Vysoká škola zdravotnická o.p.s., Praha 5 KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O SENIORA V GERIATRICKÉM A REHABILITAČNÍM CENTRU Bakalářská práce Andrea Brandejsová Praha 2015 Vysoká škola zdravotnická o.p.s., Praha 5 KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O SENIORA V GERIATRICKÉM A REHABILITAČNÍM CENTRU Bakalářská práce Andrea Brandejsová Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Jana Hlinovská, PhD. Praha 2015 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za pomoci své vedoucí práce, s použitím citované literatury a ostatních informačních zdrojů, které jsou uvedeny v této práci. Souhlasím s prezenčním přístupem ke své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 25.3.2015 podpis: .................................. PODĚKOVÁNÍ Velmi děkuji své vedoucí práce paní PhDr. Janě Hlinovské, PhD. za metodické vedení své bakalářské práce, za její ochotu a věnování svého času, své cenné rady, podkladové materiály a připomínky, které mi byly při zpracování práce velkým přínosem. Další velké díky patří mé rodině a přátelům, kteří mi byli po celou dobu velkou oporou. ABSTRAKT BRANDEJSOVÁ, Andrea. Komplexní ošetřovatelská péče o seniora v Geriatrickém a rehabilitačním centru. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň vzdělání : Bakalář (Bc.). Vedoucí práce : PhDr. Jana Hlinovská, PhD. Praha. 2015. 82 s. Tématem bakalářské práce je komplexní ošetřovatelská péče o seniora v geriatrickém a rehabilitačním centru. Teoretická část poukazuje především na změny spjaté se stářím, biologický věk ve stáří, na potřeby seniora, role všeobecné sestry zejména v oblasti ošetřování seniorů, komunikaci se seniory, vedení a zlepšení sebepéče, soběstačnosti seniora. Staří lidé mají často pocit méněcennosti a zbytečnosti, právě v těchto chvílích je velmi důležitá práce všeobecné sestry. Neoddělitelnou složkou je také edukace seniora a jeho rodiny jak správně rehabilitovat, poukázat na důležitost ergoterapie po různých prodělaných onemocněních. Praktická část charakterizuje ošetřovatelský proces v pěti fázích u seniorů v Geriatrickém a rehabilitačním centru. Praktická edukace a praktické dovednosti, jak o sebe má senior sám pečovat. Klíčová slova Fyzioterapie (rehabilitace). Komplexní ošetřovatelská péče. Role všeobecné sestry. Senior. Stáří. Všeobecná sestra. ABSTRACT BRANDEJSOVÁ, Andrea. Complex nursing care for seniors in Geriatric and rehabilitation center. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Jana Hlinovská, PhD. Prague. 2015. 82 pages. Theme of bachelor thesis is complex nursing care for seniors in geriatric and rehabilitation center. Theoretic part is mainly about change conjunct with age, biological age, senior’s needs, how important is nurse with nursing about seniors, communication with seniors, leading and improvment about self-support. Most of the time old people have problems to be conscious enough and they feel like not important and in this kind of situations is nurse really important. Education of seniors and their families are also inseparable part how to rehabilitate good and also we need to point out how important is occupational therapy after some illnesses or injuries. Practical part characterise nursing proces in five stages about seniors in Geriatric and rehabilitation center. Practical education and practical skills, how seniors can take care of themself. Key words: Complex nursing care. Nurse. Physiotherapy (rehabilitation). Senescence. Senior. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK......................................16 ÚVOD.........................................................................................17 1 STÁŘÍ A DĚLENÍ VĚKU, ZMĚNY VE STÁŘÍ.................18 1. 1 BIOLOGICKÉ FAKTORY STÁRNUTÍ......................19 1. 2 FAKTORY URYCHLUJÍCÍ STÁRNUTÍ....................20 2 POSTOJ SPOLEČNOSTI KE STÁRNUTÍ A STÁŘÍ .......23 2. 1 AGEISMUS A MÝTY O SENIORECH ........................23 2. 2 POJETÍ STÁŘÍ V JINÝCH KULTURÁCH.................24 3 UDRŽOVÁNÍ ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ...........................26 3. 1 STRAVOVÁNÍ SENIORŮ .............................................26 3. 2 ZDRAVÉ STÁRNUTÍ.....................................................27 4 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O SENIORA.........................31 4. 1 GERIATRICKÝ PACIENT S BOLESTÍ......................33 5 ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY............................................38 5. 1 NEJČASTĚJŠÍ ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY...........38 5. 2 PROFESIONÁLNÍ PŘÍSTUP VŠEOBECNÉ SESTRY K SENIORŮM........................................................................39 6 KOMUNIKACE SE SENIORY ...........................................40 6. 1 BARIÉRY V KOMUNIKACI SE SENIORY................40 6. 2 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE S PACIENTY...........42 7 FYZIOTERAPIE U SENIORŮ A NEJČASTĚJŠÍ METODY...................................................................................44 7. 1 KOMPLIKACE IMOBILITY U SENIORŮ .................45 7. 2 CHŮZE A SEZENÍ.........................................................46 8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U SENIORA V GERIATRICKÉM A REHABILITAČNÍM CENTRU..........48 8.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI .........................................77 ZÁVĚR ......................................................................................79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................80 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Ageismus - negativní až agresivní přístup ke starým lidem Alzheimerova nemoc - chronické onemocnění nervové soustavy Analgetika - léky tlumící bolest Antidekubitní pomůcky - speciální pomůcky, zabraňující vzniku proleženin Antihypertenziva - léky proti vysokému krevnímu tlaku Antikoagulancia - léky působící proti srážlivosti krve Antypyretika - léky snižující horečku Arteterapie - léčba využívající výtvarného umění Atelektáza - nevzdušnost plicní tkáně Ateroskleróza - onemocnění tepen (kornatění), při kterém se na stěnách tepen ukládají tuky Balneologie - nauka o léčbě lázeňskými metodami Bronchiální obstrukce - překážka v průduškách Bronchodilatancia - léky rozšiřující průdušky CT - počítačová tomografie Defekace - vyprazdňování stolice Deformace - změna tvaru Dehydratace - nedostatek nebo ztráta vody v organismu Dekubitus - proleženina Diabetes mellitus - cukrovka, úplavice cukrová, chronické onemocnění způsobené nedostatkem inzulínu Diastolický tlak - povolení stahu srdeční svaloviny po předcházející stažení Dietoterapie - léčba speciálně upravenou stravou - dietou Embolie - ucpání cévy v důsledku zanesení pohyblivého vmetku krví do zúžené cévy Empatie - schopnost vcítit se do jiné osoby Enterální výživa - podávání farmaceuticky připravených výživných roztoků do trávicího traktu Ergoterapie - léčba pracovními činnostmi, pracovní rehabilitace Exspirace - doba trvanlivosti Farmakoterapie - léčení pomocí léků a infuzních roztoků Fractura - zlomenina Fyzikální terapie - fyzikální léčebné postupy a metody Fyziologické funkce - vědomí, tělesná teplota, krevní tlak, srdeční puls, dýchání Fyzioterapie - léčení nemocí fyzikálními metodami (teplo, masáže, voda, vzduch) Geriatrie - samostatný lékařský obor, zabývající se diagnostikou, léčbou a prevencí chorob ve vyšším věku Geriatrika - skupina léků, kterými se snažíme pozitivně ovlivnit proces stárnutí Geront - stařec, starý člověk Gerontologie experimentální - zabývá se mechanismy biologického procesu stárnutí buněk, tkání, orgánů a organismu, studuje také procesy biologického a psychologického stárnutí člověka Gerontologie sociální - poukazuje na dopady stárnutí na stáří člověk Gerontopsychiatrie - součást psychiatrie zabývající se psychickými poruchami souvisejícími s procesem stárnutí a stářím Glykémie - hladina cukru v krvi Haptika - forma komunikace probíhající pomocí doteků Hematom - ,,modřina", krevní výron Hyperglykémie - zvýšená hladina cukru v krvi Hypercholesterolémie - zvýšená hladina cholesterolu v krvi Hypertenze - zvýšený krevní tlak Hypertermie - zvýšená tělesná teplota nad 37°C Hypoglykémie - snížená hodnota cukru v krvi Hypotenze - snížený krevní tlak Hypotermie - snížená tělesná teplota pod 36°C CHOPN - chronická obstrukční plicní nemoc ICHS - ischemická choroba srdeční Ileus - střevní neprůchodnost Imobilní - nehybný Infarkt myokardu - ischemická odúmrť neboli nekróza srdečního svalu - myokardu, vzniklá v důsledku uzávěru koronární tepny Inkontinence - samovolný únik moči nebo stolice Involuční změny - přirozené změny během stárnutí Inzulín - hormon produkovaný slinivkou břišní Ischémie - místní nedokrevnost tkání nebo orgánů Kinezika - nauka o pohybech těla Kinezioterapie - pohybová cvičení kPA - kilopascal Kyfóza - obloukovité prohnutí páteře směrem dozadu Lalibilita - nestálost Logoped - člověk, ,který se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti Macerace - změkčení, rozklad povrchových vrstev kůže Hypercholesterolémie - zvýšená hladina cholesterolu v krvi Hypertenze - zvýšený krevní tlak Hypertermie - zvýšená tělesná teplota nad 37°C Hypoglykémie - snížená hodnota cukru v krvi Hypotenze - snížený krevní tlak Hypotermie - snížená tělesná teplota pod 36°C CHOPN - chronická obstrukční plicní nemoc ICHS - ischemická choroba srdeční Ileus - střevní neprůchodnost Imobilní - nehybný Infarkt myokardu - ischemická odúmrť neboli nekróza srdečního svalu- myokardu, vzniklá v důsledku uzávěru koronární tepny Inkontinence - samovolný únik moči nebo stolice Involuční změny - přirozené změny během stárnutí Inzulín - hormon produkovaný slinivkou břišní Ischémie - místní nedokrevnost tkání nebo orgánů Kinezika - nauka o pohybech těla Kinezioterapie - pohybová cvičení kPA - kilopascal Kyfóza - obloukovité prohnutí páteře směrem dozadu Lalibilita - nestálost Logoped - člověk, ,který se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti Macerace - změkčení, rozklad povrchových vrstev kůže Menopauza - ztráta menstruace u žen po přechodu Metabolismus - látková přeměna Mikce - močení, vyprazdňování moči Mimika - doprovázení projevu gesty, pohyby a výrazy tváře mmHg - torr milimetr rtuťového sloupce, jednotka tlaku Neurologie - lékařský obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením nemocí nervového systému Normotenze - normální krevní tlak Obstipace - zácpa Ortopedie - lékařský obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením vrozených a získaných vad a nemocemi pohybového aparátu Osteoporóza - řídnutí kosti ve stáří Parenterální výživa - podávání živin přímo do krevního řečiště, mimo zažívací trakt PEG - perkutánní endoskopická gastrostomie Per os - cestou ústy Per primam - hojení rány bez komplikací Pneumonie - zánět plic Polymorbidita - přítomnost více chorob současně Polytrauma - postižení dvou nebo více orgánových systémů Posturologie - věda o polohách a držení těla Predilekční místo - místo, kde je kost blízko povrchu kůže Prevence - předcházení něčemu (např. nemoci) Protetika - nauka o náhradách ztracené nebo nevyvinuté části těla včetně její funkce Proxemika - neverbální komunikace, která spočívá ve vzdálenosti, kterou mezi sebou komunikující zaujmou Psychofarmaka - látky, které ovlivňují duševní činnost Regenerace - uvedení do původního stavu Sacharidy - cukry Screening - vyhledávání chorob v časných stádiích, kdy je pacient bez příznaků a potíží Senilní - stařecký Senior - stařec Septický stav - syndrom vzniklý v důsledku reakce orgánových systémů na rozsáhlou mikrobiální infekci Střevní peristaltika - pohyby střev Synkopa - mdloba, krátkodobá ztráta vědomí Systolický tlak - nejvyšší tlak krve, kterého je dosaženo během srdeční systoly Tromboflebitida - zánět povrchových žil Urolitiáza - kameny v močových cestách Vertikalizace - pomalé uvedení pacienta do svislé polohy Xenofobie - odpor, nepřátelství ke všemu cizímu a strach ze všeho cizího (lékařské. slovníky) SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Apod. - a podobně ČSSZ - Česká správa sociálního zabezpečení Např. - například s.c. - subkutánně Stp. - stav po ... SZO - Světová zdravotnická organizace Tzn. - to znamená VAS - vizuální analogová škála bolesti 17 ÚVOD Pro bakalářskou práci jsme si vybrali komplexní ošetřovatelskou péči o seniora v geriatrickém a rehabilitačním centru. Každý den se můžeme setkávat s neprofesionálním přístupem k seniorům a proto je nejen ve zdravotnictví, ale také v běžném životě důležitá empatie a tolerance. Seniorů neustále přibývá, zvyšuje se především počet seniorů nad 65 let. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dospěla v roce 2014 k závěru, že v České republice žije 2 857 856 důchodců. Prací jsme se rozhodli zmapovat komplexní ošetřovatelskou péči o seniora, zaměřit se také na komunikaci se seniory, jak se chovat k seniorům, jaké má všeobecná sestra role a poukážeme na důležitost fyzioterapie. Někteří senioři si mohou myslet, že jsou zbyteční a méněcenní, měli bychom je ale ujistit, že opak je pravdou. Důležité je také zaměřit se na zdraví u starých lidí, jak jejich zdraví podporovat a udržovat. Důležitou částí je ošetřovatelský proces, ve kterém je prováděna anamnéza, zhodnocení aktuálního stavu pacientky a stanovení ošetřovatelských diagnóz podle NANDA International Ošetřovatelské diagnózy pro období 2012-2014. Zde je vytvořen také plán, realizace a zhodnocení ošetřovatelské péče. Cílem bakalářské práce je zmapování komplexní ošetřovatelské péče o seniora, poukázat na změny během stárnutí a jak si má senior správně udržovat zdraví ve stáří. Dále zhodnotíme komunikaci se seniory, poukážeme na role všeobecné sestry a profesionální přístup všeobecné sestry ke geriatrickým pacientům pro vytvoření vyhovující spolupráce a důvěry pacienta. Doplňujícím tématem je fyzioterapie. "Stáří se nevysmívej- vždyť k němu směřuješ." (MENANDROS) 18 1 STÁŘÍ A DĚLENÍ VĚKU, ZMĚNY VE STÁŘÍ Patofyziologie stárnutí Stáří je fyziologický a nevyhnutelný stav ve vývoji člověka. Stáří je proces, který začíná již od narození. U člověka stárnou všechny orgány, ne však najednou. Někdy se objeví stárnutí jednoho orgánu dříve, např. šedivění vlasů nebo vypadávání zubů u mladého člověka, přesto nemůžeme označit takového člověka za starého. Stárnutí tělesné a duševní také nepostupuje souběžně. Člověk vypadající mladě může být zapomětlivý, nepřizpůsobivý, naopak staře vypadající člověk může být plný elánu a zájmu o dění kolem sebe. Současnou realitou je pokračující demografické stárnutí populace a prodlužující se střední délka života. Přibývá lidí nad 65 let a starších. Stárnutí je projevem ztráty buněk při opotřebování organizmu. Regenerace buněk a tkání je menší než její opotřebování a organizmus už nedokáže zachovat dřívější rovnováhu. Imunitní systém ztrácí s přibývajícím věkem svoji sílu a organizmus je více ohrožen nemocemi infekčními, nádorovými a autoimunitními (ŠAFRÁNKOVÁ A NEJEDLÁ, 2006, s. 193). Většina zemí přijala věk 65 let a více jako starší osoby. Stárnutí je proces, který je individuální a závisí při něm na spoustu okolností. Je to přirozený průběh každého života. Každý nemusí mít stejné příznaky stárnutí, u některých jedinců se některé známky stárnutí nemohou vyskytovat vůbec nebo jen minimálně (KOZÁKOVÁ, 2006). Cíle geriatrie · uchování si dobrého zdraví včasným zjištěním onemocnění, následnou léčbou, monitorováním a prevencí · dosáhnutí co nejvyšší aktivity, soběstačnosti a nezávislosti na okolí pacienta · přispívání udržení kvalitnější života (TOPINKOVÁ, 2005) 19 Haškovcová ve své knize FENOMÉN STÁŘÍ (2010, s. 20) uvádí: Klasifikace věku dle SZO · 45-59 let = střední věk, zralý věk · 60-74 let = vyšší, rané stáří, presenium · 75-89 let = stařecký, vlastní stáří, senium · 90 a více let = dlouhověkost 1. 1 BIOLOGICKÉ FAKTORY STÁRNUTÍ U každého jedince je proces stárnutí individuální. Velmi záleží na životním stylu daného jedince, kterým se řídil většinu svého života. Existují faktory, které urychlují stárnutí a naopak zpomalují. Během stárnutí dochází ke spoustě změnám, jsou to změny fyzické, smyslové, psychické a změny vlivem sociálního postavení. Jakýmsi předpokladem pro úspěšné stárnutí je trvalé udržování činného a tvůrčího života (VIGUÉ, 2006). Šafránková a Nejedlá ve své knize INTERNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ II. (2006) uvádějí tyto změny ve stáří: Fyzické změny · změny na kůži (elasticita, stařecké skvrny) · ubývání fyzické síly a výkonnosti, snižuje se také svalová hmota · u mužů je snížená reprodukční schopnost · zástava ovulace v menopauze u žen · jednotlivé orgány se funkčně zhoršují Smyslové změny · zhoršuje se sluchové vnímání · zhoršuje se zrak · snížená schopnost pro rozlišování barev · snížení chuťových a čichových smyslů · změny a zhoršování se ve vnímání tlaku na kůži a tělesné teploty 20 Psychické změny · snižování mozkové funkce, dochází ke zhoršení okysličování mozku · staří lidé si dobře pamatují vzpomínky z minulosti, na rozdíl od údajů z předešlých dnů · dochází ke zpomalení činností, zhoršuje se přenos informací · změna v délce a hloubce spánku, mění se potřeba spánku · snížená schopnost organizmu se adaptovat na stres a náhlé změny · změna citové lability, lidé jsou často melancholičtí · touha po klidu a soukromí · časté převládání strachu z onemocnění, samoty, smrti · objevují se deprese a psychické poruchy Vlivem sociálního postavení · odchod do důchodu · změna ekonomického zabezpečení · rodinné situace (úmrtí manžela, přátel, apod.) · pocity samoty · pocity nesoběstačnosti, obtěžování druhých 1. 2 FAKTORY URYCHLUJÍCÍ STÁRNUTÍ Tyto všechny faktory vypsané níže, mohou způsobit urychlení procesu stárnutí. Faktory se týkají především nezdravého životního stylu: · nadměrný příjem potravy · častý stres · vysoký krevní tlak · užívání alkoholu a kouření tabáku · obezita 21 · osamělost · sedavý způsob života, nízká fyzická aktivita (VIGUÉ, 2006) Faktory zpomalující stárnutí · klidný a pravidelný spánek, alespoň 6 hodin denně · častá fyzická aktivita · zdravá výživa · společenské a pracovní zapojení (VIGUÉ, 2006) Změny ve vnější podobě Staří lidé se mění i navenek. Zde je uvedeno několik změn ve vnější podobě u starého člověka: · tělesná výška se snižuje · dochází ke zvýraznění páteřní křivky - kyfóza · mění se způsob chůze · kůže ztrácí svou pružnost, což vede ke vzniku vrásek · vlasy rostou pomaleji, vypadávají, může dojít až k holohlavosti · zesilování nehtů (VIGUÉ, 2006) Změny v pracovním životě Velká změna v životě u starých lidí přichází odchodem do důchodu. Odchodem do důchodu ubývá sociálních vazeb a dochází k poklesu ekonomických příjmů (VIGUÉ, 2006). Soběstačnost člověka ve stáří Skoro vždy bývá stáří doprovázeno některými chorobami a nemocemi. Velmi často se setkáváme se seniory, kteří jsou polymorbidní tzn., že mají více chorob najednou (KOZÁKOVÁ, 2006). Soběstačný je člověk, který nemá podstatné omezení tělesných ani duševních schopností a který samostatně a bez pomoci nebo asistence druhých osob zvládá 22 všechny potřebné činnosti denního života v prostředí, v němž žije. Pokud pacient vyžaduje podporu, dohled nebo pomoc druhé osoby, hovoříme o závislosti (TOPINKOVÁ, 2005, s. 7). Seniory nejvíce trápí neurologické, ortopedické, gerontopsychiatrické, akutní nebo chronické choroby, které souvisí s nějakým deficitem v soběstačnosti seniora. Může docházet k řetězení chorob, to znamená, že jedno onemocnění, kterým senior trpí, může vyvolávat další. To se často děje u seniorů, kteří jsou imobilní a u kterých často dochází ke vzniku dekubitů (MLÝNKOVÁ, 2011). 23 2 POSTOJ SPOLEČNOSTI KE STÁRNUTÍ A STÁŘÍ Lidé v dřívějších dobách brali jako povinnost a samozřejmost postarat se o své staré známé a příbuzné. Stáří bylo vždy považováno za přirozený vývoj. Postupem času se lidé přesvědčovali, že je čím dál tím těžší starat se o své staré příbuzné, ještě když se k tomu přidružovalo nějaké onemocnění. Začali se zakládat různé chudobince a starobince, kde se o staré a často nemocné lidi starali jiní. V dnešní pokročilé době, kdy máme nové technologie, je velmi rozdílná kvalita zdravotní péče a staří lidé se dožívají čím dál tím vyššího věku. Spousta mladých lidí v současné době neví, jak se správně postarat o staré lidi, proto je čím dál tím více časté odkazování starých lidí do zdravotnických center (ŠRAMO, 2011). Úcta ke starým lidem znamená 3 povinnosti vůči nim. Udává tak autor Šramo ve své knize PŘÍPRAVA NA STÁŘÍ (2011): · přijmout je · starat se o ně · oceňovat jejich kvalitu Již od našeho mládí, bychom se měli učit jak správně chápat staré lidi. Velmi důležité je neodsuzovat je a nepodceňovat. Empatie hraje velkou roli, která nám může ukázat správný směr a porozumění starým lidem. Každého z nás jednou čeká stáří a to, co prožívají staří lidé, budeme jednou prožívat i my (ŠRAMO, 2011). 2. 1 AGEISMUS A MÝTY O SENIORECH Tento pojem se udává v angloamerické odborné literatuře jako nepřátelství a agresivní chování ke starým lidem. Tento pojem je v některé literatuře také vysvětlován jako averze ke starým lidem a ke všemu ostatnímu co nějakým způsobem souvisí se stářím. 24 O seniorech existuje řada mýtů, což jsou tvrzení o seniorech bez dostatečných důkazů. Někteří lidé na ně často věří a nenechají si je vyvrátit, i když mnohdy nejsou vůbec pravdivé (HAŠKOVCOVÁ, 2010). Haškovcová v roce 1989 uvedla: · mýtus falešných představ (vychází z domněnky, že osobní spokojenost seniora spočívá ve vyhovujících finančních podmínkách) · mýtus zjednodušené demografie (v den, kdy člověk odejde do důchodu, je považován za starého) · mýtus homogenity (stáří se jeví jako stejnorodé) · mýtus neužitečného času (kdy je senior považován za zbytečného, neužitečného) · mýtus ignorace Společenská opatření k seniorům by měla být koordinovaná, komplexní, individuálně cílená a vycházející z potřeb, přání seniora (KOZÁKOVÁ, 2006). Některé mýty uvedla i Sýkorová ve své knize AUTONOMIE VE STÁŘÍ (2007): · mýtus staří jsou senilní a oslabení · mýtus staří lidé jsou chudí · mýtus stárnutí rovná se nemoc 2. 2 POJETÍ STÁŘÍ V JINÝCH KULTURÁCH V každé zemi je trochu jiný přístup ke starým lidem. V Indii, Tibetu nebo Číně nemají staří lidé problém žít v jeskyni. Na tuto jejich novou roli se připravují celý život, nebojí se osamocení. I Eskymáci v severských arktických zemích mají své zvyky a tradice. Vždy celé jejich společenství putuje společně za rybolovem, pokud starý člověk už nemá síly, postaví mu iglú z ledu, ve kterém seniora ponechají, a může si odpočinout. Tento zvyk staří lidé respektují a přijímají ho s úctou. V islámu je zachována velkorodina, kde je hlavní hlavou rodiny muž, který má vedoucí postavení v celé rodině. Žena si zaslouží úctu pouze v případě, že porodí syna, který má roli pokračovatele rodu a je vychováván k zajištění podpory rodičů ve stáří. Pokud se mladý 25 pár vezme, tchýně má pravomoc zasahovat do citového vztahu syna, je zavrhována větší láskou než jeho vlastní manželka. U indiánských kmenů žena po menopauze začíná nosit jiný oděv. V japonské rodině mají velké slovo především staré ženy, které jsou velmi uctívány (KLEVETOVÁ a DLABALOVÁ, 2008). 26 3 UDRŽOVÁNÍ ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ Celý náš život nás ovlivňuje především životní styl. Právě tím jak ovlivňujeme náš životní styl, jak se chováme, jak se cítíme, můžeme o dost prodloužit svůj aktivní život, zachovat funkce svého těla a udržet si mladý vzhled. Každý jedinec prožívá stárnutí individuálně, je to proces, který je přirozený a patří k životu. Zlepšením zdravotního stylu u seniorů můžeme dosáhnout kvality života. Uchování fyzické kondice Ve stáří často dochází k poruchám rovnováhy a menší zručnosti, to může často vést k pádům a úrazům. V celém průběhu stárnutí dochází k ubývání svalové hmoty a k osteoporóze, která se nejčastěji projevuje bolestmi kloubů, páteře a v holenních kostech např. při chůzi. Důležitý je pohyb a cvičení pro zpevňování kostí a svalstva. Negativní dopad má potom především sedavý způsob života a nedostatek fyzické aktivity, které vedou k ztrátě vápníku a podporují vznik osteoporózy (SKÝVOVÁ, 2008). 3. 1 STRAVOVÁNÍ SENIORŮ U starších lidí se často vyskytuje zhoršená chuť k jídlu, nepravidelné stravování až nechutenství. Důležitá je vyvážená strava a méně solit. Staří lidé by měli jíst méně a častěji, do stravy zahrnout zeleninu, ovoce, obiloviny, maso nejlépe mleté pro lepší konzumaci, vejce, mléčné výrobky a luštěniny. Omezení smažených jídel či tučných omáček, sladkostí, alkoholických nápojů. Vyvarování se kouření a užívání nápojů s vysokým obsahem alkoholu (KAPOUNOVÁ, 2007). Staří pacienti jsou často imobilní, proto je vhodné ve zdravotnickém zařízení donést stravu přímo k pacientovi, dát pacienta do polohy v polosedě, či ho posadit a před něj dát stoleček tak, aby na něj dosáhl. Ve zdravotnických zařízení bychom při jídle měli odstranit použité „gramofony“ či močové láhve, podložní mísy. Všeobecná sestra, zdravotnický asistent či ošetřovatelka by měla pacientovi nabídnout pomoc při stravování, nakrájení stravy či úplné nakrmení. Vždy bychom měli pacienta chválit, povzbuzovat a vést ho k soběstačnosti. Pokud pacient z nějakého důvodu nemůže 27 přijímat stravu per os, je možné pacientovi podat stravu pomocí enterální výživy žaludeční či enterální sondou, použít PEG nebo parenterální výživou (SCHULER A OSTER, 2010). Faktory, které ohrožují stravování ve stáří: · špatný stav chrupu (zubní protézy, bezzubost, bolestivý chrup) · fyzická slabost a invalidita (např. když si starý člověk není schopný podat čaj nebo si nakrájet maso) · zhoršený zrak · poškození chuti a čichu (nemají zájem o jídlo, ztrácí chuť k jídlu) · ztráta zažívacích sekretů (zažívací sekrety mají zhoršenou kvalitu, např. nedostatek slinných žláz) · těžkosti při zažívání (zhoršené vstřebávání výživných látek) · problémy s vyprazdňováním · změny ve stavbě těla (sklony k obezitě, ztráta svalové hmotnosti, osteoporóza) · změny v metabolismu sacharidů (pozor na zvýšení hladiny cukru v krvi - hyperglykémie) · působení léků a výživných látek (staří lidé často užívají spoustu léků, které mohou ovlivnit vstřebávání a metabolismus) · menší fyzická aktivita, menší potřeba energie (SCHULER a OSTER, 2010) 3. 2 ZDRAVÉ STÁRNUTÍ Pitný režim Stejně jako u všech ostatních věkových skupin i senioři by měli dodržovat příjem tekutin 1,5 - 2 litry/denně. Staří lidé často ztrácí pocit žízně a bývají dehydratovaní. Dochází ke zhoršenému zavodnění organismu, které zvyšuje riziko krevních sraženin a zácpy. Následky dehydratace jsou především časté výskyty infekcí močových cest, zmatenosti, častých pádů, proleženin a zácpy. Mnoho seniorů užívá léky na krevní tlak, často jsou to antihypertenziva, které organismus 28 odvodňují. Proto je velmi důležité neustále pobízet starší lidi k pití a kontrolovat příjem tekutin (SKÝVOVÁ, 2008). Riziko podvýživy Právě z důvodu snížené chuti k jídlu u seniorů může dojít k podvýživě. S rostoucím věkem se zhoršuje funkce střev a využití živin z potravy. Některé minerální látky a vitaminy se hůře vstřebávají např. vitamin B12, vitamin D, vápník a železo (SKÝVOVÁ, 2008). Kontrola krevního tlaku Hypertenze je jedním z nejčastějších onemocnění ve vyšším věku. Hypertenze se značí systolického tlaku nad 140 mmHg a diastolického tlaku nad 90 mmHg, normotenze se udává 120/80 mmHg. Důležité je toto onemocnění včas léčit a užívat naordinované léky pro snížení krevního tlaku. Při neléčení hypertenze může docházet k aterosklerózám, mozkovým mrtvicím, ICHS nebo postižení ledvin. Mezi příčiny, které přispívají k hypertenzi patří nadbytek soli v potravě, nadváha, nezdravé potraviny, nízká fyzická aktivita, nadměrná konzumace alkoholu a užívání tabáku (SKÝVOVÁ, 2008). Sledování hodnoty cukru v krvi Diabetes mellitus neboli cukrovka je nemoc, při které dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi. Zvýšená hladina cukru v krvi se označuje jako hyperglykémie a naopak snížená hladina cukru v krvi se označuje jako hypoglykémie. Vzniká jako důsledek poruchy regulace metabolismu cukrů. Diabetes 2. typu se objevuje kolem 40 roku, kdy tělo nedokáže zpracovávat inzulín a je nutné hladinu cukru v krvi pravidelně kontrolovat. Rizikové faktory pro vznik cukrovky 2. typu patří: obezita, nedostatek pohybové aktivity a špatná výživa či vysoký krevní tlak. Pro snížení těchto rizik se doporučuje především cvičení. Důležitá je úprava jídelníčku, snížení tělesné hmotnosti, dostatečný příjem tekutin a zvýšená péče o dolní končetiny (SKÝVOVÁ, 2008). 29 Chránit si cévy Ve vyšším věku velmi často dochází k ateroskleróze. Při ateroskleróze dochází k ukládání ateromových plátů v tepnách, nejčastěji na dolních končetinách. Rizikové faktory pro toto onemocnění jsou především kouření a vysoká hladina cholesterolu, kdy dochází k rychlejšímu usazování tuků v tepnách. Tyto ateromové pláty omezují krevnímu průtoku do tkání a zvyšují tlak krve. Starší lidé trpící aterosklerózou mají velké sklony k prodělání infarktu myokardu a mozkové mrtvice (SKÝVOVÁ, 2008). Cvičení mozku Pro cvičení mozku je velmi dobrá tělesná aktivita. Cvičení souvisí se změnami na úrovni mozkových struktur. Ten, kdo se celý život udržoval v kondici, si ji snadno udrží i ve stáří (SKÝVOVÁ, 2008). Velmi se doporučují aktivity, jako jsou luštění křížovek, sudoku, čtení knih, nácvik psaní, hraní her, pexeso, karty. Často sledujeme v médiích různé soutěže, ve kterých se velmi často objevují právě senioři. Mnohdy si člověk ve stáří najde nové zájmy a vzhlédne se v nich. Muži často mají své dílny, zahrádky, garáže, ve kterých pracují a tyto činnosti je naplňují. Ženy ve vyšším věku rády hlídají svá vnoučata, pracují na zahrádkách, navštěvují své známé. Pro správné fungování mozku je důležité vyvarovat se alkoholu, kouření, dlouhodobé nečinnosti a snažit se o minimální stres. Se ztrátou paměti souvisí Alzheimerova nemoc, při které dochází k nevratnému poškození mozkových buněk (GRUSS, 2009). Nepropadat depresi Ve stáří lidé často trpí depresemi. K depresím dochází v souvislosti s nějakým onemocněním, bolestí, ztrátou partnera, sociální izolací a finanční nouzí. Někteří staří lidé velmi těžko snášejí pobyt ve zdravotnickém zařízení, domovech důchodců či v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (SKÝVOVÁ, 2008). 30 Pro úspěšné předcházení a zvládání stresu: · správné rozdělení a naplánování si svých činností, tak aby se nehromadily · větší a složitější problémy řešit postupně nebo s pomocí rodiny · střídání svých činností (důležitý odpočinek při práci) · dopřávat si více relaxace · nebránit se novým změnám · tělesná aktivita (procházky, jízda na kole, plavání, houbaření, apod.) · udržování přátelských vztahů, rozvíjení nových vztahů · nebát se požádat o pomoc · nepropadnout ve stresu k návykovým látkám (kouření, alkohol) · radovat se ze života (SKÝVOVÁ, 2008) 31 4 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O SENIORA V této oblasti se zaměříme na aktivity všeobecné sestry o seniora při zajištění výživy, hygieny, vyprazdňování, odstranění bolesti, sledování tělesné teploty a podávání farmakoterapie. Všechny tyto aktivity vykonává každá všeobecná sestra v geriatrickém a rehabilitačním centru. U každých těchto činností si upřesníme ošetřovatelskou péči a hlavní cíle ošetřovatelské péče. Aktivity všeobecné sestry v oblasti výživy · všeobecná sestra pacientovi zajišťuje nutričního terapeuta, popřípadě poradí ohledně správné výživy podle zdravotního stavu pacienta, informuje pacienta o nevhodné stravě pro jeho onemocnění · zná a rozumí dietnímu režimu · pro pacienta objednává stravu, při příjmu pacienta telefonuje do kuchyně pro objednání stravy a nahlášení diety · zajišťuje příjemné a čisté prostředí při stravování pacienta, odstraňuje nepříjemné pachy, které tlumí chuť k jídlu · stále nabízí pacientovi dostatek tekutin (někteří pacienti mají sledování příjmu a výdeje tekutin, pravidelný zápis do dokumentace) · krmí pacienta nebo dopomáhá při stravování · podává stravu, upravuje polohy pacienta vhodné pro stravování (MIKŠOVÁ a kol., 2006) Cíle ošetřovatelské péče · pacient je informován o vhodném příjmu tekutin a stravy, o dostatečné hydrataci · pacient dodržuje dietu vhodnou pro jeho onemocnění, vhodná dietní opatření · pacient má dostatečný přísun tekutin, hydratován (MIKŠOVÁ a kol., 2006) Aktivity všeobecné sestry v oblasti hygieny a vyprazdňování · zajistit pravidelnou hygienickou péči, zajišťuje pravidelné vyprazdňování, poučit o správných způsobech při vykonávání osobní hygieny 32 · zajistit hygienické potřeby, vhodné prostředí pro vykonání hygieny a při vyprazdňování, zajistit pacientovi soukromí · při pacientově nesoběstačnosti zajistit dopomoc s hygienou a při vyprazdňování · dbát na hygienu dutiny ústní a o zubní protézu · zajistit zvýšenou hygienu např. u inkontinentních pacientů · při nezvládání nebo neumožnění vyprazdňování na toaletě zajistit pacientovi močovou láhev nebo podložní mísu · hodnotit u moče a stolice: zápach, barvu, příměsi, konzistenci, množství (MIKŠOVÁ a kol., 2006) Cíle ošetřovatelské péče · pacient je dostatečně informován o významu hygienické péče a způsobech správné hygieny · pacient má vhodné hygienické návyky a pečuje o své tělo, dutinu ústní, vlasy, nehty a kůži (MIKŠOVÁ a kol., 2006) Aktivity všeobecné sestry při sledování tělesné teploty · pravidelně monitorovat tělesnou teplotu a krevní tlak, většinou 2 denně, jinak podle ordinace lékaře · sledovat změny na kůži (zarudnutí, otoky, hematomy, apod.) · zajistit vhodnou hydrataci, sledovat příjem a výdej tekutin, denní příjem minimálně 2,5 litru, při podávání infuzí také vše zaznamenávat do příjmu a výdeje tekutin · podávání antipyretik dle ordinace lékaře · pokud má pacient horečku, provádět zábaly (MIKŠOVÁ a kol., 2006) Cíle ošetřovatelské péče · dosáhnutí stabilní tělesné teploty (36°C- 36,9° C) · pacient zná příznaky zvýšené teploty nebo horečky a možná rizika · u pacienta se nebudou vyskytovat známky dehydratace · pacient nebude mít příznaky hypertermie nebo hypotermie (MIKŠOVÁ a kol., 2006) 33 4. 1 GERIATRICKÝ PACIENT S BOLESTÍ Bolest je nepříjemný emoční zážitek, kdy má pacient narušenou bio- psychosociální složku. Člověk prožívá bolest individuálně. Jsou tři typy bolestivých stimulů: · mechanický podnět (narušení tkáně, poranění tkání, nádory, které vyvolávají tlaky na nervové buňky) · tepelný podnět (např. u popálení nebo naopak u podchlazení) · chemický podnět (může dojít až k ischemii) (MIKŠOVÁ a kol., 2006) Bolest může mít průběh akutní, která trvá několik hodin nebo dnů, ale trvá méně než 6 měsíců. Tato bolest vždy rychle odezní. Dále je bolest chronického průběhu, která je trvalá nebo se často opakuje. Trvá déle než 6 měsíců, má pomalý nástup a trvá delší dobu než bolest akutní. Přechod mezi těmito dvěma bolestmi tvoří tzv. bolest rekurentní, která se mění v čase. Častými zdroji této bolesti jsou především oblasti hlavy, břicha, hrudníku a páteře (MIKŠOVÁ a kol., 2006). Druhy a intenzita bolesti: bodavá, dráždivá, řezavá, pulzující, vystřelující, palčivá, ostrá, svědivá, škubavá, tupá, stálá, silná, bušivá, křečovitá, pálivá, záchvatovitá, putující, apod. Intenzita je slabá, střední, silná nebo už zcela nesnesitelná (MIKŠOVÁ a kol., 2006). V nemocničním zařízení se nejvíce využívá např. vizuální analogová stupnice bolesti - VAS (obrázek 2), do které se zapisuje pacientova bolest a vše ohledně jeho bolesti (MIKŠOVÁ a kol., 2006). Záznam bolesti u seniorů · hodnotíme lokalizaci, intenzitu, kvalitu, trvání a nástup bolesti · hodnotíme vitální funkce a psychiku pacienta, případné změny · zajímají nás zkušenosti s bolestí v minulosti, co bolest ovlivňovalo · při každém kontaktu s pacientem hodnotíme aktuální stav bolesti · hodnotíme bolest vždy před podáním analgetik, sledujeme účinnost a vedlejší účinky, informujeme lékaře · řídíme se dle léčebného plánu a ordinací lékaře 34 · diskutujeme s lékařem vhodnou a nezatěžující farmakoterapii pro pacienta · spolupracujeme s rodinou pacienta, samotného pacienta edukujeme o nutnosti užívání farmakoterapie, vše zaznamenáváme do dokumentace pacienta (POKORNÁ a kol., 2013) Léčba bolesti Většinou před zahájením farmakoterapie se prozatím přistupuje k nemedicínské terapii neboli psychoterapii, kdy se především využívá: · relaxace · akupunktura · masáže · aplikace tepla nebo chladu · arteterapie · kladný vztah pacienta se zdravotníkem (empatie, naslouchání, informovanost, ochota) · pobyty v lázních, fyzioterapie, apod. Může se ale velmi často přistoupit k terapii tradiční (medicínské): · farmakoterapie · podávání infuzních roztoků · neurochirurgická terapie (např. blokáda nervů) · přerušení senzitivních nervů · oddělení, zabývající se tlumením bolesti, speciální ambulance Bolest pacienta musí všeobecná sestra pravidelně sledovat a hodnotit, řádně zapisovat do dokumentace pacienta a hlásit lékaři, který rozhodne o dalších postupech (MIKŠOVÁ a kol., 2006). 35 Aktivity všeobecné sestry o pacienta s bolestí · seznámit pacienta s bolestí, navazuje kladný vztah s pacientem · všeobecná sestra je empatická, naslouchá pacientovi ohledně jeho bolesti, projevuje snahu a ochotu pacientovi pomoci od bolesti · sledovat neverbální projevy pacienta při bolesti (zaujímání úlevové polohy, svírání se, výraz obličeje, apod.) · reagovat na jeho potřeby, nikdy neříkat ,,Tohle vás nemůže bolet. “ · zjistit od pacienta, co by mu vyhovovalo ohledně terapie, popřípadě co mu pomáhá bolest překonávat · používat metody pro zlepšení zvládnutí bolesti pacienta · zabraňovat ještě silnější bolesti · informovat pacienta před zahájením nepříjemných nebo bolestivých výkonů, vyšetření, popřípadě zajistit informovaný souhlas pacienta · respektovat pacientovi projevy bolesti, potřeby, stud, soukromí · důležitá je také komunikace, při které používá doteky (pohlazení, držení za ruku) · omezovat rušivé faktory, které bolest zhoršují (světlo, vydýchaný vzduch, hluk, osamělost), nabízí úlevové polohy · edukovat a informovat pacienta o různých technikách, které by mohli zlepšit jeho celkový zdravotní stav (masáž, rytmické dýchání, hudba, úlevová poloha) · důležitá je psychická podpora pacienta, naslouchání, snížení jeho napětí, strachu, posílení aktivity pacienta · možná doporučení fyzioterapie, různých cviků pro uvolnění a menší vnímání bolesti · informovat rodinu pacienta o důležitosti empatie a psychické podpory · podávávání analgetik dle ordinace lékaře, infuzní roztoky · sledovat účinky léků a nežádoucí účinky · informovat pacienta o možných nemedicínských možností léčby jakou jsou relaxace, akupunktura, apod. · zdravotnický tým spolupracuje s rodinou pacienta (MIKŠOVÁ a kol., 2006). 36 Cíle ošetřovatelské péče · pacientovo zmírnění nebo úplné vymizení jeho bolesti, obav, strachu · pacient nemá příznaky únavy · pacient se cítí lépe po stránce psychické i fyzické · pacient je schopný navázat na svůj předešlý životní styl, běžné denní aktivity · pacient má pravidelný spánek, nenarušovaný · pacient zná všechny léky, které užívá a jejich účinky · má kladné vztahy s rodinou, která mu je oporou · vyhýbá se aktivitám a činnostem, které by mohli přivolat zpět jeho bolest (MIKŠOVÁ a kol., 2006). 4. 2 PODÁVÁNÍ LÉKŮ Všeobecná sestra plní ordinace lékaře, s léky se setkává denně, musí dbát na jejich správné skladování, přípravu a správnou aplikaci pacientům. Důležité je sledování účinků léků, sledování vedlejších účinků a zaznamenávání podávání léků do dokumentace pacienta. Pacient má právo znát názvy a účinky léků, které mu jsou podávány. Proto je nutné, aby každá sestra měla alespoň základní znalosti z farmakologie. Postupy při podávání léků · kontrola jména pacienta a popřípadě rodného čísla, kterému lék podáváme, před podáním léků se pacienta zeptat na jeho jméno · kontrola léku (název, dávka), kontrola s dokumentací pacienta · nabídnutí pomoci např. při zavádění čípku, zajistit vhodnou polohu · kontrola, zda pacient lék opravdu užil, především u některých skupin pacientů (např. nespolupracující pacienti) · vše řádně zapisovat do dokumentace pacienta, podpis sestry, datum a čas · pokud dojde k chybnému podání léků, ihned hlásit lékaři !!! (MIKŠOVÁ a kol., 2006). 37 Užívání léků u seniorů Spotřeba léků u seniorů v ČR se stupňuje s přibývajícím věkem. Hospitalizovaní senioři užívají v průměru 5-8 léků denně, ženy mají větší spotřebu užívaných léků než muži (TOPINKOVÁ, 2005). 38 5 ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY Každá všeobecná sestra na geriatrii zaujímá více rolí. Role je chování jedince, které se od něho očekává a které souvisí s jeho postavením ve společnosti. Role všeobecné sestry se netýká pouze jejího chování, ale také prožívání, se kterým souvisí emoce a postoje a také vlastnosti. Každá profese, v tomto případě zdravotní profese, ve své roli zaujímá určitou pozici, to znamená místo ve společnosti, ve kterém působí (DVOŘÁČKOVÁ, 2012). Při práci se seniory je důležitý především celý multidisciplinární tým, který se skládá z různých profesí, jako mohou být zdravotníci, pedagogičtí pracovníci, sociální pracovníci, duchovní pracovníci a další odborníci (FARKAŠOVÁ, 2006). 5. 1 NEJČASTĚJŠÍ ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY Všeobecná sestra nezastává pouze jednu roli, ale plní více rolí najednou. Role všeobecné sestry ovlivňují především změny ve společnosti, systém zdravotní péče, nové poznatky a technologie. Proto je velmi důležité celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků a ošetřovatelská praxe. Ošetřovatelství je vědní obor, který ovlivňuje role všeobecné sestry. Nejčastější role všeobecné sestry: · poskytovatelka ošetřovatelské péče · manažerka (všeobecná sestra vede ošetřovatelský proces) · edukátorka (všeobecná sestra poučuje a vysvětluje pacientům různé postupy) · advokátka (všeobecná sestra obhajuje pacienta, vysvětluje práva pacienta, tlumočí pacienta názory) · nositelka změn (např. všeobecná sestra sděluje pacientovi, že vyšetření, na které měl jít, se odkládá na jindy) · výzkumnice (tato role předpokládá přiměřené vzdělání a možnosti pro výzkum v oblasti ošetřovatelství) · mentorka (dohled nad studenty, kteří vykonávají na oddělení odbornou praxi) 39 (FARKAŠOVÁ, 2006) 5. 2 PROFESIONÁLNÍ PŘÍSTUP VŠEOBECNÉ SESTRY K SENIORŮM Každého jednotlivce považujeme za jednotu těla, duše a ducha. Podporujeme geriatrické pacienty v jejich soběstačnosti a podporujeme jejich kvalitu života. Každý zdravotnický pracovník by měl být k dispozici všem, kteří potřebují pomoc, starým lidem, nemocným či v jiné životní situaci (SCHULER a OSTER, 2010). Zásady chování v geriatrickém a rehabilitačním centru: · akceptujeme silné i slabé stránky seniora · respektujeme seniora, také k rodině pacienta se chováme s úctou, vždy zdravíme a oslovujeme jménem, či titulem · představujeme se jménem, podání ruky · při vstupu do pokoje pacienta vždy zaklepeme · dbáme na intimitu a soukromí seniora · pacienta informujeme o léčebném opatření, také informujeme a edukujeme rodinu pacienta · využíváme odborné pomoci (návštěva psychologa) · dodržování mlčenlivosti!!! · respektujeme náboženské potřeby pacientů (návštěva kněze v nemocnici) · projevujeme úctu k pacientům, zdravíme se, jednáme s pacienty otevřeně a upřímně, nezatajujeme jejich zdravotní stav · vytváříme kladné vztahy s pacienty pro lepší spolupráci a důvěru mezi pacientem a všeobecnou sestrou · řešení nedorozumění, konfliktů, při udělání chyby se omluvíme · pacienty vždy při nějaké činnosti chválíme, velmi ho tím podporujeme (SCHULER A OSTER, 2010). 40 6 KOMUNIKACE SE SENIORY Komunikace je proces předávání informací mezi dvěma nebo více komunikujícími subjekty. Každé slovo má jak srozumitelný obsah, tak citový výraz. Albert Mehrabian, antropolog, dokázal, že slovo obsahuje 7% informace, 38% informaci získáme z tónu hlasu a z 55% komunikujeme tělem. Do procesu komunikace patří: · komunikátor (ten, kdo nám sděluje informace, myšlenky, důvod ke komunikaci) · kódování (převedení myšlenek komunikátora) · zpráva (výsledek celého procesu kódování) · prostředek (nositel zprávy) (POKORNÁ, 2010) Právě u seniorů je velmi důležité naslouchání. Na každého seniora bychom si měli najít alespoň chvíli času a popovídat si s nimi. Důležité je naslouchání jejich životních příběhů. Senioři žijí především vzpomínkami a rádi sdělují své životní zkušenosti. U každé všeobecné sestry je důležitá empatie. Do každého seniora bychom se měli umět vcítit, abychom alespoň trochu porozuměli jejich radostem a problémům. Každý člověk se potřebuje vypovídat, ulevit si nahlas. Právě udělání si volného času pro seniora může lépe navázat kladné vztahy mezi pacientem a všeobecnou sestrou, předejít některým problémům. V řeči by měla být všeobecná sestra srozumitelná, hovořit v jednoduchých větách, nevyjadřovat se odborně v latinských názvech, zvolit pomalejší tempo řeči, pacientovi vše vysvětlit, tak aby vše chápal a neměl z ničeho obavy. Vždy pozdravit, na začátku našeho rozhovoru oslovit klienta a představit se. Důležité je především navázaní kladného vztahu mezi všeobecnou sestrou a pacientem pro lepší spolupráci a získání důvěry (KLEVETOVÁ a DLABALOVÁ, 2008). 6. 1 BARIÉRY V KOMUNIKACI SE SENIORY Bariéry v komunikaci můžeme rozdělit do dvou skupin, interní a externí bariéry. Jsou to překážky, které zabraňují správné a ničím nerušené komunikace se seniorem. 41 Interní bariéry: · závisí na schopnostech a dovednostech jedince, na jeho prožívání a zdravotním stavu seniora · obavy z neúspěchu · převládající negativní emoce (strach, úzkost, deprese, zlost) · bariéry postoje (xenofobie) · nepřipravenost · nepohodlí seniora, sužování nemocí Externí bariéry: · závisí na okolním prostředí, jeho uspořádáním · hluk, neklidné prostředí, nedostatek soukromí, špatné ovzduší · narušení rozhovoru jinou osobou · vizuální rozptýlení · neschopnost naslouchat, nedostatek času · více informací najednou (POKORNÁ, 2010). Komunikace se seniorem s kognitivním problémem · vytvoření klidného a příjemného prostředí · odstranění rušivých zvuků · umožnění a podpora použití různých pomůcek (brýle, naslouchátko) · zjistit schopnost seniora komunikovat · rozhovor se seniorem je úspěšnější v dopoledních hodinách, kdy senior většinou není unavený · zajistit soukromí pro rozhovor s pacientem · se seniorem si vždy domluvit jak dlouho rozhovor potrvá · klást jednoduché a krátké otázky · mluvit pomalu, zřetelně a srozumitelně, tak aby nás senior pochopil · pokud pacient něčemu nerozumí, nerozuměl nám, vždy otázku zopakujeme a ptáme se, zda pacient vše chápe a všemu rozumí · zbytečně nezvyšujeme hlas 42 · nepoužíváme odborné latinské výrazy, kterým pacient nerozumí · jsme trpělivý a dáváme pacientovi prostor na jeho odpověď · do komunikace zapojujeme pacienta, rozhovor je oboustranný (http://imed-komm.jcu.cz/dir/34/cvic03.html), (SCHULER A OSTER, 2010) Důležité kroky pro všeobecné sestry při rozhovoru s pacientem: Úcta - pacienta si vážíme Důvěryhodnost - pacienta přesvědčíme kladným přístupem, že nám není lhostejný, zajímá nás a může nám důvěřovat Ochota dávat - každá správná všeobecná sestra umí naslouchat pacientovi, rozhovor není pouze jednostranný Ochota odložit masku - nepředstírat, nehrát si na někoho jiného, být sám sebou Připravenost ke změnám a revizi postojů - ochota všeobecné sestry vzdát se upřednostňování vlastních postojů Citlivé odkrývání překážek v rozhovoru - opatrné zjišťování a vyhledávání příčiny Přátelská atmosféra - hledání vzájemné pozitivní spolupráce, získávání kladného vztahu mezi všeobecnou sestrou a pacientem pro dobrou spolupráci (VENGLÁŘOVÁ a MAHROVÁ, 2006). 6. 2 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE S PACIENTY Při rozhovoru s pacienty používáme také neverbální komunikaci, která je definována jako řeč těla. Jsou to projevy, které vysíláme k pacientovi, aniž bychom používali mluvu. Mimika - výraz obličeje Proxemika - přiblížení a oddálení Haptika - doteky 43 Posturologie - fyzický postoj Kinezika - pohyby a Gesta (VENGLÁŘOVÁ a MAHROVÁ, 2006). 44 7 FYZIOTERAPIE U SENIORŮ A NEJČASTĚJŠÍ METODY Pojem rehabilitace se skládá ze dvou latinských názvů: habilitatis, což znamená ohebnost, obratnost, zručnost, zdatnost, a ze slova re, což znamená zpět, opětované dosažení nějakého stavu. Tento pojem v terapii se nazývá léčebná rehabilitace. Plán fyzioterapie mají ve své kompetenci fyzioterapeuti. Podle WHO: je rehabilitace kombinované a koordinované využití lékařských, sociálních, výchovných a pracovních prostředků pro nácvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího stupně funkční zdatnosti. (KRISTINÍKOVÁ, 2006, s. 4) Dělení léčebné rehabilitace: · kinezioterapie (léčba pohybem) · fyzikální terapie a balneologie (léčba přírodními zdroji) · ergoterapie (léčba speciálními prostředky, které jsou zaměřeny na udržení, zlepšení a znovunabytí soběstačnosti (KRISTINÍKOVÁ, 2006). Imobilita u seniorů a její formy Imobilita je stav, kdy dochází k přechodné nebo úplné ztrátě pohybových schopností nebo k pohybovým omezením. · Imobilita trvalá - často po závažné nemoci nebo úrazu, kdy dochází k výpadku motorických funkcí · Imobilita dlouhodobá- příčinou je dlouhé, vleklé těžké onemocnění nebo polytrauma, může docházet k sekundárním změnám a komplikacím · Imobilita přechodná- krátkodobá, nutný klid na lůžku, při kvalitní ošetřovatelské a fyzioterapeutické péči dochází k úplnému zotavení bez vniku závažných změn (KRISTINÍKOVÁ, 2006). 45 7. 1 KOMPLIKACE IMOBILITY U SENIORŮ Zde je uvedeno několik komplikací, které nastávají u imobilních seniorů a ovlivňují tak celkový zdravotní stav pacienta. · Respirační systém (nedostatečná ventilace plic a omezené vykašlávání, při kterém může dojít k atelektáze nebo pneumonii, z důvodu nahromaděného hlenu) · Kardiovaskulární systém (dochází k městnání krve v dolních končetinách a vzniká tromboflebitida, která může vyústit v embolii a následnou smrt) · Zažívací systém (nedostatečná funkce střevní peristaltiky, potíže s vyprazdňováním, kdy často dochází k obstipaci, kdy může nastat střevní neprůchodnost) · Močový systém (záněty močového systému, urolitiázy až septický stav) · Kůže (nesprávné a nedostatečné polohování pacienta, dlouhodobý tlak na predilekční místa, nedostatečná osobní hygiena, nedostačující péče o kůži, kdy může docházet k infekcím až k septickému stavu) (KRISTINÍKOVÁ, 2006). Prevence proti vzniku komplikací u imobilních seniorů · polohování - pravidelné po 2 hodinách, někdy polohu měníme i po 20 minutách, provádíme záznam do denního plánování polohování u pacienta, využíváme polohovacích a antidekubitních pomůcek, kontrolujeme pokožku pacienta především na rizikových partiích, kde mohou vznikat dekubity (predilekční místa- ramena, lopatky, hýždě, kyčle, kolena, kotníky, paty) · pasivní pohyby (pohyby, které nevykonává sám pacient vlastní silou, ale zdravotnický personál pacientovi pomáhá do uložení požadované polohy pacienta) · dechová cvičení · cvičení zdravých částí těla · vertikalizace (postupné uvádění do svislé polohy, např. po poranění míchy) · pravidelná péče o kůži a pravidelná hygiena · správná péče o vyprazdňování · dostatečný příjem tekutin a dodržování dietoterapie · fyzická a psychická aktivace 46 (http://www.osobniasistence.cz/?tema=2&article=2#polohování), (http://fyzioterapia.kjk.sk/?page_id=306), (KRISTINÍKOVÁ, 2006) 7. 2 CHŮZE A SEZENÍ Při nácviku chůze se procvičují pohyby celého těla, chceme dosáhnout, aby při každém kroku docházelo k lehkému protáčení páteře. Právě tohoto pohybu páteře, by mělo být dosaženo při správné chůzi. Při cvičení chůze se zaměřujeme především: · na plynulost chůze (tzn. stejná délka kroků a stejnoměrné došlapování chodidel, aby se vytvářel správný rytmus chůze) · nutné došlapování na paty a přenášení váhu ke špičkám chodidla · pevné držení kolen a chodidel, nutné je zapojování palce do chůze a odrážení se od něho · při chůzi mají kolena směřovat dopředu, nevytáčet do stran · zahájení kroku vychází z kyčle, nikoli z kolena (ŠTILEC, 2004) Nejčastějšími pomůckami k rehabilitaci se seniory se využívají hole, chodítka a vozíky. Každý fyzioterapeut by měl pacienta správně naučit používat tyto pomůcky (VOTAVA, 2009). Senioři tráví nejvíce času sezením, je to jejich nejčastější poloha. Proto fyzioterapeuti učí seniory správnému sezení, udržení páteře a ke kontrole vhodné pozice sezení. Pokud je senior v sedu, páteř by měla zaujímat svislou polohu, proto se doporučuje, aby pacienti dlouho neseděli v měkkých křeslech, ale spíše na předmětu, který má tvrdý podklad, s možností opírat se o opěradlo. Při sezení fyzioterapeuti dbají na správnou polohu pánve a tím i k správnému napřímení celé páteře (ŠTILEC, 2004). Nejběžnější polohou v geriatrickém centru, je sed s dolními končetinami přes okraj lůžka. Zajistit pacientovi podporu dolních končetin pomocí schůdků nebo malé stoličky. Pokud pacientovi pomáhá někdo ze zdravotnického týmu, pacient se posazuje přes polohu na boku, spuštěním dolních končetin z lůžka a vzepřením o jeho horní končetinu za jeho spolupráce (KRISTINÍKOVÁ, 2006). 47 Cvičení s gumovými pásy theraband Toto cvičení se využívá nejen v rehabilitačních centrech, ale také na klinikách a ve fitnesscentrech. Při tomto cvičení se využívá gumový pás, který je zhruba 10 cm široký a jeho odpor daný pružností se musí cvičením překonávat. Délka pásu se volí podle výšky pacienta a charakteru zvoleného cvičení. Odpor a síla gumového pásu jsou odlišeny barvami podle fyzické zdatnosti a pohlaví pacienta (ŠTILEC, 2004). Cvičení se zdravotními míči - overbally Overbally jsou míče o průměru 28 cm, které mají neklouzavý povrch a jsou odolné proti zatížení. Pokud míče využíváme při sedu nebo kleku a je na ně vyvolán větší tlak, doporučují se míče měkčí, pro větší stabilitu těla. U seniorů je tato metoda velmi oblíbená a jsou prokázány dobré zkušenosti. Při tomto cvičení pacient ovlivňuje svou svalovou koordinaci a rovnováhu (ŠTILEC, 2004). Spinální cvičení Tato cvičení patří k nejúčinnějším cvikům a jsou pohybově zvládnutelná i pro seniory. Mnoho pacientů trápí bolesti zad, tímto cvičením se procvičují úseky páteře pomocí speciálních cviků, kdy dochází k uvolňování a protahování svalů a odstranění blokády (ŠTILEC, 2004). 48 8 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U SENIORA V GERIATRICKÉM A REHABILITAČNÍM CENTRU Teorie základní ošetřovatelské péče Ošetřovatelský proces je vypracován dle modelu Virginie Henderson, podle které jsou nejdůležitější potřeby nemocného, a hlavním cílem ošetřovatelství je uspokojování potřeb pacienta. Udržování nebo navracení samostatnosti pacienta se o sebe postarat. Dle Henderson jsou lidé tvořeny složkou: biologickou, psychickou, sociální a spirituální, které jsou zahrnuty ve čtrnácti základních potřebách každého člověka. (příloha D) Ošetřovatelský proces je vypracován dle Taxonomie II. - NANDA INTERNATIONAL, Ošetřovatelské diagnózy pro období 2012-2014. Podle těchto ošetřovatelských diagnóz jsme stanovili ošetřovatelský plán, který jsme v závěru zhodnotili. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: X. X. Pohlaví: Žena Datum narození: 1942 Věk: 72 Adresa bydliště a telefon: X. X. Adresa příbuzných: Kladno Rodné číslo: 42XXXXXXXX Číslo pojišťovny: 111 - Všeobecná zdravotní pojišťovna Vzdělání: středoškolské s maturitou na obchodní akademii Zaměstnání: v důchodu 49 Stav: rozvedená Státní příslušnost: Česká Datum přijetí: 4. 8. 2014 Typ přijetí: plánovaný Oddělení: Geriatricko-rehabilitační centrum Kladno (GARC) Ošetřující lékař: MUDr. X. X. Důvod přijetí udávaný pacientem: Pacientka udává: Jsem tady hlavně kvůli rehabilitacím. Od té doby co jsem doma upadla, mě ta noha pořád zlobí. Nedávno mi taky zjistili cukrovku, tak mě tady naučí, jak si píchat inzulín." Medicínská diagnóza hlavní: Stp. Fractura bimalleolaris I. sin 28. 7. 2014 Medicínské diagnózy vedlejší: Diabetes Mellitus II. typu na insulinoterapii a PAD Hypertenze CHOPN Vitální funkce při přijetí 4. 8. 2014 TK: 130/90 - normotenze Výška: 168 cm P: 89/ min - tachykardie Hmotnost: 75 kg D: 23/min - tachypnoe BMI: 26,57 - nadváha TT: 36,5°C - normotermie Pohyblivost: omezená z důvodu bolesti Stav vědomí: při vědomí, orientována časem, místem a osobou Krevní skupina: B - 50 Nynější onemocnění: Pacientka 72 let přijata 4. 8. 2014 v 10:35 na GARC Kladno, pro plánované přijetí po stp. zlomenině levého kotníku pro rehabilitaci. Pacientka byla přijata z ortopedického oddělení v nemocnici Kladno. Informační zdroje: Rozhovor s pacientkou, rozhovor s dcerou pacientky a rodinnými příslušníky, rozhovor s ošetřující ANAMNÉZA Rodinná anamnéza: Matka: matka zemřela v 74 letech na plicní embolii Otec: otec zemřel v 68 letech na sepsi po dlouhodobé infekci močových cest Sourozenci: 1 bratr, má Diabetes Mellitus II. typu - na inzulinu Děti: 1 dcera a 1 syn, děti zdrávi Osobní anamnéza: Překonané a chronické onemocnění: běžné dětské nemoci, v 07/2014 zjištěn Diabetes Mellitus II. typu, zhruba do konce 07/2015 pacientka na PAD, momentálně aplikace inzulinu + edukace o aplikaci, CHOPN od roku 2012, hypertenze od roku 2003 Hospitalizace a operace: Pacientka operována 29. 7. 2014 pro fracturu bimalleolaris I. sin., v roce 2012 hospitalizována pro dyspnoe, kdy bylo zjištěno CHOPN Úrazy: 28. 7. 2014 zlomenina kotníku při uklouznutí doma v koupelně na mokré podlaze Transfúze: nikdy Očkování: běžná povinná očkování 51 Léková anamnéza: Název léku Forma Síla Dávkování Skupina LOZAP Tbl. 50 mg 1-0-0 antihypertenziva AGEN Tbl. 10 mg 0-0-1 antihypertenziva APO-OME Tbl. 20 mg 1-0-0 antiulcerotikum FURON Tbl. 40 mg 1/2-0-0 diuretikum KCl Tbl. 0,5 g 0-1-0 kalium NOVALGIN Tbl. 500 mg 1-1-0 analgetikum TRALGIT Tbl. 50 mg 1-0-1 analgetikum FRAXIPARINE Subkutánně 0,3 0-0-1 antikoagulancia GLUCOPHAGE, HUMULIN R Tbl., subkutánně 750 mg 0-0-2 10j.-8j.-8j. Perorální antidiabetikaPAD, inzulín Pokud má pacientka dyspnoe, dle potřeby se podávají dle ordinace lékaře bronchodilatancia a O2. Alergologická anamnéza: Léky: Pacientka je alergická na PENICILIN Potraviny: neguje Chemické látky: neguje Jiné: neudává Abúzy: Alkohol: pouze příležitostně při oslavách Kouření: od roku 2012 nekuřačka, od zjištění CHOPN 52 Káva: 1 káva denně po obědě Léky: neguje Jiné návykové látky: neguje Gynekologická anamnéza: Menarche: asi od 14 let Cyklus: před menopauzou vždy pravidelný Trvaní: asi 6 dní Intenzita, bolesti: neudává PM: pacientka si nepamatuje, zhruba před 14 lety A: neužívá UPT: nikdy Antikoncepce: neužívá Menopauza: asi před 20-ti lety Potíže klimakteria: neudává Samovyšetřování prsou: pravidelné Poslední gynekologická prohlídka: 3/2014 53 Sociální anamnéza: Stav: rozvedená Bytové podmínky: pacientka bydlí se svou dcerou v malém rodinném domě 2+1 Vztahy, role a interakce v rodině: vztahy s rodinou velmi kladné, dobré vztahy i s bývalým manželem a kolegy z bývalého zaměstnání Vztahy, role a interakce mimo rodinu: velmi dobré, pacientka se navštěvuje s bývalými kolegy ze zaměstnání, má spoustu přátel ještě z dob studií Záliby: pacientka ráda cestuje se svou dcerou do zahraničí, baví ji čtení, zahrádka, posezení s přáteli Volnočasové aktivity: práce na zahradě, čtení, povídání s přáteli Pracovní anamnéza: Vzdělání: středoškolské s maturitou na obchodní akademii Pracovní zařazení: dříve pracovala jako sekretářka v jedné strojírenské firmě Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: jako sekretářka pracovala od svých 23 let až do důchodu, po škole pracovala jako pomocná zahradnice Vztahy na pracovišti: před odchodem do důchodu velmi dobré vztahy na pracovišti se svými kolegy Ekonomické podmínky: dobré Spirituální anamnéza: Religiózní praktiky: pacientka je ateistka 54 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ PODLE TEORIE V. HENDERSON Asistence, pomoc při potřebě Objektivně (pozorování sestrou) Subjektivně (síla, vůle, vědomosti) 1. pomoc při dýchání Pacientce se dýchá dobře, nemá projevy dyspnoe ani cyanózy. V roce 2012 bylo zjištěno CHOPN. V případě dyspnoe podat O2 nebo podání bronchodilatancií dle ordinací lékaře. Dříve kuřačka 10 cigaret denně, od roku 2012 při zjištění CHOPN kouřit přestala. Pacientka udává : ,,Dýchá se mi dobře, hodně mi pomohlo to, že jsem přestala kouřit. Lůžko mám hned vedle okna, takže se mi dýchá ještě lépe. “ 2. přijímání jídla a pití Pacientka má Diabetes Mellitus II. typu, proto má dietu č. 9 - diabetickou. Dietu dodržuje a snaží se jíst zdravě. Denně vypije zhruba 2 litry hořkého čaje nebo minerálních vod, co ji rodina přinese. Vždy před jídlem nutná aplikace inzulinu. Večer dostává pacientka dále perorální antidiabetikum Glucophage 750mg 1 tabletu. Pacientka udává: ,,Od té doby, co mi zjistili cukrovku, se snažím jíst zdravě a dodržuji dietu. Moje obvodní lékařka mi dala takovou brožurku o cukrovce, kde mám všechno hezky vysvětlené. “ 3. vylučování Moč je světle žlutá, aromatického zápachu, bez příměsí. Pacientce podávám Furon 40 mg vždy 1/2 ráno. Stolice odchází pravidelně, bez příměsí, pacientka nemá žádné potíže s vyprazdňováním. Pacientka potřebuje dopomoc druhé osoby na toaletu, využívá signalizačního zařízení. Pacientka udává: ,, Nemám žádné problémy s vyprazdňováním, nikdy jsem netrpěla na žádné zácpy nebo průjmy. Jen mi vždy sestřičky musí dopomoct na toaletu, sama bych tam nedošla. “ 4. při pohybu a udržování žádoucího Pacientka je po operaci levého kotníku ještě nestabilní, dochází za ní Pacientka udává: ,, Sama se posadím, ale sama 55 držení těla při chůzi a sezení, ležení, při změně polohy fyzioterapeuti, se kterými pravidelně cvičí. Sama se posadí na lůžku s nohama dolů, ale chůzi sama nezvládne. chodit ještě nezvládám, pořád mi to bolí. Pomáhají mi tady sestřičky, jsou šikovný. Mám strach z toho, abych zase sama chodila a nebyla odkázána na druhé. “ 5. při odpočinku a spánku Pacientka spí klidně celou noc, zhruba 8 hodin. Přes den relaxuje v křesle a čte si knihu. Navštěvuje ji její rodina, se kterou vždy chodí na procházky po areálu. Pacientka udává: ,, Spím dobře, nebudím se, tady na pokoji mám docela dobré pani. Skoro každý den zamnou chodí dcera a vnoučata, mám je moc ráda. “ 6. při výběru oblečení, oblékání a svlékání Horní části oblečení si pacientka oblékne sama, dopomoc potřebuje při oblékání kalhot a nazouvání pantoflích, stejně tomu je u svlékání. Pacientka je ale velmi snaživá. Pacientka udává: ,, No do bot se nedostanu, bolí to jako čert, chodím v pantoflích. Jinak potřebuji pomoct s oblékáním kalhot, jinak to zvládnu sama. “ 7. při udržování tělesné teploty v rámci fyziologických hodnot Pacientka je bez teplot, tělesná teplota je v normě každý den kolem 36,5°C. Při příjmu byla tachykardie 89 tepů/min, momentálně je v normě. Pacientka užívá léky na vysoký krevní tlak, po užití léků je krevní tlak v normě, většinou kolem 130/90. Pacientka udává: ,,Beru léky na tlak, po kterých mi je dobře, pomáhají mi a tlak mám dobrý. Jinak se cítím dobře. “ 8. při udržování čistoty, úpravy těla, Pacientka o sebe velmi pečuje, používá různé krémy na pokožku, každý den jí dopomáháme do sprchy, sama se umyje. Pacientka udává: ,, Nemám s tím žádné problémy, jen vždy 56 ochrana pokožky Kůže je bez otoků, ekzémů, je dostatečně hydratována. potřebuji odvést na sedačce do sprchy a potom už si vše udělám sama. “ 9. při odstraňování rizik z okolí, ochrana před násilím, nákazou Pacientka nemá ve svém okolí žádné předměty o které by si mohla ublížit. V lůžku má hrazdu, kterou si pomáhá při vstávání z lůžka, na stolečku má signalizační zařízení, které je pacientce neustále k dispozici. Pokoj je bezbariérový, žádné prahy, schody, je bezpečný. Pacientka je poučena, že pokud potřebuje na toaletu, použije signalizační zařízení a někdo ze zdravotnického personálu ji pomůže. Pacientka udává: ,, Žádná rizika mi tady určitě nehrozí, cítím se tu dobře, je to tady moc hezké, personál je velice vstřícný a ochotný. “ 10. při komunikaci Pacientka je komunikativní, spolupracuje. Udává ale strach z rehabilitacích a z toho, aby mohla zase samostatně chodit. Pacientka udává: ,, Rodina mi říká že se všeho bojím úplně zbytečně, ale já už jsem asi taková. Snad to ale všechno zvládnu a zase budu běhat. “ 11. při vyznávání náboženské víry, přijímání dobra a zla Pacientka je ateistka. Pacientka udává: ,, Víte nejsem věřící, nějak na tohle prostě nevěřím. “ 12. při práci a produktivní činnosti Pacientka je snaživá, ráda si čte, vypráví zážitky z cestování. Je spolupracující, každý den pravidelně rehabilituje. Pacientka udává: ,,No zahrádku tady nemám, tak si alespoň čtu. “ 13. při odpočinkových (rekreačních) aktivitách Pacientka si během odpočinku ráda čte, vypráví si se svými spolubydlícími na pokoji historky ze zahraničí, protože jejím velkým koníčkem je cestování, skoro každý den jí navštěvuje rodina, se Pacientka udává: ,, Jak jsem říkala, ráda si tady čtu, povídám si s holkami u nás na pokoji, odpoledne zamnou chodí rodina. Jen 57 kterou má velmi dobré vztahy. ta zahrádka mi tady chybí. “ 14. při učení Momentálně se pacientka učí aplikovat si sama inzulin, byli ji podány různé brožurky a edukační knihy. Je snaživá a chce se to vše naučit. Už si sama inzulín aplikovala. Pacientka udává : ,, No co se týká inzulinu, snad to zvládnu sama, naštěstí to moc nebolí. Ale jednou už jsem si sama píchla, měla jsem z toho radost. “ MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT: Ordinovaná vyšetření: rentgenové vyšetření levého kotníku, rentgenové vyšetření srdce a plic, glykemický profil Výsledky: 5.8.2014 glykemický profil: 7:00 - 7,1 mmol/l, 11:00 - 5,8 mmol/l, 17:00 - 7,9 mmol/l Konzervativní léčba: Dieta: 9 diabetická Pohybový režim: prozatím omezený, pacientka spolupracuje s fyzioterapeuty každý den RHB: pravidelné každý den Výživa: enterální 58 Medikamentózní léčba: per os: Název léku Forma Síla Dávkování Skupina LOZAP Tbl. 50 mg 1-0-0 antihypertenziva AGEN Tbl. 10 mg 0-0-1 antihypertenziva APO- OME Tbl. 20 mg 1-0-0 antiulcerotikum FURON Tbl. 40 mg 1/2-0-0 diuretikum KCl Tbl. 0,5 g 0-1-0 kalium NOVALGIN Tbl. 500 mg 1-1-0 analgetikum GLUCOPHAGE Tbl. 750 mg 0-0-2 Perorální antidiabetikum TRALGIT Tbl. 50 mg 1-0-1 analgetikum intra venózní: (subkutánní podání) FRAXIPARINE Subkutánně 0,3 0-0-1 antikoagulancia HUMULIN R Subkutánně 10j.-8j.-8j. Inzulín jiná: Pokud má pacientka dyspnoe, dle potřeby se podávají dle ordinace lékaře bronchodilatancia a O2, zatím ale pacientka bez potíží. 59 Chirurgická léčba: Pacientka byla 29.7.2014 operována pro zlomeninu levého kotníku na ortopedickém oddělení v nemocnici v Kladně. SITUAČNÍ ANALÝZA ke dni 4.8.2014 Pacientka 72 let přijata 4.8.2014 v 10:35 do geriatricko-rehabilitačního centra v Kladně, kam byla přeložena z ortopedického oddělení. Přijata za účelem rehabilitací po operaci zlomeniny levého kotníku. Udává bolest levého kotníku po operaci, na vizuální analogové stupnici udává číslo 4. Při příjmu orientována časem ,místem a osobou, při vědomí, spolupracuje, komunikuje. Fyziologické hodnoty při příjmu TK 130/90normotenze, tepová frekvence 89 tepů/ min - tachykardie, dechová činnost 23 dechů/ min- tachypnoe, tělesná teplota 36,5°C- normotemie. BMI pacientky 26,57- nadváha. Pacientka má diabetes mellitus II. typu na PAD, momentálně edukace o inzulinoterapii a aplikace inzulinu. Alergie na PENICILIN. Pacientka má zhoršenou chůzi, potřebuje dopomoc druhé osoby, nedojde si sama na toaletu. Musí dbát na zvýšenou opatrnost při fyzické aktivitě z důvodu rizika krvácení operační rány. Pacientka verbalizuje strach z rehabilitací a doufá v úplnou soběstačnost při chůzi. Projevuje snahu o zlepšení své soběstačnosti při chůzi. Lékař naordinoval kontrolní rtg srdce a plic, rtg levého kotníku, glykemický profil. Pacientka dodržuje dietu č. 9 - diabetická. Prozatím pohyb omezený z důvodu pooperační bolesti. Pacientka byla o všem poučena, s hospitalizací souhlasí i s nutnými kontrolními vyšetřeními. 60 Stanovení ošetřovatelských diagnóz a jejich uspořádání podle priorit Diagnózy byly stanoveny dle NANDA I- Taxonomie II. dle pomůcky: Hedrman. Ošetřovatelské diagnózy Definice a klasifikace pro období 2012-2014. Narušená integrita tkáně (00044) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození Definice: Poškození sliznice, rohovky, kůže a nebo podkožních tkání Určující znaky: Poškozená tkáň (např. podkoží), zničená tkáň Související faktory: Nedostatečné znalosti, zhoršená tělesná mobilita Akutní bolest (00132) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo potenciálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové poškození, náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným nebo předvídatelným koncem a s trváním kratším než 6 měsíců. Určující znaky: Pozorované známky bolesti, vyhledávání antalgické polohy, bolest Související faktory: Původci zranění Zhoršená chůze (00088) Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 2: Aktivita/cvičení Definice: Omezení nezávislého pohybu v prostředí při chůzi. Určující znaky: Zhoršená schopnost zdolávat schody, zhoršená schopnost chodit do kopce, zhoršená schopnost ujít požadované vzdálenosti 61 Související faktory: Strach z pádu, zhoršená rovnováha, nedostatečná svalová síla, bolest Riziko krvácení (00206) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození Definice: Riziko snížení množství krve, které může ohrozit zdraví. Rizikové faktory: Nedostatečné znalosti, pády v anamnéze, vedlejší účinky spojené s léčbou (operace, léky) Strach (00148) Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže Definice : Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí. Určující znaky: Uvádí obavy, uvádí strach, uvádí sníženou sebejistotu Související faktory: Přirozené (bolest, ztráta fyzické podpory) Riziko pádů (00155) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození Definice: Riziko zvýšené náchylnosti k pádům, které mohou způsobit fyzickou újmu. Rizikové faktory: Věk 65 let nebo více, pády v anamnéze, používání pomůcek, používání vozíku Snaha zlepšit sebepéči (00182) Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 5: Sebepéče 62 Definice: Vzorec provádění aktivit, který pomáhá člověku dosáhnout cíle související se zdravím a který lze posílit. Určující znaky: Vyjadřuje touhu zlepšit svou nezávislost při udržování zdraví, vyjadřuje touhu zlepšit sebepéči Snaha zlepšit management vlastního zdraví (00162) Doména 1: Podpora zdraví Třída 2: Management zdraví Definice: Vzorec regulace a integrace do každodenního života léčebného režimu pro léčbu onemocnění a jeho následků, který postačuje ke splnění cílů souvisejících se zdravím a lze jej posílit. Určující znaky: Vyjadřuje touhu zvládnout nemoc, nevyjadřuje velké potíže s předepsanými režimy Ošetřovatelská diagnóza: Název, kód: Narušená integrita tkáně (00044) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození Definice: Poškození sliznice, rohovky, kůže nebo podkožních tkání. Určující znaky: Poškozená tkáň Související faktory: Zhoršená tělesná mobilita, nedostatečné znalosti Cíl: Krátkodobý- Pacientka má obnovenou tkáňovou integritu do 1 týdne. Priorita: Vysoká Očekávané výsledky: 63 1. Operační rána nejeví známky přítomnosti infekce do 1 dne. 2. Operační rána je sterilně kryta až do úplného zahojení. 3. Integrita kůže bude obnovena do 1 týdne. Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, dokumentace): 1. Při převazech operační rány dbej vždy na aseptický postup. (všeobecná sestra) 2. Udržuj vždy operační ránu ve sterilní čistotě. (všeobecná sestra) 3. Všímej si okolí operační rány a možných známek infekce (zarudnutí, bolestivost, otok, krvácení). (všeobecná sestra) 4. Při jakýchkoliv změnách informuj lékaře a vše zaznamenávej do dokumentace. (všeobecná sestra) 5. Spolupracuj s lékařem při převazech operační rány a vše zaznamenávej do dokumentace. (všeobecná sestra) 6. Vyměň sterilní krytí vždy podle potřeby. (všeobecná sestra) 7. Operační ránu převazuj vždy dle ordinace lékaře. (všeobecná sestra) 8. Informuj pacientku vždy o průběhu převazu operační rány a odpovídej na její otázky ohledně hojení operační rány. (všeobecná sestra) 9. Dbej na čisté a suché ložní prádlo vždy dle potřeby. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 10. Proveď záznam do dokumentace, podpis všeobecné sestry. (všeobecná sestra) Realizace: 5. - 7. 8. 2014 Operační rána kontrolována každý den dle ordinace lékaře. Hodnotíme i okolí operační rány, zda se nevyskytují známky místní infekce (zarudnutí, otok, bolestivost, krvácení), jakékoliv změny zapisujeme do dokumentace a hlásíme lékaři. Operační rána je vždy jednou za 2 dny shlédnuta lékařem, který posoudí vzhled operační rány a průběh hojení. Operační ránu proplachujeme Prontosanem a přikládáme na ránu sterilní čtverce. Okolí lehce promazáváme vazelínou. Při převazu dodržujeme aseptický postup, aby nedošlo k riziku infekce. Operační ránu převazujeme 64 vždy po ranní hygieně, kdy ránu všeobecná sestra zhodnotí a provede záznam do dokumentace. V Pacientce se operační rána hojí per primam, bez viditelných známek zánětu. Vždy kolem 11:30 a poté po 15:00 po ukončení fyzioterapie, je operační rána kontrolována všeobecnou sestrou, zda nedošlo k sejmutí obvazu nebo krvácení z rány. V 15:15 se provádí záznam do dokumentace, podpis všeobecné sestry. Při změnách operační rány vždy informujeme lékaře. Hodnocení: - u pacientky splněn krátkodobý cíl - operační rána se hojí per primam, bez známek infekce, či zánětu Ošetřovatelská diagnóza: Název, kód: Akutní bolest (00132) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo potenciálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové poškození, náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným nebo předvídatelným koncem s trváním kratším než 6 měsíců. Rizikové faktory: Zlomeniny, mechanická komprese - omezení pohybu, ortopedický zákrok, úraz. Cíl: Krátkodobý- Pacientka se zbaví silné bolesti do 1 týdne po pravidelném podávání analgetik dle ordinace lékaře. Dlouhodobý- Pacientka má zmírněnou bolest ze 4 - 2 na VAS stupnici do 1 měsíce. Priorita: Vysoká Očekávané výsledky: 65 1. Pacientka užívá analgetika dle ordinace lékaře do doby, než bude medikace lékařem změněna. 2. Pacientka pravidelně rehabilituje dle rehabilitačního plánu a zná cviky, které zmírňují její bolest. 3. Pacientka udává zmírnění bolesti na VAS stupnici ze 4 na 2 do 1 měsíce. Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, edukační, dokumentace): 1. Zjisti u pacientky intenzitu bolesti dle vizuální analogové škály bolesti do 1 hodiny a spolupracuj s lékařem na dalším postupu léčby. (všeobecná sestra) 2. Zjisti u pacientky charakter a délku trvání bolesti do 1 hodiny a informuj lékaře o bolesti pacientky. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 3. Všímej si u pacientky doprovodných příznaků bolesti (poloha, výrazy obličeje,...) a o všem informuj lékaře a prováděj záznam do dokumentace. (všeobecná sestra) 4. Nabídni pacientce možné způsoby pro snadnější zvládání tišení bolesti do 1 týdne (poloha, vhodná strava,...). (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 5. Sleduj a měř fyziologické funkce 2krát denně ráno a večer, pokud lékař neurčí jinak a prováděj záznam do dokumentace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 6. Podávej analgetika dle ordinace lékaře a sleduj účinnost nebo možné nežádoucí účinky po podání analgetik. (všeobecná sestra) 7. Sleduj bolest u pacientky v průběhu celého dne a prováděj záznam do dokumentace. (všeobecná sestra) 8. Pečuj o pohodlí pacienta vždy. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 9. Zajisti pacientce klidné a příjemné prostředí vždy. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 10. Edukuj pacientku o důležitosti užívání analgetik pro zmírnění bolesti 1. den hospitalizace. (všeobecná sestra) 11. Veď rodinu pacientky k podpoře pro zlepšení psychického stavu. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 66 12. Prováděj záznam do dokumentace, podpis všeobecné sestry. (všeobecná sestra) Realizace: ze dne 5. 8. 2014 - 7:00 podána ranní medikace dle ordinace lékaře, léky per os pacientka spolkla, záznam do dokumentace - 7:05 pacientce vysvětlena analogová škála bolesti - 7:10 pacientka verbalizuje na VAS číslo 4, záznam do dokumentace - 7:30 pacientka zaujímá úlevovou polohu na zádech - 8:00 změřeny fyziologické funkce krevní tlak 130/80mmHg, puls 75/min, tělesná teplota - 36,5°C - 8:10 záznam fyziologických funkcí do dokumentace - 8:30 pacientka verbalizuje zmírnění bolesti na VAS ze 4 na 2, nepřítomnost nežádoucích účinků, záznam do dokumentace - 9:30 vizita ošetřujícím lékařem, pacientka udává bolest č. 2, cítí se unavená - 9:45 pacientka spí v poloze na boku - 11:00 pacientka se cítí lépe, je odpočatá, vyčkává na oběd - 12:15 podány analgetika per os dle ordinace lékaře, léky spolkla, záznam do dokumentace - 12:45 pacientka verbalizuje bolest č. 3, po obědě se cítí lépe - 13:00 pacientka rehabilituje s fyzioterapeutkou a vyčkává příchodu dcery - 14:30 po návštěvě dcery a po rehabilitaci se cítí unavená, verbalizuje zvýšení bolesti z 3 na 4, žádá o podání analgetik - 14:35 informován lékař o bolesti pacientky, ordinuje 1 tbl Novalginu, záznam do dokumentace, podpis lékaře - 15:00 pacientka odpočívá v lůžku na zádech - 15:30 verbalizuje zmírnění bolesti na VAS ze 4 na 3, čte si knihu 67 - 16:30 měření fyziologických funkcí, krevní tlak 120/90mmHg, puls 71/min, tělesná teplota 36,4°C, záznam do dokumentace - 17:00 podány analgetika per os dle ordinace lékaře, léky spolkla, záznam do dokumentace - 17:10 pacientka vyčkává na večeři, verbalizuje na VAS č. 3, záznam do dokumentace - 20:00 - 7:00 pacientka spí klidně celou noc, na bolest si nestěžuje, sledování pacientky, záznam do dokumentace, podpis všeobecné sestry Realizace 6. 8. 2014 - 7:00 podány ranní analgetika per os dle ordinace lékaře, pacientka léky spolkla - 7:05 pacientka verbalizuje bolest na VAS č. 4, záznam do dokumentace - 8:00 pacientka zaujímá polohu na zádech - 8:05 změřeny FF, FF v normě, záznam do dokumentace - 8:30 pacientka verbalizuje bolest na VAS č. 3, udává že se po lécích cítí lépe - 9:30 pacientka spí v poloze na zádech - 10:30 pacientka probuzena na fyzioterapii - 11:30 pacientka po fyzioterapii, udává že už není tak unavená jako předchozí den - 15:00 pacientka po ukončení fyzioterapie verbalizuje bolest na VAS č. 3 a udává že se cítí lépe - 15:10 zápis do dokumentace - 16:00 změřeny FF, v normě, zápis do dokumentace - 17:00 podány analgetika per os dle ordinace lékaře, pacientka léky spolkla, verbalizuje bolest na VAS č. 3, zápis do dokumentace - 20:00 - 6:45 pacientka spí klidně celou noc, na bolest si nestěžuje, záznam do dokumentace a podpis všeobecné sestry Realizace 7. 8. 2014 - 7:00 podány ranní analgetika per os dle ordinace lékaře, pacientka léky spolkla 68 - 7:05 pacientka verbalizuje bolest na VAS č. 3, záznam do dokumentace - 8:10 pacientka se po snídani cítí dobře, zaujímá polohu na zádech - 8:20 změřeny FF - v normě, záznam do dokumentace - 8:30 sledování nežádoucích účinků po podání analgetik, pacientka verbalizuje bolest na VAS č. 3, zápis do dokumentace - 11:45 sledování bolesti po fyzioterapii, zápis do dokumentace - 15:00 sledování bolesti po fyzioterapii, pacientka se cítí dobře, verbalizuje bolest na VAS č. 3 - 16:00 změřeny FF, mírně zvýšený krevní tlak po cvičení 140/95 mmHg, zápis do dokumentace - 17:00 podány analgetika per os dle ordinace lékaře, zápis do dokumentace - 20:30 - 7:00 pacientka spí klidně celou noc, zápis do dokumentace a podpis všeobecné sestry Hodnocení: - krátkodobý i dlouhodobý cíl splněn - verbalizuje zmírnění bolesti na VAS stupnici č. 2 - pacientka užívá analgetika dle ordinace lékaře - pacientka umí sama cvičit a používat rehabilitační metody dle pokynů fyzioterapeutů - pacientka má velkou podporu v rodině - pacientka se zvládá sama pohybovat bez pomoci druhých Ošetřovatelská diagnóza: Název, kód: Zhoršená chůze (00088) Doména 4 : Aktivita/odpočinek Třída 2 : Aktivita/cvičení Definice: Omezení nezávislého pohybu v prostředí při chůzi. 69 Určující znaky: Zhoršená schopnost zdolávat schody, zhoršená schopnost ujít požadované vzdálenosti. Související faktory: Strach z pádu, zhoršená rovnováha, nedostatečná svalová síla, nedostatečné znalosti, bolest. Cíl: Krátkodobý- Pacientka umí používat kompenzační pomůcky pro zlepšení soběstačnosti při chůzi do 1 týdne. Dlouhodobý- Pacientka se sama pohybuje bez pomoci druhých a bez použití kompenzačních pomůcek do 2 měsíců. Priorita: Střední Očekávané výsledky: 1. Pacientka rehabilituje dle rehabilitačního plánu i mimo lůžko do 1 týdne. 2. Pacientka se sama pohybuje bez pomoci druhé osoby do 1 měsíce. 3. Pacientka udává větší jistotu při samostatné chůzi bez pomoci druhé osoby do 1 měsíce. 4. Pacientka využívá signalizačního zařízení při vstávání z lůžka od přijetí na geriatrické a rehabilitační centrum. 5. Pacientka verbalizuje zlepšení pohyblivosti levé dolní končetiny do 3 týdnů. Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, edukační, dokumentace): 1. Zjisti u pacientky míru soběstačnosti dle testu Barthelové 0. den hospitalizace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 2. Zjisti od pacientky zda potřebuje pomoc druhé osoby při chůzi 0. den hospitalizace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 3. Zajisti návštěvu fyzioterapeuta u pacientky, z důvodu seznámení pacientky s fyzioterapií do 1 dne. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 4. Spolupracuj s fyzioterapeuty a účastni se na vypracování rehabilitačního plánu. (všeobecná 70 sestra) 5. Sleduj pacientku při fyzioterapii a prováděj záznam do dokumentace ohledně zlepšení pacientky při pohybu. (všeobecná sestra) 6. Dbej na to, aby pacientka využívala kompenzační pomůcky nebo pomoc druhé osoby při chůzi vždy. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 7. Odstraň z okolí pacientky nebezpečné překážky vždy při chůzi, aby se předešlo různým zraněním. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 8. Pouč pacientku o důležitosti využívání signalizačního zařízení, aby nedošlo k pádům či jiným úrazům při samostatné chůzi bez druhé osoby. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 9. Vždy po fyzioterapii nebo chůzi pacientky kontroluj operační ránu (otok, zarudnutí, krvácení, ...) a prováděj záznam do dokumentace. (všeobecná sestra) 10. Prováděj záznam do dokumentace, podpis všeobecné sestry. (všeobecná sestra) Realizace: 5. 8. 2014 - 7:30 pacientka edukována o nutnosti a důležitosti aktivního cvičení - 7:40 pacientka edukována o možných komplikací při zanedbávání cvičení - 7:50 pacientka povzbuzována a motivována k aktivnímu cvičení - 10:30 za pacientkou dochází fyzioterapeutka se kterou cvičí 1 hodinu - 14:00 pacientka cvičí s fyzioterapeutkou, zajištěny rehabilitační pomůcky fyzioterapeutkou - 15:00 pacientku navštívila dcera, - 15:30 pacientka jde s dcerou na procházku po areálu nemocnice, pacientka využívá kompenzační pomůcky - 16:00 záznam do dokumentace, podpis všeobecné sestry Realizace 6. 8. 2014 - 7:50 pacientka psychicky podporována a motivována k aktivnímu cvičení 71 - 10:30 návštěva fyzioterapeutky - 10:35 fyzioterapeutka vysvětluje pacientce náplň dnešní fyzioterapie - 10:45 pacientka začíná s aktivním cvičením s pomocí fyzioterapeutky - 11:30 konec rehabilitací, pacientka vyčkává příchod oběda - 11:35 rozhovor všeobecné sestry s fyzioterapeutkou o změnách během fyzioterapie - 11:45 zápis do dokumentace - 14:00 fyzioterapeutka dochází za pacientkou a pokračují v rehabilitacích - 15:00 konec odpolední rehabilitace, zápis do dokumentace - 15:15 všeobecná sestra zjišťuje, jak se pacientka po rehabilitacích cítí, pacientka verbalizuje menší únavu -15:30 pacientku navštívila dcera, informujeme rodinu o dnešním cvičení pacientky Realizace 7. 8. 2014 - 8:00 pacientka udává, že se těší na dnešní cvičení - 10:30 návštěva fyzioterapeutky, začátek fyzioterapie, využívání kompenzačních pomůcek - 11:30 pacientka je po ranním cvičení, udává že se cítí lépe než předešlý den - 11:40 zápis do dokumentace - 14:00 následuje odpolední fyzioterapie - 15:00 pacientka verbalizuje zlepšení rovnováhy při chůzi - 15:10 pacientka verbalizuje mnohem menší únavu po cvičení, než v předešlých dnech - 15:30 záznam do dokumentace Hodnocení: - krátkodobý cíl splněn - pacientka se pohybuje sama pomocí 2 berlí 72 - po propuštění do domácí péče bude nadále pravidelně docházet na rehabilitace v období prozatím 1 měsíce Ošetřovatelská diagnóza: Název, kód: Riziko krvácení (00206) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2 : Fyzické poškození Definice: Riziko snížení množství krve, které může ohrozit zdraví. Rizikové faktory: Operační zákrok, léčba antikoagulancii Cíl: Krátkodobý- U pacientka nedojde ke krvácení z operační rány a po aplikaci antikoagulancií do 2 dnů. Dlouhodobý- Pacientka nemá známky krvácení z operační rány a po aplikaci antikoagulancií do 1 týdne. Priorita: Střední Očekávané výsledky: 1. U pacientky nedochází k prosakování sterilního krytí operační rány. 2. Pacientka dbá na opatrnost při fyzické aktivitě aby zabránila riziku krvácení z operační rány. 3. Pacientka sleduje změny v okolí operační rány a případné změny hlásí lékaři. 4. Pacientka zná příčinu aplikace antikoagulancií do 1 dne. Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, edukační, dokumentace): 1. Sleduj každý den operační ránu a prováděj sterilní krytí operační rány, dále vyměň sterilní krytí dle potřeby a vše zaznamenávej do dokumentace. (všeobecná sestra) 73 2. Při převazu dbej vždy na aseptický postup. (všeobecná sestra) 3. Všímej si možných komplikací operační rány - otok, zarudnutí, zvýšená teplota, krvácení a informuj lékaře po celou dobu hospitalizace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 4. Kontroluj operační ránu každý den a vše zaznamenávej do dokumentace. (všeobecná sestra) 5. Při zjištění začínajícího zánětu ihned informuj lékaře a vše zaznamenávej do dokumentace. (všeobecná sestra) 6. Podávej antikoagulancia dle ordinace lékaře po celou dobu hospitalizace. (všeobecná sestra) 7. Spolupracuj s ošetřujícím lékařem pacientky, vše konzultuj a řádně zapisuj do dokumentace pacientky. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 8. Udržuj čisté a suché ložní prádlo každý den. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 9. Vysvětli pacientce důvod aplikace antikoagulancií a na jejich důležitost. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 10. Vysvětli pacientce, aby byla opatrná při fyzioterapii a zacházela opatrně s operační ránou. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 11. Proveď záznam do dokumentace po celou dobu hospitalizace, podpis všeobecné sestry. (všeobecná sestra) Realizace: 5. 8. 2014 - 7:20 sejmutí obvazu z operační rány a očištění operační rány při ranní hygieně - 7:25 zápis do dokumentace ohledně vzhledu a hojení operační rány - 7:45 operační rána zkontrolována lékařem - 7:50 sterilní krytí operační rány za aseptických podmínek, proplach Prontosanem, okolí lehce promazáno vazelínou a přiložení sterilních čtverců - 8:00 pacientka neverbalizuje žádné změny v okolí operační rány (zarudnutí, krvácení, otok,...) -8:10 záznam do dokumentace 74 - 11:30 operační rána zkontrolována všeobecnou sestrou po ukončení fyzioterapie - 15:00 operační rána zkontrolována všeobecnou sestrou po ukončení fyzioterapie - 15:15 záznam do dokumentace - 17:00 aplikace antikoagulancií- Fraxiparinu s.c. 0,3 dle ordinace lékaře - 17:05 záznam do dokumentace o aplikaci Fraxiparinu, podpis všeobecné sestry Realizace 6. 8. 2014 - 7:30 kontrola obvazu, zda nedošlo k prosáknutí obvazu - 7:35 okolí operační rány klidné, bez změn - 7:40 promazání okolí operační rány vazelínou - 7:45 pacientka verbalizuje bolest na VAS č. 3 -7:50 zápis do dokumentace, informovat lékaře - 11:35 kontrola operační rány po ukončení fyzioterapie - 11:45 zápis do dokumentace - 15:00 operační rána zkontrolována po ukončení fyzioterapie - 15:10 zápis do dokumentace - 17:00 aplikace Fraxiparinu s.c. 0,3 dle ordinace lékaře, záznam do dokumentace Realizace 7. 8. 2014 - 7:20 odstranění obavu z operační rány, očištění operační rány - 7:30 operační ránu viděl lékař, udává hojení per primam - 7:35 operační rána za aseptických podmínek očištěna, proplach Pronstosanem, přiložení sterilních čtverců - 7:45 pacientka verbalizuje bolest na VAS č. 3, okolí operační rány klidné bez známek zánětu - 8:00 zápis do dokumentace 75 - 11:30 kontrola operační rány po fyzioterapii, zápis do dokumentace - 15:00 pacientka udává po fyzioterapii bolest na VAS č. 3, cítí se dobře, zápis do dokumentace - 17:00 aplikace Fraxiparinu s.c. 0,3 dle ordinace lékaře, zápis do dokumentace Hodnocení: - u pacientky krátkodobý i dlouhodobý cíl splněn - okolí operační rány je klidné, bez známek zánětu či infekce - po propuštění pacientky do domácí péče dle ordinace lékaře vysazena antikoagulační léčba Ošetřovatelská diagnóza: Název, kód: Strach (00148) Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí. Určující znaky: Uvádí obavy, uvádí sníženou sebejistotu. Související faktory: Přirozené (bolest), oddělení od podpůrného systému v potenciálně stresující situaci (hospitalizaci) Cíl: Krátkodobý- Pacientka má snížený pocit strachu do 1 týdne. Dlouhodobý- Pacientka je v psychické a duševní pohodě do 14 dnů. Priorita: Střední Očekávané výsledky: 1. Pacientka umí popsat a vyjádřit své pocity strachu do 1 týdne. 2. Pacientka využívá psychické podpory zdravotnického personálu a především své rodiny vždy. 76 3. Pacientka má dostatek informací o průběhu léčby každý den. Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, edukační, dokumentace): 1. Zjisti u pacientky příčinu jejího pocitu strachu 1. den hospitalizace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 2. Sleduj u pacientky projevy strachu, informuj lékaře o změnách psychiky pacientky a proveď záznam do dokumentace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 3. Udělej si na pacientku dostatek času a projev zájem o její sdělení pocitů vždy. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 4. Naslouchej pacientce a vytvoř si s pacientkou pozitivní vztah pro kvalitní spolupráci a důvěru p vždy. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 5. Informuj pacientku o léčebném a ošetřovatelském postupu, o důležitosti a dodržování těchto postupů 1.den hospitalizace. (všeobecná sestra) 6. Dej pacientce prostor pro vyjádření svých pocitů a emocí každý den. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 7. Navrhni pacientce různé aktivity a možnosti pro lepší zvládání strachu 1. den hospitalizace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatelka) 8. Informuj rodinu pacientky o psychické podpoře a zapojení do různých aktivit, pro odbourání pocitu strachu 1. den hospitalizace. (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) 9. Prováděj záznam do dokumentace, podpis všeobecné sestry. (všeobecná sestra) Realizace: 5. - 7. 8. 2014 První den hospitalizace 5. 8. má pacientka strach z toho, jak zvládne rehabilitace a zda se naučí chodit sama bez pomoci druhých. Pacientce jsme vysvětlili postup rehabilitace, seznámili pacientku s fyzioterapeutkou. Uklidnili jsme pacientku tím, že to nebude tak náročný, že se bude začínat pozvolně a nemusí mít strach. Rehabilitovala poprvé 5.8. Zjistila, že to opravdu není takové, jako si poprvé myslela. S rehabilitacemi je spokojená a každý den se cítí jistější v chůzi. Každý den za pacientkou dochází její rodina, především dcera. Rodina s námi spolupracuje a projevuje zájem. 77 Hodnocení: - krátkodobý a dlouhodobý cíl splněn - pacientka se zbavila pocitu strachu po týdnu hospitalizace - velkou psychickou podporu má ze strany rodiny 8.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Se seniory se všichni setkáváme v běžném životě, jsou všude kolem nás. I my budeme jednou staří, proto bychom se měli k seniorům chovat s úctou a tolerancí. Senioři jsou velmi citliví a zranitelní lidé, právě podle toho bychom k nim měli přistupovat. Pokud se někdo rozhodne, pracovat se seniory, měl by k nim mít kladný vztah a práce se seniory by ho měla naplňovat. Doporučení pro pacientku Pacientka byla poučena o dodržování pravidelných rehabilitacích kotníku po propuštění do domácí péče. Od fyzioterapeutů dostala brožurku, jak správně rehabilitovat po operaci kotníku. Pacientce jsme vysvětlili jak správně pečovat o jizvu tzn. pravidelné sprchování jizvy vlažnou vodou, masírování jizvy, promazávání jizvy různými krémy, aby byla jizva co nejrychleji zahojena a byla co nejméně vidět. Další doporučení ohledně správné aplikaci a dávkování inzulínu a užívání léků dle ordinace lékaře. Pacientce byl vysvětlen postup při aplikaci inzulínu, při propuštění pacientka schopna sama si aplikovat inzulin. Medikace byla vysvětlena ošetřujícím lékařem, pacientka poučena o pravidelném užívání léků, dle nastavené medikace lékařem. Doporučena diabetologická poradna pro pravidelné navštěvování a kontroly hladiny cukru v krvi. Při zhoršení stavu CHOPN navštívit obvodního lékaře. Jinak při jakýchkoliv potížích informovat obvodního lékaře. 78 Doporučení pro rodinu Rodina poučena o rehabilitacích a důležitosti aplikace inzulinu a pravidelného užívání léků dle ordinace lékaře. Doporučený dohled při aplikaci inzulínu, zda pacientka dodržuje správné dávkování a zda si inzulín aplikuje ve vhodnou dobu tzn. těsně před jídlem nebo v průběhu jídla. Rodině bylo doporučené, aby pacientku aktivně chválili a tak podporovali především její psychický stav. Rodině i pacientce bylo vysvětleno, že onemocnění Diabetes Mellitus není dneska nic výjimečného a i s tímto onemocněním se dá žít plnohodnotný život. 79 ZÁVĚR V této bakalářské práci jsme se zaobírali tématem Komplexní ošetřovatelská péče o seniora v geriatrickém a rehabilitačním centru. Cílem této práce bylo především zmapování komplexní ošetřovatelské péče o seniora, poukázaly jsme na změny spjaté se stářím a komunikaci se seniory. Soustředili jsme se na role všeobecné sestry, hovořili o důležitosti empatie a navázaní pozitivního vztahu s pacientem pro vyhovující spolupráci. Také jsme zabrousili do tématu fyzioterapie. Nedílnou součástí bakalářské práce je ošetřovatelský proces, který jsme prováděli u jedné z našich pacientek, která byla přijata do našeho centra z ortopedického oddělení po operaci levého kotníku na následné rehabilitace. Senioři jsou všude kolem nás a běžně se s nimi potkáváme. Nikdo z nás by neměl zapomínat na fakt, že stárnutí je součástí našeho života a nikdo z nás se mu dříve či později nevyhne. Proto bychom měli být k seniorům tolerantní a jednat s nimi s úctou. Každý člověk, který se rozhodne pracovat se seniory, by měl mít k těmto lidem pozitivní vztah a práce se starými lidmi by ho měla naplňovat. 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANON. Fyzioterapia [online]. [cit. 2015-1-15]. Dostupné z: http://fyzioterapia.kjk.sk/?page_id=306 ANON. Osobní asistence [online]. [cit. 2015-1-15]. Dostupné z: http://www.osobniasistence.cz/?tema=2&article=2#polohování ANON. Velký lékařský slovník [online]. [cit.2015-10-3]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/ ANON. Zásady komunikace se seniory [online]. [cit.2015-2-2]. Dostupné z: http://imed- komm.jcu.cz/dir/34/cvic03.html DVOŘÁČKOVÁ, D., 2012. Kvalita života seniorů. Praha. Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-4138-3 FARKAŠOVÁ, D., 2006. Ošetřovatelství teorie. Bratislava. Vydavatelství Osveta. ISBN 80-8063-227-8 GRUSS, P., 2009. Perspektivy stárnutí. Praha: Portál, 2009, ISBN 978-80-7367-605-6. HAŠKOVCOVÁ, H., 2010. Fenomén stáří. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN 978-80- 87109-19-9. INTERNATIONAL NANDA, 2013. Ošetřovatelské diagnózy- Definice a klasifikace 2012-2014. Grada publishing a.s. ISBN 978-80-247-4328-8 KAPOUNOVÁ, G., 2007. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha. Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-1830-9 KLEVETOVÁ, D. a I. DLABALOVÁ, 2008. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-2169-9 KOZÁKOVÁ, Z., 2006. Aktivizační přístupy k osobám seniorského věku.Olomouc:Podpořen z vnitřního grantového systému Pedagogické fakulty Palackého v Olomouci, 2006, ISBN 80-244-1552-6 81 KRISTINÍKOVÁ, J., 2006. Rehabilitace v ošetřovatelství. Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. ISBN 80-7368-224-9 MIKŠOVÁ, Z. a kol., 2006. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Grada Publishing a.s. ISBN 80-247-1442-6 MLÝNKOVÁ, J., 2011. Péče o staré občany. Praha. Grada Publishing a.s., ISBN 978- 80-247-3872-7 NĚMCOVÁ, J. a kol., 2013. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Maurea s.r.o., ISBN 978-80-902876-9- 3 PAVLÍKOVÁ, S., 2006. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha. Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-1211-6 POKORNÁ, A., 2010. Komunikace se seniory. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978- 80-247-3271-8 POKORNÁ a kol., 2013. Ošetřovatelství v geriatrii. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-4316-5 SCHULER, M. a P. OSTER, 2010. Geriatrie od A do Z pro sestry. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-3013-4. SKÝVOVÁ, M., 2008. Desatero správného stárnutí. Státní zdravotní ústav Praha 10. SÝKOROVÁ, D., 2007. Autonomie ve stáří. Praha: Sociologické nakladatelství Slon, ISBN 978-80-86429-62-5. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a M. NEJEDLÁ, 2006. Interní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-1777-4. ŠRAMO, J., 2011. Příprava na stáří. Praha: Občanské sdružení Melius, ISBN 978-80- 87638-00-2. ŠTIKAR, J., J.HOSKOVEC a J.ŠMOLÍKOVÁ, 2007.Bezpečná mobilita ve stáří. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1339-0 82 ŠTILEC, M., 2004. Program aktivního stylu života pro seniory. Portál s.r.o., ISBN 80- 7178-920-8 TOPINKOVÁ, E., 2005. Geriatrie pro praxi. Copyright Galén. ISBN 80-7262-365-6 VENGLÁŘOVÁ, M. a G. MAHROVÁ, 2006. Komunikace pro zdravotní sestry. Praha. Grada Publishing a.s., ISBN 80-247-1262-8 VIGUÉ, J., 2006. Zdraví pro třetí věk. Praha: Ze španělského originálu Biblioteca de Salud La Vejez přeložila Lucie Kubešová, ISBN 80-7234-536-2. VOTAVA, J., 2009. Ergoterapie a technické pomůcky v rehabilitaci. Vysokoškolský podnik, spol. s.r.o. Liberec, ISBN 978-80-7372-449-8 PŘÍLOHY Příloha A - Stupnice hodnocení psychického zdraví I Příloha B - Barthelové test III Příloha C - Dietní systém VI Příloha D - Potřeby pacienta VII Příloha E - Vizuální analogová škála bolesti IX Příloha F - Rešerše X Obrázek 1 - Maslowova pyramida lidských potřeb Obrázek 2 - VAS Příloha A - Stupnice hodnocení psychického zdraví STUPNICE HODNOCENÍ PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ Číslo Položka Skórová odpověď 1. Cítíte se většinu času dobře? NE 2. Máte často obavy o své zdraví? ANO 3. Trpíte často bolestmi hlavy? ANO 4. Měl jste v poslední době závratě? ANO 5. Často se Vám třesou ruce při práci? ANO 6. Míváte záškuby ve svalech? ANO 7. V poslední době jste měl bolesti jen zřídka nebo vůbec ne? NE 8. Vnímáte necitlivost v jedné nebo více částí? ANO 9. Máte vždy ruce a nohy dostatečně teplé? NE 10. Je Váš spánek přerušovaný, povrchní nebo jinak narušený? ANO 11. Jdete většinou spát bez myšlenek, které by Vás trápily? NE 12. Máte rád společnost, jste rád mezi lidmi? NE 13. Často Vás něco trápí? ANO 14. Jste často plný elánu? NE 15. Cítíte se často neužitečný? ANO Zdroj: TOPINKOVÁ, 2005 Příloha B - Barthelové test Barthelové test všedních činností a test instrumentálních činností Činnost Provedení činnosti Bodové skóre Činnost Provedení činnosti Bodové skóre najedení se napití se samostatně, bez pomoci s pomocí neprovede 10 5 0 telefonová ní vyhledá samostatně číslo, vytočí je zná několik čísel, odpovídá na zavolání nedokáže použít telefon 10 5 0 oblékání samostatně, bez pomoci s pomocí neprovede 10 5 0 transport cestuje samost. doprav. prostřed. cestuje, je- li doprovázen vyžaduje pomoc druhé osoby, speciálně upravený vůz apod. 10 5 0 koupání samostatně nebo s pomocí neprovede 5 0 nakupová ní dojde samostatně nakoupit nakoupí s doprovodem a radou druhé osoby neschopen nakoupit bez 10 5 BARTHELOVĚ TEST VŠEDNÍCH ČINNOSTÍ Výsledky škály: 2-40 bodů vysoká závislost 45-60 bodů závislost středního stupně 65-95 bodů lehká závislost 100 bodů nezávislost, soběstačnost TEST INSTRUMENTÁLNÍCH ČINNOSTÍ Výsledky škály: 0-40 bodů závislost 45-75 bodů částečná závislost 80 bodů nezávislost (samostatnost) podstatné pomoci 0 osobní hygiena samostatně nebo s pomocí neprovede 5 0 vaření uvaří samostatně celé jídlo jídlo ohřeje jídlo musí být připraveno druhou osobou 10 5 0 kontinence stolice plně kontinentní občas inkontinentní trvale inkontinentní 10 5 0 domácí práce udržuje domácnost s výjimkou těžkých prací neudrží přiměřenou čistotu potřebuje pomoc při většině prací nebo se práce v domácnosti neúčastní 10 5 0 kontinence moči plně kontinentní občas inkontinentní trvale inkontinentní 10 5 0 práce kolem domu provádí je samostatně a pravidelně provede je pod dohledem vyžaduje pomoc, neprovede 10 5 0 použití WC samostatně, bez pomoci s pomocí neprovede 10 5 0 užívání léků samostatně užívá v určenou dobu správnou dávku, zná názvy léků užívá léky, jsou- li připraveny a připomenuty léky musí být podávány druhou osobou 10 5 0 Přesun lůžko - židle samostatně, bez pomoci s malou pomocí vydrží sedět neprovede 15 10 5 0 finance spravuje je samostatně, platí účty, zná příjmy a výdaje zvládne drobné výdaje, potřebuje pomoc se složitějšími operacemi neschopen bez pomoci zacházet s penězi 10 5 0 samostatně nad 50 m 15 chůze po rovině s pomocí 50m na vozíku 50 m neprovede 0 5 0 chůze po schodech samostatně, bez pomoci s pomocí neprovede 10 5 0 skóre celkem skóre celkem Zdroj: TOPINKOVÁ, 2005 Příloha C - Dietní systém 0 - dieta tekutá 1 - dieta kašovitá 2 - dieta šetřící 3 - dieta racionální 4 - dieta s omezením tuků 5 - dieta bílkovinná bezezbytková 6 - dieta nízkobílkovinná 7 - dieta nízkocholesterolová 8 - dieta redukční 9 - dieta diabetická 10 - dieta neslaná šetřící 11 - dieta výživná 12 - strava batolat od 1,5 roku do 3 let 13 - strava větších dětí od 4 do15 let 0S - dieta čajová 1S - dieta tekutá výživná 4S - dieta s přísným omezením tuků 9S - dieta diabetická šetřící Zdroj: MLČOCH, 2008 Příloha D - Potřeby pacienta POTŘEBY PACIENTA 1. fyziologické dýchání 2. dostatečný příjem tekutin a potravy 3. vyprazdňování 4. dostatečný a pravidelný pohyb 5. spánek alespoň 7 hodin denně a odpočinek 6. čistý a suchý oděv, vhodné svlékání a oblékání, upravenost, čistota těla 7. udržování si normální fyziologické tělesné teploty 8. odstraňování rizik z životního prostředí 9. komunikace s jinými lidmi, dávat najevo své emoce, potřeby, touhy, názory, obavy 10. náboženství 11. vykonávání práce, která člověka naplňuje 12. vykonávání různých forem odpočinku a rekreace 13. objevování nových věcí, učení se novým věcem Zdroj: PAVLÍKOVÁ, 2006 Obrázek 1 Maslowova pyramida lidských potřeb Zdroj: CHOMÁTOVÁ, 2006 Příloha E - VAS Obrázek 2 VAS - Vizuální analogová škála bolesti Zdroj: http://ap.mzcr.cz/nemocnice-na-homolce/nemusite-snaset-bolest_62_484_211o.html Příloha F - Rešerše Komplexní ošetřovatelská péče o seniora v geriatrickém a rehabilitačním centru Andrea Brandejsová Jazykové vymezení: čeština, angličtina Klíčová slova: fyzioterapie (rehabilitace) - physiotherapy (rehabilitation), komplexní ošetřovatelská péče - complex nursing care, role všeobecné sestry - nurse's role, senior senior, stáří - age, všeobecná sestra - nurse Časové vymezení: 2004 - 2015 Druhy dokumentů: knihy, články a příspěvky ve sborníku, elektronické zdroje Počet záznamů: 106 (seminární práce: 1, knihy: 25, články a příspěvky ve sborníku: 80) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů) Základní prameny: - katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) - knihovna OPAC WWW