VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ o. p. s., PRAHA 5
KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA S PSORIÁZOU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
VERONIKA STUPKOVÁ
PRAHA 2015
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA S PSORIÁZOU
Bakalářská práce
Veronika Stupková
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Jana Hlinovská PhD
Praha 2015
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komplexní ošetřovatelská péče o
pacienta s psoriázou vypracovala samostatně, pod odborným vedením vedoucího
bakalářské práce. Všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité
literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze
Veronika Stupková
PODĚKOVÁNÍ
Za odborné vedení bakalářské práce děkuji PhDr. Janě Hlinovské, PhD., za cenné rady
a připomínky k bakalářské práci.
ABSTRAKT
STUPKOVÁ, Veronika. Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s psoriázou. Vysoká
škola zdravotnická o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář ( Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Jana
Hlinovská, PhD. Praha 2015.
Obsahem bakalářské práce je komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s psoriázou,
která je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá
charakteristikou nemoci, dělením, epidemiologií, kvalitou života a léčbou.
Praktická část se zabývá zpracováním ošetřovatelského procesu. V této části jsou
uvedeny informace o pacientovi, jeho aktuální stav a potřeby, na základě kterých jsou
rozpracovány ošetřovatelské diagnózy dle priorit.
Ošetřovatelský proces je tvořen dle modelu Gordonové. Je zde zpracována
ošetřovatelská anamnéza, ošetřovatelské diagnózy, plán ošetřovatelské péče a celkové
zhodnocení.
Klíčová slova:
Lupénka. Stres. Kůže. Výživa. Dermatovenerologie. Ošetřovatelská péče.
ABSTRACT
Stupková, Veronika. Comprehensive nursing care of patients with psoriasis. The College
of Nursing (Vysoká škola zdravotnická), o.p.s. Level of qualification:
‘Bachelor’(Bc.).Thesis supervisor: Dr. Jana Hlinovská, PhD. Praha 2015.
Main target of this bachelor thesis is comprehensive nursing care of patients with
psoriasis, which is divided into two parts, theoretic and practical. The theoretic part
deals with characteristics of this disease, dividing, epidemiology, the quality of life and
treatment.
The practical part deals with the compilation of nursing process. In this
section are associate information about the patient, his current condition and needs.
Based on it, I analyzed nursing diagnoses according to priorities.
The nursing process is made accordance to the Gordon model. Here
is processed nursing anamneses, diagnosis, the nursing care plan
andoverall assessment.
Key words:
Psoriasis. Stress. Skin. Nutrition. Dermatovenerology. Nursing Care.
OBSAH
ÚVOD …………………………………………………………………………………………………………………. 12
1 LUPÉNKA …………………………………………………………………………………………………………. 13
1.1 EPIDEMIOLOGIE …………………………………………………………………………………………. 14
1.2 ETIOPATOGENEZE ………………………………………………………………………………………. 15
2 SPOUŠTĚCÍ FAKTORY…………………………………………………………………………………………… 16
3 KVALITA ŽIVOTA …………………………………………………………………………………………………. 18
4 FORMY LUPÉNKY ………………………………………………………………………………………………… 20
4.1 PSORIATICKÁ ARTRITIDA ………………………………………………………………………………. 20
4.2 PSORIÁZA KŠTICE …………………………………………………………………………………………. 20
4.3 PSORIÁZA RUKOU A NOHOU …………………………………………………………………………. 20
4.4 LOŽISKOVÁ PSORIÁZA ……………………………………………………………………………………. 21
4.5 KAPKOVITÁ PSORIÁZA …………………………………………………………………………………… 21
4.6 INVERZNÍ PSORIÁZA ………………………………………………………………………………………. 22
4.7 PSORIÁZA PUSTULÓZNÍ GENERALIZOVANÁ ……………………………………………………. 22
5 LÉČBA ……………………………………………………………………………………………………………………. 23
5.1 ALTERNATIVNÍ LÉČBA ……………………………………………………………………………………… 23
5.2 LOKÁLNÍ LÉČBA ………………………………………………………………………………………………. 24
5.3 CELKOVÁ LÉČBA ……………………………………………………………………………………………… 26
5.4 BALNEOTERAPIE ……………………………………………………………………………………………… 27
6 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES ……………………………………………………………………………………. 29
6.1 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES ……………………………………………………………………………… 29
6.2 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PÉČE …………………………………………………………………………… 50
6.3 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ………………………………………………………………………………… 51
ZÁVĚR ………………………………………………………………………………………………………………………. 52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………………………………………………………………………. 53
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
Amp - Ampule
UVA - Ultrafialové záření
UVB - Ultrafialové záření
D - Dech
EKG - Elektrokardiograf
EUROPSO - Evropská federace asociací sdružujících pacienty s psoriázou
HK - Horních končetin
i. v. - intravenózní
NANDA - (North American Nursing Diagnosis Association)
Severoamerická asociace ošetřovatelskou diagnózu
P - Pulz, tep
pH - Hodnota vyjadřující koncentraci vodíkových iontů v roztoku
TK - Krevní tlak
(LEKARSKE.SLOVNIKY, 2008)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Psoriáza – lupénka
Erytematoskvamózní – charakterizovaný zčervenáním a přítomností šupin
Hypertenze – zvýšený krevní tlak
T-lymfocyty – druh bílých krvinek
Eustres – pozitivně působící stres
Distres – negativně působící stres
Endogenní faktor – vnitřní činitelé
(LEKARSKE.SLOVNIKY, 2008)
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
Obrázek 1 Lupénka nohou
ÚVOD
Tématem této bakalářské práce je Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta
s psoriázou. Tato volba má několik důvodů. Psoriázou trpí na celém světě přibližně
80 milionů lidí. Není to život ohrožující choroba, ale má negativní dopad na kvalitu
života jedince. V České republice trpí psoriázou zhruba 250 tisíc obyvatel, z čehož 10%
nemocných je postiženo velmi těžkými formami. (DROZENOVÁ, 2009, s. 224)
První zprávy o psoriáze jsou nedohledatelné. Historie lékařství tvrdí, že o této
nemoci bylo již zmíněno již před 4 tisíci lety. Psoriáza byla popsána lékařem
Hippokratem.(DROZENOVÁ, 2009)
Tato bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V první části
vysvětlím pojem ošetřovatelství a dopad onemocnění na psychický stav pacienta.
První kapitolou této práce je lupénka. Jméno tohoto onemocnění je sice odvozeno
z řeckého slova psora, což znamená svědění, svědění však není vždy doprovodným
projevem lupénky. Pokud svědění lupénku doprovází, může být devastující.
(PAGANO, 2012, s. 44). V této části je popisována kvalita života s lupénkou, formy
lupénky, spouštěcí faktory a léčba.
Druhá část je zaměřena na ošetřovatelský proces. Ošetřovatelský proces je tvořen
dle modelu Gordonové. Je zde zpracována ošetřovatelská anamnéza, ošetřovatelské
diagnózy, plán ošetřovatelské péče a celkové zhodnocení.
1 LUPÉNKA
Jméno tohoto onemocnění je sice odvozeno z řeckého slova psora, což znamená
svědění, svědění však není vždy doprovodným projevem lupénky. Pokud svědění lupénku
doprovází, může být devastující. (PAGANO, 2012, s. 44)
Galén (129-200 n. l.), byl jeden z nejznámějších starověkých lékařů. Poprvé použil
termín pro onemocnění pokožky a škáry – psoiasis vulgaris. Psoriáza byla definitivně
oddělena od lepry, když ji dermatolog Robert William zařadil mezi erytematoskvamózní
onemocnění. Až 20. století přineslo významný poznatek o původu onemocnění, což
znamenalo převrat v léčbě. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Lupénka je chronické, zánětlivé kožní onemocnění, které není nakažlivé. Postihuje lidi
nejčastěji v pubertě nebo mezi 40. a 50. rokem života. Projevuje se poruchou růstu kůže,
rohovatěním kůže a nadměrném buněčném dělení. Lidem s lupénkou se kůže obnovuje
za 6 až 7 dnů, u zdravých pacientů za 28 dnů. (SCHAENZLEROVÁ a kolektiv, Malý lékařský
lexikon 2014)
Světový den psoriázy připadá na 29. října a připomíná, že více než 2 % středoevropské
populace trpí touto závažnou doživotní chorobou, která výrazně ovlivňuje fyzické,
psychické a sociální aspekty kvality života jedince. Hlavním cílem je zvýšit informovanost
veřejnosti o této chorobě, ale i rozptýlit mýty kolem ní. (ŠÁMALOVÁ, 2013)
Dlouho byla lupénka považována za dermatologické onemocnění, dnes již víme, že
pacienti se závažnou formou psoriázy trpí metabolickým syndromem (obezitou,
cukrovkou a zvýšeným krevním tlakem), což s sebou nese velké riziko kardiovaskulárních
chorob. Skoro 20% pacientů s psoriázou trpí postižením kloubů. Pacienti s psoriázou mají
zhoršenou kvalitu života. Lupénka omezuje v práci, v každodenních činnostech, zasahuje
do partnerských a mezilidských vztahů. Proto pacienti často trpí depresemi. Mezi
psoriatiky je vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Za toto onemocnění může přítomnost určitých genů. Geny závažnosti a vnímavosti k
onemocnění dědíme od svých předků a je jich dlouhá řada. K projevům dochází až vlivem
dalších rozmanitých spouštěcích faktorů. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
I když nejde až na výjimky o život ohrožující onemocnění, je ekonomicky i společensky
velice hendikepující. Lupénka ovlivňuje kvalitu života podobně jako srdečněcévní
choroby, hypertenze či revmatoidní artritida. Kvalitu života ovlivňují i deprese, které
lupénku často doprovází. Lupénka je charakterizována jako genetická, autoimunitní a
systémová choroba s neobjasněným mechanismem vzniku. U tohoto onemocnění se
dědí dispozice, nikoli samotné onemocnění. (ZDRAVI.E15, 2008)
Formy psoriázy
 Ložisková (plaková) psoriáza
 Kapkovitá (guttátní)
 Inverzní psoriáza
 Psoriáza pustulózní dlaní a plosek (palmoplantární)
 Psoriáza pustulózní generalizovaná
 Psoriáza kštice
 Psoriáza nehtů
 Psoriáza kloubů (psoriatická artritida)
(IPSORIAZA, 2015)
1. 1. Epidemiologie psoriázy
Lupénka může postihnout každého. Nezáleží na věku, pohlaví ani na barvě pleti.
Onemocnění může propuknout kdykoliv. Nejčastěji se projevuje mezi patnáctým až
třicátým rokem života. Lupénka postihuje stejně muže i ženy. Avšak lidi s tmavší pletí
postihuje méně než lidi se světlou pletí. (PAGANO, 2012)
V České republice trpí lupénkou téměř 300 000 lidí. Skoro 15% lidí je postiženo
těžkou formou lupénky s rozsáhlým postižením. (ŠÁMALOVÁ, 2013)
Psoriáza se vyskytuje mezi 1 – 3% obyvatel. Vzácně se vyskytuje u domorodců Jižní
a Severní Ameriky. V Evropě onemocnění postihuje 2% obyvatel. Ložiskový typ
postihuje asi 80% pacientů. Je považován za nejčastější formu psoriázy. (ŠTOLFA a
kolektiv, 2007)
Méně častý výskyt tohoto onemocnění je v tropických a v subtropických oblastech.
Bílá rasa je postižena nejvíce, méně často žlutá rasa. Výjimečně se s lupénkou
setkáváme u černochů a u Eskymáků nebyla popsána. Lupénka se může projevit
v jakémkoli věku, i když s prvními známkami se nikdy nesetkáváme v časném dětství
a u velmi starých lidí. (ZDRAVI.E15, 2008)
Dle epidemiologických údajů se objevuje lupénka u potomků rodičů, kteří netrpěli
psoriázou, přibližně ve 12 % případů. Jestliže jeden z rodičů trpí psoriázou,
procentuální zastoupení se zvyšuje na 10 – 20 %. Pokud jsou postiženi oba rodiče,
riziko pro potomky je kolem 50 %. Předpokládá se, že se jedná o polygenní dědičnost.
Onemocnění se nedědí podle mendelovských zákonů a první výskyt tohoto
onemocnění bývá podmíněn vlivem zevních či vnitřních faktorů. (ZDRAVI.E15, 2008)
1. 2. Etiopatogeneze
Za výskyt psoriázy je podmíněna genetická porucha funkce imunitního systému,
což způsobí nadměrnou tvorbu kožních buněk. Lokální zánět a odlupování kůže
formou šupin probíhá kvůli nahromadění kožních buněk. Onemocnění se může
projevit až pod vlivem vnitřních a vnějších podnětů. Ke vzniku nebo zhoršení
onemocnění psoriázy může také nezdravý životní styl, obezita, alkohol a kouření.
(BEZLUPENKY, 2015)
Přestože mnohé pochody vedoucí ke kožním projevům jsou nejasné, v dnešní době
se vznik psoriázy přisuzuje T – lymfocytům. Jde o buňky přítomné při časném výskytu
psoriázy. Jejich aktivace může ovlivnit psoriatické změny. (J. ŠTOLFA, J. ŠTORK, 2007)
T - lymfocyty tvoří řadu protizánětlivě působících látek – cytokinů. Což vede
k nadměrné tvorbě kožních buněk a k rozvoji zánětlivých změn v kůži. (OLEJÁROVÁ A
KOLEKTIV, 2012)
Jestliže máte v rodinné anamnéze výskyt psoriázy, vyhýbejte se vyvolávacím
faktorům:
 Psychické vlivy
 Záněty
 Životospráva
 Léky
 Infekční onemocnění
 Chemické vlivy
 Hormonální vlivy
 Mechanické vlivy
(NAVZDY,2015)
2 SPOUŠTĚCÍ FAKTORY
Deprese
U většiny pacientů s kožními problémy jsou zjišťovány symptomy deprese. 60% a
více pacientů s psoriázou trpí depresemi. 25 – 35% pacientů s psoriázou léčených
biologickou léčbou prokázali příznaky deprese. Dotazníky kvality života prokázali, že
pacienti trpící lupénkou hodnotí onemocnění jako závažný problém v každodenním
životě. (ETTLER, 2010)
Stres a úzkost
Rozlišujeme dva druhy stresu, eustres a distres. Pro člověka je eustres důležitý.
Člověk musí prožívat určité množství stresu, aby byl odolnější vůči závažnému stresu.
Je spojen s několika emocemi např. strach, agrese nebo deprese. (BARTŮŇKOVÁ,
2010)
Pacienti popisují stres jako spouštěcí faktor lupénky. Nemoc je zdrojem
psychického stresu a je jím negativně ovlivňováno. Stres je klasicky uváděn mezi tzv.
endogenními provokačními faktory. (PARÉZ, 2010, s. 18)
Úzkost může být spojená s depresí a podrážděností. Je to běžná reakce na
onemocnění. Velkým problémem je strach z negativního hodnocení okolím. (PARÉZ,
2010)
Spouštěcí faktory psoriázy u dětí
V dětském věku hrají spouštěcí mechanizmy důležitější roli než v dospělosti.
Nejčastější spouštěcí faktory psoriázy u dětí, tzv. triggery, jsou streptokokové infekce
horních částí respiračního systému, virusové infekce, stres a trauma, ale i léky, čím se
částečně liší od spouštěčů psoriázy v dospělosti. (MARTINÁŠOVÁ a kolektiv, 2010, s.
96)
Průměrná délka života
Muži trpící těžkou formou lupénky mají život kratší o 3,5 roku. Ženy trpící těžkou
formou lupénky mají život kratší o 4,4 roku. Podílí se na tom zejména vysoký výskyt
infarktu myokardu, konzumace alkoholu a kouření. (ETTLER, 2010)
Psychický stav
Za psychoneuroimunologické děje v kůži může psychický stav ovlivňovat průběh a
výskyt kožních chorob, zvláště pak chronických. Lupénka s sebou nese psychosociální
a psychosomatické důsledky. (BENÁKOVÁ, 2013)
Poranění
Poranění je velmi častým spouštěcím mechanismem u lupénky. Lupénka se může
poprvé ale i opakovaně projevit v místě odřeniny, v místě jizvy po operačním výkonu,
říznutí, popálení či opaření kůže, bodnutí hmyzem nebo v místě přiložení sádrového
obvazu. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Infekce
Jedním z nejvýznamnějších spouštěčů lupénky jsou infekce. Streptokoková infekce
horních cest dýchacích je běžným spouštěcím faktorem tohoto onemocnění. Nejvíce
tento průběh vídáme u dětí, kdy po prodělání angíny přicházejí s vyrážkou na těle,
která bývá považována za alergickou reakci na antibiotickou léčbu. Až po příslušných
vyšetření se určí správná diagnóza. Další infekční onemocnění, jako jsou záněty
průdušek, plic, dutin ale i zubů, mohou vést k vzniku nebo k zhoršení lupénky.
(OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Farmaka
Lupénku může spustit i řada léků. Jako jsou například léky na vysoký krevní tlak,
konkrétně ze skupiny betablokátorů, léky snižující bolest, jako je ibuprofen, naproxen
či diklofenak. Vznik či zhoršení stavu lupénky může způsobit vysazení tablet, injekcí
nebo infuzí s kortikosteroidy. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
3 KVALITA ŽIVOTA
Psoriáza může být doprovázena svěděním, oslabením a bolestivostí. Pacient je nucen
změnit běžné denní činnosti. Emocionální a společenské důsledky lupénky mají na běžný
život pacientů velký dopad. Průzkum EUROPSO ukazuje, že více jak polovina pacientů
s lupénkou považuje své onemocnění jako velký problém svého běžného života.
(LUPENKA360, 2012)
Pacienti s tímto onemocněním se ve svém stavu cítí nepochopeni. Rodina nebo
přátelé mohou být odpuzováni psoriatickými plaky. Toto chování může mít negativní vliv
na to, jak postižení jedinci komunikují a jednají s jinými lidmi. Přispívají k negativním
představám o vlastním tělu, nízkém sebehodnocení, výběr oblečení nebo volnočasových
aktivit. (LUPENKA360, 2012)
Pro pacienty s lupénkou je problémem to, že ostatní nerozumí, čím nemocný
prochází, a mohou mít proto nesprávné představy o lupénce. Nejlepším způsobem je
zjistit co nejvíce informací o lupénce a předat je rodinným příslušníkům a přátelům.
Existuje řada podpůrných skupin a organizací. Tyto skupiny poskytují podrobné
informace o lupénce, dostupných léčbách a mohou udržovat pacienty a jejich rodiny
v kontaktu s jinými lidmi, kteří mají zkušenosti a prožitky s tímto onemocněním.
(LUPENKA360, 2012)
Tato nemoc může vést k nízkému sebevědomí, způsobuje odmítání sebe sama a pocit
nejistoty. Pokud se lupénka objevuje na viditelných částech těla, může v pacientech
vyvolávat pocit, že jsou středem pozornosti a že na ně ostatní lidé reagují. Pacienti často
musí změnit své společenské návyky. Frustrující pocity může vyvolat to, že pacient
nemůže jít plavat, nosit šaty bez ramínek nebo šortky, protože se obává reakce lidí na
svůj vzhled. To bývá obtížné hlavně pro mladé lidi, kteří chtějí splynout s davem.
Náročnější může být i plánování dovolené. Při letecké přepravě může být pacient
omezen tím, že bude potřebovat potvrzení lékaře, aby mohl cestovat se svými
předepsanými léky. Některé léky vyžadují pravidelné krevní testy kvůli sledování
vedlejších účinků. (LUPENKA360, 2012)
Onemocnění může vést k pocitům úzkosti a deprese. Pokud je pacient v depresi, je
obtížné nalézt v sobě energii pro vyhledání lékařské péče. Správná léčba je důležitá a
zmírní projevy onemocnění. Známky deprese:
 Slabost, únava a ztráta energie
 Zpomalené pohyby
 Beznadějné a bezútěšné výhledy do budoucnosti
 Hypochondrie
 Změny spacích návyků
 Pocity bezvýznamnosti
 Sebevražedné myšlenky
 Nesoustředění
 Popudlivost, nepřátelské chování (LUPENKA360, 2012)
V České republice trpí více než 300 tisíc lidí lupénkou. Onemocnění výrazně zhoršuje
kvalitu života ve všech jeho sférách. Je velkou zátěží pro zdraví i pro psychiku. Lupénka
není infekční onemocnění, ale mnoho lidí trpí předsudky a dávají nemocným najevo
odpor a opovržení. Lupénka silně ovlivňuje intimní a pracovní vztahy jedince. (NOVINKY,
2012)
4 FORMY LUPÉNKY
4. 1. Psoriatická artritida
Mezi pacienty trpící psoriázou jsou tací, kteří trpí psoriázou a artritidou. Kombinace
těchto dvou nemocí má závažný dopad na pacienta a může vést k invaliditě.
Psoriaticku artritidou může onemocnět kdokoliv bez ohledu na věk. Projevuje se
zánětem kloubů.(PAGANO, 2012)
Ve většině případů předchází psoriáza artritidě. První známky kloubního syndromu
se projevují po 10 letech od kožních příznaků. U psoriatické artritidy je
charakteristická bolest, která se po rozcvičení zmírňuje. (ŠTOLFA, 2007)
Psoriatická artritida může postihnout jakýkoliv kloub, nejčastěji drobné ruční
klouby, zápěstí, drobné nožní klouby, hlezna, kolena a ramena, méně často kyčelní
klouby. (ŠTOLFA a kolektiv, 2007, s. 26)
4. 2. Psoriáza kštice
Jedná se o nejčastější lokalizaci výskytu psoriázy. Vlasovou část hlavy má postiženo
přibližně 80% lidí trpící psoriázou. Typicky se projevuje ohraničenými
erytematoskvamózními ložisky s nánosy stříbřitých šupin na povrchu. (ŠTOLFA A
KOLEKTIV, 2007, s. 139)
Lupénka hlavy patří k jedním z nejnepříjemnějším projevům. Viditelnost vzbuzuje
pocity studu. Psoriáza kštice může způsobit vypadávání vlasů. Když lupénka postihne
hlubší vrstvu kůže, musíme vypadávání vlasů předpokládat. Pokud lupénku doprovází
svědění pokožky, lze použít obyčejnou ústní vodu, která nám přinese okamžitou
úlevu. Nikdy pokožku neškrábeme! Mohli bychom do postižených míst zanést infekci.
(PAGANO, 2012)
4. 3. Psoriáza rukou a nohou
Tato forma lupénky patří mezi nejobtížněji léčitelné. Na končetiny jsou každý den
kladeny vysoké nároky. Lupénka na rukou a nohou je horší než kdekoliv jinde na těle.
Ložiska jsou velice viditelná a na chodidlech velmi bolestivá. (PAGANO, 2012)
Pacienti se snaží lupénková ložiska za každou cenu schovat. Ztěžuje to život
především při hledání nového zaměstnání nebo při pracovních schůzkách. Toto
onemocnění není nakažlivé, ale kolik lidí to ví? Mnoho lidí má strach z nákazy a ložiska
působí odpuzujícím dojmem. Pacienti s lupénkou chodidel kvůli silným bolestem
nejsou schopni normální chůze. (PAGANO, 2012)
Obrázek 1 – psoriáza nohou (IPSORIAZA, 2015)
4. 4. Ložisková (plaková) lupénka
Tato forma lupénky patří mezi nejčastější. Přibližně 80% lidí s tímto onemocněním trpí
právě touto formou. Charakteristická jsou pro ložiskovou lupénku vyvýšená, ostře ohraničená
ložiska, která mají barvu do nachova až ruda. Ložiska jsou pokryty stříbrnými šupinami.
Nejčastější výskyt ložisek je nad lokty, koleny, v oblasti beder, často ve kštici. Lupénka se však
může objevit všude na těle. (IPSORIAZA, 2015)
Šupiny obvykle pokrývají celé červené ložisko, z něhož se ve velkém množství odlupují.
Ložiska se od sebe mohou lišit velikostí a počtem. Pokud pacient ložiska rozškrábe, mohou se
objevit kapičky krve. Okraj ložiska bývá červenější než jeho střed. Ložisková lupénka se může
objevit na jakékoliv části těla. Méně častá je na nehtech, obličeji a sliznicích. Plaková lupénka
je až v 70% doprovázena svěděním kůže. (MOJELUPENKA, 2015)
4. 5. Kapkovitá lupénka
Tato forma lupénky se projevuje jako malé červené body s nánosy šupinek.
Většinou vzniká u mladších lidí a vypadá jako kapky vody rozseté po celém těle.
Kapkovitá lupénka se často objevuje v reakci na infekce horních cest dýchacích. Tato
forma má tendenci po několika týdnech vymizet. Lupénka se může znovu vrátit ve
stejné podobě nebo jako klasická lupénka. (MOJELUPENKA, 2015)
4. 6. Inverzní psoriáza
Slovo inverzní znamená opačný, obrácený. Inverzní psoriáza se objevuje
v opačných lokalitách, než bývá obvyklé. Klouby bývají vystaveny otlakům a
mechanickým vlivům. Tato forma se vyskytuje především v kožních záhybech.
Projevuje se jako zarudlé, často mokvající ložiska. Nejčastěji vzniká v pupíku, tříslech,
podpaží, na krku, v oblasti přirození a konečníku. Inverzní psoriáza vzniká v kožních
záhybech a místech vlhké zapářky. Proto se nevytvářejí typické šupiny.
(PSORIAZALECBA, 2014)
4. 7. Psoriáza pustulózní generalizovaná
Tato forma psoriázy je velice nebezpečná. Jedná se o výsev hnisavých puchýřků
postihující celé tělo. Pacient je schvácený. Tato forma bývá doprovázena horečkou.
Pustulózní generalizovaná psoriáza je naštěstí velice vzácná. (IPSORIAZA, 2015)
Pustulózní lupénka postihuje méně než 10% lidí trpících lupénkou. Může vzniknout
jako komplikovaná forma ložiskové lupénky, z důvodu vysazení nebo užívání
některých léků, jako jsou steroidy používané k léčbě lupénky. (MOJELUPENKA, 2015)
5 LÉČBA
5.1 PŘÍRODNÍ ALTERNATIVA
JOHN O. A. PAGANO, D. C. (2012) ve své knize uvádí: Přírodní alternativa se skládá
z očisty organismu od odpadních látek a z prevence příjmu toxických látek. Tyto
procesy jsou důležité pro regeneraci organismu, při níž dochází k tvorbě nové kůže.
Očista organismu je podmíněna několika opatřeními:
 Vnitřní očista
 Očistná, ale výživná strava
 Specifické bylinné čaje
 Osteopatická nebo chiropraktická ošetření páteře
 Vnější aplikace
 Správné myšlení – bez správného myšlení se neobejde léčba žádné nemoci.
Pacient si začne díky léčebnému režimu uvědomovat svou kůži a celé tělo.
V průběhu alternativní léčby se stav pacienta může dočasně zhoršit. Toto dočasné
zhoršení může být mírného ale i závažného rázu. Mírné zhoršení zvládne pacient sám,
bez pomoci. Po tomto obtížném období se kůže začíná regenerovat. Objevuje se nová,
zdravá kůže. Pokud se objeví závažné zhoršení stavu pacienta, je nutné vyhledat
lékařskou pomoc. Jedná se o očistu organismu od nánosů toxinů.
Vnitřní očista:
Při léčbě lupénky je nutné vyčistit organismus od nahromaděných toxinů v krevním
oběhu, orgánech a buňkách těla. Musíme nastartovat normální vyměšovací cesty
organismu (ledviny, střeva, kůži a plíce). Nejefektivnější je očista ledvin a střev.
Přispívá k volnému vylučování toxických látek.
Špatné stravovací a vyměšovací návyky nemohou vždy za špatnou funkci tlustého
střeva. Na vině jsou i anatomické příčiny. Nesprávné stravovací návyky mohou ve
většině případů za špatné vyměšování. Pacient by měl dát přednost lehce
stravitelným pokrmům před těžkými, špatně stravitelnými.
Většina lidí vůbec netuší, že na vylučování toxinů a odpadních látek se podílí i kůže
a plíce. Na kůži pokrývající celé tělo se nachází přes dva miliony potních žláz, které
nepřetržitě čerpají vodu, sůl a odpadní látky z krve.
Plíce mají za úkol přijímat vzduch, okysličovat krev, minimalizovat z organismu
jedovaté plyny, především kysličník uhličitý.
Výplach tlustého střeva:
Neexistuje lepší očista tlustého střeva, než je výplach. Odpadní látky se hromadí
na vnitřní výstelce tlustého střeva. Se stěnami je spojeno velké množství lymfatické
tkáně. Toxické látky, které se zde hromadí, prosakují stěnou tlustého střeva přímo do
lymfatického oběhu. Abychom zabránili prosakování toxických látek do organismu,
musíme správně provést výplach tlustého střeva.
Aby vedlo k co největšímu odstranění toxinů z organismu, musí se dodržovat tří
denní dieta. Nejvhodnější je jablečná, hroznová nebo citrusová. (PAGANO, 2012)
5. 2. LOKÁLNÍ LÉČBA
U lehkých forem psoriázy používáme lokální terapii, u středně těžkých a těžkých
forem v kombinaci s celkovou léčbou. Výsledek terapie podmiňuje správnou aplikaci
lokální léčby. Je nutné pacienta o léčbě řádně poučit. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Nejprve musíme odstranit šupiny a kůži zvláčnit. Látky způsobující odstranění šupin
se nazývají keratolytika. Nejpoužívanějším keratolytikem je kyselina salicylová.
Používá se v koncentraci 5-10%, přidává se do vazelíny nebo do slunečnicového oleje.
Ve větších koncentracích může působit na organismus toxicky, proto musíme
pacienta řádně edukovat. U dětí toto keratolytikem nepoužíváme. Další látkou
s keratolytikem je urea, která působí i proti svědění. Používá se v krémovém základu
v 10% koncentraci. Vzhledem k horší rozpustnosti je lepší využít již hotových
přípravků. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Kortikosteroidy
Nejvíce používanými lokálními prostředky v léčbě psoriázy jsou kortikosteroidy.
Mají protizánětlivý účinek a působí protisvědivě. Při dlouhodobém použití může
vzniknout řada nežádoucích účinků, které se minimalizují při řádném používání.
K nežádoucím účinkům patří ztenčení kůže spojené s rozšířením cév. Pro dlouhodobé
užívání lokálních kortikosteroidů je ztráta efektu terapie, tzv. tachyfylaxe. Při použití
delším než týden si kůže zvykne. Po ukončení terapie ze dne na den se onemocnění
může vrátit v ještě horším stádiu. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Jednoznačný názor na frekvenci aplikace zatím neexistuje. Na obličeji můžeme
vystačit se slabšími kortikoidními preparáty než na jiných částech těla. Čtyřtýdenní
aplikace kortikoidů v oblasti očí může vyvolat dle některých autorů glaukom. Při léčbě
dlaní a plosek dáváme přednost silnějším kortikoidům, jelikož tloušťka kůže je
v těchto oblastech vyšší. (ZDRAVI.E15)
Analoga vitaminu D
V terapii středně těžké až těžké psoriázy se využívají analoga vitaminu D v mastech,
krémech a gelech. Patří k bezpečným lokálním přípravkům. Dobrý vliv vitaminu D na
lupénku je znám již od roku 1985. Nedoporučuje se překročit dávkování z důvodu
vstřebávání z kůže, může tak docházet k ovlivnění metabolismu vápníkem. Je vhodné
kombinovat léčbu s lokálním kortikosteroidem, který tlumí dráždivé účinky derivátu
vitaminu D. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Dehty
Dehty jsou výsledkem karbonizace uhlí, dřev a jiných organických látek.
Kamenouhelný dehet se používá k léčbě lupénky již od 19. století. Evropská unie
doporučila omezení kamenouhelného dehtu v zevní terapii kvůli jeho nežádoucím
účinkům. Dnes se používá v koncentraci 2 – 5% této vazké hnědočerné tekutiny na
nejvýše 20% povrchu těla. Je k dostání ve formě past, mastí či tinktur. Dehet silně
zapáchá, barví kůži a dráždí. Tato léčba se používá především v nemocnicích.
(OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Fototerapie
Účinným léčebným procesem je fototerapie. Obsahuje přirozené UV záření a
záření UVB o vlnové délce 280 – 320 nm. Antipsoriatický účinek má UVB záření o
vlnové délce 311 nm. (ŠTOLFA A KOLEKTIV, 2007)
Fototerapie je léčebná metoda na pomezí lokální a celkové terapie. Ultrafialové
záření (UVA) se v léčbě používá jen v kombinaci s psoraleny – látkami zvyšující citlivost
kůže vůči záření. Tento typ léčby se nazývá PUVA a využíváme ho jen výjimečně.
K běžným postupům léčby patří UVB záření. Používáme celotělové nebo lokální zářiče.
Terapie probíhá 3x maximálně 5x týdně a je řízena mezinárodně uznávanými
protokoly. Účinek se projevuje již po 2 týdnech. V léčbě nepokračujeme, jestliže
nedojde ke zlepšení po 1 měsíci. Fototerapii používáme maximálně 3 měsíce.
Opakování léčby je vhodné po 6 měsících od ukončení předchozí terapie. (OLEJÁROVÁ
A KOLEKTIV, 2012)
 UVB fototerapie: po dobu určenou lékařem je pacient vystaven ultrafialovému
záření typu B. Tato terapie může probíhat doma nebo v léčebném zařízení.
 PUVA fototerapie: kůže pacienta je vystavena psoralenu a ultrafialovému
záření typu A. Psoralen je látka rostlinného původu, která zvyšuje citlivost
kůže k ultrafialovému záření.
Pacienti si často myslí, že fototerapie je zcela neškodná. Stejně tak, jako sluneční
záření i fototerapie urychluje stárnutí kůže a má vliv na vznik kožních nádorových
onemocnění. Není vhodné kombinovat léčbu s opalováním. Její aplikace a dávky musí
být pod kontrolou dermatologa. (IPSORIAZA, 2015)
5. 3. CELKOVÁ LÉČBA
Celková léčba probíhá ve formě tablet, injekcí či infuzí. Tuto terapii využíváme u
středně těžké až těžké formy psoriázy, většinou v kombinaci s lokální terapií. Jako
každá léčba vedle příznivých účinků přináší i ty nežádoucí, provádíme laboratorní a
klinické kontroly pacientů, abychom snížili nežádoucí účinky. (OLEJÁROVÁ A
KOLEKTIV, 2012)
Acitretin
Acitretin je lék odvozený od vitaminu A. Běžná dávka je 25 – 50 mg denně,
maximální dívka je 1 mg/kg/den. Z důvodu snižování vedlejších účinků jako je suchost
kůže, rtů a spojivek je doporučováno začít s nižší dávkou a postupně zvyšovat na
dávku účinnou. Výsledky lze očekávat po 1 – 3 měsících. Terapie acitretinem je také
doprovázena zvýšeným vypadáváním vlasů. Příznaky vymizí po vysazení léku.
Nejzávažnějším nežádoucím účinkem je teratogenita, která vede až k poškození
plodu. Pokud podáváme přípravek ženám v produktivním věku je nutná antikoncepce
a pravidelné provádění těhotenských testů, a to měsíc před nasazením léku a ještě 2
roky po ukončení terapie. Během léčby a ještě 2 roky po ukončení pacienti nesmí
darovat krev. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Metotrexát
Když nestačí lokální terapie, fototerapie či jiná celková léčba podává se
Metotrexát. Tento lék patří mezi antimetabolity. Tyto léky blokují látkovou přeměnu
kyseliny listové v buňkách. Tlumí množení buněk a má protizánětlivé účinky.
Metotrexát patří do skupiny léků imunosupresiva. (NAVZDY, 2014)
Tento lék se používá při léčbě nádorových onemocnění, lupénky kloubů a kůže.
Nesmí se užívat v těhotenství ani při plánovaném početí v dalších 6 měsících. Při
užívání metotrexátu se nesmí pít alkohol a pacient musí pravidelně docházet na
krevní a jaterní testy. (IPSORIAZA, 2015)
Cyklosporin A
Patří mezi imunosupresiva a používá se při léčbě těžkých forem lupénky. Má velmi
rychlý nástup účinku, již po 2 – 3 týdnech jsou viditelné výsledky. Při léčbě
cyklosporinem je vhodné chránit se před sluncem. Nedoporučuje se ani fototerapie.
Jako u každého léku se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou únava, bolest
hlavy a zvýšené ochlupení. (NAVZDY, 2014)
Používá se především v transplantační medicíně nebo jako protizánětlivý lék u
psoriatické artritidy i psoriázy. U psoriázy kůže se používá především pro nástup
rychlého efektu. Podává se maximálně 12 měsíců. (OLEJÁROVÁ A KOLEKTIV, 2012)
Biologická léčba
V biologické léčbě se používají látky podobné přirozeným molekulám
produkovaným v organismu a zastavují přehnanou zánětlivou reakci, k níž dochází.
Tyto látky zasahují do imunitních dějů mnohem více než klasické léky. Tato metoda
zabírá i na vnitřní záněty. Bohužel jde o velmi drahou léčbu. Cena roční léčby je dána
podle typu léků, pohybuje se mezi 200 až 300 tisíci korun. Podle kritérií je možné
nasadit biologickou léčbu jen u těžkých forem lupénky. Pacienty, kterým uhradí léčbu
zdravotní pojišťovna, je zapotřebí pečlivě vybírat dle daných kritérií. (KOJANOVÁ A
KOLEKTIV, 2014)
Biologická léčba využívá obranyschopnosti organismu k boji proti rakovině a dále
k autoimunitním chorobám. Vědci mohou hledat takové molekuly, které jsou typické
pro buňky s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním. Tato léčba tak působí
jen na molekuly, které zlepšují schopnost sebeobrany organismu. (KOJANOVÁ A
KOLEKTIV, 2014)
Jsou dvě skupiny biologických léků v dermatologii:
 TNFα blokátory – tyto blokátory jsou proti cytokinů TNFα, který je velmi
důležitý v patogenezi psoriázy.
 Blokátory p40 – tyto blokátory jsou proti podjednotce p40 a interleukinu 13 a
23. Jsou významný v patogenezi psoriázy.
Při biologické léčbě nemá pacient žádné výrazné omezení. Biologická léčba je nová,
slibná možnost systémové léčby autoimunitního onemocnění. Není vhodná pro
těhotné a kojící ženy, pro pacienty s těžkou poruchou imunity a pacienty s nádorovým
onemocněním. Biologická léčba je soustředěna do center biologické léčby. Centra
vznikají pro jednotlivé obory – dermatologii, revmatologii, gastroenterologii a jiné.
Pacienti s psoriázou jsou léčeni většinou u svého dermatologa. Pokud jsou příznaky
závažné, ošetřující lékař pacientům doporučí centra biologické léčby. Tyto centra se
nachází po celé ČR. (NAVZDY, 2014)
5. 4. Balneoterapie
Balneoterapie se při léčbě lupénky používá jako doplňková terapie. Jedná se o
souhrn léčebných postupů, které jsou pod zdravotnickým dohledem aplikovány na
lidský organismus. Terapeut se pomocí přírodních, léčivých zdrojů snaží o navrácení
optimální funkce organismu. V balneoterapii se nejvíce využívají minerální látky
obsahující soli síry, radonu či jódu. Často se využívají k regeneračním koupelím.
(BALNEOTERAPIE, 2015)
Tato terapie je vynikající při léčbě nejrůznějších nemocí. Velmi kladně je ovlivňován
nervový systém, dýchací systém, kardiovaskulární systém a také trávicí systém.
Balneoterapie je využívána i pro léčbu dermatologických nemocí, diabetes mellitus a
endokrinologických potíží. (BALNEOTERAPIE, 2015)
Hlavním cílem je dostat lidský organismus do stavu, kdy je schopen využít
samoléčících a samoregulačních vlastností. K tomu jsou využívány rehabilitace a
přírodní léčivé zdroje. Balneoterapie zvyšuje odolnost proti stresu, upravuje látkovou
výměnu, zvyšuje obranyschopnost a hormonální řízení organismu. Pozitivně působí
na celý lidský organismus. (BALNEOTERAPIE, 2015)
Lázeňské léčby spočívají v psychickém zklidnění a relaxaci, s nimiž souvisí přeladění
imunitní odpovědi organismu na podněty vedoucím k projevům psoriázy. Současná
léčba kloubního postižení je výhodou. Jedná se o kombinaci rehabilitace,
elektroléčby, magnetoterapie, laseru, rašelinových a parafinových zábalů, masáží a
terapie v sirnaté vodě. Díky které dochází k uvolnění svalstva, zvýšenému prokrvení
podkoží a k navození hojivých procesů kůže. (NOVINKY, 2012)
Rozdělujeme dva základní druhy. Na vnější, patří sem všechny koupele (syrná,
jodová, uhličitá a plynná koupel) a terapie vnitřní, do tohoto druhu patří pitné kůry,
léčebné inhalace a oxygenoterapie. Balneoterapii dělíme dále na 4 druhy:
 Aeroterapie – terapie vzduchem a plyny
 Speleoterapie – jeskynní klima
 Helioterapie – terapie pomocí slunečního záření
 Tallasoterapie – terapie pomocí mořského klimatu (BALNEOTERAPIE, 2015)
Balneoterapie a lázeňské léčby mají za úkol díky přírodním léčivým zdrojům a
rehabilitacím dostat organismus do stavu, ve kterém dokáže na plno využít své
samoregulační a samoléčící schopnosti. Zvyšuje rozsah všech funkčních schopností
celého našeho organismu. (www.balneoterapie.cz)
6 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
Ošetřovatelský proces byl všeobecně přijat v 50. letech jako základ ošetřovatelské
péče. Tento proces je účinnou metodou usnadňující klinické rozhodování a řešení
problematických situací.
Ošetřovatelský proces se skládá z pěti dovedností:
 Systematické shromažďování údajů
 Analýza dat
 Plánování
 Realizace
 Hodnocení
Tyto dovednosti spolu úzce souvisejí a vytvářejí koloběh jednání a myšlení.
Ošetřovatelský proces vyžaduje od sestry tvůrčí přístup, znalosti, přizpůsobivost,
zaujetí a důvěru ve vztahu k práci a schopnosti vedení kolektivu. Nejvýznamnějším
momentem v tomto procesu je plánování, při němž musí sestra brát v úvahu, že:
 Musí být plněny základní lidské potřeby, nejsou-li, vzniká problém, který
vyžaduje pomoc od jiné osoby
 Pacient je lidská bytost s důstojností
 Každý pacient má právo na kvalitní medicínskou a ošetřovatelskou péči
 Důležitý je terapeutický vztah mezi všeobecnou sestrou a pacientem
Za účelem rozpoznání parametrů ošetřovatelství se sestry scházejí, vedou výzkumy,
diskutují a zabývají se problémy pacientů.
(DOENGES A KOLEKTIV, 2001)
6.1 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S PSORIÁZOU
Ošetřovatelský proces byl vypracován u pacienta na kožním oddělení v Hořovicích.
Pacient se dříve léčil ambulantně s minimálními obtížemi v místě bydliště.
Ošetřovatelský proces byl vypracován dle NANDA taxonomie 2. Ošetřovatelské
diagnózy 2012 – 2014. K hodnocení a posouzení stavu byly použity Bartelův test
základních všedních činností a Melzackova škála bolesti. Realizace ošetřovatelského
plánu byla provedena od 9. 2. 2015 do 11. 2. 2015.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: R. Č. Pohlaví: muž
Datum narození: 1996 Věk: 25
Adresa trvalého bydliště: Libomyšl Rodné číslo: 960000/000
Pojišťovna: 111 VZP Datum přijetí:
Datum propouštění:
Vzdělání: Středoškolské Zaměstnání:
Stav: svobodný Státní příslušnost: ČR
Kontaktní osoby: matka Typ přijetí: neplánované
Oddělení: Kožní oddělení Ošetřující lékař: MUDr. J. K.
Důvod přijetí udávaný pacientem: Asi před měsícem se mi začali dělat divné stroupky
ve vlasech a na rukou. Svědí to
Medicínská diagnóza hlavní: Psoriasis discoidea
Medicínské diagnózy vedlejší: pacient je bez vedlejších medicínských diagnóz
HODNOTY A ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘÍJMU DNE 9. 2. 2015
TK: 120/65 mmHg Výška: 185 cm
P: 85/min Hmotnost: 80 kg
D: 18/min BMI: 23 - norma
TT: 36,7 °C Pohyblivost: úplná
Stav vědomí: při vědomí Orientace místem, časem, osobou:
Plně orientován
Řeč, jazyk: český Krevní skupina: 0+
Nynější onemocnění: Pacient byl přijat neplánovaně na kožní oddělení z důvodu
výskytu červených ložisek ve kštici a na horních končetinách. Ložiska se objevili již
před měsícem, pacient pociťoval svědění, ale v menší intenzitě než nyní.
Informační zdroje:
 Pozorováním, fyzikálním vyšetřením sestrou
 Z lékařské a sesterské dokumentace
 Rozhovor s pacientem
 Rodina
ANAMNÉZA
RODINNÁ ANAMNÉZA
Matka: zdráva
Otec: měl CMP
Sourozenci: nemá
Děti: nemá
OSOBNÍ ANAMNÉZA
Překonaná a chronická onemocnění: mononukleóza v r. 2005
Hospitalizace a operace: žádné
Úrazy: 0
Transfúze: 0
Očkování: běžné očkování
Léková anamnéza (chronická medikace): bez chronické medikace
ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA
Léky: neguje
Potraviny: neguje
Chemické látky: neguje
Jiné: neguje
Abúzy
Alkohol: příležitostně
Kouření: cca 5 cigaret denně
Káva: 1x denně
Léky: neguje
Jiné návykové látky: ne
Urologická anamnéza
Překonaná urologická onemocnění: žádné, neudává žádné problémy
Samovyšetření varlat: 0
Poslední návštěva u urologa: 0
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Stav: svobodný
Bytové podmínky: žije sám, v bytě
Vztahy, role a interakce: dobré
Záliby: fotbal, rybaření
Volnočasové aktivity: posezení s kamarády, cyklistika
PRACOVNÍ ANAMNÉZA
Vzdělání: středoškolské
Pracovní zařazení: dělník
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: pracuje již 7 let
Vztahy na pracovišti: dobré
Ekonomické podmínky: dobré
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
Religiózní praktiky: ne
FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ SESTROU
Hlava nebolestivá
Oči Ve středním postavení, pohyblivé všemi směry
Uši, nos Bez sekrece
Rty Bez cyanózy
Dásně, sliznice
dutiny ústní
Sliznice růžová vlhká, dásně růžové
Jazyk Vlhký bez povlaku
Tonzily Hladké, růžové
Chrup Vlastní
Krk Hrdlo klidné, šíje volná, štítná žláza nezvětšena
Hrudník Souměrný, přiměřeně klenutý
Plíce Dýchání sklípkové
Srdce Srdeční akce klidná, pravidelná
Břicho Souměrné, v úrovni hrudníku, měkké, nebolestivé
Játra Sahají k oblouku žebernímu
Slezina Nehmatná
Genitál Nebolestivý, bez výtoku
Uzliny Nezvětšeny
Páteř Fyziologicky nezvětšená
Klouby Volně pohyblivé
Reflexy V normě
Čití V normě
Periferní pulzace Hmatné
Varixy 0
Kůže Teplá, pružná
Otoky Nejsou
UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I TAXONOMIE II
Posouzení ze dne 10. 2. 2015
1. Podpora zdraví
 Uvědomování si zdraví
 Management zdraví
Subjektivně: Doufám, že mi zmizí ložiska a přestane
mě svědit kůže. Rád sportuju a při stálém drbání je to
nemožné.
Objektivně: Lékař pacienta edukoval o zdravotním
stavu. Pacient chápe svůj zdravotní stav.
Doma: Je mi dobře.
Při hospitalizaci: Pacient si uvědomuje svůj zdravotní
stav.
2. Výživa
 Příjem potravy
 Trávení
 Vstřebávání
 Metabolizmus
 Hydratace
Subjektivně: Jím často, tak 6x denně, piju míň a
sladké limonády.
Objektivně: Pacient jí 5x denně, vypije 1,5 litru sladké
limonády. Trávení má v pořádku.
Doma: Obědvám v práci, doma nemám moc času na
jídlo, jím většinou v pozdních hodinách. Vypiju tak 1,5
litru.
Při hospitalizaci: Pacient má trávení v pořádku,
vypije za den 1,5 litru většinou sladké limonády.
3. Vylučování a výměna
 Funkce močového
systému
 Funkce
gastrointestinálního
systému
 Funkce kožního systému
 Funkce dýchacího
systému
Subjektivně: Na záchod chodím pravidelně, dýchá se
mi dobře, ale svědí mě kůže.
Objektivně: Poslední stolice 9. 2. 2015, pacient nemá
problémy s vyprazdňováním. Kůži má podrážděnou.
Doma: Nikdy jsem neměl problémy
s vyprazdňováním. Dýchám normálně.
Při hospitalizaci: Pacient nemá problémy
s vyprazdňováním, kůži má zarudlou, podrážděnou a
rozškrabanou. Na kůži má lupénkové ložiska.
Ošetřovatelský problém: porušená kůže
Priorita: střední
4. Aktivita a odpočinek
 Spánek, odpočinek
 Aktivita, cvičení
 Rovnováha energie
 Kardiovaskulárnípulmonální
reakce
 sebepéče
Subjektivně: Spím denně asi 3 hodiny, 2x týdně mám
fotbalový trénink a zápasy. Bývám často unavený.
V noci mě svědí kůže tak se často budím.
Objektivně: Pacient spal 4 hodin, je vyčerpaný.
Doma: Jsem celý dny v práci nebo doma, moc toho
nenaspím. Jsem často unavený
Při hospitalizaci: Pacient je vyčerpaný
Ošetřovatelský problém: špatný spánek
Priorita: Střední
5. Percepce/kognice
 Pozornost
 Orientace
 Kognice
 Komunikace
Subjektivně: Myslím, že nemám problémy
s komunikací. S každým se domluvím. Udržet
pozornost mi nedělá problémy.
Objektivně: Pacient je soustředěný. Nemá problémy
s komunikací. Je orientován časem i místem.
Doma: Jsem rád ve společnosti, takže mi komunikace
nikdy problémy nedělala.
Při hospitalizaci: Pacient ochotně zodpověděl
všechny otázky, je soustředěný i orientovaný.
6. Sebepercepce
 Sebepojetí
 Sebeúcta
 Obraz těla
Subjektivně: Jsem velice důvěřivý, klidný člověk.
Objektivně: Pacient působí klidně a vyrovnaně.
Doma: Rád sportuju, nemám rád konflikty, jsem spíše
klidný.
Při hospitalizaci: Pacient působí klidně a vyrovnaně.
7. Vztahy mezi rolemi
 Role pečovatelů
 Rodinné vztahy
 Plnění rolí
Subjektivně: Se svojí rodinou mám velmi dobré
vztahy. Vím, že vždy stojí při mně.
Objektivně: Pacient je ochoten vyhovit personálu.
Rodina o něho jeví zájem, pravidelně chodí na
návštěvy.
Doma: Nikdy jsem neměl žádné problémy s rodinou,
vím, že jsou zde pro mne a já pro ně.
Při hospitalizaci: Rodina se o pacienta hodně zajímá.
Vztahy v rodině mají dobré.
8. Sexualita
 Sexuální funkce
 Reprodukce
Subjektivně: Nemám žádné problémy. Je mi
nepříjemné o tom mluvit.
Objektivně: Nelze hodnotit.
Doma: Nemám žádné problémy.
Při hospitalizaci: Nelze hodnotit.
9. Zvládání/tolerance zátěže
 Posttraumatické reakce
 Reakce na zvládání
zátěže
Subjektivně: Zemřel mi kamarád, nemůžu se s tím
vyrovnat. Jinak zvládám zátěže bez problémů.
Objektivně: Pacient je v těžké situaci z důvodu úmrtí
kamaráda.
Doma: většinou nemám zátěžové situace, nejsem ve
stresu.
Při hospitalizaci: Pacient je vyrovnaný. Není ve
stresu.
10. Životní principy
 Hodnoty
 Přesvědčení
 Soulad hodnot
Subjektivně: Mám spoustu životních cílů.
Momentálně chci jen, abych se uzdravil a mohl dále
pracovat na své budoucnosti.
Objektivně: Pacient je cílevědomý a ctižádostivý.
Doma: Mám spoustu životních cílů, za kterými si jdu.
Při hospitalizaci: Pacient je v duchovní pohodě. Jde si
za svými cíli.
11. Bezpečnost – ochrana
 Infekce
 Fyzické poškození
 Násilí
 Obranné procesy
 Termoregulace
Subjektivně: Hodně mě svědí kůže, mam to
rozškrabané. Nemám rád násilí a konfliktům se
vyhýbám.
Objektivně: Pacient má do krve rozškrabaná ložiska
na těle. Hrozí zde vzniknutí infekce.
Doma: Nemám rád násilí a nikdy jsem neměl důvod
násilí použít.
Při hospitalizaci: Pacient je klidný, má rozškrabanou
kůži. Při hospitalizaci měl TT 36,7 °C. Není alergický.
Ošetřovatelský problém: vznik infekce
Priorita: střední
12. Komfort
 Tělesný komfort
 Komfort prostředí
 Sociální komfort
Subjektivně: V posledních dvou týdnech mě ložiska
začala bolet. Žiju v bytě sám a většinu času trávím
s kamarády. Kvůli svědění a bolesti ložisek jsem
v posledních týdnech spíše doma. Je to nepříjemné
pro mě i pro okolí.
Objektivně: Pacient má bolestivá ložiska, hlavně na
dotek. Je izolovaný od okolí.
Doma: Kvůli nepříjemné bolesti jsem v posledních
týdnech spíše izolovaný od přátel. Nevypadá to
nejlépe a spousta lidí se bojí, že je to nakažlivé.
Při hospitalizaci: Při hospitalizaci si pacient stěžuje na
bolestivost ložisek.
Ošetřovatelský problém: bolest, samota
Priorita: střední
13. Růst/vývoj
 Růst
 Vývoj
Subjektivně: Měřím 185 cm a vážím 80 kg.
Objektivně: Pacient nemá žádné růstové ani
vývojové vady. BMI 23 – norma.
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT
Ordinovaná vyšetření:
 TK
 EKG
 Biochemická vyšetření krve
 Hematologická vyšetření krve – krevní obraz
Výsledky: Výsledky ještě nebyly zhotoveny
Konzervativní léčba:
Dieta: 3 - racionální
Pohybový režim: ne
RHB: Neindikována
Medikamentózní léčba:
Název léku Forma/cesta
podání
Síla Dávkování Skupina
Belosalic Mast 30 mg 2x denně Kortikosteroid
Neotigason Tbl. 25 mg 1 - 0 - 0 Antipsoriatikum
Novalgin Amp. 2mg 1 – 1 – 1 PB Analgetikum
SITUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 9. 2. 2015
Muž, 25 let. Přijatý dne 10. 2. 2015 v 17:30 hodin, pacient trpí diskoidní
psoriázou. Má rudá, rozškrábaná ložiska ve kštici a na HK. Již měsíc trpí svěděním
kůže a bolestmi. Pacient si stěžuje na bolestivost lupénkových ložisek. Pacientovi
byly naměřeny fyziologické funkce: TK 120/65 mmHg, P 85/min. Pacient měří 185
cm a váží 80 kg, jeho BMI je 23 – v normě.
Pacient doposud neužíval žádnou chronickou medikaci. Žádné jiné zdravotní
problémy nemá. Pacient kouří 5 cigaret denně. Psychický stav pacienta je zhoršený
z důvodu úmrtí blízké osoby. Stěžuje si na nedostatek spánku a vyčerpanost.
STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ PODLE PRIORIT
Dne 10. 2. 2015
 Akutní bolest (00132)
 Narušená integrita kůže (00046)
 Riziko infekce (00004)
 Narušený vzorec spánku (00198)
 Riziko osamělosti (00054)
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA
Název + kód: Akutní bolest (00132)
Doména: 12/komfort
Třída: 1/tělesný komfort
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potencionálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové
poškození, náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou,
s očekávaným nebo předvídatelným koncem a s trváním kratším než 6 měsíců.
Určující znaky:
 Změna chuti k jídlu
 Změny dýchání
 Bolest
 Nesoustředěné chování
 Sebestřednost
Související faktory:
 Původci zranění
Rizikové faktory: Cíl
(dlouhodobý, krátkodobý):
Cíl krátkodobý: Pacient se zbaví bolesti ze stupně 5 (na numerické stupnici od 0
do 10) na stupeň 2 do 30 min.
Cíl dlouhodobý: Pacient nemá bolest (intenzita bolesti 0) při propuštění
z nemocnice.
Priorita: Střední
Očekávané výsledky:
 Pacient bude poučen o možnosti podání analgetik při bolestech
 Bolest bude snížena na numerické stupnici z čísla 5 na číslo 2 po podání
analgetik do 30 min.
 Pacient se slovně vyjádří, zda mu analgetika ulevila od bolesti do 1 hodiny
po podání
 U pacienta dojde k utlumení bolesti na minimum nejpozději do odchodu
domů
 Pacient je schopen o projevech bolesti hovořit od 1. dne hospitalizace
 Pacient zná a provádí relaxační techniky od 1. dne hospitalizace
 Pacient klidně spí od 2. dne hospitalizace
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
1. Sleduj projevy bolesti, lokalizaci a četnost, neustále – všeobecná sestra!
2. Sleduj neverbální projevy pacienta (výraz v obličeji), zaznamenávej do
ošetřovatelské dokumentace a informuj lékaře, neustále – všeobecná
sestra!
3. Edukuj pacienta o možnostech podání analgetik a četnosti podání, do 1
hodiny – všeobecná sestra!
4. Posuďte vnímavost pacienta, jeho chování a fyziologickou odpověď.
Všímejte si jeho postoje k bolesti – všeobecná sestra!
5. Sledujte základní fyziologické parametry, každé 2 hodiny – všeobecná
sestra!
6. Pomozte pacientovi najít způsob, jak zmírnit bolest (poslech hudby, TV,
relaxace), vždy – všeobecná sestra, ošetřovatel!
7. Sleduj účinek analgetik, zda dochází u pacienta k úlevě, vždy – všeobecná
sestra!
8. Zhodnoť vliv bolesti na spánek pacienta, tělesnou a duševní pohodu.
V případě potřeby aplikuj analgetickou terapii a proveď záznam do
lékařské dokumentace, 1x denně před usnutím – všeobecná sestra!
Realizace:
10. 2. 2015
 8:00 podány léky dle ordinace lékaře – všeobecná sestra
 8:15 pacient udává nesnesitelnou bolest na ložiskách HK a udává ji na
stupnici číslem 5
 8:16 kontrola vitálních funkcí (TK 130/80, P 98´, TT 36,6°C) – všeobecná
sestra
 9:30 kontrola intenzity bolesti (všeobecná sestra) – pacient uvádí mírnou
úlevu – bolest hodnotíme číslem 3
 9:40 úprava lůžka a pacient vypolohován do úlevové polohy – všeobecná
sestra
 10:35 kontrola intenzity bolesti – všeobecná sestra, pacient udává úlevu
od bolesti a hodnotí stupnici číslem 2
 13:52 pacient udává bolest, hodnotí stupněm číslo 6 a vyžaduje analgetika
 14:00 podána 1 amp. 2 ml Novalginu i. v. dle ordinace lékaře – všeobecná
sestra
 Analgetikum bylo pacientovi podáváno v časovém intervale 2ml Novalginu
i. v. po 6 hod.
 Kontrola intenzity bolesti prováděna po 1 – 2 hod., pokud pacient spí,
není buzen
11. 2. 2015
 Pacient spolupracuje při zaznamenávání intenzity bolesti do formuláře ke
sledování bolesti, který má u lůžka. Bolest má klesající tendence
v průběhu dne o jeden stupeň.
 Všeobecná sestra pravidelně podává léky dle ordinace lékaře. Léčba je
efektivní a vedlejší účinky farmakoterapie se neobjevily.
 V průběhu dne nedošlo k výraznému zvýšení intenzity bolesti, nebyla
podávána žádná analgetická terapie. Sestra pravidelně zaznamenává
intenzitu bolesti do ošetřovatelské dokumentace.
 V průběhu dne pacient jednou zaujmul úlevovou polohu ve spolupráci se
sestrou (v 11:30 hod.), záznam sestra provedla do ošetřovatelské
dokumentace
 Rodina pacienta je informována o jeho stavu
Hodnocení (2. den hospitalizace):
 Po podání analgetik cítil pacient úlevu.
 Analgetika byla podávána s ohledem na frekvenci a intenzitu bolesti
pacienta
 Analgetika byla podávána dle potřeby
 Účinky analgetik byly sledovány a zapsány do sesterské dokumentace
 Pacient aktivně spolupracuje při sledování intenzity bolesti, v případě
nutnosti zaujímá úlevovou polohu
 Otevřeně hovoří o svém stavu
Cíl se podařil splnit, pacient při odchodu domů neměl již bolesti.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA
Název + kód: Narušená integrita kůže (00046)
Doména: 11: Bezpečnost/ochrana
Třída: 2: Fyzické poškození
Definice: Změna v epidermis anebo dermis.
Určující znaky:
 Destrukce vrstev kůže
 Narušení kožního povrchu
 Narušení tělesných struktur
Související faktory:
Vnější:
 Chemická látka
 Vzdušná vlhkost
 Hypertermie
 Hypotermie
 Mechanické faktory
 Léky
Vnitřní:
 Změny stavu tekutin
 Změny pigmentace
 Změny turgoru
 Nevyvážená výživa
 Imunologický deficit
 Poškození metabolismu
Rizikové faktory: Cíl
(dlouhodobý, krátkodobý):
Cíl krátkodobý: Pacient se zbaví svědění kůže do 3 dnů.
Cíl dlouhodobý: Pacient nemá žádná lupénková ložiska do 6 měsíců.
Priorita: střední
Očekávané výsledky:
 Pacient dodržuje farmakologický režim od 1. dne hospitalizace
 Pacient klidně spí od 2. dne hospitalizace
 U pacienta dojde k utlumení svědění kůže do 2 dnů hospitalizace
 Pacient bude v psychické pohodě od 1. dne hospitalizace
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
1. Denně kontrolujte kůži, popisujte ložiska a pozorované změny zapište do
ošetřovatelské dokumentace, každý den – všeobecná sestra
2. Postiženou oblast udržujte čistou, chraňte ložiska před infekcí, vždy –
všeobecná sestra
3. Zjistěte přístup pacienta k nemoci, povšimněte si nesprávných názorů,
vždy – všeobecná sestra
4. Podávejte optimální výživu bohatou na bílkoviny, aby byla zajištěna
pozitivní dusíková bilance, nutná k hojení a udržení dobrého zdravotního
stavu – všeobecná sestra, ošetřovatelka
5. Edukuj pacienta o průběhu léčby, do 1 hod. – všeobecná sestra
6. Zdůrazněte význam správného nošení oblečení, jeho kvality apod., do 1
hod. – všeobecná sestra, ošetřovatelka
7. Před spaním vyvětrej pacientovi pokoj, vždy – všeobecná sestra,
ošetřovatelka
8. Vše zaznamenej do ošetřovatelské dokumentace, vždy – všeobecná sestra
Realizace:
1. den hospitalizace 10. 2. 2015
 7:05 pacient provádí hygienu
 8:00 pacient byl edukován o průběhu léčby
 8:15 pacient si stěžuje na suchou, podrážděnou kůži
 8:17 podána Belosalic mast dle ordinace lékaře – všeobecná sestra
 8:35 úprava lůžka, výměna ložního povlečení
 10:30 pacient si vyžádal studené obklady na HK
 Zbytek dne si pacient nestěžoval na svědění nebo pálení kůže
2. den hospitalizace 11. 2. 2015
 8:00 podány léky dle ordinace lékaře
 8:30 úprava lůžka
 Po vykonání ranní hygieny si pacient natřel lupénková ložiska Belosalic
mastí
 11:00 pacient si vyžádal studen obklady na HK
 Po zbytek dne pacient netrpěl svěděním pokožky
Hodnocení:
Pacient udává, že Belosalic mast mu od svědění a pálení pokožky velice pomohla
a svědění pokožky zcela vymizelo. Celou noc pacient klidně spal, nebudil se kvůli
svědění kůže. Pacient udává, že je v lepší psychické pohodě, než před pár dny.
Krátkodobý cíl se podařil splnit, pacienta netrápí svědící pokožka.
Ošetřovatelská diagnóza
Název + kód: Riziko infekce (00004)
Doména: 11: Bezpečnost/ochrana
Třída: 1: Infekce
Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organizmy.
Určující znaky: Související
faktory: Rizikové
faktory:
 Chronické onemocnění (diabetes mellitus, obezita)
 Nedostatek znalostí jak se nevystavovat patogenům
 Nedostatečná primární ochrana (změněná peristaltika, porušená kůže,
změna pH sekretů, snížená funkce řasinkového epitelu, předčasné
prasknutí plodových obalů, kouření, stáza tělních tekutin, traumatizovaná
tkáň)
 Nedostatečná sekundární obrana (snížený hemoglobin, imunosuprese,
leukopenie, utlumená reakce na zánět)
 Nedostatečná vakcinace
 Prostředí se zvýšeným výskytem patogenů
 Malnutrice
Cíl (dlouhodobý, krátkodobý):
Cíl krátkodobý: Pacient chápe individuální rizikové faktory do 1 dne.
Cíl dlouhodobý: Pacient usiluje o včasné zhojení lupénkových ložisek.
Priorita: Střední
Očekávané výsledky:
 Pacient se vyvaruje prostředí s výskytem patogenů, vždy
 Pacient pochopí rizikové faktory do 1 dne
 Pacient najde způsoby, jak předcházet vzniku infekce a předcházet její
rizika do týdne
 Pacient bude usilovat o zhojení lupénkových ložisek, vždy
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
1. Pátrejte po místních známkách infekce v lupénkových ložiskách, vždy –
všeobecná sestra
2. Dbejte na hygienu a dezinfekci rukou mezi jednotlivými zákroky/pacienty,
vždy – všeobecná sestra, ošetřovatelka
3. Provádějte častou mobilizaci pacienta, každé 3 hodiny – všeobecná sestra,
ošetřovatelka
4. Edukuj pacienta o rizikových faktorech, do 1 hod. – všeobecná sestra
5. Pečuj o hydrataci pacienta, dle potřeby – všeobecná sestra, ošetřovatelka
6. Edukuj pacienta a jeho rodinu o zásadách péče o pokožku, do 1 ho. –
všeobecná sestra
7. Vše zapisuj do sesterské dokumentace, vždy – všeobecná sestra
Realizace:
1. den hospitalizace 10. 2. 2015
 Pacient a jeho rodina byli edukováni o rizikových faktorek a zásadách péče
o pokožku.
 Byly prohlédnutá lupénková ložiska z důvodu možné infekce.
 Byla kontrolována hydratace pacienta v průběhu celého dne.
 Vše bylo zaznamenáno do ošetřovatelské dokumentace.
4. den hospitalizace 13. 2. 2015
 Pacient a rodina byli plně informováni o všech opatřeních týkajících se
prevence vzniku infekce.
 Ve stanovených intervencích bylo pokračováno 1. až 4. den hospitalizace.
 Pravidelně byl kontrolován stav hydratace pacienta.
 Vše bylo zaznamenáno do ošetřovatelské dokumentace.
Hodnocení:
Pacient a jeho rodina byli edukováni o zásadách péče o pokožku a rizikových
faktorech. Krátkodobý cíl byl splněn, pacient chápe individuální rizikové faktory.
Dlouhodobý cíl byl částečně splněn, pacient usiluje o včasné zhojení lupénkových
ložisek.
Ošetřovatelská diagnóza
Název + kód: Narušený vzorec spánku (00198)
Doména: 4: Aktivita/odpočinek
Třída: 1: Spánek/odpočinek
Definice: Časově omezená narušení množství a kvality spánku vlivem vnějších
faktorů.
Určující znaky:
 Změna normálního vzorce spánku
 Snížená schopnost fungovat
 Nespokojenost se spánkem
 Uvádí stavy bdělosti
 Neuvádí potíže s usínáním
 Neuvádí pocit nedostatečného odpočinku
Související faktory:
 Okolní vlhkost
 Okolní teplota
 Odpovědnosti pečovatele
 Změna ve vystavení dennímu světlu/tmě
 Nedostatečná kontrola nad režimem spánku
 Světlo
 Hluk
 Tělesné omezení
 Partner při spánku
 Neznámé prostředí pro spánek
Rizikové faktory: Cíl
(dlouhodobý, krátkodobý):
Cíl krátkodobý: Pacient zná způsob, jak se během dne zaměstnat, do 1 dne
Cíl dlouhodobý: Pacient bude lépe spát, po dobu hospitalizace
Priorita: Střední
Očekávané výsledky:
 Pacient nebude mít bolesti během spánku, denně
 Pacient nebude usínat během dne, denně
 Pacientovi bude zajištěno klidné prostředí pro spánek, denně
 Pacient se bude cítit po probuzení odpočatě a v celkové pohodě, denně
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
1. Posuďte souvislost spánkové poruchy se základním onemocněním, do
dvou hodin – všeobecná sestra
2. Pozorujte fyzické známky únavy, během dne – všeobecná sestra
3. Vyslechněte subjektivní stížnost na kvalitu spánku, během dne –
všeobecná sestra
4. Podejte analgetika dle ordinace lékaře, dle potřeby – všeobecná sestra
5. Před spaním se postarejte o klidné prostředí a přiměřený komfort (úprava
lůžka, vypolohování, čerstvý vzduch), pokaždé – všeobecná sestra,
ošetřovatelka
6. Pomozte pacientovi, který utrpěl ztrátu, projít obdobím smutku –
všeobecná sestra
7. Doporučte pomůcky před hlukem (ucpávky do uší), před světlem
(spánková maska), před spaním – všeobecná sestra
8. Posuďte nedávné traumatické příhody v životě pacienta (např. smrt blízké
osoby) – všeobecná sestra
9. Vše zaznamenejte do ošetřovatelské dokumentace, denně – všeobecná
sestra
Realizace:
Druhý den hospitalizace 11. 2. 2015
 Pacient si našel aktivity během dne (čtení, TV, poslech hudby, luštění
křížovek).
 Pacientka byla poučena o možnostech uzpůsobení prostředí, které by
vedlo ke zlepšení pocitu z pobytu v nemocničním zařízení.
 Pacient prochází obdobím smutku po ztrátě blízké osoby.
Čtvrtý den hospitalizace 14. 2. 2015
 Pacientovi bylo před spaním zajištěno klidné prostředí. Sestra se postarala
o ucpávky do uší, vypolohovala lůžko a vyvětrala místnost.
 Pacient si před spaním vyžádal analgetika 1 amp. 2 ml Novalginu i. v. (ve
20:30 hod.)
 V intervencích se pokračovalo beze změn 2.-4. den hospitalizace.
Pacientovi se výrazně zlepšil spánek díky lepšímu psychickému stavu.
 Pacient se ráno cítí odpočatě.
Hodnocení:
Krátkodobý cíl byl splněn, pacient se během dne dokázal zabavit. Dlouhodobý
cíl byl splněn, protože byl pacientovi zajištěn komfort – úprava lůžka,
vypolohování, pravidelné větrání pokoje a ucpávky do uší. Výrazně se zlepšil
spánek díky lepšímu psychickému stavu.
Ošetřovatelská diagnóza
Název + kód: Riziko osamělosti (00054)
Doména 6: Sebepercepce
Třída 1: Sebepojetí
Definice: Riziko prožívání diskomfortu spojované s touhou nebo potřebou po
větším kontaktu s jinými.
Určující znaky: Související
faktory: Rizikové
faktory:
 Citové strádání
 Duševní strádání
 Fyzická izolace
 Společenská izolace
Cíl (dlouhodobý, krátkodobý):
Cíl krátkodobý: Pacient se aktivně zapojí do společenských činností do tří dnů.
Cíl dlouhodobý: Pacient se nebude izolovat od ostatních lidí do 2 týdnů.
Priorita: Střední
Očekávané výsledky:
 Pacient se bude snažit zapojovat do společenských činností, do tří dnů.
 U pacienta dojde k nalezení faktorů vedoucích k osamělosti, do dvou
dnů.
 Pacient bude mít zájem utužovat přátelské vztahy, do dvou dnů.
 Pacient si zlepší psychickou stránku, do tří dnů.
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
1. Snažte se zjistit příčiny vedoucí k osamělosti do jednoho dne – všeobecná
sestra
2. Sledujte délku trvání daného problému, průběžně – všeobecná sestra
3. Všímejte si rodinné situace, průběžně – všeobecná sestra
4. Všímejte si poruch spánku, chuti k jídlu, ztráty soustředěnosti, průběžně –
všeobecná sestra
5. Pomáhejte pacientovi zapojovat se do všech činností, denně – všeobecná
sestra
6. Povzbuzujte pacienta k zapojení se do zájmových skupin, denně –
všeobecná sestra
7. V případě potřeby konzultujte pacientův stav s psychologem/psychiatrem
– všeobecná sestra
8. Zajistěte dostatek věcí k zapojení pacienta do společnosti (telefonáty,
noviny, televize, rádio), denně – všeobecná sestra
9. Vše zapisujte do ošetřovatelské dokumentace, denně – všeobecná sestra
Realizace:
10. 2. 2015
 Pacient se aktivně zapojil do společenských činností (karetní hry,
komunikace, rozvíjení přátelských vztahů) s ostatními pacienty.
 Pacientovi byla nabídnuta konzultace s psychologem, kterou odmítl.
 Pacient si uvědomil, že se izoluje od přátel kvůli svému onemocnění.
14. 2. 2015
 Pacientovi s jeho psychickou stránkou velice pomohla rodina.
 V intervencích se pokračovalo beze změn 1. – 4. den hospitalizace.
Pacient se dostal do psychické pohody a začlenil se do společnosti.
Hodnocení:
Krátkodobý cíl byl splněn, pacient se aktivně zapojil do společenských činností.
Uvědomil si důvod své izolace od ostatních a začal se opět začleňovat do
společnosti. Kolektiv pacientovi velice pomohl s vyrovnáním se se svým
onemocněním. Dlouhodobý cíl byl splněn částečně, pacient se snaží začlenit se
do společnosti. Na úplné odbourání izolace od ostatních bude potřeba ještě
více času.
6.2 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PÉČE
Celkový stav pacienta se během hospitalizace výrazně zlepšil, všechny
stanovené cíle ošetřovatelské péče se podařilo splnit před propuštěním do
domácího ošetřování. V době hospitalizace byla pacientovi naordinována
lokální terapie, která byla sestavena dle individuálních potřeb nemocného.
Pacient byl přijat dne 10. 2. 2015 na kožní oddělení s diskoidní lupénkou.
Pacient si stěžoval na lupénková ložiska a na svědění kůže. Pacient byl v těžké
psychické situaci z důvodu úmrtí blízké osoby. Onemocnění bylo doprovázeno
poruchou spánku. Pacient se kvůli svému onemocnění izoloval od přátel,
protože se domnívali, že onemocnění je nakažlivé.
Pacient byl propuštěn 14. 2. 2015 po pěti dnech hospitalizace. Všechny
stanovené cíle se podařilo úspěšně splnit. Pacient odcházel bez bolestí, zbavil se
svědění kůže. Bude pravidelně docházet na kontroly do kožní ambulance.
6.3 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
V době ošetřování pacienta s diskoidní lupénkou jsme získali mnoho nových
zkušeností a poznatků k problematice tohoto onemocnění, které je v dnešní
době poměrně časté. V průběhu ošetřování jsme navrhli spoustu doporučení
pro zdravotnický personál i pro laickou veřejnost.
Doporučení pro zdravotnický personál:
 Edukovat pacienta o problematice onemocnění, způsob léčby a
preventivních opatření.
 Naučit se rozpoznávat možné komplikace spojené s tímto
onemocněním.
 Vytvořit plán péče se zaměřením na komplexní péči, která zahrnuje
biopsychosociální potřeby pacientů.
Doporučení pro pacienty:
Pacient s diskoidní lupénkou musí získat co možná nejvíce informací
spojených s tímto onemocněním, možnostech léčby, případných komplikacích a
specializovaných center.
Pacient by se neměl bát o své nemoci hovořit s rodinou a s ošetřujícím
lékařem, protože právě oni mu pomohou zvládnout jeho zdravotní stav. Měli by
dodržovat režim, který nastaví lékař a aktivně se zapojit do všech opatření ke
zlepšení kvality jejich života. Doporučením pro pacienty je prevence vzniku
komplikací.
ZÁVĚR
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s diskoidní psoriázou.
V teoretické části popisuji samotné onemocnění lupénkou, spouštěcí faktory, kvalitu
života pacientů, formy lupénky a léčbu. Jsou zde zhodnoceny všechny aspekty
ovlivňující kvalitu života jedinců s tímto onemocněním a působení nemoci na
psychický stav pacienta.
Praktická část se zaměřuje na ošetřovatelský proces. Jsou zde uvedeny informace
o pacientovi. Ošetřovatelský proces je tvořen dle modelu Gordonová, kde je
rozpracovaná ošetřovatelská anamnéza, ošetřovatelské diagnózy, plán
ošetřovatelské péče a celkové zhodnocení.
Jak již vyplynulo z mé bakalářské práce, velký důraz je kladen na psychickou
stránku jedince s tímto onemocněním. Mnohdy je ze stran lékařů a sester velmi
podceňován. Dnešní doba skýtá mnoho možností a alternativ, jak se s tímto
onemocněním vypořádat.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BARTŮŇKOVÁ, Staša, 2010. Stres a jeho mechanismy. Praha: Karolinum. ISBN 978-
80-246-1874-6
DROZENOVÁ, Helena, 2009. Praktické lékárenství. Praha: 3. LF UK a FNKV. ISSN
1801-2434
ETTLER, Karel, 2010. Biologická léčba. LF UK a VFN, Hradec Králové. ISSN 1803-5701
BENÁKOVÁ, Nina, 2007. Ekzémy a dermatitidy. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-
331-2
INTERNATIONAL, 2013. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace 2012- 2014.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4328-8
KOJANOVÁ, Martina, 2011. Biologická léčba psoriázy – současná doporučení. LF UK a
FN Plzeň. ISSN 0862-8947
DOENGES, Marilynn a Frances MOORHOUSE, 2001. Kapesní průvodce zdravotní
sestry. Praha: Grada. ISBN 80-247-0242-8
OLEJÁROVÁ Marta a FIALOVÁ Jorga, 2012. Psoriáza a psoriatická artritida. Praha:
Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2804-2
PAGANO, John, 2012. Léčba lupénky: přírodní alternativa. Praha: Triton. ISBN 978-80-
7387-556-5
PARÉZ, 2010. Vliv psoriázy na psychický stav pacienta - biologická léčba. LF UK a VFN
Hradec Králové. ISSN 1803-5701
SCHAENZLEROVÁ, Nicole a Christoph Koppenwallner, 2009. Přehledný průvodce
nemocemi a jejich příznaky. Praha: Knižní klub. ISBN 978-80-249-1171-7
ŠTOLFA, Jiří a Jiří ŠTORK, 2007. Psoriatická artritida a psoriáza. Praha: Maxdorf. ISBN
978-80-7345-002-1
ANON, 2015. Lupénka nemusí být navždy. [online] ISSN neuvedeno. Dostupný na:
http://www.navzdy.info/o-lupence/
ANON, 2015. Moje lupénka. [online] ISSN neuvedeno. Dostupný na:
http://www.mojelupenka.cz/informace-o-lupence/
ANON, 2015. Balneoterapie. [online] ISSN neuvedeno. Dostupný na
http://www.balneoterapie.cz/
ANON, 2014. Psoriáza – psoriáza příznaky. [online] ISSN neuvedeno.
Dostupný na: http://www.psoriazalecba.cz/psoriaza-priznaky/
ANON, 2012. Stručný přehled. [online] ISSN neuvedeno. Dostupný na:
http://lupenka360.cz/about-psoriasis/at-a-glance
ARENBERGEROVÁ, Monika, 2008. Psoriáza čili lupénka.
Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha [online]. ISSN
neuvedeno. Dostupný na: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-
listy/psoriaza-cili-lupenka-453762
ŠEBESTOVÁ Eva a Monika JANKOVÁ, 2015. O psoriáze [online]. ISSN neuvedeno.
Dostupný na: http://www.ipsoriaza.cz/O-psoriaze/8.folder.aspx
POHŮNEK, Josef, 2015. Bez lupénky – lupénka už vás nemusí tížit. Praha, VSP/1-
494/90R [online] Dostupný na: http://bezlupenky.cz/2-fakta-o-lupence.html
PŘÍLOHY
Příloha A – Rešerše……………………………………………………………………………..I
Příloha A – Rešerše
KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA
S PSORIÁZOU
Veronika Stupková
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: lupénka – psoriasis, stres – stress, kůže – skin, výživa – Nutrition,
dermatovenerologie – dermatovenerology, ošetřovatelská péče – nursing Care
Časové vymezení: 2005 – 2015
Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku,
elektronické zdroje
Počet záznamů: 138 (vysokoškolské práce: 3, knihy: 41, články a příspěvky ve sborníku
92, elektronické zdroje: 2)
Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011(česká verze mezinárodních
norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů)
Základní prameny: katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)