Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ATEROSKLERÓZOU KORONÁRNÍCH TEPEN
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PAVLÍNA NOVOTNÁ
Praha 2014
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ATEROSKLERÓZOU KORONÁRNÍCH TEPEN
Bakalářská práce
PAVLÍNA NOVOTNÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová
Praha 2014
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně, pouze s použitím
uvedených zdrojů.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 30. 3. 2014
……………………
Pavlína Novotná
PODĚKOVÁNÍ
Mé velké poděkování patří PhDr. Karolíně Moravcové za vedení této práce, vstřícný
osobní přístup a podnětné připomínky k jejímu obsahu.
ABSTRAKT
NOVOTNÁ, Pavlína. Ošetřovatelský proces u pacienta s aterosklerózou
koronárních tepen. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář
(Bc.). Vedoucí práce: doc. PhDr. Karolína Moravcová. Praha 2014. 58 s.
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelským procesem u pacienta
postiženého aterosklerózou koronárních tepen. Práce je rozdělena do dvou hlavních
částí – na teoretickou a praktickou část, přičemž jednotlivé části budou dále členěny
na kapitoly.
V teoretické části se práce zabývá stručným výkladem stavby a zásobení cév.
Tento výklad má za cíl především definovat pojmy, které budou dále skloňovány
v rámci celé práce. Následně bude pozornost zaměřena na patofyziologii a další aspekty
aterosklerózy koronárních tepen. V této kapitole bude práce zkoumat, jaké jsou příčiny
tohoto onemocnění a zda, případně do jaké míry, jsou tyto příčiny ovlivnitelné. Práce se
bude také věnovat příznakům této choroby. Bude hledat odpověď na otázky: Jak se
ateroskleróza projevuje a které jsou její nejčastější symptomy? Pozornost bude
zaměřena také na diagnostiku tohoto onemocnění.
Praktickou část tvoří ošetřovatelský proces dle Marjory Gordonové u pacienta
s aterosklerózou koronárních tepen. V rámci ošetřovatelského procesu jsme na základě
získaných informací z anamnézy a vyšetření pacienta sestavili a následně rozpracovali
ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie I (s použitím kapesního průvodce).
Klíčová slova: ateroskleróza koronárních tepen, kardiovaskulární onemocnění,
ošetřovatelský proces, pacient.
ABSTRACT
NOVOTNÁ, Pavlína. Nursing Care for Patient with Atherosclerotic of coronary
arteries. Medical College, o.p.s. Degree: Bachelor (Bc). Supervisor: PhDr. Karolina
Moravcová. Prague 2014. 58 pages.
This bachelor’s thesis deals with the nursing process of a patient caused by
atherosclerosis in the heart. The thesis is divided into two main parts – a theoretical and
practical part and each part is subdivided into chapters.
The theoretical part of the thesis deals with a brief description of anatomy of
vessels and its blood supply. The description aims to define the concepts which will be
used in the entire thesis. Furthermore, this part will aim at pathophysiology and other
aspects of atherosclerotic of coronary arteries. This part will also find out the causes of
the disease and whether it’s possible to prevent it. The thesis will also describe the signs
and symptoms. The thesis will find out the answer to the questions: how atherosclerosis
manifests, which are the most common symptoms. The purpose of the thesis will also
focus on the diagnosis of the disease.
The practical part includes the nursing process of an atherosclerotic patient
according to M. Gordon’s model. Based on the gathering information from the nursing
history and examination of the patient within the nursing process we have prepared and
subsequently analyzed nursing diagnoses according to NANDA taxonomy I (with using
pocket guide).
Key words: Atherosclerosis of coronary arteries, cardiovascular desease, nursering
process, patient.
.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD................................................................................................................... 9
1 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU.......................................................... 11
2 CÉVNÍ ZÁSOBENÍ SRDCE ....................................................................... 12
3 PATOFYZIOLOGIE A DALŠÍ ASPEKTY ATEROSKLERÓZY SRDCE13
3.1 STUPNĚ ATEROSKLERÓZY ............................................................ 13
4 PŘÍČINY ATEROSKLERÓZY................................................................... 15
4.1 DRUHY ATEROSKLEROTICKÝCH PLÁTŮ................................... 16
5 PŘÍZNAKY ATEROSKLERÓZY SRDCE................................................. 17
6 DIAGNOSTICKÉ METODY ...................................................................... 19
6.1 NEINVAZIVNÍ DIAGNOSTICKÉ METODY.................................... 19
6.1.1 INVAZIVNÍ DIAGNOSTICKÉ METODY ......................................... 21
7 TERAPIE ATEROSKLERÓZY .................................................................. 23
7.1 PREVENCE VZNIKU ATEROSKLERÓZY....................................... 23
7.2 MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA............................................................ 23
7.3 INVAZIVNÍ LÉČBA............................................................................ 24
8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S ATEROSKLERÓZOU
SRDCE.................................... ………………………………………………26
8.1 MARJOR GORDON: MODEL FUNKČNÍCH VZORCŮ ZDRAVÍ .. 26
8.2 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ATEROSKLERÓZOU SRDCE ZE DNE 26. – 27. 10. 2013 .......... 27
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PACIENTOVI ......................................................... 27
ANAMNÉZA.................................................................................................. 29
RODINNÁ ANAMNÉZA .............................................................................. 29
OSOBNÍ ANAMNÉZA.................................................................................. 29
LÉKOVÁ ANAMNÉZA ................................................................................ 30
ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA............................................................... 30
UROLOGICKÁ ANAMNÉZA ...................................................................... 31
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA.............................................................................. 31
PRACOVNÍ ANAMNÉZA ............................................................................ 31
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA ........................................................................ 31
9 ZHODNOCENÍ PACIENTA DLE MODELU MARJORY GORDON ZE
DNE 26. – 27. 10. 2013 .................................................................................. 32
10 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT ........................................................... 37
10.1 SITUAČNÍ ANALÝZA........................................................................ 41
10.2 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ DLE NANDA
TAXONOMIE I (S POUŽITÍM KAPESNÍHO PRŮVODCE) ZE DNE
26.- 27.10. 2013………………………….……………...……………...42
11 DOPORUČENÍ PRO PRAXI................................................................... 52
12 CELKOVÉ HODNOCENÍ....................................................................... 54
ZÁVĚR ............................................................................................................... 56
SEZNAM LITERATURY.................................................................................. 58
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AST……………………asparátoaminotrasnferáza
ALT…………………... alaninaminotransferáza
BMI …………………. body mass index – index tělesné hmotnosti
cm …………………… centimetr (délková jednotka)
CMP……………..……cévní mozková příhoda
č. …………………….. číslo
D …………………….. dech
EKG ………………… elektrokardiografie
FF……………………..fyziologické funkce
g ……………………... gram (jednotka hmotnosti)
HDL………………….. Lipoprotein o vysoké hustotě
Hg …………………… rtuť (chemický prvek)
ICHS…………………ischemická choroba srdeční
kg …………………… kilogram (jednotka hmotnosti)
l ……………………… litr (jednotka objemu)
LDL ………………….lipoprotein
mg …………………… miligram (jednotka hmotnosti)
min ………………….. minut (časová jednotka)
ml ……………………. mililitr (jednotka objemu)
mm ………………….. milimetr (délková jednotka)
Mmol……………..…..milimol
MR…………………...magnetická resonance
např. ………………...například
QRS …………………..stah komorové svaloviny srdce
P …………………….. ..pulz
PTA……………………perkutánní transluminární angioplastika
PTCA…………………..perkutánní transluminární koronární angioplastika
RIA ……………………ramus interventricularis anterior
RC…………………….. ramus circumflexus
RTG ………………… rentgenové vyšetření
tj. ………………………to je
TF …………………….tepová frekvence
TK ……………………krevní tlak
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Angina pectoris – onemocnění srdce – ischemická choroba srdeční, projevující se
bolest na hrudi.
Arteriální hypertenze – vysoký krevní tlak.
Ateroskleróza – kornatění nebo tvrdnutí tepen.
Diabetes mellitus – cukrovka.
Extrakce – vynětí.
Intraarteriální – způsob aplikace do tepny.
Per os – způsob aplikace do úst.
Lamina parietalis- jednovrstevným plochým epitelem krytý nástěnný list, pokrývající
vnitřní, k srdci přivrácený povrch dutiny perikard.
Lamina visceralis – vnitřní list, který je srostlý s povrchem srdce a tvoří lesklý
(serosní) povrch srdeční stěny.
Lipidy - jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu.
Lipoprotein - vzniká, když se cholesterol naváže na bílkovinu.
Makrofágy -- jsou buňky imunitní soustavy, které vznikají z monocytů vcestováním do
tkání.
Margo obtusus - levý okraj srdce, který má oblý okraj.
Morfologie - biologická disciplína zabývající se vnější stavbou organismů.
Multidetektorové CT - jsou prováděná základní diagnostická vyšetření celého těla.
Perfuze - průtok krve tkání, orgánem.
Perkutánní transluminární angioplastika- invazivní terapeutická metoda.
Embolie - vmetení, zaklínění vmetku (embolu) v cévách.
Ramus circumflexus - označení větve.
Ramus interventricularis anterior - jedna ze dvou hlavních větví arteria coronaria
sinistra.
Rekanalizace - obnovení průchodnosti tepny po jejím předchozím uzávěru.
Renálních – ledvinových.
Revaskularizace - obnovení cévního zásobení.
Ruptura – trhlina.
Samo-expandibilní – elastické.
Scintigrafie - je diagnostická metoda používaná v nukleární medicíně.
Sheath - zavaděč.
Sinister – levý.
Sinus coronarius - tlustý žilní kmen (splav) srdce ústící do pravé síně.
Sonografie - ultrazvukové vyšetření je neinvazivní moderní zobrazovací metoda.
Stenokardie – bolest na hrudi.
Stenóza – zúžení.
Implantace stentu – zavedení kovové výztuže.
Sulcus coronarius - brázda na srdci na rozhraní komor a síní.
Sulcus interventricularis – mezi komorová brázda, patrná na povrchu myokardu.
Systola – stažení srdeční svaloviny.
Truncus pulmonalis – plicní kmen.
Triacyglicerol - neutrální tuk lipid, tvořený třemi mastnými kyselinami a glycerolem
ester.
Trombus – krevní sraženina.
Tunica externa - je střední vrstva krevní a lymfatické stěny.
Vena saphena magna- velká skrytá žíla dolní končetiny.
Vena saphena parva – malá povrchová žíla dolní končetiny.
Venae cordis minimae - drobné žíly srdce, které ústí přímo do srdečních dutin, nejvíce
do pravé síně syn.
9
ÚVOD
Ateroskleróza, které se také někdy říká nemoc 20. století, se řadí
mezi nejvýznamnější zdravotní problémy západní civilizace. Přestože ateroskleróza
byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve, v moderní době
došlo k jejímu masivnímu nárůstu. Právě toto onemocnění je zejména ve vyspělých
zemích, jednou z nejčastějších příčin úmrtí a Česká republika v tomto směru není
žádnou výjimkou.
Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. Je to
dlouhodobý proces, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu.
Důsledkem tohoto zúžení je nedostatečné prokrvení orgánu, ke kterému daná céva míří.
Aterosklerotické postižení mozkových cév vede s přibývajícím věkem ke zhoršenému
prokrvení mozku. Nejcitlivěji a tedy i nejdříve zareagují paměťové buňky, které jsou na
hojném příjmu živin a kyslíku nejvíce závislé. Důsledkem je častější zapomínání –
„skleróza“. Toto onemocnění není však bohužel jediným důsledkem aterosklerózy.
Mnohem častěji jsou její následky daleko vážnější. Ateroskleróza totiž způsobuje
většinu srdečních i mozkových příhod.
Tato bakalářská práce se bude zabývat ošetřovatelským procesem u pacienta
postiženého aterosklerózou koronárních tepen. Práce bude rozdělena do dvou hlavních
částí – na teoretickou a praktickou část, přičemž jednotlivé části budou dále členěny
na kapitoly.
V úvodu teoretické části se bude práce zabývat stručným výkladem stavby a
zásobení cév. Tento výklad má za cíl především definovat pojmy, které budou dále
skloňovány v rámci celé práce. Následně bude pozornost zaměřena na patofyziologii a
další aspekty aterosklerózy koronárních tepen. V této kapitole bude práce zkoumat, jaké
jsou příčiny tohoto onemocnění a zda, případně do jaké míry, jsou tyto příčiny
ovlivnitelné. Práce se bude také věnovat příznakům této choroby. Bude hledat odpověď
na otázky: Jak se ateroskleróza projevuje a které jsou její nejčastější symptomy?
Pozornost bude zaměřena také na diagnostiku tohoto onemocnění.
10
V druhé části praktické se pak zaměřuje na ošetřovatelskou kazuistiku u
konkrétního hospitalizovaného pacienta, trpícího aterosklerózou koronárních tepen.
Tato kazuistika bude vycházet z ošetřovatelské anamnézy, u které bude
aplikován,,Model fungujícího zdraví “ dle Marjory Gordon.
Hlavním informačním zdrojem práce budou knižní zdroje.
11
1 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU
Aterosklerotické změny nejsou následkem civilizačních chorob, jak by se na první
pohled mohlo zdát. Pojem ateroskleróza a onemocnění srdce a cév, která jsou s ní
spojena, netrápí jen naši moderní civilizaci. Toto onemocnění má svou vlastní
zajímavou historií.
Archeologické objevy a výzkumy dokazují, že tyto choroby byly popsány již ve
starém Egyptě, kde se dochovaly záznamy o pozorování zhoršení pružnosti tepen při
studiích mumií egyptských faraónů. Záznamy pozorování změn na srdečních cévách,
které byly postiženy aterosklerózou, si vedl také Italský renesanční velikán Leonardo da
Vinci.
Dříve používaný pojem arterioskleróza, který byl poprvé použitý v 18. století, je
v dnešní době nahrazen pojmem ateroskleróza. Tento pojem zavedl Francouz Marchand
na počátku 19. století (ŠAFRÁNKOVÁ a kol., 2006).
12
2 CÉVNÍ ZÁSOBENÍ SRDCE
Srdeční stěna je vyživována dvěma věnčitými tepnami – arteria coronaria dextra
et sinistra, které vystupují ze vzestupné oblasti aorty za poloměsíčitými chlopněmi.
 Pravá - Arteria coronaria dextra, jde do pravého sulcus coronarius.
Postupuje dále přes brániční plochu srdce, kde vchází do sulcus
interventricularis posterior a končí v dolním žlábku. Poslední úsek arteria
coronaria dextra se nazývá arteria interventricularis posterior
(ELIŠKOVÁ a kol., 2006)
 Levá - Arteria coronaria sinistra odstupuje z levého aortálního sinusu.
Kmen tepny směřuje po levý oblouk plicního kmene a dále se člení na
dvě hlavní větve, které se nazývají Ramus interventricularis anterior
(RIA) a Ramus circumflexus (RC). Ramus interventricularis anterior
prostupuje předním interventriculárním žlábkem k apex cordis. Po úplné
délce žlábku přináší větve pro sousední úsek pravé komory, pro přední
stěnu levé komory a větve pro přední část mezikomorové přepážky.
Ramus circumflexus směřuje v sulcus coronarius sinister přes margo
obtusus na brániční plochu srdce a dokončuje před sulcus
interventricularis posterior. Přináší větve pro levou předsíň, marginální
tepnu pro margo obtusus a větve pro dolní plochu levé komory (ČIHÁK,
2004)
Srdeční žíly odvádějí odkysličenou krev a nemají ve svém průchodu chlopně.
Lze je rozdělit podle jejich ústí do tří skupin:
 sinus coronarius - nejdelší žilou měří 3-5cm a ústí do pravého atria.
 venae ventriculi dextri anteriores
 venae cordis minimae. (HUTCHINSON a kol., 2005)
13
3 PATOFYZIOLOGIE A DALŠÍ ASPEKTY
ATEROSKLERÓZY SRDCE
Ateroskleróza je progredující, chronické onemocnění, u kterého dochází
k rozvoji aterosklerotických plátů ve stěně cév. Jedná se o dlouhodobý proces, který
začíná již v dětství. Akceleruje ve středním věku a po celou dobu ho provází
komplikace v celém průběhu dospělosti až do stáří. Ateroskleróza je způsobená
nahromaděním lipidů, krevních buněk, vaziva, vápníku a sacharidů v tepnách
(CÍFKOVÁ a kol., 2012).
3.1 STUPNĚ ATEROSKLERÓZY
Rozlišujeme šest stupňů vývoje aterosklerózy.
 Typ I – izolované pěnové buňky: jsou zde přítomny skupiny makrofágů,
které obsahují v cytoplazmě kapénky lipidů, můžeme je nalézt
v koronárních artériích již v dětském věku.
 Typ II - tukové proužky: Jedná se o nahromadění pěnových buněk
obsahující intracelulární akumulované lipidy.
 Typ III – intermediární léze: Vyskytuje se zde malé množství
extracelulárně uložených lipidů, které pocházejí z odumřelých pěnových
buněk. Tyto lipidy obsahují větší množství volného cholesterolu,
mastných kyselin, sfingomyelinu, lysofosfatidylcholinu a triacyglicerolu
než typ II.
 Typ IV – aterom: Jde o rozvinuté III. stádium, při kterém dochází
k nahromadění extracelulárních lipidů s následným vznikem lipidového
jádra.
 Typ V – fibroaterom: Převažuje zde obsah pojivové tkáně a lipidové
jádro.
14
 Typ VI - komplikovaná léze: Dochází zde ke kalcifikaci a následné
ruptuře nebo exulceraci a krvácení do ateromu. Vznik trombu (ČEŠKA a
kol., 2012).
15
4 PŘÍČINY ATEROSKLERÓZY
Ateroskleróza není způsobena jedinou příčinou, ale celou řadou tzv. rizikových
faktorů. Individuálně u každého jedince záleží na tom, v jaké množství, síle a jak dlouho
rizikové faktory působí. Uplatňuje se obecný model, kde celkový výsledek záleží jednak
na komplexu vnějších vlivů, tak na genetickém základu jedince, na kterého vnější vlivy
působí (ŽÁK a kol., 2011).
Je třeba zdůraznit to, že rozvoj aterosklerózy je skutečně dlouhodobý proces,
trvající až desítky let. Záludnost tohoto onemocnění spočívá v tom, že velmi dlouho
zůstává bez příznaků. Pokud se objeví příznaky ve formě např. anginy pectoris či
infarktu myokardu objeví, je ateroskleróza již ve velmi pokročilém stádiu. Léčba potom
řeší aktuální problém (zprůchodnění ucpané koronární cévy). Zásadní původní problém,
tedy aterosklerotické postižení celého cévního řečiště zůstává, a dá se v takovém stádiu
ovlivňovat jen velmi málo.
Rizikové faktory dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné.
 Mezi ovlivnitelné, tedy léčitelné rizikové faktory patří kouření cigaret,
které zvyšuje vznik ICHS i úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění, ale
také arteriální hypertenze, která se dá ovlivnit účinnou léčbou, u které
dochází ke snížení rizika výskytu CMP. Další důležitý faktor je
hyperlipoproteinémie. považujeme za rizikové, jak zvýšení celkového a
LDL cholesterolu, tak snížený HDL cholesterol, hypertriglyceridémií i
změnu velikosti LDL častic. Následující ovlivnitelným faktorem muže být
diabetes mellitus 2. typu, zde hraje klíčovou úlohu porucha tukového
metabolismu (ŽÁK a kol., 2011).
Je třeba zmínit, že nízká fyzická aktivita, která vede k nadměrnému přibývání na
váze tedy obezitě, se podílí na rizikovém faktoru aterosklerózy a mnoha dalších
onemocnění.
 Mezi neovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy patří vyšší věk
pacienta. U mužského pohlaví je riziko aterosklerózy vyšší než u žen (do
16
menopauzy). Další neovlivnitelný faktor je rodinná anamnéza, kde se
vyskytují ischemické choroby srdeční v první linii.
K rozvoji onemocnění dále přispívají záněty a infekce, nadbytek vápníku
či nedostatek zinku, někteří odborníci vidí příčinu i v překyselení organizmu, či užívání
glukokortikoidů. Příčiny vzniku jsou také vrozené a získané genetické změny, toxické
vlivy zevního prostředí včetně farmakoterapie (ROSOLOVÁ a kol.,2013).
4.1 DRUHY ATEROSKLEROTICKÝCH PLÁTŮ
Aterosklerotické pláty dělíme na stabilní a nestabilní. Hlavní rozdíl je ve složení
a charakteru plátu.
 Stabilní aterosklerotický plát je charakterizovaný nízkým obsahem lipidů
a nemá sklon k následné ruptuře.
 Nestabilní aterosklerotický plát je naopak velmi bohatý na lipidy a velmi
často dochází k jeho ruptuře. Často dochází k následnému vzniku
trombózy, která se projevuje akutní cévní příhodou. Nestabilní pláty jsou
tedy z hlediska akutních komplikací, jako jsou infarkt myokardu, či
mozková příhoda nebezpečnější (ŠPINAR a kol., 2003).
17
5 PŘÍZNAKY ATEROSKLERÓZY SRDCE
Projevy aterosklerózy jsou závislé na tom, jaká část tepenného úseku, je
postižena. Platí ale, že čím větší úsek tepen je postižen aterosklerózou, tím horší je
i poškození zásobované tkáně (VESELKA, 2009).
Pokud jsou poškozeny koronární tepny, dochází ke vniku ischemické choroby
srdeční. Podle velikosti aterosklerotického plátu a rychlosti vzniku dělíme ischemickou
chorobu srdeční na akutní a chronickou.
Mezi akutní (nestabilní) formy řadíme:
 Akutní koronární syndrom – Mezi akutní koronární syndrom řadíme
infarkt myokardu (ložisková ischemická nekróza) a nestabilní anginu
pectoris (ischemická bolest bez vzniku nekrózy), (ROSOLOVÁ a kol.,
2013).
 Náhlou smrt – Jedná se o náhlou zástavu krevního oběhu. Nejčastější
příčinou bývá komorová tachykardie, fibrilace komor, nebo ruptura
srdce.
Mezi chronické (stabilní) formy řadíme:
 Stabilní anginu pectoris – Příčinou je nezvratné zúžení koronárních
tepen aterosklerotickým plátem nebo spazmy aterosklerotických tepen.
Nejčastěji vzniká při námaze.
 Variantní angina pectoris - Vzniká na základě spazmů koronárních
tepen poškozených aterosklerózou, ale i tepen bez aterosklerózy.
Nejčastěji vzniká v klidu v noci, ráno, nebo při nadměrném emočním
stresu.
Obecné příznaky:
 laboratorně abnormálně vysoké hodnoty cholesterolu a LDL lipoproteinu
18
 při zúžení koronárních tepen, vzniká angina pectoris projevující se
svíravou bolestí hrudníku
 při náhlém uzávěru koronárních tepen dochází k infarktu myokardu
 oslabení cévní stěny může vést ke vzniku aneurysmatu – výduť na
tepnách
 na aterosklerotickém plátu často vzniká krevní sraženina – trombóza až
embolie
19
6 DIAGNOSTICKÉ METODY
Na případný výskyt aterosklerózy může lékaře upozornit již rozbor anamnézy
pacienta a popis jeho obtíží.
V rodinné anamnéze zjišťujeme zejména u mladého a středního věku výskyt
ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, angíny pectoris nebo cévní mozkové
příhody.
V osobní anamnéze se ptáme na známé rizikové faktory jako je kouření cigaret,
hypertenze, diabetes melitus, hyperlipoproteinémie, nedostatek fyzické aktivity mnoho
dalších faktorů (PUCHMAYER a kol. 2003).
Skutečné postižení a jeho rozsah odhalí nejlépe zobrazovací metody. Mezi
nejpoužívanější patří ultrazvuk a angiografie. Koronární tepny ultrazvukem bohužel
vyšetřit nelze.
 K odhadu rizika aterosklerózy se používá i další vyšetření. K těmto
vyšetřením lze zařadit např. změření krevního tlaku, zjištění koncentrace
cholesterolu a hladina glykémie, zjištění procenta tělesného tuku a
vypočítání Body Mass Indexu (PUCHMAYER a kol. 2003).
6.1 NEINVAZIVNÍ DIAGNOSTICKÉ METODY
 Elektrokardiogram - při hodnocení EKG záznamu sledujeme, jestli je
rytmus pravidelný či nepravidelný a zda vlna P přechází v pravidelných
intervalech komplex QRS. Za normální sinusový rytmus považujeme,
rytmus pravidelný o frekvenci 60-90 za minutu.
 Zátěžové EKG vyšetření neboli ergometrie - Používá se u rizikových
pacientů s bolestí na hrudi neurčité etiologie (stenokardie). U
asymptomatických jedinců toto vyšetření nebývá indikováno.
SPECT - Pro přímé hodnocení vlivu koronární aterosklerózy na perfuzní
parametry myokardu nebo kontrolu funkčnosti revaskularizační terapie je
20
nejvíce užívanou metodou perfuzní scintigrafie. Metoda se provádí v
kombinaci klidového a zátěžového vyšetření. Přes současný technický
vývoj stále nelze rutinně provádět perfuzní vyšetření na CT. Také nejsou
běžně dostupné hybridní SPECT/CT přístroje umožňující provedení
perfuzního i morfologického vyšetření v jedné době. V současnosti je
využívána kombinace morfologického zobrazení pomocí CTA a perfuzní
scintigrafie v krátké době po sobě.
 CT angiografie koronárních tepen - Je v současnosti stále hlavní,
neinvazivní zobrazovací metodou pro morfologické zhodnocení stavu
koronární aterosklerózy. Při tomto vyšetření se intravenózně aplikuje
přímo do tepny jodová kontrastní látka, takže alergie na jód je
kontraindikací. Během aplikace se provádí rentgenové vyšetření
hrudníku pomocí multidetektorového CT. Toto vyšetření věnčitých tepen
nám zjistí kalciové skóre, které nám zjistí, zdali je v tepnách usazeno
kalcium a v jakém množství (VESELKA, 2009).
 Kontrastní duplexní sonografie - Je indikována ke zlepšení
diagnostické spolehlivosti u těžko rozpoznatelných tepen. Například u
těžce obézních pacientů.
 Trojrozměrná (3D) sonografie - umožňuje např. mnohem lepší
posouzení tvaru, rozsahu i aortálního aneurysmatu. Využíváme pro
dlouhodobé sledování sklerotických změn cévní stěny
 Počítačová tomografie CT - Slouží k zobrazení tepen, tvaru a velikosti
lumina a patologických změn stěny cévní. Je vhodná k zobrazení
aneuryzmat a direkcí hrudní a břišní aorty dále ke zjištění karotických
stenóz i postižení ledvinných a pánevních tepen
 Magnetická resonance (MR) - Slouží k posouzení velkých kmenových
cév. U Angiografie pomocí magnetické resonance je stejná indikace jako
u CT, ale je zde možnost znázornit periferní cévy (PUCHMAYER a kol.
2003).
21
6.1.1 INVAZIVNÍ DIAGNOSTICKÉ METODY
 Angiografie - kontrastní látka se aplikuje přímo do tepny a event. na její úseky
pod a nad ní, které chceme zobrazit.
 Koronarografie - se využívá při podezření na ischemickou chorobu srdeční. Při
které se pacientovi zavádí přes arteria femoralis a aortu zavedeme drobný dutý
vodící drát, kterým se lékař dostane až ke koronárním tepnám. Poté se drátem
vpraví kontrastní látka, která naplní koronární tepny. Ty se následně zobrazí na
rentgenovém přístroji. Výhodou tohoto vyšetření je, že v některých případech
lze zúženou tepnu ošetřit ihned – tzn. rozšířit buď pomocí nafouklého balonku,
nebo zavedením stentu (HOCH a kol., 2011).
 Selektivní koronarografie - slouží k posouzení morfologického nálezu, kde
určujeme stupeň zúžení věnčitých tepen. Je indikována při podezření na vážné
postižení věnčitých tepen a po transplantaci srdce.
 Angioskopie - tato metoda se běžně zatím nepoužívá, ale přesto má uplatnění po
invazivních intraluminálních výkonech, také pro vyhodnocení stádia
aterosklerózy v těchto případech je přesnější než angiografie (PUCHMAYER a
kol., 2003).
 Intravaskulární ultrazvuk -obecně lze intravaskulární ultrazvuk (IVUS)
charakterizovat jako metodu, která na rozdíl od angiografie umožňuje pohled
nejen do lumen cév, ale je schopna poskytnout i obraz příčného řezu stěnou
cévy. Zobrazuje jednotlivé vrstvy a jejich tloušťku, včetně možnosti
kvantitativního hodnocení. IVUS přináší informace o patologických změnách v
lumen tepny i v cévní stěně, jako jsou fibrotizace, kalcifikace, ukládání lipidů,
tvorba fibrózních či kalcifikovaných plátů. IVUS je také schopen diagnostikovat
intraluminální tromby.
 Laboratorní diagnostika, která by se měla sledovat obzvláště u rizikových
pacientů. Tyto hodnoty nelze použít u každého, avšak s vědomím individuálních
rozdílů lze určit:
22
 Hodnotu glykémie 6 < mmol/l
 Hodnotu celkového cholesterolu < 5 mmol/l
 Hodnotu LDL- cholesterolu < 3 mmol/l
 Hodnotu triglyceridů > 2 mmol/l
 Hodnotu HDL-cholesterolu > 1 mmol/l
 Hodnotu krevního tlaku pod 140/90 mm Hg
 Hodnotu BMI pod 25kg/m2
(VESELKA, 2009, s. 5)
23
7 TERAPIE ATEROSKLERÓZY
Ateroskleróze a jejímu vzniku můžeme předcházet prevencí. Její rozvoj lze
vhodnou léčbou výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Dosáhnout ústupu u
pokročilého stádia postižení tepen je však velmi obtížné. Aterosklerózu můžeme léčit
konzervativní, medikamentózní a invazivními léčbou.
Optimální možnosti léčby aterosklerózy je konzervativní léčba, která umožňuje
obranným mechanismům organismu přirozeně pracovat na zabránění nebo odstranění
nemoci. Pokud je však arteroskleróza v pokročilém stádiu, nebo existuje genetická
predispozice pro vysoký cholesterol, případně konzervativní léčba není účinná léčbě
dostačující, pak je zapotřebí léčbu kombinovat s aktivními léčebnými postupy. Každý
jedinec má jedinečný genetický základ a životní styl, a proto může reagovat odlišně na
konkrétní možnosti léčby. Je proto důležité pacienta monitorovat a optimálně mu léčbu
přizpůsobit (ROSOLOVÁ a kol., 2013).
7.1 PREVENCE VZNIKU ATEROSKLERÓZY
Prvním krokem je zdravý životní styl, při nadváze nebo obezitě je pak důležité
snížení hmotnosti, přičemž základem je dieta s výrazným omezením tuků, především
pak těch živočišných.
Dnes nejrozšířenějším způsobem posuzování přiměřenosti hmotnosti je
pomocí BMI (body mass index). Ten se počítá podle jednoduchého vzorce: BMI =
hmotnost [kg] / výška [m]2
. BMI dospělého člověka by se měl pohybovat v
rozmezí 18,5 – 25 (pro obě pohlaví). Snížení tělesné hmotnosti napomáhá i vykonávání
přiměřené tělesné aktivity, která mimo jiné zlepšuje krevní oběh.
Dalším krokem je výrazné snížení konzumace alkoholických nápojů a zanechání
kouření. U lidí trpících vysokým krevním tlakem, je dále nutné snížit i příjem soli
(ROSOLOVÁ a kol., 2013).
7.2 MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA
Jestliže výše popsaná opatření nestačí, na řadu přichází využití nejrůznějším
medikamentů. Různé medikamenty mohou zpomalit a někdy dokonce zvrátit projevy
24
aterosklerózy. Pacient však musí počítat s tím, že léčba je dlouhodobá a trvá většinou po
celý život. Mezi nejčastější skupiny léků patří: hypolipidemika, antiagregancia,
antikolaguancia, antihypertenziva, antidiabetika.
 Hypolipidemika - léky snižující hladinu cholesterolu v krvi (atorvastatin,
fluvastatin, lovastatin)
 Antiagregancia - léky zabraňující srážení krve a vzniku trombu (aspirinu,
anopyrinu, anopyrin protect)
 Antikoagulancia – léky na ředění krve (Warfarin, Clexane)
 Antihypertenziva - léky, které snižující zvýšený arteriání tlak
(betablokátory)
 Antidiabetika - Pacienti s diabetem jsou ohroženi vznikem aterosklerózy.
Proto ovlivnění vzniku a progrese aterosklerózy je velmi důležitým cílem
léčby. Léčebný postup závisí na typu diabetu mellitu (ČEŠKA a kol.,
2012).
7.3 INVAZIVNÍ LÉČBA
V pokročilých stadiích aterosklerózy se využívají k léčbě následující zákroky.
 (PTA) Perkutánní transluminální angioplastika - spočívá
v perkutánním zavedení katétru, na jehož konci je umístěn pod vyšším
tlakem kalibrovaný balonek, který se v místě zúžení či uzávěru cévy
nafoukne a tím vzniká dilatace. Roztažení balónku se rozšíří lumen cévy
a obnoví průtok krve. Patrně nejdůležitější je tzv. předilatování cévní
stěny, konkrétně medie a adventice tak, že zevní i vnitřní průměr se
trvale rozšíří. Na dilataci může navazovat implantace stentu. Perkutánní
transluminální angioplastika se využívá u tepen koronárních,
supraaortálních, renálních, u tepen dolních končetin, ale i u stenóz a
uzávěrů žil (PUCHMAYER a kol., 2003).
25
 Implantace stentu - Jde o kovové výztuže, které se v některých
případech zavádějí při PTA do cévní stěny za účelem zlepšení výsledku
PTA, většího rozšíření lumen cévy, či „přitisknutí“ vlajících listů intimy.
Stenty lze obecně rozdělit na balon - expandibilní (plastické) a samo –
expandibilní (elastické).
 Balon - expandibilní stenty - Plastické stenty jsou poměrně rigidní a
mají velkou expanzní sílu. Nedávají se do delších úseků a vinutých
tepen.
 Samo - expandibilní stenty - jsou připevněny na katétru a po uvolnění
se svou pružností samy roztahují a přilnou ke stěně cévy. Prakticky vždy
jsou pak ještě balónkovou dilatací vtištěny do stěny, a tak jsou lépe
fixovány. Elastické stenty jsou bud´ z chirurgické oceli, nebo z nitinolu.
Obecně se dá říci, že implantace řeší komplikace nebo nedostatečný výsledek
PTA, čímž zvyšují primární technickou úspěšnost výkonu a pravděpodobně i
dlouhodobou průchodnost dilatované cévy (PUCHMAYER a kol., 2003).
 Bypass - K vytvoření bypassu-přemostění se využívá nejčastěji vena
saphena magna nebo parva, která se vypreparuje z dolní končetiny
pacienta. Výkony na žilních bypassech jsou provázeny nižší úspěšností a
vyšším výskytem časných komplikací. Dlouhodobě lepší výsledky dává
použití arteria mammaria interna místo žíly. Pečlivě se vypreparuje - na
jednom konci se přeruší a na druhém se nechá připojená k podklíčkové
tepně. U mladistvých pacientů se používají následující arteriální štěpy,
nejlépe arteria radialis. Před vynětím chirurg provádí test, ve kterém se
přesvědčí, zdali je možné arterií odebrat. Našívání bypassů probíhá
v celkové anestezií buď na zastaveném srdci s použitím mimotělního
oběhu nebo na bijícím srdci.
26
8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ATEROSKLERÓZOU SRDCE
Pojem ošetřovatelský proces vznikl v 20. století a hned se ujal jako reálná
základna pro účinnou práci sestry. Jako první tento pojem použila sestra Hallová v roce
1955 v UFA, Jorgií od té doby byl ošetřovatelský proces byl popsán různým způsobem
více sestrami. Například Johnsonová v roce 1959 zavedla čtyř fázový ošetřovatelský
proces, či Orlandová roku 1961 zavedla třífázový ošetřovatelský proces. Roku 1965
Virginia Hendersonová prohlásila, že ošetřovatelský proces má obsahovat stejné fáze
jako vědecká metoda. Své legitimní postavení v praxi získal v roce 1973, kdy Sdružení
amerických sester (Anna) zveřejnila normy ošetřovatelské praxe a následně zavedl pět
vyhodnocení. (BOROŇOVÁ 2010)
Ošetřovatelský proces je systematická, racionální metoda plánování,
poskytování a dokumentování ošetřovatelské péče. Jeho cílem je zhodnotit pacientův
zdravotní stav, skutečné nebo potencionální problémy péče o zdraví, vytýčit plány na
posouzení potřeb a poskytnout konkrétní pečovatelské zásahy uspokojení těchto potřeb
(BOROŇOVÁ s. 66, 2010)
Pro zpracování našeho ošetřovatelského procesu jsme se rozhodli použít model
dle Marjory Gordon.
8.1 MARJOR GORDON: MODEL FUNKČNÍCH VZORCŮ
ZDRAVÍ
Tento model je výsledkem grantu, který v osmdesátých letech dvacátého století
financovala federální vláda USA.
Model je odvozený od vzájemného působení osoby a prostředí. Zdravotní stav
jedince je bio – psycho – sociální interakcí. Při kontaktu s pacientem sestra zhodnotí
funkční nebo dysfunkční vzorec prostředí. Tyto vzorce jsou součásti chování jedince
27
v daném čase a prezentují základní ošetřovatelské údaje v podobě subjektivní, či
objektivní.
Strukturu modelu tvoří dvanáct vzorců zdraví: vnímání zdraví – udržování
zdraví, výživa – metabolizmus, vyučování, aktivita – cvičení, spánek – odpočinek,
citlivost (vnímání) – poznávání, sebepojetí – sebeúcta, role – vztahy, reprodukce –
sexualita, stres, zátěžové situace – zvládání, tolerance, víra – životní hodnoty, jiné.
(PAVLÍKOVÁ, 2010)
8.2 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ATEROSKLERÓZOU SRDCE ZE DNE 26. – 27. 10. 2013
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PACIENTOVI
Jméno a příjmení: X. Y
Datum narození: XX. XX. 1962
Věk: 51 let
Pohlaví: muž
Adresa bydliště a telefon: okres Praha
Adresa příbuzných: X
Rodné číslo: XXXXXX/XXXX
Číslo pojišťovny: 111
Stání příslušnost: ČR
Datum přijetí: 20. 2. 2014
Typ přijetí: přivezen rychlou záchrannou službou – akutní příjem.
Oddělení: Interní oddělení - muži
28
Ošetřující lékař: MUDr. P. B.
Důvod přijetí udávaný pacientkou:
„Dnes v noci jsem se probudil bolestí na hrudi a nemohl jsem dýchat, Takové problémy
mám už delší dobu, ale nemyslel jsem si, že by to mohlo dojít až ta daleko, že bych
musel do nemocnice “.
Medicínská diagnóza hlavní:
Stenokardie a dušnost.
Medicínské diagnózy vedlejší:
Arteriální hypertenze.
Vitální funkce při přijetí:
TK: 150/100 mmHg
P: 110/ min
D: 28/ min
TT: 36, 5 °C
Stav vědomí: Při vědomí, orientován.
Výška: 180 cm
Hmotnost: 80 kg
BMI (Body Mass Index): 24 - normální váha
Pohyblivost: Vzhledem ke zdravotnímu stavu s dopomocí.
Krevní skupina: 0 Rh negativní.
29
Nynější onemocnění:
Pacient 51 let přivezen rychlou záchrannou službou pro občasné mírné bolesti na
hrudi, které se dnes večer zhoršily, zatím s těmito obtížemi u lékaře nebyl. Uvádí pocity
dušnosti při pohybu, a však nyní bolest přetrvává i v klidu a má tendenci se stupňovat.
Pacient se léčí pro arteriální hypertenzi, která se kompenzuje medikamenty Enap a
Vasokardin per os. Pacient se cítí unavený a vystrašený.
Informační zdroje:
Chorobopis, ošetřovatelská dokumentace, pacient, zdravotnický personál.
ANAMNÉZA
RODINNÁ ANAMNÉZA
Matka: 83let, aneurysma aorty zjištěna v roce 2008.
Otec: zemřel v roce 2000 na CMP.
Sourozenci: bratr DM 2. typu zjištěn v roce 2012, sestra zdráva.
Děti: syn zdráv, dceři zjištěna v roce 2008 epilepsie.
OSOBNÍ ANAMNÉZA
Překonaná a chronická onemocnění: běžné dětské onemocnění, v dětství zápal plic.
Hospitalizace a operace: v dětství zápal plic.
Úrazy: 0
Transfúze: 0
Očkování: běžná očkování dle očkovacího průkazu.
30
LÉKOVÁ ANAMNÉZA
Název: Enap 5 mg.
Forma: perorální tablety.
Síla: 5 mg/tbl.
Dávkování: 1-0-1
Skupina: Antihypertenzivum
Název: Vasokardin
Forma: perorální tablety.
Síla: 25 mg
Dávkování: 1-0-0
Skupina: Antihypertenzivum
ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA
Léky: 0
Potravinové látky: 0
Chemické látky: 0
Jiné: Prach, roztoče.
ABÚZY
Alkohol: příležitostně.
Kouření: 10 cigaret/ denně.
Káva: 1-2/ den
Léky: 0
31
Jiné drogy: 0
UROLOGICKÁ ANAMNÉZA
Překonané urologické onemocnění: 0
Samovyšetření varlat: neprovádí.
Poslední návštěva urologa: nenavštěvuje.
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Stav: Ženatý
Bytové podmínky: Žije v rodinném domě se zahradou, kde pečuje s manželkou o svou
maminku.
Vztahy, role a interakce v rodině: Dcera se synem nás jednou týdně navštěvují.
Přátelský vztah.
Záliby: Zednictví, zahrádka, procházky se psem, sledování televizních pořadů,
křížovky, hudba.
Volnočasové aktivity: Volný čas věnuje své manželce nebo zahrádce.
PRACOVNÍ ANAMNÉZA
Vzdělání: Odborné učiliště, výuční list – zedník.
Pracovní zařazení: dříve stavbyvedoucí ve firmě, od 10. 2. 2014 nezaměstnaný.
Čas odchodu do důchodu, jakého: 0
Vztahy na pracovišti: byly velmi dobré, přátelské. V zaměstnání jsem byl spokojen.
Ekonomické podmínky: žije z podpory v nezaměstnanosti a z naspořených financí.
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
Religiózní praktiky: 0
32
9 ZHODNOCENÍ PACIENTA DLE MODELU MARJORY
GORDON ZE DNE 26. – 27. 10. 2013
1. VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ, SNAHA O UDRŽENÍ ZDRAVÍ
Pacient vnímá svůj zdravotní stav v současné době jako narušený. Psychicky je
v tuto chvíli rozrušený, má obavy z budoucnosti. Pro udržení zdraví chodí na
procházky se psem a věnuje se zahrádce. Nemoci za poslední rok 3 krát chřipka
v období zimy. Lékařské doporučení dodržuje občas. Při stanovených obtížích
nenavštívil praktického lékaře. Je si vědom, že jí nezdravé potraviny již od mládí.
V poslední době udává, že se jeho životospráva zlepšila.
 Použitá měřící technika: rozhovor s pacientem.
 Ošetřovatelský problém: psychické rozrušení.
2. VÝŽIVA, METABOLISMUS
Pacient ve stavu výživy zaregistroval změnu. Úbytek váhy za poslední měsíc 5
kilogramu. V tuto chvíli váži 80kg při výšce 180cm. Body mas index 24 – normální
váha. Tvrdí, že se mu chuť k jídlu nezměnil, že stále jí stejně, ale říká, že úbytek může
být ovlivněn stresem, který je způsoben nezaměstnaností. Způsob přijímání potravy je
per os, formu stravy má normální, poruchu polykání nemá. Stav chrupu je dobrý,
protézu nemá. Jeho typický denní příjem je snídaně, oběd, svačina, večeře. Doma dietní
omezení neměl, jedl vše. Má rád tučné potraviny udává bůček, hranolky a další.
V nemocnici dieta č. 7 - nízkocholesterolová. Pacient poučen sestrou a lékařem o
důležitosti správné výživy. V rámci výživy je soběstačný, nají se sám bez pomoci. Jeho
příjem tekutin za 24 hodin je 1,5 – 2l, denně ráno popíjí kávu. Rád pije džusy, které si
ředí trochou vodou. V průběhu hospitalizace má k dispozici čaj a rodina mu přináší
džusy a vody. Pocit sucha a defekty v ústech nemá. Kožní turgor je dobrý, sliznici jsou
růžové. Stav vlasů a nehtů je dobrý.
 Použitá měřící technika: BMI kalkulátor – 24 normální váha.
 Ošetřovatelský problém: 0
33
3. VYLUČOVÁNÍ
Pacient neudává problémy s močením. Změnu v poslední době nezaznamenal.
Vylučování moče doma sám. V nemocnici s pomocí sestřičky na toaletu. Moč je světle
žlutá bez zápachu a příměsi. Obtíže při močení jako je páleni, řezání, bolestivost nemá.
Stolice je nepravidelná bez makroskopických příměsí. Jednou 2x týdně užívá guttalax
preparát pro lepší vyprázdnění. Po výkonu pacientovi přinesena podložní mísa či
bažant. Obtíže během vyprazdňování nemá.
Odchody plynů jsou bez problému.
 Použitá měřící technika: 0
 Ošetřovatelský problém: problémy s vyprazdňováním stolice.
4. AKTIVITA, CVIČENÍ
Pacient nemá dostatečný pocit síly a životní energie. Pacient doma necvičí, ale
chodí pouze na procházky se psem. Faktory, které brání větší fyzické aktivitě je
dušnost, bolesti na hrudi a již zjištěné srdeční onemocnění Při chůzi tělo drží vzpřímeně.
Koordinace těla je v pořádku.
Doma chodil bez pomoci. Při přijetí do nemocnice klid na lůžku. Dochází s
dopomocí sestřičky na toaletu. Po zavedení sheatu musí pacient ležet na lužku, zákaz
vstávaní z lůžka, pacient má na dosah ruky signalizační zařízeni, kdyby potřeboval na
toaletu nutno zanést podložní mísu či bažanta. Po dobu 12 hodin pacient nevstává
z postele a dodržuje klid na lůžku.
 Použitá měřící technika: rozhovor, pozorování.
 Ošetřovatelský problém: potřeba s dopomoci na toaletu.
27. 10. 2010 Po zavedení sheatu nutno dodržovat 12 hodinový režim, kdy pacient nesmí
vstávat z lůžka.
34
5. SPÁNEK, ODPOČINEK
Pacient doma problémy se spánkem v noci se budil pro nepříjemné bolesti u
srdce. V nemocnici se budí 2-3krát za noc. Léky na spaní doma neužíval, v nemocnici
užívá před spánkem 1 tabletu neurolu. Cítí se nevyspalý, jako rušivý faktor udává
bolesti u srdce a dušnost.
 Použitá měřící technika: 0
 Ošetřovatelský problém: spánek porušený.
6. SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ
Pacient je při vědomí a je orientován, místem, časem i osobou. Odpovědi na otázky jsou
rozpačité z důvodů bolesti na hrudi. Na levé i pravé ucho slyší dobře, kompenzační
pomůcky nepotřebuje. Při čtení novin používá brýle na čtení. Řeč je plynulá.
 Použitá měřící technika: 0
 Ošetřovatelský problém: porucha spánku
7. SEBEPOJETÍ, MEZILIDSKÉ VZTAHY
Pacient tvrdí, že je v poslední době bez nálady, jeví se jako pesimista. Důvěřuje si
méně, talentově se neprojevuje, zručnost se projevila při nalévání pití. Při bolestech má
pocity strachu z budoucnosti. Má úzkost při bolesti z neznalosti onemocnění. Hněv a
zlost neprojevuje, smutek necítí. Pacient je částečně spokojený se svým vzhledem. Je
často nervózní při stresových situacích. Bývá nervózní před zátěžovou situaci jako je
vystupování před více lidmi. Na nervozitu mu pomáhá jídlo a hlavně čokoláda.
 Použitá měřící technika: pozorování, rozhovor.
 Ošetřovatelský problém: 0
35
8. PLNĚNÍ ROLÍ, MEZILIDSKÉ VZTAHY
Pacient je ženatý. Žije v rodinném domě s manželkou a jeho maminkou. Dcera a syn je
každý víkend navštěvují. Pacient se těší na malého vnoučka, který se brzy jeho dceři
narodí. Po dobu hospitalizace rodina navštěvuje pacienta. Jeho chování k lidem je
přátelské. Pracoval jako stavbyvedoucí, dnes již měsíc bez práce říká, že ho to trápí, cítí
se méně cenný. Způsob vyřešení rodinných problému je najít si práci.
 Použitá měřící technika: pozorování, rozhovor.
 Ošetřovatelský problém: cítí se méně cenný.
9. SEXUALITA, REPRODUKČNÍ SCHOPNOST
Pacient o tomto tématu odmítá mluvit.
 Použitá měřící technika: 0
 Ošetřovatelský problém: 0
10. STRESOVÉ ZÁTĚŽOVÉ SITUACE
Pacient v nemocnici prožívá často napětí vyvolané ztrátou zaměstnání a nemocí. Jeho
napětí a strach snižuje relaxace. Při řešení zátěžových situací nejvíce spoléhá na
manželku.
Pacient se cítí málo informovaný o svém stavu.
 Použitá měřící technika: rozhovor, pozorování.
 Ošetřovatelský problém: strach.
11. VÍRA, PŘESVĚDČENÍ
Pacient neuznává víru.
 Použitá měřící technika: 0
 Ošetřovatelský problém: 0
36
12. JINÉ
Růst a vývoj je u pacienta fyziologický.
 Použitá měřící technika: 0
 Ošetřovatelský problém: 0
37
10 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT
Ordinovaná vyšetření: FF (krevní tlak, pulz, dechová frekvence, tělesná teplota),
EKG, RTG S+P, Koronarografie, krevní laboratoř - krevní obraz, biochemie, koagulace
(INR, APTT).
Výsledky:
TK: 150/ 100 mmHg
P: 103-109´/ za minutu
D: 35´/ za minutu
TT: 36, 5°C
EKG: nález deprese úseku S-T.
RTG S +P: plíce dobře rozvinuté, bránice ve fyziologickém postavení, bez známek
městnání v malém krevním oběhu, bez známek tekutiny v pleurální dutině.
Koronarografie: 75% zúžené ramus interventrikularis anterior.
Výsledky krevního vyšetření:
Krevní obraz a koagulace v normě.
38
Biochemie
Hodnoty pacienta Fyziologické hodnoty
Kreatinin 99 μmol/l 44-97 μmol/l
ALT 100 μkat/l < 0,78 μkat/l
AST 0,95μkat/l < 0,72 μkat/l
Triacylglycer. 2 mmol/l 0,7-1,7 mmol/l
HDL 0,9 mmol/l > 1 mmol/l
LDL 5 mmol/l <3 mmol/l
KONZERVATIVNÍ LÉČBA
Dieta: 7
Výživa: Nízkocholesterolová
Pohybový režim: Při přijetí klid na lůžku s dopomocí sestry na toaletu.
27. 10. 2013 Po zavedení sheatu pacient upoután na lůžko po dobu 12
hodin.
Rehabilitace: Polohování na lůžku.
Medikamentózní léčba:
 PER OS:
Název: Anopyrin
Forma: perorální tablety
39
Síla: 100mg
Dávkování: 1-0-0
Název léku: Fraxiparine
Forma: Subkutánně
Síla: 0,4ml
Dávkování: 0-0-1
Skupina: Antikoagulancium
Název: Neurol
Forma: perorální tablety
Síla: 0,25mg
Dávkování: 1-1-1
Skupina: Anxiolytikum
Název: Diazepam
Forma: perorální tablety
Síla: 7,5mg
Dávkování: 1 krát (premedikace)
Skupina: Anxiolytikum
40
Název: Dithiaden
Forma: perorální tablety
Síla: 2 mg
Dávkování: 1 krát (premedikace)
Skupina: Antihistaminikum
 INTRAVENÓZNĚ:
Název: Nitrophol
Forma: intravenózně
Síla: 50mg/50ml, rychlost infuze 5ml/h.
Dávkování: kontinuální po dobu jednoho dne (do Koronarografie)
Skupina: Vazodilatancium
 INTRAMUSKULÁRNĚ:
Název: Dipidolor
Forma: Injekční roztok v ampulích
Síla: 2ml/5mg
Dávkování: Dle intenzity bolesti, po 6 hodinách dle ordinace lékaře.
Skupina: Opioidum
Chirurgická léčba: Dne 27. 10. 2013 bylo pacientovi provedeno PTCA v lokální
anestezii 2 stenty do ramus intraventrikularis anterior.
41
10.1 SITUAČNÍ ANALÝZA
Pacient přivezen v noci rychlou záchrannou službou dne 26. 10. 2013 na interní
oddělení FN Bulovka v Praze. Pacient dušný a udává bolest na hrudi. Po změření tlaku
zjištěna hypertenze 150/90. Tachykardie v rozmezí 103 – 110 za minutu. Dechová
frekvence 28-35dechů /minutu v průběhu převozu podáván kyslík polomaskou 8l/min.
Natočeno EKG zjištěna deprese úseku S-T. Po zavedení permanentního žilního katétru
ihned podání intravenózně Nitrophol kontinuálně 50mg/50ml, rychlost infuze 5ml/h.
27. 10. 2013 Přetrvávající stálé bolesti na hrudi, pacient je dušný. Aplikován
kyslík pomocí polomasky 8l/min, změřeny fyziologické funkce. Krevní tlak 140/80,
pulz 100´, 26 dechů /min. Dnes 27. 10. po klinickém vyšetření lékaře pacient odeslán
na koronarografii. Před zákrokem podána premedikace 7,5mg Diazepam a 2 mg
Dithiaden per os. Pacient společně se zdravotnickou dokumentací a lůžkem převezen
sestrou na katetrizační sál.
Při koronarografickém vyšetření zjištěna ateroskleróza koronárních tepen - 75%
zúžení ramus interventrikuaris anterior. Na sále provedeno PTCA, zavedeny 2 stenty do
ramus intraventrikulars anterior. Ponechán sheat po dobu 6 hodin.
Po zákroku pacient převezen zpět na standardní oddělení. Pacientovi i nadále
monitorovány fyziologické funkce (tlak 130/80, pulz 99´, 25 dechů /min, saturace
96%). Pacient napojen na 12 svodové EKG monitor. Kontrola místa vpichu každých
15minut po dobu 2 hodin dále pak po 30minutách, zdali místo nekrvácí a sledovat
prokrvení končetin.
Pacient leží ve vodorovné poloze s lehce zvýšenou horní polovinou těla
přibližně o 30 % pro zlepšení dýchání, pacient nesmí vstávat z lůžka po dobu 12 hodin,
dále nesmí krčit dolními končetinami a nesmí se otáčet na bok. Edukován o dodržování
léčebného režimu a pitného režimu (1,5-2litry v průběhu 2 hodin). Pacient má
signalizační zařízení v dosahu lůžka.
42
Sheath vyjímá lékař za asistence sestry za 6 hodin na základě klesnutí hladiny
APTT k normě. Po extrakci sheathu provádí lékař manuální kompresi místa vpichu po
dobu 25 minut s následnou kompresí, ponecháváme 12 hodin sáček s pískem. Pacient
edukován o terapeutickém režimu. Vzhledem upoutání pacienta na lůžko, pacienta
polohujeme a snažíme se předejít vzniku dekubitu. Pacient má strach, protože neví, jak
se bude jeho zdravotní stav vyvíjet.
Pacient si po dobu hospitalizace stěžuje na dušnost a nekvalitní spánek,
aplikován kyslík za pomoci polomasky. Monitorovány fyziologické funkce (krevní tlak
135/90, Puls 90´, saturace 96 %)
27. 10. Změřeny FF (krevní tlak 130/90, dechová frekvence 19/za minutu, 81‘
tepů /za minutu, saturace 96%). Místo vpichu klidné bez známek infekce. Pacient
nepociťuje bolest na hrudi. Propuštěn do domácího léčení. Poučen o správném životním
stylu, dietě, zanechání kouření nebo alespoň omezení a o dodržování užívání léků.
10.2 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ DLE
NANDA TAXONOMIE I (S POUŽITÍM KAPESNÍHO
PRŮVODCE) ZE DNE 26. -27. 10. 2013
Aktuální diagnózy
1. BOLEST AKUTNÍ z důvodů fyzikálního činitele projevující se bolestí na
hrudi, dušností, zvýšeným krevním tlakem.
2. DÝCHÁNÍ NEDOSTATEČNÉ z důvodu bolesti na hrudi projevující se
dušností.
3. STRACH Z DŮVODŮ ONEMOCNĚNÍ, projevující se zrychlením srdeční
frekvence.
4. SPÁNEK PORUŠENÝ z důvodu dušnosti, projevující se probouzením
během noci.
43
Potencionální diagnózy
1. INFEKCE, RIZIKO VZNIKU v souvislosti se zavedením permanentního
žilního katétru pro podanou infuzní terapii a sheat.
2. ZÁCPA, RIZIKO VZNIKU z důvodů aplikovaných farmakologických
léčiv nebo z nedostatku pohybu
AKTUÁLNÍ DIAGNÓZY
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA Č. 1: BOLEST AKUTNÍ z důvodů fyzikálního
činitele projevující bolesti na hrudi, dušností, zvýšeným krevním tlakem.
Cíl:
 Krátkodobý- Pacient udává zmírnění bolesti dle VAS-vizuální analogová stupnice
(0-žádná bolest – 10 nesnesitelná bolest), kdy pacientovi se bolest sníží (ze stupně 6
na stupeň 3) do 30 minut po podání analgetik.
 Dlouhodobý- Pacient netrpí bolestí do propuštění do domácího léčení.
Priorita: vysoká
Výsledná kritéria:
Pacient umí zhodnotit stupeň své bolesti dle VAS – vizuální analogová stupnice (0žádná
bolest – 10 nesnesitelná bolest) do 30minut.
Pacient zaujímá doporučenou úlevovou polohu do 30 minut.
Pacient verbalizuje bolest a potřebu užít analgetikum do 10 minut.
Pacient umí zhodnotit lokalizaci a šíření bolesti do 40 minut.
Pacient necítí bolest dokonce hospitalizace.
Pacient umí použít signalizační zařízení o 20 minut.
44
Plán intervencí:
1. Proveďte důkladné posouzení bolesti včetně lokalizace, charakteru, trvání, v
častosti, závažnosti (dle VAS 0-10 stupnice) a zhoršujících faktorů, průběžně, do 20
minut (všeobecná sestra).
1. Posuďte možné patofyziologické příčiny bolesti (angína pectoris) do 30 minut
(lékař, všeobecná sestra).
2. Posuďte vnímavost pacienta a jeho chování a fyziologickou odpověd´, průběžně
po dobu hospitalizace (všeobecná sestra).
3. Povšimni si změn v líčení bolesti a zamysli se nad nimi s ohledem na možné
zhoršování základního stavu nebo vývoje komplikací (arytmie, hypertenze,
dušnost) průběžně po dobu hospitalizace (všeobecná sestra, lékař).
4. Sleduj základní fyziologické parametry, které se obvykle při akutní bolesti
vykazují změny (krevní tlak, pulz, dech) pacienta, které při akutní bolesti
obvykle vykazují změny, průběžně po dobu hospitalizace (všeobecná sestra,
lékař).
Realizace ze dne: 26. 10. 2013
20:30 Posouzení intenzity bolesti dle VAS (dle VAS 0-10 stupnice), snížena bolest (ze
stupně 6 na stupeň 3) podány analgetika dle ordinace lékaře (všeobecná sestra).
20:40 Pacient edukován a chápe funkčnost signalizačního zařízení, přiloženo na dosah
ruky (všeobecná sestra).
21:00 Posouzeny neverbální projevy pacienta, zapsáno do ošetřovatelské dokumentace
(všeobecná sestra).
21:15 Pacient zaujal doporučenou polohu na zádech a odpočívá (sestra).
22:25 Vše zaznamenáno do ošetřovatelské dokumentace (všeobecná sestra, lékař).
Hodnocení:
Pacient aktivně spolupracuje se sestrou a aktivně vyhledává úlevou polohu a používá
dle potřeby kyslík, provádí dechové cvičení. Cíl splněn částečně nadále pokračovat
v intervencích 1, 4, 3, 5, 6.
45
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA Č. 2: DÝCHÁNÍ NEDOSTATEČNÉ z důvodu
bolesti na hrudi projevující se dušností.
Cíl:
 Krátkodobý – Pacient po podání kyslíku polomaskou dýchá lépe do 30 minut.
 Dlouhodobý – Pacient nemá problémy s dýcháním do konce hospitalizace.
Priorita: vysoká
Výsledný kritéria:
Pacient pociťuje zlepšení dechu po aplikaci zvlhčeného kyslíku polomaskou do 30
minut.
Pacient edukován a chápe nutnost dodržování terapeutického režimu po dobu
hospitalizace.
Pacient si umí zaujmout vyhovující polohu při dušnosti do 1 dne.
Intervence:
1. Změřte frekvenci a hloubku dýchaní a určete typ dýchání, průběžně (všeobecná
sestra).
2. Pomozte pacientovi s nalezením a udržováním pohodlné pozice – do 10 minut
(všeobecná sestra).
3. Podávejte kyslík v nejnižší koncentraci (všeobecná sestra).
4. Vraťte se k etiologii a možnostem nápravy životního stylu – průběžně (sestra,
lékař).
5. Naučte nemocného dýchacím cvikům dle indikace výdech se špulenými rty –
průběžně (všeobecná sestra, fyzioterapeut).
6. Dle potřeby naučte pacienta vědomé kontrole dýchání – průběžně (všeobecná
sestra, fyzioterapeut).
7. Zaznamenej vše průběžně do ošetřovatelské dokumentace (všeobecná sestra,
lékař).
Realizace 26. 10. 2014 :
46
8:00 Změřena frekvence dýchání D - 28/min., hloubka mělké dýchání, typ
hypoventilace (všeobecná sestra).
8:15 Zajištěna pohodlná pozice - fowlerova poloha (pacient v polosedě na lůžkuzádová
podpěra zvýšená), (všeobecná sestra).
8:20 Aplikován kyslík polomaskou průtok 8 l/ za min. (všeobecná sestra).
8:30 Pacient edukován o změně životního stylu.
9:00 Nácvik dýchání s pacientem (všeobecná sestra).
9:25 Klidný rozhovor s pacientem (všeobecná sestra, lékař).
9:50 Pacient informován o nutnosti změny životního stylu (omezení či úplné zamezení
kouření, dieta, pohyb), (všeobecná sestra, lékař).
11:00 Vše zaznamenáno do ošetřovatelské dokumentace (všeobecná sestra).
Hodnocení:
Cíl byl u pacienta splněn částečně, krátkodobé intervence splněny, v dlouhodobých
nadále pokračovat 1, 2, 3, 7.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA Č. 3: STRACH z důvodů onemocnění,
projevující se zrychlením srdeční frekvence.
Cíl:
 Krátkodobý - Pacient je informován o jeho nynějším zdravotním stavu do 1 dne.
 Dlouhodobý - Pacient nemá strach do konce hospitalizace.
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
47
Pacient edukován a chápe svůj momentální zdravotní stav do 1 hodiny (lékař,
všeobecná sestra).
Pacient nemá strach z budoucnosti do 1 dne (všeobecná sestra).
Pacient je po dobu hospitalizace klidný a vyrovnaný (všeobecná sestra).
Intervence:
1. Vyšetřete základní fyziologické parametry do 5 minut (všeobecná sestra).
2. Zkontrolujte užívání léků proti úzkosti a zdůrazněte nutnost jejich užívání přesně
dle předpisu, v průběhu hospitalizace (všeobecná sestra).
3. Povšimněte si stupně ochromení strachem v průběhu hospitalizace (všeobecná
sestra, lékař).
4. Naslouchej pacientovi a aktivně naslouchejte jeho obavám v průběhu
hospitalizace (všeobecná sestra, ošetřovatelka).
5. Dejte příležitost k otázkám a upřímně je zodpovězte v průběhu hospitalizace
(lékař, všeobecná sestra).
Realizace 27. 10. 2013 :
7:00 Vyšetřeny fyziologické parametry (krevní tlak 135/90, puls 90´, dechová frekvence
26´)
7:45 Podán per os Neurol na zklidnění dle ordinace lékaře (všeobecná sestra).
8:00 Posouzeno pacientovo jednání a stupeň ochromení (lékař, všeobecná sestra).
8:10 Vyslyšeny pacientovi obavy (lékař, všeobecná sestra).
10:00 Pacient a rodina informována a vysvětlen zdravotní stav (lékař, všeobecná
sestra).
10:30 Odpovězeno pacientovi a rodině na otázky (lékař, všeobecná sestra).
12:30 Kontrola emocionálního stavu pacienta, pacient klidný a vyrovnaný (všeobecná
sestra).
13:00 Podán per os Neurol dle ordinace lékaře (všeobecná sestra).
18:30 Podán per os Neurol dle ordinace lékaře (všeobecná sestra).
Hodnocení:
48
Cíl u pacienta splněn částečně. Krátkodobý cíl splněn u dlouhodobého cíle nadále
pokračovat ve stanovených intervencích 1, 2, 4, 5.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA Č. 4: SPÁNEK PORUŠENÝ z důvodu
dušnosti, projevující se probouzením během noci.
Cíl:
 Krátkodobý: Pacient udává snížení počtu probouzení během noci do 1dne.
 Dlouhodobý: Pacient nemá problémy se spánkem do konce hospitalizace.
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
Pacient ví, jak zlepšit prostředí ke spaní do 1dne.
Pacient zaujímá vhodnou polohu na spaní do 1 dne.
Pacient má upravené prostředí ke spánku po dobu hospitalizace.
Pacient se neprobouzí během noci do konce hospitalizace.
Intervence:
1. Zjistěte přítomnost faktorů, včetně stavů přispívajících k nespavosti, které ovlivňují
nespavost) v průběhu hospitalizace (všeobecná sestra).
2. Zhodnoťte večerní užívání kofeinu a alkoholických nápojů v průběhu hospitalizace
(všeobecná sestra).
3. Vyslechněte subjektivní stížnosti na kvalitu spánku v průběhu hospitalizace
(všeobecná sestra).
4. Edukujte pacienta o spánku v průběhu dne, který může ovlivnit usínání v noci v
průběhu hospitalizace (všeobecná sestra).
Realizace 27. 10. 2013
13:00 Zajištěny pozitivní faktory ovlivňující spánek (vyvětraná místnost, ustlaná postel,
nižší teplota, doba jídla a pití před spánkem, hodina usínání), (všeobecná sestra).
13:20 Zhodnoceno užívání kofeinových a alkoholických nápojů (všeobecná sestra).
49
13:50 Vyslechnuty pacientovi subjektivní stížnosti na kvalitu spánku (všeobecná
sestra).
13:55 Edukován pacient o nevhodnosti spánku během dne (všeobecná sestra).
18:30 Pacientovi podán Neurol (všeobecná sestra).
22:00 Pacient nerušeně spí při příchodu sestry na pokoj (všeobecná sestra).
Hodnocení:
Cíle krátkodobé byly splněny, pro splnění dlouhodobých cílu je nutno pokračovat ve
stanovených intervencích 3, 4.
POTENCIONÁLNÍ DIAGNÓZY
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA Č. 1: INFEKCE, RIZIKO VZNIKU v
souvislosti se zavedením permanentního žilního katétru a sheatu.
Cíl:
 Krátkodobý: Pacient naučen technikám zamezujícím vzniku infekce do 1 hodiny.
 Dlouhodobý: Pacientovi nevznikla infekce po dobu hospitalizace.
Priorita: střední
Intervence:
1. Všem poskytovatelům péče připomeňte, jak důležité řádné mytí rukou mezi
jednotlivými zákroky/pacienty. Je to prvořadá obrana proti nozokomiálním infekcím
a zkřížené kontaminaci, stále (všeobecná sestra, lékař).
2. Dodržuj asepticky postup a kontroluj v místo kanyly a sheatu v průběhu
hospitalizace (všeobecná sestra, lékař).
3. Sledujte/provádějte podávání léků a všímejte si odezvy pacienta, signalizující
účinnost léčby/ přítomnost vedlejších účinků (všeobecná sestra).
50
4. Kontroluj místo vpichu kanyly (zarudnutí, teplotu kůže, průchodnost žíly zdali
nedošlo k parenterálnímu podání nebo k ruptuře žíly) a kontrola po výkonu v oblasti
třísla v průběhu hospitalizace (všeobecná sestra).
5. Zhodnoťte a dokumentujte stav kůže v místech zavedení vodičů, povšimněte si
zarudnutí či sekrece (všeobecná sestra).
Realizace 27. 10. 2013:
8:00 Mytí rukou mezi jednotlivými zákroky a mezi pacienty (všeobecná sestra).
8:10 Aseptický postup při péči o permanentní žilní katetr a shaetu (všeobecná sestra)
Každých
15 minut po dobu 2 hodin, pak po 30 minutách po dalších dobu 4 hodin dále pak po 1
hodině (všeobecná sestra). Sledovat průběžně po dobu hospitalizace (všeobecná sestra).
8:20 Kontrola pacienta a místa vpichu je bez známek infekce (všeobecná sestra).
8:30 Zaznamenáno do ošetřovatelské dokumentace stav zavedené kanyly a stav kůže
v místě vpichu sheatu a tříslo po výkonu nekrvácí (všeobecná sestra).
Hodnocení:
Cíl krátkodobý a dlouhodobý byl splněn pacient nemá infekci.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA Č. 2: ZÁCPA, RIZIKO VZNIKU z důvodů
aplikovaných farmakologických léčiv nebo z nedostatku pohybu.
Cíl:
 Krátkodobý: Pacient edukován a chápe riziko vzniku zácpy do 30 minut.
 Dlouhodobý: Pacient nemá zácpu do doby hospitalizace.
Priorita: střední
Intervence:
1. Dbejte u pacienta dostatek soukromí při defekaci do konce hospitalizace (všeobecná
sestra).
51
2. Zdůrazněte přiměřený příjem tekutin včetně vody a džusů s obsahem dužiny,
doporučte pití teplých stimulujících nápojů ke zvlhčení/změkčení stolice do 1
hodiny (všeobecná sestra).
3. Proberte s pacientem obvyklý způsob vyprazdňování a používání projímadel
(všeobecná sestra)
4. Zjisti rizikové faktory (klid na lůžku) do 30 minut (všeobecná sestra).
5. Zajisti pacientovi dostatek vlákniny a příjmu tekutin po dobu hospitalizace
(všeobecná sestra, nutriční terapeut).
6. Zhodnoťte léky, které mohou defekaci ovlivnit do 1 hodiny (lékař, všeobecná
sestra).
7. Zaznamenej do ošetřovatelské dokumentace současný stav defekace, aby později
bylo možné srovnání v průběhu hospitalizace (všeobecná sestra).
Realizace 27. 10. 2013:
9:20 Zajištěn pacientovi dostatek soukromí při defekaci (všeobecná sestra).
9:30 Zdůrazněn příjem tekutin, doporučení teplých nápojů (všeobecná sestra).
11:00 Zajištěno pacientovi dostatek vlákniny (všeobecná sestra, nutriční terapeut).
11.10 Zjištěny rizikové faktory (klid na lůžku), (všeobecná sestra, nutriční terapeut).
11:35 Zhodnoceny léky, které mohou ovlivnit defekaci (lékař, všeobecná sestra).
11:40 Zaznamenáno do ošetřovatelské dokumentace stav defekace (všeobecná sestra).
Hodnocení:
Cíle splněny částečně. Cíl krátkodobý splněn dále pokračovat v dlouhodobých
intervencích 1, 6.
52
11 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Všeobecná doporučení pro zdravotnický personál:
Personál by měl být dostatečně proškolen o zdravém životním stylu, aby mohl tyto
poznatky předávat svým pacientům, pro které jsou tyto informace důležité z hlediska
ovlivnitelných rizikových faktorů a změnu životního stylu. V bodech si shrneme, co
všechno by měl zdravotnický personál znát k edukaci pacienta:
 Zajistit dostatečnou informovanost pacienta a jeho rodiny o změně životního
stylu.
 Nutnost dodržení stanoveného terapeutického režimu.
Všeobecná doporučení pro pacienty a rodinu:
 Základem prevence je dodržování zdravého způsobu života.
 Předcházet vzniku aterosklerózy ovlivnitelnými riziky.
 Nutnost dodržovat stanovený terapeutický režim.
 Důležitost zdravé výživy a její vliv na aterosklerózu.
 Docházet na pravidelné vyšetření ke svému lékaři.
 Dodržovat terapeutickou léčbu (léky užívat dle ordinace lékaře).
 Ptát se na věci, které mu nejsou jasné.
 Pokud jste obézní objednat se do dietologické poradny, která Vám poradí, jak
snížit váhu, ale důležité je aby byla informována o vašem onemocnění, podle
toho sestaví s Vámi plán stravy , který pozitivně sníží váš cholesterol.
 Upravit si životní styl, tak aby došlo k výsledkům
 Nezbytná úprava jídelníčku v kuchyni - vyměňte živočišné tuky za rostlinné.
53
 Jídelníček se snažte co nejvíce upravit zdravému stravování (jezte raději
celozrnné pečivo než bílé, dostatek zeleniny a ovoce, vlákniny).
 Důležité je nekouřit nebo, alespoň tento zlozvyk co nejvíce omezit.
 Jestliže trpíte nadváhou, snižte ji pomocí diety (kterou vám zvolí nutriční
terapeut) a pomocí pravidelného cvičení (vhodná jízda na kole, plavání nebo
alespoň svižná procházka 4x týdně po dobu 20 minut).
 Jestliže trpíte cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, je důležité, abyste na
tyto choroby byli správně léčeni (pod vedením lékaře) a tuto léčbu dodržovali.
Tato onemocnění totiž průběh aterosklerózy mnohdy zhoršují a urychlují proces.
 Redukujte stres tím, že si vše naplánujte dopředu a vykonávejte s předstihem.
 Dodržujte dle doporučení lékaře nizkocholesterolovou dietu číslo 7.
54
12 CELKOVÉ HODNOCENÍ
Pacient byl přijat pro stenokardií a dušnost. Pro přetrvávající bolesti odeslán na
koronarografií, kde bylo zjištěno 75% zúžení RIA. Na sále provedeno PTCA, zavedeny
2 stenty do RIA a ponechán sheat. Sheat za 6 hodin vyjmut lékařem za asistence sestry.
Po implantaci stentu je pacient stabilizován.
Po dobu hospitalizace si pacient stěžuje na bolesti na hrudi a bolest v oblasti
místa vpichu třísla (VAS 6 stupeň číslo 3). Podány analgetika dle ordinace lékaře, bolest
snížena na stupeň číslo 3 (dle VAS). Cíl byl splněn částečně krátkodobé intervence
splněny v dlouhodobých intervencích nadále pokračovat 1, 3, 5.
Pacient je po dobu hospitalizace dušný při potížích podán kyslík přes
polomasku, pacient pociťuje zlepšení. Změřena frekvence dýchání, hloubka a typ
dýchání. Při dušnosti pacient využívá doporučenou polohu. Pacient a rodina edukována
o zdravotním stavu a chápou omezení, které sebou přináší. Cíl byl splněn částečně,
krátkodobé intervence byly splněny, v dlouhodobých nadále pokračovat 1, 2, 4, 3, 7.
Pacient má zvýšenou srdeční frekvenci a má strach. Pacient je dostatečně
edukován chápe svůj momentální stav. Zkontrolováno užívání léků proti úzkosti a
zdůrazněna nutnost užívání přesně dle předpisu, podán neurol per os. Kontrola
emocionálního stavu pacienta, kontrola sestrou, pacient klidný a vyrovnaný. Cíl u
pacienta splněn částečně. Krátkodobý cíl splněn u dlouhodobého cíle nadále pokračovat
ve stanovených intervencích 1, 2, 4, 5.
Pacient si stěžuje na nedostatek spánku v průběhu noci. Byly zajištěny pozitivní
faktory, které ovlivňují spánek. Vyslechnuty subjektivní stížnosti na kvalitu spánku.
Podáván per os Neurol dle ordinace lékaře. Pacient chápe nutnost dodržování
terapeutického režimu a aktivně spolupracuje se zdravotnickým personálem. Cíle
krátkodobé byly splněny, pro splnění dlouhodobých cílů je nutno pokračovat ve
stanovených intervencích 3,4.
Okolí po zavedení permanentního žilního katétru a místo vpichu sheatu klidné
beze známek infekce, pravidelná kontrola každých 15 minut po dobu 2 hodin, pak po 30
55
minutách po dalších dobu 4 hodin dále pak po 1 hodině. Zaznamenáno do
ošetřovatelské dokumentace stav permanentního katétru a stav kůže v místě vpichu
sheatu a tříslo po výkonu nekrvácí. Cíl u pacienta splněn částečně, krátkodobý cíl
splněn, u dlouhodobého cíle nadále pokračovat ve stanovených intervencích 1, 2, 3, 4.
Pacient byl dostatečně edukován a chápe riziko vzniku zácpy. Podáván
přiměřený příjem tekutin. Cíle splněny částečně, cíl krátkodobý splněn dále pokračovat
v dlouhodobých intervencích 1, 6.
Krátkodobé cíle, které jsme si stanovily u aktuálních a potencionálních diagnóz,
byly splněny. Pro splnění dlouhodobých cílů nutné pokračovat ve stanovených
intervencích.
56
ZÁVĚR
Bakalářská práce popisuje pacienta, u kterého byla zjištěna vzniklá ateroskleróza
koronárních tepen. Téma ateroskleróza bylo vybráno proto, neboť se v současné době
často vyskytuje. V práci byla rozpracována patofyziologie tohoto onemocnění a
zdůrazněny jeho příčiny. Práce tak mimo jiné upozornila na to, jak je pro zdraví člověka
důležitý životní styl a poukázala na potřebu důkladné edukace.
Práce popisuje příznaky této choroby a nejčastější symptomy. Pozornost byla
také zaměřena na metody, kterými je možné onemocnění diagnostikovat. V neposlední
řadě byly popsány způsoby léčby, ať už medikamentózní či chirurgické.
Úvodní, teoretická část práce tak shrnula dosavadní poznatky lékařské vědy,
zabývající se aterosklerózou, přičemž čerpala především z předních českých pramenů.
Hlavní přínos této části tak spočívá v seznámení čtenáře s úskalími této choroby a
důležitosti její prevence.
Druhá praktická část práce byla zaměřena na ošetřovatelskou kazuistiku u
konkrétního hospitalizovaného pacienta, trpícího aterosklerózou koronárních tepen.
Provedená kazuistika vycházela z ošetřovatelské anamnézy, u které byl aplikován
,,Model fungujícího zdraví“ dle Marjory Gordon. Při zpracování podrobného
ošetřovatelského procesu, byly na základě získaných informací z anamnézy a
fyzikálního vyšetření pacienta stanoveny ošetřovatelské diagnózy. Celkem byly
sestaveny čtyři aktuální a dvě potencionální ošetřovatelské diagnózy dle kapesního
průvodce. U každé diagnózy byly rozpracovány krátkodobé a dlouhodobé cíle, kterých
jsme se snažili dosáhnout pomocí stanovených intervencí. Tyto intervence byly
následně modifikovány podle zdravotního stavu pacienta. Dle intervencí jsem
realizovala plán péče a následně jsem zhodnotila, zda–li cíle byly splněny. Cíle
krátkodobé, které jsme si stanovili, byly splněny u dlouhodobých cílů nutno nadále
pokračovat ve stanovených intervencích.
V další části práce jsme se věnovali doporučení pro personál, pacienta a rodinu,
kde jsme se zaměřili na prevenci změny životního stylu.
57
Poznatky, které práce přináší, mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče
u pacienta postiženého aterosklerózou koronárních tepen.
58
SEZNAM LITERATURY
BOROŇOVÁ, Jitka. Kapitoly v ošetřovatelství Plzeň: Mauera, 2010 s. 106, ISBN:
978-80-902876-4-8.
ČÉŠKA, Richard a kol. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií 4. rozšiř.
vyd. Praha: Triton 2012. ISBN: 978-80-7387-599-2.
ČIHÁK, Radomír, GRIM, Miloš. Anatomie 3. 2.vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN: 80-
247-1132-X.
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN: 978-80-
247-3240-4.
ELIŠKOVÁ, Miloslava a kol. Přehled anatomie I.vyd. Praha: Univerzita Karlova
2006. ISBN: 13-978-80-246-1216-4.
HOCH, Jiří a kol., Speciální chirurgie 3.rozšiř.vyd., Praha: Maxdorf 2011, ISBN:
978-80-7345-253-7 SBN 80-246-1216-X.
HUTCHINGSON, Matt, Ralph, HUTCHINGS, John, MALLATT, Elaine Nicpon
MARIEB. Lidské tělo: obrazový atlas latinsko-česko-anglický. Vyd. 1. Brno: CP
Books, c2005. ISBN: 80-251-0662-4.
JANÍKOVÁ, Eva., ZELENÍKOVÁ, Renáta., 2013. Ošetřovatelská péče v chirurgii
pro bakalářské a magisterské studium. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 256 s.
ISBN 978-80-247-4412-4.
KRAJÍČEK, Milan, PEREGRIN Jan. H. a kol. Chirurgická a intervenční léčba
cévních onemocnění 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007 s.65, ISBN 978-80-247-
0607-8.
MARILYNN E. DOENGES a kol. Kapesní průvodce zdravotní sestry 2. přeprac.
vyd. Praha: Grada 2001. ISBN: 80-247-0242-8.
59
NĚMCOVÁ, Jitka a kol. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci, Plzeň: Mauera, 2013, s. 106,
ISBN: 978-80-902876-9-3.
PAVLÍKOVÁ, Slavomíra. Modely ošetřovatelství v kostce 1. vyd. Praha: Grada
2006. ISBN: 978-80-247-1211-6.
PUCHMAYER, Vladimír a kol. Praktická angiologie 2. přeprac. Praha: Triton
2003. ISBN: 80-7254-440-3.
SLEZÁKOVÁ, Lenka, a kol. Ošetřovatelství v chirurgii II. 1. vyd. Praha: Grada,
2010. ISBN: 978-80-247-3130-8.
ŠAFRÁNKOVÁ, Alena, NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství 1. vyd. Praha: Grada
2006. ISBN: 978-80-247-1148-5.
ŠPINAR, Jindřich., VÍTKOVEC Jiří a kol. Ischemická choroba srdeční 1. vyd.
Praha: Grada 2003. ISBN: 80-247-0500-1.
ŠTEJFA, Miloš a spol. Kardiologie 3.přeprac. a doplň. vyd. Praha: Grada 2007.
ISBN: 978-80-247-1985-4.
ŠTEINER, Ivo. Kardiopatologie pro patology i kardiology 1. vyd. Praha: Galén
2010, ISBN: 978-80-7262-672-4.
ROSOLOVÁ, Hana a kol. Preventivní kardiologie v kostce 1.vyd. Praha: Univerzita
Karlova 2013. ISBN: 978-80-904899-5-0.
VESELKA, Josef, Ischemická choroba srdeční 1.vyd.Brno: Fakta medica 2009, s. 5
.ISBN: 978-80-904260-4-7.
VOKURKA, Martin, Jan, HUGO. Velký lékařský slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha:
Maxdorf, 2004. ISBN: 80-7345-037-2.
ŽÁK, Aleš a kol. Ateroskleróza Nové pohledy 1. vyd. Praha: Grada 2011. ISBN:
978-80-247-3052-3.
60
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Ischemick%C3%A1_choroba_srde%C4%8Dn
%C3%AD
http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/angina-pectoris/
61
PŘÍLOHY
Příloha A – Aterosklerotický postižená tepna……………………………………..…...I
Příloha B – Aterosklerotické zúžení tepny při Angíně pectoris ......................... … .… II
Příloha C – Čestné prohlášení…………………………………………………………III
I
Příloha A – Aterosklerotický postižená tepna
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Ischemick%C3%A1_choroba_srde%C4%8Dn%C
3%AD
II
Příloha B - Aterosklerotické zúžení tepny při Angíně pectoris
http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/angina-pectoris/
III
Příloha C – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování
bakalářské práce
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem Ošetřovatelský proces u pacienta s aterosklerózou srdce v rámci
studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s.,
Duškova 7.
V Praze dne 30. 3. 2014
………………………………