Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Praha 5, Duškova 7, PSČ 150 00
Ošetřovatelský proces u pacienta s atopickým ekzémem
Bakalářská práce
Zuzana Kozlíková
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: všeobecná sestra
Vedoucí práce: JUDr. Bohuslav Kubát
Praha 2014
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne Podpis
ABSTRAKT
KOZLÍKOVÁ, Zuzana. Ošetřovatelský proces u pacienta s atopickým ekzémem.
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
JUDr. Bohuslav Kubát. Praha 2014. s. 54
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta s atopickým
ekzémem. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se
zabývá etiologií a symptomatologií onemocnění. Dále popisuje diagnostiku, možnosti
léčby, také prevenci a nakonec možná přidružená onemocnění a komplikace.
V praktické části je zpracována kazuistika 11- ti leté pacientky s diagnózou atopický
ekzém. Ke zhodnocení zdravotního stavu pacienta a k posouzení jejích aktuálních
potřeb byl zvolen model Gordonové. Na základě získaných informací jsou stanoveny
ošetřovatelské diagnózy jak aktuální tak potencionální.
Klíčová slova
Atopický ekzém, kůže, ošetřovatelský proces
ABSTRACT
KOZLÍKOVÁ, Zuzana. Nursing Process for Patients with Atopic Eczema.
College, o.p.s., Degree: Bachelor. Tutor: JUDr. Bohuslav Kubát. Prague. 2013. 54
pages.
The topic of my bachelor thesis is Nursing Care of Patient with atopic eczema. The
thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part involves etiology
and symtomatology of the disease. It also describes diagnostics, treatment possibilities,
prevention, and last but not least possible diseases and complications associated with
the disease. The practical part contains casuistry of eleven-year-old patient suffering
from atopic eczema. Model by Gordon has to evaluate patient´s health condition and his
actual needs. Based on the gathered information, the actual and potencional nursing
diagnoses have been determined.
Key words: atopic eczema, skin, nursing care
OBSAH
SEZNAM OBRÁZKŮ
SEZNAM ZKRATEK
ÚVOD………………………………………………………………… ……... 10
1 FUNKCE KŮŽE………………………………………………………. 11
2 ATOPICKÝ EKZÉM……………………………………. ….......12
2.1 Historie................................................................................ ……………... 13
2.2 Dělení atopického ekzému…………………………………………… 14
2.2.1 Kojenecká forma……………………………………….……………….. 14
2.2.2 Dětská forma……………………………………………………………. 15
2.2.3 Forma dospělých a dospívajících………………………………………. 16
2.3 Etiologie AE………………………………………………………………16
2.4 Symptomatologie AE…………………………………………………. 17
2.4.1 Porucha kožní bariéry…………………………………………………. 17
2.4.2 Faktory nespecifické a specifické imunity……………………. ……... 18
2.5 Diagnostika AE………………………………………………… ……... 18
2.5.1 Laboratorní vyšetření…………………………………………….……... 19
2.5.1.1 Stanovení koncentrace protilátek IgE………………………….………19
2.5.1.2 Stanovení koncentrace specifických protilátek IgE…………........... 19
2.5.2 Vyšetřovací metody kožní testy…………………………………………. 20
2.5.2.1 Prick testy……………………………………………....................... 20
2.5.2.2 Intradermální testy………………………………........................... 21
2.5.2.3 Atopické epikutální testy……………………………………………… 21
2.5.3 Vyšetření plic…………………………………………… ……………...22
2.5.3.1 Spirometrie…………………………………………………………… 22
2.5.3.2 Bronchodilatační test………………………………………………… 23
2.5.3.3 Bronchoprovokační test……………………………………………… 23
2.6 Léčba AE…………………………………………………………. ……... 24
2.6.1 Emoliencia………………………………………………………………. 24
2.6.2 Lokální kortikosteroidy………………………………………………… 24
2.6.3 Antimikrobiální prostředky……………………………………. ……... 25
2.6.4 Antihistaminika………………………………………………….. ……... 25
2.6.5 Topické imunodulátory………………………………………………… 25
2.6.6 Fyzikální léčba…………………………………………………… ……... 26
2.6.7 Celková léčba…………………………………………………………… 26
2.6.8 Alternativní léčba………………………………………………………. 27
2.6.9 Dieta................................................................................................. ……... 27
2.7 Prevence ………………………………………………………………… 28
2.8 Možná přidružená onemocnění…………………………………….. 29
2.8.1 Astma bronchiále………………………………………………………. 29
2.8.2 Alergická rýma…………………………………………………………. 30
2.9 Komplikace……………………………………………………………… 31
3 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA
S ATOPICKÝM EKZÉMEM............................................................. 32
3.1 Identifikační údaje...................................................................................32
3.2 Anamnéza................................................................................................... 33
3.3 Posouzení současného stavu pacienta............................................... 36
3.4 Stanovení ošetřovatelských diagnóz……………………………….. 44
3.4.1 Aktuální diagnózy……………………………………………………….. 44
3.4.2 Potencionální diagnózy.............................................................................. 47
4 DOPORUČENÍ PRO PRAXI......................................................... 49
ZÁVĚR……………………………………………………………………….. 51
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………… 52
PŘÍLOHY…………………………………………………………………… 54
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Přesouvání atopických ložisek dle věku……………………………… 16
Obrázek 2 Prick testy…………………………………………………………….. 21
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
BMI……………………………………………………….. Body Mass Index
AE …………………………………………………………Atopický ekzém
IgE………………………………………………………… Imunoglubulín E
ECP……………………………………………………….. Kationický protein
APT……………………………………………………….. Atopické epikulární testy
TPK……………………………………………………….. Totální kapacita plic
VC………………………………………………………… Vitální kapacita plic
RV………………………………………………………… Reziduální kapacita plic
IRV………………………………………………… ……..Inspirační rezervní objem
ERV………………………………………………………. Expirační rezervní objem
VT………………………………………………………… Dechový objem
IC………………………………………………………… Inspirační kapacita
10
ÚVOD
Pro bakalářskou práci jsme si zvolili pacientku s diagnózou atopický ekzém,
protože dětí, které trpí atopickým ekzémem, neustále přibývá. Toto onemocnění
představuje pro pacienty a jejich rodiny velkou zátěž. Pacient se musí stále hlídat, jak
v tom co jí, tak v tom co dělá.
Atopický ekzém (AE) je jednou z nejčastějších kožních chorob s prevalencí až
kolem 20 % u dětí a 1–3 % u dospělých. Z těchto výsledků vyplývá, že AE je
nejčastějším chronickým onemocněním dětí už od nejútlejšího věku (GUTOVÁ, 2012).
Cílem této práce je navrhnout a realizovat individuální plán ošetřovatelské péče
u pacientky s atopickým ekzémem.
Bakalářská práce je složena ze dvou částí z teoretické a praktické. V teoretické
části je shrnuto, charakteristika onemocnění, diagnostika, léčba a prevence atopického
ekzému. Praktickou část tvoří tematický celek: posouzení stavu pacienta, posouzení
stavu potřeb dle funkčních vzorců zdraví, plán individuální ošetřovatelské péče,
zhodnocení ošetřovatelské péče. Podle získaných informací od pacientky, ze
zdravotnické dokumentace, od rodiny a členů ošetřovatelského týmu jsme stanovili
ošetřovatelské diagnózy, s pomocí kapesního průvodce zdravotní sestry, vypracovali
plán, realizaci a hodnocení ošetřovatelské péče.
11
1 FUNKCE KŮŽE
Kůže je důležitým vylučovacím orgánem protkaná spoustou krevních vlásečnic.
Funkce bariérová
Na bariérové funkci se v určitém směru podílí celá vrstva rohová, za důležitější
vrstvu se pokládá však kompaktní část rohové vrstvy. Tu nazýváme epidermální
bariérou. Biologové ji pokládají za druhotně specifickou stejně jako mozek. Fyzikálněchemické
a funkční vlastnosti a schopnosti kožního povrchu a hlavně bariérové vrstvy
jsou závislé na udržování optimálního množství zde vázané vody.
Funkce imunologické ochrany
Za druhou důležitou funkci kůže pokládáme funkci imunologické ochrany proti
působení zevních vlivů mikrobiálních, chemických a fyzikálních. I tato funkce je pro
člověka jedinečná. Klíčovou úlohu v detekci látek pronikajících kožním povrchem mají
Langenhansovy buňky. Paměťovou funkci zde uplatňují T1- lymfocyty.
Funkce ochrany proti vlivu UV záření
Tato funkce má úzké spojení s funkcí imunitní ochrany. V kůži jsou vyvinuté
ochranné mechanismy, které jsou schopné do určité míry ovlivnit důsledky nežádoucích
účinků UV záření ( ZÁHEJSKÝ, 2006), (RIGUTTI, 2006).
12
2 ATOPICKÝ EKZÉM
Je to onemocnění, které se vyskytuje v dětském věku, ale nalézáme ho i u
dospělých. Jedná se o jedno z nejčastějších kožních zánětlivých onemocnění u dětí.
Atopický ekzém je silně svědivé, chronické, dědičné, recidivující neinfekční
onemocnění s hyperreaktivitou kůže. K atopickému ekzému se většinou připojuje astma
bronchiále a alergická rýma jedná se o tzv. atopickou triádu. Většinou se vyskytne
během prvních dvou měsíců života. U majority pacientů se s věkem atopie zmírní nebo
vymizí zcela úplně (POLOUČKOVÁ, 2009), (WILLIAMS, 2000).
Pojem ekzém je jednou z nejčastějších kožních chorob, ekzémem může
onemocnět každý člověk. Je to obvykle obranná reakce těla, které se snaží odstranit
vyvolávající příčinu a snížit její nežádoucí účinky na minimum (VOSMÍK, 1995).
Pojem atopie je odvozován od řeckého slova atopos (zvláštní, cizí). Termín
atopický vyjadřuje abnormální, atypickou a většinou nečekanou odpověď kůže a
sliznice na provokující faktory. Atopie je druh alergie, při které je alergická reakce
vyprovokována imunoglobulinem E a vyplavením některých látek např. histaminu, to
způsobuje větší propustnost cév, zúžení průdušek a tvorbu otoku (VOKURKA, 1998).
13
2.1 Historie
Historie je zde uvedena dle prvních zmínění o ekzému jako o takovém.
539 – Byl označen ekzém, ale pouze jako obecné slovo pro více dermatóz. Označil ho
Aetius.
1800 – Willan popsal ekzém jako neinfekční dermatózu, která se akutně projevuje
puchýřkami.
1884 – Von Hebra vyčlenil prurigo simplex od ostatních dermatóz.
1808 – Willan odlišil atopický ekzém od ostatních dermatóz.
1900 - Jadassohn vycházel z experimentů a přišel na senzibilizaci ekzému.
1906 - Pirquet použil pojem alergie.
1910 – Kreibich vysvětlil, jak vzniká ekzém.
1922 – Prausnite a Kustner vynalezli nepřímý kožní test.
1923 – Byl zaveden pojem atopie.
1929 – Waizer zavedl pojem atopický ekzém.
1933 – Byl uveden název atopická dermatitida.
1960 – Schnyder zdůraznil genetické vztahy.
1963 – Coombs a Gell stanovili reakční typ 1 u atopického ekzému.
1968 – Seentivanya vymyslel teorii o blokádě beta receptorů u atopického ekzému
(NOVOTNÝ, 1993).
14
2.2 Dělení atopického ekzému
Atopický ekzém můžeme rozdělit do tří fází atopický ekzém u kojenců, atopický
ekzém u dětí a ekzém u dospívajících a dospělých. Tyto formy se ve vzniku liší, jak
projevy, tak průběhem a rozdílnými klinickými příznaky. Všechny fáze na sebe však
mohou navazovat nebo můžou úplně chybět (VOSMÍK, 1995), (ČAPKOVÁ, 2009).
2.2.1 Kojenecká forma
Lidově se jí říká ouročky. Obvykle začíná mezi 2. a 4. měsícem po narození,
silně svědícími papulózními až ložiskovými výsevy na tvářích nebo ve vlasech, vyrážka
se odtud může rozšířit na celou hlavu, tělo a končetiny. Především bývají postiženy
tváře, spánky, čelo, krk, kštice, hrudník. Kůže nejprve zčervená a na povrchu se objeví
puchýřky, dochází k mokvání a povrch se změní na stroupky a šupiny. Podle charakteru
kožních projevů můžeme odlišit suchý a exsudativní typ. Exsudativní typ má lepší
prognózu. Vyrážka je spojena se silným svěděním, dítě se musí škrabat, nemůže spát a
pláče. Nejčastějšími vyvolávajícími faktory jsou potravinové alergeny jako mléko,
vejce, citrusové plody zhoršení může být i z růstu zoubků. Později se ložiska vyskytují
spíše v ohybových partiích těla. Ekzém může po druhém roce vymizet úplně nebo plyne
do další fáze (VOSMÍK, 1995), (ČAPKOVÁ, 2009).
15
2.2.2 Dětská forma
Vyskytuje se mezi 1. a 2. rokem dítěte. Nejčastější oblastí pro tuto formu jsou
loketní a podkolenní jamky, šíje, krk, místa okolo kotníků, nárty a zápěstí. Také mohou
být postiženy i ruce a obličej. Klinicky se tvoří malé, ploché, červenohnědé papuly,
které splývají. Kůže zde nemokvá, je hrubá, drsná a jsou na ní často oděrky po škrábání,
stále trvá silné svědění. Do kůže se může po škrábání zanést infekce. Zde se
k provokačním faktorům přidávají inhalační faktory. Jde zde o prach v domácnosti,
pyly, srst zvířat a peří. Rozhodující období je nejčastěji v pubertě. Většinou pak kolem
12 roku atopický ekzém vymizí úplně (VOSMÍK, 1995), (ČAPKOVÁ, 2009).
2.2.3 Forma dospívajících a dospělých
Převážně vymizí do 25 let. Nejčastěji bývá postižena horní část hrudníku,
ramena a krk. Dospělá forma se může vyskytnout až v dospělosti. Spíše, ale předchází
kojenecká forma, dětská forma nebo astma. Kůže u těchto pacientů více svědí, je silně
zhrubělá a rozpraskaná. U dospělých pacientů je největším zlem stres, který tuto nemoc
jenom zhoršuje (VOSMÍK, 1995), (ČAPKOVÁ, 2009).
16
Obrázek 1 Přesouvání atopických ložisek dle věku
Zdroj: všeprozdraví.
2.3 Etiologie atopického ekzému
Příčina vzniku atopického ekzému není stále tak úplně jasná. Víme, že atopický
ekzém je geneticky podmíněné onemocnění. Jde hlavně o lokusy chromozomů zejména
5., 11. a 14., kde se nacházejí geny řídící produkci některých cytokinů, růstových
faktorů a chemokinů (GUTOVÁ, 2002).
17
2.4 Symptomatologie atopického ekzému
U atopického ekzému je přirozené, že v podzimních měsících a jarních měsících
dojde ke zhoršení a ke zlepšení dochází v létě. Po zhojení ekzému zůstává suchá kůže.
Která je u pacientů přesušená a přecitlivělá. Rohová vrstva pokožky neumí správně
zadržovat vodu a tím dochází ke tvoření jemných trhlinek. Také se snižuje i tvorba potu
a mazu. Takto dochází u pacientů k obnovování ekzému, po styku kůže s mechanickými
nebo chemickými dráždivými vlivy kolem nich. Uplatňují se zde i emocionální vlivy.
Lidé trpící atopickým ekzémem mají také snížen práh pro svědění a tak i lehké
podráždění kůže ho vyvolává a to ihned nutí ke škrábání. Které vede k podráždění kůže
a ke zhoršení ekzému s ještě silnějším svěděním. Z tohoto se tedy stává pro pacienta
bludný kruh: svědění – škrábání – ekzém - svědění. Příčina vzniku závisí tedy na souhře
vrozených, obranných, biochemických a psychických mechanismů (ČAPKOVÁ, 2009).
2.4.1 Porucha kožní bariéry
Dříve se domnívali, že atopický ekzém je klasické alergické onemocnění
s projevy na kůži. A produkce IgE (imunoglobulinu E) se považovala za primární jev.
Pokrok však tuto situaci úplně obrátil. Nyní se defekt kožní bariéry ukazuje jako
primární a produkce IgE za sekundární jev v důsledku porušení kožní bariéry (PETRŮ,
2012).
18
2.4.2 Faktory nespecifické a specifické imunity
Když je bariéra kůže porušená, stává se tak bránou pro vznik senzibilitace a
tedy umožnuje vývoj atopie, tzv. atopický pochod. Na začátku je dítě či dospělý
s ekzémem bez senzibilizace = intrinzická fáze, dále dochází k senzibilizaci na alergeny
potravin a zevní prostředí = extrinzická fáze a naposled dojde k senzibilizaci na
autologní proteiny a ke vzniku autoimunity = autonomní fáze. Až u 25 % pacientů
s těžkou formou této nemoci lze prokázat protilátky vůči autologním proteinům
z keratinocytů či endotelií. Velkou a tedy důležitou roly při vzniku zánětu mají
dentritické buňky, které nějak spojují specifickou a nespecifickou imunitu. Vzdušné či
potravinové alergeny aktivují tyto dentrické buňky a ty směřují imunitní reakci Tlymfocytů
k Th2 typu (PETRŮ, 2012).
2.5 Diagnostika
Atopický ekzém nemá jasné kožní nebo laboratorní parametry. Toto onemocnění
vychází především ze silného pruritu, z chronických relapsů, typické morfologie a
lokalizace kožních nálezů. Nejčastěji se dříve používala kritéria citované a publikované
v roce 1980 Hanifinem a Rajkou. Nyní jsou spíše využívaná upravená kritéria dle Bose
a van Leenta. Dle těchto kritérií by neměl být používán pojem atopický, dokud není
prokázána IgE senzibilizace přítomností specifických IgE protilátek v séru nebo
pozitivních kožních testů. V dětském věku je důležité odlišovat seboroickou dermatidu,
která svědí minimálně. V dospělosti je stanovení diagnózy obtížnější, hlavně u pacientů,
u kterých se toto onemocnění objevuje poprvé.
Celkové vyšetření v sobě zahrnuje: Zjištění anamnézy v rodině. Fyzikální
vyšetření, které musí zvláštní pozornost věnovat stavu kůže, očních spojivek a víček,
nosní sliznici a vyšetření plic. Dále se hodnotí stav výživy, reakce na různé potraviny,
růst, hmotnost, zažívání a jak dlouho bylo dítě kojeno (ČAPKOVÁ, 2004).
19
2.5.1 Laboratorní vyšetření
Důležitý je význam sérových hladin celkového IgE a řady specifických IgE.
Snad přesnější vyšetření se ukazuje měření sérové hladiny tzv. eozinofilního
kationického proteinu (ECP), produktu degranulace eozinofilů. Hodnocení měření
hladin cytokinů má spíše význam experimentální než diagnostický (ŠPIČÁK, 2004).
2.5.1.1 Stanovení koncentrace protilátek IgE (imunoglobulinu E)
U zdravých lidí je koncentrace IgE protilátek v séru nízká s věkem se vyvíjí.
Celková koncentrace imunoglobulinu E je úzce spojena s přítomností alergických
onemocnění. Tuto skutečnost dokazují již mnohé studie. U dospělých je hraniční
hodnota IgE 100-150 IU/ml, u dětí se řídí věkem. Toto vyšetření není však úplně
dostatečné kritérium k určení alergie, zvýšené hodnoty nalézáme totiž i u jiných
onemocnění (BARTŮŇKOVÁ, 2003).
2.5.1.2 Stanovení koncentrace specifických protilátek IgE
Protilátky jsou součástí specifické imunitní reakce. Nejdostupnější metodou pro
toto vyšetření je ELISA nebo starší RAST (BARTŮŇKOVÁ, 2003).
Dále histaminový test, krevní obraz, stopové prvky (železo, zinek, hořčík).
20
2.5.2 Vyšetřovací metody kožní testy
Kožní testy jsou základní vyšetřovací metoda v alergologii. Cílem těchto testů
je prokázat nebo vyloučit přítomnost specifické přecitlivělosti pacienta na testovaný
alergen. Testy jsou důležité k dokazování určitého typu alergie, stupně alergie a
hodnocení účinku léčby. Kontraindikací tohoto vyšetření je aktivita základní alergické
choroby, anafylaktická reakce, akutní infekce, horečka a těhotenství. Občas bývá
prokazována jak falešná pozitivita, tak falešná negativita. U atopického ekzému se tyto
vyšetřovací metody tolik nedoporučují. (PETRŮ, 2012).
2.5.2.1 Prick testy
Prick testy jsou základním a nejužívanějším vyšetření. Optimální strana na
aplikaci testů je volární strana předloktí. Na pokožku se nanese kapku alergenového
extraktu. Laceta se přiloží kolmo ke středu kapky a mírně se zatlačí a krouživým
pohybem se naruší vrchní vrstva kůže, vždy se musí vyvinout stejný tlak a neměl by
způsobit krvácení z místa vpichu. Pro každý test se používá nová lanceta. Souběžně
s testováním alergenů se vždy provádí aplikace negativní a pozitivní kontroly. Kapky se
otírají tamponem gázy. Důležité je označit místa vpichu. Testy se odečítají za 15-20
minut (PETRŮ, 2012).
21
Obrázek 2 Prick testy
zdroj: proalergiky
2.5.2.2 Intradermální testy
Toto vyšetření je méně často používané. Při tomto vyšetření je optimální vnější
strana paže nebo volární strana předloktí, aplikuje se přitom alergenový roztok
(usmrcené mikroby nebo jejich produkty, prach, pyl, peří, potravinové alergeny aj.), ze
kterého vznikne pupen o průměru 3mm. Zde se využívá opět negativní a pozitivní
kontrola. Reakce na látku se odečítá za 15 min (PETRŮ, 2012)
2.5.2.3 Atopické epikutální testy (APT)
Při této variantě kožních testů, se provádí epikutální testování s alergeny. Patří
sem inhalační alergeny nebo potravinové alergeny. Nejčastěji se provádí na kůži zad,
kam se lepí dostupné hliníkové nebo plastové komůrky obsahující alergen. Alergen
zůstává na zádech přilepen 48 hodin. (LIŠKA, 2012)
22
2.5.3 Vyšetření funkce plic
Tyto vyšetření využíváme při podezření na přidružená onemocnění jako je astma
bronchiale nebo alergická rýma.
2.5.3.1 Spirometrie
Při tomto vyšetření se zjišťují plicní funkce, je možné provést od 4 let. Provádí
se přístrojem, který se nazývá spirometr, který se nejprve kalibruje pomocí kalibrační
pumpy. Pacient má nový náustek s antibakteriálními a antivirovými filtry a kolíček na
nos. Toto vyšetření probíhá vsedě, pacient nejprve dýchá normálně a poté se maximálně
nadechne a poté přichází maximální vydechnutí. Tento úkon opakujeme třikrát. Ještě je
zapotřebí udat výšku á váhu pacienta. Výsledky se vyjadřují v litrech nebo v % náležité
hodnotě pro daný věk a pohlaví (PETRŮ, 2012), (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006).
o Totální kapacita plic (TPK) – je celkový objem plic po maximálním nadechnutí
(asi 6,7 litrů).
o Vitální kapacita plic (VC) – je takový objem, který je schopný pacient
vydechnout po maximálním nádechu (průměrně 5 litrů)
o Reziduální objem (RV) – je objem vzduchu, který v plicích stále zůstává (1,7
litrů)
o Inspirační rezervní objem (IRV) - je objem vzduchu, který je možné nadechnout
ještě k dechovému objemu (3,3 litrů)
o Expirační rezervní objem (ERV) – je objem vzduchu, který lze vydechnout po
pasivním výdechu (1,2 litrů)
o Dechový objem (VT) – je objem vzduchu, který nadechneme při normálním
dechu (asi 0,5 litru)
o Inspirační kapacita (IC) – je objem vzduchu, který je možné vdechnout při
normálním výdechu
o Funkční reziduální kapacita – je objem vzduchu, který normálně zůstává
v plicích po klidovém výdechu (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006).
23
2.5.3.2 Bronchodilatační test
Při tomto vyšetření zjišťujeme reakci průdušek na bronchodilatační látku.
Nejprve se provede spirometrie, potom se pacientovi podá lék s bronchodilatačním
účinkem pomocí inhalátoru. Za 30 minut se provede další spirometrie (PETRŮ, 2012).
2.5.3.3 Bronchoprovokační test
Provádí se k potvrzení nebo vyloučení bronchiální hyperaktivity, buď inhalací,
nebo fyzickou zátěží (PETRŮ, 2012).
Další komplementární vyšetření jako jsou stěr z kůže, mykologické vyšetření, ORL a
pediatrické vyšetření.
24
2.6 Léčba
Nespoléhejte pouze na účinek léků. Dosud žádný lék nedokáže odstranit vrozený
sklon k nemoci. Ten zůstává trvalou vlastností organismu (ČAPKOVÁ, 2009, s. 29).
2.6.1 Emoliencia
Jedná se o krémy a masti, předepisují se všem pacientům. Čím jsou krémy a
masti mastnější tím jsou účinnější. Masti a mastné krémy volíme k večernímu a ošetření
a krémy k rannímu ošetření. Je důležité vybrat správné emoliencia, které pak zmírní
svědění a zlepší narušenou bariéru kůže. Mezi jednotlivé typy můžeme zařadit
nenasycené mastné kyseliny, ceramidy, cholesterol dále pak glycerin, kyselina mléčná a
urea. A dále pak vazelína a rostlinné a živočišné oleje (PETRŮ, 2012),
(O´CALLAGHAN, 2005).
U chronického ekzému se uplatňuje použití vypudrované dehtové pasty. U
některých chronických forem je kůže příliš suchá a nereagují dobře na pudry, zde je
lepší aplikovat měkké pasty. Velice dobré protisvědivé účinky má 2% pix pasta a 1%
emdiaron pasta (ZÁHEJSKÝ, 1994), (NOVOTNÝ, 1993).
2.6.2 Lokální kortikosteroidy
Mají protizánětlivý, vazokonstriční, antiproliferační, imunosupresivní a
antiprurigiozní účinek. Užívá se například 1% hydrokortizon, který se může užívat při
akutním ekzému u všech dětí kromě těch nejmenších a to i na obličej a to dlouhodobě.
Ale po několika dnech je nutné léčbu přerušit a užívat jen emoliencia bez
kortikosteroidů. Při chronicky suchém ekzému je nejvhodnější mast a u vlhkého
ekzému je vhodnější krém. Bohužel někdy je nevhodný protože může být zapotřebí až
50 g masti týdně (PETRŮ, 2012), (O´CALLAGHAN, 2005).
25
2.6.3 Antimikrobiální prostředky
Užívají se pouze, když je sekundární infekce mírnější po dobu 2 týdnů
(O´CALLAGHAN, 2005).
2.6.4 Antihistaminika
U těchto léků je významnější sedativní působení než protisvědivé. Užívají se
většinou na noc, aby se dítě v noci nebudilo a nedrbalo (O´CALLAGHAN, 2005).
2.6.5 Topické imunodulátory
Jedná se o alternativu léčby lokálními kortikosteroidy. Máme k dispozici
makrolidová antibiotika s imunosupresivním působením. Používají se spíše u
krátkodobé léčby (PETRŮ, 2012).
26
2.6.6 Fyzikální léčba
Fototerapie znamená léčbu světlem, praktikuje se u pacientů, kteří jsou
chronicky nemocní. Je mnohem účinnější a bezpečnější než horské slunce, které se taky
může využívat. Metoda fototerapie výrazně snižuje svědění (PETRŮ, 2012).
Také se může používat biolampa. Biolampa využívá polarizaci světla, které
vyzařuje halogenová žárovka. Dokáže příznivě ovlivnit hojení ran, vředů a zlepšuje stav
jizev (ČAPKOVÁ, 2004).
Další možností je laser. Je to světlo, elektromagnetické vlnění. Využívá se pouze
u pacientů co mají ohraničené formy onemocnění (ČAPKOVÁ, 2004).
Klimatická léčba
Slunění je dobré, pokud není ekzém ve fázi mokvání, pacient se musí slunit však
opatrně, používat vhodné přípravky k ošetření kůže, aby se od sluníčka nespálila.
Pobyty u moře vedou ke zlepšení někdy vyhojení ekzému. Je vhodné však kůži
po každém koupání osprchovat ve sladké vodě. Jakmile se ekzém zklidní, je
doporučováno sůl na kůži ponechat a vysprchovat se až večer. Kromě slunce je velice
příznivé přímořské podnebí a především dýchání aerosolu z mořské vody.
Hory spíše využívají pacienti, co nesnesou slunce a přílišné teplo a také trpí
opakovaně záněty dýchacích cest (ČAPKOVÁ, 2004)
2.6.7 Celková léčba
Většinou je to doplňková. Můžou se podávat antihistaminika, která jsou spíše
nárazová pro tuto nemoc. Dále antibiotika, která se používají k přeléčení vzniklých
dalších nemocí. Antivirotika jsou též potřebná, předepisují se při vzniklém nebo
vznikajícím eczema herpetiactum. Pro pacienta je toto onemocnění vysoce rizikové.
Z dalších ne tak častých léků to jsou systémové steroidy, intravenózní imunoglobuliny
atd. (PETRŮ, 2012).
27
2.6.8 Alternativní léčba
To může být například léčba bylinkami, která je jistě vhodnou doplňkovou
léčbou ekzému. Jedná se o tzv. fytoterapii. Dále může být vhodná akumpresura,
akupunktura, aromatická terapie, autosugesce, homeopatie, masáže a meditace,
reflexologie (MEREDITH, 2002), (HOFHANZLOVÁ, 2009).
2.6.9 Dieta
Dieta u atopického ekzému je individuální. Jedná se o dietu eliminační, kdy
z jídelníčku vyřadíme známé alergeny. Alergeny je potřeba vyhledávat individuálně.
Určitě je dobré psát si jídelníček s potravinami, které pacientům způsobují zhoršení AE.
Nejčastější potraviny, které způsobují alergické reakce, jsou mléko, kakao, vaječný
bílek, oříšky, rybí maso, sója, ovoce jako je jablko, kiwi, jahody, ze zeleniny je to celer,
kyselé okurky a rajčata. A dále čokoláda a zrající sýr (MUKNŠNÁBLOVÁ, 2014).
28
2.7 Prevence
o Dávat pozor na zapocení – nosit vhodné oblečení (měkké, světlé a bavlněné,
oděv nesmí být těsný, vyvarovat se vlně), nový oděv vždy vyprat bez použití
aviváže,
o správně užívat krémy a masti,
o strava nekořeněná, vynechávat kyselé a pikantní potraviny (kečup, hořčici,
česnek, cibuli, chilli),
o v některých případech vynechávat kakao, čokoládu, ořechy, mák, citrusy, kiwi,
rajčata, papriky,
o nevhodný je vrcholový sport,
o vyloučit množství alergenů (roztoči, domácí zvířata, pyly, prach, peří,
cigaretový kouř),
o úprava domácího prostředí (bez závěsů, koberců, péřových dek, uklízet
navlhko),
o snažíme se ale snížit přecitlivělost na alergeny,
o pobyt u moře, psychoterapie,
o sledovat pylové zpravodajství,
o šetrná osobní hygiena (přetučnělá mýdla nebo syndety, jemné ústní vody, dětské
zubní pasty, nedráždivé šampony, žádná líčidla ani vlasové nebo nehtové laky)
(FADRHORCOVÁ, 1999), (PETRŮ, 2012), (MEREDITH, 2002).
29
2.8 Možná přidružená onemocnění
2.8.1 Astma bronchiále
Astma bronchiále se vyznačuje záchvatovitou expirační dušností, která je
způsobená bronchospasmem, kdy dochází k ucpání dýchacích cest vazkým hlenem.
Zánět vyvolává právě atopický ekzém a jiné. U atopického ekzému za to může zvýšená
produkce protilátek IgE proti účinnému alergenu. Vlivy prostředí u atopiků rozhodnou
zda budou postiženy i astmatem. IgE jsou navázané na membráně buněk, které obsahují
histamin. Alergeny se na IgE naváží a ty spustí produkci histaminu, který vyvolá otok.
Uvolnění histaminu znamená alergickou reakci (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006).
Astma se dělí na:
o Extrinsic typ (alergické astma) – jedná se o atopický ekzém
o Intrinsic typ (nealergické astma) – objevuje se v dospělosti
Při astmatu se střídají klidná období a astmatické záchvaty.
Léčba astmatu
Snížit zánět dýchacích cest, zlepšit plicní funkce, minimalizovat období
exacerbace (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006).
30
2.8.2 Alergická rýma
Je to neadekvátní reakce organismu na vnější vlivy, které správně fungující
organismus toleruje. Jak už bylo zmíněno, děti které mají atopický ekzém, k alergické
rýmě predisponují. Opět se aktivují buňky, které uvolňují histamin, ale také serotonin a
jiné. Tyto látky vyvolají ve tkáních vazodilataci, podráždí se nervová zakončení a dojde
k sekreci hlenu, v průduškách jsou zodpovědné za spasmus hladké svaloviny.
Rýma může být buď sezonní (SAR) nebo celoroční (PAR).
Klinický obraz
Pacient má často zarudlé oči a svědí ho společně s nosem, ze kterého mu vytéká
hlen a v průduškách může dojít k bronchospasmu. Pacient často kýchá, může dojít ke
zduření nosní sliznice a pocitu ucpaného nosu. Častý je i otok víček. Může docházet i
k únavě a poruchám soustředění.
Diagnostika
Pomocí kožních testů, které se provádějí metodou prick. Dále vyšetření
specifických IgE protilátek a také je doporučováno ORL vyšetření.
Léčba
Léčba musí být komplexní. Toto onemocnění je chronické, proto bývá léčba
dlouhodobá. Základem je vyhýbání se kontaktu s alergeny, které způsobují alergickou
rýmu (PETRŮ, 2012).
31
2.9 Komplikace
Pacienti s atopickým ekzémem jsou velmi náchylní k onemocnění kůže, jako jsou:
Bakteriální infekce hlavně zlatý stafylokok, který způsobuje hnisavý proces,
ložiska ekzému jsou živější, dochází k mokvání a tvoří se strupy.
Virové infekce jako je molluscum contagiosum, ty se vyskytují spíše u dětí,
většinou je chytnou v bazéně stejně tak jako bradavice, ale nejzávažnější infekcí
je infekce virem herpes simplex. Ten infikuje nejprve ložiska ekzému a dál se
šíří na zdravou kůži. Objevují se vysoké teploty, nechutenství a zvracení.
Tyto onemocnění léčíme antibiotikama nebo virostatikama atd. (VESELÁ,
2014).
Časté jsou i mykotické infekce, nejčastěji je to Trichophyton rubrum, která se
vyskytuje na dlaních, ploskách a nehtech (ŠPIČÁK, 2004).
32
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY S ATOPICKÝM
EKZÉMEM
Pacientka s diagnózou atopický ekzém dne 4. 3. 2014 přichází do
dermatologické ordinace na průběžnou kontrolu. Ošetřovatelskou péči jsme prováděli
od 4. 3. 2014 – 17. 3. 2014. Údaje jsme získali z ošetřovatelské dokumentace a od
pacientky. Ošetřovatelskou péči jsme zpracovali dle modelu Gordonové. Na základě
získaných informací jsme zformulovali aktuální a potencionální diagnózy.
3.1 Identifikační údaje
Jméno a příjmení: XX Pohlaví: žena
Datum narození: Věk: 11
Adresa bydliště a telefon:
Adresa příbuzných:
Rodné číslo: Číslo pojišťovny:
Vzdělání: Zaměstnání:
Stav: Státní příslušnost:
Datum přijetí: 4.3. 2014 Typ přijetí: kontrola
Oddělení: dermatologické Ošetřující lékař:
Důvod přijetí udávaný pacientem:
Kontrola stavu ekzému.
Medicínská diagnóza hlavní:
Atopický ekzém.
Medicínské diagnózy vedlejší:
Alergická rýma, náběh na astma
33
VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ
TK: 120/70 Výška: 160
P: 60 Hmotnost: 55
D: 26 BMI: 21
TT: Pohyblivost: neomezená
Stav vědomí: při vědomí Krevní skupina:
Nynější onemocnění:
Pacientka trpí atopickým ekzémem, má náznak astmatu a alergickou rýmu.
Informační zdroje:
Rozhovor s pacientkou, dokumentace
3.2 Anamnéza
Rodinná anamnéza:
Matka: zdravá
Otec: Léčil se s alergickou rýmou, po pubertě odezněla.
Sourozenci: 2 sestry, 1 bratra – zdravé, pouze běžné nemoci
Děti: nemá
Osobní anamnéza:
Překonané a chronické onemocnění: běžná dětská onemocnění
Hospitalizace a operace: hospitalizovaná k odstranění molusek
Úrazy: žádné
Transfúze: neguje
Očkování: běžná dětská povinná očkování
Léková anamnéza:
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Zyrtec Tbl. 10 mg ½ při potížích antihistaminikum
Ventolin Suspenze 120,5 mg 1x 1 vdech salbutamol
Ambiderman Krém denně dermatologikum
Lipobase Krém denně dermatologikum
Protopie Mast 0,03% Při obtížích topický imunodulátor
34
Alergologická anamnéza:
Léky: neguje
Potraviny: meloun, ostré jídlo
Chemické látky: neguje
Jiné: neguje
Abúzy:
Alkohol: neguje
Kouření: neguje
Káva: neguje
Léky: neguje
Jiné návykové látky: neguje
Gynekologická anamnéza:
(u žen)
Menarché: neguje
Cyklus:
Trvaní:
Intenzita, bolesti:
PM:
A:
UPT:
Antikoncepce:
Menopauza:
Potíže klimakteria:
Samovyšetřování prsou:
Poslední gynekologická prohlídka:
35
Sociální anamnéza:
Stav: svobodná
Bytové podmínky: žije u rodičů ve střídavé péči, u otce je v domě, u matky je v bytě
Vztahy, role a interakce v rodině:
Vztahy, role a interakce mimo rodinu: v pořádku
Záliby: hraní na kytaru, malování, sledování pořadů o Egyptě
Volnočasové aktivity: basketbal, kamarádky
Pracovní anamnéza:
Vzdělání: chodí na základní školu
Pracovní zařazení: žádné
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: žádné
Vztahy na pracovišti: žádné
Ekonomické podmínky: žádné
Spirituální anamnéza:
Religiózní praktiky: věří v boha
36
3.3 Posouzení současného stavu pacienta
ze dne 4. 3. 2014
Popis fyzického stavu:
SYSTÉM: SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE: OBJEKTIVNÍ ÚDAJE:
Hlava a krk:
Bolesti hlavy nemívám, snad
pouze ojediněle.
Hlava normocefalická, bez deformit,
poklepově nebolestivá, bulby ve
středním postavení, bez nystagmu,
diplopie, hybné všemi směry, skléry
bez ikteru, oči, nos, často plné rýmy a
oči zarudlé, uši bez výtoku, slyší
dobře, jazyk vlký, plazící se středem,
problémy s polykáním nemá, výstupy
n. trigeminu nebolestivé, čití na
obličeji bez poruch, krk souměrný,
bez deformit, náplň krčních žil
nezvětšena, pulzace na a. carotis
hmatná oboustranně, krční uzliny
nehmatné, nebolestivé.
Hrudník
a dýchací
systém:
Občas se mi špatně dýchá,
hlavně když všechno kolem
kvete, proto si musím před
spaním dýchnout z inhalátoru,
preventivně.
Hrudník souměrný, bez deformit, bez
srdečního vyklenutí, prsa bez
tvarových odchylek, bradavky bez
výtoku. Poslechově dýchání čisté,
sklípkové, bez pískotů a vrzotů.
Pacientka má náběh na astma, proto si
preventivně inhaluje Ventolin.
Srdečně
cévní
systém:
Srdce mám v pořádku. Srdeční rytmus pacientky je
pravidelný (60/min), dobře hmatný na
a. radialis na obou horních
končetinách. Tlak 120/70. Dolní
končetiny bez otoků, lýtka
nebolestivá, pulzace dobře hmatná.
Břicho
a GIT:
Břicho mě nebolí. Břicho je na pohmat měkké,
nebolestivé.
37
Močový a
pohlavní
systém:
S močením problém nemám. Moč je v pořádku světlé barvy, bez
příměsí.
SYSTÉM: SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE: OBJEKTIVNÍ ÚDAJE:
Kosterní a
svalový
systém:
V pořádku. Pacienta hraje aktivně basketball, na
žádné bolesti si nestěžuje.
Nervový systém a
smysly:
Kde jsem, vím, kolik je hodin a
jaké je datum taky.
Pacientka orientovaná místem, časem,
osobou i prostorem. Slyší dobře, čich,
chuť, hmat bez patologie. Zornice
izokorické reagující na osvit, oční
bulvy hybné všemi směry. MMSE
neprováděno.
Endokrinní
systém:
Jsem zdravá. O problémech se
štítnou žlázou nevím.
Štítná žláza je nebolestivá,
nezvětšená, patologické projevy
poruch endokrinního systému
nepozorovány.
Imunologický
systém:
Jsem alergická na prach,
roztoče, peří, zvířecí srst a vadí
mi sluníčko.
Lymfatické uzliny nezvětšené,
nebolestivé, tělesná teplota v normě
36,7 ºC.
Kůže a její
adnexa:
Mám suchou kůži, ale to kvůli
ekzému. Občas mě kůže svědí,
Kůže je sušší, bledšího zbarvení,
kožní znaménko ze strany stehna,
je ohraničené, kožní turgor je v
normě, prsty bez tvarových
38
hlavně v noci, to mě pak kůže i
bolí.
odchylek, nehty upravené. Bez
chybění části těla. Pacientka se
v noci drbe, tvoří se jí prasklinky a
to ji bolí. Na číselné škále označila
pacientka bolest 5.
Poznámky z tělesné prohlídky:
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Stravování: Doma Doma žádnou dietu
nedržím. Zkouším různé
potraviny, co bych neměla
a občas se osypu, hlavně po
melounu a ostrém jídle. Ale
třeba mléko můžu.
Výška 160 cm a váze 55 kg BMI
(21). Pacientka se snaží
jíst všechno. Neomezovat se.
v nemocnici Nelze Nelze
Příjem
tekutin:
Doma Denně vypiju tak půl litru. Pacientka přijímá
nedostatečné množství
tekutin za den.
v nemocnici Nelze Nelze
Vylučování
moče:
Doma S močení obtíže nemám. Pacientka močí v pořádku, bez
příměsí
39
v nemocnici Nelze Nelze
Vylučování
stolice:
Doma Chodím pravidelně. Problémy s vyprazdňováním
stolice pacientka nemá.
Poslední stolice byla včera,
normální konzistence, barvy,
bez příměsí.
v nemocnici Nelze Nelze
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Spánek
a bdění:
Doma Ráno vstávám do školy, ale
o víkendu si ráda pospím.
V noci mě občas probudí
svědění a teď často i rýma.
Pacientka trpí svěděním kůže
a alergickou rýmou, což její
spánek v noci přerušuje.
v nemocnici Nelze Nelze
Aktivita
a odpočinek:
Doma Hraju basketball, chodím
venčit psíka,
s kamarádkami chodíme
ven.
Pacientka se snaží aktivně
sportovat.
v nemocnici Nelze Nelze
40
Hygiena: Doma Koupu se obden, abych moc
nemáčela zbytečně kůži.
Pacientka je soběstačná. Koupe
obden, používá speciální
mýdla, aby příliš nedráždila
kůži.
v nemocnici Nelze Nelze
Soběstačnost: Doma Doma se o sebe umím
postarat, jenom ještě
neumím vařit.
Pacientka je na svůj věk
samostatná.
v nemocnici Nelze Nelze
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vědomí: Jsem při vědomí. Při vědomí (GCS 15).
Orientace: Vím, kde jsem a kolikátého je,
jsem orientovaná.
Pacientka je plně orientovaná
místem, časem, osobou i
prostorem.
Nálada: Venku je krásně, náladu mám
dobrou.
Pacientka je pozitivní.
Paměť: Staropaměť Pamatuju si snad všechno. Pacientka má paměť v pořádku.
Novopaměť Když se učím do školy, tak mi to
jde hned.
Paměť není nikterak narušena.
Pamatuje si.
41
Myšlení: Přemýšlím, co budu dělat
odpoledne.
Myšlení je v pořádku.
Temperament: Myslím, že mi vyšlo, že jsem na
půl sangvinik a napůl
melancholik.
Pacientka je pozitivní.
Sebehodnocení: To nevím. Pacientka sebe nedokázala
přesně ohodnotit
Vnímání zdraví: No doufám, že mi ekzém zmizí
napořád.
Pacientka se snaží veškerá
nařízení a doporučení od paní
doktorky co dostala.
Vnímání zdravotního
stavu:
Chtěla bych být už úplně
zdravá.
Pacientka by si přála, nikdy
atopický ekzém nemít.
Reakce na onemocnění
a prožívání onemocnění:
Už jsem si na to zvykla. Ale
kdyby ekzém zmizel, bylo by to
fajn.
Pacientka je srozuměná se svoji
situací, ale pořád doufá, že
ekzém úplně zmizí.
Reakce na hospitalizaci: Nelze Nelze
Adaptace na onemocnění: Jak už jsem řekla, jsem na to
zvyklá, ale doufám, že to jednou
zmizí.
Pacientka je adaptovaná.
Projevy jistoty a nejistoty
(úzkost, strach, obavy,
stres):
Nemám obavy, jen doufám, že
se ekzém nijak nezhorší.
Pacientka vyjádřila strach
z budoucna.
Zkušenosti
z předcházejících
hospitalizací
(iatropatogenie,
sorrorigenie):
Nepamatuju si. Pacientka byla v nemocnici
jako malá na odstranění
molusek.
Posouzení sociálního stavu
SUBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Komunikace: Verbální Myslím, že se vyjadřuju
správně.
Pacientka správně
artikuluje, řeč je bez
patologie, slovní zásoba
je bohatá.
42
Neverbální To mi také jde. Rozhovor s pacientkou
byl doprovázen i
neverbální komunikací,
gesta, mimika. Oční
kontakt v pořádku.
Kongruentní
komunikace.
Informovanost: o onemocnění Jsem informovaná. Pacientka je
informovaná.
o diagnostických
metodách
Nevím o ničem. Pacientka nemá
v dohledné době nic
naplánované.
o specifikách
ošetřovatelské péče
Jsem informovaná. Pacientka je
informovaná.
o léčbě
a dietě
Jsem informovaná. Pacientka je
informovaná.
o délce
hospitalizace
Nelze Nelze
Sociální role
a jejich ovlivnění
nemocí,
hospitalizací
a změnou
životního stylu
v průběhu nemoci
a hospitalizace:
Primární
role (související
s věkem a pohlavím):
Holka Slečna 11let.
sekundární role
(související s rodinou
a společenskými
funkcemi):
Dcera Sestra, dcera. Role jsou
naplněny.
terciální role
(související s volným
časem a zálibami):
Spoluhráčka Hraje v týmu.
KONZERVATIVNÍ LÉČBA:
Dieta: 3
Pohybový režim: volný
43
Medikamentózní léčba:
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Zyrtec Tbl. 10 mg ½ při potížích antihistaminikum
Ventolin Suspenze 120,5 mg 1x 1 vdech salbutamol
Ambiderman Krém denně dermatologikum
Lipobase Krém denně dermatologikum
Protopie Mast 0,03% Při obtížích topický imunodulátor
CHIRURGICKÁ LÉČBA:
Neindikována.
SITUAČNÍ ANALÝZA
11 ti letá pacientka přichází do ordinace kožního lékaře na kontrolu s diagnózou
dermatitis atopica. Stav je zlepšený stejně jako projevy kolem očí, tolik se neškrábe.
Kůže je sušší, v kubitách mírný erytém. Dosavadní terapie k promazávání Ambiderman,
Lipobase užívat na sušší místa, při zhoršení Protopie 0,03%. Pacientka je v dobrém
duševním stavu o všem informována, rodina s ní spolupracuje, jak jen to jde. Terapii
dodržuje. Alergii má na pyl, roztoče a prach. Vadí ji slunce, proto musí nosit sluneční
brýle, jakmile je slunce trochu víc dráždivé. Z jídelníčku vynechává meloun, o kterém
ví, že se po něm osype stejně jako ostré potraviny. Jinak se snaží zkoušet jíst vše.
Pacientka vypije denně pouze půl litru tekutin. V nedávné době ji v noci budí svědění
lézí, které si drbe a z toho důvodu se ji stává i že je kůže bolestivá. Na číselné škále
bolesti od 1- 10 udala 5.
44
3.4 Stanovení ošetřovatelských diagnóz
DLE KAPESNÍHO PRŮVODCE JEJICH USPOŘÁDÁNÍ PODLE PRIORIT
3.4.1 Aktuální diagnózy:
Bolest akutní z důvodu nepřetržitého škrábání projevující se poruchy spánku a výrazem
v obličeji.
Spánek porušený z důvodu svědění projevující se probouzením během noci třikrát i
vícekrát.
Obraz těla porušený z důvodu lézích na těle projevující se negativními pocity nad
vlastním tělem.
Potenciální diagnózy:
Infekce riziko vzniku z důvodu nepřiměřené primární ochrany (praskliny na kůži).
Tělesné tekutiny, riziko deficitu z důvodu nedostatečné znalosti s ohledem na objem
tekutin.
Bolest akutní z důvodu nepřetržitého škrábání projevující se poruchy spánku a
výrazem v obličeji.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka bude bez bolesti nebo bude mít mírnější bolesti ze stupně 5
na stupeň 2 do další kontroly.
Cíl krátkodobý: Pacientka bude udávat zmírnění bolesti do 3 hodiny po namazání mastí
a vyzkoušení metod na odpoutání bolesti (relaxační hudba, filmy, četba).
Výsledná kritéria
Pacientka nemá bolest (intenzita bolesti – 0) při další kontrole.
Pacientka chápe příčiny vzniku bolesti do 30 min.
Pacientka je schopná o bolesti a jejích projevech hovořit do 1 hod.
Pacientka je schopna sledovat a zaznamenávat bolest do 2 hod v domácí péči.
Pacientka ovládá metody zmírňující bolest do 1hod.
45
Pacientka dodržuje farmakologický režim, pohybový režim a dietní omezení od 1. dne
kontroly.
Pacientka zná a provádí relaxační techniky zvládání bolesti do 2 hod.
Plán intervencí:
Zjisti lokalizaci bolesti, intenzitu, charakter, častosti, sestra, vždy při kontrole.
Proveď záznam na stupnici bolesti, sestra, vždy při kontrole.
Všímej si faktorů zhoršujících nebo zlepšujících bolest, sestra, po dobu onemocnění.
Monitoruj fyziologické funkce, sestra, po dobu ošetřování.
Vysvětli pacientovi možnost nefarmakologických metod zvládání bolesti, sestra, po
dobu onemocnění.
Prováděj pečlivý záznam do dokumentace, sestra, při kontrole.
Realizace 4.3. - 17. 3. 2014:
Na bolest pacientka vyzkoušela zklidňující mast. Pacientka vyzkoušela relaxační
metody a byla s nimi spokojená.
Hodnocení 17. 3.:
Pacientka udává, že pociťuje zmírnění bolesti po aplikaci masti, udává ústup bolesti (na
intenzitu 2) v průběhu dvou dnů po kontrole.
Terapie a metody zmírňující bolest jsou přínosné, pacientka aktivně spolupracuje při
sledování intenzity bolesti. Spolupracuje při zaznamenávání intenzity bolesti. Dodržuje
farmakologický, pohybový a dietní režim. Před spaním poslouchá relaxační hudbu a
délka nepřetržitého spánku se postupně prodlužuje.
46
Spánek porušený z důvodu škrábání projevující se probouzením během noci
třikrát i vícekrát.
Priorita: nízká
Cíl dlouhodobý: Pacientka bude spát tak aniž by se v noci budila do další kontroly.
Cíl krátkodobý: Pacientka bude znát přípravky zabraňující svědění do 4 hod.
Výsledná kritéria:
Pacientka zná důvody nespavosti do 2 hod.
Pacientka ví, jaké přípravky by měla používat, aby ji pokožka nesvědila do 1 hod.
Plán intervencí:
Zjisti faktory, které spánek narušují, sestra, vždy při kontrole.
Doporuč pacientce, aby dbala před spaním na hygienu a používala přípravky proti
svědění, sestra, po dobu léčby.
Sleduj u pacientky fyzické i psychické známky únavy, sestra, při kontrole.
Pacientce doporuč klidné prostředí, vyvětrat pokoj, sestra po dobu léčby.
Zajisti, aby pacientka věděla, jaké zásady by měla dodržovat před spaním, sestra, při
kontrole.
Pobízejte pacientku, aby se přes den věnovala nějakým aktivitám, sestra, při kontrole.
Zaznamenej do dokumentace, sestra, při kontrole.
Realizace 4. 3. – 17. 3. 2014: Pacientce jsem doporučila, jaké zásady by měla před
spaním dodržovat, osobní hygienu, důkladně se namazat krémem. Vyvětrat okno, nebo
si číst. Dát si před spaním teplý nápoj. Domluvili jsme se, jakým aktivitám by se před
spaním měla věnovat, například jít na procházku se psem.
Hodnocení 17. 3. 2014: Pacientky stav se zlepšil, už se budí jen občas, dlouhodobý cíl
byl tedy splněn částečně. Pacientka dodržuje zásady před spaním jako je hygiena a
používání přípravku proti svědění.
47
Potencionální diagnózy:
Infekce riziko vzniku v souvislosti s nepřiměřenou primární ochranou.
Cíl dlouhodobý: U pacientky nedojde ke vzniku infekce po dobu léčby.
Cíl krátkodobý: Pacientka zná rizika infekce a ví jak jí předcházet do 3 hod.
Plán intervencí:
Edukuj pacientku o rizikách vzniku infekce, sestra, do 2 hod.
Dodržuj hygienu rukou, sestra vždy.
Informuj pacientku o zásadách péče o pokožku, její ošetření a prevenci, sestra, do 2
hod.
Pacientka akceptuje všechna preventivní opatření zamezující vzniku infekce, setra do 1
dne.
Snaž se omezit svědění a následné škrábání, sestra, vždy.
Doporuč pacientce, aby kůži pouze třela a nedrbala, sestra, do 1 hod.
Vše zapisuj do dokumentace, sestra, vždy při kontrole.
Realizace 4. 3. – 17. 3. 2014:
Pacientce jsem vysvětlila, jaké jsou zásady péče o pokožku, aby dodržovala mazaní a
neškrábala se a pouze kůži třela.
Hodnocení 17. 3.:
Pacientka věděla o rizikách infekce, dodržovala přípravky určené proti svědění. Kůži se
snažila pouze třít a nedrbat.
48
Tělesné tekutiny, riziko deficitu z důvodu nedostatečné znalosti s ohledem na
objem tekutin.
Priorita: nízká
Cíl dlouhodobý: Pacientka vypije denně alspoň 1,5 l tekutin do další kontroly.
Cíl krátkodobý: Pacientka zná známky dehydratace do 2 hod.
Plán intervencí:
Edukuj rodinu a blízké okolí o nabízení nealkoholických nápojů, sestra, do 1 hod.
Nabízej a podávej tekutiny denně, manžel/rodina/blízké okolí, stále.
Vysvětli důležitost hydratace, sestra, do 15min.
Edukuj o známkách dehydratace, sestra, do 20 min.
Realizace 4. 3. – 17. 3. 2014: Pacientku jsem edukovala o důležitosti hydratace. Otce
jsem edukovala o důležitosti nabízení tekutin. Pacientce jsem doporučila pít spíše
nesladké vody.
Hodnocení 17. 3.: Pacientka začala víc pít, denně vypila 1 l denně, což beru jako
úspěch a doufám, že se to bude stále zlepšovat. Rodina se snaží ji více pobízet, aby pila.
Pacientka si každý den hlídá, kolik toho vypije.
Celkové hodnocení:
Pacientka X. X. byla na kontrole v dermatologické ordinaci.
Při kontrole bylo identifikováno pět ošetřovatelských problémů: akutní bolest, spánek
porušený, obraz těla porušený, riziko infekce, riziko deficitu tekutin. Byly stanoveny
ošetřovatelské diagnózy, očekávané výsledky a intervence. Realizace individuální
ošetřovatelské péče probíhala dle plánu péče. Hodnocení bylo provedeno po 14 dnech.
Efekt péče byl částečný, dílčí očekávané výsledky byly splněny, vybrané ošetřovatelské
intervence musí nadále pokračovat. Pacientka zvládá svou bolest, akceptuje všechna
preventivní opatření zamezující vzniku infekce. Celkově je možno zhodnotit péči za
efektivní, pacientka aktivně spolupracuje při léčbě a péči. Dodržuje všechny dohodnuté
49
postupy, má velký zájem se co nejrychleji uzdravit. Rodina spolupracuje a pacientku
podporuje.
50
4 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro sestru:
Získat si důvěru pacienta, projevit empatii
Poskytnout pacientovi a jeho rodině dostatek informací v rámci svých
kompetencí
Edukovat pacienta a rodinu v oblasti péče o kůži
Využívat zpětné vazby k ověření, zda pacient poskytnuté informace správně
pochopil
Umožnit rodině aby se do léčby zapojila
Nahlížet na pacienta holisticky
Dále se vzdělávat v oblasti ošetřovatelské péče o nemocné s atopickým
ekzémem.
Doporučení pro pacienta:
Každý den se promazávat Ambidermanem, Lipobase používat na sušší místa
Omývat se obden šetrnými prostředky
Nenosit neprodyšné oblečení
Dodržovat pitný režim
Jednou do roka jezdit k moři nebo na hory podle toho co komu vyhovuje
Potraviny jako mléko, med, různé druhy ovoce zkusit
Pravidelně navštěvovat lékaře
Při svědění pokožku třít nedrbat
Preventivně užívat inhalátor, aby nedošlo k rozvoji astmatu
Sledovat pylové zpravodajství
51
Doporučení pro rodinu:
být oporou pro nemocného
podílet se na jeho uzdravování
mít dostatek trpělivosti
52
ZÁVĚR
Ekzémů neustále přibývá jak u dětí, tak u dospělých. Změna tělesného vzhledu
je pro obzvláště mladé dívky stresující. Toto onemocnění pro pacienty náročné.
Neustále musí hlídat, co jedí, jaké je zrovna roční období, co si berou na sebe. A jakou
terapii mají zrovna užívat. Stejně jako v jakých přípravcích se mohou koupat. Pacient je
nucen se adaptovat na tuto životní situaci a snažit se myslet pozitivně, že jednou nemoc
vymizí zcela úplně. A oni budou žít bez omezení. Získání důvěry pacienta a pochopení
co v dané situaci cítí je velice důležité. Samozřejmě velký význam má i psychická
podpora ze strany rodiny a kamarádů.
Cílem této bakalářské práce bylo přinést informace o atopickém ekzému, a
možnostech léčby. Poukázat na to jak je důležitá komplexní péče i ze strany rodiny.
Prostřednictvím této práce jsem měla možnost prohloubit znalosti o onemocnění
a ošetřovatelské péči. Tato práce mi dala cenné rady do života. A také obdivuji lidé,
které touto chorobou trpí.
53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ČAPKOVÁ, Štěpánka, Václav ŠPIČÁK a František VOSMÍK. Atopický ekzém. 4.,
přeprac. vyd. Galén, c2009, 142 s. ISBN 978-80-7262-645-8.
ČAPKOVÁ, Štěpánka, Václav ŠPIČÁK a František VOSMÍK. Atopický ekzém:
možnosti léčby pro děti i dospělé: ošetřování, výživa, recepty. 2. dopl. vyd. Praha:
Galén, 2004, 348 s.Recepty (Calendula). ISBN 80-726-2258-7.
DOENGES, Marilynn E. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. přepr. a rozšíř. vyd.
Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0242-8.
GUTOVÁ, 2002. Atopický ekzém a alergie v dětském věku. [online]. [ cit. 2002-19-
04]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/atopicky-ekzem-a-
alergie-v-detskem-veku-144327.
FADRHONCOVÁ, Anna, Václav ŠPIČÁK a František VOSMÍK. Farmakoterapie
kožních nemocí. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 1999, 142 s. ISBN 80-716-9441-
X.
LIŠKA, 2012. Vyšetřovací metody v alergologii. [online]. [ cit. 2012-08-02]. Dostupné
z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/vysetrovaci-metody-v-alergologii-
463461.
MEREDITH, Sheena. Ekzémy. 1. vyd. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2002, 113 s.
Aeskulap. ISBN 80-720-5633-6.
MUKNŠNÁBLOVÁ, 2014. Život s atopickým ekzémem v dospělém věku. [online]. [
cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/zivot-s-atopickym-
ekzemem-v-dospelem-veku-474182
NĚMCOVÁ, Jitka et al. 2013. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Praha: Maurea. ISBN 978-80-902876-
9-3.
54
NOVOTNÝ, František, Václav ŠPIČÁK a František VOSMÍK. Ekzémová onemocnění
v praxi: možnosti léčby pro děti i dospělé: ošetřování, výživa, recepty. [1. vyd.]. Praha:
Grada-Avicenum, 1993, 151 s. Trápí vás--. ISBN 80-716-9067-8.
O'CALLAGHAN, Christopher, Terence STEPHENSON a František VOSMÍK.
Pediatrie do kapsy. 2.,zcela přeprac. vydání. Praha: Grada, 2005, 434 s. ISBN 80-247-
0933-3.
PETRŮ, Vít. Dětská alergologie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 531 s. ISBN 978-
802-0425-843.
POLOUČKOVÁ, 2009. Atopický ekzém u dětí z pohledu imunologa. [online]. [ cit.
2009-03-09]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/atopicky-
ekzem-u-deti-pohledem-imunologa-alergologa-410726.
RIGUTTI, Adriana. Ilustrovaný atlas anatomie. 1. vyd. Praha, 239 s. ISBN 80-737-
1142-7.
ŠPIČÁK, Václav a Petr PANZNER. Alergologie: možnosti léčby pro děti i dospělé:
ošetřování, výživa, recepty. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 176 s. Recepty (Calendula).
ISBN 80-246-0846-4.
VESELÁ, 2014. Atopický ekzém. [online]. [ cit. 2014-02-12]. Dostupné z:
http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/atopicky-ekzem-474176.
VOKURKA, Martin. Praktický slovník medicíny. 5. rozš. vyd. Praha: Maxdorf, 1998.
ISBN 80-858-0081-0.
WILLIAMS, Hywel C. Atopic dermatitis: the epidemiology, causes, and prevention of
atopic eczema. New York: Cambridge University Press, 2000. ISBN 05-215-7075-1.
55
PŘÍLOHY
Příloha A – Přesouvání atopických ložisek dle věku ……………………. I
Příloha B – Prick testy……………………………………………………. II
Příloha C – Schválení bakalářského tématu……………………………… III
56
Příloha A – Přesouvání atopických ložisek dle věku
Zdroj: http://www.vseprozdravi.cz/nemoci/atopicky-ekzem.html, 2007
Příloha B - Prick testy
Zdroj: http://www.proalergiky.cz/upload/obrazky/prick-test-kozni.jpg, 2007
57
Příloha C – Souhlas se schválením tématu