VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
PŘEDPORODNÍ KURZY A JEJICH EFEKTIVITA
BĚHEM TĚHOTENSTVÍ
Bakalářská práce
TEREZA HAVLÍKOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Porodní asistentka
Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D.
Praha 2015
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne:
Podpis: …………………………
Havlíková Tereza
PODĚKOVÁNÍ
Moc ráda bych poděkovala Mgr. Haně Tošnarové, Ph.D., za čas, který mi
věnovala, za trpělivost, vstřícnost, cenné rady a spolupráci při zpracovávání bakalářské
práce. Také bych ráda poděkovala MUDr. Evě Matěchové za umožnění a pomoc při
sběru dat k praktické části bakalářské práce v její ordinaci.
ABSTRAKT
HAVLÍKOVÁ, Tereza. Předporodní kurzy a jejich efektivita během těhotenství. Vysoká
škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D. Praha 2015. 56 s.
Tématem bakalářské práce je efektivita předporodních kurzů odrážející se
během celého těhotenství a zejména v průběhu porodu. Teoretická část práce
charakterizuje předporodní kurzy jako takové, jejich historii a vývoj, celkový průběh
porodu, definice a teorie porodu. Rané šestinedělí a první styky novorozence s matkou,
zejména před odchodem z porodnice domů.
Nosnou částí bakalářské práce je kvantitativní průzkum šestinedělek. Věkové
rozmezí respondentek bylo mezi 18 – 35 lety a více. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno
zejména na průběh porodu, a to zdali jej předporodní kurzy mohou ovlivnit. Sběr dat
k vyhodnocení probíhal pomocí dobrovolných a anonymních dotazníků, které jsme
ponechali v gynekologické ordinaci Nuselské polikliniky. Souběžně jsme také prováděli
dotazníkové šetření pomocí internetových dotazníků.
Výsledky průzkumného šetření prokázaly, že respondentky volící účast na
předporodních kurzech mají zájem o to, být připravené. Naopak rodičky, které
předporodní kurzy neabsolvují, spoléhají na rady zdravotního personálu, internetu,
rodiny a známých a v neposlední řadě volí také zdroje literární.
Klíčová slova
Porod. Porodní asistentka. Předporodní kurzy. Rodička. Vedení porodu.
ABSTRACT
HAVLÍKOVÁ, Tereza. Pre-natal Courses and Their Effectivity during Pregnancy.
MedicalCollege. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D.
Prague 2015. 56 pages.
The theme of the bachelor’s thesis id the effectiveness of antenatal courses,
which is reflected troughout pregnancy and especially during childbirth. The theoretical
part of the thesis deals with the phenomenon of antenatal classes, their history and
development, the whole process of labour, definitions and theories, related to childbirth.
Early postpartum and first contact between newborn child and mother, especially before
release from hospital, are also uncluded.
The significant part of the thesis handles with a quantitative survey puerperal
women. The age range of the respondents was between 18-35 years and more. The
questionnaire was aimed mainly at parturition, and to what extent pre-natal courses had
affected it. Data collection as an evaluative tool was based on voluntary and anonymous
questionnaires that were kept in the gynaecological surgery at Nuselská poliklinika. At
the same time we also conducted a survey based on online questionnaires.
The results of the exploratory survey showed that respondents who decide to
follow pre-natal courses preferred to get ready. Conversely, mothers who do not follow
pre-natal courses rather relied on advice from medical personnel, the Internet, family
and acquaintances as well as from published sources.
Key words
Delivery. Management of labour. Midwife. Pre-natal courses. Women in labour.
OBSAH
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD......................................................................................................................... 16
1 TĚHOTENSTVÍ.............................................................................................. 17
2 PŘEDPORODNÍ PŘÍPRAVY................................................................ 20
1.1 PŘEDPORODNÍ KURZY......................................................................... 23
3 POROD................................................................................................................. 25
3.1 PRŮBĚH PORODU..................................................................................... 25
4 PORODNICKÁ ANALGEZIE.............................................................. 29
4.1 REGIONÁLNÍ ANALGEZIE.................................................................. 30
5 OSOBA BLÍZKÁ U PORODU.............................................................. 33
6 PÉČE O NOVOROZENCE..................................................................... 35
7 PRŮBĚH RANÉHO ŠESTINEDĚLÍ A ÚSPĚŠNÉ KOJENÍ
........................................................................................................................................ 37
7.1 PSYCHICKÝ STAV V ŠESTINEDĚLÍ................................................ 38
7.2 KOJENÍ............................................................................................................ 39
8 POPIS ZPRACOVÁNÍ PRŮZKUMU............................................... 43
9 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM, OTÁZKY A CÍLE........................ 44
10 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ........................ 45
11 DISKUZE.......................................................................................................... 63
12 ZÁVĚR............................................................................................................... 67
SEZNAM LITERATURY............................................................................. 70
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ
Tabulka 1 – Hodnotící skóre podle Apgarové ………………………………….……...36
Tabulka 2 – Rozdělení respondentek dle počtu porodů ………………………......…...45
Tabulka 3 – Informovanost respondentů o náplni předporodních kurzů ………...…….46
Tabulka 4 – Přehled zdrojů informací vykazující předporodní kurzy ………...……….47
Tabulka 5 – Rozdělení rodiček zdali absolvovaly předporodní kurzy či nikoliv ……...48
Tabulka 6 – Rozdělení respondentů dle absolvovaného typu předporodních kurzů …..49
Tabulka 7 – Co předporodní kurzy respondentkám nejvíce přiblížily ………………...50
Tabulka 8 – Oblíbenost vybraných témat předporodních kurzů ………………………51
Tabulka 9 – Přehled zvolených typů porodnické analgezie ……………………….......52
Tabulka 10 – Jednotlivé typy nefarmakologické analgezie zvolené respondentkami ....53
Tabulka 11 – Přehled respondentek dle zájmu o farmakologickou analgezii …………54
Tabulka 12 – Přítomnost osoby blízké u porodu ……………………………………....55
Tabulka 13 – Přínos osoby blízké u porodu …………………………………………...56
Tabulka 14 – Přání osoby blízké u dalšího porodu ……………………………………57
Tabulka 15 – Přehled zdrojů informací ………………………………………………..58
Tabulka 16 - Ovlivnění strachu z porodu ……………………………………………...59
Tabulka 17 – Rozdělení respondentek do věkových kategorií …………………….......60
Tabulka 18 – Demografické rozdělení respondentek ……………………………….....61
Graf 1 – Rozdělení respondentek dle počtu porodů ………………………………..….45
Graf 2 – Informovanost respondentů o náplni předporodních kurzů ………...………..46
Graf 3 – Rozdělení zdrojů informací vykazující předporodní kurzy ………………......47
Graf 4 – Rozdělení rodiček dle absolvování předporodních kurzů …………………....48
Graf 5 – Rozdělení respondentů dle absolvovaného typu předporodních kurzů ………49
Graf 6 – Rozdělení respondentek dle přiblížených okruhů předporodních kurzů ……..50
Graf 7 – Oblíbenost vybraných témat předporodních kurzů …………………………..51
Graf 8 – Rozdělení zvolených typů porodnické analgezie …………………………….52
Graf 9 – Přehled jednotlivých typů nefarmakologické analgezie zvolené respondentkami
……..…………………………………………………………………………………...53
Graf 10 – Rozdělení respondentek dle zájmu o farmakologickou analgezii …………..54
Graf 11 – Přítomnost osoby blízké u porodu …………………………………………..55
Graf 12 – Znázornění přínosu osoby blízké u porodu …………………………………56
Graf 13 – Přání osoby blízké u příštího porodu ………………………………………..57
Graf 14 – Rozdělení zdrojů informací …………………………………………………58
Graf 15 – Ovlivnění strachu z porodu …………………………………………………59
Graf 16 – Rozdělení respondentek do věkových kategorií …………………………….60
Graf 17 – Demografické rozdělení respondentek ……………………………………...61
Obrázek 1 - První doba porodní (doba otevírací)
Obrázek 2 - První doba porodní (doba přechodná)
Obrázek 3 - Druhá doba porodní (doba vypuzovací)
Obrázek 4 - Kojící poloha vleže
Obrázek 5 - Kojící poloha vsedě
Obrázek 6 - Kojící poloha tzv. boční fotbalové držení
Obrázek 7 - Kojící poloha tanečníka
Obrázek 8 - Kojící poloha pro kojení dvojčat
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
EA – Epidurální analgezie
EKG – Elektrokardiogram
hCG – angl. zkr. lidský humánní choriogonadotropin (Humanchorionic gonadotropin)
L2-L3 – Oblast lumbálních (bederních) obratlů, konkrétně mezi 2-3 bederním obratlem
PCA – angl. zkr. pacientem řízená analgezie (patient-controlledanalgesia)
TENS – Transkutánní elektrická nervová stimulace
UNICEF – Hlavní světová organizace pro pomoc dětem (United
Nations International Children’s Emergency Fund)
UZ – Ultrazvukové vyšetření
(VOKURKA a kol., 2009)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Akrocyanóza – modravé zbarvení kůže rukou vznikající v chladu a spojené s výraznou
potivostí. Končetiny bývají chladné, postižení bývá symetrické, je nebolestivé, závislé i
na poloze. Nemá záchvatovitý charakter a nedochází k úplnému zastavení průtoku.
K vyšetření lze použít kapilaroskopii.
Akupunktura – léčebná metoda pocházející z Číny. Je založena na vpichování jehel do
určitých míst v kůži, která odpovídají léčenému onemocnění či orgánu.
Amenorea – vynechání menstruačního krvácení u ženy v období pohlavní zralosti a
plodnosti (mimo těhotenství). Jako primární se označuje stav, kdy se nedostaví první
menstruace do 18 let, jako sekundární vymizení krvácení u již dříve menstruující ženy.
Analgezie – bezbolestnost, vymizení vnímání bolesti. Vzniká při některých nervových
poruchách, je součástí (a nižším stupněm) anestezie.
Apnoe – zástava dechu. Na určitý čas lze dýchání zastavit vůlí. Někdy se krátká a.
objevuje při těžkých chorobách srdce, plic či mozku.
Asfyxie – dušení způsobené nedostatkem vzduchu, např. ucpáním dýchacích cest.
Kromě hypoxie se rovněž hromadí oxid uhličitý.
Asystolie – stav, při němž na srdci vymizí jakákoliv elektrická a mechanická činnost,
resp. kdy vymizí činnost komor. Dochází k okamžité zástavě krevního oběhu (není
hmatný puls) k bezvědomí a bez okamžité resuscitace k smrti.
Audioanalgezie změna aktivity v mozkové kůře drážděním sluchového centra
tzv. „bílým šumem", tj. směsí slyšitelných frekvencí o stejné intenzitě.
Ballottement – způsob vyšetření části organismu vyplněných (fyziologicky či
patologicky) tekutinou. Provádí se stlačováním nebo nárazy rukou, které vyvolají pohyb
(houpání) tělesa v tekutině obsaženého nebo s ní spojeného. Např. ke zjištění části plodu
v plodové vodě nebo k průkazu tekutiny v kolenním kloubu.
Bilirubin – žlučové barvivo oranžovo červené barvy, lineární tetrapyrrol. Vzniká v těle
z látek obsahujících hem, zejm. z hemoglobinu. Je trasportován krví do jater
nekonjugovaný, kde je vychytáván jaterní buňkou a po konjugaci s další látkou je
vyloučen do žluči. Žlučí se dostává do střeva, kde se působením bakterií dále mění.
Jeho zvýšená koncentrace v krvi hyperbilirubinemie může vést k ikteru. Vysoká
koncentrace je nebezpečná u novorozenců.
Deflexe – záklon, v porodnictví označení držení hlavy plodu, při níž se hlava zaklání,
fyziologicky k ní dochází při třetí fázi porodu při porodu záhlavím, kdy při prořezávání
hlava přechází do deflexe z předchozí flexe.
Dopplerův princip – echokardiografie, umožňující zobrazit proudění krve v srdci
(směr, rychlost, typ proudění). Používá se zejm. k vyšetření chlopenních vad.
Dystonie – porucha tonu (napětí), nerovnováha.
Epidurální analgezie – druh svodné anestezie, při níž se anestetikum podává do
páteřního kanálu mezi obratle a vak z tvrdé pleny mozkové, tímto prostorem procházejí
míšní kořeny. Umožňuje znecitlivění rozsáhlejších okrsků těla a provedení i větších
chirurgických zákroků. Může se užít i při porodu. Pacient je během zákroku při vědomí,
nevnímá bolest a je zklidněn psychofarmaky.
Epiziotomie – chirurgické nastřižení hráze (perinea) při porodu. Provádí se v přesně
vymezených místech jako prevence jejího roztržení při průchodu plodu. V současnosti
se provádí běžně. Má profylaktický charakter. Je i prevencí pozdějších poruch
pánevního dna.
Flexe – ohnutí, ohýbání. Pohyb, při kterém se zmenšuje kloubní úhel.
Fundus – dno, základ, rozšířená část dutého orgánu.
Hemoglobin – (zkr. Hb, Hgb) červené krevní barvivo. Je obsaženo v červených
krvinkách (erytrocytech) u člověka se podílí na přenosu kyslíku krví. Váže kyslík v
plicích a v ostatních tkáních jej odevzdává. K dalším funkcím patří přenos oxidu
uhličitého a podílí se na acidobazické rovnováze.
Hydroanalgezie – používání vody k tlumení bolesti, jedna z metod nefarmakologické
analgezie.
Hypnóza – stav podobný spánku uměle navozený druhou osobou (lékařem,
hypnotizérem). K hlavním rysům patří zvýrazněná ovlivnitelnost, v níž je možné
hypnotizovanému vložit do mysli různé pokyny, ovlivnit jeho vnímání, pohyby,
vegetativní funkce, paměť atd. Toho lze využít při léčbě různých poruch, u nichž lze
předpokládat psychické ovlivnění.
Hypothalamo-hypofyzo adrenální osa – představuje anatomicky a funkčně propojený
systém hypofýzy a hypothalamu.
Choasma gravidarum - nepravidelné hormonálně podmíněné žlutohnědavé
pigmentové skvrny v obličeji u žen v těhotenství.
Choriogonadotropin – zkr. hCG, glykoproteinový hormon vznikající v hypofýze, který
produkuje v průběhu těhotenství spolu s dalšími hormony placenta. Tvoří se již několik
dnů po oplodnění budoucím základem placenty a vylučuje se močí. Na jeho prokázání
je založena řada testů na stanovení těhotenství.
Instrumentální revize – zkratka RCUI, je gynekologický zákrok/operace prováděná
v krátké celkové anestezii, při které je dutina dělohy vyprázdněna a vyčištěna pomocí
tupé Bummovy kyrety. Za účelem odstranění zbytků plodového vejce.
Insuficience – nedostatečnost, selhávání. Neschopnost orgánu či orgánového systému
plnit základní funkce.
Kolostrum – mlezivo. Tekutina, jejíž tvorba v mléčné žláze předchází vylučování
mléka. Obsahuje mj. značné množství protilátek, které dodávají ochranu novorozenci.
Komisura – lat. spojení, srůst.
Kredeizace – profylaktické opatření k zabránění vzniku gonokokové konjunktivitidy u
novorozenců.
Kyreta – ostrý chirurgický nástroj, sloužící k snímání části tkáně.
Linea fusca – lat. pigmentová střední linie mezi podbřiškem a pupkem, druh těhotenské
hyperpigmentace.
Maniodepresivní – závažné duševní onemocnění (psychóza), při němž se střídají dvě
extrémní nálady deprese a mánie.
Manuální lýze – provádí se v celkové anestezii, jedná se o manuální (ruční) vybavení
lůžka (placenty) v případě, že se placenta sama neodloučí.
Mola hydatidosa – lat. chorobná změna trofoblastu (gestační trofoblastová nemoc),
z něhož vzniká hroznovitý útvar vyplňující celou děložní dutinu, která je zvětšena. Plod
většinou chybí, i když známky těhotenství mohou být patrné, děloha je zvětšena více,
než by odpovídalo stupni těhotenství. Může vzniknout i u potratu. Někdy je provázená
krvácením z pohlavních orgánů. V moči lze prokázat vysoké hodnoty hCG, který je
tvořen buňkami moly. Diagnostikuje se ultrazvukovým vyšetřením a zejm. histologicky.
Multipara – žena, která víckrát rodila.
Myomterium – svalová vrstva dělohy. Tvoří ji hladká svalovina, jejíž uspořádání
umožňuje zvětšení dělohy během těhotenství. M. vykonává kontrakce při porodu, ale
rovněž při orgasmu.
Opiod – látka s podobným účinkem jako opiové alkaloidy. Zahrnuje jedna opiáty,
jednak látky vznikající v orgasmu, tj. endorfiny a enkefaliny.
Osteoporóza – časné onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty („řídnutí
kostí“) Rozlišujeme 2 typy: postmenopauzální a senilní.
Oxytocin – nonapeptidický hormon tvořený v hypothalamu a vylučovaný do krve
v zadním laloku hypofýzy. Má význam pro vypuzování mléka při kojení a pro stahy
dělohy při porodu a orgasmu. Rovněž lék v porodnictví.
Parita – počet porodů.
Perienum – lat. hráz. Oblast na spodině trupu mezi zevními pohlavními orgány a řitním
otvorem.
Primipara – prvorodička.
Progrese – postup, např. onemocnění jeho zhoršování, postup hlavičky při porodu.
Psychoprofylaxe – profylaxe psychologickými metodami.
Ptyalismus – nadměrné slinění. Vyskytuje se např. u některých otrav či v počátcích
těhotenství.
Retrakce – stažení, zkrácení např. dělohy po porodu.
Rooming-in – angl. způsob poporodní péče o novorozence., který je během pobytu
v porodnici umístěn s matkou v jedné místnosti.
Somatická bolest – bolest, která vychází z oblastí zásobovaných míšními nebo
hlavovými nervy a nikoliv z útrob v těchto dutinách uložených a zásobovaných nervy
vegetativními. Je ostrá, přesně lokalizovaná, ohraničená.
Spazmolytika – léky odstraňující spasmus vnitřních dutých orgánů, např. střev,
ženských pohlavních orgánů.
Statim – okamžitě, ihned, naléhavé, neodkladné. Označuje vyšetření požadovaná
přednostně vzhledem k zdravotnímu stavu pacienta.
Stetoskop – jednoduchý nástroj k poslechu tělních zvuků. Dnes užíván zejm.
v porodnictví k poslechu srdečních ozev plodu.
Subarachnoidální – podpavučnicový, pod pavoučnicí. Nalézá se zde mozkomíšní mok.
Syncyciotrofoblast – vrstva cytoplasmy s mnoha jádry bez buněčných hranic na
povrchu blastocyty a celého plodového vejce. Prvotním úkolem je rozpouštění sliznice
dělohy a vstřebávání produktů štěpení, které slouží k výživě zárodku (druhotným
výsledkem je nidace vejce). Po nahlodání větších cév děložní sliznice a diferenciaci
placenty je hlavním úkolem transport látek a tvorba hormonů.
Transperineální – přes, skrz perineum (hráz).
Transvaginální – přes, skrz pochvu.
Uterokinetika – látky zvyšující stažlivost děložního svalstva, častěji uterotonika.
Uteroplacentární jednotka – týkající se dělohy a plodového lůžka.
Viscerální bolest – bolest, která má zdroj v útrobách. Na rozdíl od somatické bolesti je
spíše tupá, nepřesně lokalizovaná. Na jejím základě nelze spolehlivě určit, který orgán
je postižen.
Vizualizace – náhled (např. na navržený produkt), ukázka, zobrazení, též ovlivňování
vlastního zdravotního stavu navozováním určitých představ.
Žluté tělísko – corpus luteum, útvar ve vaječníku, který vzniká po ovulaci z Graafova
folikulu. Produkuje ženské pohlavní hormony. Přetrvává několik dnů a nedojde-li
k oplození vajíčka, postupně zaniká. Při oplození přetrvává řadu týdnů a do vytvoření
placenty je důležitým místem tvorby hormonů nutných k udržení těhotenství.
(VOKURKA a kol., 2009), (ZAHRADNÍČEK, 2013)
16
ÚVOD
Stále více se setkáváme s ženami, které při porodu vyžadují některých možných
alternativ porodů. Volba toho tématu byla ovlivněna zkušenostmi z odborné praxe. Některé
ženy by rády měly přehled nad celkovým průběhem porodu, a proto se tak připravují cestou
předporodních kurzů a sestavovaných porodních plánů. Naopak najdeme i skupinu žen, které
mají z porodu strach, obavy, a do určité míry možná i odpor.
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části nejdeme
kapitoly věnované historii předporodních kurzů a porodu samotného, co vůbec jsou to
předporodní kurzy, jaké rozlišujeme typy a jak probíhají, jak probíhá příprava na porod,
fyziologii samotného porodu, jeho definice a rozdělení dob porodních. Rámcově
poukazujeme i na psychickou stránku věci. Dále také kapitoly ohledně porodní analgezie,
přítomnosti osoby blízké u porodu, průběh raného šestinedělí, a první péče o novorozence,
zejména ještě před propuštěním do domácí péče.
V praktické části jsme se pomocí anonymních dotazníků ptali žen gynekologické
ordinace a příslušných internetových sítí věnovaných těhotenství a mateřství, jaká je jejich
informovanost ohledně předporodních kurzů. Zdali je absolvovaly či nikoliv. Kde na možnost
a přihlášení do předporodních kurzů narazily, popřípadě kde sbíraly potřebné informace a
vážené rady. Jak se vyjadřují k otázce osoby blízké u porodu, a jak naložily s problémem
porodní analgezie. Zda se na celkovém průběhu porodu odráží i to, po kolikáté žena rodí.
Cílem bakalářské práce je sestavit výběr relativních informací o těhotenství, porodu a
předporodních kurzech, který může sloužit jako informační zdroj pro porodní asistentky a
všeobecné sestry. Přispěje ke zkvalitnění poskytované péče, a prohloubí osobní i pracovní
vztah s rodičkou. V neposlední řadě je také cílem zodpovězení průzkumného problému
popsaného v praktické části.
17
1 TĚHOTENSTVÍ
Těhotenství lidově označováno jako „jiný stav“. Přizpůsobení těla těhotenským změnám
může být různé, a někdy se dokonce může lišit od stavů plného zdraví. Dochází ke změnám
stavu hmotnosti, krevní distribuce, termokoagulačním a metabolickým. Dochází ke změnám
v schopnosti pohybu, chování tělesného i psychického, často jsou pozměněny i vztahy
k partnerovi, či rodině. Těhotenství samotné je ovlivňováno psychikou, genetikou, trofikou,
různou měrou odolnosti vůči infekcím a různě zdatným kardiovaskulárním systémem.
Spolehlivá diagnostika těhotenství závisí na přístupnosti objektivních metod. Podle jejich
charakteru můžeme příznaky těhotenství rozdělit do několika kategorií, a to na příznaky
nejisté, pravděpodobné a jisté.
NEJISTÉ PŘÍZNAKY TĚHOTENSTVÍ:
To jsou ty příznaky, které většinou ženě navodí myšlenku těhotenství, a díky nimž ženy
nejčastěji navštěvují gynekologa. Ženy, které již už těhotné byly, tzv. multipary, tyto příznaky
pocítí rychleji. Oproti ženám, kterých se těhotenství týká poprvé tzv. primipary. Často jsou to
změny chuti a nálad (dráždivost, proměnlivost nálad atd.), ranní nevolnosti, únava,
ptyalismus, častější močení, zvýšená pigmentace a výskyt linea fusca, citlivost a změna
pigmentace bradavek a chloasmata. Jedná se o morfologické a funkční změny projevující se
mimo rodidla ženy.
PRAVDĚPODOBNÉ PŘÍZNAKY TĚHOTENSTVÍ:
Amenorea, jinými slovy vynechání menstruačního krvácení. Vždy při podezření na
graviditu zjišťujeme datum poslední menstruace, pravidelnosti cyklu, pohlavní styk
v posledních několika týdnech a kontracepci. Ovšem gravidita může probíhat i s krvácením
v době menstruace, takové krvácení je však menšího rozsahu.
Hyper termická fáze. Tu definují křivky bazálních teplot, pokud trvají déle než 14
dní, pak se jedná o graviditu.
18
Dalšími příznaky jsou: pocit napětí a plnosti prsů, sekrece kolostra, zvětšení dělohy,
změna její konzistence, změna zbarvení sliznic. Na podkladě návštěvy gynekologa a
příslušných vyšetření se gravidita stanovuje nejčastěji kolem 6. týdne těhotenství. Což
odpovídá zhruba 2 týdnům po nedostavení se termínu menstruačního krvácení (ZWINGER a
kol., 2004), (ROZTOČIL 2008).
Palpační známky těhotenství. „K palpačním známkám těhotenství patří např.:
Dickinsonovo znamení, kdy v oblasti uhnízdění plodu je děložní stěna měkčí. Dále
Piskáčkovo znamení, které poukazuje na vyklenutí dělohy v místě uhnízdění vajíčka. I.
Hegerův znak – kdy měkčí istmus dělohy vytváří dojem, že děložní hrdlo a tělo je lze možné
oddělit. II. Hegerův znak říká, že na přední děložní stěně je možné při bimanuálním vyšetření
vytvořit řasu. Gaussův znak – děložní hrdlo je zvýšeně pohyblivé bez současného pohybu
děložního těla. Pawlikův manévr na zjištění ballottementu plodu, prudším pohybem vnitřní
vyšetřující ruky proti děložnímu hrdlu lze vyvolat posun naléhající hlavičky ke konci 4.
měsíce gravidity. Pohyby plodu jsou také příznakem ze skupiny velmi pravděpodobných
příznaků, mohou ale být zaměňovány s peristaltikou“ (ZWINGER a kol., 2004).
JISTÉ PŘÍZNAKY TĚHOTENSTVÍ:
Průkaz choriogonadotrpinu. Chorigonadotropin (dále už jen hCG) je glykoprotein,
který je syntetizovaný v syncyciotrofoblastu placenty. Redukuje funkci tzv. žlutého tělíska
v časné graviditě, a od 3. - 4. týdne těhotenství je produkován placentou. Lze ho detekovat
v moči a krvi těhotné. Těhotenské testy, které jsou volně dostupné v lékárnách, jsou založeny
na přítomnosti hCG v moči. Nynější metody jsou schopné určit koncentraci hCG 7. - 8. den
po koncepci. Metodou stanovení hCG lze získat dvojí výsledek, a to kvalitativní a
kvantitativní. Kvalitativní výsledek je zbarvení či označení na diagnostických proužcích, které
se do několika minut objeví v kontrolní zóně. Lze tak dospět negativního výsledku – není
těhotná, nebo výsledku naopak pozitivního – je těhotná. Mezi kvantitativní metody patří
metody laboratorní, které stanovují přesné hladiny hCG (ZWINGER a kol., 2004),
(ROZTOČIL, 2008).
Stanovení hladin hCG umožňuje:
 Průkaz těhotenství.
19
 Hodnocení průběhu gravidity – dochází k pravidelnému zdvojnásobování hodnot hCG
každý druhý den, až do 9. - 12. týdne gravidity, pak poklesne.
 Mimoděložní těhotenství – pokud vzestup hodnot nenastává nebo se zpomaluje.
 Mola hydatiosa – velmi vysoké hladiny hCG v krvi, po jejím odstranění pomalu klesá,
je tedy nutné pravidelně kontrolovat minimálně do 6 měsíců po chirurgickém
odstranění.
 Potrat – pokud vzestup hodnot chybí nebo klesají (ZWINGER a kol., 2004),
(ROZTOČIL, 2008).
Průkaz plodového vejce pomocí UZ. Ultrazvukové vyšetření ukáže gestační váček
v děloze, nebo i mimo ni od 4. - 5. týdne těhotenství. Nejnovější přístroje již mohou detekovat
graviditu v 3. - 4. gestačním týdnu. A od 6. týdne gravidity lze prokázat srdeční akce plodu.
Ty lze prokázat ještě pomocí: Dopplerova principu, EKG nebo ozev plodu stetoskopem.
Dále ještě objektivně prokázané pohyby plodu a palpační vyhmatání plodu. Palpační
vyhmatání plodu lze provést cca od 24. týdne gravidity
(ZWINGER a kol., 2004), (ROZTOČIL, 2008).
20
2 PŘEDPORODNÍ PŘÍPRAVY
Jedná se o soubor činností porodníka, porodní asistentky, neonatologa, psychologa a
v neposlední řadě také i fyzioterapeuta. Ti se snaží snížit úzkost, strach a bolest poučením
ženy a nácviku chování za porodu. Porodní bolest však nelze odstranit a ani porodnické
komplikace doprovázející porod. Lze však vytvořit jistý naučený a osvojený plán, jak proti
bolesti pracovat.
Jako první se systematickou přípravou ženy zabýval Angličan Dick Read. Který
vycházel z lékařského zasahování do porodního děje a popsal neustále se opakující a
nekončící kruh strach – napětí – bolest. To jak ovládnout svůj strach nebo ho alespoň zmírnit
doporučoval ženám na základě jejich poučení. Ženám radil jak ovládnout svalový tonus,
tělesnou relaxací. Také doporučoval ženám přítomnost manžela u porodu a téměř okamžitý
kontakt matky s novorozencem.
Téměř souběžně se na Ukrajině rozvijí psychoprofylaxe před porodem. Jejími tvůrci
jsou Ilja Velvovský a Platonov, kteří vycházejí z učení I. P. Pavlova o podmíněných
reflexech. Výsledkem, ke kterému dochází je, že pokud je psychoprofylaxe prováděná
správně, vede k bezbolestnému porodu. Cíle psychoprofylaxe je odstranění negativních
emocí, které porod doprovází a ovlivňují. Jako je například strach a potlačení již zažitých
podmíněných reflexů, osvojení si nových podmíněných reflexů, které jsou směřovány
k porodu a očekávanému dítěti. Těhotným ženám popisují průběh porodu a poučují je, jak by
měly odstranit svůj strach z porodu.
Myšlenky těchto dvou tvůrců dále rozpracoval začátkem 50. let Francouz Pierr
Lamaze. Jeho stěžejní myšlenkou bylo, že mysl může být cvičená k porodní bolesti.
Zdůrazňoval pozici manžela, který je průvodcem ženy v průběhu gravidity i při porodu. Žena
se učí ovládat své svaly pomocí mysli, relaxaci svalstva a speciálnímu dýchání. Lamaze
prosazoval myšlenku přirozeného porodu. A říká, že pokud je porod bolestivý i po provedení
předporodní přípravy, pociťuje žena zklamání ze sebe samé, neúspěch, pocity viny či prohry.
U nás se psychoprofylaxe po vzoru ukrajinských tvůrců široce uplatňovala v padesátých
letech. A však vzhledem k přeceněným účinkům došlo k postupnému opuštění. K rozkvětu
21
psychoprofylaxe dochází znovu v osmdesátých letech při tzv. „humanizaci porodnictví“. Ženy
tak byly poučovány v oblastech těhotenství, porodu, šestinedělí a byly seznámeny
s prostředím porodních sálů. Získávaly tak praktické i teoretické rady o svalové relaxaci,
způsobech dýchání při porodu a nácviku chování během porodu. Do jednotlivých kurzů byly
různou měrou začleňovány prvky jógy a hypnózy. Také je podporována přítomnost manžela
na přípravných kurzech i u porodu.
Klady předporodní přípravy:
 Snižuje porodní bolesti a úzkost.
 Snižuje nutnost aplikace léků, jako jsou uterokinetika, spazmolytika aj.
 Zkracuje porod.
 Zvyšuje sebekontrolu rodičky.
 Zvyšuje psychologický přínos prožitku z porodu.
 Žena prožívá radost ze spolupráce s manželem.
 Vytváří se pozitivní vztah matky k novorozenci.
 Jsou vytvořeny předpoklady pro správný průběh šestinedělí.
Takovou to předporodní přípravu vede zkušená porodní asistentka vyčleněná za tímto
účelem, která má za sebou nejméně tříletou praxi na porodním sále. Základní předporodní
příprava musí být dosažitelná všem ženám, které by o ní měly zájem. Během jednotlivých
hodin kurzů si nastávající matka osvojuje základní informace o graviditě, porodu samotném a
šestinedělí. Kurzy zahrnují také nácvik chování a účelného chování v jednotlivých porodních
dobách. Struktura jednotlivých kurzů se liší v závislosti na místě působení. Je vhodné pokud
si ženy vyberou porodnici, ve které chtějí rodit, a v závislosti na tom absolvují předporodní
kurzy téhož pracoviště. V dnešní době tak narůstá stále více počet privátních kurzů
předporodní přípravy, avšak jejich náplň může být značně odlišná.
V roce 1974 vychází v Paříži kniha Frédericka Leboyera, dříve porodníka a
gynekologa, v současnosti filozofa, nazvaná Pro porod bez násilí. F. Leboyer bojuje proti
násilí v porodnictví, ke kterému se otevřeně vyjadřuje a obviňuje porodníky z vlastních řad ze
špatného zacházení s novorozenci. Ve svém díle popisuje současné lékařské násilí při vedení
porodu jako násilí porodnic páchané na novorozenci. Celé dílo je napsané spíše v rovině
filozofické nežli porodnické.
22
Michel Odent, je nejznámějším žákem F. Leboyera, podle zásad svého učitele
vybudoval porodnici Pithiviers v blízkosti Paříže. V této porodnici nejen ženy rodí, ale je jim
zde poskytována i prenatální péče a příprava na porod. Důraz celého personálu porodnice je
kladen na smyslové vnímání plodu stimulací kinetickými a vibračními faktory. Například
tancem, zpěvem atd. Klade důraz na přání ženy, je na ženě aby si vybrala a sama zvolila
polohu, která je většinou spíše vertikální. Vhodná je poloha v kleče se skloněnou hrudí – tzv.
poloha modlitby. Říká, že porod by měl proběhnout v poloze v podřepu, kdy je ženě oporou
jedna nebo dvě osoby. V takovéto pozici totiž dochází k největšímu vzestupu tlaku v malé
pánvi a k relaxaci perineálního svalstva. Je nutné za porodu omezit počet osob, protože
rodička nemá být vystavěna mnoha pohledům. Ošetřujícím personálem je porodní asistentka,
která má za úkol navázat s ženou pozitivní vztah, a to jak psychický, tak i přímý tělesný
kontakt kůže na kůži. Pokud si rodička přeje přítomnost otce či rodiny, je vítána. Prostředí,
v němž žena rodí, se má podobat civilně zařízenému pokoji. V průběhu porodních kontrakcí
by žena měla odpočívat v bazénku s teplou vodou, kde jsou kontrakce účinnější a méně
bolestivé. Rodička by neměla zadržovat křik. Je nutné, aby porod proběhl v přítmí a tichu, aby
nedošlo k nepříjemnému ovlivnění novorozence světlem a hlukem, na které není připraven.
Dítě musí být bezprostředně okamžitě umístěno na břicho matky, tak aby mohlo dojít ke
vzájemnému kontaktu a dítě bylo v kontaktu s „živým“ teplem kůže matky. Důležitý je
pohled z očí do očí. Ruce musí být volné, aby mohlo dojít ke kontaktu rukou a úst. Klade
důraz na okamžité první přisátí. Pokud k němu z nějakého důvodu nedojde, je nutné ho
opakovat po několika hodinách. Pupečník má být přestřižen až v době, kdy dojde k zástavě
jeho pulzace, tzv. po dotepání. Tím je zajištěna dvojí oxygenace novorozence, a to pomocí
vlastního dýchání a přechodem kyslíku od matky přes doposud neodloučenou placentu. Po
porodu by novorozence měl být stimulován něžnými dotyky nejenom od matky, ale od všech
příbuzných účastnících se porodu.
Cílem porodu bez násilí je zbavit rodícího se novorozence stresu. Význam stresu na
novorozence je prokázán v závislosti na jeho adaptaci. Stresově na donošeného novorozence
působí sucho, změna teploty, hluk a gravitační působení.
Popsaný model „porodu bez násilí“ je v běžné porodnické praxi nepoužitelný.
Poukazuje však na upamatování, že se jedná o porod lidské bytosti. Některé části „porodu bez
násilí“ se však staly skutečnou součástí porodního děje. Rodička se stává aktivním
23
společníkem v průběhu porodu, dalším společníkem jí bývá manžel anebo jiná osoba blízká
(ROZTOČIL, 2008), (KOPŘIVOVÁ, 2007), (KRATOCHVÍL, 2009).
1.1 PŘEDPORODNÍ KURZY
V dnešní době je stále více žen, které přemýšlí o průběhu porodu a snaží se získat určité
informace, o tom jak co nejvíce přispět ke zdárnému a nekomplikovanému porodu. Hledají
tak cestu, jak z porodu udělat posilující a obohacující zážitek pro sebe, novorozence i ostatní
členy rodiny. Předporodní přípravu nelze zaměřit jen na strach z porodu. Těhotné se taktéž
bojí potratu, těhotenství, vrozených vad dítěte, toho že se o dítě po porodu nedokáží postarat,
bojí se role matky, a bojí se také, jak bude dítě přijato do rodiny.
Porodnice dnes umožňují účast na předporodních kurzech, a však jednotlivé kurzy se
mohou lišit obsahově i rozsahově. Cílem předporodní přípravy je snížení úzkosti a strachu
spojené s blížícím se porodem, nabídnutí možností jak s bolestí pracovat a účelně jí
zvládnout. Žena by tak měla být připravena na změny týkající se gravidity a po porodu. Měla
by být seznámena a připravena na možné komplikace při porodu a jejich řešení. Pozornost se
také obrací zejména k partnerovi a zbytku celé rodiny.
JEDNORÁZOVÉ PŘEDPORODNÍ KURZ
Jednorázový předporodní kurz probíhá nejčastěji v 36. týdnu gravidity. Je určen
těhotným ženám i partnerům. Počet účastníků se odráží podle prostor, kde předporodní kurz
probíhá. Omezený počet účastníků je výhodou, díky individuálnějším přístupům. Tento typ
předporodního kurzu trvá 2-3 hodiny a zabývá se především organizačními tématy. Jako
například, za jakých okolností vyrazit do porodnice, co s sebou nezapomenout, a jak porod
probíhá. V neposlední ředě také témata šestinedělí a kojení. Kurz bývá zakončen prohlídkou
porodního sálu.
VÍCEHODINOVÉ PŘEDPORODNÍ KURZY
Jedná se o podrobnější předporodní kurz, s kterým se začínám po 20. týdnu gravidity.
Obsahuje 4–20 lekcí, lišící se zařízením ve kterém probíhají. Ženy jsou rozděleny do
jednotlivých skupin, podle trimestrů aby probíraná témata byla odpovídající stavu.
24
V takových to kurzech jsou probírána dopodrobna témata těhotenství, porod, šestinedělí,
kojení a péče o novorozence, následně kojence. Tato témata mohou být doplněna
instruktážními filmy a praktickým nácvikem. Na závěr každé lekce probíhá otevřená diskuze
k tématu.
NÁPLŇ JEDNOTLIVÝCH LEKCÍ
 Péče o sebe samu v průběhu těhotenství, informovat o správné životosprávě.
 Důležitost zdravě probíhajícího těhotenství, pro zdravě probíhající porod.
 Výběr místa a způsob porodu, co si vzít s sebou do porodnice.
 Co vše je potřeba zařídit pro miminko – výbavička.
 Porodní plán určený k porodu v nemocnici a jeho význam.
 Kdy jet do porodnice, příjem na porodní sál, kontrakce.
 Příprava k porodu a seznámení s průběhem porodnických operací.
 Průběh porodu ve všech dobách porodních – rozdělení porodu do jednotlivých dob,
nácvik dýchání, porodní polohy, jednotlivé fáze tlačení, vhodné způsoby relaxace,
porod novorozence, porod placenty, aktivní účast osoby blízké u porodu, užívání
jednotlivých metod k tlumení bolesti.
 Kontakt matky s dítětem.
 Období po porodu, šestinedělí.
 Péče o novorozence v porodnici a doma, očkování, výběr kosmetiky, nácvik
manipulace s dítětem.
 Podpora kojení, faktory podporující kojení, správná technika kojení, polohy při kojení,
pomůcky, alternativní způsoby kojení, nejčastější problémy s kojením.
 První pomoc při nejčastějších úrazech dětí
(KOPŘIVOVÁ, 2005), (PORODNÍ DŮM U ČÁPA [online], 2015), (MATERNITYCARE
[online], 2015).
25
3 POROD
DEFINICE PORODU A KLASIFIKACE PORODŮ
„Porod, je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta,
pupečník, plodová voda, plodové obaly) porozením z těla matky. Porozeným plodem
rozumíme novorozence, který vykazuje známky života, nebo bez známek života s porodní
hmotností 1000g a více. Za známky života považujeme akci srdeční, dýchací pohyby, aktivní
pohyb dítěte a pulzaci pupečníku. Pokud nejsou splněny tyto podmínky, jedná se o potrat.
Podle dosaženého ukončeného týdne těhotenství lze porod klasifikovat jako:“ (ROZTOČIL,
2008, s. 109).
 Předčasný porod – k porodu dojde před ukončením 37. týdne gravidity.
 Porod v termínu – k porodu dojde v průběhu 38. - 40. týdne gravidity.
 Potermínový porod – k porodu dojde po ukončeném 40. - 42. týdnu gravidity.
 Porod po 42. týdnu gravidity – jedná se o patologické přenášení
(ROZTOČIL, 2008).
3.1 PRŮBĚH PORODU
Porod dělíme na základě na sebe navazujících procesů. A to na období přípravné, které
je doprovázeno známkami blížícího se porodu. Dále na tři doby porodní a dobu poporodní,
která se někdy označuje také jako 4. doba porodní. Na počátku blížícího se porodu lze použít
břišní dýchání, při kterém se rodička dokáže lépe koncentrovat, uvolnit a uklidnit. Tento typ
dýchání je vhodný, dokud děložní stahy nejsou tak časté a silné.
PRVNÍ DOBA PORODNÍ – DOBA OTEVÍRACÍ
První doba porodní začíná nástupem pravidelné děložní činnosti, která vede k progresi
nálezu a končí zánikem branky. Pravidelnými kontrakcemi tak dochází k pasivnímu rozvíjení
dolního děložního segmentu. Děložní hrdlo se pomalu otevírá, zkracuje, až úplně vymizí.
První dobu porodní dělíme do 3 fází:
26
 Latentní fáze – Dochází ke stabilizaci kontrakcí a zvýšení jejich frekvence,
trvání a intenzitě. Časové rozmezí této fáze záleží na paritě rodičky, jejím
psychickém a fyzickém stavu.
 Aktivní fáze – Je charakteristická zrychlením kontrakční aktivity. Kontrakce
jsou relativně krátké a vedou k rychlému rozvoji nálezu. Délka aktivní fáze je
velmi individuální.
 Tranzitorní fáze – V této fázi dochází k mírnému zpomalení rozvoje porodního
nálezu až do samého zajití branky. Frekvence děložní činnosti se zvyšuje a
plod sestupuje svou naléhající částí do nižších rovin porodního kanálu. V tuto
chvíli dochází ke spontánní ruptuře vaku blan.
Zejména v druhé části I. doby porodní, kdy žena pociťuje tlaky na konečník, lze využít
podklíčkové dýchání (nebo také tzv. „psí dýchání“). Které je rychlé, povrchové a krátké,
slouží k odlehčení tlaku na dělohu. Mimo kontrakce lze použít břišní hluboké a klidné
dýchání, které slouží k odpočinku. Lze také využít metody vizualizace ke správné technice
dýchání např. mořské vlny, které přicházejí a odeznívají stejně jako kontrakce. Některé ženy
se cítí lépe ve svislé poloze při procházení, a jiné se cítí lépe v začátku vsedě v křesle, na
balonu, sprše či vaně. Po nástupu intenzivnějších kontrakcí je však pro většinu žen
přijatelnější horizontální poloha na lůžku. Použití pozic u porodu je různé např. pozice vestoje
(umožňuje pohupovat se ze strany na stranu), podřep (s využitím gravitační síly), pozice
vsedě na míči, na boku vleže (KOPŘIVOVÁ, 2005), (YATES, 2009), (CHMEL, 2008).
DRUHÁ DOBA PORODNÍ – VYPUZOVACÍ
Druhá doba porodní začíná zánikem branky a končí porodem plodu. V tuto chvíli
pociťuje rodička potřebu zapojit břišní lis, tedy tlačit. Tím napomáhá k další progresi hlavičky
plodu směrem k pánevnímu východu. Na této fázi je nutné, aby se rodička aktivně účastnila
spojením dýchání a zapojením břišního lisu s děložními kontrakcemi. V průběhu této fáze
prochází plod dolním děložním segmentem, zašlou brankou, pochvou až směrem k poševnímu
východu. Druhá doba porodní by neměla přesáhnout více jak hodinu. Porodní mechanizmus
můžeme rozdělit do několika částí. Nejprve tedy porod hlavičky, ten lze rozdělit na 4 fáze, a
to flexe - progrese, vnitřní rotace, deflexe a zevní rotace. Dále porod ramének, kde vedoucím
27
bodem je tzv. přední raménko. Přední raménko se porodí až po úpon deltového svalu a
následuje porod zadního raménka přes hráz. Porod trupu a hýždí většinou hladce navazuje.
Nejčastější poloha pro samotný porod je na porodním lůžku, které se dá dobře nastavit
do zvolené polohy, a lze ho multifunkčně upravit do několika vhodných poloh. Dále je
možnost využití porodní židle nebo vany. Dokud není zašlá branka, žena netlačí. Mimo
kontrakce si dýchá hlubším, klidným dýcháním. Při příchodu kontrakce se oběma rukama
chytí pod koleny, pak se zhluboka nadechne do břicha, silně sevře rty a zavře oči, přitáhne
bradu na prsa a zatlačí do konečníku. Během jedné kontrakce nelze vydržet s dechem i silou,
a proto je důležité zaklonit hlavu (k rozšíření hrudníku) zhluboka se nadechnout a znovu. Za
jednu kontrakci lze 3-4x takto zatlačit. Během kontrakcí je důležitá relaxace. Pokud je žena
v dobré kondici a porod probíhá tak jak má, je možné tlačit ve stoje a uléhá až v samotném
závěru II. doby porodní. Možné je také tlačit v poloze na boku, kdy ještě napomáháme
k poslednímu šroubovitému pohybu hlavičky. Je možné využít i porodní židle, kdy se žena
nohama zapře o podlahu a je podepírána zezadu v podpaží. Možné je však rodit i v předkolu
s oporou o ruce nebo na všech čtyřech. Představy vizualizace v II. době porodní jsou velmi
užitečné, je dobré si představovat, jak miminko postupně postupuje porodním kanálem na
svět, jak se vaše hráz otvírá, napíná a umožňuje miminku hladký průchod bez komplikací
(KOPŘIVOVÁ, 2005), (ROZTOČIL, 2008), (ČERMÁKOVÁ, 2008).
TŘETÍ DOBA PORODNÍ – VYBAVENÍ LŮŽKA, POROD PLACENTY
V této fázi porodu dochází k porodu placenty, pupečníku a plodových obalů, také dochází
k retrakci myometria. Dělí se na tři fáze:
 Fáze odlučovací – Děloha se po porodu plodu retrahuje, získává kulovitý tvar a fundus
děložní sahá zhruba k pupku. Opět se objevují děložní kontrakce, které jsou však
mnohem slabší než v druhé době porodní. Vlivem zmenšující se dělohy dochází
k postupnému odloučení lůžka.
 Fáze vypuzovací – Po odloučení lůžka kontrakce neustávají, žena tak pociťuje nucení
na tlačení. Žena sama placentu vytlačí a porodní nebo s pomoci porodníka.
 Fáze hemostatická – Po odloučení placenty v jejím místě zůstávají otevřené
uteroplacentární cévy, které krvácejí. Na zástavě krvácení se podílí hemokoagulační
28
aktivita, následná trombóza cév a fyziologické zúžení cév stlačením stěn hladkého
svalstva myometria.
Rodičce je intravenózně aplikována látka ke správnému stahování dělohy a odlučování
placenty. Placenta je po odloučení vypuzena do pochvy, kdy je rodička vyzvána k přitlačení
si, a porodí placentu. Poté porodník zhodnotí placentu a zkontroluje porodní cesty. Pokud
nedojde k odloučení placenty, je třeba provést manuální vybavení v celkové anestezii. Je-li
vybavená placenta nějak poškozená, nebo se nezdá být celá, je důležité provést instrumentální
revizi děložní dutiny pomocí kyrety (ROZTOČIL, 2008), (KOPŘIVOVÁ, 2005).
DOBA POPORODNÍ
Často také nazývána jako čtvrtá doba porodní. Jedná se o tříhodinový interval od porodu
placenty, ve kterém je žena nejvíce ohrožena poporodními komplikacemi v podobě krvácení.
Po porodu se děloha stahuje, zmenšuje se a fundus sahá, zhruba tři prsty pod pupek. V tuto
dobu dochází k přiložení novorozence k prsu, ke správnému započetí laktace a podpoře
zavinování dělohy. Nyní má rodička i s partnerem čas pro sebe a své novorozené dítě. Porodní
asistentka provádí kontrolu fyziologických funkcí, kontroluje míru krvácení a zavinování
dělohy. (KOPŘIVOVÁ, 2005), (MIKULANDOVÁ, 2007).
29
4 PORODNICKÁ ANALGEZIE
V první době porodní se jedná zejména o bolest viscerální, která je způsobena děložními
kontrakcemi a dilatací dolního děložního segmentu. Místo s nejvyšší bolestivostí se nachází
v podbřišku a v kříži. Ve druhé době porodní se připojuje bolest somatická, která je
způsobená traumatizací pochvy a perinea. Porodní bolest, tak negativně ovlivňuje vnímání
porodu, prožitek anebo také vzpomínky na něj. Negativně působí také na plod/novorozence a
prodlužuje dobu porodu. K tlumení porodní bolesti jsou užívány metody, které nemají
negativní vliv na průběh porodu a dítě. Důležitými faktory vnímaní bolesti jsou také: příprava
na porod, otec u porodu, poloha a dýchání. Cílem porodní analgezie je: porodnický komfort
pro matku, fyziologický průběh porodu, optimální podmínky pro plod a zvýšení psychické
vazby matka – plod.
DRUHY PORODNÍ ANALGEZIE
Porodní analgezie musí být vždy zvolena individuálně. Výběr jednotlivé metody závisí
na: psychofyziologickém stavu rodičky a jejím přání, stavu plodu, porodnické situaci,
vybavení porodního sálu a zkušenostech porodníka a anesteziologa.
Porodní analgezii můžeme rozdělit do dvou skupin, na nefarmakologickou analgezii a
farmakologickou.
Mezi nefarmakologické metody porodní analgezie patří:
 Psychoprofylaktická příprava na porod – viz předporodní kurzy.
 Hypnóza.
 Akupunktura – je součástí tradiční čínské medicíny, pracuje s bioenergiemi či
vitální silou, orientuje se na celkový organismus z energetického pohledu.
 Hydroanalgezie – základními metodami jsou: relaxační koupele a obklady,
porod do vody a intradermální injekce (obstřiky) sterilní vodou.
 Audioanalgezie – tzv. poslech „bílého šumu“, ten žena poslouchá v průběhu
porodu, je složen z mnoha frekvencí, které připomínají šum zurčící vody.
30
 TENS (transkutánní elektrostimulace) – přichycené elektrody v oblasti beder,
jedná se o stejnosměrné proudové pulsy, navozuje efekt placeba, nejvíce
užitečná v I. době porodní.
 Tlaková masáž – při bolestech v křížové oblasti páteře, lze využít i metodu
míčkování.
Mezi farmakologické metody porodní analgezie řadíme:
 Systémově podaná analgetika – podávají se v dávkách, které bolest úplně neutiší, ale
pouze utlumí, nevýhodou je možnost útlumu dechu matky i plodu, podávají se
intravenózně, např. morfin, fentanil, sufentanil, nalbufin a další.
 Inhalační přípravky k analgezii – dnes nejvíce užívaný je Entonox, nástup i odeznění
účinků je rychlé, jedná se o tzv. pacientem kontrolovanou analgezii (PCA), výhodou
je bezpečnost, jednoduchost a minimální vliv na matku a dítě.
 Místní anestetika ke svodné analgezii – regionální analgezie
(PAŘÍZEK a kol., 2012), (HÁJEK, 2014).
4.1 REGIONÁLNÍ ANALGEZIE
EPIDURÁLNÍ ANALGEZIE (EA)
Epidurální analgezie patří mezi nejúčinnější metody, kterými lze ovlivnit bolest při
porodu. Podmínky k zavedení epidurální analgezie jsou: erudovaný anesteziolog, porodník,
porodní asistentky, kontinuální sledování matky a plodu (monitoring), možnost statimového
vyšetření koagulace, vybavený porodní sál v nemocnici, nástup pravidelné děložní činnosti.
Při epidurální analgezii se používají anestetika v kombinaci s opioidy. Epidurální analgezie je
přechodné přerušení nervových vzruchů podáním anestetika do prostoru v oblasti lumbálních
obratlů. Dochází k omezení činnosti natriových kanálků, a tudíž nevzniká ani nezaniká akční
potenciál, a dochází k přerušení bolesti. Speciální Tuoyho jehlou se postupně pronikne do
epidurálního prostoru, kam je umístěn epidurální katétr. Indikacemi pro EA jsou: vyčerpaná
rodička, kardiovaskulární choroby, oční choroby, plicní choroby, hepatopatie, preeklampsie,
diabetes mellitus, poloha koncem pánevním, chronická insuficience placenty, vícečetné
těhotenství, indukovaný porod, dystonie, protrahovaný porod atd. Naopak kontraindikacemi
31
jsou: infekce v místě vpichu, porucha hemokoagulačního systému, alergie na místní
anestetika, neurologické onemocnění, odmítání ze strany pacientky aj.
SUBARACHNOIDÁLNÍ ANALGEZIE
Je obdobná metoda jako EA, jen s rozdílem, že punkce zasahuje do
subarachnoidálního prostoru. Detekce prostoru je jasná, protože mozkomíšní mok vytéká.
Punkce se provádí v poloze na levém boku jako u EA, nejčastěji v prostoru L2-L3. Provádí se
tenkou punkční jehlou a k aplikaci se užívá opioid. Nástup účinku je téměř okamžitý.
Nevýhodou je vznik hypotenze a častých postpunkčních bolestí hlavy. Výhodou oproti EA je
téměř 100% účinnost a okamžitý nástup účinku.
PARACERVIKÁLNÍ BLOK
Je jednoduchá metoda, která nevyžaduje přítomnost anesteziologa. Při fyziologicky
postupujícím porodu a brance 4-6 cm lze bolest blokovat injekcí s 5 ml místního anestetika.
Působí vhodně na uvolnění tuhé nebo spastické děložní branky. Anestetikum aplikujeme po
obou stranách děložního hrdla, pokud je branka zašlá již nelze tuto metodu použít. Tuto
metodu provádí porodník.
PUDENDÁLNÍ BLOK
Tato metoda se používá v závěru druhé doby porodní při spontánním porodu. Aplikuje
se místní anestetikum po obou stranách pánevního dna. Nevýhodou je, že tato metoda
nezmírní bolesti vyvolané děložními stahy. Neaplikujeme, pokud se hlavička plodu nachází
v pánevní úžině či východu, a hrozí poranění plodu. Jedná se o technicky nenáročnou a
bezpečnou metodu jak pro matku, tak i plod. Pro aplikaci lze využít dva přístupy, a to
transvaginální a transperineální. Tuto metodu provádí porodník.
MÍSTNÍ INFILTRACE PERIGEA
Tato technika je dostačující pro rodičku po porodu k bezbolestnému ošetření hráze. Je
nevhodná pro velké poranění. Nejčastěji používáme 1% Mezokain, a to 10-20 ml. Výhodou je
technická jednoduchost a minimální finanční náklady. Hlavní nevýhodou je, že nedochází
k uvolnění svalstva pánevního dna. Provádí se v oblasti zadní komisury, vějířovitě po obou
32
stranách předpokládané epiziotomie. Tuto metodu může provádět porodník, ale i porodní
asistentka (PAŘÍZEK a kol., 2012), (HÁJEK, 2014).
33
5 OSOBA BLÍZKÁ U PORODU
Pomoc při porodu se odlišuje v různých kulturách a historických obdobích. Od počátků
věků je však porod rodinnou záležitostí, které se otec účastnil ať už přímo či nepřímo. Je
pouze na vás koho si k porodu jako doprovod zvolíte, důležité je abyste se s danou osobou
cítila dobře a sama sebou. Také je nutné, aby doprovod u porodu chtěl být. Jeho přítomnost na
porodním sále má rodičce dodávat jistotu, sílu a hlavně klid. Pro větší klid samotného
doprovodu (partnera) se doporučuje účast předporodních kurzů a příprav. Bohužel se může i
stát, že je ženě s partnerem skvěle, ale u porodu se v jeho blízkosti nebude cítit dobře.
Co se od partnera očekává? Hlavně „být s partnerkou“ nejenom fyzicky, ale i psychicky.
Od začátku porodu měří společně s rodičkou intervaly kontrakcí. Při prvních, ne tak silných,
napomáhá rodičce doteky a masážemi. Podporuje ji. V přítomnosti partnera u porodu se
rodička obvykle více ovládá a lépe spolupracuje s porodníkem a porodními asistentkami.
Také vnímání bolesti je mírnější. Díky tomu jsou méně podávaná analgetika.
Je důležité být připraven, že role doprovodu u porodu je náročná. Dívat se na bolest
blízké milované osoby není jednoduché, a je třeba s tím počítat. Také je nutné brát v úvahu
vliv na budoucí sexuální život. A to jak ze stran partnera, tak i rodičky. Sexuální život nemusí
být nijak negativně ovlivněn, ale také může. Naopak po společném prožitku porodu může
dojít k prohloubení a zkvalitnění vzájemných vztahů partnerů a jejich pohlavního života.
V průběhu porodu je výhodou, pokud partner navštěvoval předporodní kurzy. Měl by mít
zmapovanou cestu do porodnice, podílet se na přípravě věcí do porodnice, být empatický a
klidný. Do jisté míry by měl být seznámený s porodním plánem rodičky, vědět jaká má
rodička přání a podílet se na pomoci v průběhu porodu. A to konkrétně podáváním věcí, o
které si žena řekne. Pomáhá rodičce při změně poloh, pomáhá s dýcháním, může ženu
doprovázet na toaletu, do sprchy (sprchuje ji), podle potřeby rodičku masíruje, objímá,
podporuje doteky. Ve II. době porodní sedí po boku rodičky, provádí oporu v různých
polohách, povzbuzuje rodičku v tlačení a uvolnění, po narození pomáhá rodičce novorozence
přidržet na bříšku, hladí ho po zádíčkách, vítá, může přestříhnout pupeční šňůru (na pokyn
porodní asistentky). Také by neměl zapomenout poděkovat a ubezpečit rodičku, jak skvěle
porod zvládla. Následně se tatínek děťátku věnuje, dohlíží na jeho první ošetření, fotí a
34
filmuje. Po zabalení je tatínkovi novorozeně svěřeno do náruče (KOPŘIVOVÁ, 2005),
(RICHTER, 2007), (TRČA, 2008).
35
6 PÉČE O NOVOROZENCE
Ihned po porodu je novorozenec porodníkem či porodní asistentkou předán do péče
pediatrů. Ti začnou provádět potřebná vyšetření v péči o miminko na vyhřátém
novorozeneckém lůžku. To bývá součástí porodního sálu.
Pokud to stav novorozence vyžaduje, je potřeba mu odsát zbytky plodové vody z horních
dýchacích cest. Dále se provádí ošetření podvázaného, nebo sponkou zabezpečeného
pupečníku, který se zkontroluje a odezinfikuje. Oči jsou taktéž ošetřeny, aby nedocházelo
k přenosu infekce z porodních cest na spojivky miminka. Provádí se tzv. kredeizace, pomocí
očních kapek (Ophthalmo-Septonexem). Novorozence změříme a zvážíme.
Dětský lékař provádí celkové posouzení stavu novorozence. Poslouchá a hodnotí jeho
dýchání, srdeční tep, prohmatává bříško, kontroluje napětí končetin a pohyblivost kyčlí,
reflexy a barvu kůže. Každému novorozenci je na základě zhodnocení stavu uděleno tzv.
Apgar skóre. Apgar skóre hodnotící poporodní vitalitu dítěte. Dále je novorozenec změřen,
zvážen a je mu změřena tělesná teplota.
Po těchto předešlých krocích je důležité miminko označit štítkem se jménem, příjmením
a datem narození, číslem, které je identické s číslem matky. Takzvaná dvojí identifikace.
Po ošetření novorozence na porodním sále, přiložíme dítě k matčinu prsu k takzvanému
prvnímu přisátí. Pokud to stav novorozence dovoluje lze přiložit dítě matce na břicho tzv.
kůži na kůži neboli „skin to skin“. Časné první přisátí stimuluje vyplavování oxytocinu, který
napomáhá rozvinutí laktace a stahování dělohy. (ROZTOČIL, 2008), (KOPŘIVOVÁ, 2005)
V průběhu prvních dnů se novorozenec adaptuje na nové prostředí a samostatný život.
Největší změny se týkají krevního oběhu, dýchání a termoregulace. Novorozenci mají
vyvinuté reflexy, které jsou pro život nepostradatelné. Jako například sací reflex, polykací,
úchopový a hledací. Ty během několika dnů stále zdokonalují.
Pokožku novorozence neošetřujeme, necháme ji vytvořit přirozený ochranný film.
Teprve pokud by docházelo k výraznému vysušení, používáme neparfémované krémy
36
k promazávání. V kožních záhybech je naopak zvýšené riziko vzniku zapářky. Proto je na
těchto místech důležitá důsledná hygiena a zamezení udržování vlhkosti.
Novorozenecká žloutenka vzniká v důsledku zvýšené hladiny bilirubinu. K takovému
stavu dochází po porodu, po rozpadu hemoglobinu (přenašeče kyslíku v krvi), který je
součástí červených krvinek. V některých případech je nutné léčebně zasáhnout tzv.
fototerapií. Novorozenec je vystavován fialovému světlu, které napomáhá rozpadu bilirubinu
a zbavuje pokožku, sliznice i oční bělma žlutého zabarvení (ROZTOČIL, 2008),
(KOPŘIVOVÁ, 2005), (GREGORA, 2008).
Skóre podle Apgarové – slouží ke zhodnocení vitality a poporodní adaptace novorozence.
Novorozence posuzujeme po 1,5 a 10 minutách života. Hodnotíme 5 kritérií, každé v rozmezí
0-2 body. Maximem je dosažení 10 bodů.
Tab. č. 1: Hodnotící skóre podle Apgarové
Kritérium 0 bodů 1 bod 2 body
Srdeční
frekvence
0
(asystolie)
Menší než 100 Větší než 100
Dechové úsilí 0 (apnoe) NEPRAVIDELNÉ PRAVIDELNÉ
Barva kůže dána
prokrvením
Modrá/
bílá
Akrocyanická růžová
Svalový tonus ochablý Slabá flexe končetin/
snížený
normální
Reakce na
podráždění
žádná chabá Normální křik
Zdroj: ROZTOČIL, 2008, s. 82
Vyhodnocení:
 „8-10 bodů – zralý novorozenec
 7-4 body – lehká porodní asfyxie
 méně než 3 body – těžká porodní asfyxie“
(ROZTOČIL, 2008, s. 82).
37
7 PRŮBĚH RANÉHO ŠESTINEDĚLÍ A ÚSPĚŠNÉ KOJENÍ
Šestinedělí je období, kdy se všechny změny funkční, anatomické i hormonální vracejí
zpět do stavu před otěhotněním. Jedná se tedy o období do obnovení menstruačního cyklu, to
je ovšem individuální v závislosti na trvání laktace a frekvenci kojení. Rozmezí je tedy 6. -
12. týden po porodu. Těsně po porodu zůstává žena (nedělka) dvě hodiny na porodním sále,
kde je pod intenzivním dohledem personálu. Porodní asistentky sledují krvácení, tlak,
tělesnou teplotu a puls. Během této doby zpravidla nedělka dostává najíst a napít. Následně,
pokud tomu stav dovoluje, je odvedena popřípadě převezena na oddělení šestinedělí.
Průměrná délka pobytu na oddělení šestinedělí je 4 až 5 dní, v závislosti na stavu novorozence
a matky.
ODPOČINEK PO PORODU A PRVNÍ VSTÁVÁNÍ
První hodiny na oddělení šestinedělí by žena měla věnovat spánku a odpočinku. Po
třech až šesti hodinách se pokusí vstát a jít do sprchy. Je nutné podotknout, že každá žena
svou rekonvalescenci prožívá individuálně, tudíž i doba prvního vstávání je odlišná. Je nutné,
aby první vstávání probíhalo s doprovodem sestry nebo porodní asistentky. Před úplným
vstáním z lůžka je zapotřebí chvíli posedět. Pokud se nemotá hlava a nehučí v uších, lze se
projít pár kroky kolem lůžka a následně jít do sprchy.
HYGIENA PO PORODU
Ve sprše používáme příjemně teplou vodu, nikoliv horkou, která by mohla vést ke
kolabování. Důležitým momentem první sprchy je spontánní močení. Pro ženu po porodu
bude jednodušší variantou i nadále, zvláště pokud má nějaké porodní poranění. Jednak si žena
nemusí sedat a následně vstávat, a také naředěná moč není tak agresivní, a tudíž neřeže.
Pokud by se ženě nepovedlo spontánně vymočit je cévkována porodní asistentkou. První den
omýváme genitál pouze vodou, další dny lze používat gely pro intimní hygienu. Porodní
poranění je třeba pečlivě vysušit a pro lepší hojení nechat přístupné vzduchu, aby nedošlo
k zapaření a následným potížím. Prosazuje zásadu „v suchu a větrat“. Je tedy dobré mít
k použití osušky dvě, jednu na tělo a druhou na oblast genitálií. Oblast rodidel by měla být
omývána po každé toaletě.
38
POPORODNÍ STAHY A OČISTKY
Každý den po porodu dochází k postupné retrakci dělohy, k takzvanému zavinování. Po
porodu je děloha stažená k pupku a zhruba za deset dní sestoupí tak nízko, že není hmatná.
K zavinování dělohy vedou stahy děložní, které lze pocítit jako tlak v břiše. Intenzivněji je
žena pociťuje při kojení. Jsou nepravidelné a díky nim odchází z dělohy tzv. očistky. Očistky
jsou vzhledem i pachem podobné menstruačnímu krvácení. Při kojení odchází očistky ve
větším množství, což je naprosto fyziologická hormonální funkce. Během šestinedělí mění
očistky svůj charakter, a to od sangvinolentního zbarvení (lochia rubra – jsou červené) přes
serózní (lochia serosa – růžové či nahnědlé) až po bílé (lochia alba, lactea). (KOPŘIVOVÁ,
2005), (PETŘÍČKOVÁ, 2009), (CHMEL, 2004).
7.1 PSYCHICKÝ STAV V ŠESTINEDĚLÍ
Poporodní psychický stav lze u žen po porodu rozdělit do tří skupin, které v sebe mohou
přecházet. Často bývá velmi obtížné ženu do jednotlivých stupňů zařadit.
První a největší skupinou jsou ženy, které nijak nevybočují od normálního psychického
stavu netěhotné ženy. Své mateřské role se zhostili výborně, orientují se v interpersonálních
vztazích a vnímají pocity štěstí a spokojenosti.
Dalším stupněm je tzv. Poporodní blues, jedná se o běžný projev šestinedělí. Projevuje
se přechodnými stavy úzkosti, plačtivosti, podrážděnosti, psychickou labilitou, poruchami
spánku, poruchami sebedůvěry a poruchou komunikace s okolím. Dochází ke změně postoje a
pocitů k novorozenci, a to zejména v negativním slova smyslu. Příznaky se objevují během
prvního týdne po porodu a nejčastěji do 10. dne se vrátí k normálu. V tomto případě není
indikována medikamentózní léčba. Jedinou terapií a prevencí je snad vstřícní přístup okolí.
Poporodní deprese, je dalším stupněm. Tento stav se vyskytuje zhruba u 10 % žen.
Může se projevit v kterékoliv období po porodu i spontánního nebo umělého potratu, ale také
u předčasného porodu nebo mimoděložního těhotenství. Trvání poporodní deprese může být i
rok. Rizikovými faktory jsou: mladé ženy (do 20 let), svobodné, nezajištěné, zdravotně
handicapované, dětství v neúplné rodině, špatný vztah k otci dítěte a nízké sebevědomí. Jedná
se o poruchu hypothalamo-hypofyzoadrenální osy. Chování nedělky se však neliší od stavů
39
netěhotné populace trpící depresí. Velmi často souvisí se ztrátou váhy, nespavostí,
neschopností milovat svoji rodinu a špatnými vztahy k novorozenci. Léčba spočívá
v psychoterapii a psychiatrické medikaci. Velmi často se tento stav opakuje v další graviditě,
50 až 100 %.
Poporodní (laktační) psychóza, je pravděpodobně druhem schizofrenie, který se
modifikoval v průběhu šestinedělí. Jedná se o pacientky s psychózou před otěhotněním nebo
s psychiatricky zatíženou rodinou anamnézou. Příznaky se vyskytují mezi 2. - 3. poporodním
dnem, ale i déle. Převládá úzkost s maniodepresivními atakami a s halucinacemi. Žena
s takovýmto onemocněním je pak léčena na psychiatrickém oddělení. (ROZTOČIL, 2008,
KOPŘIVOVÁ, 2005).
7.2 KOJENÍ
Dle Sb. Zákonů č 104/1991, čl. 24.1, 24.2: „Dítě má právo na mateřské mléko jako
jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě pak mají právo na odpovídající
péči před i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení.“ (ROZTOČIL a kol, 2008, s.
134).
Skutečná tvorba mléka začíná v období kolem porodu. Je stimulována hormonem
prolaktinem, a ten je stimulovaný sáním dítěte. Mléko je v mléčné žláze produkováno
neustále a během kojení dítě nevysaje celý prs. V období těsně po porodu nejsou prsy ještě
nality, ale i tak obsahují kolostrum (mlezivo), které slouží jako předchůdce mléka a první
potrava. Rozlišujeme tzv. přední mléko, které se nachází ve vývodech mléčné žlázy. A zadní
mléko, které je v mléčných žlázách. Přední mléko obsahuje více cukru, naopak zadní mléko
obsahuje více tuku a dodává tak dítěti energii. V prvních dnech při nástupu laktace,
postupného rozvíjení a osvojování si kojení, je dobré přikládat po dvou hodinách k oběma
prsům střídavě na 5-10 minut.
VÝHODY KOJENÍ PRO DÍTĚ I MATKU
Mateřské mléko je nejvhodnější potravou pro dítě. Jeho složení se mění v průběhu
jednoho kojení i během celého období, kdy matka dítě kojí. Své složení přizpůsobuje
potřebám dítěte. Také slouží jako prevence alergií, obezity, snižuje vznik chudokrevnosti a
40
méně často dochází k syndromu náhlého úmrtí novorozence. Kojení působí na psychický a
citový vývoj dítěte. Upevňuje vazbu mezi matkou a dítětem a jejich vzájemný kontakt.
Kojení má zdravotní výhody i pro matku, a to při vyplavování oxytocinu stahuje
dělohu, chrání ženu před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou. Uspokojivé pocity
dodávají matce psychické pohody. Mléko je snadno dostupné, sterilní, má přirozeně vhodnou
teplotu a levné.
Zásadou úspěšného kojení je kojit časně, nejlépe hned nebo do 30 minut po porodu,
kojit často, kdykoliv má dítě zájem nebo si řekne, nedávat dítěti pít nic jiného.
Mateřské mléko obsahuje vše pro správný vývoj a růst novorozence, následně kojence.
Obsahuje: obranné látky, zejména sekreční imunoglobulin A, bílkoviny, tuky, sacharidy,
vitamíny, minerální látky a stopové prvky (KOPŘIVOVÁ, 2005), (GREGORA, 2011),
(MIKULANDOVÁ, 2007).
SPRÁVNÁ TECHNIKA KOJENÍ
Je základem pro úspěšné kojení. Technika vyžaduje správnou polohu matky i
novorozence, a přisátí se správným sáním.
Hlavní zásady správné techniky:
 Zvolit pohodlnou pozici pro matku a dítě.
 Platí zásada: dítě k prsu, ne prs k dítěti.
 Matka přidržuje prs tak, aby se nedotýkala dvorce, prs podepírá zespodu.
 Bradavka vždy v úrovni úst dítěte.
 Drážděním úst bradavkou dítěte se vyvolá hledací reflex.
 Prs musí být nabídnut tak, aby dítě uchopilo bradavku a co největší část dvorce, a to
více pod bradavkou než nad ní.
 Nikdy nepřikládáme k prsu křičící dítě.
 U dobře sajícího dítěte dolní ret a jazyk překrývají oblast pod bradavkou.
 Špička nosu a brada dítěte se musí dotýkat prsu.
41
 Matka nesmí odtahovat prs prsty.
 Ucho, raménko a kyčle dítěte musí být v jedné linii.
 Hlavička dítěte je výš, než nožičky.
 Zbytečně se nedotýkáme hlavičky, ani tváře dítěte, aby nedošlo k matení sacího
reflexu.
 Při doteku hlavičky by prsty neměly přesahovat hranici ušní linie dítěte.
 Mezi matkou a dítětem nesmí být žádná překážka, jako je např. uzel zavinovačky aj.
 Kojení nesmí matku bolet.
(KOPŘIVOVÁ, 2005), (GREGORA, 2008), (GREGORA 2011).
POLOHY PŘI KOJENÍ
 Poloha vleže. Kdy dítě leží podél boku matky, tělo má přitisknuté k tělu matky a
obličejík k matce přivrácený. Tato poloha je vhodná pro ženy po císařském řezu, kdy
je oblast jizvy ještě bolestivá, a dítě na ní tak netlačí svou vahou. Taktéž je vhodná pro
ženy s velkými porodními poraněními, kterým sezení dělá potíže.
 Poloha vsedě. Hlavička dítěte leží mezi ohbím paže matky, druhou rukou přidržuje
matka prs. Lze využít kojící polštář, který ženě pomůže podepřít novorozence. Polohu
vsedě lze různě upravovat, ale důležité je dodržet pravidlo pohodlí matky. Lze kojit
v tureckém sedu nebo s nohama volně spuštěným k zemi. Kojení je možné taktéž
vpolosedě s podloženýma nohama. Tato poloha je vhodná pro matky po císařském
řezu.
 Boční, fotbalové či zadní držení. Dítě leží na matčině předloktí, matka rukou
podepírá ramínka dítěte, nožky dítěte jsou volně podél matčina boku. Předloktí matky
je podepřeno polštářem.
 Poloha tanečníka. Dítě leží v matčině předloktí, které je podepřeno polštářem, ruka
podpírá prs téže strany. Matka tak může při kojení měnit prs, aniž by musela měnit
způsob držení dítěte. Tato poloha je vhodná při kojení dětí menší váhy, ale hlavně pro
děti nedonošené.
 Kojení dvojčat. Kojení dvojčat probíhá současně, zajišťuje lepší sekreci prolaktinu.
Jako pomoc lze také využít kojící polštář.
(KOPŘIVOVÁ, 2005), (GREGORA, 2011).
42
„V roce 1991 Světová zdravotnická organizace a UNICEF zavedli „10 kroků k úspěšnému
kojení“ do praxe. Cílem je podpora kojení a zvýšení počtu dětí výlučně kojených.
Písemně vypracovaná strategie přístupu ke kojení.
1. Písemně vypracovaná strategie přístupu ke kojení.
2. Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této
strategie.
3. Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a způsobech kojení.
4. Umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu.
5. Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace pro případ, kdy jsou odděleny od
svých dětí.
6. Nepodávat novorozencům jinou stravu, kromě mateřského mléka.
7. Umožnit matkám a dětem „rooming-in“.
8. Podporovat kojení podle potřeby dítěte.
9. Nedávat kojeným novorozencům dudlíky.
10. Podporovat vytváření sítě následné péče o kojení prostřednictvím laktačních
konzultantů.“
(ROZTOČIL, 2008, s. 141).
43
8 POPIS ZPRACOVÁNÍ PRŮZKUMU
Praktická část bakalářské práce je zpracována jako kvantitativní průzkum. Zvolenou
metodou k průzkumu byl strukturovaný dotazník. Dotazníkové šetření probíhalo v čase
listopad 2014 – leden 2015. Průzkumný vzorec tvořily ženy navštěvující gynekologickou
poradnu společně s prenatální péčí Nuselské polikliniky. A pomocí internetových dotazníků,
které byly rozšířeny pomocí skupin na sociálních sítích soustřeďující otázky a rady ohledně
těhotenství a mateřství.
TECHNIKA DOTAZNÍKU
Dotazník byl uveden průvodním dopisem doporučeným ženám, které byly ochotné
dotazník vyplnit. V průvodním dopise bylo oznámeno, že dotazník je dobrovolný a anonymní,
a také pro jaký účel bude využit. Bylo zde popsáno, jakých témat se otázky v dotazníku týkají.
Dotazník obsahoval 17 otázek. Většina otázek v dotazníku byly otázky uzavřené a
respondentky tak zaškrtly jednu vyhovující odpověď. Otázky č. 6, 7, 10 a 11 byly otázky
polootevřené - obsahovaly kolonku jiné, kde respondentky mohly dopsat vhodnější variantu
odpovědi pro přesnější vyjádření. Otázky č. 3, 5, 9 a 14 obsahovaly více možných variant
odpovědí. Na pracovišti Nuselské polikliniky bylo rozdáno 20 dotazníků jako pilotní studie,
které odhalilo jisté nedostatky v přesnosti vyjádření otázek či odpovědí. Veškeré nedostatky
byly opraveny a následně bylo na Nuselské poliklinice rozdáno dalších 30 dotazníků, ze
kterých se muselo pro nepřesnosti ve vyplňování 12 vyřadit. A ostatní data byla získána
formou elektronických dotazníků. Poslední dvě otázky se týkají demografického rozdělení
respondentek.
Celkový počet analyzovaných dotazníků činil 57.
Veškeré procesy a náklady související s popisovaným průzkumem pokrývala autorka.
44
9 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM, OTÁZKY A CÍLE
PRŮZKUMNÉ TÉMA: Předporodní kurzy a jejich efektivita během těhotenství.
PRŮZKUMNÝ PROBLÉM: Jsou ženy, které navštěvovaly předporodní kurzy, více
připravené a informované ohledně porodu než ty, které předporodní kurzy nenavštěvovaly?
PRŮZKUMNÉ CÍLE:
1. Zjistit, do jaké míry jsou rodičky informovány o průběhu porodu.
2. Zjistit, v jaké míře rodičky předporodní kurzy vyhledávají.
3. Zjistit, jak se rodičky vyrovnávali s porodními bolestmi, s ohledem zda absolvovaly
předporodní kurzy.
4. Zda využily některou z alternativ nefarmakologické či farmakologické analgezie.
Taktéž s ohledem zda absolvovaly předporodní kurzy.
5. Zjistit, v jaké míře požadují rodičky osobu blízkou u porodu.
45
10 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
V této kapitole jsou popsány výsledky pomocí tabulek, kde je uvedena absolutní
četnost a relativní četnost v %. Pro lepší názornost jsou také výsledky převedeny do
grafického znázornění.
Otázka č. 1: Pokolikáté rodíte?
Tabulka 2 – Rozdělení respondentek podle počtu porodů
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Po prvé 31 54 %
Po druhé 23 40 %
Po třetí 2 4 %
Po třetí a více 1 2 %
Celkem 57 100 %
Graf 1 – Rozdělení respondentek dle počtu porodů
54%
40%
4%
2%
Po prvé Po druhé Po třetí Po třetí a více
První otázka dotazníku se týká počtu předešlých porodů jednotlivých respondentek.
Předpokládáme, že počet zaznamenaných předešlých porodů ovlivňuje návštěvnost
předporodních kurzů i celkový průběh porodu. Odpovědi byly rozděleny do celkem čtyř
možností, a to: a) po prvé 31 (54 %), b) po druhé 23 (40 %), c) po třetí 2 (4 %) a d) po
třetí a více 1 (2 %). Celkový počet respondentek byl 57 (100%). Z odpovědí respondentek
46
vyplívá, že nejčastěji předporodní kurzy navštěvují ženy prvorodičky, a to celkem 13 (23 %)
žen z celkového počtu. Ženy rodící po druhé navštěvují předporodní kurzy v podobné míře, a
to v zastoupení 11 (19 %) respondentek. Ženy rodící po třetí a po třetí a více, jsou
v návštěvnosti předporodních kurzů téměř na stejné úrovni. Ženy rodící po třetí 2 (4 %) a
ženy rodící po třetí a více 1 (2 %).
Otázka č. 2: Víte, jaká je náplň předporodních kurzů?
Tabulka 3 – Informovanost respondentek o náplni předporodních kurzů
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, vím 34 60 %
Ano, částečně vím 20 35 %
Ne, nevím 3 5 %
Celkem 57 100 %
Graf 2 – Rozdělení respondentek dle informovanosti o náplni předporodních kurzů
Druhá otázka dotazníku je zaměřena na informovanost těhotných žen ohledně
předporodních kurzů. Dotazované ženy měly na výběr ze tří možných odpovědí, a to
konkrétně odpovědi: a) ano, vím 34 (60 %), b) ano, částečně vím 20 (35 %) a c) ne, nevím
3 (5 %). Ženy, které předporodní kurzy absolvovaly, odpovídaly následovně: a) ano, vím 24
(42 %), b) ano, částečně vím 3 (5 %). Rodičky volící odpověď c) ne, nevím 3 (5 %)
předporodní kurzy nenavštěvovaly. Tato otázka částečně souvisí s průzkumným cílem:
Zjistit, v jaké míře rodičky předporodní kurzy vyhledávají. Na základě jednotlivých
60%
35%
5%
Ano, vím Ano, částečně vím Ne, nevím
47
odpovědí lze předpokládat, že se těhotné ženy zajímají a vyhledávají informace o
předporodních kurzech, i když je následně nenavštíví. Snaží se na těhotenství, porod a
samotné mateřství co nejlépe připravit.
Otázka č. 3: Odkud o předporodních kurzech víte?
Tabulka 4 – Přehled zdrojů informací vykazující předporodní kurzy
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Z literatury 2 4 %
Z internetu 25 44 %
Od kamarádek 16 28 %
Od rodiny 6 11 %
Z prenatální poradny 13 23 %
Nevím 1 2%
Celkem 57 100 %
Graf 3 – Rozdělení zdrojů informací vykazující předporodní kurzy
Další otázka dotazníku byla zaměřena na zdroje informací o předporodních kurzech,
odkud rodičky čerpají. U této otázky bylo lze možné označit více možných odpovědí.
Uvedené možnosti byly: a) z literatury 2 (4 %), b) z internetu 25 (44 %), c) od kamarádek
16 (28 %), d) od rodiny 6 (11 %), e) z prenatální poradny 13 (23 %) a f) nevím 1 (2 %).
Předpokládáme, že v dnešním moderním světě budou rodičky nejvíce informovány pomocí
internetu, prenatální poradny a kamarádek či rodiny. Tento předpoklad se nám u
4%
44%
28%
11%
23%
2%
Z literatury Z internetu Od kamarádek
Od rodiny Z prenatální poradny Nevím
48
dotazovaných žen potvrdil, a však na rozdíl od historie, nyní těhotné ženy více čerpají rady
v kruhu přátel, než samotné rodiny. Rodičky, které předporodní kurzy absolvovaly, zvolily
následující odpovědi: a) z internetu 10 (18 %), b)od kamarádek 9 (16 %), c) od rodiny 3 (5 %)
a d) z prenatální poradny 5 (9 %). Rodičky volící ostatní možné varianty se předporodních
kurzů neúčastnily. Vzhledem k velmi nízkému procentuálnímu vyjádření u možnosti f) nevím,
lze opět odpovědět na průzkumný cíl: Zjistit, v jaké míře rodičky předporodní kurzy
vyhledávají. Rodičky se zajímají o zdraví své i svého nenarozeného dítěte, podporují průběh
zdravého těhotenství a o předporodní kurzy se zajímají, můžeme říct, valně.
Otázka č. 4: Navštěvovala jste předporodní kurzy?
Tabulka 5 – Rozdělení rodiček zdali absolvovaly předporodní kurzy, či nikoli
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 27 47 %
Ne 30 53 %
Celkem 57 100 %
Graf 4 – Rozdělení rodiček dle absolvování předporodních kurzů
Otázka č. 4 byla zaměřena na absolvování předporodních kurzů. Na výběr byly možné
dvě odpovědi, a to „ano“ nebo „ne“. Rodičky odpověděly následovně: a) ano 27 (47 %) a b)
30 (53 %). Můžeme tedy konstatovat, že návštěvnost předporodních kurzů a jejich odmítání
je téměř na stejné úrovni. Jinak řečeno, polovina rodiček z vybraného výzkumného vzorku
předporodní kurzy navštěvovala, a polovina ne.
47%
53%
Ano Ne
49
Otázka č. 5: Který z typů předporodních kurzů jste absolvovala?
Tabulka 6 – Rozdělení respondentů dle absolvovaného typu předporodního kurzu
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Klasický 5 19 %
Dvouhodinový 9 33 %
Skupinový 11 41 %
Individuální 2 7 %
Celkem 27 100 %
Graf 5 – Rozdělení respondentů dle absolvovaného typu předporodního kurzu
Otázka číslo 5 se dotýkala rodiček, které v dotazníku uvedly, že absolvovaly
předporodní kurzy. Z celkového počtu 57 dotazovaný žen, účast předporodních kurzů
potvrdilo 27. Ta to otázka byla orientována na jednotlivé typy předporodních kurzů, a to: a)
klasický 5 (19 %), b) dvouhodinový 9 (33 %), c) skupinový 11 (41 %) a d) individuální 2
(7%). Pod pojmem klasický předporodní kurz myslíme takový, kde těhotné ženy probírají
jednotlivá témata těhotenství, porodu a šestinedělí a může trvat i celý den. Dvouhodinový
kurz, byl respondentkám popsán jako krátká sezení, vztahující se k té konkrétní porodnici a
mající spíše organizační charakter. Pojem skupinový a individuální nebylo potřeba nijak
zvláště specifikovat. V této otázce bylo možné zaškrtnout více možných odpovědí, např.
jednalo-li se o kurz klasický skupinový nebo klasický individuální.
19%
33%
41%
7%
Klasický Dvouhodinový Skupinový Individuální
50
Otázka č. 6: Co vám předporodní kurzy nejvíce přiblížily?
Tabulka 7 – Co předporodní kurzy respondentkám nejvíce přiblížily
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Průběh porodu 12 44 %
Prostředí 5 19 %
To jak se zachovat,
když..?
3 11 %
Ostatní 7 26 %
Celkem 27 100 %
Graf 6 – Rozdělení respondentek dle přiblížených okruhů předporodních kurzů
V otázce č. 6 se jednalo o vybrané okruhy předporodních kurzů. Tato otázka byla opět
jen pro rodičky, které v otázce týkající se účasti předporodních kurzu odpověděly „ano“.
Z celkových 27 absolventek předporodních kurzů jsme získali tyto údaje: a) průběh porodu
12 (44 %), b) prostředí 5 (19 %), c) to jak se zachovat, když? 3 (11 %) a d) ostatní 7
(26%). Na tuto otázku opět odpovídaly jen ženy, které předporodní kurzy absolvovaly. Tato
otázka částečně souvisí s průzkumným cílem: Zjistit, do jaké míry jsou rodičky
informovány o průběhu porodu. Víme, že rodičky se o průběh porodu zajímají zvláště, a
můžeme tedy konstatovat, že v předporodních kurzech ženy nejvíce ocení rady a témata právě
průběhu porodu. Položka ostatní byla zvolena rodičkami v největším počtu hned po průběhu
porodu. V této odpovědi mohly ženy vepsat další možné okruhy, které jim byly
v předporodních kurzech přiblíženy. Nejvíce rodičky uváděly dýchání při kontrakcích a péči o
novorozence.
44%
19%
11%
26%
Průběh porodu Prostředí To jak se zachovat, když..? Ostatní
51
Otázka č. 7: Jaké téma z předporodních kurzů se vám nejvíce líbilo?
Tabulka 8 – Oblíbenost vybraných témat předporodních kurzů
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Nácvik dýchání 7 26 %
Porodní doby 9 33 %
Úlevové polohy 4 15 %
Teplá sprcha a míč 3 11 %
Porodní polohy 2 7 %
Ostatní 2 7 %
Celkem 27 100 %
Graf 7 – Oblíbenost vybraných témat předporodních kurzů
V otázce číslo 7 taktéž odpovídaly pouze ženy, které se účastnily předporodních
kurzů. Ženy mohly volit i více možných odpovědí. Mezi nabízenými odpověďmi byly tyto: a)
nácvik dýchání 7 (26 %), b) porodní doby 9 (33 %), c) úlevové polohy 4 (15 %), d) teplá
sprcha a míč 3 (11 %), e) porodní polohy 2 (7 %) a f) ostatní 2 (7 %). Nejčastěji volenou
položkou byly doby porodní a nácvik dýchání během porodu. Tudíž můžeme opět říci, že tato
otázka souvisí s průzkumným cílem: Zjistit, do jaké míry jsou rodičky informovány o
průběhu porodu. Položka ostatní byla opět určena pro témata nevyskytující se ve vybraných
možnostech. Tuto položku zvolily pouze dvě rodičky a to k vyjádření svého názoru. Uvádějí
zde prostory porodnice a nejistotu, jako téma, které jim bylo nejbližší.
26%
33%
15%
11%
8%
7%
Nácvik dýchání porodní doby úlevové polohy
teplá sprcha a míč porodní polohy ostatní
52
Otázka č. 8: Jaké prostředky k tišení bolesti v průběhu porodu jste zvolila?
Tabulka 9 – Přehled zvolených typů porodnické analgezie.
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Nefarmakologické tišení
bolesti (např. masáže,
aromaterapie, atd.)
29 51 %
Farmakologické (s
podáním preparátů k tišení
bolesti v podobě prášků,
injekcí či epidurálního
katétru)
20 35%
Kombinovanou (obojí) 8 14 %
Celkem 57 100 %
Graf 8 – Rozdělení zvolených typů porodnické analgezie
Otázka číslo 8 se zabývala porodnickou analgezií. Rodičkám zde byly popsány typy
analgezie. A to analgezie nefarmakologická, která byla popsána jako tišení bolesti bez
poddání látek s analgetickými účinky. Např. masáže, aromaterapie, muzikoterapie atd.
Farmakologická analgezie byla popsána jako tišení bolesti s podáním analgetických látek
v podobě prášků, injekcí či zavedení epidurálního katétru. A jako třetí varianta byla uvedena
analgezie kombinovaná se zařazením obou složek předešlých. Rodičky odpovídaly
následovně: a) nefarmakologické tišení bolesti 29 (51 %), b) farmakologické tišení bolesti
20 (35 %) a c) kombinovanou 8 (14 %). Na tuto otázku odpovídaly všechny ženy účastnící
51%
35%
14%
Nefarmakologické Farmakologické Kombinovaná
53
se průzkumu, bez ohledu na účasti v předporodních kurzech. Z toho vyplývá, že polovina žen,
účastnící se průzkumu, dává přednost nefarmakologickému tišen bolesti. Ženy, které
předporodní kurzy absolvovaly, odpověděly takto: a) nefarmakologické tišení bolesti 11(19
%), b) farmakologické tišení bolesti 11 (19 %) a c) kombinovanou 5 (9 %). Z našeho
průzkumu tedy vyplývá, že předporodní kurzy nemají vliv na to, zda rodičky upřednostňují
analgezii farmakologickou nebo nefarmakologickou. Tato otázka souvisí s průzkumným
cílem: Zjistit, jak se rodičky vyrovnávaly s porodními bolestmi, s ohledem zda
absolvovaly předporodní kurzy.
Otázka č. 9: Jaký druh nefarmakologického tišení bolesti jste zvolila v průběhu porodu?
Tabulka 10 – Jednotlivých typů nefarmakologické analgezie zvolené respondentkami.
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Sprcha 33 58 %
Míč 7 12 %
Úlevové polohy 5 9 %
Masáže 2 4 %
Aromaterapie,
muzikoterapie aj.
0 0 %
Nevyužila 12 21 %
Celkem 57 100 %
Graf 9 – Přehled jednotlivých typů nefarmakologické analgezie zvolené respondentkami
58%
12%
9%
3%
0%
20%
sprcha míč úlevové polohy masáže aromaterapie, muzikoterapie nevyužila
54
V otázce číslo 9 měly respondentky možnost opět více variant odpovědí. Tato otázka
se týkala prostředků, které jsou nejčastěji využívány jako nefarmakologická analgezie.
V nabídce byly tyto uvedené možnosti: a) sprcha 33 (58 %), b) míč 7 (12 %), c) úlevové
polohy 5 (9 %), d) masáže 2 (4 %), e) aromaterapie, muzikoterapie aj. 0 (0 %) a f)
nevyužila 12 (21 %). Z toho vyplývá, že rodičky v případě nefarmakologické analgezie
nejčastěji volí sprchu a míč, pokud ji tedy využijí. Předpokládáme-li, že ženy absolvující
předporodní kurzy jsou lépe seznámeny s možnostmi porodnické analgezie, a jsou tak lépe
připraveny pracovat s bolestí. Z našeho průzkumu vyplývá, že ženy absolvující předporodní
kurzy nejvíce žádají o formu nefarmakologické analgezie v podobě sprchy. V souvislosti
s touto otázkou je nutné brát v úvahu i možnosti jednotlivých porodnic, zda je možné
rodičkám v některých alternativách vyhovět či nikoliv.
Otázka č. 10: Žádala jste o farmakologické tišení bolesti?
Tabulka 11 – Přehled respondentek dle zájmu o farmakologickou analgezii
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, žádala 10 18 %
Ne, nežádala 43 75 %
Ostatní 4 7 %
Celkem 57 100 %
Graf 10 – Rozdělení respondentek dle zájmu o farmakologickou analgezii
18%
75%
7%
Ano, žádala Ne, nežádala Ostatní
55
V otázce číslo 10 se nám jednalo o průzkum frekvence farmakologického tišení bolesti
v průběhu porodu. Respondentky měly na výběr ze tří možných odpovědí, a to nezávisle na
tom zdali absolvovaly předporodní kurzy či nikoliv. Jejich odpovědi byly následující: a) Ano,
žádala 10 (18 %), b) Ne, nežádala 43 (75 %) a c) Ostatní 4 (7 %). S ohledem na to, zdali
rodičky absolvovaly předporodní kurzy, jsou výsledky průzkumu obdobné a) ano žádala 7 (12
%), b) ne, nežádala 17 (30 %) a c) ostatní 3 (5 %). Ženy, které volily možnost „c) ostatní“
uvedly, že jejich porod nakonec skončil císařským řezem, anebo volily pouze injekční podání
látek s tlumícími účinky. Porovnáme-li tuto otázku, s otázkou č. osm našeho dotazníku
dostáváme se k závěru, že ženy, které nežádaly o farmakologické tišení bolesti, ale přesto jej
při porodu podstoupily, jsou v naprosté menšině, a to pouhých 5 (9 %) žen.
Otázka č. 11: Měla jste osobu blízkou u porodu?
Tabulka 12 – Přítomnost osoby blízké u porodu
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, partnera 41 72 %
Ne, neměla 7 12 %
Ostatní 9 16 %
Celkem 57 100 %
Graf 11 – Přítomnost osoby blízké u porodu
Tato otázka byla zaměřena na přítomnosti blízkých osob na porodním sále. Nejčastěji
se setkáváme s přítomností mužů, partnerů. Ale částečným záměrem této otázky bylo zjistit,
zda se rodičky neobrací i na jiné rodinné příslušníky či přátele. Respondentky měly na výběr
72%
12%
16%
Ano, partnera Ne, neměla Ostatní
56
z těchto možností: a) Ano, partnera 41 (72 %), b) Ne, neměla 7 (12 %) a c) ostatní 9
(16%). Zjišťujeme, že rodičky opravdu nejvíce vyhledávají přítomnost svých partnerů u
porodu. Ovšem ani ostatní rodinní příslušníci nejsou výjimkou. Nejčastěji rodičky uvádí
matku a sestru, popřípadě prarodiče. Ženy, které navštěvovaly předporodní kurzy téměř vždy,
až na výjimky, doprovázel partner. Můžeme tedy soudit, že předporodní kurzy na těhotenství,
porod i rodičovství nepřipravují jen těhotné ženy, ale i jejich partnery a blízké okolí. Tato
otázka souvisí s průzkumným cílem: Zjistit, v jaké míře požadují rodičky osobu blízkou u
porodu. V nadměrné většině se nám tento průzkumný cíl potvrdil.
Otázka č. 12: Byla osoba blízká u porodu pro vás přínosem?
Tabulka 13 – Přínos osoby blízké u porodu
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 43 75 %
Ne 3 5 %
Nevím 4 7 %
Nikdo nebyl přítomen 7 12 %
Celkem 57 100 %
Graf 12 – Znázornění přínosu osoby blízké u porodu
Otázka číslo 12 byla orientována na pocity rodiček z přítomnosti blízké osoby u
porodu. Šlo nám zejména o to, zjistit, zdali osoba blízká u porodu byla pozitivní zkušeností či
nikoliv. Rodičky měly na výběr ze čtyř možností: a) ano 43 (75 %), b) ne 3 (5 %), c) nevím
75%
5%
7%
12%
Ano Ne Nevím Nikdo nebyl přítomen
57
4 (7 %) a d) nikdo nebyl přítomen 7 (12 %). Tato otázka také souvisí s průzkumným cílem:
Zjistit, v jaké míře požadují rodičky osobu blízkou u porodu. Na základě jednotlivých
odpovědí můžeme říct, že rodičky přítomnost osoby blízké u porodu vyhledávají za účelem
podpory. A tři čtvrtiny žen potvrzují, že osoba blízká u porodu pro ně byla přínosem. Ženy,
které se účastnily předporodních kurzů, v naprosté většině odpovídaly pozitivně.
Otázka č. 13: Chtěla byste u dalšího porodu opět osobu blízkou?
Tabulka 14 – Přání osoby blízké u dalšího porodu
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 48 84 %
Ne 4 7 %
Nevím 4 7 %
Ano, chtěla ale jinou
(kamarádku, mamku atd.)
1 2 %
Celkem 57 100 %
Graf 13 – Přání osoby blízké u příštího porodu
V otázce číslo třináct jsme se zaměřily na přání rodiček ohledně osob blízkých. Tato
otázka byla určena všem ženám výzkumného vzorku, bez ohledu na to zdali osobu blízkou
měly či neměly u předešlého porodu. Respondentky odpovídaly následovně: a) ano 48 (84
%), b) ne 4 (7 %), c) nevím 4 (7%) a d) ano, chtěla ale jinou (např. kamarádku, matku
84%
7%
7%
2%
ano ne nevím chtěla, ale jinou
58
atd.) 1 (2 %). Ženy se v naprosté většině shodují, že osoba blízká je u porodu důležitou
součástí. Bez ohledu na to, zda se účastnily předporodních kurzů či nikoliv. Těhotné ženy
potřebují podporu, soucit a pocit bezpečí. Domníváme se, že přesně tyto aspekty se od osoby
blízké očekávají během porodu. Dodávají ženě pocit, že celý průběh zkrátka není sama.
Otázka č. 14: Odkud jste nejvíce čerpala informace, které jste využila v průběhu porodu?
Tabulka 15 – zdroje informací
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Z internetu 18 32 %
Z předporodních kurzů 7 12 %
Z literatury 5 9 %
Od rodiny 8 14 %
Od kamarádek 10 18 %
Od zdravotního personálu 12 21 %
celkem 57 100 %
Graf 14 – zdroje informací
Otázka číslo 14 byla zaměřena na zdroje informací, které rodičky upotřebily během
porodu. Cílem této otázky bylo zjistit, ke komu nebo na které zdroje se těhotné ženy obracejí
a následně spoléhají. V této otázce měly respondentky možnost označit více vyhovujících
odpovědí. Z našeho průzkumu vzešly tyto hodnoty: a) z internetu 18 (32 %), b)
z předporodních kurzů 7 (12 %), c) z literatury 5 (9 %), d) od rodiny 8 (14 %), e) od
30%
12%
8%
13%
17%
20%
z internetu z předporodních kurzů
z literatury od rodiny
od kamarádek od zdravotního personálu
59
kamarádek 10 (18 %) a f) od zdravotního personálu 12 (21 %). Z našeho výzkumu víme,
že předporodních kurzů se účastnilo 27 (47 %) z vybraného výzkumného vzorku. A pouze 7
(12 %) z nich uvádí možnost „z předporodních kurzů“. Nejvíce respondentky uvádí variantu
internetu, což ne v každém případě může být spolehlivý zdroj, a také variantu zdravotního
personálu. Spousta žen může mít sebe více shromážděných informací, ale v danou chvíli ne
vše zapomenou a jsou oddané zdravotnímu personálu.
Otázka č. 15: Myslíte si, že mohl být váš strach z porodu ovlivněn některým z uvedených
faktorů?
Tabulka 16 – Ovlivnění strachu z porodu
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, absolvováním
předporodních kurzů
2 4 %
Ano, předešlým porodem 9 16 %
Ano, osobou blízkou u
porodu
3 5 %
Ano, dostatkem
informovanosti ze strany
personálu
10 18 %
Ne, nemyslím si 33 58 %
Celkem 57 100 %
Graf 15 – Ovlivnění strachu z porodu
3%
16%
5%
18%
58%
ano, absolvováním předporodních kurzů
ano, předešlým porodem
ano, osobou blízkou
ano, dostatkem informovanosti ze strany personálu
ne, nemyslím si
60
Tato otázka byla do našeho průzkumu zařazena spíše ze zvědavosti. Je jasné, že každá
rodička pociťuje strach, který může být dosti rozlišný. Může se jednat o strach o sebe samu,
dítě, samotný porod, jestli zvládne porodit a neselže aj. V našem dotazníku nešlo ani tak o to
zjistit, jestli ženy pociťují strach, ale zda může být některým faktorem ovlivněn.
Předpokládáme, že ženy absolvující předporodní kurzy jsou lépe připravené, než ženy čtoucí
příručky a internetové stránky. Také předpokládáme, že ženy už dříve rodící, tedy zkušené, by
mohly svůj strach vnímat jinak. A v neposlední řadě i osoba blízká by mohla mít svůj vliv.
Ženy tak měly na výběr jednotlivé možnosti: a) ano, absolvováním předporodních kurzů 2
(4 %), b) ano, předešlým porodem 9 (16 %), c) ano, osobou blízkou 3 (5 %), d) ano,
dostatkem informovanosti ze strany personálu 10 (18 %) a e) ne, nemyslím si 33 (57 %).
Jak vidíme naše předpoklady a domněnky nebyly potvrzeny. Nejvíce se rodičky domnívají, že
strach z porodu nemůže být nijak ovlivněn. Necelá třetina žen se domnívá, že dostatečná
informovanost od lékařů, porodních asistentek a sester je vnímána pozitivně. A 16 % žen se
domnívá, že předešlý porod je jakousi dostačující zkušeností pro změnu postoje a obav
z porodu.
Otázka č. 16: Do které věkové kategorie se řadíte?
Tabulka 17 – Rozdělení respondentek do věkových kategorií
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
18 – 25 14 25 %
26 – 35 35 61 %
35 a více 8 14 %
Celkem 57 100 %
Graf 16 – Rozdělení respondentek do věkových kategorií
25%
61%
14%
18-25 26-35 35 a více
61
Předposlední otázka našeho dotazníku se týká věkového rozmezí rodiček. Nejenom, že
se nám opět potvrzuje pravidlo porodnosti ve vyšší věkové kategorii, ale také chceme
vysledovat, zdali věk těhotných žen ovlivňuje jejich účast na předporodních kurzech.
Respondentky jsme podle věku kategorizovali do tří věkových skupin, a to: a) 18 - 25 let 14
(25 %), b) 26 – 35 let 35 (61 %) a c) 35 a více let 8 (14 %). Z výsledků se dozvídáme, že se
na našem průzkumu nejvíce podílely ženy ve věku 26 – 35 let. Stejná věková kategorie také
platí pro ženy, které nejvíce vyhledávají předporodní kurzy.
Otázka č. 17: Kde jste strávila převážnou část svého života?
Tabulka 18 – Demografické rozdělení respondentek
Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
Ve velkoměstě 15 26 %
Ve městě 20 35 %
Na maloměstě 2 4 %
V obci 19 33 %
Na venkově (myšleno „na
samotě“)
1 2 %
celkem 57 100 %
Graf 17 – Demografické rozdělení respondentek
A poslední otázkou našeho dotazníku je demografické rozdělení respondentek.
Domníváme se totiž, že ženy z větších měst, které mají předporodní kurzy téměř „na dosah
26%
35%
4%
33%
2%
ve velkoměstě ve městě na maloměstě v obci na venkově
62
ruky“, oproti ženám z menších měst, vyhledávají předporodní kurzy více. Také
předpokládáme, že mentalita velkoměst, kde každý spoléhá sám na sebe, je jiná, než např. na
malém městě či v obci. Respondentky měly na výběr z těchto možností: a) ve velkoměstě 15
(26 %), b) ve městě 20 (35 %), c) na maloměstě 2 (4 %), d) v obci 19 (33 %) a e) na
venkově (respondentkám popsáno jako odlehlé obydlí) 1 (2 %). Náš předpoklad je tímto
potvrzen. Ženy, které navštívily předporodní kurzy, nejčastěji pochází z velkoměst.
63
11 DISKUZE
Cílem samostatného dotazníkového šetření by získat informace o významu
předporodních kurzů a předporodních příprav v průběhu porodu. Pro porovnání vlastního
výzkumného šetření jsme zvolili bakalářkou práci absolventky LF Masarykovy Univerzity
katedry porodní asistence Petry Dokoupilové s názvem „Význam předporodní přípravy a její
vliv na porod“ z roku 2008.
V porovnání našeho průzkumného šetření s průzkumem P. Dokoupilové, náš vlastní
dotazník obsahoval 17 krátkých otázek, oproti dotazníku P. Dokoupilové, ten obsahoval
celkem 37 otázek. Také výzkumný vzorek respondentek se lišil. V našem průzkumu
odpovídalo 57 žen, oproti dotazníku P. Dokoupilové, který byl zodpovězen 100 ženami. Co se
týká jednotlivých otázek, některé jsou podobné nebo poukazující stejným směrem, jako
otázky P. Dokoupilové.
V práci P. Dokoupilové je věková struktura respondentek rozdělena do následujících
věkových skupin: 19 let a méně s 3 respondentkami (3 %), 20 – 25 s 15 respondentkami (15
%), 26 – 30 s 51 respondentkami (51 %), 31 – 35 s 26 respondentkami (26 %), 36 – 40 s 5
respondentkami (5 %) a 41 let a více s 0 respondentkami (0 %). V našem průzkumném šetření
jsme respondentky rozdělily do tří věkových kategorií. Rodičky s největší frekvencí se
nachází ve věkové kategorii 26 – 35 let s počtem 35 respondentek (tedy 61 %). Do značné
míry se oba tyto průzkumy shodují. Otázka věkové kategorie je v průzkumu P. Dokoupilové
zařazena jako první. V našem dotazníku se nachází jako 16. v pořadí. Na doporučení byly
otázky věku a bydliště odsunuty do závěru dotazníku, některé respondentky by totiž otázky
věku mohly ovlivnit v postoji k vyplnění dotazníku.
Další otázkou P. Dokoupilové byla otázka rodinného stavu. V našem dotazníku tato
otázka nebyla zařazena. Ale dle průzkumu P. Dokoupilové se nejpočetnější skupinou staly
ženy vdané, z důvodu rodinné pohody, dobrého rodinného zázemí a podpory jak finanční, tak
psychické. Taktéž otázka vzdělání nebyla v našem průzkumném šetření uvedena. Nicméně na
základě průzkumu P. Dokoupilové jsou nejpočetnější skupinou ženy středoškolsky vzdělané
s maturitní zkouškou a následně ženy s vysokoškolským vzděláním.
64
Dotaz ohledně bydliště jednotlivých respondentek byl zařazen v obou průzkumech.
V průzkumném šetření P. Dokoupilové je nejvíce žen s města (36 %), následně z vesnice (30
%) a velkoměsta (23 %). V našem průzkumném šetření jsou největší skupinou ženy žijící ve
městě (35 %), následně ženy žijící v obci (33 %) a ženy z velkoměst (26 %).
Parita dotazovaných žen byla v našem dotazníku zařazena na místo 1. Dotazník P.
Dokoupilové vyplnilo nejvíce primipar (54 %). Taktéž a i se stejnými procentuálními
výsledky tomu bylo v našem průzkumu.
V práci P. Dokoupilové předporodní kurzy absolvovalo 56 % a 44 % ne. V našem
šetření 47 % ano a 53 % ne.
V našem průzkumném šetření jsme také uvedly jednotlivé formy předporodních kurzů,
které jsou dostupné. Uvádíme také otázku, zdali vůbec rodičky mají informaci o
předporodních kurzech a odkud. Z našeho šetření vyplývá, že rodičky zprávu o předporodních
kurzech mají nejčastěji z internetu (44 %), následně od kamarádek (28 %) a z prenatální
poradny (23 %).
Také pátráme po tématech, které ženy nejvíce zaujaly a o kterých byly vůbec
informovány. Dle výsledku P. Dokoupilové byly ženy v 79 % informovány o rozdělení
porodních dob a možnostech tišení porodní bolesti. V 68 % jim byly objasněny alternativní
metody a jejich využití. Následně v 66 % vhodné polohy pro I. a II. dobu porodní, vysvětlení
správné techniky dýchání (63 %) a tlačení (57 %). V našem šetření se dozvídáme, že ženám
byl nejvíce objasněn celkový průběh porodu, včetně jednotlivých dob porodních, ve 44 %,
Prostředí porodních sálů v 19 %. Pod odpovědí ostatní 26 % se skrývalo nejčastěji dýchání při
kontrakcích a péče o novorozence.
Otázka oblíbenosti jednotlivých témat předporodních kurzů navazuje na otázku
předchozí a taktéž vykazuje podobné výsledky jako šetření P. Dokoupilové.
Nedílnou součástí porodu je zejména řešení porodní bolesti, která k porodu
neodmyslitelně patří. V našem šetření jsme prokázali, že ženy v 51 % dávají přednost
nefarmakologickým metodám. Rodičky, které prošly předporodními kurzy, volily při porodu
rovně nefarmakologickou i farmakologickou analgezii v 19 %. Oproti šetření P. Dokoupilové,
65
které vykazuje větší využití farmakologických metod u žen absolvující předporodní kurzy.
Následující dvě otázky toto téma rozvijí dopodrobna. Ptáme se respondentek na jednotlivé
nefarmakologické i farmakologické metody. Z našeho průzkumu vyplývá, že ženy absolvující
předporodní kurzy nejvíce žádají o formu nefarmakologické analgezie v podobě sprchy,
anebo ji ani nevyužijí. Domníváme se, že jsou s metody nefarmakologické analgezie
dostatečně seznámeny, a proto ji buď nevyužijí, anebo přechází rovnou k analgezii
farmakologické. V praxi můžeme pozorovat časté podávání analgetik formou epidurálního
katétru, díky našemu průzkumnému šetření se dozvídáme, že rodičky až ze 75 % o podání
farmakologické analgezie nežádají. Domníváme se, že se ženy obávají následných komplikací
či se obávají samostatného zavedení katétru.
Na otázku, zda měla rodička u porodu přítomného partnera či někoho z blízkých
v šetření P. Dokoupilové odpovědělo z celkového počtu 56 žen, které absolvovaly
předporodní přípravu, 55 žen ano. V 92 % se jednalo o manžela/partnera, další možnosti jako
kamarádka, matka, otec, dula, byly velmi málo uváděny. Z výsledků je zřejmé, že častěji mají
při porodu doprovod blízké osoby ženy, jež navštěvovaly kurzy předporodní přípravy.
V našem šetření zjišťujeme, že rodičky opravdu nejvíce vyhledávají přítomnost svých
partnerů u porodu a ani ostatní rodinní příslušníci nejsou výjimkou. Ženy, které navštěvovaly
předporodní kurzy téměř vždy, až na výjimky, doprovázel partner. Z celkového počtu
dotazovaných žen 72 % uvádí přítomnost partnera, 16 % přítomnost jiné blízké osoby a 12 %
neuvádí nikoho. Až 75 % dotazovaných žen uvádí přínos osoby blízké u porodu, a až 84 %
uvedlo přání osoby blízké při dalším porodu.
Také nás zajímalo, odkud ženy čerpají informace, které upotřebí v průběhu porodu.
Předpokládáme, že ženy navštěvující předporodní kurzy a prenatální poradny jsou
informované dostatečně. Taktéž informovanost od zdravotního personálu přímo na sále je
velmi důležitá. Z výsledků našeho dotazování jsme zjistili, že nejvíce ženy dají na rady
internetu (32 %), následně zdravotního personálu (21 %), od kamarádek (18 %), od rodiny (14
%) a z předporodních kurzů pouhých 12 %. Se spolehlivostí rad internetu by rodičky měly být
opatrné. Také mě překvapuje, že procento předporodních kurzů je takto nízké. I když
s největší pravděpodobností za to může doba plynutí těhotenství a psychické rozložení
rodičky při příjezdu na sál. Může být překvapená, zaskočená, vyděšená a v tu chvíli jsou
drahocenné rady dávno v zapomnění. Žena je tak odkázaná na rady lékařů a porodních
asistentek. Také se domnívám, že procento zdravotního personálu y mohlo být i vyšší. Možné
66
je brát také v úvahu to, že některé ženy se zkrátka bojí zeptat nebo je to ani nenapadne, a
naslouchají pouze aktuálním instrukcím.
Otázka týkající se strachu z porodu a jeho ovlivněním byla čistě ze zvědavosti. Je jasné,
že jakýkoliv druh strachu k porodu neodmyslitelně patří, a dokud si ho žena nezakusí sama na
sobě, neví, jak se rodící žena cítí. Na základě toho jsme se domnívali, že je možné strach
z porodu ovlivnit některými faktory, ať už informovaností, přítomnosti osoby blízké,
absolvováním předporodních kurzů či předešlým porodem. Zjistili jsme, že rodičky se z 57 %
domnívají, že strach z porodu nelze nijak ovlivnit. Co nás naopak těší je, že u 18 % rodiček
ovlivnil strach zdravotní personál. A 16 % rodiček ovlivnil předešlý porod.
67
12 ZÁVĚR
V této práci s názvem „Předporodní kurzy a jejich efektivita během těhotenství“ jsme se
v teoretické části zabývali historií vývoje předporodní přípravy, její současnou podobou,
porodem, porodní analgezií, raným šestinedělím a prvotní péčí o novorozence. V praktické
části jsme analyzovali výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na získání
informací potřebných pro zodpovězení průzkumného problému a zjištění průzkumných cílů,
uvedených v úvodu praktické části bakalářské práce.
Průzkumný problém: Jsou ženy, které navštěvovaly předporodní kurzy, více připravené a
informované ohledně porodu než ty, které předporodní kurzy nenavštěvovaly?
Z našeho průzkumu se dozvídáme, že ženy, které předporodní kurzy absolvovaly, jsou
dobře připravené na průběh porodu. Také jsou seznámeny s prostředím a s možnostmi jistých
alternativ či přání. Ale ani ženy, které předporodní kurzy neabsolvovaly, nejsou pozadu.
Vycházíme tak ze zjištění z otázky č. 15. A to tak, že většina žen se domnívá, že strach
z porodu nelze nijak ovlivnit. A zřejmě tedy proto předporodní kurzy nenavštěvují. Spoléhají
na rady lékařů, zdravotního personálu i rodiny stejně tak, jako rodičky absolvující
předporodní kurzy. Můžeme tedy říci, že předporodní kurzy jsou jistou formou obohacení
informací ohledně těhotenství, porodu a šestinedělí.
Průzkumný cíl 1: Zjistit, do jaké míry jsou rodičky informovány o průběhu porodu.
Cíl byl potvrzen. Nezávisle na tom, zda rodičky absolvovaly předporodní kurzy či nikoliv,
mají dobré povědomí o tom, co těhotenství a porod obnáší. Také ví, kde mají jednotlivé
zdroje informací vyhledávat a nebojí se ptát. Z tohoto průzkumného šetření vyplývá, že ženy
připravující se na těhotenství, porod i mateřství jsou aktivní ve sběru informací a zajímají se.
Díky dnešní moderní době internetu, je zdrojů informací nespočetná řada. Díky moderní vědě,
zájmu a zvědavosti se pohled na dnešní svět neustále mění, a tak vycházejí další nové
publikace o vzniku života, zrození člověka a následné péči. A taktéž i předporodní kurzy jsou
vyhledávanou formou zdroje informací a praktického nácviku. Nedílnou součástí těhotenství
68
jsou i pravidelné návštěvy prenatální poradny, kde se ženy dozvídají základní potřebné
informace.
Průzkumný cíl 2: Zjistit, v jaké míře rodičky předporodní kurzy vyhledávají.
Tento cíl byl částečně splněn. Zjistili jsme, že 60 % dotazovaných žen ví, o předporodních
kurzech, ví, k čemu je ženy vyhledávají a co se v nich následně dozví. Také jsme se
dozvěděli, že 44 % žen má informace o předporodních kurzech z internetových zdrojů, 28 %
od kamarádek a 23 % z prenatální poradny. Téměř polovina (47 %) našeho výzkumného
vzorku uvedla, že předporodní kurzy navštěvovala.
V dnešní době existuje velké množství institucí, kde předporodní kurzy navštěvovat. Je
možné je navštěvovat v dané porodnici, kde je nastávají matka registrována. Nebo v některém
z mateřských center. Výhodou pro absolvování předporodních kurzů v porodnici, ve které je
žena registrovaná, přináší seznámení se s prostředím porodních sálů, popř. orientaci po areále,
získání představy o čase dojezdu aj. Rodičky si taktéž mohou zvolit i formu předporodního
kurzu. Z našeho šetření se dozvídáme, že rodičky nejčastěji volí skupinový předporodní kurz.
Ten probíhá několika hodinovými až dvouhodinovými sezeními. Kde účastníci mají možnost
probírat jednotlivá témata podrobně a nakonec v diskuzi klást dotazy. Do jisté míry je zde čas
na instruktážní videa a praktický nácvik.
Průzkumná cíl 3: Zjistit, jak se rodičky vyrovnávali s porodními bolestmi, s ohledem zda
absolvovaly předporodní kurzy.
Cíl byl částečně splněn. Z odpovědí respondentek jsme dospěli k závěru, že z 51 % dávají
přednost nefarmakologické analgezii. Co se týká žen, které absolvovaly předporodní kurzy, se
nám tento cíl tak úplně nepotvrdil. A to protože podle výsledků našeho dotazníkového šetření
se dozvídáme, že stejné procento žen volilo jak analgezii nefarmakologickou, tak i
farmakologickou a to v 19 %.
Průzkumný cíl 4: Zda rodičky využily některou z alternativ nefarmakologické či
farmakologické analgezie. Taktéž s ohledem zda absolvovaly předporodní kurzy.
69
Tento cíl se nám částečně potvrdil. Rodičky mají možnost využívat alternativ
nefarmakologické i farmakologické analgezie. Velmi často je rozhodnutí na zvoleném
způsobu na samotné rodičce a doporučení lékaři (pokud to daná situace umožňuje). Jedná se o
vzájemnou domluvu, kdy lékař či porodní asistentka navrhuje možný nejlepší způsob. A
rodička si může zvolit, co je pro ni dle jejího přesvědčení nejpřínosnější. V části metod
nefarmakologických jsme pátrali po všemi známých metodách, jako je např. sprcha, míč,
úlevové polohy, ale i po těch méně využívaných jako jsou: muzikoterapie, aromaterapie,
využití TENS aj. V našem průzkumném šetření se opravdu potvrdilo, že jejich využití je
nulové. Domníváme se, že jsou s metody nefarmakologické analgezie dostatečně seznámeny,
a proto ji buď nevyužijí, anebo přechází rovnou k analgezii farmakologické.
Průzkumný cíl 5: Zjistit, v jaké míře požadují rodičky osobu blízkou u porodu.
Tento cíl byl splněn. I trend osoby blízké u porodu se v dnešní době stává spíše tradicí.
Ženy vyžadují své partnery u porodu, a v porovnání s minulostí i mužské polovičky jeví
zájem. Rodičkám je však umožněno nemít u porodu pouze svého partnera, ale i ostatní členy
rodiny či přátele, bude-li si to přát a daná situace to dovolí. I pozice porodních dul, není nic
nového. V našem průzkumném šetření na otázku přítomnosti osoby blízké u porodu
odpověděla kladně téměř tři čtvrtina žen. Stejné množství žen také odsouhlasilo, že
přítomnost osoby blízké u jejich porodu byla vítána a ještě ve větší míře (až 84 %) očekávána
pro porod nadcházející.
Cíle bakalářské práce byly splněny.
70
SEZNAM LITERATURY
Citováno podle mezinárodní normy ISO 7144:1968
CUPAK, B. et al., 2009. The influence of pre-labour education in childbirth school on the
level of stress of a woman in labour. Poland: Department Science of Health, Jagiellonian
Univercity Cracow. ISBN: 978-80-88866-61-9.
ČERMÁKOVÁ, B., 2008. K porodu bez obav. Brno: ERA. ISBN 978-80-7366-114-4.
DOKOUPILOVÁ, P., 2008. Význam předporodní přípravy a její vliv na porod. Brno:
Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita,
Lékařská fakulta, Katedra Porodní Asistence. Dostupný z: http://is.muni.cz/th/142429/lf_b/
GREGORA, M. a M. PAULOVÁ, 2008. Péče o novorozence a kojence, Maminčin domácí
lékař. 3., doplněné a aktualizované vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2564-2.
GREGORA, M. a M. VELEMÍNSKÝ ml., 2011. Nová kniha o těhotenství a mateřství. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-3081-3.
GREGORA, M. a M. VELEMÍNSKÝ ml., 2013. Čekáme děťátko. 2., aktualizované vydání.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3781-2.
HÁJEK, Z., E. ČECH a K. MARŠÁL, a kol., 2014. Porodnictví. 3., zcela přepracované a
doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4529-9.
Hlavní zásady kojení. In: Laktační liga [online]. [cit. 2015-3-7] Dostupné z:
http://www.kojeni.cz/texty.php?id=19
CHMEL, R., 2004. Průvodce těhotenstvím. Praha: Grada. ISBN 80-247-0962-7.
71
CHMEL, R., 2008. Otázky a odpovědi o porodu. 2. doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-2142-2.
KOPŘIVOVÁ, D., 2005. Český průvodce mateřstvím aneb Péče o matku a dítě. Praha:
Tvarohová – Kolář. ISBN 80-867-3808-6.
KOPŘIVOVÁ, D., 2007. Psychoprofylaxe: Historie. Moderní babictví: odborný časopis pro
porodnictví a gynekologii [online]. č. 12, [cit. 2015-02-18]. ISSN 1214-5572. Dostupné z:
http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2007-12/
KRATOCHVÍL, S., 2009. Klinická hypnóza. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2549-9.
MIKULANDOVÁ, M., 2007. Těhotenství, porod a šestinedělí, Nejčastěji kladené otázky a
odpovědi. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1470-4.
Náplň předporodní přípravy [online]. Baby online, MUDr. Jana Martincová, 2007-2015, [cit.
2015-3-5]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/porod/predporodni-priprava/napln-a-cile-
predporodni-pripravy
NĚMCOVÁ, J., 2014. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní
asistenci a Seminář k bakalářské práci. Praha: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., ISBN 978-
80-904955-9-3.
PAŘÍZEK, A. a kol., 2012. Analgezie a anestezie v porodnictví. 2., rozšířené a přepracované
vydání. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-893-3.
Partner a těhotenství. [online]. Porodnice.cz, Mother-Care-Centrum, s.r.o. 2014, [cit. 2015-2-
23]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz/tehotenstvi-a-z/partner-a-tehotenstvi.
PETŘÍČKOVÁ, R., 2009. Jsem těhotná, ne nemocná! Rady, které vám jinde neprozradí.
Praha: Nakladatelství XYZ. ISBN 978-80-7388-274-7.
72
Pomůcky a polohy pro normální porod. In: Aperio [online]. Společnost pro zdravé rodičovství
2001-2015. [cit. 2015-3-5]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/245/pomucky-a-polohy-pro-
normalni-porod
Předporodní příprava [online]. Maternity-care 2006-2013, created by Končal studio, [cit.
2015-3-5]. Dostupné z: http://maternity-care.cz/predporodni-priprava
Přípravný kurz [online]. Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, redakční tým Apolinář 2013, [cit. 2015-3-
4]. Dostupné z: http://apolinar.cz/cs/porodnice/pripravny_kurz
RICHTER, R. a E. SCHÄFER, 2007. Kniha pro tatínky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-
2083-8.
ROZTOČIL, A. a kol., 2008. Moderní porodnictví. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1941-2.
Slovník cizích slov [online]. ABZ.cz. scs.abz.cz – web 2005-2015 [cit. 2015-03-7]. Dostupné
z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
TRČA, S., 2004. Partner v těhotenství a při porodu. Praha: Grada. ISBN 80-247-0869-8.
VOKURKA, M. a J. UGO a kol., 2009. Velký lékařský slovník. 9., aktualiz. vydání Praha:
Maxdorf. ISBN 978-807-3452-025.
YATES, S., 2009. Příjemné těhotenství a krásný porod. Brno: Computer Press. ISBN 80-247-
0962-7.
ZAHRADNÍČEK, T., 2013. Slovník cizích slov [online]. TZ-one. [cit. 2015-03-11]. ISBN
978-80-87873-04-5.
ZWINGER, A. a kol., 2004. Porodnictví. Praha: Galén. ISBN 80-7262-257-9.
I
PŘÍLOHY
Příloha A – obrázky porodních poloh
Příloha B – obrázky kojících poloh
Příloha C – dotazník
Příloha D – protokol pro zadání dotazníku
Příloha E – Rešerše
II
Příloha A – Obrázky porodních poloh
Obrázek 1 - První doba porodní (doba otevírací)
Zdroj: Pomůcky a polohy pro normální porod – Aperio [online].
III
Obrázek 2 - První doba porodní (doba přechodná)
Zdroj: Pomůcky a polohy pro normální porod – Aperio [online].
IV
Obrázek 3 - Druhá doba porodní (doba vypuzovací)
Zdroj: Pomůcky a polohy pro normální porod – Aperio [online].
V
Příloha B – kojící polohy
Obrázek 4 - Kojící poloha vleže
Zdroj: Laktační liga [online].
Obrázek 5 - Kojící poloha vsedě
Zdroj: Laktační liga [online].
Obrázek 6 - Kojící poloha tzv. boční fotbalové držení
Zdroj: Laktační liga [online].
VI
Obrázek 7 - Kojící poloha tanečníka
Zdroj: Laktační liga [online].
Obrázek 8 - Kojící poloha pro kojení dvojčat
Zdroj: Laktační liga [online].
VII
Příloha C – dotazník
Milé maminky,
Jmenuji se Tereza Havlíková a jsem studentka Vysoké školy zdravotnické o.p.s., kde
studuji obor Porodní asistentka.
Tímto bych Vás ráda poprosila o chvilku vašeho času k vyplnění krátkého dotazníku,
který mi bude sloužit ke sběru dat k mé bakalářské práci, s názvem Předporodní kurzy a jejich
efektivita v průběhu porodu. Dotazníky jsou anonymní a výsledky nebudou nikde jinde
zveřejněny ani použity. Skládají se z otázek na téma předporodní kurzy, porod, porodní
analgezie, osoba blízká u porodu atd. Dotazník můžete vyplnit bez ohledu na to, zdali jste
předporodní kurzy absolvovala či nikoliv.
Doufám, že pro Vás budou všechny otázky srozumitelné a jasné. A budu Vám velice
vděčná, když si na ně najdete chvilku času, a mě tak pomůžete. Pokud byste měly nějaké
připomínky, připište je, s radostí je přivítám.
Moc Vám všem děkuji za čas, který mi tímto věnujete. Mějte se krásně, buďte zdrávi,
a ať Vám vaše děti nosí jen samou radost!
Mockrát děkuji
Havlíková Tereza
1. Po kolikáté rodíte?
a. Po prvé
b. Po druhé
c. Po třetí
d. Po třetí a více
2. Víte, jaká je náplň předporodních kurzů?
a. Ano
b. Ano, částečně vím
c. Ne, nevím
3. Odkud o předporodních kurzech víte? (lze vybrat více odpovědí)
VIII
a. Z literatury
b. Z internetu
c. Od kamarádek
d. Od rodiny
e. Z prenatální poradny
f. Nevím
4. Navštěvovala jste předporodní kurzy? (Pokud ne, otázky číslo 7., 8. a 9. nevyplňujte)
a. Ano
b. Ne
5. Který z typů předporodních kurzů jste absolvovala? (lze vytvořit kombinaci např.
klasický skupinový)
a. Klasický (trvá i celý den, probírají se zde jednotlivá témata těhotenství a
samotného porodu)
b. Dvouhodinový (krátké setkání, účastnice se dozvědí nejnutnější informace
vztažené k té konkrétní porodnici, mají spíše organizační charakter)
c. Skupinový
d. Individuální
6. Co Vám předporodní kurzy nejvíce přiblížily?
a. Průběh porodu
b. Prostředí
c. To jak se zachovat, když…?
d. Jiné (doplňte) ……………………………
7. Jaké téma z předporodních kurzů se Vám nejvíce líbilo?
a. Nácvik dýchání
b. Porodní doby
c. Úlevové polohy
d. Teplá sprcha a míč
e. Porodní polohy
f. Jiné (doplňte) ……………………………
IX
8. Jaké prostředky k tišení bolesti jste zvolila během porodu?
a. Nefarmakologické (např. masáže, aromaterapie, atd.)
b. Farmakologické (s podáním preparátů k tišení bolesti v podobě prášků, injekcí
či epidurálního katetru)
c. Kombinovanou (oboje)
9. Jaký druh nefarmakologického tišení bolesti jste využila při porodu? (lze zaškrtnout
více odpovědí)
a. Sprcha
b. Míč
c. Úlevové polohy
d. Masáže
e. Aromaterapie, muzikoterapie…aj.
f. Nevyužila
10. Žádala jste o farmakologickou analgezii?
a. Ano, žádala jsem konkrétně o …………………………………….
b. Ano, žádala
c. Ne, nežádala
11. Měla jste osobu blízkou u porodu?
a. Ano, partnera
b. Ano, ……………………………..
c. Ne, neměla
12. Byla osoba u porodu pro Vás přínosem?
a. Ano
b. Ne
c. Nevím
d. Nikdo nebyl přítomen
13. Chtěla byste osobu blízkou u porodu znova (u dalšího)?
a. Ano
X
b. Ne
c. Nevím
d. Ano, chtěla ale jinou (např. kamarádku, maminku, ...)
14. Odkud jste nejvíce čerpala informace, které jste využila v průběhu porodu? (lze vybrat
více odpovědí)
a. Z internetu
b. Z předporodních kurzů
c. Z literatury
d. Od rodiny
e. Od kamarádek
f. Od zdravotního personálu
15. Myslíte si, že mohl být Váš strach z porodu ovlivněn některým z uvedených faktorů?
a. Ano, absolvováním předporodních kurzů
b. Ano, předešlým porodem
c. Ano, osobou blízkou u porodu
d. Ano, dostatkem informovanosti ze strany personálu
e. Ne, nemyslím si
16. Do které věkové kategorie se řadíte?
a. 18 – 25
b. 26 – 35
c. 35 a více
17. Kde jste strávila převážnou část svého života?
a. Ve velkoměstě
b. Ve městě
c. Na maloměstě
d. V obci
e. Na venkově
XI
Příloha D – protokol pro zadání dotazníku
XII
Příloha E – Rešerše
PŘEDPORODNÍ KURZY A JEJICH EFEKTIVITA
V PRŮBĚHU PORODU
Tereza Havlíková
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: porod – childbirth, porodní asistentka – midwife, předporodní kurzy –
pre-natalcourses, rodička – laboringwoman, vedení porodu –
management oflabor
Časové vymezení: 2004-2015
Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku,
elektronické zdroje
Počet záznamů: 146 (vysokoškolské práce: 4 knihy: 50, články a příspěvky ve sborníku:
80, elektronické zdroje: 12)
Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze mezinárodních norem
pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů)
Základní prameny: - katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)