VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S KÝLOU
Bakalářská práce
Markéta Šídlová
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová
Praha 2015
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí práce, PhDr. Ivaně Jahodové za cenné
rady, trpělivost a čas při vedení bakalářské práce.
ABSTRAKT
ŠÍDLOVÁ, Markéta. Ošetřovatelský proces u pacienta s kýlou. Vysoká škola
zdravotnická, o. p. s. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
PhDr. Ivana Jahodová. Praha. 2015. 52 s.
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta s kýlou. Práce je
rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá obecným
úvodem o kýlách, popisem kýl, diagnostikou, symptomy, prevencí a rizikovými faktory,
dělení a léčbou kýl, jejich komplikacemi a prognózou. V praktické části je popsán
ošetřovatelský proces u konkrétního pacienta. Cílem práce je vypracovat ošetřovatelský
proces, který by neměl být přesným návodem, ale spíše inspirací pro péči o pacienta s
kýlou.
Klíčová slova: Edukace. Kýla. Ošetřovatelská péče. Ošetřovatelský proces. Pacient.
ABSTRACT
ŠÍDLOVÁ, Markéta. Nursing Process in Patients with Hernia. Medical College.
Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Ivana Jahodová. Prague. 2015. 52 pages.
Topic of bachelor's thesis is nursing process in patients with hernia. Thesis is
divided into theoretical and practical part. The theoretical part deals with general
introduction to hernia, hernia description, its diagnostics, symptoms, prevention and risk
factors, divisions and hernia treatment, complications and prognosis. In the practical
part is described nursing process in a specific patient. The outcome of this thesis is to
write down a nursing process, which shouldn't be a step-by-step instruction, but an
inspiration in care in patients with hernia.
Key words: Education. Hernia. Nursing care. Nursing process. Patient.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ÚVOD............................................................................................11
1 KÝLA........................................................................................12
1.1 STRUKTURA KÝLY......................................................................12
1.2 DIAGNOSTIKA...............................................................................13
1.3 SYMPTOMY KÝLY .......................................................................13
1.4 PREVENCE A RIZIKOVÉ FAKTORY.......................................13
1.5 DĚLENÍ KÝL...................................................................................14
1.5.1 ZEVNÍ KÝLY.............................................................................................. 14
1.5.1.1 TŘÍSELNÁ KÝLA.................................................................................. 15
1.5.1.2 STEHENNÍ KÝLA................................................................................. 16
1.5.1.3 PUPEČNÍ KÝLA................................................................................... 16
1.5.1.4 EPIGASTRICKÁ KÝLA........................................................................ 17
1.5.1.5 KÝLA V JIZVĚ ...................................................................................... 17
1.5.1.6 HERNIA SPIGELI................................................................................ 17
1.5.2 VNITŘNÍ KÝLY ......................................................................................... 17
1.5.2.1 PARADUODENÁLNÍ HERNIE........................................................... 18
1.5.2.2 HERNIA OBTURATORIA ................................................................... 18
1.5.3 BRÁNIČNÍ KÝLY ...................................................................................... 18
1.5.3.1 SKLUZNÁ HIÁTOVÁ KÝLA................................................................ 18
1.5.3.2 PARAEZOFAGEÁLNÍ KÝLA .............................................................. 19
1.5.3.3 SMÍŠENÁ KÝLA ................................................................................... 19
1.6 KOMPLIKACE ...............................................................................19
1.6.1 USKŘINUTÍ ................................................................................................ 19
1.6.2 STAGNACE OBSAHU STŘEV................................................................. 20
1.6.3 STŮSTY........................................................................................................ 20
1.6.4 ZÁNĚTY ...................................................................................................... 20
1.7 TERAPIE..........................................................................................21
1.7.1 PLASTIKA KÝLY S NAPĚTÍM............................................................... 21
1.7.2 PLASTIKA KÝLY BEZ NAPĚTÍ............................................................. 21
1.7.2.1 SÍŤKY POUŽÍVANÉ PŘI PLASTICE KÝLY ...................................... 22
1.7.2.2 PLASTIKA POMOCÍ PLOCHÉ SÍŤKY............................................... 22
1.7.2.3 PLASTIKA POMOCÍ TROJROZMĚRNÉ SÍŤKY............................... 22
1.7.3 LAPAROSKOPICKÁ PLASTIKA ........................................................... 23
1.8 PROGNÓZA.....................................................................................24
2 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE..........................25
2.1 DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA ........................................................25
2.2 KRÁTKODOBÁ PŘÍPRAVA ........................................................25
2.3 BEZPROSTŘEDNÍ PŘÍPRAVA ...................................................26
2.4 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE NA JEDNOTCE
INTENZIVNÍ PÉČE...............................................................................26
2.5 PŘEKLAD PACIENTA NA STANDARDNÍ ODDĚLENÍ.........26
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S KÝLOU
.......................................................................................................28
DOPORUČENÍ PRO PRAXI ....................................................59
ZÁVĚR .........................................................................................60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................61
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
BMI – body mass index
CMP – cévní mozková příhoda
cps. – capsulae
CT – computer tomography
D – dechy
EKG - elektrokardiografie
gtt. – guttae
i. m. – do svalu
inj. – iniectio
inj. plv. sol. – pulvis pro iniectione
inj. sol. – solutio iniectabilis
lat. – latinsky
P – pulz
p. o. – per os
PŽK – periferní žilní katetr
RTG – rentgen
s. c. – pod kůži
sol. – solutio
tbl. – tabletae
TK – tlak krevní
TT – tělesná teplota
USG - ultrasonografie
UZ – ultrazvuk
(ŠEDÝ, 2007), (JANÍKOVÁ, 2013)
11
ÚVOD
Téma kýl je stále aktuální. Toto téma jsme zvolili z důvodu četného výskytu
v rodině a okolí a rozdílnému přístupu nemocných k němu. Mnoho lidí se domnívá, že
kýla, která nepůsobí problémy, se nemusí léčit. Proto jsme zvolili toto téma, abychom
se o něm dozvěděli více.
Cílem bakalářské práce je zpracovat základní informace o kýlách a vypracovat
ošetřovatelský proces u pacienta s kýlou, abych se dozvěděla podrobnější informace
o jednom z nejčastějších chirurgických onemocnění.
V teoretické části je zpracována struktura kýl, jejich diagnostika, léčba a dělení
a prevence a rizikové faktory vzniku kýl. V praktické části je vypracován
ošetřovatelský proces u konkrétního pacienta.
Tuto práci jsme vypracovali jako příklad ošetřovatelské péče, který může být
využit všeobecnými sestrami jako inspirace při péči o pacienta s kýlou nebo každým,
který má o toto téma zájem.
12
1 KÝLA
Kýla (lat. hernie) je jedno z nejčastějších chirurgických onemocnění. Vyskytuje
se u 2-5 % populace (VODIČKA, 2014). ,,Nejčastěji se vyskytující kýla je kýla tříselná,
která postihuje 75 % nemocných. Dále jsou to pupeční kýly (10 %) a stehenní kýly
(8 %). Až 95 % tříselných kýl se vyskytuje u mužů, na druhou stranu pupeční a stehenní
kýlou jsou ze 75 % postiženy ženy'' (ŠVÁB, 2014, s. 157).
Podle Švába kýly vznikají vysunutím orgánů břišní dutiny do peritoneálního
vaku otvorem v přední stěně břišní, dnu pánevním, v bránici i zadní stěny břišní nebo
uvnitř dutiny břišní (ŠVÁB, 2014, s. 157). Šedý kýly popisuje jako vychlípení nebo
vyklenutí - herniaci nebo také posun - protruzi jednoho nebo více orgánů dutiny břišní,
společně s vrstvami břišní stěny, do abnormální pozice, ve které hrozí její uskřinutí
(ŠEDÝ, 2007, s. 16). Autoři Petr Vlček, Jiří Korbička a Jan Žák v knize uvádí, že „Kýla
je vyklenutí pobřišnice přes preformovaný či sekundárně utvořený defekt. Je výsledkem
nesouladu mezi velikostí nitrobřišního tlaku a odolností slabého místa ve stěně břišní zevní
kýla. Ke kýlám však řadíme i tzv. vnitřní kýly, při kterých se útroby vsunují
do některého z chobotů pobřišnice, ale nevystupují navenek přes stěnu břišní“ (PAFKO,
2008, s. 133).
1.1 STRUKTURA KÝLY
U kýly popisujeme kýlní vak (lat. saccus herniae), kýlní branku (lat. anulus
herniae) a kýlní obsah - příloha A. Šedý uvádí jako další část krycí vrstvy. Krycí vrstvy
kýlu pokrývají, ale nemají souvislost s jejím vznikem. Nejčastěji je to kůže a podkožní
vazivo. Kýlní vak je tvořen peritoneem a rozlišujeme u něj dno (lat. fundus), tělo
(lat. corpus) a krček (lat. collum). Dno kýlního vaku prochází defektem jako první,
následováno tělem vaku, který tvoří největší část kýly a krček, který se nachází v kýlní
brance. Pokud je část kýlního vaku tvořena stěnou vsunutého orgánu jedná se o tzv.
skluznou kýlu. Kýlní branka je místo prostupu kýlního vaku. Může to být fyziologicky
se vyskytující otvor nebo zeslabená stěna břišní. Okraj kýlní branky je buď tuhý, nebo
pružný. Kýlním obsahem může být jakákoliv část dutiny břišní, kromě pankreatu.
13
Nejčastěji to bývá omentum, tenké střevo, apendix, žaludeční kardie, atd. Pokud se
v kýlním vaku nenachází žádné orgány, jedná se o prázdnou kýlu. Kýly také mohu
obsahovat peritoneální tekutinu (vodnatá hernie) nebo patologickou tekutinu, buď
s obsahem krve, nebo hnisu (ŠEDÝ, 2007), (VODIČKA, 2014), (PAFKO, 2008),
(FERKO, 2002).
1.2 DIAGNOSTIKA
Diagnostika kýly nebývá obtížná, většina kýl je diagnostikována lékařem
prostým fyzikálním vyšetřením. Pokud kýla není vleže nebo vestoje hmatná a viditelná,
objeví se při zvýšení nitrobřišního tlaku. Většinou je pacient vyzván k zakašlání. Pokud
je obsahem kýly střevo může zde být bubínkový poklep a slyšitelná peristaltika. Pokud
jsou symptomy nejasné, může být provedeno UZ nebo CT vyšetření - příloha B,
popřípadě herniografie. Při známkách střevní neprůchodnosti a nemožnosti kýlu
reponovat, bývá diagnostikována kýla uskřinutá, která je řazena mezi náhlé příhody
břišní. Tato kýla se dále projevuje zvětšením, napjatostí a silnou bolestivostí (ŠVÁB,
2014), (MICHALSKÝ, 2008), (VODIČKA, 2014), (STŘÍTESKÝ, 2001).
1.3 SYMPTOMY KÝLY
Kýly mohou mít příznaky od minimálních, či žádných, po velmi velké
a závažné. Nejvýznamnějším symptomem je vyklenutí v oblasti břišní stěny. Dalším
příznakem je pak pocit tahu nebo tlaku v místě kýly při kašli či zvedání těžkých
břemen, u větších kýl i v klidu. Drážděním břišních orgánů může docházet ke křečovým
bolestem. Někdy se u pacienta vyskytuje nadýmání, říhání, nauzea nebo zácpa jako
následek porušené průchodnosti střeva. Příznakem volných kýl je jejich reponovatelnost
(MICHALSKÝ, 2008), (PAFKO, 2008).
1.4 PREVENCE A RIZIKOVÉ FAKTORY
Jelikož není známa přesná příčina vzniku kýl, není možné určit jistou prevenci.
Rozhodně může pomoci dodržování zdravého životního stylu. Například strava by měla
být pestrá a vyvážená s dostatkem vlákniny, aby se nadměrně nezatěžoval břišní lis.
14
Cvičení by mělo být zaměřeno na svaly břišní stěny, pak by nemělo dojít k jejímu
rozestupu a následnému vytvoření kýly. Při fyzicky namáhavé práci, kde dotyčný
člověk zvedá těžká břemena, by je měl zvedat postupem, který minimalizuje zatížení
stěny břišní. Mezi doporučení zajisté patří i nekouření, u kýl zejména z důvodu
následného kašle.
Mezi preventivní opatření by se mohly zařadit i kýlní pásy, které je možné
dostat v mnoha variantách - příloha C. Tyto pásy se mohou používat jako prevence
vzniku kýly při již zmíněné fyzicky namáhavé práci a jiných činnostech, kde není
možné minimalizovat zatížení břišní stěny. Nebo je možné je využít při menších kýlách
jako prevence zhoršení stavu. Kýlní pásy se nedají považovat za léčbu a při delším
používání mohou porušit celistvost kůže (REINDLOVÁ, 2006), (BRAUNOVINY,
2012).
1.5 DĚLENÍ KÝL
Kýly můžeme dělit podle několika aspektů. Podle doby vzniku na vrozené (lat.
herniae congenitale) a získané (lat. herniae acquisitae). S vrozenou kýlou se jedinec
narodí nebo vzniká později jako důsledek vrozeného defektu. Získané kýly vznikají
během života jako důsledek oslabené břišní stěny. K oslabení břišní stěny může
docházet při obezitě, těhotenství, nadměrném zatěžování, kašli, atd. Tyto kýly
nazýváme symptomatické (sekundární). Pokud je kýla důsledkem úrazu, jsou to kýly
traumatické (lat. herniae traumaticae).
Další způsob dělení je vpravitelnost (reponibilita), kdy u reponibilní kýly je
možné obsah navrátit do dutiny břišní, u nereponibilní nelze.
Podle způsobu vzniku rozlišujeme kýly zevní, vnitřní a kýly mezidutinové, které
prostupují do jiné tělní dutiny - příloha D (ŠEDÝ, 2007).
1.5.1 ZEVNÍ KÝLY
Při zevních kýlách orgány dutiny břišní prostupují defektem břišní stěny. Patří sem kýla
tříselná, stehenní, pupeční, epigastrická, kýla v jizvě a hernia Spigeli.
15
1.5.1.1 TŘÍSELNÁ KÝLA
Tříselná kýla (lat. hernia inguinalis) je nejčastější kýlou obecně a nejčastější
kýlou u žen. Vzniká na podkladě vrozených předpokladů, oslabení vazivových
a svalových struktur a zvýšeného abdominálního tlaku z důvodu nádorových
onemocnění, ascitu, těhotenství nebo opakovaného nárazového zatížení břišního lisu příloha
E. Diagnostikuje se vstoje. Pokud je kýla reponibilní, je diagnostikována pouze
fyzikálním vyšetřením, pokud je kýla ireponibilní, provádí se USG, aby byly vyloučeny
tumory.
Tříselná kýla se dělí na nepřímou tříselnou kýlu (lat. hernia inguinalis indirecta)
a na přímou tříselnou kýlu (lat. hernia inguinalis directa).
U nepřímé tříselné kýly kýlní vak vystupuje vnitřním tříselným kruhem spolu se
semenným provazcem nebo ligamentum teresuteri mediálně tříselným kanálem
a vyúsťuje zevním tříselným kruhem. Chámovod leží mediálně od kýlního vaku. Spolu
se semenným provazcem někdy sestupuje kýlní vak do šourku u muže (lat. hernia
scrotalis), do velkého stydkého pysku u ženy (lat.hernia labialis). Tato kýla se
vyskytuje častěji u mužů a v 10 – 20 % bývá oboustranná. Tato kýla bývá vrozena.
U přímé tříselné kýly kýlní vak vystupuje přímo zadní stěnou tříselného kanálu
a vyklenuje se do anulus inguinalis externus. Vyskytuje se nejvíce u starších mužů,
kteří mají poruchy močení z důvodu hypertrofické prostaty. Bývá důsledkem nadměrné
zátěže a je vždy získaná a neuskřinuje. Kýlní vak se nachází mediálně od semenného
provazce, obsahem často bývá močový měchýř nebo tlusté střevo. Často se vyskytuje
jako oboustranná a pokud se vyskytne spolu s nepřímou tříselnou kýlou, nazývá se kýla
sedlovitá. U přímé tříselné kýly je recidiva častější.
Mezi symptomy této kýly patří zvětšené mízní uzliny, lipom a nebolestivý,
dobře ohraničený otok, které zůstávají na stejném místě a udržují svoji velikost při
zvýšeném nitrobřišním tlaku. Dalším příznakem mohou být varikózní změny v oblasti
vena saphena magna (FERKO, 2002), (ŠVÁB, 2014), (REINDLOVÁ, 2006).
Terapie tříselné kýly je operační. Operace kýly má tři části. Nejprve identifikace
a preparaci kýlního vaku, pak resekci vaku a plastiku břišní stěny. Výkon je možné
provést při celkové, epidurální, spinální nebo lokální anestezii. Absolutní indikací
k operaci je inkarcerace. Kontraindikace uskřinuté kýly neexistuje. Příznaky uskřinutí
16
této kýly je stálá bolest, hmatné a napjaté zduření v tříselné krajině. Při repozici
uskřinuté kýly musí bolest zcela ustat (FERKO, 2002), (HUSSMAN, 1995), (ŠEDÝ,
2007).
1.5.1.2 STEHENNÍ KÝLA
Stehenní kýla (lat. hernia femoralis) má častější výskyt u starších žen. Často
jsou diagnostikovány až při inkarceraci. Někdy je možné diagnostikovat z důvodu
problémů s močením a stolicí, bývá přítomna mikroskopická hematurie. Nachází se pod
tříselným vazem (ligamentum inguinale) vnitřně od stehenní tepny a žíly. Branka se
nachází v lacuna vasculorum femorálního kanálu. Vak nejčastěji bývá mediálně
od femorálních cév (mediovaskulární kýla), ale může být uložena i prevaskulárně,
laterocaskulárně či retrovaskulárně. Kýlní vak i branka jsou často malé, proto mají
tendenci se uskřinout. Inkarcerace se projeví místní bolestí a příznaky ileu. Nachází se
v třísle vysoko na horní přední straně stehna. U silnějších žen může být tato kýla
přehlédnuta. Tato kýla se projevuje minimálně, dokud nedojde k inkarceraci. Léčba se
provádí operačně. Při operaci se provede otevření vaku, repozice obsahu, resekce vaku
a uzávěr branky jednotlivými stehy s ponecháním prostoru pro stehenní cévy (FERKO,
2002), (VALENTA, 2005).
1.5.1.3 PUPEČNÍ KÝLA
Pupeční kýla (lat. hernia umbilicalis) může být vrozená i získaná. Vrozená
vzniká po podvazu pupeční šnůry při porodu, kdy se neuzavře umbilikální otvor
(lat. hernia infantum). Vyskytuje se asi u 10 – 20 % novorozenců. Ve většině případů se
umbilikální otvor do dvou let věku uzavře spontánně. Hernia aldultorum může být
vrozená i získaná. Je častější u žen, obzvláště u obézních. Může se vyskytnout
i u pacientů s cirhózou a ascitem. Dosahuje velmi velkých rozměrů - příloha F. Pokud
obsahuje i omentum, symptomy jsou podobné jako u vředové choroby. Projevuje se
vyklenutím při zvýšeném nitrobřišním tlaku, bolestivostí způsobenou stlačením útrob
v kýlní brance. Bolest většinou ustoupí při reponaci, při uskřinutí přetrvává. Léčba je
operační. Indikací je kýlní branka větší než 2 cm, symptomatické kýly a zvětšující se
kýly. Operace probíhá uvolněním kýlního vaku, repozicí obsahu, resekcí vaku
a uzavření břišní stěny (FERKO, 2002), (ŠVÁB, 2014).
17
1.5.1.4 EPIGASTRICKÁ KÝLA
Kýla bílé čáry (lat. hernia lineae albae, hernia epigastrica) vzniká v aponeuróze
břišních svalů v linea alba mezi mečíkovitým výběžkem a pupeční jizvou. Projevuje se
bolestivým vyklenutím, neurčitými břišními obtížemi, které se zvyšují při kašli
a námaze. Je často ireponibilní, vzácně inkarcerovaná. Léčba je chirurgická, repozicí
kýlního obsahu nebo lipomu a uzávěr defektu v linea alba. Provádí se u větších nebo
symptomatických kýl (FERKO, 2002)
1.5.1.5 KÝLA V JIZVĚ
Kýly v jizvě (lat. hernia in cicatricae) vznikají v pooperační jizvě, nejčastěji
jako důsledek hojení per secundam. Často dosahují velkých rozměrů - příloha G. Mezi
příčiny vzniku této kýly řadíme i obezitu, zavádění drénů operační ránou, chybnou
technikou operatéra nebo namáhání břišní stěny časně po operaci jako kašel,
nedodržování pooperačního klidu na lůžku a následně i při rehabilitačním období.
Z důvodu vysokého rizika recidivy se pro léčbu využívá operační technika. Jsou
doporučovány nevstřebatelné síťky, kterou je možno umístit i laparoskopicky. Při
rozsáhlých kýlách musíme mít na paměti, že po navrácení obsahu kýly do dutiny břišní
může být zvýšen nitrobřišní tlak s následnou elevací bránice a dechovými potíži
(VODIČKA, 2014), (ŠVÁB, 2014).
1.5.1.6 HERNIA SPIGELI
Tato kýla se nevyskytuje často, bývá řazena mezi vzácné, někteří ji dokonce
mezi kýly neřadí vůbec. Vyskytuje se u starších pacientů nebo lidí, kteří velmi zhubli za
krátkou dobu. Hernia Spigeli inkarceruje vzácně (ŠVÁB, 2014).
1.5.2 VNITŘNÍ KÝLY
Vznikají v přirozených záhybech, vychlípeních a vacích tvořených peritoneem.
Mohou být vrozené nebo získané. Většinou nemají kýlní vak. Získané vznikají po
zánětu nebo po operacích, kde kapsy vznikají vytvořením srůstů. Vnitřní kýly jsou
vzácné a proto často velmi obtížně diagnostikovatelné. Klinické příznaky jsou hlavně
příznaky ileu. Projevuje se zvracením, zástavou plynů a stolice a bolestmi břicha.
Terapie je chirurgická (ŠVÁB, 2014).
18
1.5.2.1 PARADUODENÁLNÍ HERNIE
Patří mezi nejčastější vnitřní kýly. Vyskytuje se jako pravostanný a levostranný
typ. Pravostranný typ (Treitzova kýla) je způsoben porušenou rotací střev a kýlní vak je
umístěn za pravý tračník. Při levostranném typu (Waldayerova kýla) směřuje doleva
do recessus duodenalis sinistra. Útlakem vena mezenterica inferior mohou vznikat
hemoroidy (FERKO, 2002).
1.5.2.2 HERNIA OBTURATORIA
Hernia obturatoria je častější u starších žen, u kterých dochází k oslabení
pánevního dna. Prochází obturatorním kanálem, je těžko zjistitelná, nejspíše se projeví
parestezie na vnitřní straně stehna. Tato kýla nejčastěji obsahuje omentum nebo kličky
tenkého střeva, na kterém může vzniknout nástěnné uskřinutí. Diagnostikuje se spíše
náhodou sonografií nebo CT vyšetřením, které se provádí z důvodu jiné diagnózy
(VODIČKA, 2014).
1.5.3 BRÁNIČNÍ KÝLY
U bráničních kýl se obsah dutiny břišní vysouvá defektem v bránici. Mohou být
vrozené nebo získané, které jsou často poúrazové, nebo hiátové kýly, které se vysunují
otvorem pro jícen - příloha H. Vrozené nebo získané jsou na rozdíl od hiátových
vzácné. U vrozených a poúrazových defekt bývá na levé straně bránice, kudy následně
kýla prostupuje (MICHALSKÝ, 2008).
1.5.3.1 SKLUZNÁ HIÁTOVÁ KÝLA
Otvorem v bránici pro jícen se vysunuje ezofagogastrické spojení s horní částí
žaludku. Tato kýla bývá spojena s poruchou uzávěru přechodu mezi jícnem a žaludkem
a s rozvojem příznaků refluxní nemoci jícnu. Tento defekt vniká na vrozeném nebo
získaném podkladě. Skluzná kýla má nepravý peritoneální vak. Terapií je konzervativní
léčba, kdy je ordinována dieta, podávání antacid, prokinetik, atd. Chirurgická léčba se
provádí laparoskopicky nebo laparotomicky. Recidiva této kýly je 10 – 20 % (FERKO,
2002), (ŠVÁB, 2014).
19
1.5.3.2 PARAEZOFAGEÁLNÍ KÝLA
Při této kýle se vysunuje fundus žaludku nad bránici. Gastroezofageální spojení
zůstává ve fyziologické pozici. Paraezofageální kýla má peritoneální vak. U této kýly je
reflux vzácný. Je zde vysoké riziko strangulace a nekrózy stěny žaludku, která může
vést k perforaci a krvácení. V extrémním případě dochází k up-side-down-stomach, kdy
se žaludek vysune jícnovým hiátem do mediastina, ale kardie a pylorus žaludku zůstává
v dutině břišní. Při uskřinutí je indikována operace. Paraezofageální kýla se
diagnostikuje klinickým vyšetřením a anamnézou, RTG a CT hrudníku, kontrastním
vyšetřením jícnu a endoskopií. Chirurgická léčba, která je vždy indikována, se provádí
repozicí žaludku, resekcí kýlního vaku, plastikou hiátu a gastropexí (chirurgické
upevnění žaludku k břišní stěně) (FERKO, 2002).
1.5.3.3 SMÍŠENÁ KÝLA
Spojení skluzné a paraesofageální kýly, kdy se kardie a fundus vysunují nad
bránici. Průběh a léčení jako u paraesofageální kýly (FERKO, 2002).
1.6 KOMPLIKACE
Komplikace kýl mohou být různě závažné od život ohrožujících po porušenou
peristaltiku a zhoršený komfort pacienta. Patří sem uskřinutí, stagnace obsahu střev,
srůsty a záněty.
1.6.1 USKŘINUTÍ
Uskřinutí (inkarcerace) patří mezi náhlé příhody břišní. Při uskřinutí střeva
v kýle se náhle přeruší přívod živin, zaškrtí kýlní obsah a nervy. Přerušený přívod živin
má za následek gangrénu uskřinuté tkáně, která nastává během 5 - 6 hodin. Mezi
prvními příznaky uskřinuté kýly se objeví prudké bolesti, nauzea, zvracení, porucha
střevní průchodnosti a otok kůže v místě kýly. Tento typ uskřinutí musí být okamžitě
operačně řešen.
Při uskřinutí omenta nenastává šok a střevní neprůchodnost. Bolesti jsou pouze
v místě kýly. Ačkoliv chirurgická léčba není naléhavá, je lépe ji provést, protože
nevíme zdali není uskřinuto i střevo.
20
Dalším typem je nástěnné uskřinutí, kdy dochází k uskřinutí pouze části obvodu
střeva. Tento stav není tak urgentní protože k zástavě střevní průchodnosti dojde až za
několik dní. V některých případech je prvním projevem perforace, která má za následek
komplikovanější chirurgickou léčbu i následné období rehabilitace.
Mezi uskřinuté kýly řadíme i retrográdní inkarceraci, kdy jsou kýlním obsahem
dvě střevní kličky. To může připomínat písmeno W, proto se tato kýla někdy nazývá
hernia in W.
Léčba uskřinuté kýly může být repozice. Nesmí být použita vetší síla, aby
nedošlo k poškození střeva a lze ji provádět pouze během prvních hodin. Jinak by
mohlo dojít k perforaci střeva nebo k reposition en bloc, což je navrácení stále
zaškrceného obsahu kýlního vaku. Pokud dojde k reposition en bloc, střevo stále není
průchodné a pacient má příznaky ileu. Další a vhodnější léčbou je operační výkon
(VODIČKA, 2014), (ŠVÁB, 2014).
1.6.2 STAGNACE OBSAHU STŘEV
Tako komplikace se častěji vyskytuje u větších kýl, kdy je obsahem střevo.
Průchod obsahu střevem se zpomalí a způsobí napětí střeva i kýlního vaku. Při poklepu
je tato kýla bolestivá. Po najedení má pacient vzedmuté břicho, objevuje se u něj nauzea
a zvracení. Může vést až k ischemii a následné perforaci střeva.
1.6.3 STŮSTY
Srůsty vznikají mezi kýlním obsahem a nástěnným peritoneem vaku a způsobují
kolikovité bolesti, zácpu a plynatost. Řeší se operačním výkonem.
1.6.4 ZÁNĚTY
Záněty vznikají prosakováním bakterií střevní stěnou, jako následek nekrózy
obsahu kýly nebo při perforaci střeva při stagnaci obsahu střeva (VODIČKA, 2014),
(ŠVÁB, 2014).
21
1.7 TERAPIE
Plastiky kýly jsou celosvětově nejčastěji prováděným operačním výkonem.
Cílem plastiky je odstranění kýly a minimalizace potíží při operaci a po ní, snížit riziko
recidiv na minimum a provést zákrok tak, aby se pacient mohl navrátit k běžným
denním činnostem co nejdříve. Plastiky kýly se provádí několika způsoby. Nejvhodnější
způsob pro daného pacienta vybírá lékař. U menších kýl se operace může provádět jen
v lokálním umrtvení. U větších kýl je potřeba celkové anestezie. Nejzákladnější
a nejvíce používané operační techniky při operaci kýly jsou plastika kýly s napětím,
otevřená plastika kýly bez napětí a laparoskopická plastika bez napětí.
1.7.1 PLASTIKA KÝLY S NAPĚTÍM
Tato operační technika je nejdéle používanou. Při plastice kýly je nejvyšší riziko
recidiv. Při této plastice provede chirurg řez nad kýlou, vrátí kýlní vak do fyziologické
polohy a uzavře otvor v břišní stěně šitím. Stehy, které uzavírají defekt, jsou ve stálém
napětí. Tato operační technika je doporučována pouze u velmi malých kýl nebo při
plastice kýly u dětí. Výhodou tohoto postupu jsou žádné kontraindikace. Také není
používán cizí materiál a je možno provádět bez celkové narkózy. Nevýhodou jsou
pooperační bolesti, tah nebo tlak a všeobecně nepříjemné pocity v ráně. Další
nevýhodou je rekonvalescence trvající 4 – 6 týdnů a častý výskyt recidiv. Například
u plastiky tříselné kýly se riziko recidivy pohybuje kolem 15 % a u plastiky pupeční
kýly je riziko recidivy 50 % (ORDINACE, 2007a), (ORDINACE, 2007b),
(ORDINACE, 2007c).
1.7.2 PLASTIKA KÝLY BEZ NAPĚTÍ
Při této plastice se používají síťky, s nimiž se defekt překlene. Tím nevzniká
napětí v ráně. Je to nejpoužívanější operační postup při plastice kýly. Při této plastice je
možno použít plochou síťku nebo síťku trojrozměrnou. Nevýhodou těchto sítěk je
vysoká cena, ale hlavně je to cizorodý materiál, na který tělo může reagovat vznikem
infekce a odloučením síťky. Tyto plastiky jsou také označovány jako Lichtensteinova
plastika, protože tyto postupy prováděné bez napětí a při místním umrtvení
zpopularizoval Dr. Irving Lichtenstein (ORDINACE, 2007a), (ORDINACE, 2007b),
(ORDINACE, 2007c), (STRAŠLIPKA, 2008).
22
1.7.2.1 SÍŤKY POUŽÍVANÉ PŘI PLASTICE KÝLY
Síťky se používají při plastice kýly bez napětí a při laparoskopické plastice.
Chirurgové používají sterilní tkaný materiál vyrobený ze syntetického polymeru, např.
z polypropylenu. Síťka má formu záplaty,která se umístí pod nebo nad oslabenou stěnu,
či formu zátky, kterou se otvor vyplní. Síťka je velmi pevná a mechanicky odolná při
extrémně malé tloušťce materiálu. Síťka je také měkká a ohebná, a snadno se tedy
přizpůsobí tělesným pohybům i poloze a velikosti těla. Síťky se vyrábí v různých
velikostech, ale je možno je ustřihnout podle potřeby chirurga. Podle druhu, velikosti
a možnosti recidivy chirurg určuje druh použité síťky. Slouží jako opora pro tělo, které
ji obalí nově vytvořenou tkání. Síťky se nesmí používat do kontaminované rány. Při
implantaci je nutné zastavit veškeré krvácení, protože jinak by mohlo dojít ke srůstům
tkáně. Komplikacemi jsou zánět, vznik píštělí nebo srůstů nebo vypuzení implantátu
(ORDINACE, 2007a), (ORDINACE, 2007b), (ORDINACE, 2007c).
1.7.2.2 PLASTIKA POMOCÍ PLOCHÉ SÍŤKY
Tato plastika se provádí řezem nad kýlou. Používá se plochá syntetická síťka,
kterou se překlene defekt a přišije se ke tkáni obklopující kýlu. Mezi výhody toho
postupu patří minimum recidiv, které se vyskytují pouze u 3 % pacientů. Další výhodou
je rychlá rekonvalescence, malé obtíže bezprostředně po zákroku a možnost provedení
výkonu při lokálním umrtvení. Nevýhodou je delší doba zákroku a u větších kýl nutnost
více stehů pro připevnění síťky, čímž se zvyšuje riziko bolesti (ORDINACE, 2007a),
(ORDINACE, 2007b), (ORDINACE, 2007c).
1.7.2.3 PLASTIKA POMOCÍ TROJROZMĚRNÉ SÍŤKY
Tato plastika se provádí aplikací síťky na vnitřní plochu tkáně. Zároveň se další
síťka aplikuje na svrchní plochu tkáně, jako je tomu u plastiky pomocí ploché síťky.
Mezi oběma síťkami je spojující prvek. Ten brání posunutí celého systému a tím
minimalizuje riziko vzniku recidiv. Tato síťka zároveň pomáhá tělu při hojení, protože
slouží jako opěrná struktura, do které tkáň vrůstá. Výhody tohoto postupu jsou pohodlí
pro pacienta, téměř nulová pravděpodobnost posunutí implantátu, malé množství
cizorodého implantátu a stehů, čímž se sníží riziko poškození nervů a tím vzniklých
bolestí. Dalšími výhodami jsou možnost lokální nebo regionální anestezie, kratší doba
výkonu kolem 20 – 40 minut, rychlá rekonvalescence a nízký počet recidiv. Nevýhodou
23
je nutnost dostatečných zkušeností chirurgů s touto plastikou (ORDINACE, 2007a),
(ORDINACE, 2007b), (ORDINACE, 2007c).
1.7.3 LAPAROSKOPICKÁ PLASTIKA
Laparoskopie se řadí mezi miniinvazivní chirurgii. Její výhodou je minimum
traumatizování orgánů, které nesouvisí s danou operací. Tím se zkracuje doba
hospitalizace, komfort po operaci je lepší, rychlejší nástup peristaltiky a menší
pooperační bolesti. Laparoskopie se indikuje u tříselných, hiátových a hlavně
recidivujících kýl. Nemocný, který podstupuje tento výkon, s ním musí souhlasit
a hlavně s možnými komplikacemi nebo možnosti přechodu na operaci otevřenou
cestou. K této operaci je několik kontraindikací. Mezi absolutní kontraindikace patří
portální hypertenze, respirační insuficience, kardiální dekompenzace a těžké
hemokoagulační poruchy. Mezi relativní kontraindikace patří některé předchozí
abdominální operace, velké kýly, gravidita, rozvinutý ileus a vysoký věk.
Samotné provedení výkonu probíhá založením pneumoperitonea. To Většinou se
zavede v oblasti pupku stěnou břišní do dutiny tzv. Veressova jehla (dlouhá jehla
s ochranou hrotu). Tou se pak do dutiny břišní napouští CO2 do výše tlaku mezi 12 – 20
mm Hg. Používá se tzv. insuflátor, který udržuje tlak v dutině břišní. V místě jehly po
založení pneumoperitonea se provede incize a jí se zavede do dutiny břišní trokar, který
slouží jako tzv. port, kterým se do dutiny břišní vsune laparoskop. Ten je napojen na
kamerovou jednotku a monitor. Další porty se zavádějí v místech, která jsou
nejvýhodnější pro danou operaci. Následuje odstranění kýlního vaku a vložení
chirurgické síťky, kterou chirurg na místě přichytí pomocí malých chirurgických
svorek. Tento chirurgický zákrok se nazývá dorzální plastika kýly, protože se plastika
provádí z vnitřní strany břišní stěny.
Komplikace u laparoskopického výkonu jsou nižší než u otevřené operace.
Nejčastější komplikací jsou hematomy, následované retencí moče a pooperačními
bolestmi. Mezi pozdní komplikace patří přetrvávající bolesti a recidiva kýly.
Komplikací laparoskopie může být elevace bránice a dechová insuficience, jako
následek založeného pneumoperitonea. Zřídkakdy dochází k pneumotoraxu. Může se
vyskytnout i tvorba serózní tekutiny. Další komplikace jsou způsobené trokary. Může se
jednat o perforace střev a krvácení při poranění větších cév. Další komplikací je
infekční komplikace, např. peritonitida při nerozpoznané perforaci střev, infekce
24
v incizích pro porty (ORDINACE, 2007a), (ORDINACE, 2007b), (ORDINACE,
2007c), (AWAD, 2004), (VRANÝ, 2013).
1.8 PROGNÓZA
Pacient bývá hospitalizován 2 - 3 dny, pracovní neschopnost bývá 4 - 6 týdnů.
Pacient je v nemocnici edukován o klidovém režimu a péči o operační ránu. I přesto se
recidiva pohybuje mezi 1 až 10 % (VODIČKA, 2014).
25
2 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Každý chirurgický výkon má v ošetřovatelské péči svá specifika. Ošetřovatelskou péče
u operačních výkonů můžeme dělit na péči před výkonem a po výkonu. Péči před
výkonem lze nazývat přípravou a dělit ji na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední.
2.1 DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA
Dlouhodobá příprava představuje různě dlouhé období, které ovlivňují
přidružená onemocnění pacienta a druh výkonu. Během tohoto období jsou pacientovi
vysvětleny možnosti léčby, popis lékařem doporučeného výkonu, alternativní postupy a
výhody a rizika daného výkonu. Během tohoto období by pacient měl podepsat souhlas
s výkonem. Následuje zhodnocení lékařem pacientova stavu a pacient podstupuje
interní vyšetření. Interní vyšetření zahrnuje pacientovu anamnézu, fyzikální vyšetření,
vitální funkce, screeningové vyšetření moče a krve, EKG a RTG snímek srdce a plic.
Mělo by být stanoveno anesteziologické riziko. Například dle klasifikace ASA
(Americká společnost anestezie). Klasifikace ASA má několik tříd, které se liší nutností
provedení již zmíněných interních vyšetření a mají různou dobu platnosti. Platnost
těchto dokumentů bývá 1 týden až 1 měsíc. U žen by se mělo provádět gynekologické
vyšetření. Podle stavu pacienta může být doporučena nutriční podpora, spolupráce
s fyzioterapeuty pro zvýšení tělesné kondice nebo např. autotransfuze.
2.2 KRÁTKODOBÁ PŘÍPRAVA
Krátkodobá předoperační péče trvá 24 hodin před výkonem. Během tohoto
období sestra kontroluje dokumenty z dlouhodobé předoperační péče v rámci svých
kompetencí. Pacient podepisuje souhlas s vybraným typem anestezie a souhlas
s hospitalizací. Sestra provádí přípravu operačního pole, gastrointestinálního traktu,
podává medikaci dle ordinace lékaře a dbá na hygienickou péči pacienta.
26
2.3 BEZPROSTŘEDNÍ PŘÍPRAVA
Bezprostřední příprava probíhá kolem 2 hodin před samotným výkonem.
Probíhá kontrola dokumentace, výsledků vyšetření a úkonů prováděných během
předchozích období. Pacient v tomto období mívá elastické bandáže dolních končetin,
zajištěný žilní vstup a medikaci dle ordinace lékaře, vše dle zvyklostí a standardů
oddělení a prováděného výkonu (JANÍKOVÁ, 2013)
2.4 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE NA JEDNOTCE
INTENZIVNÍ PÉČE
Bezprostředně po výkonu je pacient přeložen na ,,dospávací'' pokoj, v případě
nestabilního stavu na jednotku intenzivní péče. Na ,,dospávacím'' pokoji zůstává 2
hodiny. Sestra na tomto pokoji sleduje hlavně vitální funkce pacienta každých 15 minut
dle ordinace lékaře. Dalšími povinnostmi sestry je plnění ordinace lékaře. Sestra
kontroluje polohu a pohybový režim pacienta, stav operační rány, odchod moči a plynů
a zaznamenává do dokumentace.
2.5 PŘEKLAD PACIENTA NA STANDARDNÍ ODDĚLENÍ
Po překladu z pokoje jednotky intenzivní péče na standardní oddělení nastává
období zvýšené péče, kterou sestra musí pacientovi věnovat. Sestra pacientovi zajistí
tekutiny, signalizační zařízení, soukromí při vyprazdňování a bezpečnost. Kontroluje
tlak krevní, pulz, dýchání a stav vědomí každých 60 minut, neurčí-li lékař jinak. Pacient
by se měl spontánně vymočit do 6-8 hodin po výkonu. Peristaltika by se měla navrátit
do 2 – 3 dnů po operaci. Během této doby by se měl pacient mobilizovat. Již první
pooperační den může udělat několik kroků. Pokud nemůže opustit lůžko, je nutné
alespoň hýbat dolními končetinami. Sestra stále sleduje fyziologické funkce, stav
operační rány, stav a funkčnost drénů, bolest, nauzeu a zvracení a vše zapisuje do
dokumentace. Ošetřující personál musí pacientovi dopomoci s hygienou z důvodu
klidového režimu, musí dbát na čistotu lůžka a stav kůže pacienta. Při péči o drény
sleduje množství a vzhled odváděné tekutiny, funkčnost drénů, a stav místa zavedení
drénu a následně vše zapíše do dokumentace.
27
Po úplném odeznění anestezie je povinností sestry zabezpečit vhodnou dietu.
V operační den pacient nepřijímá žádnou stravu, 1. pooperační den má čajovou dietu, 2.
pooperační den tekutou nebo kašovitou, 3. pooperační den kašovitou nebo se navrací
k dietě, kterou měl před výkonem (JANÍKOVÁ, 2013) (MIKŠOVÁ, 2006).
28
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S KÝLOU
Pro získání potřebných informací byla použita lékařská a ošetřovatelská
dokumentace. Prováděla jsem pozorování a rozhovor s pacientem. Ošetřovatelské
diagnózy jsem vytvořila podle NANDA I Taxonomie II.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: X. Y. Pohlaví: muž
Datum narození: 1959 Věk:56
Adresa bydliště a telefon: XXX
Adresa příbuzných: XXX
RČ: 59... Číslo pojišťovny: XXX
Vzdělání: odborné učiliště s maturitou Zaměstnání: dispečer vlaků
Stav: ženatý Státní příslušnost: ČR
Datum přijetí: 19. 1. 2015 Typ přijetí: plánované
Oddělení: chirurgické oddělení Ošetřující lékař: MUDr. D. P.
Důvod přijetí udávaný pacientem:
,,Jsem nezodpovědný, po operaci jsem nedodržoval pooperační klid a udělala se mi
kýla''
Medicínská diagnóza hlavní:
K 43.2 Břišní kýla bez neprůchodnosti nebo gangrény (Hernia in cicatricae).
29
Medicínské diagnózy vedlejší:
I 10 Hypertenze
E 79.8 Hyperurikémie
E 78.9 Hypercholesterolemie
H 40.9 Glaukom poúrazový vpravo
I 83.9 Varixes dolních končetin bez vředu nebo zánětu
TK: 110/60 Výška: 188 cm
P: 82/min Hmotnost: 115 kg
D: 28/min BMI: 32,57
TT: 36,6 °C Pohyblivost: pohyblivý
Stav vědomí: bdělý Orientace místem, časem, osobou: plně
orientován
Nynější onemocnění:
Pacient byl plánovaně přijat k plastice břišní kýly. Asi 9 měsíců pacient pozoruje
vyklenutí na břiše. Kýla je lokalizována v pooperační jizvě vlevo od pupeční jizvy.
Informační zdroje:
pacient
dokumentace
ošetřující personál
pozorování
30
ANAMNÉZA
RODINNÁ ANAMNÉZA
Matka: Matka zemřela ve věku 72 let na CMP.
Otec: Otec zemřel ve věku 60 let, příčinu nezná.
Sourozenci: nemá
Děti: dvě dcery, zdrávy
OSOBNÍ ANAMNÉZA
Překonaná a chronická onemocnění: léčený a sledovaný karcinom tlustého střeva, kýla
v jizvě po operaci, běžné dětské nemoci
Hospitalizace a operace: resekce tlustého střeva před 2 roky, plastika kýly v jizvě
Úrazy: neguje
Transfúze: neguje
Očkování: povinná
Léková anamnéza (chronická medikace)
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Indap cps. 1-0-0 Antihypertenzivní
diuretikum
Xalatan gtt. 0-0-1 Oftalmologikum,
Analoga
prostaglandinů
31
Alergologická anamnéza
Léky: neguje
Potraviny: neguje
Chemické látky: neguje
Jiné: neguje
Abúzy
Alkohol: příležitostně
Kouření: nekuřák, dříve 1 krabičku cigaret denně, přestal před 2 roky na doporučení
lékaře z důvodu karcinomu
Káva: 1 denně
Léky:neguje
Jiné návykové látky: neguje
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Stav: ženatý
Bytové podmínky: Bydlí na statku.
Vztahy, role a interakce: Žije se svou manželkou, dcery bydlí ve stejné vesnici, vychází
s nimi dobře, sousedské vztahy jsou dobré.
Záliby: práce na statku, zahradničení, včelaření
Volnočasové aktivity: Za pěkného počasí jezdí s přáteli na kolech do přírody.
PRACOVNÍ ANAMNÉZA
Vzdělání: odborné učiliště s maturitou
32
Pracovní zařazení: dispečer vlaku
Vztahy na pracovišti: dobré, problémy se snaží řešit co nejdříve
Ekonomické podmínky: ucházející
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
Religiózní praktiky: praktikující katolík, pravidelně chodí do kostela
33
POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 20. 1. 2015 dle dokumentace
chirurgické oddělení Vysoké školy zdravotnické, o. p. s., Praha 5. Některá data byla
použita ze dne příjmu (19. 1. 2015), po výkonu byla aktualizována.
Popis fyzického stavu:
SYSTÉM: SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE: OBJEKTIVNÍ ÚDAJE:
Hlava a krk: ,,Hlavu a krk mám v pořádku.'' Sliznice růžové, bez povlaků a
patologické sekrece.
Jazyk plazí středem.
Nos a uši bez výtoku.
Zornice isokorické, bez zjevné
patologie
Chrup vlastní, sanován.
Krk souměrný, bez otoků, štítná žláza
bez zjevné patologie.
Hrudník
a dýchací
systém:
,,Když neběžím, tak se mi
dýchá dobře.''
Hrudník symetrický, dýchání čisté,
pravidelné, bez zjevné patologie.
Počet dechů je 24/min.
Srdečně
cévní
systém:
,,Mám vysoký krevní tlak a
křečové žíly. Taky mám
vysoký cholesterol.''
Pulz hmatný, frekvence 76/min.
Léčen s hypertenzí, TK 130/70.
Varixy na obou dolních končetinách,
bez zjevných známek zánětu.
Břicho ,,Trávení mám v pořádku, Břicho měkké, nebolestivé.
34
a GIT: kvůli karcinomu mi vzali
kousek střeva a teď tam mám
tu kýlu''
Vlevo od pupeční jizvy kýla o
rozměrech cca 8x5 cm, nebolestivá.
Močový a
pohlavní
systém:
,,V noci chodím na toaletu
většinou 2x, o jiných
problémech nevím.''
Močení 5x-6x denně.
Moč bez viditelných příměsí.
SYSTÉM: SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE: OBJEKTIVNÍ ÚDAJE:
Kosterní a
svalový
systém:
,,Někdy mě bolí záda, ale to
mám z práce. Jinak jsem v
pořádku''
Pohyblivost kloubů a páteře
přiměřena věku.
Svaly a klouby bez bolestivosti.
Motorika v pořádku.
Nervový systém a
smysly:
,,Mám ten zákal, a nosím brýle
na blízko.''
Orientovaný místem, časem, osobou.
Spolupracující.
Dalekozraký.
Pourazový glaukom, pacient sám
podává Xalatan (Oftalmologikum)
v 17:00.
Endokrinní
systém:
,,Nevím o žádném problému.'' Diabetes mellites není, štítná žláza
bez zjevné patologie.
35
Imunologický
systém:
,,Imunitu mám dobrou,
nebývám nemocný.''
Alergie pacient neguje.
TT 36,6°C.
Kůže a její
adnexa:
,,Kůži mám v pořádku, alespoň
pokud vím.''
Varixy na obou DK.
Vlasy a nehty upravené.
Kůže bez ikteru.
PŽK ve vena mediana cubiti dextra 2.
den, bez známek infekce.
36
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Stravování: doma ,,Doma jím ráno snídani a
pak až večeři. Přes den
nemám čas.''
Nelze hodnotit.
v nemocnici ,,V nemocnici mi strava
chutná. Vyhovuje mi, že si
nemusím hlídat čas k jídlu''
Dieta nic per os.
Příjem
tekutin:
doma ,,Denně vypiju hodně,
hlavně v práci. Myslím že 3
litry za den vypiju.''
Nelze hodnotit.
37
v nemocnici ,,V nemocnici piju asi
méně, čaj mi nechutná,
jsem zvyklý na domácí
džusy.''
Dieta nic per os. Po výkonu
pije dostatečně.
Vylučování
moče:
doma ,,Chodím asi 5x-6x denně.
V noci ještě 2x, většinou.''
Nelze hodnotit.
v nemocnici ,,Včera jsem moc nepil
a dnes jdu na tu kýlu, tak už
nemůžu.''
Po výkonu se vymočil
spontánně za hodinu od
převozu z ,,dospávacího''
pokoje.
38
Vylučování
stolice:
doma ,,Chodím pravidelně, 1x
denně, bez potíží.''
Nelze hodnotit.
v nemocnici ,,Nemám problémy se
stolicí v nemocnici.''
Stolice nebyla, plyny odchází.
Spánek
a bdění:
doma ,, Doma spím přibližně 6
hodin denně.''
Nelze hodnotit.
39
v nemocnici ,,Spal jsem celkem dobře,
ale jsem unavený.''
Pacient ráno vypadal unavený,
po výkonu pospával.
Aktivita
a odpočinek:
doma ,,Když potřebuji a nemám
nic na práci, tak si
odpočinu. V práci to ale
nejde. Dá se říct, že
odpočívám i při práci na
statku.''
Nelze hodnotit.
v nemocnici ,,V nemocnici nemám co
dělat tak odpočívám nebo si
povídám s lidmi.
Po výkonu odpočíval, aktivita
minimální.
40
Hygiena: doma ,,Hygienu provádím každý
den bez problémů.''
Nelze hodnotit.
v nemocnici ,,Snažím se, co zvládnu,
udělat sám.''
Hygienu před výkonem
provedl. Po výkonu potřeba
dopomoci.
Soběstačnost: doma ,,Jsem soběstačný.'' Nelze hodnotit.
41
v nemocnici ,,Před operací jsem byl
soběstačný, po operací moc
ne.''
Dopomoc s hygienou,
oblékáním.
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vědomí: ,,Jsem vědomý.'' Pacient je při plném vědomí.
Orientace: ,,Vím, že jsem v nemocnici.
Taky vím kdo jsem, jaký je
den.''
Plně orientován.
Nálada: ,,Trochu mám strach jestli se mi
ta kýla znovu nevrátí.''
Pacient verbalizuje strach, jinak
má náladu v pořádku.
42
Paměť: staropaměť ,,Věci si pamatuji.'' Pamatuje si.
novopaměť ,,V práci si věci pamatovat
musím, doma si nemusím
pamatovat téměř nic.''
Pamatuje si.
Myšlení: ,,Myslím, že je v pořádku.'' Odpovídá na otázky. Myšlení je
logické.
Temperament: ,,Někdy jsem naštvaný, jindy
příliš v klidu. Asi podle
okolností.''
Působí vyrovnaně.
Temperament nelze posoudit.
Sebehodnocení: ,,Nevím, jak se mám zhodnotit.
Řekl bych, že jsem společenský
optimista.''
Pacient se jeví jako společenský
a optimista, i když je na něm
vidět strach, o kterém nemluví.
Vnímání zdraví: ,,Snažím se jíst zdravě, dodržuji
doporučení lékařů.''
Nelze hodnotit.
Vnímání zdravotního
stavu:
,,Už jsem kýlu měl, a kdybych
nezačal pracovat tak brzy,
dopadlo by to lépe.''
Pacient vnímá svůj stav
relativně dobře.
43
Reakce na onemocnění
a prožívání onemocnění:
,,Zdá se mi to lepší než ta
rakovina, ale stejně se bojím, že
se mi kýla zase vrátí.''
Pacient má otázky ohledně
domácí rehabilitace, chtěl by ji
dodržet. Ale obává se recidivy.
Reakce na hospitalizaci: ,,To, že jsem v nemocnici
snáším dobře, alespoň se
zbavím té kýly.''
Pacient hospitalizaci snáší
dobře.
Adaptace na onemocnění: ,,O té kýle vím už dlouho, tak
jsem si už zvykl.
Pacient je na onemocnění
adaptovaný.
Projevy jistoty a nejistoty
(úzkost, strach, obavy,
stres):
,,Jak jsem už říkal, bojím se že
se kýla vrátí. Ale rodina stojí
při mě, tak věřím že to dopadne
dobře.
Pacient má obavy a má strach
z budoucnosti.
Zkušenosti z předcházejících
hospitalizací (iatropatogenie,
sorrorigenie):
,,Zkušenosti už mám, sestřičky
byly vždy hodné.''
Nemá negativní zkušenosti
z předchozích hospitalizací.
Posouzení sociálního stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Komunikace: verbální ,,Mluvím rád a hodně.
Hlavně s kamarády,
rodinou a lidmi, se
kterými se cítím dobře.''
Pacient je velice
komunikativní. Slovní
zásoba dostatečná.
44
neverbální ,,Občas používám ruce.'' Neverbální komunikace
v normě. Gestiku
i mimiku používá. Oční
kontakt v normě.
Informovanost: o onemocnění ,,O onemocnění již vím
mnoho, přesto včera
jsem do od personálu
dozvěděl nové
informace.''
Pacient je plně
informován.
o diagnostických
metodách
,,Včera jsem byl na
ultrazvuku. Ultrazvuk
znám, jinak žádné
nepotřebuji.''
Pacient je plně
informován.
o specifikách
ošetřovatelské péče
,,Dostatečné.'' Pacient je plně
informován.
o léčbě
a dietě
,,Vím jak léčba bude
probíhat.
Pacient je plně
informován.
45
o délce
hospitalizace
,,Až budu moci jít domů,
tak mě pustí.''
Délka hospitalizace je
neurčitá, pacient si je
toho vědom.
Sociální role
a jejich ovlivnění
nemocí,
hospitalizací
a změnou životního
stylu v průběhu
nemoci
a hospitalizace:
primární
role (související
s věkem a pohlavím):
,,Jsem muž a je mi 56
let.''
Muž, 56 let.
sekundární role
(související s rodinou
a společenskými
funkcemi):
,,Otec, manžel, dědeček
a snad i dobrý kamarád.''
Otec, manžel, dědeček.
terciální role
(související s volným
časem a zálibami):
,,Mám mnoho zájmů, ale
teď jsem v nemocnici,
tak se soustředím na
léčbu.''
Z důvodu hospitalizace
jsou terciální role
v pozadí léčby.
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT:
Ordinovaná vyšetření: TK, P (5 hodin po hodině, poté 3x denně nebo dle stavu pacienta
Výsledky:
15:30 TK 110/85, P 82/min
16:30 TK 120/95, P 76/min
17:30 TK 100/80, P 72/min
18:30 TK 125/95, P 86/min
19:30 TK 110/80, P 80/min
46
20:30 TK 120/95, P 74/min
Konzervativní léčba:
Dieta: nic per os, po výkonu pouze tekutiny
Pohybový režim: před výkonem bez omezení, po výkonu na lůžku
Fyzioterapie: před výkonem nácvik sebeobsluhy se všeobecnou sestrou, fyzioterapeut
nedochází
Výživa: per os, BMI 32.5
Medikamentózní léčba:
per os:
Diazepam tbl. 15 mg p.o. 7:00 (Neurolepticum)
Indap cps. 1-0-0 (Antihypertenzivní diureticum)
intravenózní: není naordinováno
per rectum:není naordinováno
jiná:
Fraxiparine inj. sol. 0,4ml s. c. (Antikolagulans, Antitromboticum)
Cefazolin 2g inj. plv. sol. (Antibioticum) bude podáno na operačním sále
Xalatan sol. 0-0-1 gtt. do pravého oka (Oftalmologicum, Analoga
prostaglandinů)
Dipidolor inj. sol. 15 mg i. m. (Analgeticum)
Dolsin inj. sol. 100 mg i. m. (Analgeticum, Anodynum) max. á 6 hodin
Veral inj. sol. 1 amp ve F1/1 100 ml max. á 12 hodin i. v. (Antirevmaticum,
Antiflogisticum, Analgeticum)
47
Chirurgická léčba: U pacienta byla provedena plastika břišní kýly. Kontrola stavu rány,
drénů a pacienta. Podávání medikace dle ordinace lékaře.
SITUAČNÍ ANALÝZA
Dnes měl pacient plánovanou plastiku kýly v jizvě. Dieta – nic per os. Pohybový
režim má pacient omezen na lůžko. Pacient nemá nauzeu, je při vědomí a orientovaný.
Ráno v 7:00 pacientovi podán Fraxiparine inj. sol. 0,4ml s.c. (Antikolagulantium,
Antitromboliticum) a Diazepam tbl. 15mg p.o. (Neurolepticum) a Indap cps.
(Antihypertenzivní diuretikum). Pacient dostal kompresivní punčochy, které bude mít
až do večera 0. operačního dne. Před výkonem pacient přiznal, že má strach, i když si to
dříve nepřipouštěl.
Po výkonu strávil 2 hodiny na „dospávacím pokoji“ bez komplikací. V 15:30 byl
pacient převezen na lůžkové oddělení. Naměřeny fyziologické hodnoty TK 110/85
a P 82‘. Pacient bez obtíží pospával. Pokoj přizpůsoben nutnosti pohybového režimu na
lůlžku.
Bolest zmírněna v 17:00 podáním Dolsin inj. sol. 100 mg i.m. (Analgeticum,
Anodynum). Dle numerické škály bolesti od 1-10 hodnota bolesti klesla ze 7 na 3.
V 17:30 se pacient spontánně vymočil. Pacient s dopomocí aplikoval Xalatan sol. 0-0-1
gtt. (Oftalmologicum, Analoga prostaglandinů) do pravého oka. Pravidelně měřen
krevní tlak dle ordinace lékaře. Pohyboval se ve fyziologických hodnotách. Operační
rána byla klidná a neprosakovala. Pacientovi byly zavedeny 2 Redonovy drény. Oba
odvedli 200 ml krvavé tekutiny. Při předávání směny noční sestře byly funkční. Při
manipulaci s pacientem jsem kontrolovala přítomnost infekce jak celkové, tak v místě
vstupu PŽK a operační rány. Pacient se na lůžku pohybuje bez větších potíží.
48
STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ
PODLE PRIORIT:
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny dle NANDA I Taxonomie II dle
NANDA INTERNATIONAL. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace
2012-2014. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4328-8.
Akutní bolest 00132
Strach 00148
Zhoršená pohyblivost na lůžku 00091
Riziko infekce 00004(PŽK)
Porušená integrita tkáně 00044
Deficit sebepéče při koupání 00108
Název, kód: Akutní bolest 00132
Doména: 12 Komfort
Třída: 1 Tělesný komfort
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potenciálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové poškození
(Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné
intenzity od mírné po silnou, s očekávaným nebo předvídatelným koncem a s trváním
kratším než 6 měsíců.
Určující znaky:
Kódový/číselný záznam (slovní vyjádření pacienta intenzity 7 na
desetistupňové stupnici bolesti kdy 10 je maximum, 0 žádná bolest)
Expresivní chování (pacient sténá, vzdychá)
49
Výraz obličeje (zbitý pohled, grimasy)
Ochranné chování (hlavně při pohybu)
Vyhledávání antalgické polohy
Související faktory:
Původci zranění (fyzikální)
Priorita: vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacient nemá klidovou bolest při propuštění z nemocnice. (10 dní)
Cíl krátkodobý: Pacient má zmírněnou bolest na intenzitu 3 na numerické škále bolesti
po celou dobu hospitalizace včasným podáním analgetik.
Očekávané výsledky:
Pacient rozumí příčině bolesti do 2 hodin.
Pacient nemá známky expresivního chování (nesténá, nevzdychá) po celou dobu
trvání diagnózy.
Pacient má spokojený výraz v obličeji (nemá zbitý pohled, bolestné grimasy)
po celou dobu trvání diagnózy.
Pacient zná a užívá ochranné chování do 15 minut.
Pacient aktivně vyhledává antalgické polohy po celou dobu trvání diagnózy.
Pacient zná možnosti tlumení bolesti do 30 minut.
Pacient ví o možnosti podávání analgetik a jejich účinku do 30 minut.
Pacient zná a dodržuje farmakologický, pohybový a dietní režim po celou dobu
hospitalizace.
Pacient rozumí numerické škále bolesti do 1 hodiny.
50
Pacient spolupracuje na hodnocení bolesti na numerické škále bolesti po celou
dobu trvání diagnózy.
Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
Promluv s pacientem o důvodu bolesti, sestra! (do 20 minut)
Doporuč pacientovi vhodnou úlevovou polohu, sestra! (při bolesti)
Umožni pacientovi verbalizovat bolest, ošetřující personál! (po celou dobu
hospitalizace)
Informuj pacienta o důležitosti mírnit bolest z důvodu nutnosti pohybu, sestra!
(do 20 minut)
Vysvětli pacientovi farmakologický, pohybový a dietní režim, sestra! (do 30
minut)
Podávej analgetickou medikaci dle ordinace lékaře a její účinek zaznamenej do
dokumentace, sestra! (po celou dobu hospitalizace)
Kontroluj míru bolesti dle numerické škály bolesti, sestra! (po celou dobu
hospitalizace před a po podání analgetik)
Sleduj expresivní chování a výraz v obličeji pacienta, ošetřující personál! (po
celou dobu trvání diagnózy.
Zajisti klidné a bezpečné prostředí, sestra! (vždy)
Realizace:
20.1
Pacient informován o důvodu bolesti, plně rozumí. Doporučena úlevová poloha,
pacient ji zaujímá, vyhovuje mu. Pacient hovoří o hodnotách bolesti, numerické škále
rozumí. V 17:00 určuje hodnotu 7, dle ordinace lékaře podán Dipidolor inj. sol. 15 mg
i.m. V 17:20 pacient uvádí úlevu, hodnotí bolest číslem 3. Ve 21:00 podán Dolsin inj.
sol 1 ml i. m. Po podání intenzita bolesti na 3 dle numerické škály bolesti. Pacient nemá
51
bolestný výraz v obličeji ani expresivní chování vyjadřující bolest. Pacient v klidu
pospává přes den a spí téměř celou noc bez větších obtíží.
21.1
V 6:00 na žádost pacienta dle ordinace lékaře podán Veral inj. sol. 1 amp
ve F1/1 100 ml. Intenzita bolesti klesla z 9 na 4. Pacient při přesunu na židli
a do koupelny správně přidržuje operační ránu. Při polohování v lůžku potřebuje
dopomoc, udrží tím intenzitu bolesti na úrovni 2-4 na numerické škále bolesti. V 11:30
podán opět Dolsin inj. sol. 1 ml i. m. Úroveň bolesti snížena z 7 na 3 na numerické
škále bolesti. Po provedení hygieny v 18:00 pacient vyžaduje Analgeticum, podán Veral
inj. sol. 1 amp ve F1/1 100 ml. Hodnota snížena z 10 na 3 dle numerické škály bolesti.
Pacient je s analgetickou léčbou spokojen.
Hodnocení: Efekt: částečný
Pacient udává, že po podání analgetik je bolest velmi mírná, bez analgetik
intenzita stoupá. Dávkování dle ordinace lékaře je pro pacienta dostatečné. Rozumí
nutnosti tlumení bolesti z důvodu nutnosti pohybu. Při nutnosti zaujímá úlevovou
polohu. Při hodnocení intenzity bolesti spolupracuje. Diagnóza přetrvává do dalšího
dne.
Název, kód: Strach 00148 (z návratu onemocnění)
Doména: 9 Zvládání/tolerance zátěže
Třída: 2 Reakce na zvládání zátěže
Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí.
Určující znaky:
Uvádí strach
Uvádí obavy
Uvádí zvýšené napětí
Identifikuje předmět strachu (návrat onemocnění)
52
Bledost
Související faktory:
Oddělení od podpůrného systému v potencionálně stresující situaci (chirurgický
výkon.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient má dostatek informací o domácí péči o ránu při propuštění
z nemocnice.
Cíl krátkodobý: Pacient nejeví známky strachu během hospitalizace.
Očekávané výsledky:
Pacient uvádí zmírněný strach, obavy. (po celou dobu trvání diagnózy)
Pacient není bledý, a neuvádí napětí. (po celou dobu trvání diagnózy)
Pacient mluví o svém strachu a jeho důvodu. (po celou dobu trvání diagnózy)
Pacient má dostatek informací o ošetřovatelském plánu. (každý den)
Pacient zná postupy pro minimalizaci možnosti návratu onemocnění. (každý
den)
Pacient konkretizuje svůj pocit strachu. (po celou dobu trvání diagnózy)
Pacient zná a používá vhodné techniky na zmírnění strachu. (po celou dobu
trvání diagnózy)
Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
Zhodnoť míru strachu, úzkosti a napětí u pacienta, sestra! (každý den)
Buď pacientovi nablízku, když je potřeba, ošetřující personál. (po celou dobu
hospitalizace)
53
Podej pacientovi dostatek informací v rámci své kompetence, sestra! (vždy)
Postupně uč pacienta postupy k hojení rány per primam a tím snížení možnosti
návratu onemocnění, sestra! (v průběhu trvání diagnózy)
Umožni pacientovi verbalizaci jeho strachu, ošetřující personál! (po celou dobu
hospitalizace)
Kontroluj vývoj strachu rozhovorem s pacientem a sledováním chování
a mimiky, sestra! (po celou dobu hospitalizace)
Mluv na pacienta klidně, ošetřující personál! (po celou dobu hospitalizace)
Otevřeně promluv s pacientem o důvodu jeho strachu, sestra! (do 2 hodin)
Ujisti se, že pacient rozumí průběhu ošetřovatelské péče, sestra! (do 2 hodin)
Zapisuj do ošetřovatelské dokumentace stav pacienta, sestra. (po celou dobu
hospitalizace)
Realizace:
20.1
Pacientovi je dán prostor pro vyjádření pocitů. Pacient mluví o důvodech
strachu, přiznává, že po rozhovoru se strach zmírnil. Dle ordinace lékaře podán
Diazepam tbl. 15 mg p.o. v 7:00. Pacient udává nižší hodnotu strachu. Večer se pacient
zajímá o správné zacházení s operační ránou, aby se mu kýla nevrátila. Poučen o
přidržování kýly při pohybu, kašli a důležitosti aseptického přístupu k ráně, aby se
hojila per primam a tím se snížilo riziko návratu onemocnění.
21.1
Pacient dodržuje doporučení ošetřujícího personálu. Při převazu rány se obává
vzhledu. Vysvětlila jsem mu, že rána nemá známky infekce, a že vypadá tak, jak by
měla při správném hojení. Pacient je klidnější.
54
Hodnocení:
Efekt: částečný
Pacient přiznal, že má obavy z návratu onemocnění. Díky přístupu a informacím od
personálu se pacient cítí klidnější. Postupu operace a následné péče rozumí. Pacient
informován o péči o ránu, bude dodržovat aseptický přístup k ráně, při pohybu bude
ránu přidržovat, nebude sundavat krytí. Diagnóza přetrvává do dalšího dne.
Název, kód: Riziko infekce 00004(PŽK)
Doména: 11 Bezpečnost/ochrana
Třída: 1 Infekce
Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organismy.
Rizikové faktory:
Nedostatečná primární obrana (porušená kůže - i. v. katetrizace)
Priorita: střední
Cíl: U pacienta nevznikne infekce v místě vpichu. (po celou dobu hospitalizace)
Očekávané výsledky:
Pacient zná důležitost zavedení periferního žilního katetru. (před zavedením
PŽK)
Pacient ví, jak infekci předcházet. (po celou dobu trvání diagnózy)
Pacient nemá známky infekce místní ani celkové. (po celou dobu hospitalizace)
Personál pravidelně pečuje o PŽK. (po celou dobu zavedení PŽK)
Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
Vysvětli pacientovi péči o periferní žilní katetr, sestra! (po zavedení PŽK)
55
Informuj pacienta o možnosti vzniku infekce a jejích příznacích, sestra!
(před zavedením PŽK)
Manipuluj s PŽK aseptickým způsobem, sestra! (po celou dobu zavedení PŽK)
Dbej na prevenci nozokomiálních nákaz, ošetřující personál! (po celou dobu
hospitalizace)
Informuj rodinu o infekci, nozokomiálních nákazách a zákazu manipulace
s PŽK, sestra! (v průběhu návštěvy)
Informuj pacienta o možnosti a příznacích paravenózního podání infuze, sestra!
(před napojením infuze)
Informuj pacienta o nutnosti vyšší opatrnosti s manipulací s PŽK, sestra! (před
napojením infuze)
Manipuluj s PŽK aseptickým způsobem, sestra! (po celou dobu zavedení PŽK)
Kontroluj známky infekce v místě zavedení PŽK, sestra! (po celou dobu
zavedení PŽK)
Dbej na dobu zavedení a následnou výměnu PŽK dle standardu oddělení, sestra!
(po celou dobu hospitalizace)
Realizace:
20.1
Kontrola okolí vpichu probíhá při každé manipulaci s PŽK. Známky infekce
nejsou. Pacient rozumí a používá doporučené postupy manipulace.
21.1
Pacient nejeví místní ani celkové známky infekce.
Hodnocení:
Efekt: částečný
Pacient se zajímal o příznaky přítomnosti infekce. Okolí vpichu je bez známek zánětu.
Diagnóza pokračuje do dalšího dne.
56
Porušená integrita tkáně 00044
Doména: 11 Bezpečnost/ochrana
Třída: 2 Fyzické poškození
Definice: Poškození sliznice, rohovky, kůže anebo podkožních tkání.
Určující znaky:
Poškozená tkáň
Související faktory:
Nedostatečné znalosti
Mechanické faktory
Zhoršená tělesná mobilita
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient má operační ránu zhojenou per primam do čtrnácti dnů.
Cíl krátkodobý: Pacientova rána se hojí od operace per primam.
Očekávané výsledky:
Pacient zná a provádí správný postup péče o ránu. (po celou dobu trvání
hospitalizace)
Pacient má klidnou operační ránu, bez sekrece. (po celou dobu trvání diagnózy)
Pacient zná místní i celkové příznaky infekce. (do 1 hodiny)
Pacient usiluje o zhojení rány per primam. (po celou dobu trvání hospitalizace)
Plán intervencí (posuzovací, provádějící, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
Kontroluj krytí operační rány (krvácení, funkčnost krytí)! (0. operační den)
Asistuj lékaři s převazem operační rány! (1. operační den)
Prováděj péči o drény (funkčnost, množství a obsah sekretu), sestra! (po celou
dobu zavedení)
57
Informuj pacient a o přístupu k operační ráně po odstranění krytí, sestra! (dle
ordinace lékaře)
Informuj pacienta o odstranění stehů a následné péči o ránu, sestra! (dle ordinace
lékaře)
Informuj pacienta o sprchování rány a masážích jizvy, sestra! (dle ordinace
lékaře)
Seznam pacienta o možnosti vzniku a příznacích infekce v ráně, sestra! (do 20
minut)
Edukuj pacienta v péči o ránu, sestra! (do 20 minut)
Kontroluj známky infekce v místě operační rány, sestra! (po celou dobu
hospitalizace 2x denně)
Dbej na prevenci nozokomiálních nákaz, ošetřující personál! (po celou dobu
hospitalizace)
Informuj rodinu o infekci, nozokomiálních nákazách a přístupu k operační ráně,
sestra! (v průběhu návštěvy)
Umožni pacientovi verbalizovat otázky ohledně operační rány a infekce, sestra!
(po celou dobu hospitalizace)
Ošetření operační rány prováděj aseptickým způsobem, sestra! (po celou dobu
hospitalizace)
O změnách informuj lékaře a pečlivě veď dokumentaci, sestra! (po celou dobu
hospitalizace)
58
Realizace:
20.1
Pacient poučen o aseptickém přístupu k ráně, známkách infekce a hojení rány
per primam. Pacient rozumí. Rána neprosakuje, krytí sundáno nebylo dle ordinace
lékaře. Pacient nemá známky infekce.
21.1
Pacient dodržuje doporučené postupy. Dnes při převazu rány se zajímal
o průběh léčby a vzhled rány. Rána nemá známky infekce.
Hodnocení:
Efekt: částečný
Pacient nemá známky infekce. K ráně přistupuje dle doporučení. Diagnóza pokračuje
do dalšího dne.
Celkové zhodnocení péče
Pacient byl přijat pro plánovanou operaci kýly v jizvě. Byl to 56 letý, ženatý
muž. S pacientem se mi spolupracovalo velmi dobře. Byl přívětivý, vstřícný a výborný
vypravěč. Na všechna doporučení ošetřujícího personálu reagoval doplňujícími
otázkami.
U pacienta bylo stanoveno několik ošetřovatelských diagnóz, jejichž cíle byly
splněny částečně, protože diagnózy (ošetřovatelské problémy) pokračovaly do dalších
dní. Často to byly diagnózy, které nelze vyřešit za krátkou dobu. Mezi nejzávažnější
řadíme strach v souvislosti s operačním výkonem, který pacient zpočátku nechtěl
verbalizovat. Nakonec však uznal, že se výsledku obával. Po výkonu byla nejzávažnější
akutní bolest, které byla tlumena medikací dle ordinace lékaře. Pacient byl
s analgetickou léčbou spokojen a bolest byla vždy zmírněna na snesitelnou úroveň 3/10.
59
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Každý pacient vnímá hospitalizaci jako zatěžující situaci. Veškerý personál by
měl dbát na empatický přístup, umět člověka vyslechnout a myslet na pacienty jako
lidské bytosti, kteří mají své individuální potřeby.
Neustálým opakováním a procvičováním péče o ránu s pacientem, dosáhneme
nejlepších výsledků. Pacientovi bylo doporučeno snížit hmotnost správnou
životosprávou z důvodu obezity.
Sestra by měla být v kontaktu s lékařem a řídit se jeho ordinacemi, a lékaři by
naopak měli sestru vyslechnout, pokud se vyskytne problém a postupovat k největšímu
dobru pacienta. Prevence kýly sice není zaručená, ale je dobré dbát na správnou
životosprávu.
Rodina pacienta by měla být trpělivá a onemocnění nebagatelizovat. Měla by
pacienta podporovat, pomáhat mu v obtížných chvílích a přizpůsobit se potřebám
pacienta v době onemocnění.
Rádi bychom shrnuli základní zásady péče o pacienta po operaci kýly. Dle
našeho názoru je jednou z nejdůležitějších činností časné informování pacienta, co bude
následovat po výkonu, trpělivost a ochota si na pacienta udělat čas. Po výkonu je
zásadní tlumení akutní bolesti, na které navazuje včasná vertikalizace a návrat
soběstačnosti pacienta. U tohoto pacienta dominoval strach, který negativně ovlivňoval
další ošetřovatelské diagnózy. Základem také jsou všeobecné informace o chodu
oddělení a vstřícný přístup k pacientovi jako k člověku.
60
ZÁVĚR
Pacienta jsme zvolili pro tvorbu práce z důvodu velkých rozměrů kýly, jeho
přívětivosti a silnému emočnímu prožívání.
V bakalářské práci jsme stanovili několik cílů, od zpracování literatury po
vypracování ošetřovatelského procesu, kde jsme stanovili několik diagnóz a cílů a ty
jsme postupně realizovali.
Jako nejdůležitější diagnóza byla stanovena akutní bolest a strach z návratu
onemocnění. U obou cílů jsme dosáhli částečného úspěchu. Všechny ošetřovatelské cíle
stanovené v této práci byly splněny částečně a intervence budou pokračovat do dalších
dní.
Věříme, že tento pacient byl velmi specifický, hlavně z důvodu velkého strachu
z návratu onemocnění. Proto věříme, že byly stanoveny správné diagnózy. U jiných
pacientů s kýlou by samozřejmě ošetřovatelský proces probíhal odlišně a byly by
stanoveny i jiné diagnózy a s jinými prioritami.
61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ATLAS, 2014. Ventral hernia, herniation of transverse colon. [citované 2015-03-02].
Dostupné na: http://atlas.mudr.org/Case-images-Ventral-hernia-herniation-of-
transverse-colon-291
AWAD, S. S., 2004. Evidence-based approach to hernia surgery. New York: Excerpta
Medica.
BRAUNOVINY, 2012. Trápí vás kýla?. [online]. [citované 2015-02-04]. Dostupné na:
http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/trapi-vas-kyla/
FERKO, A, 2002. Chirurgie v kostce: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada. 591 s.
ISBN 80-247-0230-4.
HUSSMANN, J, 1995. Memorix: chirurgie. 1. vyd. Překlad Bohuslav Niederle. Praha:
Scientia medica. 295 s. ISBN 80-85526-26-3.
MEDLICKER, 2013. Brániční kýla: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba. [citované
2015-03-02]. http://cs.medlicker.com/148-branicni-kyla-priciny-priznaky-diagnostika-
a-lecba
MICHALSKÝ, R, 2008. Chirurgie břišní stěny, trávicí trubice a nitrobřišních orgánů
pro studující ošetřovatelství. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, Filozofickopřírodovědecká
fakulta, Ústav ošetřovatelství. 93 s. ISBN 978-80-7248-465-2.
ORDINACE, 2007a. Druhy plastik kýly. [online]. [citované 2015-02-04]. Dostupné na:
http://www.ordinace.cz/clanek/druhy-plastik-kyly/
ORDINACE, 2007b. Kýly. [online]. [citované 2015-02-04]. Dostupné na:
http://www.ordinace.cz/rubrika/kyla/
ORDINACE, 2007c. Použití síťky při plastice kýly. [online]. [citované 2015-02-02].
Dostupné na: http://www.ordinace.cz/clanek/pouziti-sitky-pri-plastice-kyly/
62
ORTGROUP, 2015. Pás kýlní tříselný oboustranný. [citované 2015-03-02]. Dostupné
na: http://www.ortgroup.cz/e-shop/oppo/pasy/x2049-l-pas-kylni-triselny-oboustranny-
1266cz?send
PAFKO, P, 2008. Základy speciální chirurgie. 1. vyd. Praha: Galén. 385 s. ISBN 978-
80-7262-402-7.
REINDLOVÁ, V. Tříselná kýla. 2006. In: Sestra. 16 (mim. příl. 11 Instrumentářka), s.
14. ISSN 1210-0404.
SANATATE, 2011. Hernia inghinala. [citované 2015-03-02]. Dostupné na:
http://sanatate.bzi.ro/hernia-inghinala-cauze-si-simptome-2757
STRAŠLIPKA, J., 2008. Plastika tříselné kýly „tension free“ metodou. In: Rozhledy v
chirurgii. (87).
STŘÍTESKÝ, J, 2001. Patologie. Vyd. 1. Olomouc: Epava. 338 s. ISBN 80-86297-06-
3.
ŠEDÝ, J, 2007. Chirurgická anatomie hernií. Vyd. 1. Praha: Triton. 118 s. ISBN 978-
80-7254-923-8.
ŠVÁB, J. 2014. Břišní kýly. In: ZEMAN, M. a Z. KRŠKA. Speciální chirurgie. 3.,
dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén. 511 s. ISBN 978-80-7492-128-5.
VALENTA, J, 2005. Chirurgie: pro bakalářské studium ošetřovatelsví. 1. vyd. Praha:
Karolinum. ISBN 80-246-0644-5.
VODIČKA, J, 2014. Speciální chirurgie. 2., dopl. vyd. Praha: Karolinum, 317 s. ISBN
9788024625126.
VRANÝ, M, 2013. Komplikace elektivní laparoskopické
hernioplastiky třísla. In: Rozhledy v chirurgii. (92) 3
WIKISKRIPTA, 2011. Kýla. [citované 2014-02-02]. Dostupné na:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Kýla)
WIKIPEDIA, 2013. Hernie. [citované 2014-02-02]. Dostupné na:
http://de.wikipedia.org/wiki/Hernie?uselang=cs
ZSHK, 2014. Kýly. [citované 2015-03-02]. Dostupné na:
http://ose.zshk.cz/vyuka/lekarske-diagnozy.aspx?id=100
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A Struktura kýly....................................................................................................I
Příloha B CT snímek dutiny břišní...................................................................................II
Příloha C Kýlní pás..........................................................................................................III
Příloha D Lokalizace zevních kýl na stěně břišní...........................................................IV
Příloha E Tříselná kýla.....................................................................................................V
Příloha F Pupeční kýla....................................................................................................VI
Příloha G Kýla v jizvě....................................................................................................VII
Příloha H Druhy bráničních kýl....................................................................................VIII
Příloha CH Rešerše.........................................................................................................IX
Příloha J Čestné prohlášení...............................................................................................X
Příloha A Struktura kýly
Schematické zobrazení k
Zdroj:WIKISKRIPTA, 2011
ly
í kýly
I
II
Příloha B CT snímek dutiny břišní
V horní části je zobrazena břišní kýla
Zdroj: ATLAS, 2014
III
Příloha C Kýlní pás
Tříselný kýlní pás oboustranný
Zdroj: ORTGROUP, 2015
IV
Příloha D Lokalizace zevních kýl na stěně břišní
Schematické zobrazení
Zdroj: BRAUNOVINY, 2012
V
Příloha E Tříselná kýla
Střevní klička označena jako Herniated loop of intestine, tříselný kanál označen jako
Defective inguinal canal
Zdroj: SANATATE, 2011
VI
Příloha F Pupeční kýla
Pohled zpředu
Zdroj: WIKIPEDIE, 2013
VII
Příloha G Kýla v jizvě
Pohled zpředu
Zdroj: ZSHK, 2014
VIII
Příloha H Druhy bráničních kýl
Porovnání s fyziologickým stavem
Zdroj: MEDLICKER, 2013
IX
Příloha CH Rešerše
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S KÝLOU
Šídlová Markéta
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: kýly - hernia, léčba kýl - hernia treatment, edukace - education,
ošetřovatelský proces - nursing process
Časové vymezení: 2005-2015
Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku,
elektronické zdroje
Počet záznamů: 42 (vysokoškolské práce: 2, knihy: 27, články a příspěvky ve
sborníku: 9, elektronické zdroje: 4)
Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011(česká verze mezinárodních
norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů)
Základní prameny: - katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
X
Příloha I Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování
bakalářské práce
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s
názvem Ošetřovatelský proces u pacienta s kýlou v rámci studia/odborné praxe
realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne
Jméno a příjmení studenta