VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
INFORMOVANOST ŽEN A DÍVEK O RAKOVINĚ
DĚLOŽNÍHO ČÍPKU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ANETA PERLÍKOVÁ, DiS
STUPEŇ KVALIFIKACE: BAKALÁŘ
KOMISE PRO STUDIJNÍ OBOR: VŠEOBECNÁ SESTRA
VEDOUCÍ PRÁCE: MUDr. IHNATÍKOVÁ FRANTIŠKA
PRAHA 2015
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne……………………… ………………………
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala MUDr. Františce Ihnatíkové za její odborné rady a
připomínky, které mi poskytla v průběhu psaní bakalářské práce a za poskytnutí
odborné literatury.
ABSTRAKT
PERLÍKOVÁ, Aneta. Informovanost žen a dívek o rakovině děložního čípku. Vysoká
škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: MUDr.
Ihnatíková Františka. Praha 2015. 57 stran
V naší bakalářské práci jsme se zaměřili na problematiku informovanosti žen a
dívek o rakovině děložního čípku. Rakovina si nevybírá, představuje závažný problém
nejen u nás, ale i na celém světě.
V teoretické části jsme se zabývali nádorovým onemocněním z obecného
hlediska, kde popisujeme co je nádor, rozdíly mezi benigními a maligními nádory,
prekancerózy, metastazování, rizikové faktory a lidský papilomavirus. V dalším úseku
jsme se zaměřili na onemocnění samotné. Popisujeme onemocnění děložního čípku,
jeho charakteristiku, maligní a benigní hrdla děložního, klinické projevy, šíření, terapii,
diagnostiku, prevenci a prognózu onemocnění.
V praktické části jsme si stanovili průzkumné cíle této práce. Naším
výzkumným vzorkem byli respondenti v okrese Kutná Hora rozdělené do čtyř věkových
kategorií. Dotazník byl zcela anonymní a celkem bylo rozdáno 100 dotazníku s 19
otázkami. Data byla následně zaznamenána do grafů a tabulek. Cílem celé práce bylo
zjištění a porovnání výsledných výsledků v jednotlivých věkových kategoriích.
Rádi bychom touto prací informovali veřejnost o nebezpečí, prevenci, očkování a léčbě
tohoto onemocnění.
Klíčová slova
Rakovina děložního čípku. Prevence rakoviny děložního čípku. Rakovina. Léčba a
diagnostika.
ABSTRACT
PERLÍKOVÁ, Aneta. Awareness of Women and Girls about Cervical cancer.
MedicalCollege. Degree: Bachelor (Bc). Supervisor: MUDr. IhnatíkováFratiška. Prague
2015. 57 pages.
Topic of this work is to inform women and girls about cervical cancer.
This work has an exploratory and research character. It is divided into two parts theoretical
and practical.
The theoretical part describes the anatomy of female genital system and cancerous
growth in general terms. I describe what the tumor is, the differences between benign
and malignant tumours, precanceroses, metastasis, risk factors and human
papillomavirus. In the next section I focused on the disease itself - cervical cancer - its
characteristics, malignant and benign ones, risk factors, clinical manifestations, tumour
spread, treatment, diagnosis , prevention, and prognosis.
In the practical part I set hypotheses and objectives. Next I specified a research sample,
these were female respondents from Kutna Hora district. The group was divided into
four age categories.
The respondents were given anonymous questionnaires. In total, 100 questionnaires
containing 19 questions were distributed. The aim of the study was to determine
awareness in different age categories.
I subsequently processed the data and evaluated them using graphs and tables.
OBSAH
SEZNAM TABULEK
SEZNAM GRAFŮ
ÚVOD.......................................................................................................................................13
1 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ.............................................................................................14
1.1 DEFINICE NÁDORU ....................................................................................................14
1.2 BENIGNÍ, MALIGNÍ NÁDOR .....................................................................................14
1.3 PREKANCERÓZY, METASTAZOVÁNÍ ....................................................................15
1.4 KLASIFIKACE NÁDORŮ ............................................................................................16
1.5 HISTOPATOLOGICKÝ GRADING.............................................................................16
1.6 HISTOPATOLOGICKÝ STAGING..............................................................................17
1.7 RIZIKOVÉ FAKTORY..................................................................................................19
1.7.1 LIDSKÝ PAPILLOMAVIRUS (HPV) .......................................................................21
1.7.1.1 HPV INFEKCE V DĚTSKÉM VĚKU.....................................................................23
2 KARCINOM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU.....................................................................................25
2.1 MALIGNÍ ONEMOCNĚNÍ HRDLA DĚLOHY ..........................................................25
2.2 BENIGNÍ ONEMOCNĚNÍ HRDLA DĚLOHY............................................................27
2.3 PREKANCERÓZY DĚLOŽNÍHO HRDLA..................................................................27
2.4 RIZIKOVÉ FAKTORY..................................................................................................28
2.5 ŠÍŘENÍ NÁDORU .........................................................................................................29
2.6 KLINICKÉ PROJEVY KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA ..................................29
2.7 DIAGNOSTIKA ONEMOCNĚNÍ.................................................................................30
2.7.1 CHIRURGICKÁ DIAGNOSTIKA ONEMOCNĚNÍ .................................................32
3 TERAPIE...............................................................................................................................33
3.1 CHIRURGICKÁ LÉČBA...............................................................................................33
3.2 RADIOTERAPIE ...........................................................................................................36
3.3 CHEMOTERAPIE A PODPŮRNÁ LÉČBA.................................................................38
4 PREVENCE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ .................................................................39
4.1 PREVENCE KARCINOMU DĚLOŽNÍHO ČÍPKU.....................................................39
4.2 PROGNÓZA ONEMOCNĚNÍ.......................................................................................42
5 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU ..............................................................................................43
5.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM ...........................................................................................43
5.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY .........................................................43
5.3 METODA VÝZKUMU..................................................................................................44
5.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM ......................................................................................44
5.5 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU....................................................44
5.6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU .......................................................................45
6 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRŮZKUMU...................................................................64
Cíl 1.......................................................................................................................................64
Cíl 2.......................................................................................................................................64
Cíl 3.......................................................................................................................................64
7 DISKUZE.................................. ............................................................................................67
NÁVRHY NA DOPORUČENÍ PRO PRAXI..........................................................................69
ZÁVĚR........................................... ..........................................................................................70
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..........................................................................................72
SEZNAM PŘÍLOH
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Informovanost o rakovině děložního čípku .............................................................45
Tabulka 2 Definice rakoviny děložního čípku .........................................................................46
Tabulka 3 Zdroje informovanosti ............................................................................................47
Tabulka 4 Propagace prevence rakoviny děložního čípku .......................................................48
Tabulka 5 Příčina rakoviny děložního čípku ............................................................................49
Tabulka 6 Přenos HPV infekce.................................................................................................50
Tabulka 7 Rizikový faktor ........................................................................................................51
Tabulka 8 Kouření ....................................................................................................................52
Tabulka 9 Rizikový faktor ........................................................................................................53
Tabulka 10 Výskyt karcinomu děložního čípku v rodině.........................................................54
Tabulka 11 Předcházení rakovině děložního čípku ..................................................................55
Tabulka 12 Diagnostika rakoviny děložního čípku .................................................................56
Tabulka 13 Návštěvy gynekologa.............................................................................................57
Tabulka 14 Pravidelné preventivní gynekologické prohlídky..................................................58
Tabulka 15 Nejvyšší výskyt rakoviny děložního čípku............................................................59
Tabulka 16 Mortalita ................................................................................................................60
Tabulka 17 Očkování................................................................................................................61
Tabulka 18 Kdo může být očkován? ........................................................................................62
Tabulka 19 Jste očkovaná? .......................................................................................................63
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Informovanost................................................................................................................45
Graf 2 Vymezení pojmu .................. ........................................................................................46
Graf 3 Zdroje informovanosti ..................................................................................................47
Graf 4 Propagace ......................................................................................................................48
Graf 5 Příčina onemocnění .......................................................................................................49
Graf 6 Přenos HPV infekce ......................................................................................................50
Graf 7 Rizikový faktor..............................................................................................................51
Graf 8 Pravidelnost kouření......................................................................................................52
Graf 9 Rizikový faktor- kouření ...............................................................................................53
Graf 10 Výskyt karcinomu v rodině .........................................................................................54
Graf 11 Prevence rakoviny děložního čípku.............................................................................55
Graf 12 Diagnostika onemocnění ............................................................................................56
Graf 13 Gynekologické prohlídky............................................................................................57
Graf 14 Prevence pravidelných gynekologických prohlídek....................................................58
Graf 15 Nejvyšší výskyt rakoviny děložního čípku..................................................................59
Graf 16 Mortalita v ČR za rok..................................................................................................60
Graf 17 Očkování......................................................................................................................61
Graf 18 Kdo může být očkován? ..............................................................................................62
Graf 19 Četnost očkování .........................................................................................................63
13
ÚVOD
V naší bakalářské práci jsme se zaměřili na problematiku informovanosti žen
a dívek o rakovině děložního čípku. Rakovina si nevybírá, představuje závažný problém
nejen u nás, ale i na celém světě. Podle našeho názoru v médiích a jiných sdělovacích
prostředcích slyšíme o onemocnění pouze v nárazových vlnách. Poměrně málo
slýcháme, jak správně tomuto onemocnění předejít a jak se před ním chránit. Myslíme
si, že tato primární prevence by měla být zdůrazňována již na základních školách, ještě
před zahájením aktivního sexuálního života. Dnešní hranice pro zahájení prvního
sexuálního styku je nižší, než se někteří mohou domnívat. Mnoho dívek zahájilo svůj
sexuální život již před 15. rokem života.
V teoretické části jsme se zabývali nádorovým onemocněním z obecného
hlediska, kde popisujeme co je nádor, rozdíly mezi benigními a maligními nádory,
prekancerózy, metastazování, rizikové faktory a lidský papilomavirus. V dalším úseku
jsme se zaměřili na onemocnění samotné. Popisujeme onemocnění děložního čípku,
jeho charakteristiku, maligní a benigní hrdla děložního, klinické projevy, šíření, terapii,
diagnostiku, prevenci a prognózu onemocnění.
V praktické části jsme si stanovili hypotézy a cíle této práce. Prvním
cílem práce bylo zjistit obecné znalosti žen a dívek o rakovině děložního čípku. Za další
cíl jsme si určili zjistit informovanost žen a dívek o rizikových faktorech tohoto
onemocnění a dále jeho diagnostiku, prevenci. Naším výzkumným vzorkem byli
respondenti v okrese Kutná Hora rozdělené do čtyř věkových kategorií. Pro získání
jsme použili dotazníkové šetření, které bylo zcela anonymní a celkem bylo rozdáno 100
dotazníku s 19 otázkami. Data byla následně zaznamenána do grafů a tabulek. Cílem
celé práce bylo zjištění a porovnání výsledků v jednotlivých věkových kategoriích.
Toto téma pro bakalářskou práci jsme zvolili, jelikož se domníváme, že
povědomí veřejnosti o této problematice není dostatečně informováno a onemocnění
samotné je podceňováno. Rádi bychom touto prací informovali veřejnost o nebezpečí,
prevenci a léčbě tohoto onemocnění.
14
1 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ
1.1 DEFINICE NÁDORU
Slovo „ nádor” také dále označovaný jako novotvar či tumor, je definováno jako
„abnormální tkáňový útvar, který roste bez regulace a koordinace, jeho růst je rychlejší
než růst okolních tkání” (Slezáková a kolektiv, 2007, str. 102)
Nádory dále dělíme na benigní a maligní. Známe více než 250 různých druhů
nádorů, každý s charakteristickou symptomatologií a specifickým léčebným přístupem.
Morfologicky se nádorový růst projevuje třemi způsoby
a) růst expanzivní - je charakteristický mechanickým útlakem okolí, roste tak
většina benigních nádorů.
b) růst infiltrativní- nádorové buňky vrůstají mezi buňky okolních tkání, bez
jejich přímého ničení
c) růst invazivní - vrůstání nádorových buněk do okolních tkání, které jsou tím
poškozovány a ničeny. Jde o typický růst zhoubného novotvaru.
(Vorlíček, Abrahámová a kolektiv, 2012)
1.2 BENIGNÍ, MALIGNÍ NÁDOR
Benigní nádory rostou pomalu, jsou ohraničené, nemetastazují, po úplném
odstranění většinou nerecidivují (neobjevují se znova).
Maligní nádory rostou zpravidla rychle, expanzivně, prorůstají do okolních
tkání, rostou neohraničeně. Invazivita je jednou z vlastností maligního nádoru. Za
invazivitu označujeme schopnost nádorových buněk šířit se bez ohledu na
mikroskopické a makroskopické anatomické bariéry. Maligní nádory mohou vytvářet
dceřiné nádory označované jako metastázy. I po úplném odstranění maligního nádoru
může začít recidivovat (znovu růst). Pokud se včas neléčí, mohou způsobit až smrt
člověka. (Vorlíček, Abrahámová a kolektiv, 2012; Slezáková a kolektiv, 2007; kolektiv
autorů, 2005)
15
1.3 PREKANCERÓZY, METASTAZOVÁNÍ
Prekancerózy jsou změny ve tkáních, které nejsou maligní, ale mohou se
maligními stát. Prekancerózy lze rozdělit na stacionární, progredientní, preinvasivní.
Stacionární prekanceróza má malé riziko maligního zvratu. Progredientní prekanceróza
se odlišuje od stacionární prekancerózy dle histologického obrazu. Má vyšší až vysoké
riziko maligního zvratu např. dysplazie děložního čípku, prsní žlázy, atd. Preinvasivní
prekanceróza je charakterizována nejvyšším stupněm maligního zvratu tzv. carcinoma
in situ, tkáňové a buněčné změny jsou shodné s maligním nádorem např. carcinoma in
situ epitelu děložního čípku, duktálního či lobulárního carcinoma in situ, apod.
Metastáza je dceřiný nádor, který pravděpodobně vznikl z jedné nádorové
buňky. Právě metastázy jsou odpovědné za většinu úmrtí maligních onemocnění.
Metastázy mohou být v orgánech, tkání, tělních dutinách, lymfatických uzlinách.
Maligní buňky se mohou šířit lymfatickým systémem, krevním oběhem, prorůstáním do
okolí, šířením v ohraničených anatomických prostorech (dýchacích cestách, v zažívací
trubici). Nejčastější cestou metastatické diseminace je cesta hematogenní. Nádorové
buňky se dostávají s žilní krví do plic, resp. jater, z plicního řečiště se šíří dále arteriální
krví. Pro některé nádory určitého původu lze lokalizovat uložení metastáz.
(Vorlíček,Abrhámová, 2012 ; Slezáková a kolektiv, 2007)
16
1.4 KLASIFIKACE NÁDORŮ
Základní třídění nádorů je histogenetické, podle druhu tkáně, z níž nádor vzniká.
1) Mezenchymové nádory se odvozují od pojivových tkání, buněk krvetvorby
a cév (např. z kolagenního vaziva vzniká fibrom. Mezenchymové nádory
maligní obecně nazýváme sarkomy (př. fibrosarkom, liposarkom). Leukémie
jsou nádory z krvetvorné tkáně kostní dřeně. Lymfomy jsou nádory lymfatické
tkáně.
2) Epitelové nádory vycházejí z epitelových buněk žlázových, krycích epitelů.
Benigní epitelové nádory se dělí na dvě hlavní varianty- papilom z povrchového
epitelua adenom ze žlázového epitelu. Nádory maligní se nazývají karcinomy.
3) Neuroektodermové nádory dělíme na nádory CNS a nádory periferní nervové
soustavy.
4) Nádory germinální jsou skupinou nádorů vznikajících ze zárodečných buněk
pohlavních žláz.
5) Choriokarcinom vzniká v embryonální části placenty. Jedná se o vysoce
zhoubný nádor.
6) Mezoteliom je odvozen od tkání, které vystýlají pleurální dutiny, perikardiální
a peritoneální dutiny. Vznik je často vázán přítomností azbestu. (Vorlíček,
Abrahámová a kolektiv, 2012)
1.5 HISTOPATOLOGICKÝ GRADING
Histopatologický grading neboli stupeň buněčné diferenciace (zralosti), jedná se
o posouzení stupně zhoubnosti primárního nádoru podle určitých kritérií. Nádory jsou
klasifikovány jako dobře, středně, málo diferencované, či zcela nediferencované
(anaplastické). Další možností histopatologického gradingu je označení nádorů:
a) Grade 1 - dobře diferencovaný tumor - nádorové buňky jsou velmi podobné
buňkám tkáně původní
b) Grade 2 - středně diferencovaný tumor
c) Grade 3 - špatně diferencovaný nebo nediferencovaný
d) Grade 4 - nediferencovaný tumor
17
1.6 HISTOPATOLOGICKÝ STAGING
Jde o soubor vyšetření, jejichž konečným cílem je zařadit onemocnění do
klinických stádií podle TNM systému. Jednotlivá vyšetření se liší podle typu
a lokalizace vyšetření. Staging je založen na hodnocení tří faktorů. Primárního nádor
(kategorie tumor - T), postižení regionálních či vzdálených lymfatických uzlin
(kategorie node - N) a přítomnost vzdálených orgánových metastáz (kategorie metastasi
- M)
a) KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM TNM
Klasifikační systém UICC (Union International Contrele Cancor) označovaný jako
TNM klasifikace určuje anatomický rozsah nádorového onemocnění pomocí hodnocení
tří kategorií. Principem je popis velikostí nádoru T (tumor), postižení uzlin N (node),
přítomnosti či nepřítomnosti vzdálených metastáz M. Rozsah nádorového procesu je
udáván přidáním čísla za písmeno. Čím vyšší číslo, tím je rozsah nádoru či šíření vyšší.
Pokud nelze stanovit klasifikaci z důvodů nedostatku provedených vyšetření, musí se
pro stanovení kategorie použít symbol X.
Při hodnocení kategorie T se vychází z velikosti primárního nádorového ložiska
a jeho vztahu k okolním strukturám)
T – PRIMÁRNÍ NÁDOR
TX- primární nádor není možné hodnotit
TO – žádná informace o přítomnosti primárního nádoru
Tis - carcinoma in situ (neinfiltrující karcinom)
T1 – 4 – postupně se zvětšující nádor
Při hodnocení postižených lymfatických uzlin je nutno vyšetřit spádové
lymfatické uzliny, které jsou současně odstraňovány s primárním nádorovým ložiskem.
18
N –REGIONÁLNÍ UZLINY
NX - regionální uzliny nelze posoudit (nebyla provedena
dostatečná vyšetření)
NO – regionální uzliny nebyly postiženy
N1 – 3 – postupně se zvětšují postižení regionálních uzlin
Hodnocení kategorie M je zpravidla využíváno nejrůznějších zobrazovacích
metod (RTG, UZ, NMR, CT, scintigrafie, apod.). Dále se využívá bioptického
vyšetření, zda se jedná o metastázu či jinou lézi.
M –VZDÁLENÉ METASTÁZY
MX – vzdálené metastázy nelze hodnotit
MO – žádné vzdálené metastázy
M1 – vzdálen metastázy přítomné
(Vorlíček, Abrahámová a kolektiv, 2012; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; kolektiv
autorů, 2005)
b) KLASIFIKACE FIGO
Klasifikace Mezinárodní federace pro gynekologii a porodnictví vychází z původní
klasifikace TNM. Respektuje chirurgický staging tumoru a jednotlivé kategorie byly
upravovány tak, aby lépe odpovídaly biologické povaze (léčitelnosti, prognóze) tumoru.
(Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008)
19
1.7 RIZIKOVÉ FAKTORY
Přesná příčina vzniku nádorových onemocnění není v současné době známa,
existují určité rizikové faktory, o kterých se předpokládá, že mohou riziko vzniku
nádoru zvyšovat. Rizikové faktory pro vznik maligního onemocnění můžeme
rozdělit do dvou skupin:
1) Zevní vlivy
2) Vnitřní vlivy, genetické
Většina zhoubných nádorů je podporována vlivem prostředí. Příkladem
kancerogenů, které ovlivňují DNA přímo, jsou polycyklické aromatické uhlovodíky
přítomné v tabákovém kouři nebo výfukových plynech, kontaminace zemědělských
produktů, virus hepatitidy B, radon. (VORLÍČEK a kol. 2012)
a) TABÁK, KOUŘENÍ
Tabák je jedním z rizikových faktorů pro vznik nádoru dutiny ústní, faryngu, laryngu,
jícnu, plic, ledvin, děložního čípku, močového měchýře. Stupeň rizika se zvyšuje
s počtem vykouřených cigaret, délkou kouření, hloubkou inhalace, obsahem dehtu.
Postiženi jsou i pasivní kuřáci (nekuřáci, kteří se pohybují v zakouřených prostorech).
(VORLÍČEK a kol. 2012)
b) VÝŽIVA, ALKOHOL
Mezi rizikové faktory patří obezita, nedostatek vlákniny, nedostatečný příjem ovoce,
zeleniny, přijímání vysokého množství soli v potravě, špatná úprava stravy (např.
grilování, smažení, uzení). I když se alkohol nemusí jevit jako jeden z rizikových
faktorů pro vznik nádorového onemocnění, opak je pravdou. Podle studií se ukazuje, že
alkoholické nápoje jsou klasifikovány jako karcinogeny.
c) SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA, POHYBOVÁ AKTIVITA
Fyzická aktivita vede ke snížení hmotnosti, takže jedním z vysvětlení příznivého vlivu
cvičení na výskyt nádoru je redukce hmotnosti. Za zvýšenou fyzickou aktivitu, která již
má potenciál snížit riziko vzniku maligního onemocnění se považuje 30-60 minut
denně.(VORLÍČEK a kol., 2012)
20
d) IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ
Radon v interiérech budov je zodpovědný za 50% radiační expozice v běžné populaci.
e) GENETICKÉ VLIVY
Nádorové onemocnění je způsobeno genetickými změnami na buněčné úrovni. Změny
mohou být způsobeny zevními faktory. Existují i vrozené mutace, které jsou přítomny
ve všech buňkách organizmu a vytvářejí vysokou predispozici ke vzniku určitého
nádoru. Asi 10%nádorového onemocnění může být dědičného původu. Typickými rysy
dědičnosti jsou opakování určitého nádorového onemocnění u blízkých příbuzných (př.
karcinom prsu matky a dcery). V menšině případů familiárního výskytu nádorového
onemocnění se podaří genetickým zkoumáním odhalit určitý gen, který zvyšuje
pravděpodobnost vzniku maligní nemoci. V České republice je ročně diagnostikováno
více jako 40 tisíc lidí s nádorovým onemocněním. Asi 5 až 10% nádorů může být
hereditárního původu. (KOLEKTIV AUTORŮ, 2005)
f) INFEKČNÍ AGENS
Za nejvýznamnější infekční původce onkologických onemocnění se považuje lidský
papillomavirus, Helicobacterpylori, viry hepatitidy B, C, virus Epsteina – Barrové.
21
1.7.1 LIDSKÝ PAPILLOMAVIRUS (HPV)
Papillomaviry jsou nádorové DNA viry, patřící do čeledi Papovaviridae. Jsou to
malé, neobalené viry. HPV se vyskytuje u lidí téměř běžně (muži, ženy), ale pouze
u malé skupiny infikovaných osob dojde k vývoji karcinomu. Infekce HPV je jedním
z nejrozšířenějších sexuálně přenosných onemocnění a je také primárním etiologickým
faktorem pro vznik karcinomu děložního čípku.
Papillomaviry jsou druhově specifické, infikují epiteliální buňky a na základě
tkáňové specifiky se dělí na kožní a slizniční a podle onkogeního potenciálu na nízko benigní
(lowrisk) a vysoce (high risk) rizikové typy. Lowgrade léze hrdla děložního,
nejčastěji diagnostikujeme mezi 23. - 30. rokem, zatímco high grade léze mezi 27. – 35.
rokem a incidence karcinomů hrdla děložního se začíná rapidně zvyšovat po 40. roce
věku žen.
Většina HPV infekcí genitálního traktu je latentních. Latentní infekce je
nejčastěji typ infekce HPV bez klinického korelátu. Lze ji prokázat pouze molekulárně
biologicky detekcí virové DNA. Papillomaviry vyvolávají v urogenitální oblasti vznik
kondylomat, která se mohou nacházet na vulvě, vagíně, penisu, děložním hrdle a anální
oblasti. HPV jsou zodpovědné za vznik intraepiteliálníchneoplázií děložního čípku,
vulvy, vagíny, penisua anu. Známe více než 100 typů HPV virů. HPV typy 16, 18, 31,
45, 58 považujeme za vysoce rizikové. Jsou zodpovědné za více než 80% cervikálních
dysplazií a karcinomů.
K přenosu infekce genitálními typy HPV dochází především sexuálním stykem,
v daleko menší míře pak vertikálně z matky na dítě anebo nepřímou kontaminací.
Infekce HPV je v současnosti nejčastějším sexuálně přenosným onemocněním, až 80%
sexuálně aktivních lidí je v průběhu nakaženo alespoň jedním typem. Vstupní branou
jsou mikrotraumata kůže nebo sliznic, transformační zóna (metaplastický epitel)
děložního hrdla.
22
HLAVNÍ FORMY HPV INFEKCE
Condylomataacuminata – jsou bradavičnaté útvary
Condylomataplana – ložiska bílého epitelu, jsou častou příčinou pruritu nebo
diskomfortu
MorbusBowen – je preinvazivní formou spinocelulárního karcinomu vulvy
Klinickými projevy HPV infekce genitálního traktu jsou benigní, často
spontánně regredující léze, které se zpravidla spontánně vyhojí do 1 roku a pouze
výjimečně přecházejí ve zhoubné nádory. Klinický projev nákazy benigními typy virů –
kondylomata se většinou projeví mnohem dříve než infekce vysoce rizikovými viry,
a protokondylomata v anamnéze jsou velmi důležitým anamnestickým údajem.
HPV infekci je možné detekovat několika způsoby:
1) Morfologické metody (cytologie, histologie) – nejrozšířenější screeningová
metoda – cytologické vyšetření stěrů z exo – a endocervixu barvených dle
Papanicolauea. Nově zaváděná metoda, tzv. liquid – based cytology dosahuje
lepších výsledků.
2) Elektronově– mikroskopické metody detekují přímo virové partikule
3) Imunochemické metody, které pomocí specifických protilátek detekují
přítomnost virově – specifických proteinů.
4) Nejvíce používané jsou metody detekce HPV DNA, které umožňují zjistit
i latentní infekci.
Dnes se uvádí, že HPV je zodpovědný za 98 - 99% karcinomů děložního hrdla,
90% prekanceróz vulvy, za 35% karcinomů vulvy, za 100% kondylomat vulvy. Proto je
zásadním přínosem očkování proti těmto virům. K infekci HPV u žen dochází obvykle
ve velmi mladém věku na počátku pohlavního života. (Tachezy, 2006)
Zajímavosti
80% žen a mužů se v průběhu života HPV virem nakazí, často opakovaně
Některé typy HPV postihují oblast pohlavních orgánů nebo konečníků
Typy HPV 16 a 18 jsou vysoce rizikové a způsobují více než: 80%
adenokacinomů in situ, 75-80 % rakoviny análního otvoru, 70 % případů rakoviny
děložního čípku. 70% vulválních a vaginálních předrakovinných změn.
23
1.7.1.1 HPV INFEKCE V DĚTSKÉM VĚKU
HPV infekce v dětském věku mohou mít čistě benigní charakter, mohou být ale
také podkladem pro rozvoj závažnějších onemocnění, včetně různých druhů malignit,
v dospělosti. V současnosti je HPV infekce považována za nejčastější pohlavně
přenosné onemocnění. V dětském věku se v současnosti s rozvojem a možnostmi
vakcinace nejvíce mluví o rekurentní respirační papilomatóze a o pohlavních
bradavičkách čili kondylomatech. Existují ale i další onemocnění HPV viry, o kterých
se mluví o něco méně. Podle onkogenního potenciálu dělíme HPV viry na ty s nízkým
rizikem (typ 6, 11, 34, 40, 42, 43, 44, 54, 70, 74), nejčastěji způsobující kondylomata
a bradavice.
KOŽNÍ BRADAVICE
Kožní bradavice patří u dětí mezi nejčastější onemocnění spojované s HPV viry.
Výsledky současných výzkumů ukazují, že infekci mnoho kožními typy HPV dítě
získává již v raném věku. Zdrojem HPV infekce nicméně nemusejí být pouze rodiče ale
i jiné osoby, které přicházejí s dítětem do kontaktu. Veruca vulgaris představuje až 70%
všech kožních bradavic a oproti ostatním bradavicím se vyskytuje spíše u dětí
v dětském věku. Přítomnost kožních bradavic může poukazovat na určitou poruchu
imunity a tedy na náchylnost ke vzniku genitálních HPV lézí. Studie dokazují, že výskyt
kožních bradavic u dívek ve věku 11-16 let je signifikantně spojen s rizikem vzniku
rakoviny děložního hrdla v pozdějším věku.
PAPILOMY DUTINY ÚSTNÍ
Orální papilomy jsou nejčastější epiteliální tumory sliznice dutiny ústní u dětí.
Nejčastěji jsou zde detekovány HPV typy 30, 32, a 40.
REKURENTNÍ RESPIRAČNÍ PAPILOMATÓZA
Rekurentní respirační papilomatóza je onemocnění vyvolané infekcí lidskými
papilomaviry typy 6 a 11, která postihuje sliznici aerodigestivního traktu dětí
i dospělých. Nejčastěji se vyskytuje ve formě laryngálních papilomů- juvenilní
laryngální papilomatóza. Nejčastěji se vyskytuje ve formě laryngálních papilomůjuvenilní
laryngální papilomatóza. Nejčastěji se papilomy vyskytují v oblasti hlasivek,
hrtanu, ale mohou se rozšířit i na epiglottis a do subglotické oblasti. V počátku může být
onemocnění chybně diagnostikováno jako astma, hlasové uzlíky či bronchitida.
24
Základem léčby je zde chirurgické odstranění kondylomat, případě adjuvantní terapieinterferony
a antivirotika.
ASYPMTOMATICKÁ HPV INFEKCE
Podle výsledků novějších studií se má za to, že novorozenci bývají s největší
pravděpodobností infikováni prostřednictvím HPV infekce u matky. Asymptomatická
forma HPV infekce může být rovněž přítomná i na sliznici dutiny ústní. Dle
nejnovějších výsledků výzkumných studií se HPV infekce prokazuje jako významný
etiologický faktor u stálé větší skupiny onemocnění, zvláště pak rakoviny a těžkých
dysplazií hrdla děložního.
25
2 KARCINOM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU
Karcinom děložního hrdla je celosvětově druhým nejčastějším maligním
onemocnění žen. Na světě bývá každoročně diagnostikováno přibližně 500 000 nových
případů a asi polovina z počtu podlehne onemocnění. Ročně je v ČR diagnostikováno
1050 – 1100 nových případů rakoviny děložního čípku, zhruba 350 – 400 žen ročně
zemře. Incidence v rozvinutých zemích v poslední době mírně klesá, zřejmě je to
důsledkem zlepšené prevence a včasného odstranění prekanceróz. Existují výrazné
geografické rozdíly ve výskytu. Často se vyskytuje v Africe, Asii. Poměrně méně se
vyskytuje ve Španělsku, Finsku, Irsku. Nádory děložního čípku postihují nejčastěji ženy
mezi 40. – 50. rokem, ale i často ženy starší nebo naopak velmi mladé. (příloha
č.5)(Roztočil, 2011 Vorlíček, 2012 Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková, 2012 Kolařík,
Halaška, Feyereisl, 2008)
2.1 MALIGNÍ ONEMOCNĚNÍ HRDLA DĚLOHY
Nejčastějším maligním nádorem je karcinom. Vzniku vlastního karcinomu
předcházejí prekancerózy. Nádor může vycházet z dlaždicového epitelu
(spinocelulární), ze žlázového epitelu (adenokarcinom). Nejčastějším typem nádoru
v oblasti děložního hrdla je dlaždicový karcinom - (60 – 80%) a jemu odpovídající
prekancerózy. Druhým nejčastějším je adenokarcinom- 10 – 15% (endometroidní,
jasnobuněčný, hlenotvorný). Zbylá část připadá na vzácné nádory jako je
adenoskvamózní karcinom, adenoidně cystický karcinom, adenoidní bazocelulární
karcinom a nádory s neuroendokrinní diferenciací. V zemích se zavedeným
screaningovým programem dochází k poklesu incidence invazivních dlaždicobuněčných
karcinomů, naopak se zvyšuje podíl adenokarcinomu. (Kolařík, Halaška, Freyereisl)
26
1. EPITELIÁLNÍ NÁDORY
a) dlaždicobuněčný karcinom
Etiologie souvisí s HPV infekcí. Invazivní karcinom vzniká z high grade cervikální
itraepiteliálníneoplazie, do této kategorie se řadí i carcinoma in situ.
b) mikroinvazivnídlaždicobuněčný karcinom
Jednotka je zahrnuta v nové WHO klasifikaci nádorů se samostatným morfologickým
kódem. Nejblíže odpovídá TMN kategorii.
c) invazivní dlaždicobuněčný karcinom
Rozlišuje se několik histologických typů. Nejběžnější je rozlišení na rohovějící
a nerohovějící dlaždicobuněčný karcinom (velkobuněčný, malobuněčný).
2. ADENOKARCINOM
Jedná se o heterogenní skupinu nádorů charakterizovaných glandulární
diferenciací, které vznikají z rezervních buněk. Vyskytuje se u žen mladšího věku.
Hlavní příčinou jsou papilomaviry (typ 18).
Nejčastějším typem adenokarcinomu je mucinózní (50 – 60%), karcinom
endometria (30%). Mucinózní adenokarcinom se podle histologické struktury dělí na
endocervikální, intestinální, z prstenčitých buněk, viloglandulární a minimálně
deviovaný. Specifickou problematiku pro čípek děložní představuje další varianta
mucinózního karcinomu, tzv. minimálně deviovaný adenokarcinom (adenoma
maligním). Je to vzácný nádor. (Halaška, Freyereisl, Kolařík, 2008 Pilka, Procházka,
2005 Roztočil a kol., 2011 Calda, 2009)
27
2.2 BENIGNÍ ONEMOCNĚNÍ HRDLA DĚLOHY
Benigní nádory této oblasti jsou vzácné, většina jsou maligní epiteliální nádory.
Epiteliální nádory benigní jsou vzácné, nejčastěji se jedná o fibroepiteliálnípolyp
a dlaždicobuněčný papilom.
1. METAPLAZIE
Jedná se o náhradu jednovrstevného cylindrického epitelu transformační zóny
mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. Zdrojem metaplazie je proliferace (tzv.
rezervních buněk) ležících pod cylindrickým epitelem. Stimulem pro jejich proliferace
je neustálé narušování málo odolného cylindrického epitelu kyselím poševním pH.
a) Nezralá metaplazie
Zpočátku je metaplazie tvořena tenkou vrstvou nediferencovaného dlaždicového
epitelu. Buňky jsou nezralé, malé, kulaté. Epitel je slabý a proto může dojít ke
vstupu HPV do buněk bazálních vrstev epitelu. Změny vyvolané působením virů
jsou článkem kancerogeneze děložního hrdla.
b) Zralá metaplazie
S postupujícím časem dochází k diferenciaci a stratifikaci epitelu (nelze odlišit
od originálního dlaždicového epitelu). Rozlišení umožní pouze přítomnost
otevřených ústí nebo ovula Nabothi (retenční cysty vzniklé v důsledku procesu
metaplazie). (Vorlíček a kol., 2012 Cibula 2007)
2.3 PREKANCERÓZY DĚLOŽNÍHO HRDLA
Místem vzniku premaligních a maligních změn děložního hrdla je nejčastěji
oblast junkční zóny mezi cylindrickým a dlaždicovým epitelem.Za prekancerózy jsou
považovány dysplazie cervixu a carcinoma in situ (cervikální intraepiteliálníneoplazie).
Incidence adenokarcinomu děložního hrdla vůči spinocelulárnímu karcinomu v naší
republice je v poměru 1:5. Dyslpazie jsou charakterizovány změnami cytologickými
(anizokaryóza, hyperchromazie, aneuploidie) a změnami architektonickými (porušené
vyzrávání).
28
Rozlišujeme tři typy dysplázií:
CIN = cervikální intraepiteliálníneoplázie
1) CIN 1 – lehká dysplazie se změnami v dolní třetině epitelu (zhruba čtvrtina
neléčených případů během deseti let progreduje do střední dysplazie, polovina do
karcinomu in situ
2) CIN 2 – střední dysplazie se změnami dosahujícími do dvou třetin epitelu
3) CIN 3 – těžká dysplazie (karcinom in situ) se ztrátou vrstev
(Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008 Vorlíček a kol., 2012 Rob, 2003 Šafář,
2000)
2.4 RIZIKOVÉ FAKTORY
Karcinom děložního hrdla i jeho prekancerózy jsou v současnosti považovány za
pohlavně přenosné onemocnění – jedním z prokazatelných etiologických agens jsou
HPV (zejména 16,18). Jasná příčina vzniku onemocnění není známá, ale známe
rizikové faktory. Počáteční epidemiologická data prokázala přímý kauzální vztah mezi
karcinomem cervixu a sexuální aktivitou. Pravděpodobnost přenosu těchto onkogeních
virů souvisí s následujícími faktory:
a) časný věk koitarche (před 17. rokem)
b) počet sexuálních partnerů
c) nepřímo také užívání hormonální antikoncepce
d) poruchy buněčné a humorální imunity
e) nutriční stav
f) kouření
g) genitální infekce (chlamydie, HSV, HIV, atd.)
h) nízký socioekonomický status
i) nízký věk prvního porodu
j) HIV pozitivita, imunodeficience, imnosuprese
k) věk
l) rodinná zátěž
29
Zvýšené riziko vzniku karcinomu děložního hrdla mají také nosičky mutace
genu BRCA 1, BRCA 2. Početné studie prokázaly ve skupinách imunosuprimovaných
osob zvýšenou incidenci a progresi HPV infekcí. Jako ochranný faktor se v posledních
studiích ukazuje používání kondomu (snižuje riziko vzniku lézí u infikovaných žen).
Mezi rozhodující prognostické faktory patří postižení regionálních (juxtaregionálích)
lymfatických uzlin. Závažné je zejména postižení paraaortálních uzlin. Negativním
prognostickým faktorem je také invaze do krevních a lymfatických cév a grading
tumoru. Prognózu významně ovlivňují faktory léčbě (adekvátní radikalita operačního
výkonu či optimální radioterapie). (Cibula, 2007Tachezy, 2006 www.hpv.cervix.cz)
2.5 ŠÍŘENÍ NÁDORU
1. Per continuitatem
Nejčastěji se nádory šíří do stromatu hrdla, děložního těla, pochvy a parametrií. Další
možné šíření je do okolních orgánů (močový měchýř, rektum).
2. Lymfatickými cévami
Za regionální lymfatické uzliny jsou považovány všechny pánevní uzliny. Nejčastěji
jsou postiženy uzliny ilické a obturatorní. Postižení paraaortálních uzlin se vždy
považuje za sekundární – při současném postižení pánevních uzlin.
3. Hematogenní šíření
Nejčastěji se nádory šíří do jater, plic, kostí. (Vorlíček a kol., 2012 Vorlíček,
Abrahámová, Vorlíčková, 2012)
2.6 KLINICKÉ PROJEVY KARCINOMU DĚLOŽNÍHO ČÍPKU
Většina časných stadií cervikálního karcinomu probíhá asymptomaticky. Nádor
se může projevit krvácením zejména po koitu, vodnatým zakrnělým výtokem, může být
i purulentní páchnoucí výtokem. Bolesti v malé pánvi a v bedrech jsou známkou
pokročilého stádia onemocnění. Lymfedém dolních končetin je též projevem
pokročilých stádií. (Pilka, Procházka a kol., 2012)
30
2.7 DIAGNOSTIKA ONEMOCNĚNÍ
Pro stanovení optimální léčby je důležitá diagnostika onemocnění. Klinické
stádium onemocnění je stanoveno na základě základních obligatorních vyšetření
(anamnéza, gynekologické vyšetření, skiagram plic, základní biochemické vyšetření
krve. Mezi základní vyšetření patří bimanuální vyšetření (rektovaginální, per rektum).
Další diagnostiku zahrnuje kolposkopické vyšetření, biopsie, histologie, diagnostická
konizace, trachelektomie (odstranění asi dvou třetin děložního hrdla).
Kolposkopie je optické vyšetření, které pomáhá odhalit změny na sliznici
děložního čípku, případně v pochvě nebo na zevních rodidlech. Je nedílnou
součástí preventivních gynekologických prohlídek a slouží k časnému záchytu
přednádorových, nádorových, zánětlivých i jiných změn na děložním čípku.
Magnetickárezonance je velmi vhodná k posouzení vnitřní struktury nádoru
a šíření do okolních orgánů. Nevýhoda CT i NMR spočívá v omezené možnosti
detekce menších lézí menších než 1cm .
Nejcitlivější metodou je vyšetření PET s F- fluorodeoxyglukózou. Pozitronová
emisní tomografie ( PET- CT) se v rámci stagingu běžně nepoužívá, její
doménou je detekce recidiv a reziduí.
Hysteroskopie je spolehlivá metoda pro diagnostiku fokálních endometriálních
patologií. Výhodou hysteroskopie je přímé nahlížení do dutiny děložní
a odejmutí vzorku (biopsie). Biotický vzorek umožní určení histologického typu
a gradingu nádoru.
Histologie spočívá ve zkoumání odebrané tkáně jedinci. Z praktických důvodů
se histologie dělí na obecnou a speciální histologii. Obecná histologie je nauka
o struktuře základních typů tkání. Speciální histologie se zabývá
mikroskopickou stavbu jednotlivých orgánů.
Abraze endocervikálního kanálu, endocervikální kyretáž- tyto výkony lze
provádět samostatně jako doplněk kolposkopického vyšetření.
Kolposkopicky cílená excize – indikuje se při kolposkopickém nálezu suspektní
invaze na exocervixu. (Sláma, 2010 Šafář, 2000 Roztočil a kol., 2011 Vorlíček
a kol., 2012 Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková, 2012 Halaška, Kolařík,
Feyereisl, 2008)
31
LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ
Provádí se biochemické vyšetření krve s vyšetřením funkce jater a ledvin (včetně
clearence kreatininu), základní hematologie, krevní skupina + HIV, HBsAg. Dále se
vyšetřují tumorové markery. SCCA (squamous cell carcinomaantigen)
u spinocelulárních lézí, CA 125, CA 15 – 3 (u adenokarcinomu), CEA. (Dubská, Valík,
2011)
STAGINGOVÁ VYŠETŘENÍ
1. Obligatorní vyšetření
Anamnéza
Gynekologické vyšetření
Laboratorní vyšetření
Ultrazvuk malé pánve – umožňuje měření objemu tumoru
Cystoskopie – (podle FIGO je cystoskopie obligatorněindikována pouze u
pokročilých stádií onemocnění)
USG břicha, jater, ledvin
Předozadní RTG snímek hrudníku
2. Fakultativní vyšetření
NMR, PET - CT
CT břicha, malé pánve, retroperitonea
Rektoskopie
Intravenózní vylučovací urografie
Lymfografie
32
2.7.1 CHIRURGICKÁ DIAGNOSTIKA
Histologická diagnóza může být provedena zhodnocením vzorku získaného
z některých metod.
Minibiopsie(punch biopsie) – u ne zcela jasných nálezů se provádí pod
kolposkopickou kontrolou, tento odběrem je v hodný k odběru vzorku epitelu se
spodinou stromatu.
Cílenáexcize – provádí se k ověření suspektního nálezu na hrdle
Kyretáž(abraze) hrdla dělohy – užívá se buď samostatně nebo jako doplněk
biopsie nebo konizace při podezření na karcinom lokalizovaný v hrdle
Exkochleace– je možná u klinicky evidentních karcinomů
Konizace/rekonizace (laser, LEEP) – provádí se u podezření na subklinický
karcinom
(Sláma, 2010 Šafář, 2000 Roztočil a kol., 2011 Vorlíček a kol., 2012 Vorlíček,
Abrahámová, Vorlíčková, 2012 Halaška, Kolařík, Feyereisl, 2008)
33
3 TERAPIE
V léčbě cervikálního karcinomu se může uplatnit hned několik léčebných
procesů (chirurgická léčba, chemoterapie, radioterapie, podpůrná léčba).
3.1 CHIRURGICKÁ LÉČBA
U pacientky v celkově dobrém stavu a s karcinomem děložního hrdla se
v časném stádiu provádí chirurgická léčba, některé operace lze i provést laparoskopicky.
Výhodou operační léčby je možnost zachování funkce vaječníků u mladších žen. U
pokročilejších onemocnění je chirurgická léčba součástí komplexní léčby spolu
s radioterapií, chemoterapii. Velmi malý počínající neinvazivní karcinom (in situ) se
léčí konickým vytětím části čípku – konizací. U invazivních nepokročilých karcinomů
se provádí radikální výkon spočívající v hysterektomii, oboustrannéadnexetomii,
odstranění parametrií a poševní manžety a odstranění příslušných uzlin.
Chirurgické výkony můžeme rozdělit do několika skupin:
a) Diagnostické výkony – odběr materiálu k histologickému vyšetření, TNM
klasifikace apod.
b) Profylaktické (preventivní) operace – odstranění prekanceróz děložního čípku
c) Kurativní léčebné výkony u klientů s nádory v časném stadiu bez
metastatického postižení
d) Operační výkony u klientů s pokročilými nádory
e) Paliativní chirurgické výkony – významně neovlivní délku života klienta, ale
zlepší jeho kvalitu
OPERACE NA DĚLOZE
a) KONZERVATIVNÍ OPERACE
KONIZACE- je vhodným chirurgickým řešením pro cervikální karcinom in situ,
používá se v případě, že léze zasahuje hlouběji do cervikálního kanálu
Techniky provedení
Konizace kličkou – výkon polokruhovitou kličkou je nejvhodnější pro zcela
exocervikálně uložené léze a pro úzké léze v transformační zóně
Konizace „cowboyhut” – výkon je proveden tak, že na konizaci kličkou
navazuje identický výkon pomocí kličky o menším průměru
34
Konizace praporkem – praporek se uplatní u všech typů transformační zóny
Konizace jehlou – elektrofrekvenčí jehla se uplatní u všech typů transformační
zóny, vhodná je zejména pro hlubší endocervikální excize, pro rozsáhlejší
výkony.
Konizace skalpelem – použití skalpelu je často zatracováno pro nepříznivé
výsledky hojení, hlavní nevýhodou je riziko krvácení a technická obtížnost
výkonu
Konizace laserem – laser je možno použít k ošetření všech typů patologických
nálezů na děložním hrdle
PROSTÁ TRACHELEKTOMIE- je alternativou konizace u onemocnění stadia IA1
bez angioinvaze
RADIKÁLNÍ TRACHELEKTOMIE – indikací k tomuto výkonu jsou pokročilá
stádia karcinomu děložního hrdla, znamená odstranění asi dvou třetin děložního hrdla a
přibližně poloviny parametrií.
PROSTÁ HYSTEREKTOMIE(abdominální, vaginální, LAVH) - je vhodným
chirurgickým řešením
b) RADIKÁLNÍ OPERACE
Radikální trachelektomie s laparoskopickou pánevní lymfadenektomií. K operaci je
nutná znalost délky děložního hrdla, tak aby bylo možno zachovat alespoň 10mm
funkční cervikální tkáně.
Radikální vaginální hysterektomie s laparoskopickou lymfadenektomií
Radikální hysterektomie s pánevní lymfadenektomií - radikalita se řídí rozsahem
onemocnění, kritéria pro volbu se mohou lišit podle zvyklostí pracovišť.
Radikální hysterektomie je základním operačním výkonem v léčbě karcinomu
děložního hrdla. Dochází k vyjmutí dělohy bez odstranění adnex ani provedení
lymfadenektomie. Současné provedení adnexetomie a pánevní lymfadenektomie
se provádí velmi často, jedná se však o odlišné výkony, které musí být při
indikaci definovány odděleně. Od prosté hysterektomie se radikální operace
odlišuje v resekci proximální části pochvy a resekci parametrií.
35
LYMFADENEKTOMIE- Pánevní lymfadenektomie je rutinně indikována
u stadia IA2 a vyšších. Paraaortálnílymfadenektomie se obvykle provádí, pouze
v případech vznikne- li v průběhu operace podezření na postižení uzlin. Podle
TNM klasifikace je ke stagingu tumoru zapotřebí zisk alespoň 10 pánevních
lymfatických uzlin . Lymfadenektomie je jedinou spolehlivou metodou, která
zhodnotí stav pánevních uzlin. V klasickém přístupu laparatomickém, jsou
uzliny odstraněny buď během stagingové laparotomie, anebo během kompletní
radikální operace.
c) EXPLORATIVNÍ LAPAROTOMIE
Jde o alternativu pro operační výkon, při němž byla zjištěna infiltrace parametrií. Je- li
to možné, ukončí se operace s ponecháním dělohy, což umožňuje primární kurativní
radioterapii, resp. chemoterapii.
d) TRANSPOZICE ADNEX
Adnexektomie není standardní součást radikální hysterektomie v léčbě karcinomu
děložního hrdla. U žen ve fertilním věku se nabízí možnost zachování adnex. V případě
ponechání se provádí jejich transpozice, tj. uvolnění cévní stopky a následná fixace,
většinou do parakolických prostor. Dalším důvodem pro transpozici je jejich vysunutí
mimo ozařované pole pánve. (Sláma, 2010 Šafář, 2000 Roztočil a kol., 2011 Vorlíček
a kol., 2012 Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková, 2012 Halaška, Kolařík, Feyereisl,
2008 Jurkovič, 2003)
e) LAPAROSKOPIE
Chirurgická léčba pacientek s časným karcinomem čípku zahrnuje laparotomii.
Obvykle se ve většině center provádí laparotomicky pánevní lymfadenektomie a uzliny
jsou hodnoceny metodou „frozensection”. Přítomnost metastáz v pánevních
lymfatických uzlinách je při onemocnění karcinomem čípku jednoznačně
nejdůležitějším prognostickým faktorem, a to zejména u pacientek s časným záchytem.
V gynekologické onkologii je několik oblastní, kde se jednoznačně ukazuje, že
laparoskopie bude rutinně využívána (karcinom čípku). Transperitoneální přístup,
použitý při stagingu pacientek při časném karcinomu děložního čípku, publikoval v roce
1991 Querleu. Standardizace techniky lymfadenektomie umožňuje v současnosti
i rozvoj laparovaginální radikální chirurgie. Typickým příkladem je laparoskopicky
vaginální hysterektomie pro časný karcinom děložního čípku.
36
Laparoskopicky lze u cervikálních malignit provádět:
a) Laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomii (LAVH)
b) Laparoskopicky asistovanou radikální vaginální hysterektomii (LAVRH),
laparoskopicky radikální hysterektomii (LRH)
c) Laparoskopickou lymfadenektomii doplněnou radikální vaginální hysterektomií
nebo radikální trachelektomií
Laparoskopický přístup v řešení endometriálního karcinomu je akceptována stále více.
V České republice proběhla multicentricky rozsáhlá studie s velmi příznivými závěry na
základě analýz. Laparoskopie byla možná i u obézních pacientek, a to s minimem
komplikací. (Sláma, 2010 Roztočil a kol. 2011)
3.2 RADIOTERAPIE
Radioterapie je využívaná u všech radiosenzitivních nádorů (citlivých na záření).
Jedná se o léčbu pomocí radioaktivního záření, zdrojem jsou lineární urychlovače,
rentgenové ozařovače, radiokobaltové a radiocesiové ozařovače.
TYPY RADIOTERAPIE
a) Transkutánní ozařování
Provádí se pomocí externího zdroje záření z určité vzdálenosti od těla. Pře ozařování se
provádí přesné zaměření nádoru pomocí speciálního rentgenového přístroje (simulátor).
Ozáření se může provést jednorázově nebo ve více frakcích.
b) Brachyradioterapie
Zdroj záření se zavádí do těsné blízkosti nádoru nebo přímo do oblasti nádoru. Doba
záření je několik minut, možnost provést ambulantně. Nejčastěji se používá k léčbě
nádorů děložního těla čípku.
c) Nitrožilní léčba pomocí radionuklidů
Využívá se selektivního (výběrového) vychytávání radionuklidu v cílovém orgánu
(nádoru), vede k vysokým dávkám záření v těchto ložiscích při minimálních vedlejších
účincích.
d) Teleterapie – zevní ozáření, využívá ozařování svazkem záření procházejícího
ze zdroje umístěného mimo tělo pacienta.
Radioterapie je efektivní a úspěšnou léčbou, zvláště pokročilých forem
cervikálního karcinomu. Výsledky radioterapie jsou obdobně jako výsledky operační
37
léčby tím lepší, čím je menší objem nádoru. Nejčastěji se indikuje jako primární u II.
klinického stádia. Kurativní radioterapie má za cíl primární léčbu onemocnění tam, kde
není jako primární léčebná metoda indikována chirurgická léčba.
Adjuvantníradioterapie slouží k postižení reziduální nemoci po chirurgické
léčbě a má za cíl snížení rizika lokoregionálních recidiv. Neoadjuvantníradioterapie se
využívá tam, kde nelze primárně provést chirurgický výkon.
Konkomitantníradiochemoterapievyužívá potenciačního efektu chemoterapie
podávané současně s radioterapií. Používá se jako kurativní léčba (nádory děložního
hrdla, nádory vulvy). Paliativní radioterapie má za cíl především úlevu od obtíží.
(Vorlíček a kol., 2012 Slezáková a kol., 2007)
a) Kurativní radioterapie
Primární radioterapie spočívá v kombinaci tele- a brachyradioterapie. Samostatná
teleradioterapie vede k nižší lokoregionální kontrole a většímu množství centrálních
pánevních recidiv. Při nemožnosti brachyterapie jsou k doplnění dávky v posledních
letech využívány nové (tzv. konformní) techniky zevní radioterapie, které se zaměřují
na přesné tvarování cílového objemu s maximálním šetřením zdravých tkání.
b) Paliativní radioterapie
Většinou se používá zevní radioterapie, popřípadě v kombinaci s brachyterapií- podle
rozsahu onemocnění a stavu nemocné. Paliativní radioterapii lze užít i pro metastatické
postižení – většinou uzlinové, plicní, kostní, lze ji použít jako hemostyptické ozáření.
V případě vaginálních krvácejících metastáz lze využít paliativní vaginální aplikaci
brachyterapie.
c) Pooperační radioterapie
Pooperační ozáření je indikované v případě nepříznivých prognostických faktorů
metastatické postižení lymfatických uzlin. (Vorlíček a kol., 2012)
38
3.3 CHEMOTERAPIE A PODPŮRNÁ LÉČBA
Chemoterapie znamená podávání léků s protinádorvým účinkem (cytostatik).
Cytostatika zastavují buněčné dělení a ničí buňky tím, že poškozují jejich genetickou
informaci. Cytostatika poškozují nejvíce rychle se dělící buňky. Chemoterapie se
využívá jako adjuvantní léčba nebo neoadjuvantní, u inoperabilních nádorů se používá
v kombinaci s radioterapií.
Karcinom děložního čípku nepatří k chemosenzitivním nádorům. Z cytostatik
prokázala největší účinnost cisplatina a ifosfamid. Význam systémové léčby se u
karcinomu děložního hrdla v posledních 10 letech výrazně zvýšil. Cytostatická léčba je
využívaná zejména u časných stádií onemocnění v neoadjuvanci. Chemoterapie se
provádí neoadjuvantně (předoperačně) u pokročilejších nádorů. Běžně se chemoterapie
používá jako paliativní.
INDIKACE
Neoadjuvantní chemoterapie je indikována v časných stádiích u lokálně
pokročilých objemných nádorů (bulky tumorů) nebo u nádorů s kumulací rizikových
faktorů. V primární i adjuvantní léčbě pokročilých stádií je standardně využíváno
chemopotenciačního účinku radioterapie. Je limitováno celkovým stavem pacientky,
a v případě recidivy i lokalizací nádoru a předchozí léčbou.
(Jurkovič, 2003 Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008 Kolektiv autorů, 2005 Pilka,
Procházka, 2012 Vorlíček a kol., 2012)
PODPŮRNÁ LÉČBA
Podpůrná léčba zahrnuje léčiva, která nejsou zaměřena přímo proti nádorovému
onemocnění, předchází nežádoucím účinkům vlastní protinádorové léčby nebo takové
účinky mírní a protinádorovou léčbu tak umožňuje. Rovněž mírní příznaky nádorového
onemocnění a vede ke stabilizaci nebo zlepšení kvality života.
39
4 PREVENCE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ
1) Primární prevence – Je zaměřena na asymptomatické jedince a má zabránit
vzniku nádorového procesu. Zahrnuje především úpravu životního stylu
(zanechání kouření, konzumace alkoholu, dostatek vlákniny, vitamínů atd.).
Nezabývá se pouze prevencí vzniku chorob, ale také pozitivním zlepšováním
zdravotního stavu.
2) Sekundární prevence – Týká se lidí s preneoplastickou progresí, ale bez
malignity.
3) Terciární prevence – Je zaměřena na jedince, kteří prodělali zhoubné
onemocnění, má zabránit vzniku sekundárních malignit.
4.1 PREVENCE KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA
Nejdůležitějším preventivním opatřením, které je určeno pro každou ženu, je
aktivní vyhledávání prekanceróz děložního hrdla pomocí cytologických screeningových
vyšetření. Cílem je zajistit ošetření ještě před rozvojem invazivního nádoru. Druhou
možností je zabránit samotnému přenosu HPV infekce. Nejjednodušší metodou je
používání kondomu, který je nadále považován za významný prostředek primární
prevence omezující riziko přenosu infekce. Dalšími preventivními opatření jsou: přestat
kouřit, stálý partner.
Za další preventivní opatření jsou gynekologické prohlídky. Jsou v ČR hrazeny
zdravotními pojišťovnami jednou ročně od 15 let. Preventivní prohlídka zahrnuje
rodinou, pracovní a osobní anamnézu; vyšetření prsů (aspekci a palpaci); aspekci kůže;
vyšetření v zrcadlech a kolposkopii, odběr materiálu k cytologickému
a bakteriologickému vyšetření, palpační bimanuální vyšetření, vyšetření per rektum.
Nejnovější a nejspolehlivější metodou primární prevence je profylaktická
vakcinace. Po očkování dojde k rozvoji specifické humorální imunity zaměřené proti
genotypům viru obsaženým ve vakcíně. Aktuálně používané vakcíny jsou určené pouze
k prevenci infekce a nevykazují žádný terapeutický efekt. Vakcíny jsou zaměřeny proti
infekci hlavními onkogeními genotypy HPV – HPV 16, HPV 18, které jsou příčinou asi
70 % případů karcinomu děložního hrdla. Vakcíny jsou bezpečné a rizika jejich podání
jsou minimální. Očkování všemi třemi dávkami intramuskulárních injekcí provádějí
praktičtí lékaři pro děti a dorost a gynekologové. Nejlepších výsledků je dosaženo u žen
a dívek, které se ještě s HPV infekcí nesetkaly. Za ideální věk pro případnou plošnou
40
vakcinaci je proto považováno 12–13 let. (Rob, 2003 Šafář, 2000 Vorlíček a kol.,
2012 Roztočil a kol., 2011)
1. SCREENING
Screening je systematické vyšetřování populace s cílem předejít vzniku
konkrétního onemocnění. V gynekologii má smysl screeningdysplázií děložního čípku
a screening karcinomu prsu. Na začátku roku 2008 zahájilo Ministerstvo zdravotnictví
ČR celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt karcinomu
děložního čípku. Pravidelné preventivní prohlídky jsou pro ženy nejdostupnější
ochranou před onemocněním zhoubnými nádory.
Screening prekanceróz děložního čípku – vyšetření aspekcí (kolposkopicky)
a vyšetření stěru z děložního čípku a výtěru z endocervikálního kanálu (tzv.
Papanicolaoův test).
Screening HPV infekce – HPV DNA test zjistí přítomnost nejčastějších typů
HPV
Prevence nákazy onkogenními typy HPV- vakcinace bivalentní (HPV 16, 18)
nebo tetravalentní vakcínou (HPV 6, 11, 16, 18) ve věku 9-26 let (nejčastěji před
prvním pohlavním stykem).
(www.cervix.cz www.mou.cz www.cervikalnikarcinom.cz)
2. OČKOVÁNÍ
Pojmy očkování a imunizace se velmi často v laické i odborné veřejnosti
zaměňují, přičemž každý z nich znamená něco jiného. Očkování je procesem vpravení
vakcinálního antigenu a ostatních složek očkovací látky do lidského organismu.
Imunizace je ve své podstatě vytváření nespecifické i specifické imunitní odpovědi
v lidském organismu na vakcinální antigen nebo ostatní složky vakcíny.
Vakcíny proti HPV od dvou světových výrobců se objevily v klinickém
hodnocení v posledních několika letech i v České republice. V souvislosti s jejich
centralizovanou registrací u Evropské lékové agentury se lékaři stále více zajímají
o tuto skupinu vakcín. Je to poprvé v historii imunizace, kdy jsou vytvořeny vakcíny
k prevenci vysokého stupně cervikální dysplázie, cervikálního karcinomu, atd.
(www.vsecomuzu.cz www.cervarix.cz)
41
a) Vakcína Silgard
Silgard, injekční suspenze v přeplněné injekční stříkačce, vakcína proti lidskému
papilomaviru [6, 11, 16, 18] (rekombinantní, adsorbovaná). Podává se injekčně ve třech
dávkách. U žen ve věku do 45 let vakcína chrání proti rakovině děložního čípku,
předrakovinným změnám na děložním čípku, zevních rodidlech a v pochvě, rakovině
análního otvoru, předrakoinným stavům v oblasti análního otvoru a genitálním
bradavicím. Dívky a ženy ve věku od 9 let do 45 let silgard chrání proti: rakkovině
děložního čípku, pochvy a zevních rodidel způsobené HPV typu 16 s 18, rakovině
análního otvoru způsobené typy 16, 18 abnormálním a přednádorovým lézím pochvy a
zevních rodidel způsobené typy 6, 11, 16, 18 genitálním bradavicím způsobeným typy
6 a 11. Ženy, které mají abnormální nález na čípku a podstoupily konizaci děložního
čípku, jsou ty, jejichž organismus si nebyl schopen s nákazou HPV sám vypořádat
a infekce u nich po dlouho dobu přetrvávala. Konizace sice odsraní nemocnou tkáň, ale
vzhledem k vnímavosti organismu k HPV infekci se žena může infikovat znovu a opět
se s infekcí sama nedokáže vyrovnat. Tím, co dokáže imunitnímu systému v boji proti
nákaze HPV pomoci je očkování. I když jsou ženy očkovány vakcínou SILGARD, je
důležité, aby i nadále podstupovali screening u gynekologa. Vakcína SILGARD je
určena pro děti od 9 let. Pro dívky od dovršeného 13. do dovršeného 14. roku je
očkování částečně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Na očkování
chlapců přispívají některé zdravotní pojišťovny. (www.vsecomuzu.cz, 13.10.2013)
b) Vakcína Cervarix
Vakcína Cervarix™ byla cíleně vyvinuta na ochranu před rakovinou děložního čípku,
a to s ohledem na účinnost a bezpečnost. Cervarix™poskytuje dívkám a ženám, které se
ještě s HPV viry nesetkaly, celkovou 93% ochranu proti pokročilým změnám na
děložním čípku a jejich rozvoji v rakovinu děložního čípku bez ohledu na typ HPV viru.
Účinnost 93 % se vztahuje k nejtěžším přednádorovým změnám na děložním čípku
(CIN3+), které jsou posledním předstupněm před rakovinou děložního čípku.
Podmínkou pro dosažení takto vysoké ochrany je očkování před zahájením sexuálního
života, tzn. očkování dívek, které se ještě s HPV viry nesetkaly.
Nejnovější výsledky studií tak potvrzují, že Cervarix™ chrání nejen proti
nejčastějším typům virů HPV 16,18, které stojí přibližně za 70 % případů rakoviny
děložního čípku, ale že poskytuje ochranu také proti některým dalším vysoce rizikovým
typům HPV virů.
42
Od zavedení vakcíny na trh, kdy se cena očkování proti rakovině děložního
čípku blížila k 10 000 Kč, došlo k výraznému snížení jeho ceny. Orientační cena
3dávkového očkovacího schématu vakcíny Cervarix™ je 5 490 Kč. Navíc starší dívky
a ženy mohou využít příspěvků jednotlivých zdravotních pojišťoven. Navíc je očkování
vakcínou Cervarix od 1. 4. 2012 pro všechny 13leté dívky plně
hrazeno.(www.cervarix.cz, 13. 10.2013)
4.2 PROGNÓZA ONEMOCNĚNÍ
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je velikost nádoru a přítomnost
metastáz v lymfatických uzlinách. Gynekologické vyšetření má sklon skutečnou
velikost podcenit. Magnetická resonance dokáže identifikovat nádory od velikosti1 cm
a objektivně stanovit jejich velikost v případě vnějšího edému naopak skutečnou
velikost spíše přeceňuje.
Nepříznivé prognostické faktory (faktory svědčící pro horší průběh onemocnění) jsou
invaze nádorových buněk do cévního systému, pokročilé stádium onemocnění, postižení
lymfatických uzlin, nádor větší než 4 cm a v neposlední řadě výskyt v mladém věku.
Prognóza onemocnění v časném stádiu je velmi dobrá, s pokročilostí choroby se
výrazně zhoršuje. (www.cs.wikipedia.org)
Ca in situ (TIS)
Trvalé vyléčení u
100%
Stádium I 75-90% 5 let přežití
Stádium II 50-70% 5 let přežití
Stádium III 30-40% 5 let přežití
Stádium IV 10-15% 5 let přežití
Zdroj: (www.cls.cz/dokumenty2/os/r109.rtf)
PROGNOSTICKÉ FAKTORY
staging
histologický typ, včetně stupně diferenciace
velikost tumorózní léze
hloubka invaze, pooperačně- adekvátnost chirurgického řešení
43
5 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU
Hlavním cílem naší bakalářské práce bylo zjištění míry znalostí o problematice
rakoviny děložního čípku. Hlavními respondenty byly ženy a dívky rozdělené do čtyř
věkových kategorií., jejichž výsledky byly porovnávány. Dalším cílem bakalářské práce
bylo doplnění znalostí a informací o této problematice. Domníváme se, že toto
onemocnění je podceňováno a rizikové faktory tohoto onemocnění nejsou dostatečně
veřejnosti známy.
5.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM
Zjištění informovanosti žen a dívek v různých věkových kategoriích v oblasti
rakoviny děložního čípku.
5.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY
Cíl 1: Zjistit obecné znalosti žen a dívek o rakovině děložního čípku.
Cíl 2: Zjistit znalosti žen a dívek o rizikových faktorech pro vznik rakoviny
děložního čípku.
Cíl 3: Zjistit znalosti žen, dívek o diagnostice a prevenci rakoviny děložního
čípku.
Průzkumná otázka 1a: Mají ženy a dívky základní informace o rakovině děložního
čípku?
Průzkumná otázka 1b: Znají ženy a dívky příznaky rakoviny děložního čípku?
Průzkumná otázka 2a: Považuje respondent kouření za rizikový faktor pro vznik
rakoviny?
Průzkumná otázka 2b: Myslí si respondent, že zahájení sexuálního života před 17.
rokem je také rizikovým faktorem?
Průzkumná otázka 2c: Znají HPV?
Průzkumná otázka 3a: Znají respondenti prevenci rakoviny děložního čípku?
Průzkumná otázka 3b: Považují respondenti pravidelné návštěvy u gynekologa jako
prevenci? Umí určit detekci tohoto onemocnění?
Průzkumná otázka 3c: Věnují se média této problematice dostatečně?
44
5.3 METODA VÝZKUMU
K získávání potřebných údajů jsme zvolili kvantitativní metodu průzkumu
s pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku (Příloha A), který obsahoval 19
otázek. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a jejich návratnost byla 100%. Zvolily jsme
čtyři věkové kategorie žen a do každé z nich bylo rozdáno po 25 dotaznících. Celý
výzkum probíhal na Kutnohorském okrese. Odpovědi jsme vyhodnotili v programu MS
Office Excel 2007 a následně převedli do tabulek a grafického znázornění. Dále pak v
MS Office Word. Výsledky jsou zaznamenány v absolutních a relativních číslech.
Relativní čísla jsou uvedená v procentuálním vyjádření.
5.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM
Od ledna 2013 jsme sestavovali literární zdroje pro teoretickou část naší
bakalářské práce. V dubnu 2013 jsme stanovovali cíle práce a na základě cílů jsme
vypracovali dotazník. Vlastní sběr dat probíhal září 2013. V únoru 2014 jsme získaná
data a údaje postupně vyhodnocovali.
5.5 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU
Ke sběru dat jsme zvolili respondenty v okrese Kutná Hora. Respondenti byli
rozděleni do čtyř věkových kategorií 13-17 let, 18-27 let, 28-39 let, 40-50 let.
V kategorii 13-17 let, jsme zvolili žáky ze ZŠ po souhlasu ředitele školy. Pro kategorii
18-27 let jsme vybrali respondenty na střední škole. V kategorii 28-39 let a 40-50 let
byly respondenti vybráni náhodně.
45
5.6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU
Položka 1 Máte informace o rakovině děložního čípku?
Tabulka 1 Informovanost o rakovině děložního čípku
Informace
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano 21 84% 10 40% 24 96% 23 92%
Ne 4 16% 15 60% 1 4% 2 8%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 1 Informovanost
21
10
24
23
4
15
1
2
0
5
10
15
20
25
30
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutníčetnost
INFORMOVANOST
Ano
Ne
Z této tabulky a grafu je patrné, že ve věkových kategoriích se převážně
respondentky domnívají, že mají dostatek informací: 84% dívek (13-17 let), 40%žen
(18-27 let), 96% žen (28-39 let) a 92%žen (40-50 let).
46
Položka 2 Jak byste co nejpřesněji definovali karcinom děložního čípku?
a) karcinom děložního čípku je zhoubné onemocnění postihující vnější část
pohlavních orgánů (děložní čípek).
b) karcinom děložního čípku je zhoubné onemocnění postihující vnitřní část
pohlavních orgánů (děložní čípek).
c) karcinom děložního čípku je nezhoubné onemocnění postihující vnitřní část
pohlavních orgánů (děložní čípek).
d) karcinom děložního čípku je zánětlivé onemocnění postihující děložní čípek.
Tabulka č 2 Definice rakoviny děložního čípku
Definice
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
A 1 4% 8 32% 2 8% 1 4%
B 16 64% 9 36% 19 76% 23 92%
C 4 16% - - 4 16% 1 4%
D 4 16% 8 32% - - - Celkem
25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 2 Vymezení pojmu
Odpovědi na tuto otázku nás překvapily. Očekávali jsme, že ženy i dívky budou
znát definici pro karcinom děložního čípku, avšak odpovědi byly různorodé. Správně
odpovědělo 64% dívek (13-17 let), 36% žen (18-27 let), 76% žen (28-39 let)a 92%
žen (40-50 let).
47
Položka 3 Kde jste slyšela o rakovině děložního čípku?
Tabulka 3 Zdroje informovanosti
Zdroje
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Od matky 14 56% 5 20% 2 8% - Ve
škole 2 8% 1 4% 3 12% 1 4%
Gynekolog/
PL
4 16% 15 60% 7 28% 11 44%
Časopis 2 8% 1 4% 8 32% 4 16%
Internet 3 12% 1 4% 4 16% 4 16%
Televize - - 2 8% 1 4% 5 20%
Jiné - - - - - - - Celkem
25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 3 Zdroje informovanosti
14
2
4
2
3
0 0
5
1
15
1 1
2
0
2
3
7
8
4
1
0
1
11
4 4
5
0
2
4
6
8
10
12
14
16
absolutníčetnost
ZDROJE INFORMOVANOSTI
13-17 let
18-27 let
28-39 let
40-50 let
Z grafu, který jsme zhotovili pro větší přehlednost je patrné, že respondenti
dostávají nejvíce informací od matky, svého gynekologa/praktického lékaře a
z časopisu. Přesně 56% dívek (13-17 let) dostává nejvíce informací od matky, 60% žen
(18-27 let) od svého gynekologa/praktického lékaře, 32% žen (28-39 let) z časopisu a
44% žen (40-50 let) taktéž od svého gynekologa/praktického lékaře.
48
Položka 4 Je podle Vás propagace prevence rakoviny děložního čípku dostatečná?
(letáčky, časopisy, internet)
Tabulka 4 Propagace prevence rakoviny děložního čípku
Propagace
prevence
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano 10 40% 11 44% 10 40% 16 64%
Ne 7 28% 8 32% 12 48% 6 24%
Nevím 8 32% 6 24% 3 12% 3 12%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 4 Propagace prevence
10
11
10
16
7
8
12
6
8
6
3 3
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Asolutníčetnost
PROPAGACE
Ano
Ne
Nevím
Z odpovědí je patrné, že většina dotazovaných respondentů se domnívá, že
propagace prevence týkající se rakoviny děložního čípku je dostatečná. Pouze věková
kategorie 28-39 let se domnívá že není dosačující.
49
Položka 5 Co je příčinou rakoviny děložního čípku (infekce HPV)?
Tabulka 5 Příčina rakoviny děložního čípku
Příčina
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Lidský
papilomavirus
4 16% 10 40% 20 80% 22 88%
Streptokok 6 24% - - 3 12% 2 8%
Stafylokok - - 4 16% 1 4% - Nevím
15 60% 11 44% 1 4% 1 4%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 5 Příčina onemocnění
4
10
20
22
0 0
3
2
6
4
1
0
15
11
1 1
0
5
10
15
20
25
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutníčetnost
PŘÍČINA VZNIKU ONEMOCNĚNÍ
Lidský papilomavirus
Streptokok
Stafylokok
Nevím
Z grafu, který jseme zhotovili pro větší přehlednost, je patrné, že respondenti
vidí největší příčinu pro vznik onemocnění v lidském papilomaviru. Věková kategorie
13 - 17 let a 18 - 27let však nezná, neví, co by mohlo být příčinou onemocnění.
Správnou odpovědí pro tuto otázku je lidský papilomavirus.
50
Položka 6 Jak se nejčastěji HPV infekce šíří?
Tabulka 6 Přenos HPV infekce
Přenos HPV
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Líbáním 1 4% - - 1 4% - -
Špatná
hygiena
4 16% 2 8% 3 12% - -
Nechráněným
pohlavním
stykem,
promiskuita
20 80% 23 92% 21 84% 25 100%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 6 Přenos HPV INFEKCE
1
0
1
0
4
2
3
0
20
23
21
25
0
5
10
15
20
25
30
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Abbsolutníčetnost
PŘENOS HPV INFEKCE
Líbáním
Špatná hygiena
Nechráněným pohlavním
stykem, promiskuita
V této otázce jsem zjišťovali, zda respondenti mají přehled o tom, jak se
onemocnění šíří. Z výsledků je patrné že převážně odpovídaly nechráněným pohlavním
stykem a promiskuitou, což je zároveň i správná odpověď.
51
Položka 7 Je jedním z rizikových faktorů karcinomu děložního čípku začátek
sexuálního života před 17. rokem?
Tabulka 7 Rizikový faktor
Rizikový
faktorsexuální
život
před 17.
rokem
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano 9 36% 18 72% 24 96% 19 76%
Ne 16 64% 7 28% 1 4% 6 24%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 7 Rizikový faktor
9
18
24
19
16
7
1
6
0
5
10
15
20
25
30
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
RIZIKOVÝ FAKTOR- ZAHÁJENÍ SEXUÁLNÍHO ŽIVOTA
PŘED 17. ROKEM
Ano
Ne
Z grafu a tabulky vyplývá, že se respondenti domnívají, že začátek sexuálního
života před 17. rokem je jedním z rizikových faktorů pro vznik rakoviny děložního
čípku. Naopak ve věkové kategorii 13-17 let se domnívají, že to není jeden z rizikových
faktorů.
52
Položka 8 Kouříte?
Tabulka 8 Kouření
Kouření
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano, kouřím
denně
5 20% 7 28% 8 32% 9 36%
Ano, kouřím
příležitostně
(ks)
- - - - - - - Ne
20 80% 18 72% 17 68% 16 64%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 8 Pravidelnost kouření
5
7
8
9
20
18
17
16
0
5
10
15
20
25
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
PRAVIDELNOST KOUŘENÍ
Ano, kouřím denně
Ano, kouřím příležitostně(ks)
Ne
V této otázce jsme zjišťovali, zda respondenti kouří. Jelikož kouření patří mezi
rizikové faktory pro nádorové onemocnění. 80% dívek (13-17 let), 72% žen (18-27
let), 68% žen (28-39 let) a 64% žen (40-50 let) odpovědělo, že nekouří.
53
Položka 9 Kouření je jeden z rizikových faktorů pro vznik karcinomu?
Tabulka 9 Rizikový faktor- kouření
Rizikový
faktor-
kouření
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano 12 48% 15 60% 14 56% 15 60%
Ne 4 16% 4 16% 8 32% 6 24%
Nevím 9 36% 6 24% 3 12% 4 16%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 9 Rizikový faktor- kouření
12
15
14
15
4 4
8
6
9
6
3
4
0
2
4
6
8
10
12
14
16
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
RIZIKOVÝ FAKTOR- KOUŘENÍ
Ano
Ne
Nevím
Celkem48% dívek (13-17 let), 60% žen (18-27 let), 56% (28-39 let), 60% (40-50
let) vnímá kouření jako jeden z rizikových faktorů pro vznik nádorového onemocnění.
54
Položka 10 Vyskytl se ve Vaší rodině karcinom děložního čípku?
Tabulka 10 Výskyt karcinomu děložního čípku v rodině
Výsky
rakoviny
v rodině
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano - - 2 8% 5 20% 1 4%
Ne 20 80% 15 60% 11 44% 21 84%
Nevím 5 20% 8 32% 9 36% 3 12%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 10 Výskyt karcinomu v rodině
0
2
5
1
20
15
11
21
5
8 9
3
0
5
10
15
20
25
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
VÝSKYT KARCINOMU V RODINĚ
Ano
Ne
Nevím
V této otázce jsme se zajímali o to, zda se vyskytuje u dotazovaných
respondentů v rodině karcinom děložního čípku. Většina odpovědí zněla ne či nevím.
55
Položka 11 Víte, jak je možné předcházet rakovině děložního čípku?
Tabulka 11 Předcházení rakovině děložního čípku
Prevence
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Správná
intimní
hygiena
2 8% 1 4% - - - Častá
výměna
spodního
prádla
- - - - 1 4% - -
Chráněným
pohlavním
stykem,
vakcinace,
gyn.
prohlídky,
nekouřit
23 92% 21 84% 23 92% 25 100%
Nevím - - 3 12% 1 4% - Celkem
25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 11 Prevence rakoviny děložního čípku
Z odpovědí je patrné, že dotazovaní respondenti vědí, jak předcházet rakovině
děložního čípku. Správná odpověď pro tuto otázku je chráněným pohlavním stykem,
vakcinace, gynekologické prohlídky a nekouřit.
56
Položka 12 Nejpřesnější metodou k diagnostice rakoviny děložního čípku patří?
Tabulka 12 Diagnostika rakoviny děložního čípku
Diagnostika
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ultrazvuk 1 4% 3 12% - - 1 4%
Rentgenové
vyšetření
břicha
1 4% 1 4% 4 16% - Odběr
krve 1 4% 1 4% 3 12% - -
Stěr
z děložního
čípku,
histolog.
vyšetření
22 88% 20 80% 18 72% 24 96%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 12 Diagnostika onemocnění
1
3
0 11 1
4
01 1
3
0
22
20
18
24
0
5
10
15
20
25
30
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
DIAGNOSTIKA
Ultrazvuk
Rentgenové vyšetření
břicha
Odběr krve
Stěr z děložního čípku,
histologické vyšetření
Velice mile nás překvapilo, že velká většina dotazovaných respondentů ví, jak
diagnostikovat toto onemocnění. Nejpřesnější metodou pro odhalení rakoviny děložního
čípku je stěr z děložního čípku, histologického vyšetření.
57
Položka 13 Jak často by měla žena, dívka navštěvovat svého gynekologa?
Tabulka 13 Návštěvy gynekologa
Návštěvy
gynekologa
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
1x denně - - - - - - 1 4%
1x týdně - - - - - - 1 4%
1x měsíčně 2 8% - - - - - -
1x za půl roku 19 76% 5 20% 11 44% 10 40%
1x za rok 4 16% 20 80% 14 56% 13 52%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 13 Gynekologické prohlídky
0 0 0 10 0 0 12
0 0 0
19
5
11 10
4
20
14 13
0
5
10
15
20
25
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
GYNEKOLOGICKÉ PROHLÍDKY
1x denně
1x týdně
1x měsíčně
1x za půl roku
1x za rok
Podle většiny doporučení od gynekologických lékařů stačí navštěvovat
gynekologa v pravidelných intervalech po 1 roce. Však někteří gynekologové
doporučují po půl roce. Respondenti odpovídali převážně 1x za půl roku či 1x za rok.
76% dívek (13-17 let) se domnívá 1x za půl roku, 80% žen (18-27 let) 1x za rok, 56%
(28-39 let) a 52% (40-50 let) taktéž 1x za rok.
58
Položka 14 Pravidelné preventivní gynekologické prohlídky jsou jednou z metod
odhalení rakoviny děložního čípku?
Tabulka 14 Pravidelné preventivní gynekologické prohlídky
Gynekolog.
prohlídky-
prevence
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano 19 76% 24 96% 24 96% 25 100%
Ne - - 1 4% - - - Nevím
6 24% - - 1 4% - Celkem
25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 14 Prevence pravidelných gynekologických prohlídek
V této otázce jsme zjišťovali, zda si respondenti myslí, že pravidelné prohlídky u
gynekologa jsou jednou z metod pro odhalení rakoviny děložního čípku. Převážná
většina se shodla na tom, že pravidelné prohlídky jsou pro odhalení rakoviny.
19
24 24 25
0 1 0 0
6
0 1 0
0
5
10
15
20
25
30
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
GYNEKOLOGICKÉ PROHLÍDKY- PREVENCE
Ano
Ne
Nevím
59
Položka 15 V kolika letech si myslíte, že je nejvyšší výskyt rakoviny děložního čípku?
Tabulka 15 Nejvyšší výskyt rakoviny děložního čípku
Výskyt
rakoviny
děložního
čípku
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
15 - 19 let 15 60% 9 36% 3 12% 3 12%
20 - 22 let 7 28% 6 24% 10 40% 3 12%
25 - 45 let 3 12% 10 40% 12 48% 19 76%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 15 Nejvyšší věkový výskyt rakoviny děložního čípku
15
9
3 3
7
6
10
33
10
12
19
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
VÝSKYT RAKOVINY DĚLOŽNÍHO ČÍPKU
15-19 let
20-22 let
25-45 let
V této otázce jsme chtěli zjistit, zda mají respondenti přehled, informace, kdy
může být nejvyšší výskyt tohoto onemocnění. Správnou odpovědí je 25-45 let. Ve
věkové kategorii 13-17 let se domnívají, že nejvyšší výskyt je v 15-19 letech.
V ostatních kategorií se převážně domnívají, že nejvyšší výskyt je v 25-45 letech.
60
Položka 16 Přibližně kolik žen ročně zemře na následky rakoviny děložního čípku
v ČR?
Tabulka 16 Mortalita
Mortalita
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
30 - 70 12 48% 12 48% 5 20% 6 24%
350 - 400 11 44% 11 44% 9 36% 15 60%
3000 - 4500 2 8% 2 8% 11 44% 4 16%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 16 Mortalita v ČR za rok
12 12
5
6
11 11
9
15
2 2
11
4
0
2
4
6
8
10
12
14
16
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
MORTALITA
30-70
350-400
3000-4500
Správnou odpovědí na tuto otázku je 350-400 žen. Z grafu a tabulky vyplívá, že
ve věkové kategorii 13-17 let se domnívá 48%30-70 žen, taktéž i 18-27 let, 28-39 let se
domnívá 44%3000-4500 žen a 40-50 let 60%350-400 žen ročně zemře.
61
Položka 17 Slyšeli jste někdy o očkování proti karcinomu děložního čípku?
Tabulka 17 Očkování
Graf 17 Očkování
22
25 25 25
3
0 0 0
0
5
10
15
20
25
30
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
OČKOVÁNÍ
Ano
Ne
Většina dotazovaných respondentů odpověděli, že slyšeli o očkování proti
rakovině děložního čípku.
Očkování
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano 22 88% 25 100% 25 100% 25 100%
Ne 3 12% - - - - - Celkem
25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
62
Položka 18 Kdo může být očkován?
Tabulka 18 Kdo může být očkován?
Očkování
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Pouze dívky 23 92% 25 100% 16 64% 20 80%
Pouze chlapci - - - - - - - Dívky
i
chlapci
2 8% - - 9 36% 5 20%
celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 18 Kdo může být očkován?
23
25
16
20
2
0
9
5
0
5
10
15
20
25
30
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
KDO MŮŽE BÝT OČKOVÁN?
Pouze dívky
Pouze chlapci
Dívky i chlapci
Odpovědi na tuto otázku nás překvapily. Správnou odpovědí jsou dívky i chlapci.
Většina respondentů odpověděly pouze dívky. Pouhých 8% (13-17 let), 36% (28-39
let), 20% (40-50 let) odpovědělo dívky i chlapci.
63
Položka 19 Jste očkována Vy nebo někdo z Vašeho okolí?
Tabulka 19 Jste očkována?
Četnost
očkování
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
absolutní
počet
relativní
počet %
Ano, jsme
očkována
13 52% 5 20% 9 36% - -
Ano,
kamarádka/
známý jsou
očkováni
6 24% 6 24% 3 12% 9 36%
Ne 4 16% 11 44% 12 48% 12 48%
Nevím 2 8% 3 12% 1 4% 4 16%
Celkem 25 100% 25 100% 25 100% 25 100%
Graf 19 Četnost očkování
13
5
9
0
6 6
3
9
4
11
12 12
2
3
1
4
0
2
4
6
8
10
12
14
13-17 let 18-27 let 28-39 let 40-50 let
Absolutníčetnost
ČETNOST OČKOVÁNÍ
Ano, jsem očkována
Ano, kamarádka/ známý
jsou očkováni
Ne
Nevím
Z grafu, který jsme zhotovili pro větší přehlednost je patrné, že 52% (13-17 let)
je očkována. 44% (18-27 let), 48% (28-39 let) a 48% (40 - 50 let) není očkována.
64
6 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRŮZKUMU
Našeho výzkumu se účastnilo 100 respondentů, kteří byli rozděleni do čtyř
věkových kategorií. Celý průzkum probíhal na okrese Kutná Hora. V bakalářské práci
se zabýváme informovaností žen a dívek o rakovině děložního čípku. Stanovili jsme si
tři základní cíle. První z cílů bylo zjistit obecné znalosti žen a dívek o rakovině
děložního čípku. Druhým z cílů bylo zjistit znalosti žen a dívek o rizikových faktorech
pro vznik rakoviny děložního čípku. Třetí cíl se zaměřuje na znalosti o diagnostice a
prevenci rakoviny děložního čípku a prevenci rakoviny děložního čípku.
Průzkumné cíle
Cíl 1: Zjistit obecné znalosti žen a dívek o rakovině děložního čípku.
Cíl 2: Zjistit znalosti žen a dívek o rizikových faktorech pro vznik rakoviny děložního
čípku.
Cíl 3: Zjistit znalosti žen, dívek o diagnostice a prevenci rakoviny děložního čípku.
Průzkumné otázky
Otázka 1a: Mají ženy a dívky základní informace o rakovině děložního čípku?
K této otázce se vztahovaly otázky č. 1, 2, 15. Ze sestavených výsledků vyplývá,
že se většina dotazovaných respondentů domnívá, že jsou dostatečně informováni o této
problematice. V následující otázce jsme chtěli ověřit, zda opravdu respondenti vědí, co
rakovina děložního čípku je. Odpovědi na tuto otázku byly různorodé. Nejvíce
správných odpovědí pro definici rakoviny děložního čípku znala věková kategorie 40-
50 let. Naopak nejméně správných odpovědí měla kategorie 18-27 let. Z výzkumu
vyplynulo, že respondenti znají nejvyšší výskyt rakoviny, avšak podceňují úmrtnost
tohoto onemocnění.
Otázka 1b: Znají ženy a dívky příznaky rakoviny děložního čípku?
Na průzkumnou otázku se vztahuje otázka č. 5. Zjistili jsme, že za největší
příčinu pro vznik tohoto onemocnění považují lidský papillomavirus. Ve věkové
kategorii 13-17 let a 18-27 let neznají, co by mohlo toto onemocnění způsobit.
V kategorii 13- 17 let správně odpovědělo pouhých 16 %, v kategorii 18-27 let 40 %,
v kategorii 28-39 let 80 % a v kategorii 40-50 let 88 % dotazovaných respondentů.
65
Otázka 2a: Považuje respondent kouření za rizikový faktor pro vznik rakoviny?
Výsledky se vztahují k otázkám č. 8, 9. Z výsledků vyplývá, že většina
dotazovaných respondentů nekouří a kouření vnímají jako rizikový faktor pro vznik
rakoviny poměrně málo. V kategorii 13-17 let vnímá pouhých 48 % respondentů
kouření jako rizikový faktor. V ostatních kategoriích je kouření vnímáno následovně:
18-27 let (60 %), 28-39 let (56 %), 40-50 let (60 %).
Otázka 2b: Myslí si respondent, že zahájení sexuálního života před 17. rokem je také
rizikovým faktorem?
K této otázce jsme zpracovali otázku č. 7. Zahájení sexuálního života před
17. rokem vnímají respondenti, jako jeden z rizikových faktorů. Ve věkové kategorii
13-17 let však nepovažují zahájení sexuálního života před 17. rokem jako jeden
z rizikových faktorů (64% dotazovaných respondentů).
Otázka 2c: Znají HPV?
Na podkladě dotazníkové otázky č. 5 jsme zjistili, že respondenti ve věkové
kategorii 13-17 let (60 %) a 18-27 let (44 %) neví, co je příčinou HPV.
Otázka 3a: Znají respondenti prevenci rakoviny děložního čípku?
Výsledky se vztahují k otázkám č. 10, 11, 17, 18, 19. Z výzkumu je patrné, že se
u dotazovaných respondentů v rodině vyskytuje zřídka rakovina děložního čípku.
Většina respondentů zná a ví, jak správně předcházet tomuto onemocnění. Ve věkové
kategorii 13-17 let a 28-39 let znalo správou odpověď 92 % dotazovaných. V kategorii
18-27 let odpovědělo správně 84 % a respondenti v kategorii 40-50 let znali všichni
správnou odpověď. Z otázek zaměřených na očkování proti tomuto onemocnění nám
vyplývá, že respondenti jsou informováni o očkovacích vakcínách a někteří jsou i
očkováni (nejvíce 52% v kategorii 13-17 let). Na otázku kdo může být očkován,
respondenti volili převážně odpovědi pouze dívky, avšak správnou odpovědí byli dívky
i chlapci. Tuto odpověď zvolilo 8 % respondentů 13-17 let, 0 % dotazovaných v 18- 27
let, 36% respondentů v 28 – 39 let a 20% v 40 – 50 let.
66
Otázka 3b: Považují respondenti pravidelné návštěvy u gynekologa jako prevenci?
Umí určit detekci tohoto onemocnění?
Na tuto otázku jsme zhotovili otázky č. 12, 13, 14. Tyto otázky zahrnují
gynekologické prohlídky, jejich pravidelnost a správnou detekci tohoto onemocnění.
Převážná většina respondentů považuje pravidelné gynekologické prohlídky za včasnou
metodu pro odhalení rakoviny. Dále se respondenti domnívají, že stačí jednou ročně
navštěvovat svého gynekologa. Na otázku zaměřenou na detekci toho onemocnění znali
respondenti převážně správnou odpověď.
Otázka 3c: Věnují se média této problematice dostatečně?
K této otázce se vztahují otázky č. 3, 4. V těchto otázkách jsme se zabývali, zda
si myslí, že je propagace dostatečná a ze kterých zdrojů jsou nejčastěji respondenti
informováni. Podle výsledků odpovědí se respondenti domnívají, že propagace o tomto
onemocnění je dostatečná až na věkovou kategorii 18-27 let (44 %), která vnímá
propagaci jako nedostatečnou. Nejvíce dotazovaných 13-17 let jsou informováni od
matky (56 %), 18-27 let od gynekologa/ praktického lékaře (60 %), 28-39 let z časopisu
(32 %) a 40 – 50 let od gynekologa/ praktického lékaře (44 %).
67
7 DISKUZE
Není snadné srovnávat tuto práci s ostatními autory, jelikož podobných prací
a výzkumů na toto téma je poměrně dost. V této kapitole porovnáváme informace
získané formou anonymního dotazníkového průzkumu. Výsledky porovnáváme s Bc.
prací Zichové (2014) na téma „ Znalosti o prevenci karcinomu děložního čípku
u středoškolské populace” dále se Zápařkovou (2012) „ Informovanost matek o
rakovině děložního čípku a prevenci tohoto onemocnění”, Feberovou (2012) „
Informovanost dívek ve věk 13-15 let o karcinomu děložního čípku”.
V práci Zichové (2014) jsme zjistily, že celý průzkum se skládal z 200
respondentů. Zichová se zabývala znalostmi o rakovině děložního čípku, zdroji,
rizikovými faktory a skupinami, povědomí, atd. Z výsledků je patrní že, 88 %
dotazovaných ví, co je rakovina. Nejvyšší procentuální odpověď na otázku zdroje
informovanosti byla 47, 20% v médiích. V naší bakalářské práci jsme nejvíce
vyhodnotili zdroje od matky, gynekologa a časopisu. Dále v práci Zichové (2014) zná
původce tohoto onemocnění 92,00 %, za to v naší práci ve věkové kategorii 13-17 let 60
% neví, 18- 27 let 74 % nezná. Naopak ve věkových kategoriích 28-39 let a 40-50 let
zná původce v průměru 80 % dotazovaných.
V práci Zápařkové (2012), kdy zjišťovala informovanost matek, jsme zjistili, že
výzkum byl zpracováván ze 45 dotazníků. Zapářková se zabývala také informovaností
dle věku, dále zdroji informovanosti, přenašeči, původci, očkováním a mnoho dalšího.
Nejvíce nás zaujali výsledky zdrojů informovanosti, kdy uvádí, že nejvíce odpovědí 27
% respondentů uvádí lékaře. V naší práci zvolilo 60 % gynekologa/ PL. Dále v práci
uvádí, že 41, 38 % dotazovaných neví, kdo je přenašečem tohoto onemocnění. V další
otázce zjišťovala původce tohoto onemocnění, kdy výsledek byl 42, 53% neví. V naší
práci byly výsledky 80% -zná (ve věkových kategoriích 18-27 let, 28-39 let).
Z výsledků Zápařkové je patrné, že 94, 25 % je informovaných o očkování. Porovnali
jsme výsledky s naší prací a došli jsme k závěru, že informovanost o očkování je
v průměru stejná jako u Zapářkové.
Feberová (2012) ve své práci vyžila 120 respondentů ve věkové kategorii 13-15 let.
Porovnávali jsme otázky ohledně četnosti návštěv u gynekologa, příčinu onemocnění,
rizikový faktor, očkování, zdroje informovanosti a zájem o očkování. Četnost návštěv
u gynekologa 1x ročně odpovědělo 43 %, V naší práci odpovědělo průměrně 70 %
68
všech dotazovaných respondentů. V práci Feberové (2012), 84 % nezná virus
způsobující toto onemocnění. Nejvyšším rizikovým faktorem 42 % je vysoký počet
sexuálních partnerů. Povědomí o očkování má 94 % respondentů. Zdroje
informovanosti uvádí 17 % časopis, 15 % rodiče. A v poslední řadě uvádí 40 %
respondentů, kteří mají zájem o očkování a 29 % kteří zájem nemají.
69
NÁVRHY NA DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Z našeho výzkumu jsme se dozvěděli, že ženy a dívky mají částečné informace.
Domnívali jsme se, že jejich informovanost bude poněkud vyšší. Nejvíce nás překvapily
odpovědi věkových kategorií 13-17 let a 18-27 let tím, jak k vyplňování dotazníku
přistupovaly. Na základní škole, kde jsme rozdali dotazníky, většinou dívky nevěděly,
co mají odpovídat. Po vyplnění dotazníků se ptaly, jaké jsou správné odpovědi. Myslím,
že by bylo vhodné zahrnout tuto problematiku do výuky (př. rodinná výchova). Dalším
návrhem pro zlepšení informovanosti pro věkové kategorie by mohly být besedy,
přednášky o rakovině děložního čípku. Pozvali bychom ženy a dívky, které se s tímto
onemocněním setkaly, aby předaly své zkušenosti ostatním. Dále bychom zvýšili
propagaci základní prevence v ordinacích praktického lékaře či gynekologické
ambulance.
Důležité je informovat nejen mladé dívky, ale i jejich rodiče, či starší věkovou
generaci žen. Dále bychom doporučili větší osvětu veřejnosti pomocí dostupných médií.
Pro lepší přehlednost rizikových faktorů, klinických projevů a nebezpečí tohoto
onemocnění by bylo vhodné vytvořit brožury.
Informace v brožuře (informačním, edukačním letáku) by měly být základní,
výstižné a srozumitelné pro laickou veřejnost. Tento edukační leták by měl být
dostupný v gynekologických ambulancích, u praktických lékařů a především by měl být
v základních a středních školách.
Co se týče věkových kategorií 28 - 39 let a 40 - 50 let, jsou převážně ženy,
matky, které chtějí ochránit svou dceru. Jedinou prevenci, jak ochránit svou dceru proti
rakovině děložního čípku, vidí v očkování. Ale co jiná prevence? Jak se sama účinně
chránit? Proto bychom vytvořili edukační sezení pro rodiče o problematice toho
onemocnění, kde bychom upřesnili rizikové faktory onemocnění a jak jim správně
předcházet. Spolu s tím bychom upřesnili informace o očkování, co které zahrnuje
a které je více doporučováno.
70
ZÁVĚR
Rakovina děložního čípku je závažný problém, který postihuje ženy nejen u nás,
ale i na celém světě. V naší bakalářské práci jsme se zaměřili na tuto problematiku.
Naše práce má výzkumný charakter. V teoretické části jsme se zabývali
nádorovým onemocněním z obecného hlediska, kde popisujeme to, co je nádor, rozdíly
mezi benigním a maligním nádorem, prekancerózy, metastazování, rizikové faktory
s blíže popsaným lidským papilomavirem. V dalším úseku teoretické části jsme se
zaměřili na problematiku samotnou. Onemocnění děložního čípku, jeho charakteristiku,
maligní a benigní onemocnění hrdla děložního, rizikové faktory, šíření nádoru, klinické
projevy, diagnostiku, terapii a v neposlední řadě prevenci a prognózu rakoviny
děložního čípku.
Jedním ze způsobu, jak zjistit celkové povědomí žen všech věkových kategorií
o této problematice, je dotazníkové šetření. V praktické části jsme si stanovili
průzkumné cíle a průzkumné otázky. Dále jsme si určili výzkumný vzorek a pomocí
anonymního dotazníku jsme zjišťovali informovanost žen a dívek o rakovině děložního
čípku. Dotazník obsahoval 19 otázek. Ke zpracování jsme použili 100 dotazníků.
Výzkum probíhal v okrese Kutná Hora ve čtyřech věkových kategoriích žen a dívek. Při
zpracování dotazníku se nám potvrdily nebo vyvrátily průzkumné cíle.
V prvním cíli jsme si stanovili zjistit obecné znalosti žen a dívek o rakovině
děložního čípku. K prvnímu cíli se vztahovalo několik průzkumných otázek. Z výsledků
vyplývá, že se většina dotazovaných respondentů domnívá, že jsou dostatečně
informováni o této problematice. Na kontrolní otázku, jak by definovali rakovinu
děložního čípku, však byly odpovědi všelijaké. Nejvíce správných odpovědí znala
věková kategorie 40-50 let a nejméně 18-27 let. Dále za největší příčinu onemocnění
považují lidský papilomavirus. V kategorii 18-27 let a 13-17 let neví, co je příčinou
toho onemocnění.
V druhém cíli jsme zjišťovali znalosti žen a dívek o rizikových faktorech.
Z výsledků jsme se dozvěděli, že respondenti považují kouření jako jeden z rizikových
faktorů pro vznik karcinomu. Dále považují zahájení sexuálního života před 17. rokem
také jako jeden z rizikových faktorů. Věková kategorii 13-17 let nevidí riziko v tomto
faktoru.
71
V našem posledním třetím cíly jsme zjišťovali znalosti žen o diagnostice
a prevenci tohoto onemocnění. Většina respondentů zná, jak správně odhalit toto
onemocnění. Jako prevenci vidí v pravidelných gynekologických prohlídkách. Několik
z dotazovaných respondentů je sama očkována proti tomuto onemocnění.
V každém z nás vzbuzuje slovo rakovina veliký strach. Asi proto, že každý z nás
ve svém okolí zná někoho, kdo rakovinou onemocněl, ale také se vyléčil. A hlavně jak
velký význam má prevence a dostatek informací. Proto by bylo dobré vytvořit edukační
leták či brožuru se souhrnem prevence a rizikových faktorů pro vznik rakoviny
děložního čípku a rozdat ji na ZŠ, SŠ, praktickým lékařům či gynekologickým
ambulancím.
72
SEZNAM POUŽITÉ LITARATURY
1. CALDA, P. Moderní gynekologie a porodnictví- Adenokarcinom děložního
hrdla- fakta. 2009, roč. 18, č. 1, s. 124-127. ISBN 978-80-87070-28-4.
2. Cervarix [online]. c2012 [cit. 2013-7-21]. Dostupné na:
www.cervarix.cz/vakcina-cervarix/
3. Cervikální screening[online]. c2013 [cit. 2013-8-17]. Dostupné na:
www.cervix.cz/index.php?pg=cervikalni-screening
4. CIBULA, D. Onkogynekologie- Histopatologická klasifikace nádorů ženského
genitálu. 2007, roč. 16, č. 3, s. 452-564. ISSN 1211-1058.
5. DUBSKÁ, L.; VALÍK, D. Laboratorní diagnostika v onkologii. Masarykova
Univerzita- Lékařská fakulta, 2011. ISBN 978-80-210-5479-0.
6. GlaxoSmithKline: váš partner v prevenci karcinomu děložního čípku [online].
c2006 [cit. 2012-6-21]. Dostupné na: www.cervikalnikarcinom.cz
7. HPV asociované cervikální léze[online]. c2011 [cit. 2013-8-15]. Dostupné na:
www.hpv.cervix.cz
8. JURKOVIČ, K. Revoluce v léčení rakoviny, Fontána, 2003. ISBN 978-80-733-
6025-2.
9. KOLAŘÍK, D.; HALAŠKA, M.; FEYEREISL, J. Repetitorium
gynekologie.Maxdorf Jessenius, 2008. ISBN 978-80-7345-138-7.
10. KOLEKTIV AUTORŮ. Obecná onkologie- učebnice pro lékařské fakulty.
Univerzita Karlova- Karolinum Praha, 2005. ISBN 80-246-0968-1.
11. Nádory hrdla děložního čípku a jejich prevence [online]. c2009-2013 [cit. 2013-
8-14]. Dostupné na: www.mou.cz/nadory-hrdla-delozniho-cipku-a-jejich-
prevence/t3008
12. ORLOVÁ, K. Anatomie člověka. Fragment, 2005. ISBN 80-253-0080-3.
13. PILKA, R.; PROCHÁZKA, M. a kol. Gynekologie, Univerzita Palackého
v Olomouci, 2012. ISBN 978-80-244-3019-5.
14. PLÁNIČKA, M. Atlas lidského těla. Reboproductions CZ, 2005. ISBN 978-80-
7234- 734-6.
15. Prognóza karcinomu děložního čípku[online]. c2014 [cit. 2014-1-18]. Dostupné
na: cs.wikipedia.org/wiki/Karcinom_d%C4%9Blo%C5%BEn%C3%ADho_hrdla
16. ROB, L. Onkologická prevence v gynekologii- Prekancerózy děložního hrdla.
2003, roč. 12, č. 4, s. 627-665. ISSN 1211-1058.
17. ROZTOČIL, A. a kol. Moderní gynekologie. Praha, 2011. ISBN 978-80-247-
2832-2.
18. Silgard[online]. c2009 [cit. 2013-7-21]. Dostupné na: www.vsecomuzu.cz/jak-
se-chranit/o-vakcine
19. SLEZÁKOVÁ, L. a kol. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III. –
gynekologie a porodnictví, onkologie, psychiatrie. Praha, 2007. ISBN 978-80-
247-2270-2.
73
20. SLÁMA, J. Cervikální prekancerózy. Moderní gynekologie a porodnictví:
Technika excizních výkonů k ošetření abnormálních nálezů na děložním hrdle.
2010, roč. 19, č. 3, s. 304-310. ISBN 978-80-87070-43-7.
21. ŠAFÁŘ, P. Zhoubné nádory rodidel. Moderní gynekologie a porodnictví:
Cervikální karcinom. 2000, roč. 9, č. 4, s. 640-657. ISSN 1211-1058
22. TACHEZY, R. HPV a karcinom děložního čípku. Moderní gynekologie a
porodnictví: Epidemiologie genitální papillomavirové infekce ve světě a ČR.
2006, roč. 15, č. 4, s. 589-595. ISBN 80-903721-1-2.
23. VORLÍČEK, J. a kol. Onkologie. Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-603-6.
24. VORLÍČEK, J.; ABRAHÁMOVÁ, J.; VORLÍČKOVÁ, H. a kol. Klinická
onkologie pro sestry 2. přepracované a doplněné vydání. Praha, 2012. ISBN
978-80-247-3742-3.
I
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHA A DOTAZNÍK
PŘÍLOHA B OBRÁZKY
OBRÁZEK 1 -GRAFY
OBRÁZEK 2 - ŽÁDANKA NA VYHODNOCENÍ CERVIKO-VAGINÁLNÍ
CYTOLOGIE
PŘÍLOHA C REŠERŽE
II
PŘÍLOHA A - DOTAZNÍK
Dobrý den,
jmenuji se Aneta Perlíková a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické,
o.p.s. v Praze 5. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, jehož data budou
použita v mé bakalářské práci týkající se informovanosti žen a dívek v oblasti rakoviny
děložního čípku. Tento dotazník je zcela anonymní.
Za vyplnění dotazníků předem děkuji.
Kolik je Vám let?
a) 13- 17 let
b) 18- 27 let
c) 28- 39 let
d) 40- 50 let
1. Máte informace o rakovině děložního čípku?
a) ano
b) ne
2. Jak byste co nejpřesněji definovali karcinom děložního čípku?
a)karcinom děložního čípku je zhoubné onemocnění postihující vnější část
pohlavních orgánů (děložní čípek).
b)karcinom děložního čípku je zhoubné onemocnění postihující vnitřní část
pohlavních orgánů (děložní čípek).
c)karcinom děložního čípku je nezhoubné onemocnění postihující vnitřní část
pohlavních orgánů (děložní čípek).
d)karcinom děložního čípku je zánětlivé onemocnění postihující děložní čípek.
3. Kde jste slyšela o rakovině děložního čípku?
a)od matky
b)ve škole
c)od svého gynekologa/ praktického lékaře (PL)
d)z časopisu
e)internetu
f)televize
a) jiná odpověď .........................................................................................................
4. Je podle Vás propagace prevence rakoviny děložního čípku dostatečná? (letáčky,
časopisy, internet)
a) ano
b) ne
c) nevím
5. Co je příčinou rakoviny děložního čípku (infekce HPV)?
a) lidský papilomavirus
b) streptokok
c) stafylokok
d) nevím
III
6. Jak se nejčastěji HPV infekce šíří?
a) líbáním
b) špatnou hygienou
c) nechráněným pohlavním stykem, promiskuitou
7. Jedním z rizikových faktorů karcinomu děložního čípku začátek sexuálního života
před 17. rokem?
a) ano
b) ne
8. Kouříte?
a) ano, kouřím denně
b) ano, kouřím příležitostně (počet) ..........................................................................
c) ne
9. Kouření je jeden z rizikových faktorů pro vznik karcinomu?
a) ano
b) ne
c) nevím
10. Vyskytl se ve Vaší rodině karcinom děložního čípku?
a) ano
b) ne
c) nevím
11. Víte, jak je možné předcházet rakovině děložního čípku?
a)správnou intimní hygienou
b)častá výměna spodního prádla
c)chráněným pohlavním stykem, vakcinace, gynekologické prohlídky, nekouřit
d)nevím
12. Nejpřesnější metodou k diagnostice rakoviny děložního čípku patří?
a)ultrazvuk
b)rentgenové vyšetření břicha
c)odběr krve
d)stěr z děložního čípku, histologické vyšetření (odběr vzorku tkáně na vyšetření)
13. Jak často by měla žena, dívka navštěvovat svého gynekologa?
a) 1x denně
b) 1x týdně
c) 1x měsíčně
d) 1x za půl roku
e) 1x za rok
14. Pravidelné preventivní gynekologické prohlídky jsou jednou z metod odhalení
rakoviny děložního čípku?
a) ano
b) ne
c) nevím
IV
15. V kolika letech si myslíte, že je nejvyšší výskyt rakoviny děložního čípku?
a) 15-19 let
b) 20- 22 let
c) 30- 40 let
16. Přibližně kolik žen ročně zemře na následky rakoviny děložního čípku v ČR?
a) 30-70
b) 350-400
c) 3000-4500
17. Slyšeli jste někdy o očkování proti karcinomu děložního čípku?
a) ano
b) ne
18. Kdo může být očkován?
a) pouze dívky
b) pouze chlapci
c) dívky i chlapci
19. Jste očkována Vy nebo někdo z Vašeho okolí?
a) ano, jsem očkována
b) ano, kamarádka/ známý jsou očkováni
c) ne
d) nevím
V
PŘÍLOHA B –OBRÁZEK 1 - GRAFY
ZDROJ: 2013-12-21, dostupné na www.svod.cz
ZDROJ: 2013-12-21, Dostupné na: www.svod.cz
VI
ZDROJ: 2013-12-21, Dostupné na: www.svod.cz
VII
PŘÍLOHA B- OBRÁZEK 2- ŽÁDANKA NA VYHODNOCENÍ CERVIKO-VAGINÁLNÍ
CYTOLOGIE
VIII
PŘÍLOHA C- REŠERŽE
Téma rešerše
Informovanost žen, dívek o rakovině děložního čípku
Žadatel:
Aneta Perlíková, DiS
Jazykové vymezení:
Čeština, angličtina
Klíčová slova:
Nádory děložního čípku – vakcinace - vakcíny proti papilomavirům- plošný screening–
primární prevence – prevence – sociální lékařství - statistika jako téma - Česká
republika - etiologie - diagnóza - terapie - výchova - statistika a číselné údaje
Klíčová slova v angličtině:
Cervix Neoplasms - UterineCervicalNeoplasms- Vaccines - Vaccination PapillomavirusVaccines
- Awareness - HealthKnowledge, Attitudes, Practice HealthKnowledge
- MassScreening - MassVaccination - SecondaryPrevention TertiaryPrevention
- PrimaryPrevention - PreventiveHealthServices
Časové vymezení:
V českých zdrojích: 2007- současnost
V zahraničních zdrojích: 2010- současnost
Druhy dokumentů:
Knihy, články, kvalifikační práce
Počet záznamů:
České zdroje: 104 záznamy (knihy: 5,články: 95, kvalifikační práce: 4) / plné
texty: 36
Zahraniční zdroje: 48 záznamů / plné texty: 39
Použitý citační styl:
České zdroje: ČSN ISO 690 a bibliografický záznam v portálu MEDVIK
Zahraniční zdroje: stručná citace databázového centra EBSCOhost pro databáze
CINAHL a MEDLINE
Základní prameny: - katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
- databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz)
- specializované databáze (CINAHL a MEDLINE)
Zpracoval: Mgr. Adam Kolín,
Národní lékařská knihovna, oddělení informačních a speciálních služeb
Sokolská 54
121 32 Praha 2
E-mail: kolin@nlk.cz
IX
MEDVIK rešerše
Knihy
1.
TI: Screening karcinomu děložního hrdla
AU: Ondruš, Jiří, 1936PU:
Praha : Maxdorf, 2013. 77 s. : il., tab. ; 19 cm.
LA: cze RT: monografie, knihy
PT: příručky ; monografie
DE: nádory děložního čípku (diagnóza, epidemiologie, prevence a kontrola) ;
cytodiagnostika ; plošný screening (metody, organizace a řízení, trendy, využití) ;
vakcinace ; medicína založená na důkazech ; sekundární prevence ; kolposkopie
IN: ISBN: 978-80-7345-322-0
SG: NLK: K 88832
AN: MED00181567 DT: 130712
2.
TI: Očkování v ordinaci gynekologa
AU: Smetana, Jan, 1973- — Kosina, Pavel — Dražan, Daniel
PU: 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 44 s. : il. ; 17 cm.
LA: cze RT: monografie, knihy
PT: informační publikace
DE: nádory děložního čípku (epidemiologie, prevence a kontrola) ; varicela
(epidemiologie, prevence a kontrola) ; infekční nemoci - kontrola ; těhotenství
(imunologie) ; vakcinace ; gynekologická onemocnění (prevence a kontrola) ; varicela vakcína
; vakcíny proti papilomavirům
IN: ISBN: 978-80-247-3325-8; (OCoLC)500011332
SG: NLK: DT 9830
LI: http://kramerius.medvik.cz/search/handle/uuid:MED00174780 - digitální knihovna
LI: http://www.mediforum.cz/pdf/ockovani-vordinaci-gynegoloka.pdf - plný text volně
přístupný
LI: http://toc.nkp.cz/NKC/200911/contents/nkc20092008274_1.pdf - obsah
AN: MED00174780 DT: 091027
3.
TI: Cervarix - jen bivalentní vakcína?
AU: Čepická Líbalová, Zuzana
PU: Praha : Levret, 2009. s. 389-400 : il., tab. ; 21 cm.
LA: cze RT: monografie, knihy
PT: studie
DE: nádory děložního čípku (prevence a kontrola) ; vakcinace (využití) ; infekce
papilomavirem (prevence a kontrola) ; primární prevence (metody)
IN: ISBN: 978-80-87070-34-5; (OCoLC)614295002
SG: NLK: A 4029/18-3-S.B-2009
LI: http://toc.nkp.cz/NKC/201004/contents/nkc20102093333_1.pdf - obsah
AN: MED00173861 DT: 100409
X
4.
TI: Očkování proti lidským papilomavirům : kvadrivalentní HPV vakcína Silgard tři
roky v klinické praxi
AU: Fait, Tomáš, 1971PU:
Praha : Maxdorf, 2009. 118 s. : il., tab. ; 19 cm.
LA: cze RT: monografie, knihy
PT: monografie
DE: nádory děložního čípku (imunologie, prevence a kontrola) ; preventivní lékařství ;
infekce papilomavirem (diagnóza, imunologie, terapie) ; primární prevence ; vakcíny
proti papilomavirům (aplikace a dávkování, imunologie, farmakologie)
IN: ISBN: 978-80-7345-204-9
SG: NLK: K 84707
AN: MED00167088 DT: 091218
5.
TI: Prevence v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
AU: Ambrožová, Helena, 1952- — Cabrnochová, Hana, 1965PU:
Praha : Mladá fronta, 2008. 66 s. : il., tab. ; 21 cm.
LA: cze RT: monografie, knihy
PT: sborníky
DE: mladiství ; nádory děložního čípku (prevence a kontrola) ; dítě ; fyziologie výživy
dětí ; hypertenze (diagnóza, terapie) ; plošný screening ; obezita (patofyziologie,
prevence a kontrola) ; preventivní lékařství ; vakcinace (zákonodárství a právo) ;
rotaviry - vakcíny ; ateroskleróza (prevence a kontrola) ; dyslipidémie (diagnóza,
terapie)
SG: NLK: B 2177/10-5-PŘÍLOHA-2008
AN: MED00170173 DT: 100512
Citace dle ISO 690
ONDRUŠ, Jiří. Screening karcinomu děložního hrdla. Praha: Maxdorf, 2013. ISBN
978-80-7345-322-0.
SMETANA, Jan — KOSINA, Pavel — DRAŽAN, Daniel. Očkování v ordinaci
gynekologa. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3325-8.
ČEPICKÁ LÍBALOVÁ, Zuzana (ed.). Cervarix - jen bivalentní vakcína?. Praha:
Levret, 2009. ISBN 978-80-87070-34-5.
FAIT, Tomáš. Očkování proti lidským papilomavirům: kvadrivalentní HPV vakcína
Silgard tři roky v klinické praxi. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-204-9.
AMBROŽOVÁ, Helena — CABRNOCHOVÁ, Hana (ed.). Prevence v ordinaci
praktického lékaře pro děti a dorost. Praha: Mladá fronta, 2008.
Články
1.
TI: Epidemiologie zhoubných nádorů se zavedeným screeningem v mezinárodním
srovnání
XI
AU: Dušek, Ladislav, 1967- — Mužík, Jan — Malúšková, Denisa — Gregor, Jakub
AD: Institut biostatistiky a analýz, LF a PřF MU, Brno; Ústav zdravotnických informací
a statistiky ČR, Praha
CI: Klinická onkologie : časopis České a Slovenské onkologické společnosti. 2014, roč.
27, Supplementum 2, s. 40-48. ISSN 0862-495X; 1802-5307 (elektronická verze).
LA: cze RT: články
PT: práce podpořená grantem
DE: nádory děložního čípku (mortalita, epidemiologie) ; ženské pohlaví ; lidé ;
celosvětové zdraví ; statistika jako téma ; kolorektální nádory (mortalita,
epidemiologie) ; incidence ; Česká republika (epidemiologie) ; nádory prsu (mortalita,
epidemiologie) ; Evropa (epidemiologie) ; prevalence ; mužské pohlaví ; distribuce
podle pohlaví
AB: Mezinárodní data dokládají vysokou zátěž české populace nádorovými
onemocněními, a to ve světovém i evropském měřítku. Mezi nejčastější onkologické
diagnózy v ČR i ve světě patří i preventabilní diagnózy, tedy zhoubné nádory kolorekta,
prsu a hrdla děložního. Mezi pozitivní informace lze zařadit stabilizovanou či mírně
klesající mortalitu, lepšící se výsledky léčby a přežití pacientů. Navzdory tomu je třeba
si uvědomit, že při uvedené populační zátěži jsou tyto výsledky dosahovány za cenu
velmi vysokých nákladů na moderní onkologickou léčbu.
SG: NLK: B 1665 ; neváz. 656
LI: http://www.prolekare.cz/klinicka-onkologie-clanek/epidemiologie-zhoubnychnadoru-se-zavedenym-screeningem-v-mezinarodnim-srovnani-50582
- Meditorial
AN: bmc14082494 DT: 201412
THESES rešerše
FEBEROVÁ, Petra. Informovanost dívek ve věku od 13 - 15 let o karcinomu děložního
čípku [online]. 2012 [cit. 2015-02-20]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita,
Lékařská fakulta. Vedoucí práce Petra Juřeníková. Dostupné z:
.
POCHOPOVÁ, Jana. Informovanost žen o rakovině děložního čípku [online]. 2010 [cit.
2015-02-20]. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Kvetoslava Kotrbová.
Dostupné z: .
WABNEGGEROVÁ, Zlata. Prevence karcinomu děložního čípku u dívek [online].
2013 [cit. 2015-02-20]. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Yvetta Vrublová.
Dostupné z: .
ZICHOVÁ, Kristýna. Znalosti o prevenci karcinomu děložního čípku u středoškolské
populace [online]. 2014 [cit. 2015-02-20]. Bakalářská práce. UNIVERZITA
PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Milada
Bezděková. Dostupné z: .
XII
CINAHL a MEDLINE rešerše
Záznam: 1
Adolescents' awareness of HPV infections and attitudes towards HPV vaccination 3
years following the introduction of the HPV vaccine in Hungary. (English) By: Marek
E; Dergez T; Rebek-Nagy G; Kricskovics A; Kovacs K; Bozsa S; Kiss I; Ember I;
Gocze P, Vaccine [Vaccine], ISSN: 1873-2518, 2011 Nov 3; Vol. 29 (47), pp. 8591-8;
Publisher: Elsevier Science; PMID: 21939711;
Abstrakt
Hungary takes the fourth place regarding the incidence and the fifth regarding the
mortality of cervical cancer among the member countries of the European Union, with
500 deaths due to this preventable illness and nearly 1200 new cases diagnosed every
year. Although the vaccines have been available for 3 years, the estimated rate of the
female population vaccinated against HPV is approximately 10% in the 12-26-year-age
cohort. The aim of this study was to determine factors and motivations affecting the
uptake of HPV vaccination among Hungarian adolescents. Examining the effects of
some possible sociodemographic predictors (age and gender) and the exposure to health
information on HPV vaccine acceptability were also focused on, as well as assessing
the most trusted sources of information about sexually transmitted diseases (STDs). A
nationwide anonymous questionnaire survey with a sample of 1769 students attending
public primary or secondary schools was organised by the authors in 16 Hungarian
cities and towns. Data were analysed using the Statistical Package for the Social
Sciences (SPSS). Adolescents' awareness of HPV was relatively low. Only 35% of the
participants reported they had heard about HPV prior to the survey. Almost 70% of the
potentially affected study population had not heard about the vaccine previously. Every
fourth student did not believe that vaccination against HPV can prevent cervical cancer.
If the vaccination was available free of charge, almost 80% of respondents would
request it, but in case they had to pay for it, this number would significantly decrease.
Significantly better knowledge and also more positive attitudes towards HPV
vaccination was found in relation to the number of information sources. The majority of
respondents (62-83%) were open for further information about STDs. The main trusted
mediators were school-health services (61.3%), education on health at school (49.2%),
health professionals (42.2%) and electronic media (24.6%). Since Hungarian adolescent
students expect guidance about STDs principally from school health education, an
urgent need for well-designed, HPV-focused educational programmes emerges.
Launching such programmes would be especially important for the adolescent
population to increase their awareness of the risks associated with HPV infection thus
reducing the high incidence of cervical cancer in Hungary in the future.
Databáze:
MEDLINE Complete
Záznam: 2
An Increase in HPV-Related Knowledge and Vaccination Intent Among Parental and
Non-parental Caregivers of Adolescent Girls, Age 9-17 Years, in Appalachian
Pennsylvania.(includes abstract) Spleen, Angela; Kluhsman, Brenda; Clark, Allison;
Dignan, Mark; Lengerich, Eugene; Journal of Cancer Education, 2012 Jun; 27 (2): 312-
319. (journal article - research, tables/charts) ISSN: 0885-8195 PMID: 22131065
CINAHL AN: 2011552884
XIII
Abstrakt
A theory and community-based educational intervention was designed to increase HPVrelated
knowledge and intent to vaccinate adolescent girls, against human
papillomavirus (HPV) in Appalachia, a region with high cervical cancer incidence and
mortality. An HPV educational session was conducted with immediate pre-/post-test
questionnaires and 1-month follow-up telephone interview. McNemar tests and paired t
tests evaluated change in individual knowledge variables and change in overall
knowledge and intent to vaccinate against HPV, respectively. Of 117 attendees, 38
(32.5%) were parents of vaccine-eligible daughters and 79 (67.5%) non-parental
caregivers. HPV-related knowledge increased for all participants (p<0.0001) and among
parents (p<0.0001). Intent to vaccinate daughters within 1 month increased among
parents (p=0.002). Of nine (23.7%) parents who completed the follow-up interview,
100% reported the intervention as helpful and 44.4% reported that they started
vaccination. Our education intervention was associated with increased HPV-related
knowledge and intent to vaccinate girls in Appalachia against HPV.
Databáze:
CINAHL Complete
XIV