VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
INFORMOVANOST STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL
O VIRU EBOLA
Bakalářská práce
VERONIKA MRAČKOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.
Praha 2015
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedl/a v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne ………… ………………….
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou děkuji vedoucí této bakalářské práce MUDr. Lidmile Hamplové
PhD., za významnou pomoc, cenné připomínky, ochotu a čas při zpracovávání tohoto
tématu.
ABSTRAKT
MRAČKOVÁ, Veronika. Informovanost studentů středních škol o viru Ebola.
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.) Vedoucí práce:
MUDr. Lidmila Hamplová. Praha 2015, s.)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku viru Eboly. Jedná se o teoreticko –
praktickou práci. Cílem této práce bylo zjistit, jak jsou studenti maturitních ročníků
střední školy zdravotnické a gymnázia informováni o tomto viru pomocí dotazníkového
šetření. Bylo osloveno celkem 64 respondentů a návratnost dotazníků byla 100%.
První část práce vymezuje základní pojmy z epidemiologie, které úzce souvisí
s daným tématem. Dále je popsána čeleď Filoviridae do níž vir Ebola patří. Nedílnou
součástí teoretické části jsou epidemiologické aspekty a šíření tohoto viru, klinické
příznaky, diagnostika, prevence a léčba. Poslední kapitola v této části seznamuje
s organizací Lékařů bez hranic, která vysílá své pracovníky na boj proti Ebole.
Druhou částí je část praktická. V této části jsou analyzována data, získaná formou
anonymního dotazníkového šetření, u již zmíněných respondentů. Výsledky
dotazníkového šetření jsou prezentovány v přehledných tabulkách a grafech. Tyto
tabulky a grafy jsou podkladem pro následné doporučení pro praxi.
Klíčová slova: Ebola, krvácivá horečka, vir, průzkum, respondenti, Lékaři bez hranic.
ABSTRACT
MRAČKOVÁ, Veronika. High School Student´s Awareness about Ebola Virus
Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.
Prague. 2015. 41 pages.
This graduation thesis is focused on the tissue of Ebola virus. This work is
theoretical-practical. The aim of the work is to find out how the students of high nursing
school and grammar school are informed about Ebola virus. For the research,
a questionnaire was chosen. There were 64 respondents, the questionnaire rate of return
was 100%.
The first part of the thesis defines basic terms of epidemiology which are
associated with the topic of the work. After that, there is described the family of
Filoviridae to which Ebola belongs. In the theoretical part are explained
epidemiological aspects and spread of the virus, clinical signs, diagnostics, prevention
and treatment. The last chapter gives information on the organization Médecins Sans
Frontiéres which dispatches its workers to fight against Ebola.
The second part is practical. In this part, there are analyzed data which were
acquired by means of students´ questionnaires. The results are presented in tables and
graphs. These tables and graphs may be recommended for using in practice.
Key words: Ebola virus, haemorhagic fever, virus, exploration, respondents, Medecins
san frontieres
OBSAH
ÚVOD............................................................................................................................. 19
1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ................................................................. 20
1.1 ÚVOD OD OBECNÉ EPIDEMIOLOGIE............................................................ 21
2 ČELEĎ FILOVIRIDAE........................................................................................ 23
3 EBOLA, JEJÍ EPIDEMIOLOGIE A ŠÍŘENÍ....................................................... 25
3.1 KLINICKÉ PŘÍZNAKY A DIAGNOSTIKA ...................................................... 26
3.2 LÉČBA A PREVENCE ........................................................................................ 28
3.3 HISTORIE EPIDEMIÍ EBOLY............................................................................ 31
4 LÉKAŘI BEZ HRANIC ....................................................................................... 36
4.1 LÉKAŘI BEZ HRANIC V ČR ............................................................................. 37
5 INFORMOVANOST STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL O VIRU EBOLA ...... 38
5.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM.................................................................................. 38
5.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE ............................................................................................ 38
5.3 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY..................................................................................... 39
5.4 METODIKA A METODOLOGIE PRŮZKUMU ................................................ 39
5.5 VÝZKUMNÝ VZOREK ...................................................................................... 40
5.6 ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PRŮZKUMU ....................................................... 40
5.7 ČASOVÝ HARMONOGRAM............................................................................. 40
6 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................ 42
7 DISKUSE .............................................................................................................. 66
8 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ............................................................................... 67
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 71
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................... 72
SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 75
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Náklady v boji s Ebolou ................................................................................ 28
Tabulka 2 Realizované projekty ..................................................................................... 37
Tabulka 3 Pohlaví ........................................................................................................... 42
Tabulka 4 Co je to Ebola ................................................................................................ 43
Tabulka 5 Rok epidemie Eboly ...................................................................................... 45
Tabulka 6 Podle čeho dostala nákaza své jméno............................................................ 46
Tabulka 7 Organizace, která pomáhá v boji proti Ebole ................................................ 47
Tabulka 8 Projevy při nakažení Ebolou.......................................................................... 49
Tabulka 9 Přirozený hostitel Eboly ................................................................................ 51
Tabulka 10 Inkubační doba Eboly.................................................................................. 52
Tabulka 11 Možná cesta nákazy..................................................................................... 54
Tabulka 12 Existuje specifická prevence proti tomuto onemocnení .............................. 55
Tabulka 13 Je v současné době možnost očkování proti Ebole...................................... 57
Tabulka 14 Jak se léčí Ebola........................................................................................... 58
Tabulka 15 Na kterém území se tato nákaza vyskytuje.................................................. 59
Tabulka 16 Kolik lidí se nakazilo Ebolou v ČR ............................................................. 61
Tabulka 17 Hrozba pandemie viru na území ČR............................................................ 62
Tabulka 18 Použití viru jako biologické zbraně ............................................................. 64
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1 Pohlaví ............................................................................................................. 43
Graf č. 2 Co je to Ebola .................................................................................................. 44
Graf č. 3 Rok epidemie Eboly ........................................................................................ 45
Graf č. 4 Podle čeho dostala nákaza své jméno.............................................................. 47
Graf č. 5 Organizace, která pomáhá v boji proti Ebole .................................................. 48
Graf č. 6 Projevy při nakažení Ebolou............................................................................ 50
Graf č. 7 Přirozený hostitel Eboly .................................................................................. 51
Graf č. 8 Inkubační doba Eboly...................................................................................... 53
Graf č. 9 Možná cesta nákazy......................................................................................... 54
Graf č. 10 Existuje specifická prevence proti tomuto onemocnění ................................ 56
Graf č. 11 Je v současné době možnost očkování proti Ebole........................................ 57
Graf č. 12 Jak se léčí Ebola............................................................................................. 59
Graf č. 13 Na kterém území se tato nákaza vyskytuje.................................................... 60
Graf č. 14 Kolik lidí se nakazilo Ebolou v ČR ............................................................... 61
Graf č. 15 Hrozba pandemie viru na území ČR.............................................................. 63
Graf č. 16 Použití viru jako biologické zbraně ............................................................... 64
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Vir Ebola ....................................................................................................... 24
SEZNAM ZKRATEK
BRS – Bezpečnostní rada státu
CDC – Centers for Disease Control and Prevention
CNS – Centrální nervová soustava
ČR – Česká republika
DRK – Demokratické republika Kongo
EHF – Ebola hemorrhagic fever
HIV – Human Immunodeficiency Virus
IgG – Imunoglobulin G
IgM – Imunoglobulin M
JčK – Jihočeský kraj
LBH – Lékaři bez hranic
RT-PCR – Elektronová mikroskopie
SSSR – Svaz sovětských socialistických republik
SZŠ – Střední zdravotnická škola
TBC – Tuberkulóza
TJU – Thomas Jefferson University
USA – Spojené státy americké
WHO – World hospital organization
ZZ – Zdravotnické zařízení
OOP – Osobní ochranné prostředky
KHS – Krajská hygienická stanice
HZS – Hasičský záchranný sbor
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Agens - patogen
Elisa – metoda detekce antigenu viru
Hemoragická – krvácivá
SARS – těžký akutní respirační syndrom
Screening – vyšetřování jedince/populace za konkrétním účelem
19
ÚVOD
Vir Ebola je původcem jednoho z nejnebezpečnějších onemocnění na světě.
Je vysoce nakažlivý a úmrtnost se pohybuje mezi 25 až 90 % nakažených v závislosti
na druhu viru. V postižených komunitách vyvolává tento vir hrůzu a paniku. (LÉKAŘI
BEZ HRANIC, 2014)
Tématem bakalářské práce je informovanost studentů středních škol o viru Ebola
a onemocnění, které způsobuje. Toto téma bylo v době psaní této práce velmi aktuální
a diskutované ve společnosti. Doposud nejsou žádné záznamy o průzkumech v této
problematice, a proto se autor rozhodl pro tvorbu na toto téma. To byl jeden z hlavních
důvodů, proč tato práce vznikla.
Práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. V teoretické části byly
vymezeny základní pojmy, byla popsána čeleď filoviridae, do níž se vir řadí. Další
důležitou část tvoří epidemiologické aspekty šíření viru, klinické příznaky při nakažení,
diagnostika, léčba, prevence a historie epidemií. V závěru teoretické části je popsána
organizace, která vysílá své pracovníky do boje proti Ebole.
Praktická část byla zaměřena na průzkum informovanosti studentů středních škol
maturitních ročníků o viru Ebola. Pro průzkum byla vybrána metoda dotazníkového
šetření. V závěrečné části je diskuse, která celkově hodnotí dotazníkové šetření.
Cílem práce bylo poskytnout základní informace o viru Ebola a zároveň zjištění
informovanosti studentů středních škol o této aktuální problematice.
20
1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
V této kapitole byly vysvětleny základní pojmy, které úzce souvisí s daným
tématem. Následující podkapitola se zabývala úvodem do obecné epidemiologie, aby
mohla být tato práce čtena nejen odborníkem, ale i laikem.
Epidemiologie je „vědecký obor, který studuje rozložení a determinanty stavů
a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá
výsledků tohoto studia ke zvládnutí zdravotních problémů. Z řec. epidémios mezi lidem
rozšířený; -logie“. (MAXDORF, 2008)
Epidemie (outbreak) „je neobvyklý nárůst počtu onemocnění, který výrazně
převyšuje očekávaný výskyt nemoci v daném místě a čase. V malém společenství, kde
se nemoc normálně nevyskytuje, se o epidemickém výskytu může mluvit již při zjištění
tří případů, které jsou ve vzájemné epidemiologické souvislosti“. (BENEŠ, 2009,
s. 362)
Attack rate (vzplanutí) „je poměr, který vyjadřuje počet onemocnělých osob
k celkovému počtu exponovaných v dané epidemii, vyjádřených v procentech. Tento
ukazatel se dobře uplatní tehdy, je- li počet exponovaných osob známý (… například
kolik lidí konzumovalo závadný pokrm a kolik z nich onemocnělo)“. (BENEŠ, 2009,
s. 362)
Sekundární attack rate „ukazuje nakažlivost infekce. Je to počet onemocnění
u kontaktů vztažený k celkovému počtu lidí, kteří byli s nemocným v kontaktu.
Příkladem užití tohoto ukazatele jsou situace, kdy onemocní část zdravotníků, kteří
ošetřovali infekčního pacienta“. (BENEŠ, 2009, s. 362)
Pandemie je rozsáhlá epidemie, která zasahuje na území více států, nebo
se dokonce šíří mezi kontinenty. (BENEŠ, 2009)
Prevence je soubor opatření bránících vzniku nemoci, aniž by bylo přítomno
bezprostřední ohrožení. (BENEŠ, 2009)
21
1.1 ÚVOD OD OBECNÉ EPIDEMIOLOGIE
Vztahy mezi vyvolávajícími faktory prostředí a hostitele jsou studovány
v epidemiologii infekčních nemocí. Tyto zákonitosti a vztahy byly do současné doby
nejlépe dokumentovány právě u infekčních nemocí. Epidemiologický proces, neboli
proces šíření nákazy, je označení pro šíření infekce v populaci. Za předpokladu
přítomnosti etiologického agens, původce, se tento proces uskutečňuje, jsou- li splněny
následující 3 podmínky:
1. musí být přítomen zdroj původu nákazy,
2. následně se musí uskutečnit přenos původce nákazy,
3. poslední podmínkou je nutná přítomnost vnímavého hostitele.
„Etiologická agens infekčních onemocnění jsou rozmanitá a třídí se mezi:
 metazoa,
 protozoa,
 houby,
 bakterie,
 viry.
 Viry jsou původci nejrůznějších závažných onemocnění, množí
se v živých buňkách a patří k nejmenším infekčním agens.
 Priony“. (GÖPFERTOVÁ, 2006, s. 210)
Vzhledem k tomu, že se tato bakalářská práce zabývá virem Eboly, není nutné
rozepisovat další charakteristiky jednotlivých etiologických agens. Každá infekční
agens má své vlastní specifické vlastnosti. Z těchto specifických vlastností má největší
význam patogenita a virulence původce. Pojem patogenita vyjadřuje schopnost
infekčního agens vyvolat specifický patologický stav (ve vnímavém organismu). Jinak
řečeno jde o schopnost, která umožňuje vyvolávat těžká nebo smrtelná onemocnění.
Virulence je druhou nejvýznamnější vlastností infekčního agens, která je velmi
proměnlivá, není stálá a to ani v rámci určitého kmene. Pojem vyjadřuje míru (stupeň)
patogenity neboli jde o kvantitativní vyjádření patogenity jednotlivých kmenů
infekčních agens. Virulenci určuje ruku v ruce toxicita a invazivita. Tyto dva zmíněné
22
pojmy patří též mezi specifické vlastnosti jako patogenita a virulence. Obě dvě vyjadřují
schopnost mikroorganismů. U toxicity to znamená, že agens je schopen poškozovat
organismus produkcí tzn. toxinů, aniž by se agens ve tkáních napadeného organismu
šířil a u invazivity to znamená, že agens je schopen pronikat do tkání infikovaného
organismu, následně se v nich udržet a pomnožovat se. (GÖPFERTOVÁ, 2006)
Epidemiologický význam v procesu šíření nákazy (epidemiologický proces) mají
i další vlastnosti infekčních agens jako například jejich odolnost vůči fyzikálním jevům,
schopnost množení mimo hostitele apod. V průběhu času se některé vlastnosti
infekčních agens mohou, ale nemusí měnit. Například se mohou měnit: virulence,
citlivost vůči lékům, adaptace na člověka atd. a na základě jakékoliv změny se může
změnit jak epidemiologický význam, tak celkový zdravotní význam jednotlivých
infekčních nemocí. K tomu, aby mohl vzniknout epidemiologický proces, musí být
splněna základní podmínka, kterou je přítomnost zdroje původce nákazy. Takovým
zdrojem původce nákazy je zpravidla infikovaný lidský nebo zvířecí organismus.
Dalším důležitým pojmem, který musíme zmínit je období nakažlivosti. Je to období,
během kterého dochází k vyučování původce nákazy do organismu. U každé nákazy
je toto období nakažlivosti různě dlouhé. „U většiny virových nákaz dochází
k vylučování původce nákazy ještě před objevením se prvních klinických příznaků,
ke konci inkubační doby a v prodromálním stádiu“. V momentě, kdy začnou klinické
příznaky ustupovat, se intenzita vylučování původce nákazy obvykle rapidně snižuje.
Díky znalostem maximálních období nakažlivostí jsou uplatňována protiepidemická
opatření, která jsou uplatňovaná v praxi s hlavním cílem zamezení dalšího šíření
infekce. (GÖPFERTOVÁ, 2006)
23
2 ČELEĎ FILOVIRIDAE
Název čeledi je odvozený z latinského filo – vláknitý, což vyjadřuje tvar virů.
(ŽEMLA et al., 1998) Čeleď Filoviridae patří spolu s čeleděmi Rhabdoviridae,
Bunyaviridae, Ortomyxoviridae a Paramyxoviridae mezi viry s jednořetězcovou RNA
negativní polarity s relativní molekulovou hmotností cca 4 000 000. „RNA filovirů
je lineární, nesegmentovaná, dosahuje velikosti 19 kb, obsahuje 7 genů, které kódují
8 proteinů“. (HUBÁLEK, 2007, s. 134). Filoviry mají neobvykle stabilní genom.
Dokonce jen velmi malá změna v jejich dědičné informaci stačí k vyvolání další
epidemie (i např. po 19 letech). Genom filovirů je pravděpodobně vyvinutý pro osídlení
speciální niky v divočině (SANCHEZ et al., 1995).
Tyto filoviry způsobují těžkou hemoragickou (krvácivou) horečku u lidí
a primátů. Tvar filoviru je protáhlý až vláknitý s různou délkou. Délka se pohybuje
v rozmezí od 700 nm až 1400 nm. Průměr včetně obalu virů je cca 80nm.
(SLABOTINSKÝ, 2006, s. 86). Replikace viru probíhá v cytoplazmě napadené buňky.
Čeleď Filoviridae jsou obalené viry, které svůj obal získávají pučením přes buněčnou
membránu. Úplné strategii replikace filovirů nebylo dosud plně porozuměno.
(SLABOTINSKÝ, 2006)
Rozlišují se dva lidské patogeny: virus Ebola a virus Marburg. (JULÁK, 2010).
První filovirus byl objeven roku 1976. (CDC, 2014)
24
Obrázek 1 Vir Ebola
Zdroj: Jennifer Carpenter, 2011, online
25
3 EBOLA, JEJÍ EPIDEMIOLOGIE A ŠÍŘENÍ
Virus Ebola byl poprvé objeven v roce 1976 během propuknutí krvácivé horečky
v Nzaře v Súdánu a Yambuku v tehdejším Zairu (dnešní Demokratická republika
Kongo). Historie jednotlivých epidemií jsou uvedeny v dalších podkapitolách. Tento
virus dostal jméno podle řeky Ebola, která se vyskytovala poblíž již zmíněné vesnice
Yambuku. (LÉKAŘI BEZ HRANIC, 2014)
Virus Ebola má 5 specifických kmenů Zaire, Reston, Sudan, Bundibugyo a Taï
Forest (dříve Pobřeží slonoviny). Všechny známé kmeny jsou pojmenovány podle
místa, odkud pocházejí. Ebola-Reston je jediný známý Filovirus, který nezpůsobuje
závažné onemocnění u lidí, ačkoli může být stále fatální pro opice. (POLCROVÁ,
2009), (LÉKAŘI BEZ HRANIC, 2014), (CDC, 2014). Původ krvácivé horečky, jíž
způsobuje virus Ebola, není zcela jasný. Odhaduje se, že přirozenými hostiteli viru jsou
některé druhy netopýrů a právě jejich kontaktem se mohou nakazit zvířata a lidé.
(LÉKAŘI BEZ HRANIC, 2014)
Ebola je onemocnění, které se přenáší z infikovaného zvířete na člověka nebo
prostřednictvím nemocného člověka na druhého člověka. Toto onemocnění se přenáší,
jak již bylo uvedeno přímým kontaktem s biologickým materiálem: krví, tělesnými
tekutinami a sekrety nemocného. Nejvyšší riziko přenosu je ve stádiu onemocnění, kdy
nakažení jedinci trpí průjmem, krvácí a zvrací. Naopak nejmenší riziko přenosu
je v inkubační době. Inkubační doba nebo časový interval od nákazy do nástupu
symptomů jsou 2 – 21 dní. Během této inkubační doby nejsou pacienti infekční, tzn.,
že nemohou nakazit osoby v jejich okolí. Pokud je nakažena těhotná žena, dojde
u ní ke spontánnímu potratu. Plod je infikován virem, a pokud se dítě narodí, záhy
umírá. Smrt nastává v důsledku selhání životních funkcí nemocného. (SKALICKÁ,
2005), (HART, 2002). Virus je nebezpečný i po smrti, jelikož k jeho přenosu může dojít
i během pohřbu zemřelých na krvácivou horečku. (LÉKAŘI BEZ HRANIC, 2014)
Virus Ebola je nebezpečný tím, že napadá nejen kosterní svaly, kosti, ale
též všechny orgány a tkáně těla. Virus bez nejmenších problémů proniká do buněk přes
jejich membránu, kde zabuduje svoji RNA do ribozomů a v tomto momentě dochází
26
k nekontrolované produkci dalších virů. Po proniknutí viru do těla začíná zabíjet buňky
a některé z nich donutí explodovat. Toto narušení imunitního systému způsobuje těžké
krvácení do těla. (NAZARIO, 2014)
3.1 KLINICKÉ PŘÍZNAKY A DIAGNOSTIKA
Příznaky Eboly jsou podobné jako u jiných běžných infekčních onemocnění
(např. malárie), což dělá stanovení klinické diagnózy velmi obtížnou. Příznaky obvykle
začínají po inkubační době 4 – 10 dnů, nanejvýš 3 týdny. Mezi nejčastější příznaky patří
horečka, silná slabost, anorexie, bolest hlavy, nevolnost a zvracení, průjem, bolest
na hrudi, celkové bolesti a bolesti krku.
V článku s názvem „Co je a co dosud není známo o filovirech a horečce Ebola“,
autor Martin Haluzík (1995) uvádí, že po inkubační době 4 až 16 dnů dojde k náhlému
začátku onemocnění s výraznou bolestí hlavy v oblasti spánku a čela. Na tyto
symptomy navazuje rychlý vzestup tělesné teploty s bolestmi celého těla, zejména
páteře. Častým příznakem je relativní bradykardie, ke které se později připojuje vodnatý
průjem. Ten vede spolu s profuzním pocením k rychlé dehydrataci organismu. Silné
bolesti břicha, průjem, zvracení a nauzea přetrvávají po dobu přibližně 7 až 10 dní.
K výsevu makulopapulózního enantému dochází po 5 až 7 dnech. Postižená tkáň kůže
podléhá postupné deskvamaci a je zdrojem sekundární infekce. Dalšími přidruženými
příznaky mohou být fyringitis, orchitis, konjunktivitis a akutní pankreatitis.
„Při delším trváni choroby se objevují příznaky z postižení CNS - meningeální
dráždění, periferní neuropatie, zmatenost až agresivita. Hlavní příčinou úmrtí při infekci
virem Ebola bývá masivní nezvládnutelné krvácení do kůže, trávicího traktu, plic
a dalších orgánů, vznikající zpravidla 5. až 7. den choroby. Příčinou je patrně zničení
a narušení kontinuity endotelu a bazálních membrán drobných cév v důsledku
pomnoženi viru a též defektní funkce krevních destiček s narušením krevní srážlivosti.
V pokročilých stadiích se přidává tzv. syndrom diseminované intravaskulární koagulace
a též oxidativní makrofágy a neutrofily.“ Nejčastější příčinou smrti je hemoragický šok.
(HALUZÍK, 1995, s. 2)
27
Horečka, slabost a anorexie jsou nejčastěji popsány jako nejfrekventovanějšími
příznaky, ačkoli praxe v Uige ukázala, že mnoho hospitalizovaných pacientů nemělo
horečku v průběhu pokročilých stádií onemocnění. Znamená to, že infekci nelze
vyloučit při absenci horečky. Smrt běžně nastává kvůli šoku. (JEFFS, 2006)
Oficiální laboratorní diagnóza vyžaduje laboratoř se speciálním vybavením, které
zabrání šíření infekce a proto jsou vzorky odesílány mimo území Afriky. Krev
nakažených pacientů vystavuje velkému riziku zdravotnické a laboratorní zaměstnance.
(JEFFS, 2006, online)
Pro diagnostiku EHF v raném stadiu nemoci se používá metoda ELISA (detekce
antigenu viru), IgM ELISA (detekce protilátky), RT-PCR, elektronová mikroskopie
a izolace viru. V pozdější fázi nemoci nebo po uzdravení se provádějí testy pro detekci
protilátek IgG (čtyřnásobné zvýšení hladiny IgG) a IgM. Pro zpětnou diagnózu
u zemřelých pacientů podezřelých na EHF byl vyvinut praktický diagnostický test
využívající malé vzorky pacientovy pokožky. (POLCROVÁ, 2009)
Dostupné testy na filoviry jsou sérologické, polymerázová řetězcová reakce
(PCR) a detekce antigenů. Sérologické testy zahrnují imunoglobulin G (IgG) test, který
není klinicky užitečný stejně tak jako opožděná tvorba protilátek, znamená to,
že pacienti byli pozitivní, když se uzdravovali z nemoci a imunoglobulin M (IgM).
Pro klinické využití je všeobecně nejužitečnějším testem PCR. PCR je považován
za specifický, ale virus nemusí být detekován během prvních tří dnů symptomů,
zatímco je viru v těle málo. (JEFFS, 2006).
Histologické vyšetření pacientů, kteří zemřeli na hemoragickou horečku Ebola,
prokazuje maximum nekrotických změn (kromě cévního endotelu v játrech a lymfatické
tkáni). (HALUZÍK, 1995).
Lékaři bez hranic na svých oficiálních webových stránkách zveřejnili orientační
výdaje ve spojitosti s bojem s Ebolou. Informace byly pro přehlednost zapsány do
následující tabulky. Tabulka je umístěna na nové stránce z důvodu nedostatku místa na
této stránce. (LÉKAŘI BEZ HRANIC, 2014)
28
Tabulka 1 Náklady v boji s Ebolou
Kolik co stojí v boji s Ebolou
(údaje a přepočty jsou pouze orientační)
Kč
Perorální rehydratační soli (190 balení) 510 Kč
Paracetamol na snížení horečky a bolesti svalů (3.100 tablet) 700 Kč
Nádoby na likvidaci použitého zdravotnického materiálu (30 ks) 1.500 Kč
Metoclopramid proti zvracení a žaludečním potížím (870 ampulí) 5.000 Kč
Desinfekce (4.800 tablet) 6.670 Kč
Jednorázové ochranné obleky (100ks) 13.600 Kč
Zdoj: Lékaři bez hranic, 2014, online
3.2 LÉČBA A PREVENCE
Ačkoli byly zaznamenány určité pokroky v léčbě a prevenci virové hemoragické
horečky Ebola, neexistuje dosud žádná oficiálně povolená vakcína, a jediná cesta, jak
omezit outbreaks je izolování pacientů. (LEROY et al., 2011). Z tohoto důvodu se léčba
omezuje na podpůrnou terapii symptomů, která spočívá v rehydrataci pacienta,
udržování krevního tlaku, prokysličení a léčbě dalších infekcí. (LÉKAŘI
BEZ HRANIC, 2014). Jak již bylo popsáno v předchozích kapitolách, Ebolu
je v časných fázích nemoci velmi obtížné diagnostikovat. Ti, kteří vykazují symptomy
onemocnění tímto virem, by měli být izolováni a zdravotnický personál zalarmován.
Následná podpůrná terapie by měla též probíhat při použití ochranného obleku
29
do té doby, než je nemoc laboratorně vyloučena ze získaných vzorků nemocného.
(AMERICAN ASSOCIATION FOR LABORATORY ANIMAL SCIENCE, 2000)
Výzkumný tým z TJU ve Filadelfii, vedený doktorem Matthiasem Schnellem
publikoval práci, která informuje o výsledcích studie s kandidátní bivalentní vakcínou
zvanou RABV/ZEBOV. Tato vakcína navozuje úspěšně protektivitu nejen vůči
vzteklině, ale i vůči virové hemoragické horečce Ebola. „Kandidátní vakcína je konstruována
na bázi genetického inženýrství a založena na SAD B19 RABC vakcíně, kdy
systém využívá chemicky inaktivovaný nebo živý virus vztekliny, který po úpravě
pomocí reverzního genetického systému exprimuje glykoprotein (GP) Ziare Ebola viru
(ZEBOV). „Laboratorní myši, které byly inokulovány touto již zmíněnou vakcínou,
přežily nejen infekci vztekliny, ale i Ebola virem.“ (BOŠTÍKOVÁ, 2012, s. 2) Tyto
pozitivní výsledky ovlivní rychlost, s jakou budou povoleny testy na primátech.
(BOŠTÍKOVÁ, 2012)
Dne 18. 1. 2015 organizace Lékařů bez hranic uveřejnila na svých webových
stránkách informaci, že dnešního dne propustili jejich prvního vyléčeného pacienta.
„Tuhle ženu jsme přijmuli v den, kdy jsme naše ebolové centrum otevírali. Výsledky
testů ukazovaly na velké množství viru v krvi. Teď, o čtrnáct dní později, jsou její testy
negativní a může se vrátit ke své rodině, přátelům a komunitě jako někdo, kdo přežil
ebolu. Celé centrum v Magburace slaví“. (PEREZ, 2015, online)
Je velmi důležité, aby bylo maximálně minimalizováno riziko přenosu viru,
a proto je nutné dodržování preventivních a ochranných opatření. Lékaři bez hranic
zřizují v oblastech postižených EHF tzv. ebolová centra, která izolují nakažené pacienty
od zbytku populace. Zdravotníci zde dodržují striktní hygienické požadavky. Ochranný
oblek, ve kterém zdravotníci pracují s nakaženými virem Ebolou, se skládá
z: ochranných brýlí, obličejové masky, dvojích rukavic, ochranného obleku,
umělohmotné zástěry a holínek viz obrázek v příloze. (LÉKAŘI BEZ HRANIC, 2014).
Světová zdravotnická organizace spolu s dalšími partnery vytvořila technické
pokyny a vzdělávací materiály, které mohou být použity v zemích k posílení jejich
kapacit pro přípravu a reakci v případě propuknutí Eboly. WHO také publikovalo
na oficiálních stránkách doporučení pro cestovatele, ale také např. postup jak si správně
desinfikovat ruce apod. (WHO, 2015)
30
Česká republika zavedla bezpečností opatření proti přenesení EHF do země.
Dne 15. 10. 2014 Bezpečnostní rada státu kvůli epidemii schválila zavedení kontrol
všech pasažérů na pražském letišti Václava Havla, kteří do Prahy přilétají do Prahy.
Kontroly byly zavedeny dne 20. 10. 2014 na letištích v Praze, Pardubicích, Ostravě,
Brně a Karlových Varech nařízením hlavního hygienika. Svatopluk Němeček, ministr
zdravotnictví, k plánované kontrole pasažérů řekl, že cestující vyplní příletovou kartu.
V této kartě uvedou, kde se pohybovali v uplynulých 42 dnech. V případě, že během
této doby navštívili africké státy, kde je epidemie Eboly, budou muset vyhledat na letišti
lékaře epidemiologické služby a následně jim bude změřena teplota a provedeny další
vyšetření. Dne 6. 1. 2015 byla zveřejněna zpráva, že papírové dotazníky kvůli Ebole
na letištích skončily, tato změna platí od 1. 1. 2015. „Vstupní screening se dál týká
pasažérů, kteří přiletí z epidemiologicky sledovaných zemí“. (ČTK, 2015)
A zároveň BRS rozhodla o aktivaci armádního zdravotnického zařízení
v Těchoníně. (ČTK, 2014). Odbor biologické ochrany Těchonín se nachází v obci
Těchonín, okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Je to vysoce specializované
zdravotnické zařízení, které má Česká republika k dispozici. Toto zařízení je možné
chápat jako vrcholný článek komplexního systému biologické ochrany armády ČR.
(PEK, 2015).
„Mezi hlavní úkoly tohoto zařízení patří zajištění izolace, hospitalizace a léčby
nemocných nebezpečnou nákazou a zabránění následného šíření nákazy v populaci.
V současné době je centrum také využíváno k zajištění izolačně karanténních vyšetření
jednotek armády ČR po jejich návratu z epidemiologicky rizikových oblastí. Součástí
centra je specializovaná infekční nemocnice. Byla vybudována tak, aby splňovala
všechna technická, organizační a personální kritéria pro práci na nejvyšším stupni
biologické bezpečnosti. Pro zabezpečení činností spojených s přepravou a příjmem
pacientů dopravovaných vzdušnými nebo pozemními odsunovými prostředky jsou
vycvičeny speciální týmy. Modelovou nákazu pro využití kapacit specializované
infekční nemocnice představují například pravé neštovice, Ebola, SARS,
multirezistentní TBC, virové hemoragické horečky, lidská onemocnění způsobená
virem ptačí chřipky apod. Pro přepravu pacientů jsou používány speciální transportní
prostředky bioboxy a biovaky, s jejich pomocí je zabráněno přenosu nebezpečné
nákazy.“ (PIC MO ČR, 2010, online)
31
3.3 HISTORIE EPIDEMIÍ EBOLY
Tato podkapitola je zaměřena na historický vývoj jednotlivých epidemií
způsobených virem Ebola. Epidemie jsou seřazeny chronologicky od prvního vypuknutí
krvácivé horečky až do konce roku 2014. Struktura údajů je následovná: rok, stát a typ
viru, který způsobil krvácivou horečku. V závorkách na konci odstavce jsou uvedena
procenta, která vyjadřují procentuální počet zemřelých vzhledem k celkovému počtu
nakažených.
Vhledem k obsáhlosti této kapitoly jsou některé roky vynechány. Jedná
se o případy, kde nedošlo k žádnému nakažení ani úmrtí nebo byl nakažen jeden člověk.
Veškeré následující informace v této podkapitole byly přeloženy z anglického
jazyka, jejich konkrétní podoba je k nalezení na internetových stránkách. (CDC, 2014)
1976 Zaire (dnešní DRK) Ebola virus
- Ebola virus se poprvé objevil ve vesnici Yambuku a v jejím okolí. Nemoc
se šířila těsným osobním kontaktem s pacientem a užíváním
kontaminovaných jehel a stříkaček v nemocnicích/klinikách.
Z 318 hlášených případů nakonec smrti podlehlo 280 obyvatel (88 %).
1976 Súdán Súdán virus
- Tento typ viru se vyskytl v Nzaře a Maridi v Súdánu a v jejich okolí.
Nemoc se šířila hlavně prostřednictvím těsného osobního kontaktu uvnitř
nemocnic. Mnoho zdravotnického personálu bylo infikováno.
Z 284 hlášených případů zemřelo 151 infikovaných osob (53 %).
1989, 1990, 1996 USA Reston virus
- V USA nebyl hlášen žádný případ infikovaného člověka ani úmrtí tímto
virem. Vir Ebola Reston byl zavlečen do karanténních zařízení ve Virginii
a Pennsylvanii v opicích importovaných z Filipín. V roce 1990 byl Reston
virus opět zavlečen do karanténních zařízení ve Virginii a Texasu
prostřednictvím opic importovaných z Filipín. Počet hlášených případů
32
bylo 4 a probíhaly asymptomaticky. Všechny osoby si vytvořily protilátky,
aniž by onemocněly, z toho vyplývá, že nikdo nezemřel. Roku 1996
nastala stejná situace jako v předchozím bodě, ale nebyl hlášený žádný
případ nakažení ani úmrtí.
1989–1990 Filípíny Reston virus
- Vysoká úmrtnost mezi opicemi Cynomolgus macaques v zařízení, které
bylo zodpovědné za transport primátů do USA. Infekce virem probíhala
asymptomaticky u 3 pracovníků, kteří si vytvořili protilátky, aniž
by onemocněli.
1994 Gabon Ebola virus
- Virus se vyskytl v Mékouka a dalších táborech, kde se těžilo zlato,
hluboko v deštném pralese. Zpočátku se myslelo, že se jedná o žlutou
zimnici. Nemoc byla identifikována jako Ebola krvácivá horečka. Počet
hlášených případů bylo 52, z nichž 31 zemřelo (60 %).
1995 DRK Ebola virus
- Výskyt v Kikwitu a okolí. Byl hledán infikovaný pacient, který pracoval
v lese v sousedním městě. Epidemie Eboly se šířila skrze rodiny
a nemocnice. Z 315 hlášených infikovaných osob zemřelo 250 (81 %).
1996 (leden – duben) Gabon Ebola virus
- Výskyt v oblasti Mayibout. Lovci hledající potravu našli a snědli mrtvého
šimpanze. Celkem 19 lidí se podílelo na porcování zvířete a následně
onemocnělo. Ostatní případy nákazy se objevily u rodinných příslušníků.
Počet hlášených případů bylo 37, z nichž 21 osob zemřelo (57 %).
1996 – 1997 (červenec – leden) Gabon Ebola virus
- Výskyt v oblasti Booué během transportu pacientů do Libreville.
Nakaženým pacientem byl lovec, který žil v lesním táboře. Nemoc byla
rozšířena úzkým kontaktem s infikovanými osobami. Následně byl mrtvý
33
infekční šimpanz nalezen v lese. Celkem se nakazilo 60 osob. Z tohoto
počtu nepřežilo krvácivou horečku 45 nakažených (74 %).
1996 Jižní Afrika Ebola virus
- Zdravotník, který léčil pacienty nakažené Ebolou, cestoval z Gabonu
do Johannesburgu (Jižní Afrika). Sám byl přitom vystaven působením
tohoto viru. Byl hospitalizován a sestra, která se o něj starala, se nakazila
a zemřela. Ze dvou nakažených, zemřela pouze 1 osoba (50 %).
2000 – 2001 Uganda Sudan virus
- K nakažení došlo v Gulu, Masindi a Mbarara, které se nacházejí
v okresech Ugandy. Nejdůležitější tři rizika spojená s infekcí virem Ebola
byla navštěvování pohřbů zemřelých na hemoragickou horečku Ebola,
kontakt s nakaženými pacienty v rodinách a poskytování zdravotní péče
bez používání odpovídajících ochranných opatření. Celkem se tímto typem
viru nakazilo 425 osob a 224 nakažených zemřelo (53 %).
2001 – 2002 (říjen – březen) Gabon Ebola virus
- Došlo k rozšíření nákazy přes hranice Gabonu do Demokratické republiky
Kongo. Virus nakazil 65 osob, z čehož 53 nakažených zemřelo (82 %).
2001 – 2002 (říjen – březen) DRK Ebola virus
- Jedná se o stejnou situaci jako v předchozím odstavci. Hemoragická
horečka Ebola byla poprvé hlášena z Demokratické republiky Kongo
(DRK byla od roku 1971 až do roku 1997 nazývána Zair).
Z 57 nakažených zemřelo 43 osob (75 %).
2002 – 2003 (prosinec – duben) DRK Ebola virus
- K další epidemii Eboly došlo v okresech Mbomo a Kéllé v Cuvette Ouest
Départment. Virem se nakazilo 143 osob a 128 z nich zemřelo (89 %).
34
2003 (listopad – prosinec) DRK Ebola virus
- Hemoragická horečka Ebola se vyskytla ve vesnicích Mbomo a Mbandza
ležící v okrese Mbomo a Cuvette Ouest Départment. Počet nakažených
osob byl 35 a 29 nakažených osob zemřelo (83 %).
2004 Súdán Súdán virus
- Epidemie hemoragické horečky vypukla ve městě Yambio na jihu Súdánu.
Toto vypuknutí šlo ruku v ruce s epidemií spalniček ve stejné oblasti.
Několik podezřelých případů na hemoragickou horečku Ebola bylo
později překvalifikováno jako případy spalniček. Ze 17 nakažených
nepřežilo 7 osob (41% úmrtnost).
2007 DRK Ebola virus
- K epidemii došlo v provincii Kasai Occidental. Epidemie byla hlášena
po 20. listopadu, poslední potvrzený případ viru Ebola byl 4. října
a poslední smrt byla 10. října. Během této doby se nakazilo virem
264 osob. Z tohoto počtu nakažených zemřelo 187 osob (71 %).
2007 – 2008 (prosinec – leden) Uganda Bundibugyo virus
- Epidemie propukla v okresu v Bundibugy v západní Ugandě. Poprvé byl
zaznamenán výskyt nového kmene. Ze 149 nakažených tímto novým
kmenem zemřelo 37 osob (25 %).
2008 (listopad) Filipíny Reston virus
- První známý výskyt Ebola-Reston u prasat. Tento kmen je velmi podobný
s předchozími kmeny. Pracovníci z prasečí farmy a jatek si vytvořili
protilátky a neonemocněli. Průběh byl asymptomatický a napadl
6 pracovníků farmy. Nikdo v tomto případě nezemřel.
35
2008 – 2009 (prosinec – únor) DRK Ebola virus
- Epidemie se vyskytla v Mweka a Luebo zdravotních zónách provincii
Kasai Occidental. Počet hlášených případů krvácivé horečky bylo 32.
Z tohoto počtu hlášených případů 15 osob nepřežilo (47 %).
2012 (červen – říjen) Uganda Súdán virus
- Epidemie vypukla v okresu Kibaale v Ugandě. Laboratorní testy ze vzorků
krve byly provedeny ve Virovém výzkumném institutu Uganda. Počet
hlášených případů bylo 11 a 4 osoby viru podlehly (36,4 %).
2014 (srpen – listopad) DRK Zaire virus
- K epidemii došlo v několika vesnicích v Demokratické republice Kongo.
Tato epidemie nesouvisí s epidemií Eboly, která propukla v západní Africe
(březen – červenec 2014). Počet hlášených případů bylo 66 a z tohoto
počtu zemřelo 49 osob (74 %).
36
4 LÉKAŘI BEZ HRANIC
Lékaři bez hranic je organizace, která byla založena skupinou francouzských
lékařů a novinářů v roce 1971. Tito zakladatelé měli přímou zkušenost s hladomorem
v Biafře (dnešní Nigérie) a v Bangladéši, a proto se rozhodli založit mezinárodní
humanitární organizaci Médecins sans frontiéres, která poskytuje odbornou
zdravotnickou pomoc lidem v ohrožení a v krizích. V současnosti zdravotnickou pomoc
tato organizace poskytuje v přibližně v 70 zemích světa s více než 2 500 mezinárodních
a 29 000 místních spolupracovníků. Roku 1999 byla organizace oceněna Nobelovou
cenou za mír.
Lékaři bez hranic poskytují v zemích, ve kterých nefungují nebo zcela chybí
zdravotnické struktury: zdravotní péči, provozují kliniky, bojují s epidemiemi,
vykonávají chirurgické operace, provádějí očkovací kampaně. Pracovníci této
organizace často pracují v odlehlých a těžce přístupných oblastech a školí místní
personál. Dále provozují programy psychologické pomoci, ošetřují pacienty postižené
infekčními nemocemi, jako jsou např. HIV/AIDS, Ebola, Malárie apod. a zabezpečují
také provoz výživových center pro podvyživené děti. „Hlavním cílem těchto aktivit
je poskytnutí lékařské pomoci populacím, které nemají přístup ke zdravotnickým
službám“.
Co se týče financování organizace, tak nejdůležitějším zdrojem příjmů jsou
příspěvky od soukromých dárců, které umožňují poskytovat pomoc rychle a nezávisle
na vládách příslušných států. Zároveň se dobrovolně zavázala, že minimálně 80 %
všech svých výdajů využije na projekty v zemích jejího působení a zbytek je použit
na správu organizace. „V roce 2013 představovaly celosvětové příjmy 1,01 miliard Euro
a výdaje 953 milionů Euro. Z toho bylo 764 milionů Euro použito na přípravu
a realizaci misí a také na podávání svědectví“. Jsou stanovena závazná pravidla
pro nakládání s finančními prostředky, aby se zabránilo jejich zneužití. Hospodaření
s finančními prostředky je pravidelně kontrolováno a auditováno na úrovni mezinárodní
a na úrovni všech národních sekcí.
37
4.1 LÉKAŘI BEZ HRANIC V ČR
V roce 2013 LBH v ČR obdrželi od soukromých dárců 41 718 000 Kč a dalších
1 935 000 Kč od Ministerstva zahraničních věcí ČR. Zároveň se v témže roce využilo
v humanitárních a zdravotnických projektech celkem 35 531 000 Kč. Zdroj: Lékaři
bez hranic, 2014. online
V následující tabulce bylo vybráno několik projektů, které se uskutečnily v roce
2013 i s částkami, které se na tyto projekty vynaložily.
Kompletní seznam realizovaných projektů jsou k nahlédnutí na oficiálních
stránkách Lékařů bez hranic (www.lekari-bez-hranic.cz). Novější data než z roku 2013
nebyla v době psaní této kapitoly k dispozici.
Tabulka 2 Realizované projekty
Írák, uprchlický tábor Domíz: uprchlíci ze Sýrie 2 000 000 Kč
Filipíny: následky přírodní katastrofy 391 000 Kč
Mosambik, Maputo: léčba HIV a TBC 5 000 000 Kč
Čad, Abéché: léčba porodnické píštěle 5 000 000 Kč
D. R. Kongo, Orientale: spalničky 3 183 000 Kč
D. R. Kongo, Gety: oběti konfliktu 2 000 000 Kč
Zdroj: Lékaři bez hranic, 2014. online
Kontaktní adresa této humanitární organizace v ČR je: Lékaři bez hranic, o. p. s.,
Seifertova 555/47, 130 00, Praha 3 – Žižkov.
38
5 INFORMOVANOST STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL
O VIRU EBOLA
Praktická část bakalářské práce je zaměřena na průzkum úrovně vědomostí
u studentů 4. ročníků středních škol o viru Ebola. Průzkum byl realizován metodou
dotazníkového šetření. Na začátku byl stanoven průzkumný problém, průzkumné cíle
a průzkumné otázky. Na závěr byla napsaná diskuse včetně doporučení pro praxi.
5.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM
Jaká je úroveň informovanosti studentů 4. ročníků středních škol o dané
problematice? Mají studenti zdravotnické školy vyšší znalosti o viru Ebola než studenti
z nezdravotnické školy? Jakou úroveň znalostí mají studenti z nezdravotnické školy?
Součástí průzkumného problému bylo porovnání a vyhodnocení znalostí studentů
o viru Ebola na Střední zdravotnické škole 5. května 51 a na Gymnáziu Klášterec
nad Ohří.
5.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE
Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň znalostí o viru Ebola
u studentů střední zdravotnické školy a studentů Gymnázia
Cíl 1: Zjistit úroveň znalosti studentů čtvrtých ročníků o viru Ebola
Verifikace v dotazníku: položky č. 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 12, 13.
Cíl 2: Zjistit a porovnat, jak se liší znalosti studentů na dvou různých typech škol.
Verifikace v dotazníku: položky č. 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 15.
39
5.3 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY
Otázka 1: Mají studenti základní znalosti o viru Ebola?
Verifikace v dotazníku: položky č. 3, 4, 5, 7, 8, 10, 12, 14
Otázka 2: Zajímají se studenti o problematiku této nemoci?
Verifikace v dotazníku: položky č. 4, 5, 7, 9, 11, 12
Otázka 3: Je úroveň znalostí u studentů zdravotnické školy o viru Ebola vyšší
než u studentů nezdravotnické školy?
Verifikace v dotazníku: položky č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15
5.4 METODIKA A METODOLOGIE PRŮZKUMU
Dotazník je jedna z metod, která se používá v kvantitativním výzkumu/průzkumu.
Základem vytvořeného polostrukturovaného dotazníku byly otázky výzkumné, jejichž
prostřednictvím byly získány informace, které se vztahují k cílům výzkumu. Díky
17 stručným otázkám bylo dotazování rychlé a jednoduché. V dotazníku bylo uvedeno
16 uzavřených kroužkovacích otázek a 1 otevřená otázka, na kterou respondenti museli
odpovědět vlastními slovy. Časový limit potřebný k vyplnění dotazníku byl 10 minut
a samotné vyplňování bylo zcela anonymní.
Dotazník obsahuje 2 identifikační položky zaměřené na pohlaví a oborové
zaměření školy. Zbývajících 15 položek se vztahovalo ke znalostem o viru Ebola.
Ke každé položce byla vytvořena tabulka a také grafické vyjádření. Pro lepší
přehlednost byla každá položka na nové stránce
40
5.5 VÝZKUMNÝ VZOREK
Náhodně bylo vybráno 5 respondentů, kterým byl dotazník rozdán. Účelem bylo
zjistit, zda jsou položené otázky jasné a srozumitelné a zda na ně respondenti zvládnou
odpovědět dle instrukcí. Dotazník vybraní respondenti vyplnili správně dle napsaných
instrukcí, a proto byl dotazník ponechán v nezměněné formě a rozdán studentům
a studentkám 4. ročníků na střední škole zdravotnické v Praze a gymnáziu v Klášterci
nad Ohří.
Celkem byly osloveny 2 třídy studentů na obou školách. Bylo rozdáno
64 dotazníků a návratnost byla 100%. Z každé školy bylo vybráno 32 vyplněných
dotazníků.
5.6 ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PRŮZKUMU
Náklady související s realizací průzkumu byly financovány z vlastních finančních
zdrojů. Souhlas ke sběru a zpracování dat byl poskytnut Vyšší odbornou školou
zdravotnickou 5. května a Gymnáziem Klášterec nad Ohří a je součástí příloh.
Dotazník byl rozdán osobně v době vyučovací hodiny a následně vybrán.
Po vybrání dotazníků byla respondentům sdělena, správnost odpovědí.
5.7 ČASOVÝ HARMONOGRAM
V iniciální fázi sběru dat, byl proveden pilotní výzkum o velikosti pěti
respondentů, zda dotazníkům dostatečně porozuměli. Časový rámec této fáze byl
24 hodin a její realizace proběhla ve druhé polovině února.
K realizaci samotného sběru dat, bylo nutné získat souhlas o provedení
ve vybraných institucích. Souhlas průzkumného šetření, byl udělen v den realizace
na jednotlivých školách. Jelikož se jednalo o instituce v Praze a Klášterci nad Ohří,
prodleva mezi sběrem dat činila 1 týden. Přičemž první šetření proběhlo v Praze.
41
Dotazníky byly rozdány během vyučovací hodiny a následné vyplnění respondentům
trvalo 10 minut. Tato fáze proběhla v první polovině března.
42
6 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
POLOŽKA 1
Pohlaví
První položka, která byla uvedena v dotazníku, byla zaměřena na pohlaví.
Celkový počet respondentů byl 64, z čehož bylo 50 žen a 14 mužů. Počet respondentů
a respondentek ze zdravotnické školy byl v poměru 4 : 28 a z gymnázia 10 : 22.
Tabulka 3 Pohlaví
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
Žena 28 87,50 % 22 68,80 %
Muž 4 12,50 % 10 31,20 %
Zdroj: vlastní zpracování
88%
12%
žena
muž
68,8%
31%
žena
muž
SZŠ Gymnázium
43
Graf č. 1 Pohlaví
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 2
Jakou školu studujete?
Jak již bylo zmíněno, pro průzkumné šetření byly vybrány 2 školy. Tato otázka
sloužila ryze pro kontrolu autora, tudíž není potřeba tabulky ani grafu. Na obou školách
byl počet respondentů 32.
POLOŽKA 3
Co je to Ebola?
Tato otázka ukazovala, zda respondenti dávali pozor při poslechu a čtení
dotazníku. V úvodním slově dotazníku bylo napsáno téma bakalářské práce a následně
bylo sděleno i ústní formou. Přestože v názvu bakalářské práce je zmíněn vir Ebola,
někteří respondenti zvolili odpověď bakterie.
Respondenti ze zdravotnické školy měli 100 % úspěšnost, všech 32 respondentů
zakroužkovalo správnou odpověď tj. vir.
Celkem 84,4% respondentů z Gymnázia zakroužkovalo správnou odpověď a),
zbylých 15,6% respondentů zakroužkovalo chybnou odpověď b). Celé znění odpovědí
je v dotazníku, která jsou součástí příloh.
Tabulka 4 Co je to Ebola
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
44
a) virus 32 % 100 % 27 84,40 %
b) bakterie 0 0 5 15,60 %
c) parazit 0 0 0 0
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 2 Co je to Ebola
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 4
Ve kterém roce se poprvé objevila Ebola jako závažné onemocnění, které
způsobilo epidemii?
Pro správné zodpovězení této otázky bylo klíčové vědět, kdy se poprvé tento
vir objevil a byl klasifikován jako závažné onemocnění.
Jelikož byl dotazník rozdán ve zdravotnické škole, předpokládalo se,
že respondenti budou znalí v této problematice. Správnou odpověď c) zakroužkovalo
pouze 11 respondentů tj. 34,4 %. Ostatní zakroužkovali buď odpověď a) nebo b).
100%
A) virus
B) bakterie
C) parazit
84%
16%
a) virus
b) balterie
c) parazit
SZŠ Gymnázium
45
Ač očekávání bylo jiné, respondenti z Gymnázia zvládli tuto otázku lépe,
tj. 17 respondentů zakroužkovalo správnou odpověď. Což je o 6 respondentů více než
na zdravotnické škole.
Tabulka 5 Rok epidemie Eboly
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
a) 1986 10 31,30 % 7 21,90 %
b) 1966 11 34,40 % 8 25,00 %
c) 1976 11 34,40 % 17 53,10 %
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 3 Rok epidemie Eboly
Zdroj: vlastní zpracování
31%
34%
34%
a) 1986
b) 1966
c) 1979
22%
25%
53%
A) 1986
B) 1966
C) 1976
SZŠ Gymnázium
46
POLOŽKA 5
Podle čeho dostala tato nákaza své jméno?
Tato otázka úzce navazovala na položku 4. U dotázaných se analyzovalo,
zda vědí, v kterém roce se tento vir evidoval jako závažné onemocnění a podle čeho
dostal své jméno. Vyhodnocení této otázky bylo překvapující.
Pouhých 8 respondentů ze zdravotnické školy zaškrtlo správnou odpověď c),
zbytek 24 respondentů zvolilo chybnou odpověď.
Respondenti z Gymnázia odpověděli obdobně, viz následující tabulka.
Tabulka 6 Podle čeho dostala nákaza své jméno
SZŠ Gymnázium
absolutní
četnost
relativní
četnost
absolutní
četnost
relativní
četnost
a) dle
objevitele
11 34,4 % 14 43,8 %
b) dle města 13 40,6 % 6 18,8 %
c) dle řeky 8 25,0 % 12 37,5 %
Zdroj: vlastní zpracování
47
Graf č. 4 Podle čeho dostala nákaza své jméno
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 6
Napište jednu organizaci, která pomáhá v boji proti Ebole v Africe:
Jednalo se o jedinou otevřenou otázku, která byla uvedena v dotazníku. Jednotlivé
odpovědi byly zapsány do následující tabulky. Zajímavý byl poměr odpovědí „nevím“
respondentů ze zdravotnické školy a Gymnázia 16 : 10. Tzn. Polovina, neboli 50 %
dotázaných ze zdravotnické školy nevědělo žádnou organizaci, která pomáhá v boji
proti tomuto závažnému onemocnění.
34%
41%
25%
a) dle
objevitele
b) dle města
dle řeky
44%
19%
37%
A) dle
objevitele
B) dle města
C) dle řeky
SZŠ Gymnázium
48
Tabulka 7 Organizace, která pomáhá v boji proti Ebole
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
LBH 8 25,0 % 6 18,8 %
UNICEF 6 18,8 % 4 12,5 %
WHO 2 6,3 % 12 37,5 %
NEVÍM 16 50,0 % 10 31,3 %
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 5 Organizace, která pomáhá v boji proti Ebole
Zdroj: vlastní zpracování
25%
18,8%
6,3%
50%
LBH
UNICEF
WHO
NEVÍM
18,8%
12,5%
37,5%
31,3% LBH
UNICEF
WHO
NEVÍM
SZŠ Gymnázium
49
POLOŽKA 7
Jaké jsou projevy při nakažení Ebolou?
Mezi základní příznaky nakažení virem Ebola patří krvácivé projevy, náhlé
horečky, průjmy, bolesti svalů, hlavy a zvracení. Tyto základní příznaky musí znát
nejen odborníci, ale také široká veřejnost.
Respondenti ze zdravotnické školy v 93,8 % zakroužkovali správnou odpověď a).
Avšak 2 respondenti tj. 6,3 % zakroužkovali chybnou odpověď.
Respondenti Gymnázia zakroužkovali bez výjimky správnou odpověď a).
Úspěšnost odpovědí u těchto respondentů byla 100%. Z těchto výsledků je vidět,
že respondenti Gymnázia mají větší přehled v této oblasti.
Tabulka 8 Projevy při nakažení Ebolou
SZŠ Gymnázium
absolutní
četnost
relativní
četnost
absolutní
četnost
relativní
četnost
a) krvácivé projevy
…
30 93,8 % 32 100 %
b) ztráta vědomí … 2 6,3 % 0 0
c) bledost … 0 0 0 0
Zdroj: vlastní zpracování
50
Graf č. 6 Projevy při nakažení Ebolou
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 8
Kdo je přirozený hostitel Eboly?
Přirozeným hostitelem viru Ebola jsou netopýři. Očekávání bylo takové,
že respondenti zvolí odpověď a) „netopýr“, jelikož medvědi v oblastech postižených
Ebolou nežijí. Tisíce lidí na toto onemocnění zemřelo a jediná možná odpověď byla
netopýr.
Bylo až s podivem, kolik respondentů ať už ze zdravotnické školy nebo Gymnázia
zakroužkovali odpověď b) člověk. Zde byla zjevná nepozornost dotazovaných
či naprostá neznalost faktů této problematiky.
94%
6% A) krvácivé
projevy …
B) ztráta
vědomí …
C) bledost … 100%
A) krvácivé
projevy …
B) ztráta
vědomí …
C) bledost …
SZŠ Gymnázium
51
Tabulka 9 Přirozený hostitel Eboly
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
a) netopýr 11 34,4 % 15 46,9 %
b) člověk 21 65,6 % 15 46,9 %
c) medvěd 0 0 2 6,3 %
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 7 Přirozený hostitel Eboly
Zdroj: vlastní zpracování
netopýr
člověk
medvěd
netopýr
člověk
medvěd
SZŠ Gymnázium
52
POLOŽKA 9
Jaká je inkubační doba Eboly?
Inkubační doba onemocnění je 2 – 21 dní. Respondenti zdravotnické školy byli
z 50% úspěšní tj. 16 správných odpovědí.
Naopak respondenti Gymnázia byli v této otázce méně úspěšní. V tabulce
je zjevné, že správnost odpovědí byla 13:19. Zde není ani 50% úspěšnost.
Tabulka 10 Inkubační doba Eboly
SZŠ Gymnázium
absolutní
četnost
relativní
četnost
absolutní
četnost
relativní
četnost
a) 2 – 21 dní 16 50,00 % 13 40,60 %
b) 10 – 25
dní
12 37,50 % 12 37,50 %
c) 20 – 40
dní
4 12,50 % 7 21,90 %
Zdroj: vlastní zpracování
53
Graf č. 8 Inkubační doba Eboly
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 10
Jak je možné se nakazit touto nemocí?
Nakazit se virem Ebola je možné několika způsoby. Správná odpověď zněla,
že nákazu lze získat krví, sekrety a tělesnými tekutinami.
Respondenti zdravotnické školy měli 50% úspěšnost. Celkem 12 respondentů
zvolilo správnou odpověď, což je 37,5 %. Zatímco možnost „kousnutí členovci“ zvolilo
12,5 % dotazovaných. Poslední možnost kapénkovou formou zvolilo 50 % respondentů.
Zatímco u respondentů Gymnázia vyšlo vyhodnocení následovně. První odpověď
zakroužkovalo 46,9 % respondentů. Druhou odpověď zakroužkovalo 40,6 %
respondentů. Poslední odpověď zakroužkovalo 12,5 % respondentů.
50%
38%
13%
2 - 21 dní
10 - 25 dní
20 - 40 dní
41%
37%
22%
2 - 21 dní
10 - 25 dní
20 - 40 dní
SZŠ Gymnázium
54
Tabulka 11 Možná cesta nákazy
SZŠ Gymnázium
absolutní
četnost
relativní
četnost
absolutní
četnost
relativní
četnost
a) krví, sekrety, … 12 37,50 % 15 46,90 %
b) kousnutí
členovci
4 12,50 % 13 40,60 %
c) kapénkovou
formou
16 50,00 % 4 12,50 %
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 9 Možná cesta nákazy
Zdroj: vlastní zpracování
38%
13%
50%
krví, sekrety,
…
kousnutí
členovci
kapénkovou
formou
47%
41%
13%
krví, sekrety,
…
kousnutí
členovci
kapénkovou
formou
GymnáziumSZŠ
55
POLOŽKA 11
Existuje specifická prevence proti tomuto onemocnění?
Jedná se o velice závažné onemocnění, na které doposud neexistuje žádná
medikamentózní léčba ani očkování. Toto všechno je teprve ve výzkumné fázi.
V současné době je dostupná pouze nespecifická prevence.
Vyhodnocení u budoucích zdravotníků dopadlo následovně. Ve vyhodnocení
dominovala záporná odpověď 37,5 %. Kladně odpovědělo 34,4 % dotazovaných
a zbylých 28,1 % zvolilo neurčitou odpověď.
Největší počet respondentů Gymnázia odpovědělo na tuto otázku kladně
tj. 46,9 %. Neurčitou odpověď zvolilo 31,2 %. Záporně odpovědělo 21,9 %
respondentů. U obou skupin dotazovaných převažovaly mylné odpovědi.
Tabulka 12 Existuje specifická prevence proti tomuto onemocnění
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
a) ano 11 34,40 % 15 46,90 %
b) ne 12 37,50 % 7 21,90 %
c) nevím 9 28,10 % 10 31,20 %
Zdroj: vlastní zpracování
56
Graf č. 10 Existuje specifická prevence proti tomuto onemocnění
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 12
Je v současné době možnost očkování proti Ebole?
V současné době neexistuje žádná očkovací látka proti tomuto viru.
Celkem 40,6 % zdravotnických respondentů se domnívalo, že existuje očkování
proti viru Ebola. Správně odpověď určilo 59,4 % dotazovaných.
Správnou odpověď zakroužkovalo 65,6 % respondentů z Gymnázia a nesprávnou
odpověď zakroužkovalo 34,4 %.
34%
38%
28% ano
ne
nevím
47%
22%
31% ano
ne
nevím
SZŠ Gymnázium
57
Tabulka 13 Je v současné době možnost očkování proti Ebole?
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
a) ano 13 40,60 % 11 34,40 %
b) ne 19 59,40 % 21 65,60 %
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 11 Je v současné době možnost očkování proti Ebole?
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 13
Jak se léčí Ebola?
Doposud žádná konkrétní léčba tohoto viru není známa. Existuje pouze
symptomatologická léčba, která spočívá v rehydrataci pacienta, klidového režimu,
udržování krevního tlaku, prokysličení a léčbě dalších infekcí, využívá se i transfuze
krve od osob, které Ebolu prodělaly a přežily.
41%
59%
ano
ne
34%
66%
ano
ne
SZŠ Gymnázium
58
Léčbu ATB zvolilo 40,6 % zdravotnických respondentů. Zbylých 59,4 %
respondentů zvolilo správnou možnost, tzn. symptomatologickou léčbu.
Celkem 40,6 % dotazovaných z gymnázia zakroužkovalo chybnou odpověď
a 59,4 % dotazovaných odpovědělo správně.
Tabulka 14 Jak se léčí Ebola?
SZŠ Gymnázium
absolutní
četnost
relativní
četnost
absolutní
četnost
relativní
četnost
a) léčba ATB 13 40,60 % 13 40,60 %
b) chirurgická léčba 0 0 0 0
c) symptomatologická
léčba
19 59,40 % 19 59,40 %
Zdroj: vlastní zpracování
41%
59%
léčba ATB
chirurgická
léčba
symptomatol
ogická léčba
41%
59%
léčba ATB
chirurgická
léčba
symptomatol
ogická léčba
SZŠ Gymnázium
59
Graf č. 12 Jak se léčí Ebola?
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 14
Víte, na jakém území se tato nákaza nejvíce vyskytuje?
Tato nákaza se nejvíce vyskytuje na území Afriky. Dle očekávání respondenti
zdravotnické školy uspěli v této otázce na 100 %.
Avšak u respondentů z gymnázia byly výsledky následující: 3,1 % dotazovaných
zvolilo odpověď a) na území Afghánistánu, 6,3 % odpověď c) na území ČR a 90,6 %
odpověď d) na území Afriky.
Tabulka 15 Na kterém území se tato nákaza vyskytuje
SZŠ Gymnázium
absolutní
četnost
relativní
četnost
absolutní
četnost
relativní
četnost
a) Afghánistán 0 0 1 3,15 %
b) Indie 0 0 0 0
c) Česká
republika
0 0 2 6,25 %
d) Afrika 32 100 % 29 90,60 %
Zdroj: vlastní zpracování
60
Graf č. 13 Na kterém území se tato nákaza vyskytuje
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 15
Kolik lidí se nakazilo Ebolou v ČR?
Na území ČR nebyl tento virus až do odevzdání této bakalářské práce detekován.
Poměr mezi chybnými a správnými odpověďmi činí 25 : 75 % u zdravotnické školy.
U respondentů gymnázia tento poměr činí 15,6 : 84,4 %. Úspěšnost odpovědí
u této skupiny respondentů byla o 9,40 % než na zdravotnické škole.
100%
Afgánistán
Indie
Česká
republika
Afrika
3%
6%
91%
Afgánistán
Indie
Česká
republika
Afrika
SZŠ Gymnázium
61
Tabulka 16 Kolik lidí se nakazilo Ebolou v ČR
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
a) 25 3 9,40 % 5 15,60 %
b) 0 24 75,00 % 27 84,40 %
c) 15 5 15,60 % 0 0
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 14 Kolik lidí se nakazilo Ebolou v ČR
Zdroj: vlastní zpracování
9%
75%
16%
a) 25
b) 0
c) 15
16%
84%
a) 25
b) 0
c) 15
SZŠ Gymnázium
62
Následující 2 otázky byly položeny za účelem zjistit vlastní názor respondentů
a tím pádem nespadají do celkového hodnocení.
POLOŽKA 16
Myslíte si, že hrozí pandemie Eboly na území ČR?
Respondenti zdravotnické školy se v 56,30 % domnívají, že na českém území
hrozí pandemie viru. Naopak 28,10 % dotazovaných si myslí, že pandemie Eboly v ČR
nehrozí. Ostatní, tj. 15,60 % nemá vyhraněný názor.
Respondenti z gymnázia v celkovém počtu 43,80 %, se přiklonilo k možnosti
pandemie na území ČR. Zatímco 40,60 % respondentů mělo opačný názor.
A nevyhraněný názor mělo 15,60 % respondentů.
Tabulka 17 Hrozba pandemie viru na území ČR
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
a) ano 18 56,30 % 14 43,80 %
b) ne 9 28,10 % 13 40,60 %
c) nevím 5 15,60 % 5 15,60 %
Zdroj: vlastní zpracování
63
Graf č. 15 Hrozba pandemie viru na území ČR
Zdroj: vlastní zpracování
POLOŽKA 17
Myslíte si, že by se tento vir dal využít jako biologická zbraň?
V této otázce si 87,50 % dotazovaných ze zdravotní školy myslí, že by se tento vir
dal využít jako biologická zbraň. Další část dotazovaných 6,30 % má opačný názor.
Nevyhraněný názor má 6,30 % dotazovaných.
Stejný názor sdílí i respondenti z gymnázia, tzn. 87,50 % se domnívá, že se vir
dá použít jako biologická zbraň. Jeden respondent, tj. 3,10 % tuto možnost hodnotí jako
nepravděpodobnou. Nevyhraněný názor má 9,40 % dotazovaných.
56%28%
16%
ano
ne
nevím
44%
40%
16%
ano
ne
nevím
SZŠ Gymnázium
64
Tabulka 18 Použití viru jako biologické zbraně
SZŠ Gymnázium
absolutní četnost relativní četnost absolutní četnost relativní četnost
a) ano 28 87,50 % 28 87,50 %
b) ne 2 6,30 % 1 3,10 %
c) nevím 2 6,30 % 3 9,40 %
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 16 Použití viru jako biologické zbraně
Zdroj: vlastní zpracování
¨
88%
6%
6%
ano
ne
nevím
88%
3%
9%
ano
ne
nevím
SZŠ Gymnázium
65
První průzkumná otázka zněla, zda studenti mají základní znalosti o viru Ebola.
Při vyhodnocení byla zjištěna skutečnost, že studentům tyto základní znalosti chybí.
V následující otázce bylo cílem zjistit, zda se studenti aktivně zajímají o tuto
problematiku. Ze získaných údajů bylo zjištěno, že zájem studentů o tuto celosvětovou
problematiku je značně nedostačující. Názornou ukázkou je otázka č. 8, která zní, kdo je
přirozeným hostitelem viru Ebola. Z celkového počtu všech respondentů tj. 64,
odpovědělo chybně 36 respondentů.
Poslední otázka byla vyvrácena. Předpokládalo se, že studenti zdravotnické školy
budou mít vyšší úroveň znalostí než studenti nezdravotnické školy, což se nepotvrdilo.
66
7 DISKUSE
Diskuse byla velmi obtížná vzhledem k faktu, že do současné doby nebyla
vytvořena žádná výzkumná práce na toto téma. Bakalářská práce s názvem „Čeleď
Filoviridae“ (POLCROVÁ, 2009) byla napsána teoreticky na Přírodovědecké fakultě
Masarykovy Univerzity. S touto bakalářskou prací se nedalo a nedá výzkumné šetření
srovnávat. V této práci byl zjišťován názor respondentů, zda by se vir Ebola dal použít
jako biologická zbraň. Na internetu byl nalezen článek s názvem „Virové hemoragické
horečky jako biologické zbraně“, který volně přeložil MUDr. Plesník, byla diskuse
zaměřena tímto směrem.
Drtivá většina respondentů z obou škol tj. 56, se domnívá, že se vir dá použít jako
biologická zbraň. Názory respondentů se shodují s autorem již zmíněného článku
„Virové hemoragické horečky jako biologické zbraně“ a potažmo i s odborníky.
V článku se píše, že výzkum použití virů hemoragických horeček k bojovým účelům
probíhal již v bývalém SSSR, USA a Rusku. Před rokem 1992 bylo v Rusku a SSSR
připraveno velké množství virů hemoragických horeček Ebola, Lassa a Marburg. Avšak
výroba biologických zbraní s těmito viry je považována za vysoce nebezpečnou
vzhledem k tomu, že dosud proti nim chybí účinné léky a vakcíny. Aktuální situace
přípravy virů, jakožto biologické zbraně, je v tuto chvíli neznámá a tudíž lze pouze
polemizovat o jejich možnosti použití.
Zbylých 8 respondentů zvolilo zápornou a neurčitou odpověď.
67
8 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Z výsledků dotazníkového šetření bylo shledáno, že znalosti zdravotnických
a nezdravotnických respondentů jsou nedostatečné.
Pro školy
Na základě tohoto zjištění by bylo v budoucnosti vhodné, zařadit u všech
vzdělávacích institucí výuku o vysoce nebezpečných nákazách do učebních osnov, jak
v zdravotnické tak nezdravotnické škole. Další možností jak zvýšit znalosti u studentů
je zavedení povinného semináře, kde by se řešilo aktuální dění v ČR a ve světě.
Nevědět, že v ČR nebyl detekován žádný nemocný virem Ebolou, je nežádoucí.
Pro společnost
Jelikož se jedná o velmi zákeřné onemocnění, je prevence velmi důležitá. Mezi
prvotní prevenci patří absence návštěvnosti rizikových oblastí. Každý,
kdo se vyskytoval v rizikových oblastech, by měl sledovat symptomy onemocnění a při
prvních příznacích zavolat lékaře. Pokud se dotyčná osoba vyskytuje na palubě letadla
a objeví se u ní příznaky onemocnění jako horečka, bolesti hlavy, průjem, zvracení
a krvácení musí tuto skutečnost neprodleně ohlásit personálu letadla. V případě,
že se dotyčná osoba nalézá v prostorách letiště, musí vyhledat stálou zdravotnickou
službu na letišti. Pokud se příznaky objeví v místě bydliště, je zapotřebí ihned
kontaktovat svého ošetřujícího lékaře, popř. lékařskou pohotovostní službu a následně
sdělit potřebné informace včetně údajů o pobytu v oblasti západní Afriky.
Pro zdravotníky
Pracovníci, kteří pracují s lidmi nakaženými Ebolou, musí být chráněni
speciálními obleky. Ukázka obleku je k nahlédnutí v příloze D.
„Směrnice Jihočeského kraje pro jednotný postup při vzniku mimořádné
události podléhající mezinárodním zdravotnickým předpisům [2005] v souvislosti s
výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů
68
zdravotních služeb (Pohotovostní plán dle vyhlášky č. 328/2001 Sb.) - podle verze k 1.
11. 2013.
Základní postup lékaře při podezření na vysoce nebezpečnou nákazu (VNN)
1. Stanovit u pacienta podezření na VNN
2. Použít odpovídající OOP u zdravotnického personálu
– viz tabulka 1 (pacientovi nasadit polomasku bez ventilku, případně dvě
chirurgické roušky)
3. Dokončit vyšetření pacienta včetně zjištění cestovní anamnézy v posledních
21 dnech
Informace o podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém
zařízení poskytovatele zdravotních služeb
Informace slouží k předávání údajů mezi subjekty, na které se nevztahují povinnosti pro
nakládání se zdravotnickou dokumentací.
Kód
údaje
Požadovaný údaj Zjištěný údaj
A Pracovní diagnóza onemocnění,
které je předmětem informace (slovně)
B Datum a hodina hlášení
C Hlásící ZZ*
C1
Název, adresa ZZ
69
C2
Telefonické spojení
C3
Kontaktní osoba ZZ, spojení
D Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (KHS)
D3
Název, adresa
D4
Telefonické spojení
E Pacient - osobní údaje
E5
Pohlaví
E6
Věk
E7
Státní příslušnost
F Pacient - vyšetření a průběh onemocnění
F8
Datum, hodina příchodu pacienta do ZZ
podávajícího hlášení
Datum, hodina vyšetření ve ZZ podávajícím
70
F9 hlášení
F10
Datum (hodina) vzniku prvních příznaků
F11
Popis prvních příznaků, dosavadní průběh
onemocnění, klinický stav
Vysvětlivka: ZZ* Zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotních služeb
(Pozn.: Označování kódu údaje převzato - ponecháno číslování patrně s chybou: ... C2, C3, D3, D4...)
4. V případě akutního stavu pacienta požádat ZZS
(tel. 155) o řešení akutního stavu pacienta a jeho následný převoz – převoz
ohlásit na KHS dle bodu 7 níže
5. Pacienta ve stabilizovaném stavu a osoby v kontaktu s pacientem izolovat
odděleně v rámci ZZ a zamezit vstupu dalších osob do prostor ZZ
6. Volat tel. 155 (ZZS) nebo 112, příp. 150 (HZS)
a vyžádat si kontakt na epidemiologa KHS v pohotovosti
7. Nahlásit epidemiologovi KHS údaje
o pacientovi dle tabulky 2 a dále postupovat dle pokynů epidemiologa KHS
8. Nařídit prozatímní protiepidemická opatření v ZZ
9. Zajistit další nezbytné ošetření a vyšetření pacienta, zjistit a zaznamenat
údaje o kontaktech do tabulky 2
10. V případě odběrů vzorků biologického materiálu postupovat dle stanovených
zásad
(viz Směrnice JčK, příloha 4)
[pozn.: odběry provádí až zdravotnické zařízení s potřebnou specializací]
11. Po příjezdu zasahujících složek IZS a výjezdové skupiny KHS postupovat
podle vydaných pokynů“ (ROZSYPAL, 2014, online)
71
ZÁVĚR
V současnosti epidemie Eboly není zcela pod kontrolou a i nadále představuje
riziko přenosu pro ostatní země. Statistiky ukazují hrozivá čísla počtu případů
nakažených, podezřelých a mrtvých osob. Je nutné, aby se dodržovaly veškeré pokyny
k eliminaci možnosti přenosu tohoto viru, což není možné na 100 % zajistit. Důvodem
mohou být obecná neinformovanost obyvatelstva nejen v postižených oblastech, ale
také vysoká negramotnost v těchto oblastech. S tím je spjatá i dlouhodobá problematika
nechráněného pohlavního styku. Jedna z cest přenosu viru je tělními tekutinami,
vzhledem k nechráněnému pohlavnímu styku mezi tamním obyvatelstvem je riziko
přenosu velmi vysoké. Dalším problémem je migrace obyvatelstva. Ve vyspělých
státech se zavedla striktní kontrola všech cestujících, kteří cestovali z rizikových zemí.
Zatímco v postižených oblastech je nemožné zamezit migraci obyvatelstva mezi sebou.
Některé záznamy tvrdí, že přirozeným hostitelem viru je netopýr, živící
se ovocem. Jsou ale odborníci, kteří prezentují názor, že přírodní rezervoár filovirů není
znám (viz MUDr. Plesník). K nákaze lidí dochází spíše náhodně po požití infikovaných,
mrtvých zvířat či kontaktu s exkrementy.
Tato práce se zabývala informovaností studentů středních škol o viru Ebola.
V teoretické části byly popsány základní informace o viru Ebola, jeho šíření,
diagnostice, prevenci a léčbě jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. V praktické
části bylo vyhodnoceno dotazníkové šetření. Zpracované výsledky dotazníkového
šetření byly podkladem pro kapitolu s názvem Doporučení pro praxi. Hlavní cíle práce
byly splněny.
72
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
AMERICAN ASSOCIATION FOR LABORATOTORY ANIMAL SCIENCE.
Marburg and Ebola Virus Infections in Laboratory Non-human Primates: A Literature
Review. Comparative Medicine, 2000, č. 2.
BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 651 s. ISBN 978-80-7262-
644-1.
BOŠTÍKOVÁ, Vanda. Novinky ve vakcinologii. Vakcinologie, 2012, roč. 6, č. 1, s. 37-
39. ISSN: 1802-3150.
ČÁSTKOVÁ, Jitka. Epidemie Eboly v západní Africe pokračuje, stav k 6. červenci
2014. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 2014, roč. 23, č. 6, s. 207. ISSN:
1804-8668.
GÖPFERTOVÁ, Dana, PAZDIORA, Petr a DÁŇOVÁ, Jana. Epidemiologie: (obecná a
speciální epidemiologie infekčních nemocí). 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 299 s.
Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1232-1
HALUZÍK, Martin. Co je a co dosud není známo o filovirech a horečce Ebola.
Zdravotnické noviny, 1995, Roč. 44, č. 25. ISSN: 1805-2355.
HART, Mary. Vaccine research efforts for filoviruses. International Journal for
Parasitology, 2003, ISSN: 583-595.
HUBÁLEK, Zdeněk a RUDOLF, Ivo. Mikrobiální zoonózy a sapronózy. 2., přeprac. a
dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 176 s. ISBN 978-80-210-4460-9.
CHARVÁTOVÁ, Marie a POPKOV, Alexandr. Základní vědomosti o chemických,
biologických a jaderných zbraních a možnostech jejich teroristického zneužití. 1. vyd.
České Budějovice, 2010. 113 s. ISBN 978-80-254-8066-3.
JEFFS, Benjamin. A clinical guide to viral haemorrhagic fevers: Ebola, Marburg and
Lassa. Tropical doctor, 2006, č. 36.
73
JULÁK, Jaroslav a PAVLÍK, Emil. Lékařská mikrobiologie pro zubní lékařství. 1. vyd.
Praha: Karolinum, 2010. 443 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-
246-1792-3.
LEROY, Emil. Ebola and Marburg haemorrhagic fever viruses: major scientific
advances, but a relativem minor public health Great for Afrika. Cli Microbial Infect,
2011, č. 17. ISSN: 964-976.
NĚMCOVÁ, J. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní
asistenci a Seminář k bakalářské práci. Plzeň: Maurea, 2013. ISBN 978-80-902876-9-
3.
POLCROVÁ, Petra. Čeleď Filoviridae. Brno. Bakalářská práce. Masarykova
Univerzita. 2009.
SANCHEZ, Anthony, et al. Reemergence of Ebola virus in Africa. [online]. 1995,
[cit. 25. 1. 2015]. Dostupnost:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2626881/pdf/8903173.pdf
SKALICKÁ, Zuzana. Virus Ebola a bioterorismus. Kontakt, 2005, Roč. 7, č. 1-2, s.
138-140. ISSN: 1212-4117.
SLABOTINSKÝ, Jiří a BRÁDKA, Stanislav. Ochrana osob při chemickém a
biologickém nebezpečí. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního
inženýrství, 2006. 109 s. SPBI Spektrum. Červená řada; 46. ISBN 80-86634-93-0.
ŽEMLA, Jaroslav, ČIAMPOR Fedor, LABUDA Milan. Špeciálna virológia. 1. vyd.
Editor. Bratislava: SAP - Slovak Academic Press, 1998, 226 s. ISBN 8088908043
Centres for disease control and prevention. outbreaks chronology: ebola virus disease.
[online]. 2014, [cit. 15. 12. 2014]. dostupnost:
http://www.cdc.gov/vhf/ebola/outbreaks/history/chronology.html
ČAPKOVÁ, Radka. Bez hranic. [online]. 2014. č. 22. Dostupnost: http://www.lekari-
bez-hranic.cz/sites/czech/files/bez-hranic_22_leto2014.pdf
74
ČTK. Papírové dotazníky kvůli ebole na letištích skončily. [online]. 2015, [cit. 25. 3.
2015]. Dostupnost: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/papirove-dotazniky-kvuli-ebole-
na-letistich-skoncily/r~0e7ee8b495c311e49fc3002590604f2e
ČTK. Pražské letiště zavede kvůli ebole kontroly pasažérů. [online]. 2014, [20. 3. 2015].
Dostupnost: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/prazske-letiste-zavede-kvuli-ebole-
kontroly-pasazeru/r~0e665e38548d11e49ecf002590604f2e
Lékaři bez hranic. ebola. [online]. 2014, [cit. 20. 2. 2015]. Dostupnost:
http://www.lekari-bez-hranic.cz/cz/ebola
PEK, Miroslav, RADOVNICKÝ, Vladimír. [online]. 2008, [cit. 29. 1. 2015].
Dostupnost:
https://www.facebook.com/video.php?v=764711346947604&set=vb.370309376387805
&type=2&theater
PEK, Miroslav. Argumentář: Odbor biologické obrany Těchonín. [online]. 2014.
Dostupnost: http://www.acr.army.cz/struktura/generalni-stab/odbor-vojenskeho-
zdravotnictvi/argumentar:-centrum-biologicke-ochrany-techonin-47676/
PEREZ, Alison. Blog ze Sierra Leone: Záblesk naděje v přítmí smrti. [online]. 2015,
[cit. 30. 1. 2015]. Dostupnost: http://www.lekari-bez-hranic.cz/cz/article/blog-ze-sierra-
leone-zablesk-nadeje-v-pritmi-smrti
PLESNÍK, Vladimír. Virové hemoragické horečky jako biologické zbraně. [online].
2002. dostupnost: http://www.khsova.cz/01_odborna_cinnost/files/smd128.pdf
ROZSYPAL, Hanuš. Zjednodušená metodika postupu lékaře při podezření na vysoce
nebezpečnou nákazu (VNN). [online]. 2014, [cit. 30. 3. 2015]. Dostupnost:
http://www.infekce.cz/zprava14-21.htm
WORLD HEALT ORGANIZATION, [online]. 2015. Dostupnost:
http://www.who.int/en/
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Průzkumný dotazník
Příloha B – Protokol k provádění sběrů podkladů pro zpracování bakalářské práce na
Střední zdravotnické škole 5. května 620
Příloha C – Protokol k provádění sběrů podkladů pro zpracování bakalářské práce na
Gymnáziu Klášterec nad Ohří
Příloha D – Ebola oblek
Příloha E – Rešerše
Příloha F – Čestné prohlášení
PŘÍLOHA A
PRŮZKUMNÝ DOTAZNÍK
Vážení studenti,
jmenuji se Veronika Mračková a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy
zdravotnické o. p. s. v Praze 5, oboru Všeobecná sestra. Obracím se na Vás s žádostí
o pomoc při realizaci průzkumného šetření k bakalářské práci na téma: „Informovanost
studentů středních škol o viru Ebola“. Dotazník je zcela anonymní. Vámi zvolenou
možnost prosím zakroužkujte nebo doplňte čitelně hůlkovým písmem. U jednotlivých
kroužkovacích otázek vyznačte pouze jednu možnost.
Děkuji za Vaši ochotu a čas věnovaný tomuto dotazníku.
1. Pohlaví
a. Žena
b. Muž
2. Jakou školu studujete?
a. Střední zdravotnickou školu
b. Gymnázium
3. Co je to Ebola?
a. Virus, který způsobuje těžkou hemoragickou horečku, může zabít až 90 %
nemocných.
b. Bakterie, která vyvolává hemoragickou horečku u lidí, může zabít až 65 %
nemocných.
c. Parazit, který způsobuje hemoragickou horečku u lidí a zvířat, může zabít
až 100 % nemocných.
4. V kterém roce se poprvé objevila Ebola jako závažné onemocnění, které způsobilo
epidemii?
a. 1986
b. 1966
c. 1976
5. Podle čeho dostala tato nákaza své jméno?
a. Podle svého objevitele A. Ebolius
b. Podle města Ebola, ve kterém se nákaza poprvé vyskytla
c. Podle řeky Eboly, v jejímž povodí se nákaza poprvé vyskytla
6. Jmenujte jednu organizaci, která pomáhá v boji proti Ebole v Africe:
……………………………..
7. Jaké jsou projevy při nakažení Ebolou?
a. Krvácivé projevy, náhlé horečky, bolesti svalů, hlavy, zvracení, průjem
b. Ztráta vědomí, bolesti na hrudi, křeče
c. Bledost, zhoršení sluchu a dýchání, bolesti krku
8. Kdo je přirozený hostitel Eboly?
a. Netopýr
b. Člověk
c. Medvěd
9. Jaká je inkubační doba Eboly?
a. 2 – 21 dní
b. 10 – 25 dní
c. 20 – 40 dní
10. Jak je možné se nakazit touto nemocí?
a. Krví, sekrety, tělesnými tekutinami
b. Kousnutí členovci
c. Kapénkovou formou
11. Existuje prevence proti tomuto onemocnění?
a. Ano
b. Ne
c. Nevím
12. Je v současné době možnost očkování proti Ebole?
a. Ano
b. Ne
13. Jak se léčí Ebola?
a. Léčba antibiotiky
b. Chirurgické odstranění příčiny
c. Symptomatologická (klidový režim, rehydratace pacienta, ...)
14. Víte, na jakém území se tato nákaza nejvíce vyskytuje?
a. Na území Afgánistánu
b. Na území Indie
c. Na území České republiky
d. Na území Afriky
15. Kolik lidí se nakazilo Ebolou v ČR?
a. 25
b. 0
c. 15
16. Myslíte si, že hrozí pandemie Eboly?
a. Ano
b. Ne
c. Nevím
17. Myslíte si, že by se tato nákaza dala využít jako biologická zbraň?
a. Ano
b. Ne
c. Nevím
PŘÍLOHA B
PŘÍLOHA C
PŘÍLOHA D
Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz, 2014, online
PŘÍLOHA E
Rešerše
INFORMOVANOST STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL O VIRU EBOLA
Veronika Mračková
Jazykové vymezení: čeština
Klíčová slova: ebola virus, filoviridae, hemoragická horečka
Časové vymezení: 1995 – 2015
Druhy dokumentů: knihy, články, vysokoškolské práce, příspěvky
ve sborníku, elektronické zdroje
Počet záznamů: 42
Základní prameny: katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz)
PŘÍLOHA F
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ STUDENTA K ZÍSKÁNÍ PODKLADŮ PRO
ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem INFORMOVANOST STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL O VIRU
EBOLA v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole
zdravotnické, o.p.s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze .................. Jméno a příjmení studenta.......................................