Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY S HROZÍCÍM
PŘEDČASNÝM PORODEM
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MICHAELA KOZÁKOVÁ
Praha 2015
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY S HROZÍCÍM
PŘEDČASNÝM PORODEM
Bakalářská práce
MICHAELA KOZÁKOVÁ
Stupeň vzdělání: Bakalář
Studijní obor: Porodní asistentka
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová
Praha 2015
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma ,,Ošetřovatelský proces u
ženy s hrozícím předčasným porodem“ vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s tím, aby má bakalářská práce byla zpřístupněna ke studijním
účelům Vysoké školy zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne ……………….. 2015
podpis
ABSTRAKT
KOZÁKOVÁ, Michaela. Ošetřovatelský proces u ženy s hrozícím předčasným
porodem. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.).
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová. Praha, 2015. 41 s.
Tématem této bakalářské práce je ošetřovatelská péče a problematika
předčasného porodu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická
část popisuje příčiny, diagnostiku, terapii a vedení předčasného porodu. Část praktická
je zaměřena na ošetřovatelský proces u pacientky s diagnózou hrozící předčasný porod.
V práci byl použit model M. Gordonové pro zhodnocení konkrétní pacientky
hospitalizované na porodním sále v Gynekologicko-porodnické klinice VFN a 1. LF
UK. Pomocí pozorování a rozhovoru byla zjištěna ošetřovatelská anamnéza a následně
stanoveny ošetřovatelské diagnózy řazené dle priorit. Závěrem této práce jsme zjistili,
že i když předčasných porodů přibývá, perinatální úmrtí novorozenců se nezvyšuje, a to
z důvodu zvýšení znalostí o předčasném porodu.
Klíčová slova:
Léčba předčasného porodu. Předčasný porod. Příčiny předčasného porodu. Riziko
předčasného porodu. Tokolytikum.
ABSTRACT
KOZÁKOVÁ, Michaela. Nursing care for the woman with expected preterm labour.
Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Ivana Jahodová. Prague.
2015. 41 p.
The topic of this bachelor work is about nursing care and problems with
expected preterm labour. The work is divided into two parts, the theoretical and
practical. The theoretical part includes problems preterm labour, their causes,
diagnostic, therapy and procedures of the preterm labour. Second part is practical part,
which is focused on nursing care of a patient with diagnosis of expected preterm labour.
In the work is applied to the model of M. Gordon to the particular hospitalized patient in
the labour room at Gynekology-obstretric clinic GFH and 1. MF UK. The nursing
history was performed by means of observation and interview and subsequently the
nursing diagnosis is arranged according to priorities. In conclusion, this study, we found
that although increasing premature births, perinatal infant death is not incresed because
of an increase in knowledge about premture birth.
Keywords:
Causes of preterm labour. Preterm labour. Risk of preterm labour. Tocolytics.
Treatment of preterm labour.
OBSAH
SEZNAM TABULEK
SEZNAM ZKRATEK
1 PŘEDČASNÝ POROD........................................................ 11
1.1 DEFINICE PŘEDČASNÉHO PORODU ..................................11
1.2 PŘÍZNAKY PŘEDČASNÉHO PORODU ................................12
1.3 PŘÍČINY PŘEDČASNÉHO PORODU.....................................13
1.3.1 INFEKCE.......................................................................................... 13
1.3.2 PATOLOGIE DĚLOŽNÍHO HRDLA........................................... 13
1.3.3 PŘEDČASNÝ ODTOK PLODOVÉ VODY.................................. 14
1.3.4 STRES ............................................................................................... 14
1.3.5 IMUNOLOGIE................................................................................. 14
1.3.6 VÍCEČETNÉ TĚHOTENSTVÍ ...................................................... 15
1.3.7 MYOMY............................................................................................ 15
1.3.8 ANOREXIE, BULIMIE................................................................... 16
1.4 RIZIKO PŘEDČASNÉHO PORODU.......................................16
1.5 PRŮBĚH PŘEDČASNÉHO PORODU .....................................16
1.6 DIAGNOSTIKA...........................................................................18
1.6.1 ANAMNÉZA..................................................................................... 18
1.6.2 GYNEKOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ............................................... 18
1.6.3 ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ.................................................. 19
1.6.4 LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ...................................................... 19
1.6.5 KARDIOTOKOGRAFIE (CTG).................................................... 20
1.7 TERAPIE ......................................................................................21
1.7.1 TOKOLYTIKA ................................................................................ 21
1.7.1.1 BETASYMPATOMIMETIKA .................................................. 21
1.7.1.2 ANTAGONISTÉ OXYTOCINU................................................ 22
1.7.1.3 MAGNÉZIUMSULFÁT ............................................................. 22
1.7.2 ANTIBIOTIKA................................................................................. 22
1.7.3 KORTIKOSTEROIDY.................................................................... 23
1.7.4 CERCLAGE ..................................................................................... 24
1.7.5 POSTUP PŘI PROM ....................................................................... 24
1.8 VEDENÍ PORODU ......................................................................25
1.8.1 VAGINÁLNÍ POROD ..................................................................... 25
1.8.2 CÍSAŘSKÝ ŘEZ .............................................................................. 25
2 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY S HROZÍCÍM
PŘEDČASNÝM PORODEM.................................................... 26
ZÁVĚR ........................................................................................ 52
POUŽITÁ LITERATURA ....................................................... 53
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Cervix scóre……………………………………………………………. 16
SEZNAM ZKRATEK
AC Abdominal circumference
BMI Body-mass index
BPD Biparietal diameter
CRL Crown-rump length
CRP C-reaktivní protein
CS Cervix score
EFW Estimated fetal weight
FL Femur length
GBS Group B Streptococcus
HC Head circumference
KP Konec pánevní
PI Pulsatility index
PPHL Poloha podélná hlavičkou
PROM Premature rupture of membranes
RDS Respiratory distress syndrom
tt Týden těhotenství (VOKURKA, 2009)
10
ÚVOD
Úvodem bychom chtěli představit téma bakalářské práce s názvem předčasný
porod. Toto téma jsme si vybrali, protože je vysoce aktuální a při odborné praxi nás
nejvíce zaujalo. Cílem bakalářské práce je seznámení a ucelení informací pro budoucí
porodní asistentky. V současnosti je incidence předčasných porodů v Evropě 8,5 %,
v České republice je incidence předčasných porodů 8,8 % a mírně stoupá (VELEBIL,
2014).
Je stále více žen, které přichází do porodnických zařízení pro hrozící předčasný
porod. Naštěstí současná medicína je velmi vyspělá a zvládá u předčasných porodů
posunout hranici viability plodu. Nejde zde jen o zvýšení léčebných možností, ale také
o znalosti příčin předčasného porodu a tudíž zlepšení prevence.
V této bakalářské práci se zabýváme příčinami, které způsobují předčasný
porod. Hlavním důvodem pro rychlé zjištění rizikové příčiny je, že můžeme ovlivnit
chování těhotné, indikovat častější prenatální návštěvy, eventuálně hospitalizaci
a tím docílit posunutí termínu porodu a zvýšit šance na porození zdravého donošeného
jedince.
Diagnostika a léčba jsou při předčasném porodu zásadní. Jelikož známe léčbu,
můžeme v některých případech rychle reagovat při příznacích předčasného porodu.
V některých případech, kdy nelze odvrátit předčasný porod, lze alespoň pomoci
předčasně narozeným dětem ke zrychlení maturace plicní tkáně a zvýšit jejich šanci
na lepší poporodní adaptaci.
11
1 PŘEDČASNÝ POROD
Předčasný porod se považuje za následek rizikového či patologického
těhotenství. Tento jev se snažíme preventivně vyloučit identifikací rizikových faktorů
s následnou péčí o ženy s rizikovým těhotenstvím. Ovšem u některých těhotných žen
se rizikové faktory neobjeví.
1.1 DEFINICE PŘEDČASNÉHO PORODU
Předčasný porod je definován jako těhotenství ukončené v období před 37. týdnem
gestačního stáří plodu (ROZTOČIL, 2008, s. 163).
Za porod považujeme narození živého nebo mrtvého dítěte. Narozením živého
dítěte se rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje
alespoň jednu ze známek života. Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční
nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen
nebo placenta nebyla porozena. Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení
nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má
porodní hmotnost vyšší než 500 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství ≥22
týdnů. Potratem se rozumí:
• spontánní potrat, to je ukončení těhotenství, kdy je embryo nebo plod
neprojevující známky života samovolně vypuzen nebo vyjmut z dělohy a jeho
hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, je-li těhotenství kratší než 22
týdnů (méně než 22+0),
• umělé přerušení těhotenství provedené podle zákona upravujícího umělé
přerušení těhotenství,
• ukončení mimoděložního těhotenství,
• případ, kdy z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská
sliznice a jsou histologicky prokázány zbytky po potratu (ÚZIS, 2011).
Předčasný porod je dnes definován jako patologický stav, jehož příčiny
12
jsou anatomické, biochemické a endokrinologické a ústí v syndrom předčasného
porodu. Má tři komponenty: aktivaci plodových obalů, zrání děložního hrdla a děložní
kontrakce (ČECH, 2014, s. 247).
Předčasně porozené novorozence dělíme do 4 skupin dle hmotnosti a jejich
poporodních rizik a komplikací.
Novorozenci nízké porodní hmotnosti …………………………………………2499 – 1500 g
Novorozenci velmi nízké porodní hmotnosti ………………………………… 1499 – 1000 g
Novorozenci extrémně nízké porodní hmotnosti ……………………………… 999 – 500 g
Novorozenci neuvěřitelně nízké porodní hmotnosti …………………… 499 a méně gramů
(ROZTOČIL, 2008, s. 60).
Dále můžeme předčasně narozené novorozence rozdělit dle týdnu gestačního
stáří.
Extrémně předčasně narozené…………………………………………………… ˂ 28 týdnů
Velmi předčasně narozené……………. …………………………………… 28 až ˂ 32 týdnů
Střední až pozdní narozené ……………………………………… ………… 32 až ˂ 37 týdnů
(BLENCOWE, 2012).
1.2 PŘÍZNAKY PŘEDČASNÉHO PORODU
Příznaky porodu, ač předčasného, na sobě pacientka rozpoznává sama. Lékaři
na ně pacientky při preventivních prohlídkách upozorňují. Patří mezi ně bolestivé nebo
nebolestivé kontrakce. Žena může pociťovat bolest jako při menstruaci, bolest v bederní
části zad, tlak v pánvi jako by se dítě tlačilo hlavičkou dolů. Dalším příznakem jsou
křeče v břiše, které mohou být spojené s průjmem. Někdy pacientka definuje stav tak,
že se necítí dobře. U hrozícího předčasného porodu subjektivně těhotná udává tlak
v podbřišku, bolesti v zádech nebo zesílený výtok z pochvy, děložní kontrakce jsou
trvalého charakteru, bolestivé a různé intenzity a je zde tendence k hyperaktivitě
děložní. Průběh může být ovšem i bezpříznakový a žena přichází až s předčasným
odtokem plodové vody (PROM). Palpačně při vaginálním vyšetření zjistíme zkrácení
děložního hrdla, jeho dilataci, změnu konzistence, jeho mediální, případně ventrální
lokalizaci a stupeň vývoje poševní klenby. Dále vyšetřujeme sterilními zrcadly,
13
kde můžeme zjistit odtok plodové vody, výhřez vaku blan nebo prolabující malé části
plodu (ČECH, 2014).
1.3 PŘÍČINY PŘEDČASNÉHO PORODU
Příčiny předčasného porodu dělíme na přímé, nepřímé a neznámé.
Do přímých příčin řadíme: infekce, poruchy placentace, imunologické příčiny,
inkompetence hrdla děložního, choroby matky, trauma a chirurgické intervence,
abnormality dělohy, abnormality plodu.
Mezi nepřímé příčiny řadíme: předčasný porod v anamnéze, stres, tělesné
charakteristiky matky, vlivy zevního prostředí, sociální a profesní příčiny (PAŘÍZEK,
2012).
1.3.1 INFEKCE
Infekce genitálního traktu je dle studií nejčastější příčinou předčasného porodu,
a to až v 70 % případů. Na základě studií byla prokázaná přítomnost bakterií, které
vyvolávají bakteriální vaginózu - streptokok skupiny B (GBS) a mykoplazmata (43,44).
Mikroorganizmy pronikají ascendentně z pochvy a cervixu do děložní dutiny. Vyvolávají
zánět deciduy a chorioamnionitis. Chorioamnionitida může progredovat, infikuje
se plodová voda a plod, až do obrazu fetální sepse (MAŠATA, 2004, s. 282).
Přes placentární bariéru se mohou dostat zejména viry, které mohou poškodit zárodek, a
to i virus spalniček, který může způsobit potrat i předčasný porod. Bakterie mohou
poškodit chorioamnion a způsobit jeho rupturu. Bakterie iniciují syntézu prostaglandinů
a spouští začátek děložních kontrakcí (VACEK, 2006), (HÁJEK, 2004).
1.3.2 PATOLOGIE DĚLOŽNÍHO HRDLA
Mezi patologie děložního hrdla patří vrozené poruchy, stavy po konizaci či
opakované dilatace hrdla. Ty jsou spojeny se zvýšeným rizikem předčasného porodu,
jehož následkem je inkompetence hrdla. Riziko vzniku předčasného porodu je čtyřikrát
častější u nulipar po konizaci děložního hrdla než u nulipary bez tohoto zákroku
(PAŘÍZEK, 2009).
14
1.3.3 PŘEDČASNÝ ODTOK PLODOVÉ VODY
Plodová voda (amniová tekutina) má fyziologický význam pro vývoj plodu.
Představuje pro něj ochranné prostředí, které chrání před nárazy a umožňuje pohyb
plodu. Plodová voda je čirá tekutina, jejíž množství se mění v průběhu těhotenství.
Do 6. týdne těhotenství je její objem přibližně 5-10 ml. S postupem těhotenství se její
množství zvyšuje až na 1000 ml do 38. tt. Od 38. tt. do 40. tt. se množství snižuje
za 700–800 ml.
K odtoku plodové vody může dojít v jakékoliv fázi těhotenství. Odtok plodové
vody rozdělujeme na včasný a předčasný. K včasnému odtoku plodové vody dochází
v průběhu porodu. Předčasný odtok plodové vody definujeme jako odtok plodové vody
více než 1 hodinu před začátkem porodu. Dále předčasný odtok plodové rozdělujeme
na termínový a předtermínový. Termínový odtok plodové vody (TPROM) nastává
u těhotenství, které je starší než 37 týdnů, po 37+0 tt, předtermínový odtok plodové
vody je u těhotenství před ukončeným 37. tt., kdykoli do 37+0 tt (PPROM). Předčasný
odtok plodové vody je nejzávažnější v období mezi 24.-34. tt. Zásadou při diagnóze
a vyšetření je omezit vaginální vyšetření pro možnou infekci, proto vyšetřujeme
sterilními zrcadly. Průkaz odtoku plodové vody provádíme nejčastěji zkouškou
Temesváryho nebo actim PROM testem (ZWINGER, 2004), (SUPPLEMENTUM,
2013).
1.3.4 STRES
Stres je součástí života všech lidí. Dle epidemiologické studie má stres vliv
na frekvenci předčasného porodu. Ženy, které prožívají stres na větší emociální úrovni,
mají až o 76 % vyšší frekvenci předčasného porodu, než ženy, které stresově události
neprožívají. Stres můžeme pozitivně ovlivnit dostatkem informací, příjemným
personálem a zkrácením času tráveného v čekárnách (PAŘÍZEK, 2008).
1.3.5 IMUNOLOGIE
Imunologické příčiny jsou nejméně objasněnou oblastí, a přesto se podílí až
15
na 30 % vzniku předčasných porodů. Organizmus z části nechce přijmout plod jako
svůj, protože polovina genetické výbavy plodového vejce pochází od otce. V těle
pro úspěšné donošení plodu se musí v mateřském organizmu ustavit imunologická
tolerance. Pokud ovšem imunologická tolerance nenastane, organizmus se dříve nebo
později bude chtít ,,cizího tělesa“ zbavit. Nejvíce jsou ohroženy ženy, které měly jen
krátce nechráněný styk s mužem, na kterého si v těle nestačily vytvořit toleranci
(ROZTOČIL, 2008).
1.3.6 VÍCEČETNÉ TĚHOTENSTVÍ
Vícečetné těhotenství označujeme jako vývoj více než jednoho plodu v děloze.
Tato těhotenství patří vždy mezi riziková. Je to proto, že děloha je stavěna pouze
na donošení jednoho plodu. Oproti jednočetnému těhotenství je vícečetné těhotenství
provázeno řadou komplikací, protože jsou na organismus těhotné kladeny vysoké
nároky. Mezi komplikace u vícečetného těhotenství můžeme zařadit časné gestózy,
anémii, hypertenzi, ale zásadní pro předčasný porod je zřejmě mechanická
hyperdistenze dělohy, která vede k předčasné porodní činnosti. Ve druhé polovině
těhotenství se často objevují příznaky preeklampsie. Větší nároky na kontaktní plochu
se mohou projevit krvácením placentárního původu či nepravidelnostmi uložení
placenty. Objemové nároky velké dělohy působí na zhoršení venózní cirkulace a tvorbu
varixů, na gastrointestinální trakt a na močové cesty, elevace bránice způsobuje
dechové obtíže. Při vícečetném těhotenství dochází častěji k potratům a je zde vysoké
riziko předčasného porodu a to mezi 30-50 %, až ve 25 % případů dochází
k předčasnému odtoku plodové vody. Dle statistik se dvojčata rodí průměrně v 36.–38.
týdnu těhotenství, trojčata ve 32.-34. týdnu a čtyřčata se málokdy podaří udržet přes 30.
týden těhotenství (PAŘÍZEK, 2009), (ČECH, 2014, s. 289).
1.3.7 MYOMY
Děložní myomy jsou nejčastějšími a nejznámějšími nezhoubnými nádory
v oblasti genitálního ústrojí u žen. Jejich umístění v děloze může způsobit nejen
předčasný porod, ale i PROM a abrupci placenty. Předčasný porod u myomů do 5 cm je
prokázán u 20 % těhotných a u myomů větších než 5 cm je u 28 %. U myomů pod 3 cm
nebyla nalezena zvýšená frekvence (MÁRA, 2009).
16
1.3.8 ANOREXIE, BULIMIE
Anorexie a bulimie patří mezi poruchy příjmu potravy. Anorexie je úmyslné
snižování váhy. Bulimie se charakterizuje jako záchvaty přejídání s pozdějším
zvracením. Nízká hmotnost, která se určuje dle BMI může způsobit poruchy
menstruačního cyklu a reprodukce. Za nízkou hmotnost považujeme BMI pod 19,8.
Při otěhotnění, pokud se podvýživa nezlepší, hrozí velmi často potrat či předčasný
porod, spojený s nízkou váhou plodu (KRCH, 2011).
1.4 RIZIKO PŘEDČASNÉHO PORODU
Předčasný porod může být způsoben dlouhodobým rozepjetím dělohy. Dochází
ke zvyšujícímu se tlaku na dolní děložní segment a porodnickou branku, tlaku
na sakrální nervové receptory. Riziko předčasného porodu je vyšší u žen, které
v minulosti prodělaly potrat, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, nedostatečnost
děložního čípku, jsou po prodělaných infekcích, interrupci, léčbě neplodnosti nebo
s předčasnými porody v anamnéze. Všechny tyto anamnestické údaje zjišťujeme
v průběhu prenatálních poraden (AŠENBRENEROVÁ, 2012).
1.5 PRŮBĚH PŘEDČASNÉHO PORODU
Předčasný porod se skládá ze tří na sebe navazujících fází.
Hrozící předčasný porod (partus praematurus imminens), nejčastěji začíná tím,
že pacientka pociťuje bolestivé tlaky v podbřišku, bolesti v zádech či výtok z pochvy.
V 10-15 % je průběh bez příznaků a žena přichází s předčasným odtokem plodové vody
(PROM). Při vaginálním vyšetření posuzujeme cervix score a dále provedeme vyšetření
v zrcadlech, kde můžeme zjistit předčasný odtok plodové vody, výhřez vaku blan nebo
prolabující malé části plodu.
Při ultrazvukovém vyšetření plodu odhadujeme hmotnost plodu, množství
plodové vody, lokalizaci placenty, případně známky odlučování placenty. Posuzujeme
hrdlo děložní cervikometrií. Při podezření na odtok plodové vody se ho snažíme
17
prokázat. Máme několik testů, kterými lze odtok prokázat. Nejčastěji používaný je test
Temesváryho činidlem, kdy při kontaktu s plodovou vodou činidlo zmodrá, tento test
často bývá falešně pozitivní, protože reaguje na přítomnost krve, sekretu, moče.
Uznávanými testy na zjištění odtoku plodové vody jsou actim PROM test a AmniSure
PROM (ČECH, 2014).
Poté počínající předčasný porod (partus praematurus incipiens). Ten se projevuje
pravidelnými, silnými kontrakcemi, zaniklým děložním hrdlem, klenby jsou plné
a porodnická branka je větší jak 3 cm. Pokud při počínajícím předčasném porodu
děložní kontrakce i přes tokolytickou léčbu neustoupí, nelze předčasnému porodu
zabránit (ČECH, 2014).
Poslední fází je předčasný porod v běhu (partus praematurus in cursu), kdy
kontrakce zesilují, intervaly mezi nimi se zkracují. Čípek je spotřebován a otevírá
se branka děložní, odtéká plodová voda a velká část plodu vstupuje do pánve (ČECH,
2014), (SLEZÁKOVÁ, 2011).
Předčasný porod a jeho začátek je často obtížné určit. Vyšetřujeme cervix scóre
(tabulka 1) a dle UZ dilataci hrdla. Při nejasném odtoku plodové vody provedeme
Temesváryho zkoušku. Při zevní tokografii zjišťujeme kontrakce. Předčasný porod
začíná tím, že vaginální nález progreduje a hrdlo se dilatuje více než 2 cm a zkracuje
se o 50 % (ZWINGER, 2004).
Žena, která přichází s prvními příznaky předčasného porodu, je hospitalizována
a neodkladně přijata na porodnickém oddělení. Je uložena na pokoji a jsou jí podány
léky dle ordinace lékaře. Má doporučen klid na lůžku, je zahájena tokolytická léčba.
Tabulka 1 Cervix scóre
0 1 2
1. Výška naléhající části nad vchodem naléhá vstouplá
2. Zkrácení čípku ne o ½ spotřebován
3. Prostupnost čípku uzavřen 1 cm > 1 cm
4. Konzistence čípku tuhý polotuhý měkký
18
5. Směr čípku sakrálně mediosakrálně v ose pochvy
Zdroj: ROZTOČIL, 2008, s. 58
1.6 DIAGNOSTIKA
Diagnostika předčasného porodu je velmi důležitá. Jde o zjištění, zdali se jedná
o předčasný porod a v jakém stádiu se nachází. Mezi nejzákladnější diagnostiku patří
anamnéza a gynekologické vyšetření. Mezi další postupy patří ultrazvukové vyšetření
a laboratorní vyšetření. Při diagnostice je velmi důležitá rychlost zjištění,
zdali se o předčasný porod jedná, případně v jakém stádiu se nachází. Je to důležité
v návaznosti na případnou léčbu.
1.6.1 ANAMNÉZA
Při sběru anamnestických údajů se zaměřujeme na aktuální stav pacientky,
na trvání a pravidelnost děložních kontrakcí, zda se nejedná o Braxtonovy-Hicksovy
kontrakce, sledujeme jejich intenzitu a četnost. Dále se zaměřujeme na krvácení, výtok
a možný odtok plodové vody. Pacientka k tomu může udávat bolesti v kříži, průjem,
únavu. Zajímáme se nejen o současný stav pacientky, ale i o předchozí těhotenství
a veškerou osobní, gynekologickou, rodinnou, farmakologickou, alergickou, pracovní
anamnézu (ROZTOČIL, 2008).
1.6.2 GYNEKOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ
Vyšetřuje se vaginálně a bimanuálně. Při vaginálním vyšetření zjišťujeme cervix
scóre - zkrácení děložního hrdla, jeho dilataci, změnu konzistence, lokalizaci a výšku
naléhající části (tabulka 1). Bimanuálně hodnotíme děložní tonus, polohu a postavení
plodu. Součástí gynekologického vyšetření je i vyšetření se sterilními zrcadly, kde
určujeme případný předčasný odtok plodové vody, výhřez vaku blan, který je viditelný
v děložním hrdle, nebo prolabující malé části plodu (ČECH, 2014).
19
1.6.3 ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ
Ultrazvukové vyšetření je jednou z nejpoužívanějších metod v porodnictví.
Používá se ke zhodnocení stavu plodu, placenty, množství plodové vody a děložního
hrdla. Součástí ultrazvukového vyšetření je i posouzení děložního hrdla, tzv.
ultrazvuková cervikometrie, kde se nejčastěji využívá transvaginální sonda na změření
délky cervixu mezi vnitřní a zevní brankou. Při délce děložního hrdla menší jak 20 mm,
rodí žena většinou předčasně i přes tokolytickou terapii. Transabdominální sondou
určujeme biometrii plodu, uložení plodu, množství plodové vody, uložení placenty
a průtokové parametry (flowmetrie) (ČECH, 2014), (ROZTOČIL, 2008).
Na ultrazvuková vyšetření dochází pacientky v průběhu prenatální péče. Do 14.
tt. se ultrasonograficky hodnotí počet plodů, u vícečetného těhotenství zjišťujeme
chorionicitu a amnionicitu. Dále vyšetřujeme vitalitu, biometrii plodu, kde měříme CRL,
dle ní je určen termín porodu – datace těhotenství.
Ve 20.-22. tt., provádíme screeningové vyšetření k záchytu patologií, hodnotíme
zde počet plodů, vitalitu, biometrii. V biometrii měříme BPD, HC, AC a FL, morfologii
plodu, lokalizaci placenty, množství plodové vody.
Ve 30.-32. tt. hodnotíme vitalitu, polohu plodu, biometrii. V biometrii měříme
BPD, HC, AC, FL, lokalizaci placenty, množství plodové vody (SUPPLEMENTUM,
2013, s. 63-64).
1.6.4 LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ
Při laboratorním vyšetření s podezřením na předčasný porod, či
při předtermínovém odtoku plodové vody odebíráme při příjmu krev a moč. Moč
odebíráme na kultivaci a provádíme stěr z pochvy a cervixu, jako průkaz odtoku
plodové vody používáme aktim PROM test. Z krve vyšetřujeme krevní obraz
a zánětlivé markery- leukocyty a CRP, cytokiny prokazují intraamniální infekci.
Pokud jde o nesledovanou graviditu, tak odebíráme krev na zjištění krevní
skupiny a Rh faktoru. Dále z krve zjišťujeme nakažlivé choroby, připojujeme odběry
20
na HIV, HBsAg, BWR (ROZTOČIL, 2008).
1.6.5 KARDIOTOKOGRAFIE (CTG)
Kardiotokografie je metoda, která se využívá antepartálně k monitorování
srdečních frekvencí plodu. Vždy musíme hodnotit gestační stáří plodu, při kterém byl
záznam pořízen. CTG zaznamenává srdeční akci plodu, děložní činnost a pohyby plodu.
Je to metoda k zjištění aktuálního stavu plodu a jejím cílem je identifikovat plody
s rozvíjející se hypoxií. Na záznamu můžeme rozpoznat četnost a frekvenci kontrakcí,
normokardii, bradykardii, tachykardii a různé decelerace. Velmi důležitá je šíře
oscilačního pásma. Z parametrů, které řadíme mezi suspektní či patologické, usuzujeme
na ohrožení plodu hypoxií.
Při CTG rozlišujeme akcelerace a decelerace. Akcelerace je intermitentní
zvýšení srdeční akce plodu o více než 15 úderů/min, které trvá déle než 15 vteřin.
Přítomnost akcelerací na ctg záznamu značí dobrou nitroděložní oxygenaci plodu a jeho
stav je fyziologický. Decelerace je definována jako pokles srdeční frekvence plodu
o více jak 15 úderů/min, která trvá více než 15 vteřin. Decelerace na záznamu
znamenají nitroděložní tíseň plodu, rozvoj hypoxie plodu. Záznam poté klasifikujeme
na fyziologický, suspektní či patologický
U předčasného porodu posuzujeme parametry CTG trochu jinak. Lebka plodu je
snadno stlačitelná a nezralý plod ve větším měřítku přenáší výkyvy kontrakčních tlaků
do nitra lebky, kde působí na cévní řečiště. Proto při každé silnější kontrakci
se projevuje nejdříve strmými ranými deceleracemi o vysoké amplitudě, které
přecházejí v patologické změny. Záleží zde na intenzitě děložní činnosti a na délce
mezikontrakčního období. Při často po sobě jdoucích kontrakcích hrozí zástava
v krevním oběhu, je narušeno i kyslíkové zásobení cévních stěn (ČECH, 2014),
(ROZTOČIL, 2008).
21
1.7 TERAPIE
Terapie předčasného porodu, pokud to stav plodu či těhotné dovolí, je důležitá
hlavně kvůli podání tokolýzy a kortikoidů. Při léčbě předčasného porodu pacientku
hospitalizujeme, doporučíme relativní klid na lůžku a indikujeme léčbu tokolytiky
a kortikoidy.
Mezi nejčastější léky, které pomáhají oddálit předčasný porod alespoň o 48
hodin, patří betamimetika a magnéziumsulfát. Dále podáváme kortikoidy, které slouží
ke zrychlení maturace plic plodu.
Při kontrakcích, které otevírají dolní děložní segment se tokolytická léčba
za účelem předčasného porodu podává do 34+6 tt.
1.7.1 TOKOLYTIKA
Tokolytika jsou léčiva inhibující kontrakční aktivitu dělohy, používané
při tokolýze. Tokolýzu rozdělujeme na akutní a parciální. Parciální tokolýza se používá
k regulaci nadměrné děložní činnosti v průběhu spontánně vedeného předčasného
porodu a akutní tokolýza se používá k zástavě děložní činnosti u předčasného porodu
(SUPLLEMENTUM, 2013).
1.7.1.1 BETASYMPATOMIMETIKA
Betasympatomimetika jsou látky způsobující útlum děložní činnosti. V České
republice nejčastěji používáme hexoprenalin (Gynipral). Mezi mateřské vedlejší účinky
patří periferní vazodilatace, úzkost, palpitace, bolest hlavy, tachykardie matky, pokles
krevního tlaku, zvýšení glykémie, metabolická acidóza. Vedlejším účinek u plodu je
hypoglykémie, hypokalcémie, pokles tlaku, tachykardie. Jako kontraindikace u matky
se uvádějí srdeční vady, hypotyreóza, hypertenze, astma bronchiale, chronické jaterní
a ledvinové choroby. Při akutní tokolýze sledujeme u těhotné mateřský pulz, TK
a dechovou frekvenci po 2 hodinách (ROZTOČIL, 2008).
22
1.7.1.2 ANTAGONISTÉ OXYTOCINU
Antagonisty oxytocinu tvoří skupina léčiv, která tlumí oxytocinovou funkci.
Nyní patří mezi nejpoužívanější tokolytika. Tyto léky jsou velmi účinné, jejich největší
výhodou je, že vykazují nejmenší výskyt vedlejších účinků pro matku i plod. V EU jsou
tokolytikem první volby. Lze je podávat ženám s kardiopatiemi, diabetes mellitus,
poruchami srdečního rytmu nebo poruchou štítné žlázy. Nejčastěji používaný
antagonista oxytocinu je Atosiban (Tractocil). Tento přípravek se používá nejčastěji
při kontraindikaci betamimetik, protože u tohoto léku se nežádoucí účinky objevují
vzácně. Vzácně se může vyskytnout hypotenze, nespavost, alergická reakce, pruritus
(ROZTOČIL, 2008), (ČECH, 2014), (SUPPLEMENTUM, 2013).
1.7.1.3 MAGNÉZIUMSULFÁT
Magnéziumsulfát (MgSO4) jako antagonista kalcia tlumí děložní činnost. Nyní
již není vhodný pro akutní tokolýzu, ale na některých pracovištích se používá jako
alternativní tokolytikum společně s betasympatomimetiky.
Vedlejší účinky magnéziumsulfátu jsou ovlivněny podanou dávkou. Mohou
se projevit nevolností, návaly či bolestí hlavy. Toto tokolytikum je kontraindikováno
hlavně u myasthenia gravis, srdečních poruch či nitroděložní infekce, relativní
kontraindikací je ischemie myokardu a renální poruchy (ROZTOČIL, 2008),
(SUPPLEMENTUM, 2013).
1.7.2 ANTIBIOTIKA
U předčasného porodu podáváme antibiotika inhibující syntézu buněčné stěny.
Jedná se zde hlavně o 4 druhy antibiotik a to peniciliny, cefalosporiny, linkosamidy
a makrolidy. V graviditě jsou kontraindikována antibiotika streptomycinové řady
a tetracykliny.
Při příjmu těhotné s příznaky hrozícího předčasného porodu, bez odtoku plodové
vody s neznámým GBS podáváme ATB profylaxi, až do výsledku kultivace odebrané
při příjmu. Pokud je GBS negativní, ATB profylaxi přerušujeme. Pokud je kultivace
GBS pozitivní, pokračujeme v léčbě ATB 7 dní.
23
ATB profylaxi při odtoku plodové vody zahajujeme ihned u gravidity ˂37+0
gestačního stáří plodu, u gravidity ≥37+0 s GBS pozitivním výsledkem či pozitivními
zánětlivými markery. Dále u těhotných ≥37+0 s neznámým GBS statusem a přítomností
rizikových faktorů například febrilie matky ˃38˚C, pozitivním rychlotestem pro GBS
eventuálně při odtoku plodové vody déle jak 18 hodin. ATB profylaxi nezahajujeme
při odtoku u těhotných, kdy je gravidita ≥37+0 s negativní GBS kultivací
(SUPPLEMENTUM, 2013).
V porodnictví se podávají antibiotika vždy při pozitivním nálezu GBS. Infekce
se nachází v pochvě, proto se podávají ATB i.v. před porodem. Při hrozícím
předčasném porodu se podávají ATB vždy okamžitě při hospitalizaci ještě
před zjištěním GBS. Je to z důvodu, kdyby pacientka porodila dřív, než se zjistí GBS.
V současné době je řada předčasných porodů způsobena jinými bakteriemi než
streptokoky skupiny B, proto je doporučena dvojkombinace antibiotik (ampicilin 2g
iniciálně, dále 1 g i. v. po 6 hodinách a gentamicin 240 mg i. v. po 24 hodinách (ČECH,
2014, s. 250).
1.7.3 KORTIKOSTEROIDY
Kortikosteroidy se podávají při hrozícím předčasném porodu z toho důvodu, že
podporují zralost kardiovaskulárního, nervového, respiračního a gastrointestinálního
systému. Po podání kortikosteroidů sledujeme krevní tlak, příjem a výdej tekutin.
Kortikosteroidy zvyšují krevní tlak, a proto je nutné sledovat těhotné s hypertenzí
a preeklampsií (SUPPLEMENTUM, 2013).
Kortikosteroidy se podávají mezi 24+0 až 34+6 tt. Nejčastěji se používají
glukokortikoidy betametazon (Diprophos) a dexametazon (Dexona). Preparát
Diprophos, inj. suspenze betamethasonum 7 mg, aplikujeme v dávce 14 mg (2 ampule)
i. m./24 hod. ve dvou následujících dávkách během 48 hod. Při pokračující graviditě,
pokud byla první dávka podána v nízkém gestačním týdnu (na hranici viability plodu),
je pak možno výjimečně podat ještě druhou kúru. Preparát Dexona, dexamethasone
sodium fosfát 8 mg, aplikujeme i. m. ve 4 následujících dávkách po 6-12 hodinách.
24
Při pokračující graviditě lze výjimečně podat druhou kúru s odstupem
(SUPPLEMENTUM, 2013, s. 44).
1.7.4 CERCLAGE
Tato operační metoda se používá při inkompetenci děložního hrdla ve druhém
trimestru těhotenství. Je používaná při poruše uzávěrové funkce, kterou zjišťujeme
palpačním nálezem na děložním hrdle. Dále vyšetřujeme transvaginálním UZ
vyšetřením, kde zjišťujeme inkompetenci vnitřní branky a cervikometrii, kterou
určujeme délku děložního hrdla. Tuto metodu můžeme použít jako preventivní opatření
například u žen, které často potrácely nebo při vícečetném těhotenství. Cerclage
se provádí po 12. týdnu těhotenství, ale jen do dokončeného 26. týdne těhotenství.
Podmínkami pro cerclage je vitální nepoškozený plod a vyloučení příčin
potrácení. Jako například krvácení, odtok plodové vody či neztišitelné děložní stahy.
Při této operační metodě se provede cirkulární submukózní steh v poševních klenbách
jedním nebo zdvojeným nevstřebatelným vláknem. Steh se ponechává do 36. týdne
těhotenství (ČECH, 2014).
1.7.5 POSTUP PŘI PROM
Při předčasném odtoku plodové vody v období 24+0 - 33+6 tt provedeme
transfer in utero do perinatologického centra. Pokud nejsou přítomny známky
chorioamnionitidy, distresu plodu či abrupce placenty podáváme kortikosteroidy,
preventivní tokolýzu a profylakticky ATB. Při konzervativním postupu při známkách
hypoxie, krvácení, chorioamnionitidy, vzestupu CRP provedeme indukci porodu
či ukončení per SC dle aktuálního stavu plodu a těhotné. Při aktivním přístupu
provedeme indukci či ukončení per SC dle stavu těhotné a plodu.
V týdnu 34+0 – 36+6 při předčasném odtoku plodové vody bez známek
chorioamnionitidy, distresu plodu či abrupce placenty porod provokujeme v 34+0 tt. až
34+6 tt. po konzultaci s pediatrem nejdříve za 48 hodin. Po 34+6 tt. přistupujeme
k vedení porodu jako u předčasného odtoku plodové vody v termínu. Při aktivní děložní
25
činnosti aplikujeme preventivní tokolýzu do 34+6 tt. po dobu maturace plic
(SUPPLEMENTUM, 2013).
1.8 VEDENÍ PORODU
Předčasný porod můžeme vést buď vaginálně, nebo operační cestou a to
císařským řezem. Přístup je velmi individuální a musí se zvážit rizika z hlediska matky i
plodu. Porod pomocí vakuumextrakce nebo kleští je kontraindikován z důvodu
nezralého lebního krytu hlavičky plodu.
1.8.1 VAGINÁLNÍ POROD
Mezi podmínky pro vaginální porod řadíme polohu a hmotnost plodu. Při poloze
PPKP rodíme vaginální cestou pouze v případě hmotnosti plodu do 750 g, když má plod
váhový odhad nad 750 g, volíme císařský řez. Při poloze PPHL rodíme při jakémkoliv
váhovém odhadu.
Při porodu nezralého plodu jsou častější porodní traumata či hypoxie plodu,
proto využíváme parciální tokolýzu, která snižuje děložní činnost. Z anesteziologického
hlediska se využívá epidurální analgezie a to nejen z důvodu úlevy pro rodičku, ale také
pro uvolnění porodních cest. Porod se bedlivě monitoruje, aby se v případě hypoxie
mohlo včas rozhodnout o provedení císařského řezu. U porodu musí být přítomen
neonatolog, aby posoudil novorozence hned po porodu (ROZTOČIL, 2008).
1.8.2 CÍSAŘSKÝ ŘEZ
Vedení předčasného porodu císařským řezem je odlišné než vedení císařského
porodu donošeného plodu. Císařský řez je indikován při poloze plodu koncem
pánevním nebo u vícečetného těhotenství. Indikací může být i rozvoj
chorioamnionitidy, hypoxie plodu či při nezralém vaginálním nálezu.
Nejvýhodnější je řez příčný, vysoko položený U řez, který je nejlepší
na vybavení nezralého jedince, protože tím vzniká větší prostor. Po takovémto řezu je
možnost v dalším těhotenství rodit spontánně (ČECH, 2014).
26
2 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY
S HROZÍCÍM PŘEDČASNÝM PORODEM
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: XX Pohlaví: ženské
Datum narození: 1974 Věk: 40
RČ: 74XXXXXXXX Číslo pojišťovny: 111
Vzdělání: středoškolské s maturitou Zaměstnání: grafička
Stav: vdaná Státní příslušnost: Česká republika
Datum přijetí: 26. 2. 2014 Typ přijetí: akutní
Oddělení: porodní sál Ošetřující lékař: lékař na porodním sále
Důvod přijetí udávaný pacientem:
Předčasný odtok plodové vody v 34+2 tt.
Medicínská diagnóza hlavní:
Partus praematurus imminens
HODNOTY A ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘÍJMU dne 26. 2. 2014
TK: 110/60 Výška: 158 cm
P: 72/min Hmotnost: 73 kg
D: 16/min Krevní skupina: A pozitivní
TT: 36,8°C Pohyblivost: bez omezení
Stav vědomí: plně lucidní Orientace místem, časem, osobou: orientována
Řeč, jazyk: český
Nynější těhotenství:
Sekundipara po spontánní koncepci při dataci 34+2 tt s dosavadním fyziologickým
průběhem těhotenství. Nyní, dne 26. 2. 2014 v 13:00 přichází pro předčasný odtok
plodové vody bez kontrakcí okolo 12. hodiny. Zkouška Temesváryho činidlem –
pozitivní, z vyšetření v zrcadlech se prokázal odtok čiré plodové vody. Rodička
nekrvácí a neudává kontrakce. Pohyby plodu cítí normálně. CTG záznam je
fyziologický. Hodnoty fyziologických funkcí jsou v normě.
27
Informační zdroje:
- Rozhovor s pacientkou.
- Rozhovor s ošetřujícím personálem.
- Chorobopis
ANAMNÉZA
RODINNÁ ANAMNÉZA
Matka: 63 let, zdráva
Otec: + 65 letech, poúrazová plicní embolie
Sourozenci: Bratr: 34 let, zdráv
Děti: syn, 4 roky, st. p. partus praematurus, per S.C. PPKP, zdráv
OSOBNÍ ANAMNÉZA
Překonaná a chronická onemocnění:
- běžná dětská onemocnění (plané neštovice, zarděnky)
Hospitalizace a operace:
- 2010 S.C.
Úrazy:
- neudává
Transfúze:
- neudává
Očkování:
- běžná očkování
Léková anamnéza (chronická medikace)
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Acidum folicum Tbl. 10 mg 1 - 0 - 0 antianemika
Pyridoxin Tbl. 20 mg 1 - 0 - 0 vitamin
Magnosolv granule 365 mg 1 - 0 - 1 minerál
28
Alergologická anamnéza
Léky: neguje
Potraviny: neguje
Chemické látky: neguje
Jiné: neguje
Abúzy
Alkohol:
- před těhotenstvím příležitostně
- při těhotenství neudává požití alkoholu
Kouření:
- nekuřák
Káva:
- před těhotenství 3x denně
- při těhotenství 1x denně
Léky: neguje
Jiné návykové látky: neguje
Gynekologická anamnéza
Menarché: 14 let
Cyklus: 28 dní
Trvání: 4-5 dní
Intenzita, bolesti: střední intenzita
PM: 8. 7. 2013
A: 0
UPT: 0
Antikoncepce: 10 let (Triregol)
Menopauza: 0
Potíže klimakteria: 0
29
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Stav: vdaná
Bytové podmínky: v bytě
Vztahy, role a interakce: pacientka se považuje za velmi společenského a aktivního
člověka. Vztah s manželem označuje za normální a bezproblémové. Nyní tráví nejvíce
času se synem, který ji plně zaměstnává.
Záliby: hraní si se synem, muzika
Volnočasové aktivity: četba, filmy, procházky
PRACOVNÍ ANAMNÉZA
Vzdělání: střední s maturitou
Pracovní zařazení: grafička, nyní na mateřské dovolené
Vztahy na pracovišti: bezproblémové
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
- ateistka
PORODNICKÁ ANAMNÉZA
Týden gravidity: 34+2
Gravidita: II Parita: II
Trimestr: druhý
Hmotnost: v těhotenství: 73 kg před těhotenstvím: 67 kg přibrala: 6 kg
otec u porodu: ne
otoky, varixy: ne
VYŠETŘENÍ
KS+Rh faktor: A pozitivní
BWR: negativní
HBsAg: negativní
OGTT: negativní
GBS: pozitivní, odběr 26. 2. 2014
EKG a interní vyšetření: fyziologický nález
Předchozí těhotenství:
30
- 2010- císařský řez ve 34. týdnu těhotenství pro partus praematurus in cursu, PPKP,
chlapec, 2270 g, 43 cm. Šestinedělí fyziologické. Chlapec je zdráv.
Poslední menstruace: 8. 7. 2013
Termín porodu: 9. 4. 14 - dle UZ, 14. 4. 14 - dle poslední menstruace
Vyšetření při přijetí:
Zevně: děloha normotonická, velikostně odpovídá 34. týdnu gravidity
Poloha plodu - koncem pánevním
DDS nebolestivý, jizva po S.C. nebolestivá
Vaginálně: pochva prostupná, naléhající část plodu plně vyplňuje dolní děložní
segment, mediosakrálně zbytek hrdla v průměru 2,5-3 cm, nekrvácí, voda plodová teče
čirá.
UZ: poloha koncem pánevním, hlavička vlevo, placenta na zadní stěně bez známek
odlučování, těžký oligohydramnion, pohybová aktivita normální. EFW 2100 g. Akce
srdeční +.
Závěr: střední až těžký oligohydramnion, nejspíše se jedná o odtok plodové vody,
močový měchýř naplněn, pohyby omezeně +, dle UZ je plod proporcionální, velikostí
odpovídá gestačnímu stáří. PI v a. umbilicalis v normě.
Ordinace: příjem na předpokoj porodního sálu
Odběry: krevní obraz, CRP, biochemie, koagulace, moč chemicky + sediment
FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ
Celkový vzhled,
úprava zevnějšku,
hygiena:
Pacientka působí upraveně, denně dodržuje ranní a večerní
hygienu
Dutina ústní, nos: Bez výtoku, sliznice vlhké
Zuby: Vlastní chrup, v dobrém stavu
Sluch: Slyší bez problémů
31
Zrak: Vidí bez obtíží
Puls: 70/min, pravidelný, dobře hmatatelný
Dýchání: frekvence 16/min, pravidelné, hloubka normální bez vedlejších
fenoménů
Krevní tlak: 110/60
Tělesná teplota: 36,8°C
Tělesná hmotnost: V těhotenství 73 kg
před otěhotněním 67 kg
přibrala 6 kg
Výška: 158 cm
Rozsah pohybů
v kloubech:
V normě
Svalová tuhost,
pevnost:
Dostatečná
Kůže: Beze změn, dobře prokrvená, hydratovaná, kožní tugor přiměřený
Chůze: Koordinovaná
Držení těla: Vzpřímené
Pánevní rozměry: Distantia bispinalis 28 cm
Distantia bicristalis 30 cm
32
Distantia bitrochanterica 34 cm
Conjugata externa 19 cm
Ozvy plodu: 138/min, pravidelné
CTG: Fyziologický záznam, bazální frekvence 130, akcelerace na
pohyb, decelerace nejsou přítomny
UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I TAXONOMIE II
Posouzení ze dne 27. 2. 2014
1. Podpora zdraví
• Uvědomování si zdraví
• Management zdraví
DOMA
Subjektivně:
Uvědomuji si, že zdraví je součástí mého života, proto
pravidelně navštěvuji lékaře kvůli preventivním kontrolám. Od
počátku těhotenství navštěvuji lékaře, protože to je důležité pro
mé dítě a protože chci, aby bylo vše v pořádku. Jelikož jsem
byla po prvním porodu upozorněna, že se předčasný porod
může opakovat, dodržovala jsem všechna doporučení od lékaře,
včetně klidového režimu. Jinak si myslím, že jsem normálně
zdravý člověk.
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu stav zdraví posoudit
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
I v nemocničním prostředí se snažím udržet si zdraví. Dodržuji
33
klidový režim, piji dostatek čaje, jím zeleninu a ovoce. Též se
tady snažím zabavit a to nejčastěji na notebooku, kde si píši
s přáteli a rodinou.
Objektivně:
Pacientka dodržuje klidový režim, snaží se jíst převážně
zeleninu a ovoce.
Ošetřovatelský problém: žádný
2. Výživa
• Příjem potravy
• Trávení
• Vstřebávání
• Metabolizmus
• Hydratace
DOMA
Subjektivně:
Doma jsem zvyklá jíst několikrát denně, přibližně 7x, po
menších dávkách a to z důvodu dlouhodobého zvracení co jsem
měla ve druhém trimestru. Jinak trávení mám dobré. Na průjmy
či zácpy netrpím. Z pití tak nejvíce piji ovocné čaje, celkem
vypiji asi 2-3 litry. Piji vždy, když mám potřebu. Proto mám při
ruce stále flašku s pitím.
Objektivně:
Doma výživu nemohu posoudit
Při hospitalizaci
Subjektivně:
Myslím, že v jídle a pití zde dodržuji stejný režim, jako jsem
měla doma. Jen doma mám větší výběr z ovocných čajů.
Objektivně:
Pacientka nedrží žádnou dietu. Pro hyperemesis gravidarum
v druhém trimestru si zvykla jíst pravidelně 7krát denně
po menších porcích. Její strava je dostatečně vyvážená
s dostatkem ovoce a zeleniny. Denně vypije přibližně 2 litry
tekutin, pije především ovocné čaje a minerální vody.
V současné době váží 73 kg, přibrala 6 kg. Pokožku má
hydratovanou.
34
Ošetřovatelský problém: žádný
3. Vylučování a výměna
• Funkce močového
systému
• Funkce
gastrointestinálního
systému
• Funkce kožního systému
• Funkce dýchacího
systému
DOMA
Subjektivně:
Řekla bych, že s vylučováním problém nemám. Nijak zvlášť
netrpím zácpou ani průjmem. Každý den chodím pravidelně
na stolici, s mikcí je to horší, to mi připadá, že chodím stále,
jak mi miminko mačká močový měchýř.
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
Neřekla bych, že by se to vylučování v domácím prostředí nějak
lišilo. Jen jsem trochu ostýchavá při chození na stolici, protože
jsem na stolici zvyklá chodit doma. Jinak žádný problém
necítím.
Objektivně:
Paní kvůli dostatečnému příjmu tekutin nemá problém s mikcí.
Stolice je pravidelná, jednou denně. Pocení je přiměřené. Kůže
hydratovaná.
Ošetřovatelský problém: žádný
4. Aktivita – odpočinek
• Spánek, odpočinek
• Aktivita, cvičení
• Rovnováha energie
• Kardiovaskulárnípulmonální
reakce
• Sebepéče
DOMA
Subjektivně:
Před těhotenstvím jsem ráda sportovala. Z toho hlavně ježdění
na kole, turistika, plavání a lyžování. Byla to docela změna
a pro mě docela nuda. Ale pro dítě jsem byla ochotná zklidnit
se. Proto jsem začala háčkovat, převážně věci pro dítě a číst
knihy. Ale musím se přiznat, že s prvním synem to nebylo moc
jednoduché, ten by stále někam lítal. Ale pomáhala mi
maminka, která ho hlídala.
35
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit
Při hospitalizaci:
Subjektivně:
Tak v nemocnici hlavně odpočívám, jsem na notebooku
a nebo si čtu. Relativně tu mám menší dovolenou. Jelikož jsem
aktivní člověk, je pro mě stálé ležení a odpočívání nudné.
Objektivně:
V nemocnici si pacientka krátila čas na notebooku, telefonu
a četbou knihy. Denně spí přibližně 8 hodin. Chodí spát kolem
23. hodiny. Nemá problémy s usínáním.
Ošetřovatelský problém: Zhoršená tělesná pohyblivost
Priorita: Nízká
5. Vnímání - poznávání
• Pozornost
• Orientace
• Kognice
• Komunikace
DOMA
Subjektivně:
Řekla bych, že vnímání a pozornost mám v pořádku. Jsem velmi
komunikativní, ráda si povídám s lidmi.
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
Necítím změnu, jestli se mi změnila pozornost či paměť tady.
Komunikaci si vynahrazuji se spolupacientkami nebo voláním
přátelům a rodině.
Objektivně:
Nemá problémy s pozorností ani pamětí. Zrak, sluch a řeč
36
bez problémů. Je plně orientovaná. V současné době netrpí
žádnou bolestí. Sama si o sobě myslí, že má logické myšlení.
Ošetřovatelský problém: žádný
6. Vnímání sebe sama
• Sebepojetí
• Sebeúcta
• Obraz těla
DOMA
Subjektivně:
Sama sebe vidím jako optimistu, který má rád užívání si života.
Po prvním dítěti jsem poznala, že užívat si život může člověk i
doma v klidu se svými blízkými. Doma se sama necítím snad
nikdy.
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
Tak je samozřejmé, že se tady člověk někdy cítí sám. Proto
volám manželovi. Snažím se být i teď optimista, protože první
syn je v pořádku a začínalo to stejně.
Objektivně:
Pacientka je optimistka od pohledu. Ráda komunikuje, proto
si myslím, že se osamělá necítí.
Ošetřovatelský problém: žádný
7. Vztahy
• Role pečovatelů
• Rodinné vztahy
• Plnění rolí
DOMA
Subjektivně:
Doma je údajně hlavou rodiny manžel, ale myslím si, že jsme
jedna společná hlava rodiny. Problémy řešíme spolu a myslím
si, že jsme šťastní. Manželství je harmonické. Jinak já
se starám o domov, syna a jídlo. Manžel hlavně pracuje.
S domácností i se synem mi pomáhá jak tchýně, tak moje
maminka.
37
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
Tak je samozřejmostí, že když jsem tady, nemohu být s rodinou,
ale zase si říkám, že jsem tu pro dalšího syna. Péči o syna,
o manžela a domácnost převzaly babičky, takže se cítím trochu
nevyužitá a nepotřebná, ale vím, že až se vrátím, tak se vrátí
i starý řád, kde budu potřebná. Manžel mě poslední dobou
vynechával v řešení problémů, abych neubližovala
nenarozenému synovi a nestresovala se.
Objektivně:
Pacientka se často zmiňuje o předchozím těhotenství
a dvouletém synu Honzíkovi. Je to jejich první odloučení
na delší dobu, ale tuto situaci zvládá zatím dobře, přestože je
vidět, že se jí stýská. S manželem a synem je ve spojení pomocí
internetu. V období hospitalizace se o syna a chod domácnosti
stará matka a tchýně pacientky.
Ošetřovatelský problém: Narušené procesy v rodině
Priorita: Nízká
8. Sexualita
• Sexuální funkce
• Reprodukce
DOMA
Subjektivně:
Menstruaci mám od 14 let, po užívání antikoncepce se mi
zpravidelnila. Jinak nemám žádné velké bolesti, jen klasicky
jsou nejhorší ty první dny, kdy jsem i protivná. S oplodněním
problém nebyl. Po vysazení antikoncepce jsme se asi 3 měsíce
snažili a byl z toho Honzík, první syn. No a další těhotenství
přišlo neplánovaně, ale nebránili jsme se tomu. S dalším
těhotenstvím nepočítáme, dvě děti nám stačí.
38
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
Tak samozřejmě mi zde schází manžel, myslím jen na tulení, ale
zase si říkám, že tulit se budeme moct s našimi drobečky
dohromady, jen mám strach z toho, aby byl druhý syn
v pořádku. Už takhle se děsím našeho odloučení s nenarozeným
synem.
Objektivně:
Zde mohu posoudit jen stesk po manželovi, o kterém stále
hezky mluví a je s ním v častém kontaktu pomocí telefonu.
Udává i strach z odloučení s nenarozeným synem. Bojí se, že
nebude moct mít dostatečný kontakt se synem.
Ošetřovatelský problém: Riziko narušení vztahu
Priorita: nízká
9. Zvládání/tolerance zátěže
• Posttraumatické reakce
• Reakce na zvládání
zátěže
• Neurobehaviorální stres
DOMA
Subjektivně:
Řekla bych, že zátěž zvládám docela dobře jak rodinnou tak
pracovní. Nejhorší bylo, když mi před 2 měsíci zemřel otec,
z toho se člověk špatně dostává a nejhorší byl potom stav
mamky, která se psychicky zhroutila. Myslím, že s tím
se vyrovnat ani nejde, ale snažila jsem se nestresovat, abych
neublížila Lukáškovi, ale přece jenom to nejde nestresovat
se.
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
39
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
Zde spíš převládá strach o malého. Sice vím z minulého
porodu, jak to přibližně všechno probíhá, ale přece jenom
Honzík je bojovník a u Lukáška doufám v to samé. Spíš bych
ještě dodala, že jsem stále v nejistotě, jak to bude dál.
Objektivně:
Pacientka udává obavu o nenarozeného syna. Dle jejích slov
se držela všech doporučení od lékařů, aby předčasnému porodu
zabránila. Proto celý den dodržuje klid na lůžku a odpočívá. Je
seznámena se všemi prostředky a medikamenty, které jí jsou
podávány k oddálení porodu. Přesto má ale strach, jak to vše
dopadne.
Ošetřovatelský problém: Strach
Priorita:nízká
10. Životní principy
• Hodnoty
• Přesvědčení
• Soulad hodnot
DOMA
Subjektivně:
Mezi základní hodnoty řadím zdraví a rodinu. Je to vlastně
mým životním cílem, při kterém doufám, aby byla moje rodina,
tzn manžel, synové a matka v pořádku a byli zdrávi. Cíle se
průběhem života mění, ale myslím, že tohle jsou mé
nejhlavnější cíle.
Objektivní:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZCI
Subjektivně:
Při hospitalizaci mě drží v relativní dobré náladě vidina
budoucnosti. Stále doufám, že vše bude dobré a Lukášek bude
40
v pořádku. Dále mě podporují manžel, tchýně a maminka.
Objektivně:
Pacientku pozitivně ovlivňuje rodina, proto dostává dostatek
prostoru na rozhovor a komunikaci s nimi.
Ošetřovatelský problém: žádný
11. Bezpečnost – ochrana
• Infekce
• Fyzické poškození
• Násilí
• Environmentální rizika
• Obranné procesy
• Termoregulace
DOMA
Subjektivně:
Pacientka se necítí být ohrožena, má milující rodinu, násilí
se příčí jí i manželovi.
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI:
Subjektivně:
Cítím se zde v bezpečí, protože jsem pod dohledem lékařů, kteří
ví, co je pro moje dítě nejlepší.
Objektivně:
Pacientka nemá příznaky infekce, je zde ale velké riziko
infekce z důvodu odteklé plodové vody, proto se sledují
příznaky infekce. Pacientka na sobě nemá viditelné známky
domácího násilí. Rupturou plodových obalů má narušenou
integritu tkáně.
Ošetřovatelský problém: riziko infekce z důvodu odteklé
plodové vody
Narušená integrita tkáně
Priorita: vysoká
12. Komfort DOMA
41
• Tělesný komfort
• Komfort prostředí
• Sociální komfort
Subjektivně:
Žiji v rodinném domě s manželem a synem. Ted vypomáhá
i maminka a někdy jezdí tchýně. Myslím, že dům máme
vybavený tak, aby nám ve všech směrech vyhovoval. Jinak mám
hodně přátel, se kterými si volám nebo píši sms.
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI
Subjektivně:
Cítím se v pořádku a docela i ve společnosti. Sice se tu
pacientky střídají, ale většinou se s nimi dá mluvit. Když si
potřebuji promluvit tak volám manželovi nebo přátelům. Též
jsem připojena na internetu, takže o zábavu nemám nouzi. Jen
si nemůžu zvyknout na toto prostředí. Člověk se tu cítí vždy
na očích.
Objektivně:
Pacientka se necítí být sociálně izolována. Má na pokoji další
pacientku, se kterou si povídá. Když má potřebu, tak volá
manželovi či přátelům.
Ošetřovatelský problém: Zhoršený komfort
Priorita: Nízká
13. Růst, vývoj
• Růst
• Vývoj
DOMA:
Subjektivně:
Upřímně nevím, co bych řekla, myslím, že nějak zaostalá
nejsem a vše je v pořádku
Objektivně:
Z domácího prostředí nemohu posoudit.
PŘI HOSPITALIZACI
42
Subjektivně:
Myslím, že reaguji dobře, odpovídám na dotazy a zajímám
se o všechno kolem dítěte.
Objektivně:
Pacientka je plně soběstačná, aktivně reaguje na dotazy jak
verbálně tak neverbálně. Je zde ovšem riziko disproporčního
růstu plodu.
Ošetřovatelský problém: Riziko disproporčního růstu
Priorita: Vysoké
LÉKAŘSKÝ MANAGEMENT
Ordinovaná vyšetření:
Pacientce bylo provedeno vaginální vyšetření, kde byla zjištěna prostupná pochva,
naléhající část plně vyplňuje dolní děložní segment, mediosakrální zbytek hrdla
v průměru 2,5-3 cm, nekrvácí, teče čirá plodová voda. Dále bylo provedeno
ultrazvukové vyšetření, kde byla zjištěna poloha koncem pánevním, hlavička vlevo,
placenta na zadní stěně bez známek odlučování, těžký oligohydramnion, pohybová
aktivita normální. EFW 2100 g. Akce srdeční +.
Konzervativní léčba:
Výživa: per os
Pohybový režim: klidový režim
Medikamentózní léčba:
Intra venózní: fyziologický roztok 500ml + 4g MgSO4 + 50µ Gynipral
Intra muskulárně: Dexona 8 mg ve 4 následujících dávkách po 6-12 hodinách
43
SITUAČNÍ ANALÝZA ke dni 26. 2. 2014
Žena XX, 40 let, II/II přichází 26. 2. 2014 pro předtermínový předčasný odtok
plodové vody při gestačním stáří plodu 34+2. První těhotenství bylo ukončeno
císařským řezem. Rodička udává odtok plodové vody s počátkem okolo 12. hodiny.
Při kontrole vložky byl prokázán odtok plodové vody pomocí Temesváryho testu,
z vyšetření v zrcadlech se prokázal odtok čiré plodové vody. Rodička nekrvácí
a neudává kontrakce. Plod byl kontrolován pomocí UZ, kde byla zhodnocena poloha
koncem pánevním, hlavička vlevo, placenta na zadní stěně bez známek odlučování,
těžký oligohydramnion, pohybová aktivita normální. Dále se hodnotilo CTG, kde byl
nález zhodnocen jako fyziologický. Rodičce byly změřeny fyziologické funkce a to
krevní tlak 110/60, tepová frekvence 72 tepů/min, tělesná teplota 36,8°C. Paní
spolupracuje, je při vědomí a orientována v místě a čase. Reaguje na veškeré dotazy, je
soběstačná a dokáže verbálně popsat problém. Snaží se být co nejvíce v klidu
a odpočívat na lůžku. Pacientka projevuje strach o nenarozeného syna. Kvůli
předčasnému odtoku plodové vody jsou sledovány známky zánětu, které se projevují
zvýšenou tělesnou teplotou, vzestupem leukocytů, pozitivním CRP a tachykardií plodu,
které jsou při příjmu negativní. Subjektivně pacientka snáší těhotenství dobře.
Hospitalizována je v tomto těhotenství poprvé, proto je nervózní z toho, že nechala
doma manžela se synem pod dohledem tchýně. Do prenatální poradny chodila
pravidelně. Pacientka nekouří, alkohol nepije. V minulém těhotenství (2010) rodila
císařským řezem, chlapce, ve 34. týdnu těhotenství pro partus praematurus in cursu,
PPKP, chlapec, 2270 g, 43 cm. Šestinedělí fyziologické, chlapec zdráv. V tomto
těhotenství proběhla kontrola jak u praktického tak u zubního lékaře. Těhotenství
se doposud vyvíjelo fyziologicky, paní byla uložena na lůžku a byl jí doporučen klid
na lůžku.
STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ
PODLE PRIORIT dne 27. 2. 2014
Riziko infekce 00004
Strach 00148
Riziko narušení vztahu 00209
Narušené procesy v rodině 00060
44
Narušená integrita tkáně 00044
Nedostatečná znalost 00126
Zhoršený komfort 00214
Zhoršená tělesná pohyblivost 00085
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA
Název + kód: Riziko infekce (00004)
Doména 11: Bezpečnost/ ochrana
Třída 1: Infekce
Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organizmy.
Rizikové faktory: Předčasné prasknutí plodových obalů
Cíl: Pacientka nemá známky infekce.
Priorita: Vysoká
Očekávané výsledky:
- pacientka zná projevy infekce do 1 hodiny
- pacientka je edukovaná o aplikovaných ATB před prvním podání
- pacientka má zánětlivé parametry (CRP, leukocyty) v normě po dobu hospitalizace
- pacientka má normální tělesnou teplotu po dobu hospitalizace
Intervence:
- edukuj pacientku o rizicích a projevech infekce do 1 hodiny, porodní asistentka
- sleduj odtok plodové vody, průběžně, porodní asistentka
- podávej ATB dle ordinace lékaře, porodní asistentka
- edukuj o aplikovaných ATB do 1 hodiny, porodní asistentka
- zajisti odběr poševního sekretu na kultivaci při příjmu, porodní asistentka
45
- kontroluj zánětlivé markery (CRP a leukocyty) po dobu hospitalizace, porodní asistentka
- sleduj tělesnou teplotu ráno, večer a dále dle potřeby, porodní asistentka
- postupuj asepticky při každém výkonu, vždy, porodní asistentka
- zapiš záznam do dokumentace, průběžně, porodní asistentka
Realizace:
Pacientka byla při příjmu edukovaná o rizicích a projevech infekce. Byla jí podána ATB dle
ordinace lékaře a dále o nich byla edukovaná. Při příjmu jí byl odebrán poševní sekret na zjištění
kultivace. Celou dobu hospitalizace jí byly kontrolovány infekční markery (CRP a leukocyty) a
sledována tělesná teplota. Při každém výkonu bylo dbáno na aseptický přístup.
Hodnocení provedeno dne 28. 2. 2014
Cíle bylo dosaženo, pacientce se za dobu hospitalizace neprojevila infekce.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA
Název + kód: Strach (00148)
Doména: 9. Zvládání / tolerance zátěže
Třída: 2. Reakce na zvládání zátěže
Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí
Určující znaky: Uvádí strach, uvádí paniku
Související faktory: Oddělení od podpůrného systému v potenciálně stresující situaci
(hospitalizace, nemocniční procedury)
Cíl: Pacientka udává zmírnění strachu.
Priorita: Střední
46
Očekávané výsledky:
- pacientka zná důvody svého strachu do 30 minut
- pacientka má dostatek informací o průběhu léčby do 1 hodiny
- pacientka udává patrné zmírnění strachu do 5 hodin
- pacientka bude spolupracovat do 2 hodin od přijetí
Intervence:
- vysvětli pacientce problematiku předčasného porodu dle svých kompetencí do 30 min
(porodní asistentka)
- zajisti rozhovor mezi pacientkou a lékařem (porodníkem, pediatrem) kvůli dostatečné
informovanosti pacientky o léčbě do 3 hodin (porodní asistentka)
- sleduj verbální i neverbální projevy strachu, průběžně (porodní asistentka)
- edukuj pacientku o průběhu hospitalizace a léčebném režimu do 1 dne (lékař)
- sleduj mimiku v obličeji pacientky, průběžně (porodní asistentka)
- odpovídej pacientce na její dotazy, průběžně (porodní asistentka)
- komunikuj s pacientkou o jejích pocitech, průběžně (porodní asistentka)
- umožni kontakt s blízkými od začátku hospitalizace (porodní asistentka)
- monitoruj případné zlepšení či zhoršení psychického stavu, průběžně (porodní asistentka)
Realizace:
Pacientka přišla na porodní sál 26. 2. 2014 ve 13:00, byla vyděšená. Po prohlídce lékařem byla
edukována o předčasném porodu. S pacientkou jsem hovořila o ošetřovatelské problematice
předčasného porodu, vysvětlila jsem jí péči spojenou s hospitalizací. Svěřila se mi s obavami o
své nenarozené dítě. Snažila jsem se trávit s pacientkou dostatečné množství času a komunikovat
s ní. Zajistila jsem seznámení a rozhovor s pediatrem, který ji bude informovat o případném
zdravotním stavu dítěte.
47
Hodnocení provedeno dne 28. 2. 2014
Cíl byl splněn, pacientka udává zmírnění strachu o plod, cítí se dostatečně obeznámena
s problematikou předčasného porodu.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA
Název + kód: Riziko narušení vztahu (00209)
Doména 8: Sexualita
Třída 3: Reprodukce
Definice: Riziko narušení symbiózy mezi matkou a plodem jako výsledek komorbidních
podmínek nebo podmínek vztahujících se k těhotenství.
Rizikové faktory: Těhotenské komplikace (např. předčasné protržení plodových blan, placenta
praevia nebo abrupce placenty, pozdní prenatální péče, vícečetné těhotenství), nedostatečný
transport kyslíku (předčasně narozené dítě).
Cíl:
U pacientky nedojde k narušení vztahu.
Priorita: Nízká
Očekávané výsledky:
- pacientka je edukovaná o péči o nedonošeného novorozence, po porodu, porodní
asistentka
- pacientka má možnost konzultací s pediatrem do 3 hodin
- pacientka má možnost kontaktu s novorozencem, po porodu, porodní asistentka
Intervence:
- edukuj pacientku o péči o nedonošeného novorozence, po porodu, porodní asistentka
- umožni pacientce kontakt s nedonošeným novorozencem, minimálně každé 3 hodiny
(porodní asistentka)
48
- umožni pacientce konzultaci s pediatrem, do 3 hodin (porodní asistentka)
Realizace:
Pacientka byla edukována o péči o nedonošeného novorozence. Po porodu ji bude umožněn
kontakt s novorozencem. Pacientce byla umožněna konzultace s pediatrem, kde byla poučena.
Hodnocení provedeno dne 28. 2. 2014
Cíle bylo splněno částečně, pacientka byla edukována o péči o nedonošeného novorozence a byla
jí umožněna konzultace s pediatrem. Nadále se budeme snažit, aby nebyl narušen vztah matky a
plodu.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA
Název + kód: Narušené procesy v rodině (00060)
Doména 7: Vztahy mezi rolemi
Třída 2: Rodinné vztahy
Definice: Změna rodinných vztahů anebo fungování
Určující znaky: Změny v rituálech, změny v přidělených úkolech
Související faktory:
Posun rolí v rodině, posun zdravotního stavu člena rodiny
Cíl:
Pacientka je smířená se zastoupením role v rodině a dokáže vyjádřit své problémy
Priorita: střední
Očekávané výsledky:
- pacientka zvládá identifikovat své problémy do 1 dne
49
Celkové zhodnocení péče:
Paní XX byla přijata na porodní sál P2 pro předtermínový předčasný odtok
plodové vody. Při příjmu paní spolupracovala, byla orientovaná a při vědomí.
Fyziologické funkce byly v normě.
Při hospitalizaci jsme zjistili 6 ošetřovatelských diagnóz. Z toho 6 aktuálních
(narušená integrita tkáně, narušené procesy v rodině, strach, nedostatečná znalost,
- pacientka dokáže otevřeně hovořit a svých problémech do 3 dnů
- pacientka získá důvěru ve zdravotnický personál do 2 dnů
- pacientka má kontakt s rodinou
Intervence:
- zapoj rodinu do 1 dne (porodní asistentka)
- získej si důvěru do 1 dne (porodní asistentka)
- komunikuj s pacientkou o jejích problémech, vždy (porodní asistentka)
- naslouchej pacientce, vždy (porodní asistentka)
- věnuj pacientce dostatek času, průběžně (porodní asistentka)
Realizace:
Pacientce jsem věnovala dostatek času a hovořila s ní o jejích problémech, hlavně o starostech o
rodinu. Snažila jsem se jí pomoci překonat obavy o rodinu. Pacientka verbalizovala velkou pomoc
ze strany své matky v péči o její rodinu.
Hodnocení provedeno dne 28. 2. 2014
Cíl byl zcela splněn, pacientka dokázala verbalizovat své problémy do 2 dnů.
50
zhoršený komfort, zhoršená tělesná pohyblivost) a 2 rizikové (riziko infekce, riziko
narušeného vztahu). Stanovili jsme ošetřovatelské diagnózy v návaznosti
na ošetřovatelské problémy. Z nich jsme vypracovali 4 ošetřovatelské diagnózy,
ke kterým jsme stanovili očekávané výsledky a plán intervencí. Dále byl plán
ošetřovatelská péče realizován. Hodnotili jsme 2. den hospitalizace. Cíle byly splněny.
Pacientka projevuje strach o nenarozeného syna. Z důvodu ruptury plodových obalů je
stanoveno riziko infekce, preventivně jsou podávána antibiotika a sledujeme infekční
markery. Ošetřovatelská péče je pro ni plně vyhovující. Na hospitalizaci je pro ni
nejtěžší odloučení od rodiny, které kompenzuje pomocí telefonování rodině a trávením
času na počítači. Ošetřovatelská péče pro ni byla velmi efektivní. Pacientka
se zapojovala do ošetřovatelské péče velmi ochotně. Doporučení a postupy
ošetřovatelské péče se snaží dodržovat, aby nedošlo ke zhoršení.
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Předčasný porod je stále velmi diskutované téma, v této době je 8,8% incidence.
Přesto, že se incidence zvyšuje, perinatální úmrtnost je stejná. Je to z důvodu správné
léčby a péče o pacientku.
Příčin předčasného porodu je mnoho, nejčastější je infekce, která se z pochvy
a cervixu přesune na plodové obaly, kde způsobuje stimulaci produkce prostaglandinů,
které způsobují kontrakce hladké děložní svaloviny.
Z lékařského hlediska podáváme tokolytika, což jsou léky, které tlumí děložní
činnost a zabraňují předčasnému porodu a kortikoidy, které zrychlují maturaci plic.
Kontrolujeme ozvy plodu, monitorujeme plod a děložní kontrakce, kontrolujeme
tlak, pulz a infekční markery. Pacientka by měla mít klid na lůžku a dostatek spánku.
Je-li něco, co pacientku zneklidňuje, snažíme se to odstranit.
Doporučení pro studentky:
- zajímat se o předčasný porod,
- přistupovat k pacientce taktně,
51
- dopřát pacientce soukromí,
- edukovat pacientku o předčasném porodu,
- odpovídat na otázky dle kompetencí,
- komunikovat s pacientkou,
- zajistit rozhovor s pediatrem,
- umožnit komunikaci s partnerem a rodinou.
52
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo seznámit budoucí a začínající porodní asistentky
s problematikou předčasného porodu. Cíl považujeme za splněný.
Teoretická část se zabývá definicí předčasného porodu a rozlišením
mezi narozením živého dítěte, mrtvého dítěte a potratem. Příčinami, kde jsme rozepsali,
z jakého důvodu může nastat předčasný porod. Diagnostikou, kterou pomáháme
ke zjištění, zdali se jedná o předčasný porod. Máme zde i rozepsané způsoby terapie a
způsob vedení porodu.
V praktické části se zabýváme péčí o pacientku s hrozícím předčasným porodem
a uplatněním teoretické části v praxi. O pacientku jsme pečovali během noční služby.
Pacientka přišla do porodnického zařízení v Apolinářské ulici ve 13:00 pro předčasný
odtok plodové vody v 34+2 gestačního stáří plodu. Při klidné směně jsme měli čas
s paní mluvit o osobním životě a navázat s ní úzký vztah. Pacientka již jeden předčasný
porod prodělala, tak přibližně věděla co se děje, ale strach o dítě převažoval. Pacientce
byl doporučen klid na lůžku a byla ordinována tokolýza a kortikosteroidy. Po 72
hodinách, tedy po ukončení aplikace kortikoidů, byl naplánován císařský řez.
53
POUŽITÁ LITERATURA
AŠENBRENEROVÁ, I. et al., 2012. Nová velká kniha o mateřství. 1. vyd. Praha:
Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2816-5.
BLENCOWE, H. et al., 2012. Preterm birth [online] ]. [cit.20.7.2014]. Dostupné z:
http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs363/en/.
ČECH, E., Z. HÁJEK et al., 2014. Porodnictví. 3. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-
247-4529-9.
DOLEŽAL, A. et al., 2007. Porodnické operace. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-
247-0881-2.
HÁJEK, Z. et al., 2004. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN
80-247-0418-8.
KRCH, F.D., 2011. Bulimie: Jak bojovat s přejídáním. 3. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247- 2130-9.
MÁRA, M. et al., 2009. Děložní myomy. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1854-
5.
MAREK, V., 2002. Nová doba porodní. 1. vyd. Praha: Eminent. ISBN 80-7281-090-1.
MAŠATA, J., 2004. Infekce v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN
80-7345-038-0
NEWNHAM, J.P., 2004. Antenatal corticosteroids: the good, the bad and the unknow,
č. 2 [online]. [cit.18.3.2014]. Dostupné z: http://lekari.porodnice.cz/predcasny-porod.
PAŘÍZEK, A., 2012. Kritické stavy v porodnictví. 1.vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-
7262-949-7.
PAŘÍZEK, A., 2009. Kniha o těhotenství a dítěti, 4. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-
7262-653-3.
54
PAŘÍZEK, A., 2009. Předčasný porod. [online]. [cit.18.3.2014]. Dostupné z:
http://www.porodnice.cz/tehotenstvi/jsem-tehotna-nemocna/poruchy-delky-trvani-
tehotenstvi/predcasny-porod.
PAVLÍKOVÁ, S., 2005. Modely ošetřovatelství v kostce. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-1211-6.
PILKA, R. et al., 2013. Česká gynekologie. Ročník 78, číslo: Supplementum 2013.
ROZTOČIL, A. et al., 2008. Moderní porodnictví. 1 vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-
247-1941-2.
SLEZÁKOVÁ, L. et al., 2007. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III. 1. vyd.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2270-2.
SLEZÁKOVÁ, L. et al., 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3373-9.
VACEK, Z., 2006. Embryologie. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1267-3.
VELEBIL, J., 2015. Výsledky českého porodnictví jsou mezi nejlepšími na světě.
[online]. [cit.30.5.2015]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/35877-vysledky-
ceskeho-porodnictvi-jsou-mezi-nejlepsimi-na-svete
VOKURKA, M. et al., 2009. Velký lékařský slovník. 8. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 978-
80-7345-166-0.
ZÁVAZNÉ POKYNY NZIS: Národní registr reprodukčního zdraví- novorozenci. 2011
[online]. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2011 [cit. 2014-12-19].
Dostupné z: www.uzis.cz/system/files/zpok_nar_003_20120701.pdf
ZWINGER, A. et al., 2004. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 80-7262-257-9.
55
PŘÍLOHY
Příloha A
Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské práce
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce
s názvem OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY S HROZÍCÍM PŘEDČASNÝM
PORODEM v rámci studia/ odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole
zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne .......................................
..............................................
Jméno a příjmení studenta