Vysoká fkola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 POSTAVENÍ SESTRY V 21. STOLETÍ Bakalápká práce Eva Ronovská, DiS. StupeK kvalifikace: bakaláp Název studijního oboru: Vpeobecná sestra Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha 2014 vysoká ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Ronovská Eva 3. CVS Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 30. 9. 2013 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Postavení sestry v 21. století Status ofNurses in 21 st Century Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. V Praze dne: 1.11. 2013 doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. rektorka PROHLÁTlENÍ Prohlapuji, Te bakalápkou práci na téma KSestra 21. století" jsem vypracovala samostatná. Po ulitou literaturu a podkladové materiály uvádím v pfiloTeném seznamu literatury. Souhlasím souTasna s ulitím práce ke studijním úTellum. V Praze, dne ÚÚÚÚÚÚ ÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ. podpis PODfl KOVÁNÍ Dakuji MUDr. Lidmile Hamplové, PhD. za velice uliteTnou a vstpřcnou pomoc, kterou mi poskytla ppi zpracování mé bakalápké práce. Dále bych chtala podakovat celé své rodina a ppřteli, za vstpřcnost, ochotu a hlavna ohleduplnost, kterou mi projevovali po celou dobu vypracovávání bakalápké práce. ABSTRAKT RONOVSKÁ, Eva. Postavení sestry v 21. století. Vysoká pkola zdravotnická, o. p. s. StupeK kvalifikace: Bakaláp (Ba). Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha. 2014. 76 s. Téma bakalápké práce jsme si zvolili KPostavení sestry v 21. století". V teoretické Tásti se v malém rozsahu zabýváme historií opetpDvatelství, popisujeme vpeobecnou sestru jako Tlovaka, její osobnost. Image vpeobecné sestry, která je interní a externí, popisujeme obecná, jaká by mala být. Zabýváme se vymezením profesních kompetencí vfeobecné sestry. V práci zmiKujeme i komunikaci ve zdravotnictví. Poslední kapitola obsahuje popis pracovního obleTení vfeobecné sestry, a to od historie po souTasnost. Praktická Tást prezentuje výsledky vlastního průzkumného petpení. Průzkumný soubor tvopila laická vepejnost z Kutnohorska. Cílem práce bylo zjistit pohled vepejnosti na vpeobecnou sestru. Porovnávali jsme v práci zjiptané údaje ze sledovaného souboru mladpích a starpích respondenti!! Výsledky průzkumného petpení ukazují, Te postavení vpeobecné sestry ve spoleTnosti je pomarna dobré, vatpina dotazovaných spatpuje osobu vpeobecné sestry jako spolupracovnici lékape a jejich Tinnosti jsou na soba vzájemná závislé. Nejdulelitajpími vlastnostmi pro dotazované jsou u vpeobecné sestry trpalivost, milost, komunikativnost. Zkoumán byl i vliv médií na názory na osobnost vpeobecné sestry. KlíTová slova Historie. Image. Komunikace. Osobnost. Povolání. Vpeobecná sestra. ABSTRACT RONOVSKÁ, Eva. Status of Nurses in 21st Century. Medical College. Degree: Bachelor (Be). Supervisor: MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Prague. 2014. 76 pages. The topic of bachelor's thesis we have chosen KStatus of Nurses in 21st Century. _ In the theoretical part we deal with the history of nursing. Then we depict the nurse as a person and her personality. We generally describe the image of nurse, which is internal and external, and how it should be. In the next chapter we deal with the definition of professional competences of a nurse. In the thesis we also mention a communication in healthcare. The last chapter contains the description of the working clothing during the history up to now. The practical part shows the results of our researches. The collections were created by lay general public from region of Kutnohorsko. The target of the thesis was to find out general public's view on nurse. We compared the gathering data between younger and older respondents. The results of researches show that the position of the nurse in society is partly good, respondents see the nurse as a colleague of doctor and their activities are interdependent. The most important features for respondents are the patience, grace, ability to communicate and respondents are surprisingly positively influenced by media. Keywords Communication. History. Image. Nurse. Personality. Profession. OBSAH SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFM ÚVOD.........................................................................................11 1 HISTORIE OnETnOVATELSTVÍ..........................................12 2 OSOBNOST ZDRAVOTNÍKA...............................................14 2.1 IMAGE...........................................................................................15 2.1.1 EXTERNÍ A INTERNÍ IMAGE............................................................15 2.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ IMAGE SESTER................................16 2.2.1 IDEÁLNÍ IMAGE VnEOBECNÉ SESTRY..........................................17 2.2.2 STRATEGIE PRO ZLEPnENÍ IMAGE VnEOBECNÝCH SESTER.....17 3 VYMEZENÍ PROFESNÍCH KOMPETENCÍ VnEOBECNÝCH SESTER.....................................................19 3.1 KATEGORIE ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA Ú ..Ú Ú Ú Ú Ú Ú ..Ú Ú Ú Ú Ú Ú ..Ú Ú Ú Ú Ú Ú Ú Ú Ú Ú Ú Ú .22 3.2 ODBORNÁ ZPh SOBILOST K VÝKONU POVOLÁNÍ VnEOBECNÉ SESTRY..................................................................23 3.3 VnEOBECNÁ SESTRA.................................................................23 3.4 POVOLÁNÍ VnEOBECNÉ SESTRY.............................................26 3.4.1 NÁPLŇ PRÁCE SESTRY......................................................................27 3.5 VZDflLÁNÍ VnEOBECNÝCH SESTER........................................28 4 KOMUNIKACE V OnETnOVATELSTVÍ............................29 4.1 VERBÁLNÍ KOMUNIKACE.........................................................29 4.2 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE....................................................30 4.3 MÉDIA...........................................................................................30 5 PRACOVNÍ ODfl V.................................................................32 5.1 ODflVY PRACOVNÍ A OCHRANNÉ...........................................32 5.2 PRACOVNÍ ODflV VnEOBECNÉ SESTRY.................................33 5.2.1 OCHRANNÁ OBUV...................................................................33 6 POPIS n EnENÍ PRm ZKUMU................................................34 6.1 prh zkumný problém............................................................34 6.2 prh zkumné cíle, prh zkumné otázky...........................34 6.3 metodika prh zkumu.............................................................35 6.4 časový harmonogram.......................................................35 6.5 průzkumný soubor...............................................................35 6.6 ANALÝZA VÝSLEDKh PRh ZKUMU.........................................37 7 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRH ZKUMU.....................67 8 DISKUZE................................................................................70 ZÁVflR.......................................................................................73 SEZNAM POUoITÉ LITERATURY.........................................74 PnÍLOHY SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Pohlaví respondentlil Tabulka 2 Vzdalání respondentlil Tabulka 3 Vak respondentlil Tabulka 4 Image vpeobecné sestry Tabulka 5 První dojem u respondentLUna vpeobecnou sestru Tabulka 6 Vlastnosti vpeobecné sestry Tabulka 7 Dulelitost úpravy vpeobecné sestry Tabulka 8 Nehty vpeobecné sestry Tabulka 9 Vzhled vpeobecné sestry Tabulka 10 Estetika obleTení vpeobecné sestry Tabulka 11 Zodpovadnost povolání vpeobecné sestry Tabulka 12 NároTnost povolání vpeobecné sestry Tabulka 13 Dalpí vzdalávání vpeobecné sestry Tabulka 14 SpoleTenské postavení vpeobecné sestry Tabulka 15 Platové ohodnocení vpeobecné sestry Tabulka 16 NáplK práce vpeobecné sestry Tabulka 17 Profesionální vztah mezi sestrou a lékapem Tabulka 18 Osobní zkupenosti se vpeobecnou sestrou Tabulka 19 Pozornost médií o vpeobecné sestpe Tabulka 20 Pohled médií na vpeobecnou sestru Tabulka 21 Chování sester Tabulka 22 Volba povolání vpeobecné sestry Tabulka 23 Zvolení si povolání vpeobecné sestry Tabulka 24 Poladavky na vzdalání vpeobecné sestry Tabulka 25 Prestil vpeobecné sestry SEZNAM GRAFm Graf 1 Pohlaví respondentu! Graf 2 Vzdalání respondent Lil Graf 3 Vak respondentni Graf 4 Image vpeobecné sestry Graf 5 První dojem u respondentmna vpeobecnou sestru Graf 6 Vlastnosti vpeobecné sestry Graf 7 Dulelitost úpravy vpeobecné sestry Graf 8 Nehty vpeobecné sestry Graf 9 Vzhled vpeobecné sestry Graf 10 Estetika obleTení vpeobecné sestry Graf 11 Zodpovadnost povolání vpeobecné sestry Graf 12 NároTnost povolání vpeobecné sestry Graf 13 Dalpí vzdalávání vpeobecné sestry Graf 14 SpoleTenské postavení vpeobecné sestry Graf 15 Platové ohodnocení vpeobecné sestry Graf 16 NáplK práce vpeobecné sestry Graf 17 Profesionální vztah mezi sestrou a lékapem Graf 18 Osobní zkupenosti se vpeobecnou sestrou Graf 19 Pozornost médií o vpeobecné sestpe Graf 20 Pohled médií na vpeobecnou sestru Graf 21 Chování sester Graf 22 Volba povolání vpeobecné sestry Graf 23 Zvolení si povolání vpeobecné sestry Graf 24 Potadavky na vzdalání vpeobecné sestry Graf 25 Prestil vpeobecné sestry ÚVOD Povolání vpeobecné sestry je krásné ale i nároTné. A to jak na vědomosti, na psychickou výbavu sestry, komunikaTní dovednosti, tak na schopnost empatie. Kaldá vfeobecná sestra je reprezentantkou profese opetfDvatelství a mule být na své povolání a na svou volbu tohoto povolání hrdá. Práce sestry pro pla od dob své existence velkými zmanami. Podepsaly se na tom i oba svatové války a rozvoj medicíny, který vyladoval, aby se sestra stala hodnotnou a vzdalanou spolupracovnicí lékape, edukátorkou pacientLU i spolupracovníku! Sestpe nestaTí jen dobpe ovládat techniku výkonuj ale musí být také vzdalaná a musí mít k výkonu svého povolání osobnostní ppedpoklady. I opetfDvatelství proplo dlouholetým vývojem od primitivních metod léTení, od víry v nadppirozené síly al k moderním zpUáoblum léTby a opetfDvání. Kvalita opetfDvatelské péTe se zvypovala s narůstajícími odbornými poznatky díky tam, ktepř opetfDvatelskou péTi vykonávali. OpetfDvatelství má ve svém historickém vývoji své specifikum v tom, Te opetfDvání bylo povalováno za samozpejmou neprofesní Tinnost v péTi o Tlovaka a jako profese se vzdaláváním se nelehce prosazovalo. Z charitativní péTe ppes pomocníka lékape a jeho asistenta se stal samostatná pracující odborník v oblasti uspokojování potpeb pacienta (klienta) (KUTNOHORSKÁ,2010). Cílem bakalápské práce je zjistit pohled laické vepejnosti na povolání vpeobecné sestry. Jak laická vepejnost náhlili na vpeobecné sestry, zda je ovlivKuje v kontaktu jejich vzhled, úprava zevnajpku a jaká je podle dotazovaných spoleTenská prestil povolání vpeobecných sester. Zjiptaná data porovnáme mezi mladpřmi a starpími respondenty. 11 1 HISTORIE OnETn OVATELSTVÍ Povolání vpeobecné sestry pro plo ve 20. století velkými zmanami, na kterých mají zásluhu oba svatové války, ale hlavna rozvoj medicíny, který po kaidé sestpe vyladoval, aby byla hodnotná a vzdalaná spolupracovnice lékape a edukovala pacienty. Jil od dob Florence Nightingalové se po sestrách poladuje, aby byly lidské, empatické, laskavé, umaly naslouchat a komunikovat. V 19. a 20. století byla zdravotní péTe na celém svata ovlivnana Florence Nightingalovou. Její osoba je pokládána za zakladatelku moderního opetfDvatelství. Stanovila systém opetfDvatelství a povýpila prestil tohoto povolání. Činnost opatrovnickou zmanila na profesní Tinnost opetfDvatelskou. OpetfDvatelství je povoláním, které se musí studovat celý livot a neustále v nam propojovat teoretické i praktické znalosti, dovednosti a etiku, protoTe pacient potpebuje, aby byla opetfDvatelka vnímavá. Florence Nightingalová podporovala vzdalávání sester a byla i zakladatelkou prvních opetfDvatelských pkol. Pouze vzdalaná sestra byla pro péTi o pacienty ppřnosem. Dne 12. 5. 1820 se Florence Nightingalová narodila a tento den se slaví jako Mezinárodní den opetfDvatelství. Dalpí zmany v opetfDvatelství pfinesl Telední pád, který vydal dne 7. dubna 1866 císap Frantipek Josef I., jimi se musel pídit i opetfDvatelský personál v nemocnicích. Pracovní doba opetfDvatelek zálelela na potpeba nemocnice, col znamenalo, Te byla neomezená. Ppi neplnaní nebo zanedbání práce byla opetfDvatelka trestána v podoba penaiité pokuty, zákazu vycházek, které byly povolovány lékapem nebo propu ptaním z nemocnice. OpetfDvatelky musely být svobodné al do zrupení celibátu Tenských povolání, po roce 1918. Bydlení maly zajiptané od nemocnice, avpak na pokoji nemocných, kde maly postele oddáleny jen plentou. Pokud opetfDvatelka onemocnala, mala v nemocnici nárok na léTbu, ale nedostávala plat. Za denní slulbu jim bylo vypláceno 50 krejcaruj za no Tni 80 krejcarllla za neppetrtitou slulbu, která trvala týden, 3 " 7 zlatých. OpetfDvatelskou práci vykonávaly al do devadesátých let 19. století nepkolení lidé. ZpoTátku padesátých let 20. století byly na nakterých oddáleních v nemocnici jepta sestry pádové, které byly obatavé, laskavé a trpalivé k nemocným. V této doba se zaTali zabývat významní lékapi etickou výbavou sestry. Ti vadali, Te sestra je významnou souTástí pro kvalitní a zodpovadnou práci a ppemýpleli nad osobnostním profilem sestry. Postavení sestry patpilo v období socialismu k uznávaným profesím. 12 Postupem Tasu i toto povolání získalo válnost a sestry se staly nepostradatelnou pomocnicí lékapil Vatpřch kompetencí se sestry do Tkaly za rozvoje medicíny, ale zároveK po nich byly Tádány vyppř nároky na vzdalání a profil jejich osobnosti (KUTNOHORSKÁ, 2010). 13 2 OSOBNOST ZDRAVOTNÍKA Zdravotnické polování patpř z hlediska odborné ppřpravy i konkrétního profesionálního výkonu mezi nároTná povolání. Objektem práce je nemocný Tlovak. Velký význam ve zdravotnické práci je kladen na dodrlování Tádoucích forem jednání ve vztahu k nemocným, ale i ke spolupracovníkům. OTekává se, Te zdravotník zvládne odbornou Tinnost, práci s moderní technikou, unese fyzickou zátai, dovede ovlivnit a vést správným smarem prolívání a jednání nemocných, vykonává rUíné administrativní práce. Vpechny tyto poladavky jsou vysoce nároTné na osobnost Tlovaka, profesionální průpravu, styl práce, zpUäob livota i dupevní stabilitu. K výkonu funkce zdravotníka jsou nezbytné i urTité osobnostní ppedpoklady. NappMad : • tvíitfTí ppřstup, kterým zdravotník pepř svapené úkoly, • dostateTná kritiTnost a sebekritiTnost, • empatie, • porozumaní problémům nemocných, • klidné vystupování, pohotové, rozválné, ppimapené reakce, • dulelitá je trpalivost, umaní se ovládat a odpoutat se od svých zájmLUa potpeb, • smysl pro humor, ale ne ppehnaný optimismus, • hodnotová orientace " v motivaci, v zájmu o Tlovaka a práci, • smysl pro povinnost a odpovadnost, • dobrý vztah k lidem pomáhá naplnit poslání zdravotníka, • humánní vztah k nemocnému " jde o projev vyrovnanosti a zralosti osobnosti. Vpechny tyto aspekty vyladují sebekritickou kontrolu vlastního jednání. Osobnost zdravotníka byla historicky ovlivnana a tento vývoj poznamenal jak obsah Tinnosti sestry, tak prestil povolání. Pohled na zdravotnické povolání, ppedevpím na práci sestry, ovlivKuje i souTasné sociální prostpedí, které práci sestry podhodnocuje (ZACHAROVÁ et al., 2007). 14 Ppi delpím vykonávání povolání mule vzniknout profesionální deformace. V sesterské profesi se projevuje ztrátou lidské úTasti a zájmu o nemocného a vznikem citové lhostejnosti, otupalosti Ti egoismu vuTi nemocnému. Vyhasnutí potpeby pochopení ho jako trpícího Tlovaka. Pacienta vidí jen jako ppřpad a nemá pochopení pro jeho lidskou stránku. Profesionální deformace Tasto vzniká z vadomí moci nad pacientem. PpřTin je mnoho, nappklad sestra mule být zklamaná nebo rozTarovaná z povolání a projevuje se to, Te chování k nemocnému Ti ke spolupracovníkům je apatické, nespokojené, dopouptí se chyb ppi práci. Nakteré neládoucí typy osobnosti sestry: Rutinní typ se oznaTuje vysokou odborností a ppřsností. Ale vztah k pacientům je chladný. Uniká lidská stránka. Velitelský typ popisuje diktaturu, agresivitu, vojenské vyladování kasárenského popádku. Je energický, sebevadomí a nekompromisnost bez lidské úTasti. Herecký typ vystihuje úsilí ukázat se dulelitým a udalat na pacienta co nejvatpř dojem. Nervózní typ popisuje podráldanost, nervozitu, únavu a pocit, Te pacienti její úsilí dostateTna neoceKují (GULÁnOVÁ, 2004). 2.1 IMAGE Klmage" význam slova Význam slova image je celková prezentace, vnajpí pUáobení nebo celkový dojem na vepejnost (SLOVNÍK CIZÍCH SLOV, 2014). 2.1.1 EXTERNÍ A INTERNÍ IMAGE Pokud slovo image aplikujeme na sestru, dalíme ji na interní a externí image. Interní image je posuzování sestry sama sebe a svého povolání. Externí image je ppedstava, kterou má o vpeobecných sestrách vepejnost, masmédia, politici Ti lékapi (nKRLOVI, 2003). 15 Sestry se objevují v rUíných rolích a podle nich jsou také vnímány. Na jedné strana ppetrvává ppedstava sestry Khumanitárky" a obatavé Teny, více Ti ména kompetentní a obdarované empatií, soucitem a schopností vypastovat si dUf aryhodný vztah. Na strana druhé se vpak objevuje sestra Kvzdalaná profesionálka", která efektívna ovládá moderní technologie, v rozhodování se pídí rozumem a ne emocemi, vidy je molném na ni, vzhledem k její specializaci, spolehnout (nEBESTOVÁ, 2009). Image vpeobecné sestry propla rUínými vývojovými etapami. Na poTátku to byla ppedstava Kmilosrdného andala\ Vyvozovala se od významné osobnosti Florence Nightingaleové, která byla velmi hluboce vapřcí Tena, zástankyňa a ochrankyňa pacientLU Tato ppedstava vydrlela do konce I. svatové války, kdy se objevila nová image Klívky pro vpechno \ která byla prezentována jako skromná a ochotná slulebná, protoie v té doba nemalý vpeobecné sestry témap ladné vzdalání a v nemocnici pracovaly jako levná pracovní síla. Bahem II. svatové války se opat pozmaKoval pohled na image sestry, která nyní byla oznaTována jako Wirdinka\ protoie si prosazovala svou roli a schopnost samostatného rozhodování. Dalpř obraz je image Kmatky" jako obatavé emocionální Teny. Díky sdalovacím prostpedkum se z tohoto obrazu vytvopila ppedstava sexuálního objektu \ která se prezentovala jako romantická, nespolehlivá a nestoudná Tena lipřcí se svými vlastnostmi od intelektuální a profesionální sestry. Tento obraz romantické Teny ppetrvává i v dnepní doba vedle Kiívky pro vpechno \ která slouTí nejen svým pacientům, ale také svým nadpřzeným (nKRLOVI, 2003). 2.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ IMAGE SESTER Hlavní faktor, který ppřmo nebo neppřmo ovlivKuje image sester, je komunikace, proto je pro kaTdou sestru dulleTité umat komunikovat. TTpatný dojem na první pohled udala i ledabylé obleTení, nappklad nevyTehlené paty, dále neupravené vlasy, neppimapená chUíe a gestikulace vpeobecné sestry, která musí být ve vpech hlediscích profesionální. Ale pokud má sestra k pacientovi empatický ppřstup, je laskavá, usmaje se, podá pacientovi ruku, aby mu projevila, Te v boji se svou nemocí není sám, potom pacient vnímá spípe tyto její kladné vlastnosti a nehledí na nevyTehlený pracovní odav nebo neupravené vlasy. 16 Dulelitým prvkem vlivného postavení sester a zleppení jejich image je získání vyppř odbornosti sester. Sestra, která je vzdalaná nejen v klinické oblasti, ale také v oblasti komunikace, je nepostradatelná na oddálení a tímto se i zviditelní. Zviditelnaní je pravdapodobnajpř, pokud se sestra úTastní seminápila kongresu a je v nich i sama aktivna zapojena (nKRLOVI, 2003). 2.2.1 IDEÁLNÍ IMAGE VnEOBECNÉ SESTRY Podle studií, které probahly v západních zemích, je sestra masmédii ppedstavována jako Ksex symbol" nebo jako KlavTe pro vpechno \ Vepejnost ovpem svlij pohled na toto povolání zmanila a ul je vidí jako profesionálky, vnímavé osobnosti. K rozvíjení image vpeobecné sestry je potpeba profesionální hrdost, col znamená, Te mohou být hrdé na své povolání. Sestry profesionálky by se maly pídit tamito body: • je tpeba být Testná, • mala by se chovat tak, aby byla vidy laskavá a druzí lidé se v její spoleTnosti cítili dobpe, • mala by se usmívat, pokud je k tomu vhodná situace, • nemala by se bát riskovat, • mala by projevit uznání druhým lidem, pokud si ho zasloulí, • mala by se nauTit brát kritiku s nadhledem a nenechat se vyvést z rovnováhy, • mala by dodrlovat své sliby (nKRLOVI, 2003). 2.2.2 STRATEGIE PRO ZLEPnENÍ IMAGE VnEOBECNÝCH SESTER Vpeobecné sestry by maly ppetvopit pohled na svou profesi a na sebe samu. Vepbjnost je ovlivKována masmédii, která uvádají stále více seriálLU a filmlll z nemocniTního prostpedí a je tpeba, aby sestry na tuto mnohdy negativní produkci jejich profese reagovaly a zlep povaly tím image povolání. Mali bychom si uvadomit, Te kaldá sestra bere odpovadnost za zleppení image své profese. V profesních organizacích je tpeba posílit úTast vpeobecných sester a jejich vpechny aktivity, které udalají, je potpeba dokumentovat a zvepejKovat. Vpeobecné sestry by se maly snalit vystupovat tak, aby jejich chování budilo respekt a odrálelo jejich zdravou sebedLi^aru. Tato profese nemuie Těkat na to, al jejich 17 spoleTenský význam uznají politici, ale musí se sami snalit udrlovat nejvyppí molný standard a pacienti i jejich okolí musí vnímat a znát hodnotu opetpovatelské profese. Sestry by se maly stále více zapojovat do publikaTních Tinností, nappklad psát Hanky do odborných TasopisUj ale také do TasopisLUpro pirokou vepejnost (nKRLOVI, 2003). 18 3 VYMEZENI PROFESNÍCH KOMPETENCI VtiEOBECNÝCH SESTER Výstupní znalosti a dovednosti vpeobecných sester jsou zformulovány do základních kompetenTních kritérií v uvedených dokumentech Evropské komise. Činnost vpeobecných sester, které se shodují za vpeobecnou opetpovatelskou péTi, zahrnuje: péTi 0 dati, dospívající, dospalé a seniory ppi akutních a chronických poruchách zdraví, ppi somatických a psychických potílích, o které je peTováno v nemocnicích nebo mimo na. Tyto sestry musí umat chránit, udrlovat, navracet a podporovat zdraví osob a skupin, jejich autonomii a sobastaTnost v oblasti talesných a psychických livotních funkcí, s ppihlédnutím na psychologické, sociální, ekonomické a kulturní odlipnosti zpLLíobu Tivota postrčených osob. Kompetence vpeobecné sestry: Metodický pokyn k vyhlápce T. 39/2005 Sb. pro studijní obor vpeobecná sestra Profese vpeobecné sestry zahrnuje Ttypi základní oblasti kompetencí 1 Autonomní " nezávislé kompetence vpeobecných sester 1.1 Uspokojování potpeb vzniklých v souvislosti s onemocnaním 1.1.1 Identifikuje potpeby pacientUJklientLUvpech vakových skupin v oblasti talesné, psychické, spoleTensko-kulturní a duchovní zmana nebo vzniklé v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivci!! nebo skupin nebo v souvislosti s tahotenstvím. 1.1.2 UrTuje vhodná opatpení a sestavuje plán vhodných opetpovatelských intervencí a dalpích opatpeni pro uspokojování potpeb, rozvoj, zachováni nebo navracení sobastaTnosti a pro zmirKování utrpení a zajiptani klidného umíraní a dLLítojné smrti. 1.1.3 Vykonává opetpovatelské intervence anebo jejich vykonání zajipt4aje pro st pednictvím jiného Tlena týmu, p pípadna jejich zajiptani iniciuje. 1.1.4 Vyhodnocuje výsledky a úTinnost provedených opatpení a modifikuje dalpí opetpovatelský plán. 19 1.2 Podpora zdraví a prevence vzniku onemocnani 1.2.1 Sleduje jednotlivce, rodiny a komunity, o které peTuje z celkového hlediska, bere v úvahu prostpedí, ve kterém lijí a jejich zpLLlob livota. 1.2.2 UrTuje opatpení, která podporují zdraví nebo prevenci onemocnani, které mohou realizovat samotní jednotlivci, rodiny a skupiny nebo s pomocí jiných osob. 1.2.3 Vysvatluje jednotlivé lim, rodinám a skupinám, jak mohou sami své prostpedí a Tivotní styl ovlivnit, nebo jim doporuTí zmanu. 1.2.4 Motivuje jednotlivce, rodiny a skupiny k tomu, aby zmanili svLLj Tivotní styl, pokud je to tpeba. 1.2.5 Podílí se na vyhodnocování výsledkLUprovedených opatpení nebo sama toto vyhodnocení vykonává. 1.3 Zdravotní výchova a poskytováni informací 1.3.1 Zprostpedkovává jednotlivé Um, rodinám, skupinám a jejich ppíbuzným potpebné informace z hlediska svých kompetencí. 1.3.2 Organizuje a úTastní se na kampaní na podporu zdraví a prevence a hodnotí výsledky tachto programuj 1.3.3 Podílí se na vzdalávání opetpovatelského personálu a jiných pracovníknive zdravotnictví. 1.3.4 ÚTastní se na kvalifikaTním a postkvalifikaTním vzdalávání zdravotnických praco vnik LU 2. Kooperativní " závislé kompetence sester 2.1 Respektuje role jednotlivých profesionálLUppi spolupráci a plnaní odborných úkolLUv multidisciplinárním a multiprofesionálním týmu a podílí se na vpech spoleTných opatpeních v zájmu zdraví pacienta/klienta. 2.2 Provádí vypetpení a léTebná opatpení, která indikuje lékap 2.3 Zná a dodrluje hranice svých rolí a kompetencí, a pokud je to Tádoucí, poládá o spolupráci kompetentní odborníky. 20 3. Kompetence sester ve výzkumu a vývoji v oblasti opetpovatelství 3.1 Kriticky reviduje svou kaldodenní praxi a ppi realizaci svých Tinností poulívá výsledky výzkumu. 3.2 Získává nové vadomosti tím, Te se podílí na výzkumné práci v oblasti opetpovatelství nebo výzkum sama provádí a k tomu vyulívá v pech dostupných informaTních zdroj LU 3.3 ÚTastní se na výzkumu v multidisciplinárním týmu. 3.4 Podílí se systematicky a neustále na programech zajipupvání kvality celkové péTe. 3.5 Usiluje o svLLj odborný rLLít v rámci postgraduálního a celolivotního vzdalávaní. 4. Kompetence sester v oblasti pízení opetpovatelské péTe 4.1 Rozezná rizika pro zdraví patpřcí do oblasti opetpovatelské péTe a provádí nezbytná opatpení k zamezení pLLíobení tachto rizik. 4.2 Pracuje ve skupinách, kontroluje pracovní tým a spolupracuje s jinými odborníky. 4.3 Ppi výkonu svých Tinností sleduje jejich efektivitu a náklady. 4.4 Vzdalává, kontroluje a hodnotí podpřzené pracovníky. 4.5 Efektívna zná nové informaTní a komunikaTní technologie. 4.6 ÚTastní se rozhodovacích procesLilv oblasti zdravotní politiky a pízení, které souvisí s opetpDvatelstvím. Vpechny tyto úkoly musí být plnany v souladu s platnými právními normami, etickými principy a profesními standardy, které platí pro sestry odpovídající za vpeobecnou opetpovatelskou péTi ve státa, v nami svoji profesní Tinnost vykonávají (ČESKO, 2005). 21 3.1 KATEGORIE ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékapkých zdravotnických povolání a k výkonu Tinností souvisejících s poskytováním zdravotní péTe a o zmana nakterých souvisejících zákonní (zákon 96/2004 Sb. o nelékapkých zdravotnických povoláních ve znaní zákona 375/2011 Sb.) 1) Výkon povolání pod ppímým vedením " trvalá kontrola a ppidalování práce fäcela zpUáobilýirT zdravotnickým pracovníkem (napp sanitápi, laboranti, pidiTi, masépi). 2) Výkon povolání pod odborným dohledem " pracovník plní úkoly od fäcela zpUäobilého " zdravotnického pracovníka vy ppi kategorie (nakdy i lékap}, s nimi se mUle ppi nejasnostech nebo potílích konzultovat. Ale vlastní úkony jil mule vykonávat relativná samostatná. • Zdravotnický asistent, opetpovatel pracující pod odborným dohledem vpeobecné sestry • Ppechodný zpUáob pped nabytím dostateTné zkupenosti " vpeobecné sestry s maturitou " poté jil pracují bez odborného dohledu 3) Výkon povolání bez odborného dohledu " nejvyppř kategorie, pracovníci vykonávají úkoly zcela samostatná, i kdy! v naprosté vatpina podle indikace lékape. > Musí splKovat podmínky podle zákona (druh vzdalání a délka praxe) > Vlastnit osvadTení " zapsán do registru (oznaTen fó-egistrovaný") (ČESKO, 2004). 22 3.2 ODBORNÁ ZPh SOBILOST K VÝKONU POVOLÁNÍ VttEOBECNÉ SESTRY Odborná zpUáobilost k výkonu povolání vpeobecné sestry nabývá absolvováním nejména tpíletého akreditovaného zdravotnického bakalápkého studijního oboru pro ppřpravu vpeobecných sester, nejména tpíletého studia v oboru diplomovaná vpeobecná sestra na vyppřch zdravotnických pkolách, vysokopkolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie - péTe o nemocné, pedagogika -opetpovatelství, pedagogika - péTe o nemocné, péTe o nemocné nebo uTitelství odborných ppedmatLU pro stpední zdravotnické pkoly, pokud bylo studium prvního roTníku zahájeno nejpozdaji v akademickém roce 2003/2004. Studijní obor vpeobecná sestra na stpední zdravotnické pkole získává, pokud bylo studium prvního roTníku zahájeno nejpozdaji ve pkolním roce 2003/2004, studijní obor zdravotní sestra, datská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péTi, Tenská sestra nebo porodní asistentka na stpední zdravotnické pkole získává, pokud bylo studium prvního roTníku zahájeno nejpozdaji ve pkolním roce 1996/1997. Za výkon povolání vpeobecné sestry se pokládá poskytování opetpovatelské péTe. Dále se vpeobecná sestra ve spolupráci s lékapem nebo zubním lékapem se úTastní na preventivní, léTebné, diagnostické, rehabilitaTní, neodkladné nebo dispenzární péTi. Pokud zpUáobilost k výkonu vpeobecné sestry získal mul, je oprávnan poulívat oznaTení odbornosti vpeobecný opetpovatel (ČESKO, 2004). 3.3 VttEOBECNÁ SESTRA Vpeobecná sestra vykonává Tinnosti bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékapem poskytuje, poppřpada zajipt4aje základní a specializovanou opetpovatelskou péTi pomocí opetpovatelského procesu. Vpeobecná sestra mule vykonávat: • vyhodnocovat potpeby a úroveK sobastaTnosti pacientLU projevili jejich onemocnaní, rizikových faktoruj a to i za aplikace mapicích technik poulívaných 23 v opetpovatelské praxi (nappklad testlllsobastaTnosti, rizika prolelenin, mapení intenzity bolesti, stavu výlivy), sledovat a orientaTna hodnotit fyziologické funkce pacientLU (dech, puls, elektrokardiogram, talesnou teplotu, krevní tlak a dalpí talesné parametry), sledovat, hodnotit a zaznamenávat stav pacienta, zajipupvat herní aktivity datí, zajipupvat a vykonávat vypetpení biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proulky), vykonávat odsávání sekretLU z horních cest dýchacích a zajipupvat jejich prLMhodnost, vyhodnotit a opetpovat poruchy celistvosti kule a chronické rány, opetpovat stomie, centrální a periferní Tilní vstupy, provádat ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitaTní opetpování, zejména poloho vání, posazování, dechová cviTení a metody bazálni stimulace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek, provádat nácvik sebeobsluhy s cílem zvypo vání sobastaTnosti, edukovat pacienty, eventuálna jiné osoby v opetpovatelských postupech a ppipravovat pro na informaTní materiály, orientaTna zhodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat potpebnost spolupráce sociálního nebo zdravotná-sociálního pracovníka a zprostpedkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálna-právních, zajipupvat úkoly spojené s ppijetím, ppemisupváním a propuptaním pacientuj provádat psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékapem vykonávat péTi o talo zempelého a Tinnosti spojené s úmrtím pacienta, ppejímat, kontrolovat, ukládat léTivé ppípravky, vTetna návykových látek, manipulovat s nimi a zajipupvat jejich dostateTnou zásobu, ppejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostpedky a prádlo, manipulovat s nimi a zajipupvat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostateTnou zásobu (ČESKO, 2011). 24 Vpeobecná sestra mule vykonávat bez odborného dohledu podle indikace lékape Tinnosti ppi poskytování preventivní, diagnostické, léTebné, rehabilitaTní, neodkladné a dispenzární péTe. Ppitom ppedevpřm ppipravuje pacienty k diagnostickým a léTebným postupům, podle indikace lékape je provádí nebo ppi nich asistuje, zajipUpje opetpovatelskou péTi ppi tachto výkonech a po nich. Zejména mule: • podávat léTivé ppřpravky s výjimkou nitrolilních injekcí nebo infuzí u novorozené Lila datí do 3 let a s výjimkou radiofarmak, pokud není dále uvedeno jinak, • zavadat a pelovat o kyslíkovou terapii, • vykonávat screeningová a depistální vypetpení, odebírat biologický materiál a orientaTna zhodnotit, zda jsou výsledky fyziologické, • vykonávat opetpení akutních a operaTních ran, vTetna opetpení drénLU • provádat katetrizaci moTového machýpe Ten a dívek nad 10 let, opetpovat moTové katétry pacientLUvpech vakových kategorií, vTetna výplachlllmoTového machýpe, • provádat výmanu a opetpení tracheo sto mické kanyly, zavadat nasogastrickou sondu pacientům ppi vadomí starpřm 10 let, peTovat o na a aplikovat výlivu sondou, ppřpadna TaludeTními nebo duodenálními stomiemi u pacientLU vpech vakových kategorií, • provádat výplach Taludku u pacientLUppi vadomí starpích 10 let vaku. Vpeobecná sestra pod odborným dohledem lékape mule aplikovat nitrolilna krevní deriváty a asistovat ppi zahájení aplikace transfuzních ppřpravkLU Dále bez odborného dohledu podle indikace lékape opetpovat pacienta v prubahu aplikace a ukonTovat ji (ČESKO, 2011). 25 3.4 POVOLÁNÍ VttEOBECNÉ SESTRY Kaldý Tlovak je individuální a neopakovatelnou osobností, která má své prolitky a zkupenosti a práva nemoc je livotní situací, která osobnostní vlastnosti zesílí, bubl kladné nebo záporné. Proto se vpeobecná sestra ppi výkonu svého povolání setkává i s lidmi, ktepř jsou kvůli své nemoci bezohlední, sobeTtí, podráldaní, ale na druhé strana i s lidmi trpalivými, stateTnými a plnými optimismu. Práva tito pacienti jsou pro vpeobecnou sestru odmanou (ROZSYPALOVÁ et al., 2006). Práce vpeobecné sestry patpř mezi nároTná povolání jak z hlediska odborné ppřpravy, tak i urTitého profesionálního výkonu. Clovak, který je nemocný, je hlavním objektem pracovníka ve zdravotnictví. V povolání zdravotníka se klade velký dlitfaz na správnou komunikaci a jednání s klientem. OTekává se, Te zdravotnický pracovník bude ve svém povolání zvládat odbornou Tinnost na vysoké úrovni i práci s technikou, kterou ppinesla moderní doba, snese i talesnou zátai, ovlivní a správna nasmaruje jednání nemocného Tlovaka, soustpedí se na administrativu a pepř i problémy pracovního a osobního livota. S tímto vpím se musí vypopádat i v tpřsmanném provoze, Tasto na velmi odborném pracovipti (ZACHAROVÁ et al., 2007). Povolání vpeobecné sestry je zaloleno na týmové spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky, a to lékapi, dalpřmi sestrami, opetpovatelkami a pomocným personálem. Kaldý z nich je za svou práci odpovadný a i menpř chyba narupí léTebný proces a mLLTe mít i následky na zdravotním stavu pacienta (ROZSYPALOVÁ et al., 2002). Ppi poskytování zdravotní péTe nese kaldý zdravotnický pracovník odpovadnost za pacienta, tedy pouze za jeho zdravotní stav a bezpeTnost opetpovaného pacienta, ne za chování a jednání pacienta, pokud je svéprávný (VONDRÁČEK, 2009). 26 3.4.1 NÁPLŇ PRÁCE SESTRY Ppi opetpování nemocných uplatKuje sestra v rámci opetpovatelského procesu vpechny role v kontaktu s nemocnými i zdravými osobami, ppřpadna s jejich rodinami. SouTasné opetpovatelství od sestry ppepokládá, Te je uznávaným odborníkem v oblasti svého samostatného pLLíobení, které se postupná rozpípilo z nemocného na mnoho dalpích sociálních skupin. Jako vpichni obTané i sestry mají povinnost zasvatit a podporovat Tinnosti, které napomáhají upevKovat zdraví a uspokojovat sociální potpeby spoleTnosti. Sestry se tak více nel dpíve stávají vepejnými Tiniteli, ktepí pomáhají zajistit v rámci zdravotní péTe distribuci opetpovatelských sluleb mezi obTany. Celkové náplna Tinnosti jednotlivých kategorií opetpovatelských pracovníku!vydává MZ CR. Podrobnaji by mali být rozpracovány zamastnavatelem zdravotnického zapízení v pracovní smlouva. Sesterské Tinnosti mLHeme obecná rozdalit do následujících skupin: • základní opetpovatelská péTe " Tinnosti zamapené na identifikaci a plánovité uspokojování základních potpeb Tlovaka, které mohou být nemocí pozmanany, nebo si je nemocný není schopen zajistit sám, • diagnosticko " terapeutická Tinnost " zahrnuje práce spojené s ppípravou a provedením rUíných vypetpení, i následné pozorování nemocného a opetpení, • psychosociální Tinnosti - nutné jak pro opetpovatelskou diagnostiku, tak pro spolupráci s nemocným a jeho rodinou na tvorba a realizaci opetpovatelského plánu. Patpí sem rUíné formy komunikace, poskytování informací, edukaTní práce, ochrana zájmLU nemocného, jeho podpora, pomoc ppi dorozumívání a kontaktu s okolím apod., • administrativní práce " jsou potpebnou (nezbytnou) souTástí práce sestry, ale nesmí odvádat od její hlavní povinnosti opetpovat nemocné, • ppípravné a dokonTovací práce " Tinnosti spojené s ppípravou opetpovatelských, diagnostických a léTebných výkonuj péTe o pomlltky vTetna dekontaminace, doplKování materiálu, lékLilatd. (STAŇKOVÁ, 2002). 27 3.5 VZDĚLÁNÍ VttEOBECNÝCH SESTER Vzdalávání lze rozdalit do nakolika typ LU Základní odborné studium - je nezbytné k získání kvalifikace, probíhá na vyppřch typech pkol nebo na univerzitách. Absolvování poskytuje zpLLíobilost k výkonu povolání sestry. Dalpí vzdalávání - je potpebné k celolivotnímu odbornému rLLítu bahem profesního Tivota sestry, dalíme na: o SpecializaTní studium - je zamapeno na specifiku opetpovatelské péTe v rUíných klinických oborech, na rUíné formy terénní a nemocniTní péTe a na management. o Univerzitní studium - probíhá na univerzitách jako dalpí vzdalávání a to jako bakalápské studium sester ve vpeobecném opetpovatelství nebo jako magisterské studium opetpovatelského managementu nebo pedagogiky. o Kontinuální (celolivotní) vzdalávání - sestra je povinna udrlovat své odborné znalosti na úrovni souTasných vadeckých poznatkLU a to prostpednictvím organizovaných forem vzdalávání, napp odborných akcí profesních organizací, kurzLU stálí nebo samostudiem (STAŇ KOVÁ, 2002). 28 4 KOMUNIKACE V OnETn OVATELSTVÍ Kvalitní opetpovatelská péTe je neppedstavitelná bez komunikace mezi sestrou a nemocným nebo bez komunikace mezi zdravotníky navzájem. V opetpovatelství ale nevystaTíme s komunikací, kterou jsme se nauTili v balném livota. K opetpovatelské praxi pádíme 3 druhy komunikace. Sociální, strukturovaná a terapeutická, neboli léTebná komunikace. Sociální komunikace je neplánovaná. Strukturovaná komunikace má plánovanou náplK, jakou jsou edukaTní rozhovory, napp jaká bude pooperaTní péTe. Terapeutická komunikace je jako proces, který napomáhá ppekonávat ppechodný stres, dobré vycházení s lidmi, ppekonavání psychických ppekálek (ZACHAROVÁ et al., 2007). 4.1 VERBÁLNÍ KOMUNIKACE Ke sdalování informací ppi verbální komunikaci dochází pomocí slov. Ulití mluveného slova se lipř podle kultury, spoleTenského postavení, ekonomického postavení, vzdalání a vaku. Komunikace by mala probíhat produktívna, aby docházelo ke správnému ppenosu informací mezi mluvTím a ppřjemcem, je potpeba dodrlovat základní kritéria úTinné komunikace. Základní kritéria jsou jednoduchost, struTnost, zpetelnost, ppizpLLíobivost, naTasovanou a dLLf aryhodnost. neT má pro Tlovaka velký význam i mnoho funkcí. Díky ní sdalujeme myplenky, ppinápíme nové informace, znalosti, obohacuje o nová fakta, o vliv Kuje postoj k vacem i lidem, udrluje vzájemné vztahy a spojuje lidi. U peTi sledujeme obsahovou stránku peTi a neobsahovou, neboli paralingvistickou stránku peTi (ZACHAROVÁ et al., 2007). 29 4.2 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Neverbální komunikace je mimoslovní komunikace, neboli peT tala. Velká Tást komunikace probíhá práva pomocí peTi tala. Mezi neverbální chování pádíme ppedevpřm: zrakový kontakt, mimiku (pohyby oTí, úst, tvápQ, kinetiku (zpLLíob chLlíe, pohyby celého tala), gestiku (pohyby rukou), haptiku (dotyky), proxemiku (vzdálenost od druhých), paralingvistiku (zpUáob peTi, ulívání hlasu). Díky tamto projevům mnohem snadnaji vyjádpřme své emoce, povzbuzení, sounálelitost s druhým, porozumaní jeho stavu a situaci (CECHOVÁ et al., 2004). 4.3 MÉDIA Tisk, rozhlas a televize patpř mezi masová média, která velice ovlivKují názory, postoje i chování lidí (MOKREJn, 2005). V souTasné doba máme molnost sledovat na televizní obrazovce r Lüne seriály a filmy z nemocniTního prostpedí, které se ovpem lipř v pojetí tohoto povolání. V nakterých seriálech a filmech je vpeobecná sestra ppedstavována jako spolupracovnice lékape, je empatická a profesionální. Bohulel je ale stále více seriálLila filmuj ve kterých sestra vystupuje v patech s délkou vysoko nad kolena, místo pracovní obuvi má bílé lodiTky, stále se jen chichotá. Ppi sledování zpravodajství, slypřme jen o lékapřch, jejich platech, záchranná lidských TivotLU ale o vpeobecných sestrách se zde mluví jen s tragickými následky jejich ppatné a zanedbané péTe o pacienty. Ale opomíjí se fakt, Te sestra ppi své 12 hodinové smána musí zvládat péTi o pacienta, administrativní a edukaTní povinnosti a spoustu jiných úkolUJ(nKRLOVI, 2003). Ukázkou jsou televizní seriály, jako byla Nemocnice na kraji masta nebo v souTasné doba Ordinace v rulové zahrada. Sestry jsou zde ve vatpina ppřpadujprezentovány jako ne ppüipinteligentní a samostatná myslící bytosti (MICUDOVÁ, 2007). 30 Ministerstvo chápe dlouhodobý nedostatek vpeobecných sester jako dUáledek nedostateTné prestile zdravotnického povolání zpUáobené ppedevpřm psychickou a fyzickou nároTností povolání, vysokou mírou odpovadnosti a povinnosti se celolivotna vzdalávat. Je to také zpUáobeno smanným provozem. To jsou vpak faktory, které nelze od tohoto povolání oddálit. A jedním z pepení je zvýpení finanTního ohodnocení. ZTásti je spoleTnost ovlivKována i populárními seriály, kde sestry nevystupují jako odbornice a skuteTné profesní partnerky lékapil Proto je potpeba, aby se sestry samy úTastnili na zmana spoleTenského mínaní. Kaidá vpeobecná sestra muie pplspat ke zvýpení spoleTenské prestile vlastního povolání osobním ppMadem a prezentováním odborné erudice, bez které se léTebný a opetpovatelský proces neobejde. Managementy zdravotnických zapízení by maly analyzovat ppTiny nespokojenosti zamastnancllla vTas reagovat na signály syndromu vyhopení nebo více prezentovat dobré výsledky práce vpeobecných sester svého zdravotnického zapízení (HELLEROVÁ, 2009). 31 5 PRACOVNÍ ODfl V KPolovina 19. století je historickým mezníkem rozvoje opetpovatelského povolání. V této doba vzniká vlastní opetpovatelská profese, charakteristická systematickým vzdaláváním sester a zavedením stavovského odavu " sesterské uniformy. Civilní sestry se v historii zaTaly oblékat jednotná nejen proto, aby chránily své civilní obleTení, ale také aby hrda vyjádpUy svou stavovskou ppíslupnost k opetpovatelské profesi. České sestry zaTaly nosit první uniformy v roce 1918, kdy vstoupily do praxe první diplomované sestry " absolventky dvouleté Státní opetpovatelské pkoly, otevpené v roce 1916' (TTEBESTOVÁ, 2009, s. 35). KPoulívaly se dva typy uniforem: V klinické praxi se nosily pracovní uniformy, col byly bílé paty dlouhé al ke kotníkům. K uniforma patpila bílá zastará, velký bílý skládaný Tepec, Terne punTochy, Terne boty a samozpejma odznak. Pro sestry vrchní a ppedstavené nebo ke slavnostní ppřlelitosti byla urTena jiná uniforma. Jednalo se o tmavé, stpízlivé paty s kulatým tuhým bílým límeTkem, k nimi sestry nosily stejný Tepec jako k pracovní uniforma v klinické praxi" (TTEBESTOVÁ, 2009. s. 35). 5.1 ODfl VY PRACOVNÍ A OCHRANNÉ O poskytování pracovního odavu a obuvi rozhoduje zamastnavatel, který stanoví i zpUäob ppidalování, Tiptaní a oprav. Na pracovní odavy a obuv, pokud jsou nad rámec povinného vybavení, muie zamastnavatel ppispívat z fondu kulturních a sociálních potpeb, a to na zakladá ppedpisu MF T. 434/2013 Sb. (ČESKO, 2013). Ochranným odavem se rozumí souTásti odavu a vybavovací ppedmaty, které musí zamastnanci nosit ppi urTitých Tinnostech na urTitých pracoviptích. Ochranný odav poskytují zamastnavatelé zdravotnickým pracovníkům zpravidla k ochrana livota a zdraví, z dul'odUJhygienických a protiepidemických, ppřpadna z dUfodUJmimopádného zneTiptaní. Ochranný odav se zamastnanci nedává k dispozici pro jeho neomezenou osobní potpebu, ale jen po dobu výkonu jeho slulebních povinností, pro které je nopení ochranného odavu ppedepsáno (SESTRA, 2000). 32 5.2 PRACOVNÍ ODfl V VttEOBECNÉ SESTRY Vpeobecná sestra musí ve svém povolání poulívat ochranný pracovní odav. Na rozdíl od minulosti, kdy byly stanovené pro sesterské povolání stejnokroje. V dnepní doba je velký výbar pracovních odavLU které mohou být bílé nebo mají svatlé odstíny pastelových barev. Kaldá sestra by si mala zachovávat její odav Tistý a vylehlený. Odav jí chrání nejen pped infekcí, ale i ppipívá k jejímu dobrému vzhledu. K výbava pracovního odavu sestry patpř jmenovka (ppipevnaná na ppední strana odavu). Kaidý pacient má právo znát jméno personálu, který ho opetpuje. K dobrému vzhledu vpeobecné sestry ppispívá i úprava jejích vlasLU Krátké musí být vhodná sestpiTené a dlouhé sepnuté. Dpřve nosily sestry Tepce, dnes ul nejsou základní výbavou pracovního odavu (ROZSYPALOVÁ et al., 2002). 5.2.1 OCHRANNÁ OBUV Ochranná obuv ppidalovaná sestrám je trvalým problémem, na kterém se podílí jak zamastnavatel, tak zamastnanci. Zamastnavatel poskytuje jen jeden typ pracovní obuvi, který nemuie sledovat anatomické odlipnosti nohy a neexistuje univerzální, a ppitom ideální bezpeTnostní obuv. Také kvalita materiálu a zpracování Tasto neodpovídá zátaii, které jsou boty a nohy zdravotníknibahem dlouhých sman vystaveny. Výbar obuvi ze strany zamastnavatele se zpravidla pídí podle cenové relace, nikoli kvalitou a komfortem pro daného ulivatele (nEBESTOVÁ, 2009). Ppitom je dulelitá vhodná obuv, nejlépe bílé barvy, která musí být pohodlná, výpka podpatku by mala být 3-4 cm, musí dostateTna fixovat patu a nesmí omezovat pohyby prstní Sestra by nemala chodit naboso, není to hygienické ani estetické, vhodné jsou bílé ponolky (ROZSYPALOVÁ et al., 2002). 33 6 POPIS n EttENÍ PRm ZKUMU Hlavním cílem v ppedlolené bakalápské práci bylo zjistit pohled laické vepejnosti na povolání vpeobecné sestry. Chceme porovnat rozdíly mezi mladpřmi a starpími respondenty. Ppedpokládáme, Te mladpř respondenti více vnímají vpeobecnou sestru jako profesionálního zdravotnického pracovníka, který je rovnocenný pracovník lékape. U starpřch respondentlllppedpokládáme, Te vpeobecnou sestru vnímají jako podpřzenou lékape, která vykonává pouze po napřzení Tinnosti od lékape. 6.1 PRH ZKUMNY PROBLÉM Zjistit názory (pohled) laické vepejnosti na povolání vpeobecné sestry. 6.2 PRh ZKUMNÉ CÍLE, PRh ZKUMNÉ OTÁZKY Cíl 1: Zjistit postavení vpeobecné sestry ve spoleTnosti. Cíl 2: Zjistit, jaké osobnostní ppedpoklady by podle vepejnosti mala vpeobecná sestra mít. Cíl 3: Zjistit zda média zkreslují pohled na povolání vpeobecné sestry. Průzkumná otázka la: Jak respondenti náhlili na povolání vpeobecné sestry? Průzkumná otázka lb: Jaké faktory mohou ovlivnit pohled vepejnosti na toto povolání? Průzkumná otázka lc: Jaké je podle respondent LUfinanTní ohodnocení vpeobecné sestry? Průzkumná otázka 2a: Co respondenta v kontaktu se vpeobecnou sestrou zaujme jako první? Průzkumná otázka 2b: Jaké vlastnosti respondent preferuje u tohoto povolání? Průzkumná otázka 3a: Vanují se média práci vpeobecné sestry? Průzkumná otázka 3b: Povalují respondenti chování vpeobecné sestry v TV seriálech za realitu? 34 6.3 METODIKA PRH ZKUMU K získávání potpebných dat jsme zvolili kvantitativní metodu průzkumu s pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku, který obsahuje 22 pololek tvopených z uzavpených a polouzavpených otázek. Odpovadi jsme vyhodnotili v programu MS Office Excel 2007 a následná ppevedli do tabulek a grafického znázornaní. Dále pak v MS Office Word. Výsledky jsou zaznamenány v absolutních a relativních Tíslech. Relativní Tísla jsou uvedená v procentuálním vyjádpení. 6.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM Od zápř 2013 jsme sestavovali literární zdroje, které tvopř teoretickou Tást. V prosinci 2013 jsme si stanovili cíle průzkumné práce a na základa cílili a průzkumných otázek jsme koncipovali dotazník. Vlastní sbar dat probahl od prosince 2013 do ledna 2014. 6.5 PRh ZKUMNÝ SOUBOR Ke sbaru dat průzkumného petpení jsme vyulili respondenty na Kutnohorsku, kde jsme dotazník rozdávali. Statistické údaje jsou jen informativní, kroma údaje Kvak\ s kterým dále pracujeme. Vakové kategorie jsme rozdalili do 2 skupin- mladpř respondenti (15- 20 let, 21- 30 let, 31-40 let) a starpř respondenti (41- 50 let, 51- a více). Pro zajímavost jsme 3 otázky analyzovali tél dle pohlaví respondenti!! Průzkumného petpení se úTastnilo 100 respondenti!! (39 muTLUa 61 Ten). Cílené vakové rozmezí respondenti!! bylo stanoveno do dvou vakových skupin, a to mladpř respondenti a starpř respondenti. Celkem bylo rozdáno 130 dotazník!!! 30 dotazníkUJ nebylo molné analyzovat (24 dotazníkUJse nevrátilo a 6 jich nebylo správna vypínaných). Návratnost dotazníkLUbyla 77 %. 35 Mladpř respondenti zahrnují vakovou skupinu 15-20, 21-30, 31-40. Ve vaku 15-20 se úTastnilo 10 lidí, tj. 17,56 % (7 mul Lil a 3 Teny). NejpoTetnaji byli zastoupeni respondenti ve vaku 21-30, celkem 29 lidí, tj. 50,87 % (z toho 11 muTLila 18 Ten). Vaková skupina 31-40 má 18 respondentLU tedy 31,57 % (z toho 7 mul Lil a 11 Ten). V skupinách mladpích respondentLilje celkem zastoupeno 57 respondentLU tj. ze vpech respondentLU ktepř se zúTastnili prLLíkumného petpení, je to 57%. Starpí respondenti byli zastoupeni vakovou kategorií 41-50 a 51 a více let. Ve vakové skupina 41-50 se úTastnilo petpení 18 lidí, tj. 41,87 % (z toho 6 muTLila 12 Ten). Ve vakové skupina 51a více bylo zastoupeno 25 lidí, tj. 58,13% (z toho 8 muTLila 17 Ten). V dané skupina starpřch respondentLilje celkem 43 respondentLU tj. 43 % ze vpech respondentLilnapeho souboru. 36 6.6 ANALÝZA VÝSLEDKh PRh ZKUMU Pololka Pohlaví Tabulka 1 Pohlaví respondenti!! Pohlaví respondentlll absolutní Tetnost relativní Tetnost aena 61 61,00% Mul 39 39,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 1 Pohlaví respondentlll Pohlaví respondentlll 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Oena Mul Zdroj: vlastní prLllkum Z celkového poTtu 100 (100 %) bylo 61 dotazovaných (61,00 %) Ten a 39 dotazovaných (39,00 %) muTLil 37 Poloika Vzdalání Tabulka 2 Vzdalání respondentu! Vzdalání respondentu! absolutní Tetnost relativní Tetnost Základní 17 17,00% VyuTen 33 33,00% VyuTen s maturitou 3 3,00% Stpedopkolské 32 32,00% Vyppř odborné 7 7,00% Vysoko pkolské 8 8,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní prLilkům Graf 2 Vzdalání respondentu! Vzdalání respondentu! Zdroj: vlastní prLBki Z celkového poTtu 100 (100,00 %) bylo 17 dotazovaných (17,00 %) se základním vzdaláním, nejvatpř zastoupení 33 dotazovaných (33,00 %) bylo s vyuTením, nejmenpř zastoupení mali vyuTeni s maturitou, a to 3 dotazovaní (3,00 %). Dalpí vatpř skupina s 32 dotazovanými (32,00 %) byla stpedopkolsky vzdalaná, vyppř odborné vzdalání malo 7 dotazovaných (7,00 %) a 8 dotazovaných (8,00 %) malo vysokopkolské vzdalání. 38 Poloika Vak Tabulka 3 Vak respondentu! Vak respondentni absolutní Tetnost relativní Tetnost 15-20 10 10,00% 21-30 29 29,00% 31-40 18 18,00% 41-50 18 18,00% 51a více 25 25,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 3 Vak respondentni Věk respondentů 15-20 21-30 31-40 41-50 51 a více Zdroj: vlastní prllřkum Z celkového poTtu 100 (100 %) dotazovaných bylo 10 respondentLil( 10,00 %) ve vaku 15 - 20 let, 29 respondentLU(29,00 %) ve vaku 21 " 30 let, 18 respondentu^ 18,00 %) ve vaku 31 -40 let, 18 respondentLU( 18,00 %) ve vaku 41 " 50 let a 25 respondentui (25,00 %) ve vaku 51 a více let. Do skupiny mladpřch respondentLUjsme zapadili vakovou skupinu od 15 let do 40 let. Starpí respondenty jsme zapadili do vakové skupiny od 41 let a více. 39 Pololka 1 - Co si ppedstavíte pod slovem Kimage" vpeobecné sestry? Tabulka 4 Image vpeobecné sestry Image vpeobecné sestry Mladpř respondenti Starpř respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Vzhled, obleTení, upravenost 45 78,95% 18 41,86% Celkové vystupování 34 59,65% 32 74,42% Ppístup k pacient mu 24 42,11% 28 65,12% Pfístup k ostatním TienLUn k ostatním TlenLUn zdravotnického týmu 4 7,02% 9 20,93% Postavení sestry ve spoleTnosti 3 5,26% 7 16,28% Ppesna nevím 1 1,75% 0 0,00% Jiné 0 0,00% 0 0,00% Zdroj: vlastní prmkum Graf 4 Image vpeobecné sestry Image vpeobecné sestry ■ Mladfí respondenti ■ Star pí respondenti Zdroj: vlastní prLllkum U této pololky respondenti oznaTovali odpovadi dle jejich dulelitosti (1 nejvýznamnajpř, 2 " významné, 3 " nejména významné). 40 Z celkového poTtu mladpřch respondentlll 57 (100 %) nejvíce oznaTili vzhled, obleTení a upravenost, a to 45 respondentLLi(78,95%), celkové vystupování uvedlo 34 respondentLil(59,65 %), ppístup k pacientům oznaTilo 24 respondentLU(42,ll %). Stejné molnosti oznaTovali i starpí respondenti, jen v jiném uspopádání. Z celkového poTtu starpích respondentUJ 43 (100 %) oznaTovali nejvíce celkové vystupování a to 32 respondentUJ (74,42 %), ppístup k pacientům 28 respondentUJ (65,12 %), vzhled, obleTení a upravenost uvedlo 18 respondentUJ(41,86 %). 41 Pololka 2 - Co Vás jako první zaujme u vpeobecné sestry? Tabulka 5 První dojem u respondent mna vpeobecnou sestru První dojem u respondentmna vpeobecnou sestru Mladpř res 3ondenti Starpí respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Vzhled,obleTení,upravenost 39 68,42 % 24 55,81 % Mimoslovní komunikace 11 19,30 % 9 20,93 % Mezislovní komunikace 19 33,33 % 16 37,21 % Slovní komunikace 5 8,77 % 11 25,58 % Chování, celkové vystupování 28 49,12 % 25 58,14 % Vlastnosti 12 21,05 % 7 16,28 % Zdroj: vlastní prLllkum Graf 5 První dojem u respondentmna vpeobecnou sestru První dojem u respondent mna v peobecnou sestru 40 l Mladfí respondenti l Starpí respondenti ^ 1k práce vpeobecné sestry NáplK práce vpeobecné sestry Mladpř respondenti Starpř respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Nezávislá Tinnost na lékapi 37 64,91 % 24 55,81 % Vzájemná závislá Tinnost 43 75,44 % 29 67,44 % Plna závislá Tinnost na lékapi 24 42,11 % 18 41,86 % Práce s dokumentací 13 22,81 % 9 20,93 % Kontakt s pacientem 20 35,09 % 19 44,19 % Kontakt s rodinou 11 19,30 % 9 20,93 % Jiné 0 0,00 % l 2,33 % Zdroj: vlastní prmkum Graf 16 NáplK práce vpeobecné sestry NáplK práce vpeobecné sestry ■ Mladpí respondenti ■ Star pí respondenti Zdroj: vlastní prLUkum U této pololky dotazovaní oznaTovali odpovadi dle jejich dulelitosti (1 nejvýznamnajpí, 2 " významné, 3 " nejména významné). Názor mladpích respondentLU dle stupnice dulelitosti " vzájemná závislá Tinnost, nezávislá Tinnost na lékapi, plna závislá Tinnost na lékapi. U starpích respondentLUje rozdíl oproti mladpím respondentům v mnolství uvádaní molnosti - kontakt s pacientem, který je pro vy ppi vakové skupiny dulelitajpí. A dále nappíklad práce s dokumentací byla volena v malém procentu, v reálu jsou sestry zatíleny nespoTetným mnolstvím dokumentace. Pro dotazované není dokumentace prioritní Tinností. A ani kontakt s rodinou, který je v nakterých zdravotnických oborech velmi dulelitý, nebyl volen, jak jsme se domnívali. Do molnosti JINÉ 1 starpí respondentka odpovadala, Te se lipí podle specializace sestry. 55 Pololka 14 - Jak byste charakterizovali profesionální vztah mezi vpeobecnou sestrou a lékapem? Tabulka 17 Profesionální vztah mezi sestrou a lékapem Profesionální vztah mezi sestrou a lékapem Mladpř res Dondenti Starpř respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Spolupracovníci 40 70,18 % 35 81,40 % Podpízená lékape 17 29,82 % 6 13,95 % Na soba nezávislí 0 0,00 % 2 4,65 % Nevím 0 0,00 % 0 0,00 % Jiné 1 1,75 % 0 0,00 % Celkem 57 100% 43 100% Zdroj: vlastní prLBkum Graf 17 Profesionální vztah mezi sestrou a lékapem Profesionální vztah mezi sestrou a lékapem 100,00 80,00 ■ Mladfí respondenti 60,00 40,00 ■ Sun p ivspoiuk-nii 20,00 1 la 0,00 > ,J> 2? <ý Zdroj: vlastní prLllkum Velký rozdíl se objevil v názoru podpřzenosti sestry lékapi, u mladpích respondentlll stále ppetrvává názor, Te sestra je podpízená lékape, a to v 29,82 %. U starpích respondentlll jen v 13,95 %. S ohledem na vakové skupiny jsme oTekávali opaTný výsledek. 56 Pololka 15 - Jaké máte osobní zkupenosti se vpeobecnými sestrami (ve smyslu jejich chování a jednání k Vám)? Tabulka 18 Osobní zkupenosti se vpeobecnou sestrou Osobní zkupenosti se vpeobecnou sestrou Mladpř respondenti Starpř respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Zcela pozitivní 14 24,56 % 16 37,21 % Spípe pozitivní 34 59,65 % 25 58,14 % Zcela negativní 3 5,26 % 1 2,33 % Spípe negativní 4 7,02 % 0 0,00 % Nevím 1 1,75 % 1 2,33 % Jiné 1 1,75 % 0 0,00 % Celkem 57 100% 43 100% Zdroj: vlastní prmkum Graf 18 Osobní zkupenosti se vpeobecnou sestrou Osobní zku penosti se vpeobecnou sestrou l Mladpí respondenti l Star pí respondenti Zdroj: vlastní prLllkum Mladpí respondenti uvedli pozitivní zkupenost v 84,21 %, tedy 48 osob. S negativní zkupenosti se setkalo 7 osob, tj. 12,28 %. Starpř respondenti volili pozitivní osobní zkupenost v 95,35 %, tedy 41 osob. Negativní zkupenost malo jen 2,33 %, col je 1 respondent. Ppeválná Tást respondent lil obou skupin má vatpinou kladnou zkupenost se vpeobecnými sestrami. Jako odpovabl JINÉ odpovadala mladpř respondentka, Te byla zklamaná z ppřstupu zdravotních sester k datem na datském oddálení v kolínské nemocnici. 57 Pololka 16 - Vanuje se v mediích dostateTná pozornost povolání vpeobecné sestry a její práci? Tabulka 19 Pozornost médií o vpeobecné sestpe Pozornost médií o vpeobecné sestpe Mladpř respondenti Starpř res jondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Ano 7 12,28 % 10 23,26 % Ne 27 47,37 % 27 62,79 % Nevím 23 40,35 % 6 13,95 % Celkem 57 100% 43 100% Zdroj: vlastní prLllkum Graf 19 Pozornost médií o vpeobecné sestpe Pozornost médií o vpeobecné sestpfc 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Ano Ne Nevím Zdroj: vlastní prLllkum Z celkového poTtu mladpřch respondentl±l57 (100 %) uvedlo 7 dotazovaných (12,28 %) ano, pozornost médií se dostateTná vanuje povolání vpeobecné sestry a její práci, 27 dotazovaných (47,37 %) uvedlo ne, není dostateTná pozornost médií a 23 dotazovaných (40,35 %) uvedlo nevím. Z celkového poTtu starpřch respondentl±l43 (100 %) uvedlo 10 dotazovaných (23,36 %) ano, pozornost médií se dostateTná vanuje povolání vpeobecné sestry a její práci, 27 dotazovaných (62,79 %) uvedlo ne, není dostateTná pozornost médií a 6 dotazovaných (13,95 %) uvedlo nevím. 58 Pololka 17 - Domníváte se, Te media - zejména televize o vliv Kují pohled na povolání vpeobecné sestry? Tabulka 20 Pohled médií na vpeobecnou sestru Pohled médií o vpeobecné sestpe Mladpř respondenti Starpř respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Pozitivna 30 52,63% 26 60,47% Spípe pozitivna 11 19,30% 12 27,91% Negativně 10 17,54% 3 6,98% Spíše negativně 6 10,53% 2 4,65% Celkem 57 100,00% 43 100,00% Zdroj: vlastní prmkum Graf 20 Pohled médií na vpeobecnou sestru Pohled médií na vpeobecnou sestru ■ Mladpí respondenti ■ Star pí respondenti Pozitivna Spípe Negativna Spípe pozitivna negativna Zdroj: vlastní prLllkum Patrný ppevládající názor obou skupin byl, Te média ovlivKují pozitivna pohled na povolání vpeobecné sestry, a to u mladpích respondentLUv 71,93 %, tj. 41 osob. Starpř respondenti volili molnost - pozitivní pohled v 88,38 %, tj. 38 osob. Starpř respondenti vidí pozitiva ve vatpřm procentuálním zastoupení oproti mladpím respondentům. U negativního pohledu médií " zejména televize ppevládali v oznaTování mladpř respondenti ve 28,07 % oproti starpřm respondentům - 11,63 %. 59 Pololka 18 - Povalujete chování sester v seriálech stejné jako v reálu? Tabulka 21 Chování sester Chování sester Mladpř respondenti Starfí res jondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Ano 12 21,05 % 9 20,93 % Ne 34 59,65 % 26 60,47 % Nevím 11 19,30 % 8 18,60 % Celkem 57 100% 43 100% Zdroj: vlastní prLilkům Graf 21 Chování sester Chování sester 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Ano Ne Nevím Zdroj: vlastní prLllkum Výsledek byl u obou skupin pozitivním zjiptaním. Ppeválná vatpina dotazovaných nepovaluje chování sester stejné v seriálech jako v reálu. Mladpř respondenti v 21,05 % a starpř respondenti v 20,93 % uvedli, Te seriálové chování sester se objevuje i v reálné praxi. Pravdapodobna si dotazovaní uvadomují, Te mnohé je v seriálech Kjiné" nel v reálném livota, Te osobní zkupenost se rozchází s KvidanýirT v seriálech se zdravotnickou tématikou. Také je potpeba si uvadomit rozdílnost pohledu médií v seriálech a napp v odborných dokumentech Ti reportálích, vanujících se odborné zdravotnické problematice, kde je vpeobecná setra prezentována ppeválná tak, jako ve skuteTnosti, v reálném livota. 60 ■ Mladpř respondenti ■ Star pí respondenti Pololka 19 - Zvolili byste si povolání vpeobecné sestry? Tabulka 22 Volba povolání vpeobecné sestry Volba povolání vpeobecné sestry Geny MuTi absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Ano 18 29,51% 3 7,69% Ne 21 34,43% 15 38,46% Nevím 22 36,07% 21 53,85% Celkem 61 100,00% 39 100,00% Zdroj: vlastní prLBkum Graf 22 Volba povolání vpeobecné sestry Volba povolání ■ oeny ■ Muri Ano Ne Nevím Zdroj: vlastní prLllkum Zde porovnáváme odpovadi mezi Tenami a muli. Oeny v celkovém poTtu 61 (100,00 %) by si toto povolání zvolily v 29,51 % oproti muTUm, u kterých vyplo jen 7,69 % z celkového poTtu 39 dotazovaných (100,00 %). Zde je vidat významný rozdíl u mul LU ktepř nepreferují výbar tohoto povolání. Vatpř zastoupení mul LU najdeme spípe ve zdravotnickém povolání typu záchranáp 61 Pololka 20 - Pokud jste zvolili v otázce T. 19 molnost Kie" uvebte prosím proT. Tabulka 23 Zvolení si povolání vpeobecné sestry Zvolení si povolání vpeobecné sestry Mladpř respondenti Starpř respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost NároTnost povolání 4 21,05% 3 17,65% Velká zodpovadnost 4 21,05% 3 17,65% Kontakt s nemocemi 2 10,53% 5 29,41% Být tolerantní 3 15,79% 1 5,88% Neochota pomáhat druhým lidem 1 5,26% 0 0,00% Vzdalání 3 15,79% 2 11,76% Práce s lidmi 2 10,53% 3 17,65% Celkem 19 100,00% 17 100,00% Zdroj: vlastní prLBkum Graf 23 Zvolení si povolání vpeobecné sestry Zvolení si povolání vpeobecné sestry ■ Mladpí respondenti ■ Star pí respondenti Zdroj: vlastní prLllkum Na tuto otázku odpovídalo celkem 38 dotazovaných z obou skupin tj. 19 mladpích respondentu^ 100,00 %) a 17 starpích respondentu^ 100,00 %), ktepí uvedli v ppedchozí otázce molnost, Te by si povolání vpeobecné sestry nevybrali. Dotazovaní vypsali skoro totolné dLLtody. 62 NároTnost povolání v 21,05 %, velká zodpovědnost v 21,05 %, být tolerantní v 15,79 % a vzdalání v 15,79 % " to jsou nejvíce zastoupené důvody u mladpích respondentni Starpí v porovnání s mladpími respondenty uvádali v nejvatpím procentuálním zastoupení - kontakt s nemocemi v 29,41 %, dále nároTnost povolání v 17,65 %, velká zodpovadnost v 17,65 % a práce s lidmi v 17,65 %. 63 Pololka 21 Myslíte si, Te souTasné poladavky dle EU na vzdalání vpeobecných sester (Bc., Mgr.) jsou pro poskytování péTe dulelité? Tabulka 24 Poladavky na vzdalání vpeobecné sestry PoTadavky na vzdalání vpeobecné sestry Mladpř res Dondenti Starpř respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Ano 39 68,42 % 20 46,51 % Ne 8 14,04 % 17 39,53 % Nevím 8 14,04 % 6 13,95 % Jiné 2 3,51 % 0 0,00 % Celkem 57 100% 43 100% Zdroj: vlastní prLllkum Graf 24 PoTadavky na vzdalání vpeobecné sestry Poladavky na vzdalání vpeobecné sestry ■ Mladpí respondeti ■ Star pí respondenti Ano Ne Nevím Jiné Zdroj: vlastní prLllkum Pro 39 mladpřch respondentu! (68,42 %) jsou dulleTité souTasné poladavky na vzdalání vpeobecných sester oproti 20 starpím respondentům (46,51 %), pro které souTasné vyppř nároky na vzdalání vpeobecných sester dulelité nejsou. Velký rozdíl jsme zjistili mezi porovnáním mladpřch a starpřch respondentUJ v uvádaných odpovadích, Te souTasné poladavky na vzdalání nejsou dulelité v poskytování péTe. Starpř dotazovaní uvádají vatpř procento (39,53 %), mladpř respondenti (14,04 %), pravdapodobna z dLLtodu, Te dpřve vpeobecné sestry vycházely se stpedních pkol ppřmo do zamastnání a péTe byla provádana svadomita a kvalitná (s ohledem na tehdejpř vybavení a moTnosti opetfDvání). 64 Do pololky Kjiné" mladpř respondenti uvedli, Te vysokopkolské vzdalání je dulelité pro prohloubení znalostí, ale pro poskytování péTe si respondenti myslí, Te to není tak zásadní; vzdalání je dulelité, ale skvale mule poskytovat péTi i sestra bez titulu. 65 Pololka 22 - Myslíte si, Te s vysokopkolským vzdaláním vpeobecných sester se zvypuje i prestil tohoto povolání? Tabulka 22 Prestil vpeobecné sestry PrestiT vpeobecné sestry Mladpí respondenti Starfí respondenti absolutní Tetnost relativní Tetnost absolutní Tetnost relativní Tetnost Ano 26 45,61 % 21 48,84 % Ne 14 24,56 % 14 32,56 % Nevím 17 29,82 % 8 18,60 % Celkem 57 100% 43 100% Zdroj: vlastní prLilkům Graf 22 PrestiT vpeobecné sestry PrestiT vpeobecné sestry ■ Mladpí respondenti ■ Star pí respondenti Ano Ne Nevím Zdroj: vlastní prLllkum Vysokopkolské vzdalání podle obou skupin zvypuje i prestil tohoto povolání, a to u mladpích respondentLUve 45,61 %, u starpích respondentLUve 48,84 %. Vcelku vyppř procento mladpích respondentu! (29,82 %) uvedlo, Te neví, zda vysokopkolské vzdalání zvypuje prestiT povolání vpeobecné sestry. 66 7 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRm ZKUMU V úvodu praktické Tásti jsme si zvolili tpl cíle a sedm průzkumných otázek, které následná ovapřme a vyhodnotíme. Průzkumné cíle Cíl 1: Zjistit postavení vpeobecné sestry ve spoleTnosti. Cíl 2: Zjistit, jaké osobnostní ppedpoklady by podle vepejnosti mala vpeobecná sestra mít. Cíl 3: Zjistit, zda média zkreslují pohled na povolání vpeobecné sestry. Průzkumné otázky Otázka la: Jak respondenti náhlili na povolání vpeobecné sestry? Na podkladá výsledkLUz dotazníkových otázek T. 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 19, 20, 21, 22 jsme zjistili, Te vyppř poTet dotazovaných respondentu! z obou vakových skupin povalují povolání vpeobecné sestry za zodpovadnajpř nel vatpina ostatních povolání. Fyzická i psychická nároTnost povolání byla volena v drtivé vatpina dotazovaných. Opat s podobnými výsledky vyplo, Te spoleTenské postavení v dnepní doba je TásteTha dobré. Hlavní náplK práce dle stupnice dulelitosti byla u mladpřch respondenti!!" vzájemná závislá Tinnost, nezávislá Tinnost na lékapi a plna závislá Tinnost na lékapi. Starpř respondenti - vzájemná závislá Tinnost, nezávislá Tinnost na lékapi a pro nás pozitivní výsledek kontakt s pacientem. Dále jsme zjistili, Te oba skupiny vidí vpeobecnou sestru jako spolupracovnici lékape a ppevládají pozitivní osobní zkupenosti v kontaktu s vpeobecnou sestrou. Povolání vpeobecné sestry by si zvolilo jen 29,51 % Ten a 7,69 % dotazovaných muTLU Celkem 38 respondentLUby si toto povolání nezvolilo z uvádaných dLLtodlU v tabulce 23. Vyppř procento dotazovaných má pozitivní názor, Te pro poskytování péTe jsou duleTité souTasné poTadavky na vzdalání. V poslední poloTce mají oba skupiny podobný názor a to, Te Vn vzdalání zvypuje i prestir povolání. 67 Otázka lb: Jaké faktory mohou ovlivnit pohled vepejnosti na toto povolání? K této prUíkumné otázce se vztahovaly pololky T. 4, 5, 6, 7, 17. Mezi faktory jsme zahrnuli i význam úpravy a vzhledu. Dotazovaní obou pohlaví kladli ve vysokém procentu dlUleTitost na úpravu a vzhled vpeobecné sestry. Nehty - ppřrodní nehty jsou dalpím pozitivním faktorem, který o vliv Kuje pohled na toto povolání. V otázce, ve které jsme se ptali dotazovaných muTLU a Ten, co jim nejvíce vadí na vzhledu vpeobecné sestry, odpovídaly Teny - dlouhé a neupravené nehty, výrazné líTení, výrazný úTes a neupravené vlasy. U mulských respondentu! byl výbar shodný " neupravené vlasy, dlouhé a neupravené nehty, výrazné líTení, výrazný úTes. I estetika obleTení by mohla být faktorem, díky kterému respondenti náhlili na vpeobecnou sestru jinak. Estetika obleTení vypla pozitivna u obou skupin ve vyppřm procentuálním zastoupení. Jako posledním námi zvoleným faktorem byl vliv médií " zejména televize. Ppekvapivé zjiptaní u obou vakových skupin bylo, Te média pozitivna ovlivKují pohled na povolání vpeobecné sestry. Otázka lc: Jaké je podle respondentllfinanTní ohodnocení vpeobecné sestry? K této prUíkumné otázce se vztahovala pololka T. 12. Mladpř respondenti uvedli v 22,81 % správné finanTní ohodnocení 25 000 " 30 000 KT. Starpř respondenti v 37,21 %. Pouze 29 respondentu! z celkového poTtu respondentu! zná souTasné finanTní ohodnocení práce vpeobecné sestry. Otázka 2a: Co respondenta v kontaktu se vpeobecnou sestrou zaujme jako první? Výsledky se vztahují kpololce T. 2. Zjistili jsme, Te mladpř respondenty nejprve zaujme vzhled, obleTení, upravenost (68,42 %), na druhém místa volili chování, celkové vystupování v 49,12 %. A na tpetím místa byla mimoslovní komunikace v 33,33 %. Starpř respondenti volili stejné odpovadi, pouze v jiném popadl První místo " chování, celkové vystupování v 58,14 %, druhé místo " vzhled, obleTení, upravenost v 55,81 % a tpetí místo " mezislovní komunikace v 37,21 %. 68 Otázka 2b: Jaké vlastnosti respondenti preferují u tohoto povolání? K této prLLíkumné otázce se vztahovala pololka T. 3. U této pololky respondenti oznaTovali odpovadi dle jejich dulelitosti. Mladpř respondenti povalovali za významné vlastnosti " trpalivá, milá, komunikativní. Starpí respondenti preferují stejné vlastnosti. Otázka 3a: Vanují se média práci vpeobecné sestry? Na podkladá výsledkLUz dotazníkové otázky T. 16 jsme zjistili, Te respondenti obou skupin se shodli, Te média se dostateTna nevanují práci vpeobecných sester. Pouze 12,28 % mladpích respondentLUa 23,26 % starpřch respondentLUse domnívá o opaku. Otázka 3b: Povalují respondenti chování vpeobecné sestry v TV seriálech za realitu? K této prLLíkumné otázce se vztahovala pololka T. 18, kde jsme se dozvadali velmi pozitivní výsledek. Chování v TV seriálech nepovaluje za realitu 59,65 % mladpích respondentu! a 60,47 % starpřch respondentni Ale i ppes tento výsledek se v obou skupinách objevil pomarna Tasto i opaTný názor na chování. 69 8 DISKUZE Není snadné srovnávat práci s jinými autory. Podobných prácí na toto téma je nespoTet. Ppesto autopi vytvopř unikátní práce, které se zamapují na urTitou oblast podle smaru osobního zájmu. Ppedmatem napeho zkoumání bylo zjiptaní názoru laické vepejnosti na postavení vpeobecné sestry. Dotazníkové petpení probahlo v Kutnohorském okresu. Celkem bylo rozdáno 130 dotazníkni Celkem 30 dotazníklllnebylo molné analyzovat (24 dotazníku! se nevrátilo a 6 jich nebylo správna vypínaných). Z cíllllprLLíkumného petpení bylo zjistit postavení vpeobecné sestry ve spoleTnosti. Na podkladá výsledkLU které jsme porovnali mezi mladpřmi a starpími respondenty a u nakterých pololek mezi obama pohlavími, jsme zjistili pouze TásteTna dobré hodnocení spoleTenského postavení vpeobecné sestry. Dále jsme zjistili, Te dotazovaní povalují za hlavní náplK práce vzájemná závislou Tinnost mezi lékapem a sestrou, kdelto kontakt s pacientem nebo kontakt s rodinou nebylo uvádano v takovém procentuálním zastoupení, jak jsme ppedpokládali. Tato pololka by se dala dále propetpit, proT respondenti nepovalují kontakt s pacientem za hlavní náplK sestry. Výsledky průzkumného petpení jsme porovnali i s výsledky bakalápské práce KPrestil povolání sestry v České republice" od Andrey TTevTíkové, absolventky Masarykovy Univerzity v Brna z roku 2012. Její práce se zabývala zjiptaním míry prestile profese vpeobecné sestry v CR a faktorLLj co s tímto tématem souvisejí, Ti ho najakým zpUáobem ovlivKují. Dotazník obsahuje 20 pololek. Celkem mala 81 respondentu! U nakterých pololek jsme napli velkou podobnost. Na tyto pololky jsme se následná zamapLli. Andrea TTevTíková se zabývá molností volby povolání vpeobecné sestry u dítate dotazovaných. My se zamapujeme na respondenty, ktepř jil mají své povolání vybrané, Ti jsou pracujícími. Výsledek v jejím petpení ukázal, Te 23,46 % dotazovaných by schvalovalo volbu povolání vpeobecné sestry u svých datí. Oeny v napem petpení by si toto povolání zvolily v 29,51 %. Zato muli jen v 7,69 %. Respondenti z obou prací se shodují ve vysokém poTtu odpovadí Knevím." Zde si mineme klást otázku z jakého dLLtodlil si toto povolání nevolí více muTLL? Je snad povolání pro mule nevhodné Ti nezajímavé? Dalpí podobnost jsme shledali v pololce, která se zamapuje na osobní zkupenost s vpeobecnou sestrou. Sice Andrea TTevTíková se 70 zamapila na zkupenost s péTí, ale chování a jednání s tímto souvisí. Negativní zkupenost se u ní objevila pouze v 1,23 %. Naopak náp průzkum ukázal, Te se zcela negativní zkupeností se shledalo jil 5,26 % mladpřch respondentLUa 2,33 % starpích respondentlll Spípe negativní zkupenost zalilo 7,02 % mladpřch a 0,00 % starpích respondentlll Doba, která uplynula mezi jednotlivými petpeními, byly dva roky. Rozdíly v názorech mLLTe mít mnoho dLLtodUJ Tato problematika negativního chování Ti nespokojeností s péTí by se dala dále rozvinout, kde by se zjistilo, co zpLLíobilo rozdíl, Ti co dotazovaní povalují za negativní zkupenost. Rozdílnost výsledkLUmohla být opat ovlivnana rozdílem poTtu dotazovaných v průzkumném petpení, kde v souboru TTevTíkové bylo dotazovaných výrazná ména, a to o 19 dotazovaných. Dalpř srovnání jsme provedli u bakalápské práce K Sestra v oTích vepejnosti" od Allbaty JaneTkové z Vn polytechnické v Jihlava z roku 2011. Dotazník obsahuje 20 otázek. K porovnávání docházelo mezi názory muTLU a Ten, kdy poTet byl 50 respondentLUu muTLUa 50 u Ten. Rozdílnost výsledkUJmohla být opat ovlivnana rozdílem v zastoupení v obou souborech dle pohlaví respondenti!! v průzkumném petpení. Podobnost jsme shledali opat v otázce na osobní zkupenost s vpeobecnou sestrou (ve smyslu chování a jednání k Vám). Náp výzkum ukázal, Te zcela negativních (5,26 % -mladpř respondenti a 2,33 % starpř respondenti) a spípe negativních zkupeností (7,02 % mladpř respondenti) je více oproti výsledkům AlTbaty JaneTkové, kde její dotazovaní neuvedli Tádnou ppatnou osobní zkupenost. Dalpř shoda byla v otázce o nároTnosti povolání vpeobecné sestry. Respondenti z obou prLJZkurnných petpení se shodli, Te fyzická a psychická nároTnost v tomto povolání je významná. Následující diskutovaná poloTka se zabývala vlastnostmi, které by mala mít vpeobecná sestra podle dotazovaných. Je velmi obtftné definovat vlastnosti vpeobecné sestry. Respondenti v obou vakových kategoriích uvedli " trpalivá, komunikativní a milá. Rozdíl ve výsledcích od AlTbaty je významný. Dotazovaní volili - muTi- peTlivost, trpalivost, vstpícnost. Oeny " trpalivost, profesionalita, peTlivost. Shodují se pouze ve vlastnosti " trpalivost. Jsou to opravdu vlastnosti, které by vpeobecná sestra mala mít? Co napp pracovitost, samostatnost, empatie? Velmi pozitivní a podobný výsledek vypěl u dotazovaných v průzkumném petpení a to, Te chování sester v seriálech nepovaTují za realitu. NejTastaji uvádané tpi odpovadi na nelibost ve vzhledu vpeobecných sester byly v napem průzkumném petpení " dlouhé a neupravené nehty, neupravené vlasy a výrazné líTení, výrazný úTes. Podobna na tom 71 byli i respondenti v bakalápské práci Allbaty JaneTkové. Významné rozdíly jsme neshledali. V napich molnostech bylo navíc odpovadat " gelové nehty, které jsou v dnepní doba hodna diskutovaným tématem a tetování na viditelném místa, které bylo voleno jako nevhodné ve 24,56 % u mladpřch a 32, 56 % u starpích respondentu! DoporuTení pro praxi Nape doporuTení vznikla jak pro vpeobecné sestry, tak pro laickou vepejnost. DoporuTení pro vpeobecné sestry: • vatpř pozitivní prezentace povolání v médiích • psychohygiena • seminápe o komunikaci, kde se zaobírají tématem prvního dojmu kontaktu s vpeobecnou sestrou • seberealizace • dalpí vzdalávání v praxi • dbát na úpravu zevnajpku DoporuTení pro laickou vepejnost: • podpora mladistvých ppi výbaru tohoto povolání • snalit se ppiblílit klady povolání vpeobecné sestry • vidat sestru jako profesionálku, která je rovnocenným spolupracovníkem lékape • více se zajímat o práci vpeobecných sester " je to ppřnos nejen pro na, ale i pro ppřtomné Ti budoucí pacienty • vidat vpeobecnou sestru i jako Tlovaka 72 ZÁVflR Cílem bakalápské práce bylo zjistit pohled laické vepejnosti na povolání vpeobecné sestry. Nape ppedpoklady o výsledcích, které jsme si zodpovadali na zaTátku této průzkumné práce, se lipř od výsledkLU které jsme zjistili. Dotazované jsme rozdalili na mladpř a starpř respondenty a v nakterých ppřpadech pro zajímavajpř zjiptaní jsme porovnávali pohlaví " Teny, mule. Velké Ti monumentální rozdíly mezi porovnávanými skupinami se nikde nevyskytly. Jsou snad názory mladpř a starpř generace srovnatelné? Hlavní cíle, které jsme si stanovili, se podapilo splnit. Průzkumným petpením jsme zjistili, Te náhled na povolání vpeobecné sestry byl pozitivní. Vpeobecnou sestru berou ve vatpina ppřpadUJjako spolupracovnici lékape. Jen u malého procenta stále ppetrvává názor, Te sestra je podpřzená. Tento názor by se jista dal dále propetpit, protole my jsme ppřmo nekonkretizovali, v jakém smyslu podpřzená. Zajímavé zjiptaní u respondenti!! vznikl u otázky na hlavní náplK práce. Oba skupiny zvolili kontakt s pacientem al na Ttvrté místo ve stupnici významnosti. Pro nás osobná by kontakt s pacientem mal obsadit první ppřTku, protole v práci vpeobecné sestry je to nejdulelitajpř. Bez kontaktu, navázání dLLvary mezi pacientem a vpeobecnou sestrou, nemine být vykonávána kvalitní opetpovatelská péTe. Toto povolání je krásné, dulelité i obatavé a doufáme, Te postavení vpeobecných sester a zdravotnických praco vníkLUvUbec, je a bude stále takové, Ti bude stoupat na TebpřTku hodnocení kvality a postavení stále výp 73 SEZNAM POUoITÉ LITERATURY CECHOVÁ, Vara, Alena MELLANOVÁ a Hana KUČEROVÁ. 2004. Psychologie a pedagogika II. Praha: Informatorium. ISBN 80-7333-028-8. ČESKO, 2004. Zákon T. 96 ze dne 1. 4. 2004, Zákon o podmínkách získávání a uznávání zpLLíobilosti k výkonu nelékapkých zdravotnických povolání a k výkonu Tinnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péTe a o zmana nakterých souvisejících zákonní (zákon o nelékapkých zdravotnických povoláních). In: Sbírka zákonu} Česká republika. 339. 5209-5010. ISSN 1211-1244. Dostupný z: www. aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4464 ČESKO, 2005. Ministerstvo zdravotnictví. Metodický pokyn k vyhlápce T. 39/2005 Sb. pro studijní obor vpeobecná sestra, kterou se stanoví minimální poladavky na studijní programy k získání odborné zpLLíobilosti k výkonu nelékapkého zdravotnického povolání. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/En/dokumenty/metodicky-pokyny-vseobecnasesra_2197_947_3 .html ČESKO, 2011. Ministerstvo zdravotnictví. Vyhlápka T. 55 ze dne 1. bpezna 2011 o Tinno stech zdravotnických pracovníknia jiných odborných pracovníkni In: Sbírka zákonu} Česká republika. 55. 484-485. ISSN 1211-1244. Dostupný z: http://port al.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=55~2F2011&rpp=15#seznam ČESKO, 2013. Ministerstvo financí. Vyhlápka T. 434 ze dne 11. prosince 2013, kterou se maní vyhlápka T. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potpeb, ve znaní pozdajpřch ppedpisLU In: Sbírka zákonu} Česká republika. 434. 7334. ISSN 1211-1244. Dostupný z: www. aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6577 CSÚ. PrUšidrné mzdy - 4. Itvrtletí. [online], [cit.2014-01-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx GULÁnOVÁ, Ivica. 2004. Osobnostní profesionální vlastnosti sestry. Sestra. 14, 8-9. ISSN 1210-0404. 74 HAnKOVCOVÁ, Helena, 2002. Lékapká etika. 3. rozpřp vyd. Praha: Galén. ISBN 80-726-2132-7. HELLEROVÁ, Markéta. 2009. Uvadomujeme si nároTnost profese sester. Sestra. 19, 14-15. ISSN 1210-0404. JANEČKOVÁ, Allbata, 2011. Sestra v oTích veřejnosti. Jihlava: Vysoká pkola polytechnická. Katedra zdravotnických studií, [cit. 2014-02-16]. Dostupný z: http://theses.cz/id/6acqiO/?furl=%2Fid%2F6acqiO%2F;so=nx;lang=en KUTNOHORSKÁ, Jana, 2010. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN 978-802-4732-244. MICUDOVÁ, Erna, 2007. Zamyplení nad postavením sester v Teské spoleTnosti. Sestra. [online]. 5, 20-21. [cit.2014-01-03]. Dostupné z: http://zdravi.el5.cz/clanek/sestra/zamysleni-nad-postavenim-sester-v-ceske-spolecnosti-305670 MOKREJn, Antonín, 2005. Veřejnost: skutečnost " iluze 'fikce. Praha: Triton. ISBN 80-7254-498-5. NflMCOVÁ, Jitka et al. 2013. Skripta k ppedmatum Výzkum v opetpovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminápk bakalápké práci. Praha: Maurea. ISBN 978-80-902876-9-3. ROZSYPALOVÁ, Marie a Alena nAFRÁNKOVÁ, 2002. Opetpovatelství I. Praha: Informatorium. ISBN 80-86073-96-3. ROZSYP ALOVÁ, Marie, Hana SVOBODOVÁ a Marie ZVONÍČKOVA, 2006. Sestry vzpomínají. 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-1603-1. SESTRA, 2000. Ochranné a pracovní odavy a pracovní obuv ve zdravotnictví. Sestra [online]. 8. 16. [cit.2013-12-10]. Dostupné z: http://zdravi.el5.cz/clanekysestra/ochranne-a-pracovni-odevy-a-obuv-ve-zdravotnictvi-130422 SLOVNÍK CIZÍCH SLOV, 2014. Image. [online], [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: www.slovnik-cizich-slov.cz 75 STAŇKOVÁ, Marta, 2002. České ošetřovatelství 11: Sestra - reprezentant profese. Brno: IDVPZ. Praktické ppřruTky pro sestry. ISBN 80-701-3368-6. TTEBESTOVÁ, Nela, 2009. Úprava a odívání sester. Sestra [online]. 7-8. 35-37. [cit.2013-12-20]. Dostupné z: http://www.zdravi.el5.cz/clanek/sestra/uprava-a-odivani-sester-435435Arc/zzv nEVCÍKOVÁ, Andrea, 2012. Prestix povolání všeobecné sestry v České republice. Brno: Masarykova univerzita, Lékapská fakulta, Bakalápská práce. Masarykova univerzita, Lékapská fakulta. Katedra opetpovatelství. [cit. 2014-03-16]. Dostupný z: http://theses.cz/vyhledavani/?search=%C5%A0ev%C4%8D%C3%ADkov%C3%Al+an drea nKRLA, Petr a Magda nKRLOVÁ, 2003. Kreativní ošetřovatelský management. Praha: Advent-Orion. ISBN 80-717-2841-1. VONDRÁČEK, Lubomír a Vlasta WIRTHOVÁ, 2009. Právní minimum pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3132-2. ZACHAROVÁ, Eva, Miroslava HERMANOVÁ a Jaroslava TTRÁMKOVÁ, 2007. Zdravotnická psychologie: Teorie a praktická cvilení. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2068-5. 76 Pn ÍLOHY PnÍLOHA A DOTAZNÍK. Ú ÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚI PnÍLOHAB ICN- KODEX ZDRAVOTNÍ SESTRYÚ ÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ VII PnÍLOHA C FOTODOKUMENTACEÚ ÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚIX PnÍLOHA A DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Eva Ronovská a jsem studentkou 3. rolníku Vysoké pkoly zdravotnické, o. p. s. v Praze 5. Tímto bych Vás chtdla poládat o vypínaní dotazníku k mé bakalářské práci na téma KF'ostavení sestry v 21.STOLETÍ. Dotazník je anonymní a získané informace budou zpracovány pouze pro moji práci. Dekuji za Váplas a vypínaní dotazníku. Pokyny pro vyplKování dotazníku: Pozorná si ppeTtate kaidou otázku. Odpovabl na otázku oznaTte zakroulkováním ppslupié varianty (pouze jedné) a u otázky T. " 1,2,3,6,13 je molné zvolit více odpovadí (max. 3, které povalujete za nejdulelitajpí a oznaTte jejich dulelitost (1 " nejvýznamnajpř, 2 " významné, 3 nejména významné). Tam, kde je to molné, muiete odpovadat struTným vypsáním odpovadi do vymezeného volného prostoru. Statistické údaje: POHLAVÍ: VZDflLÁNÍ: VflK: a) mul a) základní a) 15-20 b) Tena b) vyuTen b) 21-30 c) vyuTen(a) s maturitou c) 31-40 d) stpedopkolské d) 41-50 e) vyppř odborné e) 51 a více f) vysoko pkolské 1) Co si ppedstavíte pod slovem Kimage" vpeobecné sestry? (lze zvolit více odpovadí, oznaTte jejich dulelitost (1 nejvýznamnajfí, 2 " významné, 3 " nejména významné) a) vzhled, obleTení, upraveno st b) celkové vystupování c) ppřstup k pacientům d) ppřstup k ostatním TlenUm zdravotnického týmu (napp ke kolegyním, lékapi apod.) e) postavení sestry ve spoleTnosti f) ppbsna nevím g) jinéú úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú I 2) Co Vás jako první zaujme u vpeobecné sestry? (lze zvolit více odpovddí, oznalte jejich duleiitost (1 nejvýznamnajfí, 2 " významné, 3 " nejména významné) a) vzhled, obleTení, upraveno st b) mimoslovní komunikace " postoj tala, styl podání ruky, pohled, pohyby gesta apod. c) mezislovní komunikace - Kjak to piká" (rychle x pomalu, zdvopile x ironicky apod. d) slovní komunikace " \