VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
CAUSA SOCIALIS V NEODKLADNÉ PÉČI Z POHLEDU
ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JAN PLÁTEK, DiS.
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář
Vedoucí práce: Mgr. Andrea Goldírová
Praha 2014
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedl v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 25. 5. 2014 ……………………………
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucímu bakalářské práce Mgr.Andrei
Goldírové za odborné vedení mé práce, za trpělivost, konstruktivní připomínky a
poskytnutí cenných rad.
ABSTRAKT
PLÁTEK, Jan. Causa socialis v neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře.
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
Mgr. Andrea Goldírová. Praha. 2014. 55s.
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces v případu causa socialis.
Teoretická část práce charakterizuje základní pojmy a rozebírá bezdomovectví, jeho
formy, pohledy lidí bez domova a jejich psychologický profil. Hlavní částí práce je
ošetřovatelský proces u pacienta s označením causus socialis. Zabývá se jeho důkladnou
anamnézou, průběhem hospitalizace, ošetřovatelskými diagnózami a uspokojením i
rozebráním jeho potřeb.
Závěr práce obsahuje doporučení pro praxi a zhodnocení léčby v dané
problematice.
Klíčová slova
Causa socialis, bezdomovectví, prevence, edukace.
ABSTRACT
PLÁTEK, Jan. Paramedic’s Perspective on Causa Socialis in Emergency Care. Medical
College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Andrea Goldírová. Prague. 2014. 55
pages.
Topic of bachelor‘s thesis is the nursing process on the causa socialis case.
This thesis consist of two parts – theoretical and practical. The theoretical part deals
basic concepts, analyze homeless, its forms, views of homeless people and their
psychological profile. The main part is nursing process in a patient with status Causus
socialis. It deals with his case history, hospitalization, nursing diagnoses, satisfaction
and analyse his needs.
The end of thesis include recommendations for practice and evaluation of
treatment.
Key words
Causa Socialis, homelessness prevention, education.
OBSAH
1 ÚVOD..................................................................................................................... 10
2 Teoretická část ........................................................................................................ 11
2.1 DEFINICE POJMŮ ......................................................................................... 11
2.1.1 Casus socialis............................................................................................ 11
2.1.2 Status......................................................................................................... 11
2.1.3 Status sociální ........................................................................................... 11
2.1.4 Bezdomovectví ......................................................................................... 12
2.2 Bezdomovci...................................................................................................... 12
2.2.1 Historie a rozdělení bezdomovců ............................................................. 12
2.2.2 Počet lidí bez domova............................................................................... 14
2.2.3 Příčiny bezdomovectví a rizikové faktory................................................ 15
2.2.4 Sociální profil a problémy bezdomovců................................................... 16
2.2.5 Zdravotní stav bezdomovců...................................................................... 17
2.2.6 Osobnost bezdomovce, postoj společnosti ............................................... 19
2.2.7 Péče o bezdomovce................................................................................... 19
2.2.8 Řešení problémů bezdomovců.................................................................. 19
2.3 Problematika osob bez přístřeší ....................................................................... 19
2.4 Organizace pro lidi bez domova v České republice:........................................ 20
3 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 21
3.1 Úvod do problematiky...................................................................................... 21
3.2 Posouzení ......................................................................................................... 22
3.2.1 Identifikační údaje .................................................................................... 22
3.3 Nynější onemocnění......................................................................................... 23
3.4 Anamnéza......................................................................................................... 23
3.5 Posouzení nynějšího stavu ze dne 22. 1. 2014 v 11:30 hod............................. 25
3.6 Medicínský management ................................................................................. 28
3.7 Průběh hospitalizace......................................................................................... 30
3.8 Posouzení stavu ze dne 22. 1. 2014 dle modelu M. Gordonové - ,,Model
fungujícího zdraví“ ..................................................................................................... 35
3.9 Stanovení ošetřovatelských diagnóz a plán péče ............................................. 40
3.9.1 Aktuální ošetřovatelské diagnózy............................................................. 40
3.9.2 Potenciální ošetřovatelské diagnózy......................................................... 40
3.9.3 Podrobný rozpis ošetřovatelských diagnóz............................................... 41
3.10 Zhodnocení ošetřovatelské péče................................................................... 48
3.11 Doporučení pro praxi.................................................................................... 48
3.11.1 Doporučení pro rodinu pacienta ............................................................... 49
3.11.2 Doporučení pro zdravotnický personál..................................................... 49
3.12 Diskuze......................................................................................................... 49
4 Závěr ....................................................................................................................... 50
SEZNAM LITERATURY.............................................................................................. 51
Přílohy
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ALT - Alanintransferáza
ARO – Anesteziologicko – resuscitační oddělení
AST - Aspartátaminotransferáza
ATB - Antibiotikum
Atd. – a tak dále
BMI – Body mass index
BT – Bilance tekutin
CRP – C- reaktivní protein
CT – Computed Tomography - počítačová tomografie
°C – Stupňů celsia
DF – Dechová frekvence
EKG – Electrocardiography - elektrokardiografie
F1/1 – Fyziologický roztok
HD – Hodinová diuréza
i.v. – intra venózně – do žíly
INR - Tromboplastinový test
JIP – Jednotka intenzivní péče
KCl – Kalium Chloratum
l - Litr
mmHG - milimetr rtuťového sloupce
mmol/l – milimol na litr
OSN – organizace spojených národů
p.o. – per os
RTG – Rentgenové vyšetření
RZP – Rychlá zdravotnická pomoc
SpO2 – Saturace kyslíkem
Stp. – Stav po
TF – Tepová frekvence
TK – Tlak krevní
TT - Tělesná teplota
10
1 ÚVOD
Pro bakalářskou práci jsme vybrali pacienta s postavením causa socialis, protože
v nemocniční praxi se s těmito lidmi velmi často setkáváme. Je velice těžké se o tyto
osoby starat. Typickým znakem jsou opakované hospitalizace, nepřeberné
a sofistikované množství problémů, s kterými tito lidé přicházejí nebo jsou přivezeni
složkami integrovaného záchranného systému.
Bakalářská práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou
vysvětleny základní pojmy týkající se termínu causa socialis a podrobně rozebráno
bezdomovectví u nás a ve světě. Dále jsou nastíněny psychologické profily a problémy
bezdomovců, jak nahlíží bezdomovci na normální společnost a naopak, jak nahlíží
normální společnost na bezdomovce. V praktické části jsme utvořili tématický
celek: celkové posouzení stavu pacienta, medicínský management, průběh hospitalizace
od přijetí do nemocnice až po propuštění pacienta domů, stanovili jsme ošetřovatelské
posouzení, individuální plán, realizaci a hodnocení ošetřovatelské péče dle NANDA
taxonomie I. Informace byly získávány od pacienta, zdravotnických pracovníků,
a ze zdravotnické dokumentace. Sběr údajů proběhl v jedné nejmenované nemocnici
v České republice. Nemocnici neuvádíme z důvodu ochrany osobních údajů V závěru
práce se zabýváme edukací pacienta i zdravotníků.
11
2 Teoretická část
2.1 DEFINICE POJMŮ
2.1.1 Casus socialis
,,Jedná se o osobu, která, potřebuje pomoc, péči, opatření, intervenci, solidaritu
nebo zabezpečení ze strany společnosti, protože její problémy
(např. psychosociálně-ekonomické) přesahují v dané situaci možnosti jen jejího
vlastního řešení.‘‘
(http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/casus-socialis, 2012)
2.1.2 Status
Důležitá hlediska, která určují sociální postavení jedince v dané společnosti.
Získaný status získá častěji jedinec dědictvím, ale nemusí to být pouze hmotné statky
(majetek), ale také různá zvýhodnění (moc rodiny). Získaný status záleží na úsilí
jednoho daného jednotlivce. Podřazeným pojmem lze označit prestiž (společenská úcta,
důstojnost). Je relativně nezávislá na podílu politické nebo ekonomické moci (lékařské
povolání má větší prestiž než povolání majitelé nočního klubu, ale je spojeno s nižšími
příjmy) (Jandourek, 2012).
2.1.3 Status sociální
Je poměrné postavení, které jedinec ve společnosti má. S tím souvisí povinnosti,
práva, životní styl na základě cti nebo prestiže. Postavení neboli status může být získané
nebo připsané. Slovo status naznačuje, že společnost je pojímána jako systém, kde jsou
lidé hodnoceni na škále (některé pozice jsou vyšší a některé pozice nižší). Jako vyšší
pozici lze označit pozici, kde lidé mají dispozici ovlivnit jednání lidí pod nimi.
Jsou prestižní, protože zastávají nějaký úřad (Jandourek, 2012).
Statusové symboly můžeme označit jako hmotné znaky společenského postavení.
Ukazují, kde člověk ve společnosti stojí (např. snubní prsten, typ automobilu, místo
bydliště apod.), taktéž lze označit i aktivity (jachting, který vyžaduje velké finanční
možnosti, cyklistika nikoli). Vyšší sociální vrstvy praktikují ve větší míře sporty jako je
tenis, golf, squash apod. Nižší sociální vrstvy používají otevřenost přístupu zejména
k fotbalu, rybaření, hokeji, tančení atd. (Jandourek, 2012).
12
Tato znamení je záhodno umět číst. Příklad plné nákupní tašky u ženy ze střední
třídy spíše znamená, že má prostředky a právě dosti nakoupila. U bezdomovce to
znamená, že v tašce má všechen svůj majetek a nemá jej kam dát, protože nevlastní
žádný příbytek (Jandourek, 2012).
2.1.4 Bezdomovectví
,,Životní situace lidí, kteří postrádají pevný, pravidelný a přiměřený příbytek
k přenocování.´´ (Jandourek, 2012, s. 39). V různých zemích i regionech nebo
institucích se definice bezdomovectví může lišit. Jako bezdomovce můžeme chápat lidi,
kteří tráví převážnou část noci v útulcích pro bezdomovce nebo jiných sociálních
zařízeních, nebo třeba také v dočasných příbytcích v suterénech domů či přímo venku
na ulici, halách nádraží apod. Toto je dnes velký problém velkoměst v posledních
dvaceti až třiceti letech. Určitou část bezdomovců tvoří bývalí psychiatričtí pacienti
nebo osoby závislé na alkoholu a drogách, další část se na ulici dostala z rozmanitých
osobních příčin (rozpad rodiny, ztráta zaměstnání nebo mladí, kteří po konfliktu odešli
domů). Převážná část jsou lidé nekvalifikovaní. Původ bezdomovectví může být
například neschopnost až nemožnost najít si práci, chudoba z plošných příčin
nezaměstnanosti, deficit lékařské péče, jenž má za následek takový zdravotní stav, který
člověku nedovoluje si práci najít k zajištění prostředků na bydlení, kvalitnější lékařskou
péči a podobně (Jandourek, 2012).
2.2 Bezdomovci
2.2.1 Historie a rozdělení bezdomovců
Fenomén bezdomovectví výrazněji vstoupil do podvědomí lidí na začátku
devadesátých let dvacátého století. Za socialismu bylo bezdomovectví trestným činem.
Bezdomovci byli vnímaní jako příživníci. Za tuto činnost hrozilo až tříleté vězení.
Povinností každého občana bylo zdržovat se v místě, kde měl přihlášený trvalý pobyt.
Po roce 1989, tedy po změně režimu politického, načež i sociálního systému se řady
bezdomovců rapidně rozšířily. Bylo to zapříčiněno i díky propouštění ze zaměstnání,
amnestii, příchodu utečenců i lidí, kteří svojí nerozvážností přišli o domov nad hlavou
(Moricová, 2013).
13
Pojetí bezdomovec‘‘ má zajímavý historický vývoj. Původně se tak označovali
lidé, kteří nebyli stále doma, protože pracovali mimo svůj domov. Dle jednoduché
definice jsou bezdomovci lidé, kteří žijí na ulici, nemají střechu nad hlavou, a kteří
se nemají kam uchýlit ani na dobu krátkou. Taktéž lze bezdomovce definovat jako
osobu bez přístřeší, která má trvalé bydliště, ale z nezjištěného důvodu ho nechce
a nebo nemůže užívat (Moricová, 2013).
V Evropě se bezdomovectvím zabývá FEANTSA (Fédération Européenne
d´Associations Nationeles Travaillant ave les Sans-Abri) = Evropská federace
národních sdružení pracujících s bezdomovci. Je to nevládní organizace, která je
financovaná Evropskou unií a má víc jak 120 členských organizací ve 30 zemích
Evropy (Moricová, 2013).
V roce 2005 FEANTSA vypracovala ,,Evropskou typologii bezdomovectví
a vyloučení z bydlení‘‘ ETHOS (European Typhology of Homelessness and Housing
Exclusion). Bezdomovci jsou dle této typologie dělení na:
1. osoby bez střechy (,,roofless‘‘)
 osoby, které přežívají venku – na ulici nebo na veřejných
prostorech bez možnosti ubytování,
 osoby v noclehárně – bez bydliště, využívající noclehárny
nebo sezónní zařízení bez lůžek
2. osoby bez bytu (,,housless‘‘)
 v ubytovnách pro bezdomovce
 v ubytovnách pro ženy
 v ubytovnách pro imigranty
 osoby před propuštěním z instituce (vězení, zdravotnická zařízení,
zařízení pro děti)
 uživatelé dlouhodobé podpory
3. osoby bydlící v nejistém bydlení (,,insecure housing‘‘)
 přechodné bydlení u známých
 bydlení bez právního nároku
 nezákonné obsazení budovy či pozemku
 osoby s hrozícím domácím násilím.
4. osoby bývající nevyhovující bydlení (,,inadequate housing‘‘)
14
 osoby, které žijí v provizorních a neobvyklých stavbách (mobilní
bydlení, maringotky, nouzové přístřešky, provizorní byty, chatrče)
 osoby bydlející v přelidněných bytech (Moricová, 2013).
Je třeba brát na zřetel i dobu trvání bezdomovectví:
1. krátkodobé bezdomovectví (akutní krize)
2. dlouhotrvající bezdomovectví (člověk je na ulici dlouho, několik měsíců
až let) (Moricová, 2013).
Poslední dělení rozděluje lidi bez domova na 3 skupiny:
1. zjevní bezdomovci - bezdomovci, u kterých víme, že domov nemají (lidé
žijící na ulici, stanicích, hledají ubytování v noclehárně)
2. skrytí bezdomovci - lidé, kteří se neobracejí na veřejné či charitativní
služby za účelem noclehu (lidé bydlící nelegálně ve squatech, spí
v pivnicích, starých automobilech, kontejnerech, stanech, kanálech
apod.)
3. potenciální bezdomovci – jejich potřeby jsou úřadům neznámé nebo
známe jen úzce (osoby v zdravotně závadných nájemních bytech,
v domech, které jsou určeny na demolici, provizorních bytech,
v holostech apod.)
Organizace spojených národů (OSN) dělí bezdomovce na primární
(bez fyzického úkrytu, spí venku na ulici) a sekundární (nemají místo trvalého bydliště,
často jej mění nebo jsou umístění v noclehárnách nebo ubytovnách pro bezdomovce)
(Moricová, 2013).
2.2.2 Počet lidí bez domova
Přesný počet lidí bez domova není známý. Má však tendenci ke zvyšování. OSN
odhaduje, že je na světě přibližně sto miliónů bezdomovců. V Evropské unii v roce
2004 žilo skoro 3 milionů bezdomovců. V České republice je toto číslo odhadováno
asi na 100 000 lidí, kteří nemají domov. Nejvíc je jich v Praze. (Moricová, 2013)
V rozvojových zemích je počet lidí bez domova vyšší. Například Afrika, Latinská
Amerika, rozvojové části Asie apod. (Moricová, 2013).
15
Lidé bez domova nejsou stejnorodou skupinou, je mezi nimi více podskupin:
 osamělí muži
 osamělé ženy
 rodiny s dětmi a ženy s dětmi
 mládež z ulice ,,street youth‘‘
 etnické skupiny (Moricová, 2013).
2.2.3 Příčiny bezdomovectví a rizikové faktory
Příčinou bezdomovectví jsou mimo jiné i tyto faktory:
 materiální faktory (osoba přijde o bydlení, má nejisté bydlení)
 vztahové faktory (změny struktury rodiny, rodinné či manželské problémy,
rozvod, násilí v rodině apod.)
 osobní faktory (mentální retardace, duševní či tělesná choroba, duševní či
tělesné choroby, závislosti)
 institucionální faktory (propuštění z ústavu, vězení apod.)
(Moricová, 2013).
Existuje celá řada faktorů, které jsou rizikové a mají spojení s bezdomovectvím:
 chudoba – rizikový faktor, který případově spojuje všechny lidi bez domova
(lidé, kteří mají peníze, se bezdomovectví můžou vyhnout i v době osobní krize)
 nezaměstnanost – většina lidí bez domova nemá pravidelné zaměstnání;
 sexuální a psychické zneužívání
 rodinné konflikty a rozkoly
 delikvence zkušenost s vězením
 dluhy, hypotéky, nezaplacení nájmu
 užívání drog a alkoholu
 špatné psychické zdraví
 vyloučení ze školy, nedostatek kvalifikace (Moricová, 2013).
16
Spouštěcími faktory jsou tak specifické události, které můžou zapříčinit
bezdomovectví, i ztrátu bydlení. Jsou to:
 rozkol s rodiči po hádce a odchod z domu
 manželská či partnerská neshoda
 ovdovění
 odchod z armády
 ukončení instituciované péče
 návrat z vězení
 zhoršení duševního zdraví, abúzus alkoholu a drog
 finanční krize a nárůst dluhů
 nucené vyhození z bytu (Moricová, 2013).
2.2.4 Sociální profil a problémy bezdomovců
Většinu bezdomovců v Česku tvoří muži. Moricová tvrdí, že v Česku je asi kolem
10 – 15 % žen bezdomovkyň z bezdomovecké populace. Nejčastější věkovou skupinou
jsou lidé ve věku od 40 do 50 let (Moricová, 2013).
Nejčastější příčinou bezdomovectví, dle studie z prostředí Mea Culpa byla ztráta
bydlení (42 %), ztráta příjmu (30,9 %), rodinné neshody (29,6 %), alkohol (16 %),
rozvod (11,1 %), rozvod (11,1 %) (Moricová, 2013).
Největšími sociálními pohledy z pohledu bezdomovců byly zhoršené vztahy
v rodině (40,7 %) ‚špatná komunikace v rodině (18,5 %), alkoholismus (16 %), úplná
izolace od rodiny a okolí (6,2 %) (Moricová, 2013).
V Česku je zhruba 25 % bezdomovců jako invalidní důchodce, 25 % má
zkušenost s dětským domovem, 15 % s psychiatrickou léčebnou a 35 % s vězením
(Moricová, 2013).
Problémy lidí bez domova jsou děleny do více kategorií:
 nepříznivé interpersonální vztahy – stav sociální izolace, chybí rodinné zázemí,
jsou rozvrácené rodinné vztahy, rezignace v oblasti sociálních kontaktů;
 pracovní problémy – lidé bez kvalifikace, špatně postavení do pracovního
poměru, nevhodné pracovní zařazení, neochota pracovat;
17
 problémy s bydlením – osoby, které nemají trvalé bydliště;
 finanční poměry – lidé zadlužení, s nízkým důchodem. Nezaměstnaní, sociálně
slabí;
 administrativně právní problémy – lidé bez domova často nemají občansky
průkaz, což dělá problémy při vyřizování záležitostí na úřadech;
 zdravotní problémy (Moricová, 2013).
2.2.5 Zdravotní stav bezdomovců
Zdravotní stav je zcela jistě horší jako u ostatní populace. Lidé nemající domov
mají zvýšené riziko úmrtí oproti ostatní populaci. Největší je v mladých věkových
skupinách. Příčiny smrti v mladém věku u bezdomovců jsou nejčastěji sebevraždy,
AIDS, úrazy. U starších je to pak účinek chladu a cévně – srdečního onemocnění.
Průměrný věk smrti bezdomovce je 41 – 47 let (Moricová, 2013).
Až 90 % lidí bez domova má zdravotní problémy. V Americké studii (351
bezdomovců v New Yorku) nejčastěji diabetes mellitus (6,3 %), hypertenzi (17,1 %) a
průduškové astma (17,4 %) (Moricová, 2013).
Průběh chronických onemocnění je závažnější, když he způsoben:
 chudobou;
 pozdějším vyhledáním zdravotnické pomoci;
 kognitivním poškozením;
 nespoluprací v léčbě (Moricová, 2013).
Mezi častá onemocnění patří epilepsie, chronická obstrukční plicní nemoc
(CHOPN), nemoci kloubů a pohybového aparátu. Hypertenze, diabetes a anémie jsou
často nedostatečně kontrolovatelné. Hygiena a starost o chrup jsou u lidí bez domova
také na velmi nízké úrovni (Moricová, 2013).
Hospitalizace u bezdomovců jsou častější a trvají déle. Nejsou registrovaní u svého
praktického lékaře. Zdravotnickou pomoc vyhledávají pomocí pohotovostních služeb.
Problém mají se systémem zdravotního nebo sociálního pojištění (Moricová, 2013).
18
Způsob života bezdomovců je rizikovým faktorem vzniku mnohých infekčních
onemocnění. Nejčastěji vznikají duševní choroby, které zodpovídají za snížení výkonu
funkce imunitního systému. K tomu pomáhá snížená osobní hygiena, která způsobuje
vznik akutních a chronických infekcí. Dalším faktorem podporující vznik infekčních
chorob je skupinový způsob života, nocování, podvýživa alkoholismus
(Moricová, 2013).
Časté jsou onemocnění kůže a nohou. Mezi onemocnění kůže patří zejména
svrab, choroby přenášené hmyzem (vši a blechy) (Moricová, 2013).
Dalšími častými chorobami jsou onemocnění nohou. Na jejich vzniku se podílí
venostáza s tvorbou otoků, vlhkost, chlad, časté omrzliny, opakovaná traumata,
dlouhodobé nošení nevhodné obuvi. Tyto vlivy způsobují trofické změny a poškození
končetin. Dalšími výraznými faktory nepříznivě ovlivňující zdraví jsou kouření
a hypertenze (Moricová, 2013).
Respirační infekce nejsou též zcela řídké. Velmi vážným faktorem zpuštění
respiračního onemocnění je kouření (Moricová, 2013).
Bezdomovci mají taktéž zvýšené riziko tuberkulózy způsobenou přeplněností
útulků, střídáním klientů v nich i podvýživou (Moricová, 2013).
Nemoci přenášené krevní cestou – HIV, VHB (hepatitida typu B), VHC
(hepatitida typu C) je v této oblasti častější než v ostatní populaci. Hlavnímm důvodem
šíření těchto onemocnění v populaci bezdomovců je nechráněný sexuální styk a střídání
partnerů (Moricová, 2013).
Z více prací vyplývá, že duševní onemocnění jsou častější než v ostatní
populaci. Nejčastější jsou deperese, úzkostné stavy a afektivní poruchy. Podle německé
studie je na alkoholu závislých asi 61 % bezdomovců a dalších 5 % je závislýchna
drogách (pervitin, kokain, marihuana). Dlouhodobý abúzus alkoholu vede
i k alkoholickému poškození mozku, vyskytuje se u 21 % lidí bez domova
(Moricová, 2013).
19
2.2.6 Osobnost bezdomovce, postoj společnosti
Typickým znakem osobnosti bezdomovce je porušení sociální adaptace. Neumí
účelně pracovat, nemají rozvinuté faktory vůle, odhodlanost ani vytrvalost. Způsob
života ostatní populace nezvládají. Nechápou normy a regulace chování. U mnohých
dominuje rezignace a apatie. Rezignace panuje i ve výhledu na lepší budoucnost.
Selhávají i v oblasti sociálních vztahů. Kontakty k ostatním lidem jsou velmi omezené,
jsou necitliví i sami k sobě, zdůrazňují svoji bezmocnost a závislost. Postoj společnosti
k lidem je různorodý, ale převažuje negativní postoj (Moricová, 2013).
2.2.7 Péče o bezdomovce
Ve vyspělých zemích má péče o bezdomovce tyto 4 fáze:
1. noclehárny kombinované s možností denního pobytu. Je nutné dodržování
hygieny, platí se určitý poplatek a omezuje se délka pobytu
2. azylové domy – obyvatelé musí pracovat a zúčastňovat se sociálních
programů
3. domy na půli cesty – poskytují ubytováni v buňkách, obyvatel si sám hradí
náklady, pracuje a je schopný se sám o sebe postarat
4. Chráněné sociální byty – například krizová lůžka, ubytování pro rodiče
a děti (Moricová, 2013).
2.2.8 Řešení problémů bezdomovců
Je zaměřené především na preventivní aktivity, služby zaměřené na plnění
základních potřeb a služby na reintegraci (znovuzačlenění) a soběstačnost bezdomovce
(Moricová, 2013).
2.3 Problematika osob bez přístřeší
Problémy lidí bez přístřeší je spojena problematika zdravotní péče. Život na ulici je
většinou bez možnosti k přístupu k věcem, které jsou pro nás přirozené (sprcha,
umyvadlo, jídlo) a často má přemíru alkoholu a trochu chudé stravy. Dlouhodobě
neuspokojený život s sebou nese mnohem větší riziko fyzických a psychických potíží.
Pečovat o své zdraví tito lidé většinou nemůžou. Jsou odkázání na neodkladnou péči
v případě ohrožení života. Jakmile toto pomine, jdou zpátky na ulici do velmi přísných
podmínek, které nekorespondují s představou o rekonvalescenci a doléčení. Neplatí si
zdravotní pojištění a často nemají ani doklady. Sami o svůj stav nedbají a lékaři z nich
20
radost nemívají. Zapáchají, nejsou čistí, zabírají místo pro řádně pojištěné a lze je těžce
vykázat do pojišťovny. Proto často končí, když jsou mimo ohrožení života z nemocnice
propuštěni na ulici (Žižlavský, 2012).
S tak špatným přístupem se jen těžko jejich zdravotní stav zlepší. Na západě
existují takzvané nemocnice pro bezdomovce, které jsou hlavně dobrovolnického
charakteru. I v Česku se plánuje vytvořit nemocnice pro bezdomovce, ale jde nyní
jenpouze o vizi. Problémem k vytvoření nemocnice pro bezdomovce jsou peníze
a nezájem vytvořit něco pro lidi, kteří stojí na okraji společnosti (Žižlavský, 2012).
V ČR chybí pracovní příležitosti pro bezdomovce. Je zarážející, že v chráněných
dílnách, určených právě tomuto typu obyvatelstva je málo možností, kde by se mohli
uplatnit. Někteří skutečně pracovat nechtějí, ale někteří by si přáli znovu začít pracovat
(Žižlavský, 2012).
Dalším důležitým faktorem v pomoci bezdomovcům je psychologická péče
(hodně osob trpí menšími či většími psychickými problémy). Další pomocí může být
pomocná ruka v otázce alkoholismu, kde alkohol slouží jako prostředek k úniku a
otupění před těžkou a svazující životní situací (Žižlavský, 2012).
2.4 Organizace pro lidi bez domova v České republice:
 Armáda spásy - služby pro osoby bez domova (azylové domy a pomoc v terénu)
 Naděje občanské sdružení – psychická podpora a základní lidské potřeby
(hygiena, potraviny)
 Charita Česká republika – pro lidi bez domova či v hmotné nouzi (azylové
domy, noclehárny, nízkoprahové denní centra, charitní šatník)
 Časopis Nový prostor
21
3 PRAKTICKÁ ČÁST
3.1 Úvod do problematiky
V následující části práce je popis ošetřovatelského procesu jednoho, skutečného
pacienta, který byl hospitalizován v kontextu s hypotermií a mnoha přidruženými
lékařskými diagnózami. Je nutno zmínit, že pacient od roku 2008 do roku 2014,
byl dle statistik hospitalizován v jedné nemocnici celkem 56x. Také stojí za zmínku,
že nejčastější diagnózou u tohoto konkrétního pacienta byla intoxikace alkoholem.
S přihlédnutím na zákony České republiky o ochraně osobních údajů, v zájmu
ochrany práv pacienta je identita neznámá. V následujících řádcích nebude uveden
žádný údaj, dle kterého by mohl být konkrétní pacient identifikován. Dalším krokem
k anonymitě bude nezveřejnění nemocnice, ve které se případ odehrál.
Informace jsou anonymně získávány ze zdravotnické dokumentace, rozhovoru
s pacientem, rozhovoru s dalším ošetřujícím personálem, který se na odborné péči
podílel
Pro nejlepší ilustraci jednoho z mnoha případů tohoto konkrétního muže, budou
odebrány podrobné anamnestické údaje, ukázána kvantita lékařských diagnóz,
posouzení celkového stavu od hlavy až k patě, lékařský management, průběh
hospitalizace od přijetí až po propuštění, posouzení ošetřovatelské anamnézy
podle M. Gordonové s doplněním subjektivních pocitů pacienta a následně budou
stanoveny ošetřovatelské diagnózy dle taxonomie NANDA I.
22
3.2 Posouzení
3.2.1 Identifikační údaje
Jméno, příjmení, titul z ochrany osobních údajů neuvádíme
Rodinný stav: svobodný
Zaměstnání: nezaměstnaný (údajně pracuje jako dělník)
Hmotnost: 57 kg
Výška: 177 cm
Body mass index (BMI): 18 = podváha
Lékařská hlavní diagnóza
E871 - Hyponatremie těžká, kombinované etiologie - malnutrice, chronický
ethylismus,
Lékařské vedlejší diagnózy
 J860 - Pyothorax vpravo
 J938 - Jiný pneumothorax
 A499 - Bakteriální infekce - G- tyčky
 T68 - Hypotermie
 J40 - Akutní bronchitis
 D649 - Anémie
 F109 - Chronický abuzus alkoholu, syndróm závislosti
- Jaterní cirhóza
- Hyperurikémie
- Stp. opakovaných pádech, s kontuzí hlavy
- Stp. pneumonii
- Refluxní exofagitis III.stupně
- Polyneuropatie při nutričních karencích
- Sekundární epilepsie
- Neurotická porucha
- Tabakismus
23
Fyziologické funkce při přijetí
-Stav vědomí dle Glasgow coma scale: 4-5-6
-Tlak krevní: 95/60 mmHg
-Tepová frekvence: 105/minutu, pravidelný
-Dechová frekvence: 16/minutu
-Tělesná teplota: 35,1 °C
-SpO2: 90% na vzduchu
-Glykémie: 6,5 mmol/l
Pohyblivost: částečně omezená, kvůli třesu celého těla
Datum přijetí na interní kliniku: 20. 1. 2014, v 11:30 hodin.
3.3 Nynější onemocnění
34letý pacient, nalezen v keři kolemjdoucími. Zavolána RZP. Dechová zkouška
na alkohol negativní, udává, že již 2 dny nepil alkohol. Třes celého těla, podchlazený.
Při příjezdu RZP krátkodobá porucha vědomí. Pacient značně znečištěn. Na místě
zasahovala policie České republiky. Cestou nízko-prahového urgentního příjmu
hospitalizován na koronární JIP.
3.4 Anamnéza
Rodinná anamnéza:
Žije sám, na ulici. Otec, matka i sestra zemřeli v roce 2005 při autonehodě.
Bezdětný
Osobní anamnéza
24
V dětství zlomenina pravého zápěstí. Od roku 2010 opakované hospitalizace na
interním, chirurgickém, traumatologickém oddělení, urgentním příjmu, oddělení ARO.
Na odděleních hospitalizován pro intoxikace alkoholem, pervitinem, delirantní a
predelirantní stavy, úrazy hlavy, rukou i nohou, epileptické záchvaty, respirační selhání.
Abúzus alkoholu, v léčbě psychiatrem. Epilepsie, závislost na benzodiazepinech.
Alergologická anamnéza
Citrusové plody
Farmakologická anamnéza
Diazepam 10mg 1-1-2
Abúzy
Alkohol, benzodiazepiny, tabák, marihuana, příležitostně pervitin
Psychologická anamnéza
Polymorbidní osobnost- dospělý, střední věk. Emoční stav- klidný, euforický,
netrpělivý, při rozrušení úzkostlivý.
Pracovní a sociální anamnéza
Pacient je nezaměstnaný. Od roku 2009 bydlí na ulici. Žádnou rodinu již nemá
(matka, otec, sestra zemřeli při autonehodě). Děti nemá. Záliby nemá žádné. Volný čas
věnuje pití alkoholu, polehávání v parku.
25
3.5 Posouzení nynějšího stavu ze dne 22. 1. 2014 v 11:30 hod.
Assessment Subjektivní údaje Objektivní údaje
Hlava a krk ,,Bolí mě celá hlava.‘‘ Hlava bez patologických nálezů,
poklepově nebolestivá. Vlasová část
zavšivená. Bolest pouze subjektivního
charakteru. Oči- zornice mydriatické,
středního postavení. Skléry zarudlé.
Nos s mírným výtokem,
po předchozích frakturách zakřivený.
Uši bez výtoku, zablácené. Chrup bez
2 vrchních
i spodních řezáků. Jazyk plazí
středem, fyziologicky povleklý. Dole
chybí 2 špičáky. Chybí i několik
stoliček. Zápach z úst jde cítit značně.
Tržná rána na bradě, asi 3cm dlouhá.
Krk symetrický, bez oteklin, štítná
žláza normální velikosti. Jugulární žíly
naplněny fyziologicky. Šije bez
opozice.
Hrudník
a dýchací systém
,,Dýchá se mi těžko.‘‘ Hrudník fyziologicky v normě.
Dýchání alveolární, čisté, bez šelestů,
ozvy slyšitelné.
26
Srdeční
a cévní systém
,,Bolí mě celé tělo.‘‘ Akce srdeční pravidelná, ozvy
slyšitelné, ohraničené, bez šelestů,
frekvence 105/minutu. TK 95/60.
Sklon k hypotenzi. Dolní končetiny
bez otoků, varixů, bez známek
flebitidy, pulsace hmatná. Končetiny
mají normální teplotu Zavedeny
2 periferní žilní katetry dne 20. 1.
do levého zápěstí a do pravé loketní
jamky, bez patologií. Na levou ruku
dána manžeta na měření neinvazivního
krevního tlaku vleže.
Břicho
a gastrointestinální
trakt
,,Břicho mě nebolí.‘‘ Břicho měkké, bolestivé, bez hmatné
rezistence. Peristaltika zachována.
Nauzea a zvracení nebylo. Odchod
plynů v normě. Stolice pevná. Hmatná
játra, slezina nenaráží. Projímadla
neužívá, poslední stolice před 3 dny.
Bez známek krvácení z konečníku.
Močový a pohlavní
systém
,,Občas se pomočím.‘‘ Mužský pohlavní systém. Hmatný
močový měchýř. Diuretika
nepodávána. Zaveden silikonový
permanentní močový katétr. Připojen
sběrač na přesné sledování hodinové
diurézy. Hodinová diuréza okolo 100
ml/h.
Kosterní
a svalový systém
,,Chodím normálně.‘‘ Pohyblivost je omezená. Připoután na
lůžko. Páteř bez patologických změn.
Zvýšený svalový tonus, třesavka.
Endokrinní systém ,,Nemám žádné
potíže.‘‘
Nejeví žádné poruchy endokrinního
charakteru.
27
Nervový a smyslový
systém
,,O žádných
problémech nevím.‘‘
Sekundární epilepsie. Křečové stavy
(tonicko - klonické) s výpadkem
vědomí (Mdloby a závratě pravidelně,
bolest hlavy často (uvnitř v hlavě).
Orientovaný místem, časem, osobou.
Brýle, ani kontaktní čočky nemá. Čich
a chuť zachovány beze změny.
Recentní paměť zhoršená. Vzdálená
beze změn. Zornice mydriatické.
Neurotická porucha- histrónská,
nezdrženlivá osobnost.
Imunologický
systém
,,Imunitu mám dobrou,
jsem alergický na
citron.‘‘
Lymfatické uzliny nezvětšené. Časté
infekce dýchacích cest. Alergie na
citrusové plody.
Tělesná teplota 36,1 °C.
Kožní systém jemu
připojené orgány
,,Jsem špinavý.‘‘ Kůže anikterická, bez cyanozy, časté
oděrky. Proleženiny nejsou přítomny.
Nadměrné ochlupení. Vlasy špinavé,
zanedbané, zavšivené, páchnoucí,
dlouhé po ramena. Za nehty bláto,
špína, stolice.
28
3.6 Medicínský management
1. Ordinovaná vyšetření
 EKG
 RTG srdce a plic
 sonografie břicha
2. Vyšetření krve
 Biochemické- Metabolický soubor, CRP, Jaterní testy, toxikologické
testy
 Hematologické vyšetření krve- Krevní obraz, Hematokoagulační testy
 Mikrobiologické vyšetření- Trojkombinace hemokultur, stěr z horních
cest dýchacích (nos a krk), vyšetření hepatitidy B, moč bakteriologicky
Výsledky
EKG- sinusový rytmus 85/minutu, sinusový rytmus
RTG srdce a plic- bez patologického nálezu na plicích a srdci
Sonografie břicha- lehce zvětšená játra s přechodem do cirhozy
Výsledky vyšetření krve
 Biochemie: ↓ natrium, ↓ chloridy, ↓ osmolalita, ↑ kreatinin,
↑ Aspartátaminostransferáza (ALP), ↑ Alaninaminitransferáza (ALT),
↑ C-reaktivní protein (CRP)
 Hematologie: ↓ erytrocyty, ↑ leukocyty, ↓ hemoglobin, ↑ INR
 Mikrobiologie: Prokalcitonin(závažná bakteriální infekce), nález
z nosu, horních dýchacích cest- staphylococcus epidermidis,
staphyloccocus aureus
Konzervativní léčba
Dieta: 2 (šetřící)
Pohybový režim: klidový, na lůžku.
29
Medikamentózní léčba:
Lék,
gramáž,
objem
Farmakoterapeutická
skupina
Způsob
podání
Dávkování
Tisercin,
25mg
Antipsychotikum. p. o. 8:00 – 20:00
Furosemid,
20mg
Diuretikum i. v. dle HD a BT
Apaurin,
10 mg
Antiepileptikum,
anxiolytikum
i. v. dle stavu
Midazolam,
50mg
Hypnotikum,
sedativum
i. v. kontinuálně 3mg/hod, titrovat
dle stavu
Controloc,
40mg
Antiulcerózum,
inhibitor protonové
pumpy
5 ml/hodinu
F 1/1,
500ml
Infuzní terapie,
elektrolyty
i. v 100ml/hodinu, kontinuálně
10% Nacl Hypertonický roztok
chloridu sodného
i. v Do F1/1 40 ml, kontinuálně
20%MgSO4 Ionty pro parenterální
aplikaci; myorelaxans
i. v Do F1/1 20ml, kontinuálně
Jiná medikace: kyslíková maska 5l, min., fyzikální zahřívání těla ohřívačem
infuzí, termofolie, 2 peřiny.
30
3.7 Průběh hospitalizace
O pacienta jsem se staral od 20.1.2014 11:30, kdy se pacient nacházel na koronární
jednotce intenzivní péče interní kliniky, do 22.1.2014 9:30, kdy byl přeložen
na standardní interní oddělení.
Pacient byl přijat na interní kliniku z důvodu hypotermie, hyponatremie
a hypoosmolality. Pacient byl poučen o chodu oddělení, zvýšeném riziku infekce,
s právy pacientů, kamerovém systému a nepřetržitém monitorování. Na oddělení
byl přivezen z nizkoprahového urgentního příjmu, kde byl přivezen posádkou RZP jako
hypotermie., Klient nebyl soběstačný, nezvládal chůzi, byl upoután na lůžko. Neklidný,
částečně orientovaný pacient.
 První den hospitalizace 20. 1. 2014
Byla provedena vyšetření krve, RTG srdce a plic, sonografické vyšetření břicha.
Vyšetření provedeny z vitální indikace. Byla odebrána ošetřovatelská anamnéza.
Pro neklid a ohrožování sebe sama a personálu kurtace rukou i nohou, vypsán záznam
o kurtaci, á 2 hodiny na dobu 10 minut odkurtován, kontrola průchodnosti krve,
pro neklid vždy kurtován na další 2 hodiny. Pacient byl neklidný, chtěl jít domů, řval
vulgárně po personálu, vyhrožoval, že sestry zabije nožem. Vzhledem k neklidu a agresi
neumyt, ponechán na lůžku ve znečištěném stavu. Pouze svlečen do naha, oblečený do
pacientského stejnokroje. Byla otevřena okna, zablokováno druhé lůžko pro možnost
kontaminace druhého pacienta. Změřené vitální funkce ukazovaly: tlak krevní: 95/60
mmHg, tepová frekvence: 105/minutu, pravidelný, dechová frekvence: 16/minutu,
tělesná teplota: 35,1 °C, SpO2: 90% na vzduchu, glykémie: 6,5 mmol/l. Zahájen
o aktivní zahřívání těla ohřívačem infuzí, přiložením thermofolie a 2 peřin. Zavedeny
2 periferní žilní katetry.
PMK s uzavřeným systémem na sledování HD. Monitorace EKG, SpO2, TF a TK, HD
po 1 hodině, dechy, TT po 2 hod.
Farmakoterapie
Tramal (Analgetikum), Furosemid (Diuretikum), Controloc (Antiulcerózum,
inhibitor protonové pumpy), Dicynone (Antihemoragikum, hemostatikum), Apaurin
31
(Antiepileptikum, anxiolytikum), Midazolam (Hypnotikum, sedativum), F1/1 (Infuzní
terapie, elektrolyty), 10%NaCl (Hypertonický roztok chloridu sodného).
 Druhý den hospitalizace 21. 1. 2014
Ráno při hygieně pacient stále neklidný, za pomoci 4 lidí z ošetřovatelského
personálu byl kompletně umyt. Po hygieně byly opět přiloženy kurty na ruce, nohy
odkurtovány. Stále je velmi patrný třes rukou. Terapie midazolamem se začala jevit
úspěšná. S pacientem je již okolo 12:00 možno komunikovat. V 12:30 byly
odkurtovány ruce, pacient se náramně zklidnil. Učiněno podepsání informovaných
souhlasů. Pacient se najedl oběda. Večer pro celkové zavšivení, ostříhány se souhlasem
pacienta vlasy dohola. Tělesná teplota v normě, nebylo třeba ohřívače infuzí,
termofolie, stačí jen pouze 1 peřina. Dle stupnice Nortonové vychází vysoké riziko
vzniku dekubitů. Kůže se proto pravidelně promazává hydratačním krémem.
Ošetřovatelská péče zahrnovala péči o oči, nos, dutinu ústní, prevenci dekubitů,
Zvýšená pozornost byla kladena na ošetřování a hygienu oblasti konečníku s použitím
jednorázových ochranných pomůcek. Dále sledujeme frekvenci vylučování
a konzistenci stolice.
Farmakoterapie
Stejná jako první den
 Třetí den hospitalizace 22.1.2014
Zaznamenáváme zlepšení stavu, pacient klidný, spolupracuje třes rukou stále
přítomný, ionty doplněny. Medikace zredukována. Pro nutnost volných míst na JIP
pacient předán do péče na standardní oddělení.
Farmakoterapie
Diazepam (Anxiolytikum, sedativum, centrální myorelaxans), Haloperidol
(Antipsychotikum), F1/1 (Hypertonický roztok chloridu sodného).
32
 Čtvrtý až desátý den hospitalizace 23. 1. - 29. 1. 2014
Celkové zlepšení stavu, pacient je klidný, neodcházel, klidový režim dodržoval.
Období bez výrazných změn. 29. 1. 2014, tj. desátý den hospitalizace po obědě zhoršení
stavu, pacient 1x zvrací, stěžuje si na vertigo, bolest hlavy, třes celého těla, a bolesti
pravého podžebří, TK 100/60mmHg, TF 90/min, klinicky anizokorie, mydriáza vpravo,
pacient udává, že v noci spadl, úder do hlavy a do pravého podžebří (v noci bez svědků,
nikomu nic neřekl). Na akutním CT intrakraniální hematom temporobazálně vlevo,
obraz rozvinuté kontuze. K další péči přeložen na chirurgickou JIP. Zahájena
rehydratace, antiedematozní terapie, nutná katecholaminová podpora oběhu, pro
hraniční Hematokrit převedena při hypotenzi 1x EBR. Pro psychomotorický neklid
sedován heminevrin i kurtování. Pro masivní pravostranný fluidothorax s útlakem
mediastina provedena hrudní drenáž, odsáno evakuováno 4500 ml hnisavého obsahu.
Farmakoterapie
Heminevrin (Sedativum, hypnotikum), Meronem (Antibiotikum), Metronidazol
(Antibiotikum), Gentamicin (Antibiotikum), Tramal (Analgetikum), Furosemid
(Diuretikum), Controloc (Antiulcerózum, inhibitor protonové pumpy), Dicynone
(Antihemoragikum, hemostatikum), Midazolam (Hypnotikum, sedativum), F 1/1
(Infuzní terapie, elektrolyty), 10% Nacl (Hypertonický roztok chloridu sodného),
20%MgSO4 ) Ionty pro parenterální aplikaci, myorelaxans).
 Jedenáctý až dvanáctý den hospitalizace 30. 1. - 31. 1. 2014
Hospitalizace na chirurgické JIP, kde stav neměnný. 31. 1. 2014 doplněno
kontrolní CT hrudníku a břicha, kde nalezen fluidopneumothorax vpravo. Břicho bez
patologických nálezů. Nasazeno aktivní hrudní sání, poté regrese pneumotoraxu.
Pacient nespolupracuje. Pro nespolupráci lékař zavedl NGS. Po 1. aplikaci nutrice
vysloveno podezření komunikace mezi GIT a pravou pleurální dutinou. To ověřeno
lékařem. Zjištěna perforace jícnu. Po nezbytné přípravě pacient odvezen urgentně na
operační sál. Zjištěna a zoperována sutura ezofagu. Z operačního sálu pacient předán
na oddělení ARO v plné analgosedaci, napojen na ventilátor (režim VCV A/C).
Zajištěna orotracheální rouka, periferní žilní linka, centrální žilní katétr- v.subclavia
dexter, katétr v a. radialis l.dexter, nasojejunální sonda na odvod.
33
po převozu ze sálu (14:00 hod.) TK 109/71 mmHg, P 97 tepů/min, TT 37,8°C, SpO2
97%, dále monitorace FF à 15 min, à 30 min, à 1 hod. V odpoledních hodinách (cca
v 15:00 hod.) se u pacienta projevovaly známky hypotenze (TK 80/40 mmHg),
tachykardie (121 tepů/min)
Farmakoterapie
Meronem (Antibiotikum), Metronidazol (Antibiotikum), Gentamicin
(Antibiotikum), Mycomax (Antibiotikum), Controloc (Antiulcerózum, inhibitor
protonové pumpy), Degan (prokinetikum, antiemetikum), Fraxiparine (Antikoagulans,
nízkomolekulární heparin, Haloperidol (Antipsychotikum), Ambrobene (Expectorans,
mukolytikum), Fludrocortison ) Hormon, kortikoid s výrazně převažujícím
mineralokortikoidním účinkem), Thiamin (Vitamín), Nutriflex Peri (Parenterální
výživa), G-1-P (Aditivum k parenterální výživě, fosfát + MgSO4 20% (Ionty pro
parenterální aplikaci, myorelaxans), KCl 7.5 % (Homeopatikum).
 Třináctý až sedmnáctý den hospitalizace 1. 2. - 5. 2. 2014
Pokračováno v zavedené ATB terapii, dále hluboká analgosedace, řízená
ventilace, oběh přechodně podporován katecholaminy. Denně chirurgické konzílium.
Postupné zlepšování stavu. Pooperační průběh komplikován rozvojem oběhové
nestability s parox. FiSi s rychlou komorovou odpovědí, zklidnění akce srdeční
sedacoronem. Na kontrolní CT hrudníku uspokojivý nález. Peroperačně zavedená NJS
stočená v žaludku, k nutrici peristaltiky nevyužívána. Po stabilizaci stavu snížena
analgosedace k ověření stavu vědomí, pacient se budí do plného vědomí, spolupracuje,
proto 5. 2. 2014 během dne odpojování od ventilátoru, dobrá saturace při spontánní
dechové aktivitě s podporou kyslíku – průtok 4l/min. Plné vědomí, pacient
spolupracoval, při vědomí, klidný, plně lucidní, orientovaný, pasivní, ale spolupracuje,
bledý, dýchání čisté, DKK bez otoků, PMK - diuréza spontánně vydatná.
Farmakoterapie
Meronem (Antibiotikum), Metronidazol (Antibiotikum), Gentamicin
(Antibiotikum), Mycomax (Antibiotikum), Controloc (Antiulcerózum, inhibitor
protonové pumpy), Degan (prokinetikum, antiemetikum), Fraxiparine (Antikoagulans,
nízkomolekulární heparin, Haloperidol (Antipsychotikum), Ambrobene (Expectorans,
34
mukolytikum), Fludrocortison (Hormon, kortikoid s výrazně převažujícím
mineralokortikoidním účinkem), Thiamin (Vitamín), Nutriflex Peri (Parenterální
výživa), G-1-P (Aditivum k parenterální výživě, fosfát + MgSO4 20% (Ionty pro
parenterální aplikaci, myorelaxans), KCl 7.5 % (Homeopatikum).
 Osmnáctý až dvacátý pátý den hospitalizace 6. 2. – 13. 2. 2014
Na doporučení chirurga zahájena výživa do NJS. Dne 7. 2. překlad na
chirurgickou JIP. Zde postupná stabilizace stavu, pacient na parenterální a enterální
výživě, cítí se dobře, potíže neudává, při vědomí, klidný, plně lucidní, orientovaný,
spolupracuje, subfebrilní 37,1 eupnoe 14/min. kardio - pulmonálně kompenzován,
AS 90/min, TK 140/85, dýchání bilaterálně čisté, NGS neodvádí, NJS si zrušil. Proto
výživa parenterální, povoleny tekutiny, postupné zatěžování GIT kašovitou stravou.
Farmakoterapie
Chloramphenicol (Antibiotikum), Mycomax (Antibiotikum), Controloc
(Antiulcerózum, inhibitor protonové pumpy), Fraxiparine (Fraxiparine), Fludrocortison
(Hormon, kortikoid s výrazně převažujícím mineralokortikoidním účinkem), NaCl 10%
(Hypertonický roztok chloridu sodného), KCl (Homeopatikum), Nutriflex peri
(Parenterální výživa).
 Dvacátý šestý den hospitalizace 14. 2. 2014
Pacient plně spolupracoval, postavil se z lůžka, byl neklidný, chtěl odejít.
Vyžadoval negativní reverz a odchod pryč z nemocnice. I přes veškerou snahu lékařů a
sester, kteří vysvětlili pacientovi nutnost delší hospitalizace a závažnost jeho
zdravotního stavu, pacient odchází. Byl poučen o klidovém režimu, nutnosti dodržovat
dietu a brát léky. Byl dán recept na Diazepam (Antiepileptikum, anxiolytikum).
35
3.8 Posouzení stavu ze dne 22. 1. 2014 dle modelu M. Gordonové ,,Model
fungujícího zdraví“
1. Vnímání zdravotního stavu, aktivity k udržení zdraví
Subjektivně
,,Kouřím a piju, často to přeženu, občas si dám i pervitin.‘‘
Objektivně
Pacient kouří a alkohol požívá opakovaně. O svůj zdravotní stav se nezajímá.
Klidový režim na lůžku nedodržuje. V lůžku je částečně soběstačný. Bolesti udává
celého těla. Na ulici hygiena nedostatečná, prakticky žádná. V nemocnici kompletní
očista těla- celková hygiena na lůžku. Ostříhání vlasů, použity odvšivovací prostředky.
Očista genitálu.
2. Výživa a metabolismus
Subjektivně
,,Jím, co mám, občas ani celý den nejím. Někdy jím, co najdu po lidech
v popelnici a na zemi. Někdy něco vyžebrám, ale za to si raději koupím alkohol.
Nejraději červené krabicové víno. Vodu piju i z potoka, jak se mi to podaří. Hodně
spoléhám na solidaritu lidí.‘‘
Objektivně
Mimo nemocnici dietu nedodržuje, alkohol i přes opakované poučení
nevysazuje. BMI 18 - podváha. V nemocnici výživa enterální. Dieta číslo 2. Pro
hypoosmolalitu a hyponatrémii v nemocnici nakázán příjem tekutin do 1,5 l/ denně
parenterálně. Sliznice jsou vlhké a kůže suchá. Pacient má dietu Nic per os.
Nepotřebuje pomoc při krmení.
36
3. Vylučování
Subjektivně
,,Občas se pomočím.‘‘
Objektivně
Obvykle chodí na stolici ráno, jinak bez obtíží. Poslední stolice před 3 dny. Nyní
zaveden permanentní močový katétr. Hodinová diuréza okolo 100ml/h. Stolice hnědá,
bez příměsi.
4. Aktivita, cvičení
Subjektivně
,,Nic mě nezajímá, práci nemám a nechci, nic už neumím, nic už mě nebaví, jen
alkohol. Necvičím, na co bych cvičil.‘‘
Objektivně
Nezaměstnaný. Duševně otupělý, částečně rezignovaný. Polymorbidní pacient, žijící na
ulici. Třes rukou i po medikamentózní léčbě. Nyní klidový režim.
5. Spánek
Subjektivně
,,Když si dám alkohol, spím dobře, pokud si nedám, začnu se třepat. Chodím si
pravidelně pro diazepam, ten pomáhá. Spím, kde můžu, poslední dobou jsem unavený.‘‘
Objektivně
Klidový režim nedodržuje, neustále odchází z lůžka. Bez problému usne i v cizím
prostředí, ale lépe se usíná po alkoholu. Závislost na benzodiazepinech. Klidový režim
nedodržuje, neustále odchází z lůžka. Návštěvy v nemocnici nechodí nebo nejsou
puštěny ochrankou.
37
6. Vnímáni, poznání
Subjektivně
,,Vím, že jsem v nemocnici. Dnes je 22. 1.2014. Bolí mě celé tělo. Vím, že
jsem nemocný a mám mnoho onemocnění, ale nechci s tím nic dělat. Chci umřít.
Nejlépe opilý a ve spánku. Mám vystudovanou vysokou školu, ale nikdy jsem nechtěl
pracovat.‘‘
Objektivně
Pacient je orientován časem, místem i osobou, při vědomí. Plně chápe již důvod
hospitalizace.
7. Vnímání sama sebe
Subjektivně
,,Jsem celkem klidný člověk, ale umím se naštvat.‘‘
Objektivně
Je klidný, když si vzpomene na cigaretu, je rozrušený. Stále je přítomný
všudypřítomný třes rukou. Když si vzpomene na kamarády z ulice, je také rozrušený.
Má u sebe mobilní telefon, ale nabíječku nemá. Z hospitalizace strach nemá, je zde
hospitalizovaný opakovaně.
8. Plnění rolí
Subjektivně
,,Už nic nechci měnit. V mém věku to stejně už ani nejde. Jsem takový, jaký
jsem. Svoji situaci nechci řešit s nikým, nikde. Chci si žít svůj vlastní život
Objektivně
Svou životní roli má již dlouhou dobu danou a nechce ji měnit. Bydlí na ulici.
Rodinu nemá a nechce. Úzkostí trpí jen občas. Je závislý na benzodiazepinecha
38
alkoholu. Rád se nechá hospitalizovat. Má neuspokojující pocit ze začlenění do
společnosti, ale již rezignoval. Rodina mu zemřela při závažné autonehodě. Vědomosti
o svém sociálním a zdravotním stavu napříč svému sociálnímu postavení velké. Nechce
se začlenit do společnosti. Sociální role:
 Primární- 34 letý muž (polymorbidní)
 Sekundární- bezdětný, rodinu nemá
 Terciální- jako pacient chápe svoji roli, nesnaží se přizpůsobit.
9. Sexualita, reprodukční schopnost
Subjektivně
,,Občas si nějakou ženu najdu, ale jen na příležitostný sex. Nechci se k žádné
vázat.‘‘
Objektivně
V srpnu 2013 kolem kořene penisu shluk červů velikosti asi tenisového míčku
dle anamnézy, ošetřeno urologem. Nyní penis bez výtoku, čistý. Děti nemá.
10. Stres, zátěžové situace, jejich zvládání
Subjektivně
,,Ničím se moc nezatěžuju, nepracuju, stres nemám z ničeho. Když má nějakou
zátěž, hlavně problémy s policií, opiju se a problémy přestanou.‘‘
Objektivně
Nemá žádnou větší odpovědnost. Svoji odpovědnost za zdraví si plně
neuvědomuje. Nepracuje. Na stres v nemocnici reaguje dobře. Úzkost cítí jen občas,
vztekle se cítí, jen když si vzpomene na cigaretu. Myšlení je logické.
39
11. Víra, přesvědčení
Subjektivně
,,Má smysl věřit v Boha? Má to smysl? Kam se ještě v životě podívám, chci
umřít, tak k čemu mně víra v Boha je? V Boha se modlím, jen když potřebuju od
někoho peníze na cigaretu, ať mně dá. Jinak se neumím modlit. Maminka i tatínek byli
silně věřící lidé, byli moc hodní. Zemřeli při autonehodě. Tak proč bych měl v Boha
věřit. Ale i přes toto do kostela občas zajdu. Zavzpomínat jako úctu lidem, kteří mně
dají peníze a lidem, kteří mě nechají být nepokoji. Taky zdravotníkům, které už musím
jistě štvát.‘‘
Objektivně
Pacient je ateista, ale víra mu pomáhá smířit se s tragédií, která se mu udála.
Vychován v křesťanské rodině. Kvalita života pro něj není důležitá. Duchovní nouzí
netrpí, nechce trpět.
12. Bezpečnost, ochrana
Subjektivně
,,Nikde a ničeho se nebojím, nic nemám, nic nemůžu ztratit.‘‘
Objektivně
Pacient bydlí na ulici, nebojí se, že o něco přijde. Bojí se jen zimy. V rámci
hospitalizace se nebojí. Pro opakované hospitalizace se nebojí. V nemocnici aktivní
zahřívání pro hypotermii. Platí zvýšené riziko infekce jak pro pacienta, tak pro
zdravotnický personál.
13. Komfort
Subjektivně
,,Žádný komfort nepotřebuji, po žádném netoužím. Kdo nic nemá, nic nepotřebuje. Kam
si lehnu, tam si lehnu, nebojím se, že o něco přijdu.‘‘
40
Objektivně
Prostředí a komfort na ulici nelze objektivně popsat. Lze jen zažít. V nemocnici
pacient umyt, má čisté pyžamo, aktivně zahříván, prostředí je klidné, čisté. Je na pokoji
sám.
3.9 Stanovení ošetřovatelských diagnóz a plán péče
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny podle NANDA taxonomie I a rozděleny na
diagnózy aktuální a potenciální. Aktuální diagnózy popisují naléhavé změny ve
zdravotním stavu pacienta. V potenciálních diagnózách jsou uvedeny změny
v pacientově stavu, které mohou nastat.
3.9.1 Aktuální ošetřovatelské diagnózy
1. Bolest z důvodu základního onemocnění, projevující se zaujímáním úlevové
polohy a gestikulací.
2. Deficit sebepéče v oblasti vprazdňování, hygieny, příjmu potravy z důvodu
klidového režimu projevující se nesoběstačností
3. Dehydratace z důvodu nevyváženého objemu tělesných tekutin projevující se
snížením kožního turgoru
4. Hypotenze z důvodu dehydratace projevující se malátnosti pacienta
5. Podvýživa z důvodu nepokousáním potravy projevující se úbytkem svalové
hmoty.
6. Hypotermie z důvodu základního onemocnění projevující se třesavkou
3.9.2 Potenciální ošetřovatelské diagnózy
1. Riziko vzniku infekce z důvodu i.v. vstupů a PMK.
2. Riziko vzniku dekubitů z důvodu dočasné imobilizace.
3. Riziko zácpy z důvodu dočasné imobilizace
41
3.9.3 Podrobný rozpis ošetřovatelských diagnóz
Na následujících stranách jsou uvedeny podrobnosti k jednotlivým výše stanoveným
ošetřovatelským diagnózám.
1. Bolest z důvodu základního onemocnění, projevující se zaujímáním úlevové
polohy a gestikulací.
Ošetřovatelský cíl:
• pacient chápe příčinu bolesti
• pacient udává zmírnění nebo vymizení bolesti
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
• pacient je schopen hodnotit škálu bolesti (1. den)
• pacient se naučí metody ke zmírnění bolesti (1. Den)
Plán ošetřovatelských intervencí: 11:40
• posuď bolest (lokalizace, charakter, nástup, trvání, častost), pozoruj
neverbální projevy pacienta (mimika)
• všímej si pacienta a jeho potíží
• sleduj fyziologické funkce, které se při bolesti můžou měnit
• informuj o úlevové poloze či prevenci bolesti
Realizace: 11:42
Bylo zřejmé, že pacient pociťuje bolest, proto jsem se aktivně zajímal,
kde se bolest nachází, jakého je charakteru, kdy asi dlouho trvá. Poté jsem mu
navrhl, ať zaujme takovou polohu, která mu je příjemná a u které se sníží pocit
bolesti. Informoval jsem lékaře o možnosti podání analgetik. Po analgézii a
úlevové polohy pacient usnul.
Hodnocení: 12:50
Pacientovi jsem snížil bolest díky analgezii, ovšem bolest zcela
nevymizela, proto se ošetřovatelský cíl z části vyplnil.
42
2. Deficit sebepéče v oblasti vyprazdňování, hygieny, příjmu potravy z důvodu
klidového režimu projevující se nesoběstačností.
Ošetřovatelský cíl:
• Zajištěny individuální potřeby pacienta
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
• Pacient se aktivně podílí na hygieně svého těla, na krmení a vyprazdňování
(3. den)
Plán ošetřovatelských intervencí: 6:30
• Zajisti alespoň 2x denně hygienickou péči
• Zajisti hygienickou péči o dutinu ústní
• Zajisti podávání stravy, krmení, příjem tekutin
• Sleduj vyprazdňování stolice, moče
Realizace: 6:32
Pacient se snažil pomáhat s hygienou až třetí den hospitalizace, dříve to
nebylo možné. Pacient byl krmen ošetřovatelským personálem a snědl pokaždé
celou porci. Péče o dutinu ústní byla prováděna za pomoci jednorázových
čistících kartáčků. Byl zaveden permanentní močový katétr na odvádění moče a
k sledování bilance tekutin. Na stolici nebyl 3 dny.
Hodnocení:7:00
Třetí den hospitalizace se pacient sám umyl, najedl a vyprázdnil.
Ošetřovatelský cíl byl splněn.
3. Dehydratace z důvodu nevyváženého objemu tělesných tekutin projevující
se snížením kožního turgoru.
Ošetřovatelský cíl:
• pacient má normální kožní turgor
• pacientova bilance tekutin je vyrovnaná
Priorita: Střední
43
Výsledná kritéria:
• podle laboratorních odběrů pacient netrpí dehydratací (2. den)
• sliznice a kůže jsou fyziologické (3. Den)
Ošetřovatelské intervence:po celý den
• monitoruj fyziologické funkce
• zhodnoť vyprazdňování moče
• zhodnoť laboratorní výsledky
Realizace:po celý den
Aktivně jsem podával pacientovi tekutiny a sledoval jsem laboratorní
výsledky. Fyziologické hodnoty se monitorovaly co hodinu. Další infuzní
terapie nemusela být nasazena.
Hodnocení: 3.den
Pacient má normální kožní turgor a jeho bilance tekutin je vyrovnaná.
Ošetřovatelský cíl byl splněn.
4. Hypotenze z důvodu dehydratace projevující se malátnosti pacienta
Ošetřovatelský cíl:
• pacient má normotenzi
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
• pacient nemá mdloby (1. den)
Plán ošetřovatelských intervencí: po celý den
• monitoruj TK co hodinu
• aktivně podávej tekutiny
• předcházej pádu pacienta a jeho další poranění
44
Realizace: po celý den
Podával jsem aktivně tekutiny pacientovi. Dbal jsem na to, aby si pacient
neublížil, monitoroval jsem krevní tlak co hodinu.
Hodnocení: po celý den
Po šesti hodinách měl pacient opět normotenzi.
5. Podvýživa z důvodu nepokousáním potravy projevující se úbytkem svalové
hmoty.
Ošetřovatelský cíl:
• pacient přijímá potravu bez potíží
• pacient má zajištěnou dostatečnou hydrataci a výživu organizmu
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
• pacient je schopen přijímat potravu a tekutiny (3. den)
• pacient má zajištěný nejvhodnější způsob krmení (3. den)
• pacient má normální kožní turgor a přiměřenou vlhkost sliznic (3. den)
• pacient neubývá na hmotnosti, hmotnost je odpovídající věku, konstituci
(3. den)
Plán ošetřovatelských intervencí: 17:30
• zhodnoť dutinu ústní – stav sliznic, chrupu, jazyka
• zajisti pro nemocného vhodnou polohu při jídle s hlavou v mírném
předklonu
• pacientovi připomínej, aby pomalu a důkladně žvýkal a soustředil se na
polykání
• po každém krmení vyčisti dutinu ústní
Realizace: 17:30
45
Při každém jídle pacient seděl a byl při vědomí. Pro stav jeho chrupu měl pacient
kašovitou stravu, aby se mu lépe polykalo. Vše probíhalo bez aspirace potravy.
Hodnocení:
Pacient přijímá potravu bez potíží a má zajištěnou dostatečnou hydrataci a výživu
organizmu. Cíl byl splněn.
6. Hypotermie z důvodu základního onemocnění projevující se třesavkou
Ošetřovatelský cíl:
• pacient udržuje tělesnou teplotu v normálním rozmezí
Priorita: vysoká
Výsledná kritéria:
• pacient chápe individuální rizikové faktory (1. den)
• pacient zná vhodné zákroky k udržení normální tělesné teploty (1. den)
• pacient umí sledovat a udržovat přiměřenou tělesnou teplotu (1. den)
Plán ošetřovatelských intervencí:11:45
• udržuj přiměřené zevní prostředí
• monitoruj tělesnou teplotu pacienta
• aktivně pacienta zahřívej
Realizace:11:40
Při příjmu měl pacient na sobě 2 peřiny, termofolii a byl vnitřně zahříván
infuzními roztoky, poté se mu teplota zvýšila na normotermii. Jeho zdravotní stav
nebyl poznamenán. Nedošlo k omrzlinám.
Hodnocení:
Nyní pacient udrží tělesnou teplotu v normálním rozmezí. Ošetřovatelský cíl byl splněn.
46
Potenciální ošetřovatelské diagnózy
1. Riziko vzniku infekce z důvodu i.v. vstupů a PMK.
Ošetřovatelský cíl:
• pacient nebude ohrožen infekční komplikací
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
• pacient má laboratorní výsledky ve fyziologické normě (3. den)
• pacient má invazivní vstupy klidné, nebolestivé, bez začervenání (3. den)
Plán ošetřovatelských intervencí: každý den, 8:30
• pravidelně kontroluj stav pokožky v okolí místo vpichu (min. 1x denně)
• dodržuj aseptický postup dle standardů ošetřovatelské péče
• sleduj známky infekce
• sleduj místo vpichu
• sleduj průchodnost a funkčnost PMK
• informuj pacienta o možných rizicích vzniku infekce
• proveď záznam do dokumentace
Realizace: každý den, 8:30
Každý den ráno jsem převázal místo vpichu a kontroloval místní známky infekce
jako je zarudnutí místa vpichu. Dodržoval jsem aseptický postup dle standardů. Taky
jsem prováděl dezinfekci močového katetru a sledoval jeho funkčnost. Pacient byl
informován o možných rizicích.
Hodnocení:
U pacienta nedošlo ke vzniku infekce. Cíl byl splněn.
47
2. Riziko vzniku dekubitů z důvodu dočasné imobilizace.
Ošetřovatelský cíl:
• U pacienta bude minimalizováno riziko vzniku dekubitů
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
• U pacienta bude porušena integrita kůže (3. den)
Plán ošetřovatelských intervencí: každý den
• Kontroluj stav pokožky v oblasti predilekčních míst
• Pravidelně polohuj pacienta dle protokolu
• Používej antidekubitní matrace
Realizace: každý den
Pacienta jsme polohovali co 2 hodiny a v noci co 3 hodiny. Vždy jsem promazal
a zkontroloval predilekční místa. Kontroloval jsem i funkčnost antidekubitní
matrace.
Hodnocení:
U pacienta nevznikl dekubit. Cíl byl splněn.
3. Riziko zácpy z důvodu dočasné imobilizace
Ošetřovatelský cíl:
• u pacienta nedojde k zácpě
Priorita:střední
Výsledná kritéria:
• pacient se vyprazdňuje pravidelně (3. den)
48
Plán ošetřovatelských intervencí: 7:00
 dle potřeby podávej běžná změkčovadla stolice, mírná stimulancia nebo
prostředky zvětšující objem stolice
 dbej na dostatek soukromí a pravidelnou dobu pro defekaci
 zajisti dostatečnou hygienu po vyprázdnění a ošetření konečníku při podráždění
zvláčňujícími krémy
Realizace: 7:00
Pacientovi jsem podával aktivně tekutiny. Zajistil jsem mu soukromí na pokoji.
Laxantiva nebyla potřebná.
Hodnocení:
Pacient se třetí den vyprázdnil.
3.10 Zhodnocení ošetřovatelské péče
Pacient zprvu zcela nespolupracoval, byl apatický, ale postupem času a po účinné
léčbě byl stále více spolupracující. Těšil se, až vyjde ven a bude propuštěn. Stav se
zlepšoval. Pacient byl edukován a slíbil, že bude dodržovat léčebný a klidový režim.
Třetího dne byl předán na standardní oddělení.
3.11 Doporučení pro praxi
 vyvarovat se pití alkoholu a zneužívání jiných návykových látek
 důsledně dbát na hygienu
 hlídat životosprávu
 pokusit se po psychické stránce vyrovnat s nastalou situací a v případě potřeby
se nestydět vyhledat odbornou pomoc psychologa, psychiatrické léčebny či
sociálních služeb
 vyzdvihnout v některých případech užitečnost psychiatrické léčby
 najít si pravidelný životní režim
49
 zkusit si najít práci
 naučit se, jak nebýt závislý na ostatních.
3.11.1 Doporučení pro rodinu pacienta
 Pokud rodinu má, najít společné východisko ze situace
 Doporučit nemocnému léčbu a aktivně jej podporovat v boji proti alkoholismu
a svému sociálnímu statutu.
3.11.2 Doporučení pro zdravotnický personál
 informovat se o specificích péče o pacienta s
 utřídit odpovídající plán ošetřovatelské péče
 dbát na správnou edukaci pacienta
 poskytnout pro pacienta psychickou, sociální či hmotnou podporu a případně
zprostředkovat kontakt s odborníky v příslušných oborech (psycholog,
psychiatrická léčebna)
 vyzdvihnout v některých případech užitečnost psychiatrické léčby.
3.12 Diskuze
Péče o pacienta v nemocnici s označením causa socialis zahrnuje především
kvalitní spolupráci lékařského a nelékařského personálu, mezioborovou spolupráci mezi
interními obory, traumatologickými a chirurgickými obory i obory následné péče.
Dalším důležitým faktorem profesionální péče je nutná schopnost zdravotnických
pracovníků pracovat s pacienty, které vidí často pro opakované hospitalizace.
Z nezřídka je pacient ráno propuštěn z nemocnice a večer je znovu přijat pro tu samou
nebo jinou diagnózu. Schopnost profesionálně se starat se o pacienty, kteří jsou často
velmi znečištění a špinaví, a můžou na zdravotníka přenést různé infekční choroby je
též ve zdravotnictví a akutní péči důležitým faktorem. Zamyšlení je nutno zvážit i nad
finanční náročností opakovaných hospitalizací.
50
4 Závěr
Cílem práce bylo nastínit a provést individuální plán ošetřovatelské péče, posoudit
aktuální stav a ukázat průběh hospitalizace jednoho pacienta, který byl hospitalizován
opakovaně.
Je nutné si uvědomit přítomnost osob nižšího sociálního postavení a tuto otázku
řešit. Vybudovat nemocnice pro bezdomovce a lidi, kteří potřebují bezplatnou pomoc.
Lepší a důležitější je prevence, než řešení přidružených a závažných nemocí. Toto je
potřeba si uvědomit a učinit patřičná opatření.
Pomoci kazuistiky jsme se snažili co možná nejlépe ilustrovat, jak probíhá
hospitalizace od příjetí do nemocnice, přes všemožné komplikace až po ukončení
hospitalizace. Je záhodno si všimnout, že sedmý den po propuštění z oddělení ARO,
pacient podepsal negativní reverz na JIP a byl propuštěn na ulici. I přes další nutnost
léčby a i přes značnou edukaci odešel.
Závěr pak patří typickému ošetřovatelskému zhodnocení dle M. Gordonové
s přidáním subjektivních pocitů a názorů pacienta. Úplným závěrěm bylo sepsáno
stanovení ošetřovatelských diagnóz pro ještě lepší ilustraci a uvědomění si skrytého
problému sociálního případu.
51
SEZNAM LITERATURY
Knižní zdroje
1. DINGOVÁ, Michaela — ŽIAKOVÁ, Katarína. Špecifiká starostlivosti o
rómsku populáciu. In: Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve. Vyd. 1.
Martin : Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta,
2005. 2005, s. 272-285. ISBN: 80-88866-32-4.
2. DRAGOMIRECKÁ, Eva — HRNČÍŘOVÁ, Dana. Bezdomovectví a duševní
zdraví. In: Česká psychiatrie a svět. 1. vyd. Praha : Galén, c2004. 2004, s. 31-34.
ISBN: 80-7262-273-0.
3. FINKELSTEIN, Marni. With no direction home: homeless youth on the road
and in the streets. Belmont : Thomson-Wadsworth, c2005. ISBN: 0-534-62649-
1.
4. FITZPATRICK, Suzanne — KEMP, Peter — KLINKER, Susanne.
Bezdomovství: přehled výsledků výzkumů z Velké Británie. 1st Czech ed.
Kostelec nad Černými lesy : Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004.
ISBN: 80-86625-15-X.
5. JANDOUREK,Jan. Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada. ISBN 978-80-
247-3679-2.
6. KUBA, František. Nástin diskriminace menšiny v kultuře ČR, sociální
vyloučení. In: I. česko-slovenská konference doktorandů oborů pomáhajících
profesí. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2008.
2008, nestr. ISBN: 978-80-7368-594-2.
7. MAREK, Jakub — STRNAD, Aleš — HOTOVCOVÁ, Lucie. Bezdomovectví: v
kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha : Portál, 2012. ISBN:
978-80-262-0090-1.
8. MAREK, Jakub. Proces reintegrace mladých bezdomovců do společnosti. In:
Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha :
Karolinum, 2013. 2013, s. 205-321. ISBN: 978-80-246-2209-5.
9. PAVELKOVÁ, Jaroslava. Problematika lidí v nouzi. Praha : Univerzita Karlova
v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. ISBN: 978-80-7290-338-2.
52
10. PRŮDKOVÁ, Táňa — NOVOTNÝ, Přemysl. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha :
Triton, 2008. ISBN: 978-80-7387-100-0.
11. ŠOLTÝSOVÁ, Marcela — HRDLIČKA, Michal. Schizofrenie s velmi časným
začátkem u šestiletého chlapce: klinický obraz a léčba. Česká a slovenská
psychiatrie, 2010, roč. 106, č. 6, s. 377-380. ISSN: 1212-0383.
12. VÁGNEROVÁ, Marie — CSÉMY, Ladislav — MAREK, Jakub.
Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha :
Karolinum, 2013. ISBN: 978-80-246-2209-5.
Články
13. BAJER, Pavel. Případ Půlnoční bouře z pohledu organizací sociálních služeb.
Sociální práce, 2006, č. 3, s. 7. ISSN: 1213-6204.
14. BARTÁK, Miroslav — HNILICOVÁ, Helena. Zdravotní stav bezdomovců v
ČR a jeho determinanty. Výsledky kvalitativního výzkumu. Zdravotnictví v
České republice, 2006, Roč. 9, č. 1, s. 38-40. ISSN: 1213-6050.
15. BARTÁK, Miroslav. Zdravotní stav bezdomovců a jeho determinanty.
Zdravotnictví v České republice, 2004, č. říjen, s. 76-81. ISSN: 1213-6050.
16. CSÉMY, Ladislav — SOVINOVÁ, Hana — RÁŽOVÁ, Jarmila —
PROVAZNÍKOVÁ, Dana. Trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v České
republice v období 1994 až 2006 a vybrané souvislosti kouření mezi
adolescenty. Hygiena, 2008, roč. 53, č. 2, s. 48-52. ISSN: 1802-6281.
17. DOBEŠOVÁ, Barbara. Mateřství soukromé i veřejné - případ instituce SOS
dětské vesničky. Sociální práce, 2010, roč. 10, č. 1, s. 118-126. ISSN: 1213-
6204.
18. EXNER, André den. The European court of justice and the Keller case: A bridge
too far?. Zdravotnické právo v praxi, 2005, Roč. 3, č. 3, s. 53-56. ISSN: 1214-
2883.
19. FREMROVÁ, Vladimíra. Kazuistika - Hojení rozsáhlého dekubitu u pacienta s
paraparézou dolních končetin. Multidisciplinární péče, 2006, roč. 1, č. 4, s. 18-
22. ISSN: 1802-0658.
20. GABRIEL, Josef. Bude mít Praha komunitní plán pro 22 městských částí?: Kam
dospěje komunitní plánování v Praze?. Zdravotnické noviny, 2004, roč. 53, č.
39. ISSN: 1805-2355.
53
21. GAVLASOVÁ, Lenka — BADUROVÁ, Květoslava. I takové defekty lze léčit
vlhkou terapií. Florence, 2012, roč. 8, č. 5, s. 17-21. ISSN: 1801-464X.
22. GEBHART, Jaroslav. Předpoklady vzniku nových sociálních zákonů, zejména o
pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří po vzniku ČSR.
Revizní a posudkové lékařství, 2013, roč. 16, č. 2, s. 68-76. ISSN: 1214-3170.
23. HAIČMAN, Oldřich — BAJER, Pavel. Činnost Charity je zárukou důvěryhodné
filantropie a veřejné prospěšnosti: [rozhovor]. Sociální práce, 2008, roč. 8, č. 4,
s. 18-20. ISSN: 1213-6204.
24. HANZLÍČKOVÁ, Dana. Tentamen suicidi - kazuistika. Multidisciplinární péče,
2006, roč. 1, č. 4, s. 3-5. ISSN: 1802-0658.
25. HLOUŠEK, Jan. Dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních. 3. část,. Právní
ukotvení dobrovolných programů a analýza rizik při jejich realizaci.
Zdravotnické fórum, 2012, roč. 2012, č. 5, s. 28-32. ISSN: 1804-9664.
26. HOLCNEROVÁ, Petra. Závislostní chování na internetu - případová studie.
Česká a slovenská psychiatrie, 2011, roč. 107, č. 5, s. 301-306. ISSN: 1212-
0383.
27. HRADECKÝ, Ilja. [Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho
determinanty I]. Sociální práce, 2005, č. 4, s. 165-166. ISSN: 1213-6204.
28. HRADECKÝ, Ilja. Co je v Národní zprávě o bezdomovství za rok 2005?.
Sociální práce, 2006, č. 4, s. 64-76. ISSN: 1213-6204.
29. JÍRA, Václav — VOREL, František — VELEMÍNSKÝ, Miloš. Vraždy
novorozenců v České republice a psychosociální stav jejich matek. Prevence
úrazů, otrav a násilí, 2005, roč. 1, č. 1, s. 30-44. ISSN: 1801-0261.
30. KOPŘIVOVÁ, Jana — KORBEL, Josef. Návrat ztracené důstojnosti: [dům
Josefa Korbela - centrum sociálních služeb Armády spásy]. Sociální práce,
2006, č. 4, s. 19-21. ISSN: 1213-6204.
31. LAKOMÝ, Radek — POPRACH, Alexandr — VYZULA, Rostislav.
Pseudoprogrese při léčbě ipilimumabem u pacienta s diseminovaným maligním
melanomem. Farmakoterapie, 2012, roč. 8, č. 2, s. 153-155. ISSN: 1801-1209.
32. LANGSTEIN, Karol. Deti v sociálnej a krízovej intervencii. Sociální práce,
2012, roč. 12, č. 3, s. 40-42. ISSN: 1213-6204.
33. LINDOVSKÁ, Eliška. Práce se sítěmi služeb u lidí bez domova. Sociální práce,
2012, roč. 12, č. 1, s. 102-111. ISSN: 1213-6204.
54
34. MARTYNKOVÁ, Anna — SIKOROVÁ, Lucie. Život dítěte s cystickou
fibrózou očima dětské sestry a rodičů. Pediatrie pro praxi, 2012, roč. 13, č. 2, s.
131-133. ISSN: 1213-0494.
35. MATÝŠKOVÁ, Miloslava — INGR, Martin. Procesy certifikace ve
zdravotnictví prostřednictvím Bureau Veritas Certification. In: ICEQ. Pardubice
: STAPRO, [200-]-. 2007, s. 72-73.
36. MENZLOVÁ, Milena. Diagnostické možnosti prstové pletyzmografie.
Dermatologie pro praxi, 2008, roč. 2, č. 4, s. 190-194. ISSN: 1802-2960.
37. MITLÖHNER, Miroslav. Hranice přípustného rizika a odpovědnosti ve
zdravotnictví a v pomáhajících profesích. Zdravotnictví a právo, 2009, roč. 13,
č. 11, s. 12-21. ISSN: 1211-6432.
38. PEKÁRKOVÁ, Andrea. Bezdomovec pacientem - pacient člověkem. Vita
nostra revue, 2010, roč. 19, č. 2, s. 52-55. ISSN: 1212-5083.
39. PEYCHL, Ivan. Shaken baby syndrome. Časopis lékařů českých, 2005, Roč.
144, č. 3, s. 185-187. ISSN: 0008-7335.
40. PLACHÝ, Antonín. Individuální plánování s bezdomovci. Sociální práce, 2008,
č. 1, s. 58-60. ISSN: 1213-6204.
41. POMPACH, Martin — CARDA, Martin — VANÁČ, Jan — PEŘINA, Milan.
Zlomenina patní kosti - život ohrožující zranění. Úrazová chirurgie, 2006, Roč.
14, č. 1, s. 7-11. ISSN: 1211-7080.
42. VÁGNEROVÁ, Marie — CSÉMY, Ladislav — MAREK, Jakub. Osobnost
mladých bezdomovců. Psychiatrie, 2012, roč. 16, č. 1, s. 8-13. ISSN: 1211-
7579.
43. VAVŘINKOVÁ, Blanka. Prenatální péče o sociálně problémové ženy:
Prenatální péče. Moderní gynekologie a porodnictví, 2004, Roč. 13, č. 4, s. 936-
937. ISSN: 1211-1058.
44. VEREŠ, Martin. Najčastejšie príčiny bezdomovectva u seniorov. Kontakt, 2008,
roč. 10, č. 2, s. 326-333. ISSN: 1212-4117.
45. ZVONAŘOVÁ, Marcela — BAJER, Pavel. Každý případ je nutno posuzovat
individuálně: [rozhovor]. Sociální práce, 2005, č. 2, s. 2-6. ISSN: 1213-6204.
46. ŽIŽLAVSKÝ, Roman. Problematika osob bez přístřeší. Zdravotnické noviny,
2012, roč. 61, č. 1, s. 22. ISSN: 1805-2355.
55
Elektronické zdroje
47. Causus socialis. [online]. 2012. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://slovnik-
cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/casus-socialis
48. PŘIBYLOVÁ, Kristýna. Řízení péče o chronicky nemocné v ČR na případu
celiakie [[elektronický zdroj]]. Zdravotnictví v České republice, 2012, roč. 15, č.
3-4, s. 2-7. ISSN: 1213-6050.
Zahraniční literatura
49. MORICOVÁ, Štefánia., BARTOŠOVIČ, Ivan., HEGYI,Ladislav.
Znevýhodněné skupiny vo verejnom zdravotníctve, 2013. Bratislava: Veda.
ISBN: 978-80-224-1278-0.
50. FLASKERUD, Jacquelyn., STREHLOW,Aaron A culture of homelessness.
Issues in Mental Health Nursing. USA,Inc., 2008, č.10, s. 1151-1154. ISSN:
0161-2840.
Přílohy
Příloha A - žádost o umožnění sběru informací v souvislosti s bakalářskou prací
Příloha B – rešerše
Rešeršní historie:
1. poruchy sociálního chování 415 záznamů
2. sociální lékařství 726 záznamů
3. sociální péče 2116 záznamů
4. sociální práce 1007 záznamů
5. sociální problémy 738 záznamů
6. sociální přizpůsobení 419 záznamů
7. sociologie 533 záznamů
8. sociologie lékařská 121 záznamů
9. případ 3753 záznamů
10. causa 1531 záznamů
11. 9 OR 10 5282 záznamů
12. 1 OR 2 OR 3 OR 4 OR 5 OR 6 OR 7 OR 8 5574 záznamů
13. 11 AND 12 4 záznamů
14. lidé bez domova 169 záznamů
15. 12 AND 14 44 záznamů
16. 7 AND 14 1 záznamů
17. causa and socialis 0 záznamů
18. sociální and případ 46 záznamů
1.
Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku
2020. Praha : MPSV, c2013. ISBN: 978-80-7421-072-3.
2.
Komentář - Poruchy intelektu. Bulletin Sdružení praktických lékařů ČR, 2013, roč. 23,
č. 6, s. 61-62. ISSN: 1212-6152.
3.
GEBHART, Jaroslav. Předpoklady vzniku nových sociálních zákonů, zejména o
pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří po vzniku ČSR. Revizní a
posudkové lékařství, 2013, roč. 16, č. 2, s. 68-76. ISSN: 1214-3170.
4.
MAREK, Jakub. Proces reintegrace mladých bezdomovců do společnosti. In:
Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha : Karolinum,
2013. 2013, s. 205-321. ISBN: 978-80-246-2209-5.
5.
VÁGNEROVÁ, Marie — CSÉMY, Ladislav — MAREK, Jakub. Bezdomovectví jako
alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 2013. ISBN: 978-80-
246-2209-5.
6.
VÁGNEROVÁ, Marie. Životní příběhy mladých bezdomovců. In: Bezdomovectví jako
alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 2013. 2013, s. 9-188.
ISBN: 978-80-246-2209-5.
7.
PŘIBYLOVÁ, Kristýna. Řízení péče o chronicky nemocné v ČR na případu celiakie
[[elektronický zdroj]]. Zdravotnictví v České republice, 2012, roč. 15, č. 3-4, s. 2-7.
ISSN: 1213-6050.
8.
LANGSTEIN, Karol. Deti v sociálnej a krízovej intervencii. Sociální práce, 2012, roč.
12, č. 3, s. 40-42. ISSN: 1213-6204.
9.
LINDOVSKÁ, Eliška. Práce se sítěmi služeb u lidí bez domova. Sociální práce, 2012,
roč. 12, č. 1, s. 102-111. ISSN: 1213-6204.
10.
PAVELKOVÁ, Jaroslava. People in need: Characterization of phenomenon.
Anthropologia integra, 2012, roč. 3, č. 1, s. 31-37.
11.
HLOUŠEK, Jan. Dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních. 3. část,. Právní ukotvení
dobrovolných programů a analýza rizik při jejich realizaci. Zdravotnické fórum, 2012,
roč. 2012, č. 5, s. 28-32. ISSN: 1804-9664.
12.
LAKOMÝ, Radek — POPRACH, Alexandr — VYZULA, Rostislav. Pseudoprogrese
při léčbě ipilimumabem u pacienta s diseminovaným maligním melanomem.
Farmakoterapie, 2012, roč. 8, č. 2, s. 153-155. ISSN: 1801-1209.
13.
GAVLASOVÁ, Lenka — BADUROVÁ, Květoslava. I takové defekty lze léčit vlhkou
terapií. Florence, 2012, roč. 8, č. 5, s. 17-21. ISSN: 1801-464X.
14.
ŽIŽLAVSKÝ, Roman. Problematika osob bez přístřeší. Zdravotnické noviny, 2012, roč.
61, č. 1, s. 22. ISSN: 1805-2355.
15.
MARTYNKOVÁ, Anna — SIKOROVÁ, Lucie. Život dítěte s cystickou fibrózou
očima dětské sestry a rodičů. Pediatrie pro praxi, 2012, roč. 13, č. 2, s. 131-133. ISSN:
1213-0494.
16.
VÁGNEROVÁ, Marie — CSÉMY, Ladislav — MAREK, Jakub. Osobnost mladých
bezdomovců. Psychiatrie, 2012, roč. 16, č. 1, s. 8-13. ISSN: 1211-7579.
17.
MAREK, Jakub — STRNAD, Aleš — HOTOVCOVÁ, Lucie. Bezdomovectví: v
kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha : Portál, 2012. ISBN: 978-80-
262-0090-1.
18.
HOLCNEROVÁ, Petra. Závislostní chování na internetu - případová studie. Česká a
slovenská psychiatrie, 2011, roč. 107, č. 5, s. 301-306. ISSN: 1212-0383.
19.
PEKÁRKOVÁ, Andrea. Bezdomovec pacientem - pacient člověkem. Vita nostra revue,
2010, roč. 19, č. 2, s. 52-55. ISSN: 1212-5083.
20.
SEKANINOVÁ, Anna — VAJGLOVÁ, Pavlína. Prevence pádů - vyšší kvalita a
bezpečí pro pacienta. In: Řízená kvalita ve zdravotní a sociální sféře. Ostrava : Dům
techniky Ostrava, 2004-. 2010, B23-B29. .
21.
ŠOLTÝSOVÁ, Marcela — HRDLIČKA, Michal. Schizofrenie s velmi časným
začátkem u šestiletého chlapce: klinický obraz a léčba. Česká a slovenská psychiatrie,
2010, roč. 106, č. 6, s. 377-380. ISSN: 1212-0383.
22.
DOBEŠOVÁ, Barbara. Mateřství soukromé i veřejné - případ instituce SOS dětské
vesničky. Sociální práce, 2010, roč. 10, č. 1, s. 118-126. ISSN: 1213-6204.
23.
MITLÖHNER, Miroslav. Hranice přípustného rizika a odpovědnosti ve zdravotnictví a
v pomáhajících profesích. Zdravotnictví a právo, 2009, roč. 13, č. 11, s. 12-21. ISSN:
1211-6432.
24.
KUBA, František. Nástin diskriminace menšiny v kultuře ČR, sociální vyloučení. In: I.
česko-slovenská konference doktorandů oborů pomáhajících profesí. Ostrava :
Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2008. 2008, nestr. ISBN: 978-80-
7368-594-2.
25.
PRŮDKOVÁ, Táňa — NOVOTNÝ, Přemysl. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha : Triton,
2008. ISBN: 978-80-7387-100-0.
26.
HAIČMAN, Oldřich — BAJER, Pavel. Činnost Charity je zárukou důvěryhodné
filantropie a veřejné prospěšnosti: [rozhovor]. Sociální práce, 2008, roč. 8, č. 4, s. 18-
20. ISSN: 1213-6204.
27.
VEREŠ, Martin. Najčastejšie príčiny bezdomovectva u seniorov. Kontakt, 2008, roč.
10, č. 2, s. 326-333. ISSN: 1212-4117.
28.
SVOBODA, Zdeněk — ŠTURMOVÁ, Michaela. Zdeněk Svoboda: "Zdrojem podpory
a motivace jsou především výborní kolegové a přátelé": [rozhovor]. Sociální péče,
2008, č. 5, s. 30-32. ISSN: 1213-2330.
29.
MENZLOVÁ, Milena. Diagnostické možnosti prstové pletyzmografie. Dermatologie
pro praxi, 2008, roč. 2, č. 4, s. 190-194. ISSN: 1802-2960.
30.
PLACHÝ, Antonín. Individuální plánování s bezdomovci. Sociální práce, 2008, č. 1, s.
58-60. ISSN: 1213-6204.
31.
CSÉMY, Ladislav — SOVINOVÁ, Hana — RÁŽOVÁ, Jarmila —
PROVAZNÍKOVÁ, Dana. Trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v České republice v
období 1994 až 2006 a vybrané souvislosti kouření mezi adolescenty. Hygiena, 2008,
roč. 53, č. 2, s. 48-52. ISSN: 1802-6281.
32.
PAVELKOVÁ, Jaroslava. Problematika lidí v nouzi. Praha : Univerzita Karlova v
Praze, Pedagogická fakulta, 2007. ISBN: 978-80-7290-338-2.
33.
MATÝŠKOVÁ, Miloslava — INGR, Martin. Procesy certifikace ve zdravotnictví
prostřednictvím Bureau Veritas Certification. In: ICEQ. Pardubice : STAPRO, [200-]-.
2007, s. 72-73.
34.
INGR, Martin. Komplexní řízení bezpečnosti informací v zdravotnických zařízeních.
In: ICEQ. Pardubice : STAPRO, [200-]-. 2007, s. 68.
35.
PEPRLA, Jaroslav — SVOBODA, Oldřich. Přidaná hodnota rizikově orientované
certifikace. In: Řízená kvalita ve zdravotní a sociální sféře. Ostrava : Dům techniky
Ostrava, 2004-. 2006, C14-C16. .
36.
HRADECKÝ, Ilja. Co je v Národní zprávě o bezdomovství za rok 2005?. Sociální
práce, 2006, č. 4, s. 64-76. ISSN: 1213-6204.
37.
KOPŘIVOVÁ, Jana — KORBEL, Josef. Návrat ztracené důstojnosti: [dům Josefa
Korbela - centrum sociálních služeb Armády spásy]. Sociální práce, 2006, č. 4, s. 19-
21. ISSN: 1213-6204.
38.
BAJER, Pavel. Případ Půlnoční bouře z pohledu organizací sociálních služeb. Sociální
práce, 2006, č. 3, s. 7. ISSN: 1213-6204.
39.
BARTÁK, Miroslav — HNILICOVÁ, Helena. Zdravotní stav bezdomovců v ČR a jeho
determinanty. Výsledky kvalitativního výzkumu. Zdravotnictví v České republice, 2006,
Roč. 9, č. 1, s. 38-40. ISSN: 1213-6050.
40.
POMPACH, Martin — CARDA, Martin — VANÁČ, Jan — PEŘINA, Milan.
Zlomenina patní kosti - život ohrožující zranění. Úrazová chirurgie, 2006, Roč. 14, č. 1,
s. 7-11. ISSN: 1211-7080.
41.
FREMROVÁ, Vladimíra. Kazuistika - Hojení rozsáhlého dekubitu u pacienta s
paraparézou dolních končetin. Multidisciplinární péče, 2006, roč. 1, č. 4, s. 18-22.
ISSN: 1802-0658.
42.
HANZLÍČKOVÁ, Dana. Tentamen suicidi - kazuistika. Multidisciplinární péče, 2006,
roč. 1, č. 4, s. 3-5. ISSN: 1802-0658.
43.
DINGOVÁ, Michaela — ŽIAKOVÁ, Katarína. Špecifiká starostlivosti o rómsku
populáciu. In: Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve. Vyd. 1. Martin :
Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta, 2005. 2005, s. 272-
285. ISBN: 80-88866-32-4.
44.
FINKELSTEIN, Marni. With no direction home: homeless youth on the road and in the
streets. Belmont : Thomson-Wadsworth, c2005. ISBN: 0-534-62649-1.
45.
JÍRA, Václav — VOREL, František — VELEMÍNSKÝ, Miloš. Vraždy novorozenců v
České republice a psychosociální stav jejich matek. Prevence úrazů, otrav a násilí,
2005, roč. 1, č. 1, s. 30-44. ISSN: 1801-0261.
46.
ZVONAŘOVÁ, Marcela — BAJER, Pavel. Každý případ je nutno posuzovat
individuálně: [rozhovor]. Sociální práce, 2005, č. 2, s. 2-6. ISSN: 1213-6204.
47.
HRADECKÝ, Ilja. [Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty I].
Sociální práce, 2005, č. 4, s. 165-166. ISSN: 1213-6204.
48.
EXNER, André den. The European court of justice and the Keller case: A bridge too
far?. Zdravotnické právo v praxi, 2005, Roč. 3, č. 3, s. 53-56. ISSN: 1214-2883.
49.
PEYCHL, Ivan. Shaken baby syndrome. Časopis lékařů českých, 2005, Roč. 144, č. 3,
s. 185-187. ISSN: 0008-7335.
50.
DRAGOMIRECKÁ, Eva — HRNČÍŘOVÁ, Dana. Bezdomovectví a duševní zdraví.
In: Česká psychiatrie a svět. 1. vyd. Praha : Galén, c2004. 2004, s. 31-34. ISBN: 80-
7262-273-0.
51.
MOJŽÍŠ, Petr. Případ ženy, která nechtěla nic měnit. Homeopatie, 2004, č. 44, s. 24-27.
52.
VAVŘINKOVÁ, Blanka. Prenatální péče o sociálně problémové ženy: Prenatální péče.
Moderní gynekologie a porodnictví, 2004, Roč. 13, č. 4, s. 936-937. ISSN: 1211-1058.
53.
BARTÁK, Miroslav. Zdravotní stav bezdomovců a jeho determinanty. Zdravotnictví v
České republice, 2004, č. říjen, s. 76-81. ISSN: 1213-6050.
54.
GABRIEL, Josef. Bude mít Praha komunitní plán pro 22 městských částí?: Kam
dospěje komunitní plánování v Praze?. Zdravotnické noviny, 2004, roč. 53, č. 39. ISSN:
1805-2355.
55.
Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty I.: (bezdomovství v
zrcadle veřejné politiky). Kostelec nad Černými lesy : Institut zdravotní politiky a
ekonomiky, 2004.
56.
FITZPATRICK, Suzanne — KEMP, Peter — KLINKER, Susanne. Bezdomovství:
přehled výsledků výzkumů z Velké Británie. 1st Czech ed. Kostelec nad Černými lesy :
Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. ISBN: 80-86625-15-X.
57.
e-informační bulletin SKOK [elektronický zdroj]: pro organizace působící v sociální a
zdravotně sociální oblasti. Praha : SKOK, 2001- .
Příloha C Anglická rešerše
1. The worlds of homeless white and African American youth in San Francisco,
California: a cultural epidemiological comparison.
Hickler B, Auerswald CL.
Soc Sci Med. 2009 Mar;68(5):824-31. doi: 10.1016/j.socscimed.2008.12.030. Epub
2009 Jan 21.
PMID: 19157665 [PubMed - indexed for MEDLINE]
2. A culture of homelessness?
Flaskerud JH, Strehlow AJ.
Issues Ment Health Nurs. 2008 Oct;29(10):1151-4. doi:
10.1080/01612840802319688. No abstract available.
PMID: 18853352 [PubMed - indexed for MEDLINE]
3. Maryland medicine. Introduction.
Bahr RD.
Md Med. 2008 Autumn;9(4):7-8. No abstract available.
PMID: 19186589 [PubMed - indexed for MEDLINE]
4. Paradigm lost? Reconsidering health psychology.
Flick U.
J Health Psychol. 2006 May;11(3):351-4; author reply 401-8.
PMID: 16774885 [PubMed - indexed for MEDLINE]
5. Poverty causes illness!
Wolff H.
Soz Praventivmed. 2004;49(1):1-2. No abstract available.
PMID: 15040117 [PubMed - indexed for MEDLINE]
6. Medicalizing homelessness: the production of self-blame and self-governing within
homeless shelters.
Lyon-Callo V.
Med Anthropol Q. 2000 Sep;14(3):328-45.
PMID: 11036582 [PubMed - indexed for MEDLINE]
7. Witnessing and the medical gaze: how medical students learn to see at a free clinic
for the homeless.
Davenport BA.
Med Anthropol Q. 2000 Sep;14(3):310-27.
PMID: 11036581 [PubMed - indexed for MEDLINE]