Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S PLICNÍ EMBOLIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PETRA SLOVÁČKOVÁ, DiS.
Praha 2014
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S PLICNÍ EMBOLIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PETRA SLOVÁČKOVÁ, DiS.
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Talandová
Praha 2014
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za pomoci své
vedoucí práce, s použitím citované literatury a ostatních informačních zdrojů, které jsou
uvedeny v této práci.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze 31. května 2014 …………………………….
Podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce PhDr. Ivaně Talandové
za trpělivost, užitečné připomínky a cenné rady, které mi poskytla.
ABSTRAKT
SLOVÁČKOVÁ, Petra. Ošetřovatelský proces u pacienta s plicní embolií. Vysoká
škola zdravotnická o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
PhDr. Ivana Talandová, Praha 2014. 75 s. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský
proces u pacienta s plicní embolií. Práce je rozdělena na dvě části.
V teoretické části je popsána definice plicní embolie, výskyt, rizikové faktory,
dělení plicní embolie, diagnostika a léčba.
V praktické části je vypracovaný ošetřovatelský proces u pacienta
hospitalizovaného s diagnózou plicní embolie. V práci je popsána péče o pacienta
včetně terapie a plánu ošetřovatelské péče a následné stanovení ošetřovatelských
diagnóz, které jsou zaměřeny na potřeby konkrétního pacienta.
Klíčová slova:
Ošetřovatelská péče. Ošetřovatelský proces. Plicní embolie.
ABSTRACT
SLOVÁČKOVÁ, Petra. Nursing Process for Patients with Pulmonary Embolism.
The college of nursing o.p.s. Degree clasification: Bachelor (Bc). Supervisor of
Bachelor work: PhDr. Ivana Talandová, Prague. 2014. 75 Pages. The main theme of the
bachelor work is the nursing process at a patient with pulmonary embolism.
In the theoretical part there is described the definition of a pulmonary embolism,
its incidence, risk factors, division, diagnosis and treatment.
The practical part of the work is formed from the nursing process at a patient
with pulmonary embolism diagnosis who is hospitalized. We describe the nursing,
including therapy and scheme for nursing, followed by setting out the nursing diagnosis,
which are focused on a concrete patient.
Key words:
Nursing. Nursing proces. Pulmonary embolism.
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
ÚVOD.……………………………………………………………………………….....17
1. KLINICKÁ CHARAKTERISTIKA PLICNÍ EMBOLIE.……………………....18
1.1. Plicní embolie, definice……………………………………………………….....18
1.2. Výskyt smrtící plicní embolie.………………………………………………,.…19
1.3. Patogeneze plicní embolie…………………………….………………………....19
1.4. Klinické rizikové faktory……………………….…………………………….....20
1.5. Laboratorní rizikové faktory tromboembolické nemoci…………..……….….24
1.6. Klinický obraz..…………………………………………………………………..24
1.6.1.Formy plicní embolie dle velokosti překážky v plicním řečišti.……........……25
1.7. Dělení dle vzniklého embolu.……………………………….…………….……..26
1.8. Diagnostika….……………………………………………………….………….…29
1.8.1 Anamnéza....……………………………………………………………...……29
1.8.2. Fyzikální vyšetření...…………………………………………………………..29
1.8.3. Krevní vyšetření...………………………………………..……………………29
1.8.4. Zobrazovací diagnostiké metody……………………………………………...30
1.9. Diferenciální diagnostika..……………………………………………………....32
1.10. Léčba..…………………………………………………………………………..32
1.10.1. Farmakologická léčba.………………………………………………………..33
1.10.2. Nefarmakologická léčba....…………………………………………………...37
1.11. Prognóza...………………………………………………………………………39
2. SPECIFKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U PACIENTA S PLICNÍ EMBOLIÍ.......….40
2.1. Specifika ošetřovatelské péče na jednotce intenzivní péče.……………………..40
2.2. Specifika ošetřovatelské péče na standardním oddělení.……………………….42
3. OŠETOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S PLICNÍ EMBOLIÍ………….44
4. DOPORUČENÍ PRO PRAXI.……………………………………………………..74
ZÁVĚR…………………………………………………………………………….......75
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………….76
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
aPTT Aktivovaný parciální tromboplastinový čas
BMI Body Mass Index (Index tělesné hmotnosti)
CMP Cévní mozková příhoda
CT Počítačová tomografie
CT AG Počítačová tomografie se zobrazením cévního systému
CŽK Centrální žilní katetr
D Dech
DKK Dolní končetiny
DIC Diseminovaná intravaskulární koagulace
ECHO Echokardiografické vyšetření
EKG Elekrokardiografické vyšetření
GCS Glasgow Coma Scale
HŽK Hluboká žilní trombóza
CHOPN Chronická obstrukční plicní nemoc
ICHS Ischemická choroba srdeční
INR International Normalized Ratio (protrombinový čas, Quickův test)
Inh. Inhalace
i. v. Intravenózně (do žíly)
JIP Jednotka intenzivní péče
LDK Levá dolní končetina
LK Levá komora
NGS Nasogastrická sonda
P Puls
PE Plicní embolie
PDK Pravá dolní končetina
PK Pravá komora
PMK Permanentní močový katetr
PŽK Periferní žilní katetr
rt PA recombinat tissue-type plasminogen activator
s. c. Subkutánní injekce
SR Sinusový rytmus
stp. Stav po
tbl. Tableta
TEE Transesofageální echokardiografické vyšetření
TED Trombo – embolic – deterrnt (kompresivní punčochy)
TK Tlak krevní
TT Tělesná teplota
TEN Tromboembolická nemoc
WHO World Health Organization (světová zdravotnická organizace)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Acidobazická rovnováha – rovnováha mezi zásaditými a kyselými látkami
v organismu.
Amniová embolie – embolie způsobená plodovou vodou.
Angiografie – vyšetření cév zobrazovací metodou.
Antikoagulancia – léčiva snižující srážlivost krve.
Bronchopneumonie – zánět plic a průdušek.
Bronchospasmus – křeč svalstva průdušek s následným zúžením jejich průsvitu.
Bradykardie – zpomalení srdeční frekvence pod 60/minutu.
Cévní mozková příhoda – je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové
tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení.
Clexane – lék k léčbě krevních straženin, které se vytvořily v krvi.
Cor pulnonale acutum – zvětšení pravé srdeční komory v důsledku onemocnění.
Dekompresní nemoc - je označení řady příznaků, které postihují osobu vystavenou
snížení okolního tlaku.
Doppler vyšetření – ultrazvukové vyšetření cév dolních končetin.
Dysfunkce – narušená funkce orgánu.
Embolie – je vmetení, zaklínění vmetku (embolu) v cévách, vedoucí k jejich ucpání
a následné nedokrevnosti příslušné části těla.
Embolus – neboli vmetek je cizí těleso v cévě, například utržený kus krevní sraženiny,
částice tuku nebo vzduch.
Endotel – vrstva buněk vystýlající vnitřní povrch krevních i lymfatických cév a srdce.
Encefalitida – zánětlivé onemocnění mozku.
Elekrokardiografie – snímání elektrické srdeční aktivity prostřednictvím elektrod na
těle.
Echokardiografie – ultrazvukové vyšetření srdce.
Endokarditida – zánět vnitřní výstelky srdce.
Expektorace – vykašlávání.
Fertilizace in vitro – oplodnění ve zkumavce, vajíčko se oplodňuje spermií mimo tělo.
Fibrilace síní –srdeční arytmie, jejímž podkladem je kroužení elektrických vzruchů
v obou srdečních předsíních po měnících se okruzích.
Fibrinogen – protein, nezbytný při srážení krve.
Foramen ovale – je otvor v srdeční přepážce nacházející se mezi pravou a levou síní
a to během embryonálního vývoje.
Fragmin – lék zabraňující vzniku krevních sraženin.
Fraxiparine – lék používaný k prevenci nebo léčbě krevních sraženin.
Hemodynamika - popis oběhu krve na základě fyzikálních principů vč. jejich
zvláštností v lidském organismu.
Hemoptýza – vykašlávání krve.
Hemoragie – krvácení.
Hemostáza – zástava krvácení.
Heparin – lék snižující krevní srážlivost.
Hyperkoagulační stav– nadměrné srážení krve v organismu.
Hypnotikum – lék navozující spánek.
Hypokapnie – snížené množství oxidu uhličitého v krvi v důsledku rychlejšího
a hlubšího dýchání.
Hypoxémie – nedostatek kyslíku v krvi.
Imobilizace – znehybnění.
Inhibitor – látka zpomalující nebo zastavující reakci.
Ictus – náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou
jejího prokrvení.
Incidence – nemocnost, demografický ukazatel počtu nových onemocnění k počtu
obyvatel.
Infarkt myokardu – náhlé přerušení krevního zásobování části srdce.
Insuficience – nedostatečnost.
Karcinom – nádorové onemocnění vycházející z epitelu, například z kůže či sliznic.
Kardiomyopatie – skupina chorob, jejichž dominantním rysem je postižení vlastního
srdečního svalu.
Katétr – trubička, hadička zavedená do některého dutého tělního orgánu.
Koagulace – srážení.
Komprese – stlačení.
Kontraindikace – okolnost nebo stav pacienta vylučující některé léčebné postupy,
výkony, užívání některých léků.
Maligní – zhoubný.
Monocyty – velká, jednojaderná buňka, druh bílé krvinky.
Mortalita – demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupiny
za určité časové období.
Osteoporoza – metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně.
Ovarium – vaječník.
Oxygenoterapie – léčba kyslíkem.
Patogeneze – nauka o mechanismech vzniku nemoci.
Perfuze – průtok.
Pleurální bolest – bolest na hrudi při nádechu, zakašlání.
Pleuritida – zánětlivé onemocnění pohrudnice.
Plicnice – tepna, která vystupuje z pravé srdeční komory a vede odkysličenou krev
z tělního oběhu do plic.
Pneumonie – zánět plicního parenchymu.
Pneumotorax – vniknutí vzduchu do hrudníku, do pohrudniční dutiny. Za normálního
stavu je prostor uzavřený a je zde podtlak.
Prognóza – systematicky odvozená výpověd o budoucím stavu objektivní reality.
Progrese – postup, pokračování.
Recidiva – znovuvzplanutí, opakování.
Rekurence – návrat, opětovné objevení.
Scintigrafie – diagnostická metoda v medicíně.
Stáza – zastavení, stání.
Synkopa – náhlá, krátkodobá ztráta vědomí.
Tachykardie – zvýšená tepová frekvence nad 100/minutu.
Tachypnoe – zrychlené dýchání.
Trikuspidální chlopeň – trojcípá srdeční chlopeň mezi pravou síní a pravou komorou.
Trombektomie – chirurgické odstranění trombu.
Trombolýza – rozpuštění krevní sraženiny.
Trombóza – zvýšená srážlivost krve.
Tromboprofylace – předcházení vzniku krevních sraženin.
Trombus – krevní straženina.
Venózní – žilní
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
Seznam obrázků:
Obrázek 1- Plicní embolie…………………………………………………………17
Seznam tabulek:
Tabulka 1 – krevní odběry…………………………………………………………61
17
ÚVOD
Pro zpracování bakalářské práce jsme si vybrali téma plicní embolie. S tímto
onemocněním se setkávám v rámci výkonu svého povolání v nemocnici ve Valašském
Meziříčí a.s., kde pracuji jako staniční sestra na interním oddělení intermediární péče.
Jedná se závažné onemocnění srdečně - cévního systému, které ročně v České
republice postihne přibližně 10 000 lidí. Správná diagnostika a včasná léčba, dává
pacientovi šanci na příznivý vývoj nemoci a navrácení do plnohodnotného života.
Cílem mé práce je přehledné zpracování tématiky plicní embolie,
komplexní přístup k pacientovi s diagnostikovaným onemocněním a sestavení
individuálního postupu ošetřovatelské péče a vypracování edukační brožury pro
pacienty o léčbě Warfarinem.
Bakalářská práce má dvě části. Teoretická část je zaměřena na objasnění pojmu
plicní embolie, příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu. V praktické části práce se
zaměřuji na ošetřovatelský proces u pacienta, který byl hospitalizován pro plicní
embolii. Sběr anamnestických údajů, diagnostiku, plánování, realizaci a zhodnocení
ošetřovatelské péče s cílem uspokojení potřeb pacienta.
Bakalářská práce je určená pro ošetřovatelský personál a veřejnost. Na základě
informací získaných od pacienta, členů zdravotnického týmu a čerpání ze zdravotnické
dokumentace, jsem stanovila sesterské diagnózy podle NANDA taxonomie I.
18
1. KLINICKÁ CHARAKTERISTIKA PLICNÍ EMBOLIE
1.1. Plicní embolie, definice, epidemiologie
„Plicní embolie je akutní stav, který vzniká nejčastěji důsledkem náhlé
trombembolické obstrukce části plicního cévního řečiště s následnou poruchou
hemodynamiky a ventilace.“ (CHLUMSKÝ a kol., 2005, str. 21)
Nejčastější původ embolu je trombotický, obvykle se používá termín
tromboembolická nemoc.
Žilní tromboembolie je třetím nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním, které
vykazuje významnou mortalitu. Výskyt plicní embolie není přesně znám, ročně
postihuje asi 0, 5 – 1 nemocného z tisíce, což znamená, že v České republice ročně
postihne kolem 10 000 lidí. Mortalita u neléčené akutní plicní embolie se pohybuje
okolo 30%, zatímco diagnostikovaná a léčená plicní embolie má mortalitu kolem 8%.
Přibližně 11% akutních plicních embolií končí náhlou smrtí. Z pacientů postižených
touto diagnózou umírají dvě třetiny do dvou hodin (WIDIMSKÝ a kol., 2011).O
ZDROJ: ANON, 2010, http://www.carenity.com/pathologies/maladies v
cardiovasculaires/embolie-pulmonaire
Obrázek 1 Plicní embolie
19
1.2. Výskyt smrtící plicní embolie
 Vysoké riziko - velké operace, žilní trombóza nebo plicní embolie v anamnéze,
nemocní starší 40 let, rozsáhlé břišní a pánevní operace u maligních
onemocnění. Výskyt 1 - 5%
 Střední riziko - operační zákrok u osob starších 40 let trvající déle než 30
minut, těžká interní onemocnění, zánětlivá střevní onemocnění, maligní
nádorová onemocnění, dlouhodobá imobilizace. Výskyt 0, 1 - 0, 7%
 Nízké riziko - menší a nekomplikované operace trvající do 30 minut,
u nemocných mladších 40 let, bez dalších rizikových faktorů. Výskyt 0, 01%
(WIDIMSKÝ a kol., 2011).
1.3. Patogeneze žilní trombózy a plicní embolie
U plicní embolie je u 85% nemocných zdrojem trombóza hlubokých žil dolních
končetin, a to nejen proximální, ale i popliteální. U dalších nemocných mohou být
zdrojem embolie trombózy pánevních žil, dolní duté žíly, žil ledvinných, pravého srdce
a jiné.
Predisponující faktory, které se uplatňují při vzniku trombu označujeme jako
Virchowovu triádu: změny cévní stěny - poškození endotelu, zpomalení toku krve
a změny koagulace. Z klinického sledování vyplývá, že většina rizikových faktorů
se týká zpomalení toku krve a změn hemostázy (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
Z hlediska patogeneze se rozlišují dva způsoby vzniku trombóz:
 trombózy bez prvotního poškození žilní stěny v místě vzniku trombu
 trombózy nasedající na přímé poškození žilní stěny, například při traumatech
či operacích
Mezi jiné formy embolizace patří vzduchová embolie, tuková embolie, embolizace
nádoru, plodové vody, embolie ze srdečních katétrů nebo žilních katétrů, střely
ze zbraně, z kostní dřeně, srdečních vegetací a žlučová tromboembolizace (MAZUCH
a kol., 2008), (O’ROURKE a kol., 2010).
20
1.4. Klinické rizikové faktory
Mezi významné rizikové klinické faktory můžeme zařadit:
 Velké chirurgické výkony, ortopedické a neurochirurgické operace
Rozsáhlé břišní a pánevní operace, náhrada kyčelního kloubu, především u osob
starších 40 let, patří mezi závažné rizikové faktory. U ortopedických operací na dolních
končetinách je riziko trombózy mezi 30 - 50 %. V břišní chirurgii je riziko okolo 30 %,
a to zejména u gynekologických a urologických operací (MAZUCH a kol., 2008),
(WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Traumata dolních končetin a pánve
Rizika vzniku trombózy po úrazech jsou přibližně stejná jako při velkých
chirurgických operacích. Největší rizika (mezi 50 - 60 %) nastávají při úrazech páteře,
pánve a především pak při zlomeninách na dolních končetinách. Důležitou roli zde hraje
také délka imobilizace a žilní stáza. Mnohočetná poranění představují významnější
riziko (MALÝ a kol., 2010), (MAZUCH a kol., 2008), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Maligní nádory
Mezi prognosticky nejzávažnější získané rizikové faktory TEN patří nádorové
onemocnění. Na vzniku trombu se při nádorovém onemocnění podílejí abnormality,
které můžeme odvodit z Virchowovy triády: cévní poškození (invaze tumorem,
endoteliální dysfunkce, dlouhodobé venózní katétry, radiace a polékové poškození),
stáza krve (komprese cévy tumorem) a hyperkoagulace (zvýšení fibrinogenu, snížení
fibrinolytické kapacity a aktivity, aktivace destiček). Podle studií se udává, že 10 - 20 %
nemocných se známou malignitou má trombózu (MALÝ a kol., 2010), (WIDIMSKÝ
a kol., 2011),
 Pooperační sepsi
Významné riziko žilních tromboembolií s sebou nese sepse, která je doprovázena
hyperkoagulačním stavem. K aktivaci hemostázy při sepsi dochází více mechanismy.
Nejznámější jsou mechanismy vyplývající z konzumce inhibitorů hemostázy:
21
antitrombinu, proteinu C a S a poruchy endoteliální funkce spolu se zvýšeným
uvolňováním inhibitorů fibrinolýzy.
 Žilní trombózu nebo plicní embolii v anamnéze
Trombóza a plicní embolie v anamnéze výrazně prodlužuje sekundární
antikoagulační prevenci žilních tromboembolií. U osob, které mají žilní tromboembolii
v rodinné anamnéze nebo spontánně prodělali žilní trombózu, je vyšší výskyt rekurencí.
U rodinné anamnézy pro možný skrytý vrozený trombofilní stav (WIDIMSKÝ a kol.,
2011).
 Imobilizaci (Economy class syndrom)
Omezení hybnosti pacienta na lůžku je již dlouho obávanou příčinou žilní trombózy.
Dochází k tomu u nemocných např. po iktech, fixacích končetin, po úrazech a při
nedostatku pohybu a místa pro dolní končetiny při dlouhých cestách v dopravních
prostředcích a u dalších onemocnění. Četnost žilní trombózy u imobilizovaných
nemocných je dle Leidenské studie 15, 6 % a u chodících jen 1, 7 %. Zvyšuje riziko
trombózy u imobilizace asi 9x (MALÝ A KOL., 2010), (MAZUCH a kol., 2008),
(WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Věk
Riziko trombózy výrazně narůstá s věkem. Není zcela objasněno, co se nejvíce
podílí na závislosti žilní trombózy a věku. S největší pravděpodobností se na této
skutečnosti podílí více faktorů jako snížení mobility, změny na cévních stěnách, zvýšení
morbidity a pokles svalového napětí. U osob nad 40 let je předpoklad incidence
tromboembolismů 1 na 10 000, u lidí nad 75 let se objevuje s četností 1 na 100 osob
(MALÝ a kol., 2010), (WIDIMSKÝ a kol., 2011
 Kouření
Samotné kouření představuje nízké až střední riziko TEN. Riziko výrazně stoupá,
pokud jsou přítomny další rizikové faktory např. užívání perorální antikoncepce, obezita
a další (MAZUCH a kol., 2008).
22
 Obezitu
Abnormální obezita se řadí mezi získaný trombofilní stav, který je způsobený
snížením fibrinolytické aktivity a kapacity. Ve studii případů a kontrol z roku 2003 byla
obezita jako faktor nezávislý na pohlaví a věku spojena s dvojnásobným zvýšením
rizika hluboké žilní trombózy (MAZUCH a kol., 2008), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Těhotenství, šestinedělí a hormonální změny
Plicní embolie a žilní trombóza paří mezi hlavní příčiny onemocnění a úmrtí
v těhotenství a šestinedělí. V porovnání s netěhotnými ženami je riziko žilní trombózy
a plicní embolie 10x větší u žen těhotných stejného věku. Mezi rizikové faktory, které
dále zvyšují riziko TEN v graviditě a šestinedělí, jsou: věk nad 35 let, porod sectio
caesarea, gestace v době porodu pod 36. týden, BMI na 25, onemocnění srdce, pozitivní
rodinná či osobní anamnéza TEN (MAZUCH a kol., 2008), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Perorální antikoncepci
Podle studie vypracované WHO zvyšuje perorální antikoncepce riziko TEN 4-5x.
Roční četnost žilní trombózy se pohybuje mezi 1 - 2 na 10 000 žen užívajících perorální
antikoncepci a tvoří nejčastější příčinu žilních trombóz u mladých žen. Zajímavým
poznatkem studií je skutečnost, že velikost rizika nestoupá s délkou užívání
antikoncepce, ale trombotické komplikace se objevovaly ihned na začátku užívání
tablet, popřípadě v prvních měsících nebo do 1 roku užívání MAZUCH a kol., 2008),.
(WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Ovariální hyperstimulaci
Poměrně novým rizikovým faktorem TEN je asistovaná reprodukce při léčbě
neplodnosti žen, která vede k ovariální hyperstimulaci. Dochází k hyperkoagulačnímu
stavu, který provází v 2 - 6 % fertilizaci in vitro (MALÝ a kol., 2010). (WIDIMSKÝ
a kol., 2011).
23
 Hormonální substituční léčbu
Hormonální substituční léčba má snížit postmenopauzální výskyt osteoporózy,
rozvoj kardiovaskulárních chorob, především srdečního infarktu. Četnost trombózy by
se dala srovnat s četností u žen, které užívají perorální antikoncepci (WIDIMSKÝ
a kol., 2011).
 Srdeční selhání
Při léčbě srdečního selhání je vyšší četnost žílních trombóz způsobená kombinací
mnoha faktorů, ke kterým patří imobilizace, věk, přídatná terapie, venostáza a snížená
fibrinolýza akcentovaná imobilizací.
 Cévní mozkovou příhodu
Podobně u CMP je řada kombinujících se faktorů, které přispívají k většímu výskytu
TEN. Patogeneticky působí imobilita, věk, stáza krve v paretické končetině a zvýšení
koncentrace fibrinogenu.
 Chronická zánětlivá střevní onemocnění
Jsou získanými trombofilními stavy, kde se působí vyšší aktivita krevních destiček
a monocytově makrofágového systému. Monocytární aktivita má za následek výraznější
expresi tkáňového faktoru, a tím aktivitu zevního systému aktivace hemostázy
(MAZUCH a kol., 2008).
 Syndrom komprese pánevní žíly (Mayův - Thurnerův syndrom)
Hluboká žilní trombóza má 3 - 5x častější výskyt v levé dolní končetině než v pravé.
Na této skutečnosti se podílí komprese levé společné pánevní žíly, která může být
komprimována nejčastěji pravou společnou pánevní tepnou. Tato tepna naléhá na levou
společnou pánevní žílu a může ji utlačovat proti tělu obratle s vytvořením vazivových
synechií. Tímto se může vytvořit hemodynamicky významná překážka odtoku žilní krve
z končetin (MALÝ a kol., 2010), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
24
 Chronickou žilní insuficienci a kmenové varixy žil dolních končetin
Přítomnost závažných varikózních žil zvyšuje riziko proximální žilní trombózy
a je tedy výhodné podávat u těchto jedinců tromboprofylaxi.
1.5. Laboratorní rizikové faktory tromboembolické nemoci
Jedná se jednak o vrozené deficity, či o získané, které jsou asi 10x častější a tvoří
více než polovinu familiárně se vyskytující trombóz. Určení dědičných faktorů
se osvědčilo při hledání etiologie tromboembolismu u četných pacientů s idiopatickým
onemocněním. Nicméně u většiny pacientů se žilní tromboembolie vyvine následkem
níže uvedených klinických predispozic.
 deficit antitrombinu III
 Leidenská mutace faktoru V (rezistence aktivovaného proteinu C)
 defekt protrombinového genu
 deficit proteinu C
 deficit proteinu S
 dysfibrinogenémie
 poruchy plazminogenu
1.6. Klinický obraz
U plicní embolie je velmi rozmanitý a je závislý na velikosti obstrukce plicního
řečiště. Projevy plicní embolie jsou ovlivněny i přidruženými onemocněními, zejména
kardiopulmonálního systému. Drobné, hemodynamicky nevýznamné embolizace
se mohou projevit jen nevýrazně, nebo mohou být klinicky zcela němé. Na opačném
konci klinického spektra je masivní plicní embolie, provázená náhlým cirkulačním
kolapsem, hypotenzí až šokovým stavem, který může vést až k náhlé smrti.
Mezi nejčastější příznaky plicní embolie patří náhle vzniklá dušnost 82%, bolest
na hrudi různého charakteru 49%, kašel 20%, synkopa 14%, hemoptýza 7%. Mezi časté
příznaky patří také tachykardie a tachypnoe.
25
1.6.1. Formy plicní embolie dle velikosti překážky v plicním řečišti
 Akutní masivní plicní embolie
Pro akutní masivní plicní embolii je typická hemodynamická instabilita. Její
mortalita se i u léčené formy pohybuje kolem 20%. Mohou se objevit příznaky
kardiogenního šoku (hypotenze, oligurie, obluzení, chladná a opocená kůže,
tachykardie). Uzávěr plicního řečiště se pohybuje kolem 80 %.
Akutní masivní plicní embolie může způsobit cor pulmonale acutum s projevy
akutního selhání pravé komory srdeční, mezi které patří vznik dilatace pravé komory,
tachykardie, zvýšený centrální žilní tlak a zvýšená naplň krčních žil (MAZUCH a kol.,
2008).
 Akutní submasivní plicní embolie
Charakteristická je hemodynamická stabilita, objevuje se jen tachykardie
a tachypnoe, ale při echokardiografickém vyšetření jsou přítomny příznaky dysfunkce
pravé komory. Embolus uzavírá přibližně 60 % plicního řečiště.
 Akutní malá plicní embolie
Projevuje se tachykardií a tachypnoí. Pokud je plicní embolie ještě menší, může být
němá nebo se zvýšením tělesné teploty. Malá plicní embolie by se však neměla vést
k podcenění stavu, protože může být předzvěstí následné masivní plicní embolie.
Dochází k uzávěru kolem 50 % řečiště a méně.
 Subakutní masivní plicní embolie
Hlavním symptomem je pomalu narůstající námahová dušnost a pokles tělesné
výkonnosti. Subakutní plicní embolie je vyvolána početnými menšími menšími
emboliemi a postupnou obstrukcí plicního řečiště.
26
 Chronická trombembolická plicní hypertenze
Je zapříčiněna opakovanou plicní embolizací, projevující se progresivně narůstající
námahovou dušností. Dušnost se přitom zhoršuje postupně. Někdy měsíce až roky
(MAZUCH a kol., 2008), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Plicní infarkt
V klinickém obraze je typicky přítomna hemoptýza a pleurální bolest, dále pak kašel,
horečka a někdy i pleurální třecí bolest.
Na RTG snímku plic se objevuje periferní trojúhelnikový tvar infiltrátu. Nevyskytuje
se však příliš často, proto by se neměl zaměnit za infiltrát při bronchopneumonii.
1.7. Dělení dle vzniklého embolu
1.7.1. Trombotické embolie
Řadí se mezi nejčastější typy embolie. Je způsobena uvolněním trombu, nejčastěji
z periferní žíly – proximálních úseků řečiště dolní duté žíly, žil pánevních, žil
subklaviálních či jugulárních. V místě svého vzniku roste krevní sraženina. V situaci,
kdy se uvolní, stává se z trombu embolus. Ten je krevním proudem unášen přes srdce až
do plicní tepny. Při stavu, kdy dojde k zaklínění a ucpání některé z plicních cév dochází
k plicní embolii.
1.7.2. Netrombotické embolie
Způsob vzniku embolie je stejný jako u trombotické formy. Nebývají příliš časté.
Klinický obraz se odvíjí od rozsahu postižení hemodynamiky. Může to být:
 Tuková plicní embolie
Při tukové plicní embolii dochází k ucpání drobných plicních cév tukovými
kapénkami, pocházejících nejčastěji z poškození dlouhých kostí dolních končetin.
Velmi časté jsou u fraktur kostí po ortopedické operaci. Embolie tukových kapének
27
působí obstrukci plicních kapilár, ale může také projít plícemi a vést ke změnám
na mozku a kůži.
Místem vzniku tukových kapének je nejspíše kostní dřeň. Klinické známky zahrnují
náhle vzniklou dušnost a petechiální hemoragii, tachykardii a známky pravostranného
srdečního selhání. Léčba spočívá v oxygenoterapii, prevenci žilní trombózy. Prevencí
je včasná fixace zraněných kostí (MAZUCH a kol., 2008), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Amniová embolie
Při embolii plodovou vodou dochází k proniknutí plodové vody do žilního systému
matky. Nejčastěji nastává při porodu nebo krátce po něm. Kontrahující se dělohou jsou
amniová tekutina, fragmenty trofoblastu a deciduální tkáň vtlačeny do krevního oběhu
matky a vedou k obstrukci cévního plicního řečiště. Tekutina je trombogenní a vyvolává
DIC. Specifická léčba neexistuje. Je třeba co nejrychleji vyjmout plod a vyprázdnit
dělohu, zajistit podporu dýchání a léčbu DIC. Jde o vzácnou komplikaci porodu
s vysokou úmrtností. Četnost 1 případ TEN/80 000 porodů.
 Vzduchová embolie
Plicními arteriemi je do plic transportován vzduch a nastává porucha výměny
krevních plynů, plicní hypertenze, srdeční arytmie (častěji tachykardie, méně
bradykardie), přetížení pravé komory až srdeční selhání. Vzniká jako komplikace při
operacích na krku, císařském řezu, těhotenství a po porodu, komplikace katetrizace
centrálních žil nebo při barotraumatu u rychlé dekomprese. V klinickém obraze dochází
ke kardiovaskulárnímu kolapsu, těžké klidové dušnosti. Submasivní vzduchová embolie
vede k plicní hypertenzi, hypoxemii a systémové hypotenzi. Léčba musí být rychlá.
V případě selhávání základních životních funkcí okamžitá kardiopulmonální
resuscitace, inhalace 100% kyslíku. Dle některých autorů je vhodné učinit pokus
o odsátí vzduchu z pravé komory centrálním žilním katétrem. V některých případech
tak lze odsát až 50% vzduchu při vhodně umístěném katétru (MAZUCH a kol., 2008),
(O’ROURKE a kol., 2010), (ZADÁK a kol., 2009).
28
 Paradoxní embolie
Nastává při proniknutí vzduchu nebo trombu z žilního oběhu do velkého oběhu.
K paradoxní embolii může dojít při defektu síňového septa nebo při otevřeném foramen
ovale. Předpokladem je vyšší tlak v pravé síni v porovnání s levou síní. Tento stav může
nastat u akutní nebo chronické plicní hypertenze. Vyjímečně se s paradoxní embolií
můžeme setkat u zdravých osob při kašli, pokud je foramen ovale otevřené. Pokud
se setkáme s embolií ve velkém oběhu bez přítomnosti obvyklých predisponujících
příčin, mezi které patří mitrální vady, fibrilace síní, kardiomyopatie
a infarkt myokardu, je nutné vyšetřit, zda se nejedná o paradoxní tromboembolii.
 Septická embolie
Její výskyt je velmi ojedinělý. Nejčastěji při abscesu v malé pánvi nebo v břiše, při
anaerobní infekci, ale také při endokarditidě trikuspidální chlopně. Zdrojem ovšem
mohou být i trvalé katétry. Septická trombofelebitida se vyskytuje v místech vpichu
injekcí drog. V klinickém obraze septické embolie převládá obraz infekční pleuritidy
s kašlem a expektorací hnisavého sputa.
 Nádorové plicní embolie
Při karcinomu prsu, jater, ledvin, prostaty, žaludku a trofoblastických nádorů může
dojít k embolizaci nádorových buněk do plicního oběhu. K nádorové plicní embolii
dojde invazí malých žil nebo vlastními mikrovaskulaturami nádoru. Přežívá jen malá
část nádorových buněk, které embolizovaly plicní cévy, a které mohou vést k obrazu
tromboembolické nemoci (MAČÁK a kol., 2012), (MAZUCH a kol., 2008),
(WIDIMSKÝ a kol., 2011).
1.8. Diagnostika
Akutní plicní embolie se řadí mezi nejhůře rozpoznatelná srdeční onemocnění.
Správné určení diagnózy se snižuje u pacientů, kteří mají současně bronchopneumonii
29
a obecně u pacientů vyššího věku. Naopak výskyt onemocnění stoupá u pacientů
s hlubokou žilní trombózou. Správné rozpoznání plicní embolie je asi u 50 % pacientů.
1.8.1. Anamnéza
Základní metoda k určení správné diagnózy. Jak lékařská, tak i ošetřovatelská.
U pacientů v těžkém stavu není někdy vzhledem k časové tísni a stavu pacienta, možno
odebrat kvalitní informace, je možné čerpat informace od rodinných příslušníků,
případně doplnit některé údaje po stabilizaci pacienta.
1.8.2. Fyzikální vyšetření
Při prvním kontaktu s pacientem sestra zhodnotí celkový stav, vědomí, dále
obvykle provádí měření krevního tlaku, dechu, pulsu, tělesné teploty, saturace kyslíkem.
1.8.3. Krevní vyšetření
Koagulační vyšetření:
 aPTT (aktivovaný parciální tromboplastinový test). Umožňuje vyšetření
koagulačních faktorů IX, XI, XII, které se podílejí na vnitřním srážení krve.
Tato hodnota se fyziologicky pohybuje od 30 – 40 sekund.
 INR (protrombinový čas). Tato hodnota je spíše sledována až při samotné
antikolaguační léčbě. Jeho normální hodnota je od 0, 8 – 1, 2. Hodnota
v rozmezí 2 – 3 se však má pohybovat při antikoagulační léčbě.
 D – dimery. Stanovení D – dimerů je důležité k vyloučení plicní embolie.
D – dimery jsou konečným výsledkem působení plazminu na fibrin. Vyšetření je
vysoce senzitivní, ale nespecifické, protože jeho hladiny jsou sice zvýšeny téměř
u všech pacientů s plicní embolií, ale také u pacientů v pooperačním období,
po úrazech, v těhotenství, při zánětlivých stavech a malignitách. Jsou-li
D-dimery negativní nebo je-li jejich hladina v krvi nižší než 1:500, je plicní
embolie nepravděpodobná. Naopak hladina vyšší než 1:2000 téměř potvrzuje
plicní embolii.
30
Troponiny:
Zvýšená hladina v krvi je typická pro akutní koronární syndrom, ale také bývá
při plicní embolii. Maximální hodnota se dostavuje přibližně po šesti až dvanácti
hodinách od vzniku akutní plicní embolie.
Vyšetření krevních plynů:
Vyšetření krevních plynů za pomoci metody vyšetření acidobazické rovnováhy.
U plicní embolie je hypoxémie a současně hypokapnie (MAČÁK a kol., 2012),
(VOJÁČEK, 2011), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
1.8.4. Zobrazovací diagnostické metody
 EKG (elektrokardiografie)
Na EKG křivce se dají rozpoznat pouze nespecifické změny. Pozitivní změny
na EKG silně podpoří diagnostik. Negativní nález nevylučuje plicní embolii. Díky této
vyšetřovací metodě lze odlišit stavy s podobnou symptomatickou, jako je infarkt
myokardu a perikarditida.
U pacientů s plicní embolií lze na EKG zaznamenat: změny v kmitech S a Q
a ve vlně T, sinusovou tachykardii a přetížení pravého srdce.
 RTG snímek hrudníku
U plicní embolie lze na RTG snímku nalézt: atelektázu, elevaci bránice na postižené
straně, prominenci plicnice a zvětšený hilus.
Silné podezření na plicní embolii budí normální nález na RTG snímku hrudníku
v přítomnosti hypoxemie a silné dušnosti bez známek bronchospazmu nebo
anatomického srdečního zkratu.
 Echokardiografie
Echokardiografie ve většině případů nezobrazí embolus v plicním řečišti. Obstrukce
plicního řečiště, ke kterému plicní embolie vede, ovšem způsobí vzestup tlaku v plicnici
s rozvojem plicní hypertenze. K srdečnímu selhání může vést přetížení pravé komory.
31
Vzniká obraz akutního cor pulmonale s poruchou kinetiky pravé komory. Obraz
akutního cor pulmonale a plicní hypertenze zvyšuje podezření na plicní embolii.
Na echokardiografii lze někdy embolus v plicnici zobrazit při transezofageálním
vyšetření (TEE) vyšetření. Vždy jde o centrální formy plicní embolie s lokalizací
v kmeni plicnice nebo v její pravé větvi. Levá větev je i při TEE obtížně zobrazitelná
(O’ROURKE a kol., 2010), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
 Plicní angiografie
Provádí se především u masivní plicní embolie, kdy se uvažuje o chirurgickém
řešení. Jedná se o jednu z nejjistějších metod v odhalení perfuzních poruch plic.
Poskytuje přesné informace o anatomii plicního řečiště.
Pacientovi je pod rentgenovou kontrolou aplikována kontrastní látka do plicnice
za pomoci zavedeného katetru. Poté je zobrazen cévní systém plic na rentgenovém
snímku. Výhodou je také možnost změření tlaku v plicnici a možnost posouzení
hemodynamických důsledků po embolii. V současnosti se však od této metody ustupuje,
protože jde o invazivní metodu, která s sebou nese riziko komplikací.
 Plicní scintigrafie
Je přesnou a citlivou metodou ke zjištění prokrvení a provzdušnění plic.
V diagnostice plicní embolie patří k velmi užitečnějším diagnostickým metodám. Jde
o izotopovou metodu, kdy se aplikuje do těla pacienta upravený radioizotop
intravenózní cestou. K poruše plicní perfuze může docházet kromě obstrukce plicní
embolizací, také řadou jiných onemocnění plic. Proto je tato metoda často spojována
s ventilačním plicním scanem. Ten prokáže v plicních alveolech hladinu inhalovaného
radiofarmaka. Pro plicní embolii tak svědčí porucha perfuze zjištěná perfuzním plicním
scanem a zároveň normální nález ventilačního plicního scanu.
32
 Spinální CT angiografie
Umožňuje přímé zobrazení plicního cévního řečiště a hraje významnou roli v detekci
akutní plicní embolie. Považuje se za nejpřesnější techniku k průkazu či vyloučení PE.
Stejně jako při plicní angiografii je nutné použít kontrastní látku, přibližně 120 - 140 ml.
Snímkování se provádí v kaudokraniálním směru a pacient zadrží na 18-24 sekund
dech.
U pacientů s normálním nálezem na spinálním CT, u nichž existuje vysoké klinické
podezření na plicní embolii, je třeba provést plicní angiografii.
 UZ vyšetření žil dolních končetin
Využívá se především v diagnosticky sporných případech a patří mezi velmi
přínosná vyšetření. Používá se jako screeningový test pro žilní trombózu s pozitivními
D-dimery. Zatímco klinicky je trombóza zřejmá asi jen u 2% pacientů, u 70% pacientů
s plicní embolií se ultrazvukem prokáží známky hluboké žilní trombózy na dolních
končetinách (NEJEDLÁ, 2006), (O’ROURKE a kol., 2010), (WIDIMSKÝ a kol.,
2011).
1.9. Diferenciální diagnostika
Z onemocnění srdce je to nejčastěji akutní srdeční selhání při akutním infarktu
myokardu. Náhlá bolest na prsou totiž nemusí mít vždy pleurální charakter, ale může
se projevovat jako bolest při infarktu myokardu. Především u pacientů s ICHS, kteří již
akutní infarkt myokardu prodělali, je spíše podezření na recidivu infarktu myokardu.
Náhlá dušnost se zase vyskytuje u různých plicních onemocnění jako je pneumotorax,
akutní zhoršení chronické obstrukční plicní nemoci a pneumonie (WIDIMSKÝ a kol.,
2011).
1.10. Léčba
Léčba se odvíjí od velikosti obstrukce plicního řečiště, rozsahu neperfundované
oblasti plic a hemodynamických důsledcích plicní embolie. Léčba se tedy liší u malých
33
až středně velkých a u masivních plicních embolií. U malé až středně velké plicní
embolie nemá většina pacientů hemodynamické následky embolizace příliš závažné.
1.10.1. Farmakologická léčba
a) Antikoagulační léčba
Léčba je zahájena intravenózním podáním heparinu. Nízkomolekulární hepariny
brání srážení krve blokováním krevních působků a mají také účinky antitrombotické,
čili brání shluku krevních destiček.
Léčba se obvykle začíná na bolusové dávce Heparinu 5000 až 20 000 jednotek
intravenózní cestou. Postupně se během 24 hodin podává dle ordinace obvykle
30 000 – 40 000 jednotek heparinu. Léčba Heparinem se pohybuje mezi 7 až 10 dny.
U méně závažných forem se trombózy a plicní embolie se volí Fraxiparin, Clexane
nebo Fragmin. Mají výrazný antitrombotický účinek bez vlivu na srážlivost krevní.
Jejich dávkování se volí převážně dle váhy pacienta a aplikují se podkožně.
Nežádoucí účinky:
 zvýšený sklon ke krvácení
 úbytek krevních destiček
 místní reakce-podráždění v místě vpichu
Kontraindikace:
 krvácení z jícnových varixů
 vředová choroba gastroduodena
 alergická reakce na heparin
 krvácení nebo vyšší riziko krvácení u hemofilie
 trombocytopenie (MAZUCH a kol., 2008), (O’ROURKE a kol., 2010),
(ŠAFRÁNKOVÁ a kol., 2006).
34
b) Léčba perorálními antikoagulancii
V navazující léčbě se pacient převádí na perorální antikoagulační léčbu kumariny –
Warfarin. Přičemž se Warfarin začíná podávat již během heparinizace. Dávkování
se určí opakovaným vyšetřením INR. Léčebným cílem je prodloužení protrombinového
času na hodnoty 2 - 4. Délka léčby je individuální. Obvykle několik měsíců. Vliv
na léčbu má i funkce štítné žlázy, ledvin a množství vitamínu K v těle.
Nežádoucí účinky:
Pacient musí být řádně edukován o rizicích, která jsou spojena s antikoagulační
léčbou, protože při předávkování hrozí krvácení z nepřiměřeně prodloužené krevní
srážlivosti. Může se vyskytnout krvácení z nosu, dásní, ze žaludku, střev a močových
cest. Při závažném krvácení se podává čerstvě zamrazená plazma. Mezi méně časté
nežádoucí účinky patří nevolnost, zvracení, horečka a průjem.
Pacient na antikoagulační léčbě by měl mít stále u sebe průkaz, kde jsou uvedeny
hodnoty INR, dávkování antikoagulancií, dále pak informace o jeho krevní skupině,
popřípadě typ chlopně.
O antikoagulační léčbě by měl pacient informovat lékaře před chirurgickými
zákroky, injekcí aplikovanou intramuskulárně, či při návštěvě zubního lékaře.
Kontraindikace:
U antikoagulační léčby jsou kontraindikace stejné pro perorální antikoagulancia i pro
heparin (MALÝ a kol., 2013), (O’ROURKE a kol., 2010), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
c) Trombolytická léčba
Trombolýza se provádí léky, které se také nazývají trombolytika nebo fibrinolytika.
Patří mezi ně streptokináza nebo rekombinantní tkáňový aktivátor plazminogenu – rtPA
(recombinat tissue-type plasminogen activator). Preparát actilyse.
Indikace trombolytické léčby:
 masivní plicní embolie s kardiogenním šokem
 rozsáhlé ileofemoropopliteální žilní trombózy
35
Výhody trombolytické léčby:
 zabraňuje u plicní embolie recidivám
 odstraněním pravostranného srdečního selhání snižuje mortalitu
 snižuje výskyt chronické plicní hypertenze
 dochází k rychlejší úpravě zdravotního stavu pacienta a tudíž se i snižují náklady
spojené s léčbou
Hlavním úkolem léčby je velmi rychlé rozpuštění trombu. Výhodou trombolytik
je možnost podání i 14 dnů od prvních příznaků plicní embolie. Trombolýza se podává
buď celkově, kdy se přes periferní žilní kanylu podává trombolytikum nebo místně,
punkcí vény a přímo do trombu se zavede katétr.
Nejčastěji využívaným trombolytikem je streptokináza. U pacientů s pozitivní
alergickou reakcí na streptokinázu je možné použít jiné trombolytikou, například
urokinázu nebo alteptázu.
Před aplikací streptokinázy se podává 200 mg hydrocortisonu k prevenci alergické
reakce. Streptokináza se aplikuje během 15 minut v bolusové dávce 250 000 jednotek.
Poté je dávkování v infuzích, kdy je podáno pacientovi 100 000 jednotek za hodinu
po dobu 12 hodin. Ke konci se přechází k rychlému podání – 1, 5 milionu jednotek
během 2 hodin. Po ukončení trombolýzy se pacientovi podává ještě heparin po dobu
3 dnů.
Kontraindikace:
Dělení dle doporučení Evropské kardiologické společnosti:
 Relativní kontraindikace
Mezi relativní kontraindikace se řadí větší chirurgické operace, prodělaná
ischemická cévní mozková příhoda v posledních 2 měsících, těhotenství, infekční
endokarditida, nedávná kardiopulmonální resuscitace, diabetická hemoragická
retinopatie, oční operace nebo neurochirurgický výkon v posledním měsíci.
 Absolutní kontraindikace
Mezi absolutní kontraindikace trombolytické léčby patří spontánní intrakraníální
krvácení prodělané v nedávné době. Dále aktivní vnitřní krvácení.
36
Nežádoucí účinky:
K nejčastějším nežádoucím účinkům při trombolytické léčbě patří krvácení, jež
se odvíjí od dávky a způsobu aplikace. Riziko krvácení se zvyšuje hlavně při
nedodržení některé z kontraindikací. V indikovaných případech se při krvácení podávají
krevní transfuze a čerstvá zamrazená plazma.
K dalším nežádoucím účinkům patří alergická reakce, která se objevuje jen
vyjímečně. Projevuje se vyrážkou, bronchospazmem, nevolností, průjmy, bolestmi
hlavy až anafylaktickým šokem. Výskyt je však nízký, pouze 0, 1% (MAZUCH a kol.,
2008), (O’ROURKE a kol., 2010), (WIDIMSKÝ a kol., 2011).
d) Léčba katetrizačními a chirurgickými metodami
Při léčbě katetrizační metodou se používají speciální katetry, pomocí kterých
se embolus vytáhne celý nebo se rozdrtí na malé fragmenty.
Při chirurgické léčbě plicní embolie se provádí trombelektomie, která se dělá jen
v naléhavých případech. Je při ní až 50% mortalita. Přistupuje se k ní, když nelze použít
trombolytickou léčbu. Metoda se v současné době moc nevyužívá, vyjímečně
v kardiologických centrech (VOJÁČEK, 2011)
e) Speciální filtry zavedené do dolní duté žíly
Do těla pacienta se zavádí speciální ocelové filtry, které fungují na principu síta,
a tak brání průniku větších embolů z hlubokých žil dolních končetin a pánevních žil
k srdci a tudíž i do plicnice. Obvykle přístupem z centrálních žil jsou speciálními
katerizačními soupravami filtry zaváděny.
Indikace:
 u pacientů s prokázanou hlubokou žilní trombózou, při současné kontraindikaci
antikoagulační léčby
 u pacientů v těžkém stavu jako život zachraňující výkon, kdy jsou vysoké
předpoklady, že by nepřežil další embolizaci
37
 u pacientů, kteří i přes antikoagulační léčbu prodělali recidivy plicní embolizace
Kontraindikace:
 stenóza na dolní duté žíle
 hyperkoagulační stav
 septický embolus
f) Podpůrná léčba
Při podpůrné léčbě se volí oxygenoterapie u hypoxémie, tišení bolesti,
při symtomatické hypotenzi či šokovém stavu sympatomimetika a upravují se poruchy
acidobazické rovnováhy (O’ROURKE a kol., 2010), (SOVOVÁ a kol., 2004).
1.10.2. Nefarmakologická léčba
Onemocnění představuje pro člověka náročnou životní situaci, se kterou se musí
vyrovnat často v krátkém časovém období. Míra vlivu zátěže onemocnění na psychiku
jedince se odvíjí od jeho osobnostních vlastností, úrovně zdravotního uvědomění
a postoje ke zdraví a sociální podpory rodiny. Sestra, která je po dobu hospitalizace,
tudíž i akutní psychické zátěže pacientovi nejblíže, by měla být pacientovi psychickou
oporou, vyslechnout ho, uklidnit a motivovat k aktivní spolupráci a chválit za pokroky,
které udělal.
Nefarmakologická léčba dále obnáší řádné vysvětlení pacientovi, co budou obnášet
vyšetřovací a léčebné metody. Jakým způsobem se na ně připravit a jak může sám
efektivně přispívat ke zlepšení svého zdravotního stavu.
 Bandážování dolních končetin
Dolní končetiny se bandážují z důvodu zvýšení žilního návratu. Mohou se použít
klasické kompresivní bandáže za použití elastického obinadla nebo kompresivní TED
punčochy (trombo-embolic deterrnt). Správná velikost punčoch se určuje na základě
38
měření páskovou mírou podle návodu výrobce. Natažené punčochy nebo obinadla by
neměly tvořit záhyby. Každodenně by se měly sundávat, kvůli hygieně a kontrole kůže.
V akutním stádiu onemocnění se přikládají punčochy nebo bandáže na 24 hodin,
po stabilizaci stavu, kdy pacient má povoleno chodit, se mohou sundat na noc. Znovu
se přikládají, než pacient ráno vstane z lůžka. Sestra by měla dále poučit pacienta, že by
neměl sedět nebo ležet tak, aby na lýtko něco tlačilo, nenechávat nohy pokrčené
dlouhou dobu a nekřížit je.
 Dechová cvičení
Sestra podává pacientovi kyslík dle ordinace lékaře. Podává se jako kompenzace
hypoxie, aby se zvýšila saturace oxyhemohlobinu v krvi. Dechová cvičení umožńují
rozepnutí hnudníku a podporují vykašlávání sekretů z dýchacích cest. Rehabilitačni
sestra by měla naučit pacienta dechová cvičení a vést ho k tomu, aby sám cvičení často
opakoval.
Postup dechového cvičení:
 zajistit klid na dechová cvičení
 připravit emitní misku na odkašlávání
 pacient by měl sedět s pokrčenými koleny
 položit si ruku na břicho
 nadechnout se zvolna nosem, dokud se zvedá břicho
 na 5 sekund zadržet dech
 sešpulenými rty pomalu vydechovat
 7 krát opakovat (NEJEDLÁ a kol., 2006), (WORKMAN a kol., 2006) .
1.11. Prognóza
Prognóza plicní embolie je ovlivněna: rozsahem plicní cévní obstrukce, předchozím
stavem kardiopulmonálního systému a dalšími vážnými onemocněními. Můžeme ji dělit
na krátkodobou a dlouhodobou prognózu.
39
 Krátkodobá prognóza
Závisí na závažnosti klinického stavu. Je výrazně horší u pacientů v kardiogenním
šoku nebo s akutním cor pulmonale, dále u pacientů s hypotenzí a je také negativně
ovlivněna přítomností dysfunkce pravé srdeční komory na echokardiografii.
V příznivém případě, bez dalších závažných nemocí, kdy dojde ke zvládnutí
akutního stádia plicní embolie a podaří se i postupně obnovit průtok plicním cévním
řečištěm, embolie nezanechá žádné následky.
 Dlouhodobá prognóza
Dlouhodobá prognóza se odvíjí od přítomnosti dalších nemocí. Například
u maligních onemocnění je ovlivněna především prognózou tohoto onemocnění.
Na maligní onemocnění umírá okolo 30% pacientů po prodělané akutní plicní embolii.
Dále negativně ovlivňuje prognózu věk nad 75 let, chronická obstrukční plicní nemoc,
chronické srdeční selhání. Kolem 18% pacientů s akutní nebo subakutní formou umírá
na recidivu plicní embolie.
Dále závisí prognóza také na dodržování preventivních a léčebných doporučení
po propuštění pacienta do domácího ošetřování (MAZUCH a kol., 2008), (WIDIMSKÝ
a kol., 2011).
40
2. SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U PACIENTA
S PLICNÍ EMBOLIÍ
2.1. Specifika ošetřovatelské péče na jednotce intenzivní péče
Monitorace:
- základní životní fyziologické funkce (TK, P, D, TT)
- monitorace EKG křivky
- celkový stav vědomí - GCS
- péče o invazivní vstupy – PŽK, CŽK, arteriální katétr, PMK, NGS
- laboratorní hodnoty a vyšetřovací metody
- podávání inhalace kyslíku – kyslíkové brýle, kyslíková maska (nebulizační,
s rezervoárem)
- sledování bolesti, účinek naordinovaných léků
- nežádoucí účinky při podání trombolýzy – krvácení
- vylučování moče a stolice
- účinky naordinované léčby (nežádoucí účinky)
- psychický stav pacienta
Poloha, pohybový režim:
- zajištění klidového režimu na lůžku
- postupná pasivní rehabilitace v lůžku, dle ordinace rehabilitace mimo lůžko
- bandážování dolních končetin
Hygiena a oblékání:
- zhodnocení stupně sebepéče v oblasti hygieny
- v akutní fázi v lůžku s dopomocí sestry
41
Spánek a odpočinek:
- zajistit dostatečný klid a odpočinek
- dle ordinace lékaře podání hypnotik
- zajistit bezpečnost pacienta (signalizace k ruce, postranice)
Výživa:
- dle celkového stavu a ordinace lékaře, parenterální výživa, hydratace
- zhodnocení stupně sebepéče v oblasti výživy
Vyprazdňování:
- v akutní fázi v lůžku (zaveden PMK)
- sledována bilance tekutin
- vyprazdňování stolice v lůžku – podložní mísa. Sledování odchodu stolice
(charakter, množství, barva, příměsi).
Psychosociální potřeby:
- informovanost pacienta o nemocni, vyšetřovacích metodách, léčbě
- empatie, trpělivost sestry
- v případě potřeby kontaktovat rodinu (KAPOUNOVA, 2007)
42
2.2. Specifika ošetřovatelské péče na standardním oddělení
Po stabilizaci stavu je pacient přeložen na standardní oddělení.
Minitorace:
- fyziologické funkce (TK, TT)
- stav vědomí
- péče o invazivní vstupy (doba zavedení, průchodnost vstupy, známky infekce)
- laboratorní hodnoty
- sledování bolesti
- výživa a hydratace
Poloha, pohybový režim:
- zhodnotit stupeň sebepéče
- po stabilizaci pohybový režim neomezený
- rehabilitace
- poučení o nutnosti bandážování dolních končetin před prvním opuštěním lůžka
ráno
Hygiena a oblékání:
- zhodnotit stupeň sebepéče
- postupná aktivizace pacienta, chválit
- v případě soběstačnosti může pacient provádět hygienu a oblékání sám
Spánek a odpočinek:
- zajistit klid na oddělení
- zjistit potřeby a návyky
- dle ordinace lékaře podávat hypnotika a sledovat jejich účinek
- zajistit bezpečnost pacienta po podání hypnotik
43
Výživa:
- zhodnotit stupeň sebepéče
- per os příjem
- dodržovat dietu pacienta, vzhledem k danému onemocnění
- sledovat příjem potravy a hydrataci
Vyprazdňování:
- zhodnotit stupeň sebepéče
- po stabilizaci stavu může chodit sám na WC
Domácí péče:
Po propuštění pacienta do domácího ošetřování. Edukace pacienta, případně
rodinných příslušníků.
- dodržování léčebného režimu
- edukace o riziku krvácení při antikoagulační léčbě (pravidelné kontroly u lékaře
a odběry na koagulační vyšetření)
- výživa při antikoagulační léčbě
- správné bandážování dolních končetin
- správná životospráva
- nevhodnost pití alkoholu a kouření
- přiměřená fyzická aktivita
- eliminovat stresové situace
- případná lázeňská léčba
44
3. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S PLICNÍ
EMBOLIÍ
V rámci zpracování ošetřovatelského procesu a mé individuální ošetřovatelské péče
jsem vytvořila ošetřovatelské diagnózy podle NANDA Taxonomie I.
K získání informací jsem použila sesterskou a lékařskou dokumentaci, rozhovor
s pacientem a také vlastním pozorování.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: X. Y. Pohlaví: muž
Datum narození: 1951 Věk: 63 let
Adresa bydliště a telefon: XXX
Adresa příbuzných: XXX
RČ: 51… Číslo pojišťovny: 111
Vzdělání: odborné učiliště s maturitou Zaměstnání: důchodce
Stav: ženatý Státní příslušnost: ČR
Datum přijetí: 4. 2. 2014 Typ přijetí: urgentní
Oddělení: oddělení intermediární péče Ošetřující lékař: MUDr. M. Trčka
Důvod přijetí udávaný pacientem:
„Pociťuji asi 3 dny, že se mi hůře dýchá a rychleji se zadýchám při aktivitě. K tomu
mám kašel a vykašlávám i krev. Proto jsem navštívil praktického lékaře, který mě
odeslal na plicní vyšetření a následně na interní ambulanci.“
45
Medicínská diagnózy hlavní:
I269 Plicní embolie bez akutního cor pulmonale
Medicínské diagnózy vedlejší:
J449 CHOPN II-III/GOLD
M8189 Osteoporosa
Z878 stp. operaci varixů LDK
VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ
TK: 140/90 mmHg Výška: 170 cm
P: 88/min Hmotnost: 70 kg
D: 19/min BMI: 24
TT: 36,7 Pohyblivost: úplná
Stav vědomí: plně orientován Krevní skupina: nezjišťována
Nynější onemocnění:
4. 2. 2014 přichází pacient k praktickému lékaři a udává, že se 3 dny trochu
zadýchává a vykašlává krev. Následně je odeslán na plicní vyšetření s provedením
nativního RTG srdce a plic a poté odeslán do interní ambulance a po vyšetření lékařem
a se souhlasem pacienta provedeno CT AG plic, odebrány krevní odběry, natočeno 12
svodové EKG, poté byl přijat na interní oddělení intermediární péče, ECHO vyšetření a
doppler žil DKK.
Informační zdroje:
- Pacient
- Lékař
- Dokumentace
46
ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza:
Matka:
Zemřela v 86 letech, léčila se s CHOPN.
Otec:
Zemřel v 80 letech, měl hypertenzi.
Sourozenec:
Bratr – léčí se s hypertenzí.
Děti:
Dcera – 35 let, zdráva
Osobní anamnéza:
Běžné dětské nemoci, v mládí se s ničím neléčil. Nyní se léčí s CHOPN, osteoporozou.
Stav po operaci varixů na LDK.
Hospitalizace a operace:
Hospitalizace v roce 2010 pro exacerbaci CHOPN. Dne 22. 1. 2014 byl operován pro
varixy na LDK.
Úrazy:
0
Transfúze:
Doposud nikdy nepodány.
Očkování:
Povinná očkování a očkování proti klíšťové encefalitidě.
47
Léky užívané doma:
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
SPIRIVA inh. inh. 18 mcg. 1 – 0 – 0 bronchodilatancia
MAGNESIUM
LACITICI
tbl. 0, 5 g 1 – 0 – 0 minerální doplněk
Wobenzym tbl. 1 – 1 – 1 enzymy
Alergická anamnéza:
Léky: Neguje.
Potraviny: Neguje.
Chemické látky: Neguje.
Abúzy:
Alkohol: Příležitostně.
Kouření: 10 let nekouří.
Káva: 1 – 2x denně turecká káva.
Léky: Závislost neguje
Jiné drogy: Neguje.
Sociální anamnéza:
Stav:
Ženatý.
Bytové podmínky:
48
Bydlí ve 4. patře panelového domu ve městě.
Vztah, role, interakce v rodině:
Žije s manželkou. S dcerou a vnukem se stýká, mají dobré vztahy.
Záliby:
Modelářství, křížovky.
Volnočasové aktivity:
Ve volném čase se snaží být aktivní. Vyráží s přáteli na pravidelné turistické výlety.
Pracovní anamnéza:
Vzdělání:
Odborné učiliště s maturitní zkouškou
Pracovní zařazení:
Nyní starobní důchodce, dříve pracoval jako zámečník.
Vztahy na pracovišti:
Dobré.
Ekonomické podmínky:
Ucházející.
Spirituální anamnéza:
Praktikující katolík, chodí do kostela.
49
PACIENT HODNOCEN S OHLEDEM NA NUTNOST DODRŽOVÁNÍ
KLIDOVÉHO REŽIMU NA LŮŽKU.
ROZŠÍŘENÁ STUPNICE NORTONOVÉ – 4. 2. 2014
Schopnost spolupráce úplná 4 body
Věk ›60 1 bod
Stav pokožky normální 4 body
Přidružené onemocnění žádné 4 body
Fyzický stav zhoršený 3 body
Stav vědomí bdělý 4 body
Aktivita sedačka 2 body
Mobilita částečně omezená 3 body
Inkontinence není 4 body
Hodnocení rizika vzniku dekubitů – 29 bodů – bez rizika
ZJIŠTĚNÍ RIZIKA PÁDU – 4. 2. 2014
Pohyb potřebuje pomoc k pohybu 2 body
Vyprazdňování vyžaduje pomoc 3 body
Medikace žádná 0 bodů
Smyslové poruchy žádné 0 bodů
Mentální status orientován 0 bodů
Věk 18 – 65 let 0 bodů
Pád v anamnéze ne 0 bodů
Hodnocení rizika pádu – 5 bodů – riziko pádu - nízké
50
BARTHELŮV TEST ZÁKLADNÍCH VŠEDNÍCH ČINNOSTÍ – 4. 2. 2014
Najedení, napití samostatně, bez pomoci 10 bodů
Oblékání samostatně, bez pomoci 10 bodů
Koupání samostatně, s pomocí 5 bodů
Osobní hygiena samostatně, s pomocí 5 bodů
Kontinence moči plně kontinentní 10 bodů
Kontinence stolice plně kontinentní 10 bodů
Použití WC s pomocí 5 bodů
Přesun na lůžko, židli samostatně bez pomoci 15 bodů
Chůze po rovině na vozíku 10 bodů
Chůze po schodech neprovede 0 bodů
Celkové hodnocení stupně závislosti – 80 bodů – nízká závislost
ZJIŠTĚNÍ RIZIKA MALNUTRICE PACIENTA – 4. 2. 2014
Věk do 65 let 0 bodů
BMI 24, 22 0 bodů
Ztráta hmotnosti žádná 0 bodů
Jídlo za poslední 3 týdny beze změn v množství 0 bodů
Projevy nemoci žádné 0 bodů
Faktor stresu střední 1 bod
Celkové hodnocení rizika malnutrice – 1 bod – bez rizika
51
POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne: 4. 2. 2014
Popis fyzického stavu
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Hlava a krk „ Na čtení používám brýle“
„Mám částečnou horní zubní
protézu, dolní zuby jsou
vlastní.“
Hlava poklepově nebolestivá,
normocefalická.
Bez meningeálních příznaků.
Jazyk plazí středem.
Izokorické zornice bez nystagmu,
reagující na osvit správně.
Nos bez sekrece, krvácení.
Hrdlo klidné, sliznice dutiny ústní
dostatečně hydratovaná. Není cyanóza
rtů.
Krk s nezvětšenou štítnou žlázou.
Krční žíly normálně plněné.
Pulsace na karotidách oboustranně
normálně hmatné.
Uzliny na krku nejsou nezvětšeny.
Hrudník
a dýchací
systém
„Poslední 3 dny pociťuju, že
se zadýchám při námaze, mám
kašel a vykašlávám krev.“
„Asi 7 let se léčím u plicního
lékaře s dýchacími cestami a
používám denně inhalátor.“
Plíce se sklípkovým dýcháním, vlevo
basálně oslabení.
Při přijetí saturace kolem 95%,
námahová dušnost. Počet dechů
19/ minutu, pravidelné.
Dýchání je spontánní, inhalace
52
kyslíkovými brýlemi O2 3l/minutu.
Na hrudníku nalepené hrudníkové
svody na kontinuální sledování srdeční
akce.
Srdcovocévní
systém
„Problémy se srdcem
nepociťuji, ani bušení srdce.
Bolesti na hrudi nemám.“
„Jsem asi 14 dnů po operaci
křečových žil na levé noze.
Nosím stahovací punčochy,
které nosím často i na pravé
noze, kde mám jen malé
křečové žíly na lýtku, tak aby
se to nezhoršovalo tak
rychle.“
„Někdy cítím lehké napětí
v lýtkách a na křeče beru
tablety magnésia“
Při přijetí naměřen TK 140/90 mm/Hg.
Srdce s klidnou a pravidelnou akcí- při
přijetí 88/min. nyní 79/min.
Bolesti na hrudi neguje.
Dolní končetiny jsou s mírným otokem
LDK, kde je bandáž, bez paréz.
PDK s drobnými varixy na lýtkách,
jinak bez otoku.
Puls na a. femoralis, a. dorsalis pedis
a a. tibialis posterior je oboustranně
hmatný.
Horní končetiny jsou bez otoků,
bez paréz.
Břicho
a GIT
„Potíže se zažíváním nemám.“
„Bolesti břícha nejsou.“
„Netrpím na zácpu ani
průjem, poslední stolici jsem
měl včera.“
Břicho je prohmatné, měkké, bez
hmatné rezistence, peristaltika
je normální.
Játra a slezina nejsou zvětšeny.
Stolice pravidelná, 1x denně.
53
Močovo-
pohlavní
systém
„Nemám potíže s močením.“
„Netrpím na únik moči.“
Genitál mužský bez známek patologie
a infekce.
Moč čirá, bez příměsí.
Po přijetí zajištěno vyprazdňování
do močové lahve.
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Kostrovo-
svalový
systém
„Léčím se již léta
s osteoporozou, občas mívám
bolesti v zádech, převážně
v bederní oblasti.“
Dolní končetiny jsou s mírným otokem
a hematomy na LDK, kde je přiložena
bandáž po operaci varixů – 22. 1.
2014.
PDK s drobnými varixy, jinak bez
otoků.
Pacient je soběstačný ve všech
oblastech, ale nyní má naordinovaný
klid na lůžku.
54
Nervovo-
smyslový
Systém
„Používám brýle na čtení.“
„Se sluchem potíže nemám.“
Pacient nosí už několik let brýle na
čtení. Sluch je v pořádku.
Vědomí je jasné, orientace místem,
časem i osobou je správná.
Endokrinní
Systém
„Nemám žádné obtíže.“ Štítná žláza nezvětšena.
Imunologický
systém
„Alergii doposud na nic
nemám.“
Pacient alergie neguje.
Lymfatické uzliny nebolestivé,
nezvětšené.
Uzliny v tříslech nejsou zvětšeny.
Kůže a její
adnexa
„Na kůži mám jizvy po
operaci křečových žil na levé
noze.“
Kůže je normálního vzhledu.
Kůže i ákra bez známek cyanózy,
růžové zbarvení, normální prokrvení.
Afebrilní.
55
Poznámky z tělesné prohlídky:
Pacient je velmi komunikativní, spolupráce dobrá, snaží se vyjít ve všem vstříc.
Sledování fyziologických funkcí kontinuálně se zápisem co 6 hodin. Má zaveden
permanentní žilní katétr na hřbetu levé ruky, který nejeví známky infekce.
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Stravování Doma „Nemusím držet naštěstí
žádnou speciální dietu. Pouze
se snažím nepřejídat, i když
někdy člověk zhřeší.“
Nelze hodnotit.
V nemocnici „Nejsem vybíravý, sním
co mi dají.“
Má naordinovanou dietu
č. 3, racionální. Jí celé
porce, sám.
Příjem tekutin Doma „Piju nejraději čistou vodu a
čaj, asi kolem 2 litrů denně.
Ráno si dám jedno kafe,
někdy i odpoledne. A občas
nealkoholické pivo.“
Nelze hodnotit.
V nemocnici „Poprosil jsem o hořký čaj a
k tomu popíjím čistou vodu.“
Pacient je dostatečně
hydratován.
Vylučování
moče
Doma „Doma si chodím bez potíží
na WC.“
Nelze hodnotit.
V nemocnici „Mám nařízený klid na
lůžku, takže na WC zatím
nechodím, mám u postele
Nyní má klid na lůžku,
vyprazdňování moče do
močové lahve u lůžka.
56
lahev na močení. Plně kontinentní.
Moč čirá.
Vylučování
stolice
Doma „Doma na WC.“ Nelze hodnotit.
V nemocnici „Kdyby se mi chtělo na
velkou stranu, sestra mě
zaveze na WC.
Pacient na stolici nebyl.
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Spánek a
bdění
Doma „Naštěstí se spánkem žádné větší
problémy nemám. Jen občas se
ráno vzbudím a nemůžu už usnout,
ale to je v mém věku normální.
Necítím se přes den nevyspaný,
takže mi to stačí.“
Nelze hodnotit.
V
nemocnici
„Zatím jsem tu nespal, tak nevím.
Ale snad nebude větší problém.“
Pacient v nemocnici
zatím nespal, přes den
nejevil známky únavy.
Aktivita a
odpočinek
Doma „Rád se ve volném čase věnuju
modelaření, občas křížovky.
Jinak jezdíme s partou starých
známých na turistiku pravidelně
každý měsíc, ale teď si po operaci
a taky vlastně po embolii budu
muset dát pauzu.“
Nelze hodnotit.
V nemocnici „Mám nařízený klid na lůžku, ale
těch pár dní se to dá vydržet.
Pacient dodržuje
nařízený klidový
57
Odpoledne za mnou přijde
manželka a možná i dcera.
režim.
K jídlu se posazuje
S nohama dolů.
Hygiena Doma „Doma mám nejraději každý den
sprchu. Nezapomínám také na
doporučení lékařů sprchovat nohy
studenou vodou.“
Nelze hodnotit.
V
nemocnici
„Zatím pouze u lůžka s lavorkem
vody.“
Pacient je soběstačný,
ale vzhledem ke
zdravotnímu stavu,
bude mít zatím
hygienu u lůžka,
dopomoc dle potřeby.
Výměna ložního prádla
dle potřeby.
Samostatnost Doma „Doma si všechno udělám sám. “ Nelze hodnotit.
V
nemocnici
„Všechno co potřebuju
mám u sebe, kdyžtak
bych požádal o pomoc sestru.“
Klidový režim na
lůžku – dopomoc
sestrou.
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vědomí „Jsem při vědomí.“ Pacient je při vědomí.
58
Orientace „Je 4. 2. 2014 a jsem v nemocnici ve
Valašském Meziříčí.“
Pacient je orientovaný
osobou, místem a časem.
Vyjmenuje správně své
rodinné příslušníky
a ví, kde bydlí.
Nálada „Trochu se bojím co bude dál a zda
všechno dopadne dobře.“
Pacient verbalizuje své
obavy o svůj zdravotní
stav.
Paměť Staropaměť „Pamatuju si zatím všechno ze svého
života.“
Pacient si pamatuje vše ze
svého života.
Novopaměť „Větší potíže nemám. To víte, že
občas zapomenu, jako každý.“
Pamatuje si.
Myšlení „Zatím mi to snad myslí ještě dobře.“ Pacient přiměřeně reaguje
a ví, co se po něm chce.
Temperament „Jsem asi extrovert, protože nemám
problém komunikovat.“
Pacient se jeví jako
sangvinik a extrovert.
Sebehodnocení „Nepodceňuju se a ani nepovyšuju.“ Pacient má přiměřené
sebevědomí.
Vnímání zdraví „Doposud jsem se léčil hlavně
s dýchacími potížemi a ty křečové
žíly a teď se to bohužel
zkomplikovalo embolií.“
Pacient byl informován
Lékařem o svém
zdravotním stavu.
Vnímání
zdravotního stavu
„Tak nejmladší už nejsem,
tak se musím smířit, že nějaká ta
nemoc bude."
Pacient verbalizuje své
obavy.
Seznámena lékařem i
sestrou (dle svých
59
kompetencí) o dalších
postupech.
Reakce na
onemocnění
a prožívání
onemocnění
„Snad to nebude tak zlé a upraví
se to za pár dnů.“
Nonverbální pozorování
pacienta – zamračil se.
Verbální – hovoří tiše.
Reakce na
hospitalizaci
„Netušil jsem, že se ocitnu znovu
v nemocnici, zhruba 14 dnů po
operaci.“
Reakce je přiměřená
současné situaci pacienta.
Adaptace na
onemocnění
„Nenadělám nic, jsem v nemocnici
a chtěl bych se uzdravit.“
Projevy jistoty
a nejistoty (úzkost,
strach, obavy, stres)
„Trochu strach mám, nikdo by asi
nebyl úplně v klidu.“
Pacient na sobě dává znát
obavy jen minimálně.
Zkušenosti
z předcházejících
hospitalizací
(iatropatogenie,
sorrorigenie)
„V nemocnici jsem ležel, ale nemůžu
si stěžovat. Byl jsem spokojený
s přístupem zdravotníků.
Pacient byl v minulosti
hospitalizován.
60
Posouzení sociálního stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Komunikace Verbální „Nemám problém
v komunikaci s lidmi.
A když nějaký problém
s někým mám, tak si to
chci co nejdříve vyjasnit.“
Pacient je velmi
komunikativní a
ochotně odpovídá.
Neverbální „Člověk komunikuje
celým tělem. Obličej, ruce
atd.“
Pacient se nejeví
úzkostný, při mluvení
zapojuje i ruce.
Informovanost O onemocnění „Lékař mi řekl, proč mám
tady ty potíže, nejsem si
úplně jistý, jestli všemu
rozumím.“
Pacient je informován
o svém onemocnění,
ale nerozumí úplně
všemu.
O
diagnostických
metodách
„Byl jsem na CT
vyšetření, sono nohou,
RTG a echu.“
Ví, na kterých
vyšetřeních byl.
O léčbě a dietě „Žádnou nařízenou dietu
nemusím dodržovat.“
Pacient zná svou dietu.
O délce
hospitalizace
„Lékař říkal, že délka
hospitalizace se bude
pohybovat zhruba kolem
1 týdne.“
Pacient je srozuměn
s nutností pobytu
v nemocnici.
Sociální role
a jejich
ovlivnění
nemocí,
Primární (role
související
s věkem
a pohlavím)
„Už mám nějaký ten věk,
mladší nebudu a nemoci
ke stáří patří.“
Tato role je ovlivněná
náhle vzniklou nemocí.
61
hospitalizací
a změnou
životního stylu
v průběhu
nemoci
a hospitalizace
Sekundární
(související
s rodinou
a společenskými
funkcemi)
„Jsem už v důchodu.
Mám manželku a dceru
s rodinou.“
Tato role je ovlivněná
náhle vzniklou nemocí.
Terciální
(související
s volným časem
a zálibami)
„Rád chodím na turistiku,
teď asi budu muset na čas
zvolnit a spíše odpočívat.“
Tato role je ovlivněná
náhle vzniklou nemocí.
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT:
Ordinovaná vyšetření:
- krevní odběry (krevní obraz, biochemie, hemokoagulace, kardiomarkery)
- ECHO
- EKG
- CT vyšetření
- RTG srdce a plic
- Doppler vyšetření žil DKK
Výsledky:
Tabulka č. 1 - Krevní odběry:
Krevní obraz Hodnota 4. 2. 2014 Referenční meze –
Nemocnice Valašské
Meziříčí a.s.
Leukocyty (WBC) 9, 3 4,0 -10,0 x 109
/l
Erytrocyty (RBC) 4, 43 3,8 – 5,2 x 1012
Hemoglobin (Hgb) 128 135 – 175 g/l
62
Hematokrit (HCT) 0, 389 0, 4 – 0,5
Zdroj: IKIS, Valašské Meziříčí, a.s.
Základní biochemie Hodnota 4. 2. 2014 Referenční meze –
Nemocnice Valašské
Meziříčí a.s.
Urea 2, 8 2,9 – 8,2 mmol/l
Kreatinin 71 59– 104 umol/l
Natrium 140, 1 135 – 145 mmol/l
Kalium 4, 49 3,8 – 5,1 mmol/l
Chloridy 105, 3 95 -109 mmol/l
ALT 0,94 0,1 – 0,96 ukat/l
AST 0, 57 0,16 – 0,87 ukat /l
ALP 2, 17 0,8 – 2,6 ukat/l
GMT 1, 11 0, 13 – 1, 02 ukat/l
Bilirubin 9, 9 4 – 21umol/l
Glukóza 5, 3 3,9 – 5,6 mmol/l
CRP 98, 4 0 – 8 mg/l
TSH 1,46 0,27 – 4,2 mU/l
Zdroj: IKIS, Valašské Meziříčí a.s.
63
Hemokoagulace Hodnota 4. 2. 2014 Referenční meze –
Nemocnice Valašské
Meziříčí a.s.
protrombinový čas (PT) 107, 9 75 – 120 %
international normalized
ratio (INR)
0, 97 0,8 – 1,2 l
Aktivovanýparciální
tromboplastinový čas
(aPTT)
24,6 24,7 – 38,5 s
D – dimery 1780, 7 0 – 250 mg/l
Zdroj: IKIS, Valašské Meziříčí a.s.
Kardiomarkery Hodnota 4. 2. 2014 Referenční meze –
Nemocnice Valašské
Meziříčí a.s.
CK-MB mass 2, 33 0 – 3,77 μg/l
Myoglobin 26, 12 25 – 58 μg/l
Troponin 0,221 0 – 0,014μg/l
Zdroj: IKIS, Valašské Meziříčí a.s.
ECHO:
LK bez dilatace, dobrá systolická funkce, porucha relaxace. Aortální chlopeň
funkčně bez vady. Ascendentní aorta je bez dilatace. PK bez dilatace, funkce dobrá.
Průtok na a. pulmonalis s dobrou funkcí. DDŽ nedilatovaná kolabuje s respirací.
EF levé komory 70 %.
64
EKG:
Na EKG normální nález – SR 85/min.
CT AG plic:
Bilaterálně plicní embolie s malým levostranným pleurálním výpotkem
a hypoperfusí plic basí dorzálně.
RTG srdce a plic:
Malé otupení laterálního úhlu vlevo. Suspektní infarktpneumonie.
Doppler vyšetření žil DKK:
PDK bez známek trombózy. LDK: Nezjištěny známky trombózy hlubokých žil.
Naznačena insuficience chlopní ve vena poplitea.
Konzervativní léčba:
Dieta: 3 (racionální)
Pohybový režim: klid na lůžku, bandážovány dolní končetiny
RHB: nyní neindikována
Výživa: per os
65
Medikamentózní léčba:
Per os: Codein 30 mg 0 – 0 – 1
Magnesium lactici 0, 5 mg 0 – 1 – 0
Warfarin 5 mg 0 – 1 – 0
Intravenózní: Amoksiklav 1, 2 g 6:00 – 14:00 – 22:00
Ortanol 40 mg. 15:00
Jiná: Fraxiparine 0, 6 ml. s.c. 10:00 – 22:00
Spiriva18 mcg. inh. 1 – 0 – 0
Inhalace O2 brýlemi 2 l/minutu kontinuálně
SITUAČNÍ ANALÝZA ze dne: 4. 2. 2014
Pacient je hospitalizován na interním oddělení intermediární péče. Pacient
námahově dušný a kašel s expektorací krvavého sputa. Inhaloval kyslík brýlemi. Puls
má pravidelný, 88/minutu. Krevní tlak 140/90 mmHg. Tělesná teplota je 36,7 .
Má zavedený periferní žilní katétr na hřbetu levé horní končetině, bez
komplikací. Barthelův test základních všedních činností vykazuje nízkou závislost.
Pacient má riziko pádu. Komunikuje, spolupracuje. Na LDK má patné hematomy a
jizvy po operaxi varixů. Bandážovány dolní končetiny. Léčebný režim a klid na lůžku
dodržuje.
66
Stanovení sesterských diagnóz a jejich uspořádání podle priorit:
Aktuální sesterské diagnózy:
1. Neefektivní průchodnost dýchacích cest z důvodu plicní embolie, projevující se
dušností a kašlem.
2. Strach z důvodu nově vzniklého akutního onemocnění, projevující se
verbalizací.
3. Porucha soběstačnosti v oblasti hygieny, vyprazdňování, výživy, oblékání
v důsledku nutnosti klidu na lůžku projevující se nízkou závislostí dle
Barthelova testu základních všedních činností.
4. Deficit informací v souvislosti s nově vzniklým onemocněním projevující se
verbalizací a dotazy.
Potenciální sesterské diagnózy:
1. Riziko vzniku infekce vzhledem na invazivní vstup (i. v. kanyla).
2. Riziko zvýšeného krvácení vzhledem k antikoagulační léčbě.
3. Riziko pádu v důsledku nutnosti dodržení klidového režimu na lůžku.
4. Riziko imobilizačního syndromu vzhledem k předepsanému klidovému režimu
na lůžku.
67
Aktuální sesterské diagnózy:
Sesterská diagnóza č. 1:
Neefektivní průchodnost dýchacích cest z důvodu plicní embolie, projevující se
dušností a kašlem.
Cíl: Dojde ke zmírnění pocitu dušnosti .
Priorita: vysoká
Výsledné kritéria:
- Pacient verbalizuje zmírnění dušnosti do 12 hodin.
- Saturace O2 se udržuje nad 95 % po celou dobu hospitalizace.
- Pacient nejeví známky cyanózy do 24 hodin.
- Pacient je poučen o aplikaci oxygenoterapie, do 2 hodin.
- Pacient učinně vykašlává do 24 hodin.
- Pacient má průchodné dýchací cesty po celou dobu hospitalizace.
Plán intervencí:
- Sleduj dýchání, vitální funkce, hodnoty saturace, laboratorní hodnoty – sestra,
lékař.
- Aplikuj kyslík dle ordinace lékaře – sestra.
- Zajisti vhodnou polohu pacienta, Fowlerova poloha – sestra.
- Aplikuj léky dle ordinace lékaře a sleduj jejích účinek – sestra, lékař.
- Zajisti dechovou rehabilitaci, techniku správného vykašlávání – sestra,
fyzioterapeut.
- Zajisti pravidelné větrání a vlhkost v místnosti – sestra, ošetřovatelka.
- Pouč pacienta o signalizačním zařízení – sestra, ošetřovatelka.
Realizace:
- Sledovány fyziologické funkce, projevy dušnosti, kašel a expektorace, hodnoty
saturace a laboratorní výsledky.
- Zajištěn přívod kyslíku, dle ordinace lékaře.
- Pacient zaujímá vhodnou - Fowlerovou polohu.
- Aplikovány léky dle ordinace lékaře a sledován jejich účinek.
68
- Dechová rehabilitace je zajištěna fyzioterapeutem.
- Pacient je poučen o zacházení se signalizačním zařízení.
Hodnocení:
- Pacient zná úlevové polohy, které vedou k zlepšení dýchání.
- U pacienta došlo ke zmírnění klidové dušnosti, ale námahová stále přetrvává.
Cíl byl splněn. V naplánovaných intervencích je potřeba i nadále pokračovat.
Sesterská diagnóza č. 2.
Strach z důvodu nově vzniklého akutního onemocnění, projevující se verbalizací.
Cíl: Pacient chápe pocit strachu a verbalizuje zmírnění do 48 hodin.
Priorita: střední
Výsledné kritéria:
- Pacient chápe strach a obavy a dokáže o nich hovořit – do 24 hodin.
- Pacient udává zmírnění strachu – do 48 hodin.
- Pacient zná techniku na zmírnění strachu – do 24 hodin.
Plán intervencí:
- Sleduj verbální i neverbální projevy pacienta a reakce pacienta na strach –
sestra, lékař, ošetřovatelka.
- Vyslechni pacienta, aktivně naslouchej jeho obavám – sestra.
- Poskytni informace, hovoř v jednoduchých větách a konkrétních termínech –
sestra.
- Projev porozumění, empatii a časový prostor na možnost otázek – sestra.
- Dej příležitost k otázkám a upřímně je zodpovídej. Omez konfliktní situace –
sestra.
- Nauč pacienta relaxovat.
69
- Zajisti možnost kontaktu s rodinou – sestra.
- Pokus se odvést pozornost od strachu (TV, čtení, rádio…) – sestra,
ošetřovatelka.
Realizace:
- Sledovány verbální i neverbální projevy strachu u pacienta.
- Komunikace s pacientem je vedena zřetelně, jasně a s empatií.
- Zajištěn kontakt s rodinnými příslušníky.
- Aktivizace pacienta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.
- Pacient edukován o relaxačních technikách.
Hodnocení:
- Pacient chápe strach a mluví o něm.
- Pacient projevuje přiměřené spektrum citů.
- Pacient verbalizuje snížení strachu.
Cíl byl splněn. Pacient verbalizuje zmírnění strachu a chápe pocit strachu.
Sesterská diagnóza č. 3.
Porucha soběstačnosti v oblasti hygieny, vyprazdňování, výživy, oblékání v důsledku
nutnosti klidu na lůžku projevující se nízkou závislostí dle Barthelova testu základních
všedních činností.
Cíl: Pacient má zajištěnou dopomoc v oblasti soběstačnosti po dobu nutnosti klidového
režimu.
Priorita: střední
Výsledné kritéria:
- Pacient má zajištěnou dopomoc v oblasti hygieny ošetřovatelským personálem –
po dobu nutnosti klidového režimu.
- Pacient je upravený a čistý – po celou dobu hospitalizace.
70
- Pacient má zajištěnou dopomoc v oblasti vyprazdňování ošetřovatelským
personálem – po dobu nutnosti klidového režimu.
- Pacient má zajištěnou dostatečnou výživu a hydrataci – po celou dobu
hospitalizace.
- Pacient je aktivizován – po celou dobu hospitalizace.
Plán intervencí:
- Zhodnoť stupeň soběstačnosti pacienta – sestra.
- Zajisti tělesnou hygienu alespoň 2 x denně – sestra, ošetřovatelka.
- Hygiena dutiny ústní.
- Zajisti důkladnou hygienu genitálií a předcházej vzniku opruzenin – sestra,
ošetřovatelka.
- Zajisti pacientovi soukromí a dostatek času – sestra, ošetřovatelka.
- Předcházej zácpě – sestra, ošetřovatelka.
- Zajisti pravidelnou výměnu ložního prádla, udržuj lůžko čisté a suché – sestra,
ošetřovatelka.
- Dodržuj předepsanou dietu a dbej na dostatečný příjem tekutin – sestra,
ošetřovatelka.
- Aktivizuj pacienta během dne a veď jej k soběstačnosti – sestra, ošetřovatelka.
Realizace:
- Pacient je poučen o provádění hygieny u lůžka.
- Dopomoc v rámci klidového režimu ošetřovatelským personálem.
- Pacientovi zachována intimita.
- Realizovány preventivní postupy proti vzniků dekubitů a opruzenin.
- Výměna ložního prádla dle potřeby.
- Zajištěno podávání předepsané stravy ve vhodné úpravě, dostatek tekutin.
- Aktivizovat pacienta a vést k soběstačnosti.
Hodnocení:
- Dopomoc ošetřovatelského personálu je nutná v oblasti vyprazdňování, hygieny
a úpravě zevnějšku po dobu klidového režimu na lůžku.
71
- Po ukončení klidového režimu pacient soběstačný.
Cíl byl splněn.
Sesterská diagnóza č. 4.
Deficit informací v souvislosti s nově vzniklým onemocněním projevující se verbalizací
a dotazy.
Cíl: Informovanost pacienta o nově vniklém onemocnění do 48 hodin.
Priorita: střední
Výsledné kritéria:
- Pacient má potřebné informace o nemoci - do 24 hodin.
- Pacient má zájem o získání informací – po celou dobu hospitalizace.
- Pacient je poučen o nutnosti klidového režimu – do 3 hodin.
- Pacient rozumí sděleným informacím – po celou dobu hospitalizace.
Plán intervencí:
- Zjisti úroveň informovanosti pacienta o jeho onemocnění – sestra, lékař.
- Podej potřebné informace rozhovorem – dle svých kompetencí – sestra, lékař.
- Zajisti možnost rozhovoru s lékařem – sestra.
- Používej slovní zásobu a výrazy, kterým pacient rozumí – sestra.
- Zhodnoť, jak pacient přistupuje k informacím a zohledni tento fakt při
komunikaci – sestra.
Realizace:
- Pacient je informován o nutnosti a důvodech klidového režimu.
- Proběhl rozhovor s lékařem, vysvětlen postup další léčby.
- Zodpovězeny dotazy pacienta.
- Vymezen dostatek času, sledována zpětná vazba od pacienta.
- Poskytovány dostatečné informace k onemocnění, diagnostice, léčbě, režimu
dne na oddělení, signalizačnímu zařízení a návštěvních hodinách.
72
Hodnocení:
- Pacient má dostatečné informace o svém zdravotním stavu, chápe a rozumí
léčbě.
Cíl byl splněn.
Potenciální sesterské diagnózy:
Sesterská diagnóza č. 1.
Riziko vzniku infekce vzhledem na invazivní vstup (i. v. kanyla).
Cíl: Pacient nejeví známky místní či celkové infekce během hospitalizace.
Priorita: střední
Výsledné kritéria:
- U pacienta se nevyskytnou místní příznaky infekce - do 24 hodin.
- U pacienta se nevyskytnou celkové příznaky infekce - do 24 hodin.
- Invazivní vstup bude funkční po celou dobu zavedení.
- Pacient zná důvody zavedení invazivního vstupu.
Plán intervencí:
- Sleduj místní i celkové projevy infekce – sestra.
- Dodržuj zásady asepse – sestra, lékař.
- Sleduj délku zavedení a veď záznam v dokumentaci – sestra.
- Kontroluj pravidelně místo vpichu a okolí, dokumentuj – sestra.
- Spolupracuj s pacientem, vysvětli důvody zavedení invazivního vstupu – sestra.
Realizace:
- Sledovány místní a celkové projevy infekce.
- Sledována délka zavedení periferní žilní kanyly a průchodnost.
73
- Denně převaz a kontrola místa zavedení periferní žilní kanyly.
Hodnocení:
- U pacienta se nevyskytly místní příznaky infekce.
- U pacienta se nevyskytly celkové příznaky infekce.
- Invazivní vstup je funkční.
- Pacient zná důvody zavedení periferní žilní kanyly.
Cíl byl splněn, je třeba nadále pokračovat v naplánovaných intervencích.
Celkové hodnocení:
Pacient X. Y. byl přijat na interní oddělení intermediární péče dne 4. 2. 2014 pro
plicní embolii. Pacient byl námahou dušný s expektorací krve ve sputu. Pacient byl
22. 1. 2014 operován pro varixy na LDK. Byla zahájena antikoagulační léčba
s kontrolou krevních odběrů. Na oddělení IMP byl kontinuálně monitorován. Měl
zavedený PŽK.
První dva dny pacient dodržoval klidový režim na lůžku, bandážovány dolní
končetiny. Postupně se cítil lépe. Lékařem povolena mobilita mimo lůžko.
Za 8 dní od přijetí byl pacient v dobrém stavu propuštěn do domácího ošetřování.
Poučen o léčebném režimu, léčbě Warfarinem a pravidelných kontrolách na krevní
odběry.
74
4. DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro sestry:
 celoživotní vzdělávání sester
 edukace sester formou školení, přednášek na téma plicní embolie, bandážování
dolních končetin, léčba Warfarinem
 zajistit edukační letáky pro pacienta i pro rodinné příslušníky
 získat si pacienta pro spolupráci, empatie, trpělivost
 přistupovat k pacientovi jako k bio – psycho – sociálnímu jedinci
 chránit, udržovat a navracet zdraví
Doporučení pro pacienta:
 dodržování nařízené léčby a životosprávy – bandážování dolních končetin,
přiměřená fyzická aktivita, vhodné potraviny
 pravidelné kontroly na odběry krevních vzorků
 pozitivní myšlení
Doporučení pro rodinu:
 pozitivní motivace nemocného, povzbuzovat, chválit, podporovat
 edukace o léčbě a životosprávě pacienta
 doporučit pacientovi i rodině odbornou literaturu, internetové zdroje na dané
téma
75
ZÁVĚR
Plicní embolie je závažné, život ohrožující postižení kardiovaskulárního
systému. K léčbě i ošetřování pacientů je třeba přistupovat komplexně s využitím
spolupráce s obory kardiologie, kardiochirurgie, rehabilitace, ale i psychologie.
V práci jsme se dozvěděli, že je nejen důležité zabývat se onemocněním
po medicínské stránce, ale i po stránce ošetřovatelské. Nedílnou součástí je také přístup
k pacientovi jako k člověku s bio – psycho – sociálními potřebami.
V bakalářské práci jsem se zabývala ošetřovatelským procesem u pacienta
s plicní embolií. V teoretické části jsem rozebírala problematiku onemocnění
a v praktické části jsem zpracovala komplexní ošetřovatelskou péče u pacienta s touto
diagnózou, včetně vypracování sesterských diagnóz.
Cílem mé bakalářské práce bylo sestavit ošetřovatelský proces u pacienta
s plicní embolií, který byl hospitalizován v nemocnici a vypracovat edukační brožuru o
léčbě Warfarinem pro pacienty. Stanovené cíle se mi podařilo splnit.
76
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ALENA BROULÍKOVÁ, Miroslav Bulvas. Angiologie 2007. 1. vyd. Editor Karel
Roztočil. Praha: Galén, 2007, 263 s. Lékařské repetitorium, sv. č. 10. ISBN 978-807-
2624-645.
ALENA ŠAFRÁNKOVÁ, Marie Nejedlá a Clare L BENNETT. Interní ošetřovatelství:
přehled současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiologii. Vyd. 1.
Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Grada, 2006, 259 s. ISBN 978-802-4711-485.
Angiologie. Vyd. 1. Editor Karel Roztočil. Praha: Triton, 2014, 263 s. Lékařské
repetitorium, sv. č. 10. ISBN 978-807-3877-163.
FAUCI, Anthony S., et al. Harrison's Principles of Internal Medicine. 17th edition,
New York: McGraw-Hill Companies, 2008. ISBN 978-0-07-146633-2.
HRSTKOVÁ, Pavla, Ošetřovatelský proces podle Oremové u pacienta s plicní embolií.
Časopis SESTRA, str. 46 – 47, č. 10, r. 2010. ISSN 1210-0404.
CHLUMSKÝ, Jaromír et al., Antikoagulační léčba, 1.vyd., Praha: Grada Publishing,
2005, 219 s., ISBN 80-247-9061-0.
MAČÁK, Jiří, Jana MAČÁKOVÁ a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Patologie: přehled
současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiologii. 2., dopl. vyd.
Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Grada, 2012, 347 s., [20] s. barev. obr. příl. ISBN
978-802-4735-306.
MALÝ, Jaroslav, Jana MAČÁKOVÁ a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Trendy v profylaxi žilní
tromboembolické nemoci: přehled současných diagnostických a léčebných postupů v
akutní kardiologii. 2. vyd. Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Mladá fronta, 2012, 213 s.
Aeskulap. ISBN 978-802-0428-783.
77
MALÝ, Radovan, Jiří MASOPUST a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Žilní trombóza a plicní
embolie u psychiatrických nemocných: patogeneze, diagnostika, léčba a prevence. 1.
vyd. Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Mladá fronta, 2010, 171 s. Aeskulap. ISBN
978-802-0422-408.
MAZUCH, Július, Richard A WALSH a Valentí FUSTER. Tromboembolická choroba
venózneho pôvodu: Hurstův manuál pro praxi. 1. vyd. Překlad Hana Pospíšilová.
Martin: Osveta, 2008, 251 s. ISBN 978-808-0632-830.
NEJEDLÁ, Marie a Jarmila ŘEHOŘOVÁ. Fyzikální vyšetření pro sestry: přehled
současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiologii. Vyd. 1. Praha:
Grada, 2004, 153 s. ISBN 978-802-4711-508.
O'ROURKE, Robert A, Richard A WALSH a Valentí FUSTER. Kardiologie: Hurstův
manuál pro praxi. 1. české vyd. Překlad Hana Pospíšilová. Praha: Grada, 2010, xxxi,
767 s. ISBN 978-802-4731-759.
SOVOVÁ, Eliška a Jarmila ŘEHOŘOVÁ. Kardiologie pro obor ošetřovatelství:
přehled současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiologii. 1. vyd.
Praha: Grada, 2004, 153 s. ISBN 80-247-1009-9.
SYSEL, Dušan, Hana BELEJOVÁ a Oto MASÁR. Teorie a praxe ošetřovatelského
procesu. Brno: Tribun EU, 2011, 280 s. ISBN 978-80-7399-289-7
VOJÁČEK, Jan. Akutní kardiologie do kapsy: přehled současných diagnostických a
léčebných postupů v akutní kardiologii. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 126 s. ISBN
978-802-0424-792.
WIDIMSKÝ, Jiří, Jaroslav MALÝ a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Akutní plicní embolie a
žilní trombóza: patogeneze, diagnostika, léčba a prevence. 3., rozš. a přeprac. vyd.
Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Triton, c2011, 420 s. Aeskulap. ISBN 978-807-3874-
667.
78
WORKMAN, Barbara A a Clare L BENNETT. Klíčové dovednosti sester: přehled
současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiologii. Vyd. 1. české.
Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Grada, 2006, 259 s. ISBN 80-247-1714-X.
ZADÁK, Zdeněk, Eduard HAVEL a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Intenzivní medicína na
principech vnitřního lékařství: přehled současných diagnostických a léčebných postupů
v akutní kardiologii. 1. vyd. Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Grada, 2007, 335 s.
Aeskulap. ISBN 978-80-247-2099-9.
Elektronické dokumenty:
ČESKÁ KARDIOLOGICKÁ SPOLEČNOST, o. s. Doporučení diagnostiky a léčby plicní
embolie [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.edukace-
kardiaku.wz.cz/materialy/plicni_embolie.pdf
DVOŘÁK, Karel. Intervenční a akutní kardiologie: Plicní embolie od A do Z [online].
roč. 2006/6 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/kar/2007/03/14.pdf
Seznam použité literatury dle normy ČNS ISO 690:
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce
Příloha 2 – Rešerže
Příloha 3 – Obrázek plicní embolie
Příloha 4 – Bandážování dolních končetin
Příloha 5 – Léčba Warfarinem, edukační brožura
Příloha č.1
Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce
Příloha č.2
Rešerže
Moravskoslezská vědecká knihovna
v Ostravě, příspěvková organizace
______________________________________________________________________
_________
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
Prokešovo nám. 9
728 00 Ostrava
tel.: +420 596 118 881
fax.: +420 596 138 322
email: msvk@svkos.cz
www.svkos.cz
1.
TI: Akutní plicní embolie a žilní trombóza
AU: Widimský Jiří, 1925PU:
Praha : Triton, 2011. -- 420 s.
LA: CZE
PT: publikace
DE: patogeneze, diagnostika, léčba a prevence
IN: ISBN 978-80-7387-466-7
SG: MSVK Signatura: G 345. 285
Příloha č.3
ZDROJ: BĚLŮNEK, Pavel, http://www.edukace-kardiaku.wz.cz/materialy/plicni_embolie.pdf
Obrázek 1
Příloha č.4
BANDÁŽOVÁNÍ DOLNÍCH KONČETIN
Kompresivní bandáž neboli léčba zevním tlakem je základem léčby žilních
onemocnění. Jejím cílem je zmírnění příznaků (otoků, bolesti), hojení bércových vředů
a prevence vzniku krevních staženin a tromboembolie.
Zdroj: KARETOVÁ, D., MUCHOVÁ, I, http://www.bolavenohy.cz/files/kompresni_bandaz.pdf
Obrázek 1 - Bandáže
Jaké jsou typy kompresivní bandáže
 neelastická krátkotažná bandáž. Uplatňuje se pouze při pohybu, brání zvýšení
objemu končetin. Nepůsobí v klidu. Přikládá se na několik dnů. V noci se
neodstraňuje.
 dlouhotažná aktivní bandáž. Uplatňuje se při pohybu i v klidu. Odstraňuje se
na noc.
 čtyřvrstvý obvaz nebo zinkoklihová bandáž. Používá se především při léčbě
bércových vředů.
 kompresivní punčochy. Jsou určeny k dlouhodobé léčbě po zvládnutí akutního
stavu. Po vyléčení bércového vředu, žilní trombózy, otoku.
Jak se kompresivní bandáž přikládá
 přikládat bandáže dříve, než pacient vstane z lůžka
 šířka obinadla je 8 – 10 cm
 přikládat bandáž od áker k srdci
 nohu postavit do pravého úhlu
 hlava obinadla směřuje ven, obinadlo odvíjet bezprostředně na kůži
 neodtahovat od nohy
Příloha č.4
 začít s přikládáním od metatarzálních kůstek, nevynechávat oblast kotníků
 pružnost obinadel i punčoch používáním klesá, proto je vhodné 3 – 4 ročně
měnit.
Technika přikládání kompresivního obinadla
V jedné ruce držíme volný konec obinadla, ve druhé dlani (praváci v pravé) jeho
část stočenou do ruličky.
a) první otáčku vedeme od paty před nárt na patu
b) druhou otáčku vedeme směrem nahoru (k holeni), otáčky se těsně překrývají,
nejméně z jedné poloviny
c) třetí otáčku vedeme zpět dolů přes nárt pod patu a chodidlo
d) hlavu obvazu vedeme vzestupně těsně proximálně od paty
e) směrem nahoru snižujeme hustotu a pevnost otáček
f) pokračujeme – li v bandáži stehna, vedeme první otáčku nového obinadla na
lýtku,
u konce prvního obinadla
g) pokračujeme v otáčkách před podkolenní na stehno, čéška může zůstat částečně
volná
h) obinadlo vedeme vzestupně vzhůru po stehně a upevníme náplastí
Příloha č.4
ZDROJ: KARETOVÁ, D., MUCHOVÁ, I, http://www.bolavenohy.cz/files/kompresni_bandaz.pdf
Obrázek 2 – Bandážování dolních končetin
ZDROJE:
Obrázek 1, 2– KARETOVÁ, D., MUCHOVÁ, I. ,Kompresivní léčba žilních chorob.
Remedia 2/2008 [cit. 2014-02-02].
Dostupné z: http://www.bolavenohy.cz/files/kompresni_bandaz.pdf
KARETOVÁ, D., MUCHOVÁ, I. ,Kompresivní léčba žilních chorob. Remedia 2/2008.
Dostupné z: http://www.bolavenohy.cz/files/kompresni_bandaz.pdf
Příloha č.4
WORKMAN, Barbara A a Clare L BENNETT. Klíčové dovednosti sester: přehled
současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiologii. Vyd. 1. české.
Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Grada, 2006, 259 s. ISBN 80-247-1714-X.
Příloha č.5
WARFARIN
jako lék i prevence
Zdroj: ANON, http://www.warfarin.cz/cs/odkazy.html
Obrázek 1 - Warfarin
Užíváte Warfarin?
Při užívání Warfarinu je krev omezeně srážlivá (laicky řečeno naředěná). Lék
zabraňuje shlukování krevních destiček a tím vzniku krevní sraženiny čili trombu.
Warfarin působí tak, že v játrech blokuje tvorbu specifických faktorů krevní srážlivosti,
které jsou závislé na vitamínu K. V těle vzniká situace, jako by bylo vitamínu
K nedostatek.
Kdy se Warfarin užívá?
Warfarin je lék, který se užívá v mnoha indikacích:
 při léčbě a jako prevence žilní trombózy dolních končetin nebo při plicní
embolii
 jako prevence vzniku krevních sraženin po náhradě srdeční chlopně
Příloha č.5
 při fibrilaci síní (srdeční arytmii)
 zjištění trombu (krevní sraženiny) v srdci
 po infarktu myokardu
Dávkování léku a kontroly krevních testů
při užívání warfarinu
Warfarin se vyrábí v síle: Warfarin 2 mg
Warfarin 3 mg
Warfarin 5 mg
Dávkování je individuální, upravené pro Vás a dávky se mohou den ze dne lišit.
Lék užívejte v dávce a síle předepsané lékařem, nejlépe vždy ve stejnou dobu.
Po dobu užívání Warfarinu Vám budou dělány krevní testy. Ověří se tak, zda je
dávkování správně nastaveno. Tento krevní test je známý pod zkratkou INR nebo také
QUICK. Výsledky Quicka a stanovená dávka Warfarinu se zapisuje
do antikoagulačního průkazu, který obdržíte v ambulanci u svého lékaře. Dále je zde
zaznačeno datum příští kontroly. Tento průkaz noste vždy při sobě!!
Před odběrem krve na Quickův test si Warfarin NESMÍTE užít, došlo by
ke zkreslení hodnoty INR.
Užívání Warfarinu a vitamín K
Nejvíce vitamínu K, který snižuje účinnost Warfarinu je v:
 zelených paprikách
 špenátu
 zelí i kysaném
 zeleném salátu
Příloha č.5
 zelených a bylinných čajích
 brokolici, květáku, kapustě
 ale i v játrech a vaječném žloutku
Neznamená to ovšem, že musíte všechna tato jídla vyloučit, ale hlídat si příjem
potravin s vitamínem K a zajistit v jídle jeho stabilní příjem. Je třeba se vyhnout náhlým
změnám v životosprávě.
Zdroj: LESCHINGEROVÁ Marie, http://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva/kcemu-je-
listova-zelenina-lek-vitaminy-i-prevence.aspx
Obrázek 2: Listová zelenina
Vhodné potraviny s nízkým obsahem
vitamínu K:
 kořenová zelenina
 celer, mrkev, petržel, ředkvičky
 zralá rajčata, brambory, houby
 okurky, ale jen loupané
 cereální výrobky
 luštěniny
 potravinové doplňky: ginkgo biloba
a guarana
Příloha č.5
Co je velmi důležité!
Pokud v průběhu léčby začnete krvácet z nosu, dásní, objeví – li se krev moči
nebo ve stolici, začnou se Vám více tvořit modřiny, může to být známka předávkování
Warfarinem, proto navštivte lékaře!!
O skutečnosti, že užíváte Warfarin, vždy informujte ošetřujícího lékaře.
Je to důležité především před:
 chirurgickými výkony
 stomatologickými výkony
 předepisováním nových léků
 aplikací některých injekcí
Pokud Vás něco bolí a chcete si vzít lék proti bolesti, je třeba se vyvarovat
nesteroidním antirevmatikům, jako je Brufen, Ibalgin, Ibuprofen. Za bezpečný se
považuje paracetamol, neboli Paralen, Panadol.
Alkohol - 1 pivo nebo 2 dcl vína by na hodnotu INR nemělo mít vliv. Tvrdý
alkohol je přísně zakázán.
ZDROJE:
Obrázek 1 – ANON, 2. 5. 2012 [cit. 2014-02 - 02] Dostupné z:
http://www.warfarin.cz/cs/odkazy.html
Obrázek 2: Zdroj: LESCHINGEROVÁ Marie, 1. 7. 2009, [cit. 2014-02 - 02].
Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva/k-cemu-je-listova-zelenina-lek-
vitaminy-i-prevence.aspx
HOFFMANN, Petr, Warfarin. 18. 10. 2012. [cit. 2014-02 - 02]. Dostupné z:
http://www.stefajir.cz/?q=warfarin
Příloha č.5
MALÝ, Jaroslav, Jana MAČÁKOVÁ a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Trendy v profylaxi žilní
tromboembolické nemoci: přehled současných diagnostických a léčebných postupů v
akutní kardiologii. 2. vyd. Překlad Marie Zvoníčková. Praha: Mladá fronta, 2012, 213 s.
Aeskulap. ISBN 978-802-0428-783.
PETROVÁ, Iveta, Kardiologická ambulance. [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:
http://www.kardioamb.com/uzivate-warfarin.php
Vypracovala: Petra Slováčková
Schválil jako edukační materiál a součást mé Bc. práce: MUDr. Martin Trčka – interní
lékař nemocnice Valašské Meziříčí.