VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 ZNALOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI BAZÁLNÍ STIMULACE Bakalářská práce MARKÉTA PLACHÁ, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová Praha 2014 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 20. 3. 2014 …………………….. PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Ivaně Jahodové za vedení bakalářské práce, za čas, který mi věnovala a velké díky jí patří za poskytnuté cenné rady. Rovněž bych také chtěla poděkovat své rodině a příteli, kteří mě po celou dobu studia podporovali. A samozřejmě také děkuji všem respondentům za jejich spolupráci. ABSTRAKT PLACHÁ, Markéta. Znalosti zdravotnických pracovníků v oblasti bazální stimulace. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová. Praha. 2014. 63 str. Tématem naší bakalářské práce jsou Znalosti zdravotnických pracovníků v oblasti bazální stimulace. Je zaměřena na zjištění informovanosti zdravotnických pracovníků o konceptu bazální stimulace. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce charakterizuje historii konceptu, jeho současnou situaci, využití a popisuje jednotlivé prvky konceptu, působící na všechny pacientovy smysly. Praktická část práce zobrazuje výsledky vlastního průzkumného šetření. Pro sběr dat jsme zvolili metodu dotazníku. Ten byl rozdán na různá oddělení nemocnice Kyjov. Na základě výsledků tohoto dotazníku byla vypracována podrobná analýza všech dvaceti otázek, které dotazník obsahoval. Cílem práce bylo získat určitý náhled, zda jsou zdravotničtí pracovníci informováni o konceptu bazální stimulace, zda ovládají jednotlivé prvky konceptu a jestli absolvovali kurz bazální stimulace, který pořádá Institut bazální stimulace v Ostravě. Výsledky průzkumného šetření ukázaly, že zdravotníci mají základní znalosti v oblasti bazální stimulace, ovládají jednotlivé prvky konceptu a ví, jaké pomůcky se k jednotlivým speciálním prvkům používají. Kurz bazální stimulace absolvovalo minimum respondentů a poprvé pojem bazální stimulace slyšeli zdravotničtí pracovníci až v zaměstnání. Klíčová slova Bazální stimulace. Institut bazální stimulace. Koncept. Prvky konceptu. ABSTRACT PLACHÁ, Markéta. Medical Staff's Knowledge about Basal Stimulation. Medical college. Degree: Bachelor ( Bc.). Supervisor: PhDr. Ivana Jahodová. Prague. 2014. 63pages. The topic of the bachelor’s thesis is Medical Staff's Knowledge about Basal Stimulation. The purpose of the thesis is to find out the awareness of health-care professionals about the concept of basal stimulation. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part describes the history of basal stimulation, the current trends of basal stimulation methods and also describes various elements of basal stimulation affecting all senses of the patients. The practical part introduces the results of a survey. Data collection was chosen for the survey by means of using a method of questionnaire. The questionnaire was handed out to various departments of the hospital in Kyjov. The questionnaire contained 20 questions and the results of the survey were analysed in detail. The purpose was to get certain information whether the health-care staff is informed about the concept of basal stimulation, whether the staff is able to perform the acts of basal stimulation and whether they have attended the course which is organized by the Basal Stimulation Institute in Ostrava. Key words Basal stimulation. Basal stimulation Institute. Concept. Concept elements. OBSAH SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ÚVOD.......................................................................................... 11 1 BAZÁLNÍ STIMULACE .................................................... 12 1.1 DEFINICE BAZÁLNÍ STIMULACE ..............................12 1.2 CÍL A UPLATNĚNÍ KONCEPTU...................................12 1.3 TEORETICKÉ VÝCHODISKO KONCEPTU ...............13 1.4 BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSTVÍ.......13 2 HISTORIE KONCEPTU .................................................... 14 2.1 AUTOŘI KONCEPTU......................................................14 2.2 PŮVOD KONCEPTU........................................................14 2.3 SOUČASNÁ SITUACE.....................................................15 3 VNÍMÁNÍ ............................................................................. 16 3.1 VNÍMÁNÍ A JEHO VÝVOJ.............................................16 3.2 STIMULACE VNÍMÁNÍ A JEJÍ VÝZNAM...................16 4 TECHNIKY KONCEPTU .................................................. 17 4.1 AUTOBIOGRAFICKÁ ANAMNÉZA .............................17 5 PRVKY ZÁKLADNÍ STIMULACE.................................. 20 5.1 SOMATICKÁ STIMULACE............................................20 5.1.1 CELKOVÁ KOUPEL ZKLIDŇUJÍCÍ ........................................21 5.1.2 CELKOVÁ KOUPEL OSVĚŽUJÍCÍ ..........................................22 5.1.3 CELKOVÁ KOUPEL DLE BOBATHA......................................22 5.1.4 MASÁŽ STIMULUJÍCÍ DÝCHÁNÍ (MSD) ............................... 23 5.1.5 POLOHA MUMIE.........................................................................23 5.1.6 POLOHA HNÍZDO .......................................................................24 5.2 VESTIBULÁRNÍ STIMULACE ......................................25 5.3 VIBRAČNÍ STIMULACE ................................................25 6 PRVKY NÁSTAVBOVÉ STIMULACE ........................... 27 6.1 OPTICKÁ STIMULACE..................................................27 6.2 AUDITIVNÍ STIMULACE...............................................28 6.3 ORÁLNÍ STIMULACE.....................................................28 6.4 OLFAKTORICKÁ STIMULACE....................................29 6.5 TAKTILNĚ-HAPTICKÁ STIMULACE .........................29 7 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU ........................................... 31 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM .......................................................31 PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY ....................31 7.1 METODIKA PRŮZKUMU...............................................32 7.2 VÝBĚROVÝ SOUBOR.....................................................32 7.3 ČASOVÝ HARMONOGRAM..........................................33 7.4 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ................34 7.5 INTERPRETACE, ANALÝZA PRŮZKUMU.................54 8 DISKUZE.............................................................................. 58 ZÁVĚR........................................................................................ 61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................... 62 PŘÍLOHY SEZNAM TABULEK Tabulka1Pracujete jako...................................................................................................34 Tabulka 2 Kolik je Vám let............................................................................................. 35 Tabulka 3 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání...................................................................36 Tabulka 4 Na jakém oddělení pracujete .........................................................................37 Tabulka 5 Víte, co pojem bazální stimulace znamená....................................................38 Tabulka 6 Kde jste se poprvé s pojmem bazální stimulace setkal/a............................... 39 Tabulka 7 Definujte koncept bazální stimulace.............................................................. 40 Tabulka 8 Má podle Vašeho názoru práce s konceptem BS přínos pro pacienty...........41 Tabulka 9 Na kterém oddělení je nejvhodnější používat bazální stimulaci....................42 Tabulka 10 Pro které pacienty je bazální stimulace vhodná...........................................43 Tabulka 11 Používáte koncept BS na svém oddělení.....................................................44 Tabulka 12 Pokud jste zvolil/a u předchozí položky, že koncept BS nepoužíváte, vyberte z následujících možností, proč tomu tak je........................................................45 Tabulka 13 Absolvoval/a jste kurz o bazální stimulaci ..................................................46 Tabulka 14 Víte, co znamená pojem somatická stimulace.............................................47 Tabulka 15 Co je příklad auditivní stimulace.................................................................48 Tabulka 16 Předměty používané k taktilně-haptické stimulaci jsou ............................. 49 Tabulka 17 Víte, jaká jsou nejpoužívanější místa pro tzv. iniciální dotyk.....................50 Tabulka 18 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „hnízdo“.......................51 Tabulka 19 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „mumie“.......................52 Tabulka 20 Mají při BS na nemocného nějaký vliv členové jeho rodiny.......................53 SEZNAM GRAFŮ Graf 1Pracujete jako .......................................................................................................34 Graf 2 Kolik je Vám let ..................................................................................................35 Graf 3 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání.........................................................................36 Graf 4 Na jakém oddělení pracujete ...............................................................................37 Graf 5 Víte, co pojem bazální stimulace znamená ......................................................... 38 Graf 6 Kde jste se poprvé s pojmem bazální stimulace setkal/a.....................................39 Graf 7 Definujte koncept bazální stimulace ...................................................................40 Graf 8 Má podle Vašeho názoru práce s konceptem BS přínos pro pacienty ................41 Graf 9 Na kterém oddělení je nejvhodnější používat bazální stimulaci ......................... 42 Graf 10 Pro které pacienty je bazální stimulace vhodná.................................................43 Graf 11 Používáte koncept BS na svém oddělení........................................................... 44 Graf 12 Pokud jste zvolil/a u předchozí položky, že koncept BS nepoužíváte, vyberte z následujících možností, proč tomu tak je.....................................................................45 Graf 13 Absolvoval/a jste kurz o bazální stimulaci........................................................46 Graf 14 Víte, co znamená pojem somatická stimulace...................................................47 Graf 15 Co je příklad auditivní stimulace.......................................................................48 Graf 16 Předměty používané k taktilně-haptické stimulaci jsou ...................................49 Graf 17 Víte, jaká jsou nejpoužívanější místa pro tzv.: iniciální dotyk.......................... 50 Graf 18 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „hnízdo“............................. 51 Graf 19 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „mumie“ ............................ 52 Graf 20 Mají při BS na nemocného nějaký vliv členové jeho rodiny ........................... 53 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Autonomie – určitý stupeň nezávislosti (v rámci nadřazeného celku) Dendrit – krátký, bohatě větvený výběžek nervové buňky, který vede vzruchy k buňce Deprivace – dlouhodobý nedostatek tělesných a psychických potřeb Hemiplegie – úplné ochrnutí pravé nebo levé poloviny těla Hyperextenze – abnormálně zvýšený rozsah pohybu ve směru natažení (extenze) Lateralita – přednostní užívání jednoho z párových orgánů Neuron – nervová buňka, základní stavební a funkční jednotka nervového systému Muzikoterapie – léčba hudbou Paciniho tělísko – nachází se v kůži, důležitý mechanoreceptor Plasticita – schopnost látky trvale zachovat deformaci vyvolanou vnější silou Plegie – úplná neschopnost aktivního volného pohybu Senzibilita – zvýšená citlivost, vnímavost Senzomotorika – soubor procesů spojující oblast smyslovou a motorickou Vigilní kóma – hluboká porucha vědomí, při níž pacient působí dojmem, že se probral, má otevřené oči, které však nesledují okolí a jen bezcílně bloudí (VOKURKA et al.,2002) SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARO Anesteziologicko-resuscitační oddělení BS Bazální stimulace CMP Cévní mozková příhoda CNS Centrální nervová soustava ČR Česká republika EU Evropská unie JIP Jednotka intenzivní péče MSD Masáž stimulující dýchání MZ Ministerstvo zdravotnictví NCO-NZO Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů 11 ÚVOD V současnosti, kdy se stále zvyšuje počet pacientů v komatózních stavech, nebo jsou tito jinak tělesně či duševně postiženi a zvyšuje se počet dětí i dospělých, kteří následkem úrazu či jiného vrozeného onemocnění zůstávají odkázáni na celkovou ošetřovatelskou péči, je koncept bazální stimulace vítaným terapeutickým postupem. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit informovanost zdravotnických pracovníků o konceptu bazální stimulace. Práce byla rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část naší práce je zaměřena na objasnění pojmu bazální stimulace, kým a kde byl koncept bazální stimulace vytvořen a zaveden do praxe, jaké druhy stimulace obsahuje a jak a u jakého typu pacientů se jednotlivé prvky stimulace používají. Tato část je tvořena na základě studia literárních zdrojů, z nichž jsme čerpali, abychom se co nejlépe a nejpodrobněji seznámili s konceptem bazální stimulace. V empirické části jsme pomocí dotazníkových položek zjišťovali, zda tento koncept při výkonu svého povolání zdravotničtí pracovníci aplikují, jestli absolvovali kurz o bazální stimulaci, zda se orientují v jednotlivých prvcích konceptu bazální stimulace, na jakých nemocničních odděleních je bazální stimulace nejvíce používána a kde se s tímto pojmem poprvé zdravotníci setkali. Dle našeho názoru je míra informovanosti o této problematice nízká, a to z toho důvodu, že se koncept dostal v České republice do povědomí veřejnosti teprve v roce 2000. Přestože je v dnešní době bazální stimulace už hodně rozšířena, přijde nám, že počet zdravotníků, kteří aktivně aplikují a zavádí tento koncept do ošetřovatelské péče, je velmi nízký. Bakalářská práce bude sloužit jako informační zdroj pro všeobecné sestry a pro všechny, které problematika bazální stimulace zajímá a chtějí se o ní dozvědět více. 12 1 BAZÁLNÍ STIMULACE Princip bazální stimulace je jednou z možných cest k maximální autonomii lidské bytosti při těsném kontaktu s pomáhající osobou. Bazální stimulace dává možnost alespoň trochu poodhalit některá z tajemství lidského života, případně pomáhá některé z nedokonalostí napravit. 1.1 DEFINICE BAZÁLNÍ STIMULACE Bazální stimulace je vědecký, pedagogicko-ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci, kognitivní a pohybové schopnosti člověka. Díky smyslům a smyslovým orgánům, které vznikají a vyvíjejí se už v embryonální fázi a mají tak nenahraditelný význam od narození až do smrti, může člověk vnímat sám sebe a okolní svět a díky tomu se může pohybovat a komunikovat. To znamená, že vnímání umožňuje pohyb a naopak komunikace je umožněna pohybem i vnímáním. Z toho plyne, že všechny složky se navzájem ovlivňují (BIENSTEIN et al., 2003). 1.2 CÍL A UPLATNĚNÍ KONCEPTU Cílem konceptu je pochopit potřeby pacienta, porozumět jeho stylu komunikace a na základě toho mu poskytnout prostor pro orientaci, jistotu a pro další rozvoj jeho osobnosti. K tomu je uzpůsobena ošetřovatelská péče a pedagogická praxe, jež podporují zachované schopnosti pacienta, které je potřeba dále rozvíjet, aby u postižených docházelo k podpoře rozvoje vlastní identity, umožnění navázání komunikace se svým okolím, zvládnutí orientace v prostoru a čase a zlepšení jednotlivých funkcí organismu. Koncept se uplatňuje především v péči o postižené děti, ať už se jedná o postižení mentální, tělesné nebo kombinované. Dále se koncept užívá pro pacienty v komatózních stavech z jakýchkoli příčin nebo pro pacienty dlouhodobě upoutané na lůžko. Je také určen pro pacienty neklidné, dezorientované a pro ty pacienty, kteří jsou hospitalizovaní v intenzivní péči (JIP,ARO aj.). Nemalý význam má také pro geriatrické pacienty (FRIEDLOVÁ, 2003). 13 1.3 TEORETICKÉ VÝCHODISKO KONCEPTU Základním principem konceptu je dle Friedlové zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulací vnímání vlastního organismu mu umožnit posléze vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Každý člověk má geneticky naprogramovaný určitý vývoj, který je ovšem možno vhodným způsobem podpořit. Výchozím bodem pro vývoj člověka je zkušenost se svým vlastním tělem. Od ní se odvíjejí tyto ostatní roviny: motorika, kognice, komunikace, sociální zkušenost, emoce a vnímání. Teoretická základna pro koncept BS je založena na předpokladech neurofyziologického modelu vývoje, genetických prvcích vývojové psychologie, poznatcích z fyzioterapie a psychologie (FRIEDLOVÁ, 2009). 1.4 BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSTVÍ Bazální stimulace dává ošetřovatelství zcela jiný rozměr a chápe ošetřovatelské intervence jako ošetřovatelské nabídky. Na pacienta s poruchami vnímání, hybnosti či komunikace je nahlíženo jako na partnera se změnami vnímání, hybnosti a komunikace a nepracuje se s jeho deficity, nýbrž se zachovalými schopnostmi. Základní myšlenkou konceptu je holistický pohled na pacienta a úzké propojení pohybu, vnímání a komunikace. Pacient je vnímán jako bio-psycho-socio-spirituální celek, je na něho pohlíženo jako na partnera s vlastní historií. V každé životní situaci pacienta je potřebná kontinuální stimulace percepce, která umožňuje vznik nových dendritických spojení v mozku a novou neuronální organizaci v jeho určitých regionech. Nedostatečnou senzomotorickou stimulací dochází k senzomotorické deprivaci a následným sekundárním poškozením intelektu (INSTITUT Bazální stimulace, 2009). Individuální ošetřovatelská péče je péče orientovaná na skutečné potřeby klienta. Každá ošetřovatelská nabídka by měla být dobře promyšlená a zohledňovat podporu vnímání, pohybu a komunikace u klienta. Ošetřovatelská péče u pacienta se zaměřuje na pacientův denní rytmus a na jeho zaběhlé denní a noční rituály. Velký význam má také kontinuální a systematická dokumentace, která umožňuje vhodné plánování, koordinaci péče a signalizuje vysokou profesionalitu (FRIEDLOVÁ, 2009). 14 2 HISTORIE KONCEPTU V této kapitole se budeme zabývat původem konceptu, jeho autory a současnou situací v České republice v souvislosti s bazální stimulací. Na konci kapitoly je zmíněna i vyhláška MZ ČR o činnosti všeobecné sestry a zahrnutí bazální stimulace do ošetřovatelské péče. 2.1 AUTOŘI KONCEPTU Autorem konceptu je speciální pedagog Prof. dr. Andreas Fröhlich, který pracoval od roku 1970 v rehabilitačním centru Landstuhl v Německu s dětmi, které se narodily s těžkými kombinovanými somatickými a intelektovými změnami. Během svého pětiletého vědeckého projektu v rámci doktorandského studia vypracoval koncept bazální stimulace. Od 80. let 20. století spolupracuje s Christen Biestein, zdravotní sestrou, která zavedla koncept do ošetřovatelství. Bienstein aplikovala koncept do ošetřovatelské péče u pacientů ve vigilním kómatu a prokázala tím úspěšnost tohoto komunikačního a vývoj podporujícího konceptu také v oblasti ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně. Společně vyvinuli ošetřovatelský koncept na bázi konceptu bazální stimulace a vypracovali systém vzdělávání lektorů a průvodců praxí konceptem bazální stimulace (FRIEDLOVÁ, 2007). 2.2 PŮVOD KONCEPTU Prof. dr. Andreas Fröhlich začal na počátku sedmdesátých let minulého století v rehabilitačním centru Westpaflz/Landstuhl rozvíjet koncept podporující rozvoj schopností u dětí s těžkými změnami v oblasti tělesné i duševní. Převážně se zabýval podporou senzomotorické komunikace. U dětí s velmi těžkými změnami vnímání nebylo možno navázat komunikaci verbální, protože jejich možnosti v této oblasti byly velmi omezené, či skoro žádné. Prof. Fröhlich navázal velmi úspěšně s těmito dětmi komunikaci na bázi somatické, vestibulární a vibrační. Předpokladem pro vypracování konceptu BS bylo tvrzení, že i tyto děti jsou vzdělavatelné, a to alespoň v oblasti vnímání vlastního těla či nácviků různých pohybových vzorců sebeobsluhy. Po prostudování a vyhodnocení vědeckých studií z oblasti prenatální vývojové psychologie byl přesvědčen, že mu tyto elementární vrozené schopnosti každého lidského organismu poskytují dostatek pracovního materiálu v oblasti vnímání a komunikace. Dosažené 15 výsledky a rozvoj schopností u těchto dětí byly nejen plody jeho práce, ale i stimulem pro mnoho odborníků z oblasti medicíny, aby se začali jeho konceptem zabývat a podpořili jej svými vědeckými studiemi. Tak se stal koncept uznávaným pedagogickoošetřovatelským konceptem, který se neustále rozvíjí (FRIEDLOVÁ, 2007). 2.3 SOUČASNÁ SITUACE Bazální stimulace patří v zemích Evropské unie k uznávaným a aplikovaným konceptům v oblasti speciální pedagogiky i v ošetřovatelství. (FRIEDLOVÁ, 2007, str. 14) Pro lidi se změnami v oblasti vnímání, hybnosti a komunikace, zkrátka pro většinu pacientů v ústavní péči, obyvatel domovů důchodců a jiných zařízení, je tento koncept již zcela neodmyslitelnou součástí jejich života. Koncept bazální stimulace má za sebou fáze dokazování a přesvědčování, které probíhaly v 70.a80.letech minulého století. V dnešní době se počet zdravotnického personálu, který s konceptem pracuje, neustále rozšiřuje. V zahraničí je koncept integrován do osnov výuky ošetřovatelství na zdravotních školách, v klinické praxi se s ním pracuje na většině oddělení. Česká zdravotnická veřejnost byla poprvé informována o konceptu v roce 2000 prostřednictvím publikace Sestra. První základní kurz bazální stimulace v České republice byl lektorován v roce 2003 na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Certifikované kurzy jsou akreditovány MZ ČR a počet absolventů kurzů činí téměř 12 000 osob (FRIEDLOVÁ, 2013). V roce 2005 byl založen ve FrýdkuMístku INSTITUT Bazální stimulace a ještě v listopadu téhož roku proběhla historicky 1. národní konference. V ČR je v této oblasti odbornicí PhDr. Karolína Friedlová, která je autorkou knih a skript o bazální stimulaci. INSTITUT bazální stimulace poskytuje vzdělávání pro NCO a NZO v Brně. Absolventi kurzu bazální stimulace obdrží zahraniční certifikát platný v celé EU (FRIEDLOVÁ, 2007). V České republice je koncept zohledněn ve Vyhlášce MZ ČR o stanovení činnosti náplně všeobecné sestry ve Sbírce zákonů č.424/2004, § 4, odstavec h. Je zde uvedeno, že provádění bazální stimulace je přímo v popisu práce všeobecné sestry (MZČR, 2010). 16 3 VNÍMÁNÍ Vnímání (též percepce) je psychický proces, kterým poznáváme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány (ČECHOVÁ et al., 2001,str.65). 3.1 VNÍMÁNÍ A JEHO VÝVOJ Základními prvky konceptu jsou podle profesora komunikace, pohyb a hlavně vnímání. Nejranější formy komunikace ještě v prenatálním období mezi matkou a dítětem jsou komunikace somatická, vestibulární a vibrační. Tyto tři druhy vnímání vytvářejí primárně u člověka pocit jistoty. Somatické vnímání je zprostředkováno největším percepčním orgánem, a to je kůže. Vestibulární aparát má schopnost určit polohu v prostoru a uvědomit si pohyb. Vibrační vnímání pomáhá člověku vnímat celým tělem přicházející hlasy, tóny a zvuky (FRÖHLICH, 1998). 3.2 STIMULACE VNÍMÁNÍ A JEJÍ VÝZNAM Aby člověk prokazatelně reagoval na somatické, vestibulární, vibrační, taktilněhaptické, chuťové, zrakové a sluchové vjemy, je nutný určitý stupeň vývoje stavby a funkce centrálního nervového systému. Schopnost uložit a uchovávat informace je jedním z projevů plasticity CNS. Plasticita je obecnou vlastností CNS a nejvýraznější je v časném období života (ROKYTA et al., 2009). Neurony mají potenciál plastických změn ve své genetické výbavě. V období vývoje je proto mozek schopen velmi rozsáhlých a anatomických změn. Vývoj mozku nezávisí pouze na biologicky daných skutečnostech a genetických informacích, ale podstatným faktorem je okolní prostředí organismu se svými stimuly. Pokud je okolní prostředí člověka z jakýchkoli důvodů málo podnětné, dochází k senzorické deprivaci. Pokud je zároveň přítomen i nedostatek pohybu, jedná se o deprivaci senzomotorickou (ROKYTA et al., 2009). Prof. A. Fröhlich popisuje v této souvislosti vznik sekundárních poškození intelektu na základě masivní podnětové a pohybové deprivace. Lidé nacházející se v kritických situacích (onemocnění, úraz, vrozené mentální či tělesné postižení) jsou omezeni ve svých pohybových schopnostech a aktivitách. Hospitalizace ještě umocňuje jejich pohybový a mentální deficit (FRÖHLICH, 1998). 17 4 TECHNIKY KONCEPTU Předpokladem kvalitní a účinné stimulace vnímání je získání podrobné autobiografické anamnézy, formulace reálných cílů, sestavení ošetřovatelského plánu a shromažďování reakcí pacienta na poskytované druhy stimulace. Techniky konceptu se člení na prvky základní a nástavbové stimulace. Prvky základní stimulace: - somatická stimulace, - vestibulární stimulace, - vibrační stimulace. Prvky nástavbové stimulace: - optická stimulace, - auditivní stimulace, - taktilně-haptická stimulace, - olfaktorická stimulace, - orální stimulace (INSTITUT Bazální stimulace, 2012). 4.1 AUTOBIOGRAFICKÁ ANAMNÉZA Pro aplikaci kvalitní ošetřovatelské péče u pacienta je velmi důležité si o pacientovi zjistit potřebné informace a údaje, které nám usnadní následnou péči, jež bude pacientovi věnována. Nejvhodnějším zdrojem těchto informací je klient sám, dále pak jeho rodina a nejbližší přátelé. Při sběru autobiografické anamnézy se ptáme na tyto pro nás důležité informace (KLIMČÍKOVÁ, 2008). DOTEK Dotek je velmi důležitý pro kohokoliv z nás, cítíme z něj jistotu a bezpečí. Od rodiny zjistíme, jaké dotyky pacient má nebo nemá rád a místo dotyku. Nejčastěji je to oblast horní končetiny a to ruka, paže, rameno. Mezi doteky řadíme například také hlazení, masírování, umývání, oblékání a hraní. SOCIÁLNÍ INFORMACE Zde zjišťujeme údaje o pacientově rodině, zaměstnání, vzdělání. Zjišťujeme, s kým dotyčný žije, jestli má přátele, se kterými se pravidelně stýká, a další informace týkající se jeho sociální situace (SZŠ PÍSEK, 2011). 18 SMYSLOVÉ INFORMACE Hodnocení jednotlivých smyslů klienta hraje také velmi důležitou roli. Je důležité se zeptat na jakékoli obtíže, kterými pacient trpí. Zrak Informace o pacientově zraku zjistíme pohledem, zda nás dotyčný pozoruje či nikoli. U klientů, kteří jsou v bezvědomí nebo kteří nereagují na naši přítomnost, je důležité se nechat informovat od klientova okolí a o jeho případných zrakových obtížích. Anamnestické otázky: Má pacient nějakou poruchu zraku? Nosí pacient brýle nebo kontaktní čočky? Používá nějaké léky aplikované do očí? Sleduje pacient často televizi? Jaké televizní pořady má rád? Sluch Pro dobrou komunikaci s klientem je důležité vědět, zda nás slyší a zda rozumí našim slovům. Anamnestické otázky: Má pacient nějakou poruchu sluchu? Používá pacient naslouchátko? Je třeba mluvit na pacienta hlasitěji? Poslouchá pacient rád hudbu? Jaký styl hudby má rád? Čich Vůně a různé pachy vyvolávají v každém z nás řadu vzpomínek. Anamnestické otázky: Má pacient nějaké poruchy čichu? Jaké jsou pacientovy oblíbené a naopak neoblíbené vůně? Má nějaký oblíbený parfém? Chuť Každý člověk je zvyklý na jiné stravovací návyky. Anamnestické otázky: Jak často se klient stravuje? Která jídla si pacient oblíbil a která rád naopak nemá? Kolik tekutin za den vypije? Trpí pacient nějakými stravovacími potížemi? DENNÍ RYTMUS V této oblasti zjišťujeme pacientův harmonogram dne. V kolik hodin ráno vstával, jestli snídal, zda měl koníčky, kterým se denně věnoval, ale zajímá nás například také informace, v kolik hodin se denně vracel domů ze zaměstnání případně ze školy. Podle takto sestaveného seznamu můžeme pacientovi rozepsat denní program i v místě, kde se právě nachází, ať už je to nemocnice nebo jiný ústav. Snažíme se co nejlépe pacientovi napodobit jeho domov (SZŠ PÍSEK, 2011). 19 PÉČE O SEBE SAMA Úroveň sebepéče u pacienta, který náhle onemocněl nebo který má nějaký druh onemocnění, rapidně klesá. Stupeň sebepéče klesá též s věkem, čím je člověk starší, tím se hůře o sebe dokáže postarat. Navrácení původní schopnosti sebepéče je často velmi obtížné a u pacientů s těžkým onemocněním či postižením to mnohdy ani nejde. Proto je zlepšení této schopnosti považováno za velký úspěch a hlavně posun v celém procesu léčby. BOLEST AJEJÍ VNÍMÁNÍ Každý pacient vnímá bolest rozdílně a také na ni rozdílně reaguje. Někdo bolestivost projeví například hlasovým projevem nebo se schoulí do klubíčka a někdo ji na sobě nedá vůbec znát. Důležité je vědět, jak pacient bolest zvládá, jak ji dává najevo a které z bolestí ho nejčastěji postihují. LATERALITA Přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybového nebo smyslového ústrojí přináší informace o tom, zda je pacient levák či pravák. SPÁNEK V této oblasti zjišťujeme, v kolik hodin chodívá spát a kdy se probouzí, kolik hodin denně prospí. Patří sem i informace komfortu spánku, tedy jestli na spánek upřednostňuje více polštářů pod hlavou, v jaké poloze usíná a čím se přikrývá. OSOBNOST KLIENTA Od rodiny a kamarádů zjistíme povahové rysy pacienta, jestli je náladový a taky například jestli má rád společnost. DUŠEVNÍ A FYZICKÁ POHODA Relaxace, hudba, kamarádi, šálek kávy. To vše a mnohé další patří do tohoto okruhu informací. Pátráme po podnětech, díky kterým se pacient cítí jak po duševní, tak po fyzické stránce dobře. NÁVŠTĚVY Návštěva blízkých osob vždy pomůže při pacientově léčbě. Zmírní pocit strachu a úzkosti, pacient není tolik ve stresu a uvědomuje si skutečnost, že má kolem sebe spoustu přátel, na které se může spolehnout (SZŠ PÍSEK, 2011). 20 5 PRVKY ZÁKLADNÍ STIMULACE Mezi prvky základní stimulace patří stimulace somatická, do ní zahrnujeme polohování, masáže, doteky a koupele. Dalším prvkem je stimulace vestibulární, která se zaměřuje na lepší prostorovou orientaci a vnímání pohybu. Posledním prvkem základní bazální stimulace je stimulace vibrační, která pomocí vibrací pomáhá pacientovi uvědomovat si své vlastní tělo. 5.1 SOMATICKÁ STIMULACE Dle Friedlové nám poskytuje somatické vnímání vjemy z povrchu těla a z vnitřního prostředí organismu. Nejzákladnější formou somatické stimulace je dotek. Je to nejjednodušší forma komunikace beze slov. Velmi důležité je, jak se dotýkat. Předpokladem kvalitního doteku jsou: klid, způsob a význam kontaktu, vyvinutá síla, tlak, rytmus a opakování. Takovýto kontakt poskytuje jistotu a umožňuje orientaci. Je nutno si uvědomit, že některé špatně poskytované doteky mohou u pacienta vést ke zvýšení svalového tonu a vůbec k nežádoucí reakci organismu. Faktory, které zvyšují svalový tonus, jsou nejistota, strach, bolest, hluk, chlad, porucha senzibility a učení se nějakému novému pohybu (FRIEDLOVÁ, 2010). Nečekané a necílené doteky u pacientů se sníženým stupněm vnímání vyvolávají pocit nejistoty a strachu. Také jiné námi a jejich okolím poskytované informace, které vnímají různými smyslovými orgány, je můžou, přicházejí-li nečekaně, lekat. Proto bychom měli pacientovi vždy dát jasně najevo, kde začíná a kde končí naše přítomnost a činnost u něho. Tuto informaci mu můžeme poskytnout pomocí cíleného doteku tzv. iniciálního doteku (FRIEDLOVÁ, 2007). INICIÁLNÍ DOTEK V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI Na základě biografické anamnézy zvolíme nejvhodnější místo na pacientově těle a pevným zřetelným dotekem ho vždy informujeme o počátku a také ukončení naší přítomnosti či činnosti u pacientova lůžka. Dotek by měl být zřetelný a vyvinutý silou přiměřeného tlaku, bez násilného vtlačení pacienta do matrace. Vhodná místa pro použití iniciálního doteku jsou rameno, paže a ruka. Nejefektivnějším způsobem, jak dát vědět, že se u pacienta pracuje s tímto prvkem, je vytvořit cedulku s pacientovým plným jménem a místem iniciálního dotyku 21 a tuto cedulku umístit na vhodné místo tak, aby každý, kdo se s pacientem dostane do kontaktu, s tímto prvkem pracoval. Je nutné, aby se tímto způsobem pacienta dotýkal každý, kdo s ním přijde do kontaktu, tedy sestra, lékař, fyzioterapeut, rodinní příslušníci a všichni známí, kteří chodí pacienta navštěvovat (FRIEDLOVÁ, 2007). Mezi prvky somatické stimulace patří koupel zklidňující, koupel osvěžující, koupel dle Bobatha, celkové polohování a pro BS typická poloha hnízdo a poloha mumie a masáž stimulující dýchání. 5.1.1 CELKOVÁ KOUPEL ZKLIDŇUJÍCÍ Každý chlup, vlas je u kořene obklopen nervovou pletení, která registruje doteky a dodává tuto informaci dále do mozku. Pohyby ve směru chloupků podávají zcela přesnou informaci o tělesné formě a působí zklidnění. Cíle celkové koupele zklidňující: - tělesné uvolnění, - redukce neklidných stavů, - navrácení cítění vlastního těla. Indikace: - neklidní, hyperaktivní pacienti, - ustrašení pacienti, - pacienti s poruchami spánku, - pacienti v komatózních stavech, - pacienti se zvýšeným svalovým tonem, - pacienti, kteří trpí bolestmi. Materiál potřebný pro koupel: - voda o teplotě 37-40°C , 4-6 žínek, 2-3 ručníky. Provedení: Pacienta informujeme o zahájení koupele. Začínáme na hrudníku a pokračujeme na končetiny. Myjeme ve směru chlupů. Postupujeme od hrudníku přes paže až k jednotlivým prstům, potom umyjeme nohy a jednotlivé prsty. Záda myjeme v poloze na boku a postupujeme směrem od páteře k zevní straně trupu. Obličej a genitálie nemyjeme. Myjeme v jinou dobu. Osušujeme ve stejném směru jako při mytí, tedy ve směru chlupů, vyvíjíme přiměřený tlak a to dostatečně dlouhou dobu. Po umytí pacienta přikryjeme a necháme odpočívat (FRIEDLOVÁ,2003). 22 5.1.2 CELKOVÁ KOUPEL OSVĚŽUJÍCÍ Celková koupel osvěžující je aplikována u těch pacientů, které chceme stimulovat. Každý chlup se nachází na kůži v jiné poloze vůči ostatním chlupům. Pohyb proti vlasovému kořínku je vnímán daleko intenzivněji než pohyb ve směru růstu chlupů. Cíle celkové koupele osvěžující: - zlepšit pacientovu aktivitu, - zvýšit svalový tonus, - zvýšit úroveň vědomí u pacienta, zvýšit jeho pozornost, - zvýšit srdeční frekvenci a TK. Indikace: - pacient v bezvědomí, - depresivní pacienti, - diabetici, - pacienti s onemocněním cévního systému, - pacienti se sníženým svalovým tonem, - pacienti s bradykardií, - pacienti s hypotonií. Materiál potřebný pro koupel: - teplota vody 28-32°C ,4-6 žínek, 2-3 ručníky. Provedení: Myjeme proti růstu chlupů. Pacienta musíme před zahájením činnosti informovat. Začínáme na končetinách a pokračujeme směrem k hrudníku, a to od prstů, přes paže na hrudník a od prstů na nohou přes nohy k pánvi. Záda umýváme v poloze na zádech ve směru páteře. Obličej a genitál můžeme mýt také, přičemž obličej umýváme jako tzv. podpůrné mytí nebo myjeme oběma rukama proti vlasové čáře. Genitálie si pacient umyje sám nebo myjeme jako podpůrné mytí. Osušujeme proti směru růstu chlupů, pomalu a s velkým tlakem (FRIEDLOVÁ, 2003). 5.1.3 CELKOVÁ KOUPEL DLE BOBATHA Tento druh koupele vychází z toho, že se nervová vlákna ve středu těla zhruba do 10cm překrývají a že je tato oblast velice senzibilní. Tím se naskýtá možnost cílenými doteky a stimulací pomoci pacientům s plegiemi jejich postiženou stranu těla opět integrovat do jejich tělesného schématu. Pacient musí nejprve cítit svou zdravou stranu 23 těla, aby si mohl představit, jak se cítí jeho druhá, postižená strana (FRIEDLOVÁ, 2003). Indikace: - pacienti s plegiemi po CMP, - pacienti s kraniocerebrálním postižením, - pacienti s různými druhy ochrnutí po úrazech. Materiál: - teplota vody o 30 °C, 4-6 žínek, 2-3 ručníky. Provedení: U této celkové koupele stojí ošetřující na té straně těla, která je postižena plegií. Na postiženou ruku navlékneme žínku a podpůrným mytím umožníme pacientovi umýt si obličej, a to ve směru od zdravé strany k postižené straně. Pak myjeme zdravou ruku lehkým tlakem a pokračujeme ve směru na hrudník. Ve středu hrudníku zvýšíme tlak a myjeme ve směru postižené strany, také nohy myjeme od zdravé strany k postižené. Záda myjeme v poloze na boku, ze směru od ramene k sakrální oblasti, opět od zdravé strany k postižené. Genitálie si pacient umyje sám nebo mu je umyjeme podpůrným mytím jeho zdravou rukou. Osušujeme opět ve směru od zdravé k postižené straně (FRIEDLOVÁ, 2003). 5.1.4 MASÁŽ STIMULUJÍCÍ DÝCHÁNÍ (MSD) Dýchání je základní lidská potřeba. Lidé, kteří jsou neklidní a minimálně si uvědomují své tělo, vykazují povrchní zrychlené dýchání. To způsobuje nedostatečnou ventilaci plic. Nedostatečná ventilace pak ubírá pacientům na tělesné síle. MSD je v rytmu a s dostatečným kontinuálním tlakem našich rukou provedena v oblasti zad nebo hrudníku. Je součástí dechové gymnastiky. Masáž má také vysokou komunikační hodnotu. Vede k ustálení rytmu dýchání na stejné frekvenci u pacienta i ošetřujícího a tím mezi nimi vzniká komunikační proces, který může poskytnout uvolnění, pocit jistoty a blízkosti. V technice MSD mají nejvýznamnější postavení ruce ošetřujícího, ty se musí pacientovi zcela přizpůsobit. Nejvhodnější je provádět masáže bez rukavic, šperků a se zahřátýma rukama. Možné je i použití speciálních aromatických olejů nebo krémů (FRIEDLOVÁ, 2003). 5.1.5 POLOHA MUMIE Cílem tohoto polohování je umožnit pacientovi zprostředkovávání vjemů ze svého vlastního těla a umožnit mu pocítit hranice vlastního těla. 24 Indikace: - pacienti velmi neklidní, - pacienti v deliriu, - pacienti v dospávací fázi po narkóze, - pacienti, kteří se probouzejí z kómatu, - pacienti dlouhodobě připoutaní na lůžko. Pomůcky: - tvrdá matrace, ručník, ložní povlečení nebo speciální pomůcka zvaná „had“. Provedení: Informujeme pacienta o zamýšlené intervenci. Máme-li možnost, poskytneme pacientovi nejprve celkovou zklidňující koupel a podložíme mu hlavu polštářem. Pacientovo tělo v poloze leh na zádech obložíme srolovanými ručníky, ložním prádlem nebo tzv. „hadem“. Není-li to pacientovi nepříjemné, jsou horní končetiny také podloženy. Ponecháme pacientovi možnost, aby se z této pozice mohl sám vymanit. Pacienta neustále sledujeme. V poloze mumie nenecháváme pacienta déle než 20 minut (FRIEDLOVÁ, 2003). 5.1.6 POLOHA HNÍZDO Cílem této polohy je umožnit pacientovi odpočinout si a cítit se dobře. Zároveň tato poloha nabízí jistotu a zlepšení vnímání hranic svého těla. Indikace: - pacient ve fázi odpočinku, - pacient po celkové zklidňující koupeli, - pacient po vyšetřeních, - pacient po masáži, která stimuluje dýchání, - k navození libého pocitu. Naším cílem je uzpůsobit pacientovi co nejkvalitněji jeho odpočinek. Pomůcky: - měkký polštář, 3 povlečené deky, matrace, měkčí matrace. 25 Provedení: Tuto polohu je možné aplikovat v pozici vleže, na zádech i vleže na boku. 2 deky srolujeme do pevné role. Uvedeme pacienta do jeho oblíbené polohy. Srolovanými dekami ohraničíme pacientovo tělo. Třetí dekou pacienta přikryjeme a ponecháme určenou dobu (FRIEDLOVÁ,2003). 5.2 VESTIBULÁRNÍ STIMULACE Zdravý člověk se neustále pohybuje, mění své polohy v důsledku různých činností vykonávaných během dne. Jeho vnitřní sluchový orgán s jeho rovnovážným ústrojím tak získává stálý přísun podnětů, které může zpracovávat. Lidé s omezenými pohybovými aktivitami dostávají těchto informací minimálně, a tak je možné prostřednictvím konceptu BS těmto lidem poskytnout podporu jejich rovnovážnému ústrojí, podporu pro lepší prostorovou orientaci a pro vnímání pohybu. Vestibulární vnímání umožňuje zaznamenávání lineárních, rotačních a statických pohybů hlavy. Indikace: - pacienti upoutaní na lůžko déle než tři dny, - lidé s omezenou možností pohybu, - pacienti ve vigilním kómatu, - pacienti, kteří jsou delší dobu na UPV. Možnosti vestibulární stimulace: - před každou změnou polohy těla uvést hlavu do pozice ve směru příští polohy těla, - polohovat hlavu níž, než je poloha těla, - pozice vsedě na lůžku, - pozice vsedě ve křesle, - houpací pohyby na lůžku a otáčivé pohyby hlavy (FRIEDLOVÁ, 2004). 5.3 VIBRAČNÍ STIMULACE Vibrace na kostech působí velice stimulačně. Tvrdé kosti vedou vibrace po skeletu dále a ty jsou pak vnímatelné hlouběji v těle i na vnitřních orgánech, takže si pacient může díky nim začít uvědomovat i existenci některých svých orgánů. Vnímání 26 vibrací se děje ze směru od periférie dovnitř těla. Vibrace umožňuje pocítit a uvědomit si stabilitu a pospolitost těla se skeletem, může také ovlivnit dýchání, a to tím, že ho může prohloubit nebo napomoci k jeho rytmizaci. Vibrace je důležitá také pro sluchový orgán a pro vytvoření hlasového projevu. Také povzbuzuje člověka k haptické stimulaci. Neméně pozitivní vliv má na vnímání vlastního těla, a to drážděním kůže, konkrétněji Paciniho tělísek, tedy receptorů nacházejících se v kůži (ROKYTA et al., 2009). Cílem vibračního vnímání je pocítit tělesnou hloubku a tělo vůbec, jeho vnitřní stabilitu a tělesné hranice. V principu působí vibrace na každý sval lokálně, protože měkké svaly zachycují většinu vibrací. Díky šíření vibrací po kostech může být stimulací podpořena u pacienta schopnost vnímat své končetiny. Vnímání vibrací je zcela rozdílné. Indikace: - pacienti s hemiplegiemi, - pacienti s poruchou vnímání svého těla, - pacienti s ochrnutím dolních končetin. Média k vibrační stimulaci: - hlas nebo ruce, - ladička, - dupání a klepání, - speciální elektrické přístroje jako např. vibrax. Kontraindikace: krvácivé stavy, varixy Možnosti vibrací: - hlas pacienta využijeme tak, že položíme ruce pacienta na hrudní koš a necháme ho mluvit, díky vibracím způsobeným šířením hlasu pocítí pacient své ruce, - ruce můžeme využít k tvorbě vibrací a to tím, že třepeme rukama pacienta, - elektrické přístroje jako například vibrax můžeme využít tak, že přístroj necháme působit na matraci, na které pacient leží, také můžeme využít holicího strojku, elektrického zubního kartáčku a vložit mu tyto předměty do ruky, - zapojení rodinných příslušníků do péče pacienta, a to pomocí vibrace tělo na tělo. Místa aplikace vibračních stimulací: pata, pánev, předloktí, paže, různá lokalita stehenní kosti (FRIEDLOVÁ, 2004). 27 6 PRVKY NÁSTAVBOVÉ STIMULACE Tato kapitola se zaměřuje na prvky nástavbové stimulace. Mezi ty řadíme stimulaci optickou, auditivní, olfaktorickou, orální a taktilně-haptickou. 6.1 OPTICKÁ STIMULACE Zrakový vjem umožňuje orientaci, schopnost vnímat okolní prostředí, dává pocit jistoty a schopnost učit se. Člověk, který tento smysl nemůže používat, je odkázán na ostatní smysly, avšak každý pohled pacienta znamená, že vnímá okolní předměty nebo naši přítomnost. Okolí pacienta bývá většinou nudné, chladné a má prosté vizuální podněty, takové prostředí je pro pacienta nestimulující. Velmi důležité pro optickou stimulaci je změna jakékoli tělesné polohy, i když jde jen o malou změnu polohy hlavy, změníme tím pacientovo zorné pole. Změnou polohy umožňujeme pacientovi sledovat jeho okolí a orientovat se na svém těle. Tímto posílíme jeho pocit jistoty a bezpečí (FRIEDLOVÁ, 2004). Při optické stimulaci je důležité dodržovat tyto zásady: - nabízet podněty, které jsou zřetelně světlé nebo naopak zřetelně tmavé, - nabízet pacientovi, aby si uvědomoval denní dobu, rozdíl mezi dnem a nocí, pacientův obličej vystavujeme aspoň krátce slunečnímu záření, - umožnit pacientovi sledovat hodiny, - pokud jsou pacientovi nabízeny obrázky, musí být dostatečně velké, - obrázky by měl klient znát, - pokud je pacientovi nabídnuto sledování televize, pak by měl být výběr pořadů zvolen dle bibliografické anamnézy a měla by být zohledněna pacientova únava. Pomůcky užívané k optické stimulaci: - fotky, obrazy, nakreslené obrázky od známých nebo rodinných příslušníků, hodiny, televize Je nutné vždy pacienta sledovat, jak reaguje na poskytované podněty a zda u něj nevyvolávají negativní emoce a asociace (FRIEDLOVÁ, 2004). 28 6.2 AUDITIVNÍ STIMULACE Cílem auditivní stimulace je vnímání sluchového vjemu a schopnost rozlišit jednotlivé zvuky. Auditivní komunikační kanál je jednou z možností komunikace s pacientem. V praxi to znamená maximalizování významu poskytnutých slovních sdělení klientům a minimalizování nejasných zvuků okolí. Vhodná je například kombinace s iniciálním dotekem. Měla by být také zvolena jednoduchá a zřetelná forma slovního kontaktu. Cíle auditivní stimulace: - stimulace vnímání, - zvýšení rozlišovací schopnosti sluchového aparátu, - navázání kontaktu s klientem, - mobilizace vzpomínek klienta, - budování pocitu jistoty u klienta. Možnosti auditivní stimulace: 1) Hudba- oblíbená hudba je spojena s emocemi, klidná hudba vyvolává většinou uvolnění, je dobré sledovat pacientovy reakce. Je důležité zjistit si oblíbenou hudbu klienta, a to pomocí autobiografické anamnézy. Poskytování auditivní stimulace pomocí hudby může být dvojí, hudba reprodukovaná (z přehrávače, z rádia, z televize) nebo hudba produkovaná u klienta hrou na hudební nástroj. 2) Řeč- stimulace vyprávěním, předčítáním pohádek a příběhů, reprodukce řeči ze záznamu (lze nahrát hlasy známých, kamarádů nebo spolupracovníků). 3) Zpěv-se zpěvem pracují muzikoterapeuti. Zpívat může ale i příbuzný klienta jeho oblíbené písničky. 4) Nástroje- vhodné jsou takové nástroje, které lze cítit i tělem, tedy ty, co vyvolávají vibrace (FRIEDLOVÁ, 2004). 6.3 ORÁLNÍ STIMULACE Ústa představují nejcitlivější a na vnímání nejaktivnější tělesnou zónu. Slouží ke komunikaci, přijímání potravy, vnímání chutí, k polibkům. 29 Předpoklady pro úspěšnou orální stimulaci: - orální stimulaci nelze provádět, je-li pacient zřetelně unavený. Pacientovi umožníme takovou polohu, ve které se může na své prožitky a vjemy nejlépe koncentrovat. Umožníme mu ochutnat to, co je mu příjemné. Oblíbené a známé chutě opět, jako u předchozích stimulací, zjistíme autobiografickou anamnézou. Důležitá poloha pacienta při krmení a orální stimulaci: - symetrická tělesná pozice, zvláště dodržovat středové postavení hlavy, hlava a zátylek by měly být v jedné rovině, hlava nesmí být v hyperextenzi, protože se tím ztíží polykání. Důležitá pravidla u jídla, krmení: - umožnit pacientovi vhodnou pozici vsedě, ptát se, až když jsou pacientova ústa prázdná, nespěchat a po každém polknutí chvíli počkat, než vložíme pacientovi do úst další porci. Po každém jídle pacientovi umožnit péči o dutinu ústní. Po jídle nechat pacienta, je-li to možné, 30 minut posedět (FRIEDLOVÁ, 2004). 6.4 OLFAKTORICKÁ STIMULACE Orální a olfaktorická stimulace spolu úzce souvisí. U pacienta je třeba nejdříve zjistit, které vůně a chutě upřednostňuje. Jinak by došlo k vyvolání negativní stimulace, což by znamenalo, že pacient nepřijme podávané stimuly a informace a nedošlo by k navázání žádoucího kontaktu, protože jsou mu nabízeny vůně nepříjemné nebo neznámé. Prostředky užívané k olfaktorické stimulaci: - vůně pacienta, - vůně rodinných příslušníků, - potřeby osobní hygieny, - deodoranty, - vůně jídla (FRIEDLOVÁ, 2007). 6.5 TAKTILNĚ-HAPTICKÁ STIMULACE Schopnost lidské ruky rozpoznávat předměty a pohybovat se trojrozměrně umožňuje její funkci poznávání, a tak během života získává zkušenosti, které pak uchovává v paměti. Neklidní, hyperaktivní pacienti, kteří mají velmi aktivní ruce, tahají 30 za zavedené katétry, neustále stahují přikrývku, poklepávají prsty do matrace, hrají si s plenkovými kalhotkami a trhají je na malé kousky, a to činí z těchto důvodů: - potřebují identifikovat předmět, který nahmatali, - potřebují taktilně – haptickou stimulaci, - saturují základní lidskou potřebu – potřebu aktivity. Mnohé situace jsou pro klienty nedůstojné a pro terapeuty nepříjemné. Koncept bazální stimulace chápe tyto aktivity jako symptom nedostatku taktilně-haptické stimulace. Opět je třeba pracovat s biografickou anamnézou. Předměty používané k taktilně-haptické stimulaci: - oblíbené předměty, talismany a hračky, - předměty užívané při výkonu povolání, - předměty spojené s hobby, - předměty užívané k osobní toaletě, kelímky a hrníčky na pití, - předměty denního života, - ručníky, žínky (FRIEDLOVÁ, 2004). 31 7 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU Vzhledem k námi zvolenému tématu jsme se rozhodli uspořádat průzkum mezi zdravotnickými pracovníky na různých odděleních nemocnice Kyjov a zjistit jejich informovanost o konceptu bazální stimulace. Předpokládáme, že míra informovanosti o tomto konceptu je nízká. Téma: Znalosti zdravotnických pracovníků v oblasti bazální stimulace. PRŮZKUMNÝ PROBLÉM Zjistit rozsah povědomí zdravotnických pracovníků o konceptu bazální stimulace. PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Cíl 1: Zjistit znalosti respondentů o konceptu bazální stimulace. Průzkumná otázka 1a: Mají respondenti základní znalosti o konceptu bazální stimulace? Průzkumná otázka 1b: Kde se poprvé s pojmem bazální stimulace zdravotničtí pracovníci setkali? Verifikace v dotazníku: položky číslo 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12. Cíl 2: Zjistit počet respondentů, kteří absolvovali kurz bazální stimulace. Průzkumná otázka 2: Kolik respondentů z celkového počtu 75 dotazovaných absolvovalo kurz bazální stimulace? Verifikace v dotazníku: položka číslo 13. Cíl 3: Zjistit, zda respondenti ovládají jednotlivé základní prvky bazální stimulace. Průzkumná otázka 3: Znají zdravotničtí pracovníci základní prvky bazální stimulace a vědí, jaké pomůcky se k jednotlivým prvkům používají? Verifikace v dotazníku: položky číslo 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20. 32 7.1 METODIKA PRŮZKUMU K získávání potřebných dat jsme zvolili kvantitativní průzkumnou metodu. Vytvořili jsme vlastní dotazník, který se skládá z 20 položek. Všechny položky jsou uzavřené. Dotazník je rozdělen do tří částí. První část se zabývá kategorizačními údaji, druhá část zjišťuje informovanost respondentů o konceptu bazální stimulace, a zda dotazovaní respondenti absolvovali kurz o bazální stimulaci. Poslední třetí část mapuje informovanost dotazovaných o konkrétních prvcích bazální stimulace. K průzkumným otázkám 1 se v dotazníku vztahují položky 5, 6, 7, 8, 9,10, 11, 12. Zde jsme zkoumali, zda jsou zdravotničtí pracovníci informováni o konceptu bazální stimulace, zda vědí, pro koho je tento koncept určen, kde se poprvé s pojmem bazální stimulace setkali a jestli tento koncept na svém oddělení aplikují. K průzkumné otázce 2 se vztahovala položka 13. Ta zjišťovala, kolik dotazovaných absolvovalo kurz o bazální stimulaci. Poslední průzkumná otázka 3 se vztahuje na dotazníkové položky 14, 15, 16, 17, 18, 19. Zde jsme zjišťovali informovanost dotazovaných o jednotlivých prvcích bazální stimulace. Položky dotazníku 1, 2, 3, 4 slouží k získání kategorizačních údajů. Poslední položka dotazníku zkoumá, zda mají podle zdravotníků přínos při aplikaci bazální stimulace u pacienta i rodinní příslušníci. 7.2 VÝBĚROVÝ SOUBOR Dotazník byl určen pro zdravotnické pracovníky pracující na různých odděleních nemocnice Kyjov. Konkrétně byly dotazníky rozdány na oddělení JIP, ARO, standardní oddělení interní a chirurgické, ambulanci a centrální operační sály. Pracovníky ambulance a operačních sálů jsme mezi dotazované zařadili proto, že nás zajímalo, jestli i na těchto nemocničních pracovištích mají zdravotníci alespoň základní znalosti o tomto konceptu. Celkem byl dotazník rozdán 80 respondentům. Návratnost činila 75 dotazníků. Pilotáž byla provedena u pěti všeobecných sester z našeho okolí. Podle těchto sester byly otázky jasně položené a dotazník nezabral více než osm minut. Ke konkretizaci popisu našeho výběrového souboru jsme použili první čtyři dotazníkové položky. První byla zaměřena na pracovní pozici, náš dotazník byl určen pro zdravotnické pracovníky na pozicích všeobecná sestra a zdravotnický asistent. 33 Druhou položkou jsme se zaměřili na věk respondentů, který byl dle výsledků opravdu různorodý, převládala skupina pracovníků, kteří se vyskytovali ve věku do 30 let. Další položka zjišťovala, na jakém oddělení respondenti pracují, a poslední obecná položka se zabývala dosaženým vzděláním dotazovaných. 7.3 ČASOVÝ HARMONOGRAM PŘÍPRAVNÁ FÁZE - volba tématu, sběr literatury, sestavení osnovy práce, vytyčení hlavního a dílčích cílů práce (ZÁŘÍ, ŘÍJEN 2013). REALIZAČNÍ FÁZE - tvorba dotazníků, jejich distribuce v Nemocnici Kyjov p.o, práce s textem, vyhodnocení dotazníkových položek (LISTOPAD, PROSINEC 2013). ZÁVĚREČNÁ FÁZE – analýza a interpretace vlastního průzkumu, diskuze, doporučení pro praxi, závěr, kompletace práce, její vytištění, svázání a odevzdání (LEDEN – BŘEZEN 2014). 34 7.4 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Následující čtyři dotazníkové položky slouží k popisu a konkretizaci našeho výběrového souboru. Položka 1 Pracujete jako? a) všeobecná sestra b) všeobecná sestra-muž c) zdravotní asistent - žena d) zdravotní asistent - muž Tabulka1 Pracujete jako ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) VŠEOBECNÁ SESTRA 58 77 % VŠEOBECNÁ SESTRA-MUŽ 4 5 % ZDRAVOTNÍ ASISTENT - ŽENA 11 15 % ZDRAVOTNÍ ASISTENT - MUŽ 2 3 % CELKEM 75 100 % Graf 1 Pracujete jako Na otázku číslo 1 z celkového počtu 75 (100%) respondentů odpovědělo 58 (77 %) všeobecných sester – žen, 4 (5%) všeobecné sestry – muži, 11 (15 %) zdravotních asistentek a 2 (3 %) zdravotní asistenti. 77,33 % (58) 5,33 % (4) 14,67 % (11) 2,67 % (2) RELATIVNÍ ČETNOST VŠEOBECNÁ SESTRA VŠEOBECNÁ SESTRA-MUŽ ZDRAVOTNÍ ASISTENT - ŽENA ZDRAVOTNÍ ASISTENT - MUŽ 35 Položka 2 Kolik je Vám let? a) 18 – 30 let b) 31 – 50 let c) 51 let a více Tabulka 2 Kolik je Vám let ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) 18-30 LET 44 59 % 31-50 LET 25 33 % 51 LET A VÍCE 6 8 % CELKEM 75 100 % Graf 2 Kolik je Vám let Na otázku číslo 2 z celkového počtu respondentů 75 (100%) odpovědělo 44 (59 %) zdravotníků, že se vyskytují ve věku 18 – 30 let. 25 (33 %) zdravotníků se vyskytuje ve věku 31– 50 let a jen 6 respondentů (8 %) se vyskytuje ve věku 51 let a více. 59 % (44) 33 % (25) 8 % (6) RELATIVNÍ ČETNOST 18- 30 LET 31 - 50 LET 51 A VÍCE LET 36 Položka 3 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) střední zdravotnická škola b) vyšší odborná škola c) vysoká škola- bakalářský titul d) vysoká škola- magisterský titul Tabulka 3 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA 45 60 % VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA 19 25 % VYSOKÁ ŠKOLA-Bc. 8 11 % VYSOKÁ ŠKOLA-Mgr. 3 4 % CELKEM 75 100 % Graf 3 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Jako odpověď na otázku 3 z celkového počtu respondentů 75 (100%) vybralo 45 (60%) dotazovaných, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské. 19 (25 %) dotazovaných vystudovalo vyšší odbornou školu. 8 (11 %) respondentů vystudovalo vysokou školu – bakalářské studium a 3 (4 %) dotazovaní vystudovali vysokou školu – magisterské studium. 60 % (45) 25,33 % (19) 11 % (8) 4 % (3) RELATIVNÍ ČETNOST STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA VYSOKÁ ŠKOLA-Bc. VYSOKÁ ŠKOLA-Mgr. 37 Položka 4 Na jakém oddělení pracujete? a) JIP b) ARO c) standardní oddělení d) ambulance e) operační sál Tabulka 4 Na jakém oddělení pracujete ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) JIP 24 32 % ARO 16 21 % STANDARDNÍ ODDĚLENÍ 20 27 % AMBULANCE 5 7 % OPERAČNÍ SÁL 10 13 % CELKEM 75 100 % Graf 4 Na jakém oddělení pracujete Na otázku 4 odpovídali respondenti následovně. Z celkového množství 75 (100%) respondentů pracuje na JIP 24 (32 %),na ARO pracuje 16 (21 %)dotazovaných a na standardním oddělení jich pracuje 20 (27 %). Na ambulanci pracuje 5 (7 %) a na operačních sálech pracuje 10 (13 %) respondentů. 32 % (24) 21 % (16) 27 % (20) 7 % (5) 13 % (10) RELATIVNÍ ČETNOST JIP ARO STANDARDNÍ ODDĚLENÍ AMBULANCE OPERAČNÍ SÁL 38 Od této dotazníkové položky se budeme zabývat vyhodnocením konkrétních dotazníkových položek vztahujících se k našim cílům. Položka 5 Víte, co pojem bazální stimulace znamená? a) ano, vím b) ne, nevím Tabulka 5 Víte, co pojem bazální stimulace znamená ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) ANO, VÍM 47 63 % NE, NEVÍM 28 37 % CELKEM 75 100 % Graf 5 Víte, co pojem bazální stimulace znamená Z celkového počtu 75 (100%) odpovědělo 47 (63 %)dotazovaných, že ví, co pojem bazální stimulace znamená. Odpověď, ne nevím, co tento pojem znamená, si zvolilo 28 (37%) dotazovaných. 63 % (47) 37 % (28) RELATIVNÍ ČETNOST ANO,VÍM NE, NEVÍM 39 Položka 6 Kde jste se poprvé s pojmem bazální stimulace setkal/a? a) v době studia b) na kurzu o bazální stimulaci c) v zaměstnání d) z médií (časopisy, knihy, internet) Tabulka 6 Kde jste se poprvé s pojmem bazální stimulace setkal/a ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) V DOBĚ STUDIA 25 33 % NA KURZU O BAZÁLNÍ STIMULACI 6 8 % V ZAMĚSTNÁNÍ 31 41 % Z MÉDIÍ 13 17 % CELKEM 75 100 % Graf 6 Kde jste se poprvé s pojmem bazální stimulace setkal/a Na otázku 6 z celkového počtu 75 (100%) se s pojmem bazální stimulace poprvé setkalo v době studia 25 (33 %) respondentů, na kurzu o bazální stimulaci se o pojmu dozvědělo 6 (8 %) respondentů,v zaměstnání se poprvé s tímto pojmem setkalo 31 (41%) respondentů a z médií se o tomto pojmu dozvědělo 13 (17 %) respondentů. 33 % (25) 8 % (6) 41 % (31) 17 % (13) RELATIVNÍ ČETNOST V DOBĚ STUDIA NA KURZU O BAZÁLNÍ STIMULACI V ZAMĚSTNÁNÍ Z MÉDIÍ 40 Položka 7 Definujte koncept bazální stimulace: a) BS je vědecký, pedagogicko – ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci a pohybové vlastnosti člověka za pomoci speciálních prvků působící na jednotlivé smysly pacienta b) BS je ošetřovatelský koncept, který je aplikován za pomoci speciálních prvků bazální stimulace u pacientů psychiatricky nemocných c) BS je vědecký, pedagogicko – ošetřovatelský koncept zaměřený výhradně na podporu pohybových vlastností pacienta pomocí speciálních prvků bazální stimulace Tabulka 7 Definujte koncept bazální stimulace ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) ODPOVĚĎ A 42 56 % ODPOVĚĎ B 8 11 % ODPOVĚĎ C 25 33 % CELKEM 75 100 % Graf 7 Definujte koncept bazální stimulace Správnou definici bazální stimulace vybralo 42 (56 %) dotazovaných. Odpověď, že je tento koncept určen pro psychiatrické pacienty, si vybralo 8 (11 %) zdravotníků a 25 (33 %) dotazovaných se domnívá, že je tento koncept zaměřen výhradně na podporu pohybových vlastností pacienta 56 % (42) 11 % (8) 33 % (25) RELATIVNÍ ČETNOST ODPOVĚĎ A ODPOVĚĎ B ODPOVĚĎ C 41 Položka 8 Má podle Vašeho názoru práce s konceptem BS přínos pro pacienty? a) ano b) ne c) nevím Tabulka 8 Má podle Vašeho názoru práce s konceptem BS přínos pro pacienty ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) ANO 67 90 % NE 7 9 % NEVÍM 1 1 % CELKEM 75 100 % Graf 8 Má podle Vašeho názoru práce s konceptem BS přínos pro pacienty U otázky 8 z celkového počtu 75 (100%) respondentů si 67(89 %) dotazovaných myslí, že je koncept bazální stimulace pro pacienta přínosem,7 (9 %) dotazovaných se domnívá, že koncept bazální stimulace pro pacienta přínosný není. A jen 1 (1 %) dotazovaný odpověděl, že neví, zda je pro pacienta tento koncept přínosný. 90 % (67) 9 % (7) 1 % (1) RELATIVNÍ ČETNOST ANO NE NEVÍM 42 Položka 9 Na kterém oddělení je nejvhodnější používat bazální stimulaci? a) standardní oddělení b) jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitační oddělení c) ambulance d) operační sály Tabulka 9 Na kterém oddělení je nejvhodnější používat bazální stimulaci ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) STANDARDNÍ ODDĚLENÍ 21 28 % JIP,ARO 53 71 % AMBULANCE 0 0 % OPERAČNÍ SÁLY 1 1 % CELKEM 75 100 % Graf 9 Na kterém oddělení je nejvhodnější používat bazální stimulaci Na otázku 9 z celkového počtu respondentů 75 (100%) odpovědělo 21 (28%) respondentů, že je nejvhodnější bazální stimulaci používat na standardním oddělení. 53 (71 %) respondentů se domnívá, že nejvhodnější je používat koncept bazální stimulace na odděleních JIP a ARO. A pouhý 1(1%) respondent se domnívá, že je vhodné používat bazální stimulaci na operačních sálech. Odpověď, že nejvhodnějším oddělením pro používání bazální stimulace je ambulance, nezvolil ani jeden respondent. 28 % (21) 71 % (53) 0, 0% 1 % (1) RELATIVNÍ ČETNOST STANDARDNÍ ODDĚLENÍ JIP,ARO AMBULANCE OPERAČNÍ SÁLY 43 Položka 10 Pro které pacienty je bazální stimulace vhodná? (více odpovědí je správně) a) pro pacienty v kómatu b) pro pacienty na standardu při běžné léčbě c) pro pacienty při ambulantním ošetření d) pro pacienty mentálně postižené Tabulka 10 Pro které pacienty je bazální stimulace vhodná ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) PRO PACIENTY V KÓMATU 31 41 % PRO PACIENTY NA STANDARDU PŘI BĚŽNÉ LÉČBĚ 13 17 % PRO PACIENTY PŘI AMBULANTNÍM OŠETŘENÍ 3 4 % PRO PACIENTY MENTÁLNĚ POSTIŽENÉ 28 38 % CELKEM 75 100 % Graf 10 Pro které pacienty je bazální stimulace vhodná Na otázku 10 z celkového počtu 75 (100 %) odpovědělo 31 (41 %) dotazovaných, že bazální stimulace je nejvhodnější pro pacienty v kómatu. 13 (17 %) respondentů se domnívá, že nejvhodnější je užívat koncept u pacientů na standardním oddělení. Pouze 3 (4 %) respondenti se domívají, že nejvhodnější je užívat koncept bazální stimulace u pacientů při ambulantním ošetření a 28 (38%) respondentů se domnívá, že je nevhodnější používat koncept u pacientů mentálně postižených. 41% (31) 17% (13) 4% (3) 38% (28) ABSOLUTNÍ ČETNOST PRO PACIENTY V KÓMATU PRO PACIENTY NA STANDARDU PŘI BĚŽNÉ LÉČBĚ PRO PACIENTY PŘI AMBULANTNÍM OŠETŘENÍ PRO PACIENTY MENTÁLNĚ POSTIŽENÉ 44 Položka 11 Používáte koncept BS na svém oddělení? a) ano, používám b) ne, nepoužívím c) pouze někdy Tabulka 11 Používáte koncept BS na svém oddělení ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) ANO, POUŽÍVÁM 17 23 % NE, NEPOUŽÍVÁM 50 67 % POUZE NĚKDY 8 11 % CELKEM 75 100 % Graf 11 Používáte koncept BS na svém oddělení Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných odpovědělo 17 (23 %) respondentů, že tento koncept aktivně praktikují. Pouze někdy tento koncept u pacienta provádí 8 (11 %) respondentů a vůbec tento koncept nepoužívá 50 (67 %) dotazovaných zdravotníků. 23 % (17) 67 % (50) 11 % (8) RELATIVNÍ ČETNOST ANO, POUŽÍVÁM NE, NEPOUŽÍVÁM POUZE NĚKDY 45 Položka 12 Pokud jste zvolil/a u předchozí položky, že koncept BS nepoužíváte,vyberte z následujících možností, proč tomu tak je? a) nedostatek informací b) časová náročnost c) málo proškoleného personálu Tabulka 12 Pokud jste zvolil/a u předchozí položky, že koncept BS nepoužíváte, vyberte z následujících možností, proč tomu tak je ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) NEDOSTATEK INFORMACÍ 7 10 % ČASOVÁ NÁROČNOST 39 84 % MÁLO PROŠKOLENÝCH 4 6 % CELKEM 50 100 % Graf 12 Pokud jste zvolil/a u předchozí položky, že koncept BS nepoužíváte, vyberte z následujících možností, proč tomu tak je V předchozí otázce 50 (100 %) dotazovaných potvrdilo, že tento koncept aktivně vůbec nepoužívá. Na dotaz proč tomu tak je, odpovědělo 7 (10 %) zdravotníků, že jsou málo informovaní. 4 (6 %) dotazovaní uvedli, že je málo proškolených pracovníků a celých 39 (84 %) dotazovaných uvedlo, že aplikace tohoto konceptu do ošetřovatelské péče je časově náročná . 10 % (7) 84 % (39) 6 % (4) RELATIVNÍ ČETNOST NEDOSTATEK INFORMACÍ ČASOVÁ NÁROČNOST MÁLO PROŠKOLENÝCH 46 Položka 13 Absolvoval/a jste kurz o bazální stimulaci? a) ano,absolvoval/a b) ne, neabsolvoval/a Tabulka 13 Absolvoval/a jste kurz o bazální stimulaci ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) ANO, ABSOLVOVAL/A 6 8 % NE, NEABSOLVOVAL/A 69 92 % CELKEM 75 100 % Graf 13 Absolvoval/a jste kurz o bazální stimulaci Na otázku 13z celkového množství 75 (100%) respondentů absolvovalo kurz o bazální stimulaci jen 6 (8 %) z dotazovaných. Zbylých 69 (92 %) dotazovaných kurz neabsolvovalo. 8,00 % (6) 92,00 % (69) RELATIVNÍ ČETNOST ANO NE 47 Položka 14 Víte, co znamená pojem somatická stimulace? a) stimulace pomocí mluveného slova b) stimulace pomocí dotyků c) stimulace pomocí vibrací Tabulka 14 Víte, co znamená pojem somatická stimulace ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) STIMULACE POMOCÍ MLUVENÉHO SLOVA 4 5 % STIMULACE POMOCÍ DOTYKŮ 51 68 % STIMULACE POMOCÍ VIBRACÍ 20 27 % CELKEM 75 100 % Graf 14 Víte, co znamená pojem somatická stimulace Na otázku 14 z celkového počtu respondentů 75 (100 %) odpověděli 4 (5 %) respondenti, že somatická stimulace je stimulace pomocí mluveného slova. 51 (68 %) respondentů se správně domnívá, že somatická stimulace je stimulace pomocí dotyků, a zbylých 20 (27 %) dotazovaných si myslí, že se jedná o stimulaci pomocí vibrací. 5 % (4) 68 % (51) 27 % (20) RELATIVNÍ ČETNOST STIMULACE POMOCÍ MLUVENÉHO SLOVA STIMULACE POMOCÍ DOTYKŮ STIMULACE POMOCÍ VIBRACÍ 48 Položka 15 Co je příklad auditivní stimulace? a) koupele, polohování, doteky b) hudba, zpěv, vyprávění, hra na hudební nástroje c) stimulace pomocí vůní a chutí Tabulka 15 Co je příklad auditivní stimulace ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) KOUPELE, POLOHOVÁNÍ, DOTEKY 17 23 % HUDBA, ZPĚV, VYPRÁVĚNÍ, HRA NA NÁSTROJE 52 69 % STIMULACE POMOCÍ VŮNÍ A CHUTÍ 6 8 % CELKEM 75 100 % Graf 15 Co je příklad auditivní stimulace Na otázku 15 z celkového počtu respondentů 75 (100 %) odpovědělo 17 (23 %) z nich, že příkladem auditivní stimulace jsou koupele, polohování a doteky. 52 (69 %) respondentů se domnívá, správně odpovědělo, že příkladem auditivní stimulace je hudba, zpěv a hra na hudební nástroje. Zbylých 6 (8 %) respondentů se domnívá, že auditivní stimulace je stimulace pomocí vůní a chutí. 23 % (17) 69% (52) 8 % (6) RELATIVNÍ ČETNOST KOUPELE, POLOHOVÁNÍ, DOTEKY HUDBA, ZPĚV, VYPRÁVĚNÍ, HRA NA NÁSTROJE STIMULACE POMOCÍ VŮNÍ A CHUTÍ 49 Položka 16 Předměty používané k taktilně-haptické stimulaci jsou: a) ladička, elektrické přístroje (jako např. vibrax) b) obrázky, fotky, televize c) oblíbené předměty, hračky, předměty osobní hygieny, předměty denního života Tabulka 16 Předměty používané k taktilně-haptické stimulaci jsou ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) LADIČKA, ELEKTRICKÉ PŘÍSTROJE (vibrax) 7 9 % OBRÁZKY, FOTKY, TELEVIZE 9 12 % OBLÍBENÉ PŘEDMĚTY, HRAČKY, PŘEDMĚTY DENNÍHO ŽIVOTA 59 79 % CELKEM 75 100 % Graf 16 Předměty používané k taktilně-haptické stimulaci jsou Na otázku 16 z celkového počtu 75 (100 %) odpovědělo 7 (9 %) respondentů, že se domnívá, že nejčastější předměty užívané k taktilně – haptické stimulaci jsou ladička a elektrické přístroje jako například vibrax. 9 dotazovaných (12 %) se domnívá, že předměty užívané k taktilně-haptické stimulaci jsou obrázky, fotky a televize. Zbylých 59 (79 %) se správně domnívá, že se k taktilně-haptické stimulaci používají oblíbené předměty, hračky a předměty denního života. 9 % (7) 12 % (9) 79 % (59) RELATIVNÍ ČETNOST LADIČKA, ELEKTRICKÉ PŘÍSTROJE(vibrax) OBRÁZKY, FOTKY, TELEVIZE OBLÍBENÉ PŘEDMĚTY, HRAČKY, PŘEDMĚTY DENNÍHO ŽIVOTA 50 Položka 17 Víte, jaká jsou nejpoužívanější místa pro tzv. iniciální dotyk? a) rameno, paže, ruka b) dolní končetiny c) hlava d) nevím Tabulka 17 Víte, jaká jsou nejpoužívanější místa pro tzv. iniciální dotyk ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) RAMENO, PAŽE, RUKA 56 75 % DOLNÍ KONČETINY 0 0 % HLAVA 6 8 % NEVÍM 13 17 % CELKEM 75 100 % Graf 17 Víte, jaká jsou nejpoužívanější místa pro tzv. iniciální dotyk Na otázku 17z celkového počtu respondentů 75 (100%) odpovědělo 56 (75 %) respondentů, že nejpoužívanějšími místy pro iniciální dotyk jsou rameno, paže a ruka. Odpověď, že nejčastějším místem pro iniciální dotyk jsou dolní končetiny, si nezvolil žádný respondent. 6 (8 %) respondentů se domnívá, že místem pro iniciální dotyk je hlava, a zbylých 13 (17 %) uvedlo, že neví, kde se místo pro iniciální dotyk nachází. 75 % (56) 0, 0% 8 % (6) 17 % (13) RELATIVNÍ ČETNOST RAMENO, PAŽE, RUKA DOLNÍ KONČETINY HLAVA NEVÍM 51 Položka 18 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „hnízdo“? a) neklidný pacient se zklidní b) nevím, co je poloha hnízdo c) pacient se cítí bezpečně a odpočine si Tabulka 18 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „hnízdo“ ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) NEKLIDNÝ PACIENT SE ZKLIDNÍ 18 24 % NEVÍM, CO JE POLOHA HNÍZDO 16 21 % PACIENT SE CÍTÍ BEZPEČNĚ A ODPOČINE SI 41 55 % CELKEM 75 100 % Graf 18 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „hnízdo“ Na otázku 18odpovědělo z celkového počtu 75 (100%) respondentů 18 (24 %) dotazovaných, že důsledkem uložení pacienta do polohy hnízdo je zklidnění neklidného pacienta. 16 (21 %) respondentů uvedlo, že neví, jaký důsledek má uložení pacienta do polohy hnízdo, a zbylých 41 (55 %) respondentů se domnívá, že důsledkem uložení pacienta do polohy hnízdo je to, že se pacient cítí bezpečně a odpočine si. 18, 24% 16, 21% 41, 55% ABSOLUTNÍ ČETNOST NEKLIDNÝ PACIENT SE ZKLIDNÍ NEVÍM CO JE POLOHA HNÍZDO PACIENT SE CÍTÍ BEZPEČNĚ A ODPOČINE SI 52 Položka 19 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „mumie“? a) pacient se cítí bezpečně a odpočine si b) nevím, co je poloha mumie c) neklidný pacient se zklidní Tabulka 19 Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „mumie“ ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) PACIENT SE CÍTÍ BEZPEČNĚ A ODPOČINE SI 24 32 % NEVÍM, CO JE POLOHA MUMIE 12 16 % NEKLIDNÝ PACIENT SE ZKLIDNÍ 39 52 % CELKEM 75 100 % Graf 19Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „mumie“ Na otázku 19 z celkového počtu 75 (100%) odpovědělo 24 (32%) dotazovaných, že důsledkem uložení pacienta do polohy mumie je to, že se pacient cítí bezpečně a odpočine si. 12 (16 %) respondentů uvedlo, že neví, co je důsledkem uložení pacienta do polohy mumie. Zbylých 39 (52 %) respondentů se domnívá, že důsledkem uložení pacienty do polohy mumie je zklidnění neklidného pacienta. 32 % (24) 16 % (12)52 % (39) RELATIVNÍ ČETNOST PACIENT SE CÍTÍ BEZPEČNĚ A ODPOČINE SI NEVÍM CO JE POLOHA MUMIE NEKLIDNÝ PACIENT SE ZKLIDNÍ 53 Položka 20 Mají při BS na nemocného nějaký vliv členové jeho rodiny? a) ano, ale nijak zásadní b) ano, zásadní vliv c) ne, vůbec žádný d) nevím Tabulka 20 Mají při BS na nemocného nějaký vliv členové jeho rodiny ABSOLUTNÍ ČETNOST RELATIVNÍ ČETNOST (%) ANO, ALE NIJAK ZÁSADNÍ 3 4 % ANO, ZÁSADNÍ VLIV 63 84 % NE, VŮBEC ŽÁDNÝ 0 0 % NEVÍM 9 12 % CELKEM 75 100 % Graf 20Mají při BS na nemocného nějaký vliv členové jeho rodiny Na otázku 20 z celkového počtu 75 (100%) respondentů odpověděli 3 (4 %) respondenti, že při užití konceptu bazální stimulace mají členové rodiny na pacienta vliv, ale nijak zásadní. 63 (84 %) dotazovaných uvedlo, že členové rodiny mají při aplikaci konceptu na pacienta zásadní vliv. Zbylých 9 (12%) respondentů uvedlo, že neví, zda mají členové rodiny nějaký vliv na pacienta při aplikaci konceptu bazální stimulace. 4 % (3) 84 % (63) 0, 0% 12 % (9) RELATIVNÍ ČETNOST ANO, ALE NIJAK ZÁSADNÍ ANO, ZÁSADNÍ VLIV NE, VŮBEC ŽÁDNÝ NEVÍM 54 7.5 INTERPRETACE, ANALÝZA PRŮZKUMU Průzkumného šetření se z celkového počtu 75 (100 %) respondentů zúčastnilo 58 (77 %) všeobecných sester – žen, 4 (5 %) všeobecné sestry – muži, 11 (15 %) zdravotních asistentek a 2 (3 %) zdravotní asistenti. Nejpočetněji byli zastoupeni respondenti ve věku 18 – 30 let, celkově se jich v tomto věkovém rozmezí vyskytovalo 44 (59 %). 25 (33 %) zdravotníků se vyskytovalo ve věku 31– 50 let a jen 6 respondentů (8 %) se vyskytovalo ve věku 51 let a více. Většinu dotazovaných tvoří středoškolsky vzdělaní, tuto možnost si vybralo 45 (60%) respondentů. 19 (25 %) dotazovaných vystudovalo vyšší odbornou školu. 8 (11 %) respondentů vystudovalo vysokou školu – bakalářské studium a 3 (4 %) dotazovaní vystudovali vysokou školu – magisterské studium. Z celkového množství 75 (100%) respondentů na JIP pracuje 24 (32 %) dotazovaných zdravotníků, na ARO jich pracuje 16 (21 %), na standardním oddělení jich pracuje 20 (27 %), na ambulanci pracuje 5 (7 %) dotazovaných a na operačních sálech pracuje 10 (13 %) respondentů. Na otázku, zda mají na nemocného při aplikaci konceptu BS nějaký vliv členové jeho rodiny, odpověděli 3 (4 %) respondenti, že při užití konceptu bazální stimulace sice mají členové rodiny vliv na pacienta, ale nijak zásadní. 63 (84 %) dotazovaných správně uvedlo, že členové rodiny mají zásadní vliv při aplikaci konceptu na pacienta. Zbylých 9 (12 %) respondentů uvedlo, že neví, zda mají členové rodiny nějaký vliv na pacienta při aplikaci konceptu bazální stimulace. CÍL 1 Prvním cílem naší práce bylo zjistit, zda jsou zdravotničtí pracovníci informováni o konceptu bazální stimulace. Průzkumná otázka 1a: Mají respondenti základní znalosti o konceptu bazální stimulace? Z celkového počtu 75 (100 %) odpovědělo 47 (63%)dotazovaných, že ví, co pojem bazální stimulace znamená. Odpověď, ne nevím, co tento pojem znamená, si zvolilo 28 (37 %) dotazovaných. V další dotazníkové položce jsme ověřovali, jestli dotazovaní určí správnou definici bazální stimulace. Správnou definici bazální stimulace vybralo 42 (56 %) 55 dotazovaných. Odpověď, že je tento koncept určen pro psychiatrické pacienty si vybralo 8 (11 %) zdravotníků a 25 (33%) dotazovaných se domnívá, že je tento koncept zaměřen výhradně na podporu pohybových vlastností pacienta. Na otázku, zda má bazální stimulace pro pacienta nějaký přínos, odpovědělo 67 ze 75 (100 %) dotazovaných, že je koncept pro pacienta přínosem.7 (9%) dotazovaných se domnívá, že koncept bazální stimulace pro pacienta přínosný není. A jen 1 (1%) dotazovaný odpověděl, že neví, zda je pro pacienta tento koncept přínosný. Z celkového počtu respondentů 75 (100%) odpovědělo 21 (28 %) respondentů,že je nejvhodnější bazální stimulaci používat na standardním oddělení.53 (71 %) respondentů se domnívá, že nejvhodnější je používat koncept bazální stimulace na odděleních JIP a ARO. A pouhý 1(1 %) respondent se domnívá, že je vhodné používat bazální stimulaci na operačních sálech. Odpověď, že nejvhodnějším oddělením pro používání bazální stimulace je ambulance, nezvolil ani jeden respondent. Na otázku, pro které pacienty je bazální stimulace vhodná, odpovědělo 31 (41 %) dotazovaných, že bazální stimulace je nejvhodnější pro pacienty v kómatu. 13 (17 %) respondentů se domnívá, že nejvhodnější je užívat koncept u pacientů na standardním oddělení. Pouze 3 (4 %) respondenti se domívají, že nejvhodnější je užívat koncept bazální stimulace u pacientů při ambulantním ošetření a 28 (37 %) respondentů se domnívá, že je nevhodnější používat koncept u pacientů mentálně postižených. Z celkového počtu 75 (100 %) dotazovaných odpovědělo 17 (23 %) respondentů, že tento koncept aktivně u pacientů praktikují. Pouze někdy tento koncept u pacienta provádí 8 (11 %) respondentů a vůbec tento koncept nepoužívá 50 (67 %) dotazovaných zdravotníků.Na dotaz, proč tomu tak je, odpovědělo 7 (10 %) zdravotníků, že jsou málo informovaní. 4 (6 %) dotazovaní uvedli, že je málo proškolených pracovníků a celých 39 (84 %) dotazovaných uvedlo, že aplikace tohoto konceptu do ošetřovatelské péče je časově náročná. Z odpovědí vyplynulo, že více než polovina zdravotníků má dobré základní znalosti o konceptu bazální stimulace. Vědí, pro koho je tento koncept určen, na jakých odděleních se nejčastěji používá. Většina respondentů vybrala správnou definici bazální stimulace a podle většiny je tento koncept pro pacienta velkým přínosem.Negativním zjištěním ale bylo, že tento koncept aktivně do ošetřovatelské péče aplikuje jen malá část dotazovaných, a jako nejčastější důvod neužívání konceptu uvedli, že provádění tohoto konceptu je časově náročné. 56 Průzkumná otázka 1b: Kde se poprvé s pojmem bazální stimulace zdravotničtí pracovníci setkali? Z celkového počtu 75 (100%) dotazovaných se s pojmem bazální stimulace poprvé setkalo v době studia 25 (33 %) respondentů, na kurzu o bazální stimulaci se o pojmu dozvědělo 6 (8 %) respondentů, v zaměstnání se poprvé s tímto pojmem setkalo 31 (41%) respondentů a z médií se o tomto pojmu dozvědělo 13 (17 %) respondentů. Poprvé se s pojmem bazální stimulace většina zdravotnických pracovníků setkala až v zaměstnání. CÍL 2 Druhým cílem naší práce bylo zjistit počet respondentů, kteří absolvovali kurz o bazální stimulaci. Průzkumná otázka 2: Kolik respondentů z celkového počtu 75 dotazovaných absolvovalo kurz o bazální stimulaci? Z celkového množství 75 (100 %) respondentů absolvovalo kurz o bazální stimulaci jen 6 (8 %) z dotazovaných. Zbylých 69 (92 %) dotazovaných kurz o bazální stimulaci neabsolvovalo. Počet zdravotníků, kteří absolvovali kurz o bazální stimulaci je velmi nízký. Z celkového počtu 75 dotazovaných jich tento kurz absolvovalo pouze 6. CÍL 3 Posledním cílem bylo zjistit, zda respondenti ovládají jednotlivé základní prvky bazální stimulace. Průzkumná otázka 3: Znají zdravotničtí pracovníci základní prvky bazální stimulace a vědí, jaké pomůcky se k jednotlivým prvkům používají? Na otázku, zda dotazovaní vědí, co znamená pojem somatická stimulace, odpověděli 4 (5%) respondenti, že somatická stimulace je stimulace pomocí mluveného slova. 51 (68%) respondentů se správně domnívá, že somatická stimulace je stimulace pomocí dotyků, a zbylých 20 (27 %) dotazovaných si myslí, že se jedná o stimulaci pomocí vibrací. Na otázku, která prověřovala znalosti zdravotníků o auditivní stimulaci odpovědělo 17 (23 %) respondentů, že příkladem auditivní stimulace jsou koupele, polohování a doteky. 52(69%) respondentů správně odpovědělo, že správným příkladem auditivní stimulace je hudba, zpěv a hra na hudební nástroje. Zbylých 6 (8%) 57 respondentů se chybně domnívá, že auditivní stimulace je stimulace pomocí vůní a chutí. Odpovědi na otázku zaměřenou na konkrétní pomůcky používané u taktilněhaptické stimulace znějí takto.7 (9%) dotazovaných zdravotníků, se domnívá, že předměty užívané k taktilně-haptické stimulaci jsou ladička a elektrické přístroje jako například vibrax. 9 dotazovaných (12%) se domnívá, že předměty užívané k taktilněhaptické stimulaci jsou obrázky, fotky a televize. Zbylých 59 (79 %) se správně domnívá, že se k taktilně-haptické stimulaci používají oblíbené předměty, hračky a předměty denního života. Na otázku, zda dotazovaní vědí, jaké n místo se nejčastěji používá pro iniciální dotyk, odpovědělo 56 (75 %) respondentů, že nejpoužívanějšími místy pro iniciální dotyk jsou rameno, paže a ruka. Odpověď, že nejčastějším místem pro iniciální dotyk jsou dolní končetiny, si nezvolil nikdo. 6 (8%) respondentů se domnívá, že místem pro iniciální dotyk je hlava, a zbylých 13 (17%) uvedlo, že neví, kde se místo pro iniciální dotyk nachází. Poslední dvě otázky byly zaměřeny na speciální polohovací metody konceptu. První zjišťovala, jaký důsledek má uložení pacienta do polohy „hnízdo“. Z celkového počtu 75 (100 %) respondentů odpovědělo 18 (24 %) dotazovaných, že důsledkem uložení pacienta do polohy hnízdo je zklidnění neklidného pacienta. 16 (21 %) respondentů uvedlo, že neví, jaký důsledek má uložení pacienta do polohy hnízdo, a zbylých 41 (55 %) respondentů se správně domnívá, že důsledkem uložení pacienta do polohy hnízdo je to, že se pacient cítí bezpečně a odpočine si. Druhá otázka zjišťovala, jaký důsledek má uložení pacienta do polohy mumie. Z celkového počtu 75 (100 %) odpovědělo 24 (32 %) dotazovaných, že důsledkem uložení pacienta do polohy mumie je to, že se pacient cítí bezpečně a odpočine si. 12 (16%) respondentů uvedlo, že neví, co je důsledkem uložení pacienta do polohy mumie. Zbylých 39 (52%) respondentů se správně domnívá, že důsledkem uložení pacienta do polohy mumie je zklidnění neklidného pacienta. Většina zdravotnických pracovníků zná a orientuje se v jednotlivých prvcích bazální stimulace a v pomůckách k nim potřebným. 58 8 DISKUZE Srovnávat práci na téma bazální stimulace není snadné, problematika tohoto konceptu není ještě tolik rozšířená a jednotliví autoři se zaměřují na různé oblasti tohoto konceptu a výběrové soubory respondentů. Přesto se nám podařilo najít ke srovnání bakalářskou práci s podobným zaměřením. Některé položky našeho průzkumného šetření jsme porovnali s výsledky bakalářské práce Lenky Vašíčkové, absolventky Pardubické univerzity, oboru všeobecná sestra (VAŠÍČKOVÁ, 2008). Její práce se zabývala zjišťováním vědomostí všeobecných sester o konceptu bazální stimulace. K průzkumnému šetření vytvořila vlastní dotazník, který se skládal z 24 otázek a byl určen pro všeobecné sestry. Naše práce se lišila tím, že dotazník byl kromě všeobecných sester určen i pro zdravotnické asistenty. Tento obsahoval několik podobných položek, na které jsme se zaměřili. První společnou dotazníkovou položkou bylo zjištění znalosti pojmu bazální stimulace. Ze srovnání vyplynulo, že respondenti obou prací se s pojmem bazální stimulace už setkali. Kladně odpověděla v obou případech více než polovina respondentů. Další položkou, společnou pro obě práce, jsme zjišťovali, kde se s pojmem bazální stimulace poprvé respondenti setkali. V tomto případě se výsledky průzkumného šetření liší. V našem případě se o pojmu nejvyšší procento dotazovaných dozvědělo až v zaměstnání a v porovnávané práci se většina dotazovaných o pojmu dozvěděla z internetu. Důležitá společná položka byla zaměřená na absolvování kurzu bazální stimulace. Přestože všeobecné sestry tvoří dle výzkumu Karolíny Friedlové až 45 % účastnic kurzu, naše odpovědi tomu nenasvědčovaly. V obou pracích bylo procento účastnic kurzu velmi nízké. Ostatní společné položky byly zaměřeny na celkové zjištění informovanosti o konceptu samotném. V porovnávané práci byly položeny otázky např. jestli respondenti znají metody bazální stimulace, pro jaké pacienty je tento koncept určen, jak respondenti hodnotí vliv bazální stimulace na pacienta. Dále se bakalářská práce zabývala otázkou, proč se podle dotazovaných bazální stimulace nepoužívá. Můžeme tedy říci, že respondentům byly v porovnávané práci položeny podobné otázky jako 59 v práci naší. Výsledky byly u některých otázek podobné, u některých stejné a některé se lišily. Stejně jako v naší práci, tak i v práci porovnávané většina respondentů, tzn. vždy více než polovina dotazovaných, zná nějaké metody konceptu. Vědí, u jakých pacientů se koncept používá, a myslí si, že je tento koncept pro pacienta přínosem a že výsledkem je celkové zklidnění a spokojenost pacienta. Na otázku, proč si dotazovaní zdravotníci myslí, že se tento koncept dostatečně nepoužívá, shodně v obou pracích více než polovina odpověděla, že je aplikace tohoto konceptu do ošetřovatelské péče časově náročná. Výsledky průzkumného šetření se v obou pracích v mnoha položkách výrazně shodují. Na začátku empirické části jsme předpokládali, že míra informovanosti o tomto konceptu bude nízká, tento předpoklad se nám však vyhodnocením všech dotazníkových položek nepotvrdil. Můžeme říci, že naši dotazovaní zdravotníci, konkrétně tedy všeobecné sestry a zdravotničtí pracovníci, mají dobré základní znalosti v oblasti bazální stimulace. Výsledky průzkumu ale taky ukázaly, že i když tento koncept znají, aktivně ho u pacienta neprovádí, a to z důvodů časové náročnosti, nízkého počtu proškolených pracovníků a nedostatku informací. Kurz bazální stimulace absolvovalo jen málo dotazovaných pracovníků. Důvodem může být vysoká cena kurzu nebo zjištění, že aplikace konceptu do ošetřovatelské péče zdravotníky opravdu zdržuje a ubírá jim čas, který by třeba mohli využít k jiné ošetřovatelské péči u pacienta. DOPORUČENÍ PRO PRAXI Doporučení pro rodinu: Rodina hraje při aplikování konceptu bazální stimulace u pacienta velkou roli a právě pro ně může být provádění jednotlivých prvků jakýmsi vyrovnáním se s pacientovou nemocí. Spolupráce rodiny a známých je také obzvlášť důležitá při sběru autobiografické anamnézy, protože nikdo pacienta nezná lépe než okruh jeho nejbližších. Rodině doporučujeme: - nebát se požádat o pomoc a o vysvětlení při provádění bazální stimulace u svého rodinného příslušníka, - důležité je také sdělovat pravdivě všechny informace potřebné ke zjištění autobiografické anamnézy. 60 Doporučení pro střední, vyšší odborné a vysoké zdravotnické školy: Škola je ve velké míře prvotním zdrojem informací, a proto by se měli zdravotničtí pracovníci s pojmem bazální stimulace setkat podle našeho názoru už během vyučování a ne až v zaměstnání, jak vyplývá z průzkumu. Zdravotnickým školám doporučujeme: - zavést do výuky více vyučovacích hodin zaměřených na problematiku bazální stimulace, - zajistit odbornou praxi/exkurzi na těch odděleních, na kterých se bazální stimulace aktivně u pacientů provádí. Doporučení pro zdravotnické pracovníky: Většina zdravotníků neprovádí u pacienta koncept bazální stimulace z důvodů časové náročnosti, nedostatku informací a nízkého počtu proškoleného personálu. Zdravotnickým pracovníkům doporučujeme: - více se zaměřit, třeba i samostudiem, na problematiku bazální stimulace, a pokud to bude jen trochu možné, tento koncept u pacientů provádět, - spolupracovat při aplikaci konceptu na pacienta i s jeho rodinou, - doporučujeme absolvovat kurz bazální stimulace. Doporučení pro zaměstnavatele: - informovat své zaměstnance o možnosti absolvování kurzu bazální stimulace. 61 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň informovanosti zdravotnických pracovníků, konkrétně všeobecných sester a zdravotnických asistentů, o konceptu bazální stimulace. Všechny cíle, které jsme si stanovili na začátku bakalářské práce, byly splněny. Čtenářům naší práce byla přiblížena problematika bazální stimulace, byli seznámeni s definicí konceptu, jeho historií, zakladateli a s jednotlivými prvky bazální stimulace a pomůckám k nim potřebným. Z našeho průzkumného šetření vyplynulo, že je koncept bazální stimulace mezi zdravotnickými pracovníky už poměrně rozšířen. Většina z nich dokáže koncept definovat, vědí u jakých pacientů je vhodné tento koncept používat a ovládá i základní speciální prvky bazální stimulace. Tyto znalosti jsou však jen teoretické. Zkušenosti s praktickým využitím konceptu v ošetřovatelské péči jsou velmi malé. I když se jedná o relativně začínající koncept, který je neustále v rozvoji, existuje několik knižních publikací a sborníků, jejichž autorkou je zejména PhDr. Friedlová a z kterých mohou zdravotničtí pracovníci čerpat informace a pak je dále převádět do praxe. Doufáme, že při troše snahy a podpory od zaměstnavatele, bude tento koncept prováděn na čím dál vyšším počtu oddělení našich nemocnic. 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Autobiografická anamnéza [online]. SZŠ Písek, 2013 [cit. 11.12.2013]. Dostupné z: http://www.szs-pi.cz/downloads/Projekt/Bazalni-stimulace.pdf BIENSTEN Chriestel a FRÖHLICH Andreas, 2003. Basale stimulation in der Pflege. Leipzig: Kallmeyersche Verlagsbuchhaltung. ISBN 3-7800-4001-8. ČECHOVÁ Věra a Marie Rozsypalová, 2001. Obecná psychologie. Brno: NCO-NZO. ISBN 80-7013-343-0. FRIEDLOVÁ, Karolína, 2003. Skriptum pro základní kurz Bazální stimulace v ošetřovatelské péči. 1.vyd. Frýdek – Místek. ISBN - není uvedeno. FRIEDLOVÁ, Karolína, 2004. Skriptum pro nástavbový kurz Bazální stimulace v ošetřovatelské péči. 1.vyd. Frýdek – Místek. ISBN- není uvedeno. FRIEDLOVÁ, Karolína, 2007. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1314-4. FRIEDLOVÁ, Karolína. 2007. Cesta k humánnímu ošetřovatelství, Sborník příspěvků Historicky II národní konference Bazální stimulace s mezinárodní účastí. Frýdek Místek: INSTITUT Bazální stimulace. ISBN 978-80-254-0757-8. FRIEDLOVÁ, Karolína, 2009. Bazální stimulace v ošetřovatelské a pedagogické praxi, Sborník příspěvků Historicky III. mezinárodního kongresu Bazální stimulace. Frýdek Místek: INSTITUT Bazální stimulace. ISBN 978-80-254-5815-0. FRIEDLOVÁ, Karolína, 2009. 1. a 2. díl: Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství. 3.vyd. Frýdek – Místek: INSTITUT Bazální stimulace. ISBN 80-239- 6132-2. FRIEDLOVÁ, Karolína, 2010. Somatická stimulace v konceptu Bazální stimulace. Sociální služby, odborný časopis APSS ČR, ročník: XII., s. 30 – 31. ISSN 1803-7348. 63 FRIEDLOVÁ, Karolína, 2013. Co přináší aplikace konceptu Bazální stimulace do přímé péče u poskytovatelů zdravotní péče a sociálních služeb. Diagnóza v ošetřovatelství, vol. IX. č. 3, s. 25 - 27. ISSN 1801-1349. FRÖHLICH, Andreas, 1998. Basale stimulation – das konzept. Dusseldorf: Verlag selbestimmtes Leben. ISBN 3-910095-25-9. KLIMČÍKOVÁ, Martina, 2008. Aplikace konceptu bazální stimulace v práci sester. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Bakalářská práce. NĚMCOVÁ, Jitka. et al., 2013. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Praha: Maurea. ISBN 978-80- 902876-9-3. Polohovací hadi. In: aSnilek-perličkové pomůcky [online]. 2010. Dostupné z: http://www.asnilek-shop.cz/polohovaci-hadi/polohovaci-pomucky/kategorie/cz/ Platná legislativa: Ministerstvo zdravotnictví ČR [online]. MZČR, 2010[cit.4. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/platna-legislativa_1784_11.html ROKYTA Richard et al., 2009. Učebnice Somatologie. Praha:Wolters Kluwer. ISBN 978-1-345-6789-7. Techniky konceptu [online]. INSTITUT Bazální stimulace[ cit.11.12.2013 ]. Dostupné z:http://www.bazalni-stimulace.cz/bazalni_stimulace.php VAŠÍČKOVÁ, Lenka, 2008. Bazální stimulace pojem známý a neznámý pro všeobecné sestry. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií. Katedra ošetřovatelství. Bakalářská práce. VOKURKA, Martin a Jan HUGO, 2002. Velký lékařský slovník. 1. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 80-859-1243-0. WOLFOVÁ Věra [online]. INSTITUT Bazální stimulace. [cit.1.3.2014] Dostupné z: http://wwww.bazalni-stimulace.cz/zar_fn_ostrava_poruba.php PŘÍLOHY Příloha A - Dotazník.........................................................................................................I Příloha B – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce ...... V Příloha C – Vzorová kazuistika ......................................................................................VI Příloha D – Perličkové polohovací pomůcky tzv. hadi .................................................VII I Příloha A - Dotazník Dobrý den, dostává se Vám do rukou dotazník zabývající se problematikou bazální stimulace (BS), který využiji ke zpracování své bakalářské práce s názvem Znalosti zdravotnických pracovníků v oblasti bazální stimulace. Jsem studentkou Vysoké školy zdravotnické o.p.s. v Praze, obor všeobecná sestra. Prosím Vás o pravdivé vyplnění následujícího dotazníku. Veškeré informace získané z tohoto dotazníku budou využity pouze pro účely mé bakalářské práce. Děkuji za Váš čas. Markéta Plachá, DiS. 1) Pracujete jako? a) všeobecná sestra b) všeobecná sestra – muž c) zdravotní asistent – žena d) zdravotní asistent – muž 2) Kolik je Vám let? a) 18 – 30 let b) 31 – 50 let c) 51 let a více 3)Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) střední zdravotnická škola b) vyšší odborná škola c) vysoká škola – bakalářský titul d) vysoká škola – magisterský titul 4)Na jakém oddělení pracujete? a) JIP b) ARO c) standardní oddělení d) ambulance e) operační sál II 5)Víte, co pojem bazální stimulace znamená? a) ano, vím b) ne, nevím 6) Kde jste se poprvé s pojmem bazální stimulace setkal/a? a) v době studia b) na kurzu o bazální stimulaci c) v zaměstnání d) z médií (časopisy, knihy, internet….) 7) Definujte koncept bazální stimulace: a) BS je vědecký, pedagogicko – ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci a pohybové vlastnosti člověka za pomoci speciálních prvků působící na jednotlivé smysly pacienta. b) BS je ošetřovatelský koncept, který je aplikován za pomoci speciálních prvků bazální stimulace u pacientů psychiatricky nemocných c) BS je vědecký, pedagogicko – ošetřovatelský koncept zaměřený výhradně na podporu pohybové vlastnosti u pacienta pomocí speciálních prvků bazální stimulace. 8)Má podle Vašeho názoru práce s konceptem BS přínos pro pacienty? a) ano b) ne c) nevím 9) Na kterém oddělení je nejvhodnější použít bazální stimulaci? a) standardní oddělení b) jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitační oddělení c) ambulance d) operační sály III 10) Pro které pacienty je bazální stimulace vhodná? (více odpovědí je správně) a) pro pacienty v komatu b) pro pacienty na standardu při běžné léčbě c) pro pacienty při ambulantním ošetření d) pro pacienty mentálně postižené 11) Používáte koncept BS na svém oddělení? a) ano, používám b) ne, nepoužívám c) pouze někdy 12) Pokud jste zvolil/a u předchozí položky, že koncept BS nepoužíváte,vyberte z následujících možností, proč tomu tak je ? a) nedostatek informací b) časová náročnost c) málo proškoleného personálu 13) Absolvoval/a jste kurz o bazální stimulaci? a) ano, absolvoval/a b) ne, neabsolvoval/a 14) Víte co je somatická stimulace? a) stimulace pomocí mluveného slova b) stimulace pomocí dotyků c) stimulace pomocí vibrací 15) Co je příklad auditivní stimulace? a) koupele, polohování, doteky b) hudba, zpěv, vyprávění, hra na hudební nástroje c) stimulace pomocí vůní a chutí IV 16) Předměty užívané k taktilně-haptické stimulaci jsou: a) ladička, elektrické přístroje (jako např.: vibrax) b) obrázky, fotky, televize c) oblíbené předměty, hračky, předměty osobní hygieny, předměty denního života 17) Víte, jaká jsou nejpoužívanější místa pro tzv. iniciální dotyk? a) rameno, paže, ruka b) dolní končetiny c) hlava d) nevím 18) Víte, jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „hnízdo“ ? a) neklidný pacient se zklidní b) nevím, co je poloha hnízdo c) pacient se cítí bezpečně a odpočine si 19) Víte jaký je důsledek uložení pacienta do polohy „mumie“ ? a) pacient se cítí bezpečně a odpočine si b) nevím, co je poloha mumie c) neklidný pacient se zklidní 20) Mají při BS na nemocného nějaký vliv členové jeho rodiny? a) ano, ale nijak zásadní b) ano, zásadní vliv c) ne, vůbec žádný d) nevím Děkuji za Váš čas  V Příloha B – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce VI Příloha C – Vzorová kazuistika Desetiletá holčička šla ze školy přímo do kroužku. Byl leden a všude se nacházela spousta ledu a sněhu. Jedna ledová kra se utrhla z třípatrového domu a zřítila se na chodník na procházející holčičku. Dívka byla převezena na Anesteziologickoresuscitační oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě s diagnózou těžké polytrauma, kterému vévodí ruptura jater s hemoragickým šokem a mozkové krvácení. Tým lékařů a sester bojoval o život této malé klientky. Po stabilizaci stavu vyvstala otázka, jaký bude dále stav vědomí dítěte. Dítě se nacházelo ve vigilním komatu. Tým sester a lékařů začal integrovat do péče koncept bazální stimulace. Nejprve se uplatňovaly základní prvky konceptu, především somatická stimulace s orientací na plegickou stranu těla dítěte. Jednostranná plegie se vyvinula následkem krvácení do mozku. Od druhého dne hospitalizace byla u dítěte přítomna matka. Zpočátku byla velmi vyděšená, bála se přiblížit k dítěti nebo se ho dotknout. Postupně ve spolupráci s kolektivem lékařů a sester se maminka adaptovala na prostředí i přístroje kolem. Začínala s pomocí sester s dítětem komunikovat, dotýkat se ho. Postupně byla týmem ošetřujících integrována do péče, účastnila se koupelí svého dítěte, stimulovala dceru na plegické straně těla a trávila u lůžka denně 10 hodin. Postupně byly do péče přidávány nástavbové prvky konceptu, a sice stimulace sluchová, hmatová, čichová a chuťová. Optická stimulace se uplatnila později. Jako auditivní stimuly s cílem aktivizovat paměťové stopy byly zařazeny prvky sluchové stimulace. Pacientce se pouštěly oblíbené nahrávky, pohádky, nahrávky hlasů celé rodiny, vzkazy kamarádů ze školy. Děti s paní učitelkou jí nahrály říkanky, vtipy, písničky. Maminka přinesla také kazetu s Harry Potterem a také jí příběh předčítala z knihy. Pacientka mohla být 38. den po přijetí přeložena na Kliniku dětské neurologie. Dítě bylo k tomuto dni komunikativní, živé i v motorickém projevu. K údivu týmu pečujícího o malou klientku byla stimulovaná plegická strana těla motoricky aktivnější než nepostižená strana. Díky stimulaci somatické, auditivní, optické, čichové a chuťové a také díky integraci maminky do péče byla ovlivněna plasticita mozkové tkáně a vegetativní stav přešel do stavu plného vědomí (WOLFOVÁ, INSTITUT BAZÁLNÍ STIMULACE). VII Příloha D – Perličkové polohovací pomůcky tzv. hadi Zdroj: (aSNILEK, 2010)