Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 Ošetřovatelská péče u dítěte s chronickým onemocněním DC v Sanatoriu Edel Bakalářská práce Lenka Tomašiková, DiS. Praha 2015 Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 Ošetřovatelská péče u dítěte s chronickým onemocněním DC v Sanatoriu Edel Bakalářská práce Lenka Tomašiková, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Hana Belejová, PhD. Praha 2015 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 30. 5. 2015 podpis Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce paní PhDr. Haně Belejové, PhD. Za velmi cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. ABSTRAKT TOMAŠIKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelská péče u dítěte s chronickým onemocněním DC v Sanatoriu Edel. Vysoká škola zdravotnická o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Hana Belejová, PhD. Praha 2015. 59 s. Tématem bakalářské práce je Ošetřovatelská péče u dítěte s chronickým onemocněním DC v Sanatoriu Edel. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část popisuje nejčastější onemocnění dýchacích cest u dětí, příčiny, příznaky a léčbu těchto onemocnění. Dále se teoretická část zabývá vyšetřovacími metody, které se využívají v Sanatoriu Edel. Specifická je také léčba nemocných dětí v Sanatoriu. Je založená převážně na klimatoterapii, speleoterapii, inhalaci, rehabilitačním cvičení a otužování. V praktické části se práce zabývá ošetřovatelskou péčí o nemocné děti a specifiky léčby těchto nemocných dětí. Edukace je důležitou součástí při pobytu dětí a rodičů v léčebně. Klíčová slova Astma bronchiale. Dýchací cesty. Chronické onemocnění. Sanatorium Edel. Speleoterapie. Inhalace. ABSTRACT TOMAŠIKOVÁ, Lenka. Nursing care of a child with a chronic respiratory disease in Sanatorium Edel. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Hana Belejová, PhD. Prague 2015. 59 pages. The topic of my thesis is „ Nursing care of a child with a chronic respiratory disease in Sanatorium Edel”. The thesis is divided into theoretical part and practical part. The theoretical part describes the most common children diseases of respiratory system, causes, symptoms and treatment of these diseases. The theoretical part also deals with investigative methods, which are used in Sanatorium Edel. The treatment in a Sanatorium Edel is specific. It is based primarily on climatotherapy, speleotherapy, inhalation, rehabilitation exercises and hardening. In the practical part I deal with nursing care for sick children and the specifics of the treatment for these children. Education is an important part for children and parents during their stay in sanatorium. The aim of this thesis is to introduce the most common children respiratory diseases and explain the specifics of nursing care for these children in Sanatorium Edel. Keywords Airways. Asthma. Sanatorium Edel. Chronic disease. Speleotherapy. Inhalation. PŘEDMLUVA Bakalářská práce vznikla ve snaze objasnit danou problematiku onemocnění dýchacích cest u dětí. Výběr tohoto tématu byl pro mě jednoznačný, protože pracuji jako všeobecná sestra v Sanatoriu Edel ve Zlatých Horách, které léčí tyto chronické respirační onemocnění. Efekt léčby je velice kladný, děti bývají méně nemocné nebo jejich akutní onemocnění mají lehčí průběh. Proto je dětem doporučován opakovaný pobyt. Největší význam v léčbě má speleoterapie, jejíž účinek je sledován u všech dětí a projeví se lepšími hodnotami spirometrického vyšetření na konci pobytu v Sanatoriu Edel. Práce je určena studentům ošetřovatelství ale také všeobecným sestrám v praxi k získání nových poznatků. Může být také podnětem pro rodiče takto nemocných dětí. Nejdůležitějšími informačními zdroji byly především knihy, webové stránky a pacientská dokumentace. OBSAH SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ PŘEDMLUVA ÚVOD................................................................................................................. 11 1 ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST .................................................... 13 1.1 Astma bronchiale .................................................................................. 13 1.1.1 Etiologie ........................................................................................... 13 1.1.2 Klinický obraz.................................................................................. 13 1.1.3 Diagnostika....................................................................................... 14 1.1.4 Léčba ................................................................................................ 15 1.2 Bronchitida............................................................................................ 17 1.2.1 Etiologie ........................................................................................... 17 1.2.2 Klinický obraz.................................................................................. 17 1.2.3 Diagnostika....................................................................................... 17 1.2.4 Terapie.............................................................................................. 18 1.3 Akutní subglotická laryngitida.............................................................. 18 1.3.1 Etiologie ........................................................................................... 18 1.3.2 Klinický obraz.................................................................................. 18 1.3.3 Diagnostika....................................................................................... 18 1.3.4 Terapie.............................................................................................. 19 1.4 Akutní epiglotitida ................................................................................ 19 1.4.1 Etiologie ........................................................................................... 19 1.4.2 Klinický obraz.................................................................................. 19 1.4.3 Diagnostika....................................................................................... 19 1.4.4 Terapie.............................................................................................. 19 1.5 Pneumonie............................................................................................. 20 1.5.1 Etiologie ........................................................................................... 20 1.5.2 Klinický obraz.................................................................................. 20 1.5.3 Komplikace pneumonie.................................................................... 20 1.5.4 Klinický obraz.................................................................................. 20 1.5.5 Diagnostika....................................................................................... 20 1.5.6 Terapie.............................................................................................. 21 1.6 Cystická fibróza .................................................................................... 21 1.6.1 Etiologie ........................................................................................... 21 1.6.2 Klinický obraz.................................................................................. 21 1.6.3 Diagnostika....................................................................................... 21 1.6.4 Léčba ................................................................................................ 22 1.6.5 Prognóza........................................................................................... 22 1.7 Atopický ekzém .................................................................................... 22 1.7.1 Etiologie ........................................................................................... 22 1.7.2 Klinický obraz.................................................................................. 23 1.7.3 Diagnostika....................................................................................... 23 1.7.4 Léčba ................................................................................................ 23 1.7.5 Prevence ........................................................................................... 24 2 VYŠETŘOVACÍ METODY V SANATORIU EDEL............................. 25 2.1 Spirometrie............................................................................................ 25 2.2 FENO .................................................................................................... 25 2.3 ORL vyšetření ....................................................................................... 25 3 LÉČEBNÉ METODY V SANATORIU EDEL ....................................... 26 3.1 Speleoterapie......................................................................................... 26 3.1.1 Vývoj speleoterapie.......................................................................... 26 3.1.2 Rozvoj speleoterapie v ČR............................................................... 27 3.1.3 Speleoterapie ve Zlatých Horách ..................................................... 27 3.2 Inhalace ................................................................................................. 28 3.2.1 Typy inhalace ................................................................................... 28 3.2.2 Druhy inhalátorů............................................................................... 28 3.2.3 Inhalace vincentky............................................................................ 28 3.3 Respirační fyzioterapie.......................................................................... 29 3.3.1 Dechová gymnastika ........................................................................ 29 3.3.2 Drenážní techniky............................................................................. 29 3.3.3 Instrumentální techniky.................................................................... 30 3.3.4 Míčková facilitace ............................................................................ 30 4 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U DÍTĚTE S CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM DÝCHACÍCH CEST................................................................... 31 4.1 Ošetřovatelský proces ........................................................................... 31 4.1.1 Fáze ošetřovatelského procesu ......................................................... 31 4.2 Základní údaje o pacientovi .................................................................. 33 4.3 Anamnéza.............................................................................................. 35 4.4 Posouzení současného stavu ze dne 15. 3. 2015 ................................... 37 4.5 Medicínský management ...................................................................... 44 4.6 Situační analýza ze dne 15. 3. 2015 ...................................................... 44 4.7 Ošetřovatelské diagnózy ....................................................................... 45 5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI.................................................................... 54 ZÁVĚR............................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................. 57 PŘÍLOHY SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Identifikační údaje........................................................................... 33 Tabulka 2 Vitální funkce při přijetí ................................................................. 34 Tabulka 3 Farmakologická anamnéza ............................................................. 35 Tabulka 4 Popis fyzického stavu....................................................................... 37 Tabulka 5 Aktivity denního života.................................................................... 39 Tabulka 6 Posouzení psychického stavu .......................................................... 41 Tabulka 7 Posouzení sociálního stavu .............................................................. 43 Tabulka 8 Sociální role ...................................................................................... 44 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ADH – antidiuretický hormon ATB - antibiotika CF – cystická fibróza CRP – C reaktivní protein CT – počítačová tomografie DC – dýchací cesty FW - sedimentace GER – gastroezofageální reflux IgE – imonoglobulin E (VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK, 2008) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Absces – dutina vyplněná hnisem, která vznikla na podkladě zánětu Alergen – látka, která vyvolává alergii Antipyretika – léky na horečku, zároveň tlumí i bolest Ataka – záchvat nemoci Bronchiektázie – rozšíření průdušek, většinou trvalé Dermatitida – zánět kůže Difterie - záškrt Empyém – dutina, která je vyplněná hnisem Etiologie – příčina nemoci Exacerbace – znovu vzplanutí chronické choroby Farmakoterapie – léčba pomocí léků Febrilie – horečka Fertilita – plodnost, schopnost porodit životaschopné dítě Fluidothorax – tekutina v pohrudniční dutině Hypoxie – nedostatek kyslíku v krvi Influenza – chřipka Insuficience – selhávání, nedostatečnost Laryngoskopie – endoskopické vyšetření hrtanu Mortalita - úmrtnost Mukolytika – léky, které rozpouštějí hlen Mykoplasmata – mikroorganismy podobné bakteriím Otoskopie – endoskopické vyšetření zevního zvukovodu a bubínku Oxygenoterapie – léčba kyslíkem Pseudomonas – gramnegativní bakterie Rhinoskopie – endoskopické vyšetření nosní dutiny Steatorea – nadměrné množství tuků ve stolici Stridor – šelest při nádechu nebo výdechu – inspirační, expirační Tachypnoe – zrychlené dýchání (VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK, 2008) 11 ÚVOD V dnešní době je zaznamenán vyšší nárůst chronických onemocnění dýchacích cest, spojené především se špatným životním prostředím a ovzduším. Nejčastějším onemocněním u dětí je Astma bronchiale. Potíže při dýchání, kašel, zahlenění průdušek jsou nejčastějšími příznaky astmatu. Tyto obtíže jsou v dětském věku velmi různé, netypické a často se špatně diagnostikují. Závažnost těchto potíží může být různá, od běžného pokašlávání až po těžkou obstrukci dýchacích cest (POHUNEK, SVOBODOVÁ, 2007). Dalším častým onemocněním je bronchitida, tj. zánět průdušek. Chronická bronchitida je definována jako kašel s vykašláváním hlenu, který trvá více jak 4 týdny, nebo produktivní kašel který se opakovaně u dětí vrací, společně se zánětem dýchacích cest i po ústupu kašle (LEBL et al, 2014). Dochází také k velkému vzestupu počtu lidí s alergiemi. Nejvíce však u dětí a dospívajících. Příčinou jsou nejčastěji ekologické vlivy, cestovní ruch, zvýšená industrializace ale také nedostatek pohybu, kouření a špatná výživa (PETRŮ a kol., 2012). Teoretická část je zaměřena na nejčastější druhy chronických onemocnění dýchacích cest v pediatrii, jejich příčiny, příznaky a léčbu. Jsou zahrnuty také vyšetřovací metody a léčba, která je typická pro Sanatorium Edel. Sanatorium Edel s.r.o. je soukromá dětská léčebna respiračních nemocí. Nachází se ve Zlatých Horách v severní části Jeseníků. V druhé polovině 19. století bylo založeno MUDr. Anjelem jako lesní sanatorium. Po skončení II. světové války bylo Sanatorium předáno do správy Ministerstva zdravotnictví, bylo zrekonstruováno a vznikla Státní dětská ozdravovna, která sloužila především pro děti z rodin postižené válkou, nemocným s tuberkulózou a dětem podvyživeným. V roce 1996 byla zprivatizována společností Edel s.r.o. Provoz Sanatoria Edel je celoroční, a je určen pro děti a dorost od 2 let do 18 let. Délka pobytu je stanovena ředitelem léčebny, a to od 4 do 8 týdnů. Sanatorium má 3 oddělení určena pro děti s doprovodem, a jedno oddělení pro děti bez doprovodu. Kapacita lůžek je 105 lůžek pro děti a 33 lůžek pro doprovody dětí. Děti školního věku zde navštěvují základní školu, děti předškolní navštěvují MŠ. Pobyt v jeskyni je důležitou součástí léčby. Čistota ovzduší v okolí léčebny je nepřetržitě sledována měřicími přístroji, které jsou umístěny v areálu léčebny. (SANATORIUM EDEL s.r.o.) 12 Cílem bakalářské práce je seznámit se s nejčastějšími chorobami dýchacích cest u dětí obecně, a objasnit specifika ošetřovatelské péče o takto nemocné děti v Sanatoriu Edel. Praktická část popisuje ošetřovatelský proces obecně, co to je, všechny fáze ošetřovatelského procesu a dále ošetřovatelský proces u nemocného dítěte. 13 1 ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST Onemocnění dýchacích cest se dělí na infekce horních dýchacích cest, které jsou nejčastěji způsobeny viry. Jedná se nejčastěji o záněty vedlejších nosních dutin, záněty nosohltanu, nebo středního ucha. Infekce dolních cest dýchacích jsou zapříčiněny nejčastěji bakteriemi, jedná se o zánět průdušnice, průdušek, zánět plic nebo pohrudnice. Onemocnění dýchacích cest velice ovlivňuje kvalita životního prostředí a čistota ovzduší (BÁRTŮ, 2010). Rizikovým faktorem u dětí může být také to, že dítě nebylo kojeno, vrozené vady srdce, vrozené nebo získané poruchy imunitního systému, gastroezofageální reflux, nervosvalové onemocnění nebo pasivní kouření (PAUL et al, 2011). 1.1 Astma bronchiale Astma bronchiale je chronické onemocnění dýchacích cest spojené se zánětem stěny průdušek. Zánět vede ke zvýšené průduškové reaktivitě, která způsobuje obstrukci dýchacích cest zapříčiněnou stahem hladké svaloviny, otokem a sekrecí hlenu. Na celém světě se odhaduje více než 300 milionů lidí s astmatem. V České republice je to asi 800 000 osob (LEBL et al, 2014). Vědci zjistili, že častěji se astma vyskytuje u chlapců než u dívek. Astma může i přes všechnu léčbu ohrozit nemocného na životě. Ve světě se pozoruje velká mortalita, v České republice je to asi 130 úmrtí ročně (POHUNEK, SVOBODOVÁ, 2007). 1.1.1 Etiologie Na vzniku astmatu se podílí především genetika a negativní vliv vnějšího prostředí. Nejzávažnějším faktorem pro vznik je atopie, což je abnormální tvorba IgE protilátek. Častými a rizikovými stavy jsou alergická rýma a atopický ekzém (KOLEK a kol., 2014). 1.1.2 Klinický obraz Při astmatickém záchvatu dochází k obstrukci dýchacích cest, a to se projevuje především pískoty při výdechu. Mírnější formy záchvatu se mohou projevit pouze 14 kašlem. Obstrukce způsobuje dušnost, těžší obstrukce se mohou projevit také poklesem saturace hemoglobinu kyslíkem. Objevuje se suchý dráždivý kašel, dále zatahování mezižebří a jugula. Příznaky se mohou projevit postupně, ale i velmi rychle např. při styku nemocného s alergenem, který záchvat vyvolává nebo po větší fyzické námaze. Klasifikace astmatu: Stupeň 1 – intermitentní - příznaky 1x týdně - krátké exacerbace - noční příznaky maximálně 2x za měsíc Stupeň 2 – lehké perzistující - příznaky více než 1x za týden ale ne každý den - noční příznaky více než 2x za měsíc - normální funkce plic mezi epizodami záchvatů Stupeň 3 – středně těžké perzistující - příznaky jsou denně - noční příznaky minimálně jednou za týden Stupeň 4 – těžké perzistující - každodenní příznaky - časté noční astmatické příznaky 1.1.3 Diagnostika  Anamnéza - rozbor příznaků a jejich první výskyt - důležitá je rodinná anamnéza – výskyt astmatu, alergií a dalších respiračních nemocí v rodině - přítomnost atopického ekzému - přímý kontakt s alergeny – domácí zvířata, kouření, pyly, prach 15  Fyzikální vyšetření - poslech  Funkční vyšetření plic – spirometrie - při vyšetření je nutné provést úplný nádech celou plicní kapacitou a následně úplný výdech s nejvyšší možnou rychlostí - výstupem vyšetření je informace o celkové kapacitě plic a o výdechové rychlosti - při normálním nálezu je nutné provést bronchoprovokační test fyzickou zátěží nebo inhalací histaminu či metacholinu - vhodným vyšetřením je také měření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (LEBL et al, 2014).  Alergologické vyšetření - rozbor anamnézy - analýza vlivů okolního prostředí - provedení kožních testů (pod kůži se aplikují alergeny – reakce za 20 minut, hodnotí se velikost podkožního pupenu a okolního zarudnutí, pozitivní výsledek je při průměru >3mm)  ORL vyšetření - nemocní astmatem často trpí problémy horních dýchacích cest, nosními polypy a postižením vedlejších nosních dutin  Zobrazovací metody - využívá se RTG vyšetření za účelem vyloučení různých anomálií, útlaku dýchacích cest a rozdíly ve vzdušnosti plic - další možnou metodou je CT (POHUNEK, SVOBODOVÁ, 2007). 1.1.4 Léčba Léčba astmatu je kombinovaná, zahrnuje režimové opatření (hlavní je úprava prostředí), a farmakoterapii. Farmakoterapie obsahuje léčbu příznaků, preventivní protizánětlivou léčbu ale také preventivní léčbu chronických změn. 16  Režimová opatření - nemocný musí snížit kontakt s alergeny, nejčastější alergeny u dětí jsou roztoče domácího prachu, domácí zvířata nebo alergeny pylové - astmatik musí úplně vyloučit kontakt s tabákovým kouřem a omezit některé sporty  Farmakoterapie - léky se podávají nejčastěji inhalačně, ale u kojenců a malých dětí se využívají především léky v podobě sirupu Beta agonisté: - používají se agonisté beta-2-receptoru - mají rychlý nástup účinku a působí krátkodobě - využívají se u akutních exacerbací astmatu, tak preventivně před tělesnou námahou - inhalačně – salbutamol, terbutalin - ve formě tablet – spiropent, lontermin Anticholinergika: - atrovent – nejčastěji v kombinaci s beta-2-agonisty Inhalační kortikosteroidy: - mají vysokou protizánětlivou účinnost v malých dávkách - nejsou určeny pro okamžitou pomoc od potíží, musí se podávat dlouhodobě Nesteroidní protizánětlivé léky: - u lehčích forem astmatu, nebo jako přídatná léčba u nemocných léčených kortikosteroidy - lze ji použít u kombinace astmatu a alergické rýmy či atopické dermatitidy - zástupcem je singulair (POHUNEK, SVOBODOVÁ, 2007).  Fyzioterapie - při záchvatu astmatu se doporučuje zaujmout ortopnoickou polohu a využít kontaktního dýchání - po odeznění záchvatu lze využít dechovou gymnastiku - při velké průduškové sekreci se provádí drenážní techniky a nácvik vykašlávání (OŠŤÁDAL a kol., 2008). 17 Astma a fyzická námaha, cvičení:  Před cvičením musí dítě užít léky na astma.  Začít cvičit pomalu, bez velké zátěže.  Před cvičením se dítě musí zahřát.  Pokud se při cvičení objeví dušnost nebo jiné příznaky astmatu, přestat cvičit a dítě si musí vzít léky.  Pokud je venku zima a znečištění vzduchu větší než obvykle či zvýšené množství pylu a alergenů, je lepší venku necvičit (ASTHMA SOCIETY OF CANADA). 1.2 Bronchitida Bronchitida je zánět průdušek charakterizovaný kašlem s vykašláváním hlenu, který trvá déle než 4 týdny, nebo opakovaný produktivní kašel, který se u pacienta vrací. U chronické bronchitidy jsou přítomny známky zánětu i při vyléčení a ústupu kašle. 1.2.1 Etiologie Bronchitida může být následkem nedostatečně zhojeného těžkého akutního zánětu. Dalšími příčinami mohou být nadměrné dráždění dýchacích cest z vnějšího prostředí (smog, tabákový kouř, aj.), astma bronchiale, chronická aspirace nebo GER. 1.2.2 Klinický obraz Nejčastějším příznakem je vlhký kašel s vykašláváním hlenu. Při poslechu plic jsou přítomny chropy, vrzoty. Progredující onemocnění mohou provázet dechové potíže, zhoršení funkce plic a také omezení zátěžové tolerance. Akutní exacerbace se projevuje horečkou, vzestupem parametrů zánětu, zvýšeným množstvím sputa a změnou jeho barvy. 1.2.3 Diagnostika U chronického zánětu je důležité aktivně hledat příčiny zánětu pomocí mikrobiologické diagnostiky a vyloučit možnost onemocnění cystickou fibrózou. Je také nezbytné vyloučit gastroezofageální reflux. 18 Provádí se vyšetření CT ke zjištění a posouzení stupně bronchiektázií. U většiny nemocných se dělá bronchoskopie s následným odběrem hlenu a případně odběrem vzorku průduškové sliznice. Důležitá je pravidelná kontrola mikrobiologického nálezu. 1.2.4 Terapie Léčba antibiotiky je důležitá zejména při akutní exacerbaci. Při zjištění především pseudomonas aeruginosa je důležité podání dvoutýdenních intravenózních antibiotik. Důležitou součástí léčby je kvalitní fyzioterapie. Fyzioterapie je podporována inhalační léčbou, v klidovém období inhalace Vincentky nebo fyziologického roztoku, a v době většího zahlenění inhalace mukolytik. 1.3 Akutní subglotická laryngitida Infekční onemocnění sliznice hrtanu a subglotického prostoru, který vede k zúžení lumina a ke zvýšení odporu při dýchání. 1.3.1 Etiologie Postihuje nejvíce malé děti ve věku od 3 měsíců do 5 let. Příčinou laryngitidy jsou viry influenzy typu 1 a 3, influenza A, adenoviry, RS viry, ECHO viry a mykoplazma. Častěji postihuje chlapce. 1.3.2 Klinický obraz Potíže nastupují náhle, nejčastěji večer nebo v noci. Dítě se budí s dráždivým a štěkavým kašlem a stridorem při dýchání. Uvádí se, že dítě je před atakou dráždivého a štěkavého kašle zcela zdravé, někdy mohou předcházet příznaky nachlazení, zánět spojivek, kašel. Horečky nebývají časté. 1.3.3 Diagnostika Diagnostika je především klinická. V diferenciální diagnostice se musí myslet na akutní epiglotitidu, vdechnutí cizího tělesa, difterii, zevní útlak dýchacích cest, obstrukci trachey způsobenou cystou nebo nádorem, tetanii či astma. 19 Možným vyšetřením je laryngoskopie, která ukáže otok se zúžením lumina dýchacích cest. 1.3.4 Terapie Hospitalizace je doporučena při přetrvávajícím stridoru, známkách hypoxie a cyanózy, nebo po atace dušení. Při léčbě v domácím prostředí je potřeba zvlhčovat prostředí a vystavit dítě chladnému vzduchu. První pomocí při atace patří aplikace kortikosteroidů (per rectum, i.v, i.m). V současné době se používá dexamethason (Dexamed, Dexona), u těžkých stavů methylprednison (Medrol, Solu-medrol). Otok hrtanu se sníží inhalací adrenalinu. 1.4 Akutní epiglotitida Akutní epiglotitida je bakteriální infekce, která se rychle rozvíjí a vede k rozvoji flegmóny v oblasti hrtanové příklopky. Vzniká zúžený vchod do hrtanu a dušení. 1.4.1 Etiologie Příčinou je nejčastěji H. influenzae skupiny B. Může však jít ale i o infekci jinými typy haemophila, streptokoka skupiny A, pneumokoka, aj. 1.4.2 Klinický obraz Dítě má vysokou horečku, bolest v krku s poruchou polykání, sliny často vytékají z úst. Nastupují dechové potíže, stridor. Dítě zaujímá pozici v sedě nebo polosedě, opírá se o ruce, předsunuje dolní čelist a má pootevřená ústa. 1.4.3 Diagnostika Důležitý je především klinický obraz. Při pohledu do krku se hrdlo zarudlé a zduřelé. Vyšetření musí být šetrné, jelikož i malým podrážděním či dotykem by mohlo dojít ke zhoršení stavu a rozvoji asfyxie. Je možné provést RTG vyšetření. 1.4.4 Terapie - rozpoznat onemocnění - transport do zdravotnického zařízení - nepokládat dítě na záda 20 - nepodávat žádné léky - při dušení je nutné provést intubaci -podávají se ATB intravenózně (amoxicillin, ampicilin, aj.) (LEBL et al, 2014). 1.5 Pneumonie Pneumonie je zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest a plicního parenchymu. Je charakterizované febriliemi a kašlem, případně tachypnoí. V poslechovém nálezu jsou přítomny chrůpky (LEBL et al, 2014). 1.5.1 Etiologie Pneumonie mohou být infekční – virové, bakteriální. Neinfekční pneumonie jsou nejčastěji aspirační, inhalační, postradiační a polékové (BABÁČKOVÁ, 2007). 1.5.2 Klinický obraz U typické pneumonie jsou postiženy plicní alveoly. Projevuje se náhlým vzestupem tělesné teploty, produktivním kašlem a někdy i pleurálními bolestmi. U atypické pneumonie je pozvolný nástup se suchým kašlem a s příznaky jako u chřipky. 1.5.3 Komplikace pneumonie Mezi plicní komplikace patří např. nekróza, fluidothorax, empyém nebo absces. Nejzávažnější komplikací je respirační selhání. Komplikace mohou nastat i mimo plíce, a to hemolyticko-uremický syndrom nebo syndrom nepřiměřené sekrece ADH. 1.5.4 Klinický obraz Nejčastějšími příznaky jsou kašel, horečka a dušnost. Symptomy jako jsou bolesti břicha, zvracení nebo průjem jsou zejména u dětí. 1.5.5 Diagnostika Standardním vyšetřením k potvrzení pneumonie je zadopřední STG skiagram hrudníku. CT plic se provádí zejména při komplikacích, jako také bronchoskopie. 21 Důležitá je osobní anamnéza, zjišťuje se především perinatální průběh, rizikové faktory, očkování, aj. V epidemiologické anamnéze se zjišťuje kontakt se zvířaty, s infekcí. Jako laboratorní vyšetření se využívá CRP, FW, vyšetření krevních plynů, nebo také saturace krve kyslíkem. 1.5.6 Terapie Při bakteriální pneumonii jsou vždy indikována antibiotika. Další léčba zahrnuje podávání kyslíku, antipyretik, event. Mukolytik. Při těžší intersticiální pneumonii se mohou podávat kortikosteroidy (LEBL et al, 2014). 1.6 Cystická fibróza Cystická fibróza je vrozené onemocnění, které vede ke špatné funkci žláz s vnitřní sekrecí. Je zvýšena koncentrace chloridů v potu a tvoří se velmi vazký hlen, nejčastěji v dýchacím a trávicím traktu. 1.6.1 Etiologie Příčina vzniku CF spočívá v mutaci genu pro transmembránový regulátor vodivosti. 1.6.2 Klinický obraz Nejčastějšími projevy této nemoci je chronický kašel s vykašláváním sputa. U malých dětí se mohou vyskytovat pískoty. V pozdějším stádiu této nemoci se přidává námahová dušnost, později i klidová. Nemocní mají paličkovité prsty. U většiny je přítomna pankreatická insuficience, která se projeví hubnutím a steatoreou. U třetiny nemocných se vyskytuje DM. Cystická fibróza způsobuje u mužů neplodnost a u žen sníženou fertilitu. 1.6.3 Diagnostika Při diagnostice CF je důležitý klinický nález. Provádí se potní test, který informuje o koncentraci chloridů v potu. Další metodou je genetické vyšetření. 22 1.6.4 Léčba Nejdůležitější je péče o dýchací cesty. Používají se mukolytika, nejčastěji amilorid. Respirační fyzioterapie je založena na autogenní drenáži a nácviku dechových technik. Při infekci se podávají ATB. Komplikací cystické fibrózy může být respirační insuficience, při které se indikuje dlouhodobá domácí oxygenoterapie, eventuálně transplantace plic. U nemocných s poruchou funkce pankreatu se podávají pankreatické enzymy, vitamíny A, D, E a K. Důležitá je nutriční podpora a suplementace NaCl (KOLEK a kol., 2014). 1.6.5 Prognóza Cystická fibróza je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění. U pacientů se předpokládá dožití 33 - 35 let. Zatímco u dnes narozených dětí s CF je to 40 – 50 let. Podstatou je, že se zvýšila kvalita života nemocných s CF (JAKUBEC, 2006). 1.7 Atopický ekzém Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže, jehož projevy mohou být různé a začínají už v kojeneckém nebo dětském věku. Atopický ekzém bývá také prvním příznakem tzv. atopické triády – atopický ekzém, alergická rýma a astma bronchiale. 1.7.1 Etiologie Nejčastější příčinou je genetika. Pokud rodiče mají některé atopické onemocnění, je pravděpodobné že i dítě jej bude mít. Pokud jsou oba rodiče atopici, nebo mají stejný typ atopie, tím riziko výskytu u jejich dítěte stoupá. Alergeny mohou také vést ke vzniku atopické dermatitidy. V prvních letech života patří k alergenům nejčastěji kravské mléko, prací prostředky. Později to může být zvířecí srst, prach a v dospívání také stres nebo hormonální vlivy. Za příčinu atopického ekzému se považuje také prostředí. Velké teplo, nebo naopak zima může zhoršit stav kůže, stejně jako nevhodné oblečení, mýdla, kosmetické přípravky, parfémy (ŠIMŮNKOVÁ, 2010). 23 Další příčinou je porucha kožní bariéry. Snížená hydratace kůže a špatné hojení kůže je příčinou suché a olupující se kůže, což může vést ke vzniku alergického zánětu (PETRŮ a kol., 2012). 1.7.2 Klinický obraz Příznaky atopického ekzému se rozlišují dle věku na tři fáze. Tyto fáze se odlišují dobou vzniku příznaků, jiným průběhem onemocnění a různým klinickým obrazem. Kojenecká forma se vyskytuje mezi 2. a 4. měsícem. Projevuje se výskytem silně svědících ložisek na tvářích, někdy i s mokváním, nebo ve vlasech. Vyrážka se může ale objevit i na celé hlavičce, těle a končetinách, nejčastěji v jejich ohybech. Dětská forma začíná mezi 1. a 2. rokem života. Vyrážky se vyskytují nejčastěji v loketní a podkolenní jamce, na šíji a krku, kolem kotníků a na zápěstí. Forma dospívajících a dospělých zůstává nejčastěji na končetinách v jejich ohybech a jamkách, také v horní části hrudníku, ramenech a rukou. 1.7.3 Diagnostika Diagnostika atopického ekzému spočívá především v osobní a rodinné anamnéze a posouzení klinického obrazu. Kritéria pro diagnózu ekzému jsou v diagnostice také velmi důležitá. Pokud je podezření na potravinovou alergii nebo na poruchu imunitního systému je vhodné provést alergologické a imunologické vyšetření. Mykologické vyšetření se provádí při podezření na kvasinkovou infekci kůže. Při kontaktní alergické dermatitidě se se používají epikutánní testy. 1.7.4 Léčba Základní a důležitou léčbou jsou emoliencia. Emoliencia jsou krémy a masti, které jsou doporučeny všem nemocným s atopickou dermatitidou. Léčba musí být trvalá, i u nemocných, kteří nemají na kůži ložiska dermatitidy. Emoliencia působí proti svědění suché kůže a zvlhčuje ji. V době akutní exacerbace ekzému se proces tlumí lokálními kortikosteroidy. Ty mají především protizánětlivý účinek. U nemocných se závažnými projevy ekzému se doporučuje fototerapie. Snižuje svědění a snižuje také spotřebu lokálních kortikosteroidů. Dobré léčebné účinky má i biolampa, která je volně prodejná. 24 Celková léčba ekzému je pouze doplňková a jejím cílem je snížit pruritus a účinkovat protialergicky. Do celkové léčby patří antihistaminika, které se podávají nárazově. U pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou, nebo s chronickým závažným průběhem AE se antihistaminika užívají trvale. Antibiotika se podávají při prokázané infekci, nebo při kolonizaci kmeny Staphylococcus aureus. 1.7.5 Prevence Dítě oblékat lehce, dbát na prevenci zapocení. Nejlépe měkké, bavlněné materiály. Oblečení nesmí být moc těsné, a nemělo by být z vlny a z materiálů které jsou hrubé a mají vlas. Nový oděv se před použitím musí vyprat a vymáchat, ale bez aviváže. Nutné je odstranit všechny etikety z vnitřní strany oblečení, které by mohly dráždit kůží dítěte. Doporučuje se 3x týdně olejová koupel k očištění kůže, další dny pouze sprchovat mycími prostředky pro ekzém, které se dají zakoupit v lékárně. Strava by neměla být pikantní a kořeněná, doporučuje se vynechat kyselé potraviny, jelikož zvyšují svědivost kůže. V domácnosti by se měla omezit prašnost, upřednostňují se podlahy bez koberců. Neměly by být v domácnosti záclony a těžké závěsy, také čalouněný nábytek. V okolí dítěte by se nemělo kouřit. Pro dítě s ekzémem je nevhodný vrcholový sport, při kterém dochází k velkému zapocení. Není vhodné plavání v chlorovaných bazénech. Je nevhodné si vybírat profese jako je kadeřnice, kuchař automechanik, kosmetička nebo profese ve zdravotnictví (PETRŮ a kol., 2012). 25 2 VYŠETŘOVACÍ METODY V SANATORIU EDEL Nejčastější vyšetřovací metodou v Sanatoriu Edel je spirometrie, která se dělá při přijetí do léčebny a před propuštěním, dále vyšetření vydechovaného oxidu dusnatého dle určení ředitele léčebny, a ORL vyšetření, které se provádí druhý den po příjmu dítěte. Dle potřeby jsou tyto vyšetřovací metody v průběhu pobytu opakovány. 2.1 Spirometrie Spirometrie je funkční vyšetření plic, které měří objem vdechovaného a vydechovaného vzduchu. Spirometrií zjišťujeme celkovou plicní kapacitu, objem vzduchu, který nemocný vydechne za jednu vteřinu (FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC). V Sanatoriu Edel se provádí spirometrie vstupní- při příjezdu dítěte, a výstupnípřed jeho odjezdem. Dle potřeby se může provádět kdykoliv během pobytu dítěte. Dítě se posadí před spirometr, na nos se připevní kolíček a dítě obemkne náustek. Poté se zhluboka nadechne a co nejprudčeji vydechne. Výsledky dechových funkcí v procentech si prohlédne a posoudí lékař. 2.2 FENO Je vyšetření vydechovaného oxidu dusnatého. Nepřímo detekuje eozinofilní zánět, zjišťuje odpověď na léčbu kortikosteroidy, detekuje exacerbaci astma bronchiale FENO je užitečné v diagnostice astmatu, cystické fibrózy a bronchopulmonální dysplazie (ČÁP a kol., 2014). 2.3 ORL vyšetření Otorhinolaryngologie je obor zaměřený na prevenci, diagnostika a léčbu onemocnění dutiny ústní, krku, nosu, vedlejších nosních dutin a uší. Nejčastěji léčená onemocnění jsou záněty v oblasti dutiny ústní, krku, nosu, záněty mandlí a středního ucha. Dále také poruchy sluchu, epiglotitidy u dětí a laryngotracheitidy. K vyšetřením, které se provádějí na ORL patří otoskopie, rhinoskopie, inspekce dutiny ústní či laryngoskopie (VITALION). 26 3 LÉČEBNÉ METODY V SANATORIU EDEL Sanatorium Edel ve Zlatých Horách je známé především díky léčbě v podzemních prostorách – speleoterapii. Děti navštěvují jeskyni průměrně 15x za celou dobu pobytu, kde v těchto prostorách tráví 3 hodiny denně, 5x týdně (viz. přílohy C, D, E, F). Další účinnou metodou jsou inhalace. V sanatoriu se k inhalaci používá Vincentka, při respiračních potížích a dle ordinace lékaře se mohou inhalovat mukolytika, nebo také adrenalin. Uplatňují se také rehabilitační metody, jako je například dechová gymnastika, drenáže nebo míčková facilitace. 3.1 Speleoterapie Speleoterapie je léčebná metoda, která využívá jeskynního klimatu, za účelem léčby astmatu, bronchitidy, alergické rýmy nebo katarů horních cest dýchacích. Využívá se nejen krasových jeskyň ale také různých podzemních prostor. (SANATORIUM EDEL s.r.o.). 3.1.1 Vývoj speleoterapie Nejstarší poznání a využívání vlivu jeskynního prostředí na člověka pochází z Číny, Asie, Řecka a Říma. Využívalo se především horkých vod či studených krasových pramenů. Ve středověku a počátku novověku se pozitivní účinky jeskyní připisovaly nadpřirozeným silám, proto se mnohé jeskyně a krasové prameny staly poutními místy, později také lázeňskými středisky. Ve čtyřicátých letech 20. stol. se začala speleoterapie rozvíjet jako specifická léčebná metoda při onemocnění horních cest dýchacích nebo astmatu. Tuto metodu začal aplikovat lékař profesor K. H. Spannagel, a založil Stálou komisi pro speleoterapii – UIS. Stálá komise pro speleoterapii při UIS prostřednictvím národních speleoterapeutických komisí v současnosti koordinuje výzkumné i léčebné aktivity 32 speleoterapeutických center v České republice, Francii, Gruzii, Itálii, Kirgistánu, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku a Ukrajině. Na území naší republiky patří do mezinárodní sítě speleoterapeutických zařízení koordinovaných uvedenou komisí při UIS Dětská léčebna v Ostrově u Macochy, Dětská 27 ozdravovna v Mladči - Vojtěchově využívající krasových jeskyní v devonských vápencích, a Dětská léčebna respiračních onemocnění ve Zlatých Horách, jejíchž podzemní léčebný prostor je vázán na prostory opuštěných dolů měděných, olověných a zinkových rud v devonských kvarcitech a fylitech (JIRKA a kol., 2001, s. 11). Existují 3 typy jeskyní:  Studené jeskyně – teplota 6 - 10°C, vlhkost 80 – 100 %  Jeskyně se střední teplotou – teplota 13 – 20°C, vlhkost mezi 45 – 70 %  Teplé a horské jeskyně – teplota 30 - 42°C, vlhkost 70 – 100 % 3.1.2 Rozvoj speleoterapie v ČR V českých zemích se speleoterapie vyvíjela na základě zřizování speciálních zdravotnických zařízení a také spoluprací lékařů, vědců se speology při výzkumu působení podzemního prostředí na lidský organizmus. V šedesátých letech se začala organizovat a připravovat speleoterapeutická léčebna v Ostrově u Macochy. Pediatr MUDr. Drahoslav Říčný, CSc., je pokládaným za zakladatele české speleoterapie. Později vznikl tým specialistů z Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty univerzity Palackého v Olomouci, a ve spolupráci s profesionálními speology se zřídila Dětská speleoterapeutická ozdravovna v Mladči. Speleoterapie se zavedla i v Dětské léčebně respiračních onemocnění ve Zlatých Horách, kde bylo využito podzemních prostor opuštěných dolů polymetalických rud (JIRKA a kol., 2001). 3.1.3 Speleoterapie ve Zlatých Horách V roce 1995 zahájilo provoz speleoterapie Sanatorium Edel s.r.o. v podzemních prostorách zrekonstruovaného důlního prostoru, který se nachází 7 km od léčebny. Prostory speleoterapie se nachází 620 m.n.m a je využíváno asi 1600 m podzemních chodeb s největší hloubkou 93 m pod zemí. Teplota se zde pohybuje okolo 7 - 8°C. Děti zde využívají malou tělocvičnu s hřištěm pro basketbal, volejbal, také stolní tenis aj. Na speleoterapii jezdí děti od pondělí do pátku, a stráví v jeskyni 3 hodiny. Je indikována průměrně 15x za celou dobu pobytu. Děti bývají do jeskyně doprovázeny 28 zdravotnickým personálem, pedagogickým personálem a u menších dětí případně rodiči. V podzemních prostorách si děti hrají, cvičí, zpívají, kreslí si nebo odpočívají na lůžku. Až u 90 % dětských pacientů dochází vlivem speleoterapie ke snížené nemocnosti a užívání léků. (SANATORIUM EDEL s.r.o.) 3.2 Inhalace Inhalace je vdechování léčebných látek do dýchacích cest. Existuje inhalace přirozená, po dešti v jehličnatém lese nebo u moře či v solné jeskyni. Další možností inhalace je inhalace umělá, která se podává pomocí inhalátorů. Nejčastěji se k inhalaci používá fyziologický roztok, do kterého se mohou přidat některé léky, jako například mukolytika, kortikoidy, bronchodilatancia či antibiotika. 3.2.1 Typy inhalace Teplá – zvyšuje prokrvení sliznice dýchacích cest při 38 – 40°C Indiferentní – má zklidňující účinek při teplotě 36 – 37°C Chladná – snižuje překrvení sliznice při 23 – 36°C (SEDLÁŘOVÁ, 2008). 3.2.2 Druhy inhalátorů Dávkovací aerosoly/ kapesní inhalátory - jsou to malé nádobky s ordinovaným lékem, který se pomocí aplikátoru dostane do dýchacích cest. Pacient stlačí dno nádobky a tím se uvolní jedna dávka aerosolu. Nebulizátory vytvářející aerosol – dělí se na ultrazvukové, u kterých se aerosol vytváří vibracemi, které doléhají na hladinu roztoku léčiva a tím se uvolňují jemné částečky. Další možností jsou tryskové, které pracují na základě proudění stlačeného vzduchu a jsou účinnější než nebulizátory ultrazvukové. Práškové inhalátory – Spouští se na základě nádechu pacienta – easyhaler, discus, ad. (MIKŠOVÁ, 2006). 3.2.3 Inhalace vincentky Vincentka je ojedinělá přírodní minerální voda z přírodního léčivého zdroje, velmi silně mineralizovaná, jódová, uhličitá minerální voda hydrogenuhličitano – chlorido – sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité (VINCENTKA a.s., 2015). 29 3.3 Respirační fyzioterapie Respirační fyzioterapie má v léčbě chronických onemocnění dýchacích cest velmi důležitou roli. Cílem je především zlepšení dýchání pacienta, které vede také ke zvýšení fyzické, psychické i společenské výkonnosti. Techniky dechové rehabilitace pomáhají k vyčištění dýchacích cest a jejich zprůchodnění, snižují bronchiální obstrukci a různé dechové obtíže. Onemocnění, u kterých se provádí dechová rehabilitace je například obstrukce dýchacích cest, astma, bronchitidy, cystická fibróza, pneumonie, chronický kaše, chronická rýma, oslabení dýchacích svalů a bránice. 3.3.1 Dechová gymnastika Dechová gymnastika jsou cviky, které mají různý účinek. Slouží k nácviku správného dýchání v klidu i v pohybu, k posílení dýchacích svalů, provzdušnění plic, ad. 3.3.2 Drenážní techniky Tyto techniky jsou určeny pro pacienty se zvýšenou produkcí sekretu v dýchacích cestách, usnadňují uvolnění sekretu, a zlepšují ventilaci plic. U chronických onemocnění zpomalují vývoj nemoci a udržují optimální dýchání. Nejčastější je autogenní drenáž (UZDRAVÍM, 2011). Autogenní drenáž – Je to vědomě kontrolované dýchání, které začíná pomalým plynulým nádechem, nejčastěji nosem, následuje inspirační pauza na konci nádechu a dále pomalý, dlouhý a svalově podpořený výdech pootevřenými ústy. Drenáž může pacient provádět sám, nebo za pomoci fyzioterapeuta. Může trvat několik minut nebo až jednu hodinu, dle nutnosti odstranit hlen. Nejvhodnější poloha při drenáži je sed. Při drenáži se využívají také manuální kontakty rukou, automasáže, nebo komprese na hrudníku, které usnadňují pohyb sekretu v dýchacích cestách. Drenáž může být doplněna o inhalaci nebo flutter pro lepší vykašlání hlenu. Průběžně se měří saturace krve kyslíkem ke zjištění efektu drenáže a sleduje se množství a barva vykašlaného sputa. Fyzioterapeut může provést kompresi hrudníku s vibrací, pokud pacient potřebuje co nejrychleji odstranit hleny. 30 3.3.3 Instrumentální techniky Flutter – Je dechová rehabilitační kapesní pomůcka, ve tvaru dýmky. Funguje na principu výdechu proti odporu, která v dýchacích cestách vyvolá jemné vibrace, a tím uvolňuje a usnadňuje odstranění sputa. Flutter se provádí v sedě u stolu, 3 až 5 minut až 5 krát denně. Neprovádí se po jídle a před spánkem. RC Cornet – Pomůcka ve tvaru dutého rohu, kdy se při výdechu rozechvěje gumová rourka umístěná uvnitř trubice. Vzniká vibrační chvění a tím uvolnění hlenů z dýchacích cest. Oproti flutteru je možné ho použít v jakékoliv poloze pacienta, a je vhodnější pro malé děti (SMOLÍKOVÁ, MÁČEK, 2010). 3.3.4 Míčková facilitace Tuto techniku vyvinula česká fyzioterapeutka Zdena Jebavá. Míčkování je masáž molitanovými míčky, která je určena především pro pacienty s astma bronchiale. Provádí se také k uvolnění svalů zad a hrudníku, nebo při onemocnění vedlejších nosních dutin. Metoda se využívá také v jiných lékařských oborech, než jen v pneumologii. Také ve fyzioterapii, chirurgii, ortopedii aj. Uvolňuje hladkou svalovinu průdušek, zlepšuje dechový objem a celkový zdravotní stav člověka. Masáž obličeje slouží jako prevence onemocnění vedlejších nosních dutin. U dětí s astmatem nebo s jiným respiračním onemocněním je potřeba zaškolení rodičů. Pokud je nemoc stabilizovaná provádí se míčkování jedenkrát nebo dvakrát týdně, při zhoršení zdravotního stavu dítěte se doporučuje míčkovat denně. Míčkování je kontraindikováno při kožním onemocnění, kdy je pro pacienta kontakt míčkem nepříjemný (BÍLKOVÁ, 2011-2014). 31 4 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U DÍTĚTE S CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM DÝCHACÍCH CEST 4.1 Ošetřovatelský proces Ošetřovatelský proces je systematický přístup k péči o nemocné. Je to nejdůležitější metoda, kterou užívá zdravotnický personál. Ošetřovatelský proces má za úkol odstranit nebo zmírnit problémy v oblasti životních potřeb nemocného. 4.1.1 Fáze ošetřovatelského procesu 1. Ošetřovatelská anamnéza – Zahrnuje získávání informací o nemocném. Sběr anamnézy probíhá při příjmu pacienta, dále při ošetřovatelských postupech a komunikací s nemocným. Získávají se informace od pacienta, příbuzných, ze zdravotnické dokumentace a od zdravotnických pracovníků. Nejčastějšími způsoby získání informací jsou rozhovor, pozorování, fyzikální vyšetření aj. Informace se musí zaznamenávat do zdravotnické dokumentace. 2. Ošetřovatelská diagnóza – Zahrnuje třídění zjištěných informací o nemocném a stanovení priorit. Důležitá je účast pacienta. Určují se aktuální a potenciální problémy a stanoví se ošetřovatelské diagnózy. Dvousložková diagnóza zahrnuje název problému a jeho příčinu, a třísložková diagnóza zahrnuje název problému, příčinu a projevy problému. Ošetřovatelské diagnózy se určují podle NANDA diagnostiky. Je rozdělena do 13 ti tříd, pod kterými se nachází ošetřovatelské diagnózy. Jsou označeny mezinárodním číselným kódem. 3. Plánování – Plánování vykonává sestra, která stanovuje priority péče i ve spolupráci s nemocným. Tato fáze musí vycházet z cíle, kterého chceme v ošetřovatelském procesu dosáhnout. 32 4. Realizace – Zahrnuje provádění ošetřovatelských intervencí. V této fázi je nutné, aby se podílel při realizaci celý ošetřovatelský tým, který je seznámen s plánem. Podle kompetencí jednotlivých členů týmu se realizují intervence. Členové se vzájemně informují o průběhu a zaznamenávají údaje do dokumentace. 5. Hodnocení – Hodnotí se především, zda bylo dosaženo cíle úplně, částečně nebo cíle dosaženo nebylo (KELLNAROVÁ a kol., 2009). 33 4.2 Základní údaje o pacientovi Tabulka 1 Identifikační údaje Jméno a příjmení G. S. Datum narození ----- Rodné číslo 000000/0000 Věk 16 let Pohlaví žena Bydliště ----- Zaměstnání student Vzdělání Studentka střední školy Národnost česká Státní občanství ČR Stav svobodná Pojišťovna 111 Jméno příbuzného G. M. Bydliště příbuzného ----- Datum přijetí 5. 3. 2015 Čas příjmu 8:27 Typ přijetí Plánované Účel příjmu Léčebný Oddělení ----- Přijal MUDr. D. P. Ošetřující lékař MUDr. D. P. Obvodní lékař MUDr. L. D. Pacient byl poučen o léčebném řádu: Ano Informovaný souhlas s léčbou: Podepsal zákonný zástupce 34 Medicínská diagnóza při přijetí: Recidivující infekce dýchacích cest Vedlejší medicínské diagnózy: J209 Akutní bronchitida J069 Akutní infekce dýchacích cest J040 Akutní zánět hrtanu J039 Akutní tonsilitida, NS H669 Zánět středního ucha, NS Sinusitis recid. St. p. adenotomii a antrostomii bill. Alergie na plísně Tabulka 2 Vitální funkce při přijetí P 67´ Hmotnost 64 kg TK 127/63 BMI 24,09 - norma TT 36,3 °C Stav vědomí při vědomí, orientovaná D 19 / minutu Pohyblivost neomezená Výška 163 cm Krevní skupina --- Nynější onemocnění: Poslední onemocnění – při přijetí – KHCD, terapie symptomatická. Onemocnění začíná rýmou, suchým, dráždivým až štěkavým kašlem. Suchý kašel má trvale. Teploty mívá maximálně 39 °C. Trvání onemocnění do dvou týdnů. Dušností netrpí, ekzém nemá. V roce 2014 opakovaně v ordinace dětského lékaře pro přetrvávající kašel. Prokázána mykoplasmatická infekce – přeléčeno ATB. Informační zdroje: Rodina, dokumentace, ošetřující lékař, pacient. 35 4.3 Anamnéza Rodinná anamnéza: Matka – matka G. M., prodavačka, zdráva Otec – otec G. D., policista, zdráv Sourozenci – bratr G. J., 6 let, také v Sanatoriu, akutní infekce horních dýchacích cest Osobní anamnéza: Z první gravidity, porod v termínu, spontánně, 3300/50, nekříšena, icterus neonat.fototerapie. Kojena 1 měsíc. Psychomotorický vývoj v normě. Očkována dle povinného očkovacího kalendáře. Běžné dětské onemocnění prodělala. Imunomodulace (B-vaxom), efekt neposoudí. Je v péči odborné alergologické poradny. Od narození opakované obstrukční bronchitidy, KHCD, laryngitidy, angíny, otitidy, sinusitidy, dříve asi 15x ročně, nyní asi 6x za rok, nezávisle na ročním období. Zjištěna alergie na plísně. Kašel trvale. Nosí brýle. Úrazy: komoce v 9 letech Hospitalizace: adenotomie, antrostomie bill., pneumonie, toxoalergický exanthem Očkování: všechna povinná očkování, navíc Menjugate Transfúze: 0 Tabulka 3 Farmakologická anamnéza Název Forma Síla Dávkování Skupina Sinupret tbl. 2 – 2 – 2 Fytofarmaka Cezera tbl. 5mg 1 – 0 – 0 Antihistaminika Giona easyhaler 100 inhalace 200RG/dáv. 1 – 0 – 1 Kortikosteroidy Hlíva ústřičná tbl. 1 – 0 – 0 Doplněk stravy 36 Alergologická anamnéza: Léky: 0 Potraviny: 0 Chemické látky: 0 Jiné: plísně Abůzy: Alkohol: 0 Kouření: 0 Káva: 0 Léky: 0 Jiné drogy: 0 Gynekologická anamnéza: Menarche ve 13 ti letech, menstruace pravidelná, bolestivá, antikoncepci neužívá. Na gynekologii je sledována pravidelně 1x za rok. Sociální anamnéza: Stav: Svobodná. Bytové podmínky: Bydlí s rodiči, v RD 6plus1, v domě se nekouří, dům suchý. Vztahy, role a interakce v rodině: Vztahy v rodině jsou dobré, má bratra, se kterým si rozumí. Oba rodiče jsou zaměstnaní. Jako rodina spolu tráví hodně času. Mají psa. Vztahy, role a interakce mimo rodinu: Má spoustu kamarádů, jak ve škole, tak i v blízkém okolí. Je v prvním ročníku zemědělské školy. Ve škole je spokojená, baví ji, má výborné studijní výsledky. Záliby: Hraje florbal. Čtení knih, jízda na kole, plavání. Pracovní anamnéza: Pacientka studuje střední zemědělskou školu. Spirituální anamnéza: Pacientka nevyznává žádné z náboženství. 37 4.4 Posouzení současného stavu ze dne 15. 3. 2015 Tabulka 4 Popis fyzického stavu ASSESMENT SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Hlava a krk Hlava mě nebolí, jen když během dne málo piju nebo když mám rýmu. Hlava mesocefalická, poklep nebolestivý, nos, oči i uši bez patologické sekrece, zornice izokorické, spojivky přiměřeně prokrveny. Sliznice hrdla a tonzily bledé, chrup sanován, štítná žláza nezvětšena. Hrudník a dýchací systém Dýchá se mi dobře, denně užívám ráno a večer preventivně Gionu spray. Hrudník symetrický, klenutý, bez deformit, dýchání sklípkové bez pískotů a vrzotů. Dechová frekvence je 19/min. Srdcově – cévní systém Srdce mám v pořádku. Akce pravidelná (60/min.), ozvy ohraničené. Tlak 127/63, dolní končetiny bez otoků a známek zánětu. Břicho a gastrointestinální trakt Břicho mne nebolí, na stolici chodím pravidelně každý den. Dnes mám ale průjem, a zvracela jsem. Břicho měkké, nebolestivé, bez patologických rezistencí, játra a slezina nezvětšeny, stolice pravidelná, poslední byla dnes 15. 3., průjmovitého charakteru, bez patologických příměsí. Jindy je stolice normální konzistence. 38 Močově pohlavní systém Močení je v pořádku, nemám žádné problémy. Ledviny poklepově nebolestivé, močení bez potíží, bez příměsí. Kostrově svalový systém Mám problémy s pravým kolenem, hraji florbal, a občas mě po tréninku bolí. Páteř a končetiny bez deformací a omezení pohyblivosti. Hrubá a jemná motorika v normě. Svalový tonus je přiměřený, poloha aktivní, chůze bez omezení. Nervově smyslový systém Jsem orientovaná, používám brýle na dálku. Pacientka je orientovaná místem, časem, prostorem i osobou. Sluch, čich, chuť a hmat bez patologie. Používá brýle na dálku. Endokrinní systém O žádných problémech se štítnou žlázou nevím. Štítná žláza nebolestivá, nezvětšená. Imunologický systém Jsem alergická na plísně. Lymfatické uzliny nezvětšeny, teplota 36,3°C. Alergie na plísně. Kůže a její adnexa Kůži mám normální. Kůže čistá bez projevů ekzému. 39 Tabulka 5 Aktivity denního života SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Stravování a tekutiny Doma Doma jím třikrát denně, vypiju asi 1,5 litru vody. Dívka váží 64 kilo a měří 163 centimetrů. BMI je 24,09 – norma. Doporučuje se 2,5 litru tekutin za den – pije minerálku nebo čaj. V sanatoriu S jídlem jsem spokojená, jím 5x denně, a vypiju více než doma, asi 2,5 litru. Vylučování moči a stolice Doma S močením ani stolicí potíže nemám. Stolice je pravidelná. Dnes mám průjem (15.3.). Dívka nemá problémy s vyprazdňováním. Vyprazdňuje se pravidelně, stolice je bez příměsí, normální konzistence. Dnes průjmovitá stolice.V sanatoriu Stejné jako doma. Spánek a bdění Doma Spím dobře, pokud nemám zrovna rýmu. Dívka měla první 3 dny problémy s usínáním z důvodu změny prostředí. V sanatoriu Ze začátku pobytu jsem měla problém s usínáním, teď už je vše v pořádku, spím dobře. 40 Aktivita a odpočinek Doma Hraji florbal, chodím s kamarády ven, občas venčím psa. V sanatoriu je během dne aktivní. V průběhu dne absolvuje rehabilitační cvičení, speleoterapii, procházku venku. V sanatoriu Od pondělí do pátku chodíme ráno cvičit, odpoledne jezdíme do jeskyně. Aktivit je zde dost. Hygiena Doma Koupu se každý den. Dívka je plně soběstačná. V sanatoriu Stejně jako doma. Samostatnost Doma Jsem samostatná. Dívka je samostatná, nepotřebuje pomoc v žádné z činností. V sanatoriu Jsem samostatná. 41 Tabulka 6 Posouzení psychického stavu SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Vědomí Jsem při vědomí. Dívka je při vědomí, spolupracuje. Orientace Jsem orientovaná, vím, kde jsem, co je za den. Je orientovaná časem, místem i osobou. Nálada Jsem v dobré náladě, líbí se mi tady, vycházím se všemi dobře. Dívka je klidná, v sanatoriu spokojená. Paměť Paměť mám dobrou, pamatuju si vše. Paměť je bez poruchy. Myšlení Myšlení mám normální. Myšlení je v pořádku, logické. Temperament Myslím, že jsem optimistická, občas mám špatnou náladu, když nejsem s něčím spokojená, třeba ve škole. Dívka je klidná, optimistická, bere věci s nadhledem. 42 Sebehodnocení Nevím, jak bych se hodnotila. Dívka neví jak se ohodnotit. Vnímání vlastního těla Jsem spokojená s tím, jak vypadám, ale chtěla bych začít více sportovat. Je smířena s tím, jak vypadá. Vnímání zdravotního stavu Věřím, že díky pobytu v Sanatoriu bude můj zdravotní stav lepší. Dívka dodržuje všechna doporučení dětského lékaře, a věří, že se její zdravotní stav po návratu ze Sanatoria zlepší. Reakce na onemocnění a prožívání onemocnění Jsem smířená se svými zdravotními problémy, vždy dodržuji naordinovanou léčbu od lékaře. Dívka je na své onemocnění zvyklá, má snahu svůj zdravotní stav zlepšovat. Reakce na hospitalizaci Pobyt byl plánovaný a moc se mi tady líbí. Příští rok přijedu znovu. Reakce na hospitalizaci je dobrá. Adaptace na onemocnění Znám své onemocnění, a jsem na něj zvyklá, vím co při nemoci očekávat. Adaptace je dobrá. Projevy jistoty a nejistoty (úzkost, strach, obavy, stres) Nemám z ničeho strach, snad jen z toho že celý život budu často nemocná. Dobré psychické rozpoložení, pouze obavy z budoucna, jaký bude její zdravotní stav celý život. 43 Zkušenosti z předcházejících hospitalizací (iatropatogenie, sorrogenie) Byla jsem už párkrát v nemocnici, ale nemám žádnou špatnou zkušenost, nebo si ji alespoň nepamatuji. Žádné špatné zkušenosti z hospitalizací nemá. Tabulka 7 Posouzení sociálního stavu OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Komunikace Verbální Komunikace je bez problémů, řeč je plynulá, srozumitelná, slovní zásoba je bohatá. Neverbální Udržuje oční kontakt bez potíží, mimika i gesta jsou přiměřená. Informovanost O onemocnění Je o svém zdravotním stavu informovaná, zná příznaky i léčbu některých svých častých nemocí. O diagnostických metodách Dostatečně informovaná. O léčbě a dietě Dostatečně informovaná. O délce hospitalizace Je informovaná o tom, jak dlouho bude v Sanatoriu. 44 Tabulka 8 Sociální role Primární 16letá dívka. Sekundární Sestra, dcera. Terciální Studentka, hráčka v týmu (florbal). Sociální interakce Dobré vztahy v rodině, i blízkém okolí. 4.5 Medicínský management Ordinované vyšetření: 2x denně TT ORL vyšetření – při příjmu, před propuštěním Spirometrie Výsledky: Ráno i večer afebrilní. ORL vyšetření – v pořádku. Spirometrie – v pořádku. Konzervativní léčba: Rehabilitace, inhalace vincentky, speleoterapie, klimatoterapie, otužování. Medikamentózní léčba: Sinupret Cezera Hlíva ustřičná Giona easyhaller 100 4.6 Situační analýza ze dne 15. 3. 2015 16letá slečna přijata plánovaně do Sanatoria Edel společně se svým mladším bratrem pro recidivující infekce dýchacích cest a dlouhotrvající kašel. Onemocnění vždy začíná rýmou a suchým, dráždivým kašlem a horečkou. Dívka je soběstačná, nepotřebuje s ničím pomoci. Léky jsou podávány ráno a večer. Ze začátku pobytu měla problémy s usínáním, zřejmě z důvodu změny prostředí. Adaptovala se dobře, s ostatními dětmi vychází, je společenská a v kolektivu oblíbená, také i z důvodu že je zde nejstarší. Během dne je aktivní, ráno dochází na rehabilitační cvičení, odpoledne jezdí na speleoterapii. Potíže 45 s dýcháním nemá, občas suše kašle. Vyprazdňování stolice je pravidelné, močení bez potíží. Za den vypije cca 2,5 litru tekutin. Se stravováním problém nemá, v Sanatoriu jí chutná skoro vše. Léčebný řád dodržuje, je oporou svému mladšímu bratrovi, který je také v Sanatoriu. Třetím dnem suše kašle, má rýmu. Kašel ji obtěžuje v průběhu dne, v noci se nebudí. Na kašel byl předepsán Stoptussin 3x denně 30 kapek, Jitrocelový sirup 3x denně 5ml, do nosu Olynth 5x denně 1 kapku. Dnes se přidalo zvracení a průjem, teplotu má zvýšenou, 37,8°C. Pociťuje nevolnost a bolest břicha. Dodržuje dietní omezení, dostatek tekutin, klidový režim. Lékařem byl předepsán Carbosorb 3 – 3 – 3 tbl., a při častým zvracení Cerucal 1amp. i. m. Za celý den zvracela 4x, průjem asi 6x. Večer se cítí lépe, pije dostatek tekutin. 4.7 Ošetřovatelské diagnózy Stanovení ošetřovatelských diagnóz: ze dne 15. 3. 2015 a jejich uspořádání podle priorit Aktuální sesterské diagnózy: 1. Průjem (00013) 2. Neefektivní průchodnost dýchacích cest (00031) 3. Hypertermie (00007) Potenciální sesterské diagnózy: 1. Riziko nevyváženého objemu tekutin v organismu (00025) (NANDA INTERNATIONAL, 2009 - 2011) (NANDA INTERNATIONAL, 2012 - 2014) 46 Aktuální sesterské diagnózy: 1. Průjem z důvodu virové infekce projevující se bolestí břicha a tekutou stolicí minimálně 3x za den (00013). Doména 3 – Vylučování a výměna Třída 2 – Funkce gastrointestinálního systému Určující znaky:  bolest břicha  tekutá stolice minimálně 3x za den  křeče  hyperaktivní střevní zvuky  naléhavá potřeba Související faktory:  infekční procesy  zánět  podráždění Priorita: Vysoká Cíl krátkodobý: U pacientky dojde k úlevě a ústupu potíží a průjmu. Výsledná kritéria:  pacientka nemá více jak 2 stolice za den  pacientka nemá bolesti břicha, křeče do 2 dnů  pacientka má vyrovnanou bilanci tekutin do 24 hodin  pacientka nemá znaky dehydratace do konce pobytu Intervence:  podávat léky proti průjmu ordinované lékařem (všeobecná sestra)  zajistit dostatečný přísun tekutin (všeobecná sestra)  zjistit příčinu vyvolávající průjem (lékař)  sledovat vedlejší projevy – bolesti břicha, teplotu (všeobecná sestra) 47  sledovat frekvenci, konzistenci, barvu, zápach a množství stolice (všeobecná sestra)  poučit v dodržování hygienických návyků (všeobecná sestra)  vše zapisovat do dokumentace (všeobecná sestra) Realizace: Při vyšetření lékařem (15. 3. v 7:00 hod.) byly sledovány neverbální projevy bolesti břicha. Pacientka byla informována o dodržení dietního omezení a byly podány 3 tablety Carbosorbu, které lékař předepsal 3x denně po třech tabletkách. Při častějším zvracení byl naordinován Cerucal 1 ampule i. m. Zvracela pouze žaludeční šťávy. Na pokoj byla dodána konvice s černým čajem, pacientka pije dostatečně, vše zapisuje na papír. Stolice byla sledována, bez příměsí, řídké až vodnaté konzistence. Stolice byly zapsány do dokumentace. Pacientka edukovaná o zásadách hygieny a dietním opatření. Počet stolic byl zaznamenán do dokumentace. Večer (18:00 hod.) se pacientka cítí lépe, během dne dodržela klidový režim. Odpoledne a večer byly podány další tablety Carbosorbu. Průjem měla celkově 6x, bez patologických příměsí, zvracela 4x. Pitný režim dodržuje, vypila za den cca 2,5 litru tekutin. Hygienické návyky dodržela. Hodnocení po 24 hodinách: Pacientka nemá více jak 2 stolice za den. Pacientka nemá bolesti břicha a křeče. Pacientka má vyrovnanou bilanci tekutin. Pacientka nemá známky dehydratace. Cíl byl splněn, v naplánovaných intervencích je nutno dále pokračovat. 48 2. Neefektivní průchodnost dýchacích cest z důvodu chronického onemocnění dýchacích cest projevující se kašlem (00031). Doména 11 – Bezpečnost/ochrana Třída 2 – Fyzické poškození Určující znaky:  dyspnoe  nadměrná produkce sputa  neklid  náhodné vedlejší zvuky při dýchání Související faktory:  alergie dýchacích cest  infekce  sekrety v průduškách  nadměrná produkce hlenu Priorita: Vysoká Krátkodobý cíl: Kašel se změní na produktivní do 7 dnů po podávání léků. Dlouhodobý cíl: Pacientka bude do 10 dnů bez kašle, nebude potřebovat léky na kašel. Výsledná kritéria:  pacientka nemá pocit nedostatku vzduchu nebo jiný příznak neprůchodnosti dýchacích cest po celou dobu hospitalizace  pacientka umí vyjmenovat příčiny snížené průchodnosti dýchacích cest do 2 hodin  kašel bude produktivní do 7 dnů Intervence:  podávat léky na kašel dle ordinace lékaře (všeobecná sestra)  provádět poklepovou masáž, polohovou drenáž (fyzioterapeut)  dbát na dostatečný přísun tekutin (všeobecná sestra)  zvlhčovat vzduch na pokoji (všeobecná sestra)  sledovat tělesnou teplotu (všeobecná sestra) 49  zajistit klidný spánek při nočním kašli (všeobecná sestra) Realizace: 15. 3. – Pacientka trpí v léčebně kašlem asi 3 dny, 2 dny byla bez medikace, dnes byly naordinovány léky proti kašli. Rehabilitační sestra provedla ráno u pacientky míčkovou facilitaci a poklepovou drenáž. Léky byly podány dle ordinace lékaře. Pacientka dodržuje pitný režim. Před spánkem bylo na pokoji vyvětráno a na topení položeno mokré prostěradlo ke zvlhčení vzduchu. Inhalovala Vincentku s Ambrobene. 16. 3. – Pacientka přes noc nekašlala, dnes opět provedena míčková facilitace a poklepová drenáž. Léky podány dle ordinace lékaře. Inhalace. 17. 3. – Po probuzení byl kašel vlhký, občas s expektorací. Inhalovala Vincentku a Ambrobene, byly podány léky na kašel dle ordinace lékaře. Hodnocení: Pacientka nemá pocit nedostatku vzduchu nebo jiný příznak neprůchodnosti dýchacích cest. Pacientka umí vyjmenovat příčiny snížené průchodnosti dýchacích cest. Kašel se změnil na produktivní za 2 dny od zahájení intervencí. Cíl byl splněn, v naplánovaných intervencích je nutno dále pokračovat. 50 3. Hypertermie z důvodu střevní virové infekce projevující se zvýšením tělesné teploty nad normální rozmezí (00007). Doména 11 – Bezpečnost/ochrana Třída 6 – Termoregulace Určující znaky:  pokožka teplá na dotek  zvýšení tělesné teploty nad normální rozmezí  zarudlá kůže  tachykardie  tachypnoe Související faktory:  nemoc  dehydratace  nevhodné oblečení  nadměrná aktivita Priorita: Střední Krátkodobý cíl: Pacientka bude do 7 dnů afebrilní. Dlouhodobý cíl: Pacientka má tělesnou teplotu v normě až do konce pobytu v léčebně. Výsledná kritéria:  tělesná teplota klesla o 1,5 °C do 24 hodin od zahájení intervencí  pacientka udržuje tělesnou teplotu v mezích normy do 3 týdnů (do konce pobytu v léčebně)  u pacientky se neobjeví komplikace z vysoké TT do konce pobytu v léčebně Intervence:  monitorovat tělesnou teplotu (všeobecná sestra)  podávat antipyretika dle ordinace lékaře (všeobecná sestra)  dbát na zachování klidu na lůžku (všeobecná sestra)  sledovat bilanci tekutin (všeobecná sestra) 51  rozpoznat příčinu hypertermie (lékař) Realizace: 15. 3. – Ráno byla naměřena teplota 37, 5°C . Pacientka si měřila tělesnou teplotu 3x denně. Pitný režim dodržovala, neúčastnila se denních aktivit – speleoterapie, rehabilitace. Klidový režim. Při teplotě nad 38°C byly předepsány antipyretika – Paralen 500mg. Odpoledne byla naměřena TT 37, 8°C. Pacientka ležela, potila se, pila dostatek tekutin. Večer TT 38, 2°C, bolela jí hlava. Byl podán Paralen 500mg dle ordinace lékaře, pacientka si vyžádala studený obklad na čelo, je zvyklá z domu a pomáhá jí při horečce. V noci byla naměřena teplota 37, 6°C. 16. 3. – V 6:00 se pacientka cítila slabá, TT 38,1 °C. Byl podán Paralen 500mg, chladný obklad. Odpoledne a večer měla stále zvýšenou teplotu, 37, 4 °C. Dodržela klidový režim a pila dostatek tekutin. 17. 3. – Ráno se cítí lépe, je afebrilní. Speleoterapie dnes ještě neabsolvuje, kvůli včerejší horečce. Hodnocení: Tělesná teplota neklesla o 1,5 °C do 24 hodin od zahájení intervencí. Pacientka udržuje tělesnou teplotu v mezích normy do konce pobytu v léčebně. U pacientky se neobjevily komplikace z vysoké TT do konce pobytu v léčebně. Cíl byl splněn pouze částečně. 52 Potenciální sesterské diagnózy: 1. Riziko nevyváženého objemu tekutin v organismu z důvodu průjmu a zvracení (00025). Doména 2 - Výživa Třída 5 – Hydratace Související faktory:  zvracení  průjmy  horečka Priorita: Střední Krátkodobý cíl: U pacientky nedojde ke ztrátě tekutin během zvracení. Dlouhodobý cíl: Pacientka netrpí dehydratací do 3 týdnů (do konce pobytu v léčebně) Výsledná kritéria:  pacientka má vyrovnanou bilanci tekutin do konce hospitalizace  pacientka nemá příznaky dehydratace do konce hospitalizace  pacientka je dostatečně hydratovaná do 2 dnů  pacientka má denní příjem tekutin alespoň 2,5 litru po celou dobu pobytu Intervence:  poučit pacientku o optimálním příjmu tekutin (všeobecná sestra)  sledovat známky dehydratace (všeobecná sestra)  zhodnotit ztráty tekutin (všeobecná sestra)  zhodnotit vyprazdňování (všeobecná sestra) Realizace: Pacientka je poučená o zvýšeném příjmu tekutin v období zvracení a průjmu. Hodnocení: Pacientka má po celou dobu hospitalizace vyrovnanou bilanci tekutin. 53 Pacientka nemá příznaky dehydratace do konce hospitalizace. Pacientka je dostatečně hydratovaná. Pacientka má denní příjem tekutin 2,5 litru po celou dobu pobytu. Celkové hodnocení pacientky: Pacientka byla do Sanatoria Edel přijata 5. 3. 2015 společně se svým bratrem, pro recidivující infekce dýchacích cest a dlouhotrvající kašel. První 3 dny měla problémy s usínáním, z důvodu změny prostředí. Tyto potíže nebylo nutné řešit medikací, pacientka si na nové prostředí rychle zvykla a dále už problémy s usínáním neměla. 10. den v léčebně se vyskytly střevní potíže, průjem a zvracení. Byly předepsány léky na tyto potíže a do dvou dnů byla pacientka bez problémů. Byla poučena o důležitosti hygienických návyků a dodržení dietního omezení. Týden po přijetí začala pacientka kašlat, měla rýmu. Podávala se medikace dle ordinace lékaře, kašel do dvou dnů přešel v produktivní. Dva dny měla pacientka horečku, která se snižovala Paralenem. Po zbytek pobytu byla pacientka zdráva, bez potíží s občasným kašlem, který je v anamnéze uveden jako chronický, dlouhotrvající. Denní režim zvládala bez potíží, každý den absolvovala rehabilitační cvičení, speleoterapii. Účinek léčby v Sanatoriu Edel by se měl projevit do 3 měsíců – snížená nemocnost, lehčí průběh onemocnění. Další pobyt v sanatoriu je doporučen. 54 5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě získaných informací o onemocnění dýchacích cest a osobních zkušeností z mého pracoviště Sanatoria Edel jsem sestavila doporučení pro děti s onemocněním dýchacích cest, jejich rodinu a zdravotnický personál. Doporučení pro všeobecnou sestru:  Zvyšovat znalosti a dovednosti při péči o dítě s chronickým onemocněním dýchacích cest.  Informovat dítě dle věku a jeho rodinu v rámci svých kompetencí, popřípadě domluvit rozhovor s lékařem.  Provádět dechová a rehabilitační cvičení, polohové drenáže, poklepové drenáže v době akutního vzplanutí onemocnění.  Podávat potřebné léky dle ordinace lékaře.  Udržovat čistotu dýchacích cest.  Stanovit si ošetřovatelské diagnózy, naplánovat a realizovat péči o dítě.  Umožnit a zajistit návštěvy rodinných příslušníků dítěte. Doporučení pro pacienta:  Dodržovat pitný režim, snížit příjem mléčných produktů z důvodu zvýšené tvorby hlenu v DC.  Inhalovat minerální alkalické vody – Vincentka.  Využívat lázeňské léčby.  Vyhýbat se znečištěnému ovzduší, smogu.  Zvýšit příjem vitamínu C.  Dodržovat pravidelnou fyzickou aktivitu.  Pobyt na čerstvém vzduchu.  Chodit pravidelně na lékařské prohlídky.  Užívat léky na posílení imunity.  Upravit domácí prostředí, např. při alergii na prach udržovat čistotu domácího prostředí.  Vyvarovat se látek, které dráždí dýchací cesty.  Vyvarovat se kouření. 55 Doporučení pro rodinu:  Podporovat dítě v léčbě, vysvětlit danou problematiku s ohledem na věk dítěte.  Pozitivně motivovat dítě.  Aktivně se podílet na léčbě, např. naučit se různé typy drenáží, míčkovou facilitaci a aplikovat je u nemocného dítěte.  Zvlhčovat vzduch v místnosti kde dítě spí. 56 ZÁVĚR Chronických onemocnění dýchacích cest v dnešní době přibývá. Je to způsobeno především znečištěným ovzduším. Na vzestupu je také počet lidí s alergiemi. Lidé s tímto onemocněním jsou nemocní po celý život, proto musí být důkladně seznámeni se svým zdravotním stavem a být v této oblasti edukováni. Pravidelné užívání léků a lékařské prohlídky jsou velmi důležité. Důležitá je psychická podpora ze strany rodiny a přátel. Cílem bakalářské práce bylo seznámit se s nejčastějšími chorobami dýchacích cest u dětí, objasnit jejich léčbu a specifika léčby v Sanatoriu Edel. V teoretické části jsem popsala nejčastější onemocnění dýchacích cest, jejich příčiny, příznaky a léčbu těchto onemocnění. Zahrnula jsem také vyšetřovací metody, které se používají v Sanatoriu Edel. V léčebných metodách jsem nejvíce popsala speleoterapii, jelikož je v léčbě chronických onemocnění DC velice přínosná. Praktická část byla zaměřena na ošetřovatelský proces u dívky, která trpí chronickým onemocněním dýchacích cest. Při sběru informací pacientka vzhledem k věku velice dobře spolupracovala. Zpracovala jsem ošetřovatelské diagnózy. Při studiu literatury jsem se dozvěděla spoustu nových informací a prohloubila své znalosti o onemocnění dýchacích cest. Stanovený cíl bakalářské práce se podařilo splnit. 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ASTHMA SOCIETY OF CANADA. Lifestyle. [online]. Excercises and sports. [cit. 2015 – 01 – 25]. Dostupné z: http://www.asthma.ca/adults/lifestyle/exercise.php. BABÁČKOVÁ, 2007. Zdravotnictví a medicína [online]. Pneumonie. [cit. 2015 – 01 – 25]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske- listy/pneumonie-287447. BÁRTŮ, V., 2010. Zdravotnictví a medicína [online]. Respirační onemocnění. [cit. 2015 – 01 – 22]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske- listy/respiracni-onemocneni-450002. BÍLKOVÁ, I., 2011-2014. Fyzioklinika [online]. Míčkování (míčková facilitace) dle Zdeny Jebavé. [cit. 2015 – 02 – 28]. Dostupné z: https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o- zdravi/mickovani-mickova-facilitace-dle-zdeny-jebave. ČÁP, P., et al. Vyšetřování vydechovaného oxidu dusnatého u asthma bronchiale. Praha: Mladá fronta a.s., 2014. ISBN 978-80-204-3363-3. FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC. Oddělení alergologie a klinické imunologie. [online]. Pro pacienty. [cit. 2015 – 02 – 07]. Dostupné z: www.fnol.cz/oddeleni- alergologie-a-klinicke-imunologie-zakladni-informace-sekce_219.html. JAKUBEC, P. Cystická fibróza. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1499-6. JIRKA, Z., et al. Speleoterapie-principy a zkušenosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. JIRKA, Z., et al. Speleoterapie-principy a zkušenosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001, s. 11. 58 KELNAROVÁ, J., et al. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty-1. ročník. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2830-8. KOLEK, V., et al. Pneumologie. Praha: Maxdorf, 2014. ISBN 978-80-7345-387-9. LEBL, J., et al. Klinická pediatrie. Praha: Galén, 2014. ISBN 978-80-7492-131-5. MIKŠOVÁ, Z., et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada, 2006. ISBN: 80- 247-1442-6. NANDA International, 2009-2011. Ošetřovatelské diagnózy, definice a klasifikace. Praha: Grada, 2010. ISBN: 978-80-247-3423-1. NANDA International, 2012-2014. Ošetřovatelské diagnózy, definice a klasifikace. Praha: Grada, 2013. ISBN: 978-80-247-4328-8. OŠŤÁDAL, O., et al. Léčebná rehabilitace a fyzioterapie v pneumologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-1909-1. PAUL, S., et al, 2011. Effective management of lower respiratory tract infections in childhood. Nursing children and young people. [online]. 29-34s. [cit. 2015 – 01 – 19]. Dostupné z: http://journals.rcni.com/doi/abs/10.7748/ncyp2011.11.23.9.27.c8793. PETRŮ, V., et al. Dětská alergologie. Praha: Mladá fronta a.s., 2012. ISBN 978-80-7345- 118-9. POHUNEK, P., a T. SVOBODOVÁ. Průduškové astma v dětském věku: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2007. ISBN 978-80-7345-118-9. SANATORIUM EDEL s.r.o. [online]. [cit. 2015 – 01 – 22]. Dostupné z: www.speleoterapie.cz. SANATORIUM EDEL s.r.o. Speleoterapie. [online]. [cit. 2015 – 01 – 22]. Dostupné z: www.speleoterapie.cz/aurel_sel.php?tema=8. 59 SEDLÁŘOVÁ, P., et al. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada, 2008. ISBN: 978-80-247-1613-8. SMOLÍKOVÁ, L., a M. MÁČEK. Respirační fyzioterapie a plicní rehabilitace. Brno: NCONZO, 2010. ISBN 978-80-7013-527-3. ŠIMŮNKOVÁ, M., 2010. Atopický ekzém u dětí – příčiny a prevence. [online]. [cit. 2015 – 01 – 27]. Dostupné z: http://www.maminka.cz/clanek/zdravi/atopicky- ekzem-u-deti-priciny-a-prevence. UZDRAVÍM.CZ, 2011. [online]. Respirační fyzioterapie-dechová rehabilitace. [cit. 2015 – 02 – 28]. Dostupné z: http://www.uzdravim.cz/respiracni-fyzioterapie.html. VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK [online]. Maxdorf, 2008. [cit. 2015 – 01 – 22]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/. VINCENTKA a.s., 2015. [online]. O Vincentce. [cit. 2015 – 02 – 28]. Dostupné z: http://www.vincentka.cz/cs/o-vincentce. VITALION [online]. ORL (ušní – nosní – krční). [cit. 2015 – 02 – 12]. Dostupné z: www.obory.vitalion.cz/orl. PŘÍLOHY Příloha A – Rešerše Příloha B – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce Příloha C – Speleoterapie – podzemní chodby Příloha D – Speleoterapie – odpočinková místnost Příloha E – Speleoterapie – volná zábava Příloha F – Speleoterapie (hřiště) Příloha G – Denní režim dětí v Sanatoriu Edel Příloha A – rešerše Příloha B - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce Příloha C – Speleoterapie – podzemní chodby Příloha D – Speleoterapie – odpočinková místnost Příloha E – Speleoterapie – volná zábava Příloha F – Speleoterapie – hřiště Zdroj: Fotodokumentace autorky. Příloha G – Denní režim dětí Režim dne školních dětí 6:00 – 6:30 Buzení, měření TT, ranní toaleta, otužování, podávání léků na lačno 6:30 – 7:15 Vizita, průběžné míčkování, inhalace, úklid pokojů 7:15 – 7:40 Snídaně 7:40 – 8:00 Podávání léků 8:00 – 12:30 Střídavě vyučování a rehabilitace 9:40 – 10:00 Svačina 12:00 – 12:30 Oběd 12:30 – 13:00 Chystání na speleoterapii (teplé oblečení, svačina, čaj) 13:00 – 16:00 Speleoterapie 16:15 – 17:00 Vycházka 17:00 – 18:00 Doučování (po-st-pá), jiný výchovný program (herna, TV, osobní volno) 18:00 – 19:00 Večeře, měření TT, podávání léků, večerní hygiena 19:00 – 21:00 Sledování TV, osobní volno, čtení, doučování Návštěvy rodinných příslušníků o víkendu od 8:30 – 17:30. Režim dne předškolních dětí 6:00 – 6:30 Buzení, měření TT, ranní toaleta, otužování, podávání léků na lačno 6:30 – 7:15 Vizita, průběžné míčkování, inhalace, rehabilitační cvičení 7:15 – 8:00 Snídaně 8:00 – 8:45 Podávání léků 8:45 – 12:00 Speleoterapie (po-pá) 9:00 – 12:00 U dětí, které nemají speleoterapii – mateřská školka 12:00 – 13:00 Oběd 13:00 – 15:00 Odpolední klid 15:00 – 18:00 Vycházka, výchovný program (herna, TV, osobní volno) 18:00 – 19:00 Večeře, měření TT, podávání léků, večerní hygiena 19:00 – 21:00 Osobní volno, večerka Zdroj: Autor bakalářské práce.