Glukometr Hematom Holter EKG Hypertenze Hypotenze léky tlumící bolest zobrazovací metoda, radiodiagnostické vyšetření cév léčiva snižující srážlivost krevní porucha srdečního rytmu tepna pažní tepna zákolenní tepna podpažní zánět tepny oboustranně oddělení, rozštěpení stěny cévní křivka na EKG, vzniká při poškození subendokardiální zóny srdečního svalu zaklínění vmetu (embolu) v cévách vedoucí k ucpání a následně k neprokrvení (ischémii) určité části těla přístroj určený k měření hodnot glykémie (krevního cukru) modřina, krevní výron sledování srdeční aktivity kontinuálně vysoký krevní tlak nízký krevní tlak Iatropatogenie Incidence Intravenózne Izoelektrická linie Kardiální Kardiomarkery Konzílium Koronarografie Perfúze Sheath Sororigenie Spazmus Stenóza Stent Subkutánné Tachykardie označení pro vyšetřovací, léčebný nebo preventivní postup lékaře či zdravotníka, který má za následek poškození pacienta nemocnost, demografický ukazatel počtu nových onemocnění k počtu obyvatel nitrožílně rovná čára na EKG záznamu srdeční jsou enzymy, bílkoviny a hormony, které jsou spojeny s funkcí srdce, jeho poškozením či selháním. odborná porada lékařů invazivní vyšetření, při kterém se zobrazí věnčité tepny srdce průtok tekutiny určitým prostředím zavaděč, cévní pouzdro, kterým jsou zavedeny příslušné katétry do cévního řečiště poškození zdraví pacienta nesprávným působením zdravotní sestry svalový stah, křečovitý stah zúžení spirálovitě či mřížkovitě tvořená trubička užívaná k podpoře stěny tepny podkožně zrychlená činnost srdce Trombus krevní sraženina ÚVOD Kardiovaskulární onemocnění a jeho komplikace spadají mezi jedna z nej častějších onemocnění, kterými trpí lidé v dnešním světě. Podílejí se na vysoké nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti. Ischemická choroba srdeční je nebezpečná nemoc, která způsobuje změny na koronárním řečišti. Člověk může mít různé obtíže nebo může probíhat nemoc bezpří znakově. Mezi nej častější symptomy patří Stenokardie, kdy pacient pociťuje bolesti za hrudní kostí, které mohou vyzařovat až ke krku či do levého ramene. Bezpříznakově je zákeřná v tom, že člověk nemá žádné problémy a poté nemoc atakuje a ohrožuje tak na životě. Na vývoj a průběh onemocnění má vliv spousta faktorů. Důležitá je velmi prevence a včasná diagnostika. Téma bakalářské práce je péče o pacienta s indikovanou koronarografií a koronárni angioplastikou. Důvodem zvolení tohoto tématu je, že pracuji na kardiologickém oddělení nemocnice Třinec Podlesí, kde se specializují na nemocni srdce a cév. Provádí se zde moderní způsoby léčby kardiovaskulárních onemocnění. Téměř každý den se zde setkáváme s pacienty, kteří jsou indikování ke katetrizačnímu výkonu, tzv. selektivní koronarografií. Jestliže je věnčitá tepna ucpána, je možno provést léčebnou metodu perkutánní koronárni angioplastiku. Tyto techniky mohou člověku zachránit život. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá kardiovaskulárním onemocněním a problematikou s ní spojenou. Dále také samotnou selektivní koronarografií, možnou perkutánní koronárni angioplastikou a specifiky ošetřovatelské péče. Praktická část se věnuje ošetřovatelskému procesu u pacienta po provedené perkutánní koronárni angioplastice, kde proběhne posouzení zdravotního stavu, obsahem je také medicínský management, situační analýza a rozpracování sesterských diagnóz. Hlavním cílem práce je informovat veřejnost o těchto možných výkonech, poskytnout informace o samotném kardiovaskulárním onemocnění. Praktická část má za cíl poskytnutí kvalitní komplexní ošetřovatelské péče a zpracování ošetřovatelského procesu. Tato práce by měla být zdrojem informací nejen pro zdravotníky, ale také pro širokou veřejnost. 15 1 KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ Kardiovaskulární onemocnění (dále KVO) jsou hlavní příčinou úmrtí v evropských zemích a ve Spojených státech amerických. Jsou příčinou nejen vysoké mortality, nýbrž také i velké pracovní neschopnosti. Tento souhrnný název postihuje nemoci srdce a celého krevního oběhu. Vývoj KVO značně ovlivňuje novodobý životní styl, sociální a psychosociální faktory a pokrok v prevenci, farmakoterapii a léčbě. (HROMADOVA, 2004), (ADÁMKOVÁ, 2010), (SOVOVA, 2012). 1.1 Ischemická choroba srdeční Ischemická choroba srdeční (dále ICHS) je onemocnění, při kterém srdeční tkáň není dostatečně zásobena kyslíkem. Vzniká nedokrevnost myokardu, zapříčiněná patologickým procesem v koronárním řečišti. (SOVOVA a ŘEHOŘOVÁ, 2004), (VESELKA, 2009). 1.1.1 Etiologie Příčiny nedokrevnosti myokardu mohou být organického původu, nejčastěji je to ateroskleróza, dále také trombus, embólie, arteriitis a disekce koronárni tepny. Spazmus koronárni tepny patří do příčin funkčních. Ateroskleróza je multifaktoriální onemocnění cévní stěny, dlouhodobě probíhající proces. Dochází při ní ke složitým patologickým změnám v intimě a medii tepen. Hromadí se lipidy, sacharidy, krevní buňky, fibrózní tkáň a vápník. Zužování věnčité tepny způsobuje omezený přísun kyslíku, na jehož nedostatku jsou buňky srdečního svalu značně citlivé. Jestliže nároky na přísun kyslíku převáží možnosti perfuze, objeví se ischémie myokardu. Vytvoří se kolaterální cévní oběh, jenž pomáhá obejít zúženou část cévního řečiště. (SOVOVA a ŘEHOŘOVÁ, 2004), (VESELKA, 2009), (HROMADOVA, 2004), (KOLÁŘ et al, 2009). 1.1.2 Rizikové faktory Zásadní rizikové faktory, při kterých narůstá nebezpečí ischémie srdeční, je porucha metabolismu tuků (hypercholesterolemie), porucha metabolizmu cukru (diabetes mellitus), hypertenze, kouření, obezita, stres, genetické dispozice, nedostatek fyzické aktivity aj. (SOVOVA a ŘEHOŘOVÁ, 2004). 16 1.1.3 Formy ischemické choroby srdeční Mezi akutní formy ICHS patří: • Nestabilní angína pectoris (dále NAP). • Akutní koronárni syndrom. • Akutní infarkt myokardu (dále AIM). • Náhlá srdeční smrt. Chronické formy ICHS zahrnují: • Námahová (stabilní) angína pectoris. • Němá ischémie myokardu. • Variantní angína pectoris (spastická). • Mikrovaskulární angina pectoris (kardiologický syndrom X). (SOVOVA a ŘEHOŘOVÁ, 2004), (KOLÁŘ et al, 2009). 1.1.4 Příznaky angíny pectoris Typickým příznakem u námahové (stabilní) angíny pectoris je bolest za hrudní kostí, způsobená ischémií myokardu. Vzniká při fyzické či psychické zátěži, ustupuje v klidu. Bolest bývá za hrudní kostí, vyzařuje do krku, čelistí, levé horní končetiny či do zad mezi lopatky. Může být tlaková, svíravá nebo pálivá. Souhrnně nazýváme tuto bolest stenokardie. Současně může nastat pocit dusnosti a opočení. Na elektrokardiografickém záznamu (dále EKG) v klidu nemusí být žádné změny. Při zátěžovém EKG vyšetření pozorujeme horizontální nebo sestupné deprese úseku ST, někdy objevující se vlna T. NAP je charakterizována stenokardií, která má zvýšenou frekvenci a délku trvání záchvatu. Bolest se objevuje v klidu. Ústředním mechanizmem přechodu, ze stabilní angíny pectoris v NAP, je poškození aterosklerotického plátu fisurou, aktivace zánětlivé reakce v místě plátu či mimokoronární příčina. NAP může přejít v AIM nebo může nastat náhlá smrt. Na EKG záznamu pozorujeme odchylku úseku ST od izoelektrické linie, deprese úseku ST s často negativní vlnou T. 17 Tato bolest u stabilní angíny pectoris ustupuje po užití nitroglycerínu do 1-5 minut. U NAP se spotřebují větší dávky nitroglycerínu, ale také nemusí být účinný. U probíhajícího AIM nitroglycerin neúčinkuje a bolest nemizí. (SOVOVA a ŘEHOŘOVÁ, 2004), (KOLÁŘ et al, 2009). 18 2 SELEKTIVNÍ KORONAROGRAFIE K zobrazení anatomie věnčitých tepen se užívá metody zvané selektivní koronarografie. Spadá do invazivně diagnostických a léčebných metod, kdy se zjišťují různé změny na koronárním řečišti. Po provedeném vyšetření a zjištění různého nálezu na cévách, lékař rozhoduje o další léčbě. (ŠPINAR, VÍTKOVEC et al, 2007), (KAPOUNOVA, 2007). 2.1 Historie O první angiografické zobrazení cévního systému se zasloužili lékaři Edward haschek a Otto Lindenthal. Tento pokus byl proveden na mrtvole a pokusili se zobrazit tepny předloktí. Hlavní problém bylo najít netoxickou, vhodnou kontrastní látku pro člověka, která by poskytla požadovaný efekt zobrazení cévního řečiště. 1923 byla poprvé použita kontrastní olejová látka Lipiodol a provedeno vyšetření femorální tepny u pacienta před amputací. O 7 let později provedl profesor Reynald dos Santos translumbální angiografii. V angiografii je za největší objev považována metoda švédského rentgenologa Svena Ivara Seldingera. Ten uvedl novou techniku nazývanou perkutánní zavedení angiografického katétru. Rostoucí věda, rozvoj používaných materiálů a nástrojů vedly k velkému rozvoji angiografických metod. (PROCHÁZKA, ČÍŽEK etal, 2012). 2.2 Seldingerova metoda Katetrizace se provádí nejčastěji cestou arteria femoralis comunis, také a. brachialis, a. cubitalis, a. axilaris. Provádí se za sterilních podmínek, kdy se místo vpichu znecitliví (lokální anestézie). Punkce tepny se provede speciální punkční jehlou, přes jehlu se zavede do tepny drátěný vodič. V dalším kroku se odstraní jehla, taje nahrazena katétrem a ten je veden k místu určení. Po vodiči zasuneme cévní pouzdro (zavaděč, sheat) a drát vytáhneme současně s vnitřní částí sheatu (tzv. dilatátor). Sheat je opatřen chlopní, tudíž krev nevytéká. Lze přes přístup do cévy proplachovat fyziologickým roztokem, používat kontrastní látku, dle potřeby zavádět různé nástroje či aplikovat léčiva. (PROCHÁZKA, ČÍŽEK etal, 2012). 19 2.3 Koronarografíe „Koronarografie (koronárni arteriografie, selektivní koronarografíe) je invazivní katetrizační vyšetřovací metoda věnčitých (koronárnich) tepen, při níž jsou věnčité tepny zobrazovány rentgenograficky po selektivním nástřiku kontrastní látky do jejich odstupu z aorty." (KOLÁŘ, 2009, s. 73). Slouží jako rentgenová metoda s využitím nástřiku kontrastní látky. Umožňuje zobrazení anatomie koronárních tepen, případně zjištění vrozených anomálií, míru a závažnost aterosklerotických změn. Znázorní také kolaterální oběh a lze diagnostikovat spazmus věnčitých tepen. (KOLÁŘ, 2009). 2.4 Nej častější indikace Nej častější indikace k selektivní koronarografii (dále SKG): • Ischemická choroba srdeční (stabilní angina pectoris, variantní angína pectoris, NAP, AIM, prodělaný infarkt myokardu a němá ischemie myokardu). • Chlopenní vady srdeční. • Jiná onemocnění (srdeční selhání, komorové arytmie neznámého původu). (KOLÁŘ, 2009). 2.5 Přístupové cesty do arteriálního řečiště Nejvíce užívaným přístupem do arteriálního řečiště je punkce arteria femoralis comunis (dále AFC) v oblasti třísla a arteria radialis (dále AR) v oblasti zápěstí ruky. Tyto nejčastější přístupy se užívají zejména pro katetrizace koronárního řečiště. Dalším arteriálním přístupem je brachiální, axilární oblast a popliteální oblast výjimečně. (PROCHÁZKA, 2012). 2.6 Příprava pacienta před výkonem Psychologická příprava je nezbytnou součástí před provedením výkonu. Pacient by měl být dobře informován a edukován o významu koronarografie pro stanovení diagnózy a navržení dalšího léčebného postupu. Sdělované informace se podávají 20 empaticky, srozumitelně a bez používání odborných termínů. Dále je nutné obeznámit pacienta s průběhem výkonu a péčí o pacienta po intervenci. Pacientovi je natočeno EKG, většinou se točí standardně při přijetí. Přichází již s výsledky odběru krve nebo se provede krevní odběr. Sledovanými laboratorními hodnotami jsou z biochemie ionty a renální funkce, z hematologie krevní obraz, hemokoagulace, zvláště INR (internationa normalization ratio). Nutný je podepsaný informovaný souhlas pacientem. Před vyšetřením se provádí vyholení místa vpichu (tříselná či radiální oblast). Lačný by měl být pacient asi 5-6 hodin před výkonem, přijímat tekutiny není omezeno, naopak optimální je hydratace. Dle lékaře se ponechá či pozmění dosavadní medikace a pacient si užije své ranní léky. Při sběru informací je důležité zjištění možné alergie, především na jód, mesocain, lidokain, heparin, antiagregancia, analgetika, náplasti či kovy (kvůli možné alergii na stent). Jestliže je pacient úzkostný, podává se obvykle 5-10 mg Diazepamu intramuskulárně. Výkon se provádí na angiografickém sále, kde je vše sterilní. Vyšetření probíhá vleže a průběžně se pacientovi monitoruje tlak krve, EKG a natáčí se dvanáctisvodové EKG pro lepší kontrolu změn ve spojitosti se samotnou katetrizací. Při pohovoru vysvětlíme, že intervence se provádí v místní anestézii, tudíž není bolestivá. Pohyb katétru po těle není nijak vnímán a po vstřiku kontrastní látky může pacient pociťovat pocit horka. Koronarografie trvá přibližně půlhodiny, někdy více. (KOLÁŘ, 2009), (PROCHÁZKA, 2012). 2.7 Péče o pacienta po intervenci Přeložení pacienta z angiografického stolu na lůžko se musí provádět šetrně, jelikož pacientovi v místě vpichu cestou AFC může být ponechán sheat. Vytažení sheatu určuje operatér, vytahuje se buď ihned po příjezdu na oddělení, nebo po poklesu aPTT pod 70 sekund. Odběr krve se provádí za čtyři hodiny po příjezdu na oddělení. Následně po vytažení sheatu je místo vpichu manuálně komprimováno 10-15 minut. Poté se přikryje místo vpichu sterilním obvazem a zatíží se dvěma pytlíky s pískem. První můžeme odstranit po hodině a druhý za další hodinu. Dle zvyklostí pracovišť následuje klidový režim. Je nutné dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech a neohýbat končetiny. Je-li to 21 sheat velikosti č. 4 a 5, leží pacient 3 hodiny na zádech, následně 3hodiny na straně místa vpichu. U sheatu velikosti č. 6 a 7 leží 6 hodin na zádech a dalších 6 hodin na boku místa vpichu. Sleduje se možné krvácení v místě vpichu. Od příjezdu na oddělení se měří pulsace, tlak krve a puls jednu hodinu, co půl hodiny a následující čtyři hodiny, co jednu hodinu. Stejné monitorování se provádí znovu po vytažení sheatu. Protisrážlivé léky se aplikují většinou po 4-5 hodinách po výkonu. Jestliže arteriální vstup byl cestou AR, katétr se vytahuje na angiografickém sále. Poté následuje krátká manuální komprese a přiložení bandáže pomocí speciální dlahy na 5 hodin. Mírně povolit se může za jednu hodinu a poté za dvě hodiny. Monitoruje se tlak krve, puls a pulsace jednu hodinu, co půl hodiny a příští 4 hodiny, co hodinu. Sleduje se také případné krvácení. Musí být dodržován klidový režim horní končetiny. Pokud byla provedena koronárni angioplastika, po příjezdu na oddělení se natočí vždy EKG záznam. Při vyšetření se používá kontrastní látka, tudíž po výkonu je nutná dostatečná hydratace, aby nedošlo k poškození ledvin. Tekutiny pacient přijímá per os nebo pomocí infuzní terapie. Odběry kardiomarkerů se provádí dle dané nemocnice, nejčastěji po 8-16 hodinách po výkonu. 22 3 PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE „Katetrizační léčba u nemocných s angínou pectoris se uskutečňuje ve specializovaných katetrizačních laboratořích. Provádí se u nemocných s objektivně prokázanou ischémií srdečního svalu nereagující dostatečně na léčbu medikamentózni." (KOLÁŘ, 2009, s. 333). Perkutánní koronárni intervence (dále PCI), také percutaneous coronary intervention je pojmenování pro katetrizační výkony, které umožňují zlepšení průtoku zúženými koronárními tepnami. Při koronarografii se kardiolog může podle snímků, které vidí na obrazovce rozhodnout, zda bude provádět perkutánní koronárni angioplastiku (dále PTCA). (KOLÁŘ, 2009), (DANCHIN a CUZIN, 2006). 3.1 Perkutánní koronárni angioplastika PTCA způsobuje úmyslnou dilataci jedné či více stenózních tepen, s cílem zprůchodnit zúženou část. Zavádí se speciální sonda, na jejíž konci je složený balónek, který se naplní kontrastní tekutinou v místě zúžení asi na 1 minutu. Vše se provádí pod kontrolou rentgenu. Velikost nafouklého balónku je asi až čtyři milimetry. Jakmile je roztažení stenózního místa úspěšné, balónek se vyjme. U většiny případů dochází k tzv. zbytkové stenóze, kdy se po vytažení balónku artérie navrací zpět k předešlému stavu. Aby se tomuto procesu předešlo, zpravidla kardiolog implantuje koronárni stent do vnitřní stěny tepny. K zabránění srážení krve se během výkonu podává heparin. Hladina ACT (activated clotting time) by měla být okolo 300 vteřin. Provádí se pravidelná kontrola ACT a také se monitoruje krevní tlak a EKG. Provede se rentgenová kontrola, kdy se zjistí, zdaje vhodný průsvit tepny a optimální průtok krve v tepnách. Poté se mohou vyjmout všechna instrumentária. Buď se ponechá sheat, který se vyjme posléze na oddělení, anebo se provede vytažení katétru a rána se manuálně stlačí na 10-15 minut. Poté se přiloží komprese. Kompresi zajistí pytlík s pískem, či femostop na 2-3 hodiny po výkonu. Ošetření místa vpichu se může také zajistit speciálním uzavíracím zařízením, například Starclose. (KOLÁŘ, 2009), (DANCHIN a CUZIN, 2006), (PROCHÁZKA, ČÍŽEK etal, 2012). 23 3.2 Koronárni stent Koronárni stent je miniaturní trubička, konstruována spirálovitě nebo mřížkovitě. Je tvořena tak, aby síťka byla zároveň pružná i pevná. Stent je nasunut na angioplastickém balónku, který se roztáhne v místě zúžení a zůstává jako trvalá opora cévní stěny. Implantovaný intrakoronární stent zajišťuje lepší výsledky PCI. Nutnou součástí je užívání dvojkombinace antiagregačních medikamentů. Nejčastějšími léky jsou anopyrin a clopidogrel. Doba užívání je nejméně jeden měsíc, než se stent překryje cévní výstelkou. Druhy stentů mohou být klasické nebo lékové. Klasický stent je zhotoven z oceli nebo chromkobaltové slitiny. Lékový stent je druh stentu, jenž se užívá od roku 2005. Je tvořen polymerovou složkou, která obsahuje nejčastěji lék cytostatikum. Snižují komplikaci restenózy o 70-80 %. Nevýhodou je delší užívání clopidogrelu na 6-12 měsíců, jelikož lékový stent se vhojuje déle. K lékům antikoagulačním se mnohdy užívají také léky, které chrání srdeční sval, upravují krevní tlak nebo rychlost srdeční a léky snižující cholesterol. (KOLÁŘ, 2009). 3.2.1 Možné komplikace Výsledky PCI jsou v 95 % úspěšné, někdy se ovšem mohou vyskytnout komplikace. Riziko vyskytuje u každého pacienta individuální. (KOLÁŘ, 2009). 3.2.1.1 Kardiální komplikace Mohou vzniknout výjimečně, spadají zde arytmie, vznik AIM, srdeční selhání či úmrtí pacienta. Jestliže se objeví, je to obvykle u pacientů, kteří mají těžkou dysfunkci levé komory a významné postižení všech tří koronárních tepen. (KOLÁŘ, 2009). 3.2.1.2 Nekardiální komplikace Alergická reakce a tromboembolie do velkého krevního oběhu. Alergická reakce na kontrastní látku se zjišťuje již při anamnéze. V případě, že pacient alergický je, realizuje se protialergická příprava. Může se dělit na akutní či opožděné alergické reakce (pozdní urtika, intoxikace jodem, látková acidóza a kontrastová nefropatie). (KOLÁŘ, 2009), (PROCHÁZKA, ČÍŽEK et al, 2012). 24 3.2.1.3 Lokální komplikace Nejběžnější komplikací je vagová reakce. Způsobuje ji dráždění nervus vagus -parasympatického vegetativního nervstva. Pacient je opocený, hypotenzní, tachykardický a v místě vpichu může pociťovat bolest. Jestliže víme, že pacient je diabetik, je nutné přeměřit hladinu cukru pomocí glukometru. Informuje se lékař a dále postupujeme dle ordinací lékaře. Hematom v místě vpichu do tepny je nejčastější vyskytující se komplikace. Síří se do podkoží a pokládá se za hematom, pokud je velký 5 cm. Může směřovat distálně, ale také do části zevních pohlavních orgánů. Periarteriální a podkožní hematom může nabýt různých velikostí. Provede se obkreslení velikosti hematomu fixem a sleduje se, zda se zvětšuje. U krvácení, které nepokračuje, se provede ledovaní místa a povrchově se namaže heparoid mast. Vymizení hematomu setrvává několik týdnů. Pokud nepřestává zvětšování hematomu, pacient pociťuje bolest, je opocený, slabý, hypotenzní, tachykardický a výsledky odběrů krve potvrzují snížený hemoglobin, pravděpodobně krvácení neustává. Přikládá se komprese, ledování místa a uskuteční se ultrazvuk (dále UZ). Dle lékaře se podává protaminsulfát. Další monitorování by mělo probíhat na jednotce intenzivní péče. Jako nejinvazivnější řešení je možno provést zákrok cévním chirurgem či se provádí punkce k evakuaci krve. Pseudoaneuryzma (dále PSA) - nepravá výduť se vytvoří jako následek nízké punkce povrchové femorální tepny a nedostatečné komprese. Subjektivně pacient udává bolesti v třísle s viditelným hematomem v oblasti místa vpichu. UZ probíhá sledování, u menších PSA se prodlouží doba komprese (Femostop). Buď se u závažnějších PSA podá trombin pod UZ monitorováním, nebo je nutné chirurgické řešení. Disekce tepny je občasnou komplikací. Hlavní příčinou je průchod vodiče pod intimu tepny. Známkou může být stagnace kontrastní látky, bolest v končetině či projevy ischémie. Disekovaná část se léčí zavedením stentu do místa poškození. Perforace tepny je mimořádnou komplikací. Perforace se může způsobit při fázi diktování balónkovým katétrem nebo neopatrnou manipulací vodičem. Příznakem může být krevní podlitina v místě perforace, bolest končetiny a RTG potvrdí kontrastní látku mimo tepnu, tzv. extravazát. 25 Arteriovenózní pištěl je patologicky vzniklá komunikace mezi artérií a vénou, kdy byla punktována současně žíla i tepna. Řešením je chirurgický podvaz místa poškození. Zanedbáním aseptických podmínek může vzniknout infekce v místě punkce. V místě vpichu vznikají známky infekce. Nutné je pokrytí antibiotik a při vzniku abscesu provést lokální chirurgické řešení. Vzácnou komplikací je trombotický uzávěr. Zapříčinit to může nadměrná komprese, perikatetrální trombóza či trombóza kolem sheatu. Projevem je akutní ischémie končetiny u trombózy artérie nebo otok u trombózy vény. Provede se podání trombolýzy, avšak je nutné sledovat krvácení. O dalším postupu u komplikovaného hematomu, trombózy femorální tepny, arteriovenózní píštěle nebo nepravého aneurysmatu tepny rozhoduje chirurgické konzilium. (KOLÁŘ, 2009), (PROCHÁZKA, ČÍŽEK et al, 2012). 26 4 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Pacient, kterému bude plánovaně provedena koronarografie, je hospitalizován na kardiologickém oddělení. Při přijetí je proveden rozhovor s pacientem, kdy je realizována ošetřovatelská anamnéza. Zde se zjišťují data a informace o pacientovi, také Barthelův test základních všedních činností, hodnocení rizika pádu, hodnocení rizika dekubitů dle Nortonové a základní nutriční screening. Poté proběhne vstupní vyšetření, které provede lékař. Následně je pacient odeslán na angiografický sál, kde je mu provedena koronarografie, eventuelně PTCA. Po přeložení pacienta z angiografického sálu zpět na oddělení je nezbytnou součástí monitoring a observace. U PTCA se provede natočení dvanáctibodového EKG. Monitoring Sestra klade důraz na měření životních funkcí, hlavně TK, puls a dech. Důležitou součástí je také sledování pulsace končetiny, cyanóza akrálních částí a možné krvácení, kde byl proveden vstup do cévy. Doba trvání měření je dle zvyklostí pracovišť a stavu pacienta. Hodnotí se také vizuální analogová škála (dále V AS). Monitoring probíhá individuálně a celistvě u každého pacienta a provádí se zápis do dokumentace. Poloha a pohybový režim U PTCA pře AR pacient se musí dodržovat klidový režim horní končetiny. Pacient horní končetinu nesmí namáhat a může ji šetřit tak, že se zavěsí na šátek. Pohyb po oddělení není omezen. Pokud je vpich proveden přes AFC, klidový režim je nutný dodržovat po určitou dobu podle doby vytažení sheatu a podle velikosti sheatu. Signalizace je vždy na dosah pacientova lůžka, aby mohl kdykoli kontaktovat zdravotnický personál. Po uplynutí klidového režimu všeobecná sestra pacienta vertikalizuje. Mobilizování se realizuje pomalu, aby nenastal ortostatický kolaps. Provedeme posazování, postavení a nácvik chůze okolo lůžka. Pokud je vše bez potíží, pacient se může pohybovat po oddělení. Lékař zhodnotí, zda je nutné, aby docházel za pacientem fyzioterapeut. 27 Hygienická péče Při vstupní ošetřovatelské anamnéze je hodnocen stav soběstačnosti pacienta. Jestliže je nesoběstačný při více jak 3 výkonech, provádí se Barthelův test základních všedních činností. Všeobecná sestra zhodnotí stav pacienta také po příjezdu z angiografického sálu. Pokud pacient není schopen provádět hygienu částečně či úplně, nebo pokud je schopen, ale probíhá zrovna klidový režim, sestra a ošetřovatelský personál provádí a dopomáhá s hygienou. Pacient je zapojován a veden k samostatnosti v oblasti hygieny a všech ostatních všedních činností. Výživa Správná a vyvážená strava je nezbytnou součástí pro dobrou funkčnost organismu. U přijímání pacienta zjišťujeme, zda má speciální dietu (například diabetes mellitus a další), provádí se také nutriční screening. Pokud vyšel pacient v riziku nutrice, kontaktuje se nutriční terapeut. Sleduje se hydratace, občas je nutné podat infuzní terapii. Po ukončení lačnosti jsou pacientovi nabízeny tekutiny per os a podá se strava. Vyprazdňování Před vyšetřením si pacient zajde na WC. Pokud je pacient již na oddělení a vyšetření bylo provedeno cestou AR, může chodit na toaletu. Jestliže vstup do cévního řečiště byl proveden cestou AFC a pacient musí ležet, vyprazdňování probíhá u mužů do močové láhve či do podložní mísy jako u žen. Také se sleduje frekvence vyprazdňování stolice. Vše se zaznamenává do dokumentace. Diagnostika a léčba Koronarografie diagnostikuje různé anomálie cévní a aterosklerotické změny. Výsledky vyšetření rozhodnou o následujících léčebných postupech. Nálezy na cévách mohou být různé: 1. Nevýznamné postižení cévy. Zde je navrhováno pátrat po jiných příčinách hrudního dyskomfortu, tlumení bolesti a změna životosprávy. 2. U významného postižení cév se provádí angioplastika či PTCA. 28 3. Postižení cév je významné, ale není vhodné k PTCA. Následuje doporučení k operační léčbě srdce (tzv. bypass). Pokud indikační komise určí jako „z lůžka", pacient zůstává do termínu operace v nemocnici a provedou se veškerá predoperační vyšetření. Poté je přeložen na kardiochirurgické oddělení. Jestliže není určen indikační komisí „z lůžka", vykonají se také predoperační vyšetření, ale pacient může zůstat doma do termínu operace. 4. Změny na cévách jsou významné, ale nejsou vhodné k PTCA ani chirurgické operaci. Řešením je zmírnění potíží a rozvoj kolaterál pomocí medikamentů. Hlavním cílem koronarografie je odstranit či zmírnit potíže pomocí angioplastiky, stentem nebo bypassem. Jakákoli možnost z tohoto řešení je doprovázená také farmakologickou pravidelnou léčbou, mnohdy doživotní. Také je důležitá úprava životosprávy (nízkotučná dieta), přiměřený pohybový režim, udržovat si normální tělesnou hmotnost a nekouřit. Léky užívané při AP či po PCI jsou ACE-inhibitory, beta-blokátory, statiny, antiagregační léky. Někdy se doplňují léky, které snižují záchvat AP, například blokátory vápníkových kanálů, dlouhodobé nitráty a trimetazidin. Každý pacient s AP vlastní nitroglycerín ve spreji či tabletkách, které si při vzniku stenokardií rozpustí pod jazykem (půl tabletky, až celá) či 1-3 krát stříknou. Působí rychle a účinně. Pokud bolest neustupuje do 5 minut, je třeba vyhledat odbornou pomoc. Možná následná omezení Délka hospitalizace bývá různá, záleží na druhu nálezů v koronárním řečišti. V den zákroku se mohou propustit pacienti, kteří byli přijati ambulantním způsobem, nebo hospitalizace trvá několik dní. Pokud je to nutné, někteří pacienti zůstávají hospitalizování v nemocnici až do termínu operace srdce. Při nekomplikovaném výkonu a propuštění domů následné změny způsobilosti jsou beze změny. Ovšem dyskomfort v místě vpichu může přetrvávat přibližně sedm dní. Místo vpichu musí být v klidu minimálně 24-48 hodin. Pouze pokud byla použita nitrožilní sedatíva, nesmí 36 hodin po výkonu řídit motorové vozidlo, ošetřovat žádné elektrické přístroje, pracovat ve výškách, podepisovat právní dokumenty, užít 29 alkoholické nápoje či jiné návykové látky. Je možné postupné vystavování zátěži a časný návrat do zaměstnání. Při jakýchkoliv obtížích je nutné vyhledat lékaře. Následná dispenzarizace probíhá ambulantně, pravidelnými kontrolami u svého kardiologického lékaře. (ŠPINAR, VÍTKOVEC et al, 2007), (KAPOUNOVA, 2007). 30 5 OŠETŘOVATELSKY PROCES U PACIENTA PO PTCA Ošetřovatelský proces (dále OP) je systematický postup plánování a poskytování ošetřovatelské péče. Bezprostředně na sebe navazující charakteristické složky, které jsou v logické posloupnosti, kontinuálně na sebe navazující: 1. Posuzování. Obsahuje získávání a ověřování veškerých informací ohledně pacienta po stránce bio-psycho-socio-spirituální. 2. Zhodnocení pacienta, které vede k závěrečným stanovením ošetřovatelských diagnóz. Reálné či potencionálních problémy péče. 3. Plánování. Jeho podstatou jsou správné formulace cílů, stanovení výsledných kritérií a záznam plánů ošetřovatelských intervencí. 4. Realizace je poskytnutí naplánovaných ošetřovatelských intervencí. 5. Hodnocení stanovených cílů, zda byly splněny úplně, částečně či nebyly splněny vůbec. Pokud nejsou splněny vůbec, pátrá se po příčině a upraví se kroky ošetřovatelského procesu následovně tak, aby byly vytýčené cíle splněny. Je nutné přesné a správné stanovení všech těchto kroků, aby došlo k uspokojení potřeb pacienta. V OP všeobecná sestra přistupuje k pacientovi individuálně a pojímá ho po celistvé holistické stránce. (SYSEL, BELEJOVÁ a MASÁR, 2011). 31 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: S. D. Pohlaví: muž Datum narození: 1937 Věk: 77 let Adresa bydliště a telefon: X a X Adresa příbuzných: X RC: 37 Číslo pojišťovny: 111 Vzdělání: středoškolské bez maturity Zaměstnání: důchodce, bývalý dělník Stav: ženatý Státní příslušnost: CR Datum přijetí: 20. 2. 2014 Důvod přijetí: nově vzniklá námahová Stenokardie s propagací do levé horní končetiny (dále LHK) v posledních 3 dnech Oddělení: Kardiologie IL, nemocnice Třinec Podlesí a. s. Ošetřující lékař: MUDr. J. P. Medicínská diagnóza hlavní: • Ischemická choroba srdeční - NAP Medicínská diagnóza vedlejší: • Lehká normocytární anémie • Status post (dále Stp.) operaci tříselné kýly bilaterálně Informační zdroje: • Fyzikálním vyšetřením sestrou, pozorováním • Rozhovor s pacientem • Ze zdravotnické dokumentace lékařské a ošetřovatelské překladové zprávy 32 Vitální funkce při přijetí TK: 110/65 torrů Výška: 172 cm P: 68/minutu Váha: 67 kg D: 19/minutu BMI: 22,65 TT:36,4 °C Pohyblivost: bez omezení, soběstačný Stav vědomí: při vědomí, plně orientovaný, spolupracuje Krevní skupina: X Nynější onemocnění: 771ety pacient byl 20. 2. 2014 přijat ze spádového interního oddělení na kardiologické oddělení II. do nemocnice Třinec Podlesí. Hospitalizován byl kvůli nově vzniklé námahové stenokardii, která propagovala do LHK. Dle pacienta vznikala bolest při zvýšené námaze (rychlá chůze, chůze do schodů) po dobu asi třech dnů. Na EKG záznamu byly repolarizační změny anteroseptálně, výsledky troponinu v tzv. „šedé zóně" (hodnoty v rozmezí 0,01-0,1 ug/1). Ve spádové nemocnici provedeno konzervativní zaléčení, pro sklon k hypotenzi bez ACE inhibitorů a ECHO neprovedeno. Stav hodnocen jako NAP. Při přijetí pacient bez potíží. ANAMNÉZA Rodinná anamnéza: Bezvýznamná, bez vážnějších předchorobí Osobní anamnéza: • Překonané a chronické onemocnění: lehká normocytární anémie • Hospitalizace a operace: stp. operace tříselné kýly bilaterálně • Úrazy: neguje • Transfúze: dosud nepodány • Očkování: povinná očkování 33 Léková anamnéza ze spádové nemocnice: Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Godasal tbl. 100 mg 0-1-0 antikoagulancia Trombex tbl. 75 mg 1-0-0 antikoagulancia Rosucard tbl. 20 mg 0-0-1 hypolipidemika Bisoprolol mylan tbl. 5 mg V2-0-0 sympatolytika Fraxiparine s.c. 0,6 ml 8:00 - 20:00 antikoagulancia Alergologická anamnéza: • Léky: neguje • Potraviny: neguje • Chemické látky: neguje • Jiné: neguje Urologická anamnéza: Bez vztahu k momentálnímu zdravotnímu stavu, bez vážnějšího předchorobí Abuzus: • Alkohol: příležitostně • Kouření: neguje • Káva: 1 šálek kávy denně (slabý) • Drogy: neguje Sociální anamnéza: • Stav: ženatý 34 • Bytové podmínky: bydlí s manželkou v panelákovém bytě • Záliby: luštění křížovek, sledování televize, vnoučata • Volnočasové aktivity: rybaření, houbaření, procházky s manželkou Pracovní anamnéza: • Vzdělání: středoškolské bez maturity • Pracovní zařazení: dělník Třineckých železáren, nyní důchodce • Vztahy na pracovišti: v době zaměstnání byly dobré • Ekonomické podmínky: dobré, pobírá důchod Spirituální anamnéza: • Religiózní praktiky: evangelické vyznání, rád chodí o svátcích s manželkou do kostela 35 PO SOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 20. 2. 2014 Popis fyzického stavu system subjektivní údaje objektivní údaje Hlava a krk „Výjimečně pozoruji bolesti - hlava normocefalická, výstupy hlavy". hlavových nervů na poklep nebolestivé, „Zubní protézu mám horní i dolní." - zornice isokorické (stejně velké), bulby anikterické (bez přítomnosti ikteru), skléry bílé, správná fotoreakce, - jazyk se plazí v rovině, vlhký, - sliznice dutiny ústní růžová, bez povlaků, - krk souměrný, pulsace karotid oboustranně hmatné a bez šelestu, struma ani patologické lymfatické uzliny nejsou hmatné, náplň krčních žil v normě, - opozice šíje není, Hrudník a „Tři předešlé dny jsem měl - hrudník souměrný, dýchání dýchací systém bolesti na hrudi při námaze." alveolárni, čisté, oboustranné (bilaterální), bez městnání, „Momentálně žádné bolesti na hrudi nemám." - bez dusnosti, - hrudník bez patologických změn - dechů 19/minutu (eupnoe), 36 Srdcově-cévní „Žádné problémy se srdcem - akce srdeční pravidelná, systém a cévami jsem nikdy neměl." - ozvy srdeční ohraničené, - bez šelestů, - krevní tlak 110/65 torrů, - puls 68/minutu, - pulsace na periferních částech dobře hmatná, - otoky negují, Břicho a GIT „Chuť k jídlu mám normální, - břicho volně prohmatné, měkké, stravu mám beze změny, sním klidné, pouze přítomny malé téměř vše." hematomy po aplikacích nízkomolekulárního heparinu „Vyprazdňování stolice bez potíží, pravidelná (1 krát za - peristaltika poslechově den), bez příměsí." slyšitelná, - játra ani slezina nezvětšená, Močovo- „Cůrám bez problému. Barva - tapottement (poklep na ledviny pohlavní je asi jemně nažloutlá, bez malíkovou hranou dlaně) systém příměsi." oboustranně negativní, - poklepově nebolestivý močový měchýř, Kostrovo- „Občas mě bolí v zádech, ale - páteř v ose, bez deformit, svalový systém to je normální v mém věku." fyziologická, „Neužívám žádné pomůcky." - horní končetiny (dále HKK) bez patologie, symetrické, - DKK symetrické, na lýtkách varixy bilaterálně, bez příznaku 37 trombembolické nemoci (dále TEN) - pánev na pohmat nebolestivá, souměrná, - klouby volně pohyblivé, bez deformací a patologie, - svalový tonus zachován, reflexy přítomny v normě, - stoj i chůze fyziologická, bez použití kompenzačních pomůcek, - výška 172 cm, váha 67 kg, Nervovo- „Potíže nemám." - spolupracuje, klidný, smyslový „Používá brýle na čtení a psaní orientovaný, systém (dioptrie obou očí +1)." - stav paměti přiměřený k věku, vybavuje si věci, co se staly včera i před několika lety, - nosí brýle na čtení (dioptrie +1 obě oči), sluch je neporušen (slyší dobře), chuťové buňky nepoškozeny (chutná mu), hmat zachován, Endokrinní „Nemám potíže, nechodím na - struma nehmatná, nezvětšená, systém endokrinológii." nebolestivá, fyziologické hodnoty endokrinních hormonů, Imunologický „Prodělal jsem běžné nemoci - příznaky onemocnění negují (bez systém (chřipky, angíny)." známek zánětu), TT: 36,4 °C, 38 Kůže a její „ Mám varixy na lýtkách." - bez cyanóz, bez ikteru, adnexa normo stenik, „Denně vypijú asi 1,5 litrů tekutiny." - turgor kůže fyziologický, - DKK na lýtkách bilaterálně přítomny varixy, lýtka volná bez klinické znám pro trombózu, -ochlupení v normě, vlasy přiměřené k věku, prošedivělé, - nehty krátce střižené Aktivity denního života subjektivní údaje objektivní údaje Stravování Doma „Žádnou speciální dietu nedodržuji, chutná mi vše, co manželka uvaří." „Pravidelně se stravuj i (snídaně, oběd, večeře, mezi tím i ovoce a sladké jídlo jako čokoláda), na co mám chuť." - nelze zhodnotit v nemocnici „S nemocniční stravou jsem spokojený, velice mi chutná zdejší kuchyně." - chuď k jídlu je stejná jako před hospitalizací, - váha pacienta je 67 kg, 172 cm vysoký, BMI je 22,65 (v 39 normě), - dieta pacienta je racionální č. 3, na tuto dietu si pacient nestěžuje, chutná mu, -vždy sní skoro celou porci jídla, - stravování samostatně bez pomoci, - má horní a dolní zubní protézu, ta mu nečiní žádné problémy, Příjem Doma „Za den vypijú asi 1,5 litrů - nelze hodnotit tekutin tekutin (jakékoli ochucený čaj, voda)." „Rád pijul šálek kávy denně (slabý)." V nemocnici „Tady vypijú taky přibližně 1,5 litrů tekutin (čaj neslazený, minerální voda)." „Polévky mi chutnají a kávu poprosím uvařit 1 krát za den." - minerální vodu má na stolečku (neperlivá), popíjí šiji, čaj nemocniční mu vyhovuje, - jednou denně (odpoledne) požádá o zalití šálku kávy (nescafé), - polévky sní bez problémů 40 - denně přijme asi 1,5 litrů tekutin, Vylučování moče Doma „Nemám problémy." - nelze zhodnotit, V nemocnici „Žádné problémy nemám, moč je čirá, bez příměsi. Chodím si na WC sám." - potíže neudává, - moč je čirá nažloutlá, - pravidelně si chodí na WC (sociální zařízení na pokoji), nevyžaduje dopomoc, Vylučování stolice Doma „Na velkou stranu chodím doma pravidelně, bez potíží." - nelze zhodnotit V nemocnici „Tady na stolici chodím 1 krát denně (ráno). Nemám žádné problémy s vyprazdňováním." - defekace stolice jednou denně (ráno), bez příměsi, - každou stolici hlásí všeobecné sestře, ta provádí zápis do dokumentace, - bez potíží, Spánek a bdění Doma „Doma je doma, tam spím asi 6-7 hodin denně." „Divám se na televizi a asi kolem 22 hodiny si jde lehnout do postele, občas usne u televize." „Jsem ranní ptáče, vstávám kolem 4-5 - nelze zhodnotit, 41 hodiny ranní." „Občas se budím přes noc, říká, ale to je věkem." V nemocnici „Chvíli mi trvá, než usnu." „Na televizi se tady koukám málo. Lehnout si chodím kolem 22 hodiny, usínám ale později." - žádné tabletky na spaní nevyžaduje, nikdy nebere, - říká, že se budí jen proto, že není ve svém domácím prostředí a usíná později skoro vždy, Aktivita a odpočinek Doma „Relaxuji u houbaření, rybaření a procházím se rád s manželkou." „Rád luštím křížovky a má vnoučata mi dodávají energii," - nelze zhodnotit V nemocnici „Pozoruji tady krajinu z okna nemocnice, telefonuji s manželkou a zabavím se čtením novin." - prochází se po chodbě, - pohyb je aktivní, - nepotřebuje dopomoc, bez potíží, Hygiena Doma „Doma máme sprchu, kde chodím 1 krát denně (večer)." - nelze zhodnotit, V nemocnici „Vyhovuje mi sprcha na pokojích, sprchuji se večer (jako doma)." - provádí samostatně hygienu, - ranní hygiena probíhá bez potíží, večer 42 se sprchuje, Samostatnost Doma „Jsem samostatný." - nelze zhodnotit, V nemocnici „Nepotřebuji s ničím pomoc, jsem samostatný." - soběstačný ve všech všedních činnostech, - zvládá vše bez potíží, Posouzení psychického stavu subjektivní údaje objektivní údaje Vědomí „ Jsem v nemocnici v Třinci, kvůli mé předešlé bolesti na hrudníku. Chtěli zjistit, proč mě to tak bolelo. Jsem na oddělení kardiológie a pokoj číslo 16." - při vědomí, spolupracuje, klidný, lucidní, Orientace „ Dnes je čtvrtek 20. 2. 2014 a jsem v nemocnici Podlesí Třinec." - pacient orientován místem, časem i osobou, Nálada „ Jsem rád, že už to vyšetření mám za sebou. Pan doktor říkal, že ta trubička, co mi tam nechali, by měla zabránit dalším hrudním bolestem." - pacientovi se ulevilo, že mu stent pomůže a že bude nejspíš zítra propuštěn domů, -je pozitivně naladěn, Paměť Staropamět Mám spoustu zážitků ze svého života." - vyprávění o minulosti mu jde bez potíží, vybavuje si mnoho věcí i s detaily, 43 Novopaměť „ Občas se mi stane, že si na něco nemohu vzpomenout, ale jak říkám, asi to je věkem." - vybavuje si, co měl včera na oběd, kde byl, kde je teď atd., - nemá problém si zapamatovat i novější věci, Myslení „ Myslím si, že s uvažováním a myšlením nemám problémy." - při kladení otázek, odpovídá přiměřeně, jasně, - kladené otázky chápe, Temperament Já se považuji za flegmatika, moc věcí mě nerozhodí." - flegmatik, - působí klidně, vyrovnaně, Sebehodnocení „ Nejsem typ člověka, který se rád hodnotí. Kdo mě zná, tak ví." - vstřícný, milý člověk, - bez konfliktů, pohodový člověk, Vnímání zdraví „Myslím si, že se nestravuji špatně, jím i zdravé věci. Nekouřím a ani moc nevážím. Nikdy jsem předtím neměl takové problémy." - chápe svůj zdravotní stav i nemoc, kterou prodělal - říká, že po propuštění z nemocnice začne častěji chodit s manželkou na procházky, Vnímání zdravotního stavu „ Před pár dny mi nebylo moc dobře, nyní jste se o mě postarali, výborný zdravotní - obavy z budoucnosti nemá, nepřemýšlí tak dopředu, 44 personál." Reakce na onemocnění a prožívání onemocnění „ Jsem rád, že mi tady zkušení lékaři uměli pomoct a životem jdu dál". - je smířen se svým zdravotním stavem, bere to s nadhledem, Reakce na hospitalizaci „ Hezky jste se tady o mě postarali, ale doma je doma." - chápe nutnost hospitalizace, zvládají dobře, Adaptace na onemocnění „ Vím, že se ty bolesti mohou opakovat, ale věřím, že jste mi tady pomohli." - pacient věří, že je uzdraven, ale chápe, že je tady možnost i restenózy, Projevy jistoty a nejistoty (úzkost, strach, stres) „ Každý by měl strach, ale když jste mi vysvětlili, co je to za vyšetření, byl jsem klidnější. " - působí klidně, - přiznává, že doma měl strach, když měl Stenokardie, v nemocnici se cítí bezpečněji, Zkušenosti z předcházející hospitalizací (iatropatogenie, sororigenie) „ U vás jsem ještě nikdy nebyl, tady jsem spokojený. Kdysi jsem byl v jiné nemocnici kvůli kýle, tam mi taky nic nevadilo." - žádné špatné zkušenosti s hospitalizacemi nemá, Posouzení sociálního stavu SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Komunikace Verbální „ Na pokoji jsou dobří spolubydlící, rád si - komunikuje s pacienty na 45 s nimi popovídám." oddělení i se zdravotnickým personálem bez problémů, - řeč srozumitelná, Neverbální „ Mám rád svou osobní zónu a své soukromí." -adekvátní, -sedí klidně, gesta přiměřená, Informovanost O onemocnění „ Už vím, co se mi děje v tom srdíčku a cévách." - chápe důvod hospitalizace, - informován dostatečně, zjišťováno zpětnou vazbou, O diagnost. „ Chápu, proč se mi - je obeznámený metodách muselo dělat to vyšetření, aby se dostali k těm cévám a spravili je." s důvodem vyšetření a zákrokem, informovanost dostatečná - zná důvod nutné následné dispenzarizace, O léčbě a „ Myslím si, že jsem - dostatečně dietě nejedl tak špatně, budu omezovat nezdravá jídla. Taky budu užívat pravidelné léky." informován, chápe nutnost dodržování diety a léčby, O délce „ Jsem rád, že mi přišli na to, co mi je a že zítra - pacient je rád, že hospitalizace netrvala 46 hospitalizace půjdu možná domů. Snad se to vyplní." dlouho a že zítra bude možná propuštěn, Sociální role a Primární Už nejsem ten -771etý muž, jejich ovlivnění (role nej mladší." nemocí, související hospitalizací a s věkem a změnou pohlavím) životního stylu v průběhu nemoci a hospitalizace Sekundární (role související s rodinou a společenskými funkcemi) „ Já jsem klidný člověk, nenáročný. Vnoučata jsou můj život. Rodina za námi často dochází na návštěvy." - manžel, otec, dědeček, pacient, Terciální (role Mám plno času, - senior, důchodce související protože jsem v důchodu. (bývalý dělník), s volným Jednou za čas navštívíme kamarád, vášnivý časem a staré známé. Chodíváme houbař a rybář, zálibami) na procházky, rybaříme a na podzim houbaříme." MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT ze dne 20. 2. 2014 Ordinovaná vyšetření: • EKG dvanáctisvoodový záznam před koronarografií - sinusový rytmus, fyziologická křivka, tepová frekvence 67/minutu. • EKG dvanáctisvodový záznam po PCI - sinusový rytmus, fyziologická křivka, tepová frekvence 73/minutu. • ECHO vyšetření - lehká dilatace levé síně, normální velikost srdečních oddílů, fyziologická tloušťka stěn levé komory, dobrá funkce obou komor. Aortální 47 chlopeň trojcípá lehce sklerotická, vez významné vady, bez dilatace. Mitrální chlopeň lehce sklerotická, mitrální regurgitace lehká. • Odebrány krevní odběry kontrolní, před koronarografií Přehled kontrolních laboratorních výsledků z krevních odběrů: Biochemické vyšetření: Glykémie - 5,1 mmol/1 (3,3 - 6,1) Urea - 6,0 mmol/1 (2,8 - 8,0) Kreatinin - 97 mmol/1 (44 - 104) Hematologické vyšetření: Erytrocyty - 3,4 x 1012/1 (3,6 - 5 x 1012/1) Hemoglobin - 115 g/l (140 - 170) Hematokrit - 0,33 (0,34 - 0,46) Leukocyty - 8,5 x 109/1 (3,9 - 11 x 109/1) Trombocyty - 270 x 109/1 (120 - 400 x 109/1) Hemokoagulační vyšetření: aPTT - 37,0 sekund (28 - 40) Quick - 82 % (80 - 120) INR-0,9 (0,8-1,6) Dieta: číslo 3 (racionální) Pohybový režim: C2 - volný, po oddělení Invazivní vstupy: 48 • Permanentní žilní katétr (dále PŽK) ponechán ze spádové nemocnice, 3 den.(zavedení 18. 2. 2014). PŽK funkční, okolí vstupu klidné. Medikamentózni léčba po PCI: • Per os: Godasal 100 mg tbl 0-1-0, Trombex 75 mg tbl 1-0-0, Rosucard 20 mg tbl 0-0-1, Bisoprolol mylan 5 mg tbl Vi-0-0, • Subkutánně: Fraxiparine 0,6 ml 8:00 a 20:00. • Jiná: neguje Protokol ze selektivní koronarografie: Popis výkonu: AR 1. dx., užit sheat číslo 6F a heparin 8 000 j. intravenózne, Aorta coronaris sinister kmen bez stenóz, ovšem rámus interventricularis anterior (dále RIA) má difúzne postižený proximální segment s těsným maximem před odstupem rámus diagonális (dále RD), další 60-70% stenóza je na periférii na hrotu. RD bez stenóz. Povodí rámus circumflexum a rámus marginalis sinister s nástěnnými změnami, bez stenóz. Aorta coronaris dexter nástěnné změny, bez stenóz. Následně do RIA přes odstup RD implantován stent Multi-link stent 3,5/38mm. Pro suspektní direkci za spodním okrajem stentu zde naimplantovány další navazující stent Multi-link 3,0/12mm. Výsledný efekt uspokojivý, bez rezidua. Doporučení: sheat vytažen na sále, naložená komprese (speciální dlaha), anopyrin a trombex užívat denně po dobu dvanácti měsíců, dále konzervativní řešení. Dispenzarizace u svého kardiologického lékaře. SITUAČNÍ ANALÝZA ze dne 20. 2. 2014 Dne 20. 2. 2014 byl pacient přijat ze spádové nemocnice na kardiologické oddělení II. Nemocnice Třinec Podlesí v 8:30. Uložen na pokoj číslo 16 a byl seznámen se sociálním zařízením. Pacient orientován místem, časem i osobou. Poučen o právech a povinnostech pacienta, seznámen s chodem oddělení. Pacientovi byl poučen a napojen na EKG, který na kardiologickém pracovišti musí mít každý pacient po dobu hospitalizace. Proběhl sběr dat ošetřovatelské anamnézy. Pacient při přijetí bez potíží, 49 rizika zhodnocena, soběstačný. Mezi aktuální ošetřovatelské diagnózy patří porucha integrity kůže z důvodu invazivních vstupů (PŽK, invazivní vstup do AR po SKG výkonu) projevující se viditelným místem vpichu a porucha spánku z důvodu hospitalizace projevující se probouzením v noci. Do potenciálních ošetřovatelských diagnóz z toho dne řadíme riziko infekce z důvodu porušení kožní integrity (zavedení PŽK, invazivní vstup), riziko vzniku krvácivých projevů z důvodu invazivních vstupů a antikoagulační léčby, riziko pádu vzhledem k věku pacienta a riziko TEN z důvodu varixů na obou lýtkách DKK. Ze spádové nemocnice ponechána PŽK 3. den, funkční, bez známek zánětu. Poté lékař provedl vstupní vyšetření a dle ordinace lékaře byly odebrány kontrolní krevní odběry. Z překladové ošetřovatelské zprávy zjištěno, že pacient užil ranní léky, od té doby nic nejedl, pít tekutiny mohl. V doplňování tekutin per os pacient pokračoval i na kardiologickém oddělení. V 9:30 zaveden do kabinky k angiografickému sálu, kde si odložil veškeré věci (zubní protézu i hodinky odložil a zanechal na pokoji). Poté si pacienta i dokumentaci převzala všeobecná sestra z angiografického sálu. 11:00 převezen všeobecnou sestrou na vozíku z angiografického sálu zpět na oddělení. Selektivní koronarografie proběhla cestou AR, výsledkem byla PCI na RIA a dále postup konzervativní. Po příjezdu opět napojen na Holterovo EKG monitorování, natočen dvanáctisvodový EKG záznam. TK, puls a pulsace končetiny sledovány, také sledování invazivního vstupu a možných krvácivých projevů. Pacient měl hlad, snědl celou porci obědu. Tekutiny přijímal sám bez nutnosti nabízení. Komprese přiložena na pět hodin, po hodině se speciální dlaha povolovala a po následujících dvou hodinách také. Komprese ex v 16:00, bez potíží. Vstup AR bez krvácivých projevů, bez hematomu. Místo vpichu dezinfikováno, přelepeno sterilním krytím a sledováno. Vše dokumentováno. Potíže neudával, chodil si po oddělení, soběstačný, komunikoval s ostatními pacienty. Přijímání jídla a pití bez potíží (vypil asi 1,5 litrů tekutin). Kolem 22 hodiny si šel lehnout na lůžko, ale usnul až kolem půlnoci. Léky na spaní žádné nechtěl. Probíhal monitoring a observace. 50 STANOVENÍ SESTERSKÝCH DIAGNÓZ dle priorít Aktuální ošetřovatelské diagnózy: 1. Porucha integrity kůže z důvodu invazivních vstupů (PŽK, invazivní vstup do AR po SKG výkonu) projevující se viditelným místem vpichu. 2. Porucha spánku z důvodu hospitalizace projevující se probouzením v noci. Potenciální ošetřovatelské diagnózy: 3. Riziko infekce z důvodu porušení kožní integrity (zavedení PZK, invazivní vstup). 4. Riziko vzniku krvácivých projevů z důvodu invazivních vstupů a antikoagulační léčby. 5. Riziko pádu vzhledem k věku pacienta. 6. Riziko TEN z důvodu varixů na obou lýtkách DKK. Aktuální ošetřovatelské diagnózy: Sesterská diagnóza č. 1: Porucha integrity kůže z důvodu invazivních vstupů (PZK, invazivní vstup do AR po SKG výkonu) projevující se viditelným místem vpichu. Cíl: Porušená integrita kůže (invazivní místa vpichu) bude bez známek infekce místní i celkové. Priorita: střední Výsledná kritéria: • Pacient chápe nutnost invazivních vstupů - do 2 hodin. • U pacienta nedojde k známkám infekce místní i celkové - po dobu hospitalizace. • Pacient bude znát a umět rozpoznat příznaky místní i celkové - do 2 hodin. 51 Ošetřovatelské intervence: • Informovat pacienta o nutnosti zavedení PŽK - všeobecná sestra. • Informovat pacienta o nutnosti prováděného vstupu při SKG - všeobecná sestra, lékař. • Poučit pacienta o známkách zánětu místních i celkových a o nutnosti sdělení zdravotnickému personálu v případě zpozorování možných známek infekce - všeobecná sestra, lékař. • Sledovat možné známky zánětu invazivních vstupů - pacient, všeobecná sestra, lékař. • Provádět převazy za aseptických podmínek - všeobecná sestra, lékař. • Kontrolovat den zavedení PŽK, vyměňovat kanylu dle standardu oddělení - všeobecná sestra. Realizace: • Pacient byl též poučen o případných známkách infekce (do dvou hodin od příjmu). • Pacient poučen všeobecnou sestrou i lékařem o nutnosti invazivního vstupu při invazivním výkonu SKG. • Prováděna pravidelná kontrola invazivních vstupů. • Monitorovány místní i celkové možné příznaky infekce. • Sledování dne, kdy byla intravenózni kanyla zavedena. • Realizován proplach PŽK fyziologickým roztokem ke zjištění funkčnosti každý den. • Realizován aseptický převaz invazivního vstupu (po SKG) i převaz PŽK. Hodnocení: • Pacient zná a chápe nutnost invazivních vstupů. • Pacient zná známky zánětu místního i celkového. • Invazivní vstup (PŽK) je funkční. • Nedošlo ke vzniku místní ani celkové infekce po dobu hospitalizace. Cíl byl splněn. V místech porušené integrity kůže (invazivní místa vpichu) nedošlo k místním ani celkovým známkám infekce. V naplánovaných intervencích je třeba dále pokračovat. 52 Sesterská diagnóza č. 2: Porucha spánku z důvodu hospitalizace projevující se probouzením v noci. Cíl: Pacient bude po probuzení odpočatý. Priorita: střední Výsledná kritéria: • Pacient zná příčinu probouzení - do 6 hodin • Pacient chápe pojem spánková hygiena a řídí se těmito radami - do 6 hodin • Pacient se probouzí ráno odpočatý - po dobu hospitalizace • Nedojde k deficitu spánku - po dobu hospitalizace Ošetřovatelské intervence: • Informuj lékaře o poruše spánku pacienta a jejich příčinách - všeobecná sestra. • Dostatečná informovanost pacienta o spánkové hygieně (například nespat přes den, po 17hodině nepít nápoje s obsahem kofeinu) - všeobecná sestra, lékař. • Zajištění nerušeného spánku, odstranit rušivé předměty (například hlasitá TV) -ošetřovatel, všeobecná sestra. • Jestliže je to nezbytné, dle ordinace lékaře podat hypnotika či anxiolytika -všeobecná sestra. Realizace: • Lékař informován o pacientově poruše spánku. • Pacient informován o spánkové hygieně. • Ve 22:00 odstraněny rušivé předměty (vypnuta TV) - zajištěn noční klid. • Pacientovi nabídnuta medikamentózni léčba lékařem, pacient odmítnul. Tvrdí, že se budívá i doma a že je to změnou prostředí. Hodnocení: • Pacient zná příčinu probouzení. • Pacient rozumí pojmu spánková hygiena a řídí se těmito radami. • Pacient se probouzí ráno odpočatý. • Nedošlo k deficitu spánku. Cíl byl splněn. Pacient se cítí po probuzení odpočatý. 53 Potenciální sesterské diagnózy: Sesterská diagnóza č. 3: Riziko infekce z důvodu porušení kožní integrity (zavedení PZK, invazivní vstup) Cíl: Pacient bude bez známek místní i celkové infekce. Priorita: střední Výsledná kritéria: • Pacient je poučen a chápe nutnost invazivních vstupu - do 2 hodin. • Pacient zná příznaky místní a celkové infekce - do 2 hodin. • Invazivní vstup bude funkční a bez známek infekce - po dobu hospitalizace. • Nedojde ke vzniku místní ani celkové infekce - po dobu hospitalizace. Ošetřovatelské intervence: • Informovat pacienta o nutnosti zavedení PZK - všeobecná sestra. • Poučit pacienta o známkách zánětu místních i celkových a o nutnosti sdělení zdravotnickému personálu v případě zjištění - všeobecná sestra, lékař. • Sledovat možné známky zánětu invazivních vstupů - pacient, všeobecná sestra, lékař. • Provádět převazy za aseptických podmínek - všeobecná sestra, lékař. • Kontrolovat den zavedení PZK, vyměňovat kanylu dle standardu oddělení -všeobecná sestra. Realizace: • Prováděna pravidelná kontrola invazivních vstupů. • Pacient byl též poučen o případných známkách infekce (do dvou hodin od příjmu). • Monitorovány místní i celkové možné příznaky infekce. • Sledování dne, kdy byla intravenózni kanyla zavedena. • Realizován proplach PZK fyziologickým roztokem ke zjištění funkčnosti každý den. • Realizován aseptický převaz invazivního vstupu (po SKG) i převaz PZK. Hodnocení: • Pacient zná a chápe nutnost invazivních vstupů. • Pacient zná známky zánětu místního i celkového. • Invazivní vstup (PZK) je funkční. 54 • Nedošlo ke vzniku místní ani celkové infekce po dobu hospitalizace. Cíl byl splněn. Pacient je bez známek místní i celkové infekce. V naplánovaných intervencích je třeba dále pokračovat. Sesterská diagnóza č. 4 Riziko krvácivých projevů z důvodu invazivních vstupů a antikoagulační léčby Cíl: Pacient je bez známek krvácení. Priorita: střední Výsledná kritéria: • Pacient chápe nutnost invazivních vstupů a antikoagulační léčbu - do 2 hodin. • Pacient zná a umí rozpoznat možné krvácivé projevy - do 2 hodin. • Nedojde ke známkám krvácení - po dobu hospitalizace. Ošetřovatelské intervence: • Edukuj pacienta o nutnosti invazivních vstupů a antikoagulační léčby -všeobecná sestra, lékař. • Edukuj pacienta o krvácivých projevech - všeobecná sestra, lékař. • Sleduj možné krvácivé projevy - pacient, ošetřovatelka, všeobecná sestra, lékař. • Jestliže dojde ke krvácivým projevům, pacient je edukován a chápe nutnost hlásit vzniklé krvácení zdravotnickému personálu - pacient. • Prováděj monitoring míst vpichu (po SKG, PZK, po aplikaci nízkomolekulárních heparinů) - všeobecná sestra, lékař. Realizace: • Provedena edukace pacienta o nutnosti invazivních vstupů a antikoagulační léčby při příjmu. • Edukován pacient o možných krvácivých projevech, o nutnosti hlásit známky krvácení zdravotnickému personálu. • Sledovány a monitorovány místa vpichů (po SKG, PZK, po aplikaci nízkomolekulárních heparinů). Hodnocení: • Pacient chápal nutnost invazivních vstupů a antikoagulační léčby. • Zná příznaky krvácení a umí je rozpoznat. 55 • Nedošlo ke známkám krvácení. Cíl byl splněn. Pacient bez známek krvácení. Sesterská diagnóza č. 5 Riziko pádu vzhledem k věku pacienta Cíl: U pacienta nedojde k pádu za dobu hospitalizace Priorita: střední Výsledná kritéria: • Pacient zná a porozuměl možnému riziku pádu - do lhodiny. • Pacient chápe nutnost předcházení pádu, nutnost opatrnosti, užívání signalizačního zařízení a kompenzačních pomůcek - po dobu hospitalizace. • Nedojde k žádnému pádu během hospitalizace - po dobu hospitalizace. Ošetřovatelské intervence: • U příjmu pacienta proveď „ Hodnocení rizika pádu" - všeobecná sestra • Edukuj pacienta o možném riziku pádu a jeho prevenci - všeobecná setra • Informuj pacienta o nutnosti nasazení identifikačního oranžového náramku -všeobecná sestra • Edukuj pacienta o prevenci pádu, signalizačním zařízení, madlech, o možnostech kompenzačních pomůcek (postranice, madla), o opatrnosti, nechodit po mokré podlaze atd. - ošetřovatel, všeobecná sestra, • Se svolením pacienta přilož k posteli postranice (jednu či dvě), pokud odmítne, zaznamenej do dokumentace - všeobecná sestra. Realizace: • U příjmu provedeno „ Hodnocení rizika pádu", celkové hodnocení 2 body, v riziku nevyšel. Ovšem vzhledem k věku byl v potencionálním riziku pádu. • Nasazen identifikační oranžový náramek. • Edukován o prevenci pádu, kompenzačních pomůckách (madla), vyhýbat se například mokré podlaze (označena výstražným kuželem) a signalizace na dosah pacienta. Hodnocení: • Pacient zná a porozuměl možnému riziku pádu. 56 • Pacient předcházel možnému riziku pádu, byl opatrný, užíval signalizační zařízení a kompenzační pomůcky. • Nedošlo k pádu během hospitalizace. Cíle splněny. Pacient nespadl za dobu hospitalizace. Sesterská diagnóza č. 6 Riziko TEN z důvodu varixů na obou lýtkách DKK. Cíl: Pacient nedostal TEN za dobu hospitalizace Priorita: střední Výsledná kritéria: • Pacient pozná rizika vzniku TEN - do 2 hodin. • Pacient umí reprodukovat možné příznaky TEN - po dobu hospitalizace. • Nedojde ke vzniku TEN - po dobu hospitalizace. Ošetřovatelské intervence: • Edukovat pacienta o možném riziku TEN - všeobecná sestra, lékař. • Sledovat příznaky TEN - pacient, všeobecná sestra, lékař. • Zajisti včasnou vertikalizaci po SKG výkonu - všeobecná sestra s ošetřovatelkou, lékař. • Poučit pacienta o nutné mobilizaci (ev. rehabilitaci) - všeobecná sestra, lékař. • Plnit ordinace lékaře (proti prevenci aplikuj dle ordinace lékaře antikoagulační léky subkutánně) - všeobecná sestra. Realizace: • Pacient poučen a chápe možné riziko TEN a sledování příznaků TEN. • Chápe nutnost časné vertikalizme po SKG výkonu - pacient byl cestou AR, klidový režim nebyl, tudíž se vertikalizovat ihned po příjezdu na oddělení. Bez potíží. • Informován a poučen o nutnosti mobilizace. • Dle ordinace lékaře aplikovány (8:00 a 20:00) antikoagulační léky subkutánně. Hodnocení: • Pacient byl poučen o možném riziku TEN. • Pacient byl poučen o sledování možných příznaků TEN. 57 • Nedošlo ke vzniku TEN. Cíl byl splněn. Pacient nedostal TEN za dobu hospitalizace. Zhodnocení ošetřovatelské péče Od přijetí do naší nemocnice byl pacient klidný, spolupracoval, bezproblémový a hospitalizaci snášel dobře. Vyšetření bylo provedeno cestou AR, tudíž pacient nebyl omezen klidovým režimem, pouze nesměl zatěžovat pravou ruku. Edukován o svém zdravotním stavu a dalším léčebném postupu. Také poučen o dietě a režimových opatřeních při prevenci aterosklerózy. Následná dispenzarizace v kardiologické ambulanci v místě bydliště. Po dobu hospitalizace pacient bez potíží a dne 21. 2. 2014 byl ošetřujícím lékařem propuštěn do domácí péče, odvoz proběhl sanitkou. 58 6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Doporučení pro pacienty, rodinné příslušníky a veřejnost: ICHS a její komplikace je jedna z nehlavnějších příčin úmrtí v současném světě. Mnoho lidí si to neuvědomuje, jelikož příznaky zprvu nemusí ani pociťovat. Buď mohou přijít náhle akutně z plného zdraví a ohrožovat tak na životě, nebo se linout chronicky, nenápadně. Nemoc může být zapříčiněna genetickými faktory, ale také životním stylem, kterým lidé žijí. Lidé by neměli toto podceňovat. Je nutné edukovat veřejnost o prevenci. Informovanost veřejnosti probíhá různými formami sdělování (diskuze, internet, knížky, letáky, média). Jsou tyto typy prevence: 1. Primární - zásadní je informace o zdravé výživě, pohybové aktivitě a dalších možnostech fyzické aktivity, redukce nadváhy, neužívání návykových látek jako je kouření cigaret a tekutiny s kofeinem. 2. Sekundární - cílem je určit diagnózu, zahájit léčení a zabránit progresi. Například snižování hyperlipidémie pomocí medikamentů, změny životosprávy, přijímaní více vitamínů, hypertenzi snížit na normotenzi, řešení jiných problémů, využití intervenčních metod a další. 3. Terciární - zabránění progrese nemoci (léčení, rehabilitace, zkvalitnění života). 4. Populační - cílem omezit incidenci onemocnění, kontrola a zjišťování životních podmínek populace. Efektivní je uplatňování zásad zdravé výchovy od dětství. Velice důležitý je aktivní přístup pacienta a jeho spolupráce. Podat pacientovi přesné informace a ověřit si, zda jim rozumí (zpětná vazba). Pomoct srovnat se s nynějším zdravotním stavem. Psychická podpora, komunikace, naslouchání a řešení různých problémů pomáhá v celkové léčbě pacienta, jelikož na člověka nahlížíme po holistické stránce. Vliv na pacienta má i zapojení rodinných příslušníků, vysvětlení prodělané nemoci a její následná léčba a dispenzarizace. Doporučení pro zdravotní personál: Důležité je celoživotní vzdělávání (cestou přednášek, seminářů a dalších), získání přehledu novinek o tomto onemocnění a jejich léčebných metod. 59 ZÁVĚR Říká se, že zdravý člověk má spoustu přání ale nemocný pouze jedno. Toto by si spousta lidí měla uvědomit. Zdraví je jedna z nejcennějších věcí, které člověk má, a měl by si ho tedy vážit. V dnešním světě je vše hektické, člověk se pořád za něčím honí a to není pro náš organismus správné. Současně se špatnou životosprávou, kouřením, nadváhou, stresem a dalšími faktory může způsobit jakékoli onemocnění. Mezi ty, které se podílejí v dnešním světě nejčastěji na úmrtnosti, jsou kardiovaskulární onemocnění. Hlavním tématem práce je ošetřovatelská péče o pacienta s indikovanou koronarografií a koronárni angioplastikou. K tomuto tématu mám velmi blízko, jelikož pracuji na kardiologickém oddělení a zde se provádějí téměř denně tyto katetrizační metody. Pacienti přicházejí na oddělení se specifickými problémy a potížemi, které jim zapříčiňuje zúžená část jedné či více věnčitých tepen. Na angiografickém sále se realizuje invazivní metoda a v zúženém místě se provede PTCA. Po tomto zákroku je viditelná úleva pacienta od bolestí a potíží. Dovoluji si tvrdit, že mnohdy tyto techniky zachrání pacientům život. Cílem této práce bylo informovat veřejnost i edukovat pacienty o těchto výkonech, dále také poskytnout komplexní ošetřovatelskou péči a zpracovat ošetřovatelský proces u paciena s PTCA. Tento cíl se podařilo splnit. Bakalářská práce je určena studentům zdravotnických škol, vyšších škol, zdravotnickému personálu pracujícím na kardiologickém oddělení a také lidem, kteří se chtějí dozvědět něco o této problematice. 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY KNIŽNÍ ZDROJE: ADÁMKOVÁ, V. Nemocné srdce, aneb, nemoc není bezmoc. 1. vyd. Brno: FactaMedica, 2010. ISBN 978-80-904260-7-8. B AIM, S. D. Grossman's Cardiac Catheterization, Angiography, and Intervention. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2006. ISBN-13: 978-0-7817-5567-2. ISBN-10: 0-7817-5567-0. BYMA, S. a J. HRADEC. Prevence kardiovaskulárních onemocnění: doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2013. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČSL JEP, 2013. ISBN 978-80-86998-63-3. DANCHIN, N. a E. CUZIN. Srdeční infarkt: jak mu předcházet a jak se s ním vyrovnat. Z francouz, orig. přel. Hana Prousková. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-077-1. HROMADOVÁ, D. Kardiovaskulární onemocnění. Brno: Neptun, 2004. ISBN 80-902896-8-1. KAPOUNOVA, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1830-9. KOLÁR, J. et al. Kardiológie pro sestry intenzivní péče. 4.,dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-604-5. o KOLEKTIV AUTORU. Kardiológie pro sestry: obrázkový průvodce. 1. české vyd. Z ang. orig. přel. Hana Pospíšilová. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4083-6. OŠŤÁDAL, P. a M. MATES. Akutní koronárni syndrom. Praha: Maxdorf, 2013. ISBN 978-80-7345-339-8. PROCHÁZKA, V., ČÍŽEK. V. et al. Vaskulární diagnostika a intervenční výkony. Praha: Maxdorf, 2012. ISBN 978-80-7345-284-1. SLAVÍČEK, J. a F. VYSKOČIL. Monophasicactionpotentials in theheart -experimental and clinicalaspects. 1st ed. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0955-X. 61 SOVOVÁ, E. a J. ŘEHOŘOVÁ. Kardiológie pro obor ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-1009-9. SYSEL, D., BELEJOVÁ, H. a O. MASAR. Teorie a praxe ošetřovatelského procesu. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2011. ISBN 978-80-263-0001-4. ŠAFRÁNKOVÁ, A. aM. NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1777-8. SPINAR, J., VTTKOVEC, J. et al. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1822-4. VESELKA, J. Ischemická choroba srdeční: základní informace pro pacienty. 1. vyd. Brno: FactaMedica, 2009. ISBN 978-80-904260-4-7. VOJÁČEK, J. a J. KETTNER. Klinická kardiológie. 2. vyd. Praha: Nucleus HK, 2012. ISBN 978-80-87009-89-5. INTERNETOVÉ ZDROJE: ANON. Angioplastika (PTCA) [online]. 2008 [cit. 2014 - 02 - 17]. Dostupné z: http://www.lekari-online.cz/kardiologie/zakroky/angioplastika-ptca HRABÁKOVÁ, J. Kardiovaskulární nemoci a deprese [online]. 2010 [cit. 2014 - 03 -01]. Dostupné z: http://zdravi.e 15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/kardiovaskularni-nemoci-a-deprese-449020 KERN, M. Push, Pull, Click, Stitch: Managing Femoral Punctures [online]. 2006 [cit. 2014 - 04 - 14]. Dostupné z: http://www.cathlabdigest.com/articles/Push-Pull-Click-Stitch-Managing-Femoral-Punctures?page=2 KOTIKOVÁ, K. Selektivní koronarografie z pohledu zdravotníka [online]. 2010 [cit. 2014 - 02 - 07]. Dostupné z: http://zdravi.e 15 .cz/c lanek/se stra/selektivni-koronarografie-z-pohledu-zdravotnika-455013 MATS ON, J. How do coronary stents work? [online]. 2010 [cit. 2014 - 04 - 20]. Dostupné z: http://blogs.scientificamerican.com/observations/2010/02/12/how-do-coro nary-stents-work/ 62 POŘÍZKA, V. PCI (perkulární koronárni intervence) neboli koronárni angioplastika [online]. 2006-2011 [cit. 2014 - 02 - 10]. Dostupné z: http ://w w w. ikem. cz/w w w ?docid= 1004817 SOVOVA, E. Stabilní angínapectoris - nové trendy v léčbě [online]. 2012 [cit. 2014 -01 - 07]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/09/02.pdf SKVAŘILOVA, M. Průvodce pro pacienty před katetrizačním vyšetřením srdce [online]. 2006-2014 [cit. 2014 - 03 - 11]. Dostupné z: http://int2.lfl.cuni.cz/pruvodce-pro-pacienty-pred-katetrizacnim-vysetrenim-srdce VARVAŘOVSKY, I. Antikoagulační léčba při koronárni angioplastice [online]. 2005 [cit. 2014 - 03 - 07]. Dostupné z: http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2005/04/08.pdf 63 PŘÍLOHY Příloha A - Rešerše I Příloha B - Seldingefova metoda II Příloha C - Starclose III Příloha D - Použití stentu IV Příloha A - Rešerše Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě Prokešovo nám. 9 728 00 Ostrava tel.: +420 596 118 881 fax.: +420 596 138 322 email: msvk@svkos.cz www.svkos.cz Číslo rešerše: III - 7139 Název rešerše: Jazykové omezení: v Časové omezení: Ošetřovatelská péče o pacienta s indikovanou koronarografií a koronárni angioplastikou čeština, slovenština, angličtina 2003 - 2013 I Příloha B - Seldingerova metoda Obr. 1.3 Seldingerova metoda katetrizace; a) punkce tepny jehlou, b) zasunutí vodiče do tepny přes kanylační jehlu, c) vytažení jehly při stlačeném místě vpichu s vodičem v tepně, d) zavedení pouzdra po vodiči, e) umístění katétru ZDROJ: PROCHÁZKA, ČÍŽEK et al, 2012, s. 13. Obrázek 1 Seldingerova metoda katetrizace II Příloha C - Starelo se ZDROJ: dostupné z http://wwwxathlabdigest.coni/articles/Push-Pull-Click-Stitch-Managing-Femoral-Punctures?page=2 Obrázek 2 Starelo se III Příloha D - Použití stentu ZDROJ: dostupné z http://blogs.scientificamerican.com/observations/2010/02/12/how-do-coronary-stents-work/ Obrázek 3 Stent IV