Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
Komplexní ošetřovatelská péče o pacientku se závislostí
na alkoholu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
KAROLÍNA MARHEFKOVÁ
Praha 2014
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
Komplexní ošetřovatelská péče o pacientku se závislostí na
alkoholu
Bakalářská práce
Karolína Marhefková
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Jana Hlinovská PhD., RS
Praha 2014
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním účelům.
V Praze dne:
……………………
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří se jakkoliv podíleli na vzniku mé
práce. Děkuji vedoucí práce PhDr. Janě Hlinovské PhD., RS za užitečné rady v dané
tématice, podněty i připomínky.
ABSTRAKT
MARHEFKOVÁ, Karolína. Komplexní ošetřovatelská péče o pacientku se závislostí na
alkoholu. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí
práce: PhDr. Jana Hlinovská PhD., RS. Praha. 2014. 56 s.
Tématem bakalářské práce je komplexní ošetřovatelská péče u pacientky závislé
na alkoholu. Toto téma bylo zvoleno z důvodu nedostatečné pozornosti jak lékařů i
laické veřejnosti, která bývá ke zneužívání alkoholu velice shovívavá. Cílem této práce
je deskripce medicínské, ošetřovatelské a psychosociální problematiky u pacientů se
závislostí na alkoholu. Teoretická část je zaměřena primárně na historický vývoj
alkoholismu a specifika závislostí u žen. Dále jsou popsány negativní účinky alkoholu
na lidský organismus. V závěru teoretické části jsou zmíněny možnosti efektivní léčby a
uvedeny organizace, které se zabývají doléčovacími aktivitami v oblasti závislosti na
alkoholu. Praktická část uvádí konkrétní ošetřovatelský proces dle koncepčního modelu
Johnsonové, který byl aplikován na pacientku hospitalizovanou v psychiatrické léčebně
v Bohnicích.
Klíčová slova
Alkoholismus. Pacientka. Recidiva. Závislost.
ABSTRACT
MARHEFKOVÁ, Karolína. Comprehesive nursing care with alkohol addiction patent.
Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Jana Hlinovská PhD., RS.
Prague. 2014. 56 s.
The thesis topic is comprehensive nursing care for a female patient with alcohol
addiction. Reason by choice for this topic was insufficient attention from doctors and
layman general public and their big indulgence. The aim of the thesis is to survey
medical, nursing and psycho-social issues of patients with alcohol addiction. In the
theoretical part we are at first to focus on the history, development of alcoholism and
particular addition features with female patients. Furthermore, we are to point out
negative impacts of alcohol on the human organism. In the final part we are to mention
the possibilities of effective treatment as well as the organizations dealing with aftertreatment.
The practical part consists of describing the nursing procedure itself
according to Johnson´s conceptual model, which has been applied to a female patient
admitted into the mental hospital in Bohnice.
Key words
Alcoholism. Addiction. Patient. Relapse.
„•ƒŠ
ÚVOD......................................................................................................................... 10
1. ALKOHOLISMUS..................................................................................... 12
1.1 ZÁVISLOST A JEJÍ CHARAKTERISTIKA................................ 13
1.2 KLASIFIKACE ALKOHOLISMU ....................................................... 15
2. SPECIFIKA ŽENSKÉ ZÁVISLOSTI........................................... 18
3. NEGATIVNÍ ÚČINKYALKOHOLU NA ZDRAVÍ............. 20
3.1 SOMATICKÉ KOMPLIKACE ALKOHOLISMU......................... 20
3.2 NEUROLOGICKÉ KOMPLIKACE ALKOHOLISMU........... 22
3.3 PSYCHICKÉ KOPLIKACE ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU.. 23
4. LÉČBA ZÁVISLOSTI............................................................................. 26
4.1 DOLÉČOVACÍ PROGRAMY................................................................ 27
4.2 ANONYMNÍ ALKOHOLICI (AA) ....................................................... 28
5. PSYCHOTERAPIE................................................................................... 29
6. PREVENCE ZÁVISLOSTI.................................................................. 33
7. OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTKY ZÁVISLÉ
NA ALKOHOLU................................................................................................ 35
7.1 SKUPINOVÉ AKTIVITY NA ODDĚLENÍ ................................... 35
8. KAZUISTIKA............................................................................................... 37
8.1 LÉKAŘSKÁ ANAMNÉZA................................................................... 40
8.2 LÉKAŘSKÉ DIAGNÓZY: ................................................................... 43
8.3 MMSE ........................................................................................................... 44
8.4 OŠETŘOVATELSKÁ ANAMNÉZA PODLE
KONCEPČNÍHO MODELU DOROTHY E. JOHNSON.................... 46
8.5 OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY U PACIENTKY
ZÁVISLÉ NA ALKOHOLU DLE NANDA INTERNATIONAL 2009
- 2011 TAXONOMIE II. A SEŘAZENO DLE PRIORIT.................... 49
8.6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI................................................................... 54
ZÁVĚR...................................................................................................................... 56
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................... 57
SEZNAM PŘÍLOH
10
ÚVOD
Alkohol patří mezi nejdéle a bohužel také, spolu s nikotinem, nejčastěji
zneužívanou látku. Nešpor, K. (2009) uvádí předpoklad 7 % populace se znaky
škodlivého užívání alkoholu. Díky společenské toleranci bývá alkohol označován jako
nejrozšířenější legální droga. Z důvodu vysoké sociální tolerance, nutnosti neustálé
osvěty před jeho účinky a následky dlouhodobého zneužívání, je tématem bakalářské
práce komplexní lékařská péče o pacientku se závislostí na alkoholu s cílem popsat
medicínská, ošetřovatelská a psychosociální hlediska u takto specifické závislosti.
Alkohol se denně objevuje v médiích, kde bývá prezentován jako vhodný prostředek
k uvolnění, zábavě, společenské prestiži. Společnost si ovšem běžně nepřipouští, že
alkohol způsobuje celou řadu somatických, psychických i sociálních obtíží. Neléčený
alkoholik často umírá na onemocnění související s poškozením orgánů (jaterní cirhóza,
selhání jater, poškození cév, které vede k infarktu myokardu a v neposlední řadě také
krvácení z jícnových varixů), ale také na přidružené nehody, pády, úrazy. Vzhledem
k častým psychickým potížím se u alkoholiků setkáváme s pokusem o sebevraždu či
v horším případě s jejím dokonáním. Následkem dlouhodobého abúzu alkoholu se mění
činnost hypotalamu, zhoršuje se paměť, objevují psychózy, stav se zhoršuje až k
nástupu deliria tremens nebo-li „šílenství s třesem“, které je chápáno jako život
ohrožující stav s až patnáctiprocentní úmrtností. Velký význam má také negativní
postižení sociálního okolí, neboť jedinec závislý na alkoholu ovlivňuje svým chováním
nejen sebe, ale zhoršuje svůj sociální status v rodinném, pracovním i širším sociálním
prostředí. Pro závislého člověka je mnohem jednodušší utéct k alkoholu, než čelit
každodenním problémům. Důsledkem je zanedbávání rodiny, přátel, upouštění od svých
zájmů, koníčků. Časem se stane nejlepším přítelem pouze alkohol, který již nebývá
užíván pro zlepšení stavu, ale pro neupadnutí do horšího stavu, v němž mají hlavní roli
nepříjemné abstinenční příznaky. Společenský problém dále postupuje do dalších sfér,
kde se k němu přidruží také závažné ekonomické následky závislostního chování.
Nejdůležitějším krokem k léčbě závislosti je dokázat si přiznat problém. Tento krok
je nejdůležitějším, ale zároveň pro postiženého také nejtěžší. Mnohdy jednotlivci zkouší
abstinovat bez odborné pomoci, ovšem s často zásadními zdravotními problémy či
11
opakující se recidivou. V roce 2010 bylo s tímto onemocněním hospitalizováno 11.280
pacientů (ÚZIS, 2010).
Osoby s alkoholovou závislostí obvykle necítí závažnost svého stavu, a proto jen
velmi malé procento z nich nastupuje léčbu dobrovolně. Zároveň, pokud již léčbu
nastoupí, dávají spíše přednost ambulantní před ústavní pobytovou péčí. Výhodou
ambulantní léčby je především minimální zásah do běžného života (mohou dále chodit
do práce, starat se o rodinu). Tento druh léčby bývá považován za šetrný ovšem málo
efektivní. Přesto je primární především zájem pacienta, pokud se sám chce léčit, bývá
prognóza léčby příznivější. V krajních případech1
je možné nařídit léčbu rozhodnutím
soudu.
Velkým problémem při léčbě alkoholové závislosti je také častá recidiva, neboť
mnoho pacientů, kteří si prošli léčbou a resocializují se, snadno sklouznou zpět do
svých rituálů, které mají spojené s požíváním alkoholu či používají alkohol jako
berličku při stresových situacích. Ošetřující personál musí být dostatečně erudovaný a
na tyto situace předem připravený tak, aby dokázal včas a adekvátně reagovat. Zároveň,
aby dokázal pacientovi zprostředkovat vhled nad problémovou situací, aby se pacient
z této zkušenosti poučil a v budoucnu jí předcházel.
Bakalářská práce je rozčleněna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se
uvádí historický rámec problematiky alkoholismu, popisuje specifika alkoholové
závislosti u žen a negativní účinky alkoholu na lidský organismus. Teoretická část ve
svém závěru obsahuje základní možnosti efektivní léčby a uvádí vybrané organizace,
které se zabývají doléčovacími aktivitami v oblasti závislosti na alkoholu. Praktická část
se věnuje konkrétnímu ošetřovatelskému procesu dle koncepčního modelu Johnsonové,
který byl aplikován na pacientku hospitalizovanou v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
Případ je popsán formou kazuistiky.
1
pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní
poruchy nebo je pod vlivem návykové látky a hrozbu pro pacienta a jeho okolí nelze odvrátit jinak
(typickým příkladem je pacient s akutní alkoholovou psychózou, který ohrožuje sebe či svou rodinu).
12
TEORETICKÁ ČÁST
1. ALKOHOLISMUS
Alkohol má v lidské historii primární pozici jako nejužívanější droga od počátku
přírodní fermentace po současné variace s dalšími přídatnými látkami. Jako taková
fascinovala šamany, umělce, kněze nejrůznějších kultů, myslitele, ale i prostý lid.
Počátky konzumace alkoholu se datují do období před 6 miliony let. Lidé
nechávali nakvasit cukr v různých sladkých plodech a šťávách, teprve potom je
konzumovali. Napodobovali tak různá zvířata, která s oblibou čekala s konzumací
různého sladkého ovoce a šťáv až nakvasí. Vzhledem k velkému výskytu vinné révy, se
ponechávaly nakvasit také vinné hrozny, což dokumentují např. nástěnné malby ze
čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem z Egypta. Nález dosud nejstaršího místa, se
kterým se spojují začátky výroby vína, se nachází na území Gruzie a Iránu, kde byly
nalezeny první stroje na zpracování vinné révy. Stáří strojů archeologové datují na
období někdy kolem roku 10000 před naším letopočtem. Víno bylo u některých kultur
považováno za lék, který zlepšuje plodnost žen a dává zdraví (ŠAMÁNEK,
URBANOVÁ 2013).
V Čechách a na Moravě pěstovali vinnou révu již Keltové. Ve 14. století se o
rozmach v pěstování vinné révy zasloužil Karel IV.
Postoje lidské společnosti k používání alkoholických nápojů a k výstřelkům s tím
spojeným se měnily dle doby, stupně kultury a soudobých názorů. Alkohol vzbuzuje
obdiv i odpor. Na jedné straně je považován za elixír života, na druhé straně za zhoubu
jednotlivce i lidské společnosti.
Historie zná i velmi kruté tresty za užívání či nadužívání alkoholu:
- 1210 př. n. l. byl v Číně zákon udávající smrt každému, kdo je přistižen opilý.
- 5. a 6. Století – Konfuciovo i Buddhovo učení zakazovalo pití alkoholických
nápojů.
13
- Indie (nedatováno) – při přistižení v opilosti byli opilci nuceni pít vařící víno,
vodu, kraví moč nebo vřelé mléko až k smrti. Indické ženě, která byla přistižena
v opilosti, vypálili na čelo žhavým železem nádobu, z níž žena pila alkohol.
Následně byla vyhnána z města.
- Mohamed zakázal pití alkoholu.
- Papežové se snažili zabránit pití alkoholu tím, že dali příkaz k vylití sudů
s vínem do řeky.
- Každý Říman měl právo zabít svou ženu, pokud ji přistihl opilou.
- Opilý otrok byl trestán 80 ranami holí a opilý svobodný člověk 40 ranami.
- Athény – za opilost smrt
- Karel Veliký – opilci byli trestáni, pokud pili dál, byli popraveni
(www.alkoholik.cz)
1.1 Závislosti a jejich charakteristika
F10.2 Závislost na alkoholu
F11.2 Závislost na opioidech
F12.2 Závislost na kanabioidech
F13.2 Závislost na sedativech nebo hypnoticích
F14.2 Závislost na kokainu
F15.2 Závislost na jiných stimulancicích včetně kofeinu a pervitinu
F16.2 Závislost na halucinogenech
F17.2 Závislost na tabáku
F18.2 Závislost na organických rozpouštědlech
F19.2 Závislost na několika látkách nebo jiných psychoaktivních látkách
Definice závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí:
„Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž
užívání nějaké látky nebo třídy látek, má u daného jedince mnohem větší přednost, než
jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Definitivní diagnóza závislosti by se měla
stanovit, pokud je během jednoho roku došlo alespoň k 3 z následujících jevů“
(NEŠPOR, 2011, s. 9, 10).
14
1. Silné přání užít drogu (craving)
Anglické slovo „craving“ lze přeložit jako bažení. Světová zdravotnická
organizace se v roce 1955 shodla na definici bažení jako touze, pociťovat účinky
psychoaktivní látky, s níž měla osoba dříve zkušenost.
Bažení je nejsilnější v situaci, kdy je alkohol dostupný, ale také
v počátcích léčby. Bažení rozdělujeme na psychické a tělesné. Psychické bažení
se může projevit i po letech abstinence (vyšší salivace, zvýšení tepové frekvence
a systolického tlaku, prodlužuje se reakční čas). K léčbě alkoholismu slouží jako
doplněk „anticravingové“ léky, které snižují touhu na alkohol.
2. Ztráta kontroly
Závislý člověk ztrácí kontrolu nejen na množství zkonzumovaného
alkoholu, ale také nad sebou samým. Může to souviset také s psychickými
potížemi, které jdou ruku v ruce se závislostí.
3. Neschopnost odpoutat se navzdory tělesným i duševním komplikacím
Závislý člověk zná tělesné i duševní důsledky alkoholismu. I přes tuto
hrozbu vítězí alkohol.
4. Priorizace drogy nad všemi ostatními závazky a aktivitami
Život závislého člověka se smrskne pouze na touhu dát si další dávku.
Zanedbává nejen sebe, ale také svou rodinu, přátele.
5. Zvýšená tolerance
Tolerance se projevuje, pokud ke stejným účinkům potřebuje člověk
větší dávku alkoholu.
6. Odvykací stav při abstinenci alkoholu
Odvykací stav se projevuje u osob s dlouhodobým a intenzivním abúzem
alkoholu. Projevuje se třesem, tachykardií, poruchami spánku. Nejtěžší formou
abstinenčního syndromu je delirium tremens.
Příčiny závislosti:
Konkrétní příčina závislostního chování není v současné době známa. Podle dr.
Jellineka (JELLINEK, E.M., 1960) je ovšem několikrát vyšší pravděpodobnost, že
potomci alkoholiků se alkoholiky stanou také. Předpokládá se multifaktorialita, tedy
15
společné působení více faktorů z různých oblastí: Biologických, psychologických a
sociálních.
1.2 Klasifikace alkoholismu
Dlouhodobý a intenzivní abúzus alkoholu způsobuje adaptaci buněk na trvalý
příjem alkoholu. Postupně se rozvíjí závislost, která nutí člověka ke konzumaci
alkoholu. Zvyšuje se růst tolerance a stupňování dávek. Následkem je rozvoj
abstinenčního syndromu. Toto je začátek bludného kruhu závislostního onemocnění.
Vývojová stádia závislosti dle Jellineka (JELLINEK, E.M. 1960):
1. Iniciální, počáteční:
- V tomto stádiu se člověk neliší svým pitím od svého okolí ani společenských
norem. Pod vlivem intoxikace se cítí mnohem lépe, nežli střízlivý. Alkohol bere jako
řešení problémů proto jeho účinků využívá častěji. Důsledkem častější konzumace je
růst tolerance, roste dávka, nutná k požadované intoxikaci.
- Během tohoto stádia tedy člověk pije, neboť svůj problém neumí jinak řešit.
Pokud se najde řešení problémů, omezí většinou i své pití.
2. Prodromální, varovné:
- Rostoucí tolerance způsobuje, že člověk potřebuje stále větší dávku alkoholu,
která by byla dostačující. Vyšší hladina alkoholu v krvi se projevuje zřetelnou opilostí.
Uvědomuje si, že jeho pití může být nápadné, proto má výčitky svědomí a je citlivý na
jakoukoliv zmínku o alkoholu. Začíná se za své počínání stydět, proto své pití skrývá a
snaží se maximálně kontrolovat. První a druhé stádium se řadí do předchorobí.
V okamžiku, kdy se k příznakům druhého stádia přidají okénka2
, končí druhé stadium a
začíná třetí – vlastní nemoc.
3. Kruciální, rozhodné:
- Ve třetím stádiu stále roste tolerance. V tomto stádiu pacient ztrácí své zájmy a
koníčky, již nestačí na své povinnosti. Člověk si stále odůvodňuje jak sobě tak i svému
okolí své pití. Alkohol je pro něj tak důležitý, že přestává být vybíravý ve značce, pije
2
alkoholem způsobená mezera v paměti, může být bloková a ostrůvkovitá.
16
co je dostupné. V tuto dobu již většina lidí zcela zanedbává svůj zevnějšek, své přátelé,
správnou životosprávu, což vede ke zhoršování zdravotního stavu. Cílem pacienta není
nenapít se, ale neopít se. Většina lidí v tomto stádiu stále otálí s léčbou a pije dál.
Následkem toho je člověk více dnů opilý než střízlivý. Tímto končí třetí stadium a
přichází stadium poslední konečné.
4. Terminální, konečné:
- V tomto stádiu je charakteristickým znakem nepříjemný stav po vystřízlivění.
Tento stav je pacient nucen „léčit“ dávkou alkoholu, tzv. ranními doušky. Pokračuje-li
v pití dál, vzniká tah, v němž pacient během dne již nevystřízliví. V tomto stádiu již
bývá zcela zřejmé poškození jater, klesá tolerance – pacient se opije menší dávkou než
dříve. Objevují se jak somatické (poškození jater, slinivky břišní, oběhového systému či
nervového systému) tak i psychické a sociální problémy. Život pacienta se zúžil pouze
na získání drogy. Nastupuje stav, kdy už to nejde bez drogy, ale ani s drogou.
Dle Jellinekovi typologie (JELLINEK, E.M., 1960) rozlišujeme 5 forem závislosti
na alkoholu:
1. Typ alfa
Představuje požívání alkoholu s občasnými excesy a následnými problémy.
Uživatel účinky alkoholu zná, a proto je občas zneužije pro odstranění úzkosti, pro
získání sebedůvěry nebo k získání euforie. U tohoto typu se nejedná o závislost
v pravém slova smyslu, ale může v ní propuknout.
2. Typ beta
Pravidelná konzumace alkoholu, kterou uživatel není ochoten přerušit ani za pro něj
nevýhodných podmínek. Tento typ často souvisí s nedostatkem časových aktivit.
3. Typ gama (anglosaský typ)
U tohoto typu je zachována schopnost abstinence, však při pokusu o pití s ,,mírou‘‘
následuje problematická opilost, která vede ke konfliktům s okolím. Frekvence opilosti
stoupá, až se stanou každodenní. V tomto stádiu vzniká závislost.
17
4. Typ delta (románský typ)
Typická pro vinařské oblasti, kde pravidelná konzumace alkoholu patří k životnímu
stylu. V tomto stádiu není uživatel ,,ani opilý ani střízlivý‘‘. Zatímco typ gama má
společenské problémy, typ delta ohrožuje jedince na zdraví.
5. Typ epsilon
V tomto stadiu jde o epizodické pravidelné pití – období nadměné konzumace,
střídané s abstinencí, často s psychickými poruchami. Jedná se o nepříliš častý typ.
18
2. Specifika ženské závislosti
Ženy mají v oblasti alkoholové závislosti jiné postavení než muži. Jedná se
primárně o oblast somatickou, kde hraje roli mírně odlišná struktura lipidů, menší játra a
menší alkoholdehydrogenáza v žaludku. Další důležitou oblastí je také genderové
vnímání žen a tedy také jejich alkoholismu ve společnosti.
Specifika ženské závislosti:
- Žen se závislostí přibývá podstatně rychleji než mužů.
- Závislé ženy mají často deprese, ale méně časté jsou u nich poruchy osobnosti.
- Návykové látky působí u žen silněji než u mužů.
- Ženy bývají zdrženlivější ve vztahu k návykovým látkám, proto jich je ve
srovnání s muži menší počet.
- Společnost více odsuzuje závislé ženy než závislé muže.
- Ženy mívají silnější pud sebezáchovy než muži.
- Ženy preferují samotářské pití.
- U žen se prokázala souvislost s premenstruačním syndromem, během kterého
bývá konzumace alkoholu častější.
- Rodiny závislých žen trpí často více než rodiny závislých mužů.
- Závislá žena bývá častěji sexuálně zneužívána a psychicky i fyzicky týrána.
- Častěji než u mužů, bývá u žen spouštěčem závislosti životní komplikace a
nezdary
(HELLER, 2011)
Problémem u žen při závislostním chování je také často až urputná snaha svůj
návyk tajit. „Ženy mají, co se problémů s alkoholem týče, při hledání pomoci větší
zábrany. Proto by se mělo uvažovat o diskrétních formách časté a krátké intervence,
jako je anonymní a internetové poradenství. Potřebná je např. krátká intervence u
těhotných, kterou by prováděli gynekologové. Podle práce Changa a kol. (1999) má
příznivý efekt i jen to, že se gynekolog ptá na spotřebu alkoholu“ (NEŠPOR, 2011, s.
56).
19
Fetální alkoholový syndrom
Ženy mají svá specifika v oblasti závislostí také proto, že mohou být matkami a
jejich závislost pak ohrožuje nejen pouze jejich zdraví, ale také zdraví jejich ještě
nenarozených dětí. Jedním z možných následků nadměrné či pravidelné konzumace
alkoholických nápojů v těhotenství je fetální alkoholový syndrom (FAS).
Fetální alkoholový syndrom je soubor fyzických a mentálních vývojových vad
plodu, které vznikají během poškození plodu v těle matky následkem alkoholu.
Hlavním příznakem je trvalé poškození centrální nervové soustavy. Narozené dítě má
nízkou porodní váhu, velmi nápadné anomálie hlavy a obličeje (MALÁ, 2002). Dítě
může v pozdějším věku trpět neurologickými problémy, poruchami paměti, pozornosti,
může docházet ke zpomalování či zastavení vývoje.
20
3. Negativní účinky alkoholu na zdraví
3.1 Somatické komplikace závislosti
Nadměrné a časté pití alkoholu vede k tělesnému i duševnímu poškození zdraví.
Každý lékař by jistě dokázal vyjmenovat mnoho poruch, které alkohol vyvolává, přesto
bývá většina pacientů primárně léčena pro somatické komplikace závislosti, aniž by
byla odhalena pravá příčina jejich potíží.
Interní komplikace alkoholismu:
Játra
Poškození postihující játra v důsledku alkoholismu:
- Jaterní steatóza.
- Jaterní fibróza.
- Akutní alkoholická hepatitis.
- Cirhóza jater: Jaterní cirhóza může vést k selhání jater. Komplikací cirhózy jater
jsou jícnové varixy. Cirhotická játra jsou vhodným terénem pro vznik primárního
karcinomu jater.
Slinivka břišní
- Příznaky chronické pankreatitidy jsou průjmy a další zažívací potíže s projevy
podvýživy.
- Akutní pankreatitis je velmi bolestivé onemocnění a probíhá pod obrazem náhlé
příhody břišní.
- Alkohol způsobuje i poruchy sekrece inzulínu a tím poruchy glycidového
metabolismu. Toto onemocnění může vést k úplnému zničení slinivky břišní a úmrtí
pacienta.
21
Trávicí trakt
- Je poškozován především přímím kontaktem alkoholu s citlivou sliznicí – od
dutiny ústní až po konečník.
- V první fázi způsobuje alkohol překrvení sliznice, jenž umožňuje snazší přístup
infekci a následným zánětům.
- V žaludku vzniká atrofická gastritis, která může vést až k rakovině žaludku.
- Na sliznici poškozené alkoholem velmi často vzniká žaludeční vřed, obzvlášť
pokud postižený užívá léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik.
Ledviny
- Nejsou zpravidla přímo poškozovány alkoholem.
- Pokud se objeví výraznější ledvinové postižení, je důležité pomýšlet na abúzus
analgetik, a to zvláště u žen, které jimi potlačují obtíže spojené s abúzem alkoholu.
- Mohou být poškozeny vznikem ledvinových kamenů.
- U žen s nadměrným pitím alkoholu se často objevují záněty močových cest.
Srdce a krevní oběh
- Jsou přímo poškozovány alkoholem a jeho metabolity.
- Alkoholická kardiomyopatie – na jejím vzniku se podílí toxický účinek alkoholu
a jeho metabolitů na membránu srdeční buňky, hypertenze a přetížení srdce. Projevy
začínají zpravidla: tachykardií, extrasystolami, palpitacemi, dušností a rychlou
únavností. Později se mohou objevit otoky a noční kašel.
- Systémová arteriální hypertenze – je u alkoholiků častým jevem. Zvýšení
krevního tlaku je též součást alkoholového syndromu odnětí drogy. Po několika týdnech
abstinence se krevní tlak vrací k fyziologickým hodnotám i bez medikace.
Dýchací systém
- U alkoholiků se vyskytují dvakrát častěji záněty, které mají těžší průběh a vyšší
mortalitu.
22
Hormonální systém
- Alkohol způsobuje vlivem zvýšené plazmatické hladiny prolaktinu, růstového
hormonu a kortizolu cushingoidní vzhled alkoholiků. U mužů se snižuje hladina
testosteronu a u žen estrogenu. Vlivem alkoholu vzniká porucha odbourávání steroidů
v játrech, což vede k feminizujícímu efektu u mužů a maskulinizujícímu efektu u žen.
Abúzus alkoholu vyvolává sekundární diabetes insipidus.
Pohlavní systém
- U žen bývá porucha menstruačního cyklu, a to buď silné menstruační krvácení,
nebo úplná ztráta menstruace, abstinence často vede k úpravě stavu. Obzvlášť závažné
důsledky má abúzus alkoholu v průběhu gravidity, může se vyvinout fetální alkoholový
syndrom (FAS). Tento specifický soubor malformit je charakterizován: prenatálním a
postnatálním růstovým deficitem, abnormalitami CNS, kraniofaciálními abnormalitami.
Hematologické projevy
- Abúzu alkoholu jsou pestré. Typickým projevem je makrocytární anémie. Zřídka
nacházíme sideropenickou anémii. Dále nacházíme trombocytopénii, leukopénii.
Vlivem alkoholu je prodloužena krvácivost a srážlivost krve, jenž vede k epistaxi a
velmi nápadným hematomům.
Alkohol je často diskutován jako rizikový faktor pro nádorové bujení. Podíl
alkoholu je jednoznačně prokázán na vzniku nádoru hepatocelulárního karcinomu
v alkoholických cirhotických játrech, nádorů horního trávicího traktu. Pro vznik
karcinomu prsu u žen v souvislosti s alkoholem nejsou dostatečné důkazy. V literatuře
se tyto údaje často rozcházejí.
3.2Neurologické komplikace alkoholismu:
Účinky alkoholu na centrální nervový systém, jsou komplexní, týkají se mozkové
kůry (neocortex), mozečku (cerebellum), hipokampu, mozkového kmene (truncus
cerebri). Jejich biologický podklad spočívá v tom, že alkohol narušuje a mění
23
metabolismus neurotransmiterů (hlavně systém dopaminu, serotoninu a taurinu).
Alkohol porušuje vedení nervového vzruchu, narušuje REM spánek, zvyšuje práh
bolesti. Setkáváme se s poruchami hybnosti, koordinace, poruchami krátkodobé i
dlouhodobé paměti.
Nejčastějším projevem alkoholismu je alkoholický tremor. Nemocní trpí třesem
víček, prstů, rukou, občas jazyka a rtů, později celého těla. Ranní třes je cenným
příznakem fyzické závislosti na alkoholu.
3.3 Psychické komplikace závislosti na alkoholu:
Centrální nervový systém je na alkohol nejcitlivější a jeho poškození se projevuje
na psychice člověka. Abstinenční syndrom vzniká při dlouhodobém abúzu alkoholu a
následnému náhlému odnětí přívodu alkoholu. Příznaky jsou: deprese, úzkost, nauzea,
poruchy zraku, hučení v uších.
Psychózy
K alkoholickým psychózám akutním patří delirium tremens, alkoholická
halucinóza, alkoholická paranoidní psychóza, a mezi psychózy s chronickým průběhem
patří Korzakovova psychóza a alkoholická demence. Alkoholické psychózy jsou
důsledkem dlouhodobého nadměrného pití alkoholu.
Alkoholická paranoia
Projevuje se vztahovačnými bludnými myšlenkami, bludy pronásledování a
žárlivými bludy.
Alkoholická deprese
Deprese jsou časté psychické poruchy s různou intenzitou. Vyskytují se v lehkých a
krátkodobých formách, ale mohou se objevit, také deprese hluboké. Neléčené deprese
mohou vést k relapsu alkoholismu a zvyšují riziko sebevražd.
24
Alkoholická halucinace
Stav se projevuje zvukovými halucinacemi, jejichž obsahem jsou většinou výčitky
a hrozby nemocnému. Pacient se cítí ohrožený, je úzkostný a depresivní. Chybějí mu
vegetativní a motorické příznaky.
Korsakovská psychóza
Hlavními příznaky jsou poruchy paměti zvláště novopaměti. Pacient si vyplňuje
mezery v paměti vymyšlenými příběhy, které si poté nepamatuje. Na začátku
onemocnění bává nálada euforická a v průběhu let se nálada mění. Pacienti jsou často
lehce ovlivnitelní.
Alkoholická demence
Alkoholická demence se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Objevuje se po letech
nadměrné konzumace alkoholu. Pacienti se chovají jako jiní chronicky dementní
pacienti.
Delirium tremens
Delirium tremens je nejznámějším zástupcem této skupiny poruch. Delirium se
nejčastěji vyskytuje u pacientů mezi 30. a 50. rokem věku. V posledních letech se stále
častěji setkáváme s mladšími pacienty s touto poruchou. Nejvyšší pravděpodobnost
rozvoje deliria je po náhlém přerušení dlouhodobé, každodenní a masivní konzumaci
alkoholu.
Alkoholový abstinenční syndrom rozdělil Johnson do tří stádií podle závažnosti:
1) Abstinenční syndrom po vysazení alkoholu: třes, pocení, úzkost, craving,
nespavost.
2) Predelirantní syndrom: bludné vnímání, nauzea, zvracení.
3) Delirium tremens: zastřené vědomí, paranoidní domněnky, halucinace vizuální,
taktilní, někdy sluchové, dezorientace.
25
Při léčbě deliria je nutné pečovat především o dostatečný krevní oběh, příjem
tekutin, snížení teploty a odstranění všech infekcí. Dalším krokem by mělo být tlumení
psychomotorického neklidu a úzkosti, včetně halucinací a bludů.
26
4. Léčba závislosti
Stupni rozvoji choroby musí odpovídat léčebný postup od ambulantní přes
stacionární až po ústavní léčbu. Léčba musí zajistit tyto úkoly:
1) Detoxikace
2) Obnovit somatické funkce organismu
3) Obnovit psychické funkce a vytvořit pozitivní náhled
4) Resocializace
5) Přijetí životního stylu
Ambulantní léčba
Dobrovolně se chce léčit pouze velmi malé procento závislých. Jeden z důvodů je
nedostatečná informovanost o průběhu léčby. Pacienti také častěji dávají přednost
ambulantní léčbě před hospitalizací. Výhodou ambulantní léčby je možnost běžně
fungovat, chodit do práce starat se o rodinu. Součástí této léčby je psychoterapie, ovšem
i farmakoterapie zaměřená na zabránění nebo léčbu komplikací vznikajících při užívání
alkoholu, léčba směřující k abstinenci a léčba snižující craving. Velmi cenným
pomocníkem jak zesílit abstinenci je Disulfiram. Jedná se o lék používaný pod názvem
Antabus. Tento lék v kombinaci s alkoholem vyvolává negativní somatické reakce
(bolesti hlavy, ztížené dýchání, závratě, aj.). Antabus není podstatou léčby, využívá se
spíše jako psychologická bariéra, jakási pojistka pro udržení abstinence. Antabus se
podává dvakrát týdně, obvykle v pondělí a ve čtvrtek. Zpravidla bývá léčba předepsána
po dobu jednoho roku, však při nejistotě se může prodloužit. Problémem bývá
předčasné ukončení, po kterém se často obnoví pití. Pacienti mají pocit, že když nějaký
čas abstinovali, tak zvládnou i kontrolované pití. Toto bývá nejčastějším mechanismem
ve vzniku recidivy.
Denní stacionáře
Je ambulantní zařízení, s denním, intenzivním strukturovaným programem. Klienti
docházejí do stacionáře ve všední dny minimálně na 6 hodin. Cílem léčby je změna
životního stylu s abstinencí. Skladba programu zahrnuje psychoterapii, pracovní,
27
sportovní, kulturní a klubové aktivity. Tým spolupracující s klienty bývá
multidisciplinární. Složený je jak s psychiatrů, psychoterapeutů, sociálních pracovníků,
zdravotnických pracovníků a pedagogů.
Ústavní léčba
Ústavní péči by měla předcházet léčba ambulantní. Do těchto zařízení vstupují
pacienti většinou dobrovolně. Malé procento tvoří pacienti s nařízenou ochranou ústavní
léčbou. Jde o dlouhodobý pobyt, neboť nejkratší smysluplná doba léčby je 4 až 6 týdnů.
Tato doba je nutná k detoxifikaci. Nejčastější komplikací detoxifikačního období je
některá z alkoholických psychóz, nejčastěji delirium tremens. Tento stav vyžaduje větší
rozsah farmakoterapie. Léčebný program se skládá z detoxifikace s navazující
psychoterapií včetně resocializačních, rehabilitačních technik a podpůrné
farmakoterapie. Dobré léčebné programy se dostatečně věnují pohybovým a sportovním
aktivitám.
4.1 Doléčovací programy
Doléčovací programy jsou obvykle nabízeny v centrech ambulantních služeb.
Doléčovací programy nabízí ambulantní zařízení, která se zaměřují na udržení nového
životního stylu a abstinence, kterou pacient získal během léčebného procesu. Pacient
může docházet jednou týdně nebo se může jednat o intenzivnější strukturovaný
program. Úkolem těchto programů je pomoci přetrvat v abstinenci. Doléčovací
programy jsou určeny klientům, kteří již absolvovali ambulantní či ústavní léčbu. Jde
tedy o klienty, kteří jsou závislí, ale nyní abstinují. Druhou skupinu tvoří klienti, kteří
začali abstinovat samy a abstinují tři měsíce. Třetí skupinu tvoří partneři, rodiče a
příbuzní, kteří potřebují také podporu.
ALMA
Centrum ALMA je následná péče pro ženy. Název projektu je odvozen z latinských
slov duši, ducha, srdce a života. Zároveň je v názvu obsaženo spojení slov ,,alkohol‘‘ a
,,matka‘‘ což určuje hlavní směr tohoto projektu.
28
Poslání: Poslání projektu je poskytnutí komplexních služeb ženám, které mají
potíže s užíváním alkoholu. ALMA se také zaměřuje na osvětovou činnost, která je
zaměřena na předsudky, které panují ve společnosti o dané problematice
Cílová skupina: Primárně se ALMA zaměřuje na matky s nezletilými dětmi.
Cílovou skupinou jsou ženy nad 18 let, které mají problémy s abúzem alkoholu
popřípadě kombinací s návykovými látkami, které si prošli nějakou formou léčby
závislosti. Co se týče laické veřejnosti osvěta je zaměřena na osamělé ženy, ženy na
mateřské, rodinní příslušníci závislých žen.
Pravidla pro klientky Centra:
• Zákaz kouření ve všech prostorách centra, včetně prostoru před hlavním
vchodem.
• Centrum mohou navštěvovat klientky, které abstinují od všech návykových
látek.
• Klientky se zdržují násilí vůči ostatním.
• Zákaz vnášení jakéhokoli alkoholu, drog, zbraní
• Každá klientka musí mít svého psychiatra
(www.alkohol-alkoholismus.info)
4.2 Anonymní alkoholici (AA)
Je celosvětové hnutí založené roku 1935 a jeho skupiny pracují od roku 1990 i
v naší zemi. Základní myšlenka anonymních alkoholiků:
„AA je společenství žen a můžu, kteří sdílejí spolu naši zkušenost a naději, že
mohou vyřešit svůj společný život a pomoci ostatním uzdravit se z alkoholu. Jediným
požadavkem členství je touha zastavit pití. Nejsou tu žádné povinné poplatky, jsme
soběstační díky vlastním dobrovolným příspěvkům. AA není spojena s žádnou sektou,
církví, politickou organizací či jakoukoli jinou institucí, nepřeji si zaplést se do
jakékoliv rozepře, ani nepodporuje, ale ani neodporuje žádným programům. Naším
prvotním účelem je zůstat střízliví a pomáhat jiným alkoholikům dosahovat střízlivosti“
(HELLER, 2011, s. 165).
29
5. Psychoterapie
Psychoterapie je souborem specifických verbálních, neverbálních a paraverbálních
komunikačních technik užívaných psychoterapeutem k zvýšení duševního stavu klienta
či pacienta nebo ke zlepšení vztahů uvnitř rodiny.
Využívají se různé formy komunikace psaní, nebo také kreslení. Nově vzniklé
směry v psychoterapii jsou expresivní terapie (dramaterapie, taneční a pohybová
terapie, arteterapie, muzikoterapie, poetoterapie a další) či terapie uskutečňované
prostřednictvím reflexe přečteného (biblioterapie, hagioterapie).
Psychoterapii smí provádět pouze kvalifikovaný psychoterapeut. Velmi
důležité je motivovat pacienta k psychoterapii. Rozlišují se čtyři úrovně motivačních
faktorů: zdravotní a psychické, sociálně psychické, sociální a trestně právní. Terapeut
by měl respektovat názory pacienta (SKÁLA a kol. 1987).
Skupinová psychoterapie
Řada terapeutů vnímá práci s velkou skupinou jako nouzové řešení, pokud již
opravdu nelze jinak (dovolená, nemoc terapeuta). Práce s velkou skupinou však
nepřináší jen nevýhody, ale má také své výhody.
Nevýhody:
• Pozornost účastníků se udržuje obtížněji
• Méně času na jednotlivé členy
• Méně důvěrné a intimní, méně vhodné pro vysoce senzitivní problémy
Výhody:
• Členové mohou do skupiny přinést širší spektrum podnětů
• Vhodně se mohou uplatnit pozitivní modely abstinujících
• Jestliže pracuje celá terapeutická komunita alespoň čas od času jako velká
skupina, může to přispět k lepší vzájemné znalosti a posílit soudržnost komunity
(NEŠPOR, 2011).
Skupinová terapie je velmi důležitá v procesu doléčování.
30
Individuální psychoterapie
Zaměřuje se na práci s jednotlivcem, jež hlavním prostředkem je rozhovor.
Terapeutická práce se dá rozdělit na dvě různá zaměření. První zaměření je na
symptomy a druhé na osobní růst. Individuální psychoterapie se využívá jak při léčbě
ambulantní, tak i v rámci ústavní léčby.
Frekvence sezení je různá, rozlišujeme krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.
Behaviorální terapie
Léčba využívající mechanismus učení v širším slova smyslu a soustřeďuje se na
upevňování a pěstování žádoucích návyků a dovedností. Obecně lze říci, že cílem je
změna chování pacienta. Změna se může uskutečnit na úrovni motorické, emocionální,
kognitivní a fyziologické.
Metody behaviorální terapie:
• Relaxační postupy- na zvládání akutních stavů a úzkostí, poruchy spánku.
• Averzivní terapie- zpevňování žádoucího a uvolňování nežádoucího chování.
• Expoziční terapie- pacient je vystavován pro něj obtížným situacím.
Pracovní terapie
Je velmi důležitou součástí léčebného programu. Terapeutické aktivity chráněných
dílen v Psychiatrické nemocnici Bohnice představují stěžejní a nedílnou součást
léčebného procesu psychiatrického pacienta.
Dílny slouží v rámci resocializace také jako přechodná pracoviště, kde se pacienti
mohou naučit nová řemesla i řemeslné a výtvarné techniky, které jim mohou následně
po propuštění usnadnit uplatnění na trhu práce.
Poetoterapie
Je podpůrná metoda při léčení psychiky a osobnosti využívající poezie. Nejde zde o
výsledek, ale o to, že se člověk pomocí veršů může vypsat ze svých pocitů a lépe se
v nich orientovat.
31
Muzikoterapie
Dělí se na aktivní (využívá se práce s hlasem, zpěv nebo hra na hudební nástroj a
receptivní, která se dá využít při posilování motivace. Pozitivní zkušenosti jsou
především s klasickou a orientální zklidňující hudbou v kombinaci s relaxačními
technikami.
Arteterapie
Je obor využívající výtvarný projev jako hlavní prostředek poznávání a ovlivňování
lidské psychiky ve směru redukce psychických či psychosomatických obtíží a redukce
konfliktů mezilidských vztacích.
Arteterapeutické postupy jsou zacíleny na léčebně kognitivní, motivační a
emocionální aspekty: sebepoznání, aktivizace, osobnostní růst, sebevyjádření, podpora
vývoje, změna stereotypů, zmírnění úzkosti, adaptivnější zacházení s emocemi, řešení
problémů, odhalení nevědomého materiálu, podpora a rozvoj tvořivosti v rámci
harmonizace osobnosti a kultivace obranných mechanismů.
Samozřejmě nejde o umělecké dílo, ale důležitější je co si člověk při takovém
kreslení uvědomí a v čem se lépe pozná.
Rodinná a manželská terapie
Patří k důležitým prvkům efektivní léčby. Rodina může být zdrojem četných
problémů, ale také emoční podpora při léčbě.
Potupy využívaní při rodinné terapii:
• Získávání členů pro terapii- svádění k rodinné terapii, nebo spojování rodiny a
terapeuta
• Edukativní působení a nácvik, např. rodičovských dovedností, komunikace,
zvládání konfliktů, schopnost pochválit, dovednosti naslouchání a empatie a zvládání
hněvu
32
• Zlepšování životního stylu rodiny, omezení toho, co by návykové chování
umožňovalo a vytváření bezpečnějšího životního stylu rodiny, vyhýbání se spouštěčům,
plánování společných aktivit neslučitelných s návykovým chováním, mediální
gramotnost rodiny.
• Zadávání úkolů, např. vyzkoušet jiný styl komunikace než ,,poštěkávání´´,
oznámit vzdálenějším příbuzným, že se člověk léčí pro závislost a vysvětlit jim důvody
proč nechce a nemůže v budoucnu pít alkohol a napsat někomu z rodiny smířlivý dopis.
• Zvládání recidivy. Terapeutický kontrakt nebo ústní dohoda se mohou týkat i
zvládnutí případné budoucí recidivy. Kontrakt k zastavení recidivy může zefektivnit
jednání rodiny při recidivě a snížit škody, které by jinak recidiva způsobila.
• Změna vztahového rámce: Jedná se o často používanou techniku. Např. u těch
kdo jsou zaplaveni pocity viny, může pojetí závislosti jako nemoci a pokaz na důležitost
snadné dostupnosti návykových látek snížit pocit viny. Díky tomu pak dokážou jednat
efektivněji (www.drnespor.eu/modlec.doc).
Terapeutická komunita
Hlavní cíl je podpořit osobnostní růst klientů a přispět k dosažení celkoví změny
chování ve vztahu k užívání návykových látek, orientované na změny hodnot, jednání,
postojů a přispět k jejich postupnému a úspěšnému návratu do života společnosti.
Další cíle:
• Obnova psychické a fyzické síly
• Osvojení si základních sociálních, pracovních a hygienických dovedností
• Učení postupně přebírat zodpovědnost za sebe i za své jednání
• Zlepšování vztahů k sobě samým i k druhým lidem
• Naučit se reálnému sebehodnocení a sebedůvěře
• Osvojit si dovednosti řešit problémy a krizové situace
33
6. Prevence závislosti
Nejlepší a nejúčinnější prevencí alkoholové závislosti je nikdy nezačít pít alkohol.
Pokud už příležitostně konzumujeme alkohol, neměli bychom jím léčit deprese, úzkosti,
problémy.
Čeští zdravotníci mají k dispozici další z klíčových nástrojů, který pomůže
současné situaci v oblasti užívání alkoholu. Jedná se o metodiku SBI (Screening and
BriefIntervention). Screeningové (orientační) vyšetření a krátká intervence Screening
and BriefIntervention (metodika SBI) spočívá v souboru strukturovaných otázek, na
jejichž základě je možné vytipovat osoby s hrozícím rizikem problémového užívání
alkoholu, následovaných krátkým pohovorem mezi danou osobou a poskytovatelem
služby s případným doporučením vhodné odborné péče. Díky projektu dostávají čeští
zdravotníci další z klíčových nástrojů, který by mohl pomoci současné situaci v oblasti
užívání alkoholu. Nástroj je však určen nejen různým zdravotnickým profesím, ale
může být používán i mimo zdravotnictví např. v sociálních službách nebo školství
(http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/172/4296/Kratka-intervence-pro-uzivatele-
alkoholu).
Primární
Cílem primární prevence je úplně odradit člověka, nebo alespoň co nejvíce oddálit
první kontakt s drogou. Tímto typem prevence se zabývá především rodina, školská a
mimoškolská zařízení, média a jiné instituce výchovných programů. S výchovou
zdravého životního stylu je třeba začít už v raném věku dítěte, kde si dítě vytváří
pravidla správné životosprávy včetně stravování a pití. Zvýšenou pozornost je třeba
věnovat dětem alkoholiků a mladistvým, kteří nadměrně užívají alkohol.
Sekundární
Zaměřuje se na léčbu pacienta, který propadl závislosti. Cílem je co nejkratší návrat
pacientado běžného života.
34
Terciální
Jejím cílem je předcházení recidivy u osob závislých na alkoholu, ale také u osob,
kteří si prošli léčbou. Patří sem doléčování, kontrola psychologem, psychiatrem,
farmakologická léčba. Důležité je využití volného času (koníčky, zaměstnání), také
zapojení rodiny a informovanost o závislosti na alkoholu.
35
7. Ošetřovatelská péče u pacientky závislé na alkoholu
Všeobecné sestry plní v komplexní péči o pacientku se syndromem závislosti velmi
důležitou roly. Cílem zdravotní sestry je: tvorba příjemného prostředí pro vhodnou
léčbu, monitorace zdravotního stavu, sledování přijmu stravy a pitného režimu, sleduje
nálady. Všeobecná sestra je součástí terapeutického týmu, do kterého patří také lékaři,
psychoterapeuti a sociální pracovníci. Terapeutický tým spolu úzce spolupracuje.
Ošetřovatelská péče na psychiatrickém oddělení je velmi specifická. Pacientky na
oddělení přicházejí z velké části dobrovolně, často po konzultaci se svým praktickým
lékařem případně na popud rodiny. K pobytu na oddělení by měli mít motivaci, kterou
podporuje terapeutický režim, který je pro všechny povinný. Samozřejmě pokud to
nedovoluje zdravotní nebo psychický stav, mohou být na čas uvolněni.
Zdravotní sestra musí být trpělivá, držet si dostatečný odstup, být trpělivá, neboť
součástí mnoha duševních poruch je verbální agrese, lhavost, manipulativní jednání,
nedodržování pravidel.
7.1Skupinové aktivity na oddělení
Aktivity na oddělení jsou nedílnou součástí léčebního procesu a jsou pro klientky
povinné. Pokud to stav nedovoluje, mohou klientky zažádat o uvolnění z programu.
Ranní a večerní cvičení
Cvičení lze pojmout jako rozcvičku zaměřenou na pohyb pacientek.
Autogenní trénink
Je zaměřen na relaxaci. Vedou si ho sami pacientky, kdy jedna vždy čte, a ostatní
relaxují. Je vhodný pro pacientky trpícími poruchami spánku, úzkostí, koncentrací.
36
Volné tribuny
Zde se setkává celá komunita včetně terapeutického týmu, a probírají se události za
uplynulý den, týden. Řeší se problémy, jak jednotlivce, tak celé komunity možnost
úpravy dohodnutých pravidel a samozřejmě zpětná vazba.
Pracovní terapie
Je součástí dobrého terapeutického programu. Pracovní terapie má velké nároky na
organizaci. Pacientky se mohou naučit nová řemesla i řemeslné a výtvarné techniky,
které jim mohou následně po propuštění usnadnit uplatnění na trhu práce.
Pacientský klub
Jedna, maximálně dvě pacientky, si připraví přednášku na určité téma, které
následně přednáší ostatním pacientkám. Téma může být např.: co pacientky zajímá, co
umí, vědí, a rádi se o to podělí s ostatními. Všeobecná sestra průběžně kontroluje
přípravu klubu.
37
PRAKTICKÁ ČÁST
8. KAZUISTIKA
Identifikace pacientky
Pacientka J.M. ve věku 35 let, byla přijata na oddělení závislostí překladem
z detoxikačního oddělení, na které ji dovezli rodiče, kteří ji našli v bytě v bezvědomí. Je
to její druhá hospitalizace. Poprvé se léčila ve 20 letech pro závislost na pervitinu.
Rodinný stav - rozvedená
Zaměstnání - nezaměstnaná
Sociální zázemí - bydlí sama, po léčbě se přestěhuje k rodičům
Příjem na oddělení - 31.1.2014
Čas: 9:00
Hodnocení pacientky při prvním kontaktu
Dieta číslo 3 (racionální)
Puls 68/min, pravidelný
Krevní tlak: 125/65 mm/Hg
Hmotnost: 60 kg
Výška: 158cm
BMI: 24,3
TT: 36,3
Pacientka byla při příjmu klidná orientovaná jak v čase, tak i v prostoru. Byla
seznámena s léčebnými principy a s řádem oddělení.
Souhlasila s odběrem na HIV.
Souhlasila se zařazením do všech forem léčby.
Souhlasila s tím, že do její dokumentace mohou nahlížet osoby, které si získávají
způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
Všeobecná sestra změřila fyziologické funkce, puls, tlak, teplota, odebrána krev a moč.
38
Pacientka pracovala jako ekonomka ve Španělsku pro tamní firmu. S alkoholem
nikdy problémy neměla, pít více začala až při náročném zaměstnání. Pacientka udává,
že ve Španělsku pijí víno stále k snídani, obědu, večeři a zde také začal začarovaný
kruh. V posledním roce pacientka pila takové množství alkoholu, že si skoro nic
nepamatuje z tohoto období, pouze to, že vycházela z bytu jen za účelem obstarat si
alkohol. Pacientka si uvědomuje svou závislost, také přiznává, že k pití vína
v posledním roce přibyl i tvrdý alkohol.
Udává dávky: Víno 2-3 lahve denně.
Tvrdý alkohol: 1 lahev vodky denně.
Zvýšené spotřeby alkoholu si všiml dnes již bývalý přítel, který žil s pacientkou ve
Španělsku. Hádky se stupňovali, stejně jako spotřeba alkoholu. Po výpovědi v práci a
následném rozchodu se pacientka vrátila zpět do české republiky. Radiče přispívali
dceři na bydlení a na život než si najde práci, netušili co se ve skutečnosti děje.
Rodinná anamnéza
Otci je 58 let. Má vysokoškolské vzdělání a pracuje jako učitel. Dceru od mala
držel velmi zkrátka. Všude ji doprovázel, vše ji kontroloval, neexistovalo, že by se
s vrstevníky šla bavit na diskotéku. Hodně se o dceru bál. Matce je 58 let a pracuje jako
úřednice na poště. Žije hlavně pro rodinu. Doma bylo vždy naklizeno, navařeno.
S dcerou si vždy velmi dobře rozuměli. Jejich vztah začal skřípat v dceřiných 18 letech,
kdy se seznámila s partou, se kterou začala užívat pervitin. Rodiče svou dceru v léčbě
podporují, chtějí docházet na rodinnou terapii, kde se o závislosti na alkoholu dozvědí
více.
Osobní anamnéza
Ve 13 letech byla operována pro apendix. Jinak běžná dětská onemocnění. V 18
letech se seznámila s partou, se kterou užívali pervitin. Po dvou letech se začala ústavně
léčit. Léčba byla úspěšná a pacientka neměla recidivu. Rozhodla se, že půjde na
vysokou školu, kterou zakončila inženýrským titulem. V 22 letech se po velmi krátké
známosti vdala. Manželství nevydrželo ani dva roky. V práci se potkala s dalším
partnerem, se kterým se odstěhovali do Madridu, kde pracovali pro španělskou firmu.
Oba byli velmi zatíženi prací, i když spolu bydleli, vídali se jen zřídka. Partner si začal
39
všímat zvýšené konzumace alkoholu, což si pacientka nenechala líbit ,,Ty děláš jako by
jsi nikdy nepil‘‘. Po rozchodu se přestěhovala zpět do české republiky a utápěla se
v alkoholu ještě více.
Povaha: Pacientka je velmi inteligentní mladá žena. Je velmi otevřená, do diskuzích
při skupinové terapii se zapojuje velmi často a velmi ráda. Ve škole měla výborné
známky, za což vděčí otci, který velmi dbal na její školní povinnosti. Nerada vyvolává
konflikty. S muži si často nerozuměla, raději se ohybovala v dámském kolektivu. Velmi
jí záleží na tom, aby při ní stáli rodiče a měla kolem sebe přátele, na které se může
spolehnout.
Zájmy: Pacientka nikdy žádný koníček neměla. Jako malá musela hned po škole
domů a učit se. V dospělosti měla jen práci, která ji jak fyzicky tak psychicky vyčerpala
a na nějakou zábavu nezbyl čas. Říká, že jejím hlavním koníčkem byla práce, ke které
by se chtěla po léčbě vrátit.
Zaměstnání: Má vystudovanou Vysokou školu ekonomickou s Ing. titulem. Po
škole nastoupila rovnou do zaměstnání. Naučila se zde, co mohla a po 3 letech se
přestěhovala do Madridu. Zaměstnání pro ni bylo vším, říká, že se v tom našla a ráda by
se k architektuře vrátila. Umí velmi dobře anglicky, španělsky a také se domluví
německy.
Pohlavní styk měla v 18 letech, ve 22 se vdala a po té měla, ještě jednoho partnera
od té doby žije sama. Nerada o tomto tématu mluví.
Rodinný život: Je rozvedená, děti nemá. S partnerem se kterým žila ve Španělsku
je stále v kontaktu, a doufá, že by se to mezi nimi mohlo spravit. Uvědomuje si, že na
krachu tohoto vztahu má vinnu hlavně ona. On ví, že se léčí a velmi ji v tom podporuje
a chtěl by ji i navštívit. Rodiče si dávají vinu za dceřinu závislost. Hlavně otec, který si
myslí, že za to může jeho přehnaná péče.
Abúzus:
První kontakt s drogou měla v 18 letech, kdy začala experimentovat s drogami,
hlavně s pervitinem na kterém byla později závislá. Tvrdí, že z této závislosti ji dostalo
40
hlavně studium na vysoké škole. S alkoholem se poprvé setkala také v 18 letech a až do
25 let to bylo kontrolované pití. Vše začalo ve Španělsku, kde měla konečně práci svých
snů a finančně na tom byla, jak říká velmi dobře. V práci byly na pacientku kladeny
velmi vysoké nároky, které sebou přinesly deprese, které pacientka tlumila alkoholem.
V práci si toho nikdo nevšiml, jelikož zde běžně konzumovali víno k pracovnímu obědu
nebo večeři. Po rozchodu s partnerem a následnému návratu zpět do české republiky se
novým partnerem stal alkohol. Rodičům tvrdila, že ji bývalý partner pomluvil u
známých firem a tak nemůže sehnat práci. Otec ji posílal měsíčně 10 000 na živobytí,
netušil však, že většinu peněz dcera propije. Poslední rok byl pro pacientku noční
můrou. V noci se budila s nucením napít se alkoholu, klepali se jí ruce, potila se, bylo jí
nevolno. Z bytu vycházela pouze za účelem koupit si alkohol, častěji si ho však
nechávala dovézt. Měla takové okna, že si z událostí posledního roku pamatuje velmi
malý zlomek.
Nynější onemocnění:
F10. – akutní intoxikace při přijetí
F10.2 – Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholuodvykací
stav s deliriem
F10.3 – Rozvoj odvykacího stavu
Současný stav:
Je velmi ráda, že je tady. Poslední rok pro ni byl ubíjející. Rodičům se bála svěřit se
svým problémem. Bála se, že tentokrát už při ní nebudou stát, že pro ně přestane
existovat. Je optimistická věří, že léčbu úspěšně dokončí a vrátí se ke svému oboru.
Moc se netěší na soužití s rodiči hlavně s otcem, který ji bude ještě více sledovat a
kontrolovat. Ví, že po tomto nemůže čekat nic jiného. Chce rodičům vše vynahradit.
8.1Lékařská anamnéza
Dýchání 18/min. – pravidelné, tep 70/min. – pravidelný, krevní tlak 130/65, tělesná
teplota 36,9 °C, hmotnost 60 kg, nehtová lůžka růžová, akrální časti růžové a teplé.
Příjem tekutin: 1500 ml/den. Ráda pije černou kávu, džus a nerada pije sladké
limonády. Stravuje se nepravidelně, jídelníček obsahuje málo ovoce a zeleniny.
41
Dutina ústní je čistá, chrup má svůj, sliznice vlhké. S močením nikdy problémy neměla,
stolici má nepravidelnou.
Pokožka je na celém těle čistá, na obličeji jsou viditelné modřiny způsobené pádem, bez
odřenin. Sprchuje se každý den.
Spát chodí kolem 10 hodiny a v noci se často budí.
Víra – je křesťanka a ráda by zašla do kostela.
Pacientka je velmi optimistická a těší se, až nebude na nikom závislá a bude zase stát na
vlastních nohách.
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT:
Ordinovaná vyšetření: krevní vyšetření – biochemické vyšetření, hematologické
vyšetření, serologické vyšetření.
Výsledky:
Biochemické vyšetření Referenční meze
S – CRP 0,5 mg/l 0,1 - 5
S – Močovina 2 mmol/l 2 - 6,7
S –Kreatinin 72 µmol/l 53 - 97
S – Sodík 133 mmol/l 136 - 145
S - Kalium 3,2 mmol 3,8 - 5,4
S – Chloridy 94 mmol/l 98 - 107
S – Bilirubin 14,5 µmol/l 3,4 - 17,1
S – ALT 2 µkat/l 0,05 - 0,73
S – AST 3,26 µkat/l 0,08 - 0,67
S – GMT 24,4 µkat/l 0,14 - 0,63
S – Alkalická fosfatáza 1,46 µkat/l 0,66 - 2,4
S – Celková bílkovina 83,2 g/l 64 - 85
S – Albumin 38,6 g/l 35 - 53
S – Beta – Lipoprotein 8,4 g/l 3,6 - 6,4
S – Glukoza 7,4 mmol/l 4,2 - 5,6
Hematologické vyšetření
Hemoglobin 140 g/l 120 - 160
Hematokrit 0,394 0,35 - 0,47
42
Erytrocyty 4,55 3,9 - 5,1
Trombocyty 98 10 154 - 394
Leukocyty 8,44 10 4 - 10
P – Quick (INR) 0,86 l 2 - 4
P – APTT 0,9 0,8 - 1,2
Serologické vyšetření
S – Anti HAV IgM – Negativní
S – Anti HAV IgG – Negativní
S – HCV - Negativní
Zápis celkového stavu
Vědomí Orientovaný Zápis celkového stavu
Dýchání Čisté, bez
vedlejších
fenoménů
Krční páteř pohyblivá,
nebolestivá
Poloha Klidná Karotidy Pulzace
symetrická
Chůze Bez obtíží Štítná žláza Nezvětšena
Výživa, BMI Dostatečná,
24,3
Lymfatické
uzliny
Nehmatné
Hrudník Souměrný Zápis celkového stavu
Kůže Čistá, na
obličeji modřiny
Hrudník Symetrický
Kožní turgor V normě Prsy Souměrné,
bez rezistence
Vlasy Husté, tmavě
hnědé
Akce srdeční Srdce bez
šelestů, akce
pravidelná
Nehty Čisté,
upravené
Plíce-poklep Plný jasný
Čití V normě Dýchání Čisté,
sklípkové
Motorika V normě Dechová
vlna
V normě
Řeč Bez
problémů
Zápis vyšetření hlavy Zápis vyšetření břicha
Hlava -
poklep
Bolestivý Břicho Souměrné
43
Víčka Bez nálezu Břicho-
poklep
Bubínkový
Oční bulby Ve středním
postavení
Břicho-
poslech
V normě
Spojivky Bez nálezu Břicho-
pohmat
Měkké,
nebolestivé
Zornice Izokorické,
nystagmus není
Kůže Hladká,
modřiny
Boltec Bez nálezu Rezistence Ne
Zvukovod V normě Játra Mírně
zvětšena
Sluch Bez
problémů
Uretra Bez potíží
Nos Bez výtoku
Rty Plné,
souměrné
8.2Lékařské diagnózy:
F10.2 Syndrom závislosti na alkoholu
Farmakoterapie
Xanax Per os 2-2-2 Anxiolytikum/
Proti úzkosti
Hypnogen Per os 0-0-1 Hypnotikum/
Na spaní
Dietoterapie
Dieta číslo 3 racionální.
Fyzioterapie
Pacientka nemá omezený pohyb po oddělení.
44
8.3MMSE
Mini MentalStateExamination
MMSE je nejpoužívanější krátká screeningová škála pro demence. Byla vyvinuta
pro zjednodušení diferenciální diagnózy psychiatrických pacientů. Pohlaví má
zanedbatelný vliv na celkové skóre, ale ovlivňuje některé položky: Ženy častěji chybují
v 7ovém testu a muži v hláskování odzadu a ostatních jazykových položkách.
Test obsahuje 30 otázek, za každou správnou odpověď bod, maximum bodů je 30.
5 pásem dle dosaženého skóre:
1. 30-27 značí normální kognitivní funkce
2. 26-25 hraniční nález (lehká porucha kognitivních funkcí, počínající demence)
3. 24-18 lehká demence
4. 17-6 středně těžká demence
5. Méně než 6 těžká demence
Orientace:
V čase: (5bodů)
• Kolikátého je dnes? Pátého
• Který je dnes měsíc? Únor
• Který je rok? 2014
• Který je den v týdnu? Středa
• Jaké je roční období? Zima
V místě: (5 bodů)
• Ve kterém jsme státu? V České republice
• Ve které části státu jsme? Praha
• Ve kterém městě jsme? Praha
• Můžete mi říct název nemocnice (zdravotnického zařízení) ve kterém
jsme? Bohnice
• Ve kterém jsme poschodí? Přízemí
45
Bezprostřední vybavení: (3body)
• Opakujte a zapamatujte si slova: JABLKO, STŮL, KORUNA
Pozornost a počítání: (5bodů)
• Odečítejte od čísla 100 5x číslo 7. 93, 86, 79, 72, 65
Vybavení: (3body)
• Vybavte si 3 dříve sdělená slova: JABLKO, STŮL, KORUNA
Pojmenování předmětů: (2body)
• Pojmenování předmětů: Hodinky, tužka (ukážeme předmět)
Opakování: (1bod)
• Opakujte po mě následující větu: „Žádné kdyby, nebo, ale“
Pacientka větu bez problémů zopakovala.
Třístupňový příkaz: (1bod)
• Vezměte papír do pravé ruky
• Přeložte jej na půl
• Položte jej na stůl
Pacientka příkazy provedla.
Čtení: (1bod)
• Pacientce je podán arch papíru, na kterém je napsáno ,,zavřete oči´´.
Pacientka je vyzvána, aby přečetla, a udělala, co je napsáno.
Pacientka úkol splnila.
Psaní: (1bod)
• Pacientka je vyzvána, aby napsala jakoukoli větu. (Věta musí mít podmět
a přísudek a musí být smysluplná) Dnes je venku krásně.
46
Kopírování: (1bod)
• Pacientka má co nejpřesněji podle předlohy okopírovat obrázek dvou
protínajících se shodných pětiúhelníků. Je třeba, aby bylo zachováno
všech 10 úhlů obrazců, 2 úhly se musí protínat.
Poslední úkol pacientka splnila bez problému. V testu dosáhla plného počtu bodů.
http://ose.zshk.cz/
8.4 Ošetřovatelská anamnéza podle koncepčního modelu
Dorothy E. Johnson
Podle Dorothy E. Johnson „Zdraví je prchavý dynamický stav ovlivňovaný
biologickými, psychologickými a společenskými faktory. Zdraví se odráží v organizaci,
interakci a vzájemnosti subsystémů behaviorálního systému. Lidé usilují o rovnováhu
v jejich systému a ta vede k funkčnímu chování. Nerovnováha ve strukturálních a
funkčních atributech subsystému vyvolává poruchy zdraví“ (JOHNSON, 1980)
I. Subsystém sdružování a příslušnosti
Subjektivně: „Jsem ráda, že mě rodiče odvezli do léčebny. Bála sem se jim zavolat,
a říct jim, jaký mám problém, už jednou jsem je zklamala.“
Objektivně: Pacientka je rozvedená a žije sama. Rodiče poslední půl rok tušili, že
se něco děje a tak pacientku navštívili doma, kde ji našli v bezvědomí. Její závislost si
vyčítají, hlavně otec, který to dává za vinnu jeho tvrdé výchově. Pacientka si velmi váží
podpory rodičů a těší se, že jim tuto péči do budoucna vrátí. Po léčbě se přestěhuje zpět
ke svým rodičům, kde ji budou mít na očích. Rodiče souhlasili s rodinnou terapií.
47
II. Subsystém závislosti
Subjektivně: „Uvědomuji si, že jsem závislá a chci se léčit. Budu se snažit pro to
udělat vše. Nechci žít jen pro alkohol, vím, jaké má negativní účinky na člověka.
Modlila jsem se, aby naši přijeli a donutili mě jít se léčit.“
Objektivně: Pacientka si svou závislost zcela uvědomuje. Poslední rok byla závislá
nejen na alkoholu, ale také na finanční podpoře rodičů. Poslední rok obětovala pouze
alkoholu a další dávce, kterou si musela dát, jinak měla abstinentské příznaky (třes
rukou, nevolnost, pocení).
III.Subsystém příjmu potravy
Subjektivně: „Nejsem vybíravá, sním vše kromě držkové polévky, těším se, až budu
bydlet s rodiči, maminčina kuchyň je skvělá.“
Objektivně: Pacientka se stravuje v léčebně. Jídlo sní většinou celé, málo kdy se
stane, že by nedojedla, ale to je spíše z velké porce, než že by jí nechutnalo. Alergii na
potraviny nemá. Její hmotnost je 60 kg, výška 158 cm a BMI je 24,3.
IV.Subsystém vylučování
Subjektivně: „Měla bych více pít, jinak žádné problémy nemám.“
Objektivně: Pacientka vypije 1-1.5 litru vody za den. Je si vědoma toho, že by měla
lépe dodržovat pitný režim. S močením problémy nemá, stolici má pravidelnou jednou
za den.
V. Subsystém sexuality
Subjektivně: „První pohlavní styk jsem měla v 18 letech.“
Objektivně: Menstruaci měla pacientka poprvé ve 14 letech. Netrpí žádným
gynekologickým onemocněním. Užívala antikoncepci, kterou na rok vysadila, jelikož
nebyla schopna si dojít ke gynekologovi. První pohlavní styk měla v 18 letech, nerada
mluví o tomto tématu.
48
VI. Subsystém výkonu/úspěchu
Subjektivně: „V 18 letech jsem začala dělat kraviny a chytla se party, která užívala
pervitin. Samozřejmě jsem taky začala brát. Po ukončení léčby jsem se rozhodla jít na
vysokou. Táta si vždycky přál, aby měl doma inženýrku. Škola mě moc bavila, našla
jsem nový okruh přátel a konečně se postavila na své nohy. Vše se začalo opět rozpadat
ve Španělsku. Chtěla bych úspěšně dokončit i tuto léčbu a dokázat rodičům, že tentokrát
to zvládnu“.
Objektivně: Pacientka má vystudované České vysoké učení technické v Praze. V
22letech se vdala. Manželství však trvalo pouze 2roky. Zvládla se vyléčit ze závislosti
na pervitinu, takže doufá, že to zvládne i tentokrát. Nepřipouští si, že by mohla nastat
recidiva.
VII. Subsystém agresivně ochranný
Subjektivně: „Ráda řeknu svůj názor, ale nerada se hádám. Proto někdy raději
mlčím a myslím si své. Agresivních lidí se bojím, proto se jim vyhýbám.“
Objektivně: Pacientka od dětského věku trpěla depresemi, se kterými se nikomu
nesvěřila a uzavírala se do sebe. Při skupinových terapiích se ráda zapojuje, říká svůj
názor i si poslechne zpětnou vazbu. V léčbě nikdy agresivní nebyla.
VIII. Subsystém odpočinku
Subjektivně: „Tady v léčebně nemáme příliš prostor na odpočinek. Od 7 ráno
máme program až do 8 do večera. Možná je to lepší, alespoň se nenudíme. V noci mám
problémy se spánkem, často nemůžu usnout, a když už zaberu, probouzím se několikrát
za noc.“
Objektivně: Pacientka užívá 1 tabletu Hypnogenu na spaní.
Situační analýza:
Pacientka byla v prvních dnech přijata na detoxifikační oddělení kde strávila týden.
Odvykací část pro ni byla nejhorší. Dne 31. 1. 2014 po podepsání souhlasu byla
přeložena na oddělení následné péče. Zde probíhají terapeutická sezení, denní činnosti
49
jako pracovní terapie kde se pacientky mohou naučit nová řemesla, která jim pak
mohou pomoci uplatnit se na trhu práce. Pacientky si také musí uklízet své pokoje,
chodby, koupelny i záchody- tomu louží rozpis služeb, aby každá pacientka věděla,
který den, co dělá. Plán ošetřovatelské péče je stanoven od 3. 2. 2014 do 7. 2. 2014.
Pacientka je v rámci oddělení soběstačná. Dodržuje pitný režim a stravu. V noci má
problémy s usínáním a často se v noci budí. Většina ostatních pacientek je v léčbě
opakovaně má strach, zda zvládne léčbu napoprvé. Pokud by měla recidivu, je si
vědoma, že by přišla o svou sebeúctu. Pacientka se velmi těší, až za ní přijdou na
návštěvu rodiče.
Celkové hodnocení:
V průběhu hospitalizace na oddělení následné péče se stav pacientky výrazně
zlepšil. Pacientka je seznámena se svým onemocněním a souhlasila s 3měsíční léčbou.
Spolupracuje dobře, komunikace je příjemná. Ráda povídá o své práci, o rodičích, a o
tom, jak moc se jí stýská. S pacientkami se ráda podělí o své zkušenosti se závislostí a
je velmi ráda za zpětnou vazbu. Více jak polovina pacientek na oddělení se léčí
opakovaně z čehož má pacientka strach.
8.5 Ošetřovatelské diagnózy u pacientky závislé na alkoholu
dle NANDA International 2009 - 2011 taxonomie II. A seřazeno dle
priorit
1) Nespavost (00095)
2) Strach (00148)
3) Riziko situačně snížené sebeúcty (00153)
Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
Nespavost (00095)
Doména 4: Aktivita/odpočinek
Třída 1: Spánek/odpočinek
50
Definice: Narušení množství a kvality spánku poškozující funkci
Určující znaky:
• pacientka uvádí potíže s usínáním
• pacientka uvádí potíže se spaním
• pacientka uvádí nedostatečnou regeneraci spánkem
Související faktory:
• přerušovaný spánek
• strach
• environmentální faktory (např. okolní hluk, neznámé prostředí)
Cíl dlouhodobý: Pacientka uvádí dostatečnou regeneraci spánkem do propuštění
Cíl krátkodobý: Pacientka neudává potíže s usínáním do 14 dnů
Priorita: Střední
Výsledná kritéria:
• pacientka ví, že si může při potřebě vyžádat lék na spaní do 30 minut
• pacientka je edukována o potřebě dostatečného spánku do 1 hodiny
• pacientka zná své spánkové rituály do 1 týdne
Plán intervencí:
1. pomocí rozhovoru nalezni příčiny přispívající k nespavosti do 1 dne,
2. pomocí rozhovoru zjisti, zda měla pacientka spánkové rituály do 2 hodin,
3. podávej hypnotika dle ordinace lékaře, po podání řádně dokumentuj
denně,
4. edukuj pacientku o potřebě dostatečného spánku (7-8 hodin denně) ihned,
5. pozoruj projevy nespavosti (neklid, podrážděnost, únavu), při změně stavu
vše oznam lékaři a řádně dokumentuj 1x denně.
51
Realizace od 3. 2. 2014 do 7. 2. 2014
S pacientkou jsme nejdříve v klidu probrali její problémy, které se týkaly
nespavosti, strachu z budoucnosti. Domluvili jsme jí pohovor s lékařkou, která
naordinovala Xanax na úzkost a Hypnogen na spaní. Pacientka udává, že dříve pokud
nemohla usnout, četla si. Po dohodě s lékařkou byla pacientce nabídnuta kniha, kterou
si s radostí vzala. Vše provádíme pod odborným dohledem personálu.
Hodnocení 7. 2. 2014
Efekt ošetřovatelské práce byl částečný.
Za týden jsme dosáhli bezproblémového usínání. Pacientka chápe důvody nočního
probouzení, které vznikly dříve, když měla potřebu se napít. Ošetřovatelské intervence
č.3 a č.5 dále pokračují.
Strach (00148)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako
nebezpečí.
Určující znaky:
• sděluje obavy
• sděluje strach
Cíl dlouhodobý: Užívá správných postupů při prevenci vzniku strachu do 2 týdnů
Cíl krátkodobý: Umí vyjádřit své pocity do 1 týdne
Priorita: Střední
Výsledná kritéria:
• snaží se řešit své problémy do 3 dnů
• zná důvody strachu do 1 dne
• pacientka spolupracuje do 2 dnů
52
Plán intervencí:
1. sleduj projevy strachu (motorický neklid, agrese) -denně
2. umožni pacientce vyjádřit své pocity- denně
3. zapoj pacientku do různých denních aktivit (ranní cvičení, autogenní trénink,
pracovní terapie), které by odvedli pozornost-denně
4. naslouchej pacientce-denně
5. podávej léky dle ordinace lékaře a sleduj jejich účinky, odmítnutí oznam lékaři
6. vše řádně dokumentuj (podání léků, účinky léků)
Realizace od 3. 2. 2014 do 7. 2. 2014
S pacientkou jsme si povídali o jejích problémech a snažili jsme se je řešit.
Sledovali jsme projevy strachu a naslouchali jsme se zájmem a úctou. Pacientka byla
zapojena do denních aktivit. Před spaním si vždy přečetla pár stránek z knihy a usnula.
Léky jsme připravovali a podávali vždy pod odborným dohledem personálu.
Efekt ošetřovatelské péče byl částečný.
Hodnocení 7. 2. 2014
Pacientka si začala uvědomovat své problémy, které vedli k pocitům strachu, a
začala je řešit. Díky medikaci se pacientka zklidnila a také začala projevovat své pocity.
Pokračujeme v intervencích č.1, č.3, č.5, č.6.
Potencionální ošetřovatelské diagnózy:
Riziko situačně snížené sebeúcty (00153)
Doména 6: Sebepercepce
Třída 2: Sebeúcta
Definice: Riziko vývoje negativního vnímání vlastní hodnoty v reakci na současnou
situaci.
Rizikové faktory:
• neúspěchy
• změny sociální role
53
Cíl dlouhodobý: Pacientka nemá sníženou sebeúctu ve vybraných situacích
Cíl krátkodobý: Pacientka ví, že pokud vyhledá pomoc při vývoji negativního
vnímání vlastní hodnoty, bude jí pomoc poskytnuta
Priorita: Střední
Plán intervencí:
1. dohlédni na pravidelnou účast na rodinné terapii- do 1týdne
2. zajisti dohled a pravidelně vše dokumentuj- denně
3. sleduj dodržování režimové léčby- denně
4. zajisti pravidelnou účast na psychoterapii
Realizace od 3. 2. 2014 do 7. 2. 2014
Každý den dohlížíme, zda pacientka dodržuje léčebný režim, zda včas dochází na
terapie, zapojuje se do diskuzí. Pacienta má pravidelná sezení s lékařem i
psychoterapeutem. Psychofarmaka podáváme dle ordinace lékaře a pod odborným
dohledem personálu.
Efekt ošetřovatelské péče byl částečný.
Hodnocení:
Pacientka je seznámena s přísným zákazem požívání alkoholu. Je edukována o
možnosti vzniku recidivy a jejích následků. Zná negativní účinky alkoholu. Dodržuje
léčebný režim. Pokračujeme v intervencích č. 2, č. 3, č. 4.
Celkové zhodnocení ošetřovatelské péče u pacientky závislé na alkoholu
Ošetřovatelská péče u pacientky závislé na alkoholu byla prováděna dle
koncepčního modelu Dorothy E. Jonsonové.
Pacientka byla přeložena na oddělení následné péče dne 31.1.2014. Nejprve byla
seznámena s oddělením, psychoterapeutickým týmem a v neposlední řade
s pacientkami, se kterými sdílí pokoj. Pacientka působila klidným, vyrovnaným stavem.
54
Po zpracování ošetřovatelské anamnézy jsme si vypracovali ošetřovatelské cíle, které
jsme během našeho pobytu částečně splnili.
V prvních dnech léčby se u pacientky prohluboval strach z budoucnosti, zda léčbu
zvládne a bude se moci vrátit do práce. Obavy měla, aby opět nezklamala své rodiče. Na
terapeutických sezeních byla velmi otevřená, také do diskuzí se často se zájmem
zapojovala.
Seznámením s pacientkou jsem si uvědomila, že do bludného kruhu alkoholové
závislosti, se může dostat opravdu každý. Není to záležitost pouze sociálně slabších, dle
vlastní zkušenosti dnes vím, že se do závislosti může dostat i velmi inteligentní
vzdělaná žena.
Prognózu má pacientka dobrou. Už jednou se dokázala vyléčit z drogové závislosti
a věřím, že to dokáže i nyní. Pacientka je velmi optimistická a rozhodnutá, že se
s alkoholem léčí poprvé a naposledy. Udělá proto své maximum.
8.6 Doporučení pro praxi
Problematika alkoholové závislosti je velice specifická a proto vyžaduje od všech
zúčastněných specifický přístup.
Doporučení pro pacienta:
• edukovat pacientku o možnosti vzniku recidivy
• informovat pacientku o důležitých kontaktech, na která se obrátit v případě
recidivy
• dodržovat zdravý životní styl: Nepít alkohol, pravidelně docházet na doléčování,
mluvit o svých problémech, vyvarovat se rizikovým situacím.
Doporučení pro rodinu:
• aktivně povzbuzovat pacientku v léčbě
• odstranit z blízkosti pacientky veškerý alkohol (neskladovat doma alkohol,
vyprázdnit bar, zvolit jiný dárek k narozeninám než láhev, uvědomit si, že i v čokoládě
může být alkohol)
• docházet společně na rodinnou terapii
55
• zapojit rodinu do léčby
• informovat rodinu o možnosti recidivy (rizikové situace, skryté bažení)
Doporučení pro všeobecné sestry:
• naslouchat pacientkám s úctou
• pořádání pravidelných seminářů pro psychiatrické sestry na téma alkoholismus
• nepovyšovat se nad pacientky
• důležitá je vždy empatie
• podporovat pacientky v léčbě, i pokud jsou zde opakovaně
56
ZÁVĚR
Tématem bakalářské práce byla komplexní ošetřovatelská péče u pacientky závislé
na alkoholu. Konzumace alkoholu má v České republice dlouholetou tradici a
společnost je k této legální droze velmi tolerantní. Toto téma je stále aktuálnější,
v posledních letech přibývá počet mladších pacientů závislých na alkoholu nebo jiných
drogách. Léčba této nemoci nevede k vyléčení chorobného stavu, ale pouze k úzdravě
(potlačení nebo úplné vymizení příznaků choroby). Vzhledem k společenským
předsudkům, zůstává většinou na rodině přesvědčit nemocného k léčbě.
Cílem práce bylo zmapovat medicínskou, ošetřovatelskou a psychosociální
problematiku pacientek se závislostí na alkoholu. V teoretické části jsme se zaměřili
nejdříve na historii, vývoj alkoholismu a specifika závislostí u žen. Zmínili jsme se také
o negativních účincích alkoholu na zdraví lidského organismu. V závěru teoretické části
jsme uvedli možnosti efektivní léčby a organizace, které se zabývají doléčování. Popsali
jsme také možné prevence závislosti. Praktická část se skládá z ošetřovatelského
procesu dle Johnsonové, který byl aplikován na pacientku hospitalizovanou
v Bohnicích. Je zde popsána kazuistika pacientky od přijetí na oddělení závislostí.
Důležitou náplní ošetřovatelského procesu bylo získat důvěru pacienta.
Cílem ošetřovatelské péče bylo postupovat v ošetřovatelských diagnózách u
pacientky závislé na alkoholu dle NANDA taxonomie II. Cíl byl částečně splněn.
Přínosem naší práce by mělo být srozumitelné seznámení se s nemocí zvanou
alkoholismus a uvědomění si, jak optimálně pomoci pacientkám. Po absolvování praxe
v psychiatrické léčebně jsme se přesvědčili, že léčba v České republice je kvalitní a má
svůj smysl. Větší důraz by se měl klást na prevenci vzniku závislosti již u mládeže a
více informovat společnost o tomto onemocnění.
Praktické využití naší bakalářské práce by mohlo být prospěšné jak pro práci
všeobecných sester, tak i porodních asistentek nebo jiných oborů v rámci adaptačního
procesu. Zároveň může posloužit jako informativní zdroj pro laickou veřejnost.
57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ARCHALOUSOVÁ, A., Přehled vybraných ošetřovatelských modelů. Hradec Králové:
Nucleus, ISBN 80 – 86225 – 33 – X.
BUDINSKÝ, Václav. .Ať žije alkohol. Praha : Agentura Lucie, 2010. ISBN 978-80-
87138-24-3.
EHRMANN, Jiří. .Alkohol a játra. Praha : GradaPublishing, 2006. ISBN 80-247-1048-
X.
HELLER, Jiří. Pavučina závislosti. Praha : Togga, 2011. ISBN 987-80-87258-62-0.
JELLINEK, E. M.. The Disease Concept of Alkoholism. Hillhouse, New Haven, 1960.
KALINA, K. et al. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada Publishing a. s., 2008,
ISBN 978 – 80 – 247 – 1411 – 0.
KUČEROVÁ, Helena. Psychiatrické minimum. Praha : GradaPublishing, 2013. ISBN
978-80-247-4733-0.
LINDENMEYER, Johannes. Závislosť od alkoholu. Z něm. orig. přel. Zuzana
Doktorová. Trenčín : F, 2009. ISBN 978-80-88952-54-1.
MARKOVÁ, E., M. VENGLÁŘOVÁ a M. BABIAKOVÁ. Psychiatrická
ošetřovatelská péče. Praha : GradaPublishing, 2006. ISBN 80-247-1151-6.
NANDA INTERNATIONAL. Ošetřovatelské diagnózy. Praha : Gradapublishing, 2009-
2011. ISBN 978-80-247-3423-1
NECHANSKÁ, Blanka et al. Uživatelé alkoholu a jiných drog ve zdravotnické statistice
od roku 1959. Praha : Národní monitorovací středisko, 2011. ISBN 978-80-7440-048-3
NEŠPOR, Karel. Kolik je v České republice alkoholiků?. Sestra [online]. 2009, č. 3 [cit.
2014-03-25]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/kolik-je-v-ceske-republice-
alkoholiku-415956
NEŠPOR, Karel. .Návykové chování a závislost. 4.aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2011.
ISBN 978-80-7367-908-8.
58
NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý. Brno : Host, 2006. ISBN 80-7294-206-9.
NĚMCOVÁ, Jitka, a kol. Skripta k předmětům: Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Plzeň : Maurea, 2013. ISBN 978-80-
902876-9-3.
PROFOUS, Jiří. Průvodce alkoholovou závislostí. Praha : Galén, 2011. ISBN 978-80-
7262-820-9.
SKÁLA, Jaroslav. Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha : Avicenum, 1987.
ISBN neuvedeno
SLEZÁKOVÁ, Lenka, a kol. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy III. Praha :
GradaPublishing, 2013. ISBN 978-80-247-4341-7.
ŠAMÁNEK, Milan a Zuzana URBANOVÁ. Když víno léčí. Praha : Galén, 2013. ISBN
978-80-7262-972-5
VENGLÁŘOVÁ, Martina. Průvodce partnerským vztahem. Praha : GradaPublishing,
2008. ISBN 978-80-247-2054-8.
Internetové zdroje: dostupné na WWW:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/historie/index.html
Internetové zdroje: dostupné na WWW: http://mzcr.cz
59
PŘÍLOHA A
Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské práce
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem zpracovala podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem
Komplexní ošetřovatelská péče u pacientky závislé na alkoholu v rámci odborné praxe
realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne
Podpis