Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ V PŘEDNEMOCNIČNÍ PÉČI Bakalářská práce Lenka Mej střiková, DiS. 2015 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 v r KRANIOCEREBRALNI PORANENÍ V PŘEDNEMOCNIČNÍ PÉČI Bakalářská práce LENKA ME J S TRIKOVÁ, DiS. Stupeň vzdělání: Bakalář Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2015 SCHVÁLENÍ TÉMATU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. o se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Mejstříková Lenka 3. CZZ Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 23. 7. 2015 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Kraniocerebrální poranění v přednemocniční péči Craniocerebral Injury in Prehospital Care Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. V Praze dne: 23. 7. 2015 doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. rektorka PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 25. 8. 2015 .............................. Podpis Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí práce doc. PhDr. Jitce Němcové, PhD. za velmi cenné rady, trpělivost, připomínky a doporučení, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině za podporu a trpělivost při studiích. ABSTRAKT MEJ S TRIKOVÁ, Lenka. Kraniocerebrální poranění v přednemocniční péči. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2015. 59 s. Bakalářskou práci na téma kraniocerebrální poranění v přednemocniční péči jsme si vybrali, protože se jedná o poranění, které se vyskytuje v každém věku a lze mu mnohdy předejít pomocí prevence poranění. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřujeme na definici KCP, anatomii CNS, rozdělení a klinický obraz kraniocerebrálního poranění. Dále popisujeme algoritmus diagnostiky, péče o pacienta v přednemocniční a nemocniční péči. A v neposlední řadě prevenci úrazů. Praktická část je orientována na průzkum pomocí dotazníkové metody a následně jsme se zaměřili na jeho vyhodnocení. První dotazník je určen pro laickou veřejnost a druhý dotazník je pro složky integrovaného záchranného systému, konkrétně pro Policii České republiky, Městskou policii hlavního města Prahy a Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy. Hlavním cílem je vytvořit edukační leták, který informuje o první pomoci před příjezdem zdravotnické záchranné služby. Klíčová slova Kraniocerebrální poranění. Mozek. Prevence poranění. Přednemocniční péče. ABSTACT MEJ STŘIKOVÁ, Lenka. Craniocerebral Injury in Prehospital Care. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Level of qualification: Bachelor (Be). Supervisor: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Prague 2015. 59 pp. This bachelor thesis deals with the topic of craniocerebral injury in prehospital care because I often deal with this type of injury at work. Craniocerebral injury (CCI) can occur atevery age and according to my opinion, such injury could be prevented by preventive care. This bachelor thesis is divided in theoretical and practical parts. The theoretical part is focused on the anatomy of CNS, definition of CCI, prevention of the injury, division and clinical appearance of craniocerebral injuries. It is also focused on diagnostic algorithm in prehospital care and following hospital care. The practical part is focused on research, which has been done via questionnaires, and on its results. The first questionnaire is designed for general public and the second questionnaire is for the components of the integrated rescue system, specifically for the Police of the Czech Republic, Municipal Police of the City of Prague, and the Fire Brigade of the City of Prague. One of the goals of this bachelor thesis is to create an informational leaflet that informs about first aid before the arrival of emergency medical services. Key words Craniocerebral injury. Brain. Prevention of injury. Prehospital care. OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ, ZNAČEK A ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZ ÚVOD.............................................................................................................................16 1 KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ................................................................17 2 ANATOMIE LEBKY A MOZKU.......................................................................18 2.1 Obaly mozku.....................................................................................................18 2.2 Mozek (cerebrum).............................................................................................19 2.3 Cévní zásobení mozku......................................................................................20 2.4 Perfuze mozku..................................................................................................20 2.5 Cerebrální perfuzní tlak....................................................................................21 2.6 Intrakraniální tlak..............................................................................................21 3 PATOFYZIOLOGIE KRANIOCEREBRÁLNÍHO PORANĚNÍ....................22 3.1 Primární poranění.............................................................................................22 3.1.1. Typy primárních poranění........................................................................23 3.2 Sekundární poranění.........................................................................................28 3.2.1. Typy sekundárního poškození..................................................................29 3.3 Příznaky postižení jednotlivých mozkových laloků.........................................30 4 PŘEDNEMOCNIČNÍ PÉČE O PACIETNA S KRANIOCEREBRÁLNÍM PORANĚNÍM...............................................................................................................31 4.1 Algoritmus........................................................................................................31 5 NEMOCNIČNÍ PÉČE O PACIENTA S KRANIOCEREBRÁLNÍM PORANĚNÍM...............................................................................................................37 5.1 Zobrazovací vyšetření u pacientů s KCP..........................................................37 5.2 Neurochirurgické operační výkony..................................................................38 5.3 Péče o pacienta s kraniocerebrálním poraněním na neurointenzivní péči........39 5.4 Prognóza pacientů po kraniocerebrálním poranění..........................................40 6 PREVENCE ÚRAZŮ............................................................................................41 6.1 Prevence úrazů v dopravě.................................................................................41 6.2 Prevence úrazů při sportu.................................................................................41 6.3 Prevence pracovních úrazů...............................................................................42 6.4 Prevence úrazů u dětí........................................................................................43 6.5 Prevence úrazů u seniorů..................................................................................43 7 PRAKTICKÁ ČÁST.............................................................................................44 7.1 Průzkumný cíl práce.........................................................................................44 7.2 Dílčí cíle............................................................................................................44 7.3 Průzkumné otázky.............................................................................................44 7.4 Průzkumný problém..........................................................................................44 7.5 Výběrový soubor...............................................................................................45 7.6 Metodika průzkumu..........................................................................................45 7.7 Výsledky průzkumu..........................................................................................46 8 DISKUZE...............................................................................................................69 8.1 Doporučení pro praxi........................................................................................71 ZÁVĚR..........................................................................................................................72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................................73 PŘÍLOHY SEZNAM OBRÁZKU, TABULEK A GRAFU Obrázek Obrázek 1 Vyšetření zornic........................................................................................35 Tabulky Tabulka 1 Stav vědomí (GCS)....................................................................................34 Tabulka 2 Pohlaví respondentů (Laická veřejnost)...................................................46 Tabulka 3 Věk respondentů (Laická veřejnost).........................................................46 Tabulka 4 Dosažené vzdělání (Laická veřejnost)......................................................47 Tabulka 5 Kurz první pomoci (Laická veřejnost).....................................................48 Tabulka 6 Kde byl kurz první pomoci vykonáván (Laická veřejnost).....................48 Tabulka 7 Poranění hlavy (Laická veřejnost)............................................................49 Tabulka 8 Alkohol při poranění hlavy (Laická veřejnost)........................................49 Tabulka 9 Telefonní číslo na ZZS (Laická veřejnost)...............................................50 Tabulka 10 Ochranné pomůcky (Laická veřejnost)..................................................51 Tabulka 11 Kontrola vědomí (Laická veřejnost).......................................................51 Tabulka 12 Krvácení z ucha (Laická veřejnost)........................................................52 Tabulka 13 Krvácení z nosu (Laická veřejnost)........................................................52 Tabulka 14 Pád z výšky (Laická veřejnost)...............................................................53 Tabulka 15 Nebezpečná výše zdi pro člověka (Laická veřejnost)...........................54 Tabulka 16 Poranění hlavy při dopravní nehodě (Laická veřejnost).......................54 Tabulka 17 Dopravní nehoda (Laická veřejnost)......................................................55 Tabulka 18 Cizí předmět v ráně (Laická veřejnost)..................................................56 Tabulka 19 Pohlaví respondentů (ostatní složky IZS)..............................................57 Tabulka 20 Věk respondentů (ostatní složky IZS).................. Tabulka 21 Dosažené vzdělání (ostatní složky IZS)............... Tabulka 22 Zaměstnání (ostatní složky IZS)........................... Tabulka 23 Kurz první pomoci (ostatní složky IZS)............... Tabulka 24 Interval kurzu první pomoci (ostatní složky IZS) Tabulka 25 Ochranné pomůcky při sportu (ostatní složky IZS). Tabulka 26 Příjezd na místo nehody (ostatní složky IZS)..... Tabulka 27 Alkohol při poranění hlavy (ostatní složky IZS) Tabulka 28 První pomoc u poranění hlavy (ostatní složky IZS) Tabulka 29 Kontrola vědomí (ostatní složky IZS)...................... Tabulku 30 Krvácení z ucha (ostatní složky IZS)......................, Tabulka 31 Krvácení z nosu (ostatní složky IZS)...................... Tabulka 32 První pomoc u dopravní nehody (ostatní složky IZS) Tabulka 33 Pád z výšky (ostatní složky IZS)................................. Tabulka 34 Dopravní nehoda (ostatní složky IZS) Tabulka 35 Cizí předmět v ráně (ostatní složky IZS).................... Grafy Graf 1 Pohlaví respondentů (Laická veřejnost).............................. Graf 2 Věk respondentů (Laická veřejnost).................................... Graf 3 Dosažené vzdělání (Laická veřejnost)................................. Graf 4 Kurz první pomoci (Laická veřejnost)................................ Graf 5 Kde byl kurz první pomoci vykonáván (Laická veřejnost) Graf 6 Poranění hlavy (Laická veřejnost)....................................... Graf 7 Alkohol při poranění hlavy (Laická veřejnost).............. Graf 8 Telefonní číslo na ZZS (Laická veřejnost)..................... Graf 9 Ochranné pomůcky (Laická veřejnost).......................... Graf 10 Kontrola vědomí (Laická veřejnost).............................. Graf 11 Krvácení z ucha (Laická veřejnost).............................. Graf 12 Krvácení z nosu (Laická veřejnost).............................. Graf 13 Pád z výšky (Laická veřejnost)..................................... Graf 14 Nebezpečná výše zdi pro člověka (Laická veřejnost) Graf 15 Poranění hlavy při dopravní nehodě (Laická veřejnos Graf 16 Dopravní nehoda (Laická veřejnost)...................... Graf 17 Cizí předmět v ráně (Laická veřejnost).................. Graf 18 Pohlaví respondentů (ostatní složky IZS).............. Graf 19 Věk respondentů (ostatní složky IZS).................... Graf 20 Dosažené vzdělání (ostatní složky IZS)................. Graf 21 Zaměstnání (ostatní složky IZS)............................. Graf 22 Kurz první pomoci (ostatní složky IZS)................ Graf 23 Interval kurzu první pomoci (ostatní složky IZS) . Graf 24 Ochranné pomůcky při sportu (ostatní složky IZS) . Graf 25 Příjezd na místo nehody (ostatní složky IZS).......... Graf 26 Alhokol při poranění hlavy (ostatní složky IZS) Graf 27 První pomoc u poranění hlavy (ostatní složky IZS) Graf 28 Kontrola vědomí (ostatní složky IZS)...................... Graf 29 Krvácení z ucha (ostatní složky IZS)....................... Graf 30 Krvácení z nosu (ostatní složky IZS).......................... Graf 31 První pomoc u dopravní nehody (ostatní složky IZS) Graf 32 Pád z výšky (ostatní složky IZS)................................. Graf 33 Dopravní nehody (ostatní složky IZS)........................ Graf 34 Cizí předmět v ráně (ostatní složky IZS).................... SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ, ZNAČEK A ZKRATEK a. .................................arterie (tepna) aSDH..........................akutní subdurální hematom ABR............................acidobazická rovnováha ARO............................anesteziologicko - resuscitační oddělení CBF............................cerebral blood flow (průtok krve mozkem) CNS...........................centrální nervová soustava CPP.............................cerebral perfusion pressure (perfuzní mozkový tlak) cSDH..........................chronický subdurální hematom CT...............................computer tomography (počítačová tomografie) CVP............................central venous pressure (centrální žilní tlak) D................................dechová frekvence DAP............................difúzni axonální poranění EDH............................epidurální hematom EKG............................elektrokardiograf FÍO2............................fraction of inspired oxygen (frakce kyslíku ve vdechované směsi) GCS............................glasgow coma scale ICP..............................intracranial pressure (intrakraniální tlak) JIP..............................jednotka intenzivní péče KCP............................kraniocerebrální poranění kPa..............................kilo - pascal LZS.............................letecká záchranná služba mmHg.........................milimetr rtuťového sloupce MAP...........................mean arterial pressure (střední arteriální tlak) MRI............................magnetická rezonance OTI.............................orotracheální intubace P.................................pulz PEEP..........................pozitive end - expiratory pressure (pozitivní tlak na konci výdechu) PNP.............................přednemocniční péče RTG...........................rentgen RZP............................rychlá zdravotnická pomoc SAK subarachnoideální krvácení SDH subdurální hematom Sp02 saturace krve kyslíkem TK krevní tlak Torr.............................milimetr rtuťového sloupce TT..............................tělesná teplota UPV...........................umělá plieni ventilace v.................................yenae (žíla) ZZS.............................zdravotnická záchranná služba (Dobiáš, 2013) (Kolektiv autorů, 2008) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Absces - Dutina vyplněná hnisem Afázie - Porucha řeči Anizokorie - Rozdíl velikosti mezi pravou a levou zornicí Airway - Dýchací cesty Breathing - Dýchání Circulation - Oběh Edém - Otok Febrilie - Horečka (nad 38 °C) Frontobazální - Týkající se báze lební v přední čelní oblasti Hematom - Krevní výron (modřina) Hemiparéza - Částečné ochrnují jedné poloviny těla Hypoxie - Nedostatek kyslíku v tkáních Hypertenze - Vysoký krevní tlak Ischémie - Nedokrevnost tkáně Izikorie - Stejná velikost obou zornicí Kranioektomie - Odstranění části lebeční klenby Likvor - Mozkomíšní mok Likvorea - Unik mozkomíšního moku z nitrolebí Mióza - Zúžení zornice Mydriáza - Rozšíření zornice Nauzea - Pocit na zvracení Polytrauma - poranění dvou a více částí těla, z nichž alespoň jedno poranění ohrožuje na životě Subfebrilie - Zvýšená tělesná teplota (od 37-37,9 °C) (Pokorný, 2004) (Kolektiv autorů, 2008) ÚVOD Téma kraniocerebrální poranění v přednemocniční péči jsme si vybrali, protože se jedná o závažné poranění hlavy, kterému lze často předejít pomocí prevencí poranění, ať už je to ze sportovní činnosti, kde je velmi nezbytné využívat ochranné pomůcky např. ochranou přilbu na hlavu, nebo dodržování zásad bezpečnosti práce v zaměstnání. Cílem bakalářské práce je zhotovit jednoduchý srozumitelný informační leták, který by instruoval veřejnost v poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění. Dalším z cílů je provedení průzkumu znalostí laické veřejnosti v poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění v přednemocniční péči před příjezdem zdravotnické záchranné služby, ale i od ostatních složek integrovaného záchranného systému (Policie České republiky, Městská policie hlavního města Prahy a Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy). Pomocí této práce bychom chtěli zdůraznit, jak je nadmíru důležité zhodnocení stavu vědomí a poskytnutí neodkladné péče, tak včasné informování zdravotnické záchranné služby, protože o vývoji kraniocerebrálního poranění rozhoduje každá minuta. V bakalářské práci byla použita odborná literatura z rešerše. Z celkového počtu 26 záznamů jsme využili 5 odborných knih a 2 odborné články. Zbylá odborná literatura nebyla využita z důvodu opakování odborného textu ve vybrané literatuře. Základními prameny byly zvoleny - katalog Národní lékařské knihovny, souborný katalog ČR, dále specializované databáze EBSCO a PubMed. 16 1 KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Kraniocerebrální poranění je pojem složený ze dvou slov, kranium - lebka a cerebrum - mozek, tudíž se jedná o poranění lebky a mozku. Poranění mozku v České republice, které vyžadují hospitalizaci, je přes 300 případů (100 000 obyvatel) rok Kraniocerebrální poranění je z 30 % nejčastější příčinou úmrtí do 45 let. Zhruba 45 % poranění mozku jsou doprovázena i jiným poraněním orgánového systému, nejčastěji se jedná o dutinu břišní (55 %), dále hrudníku (40 %) a končetin (20 %). (Navrátil, 2012, s. 70) Konzumace alkoholu hraje významnou roli u většiny poranění hlavy. Až 40 % kraniocerebrálních poranění vzniká pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Úmrtnost v přednemocniční péči je zhruba 17 případů z 100 000 obyvatel za rok. (Jančálek, 2011) Nejčastější příčiny kraniocerebrálních poranění u dospělého člověka Jsou dopravní nehody (70 %), pády (10 %), úrazy (8 %) a kriminální činy (7 %). Muži jsou postiženi mozkovými traumaty 2,5 krát častěji než ženy. Pracovní úrazy se podílejí na úrazech z 50 %. (Navrátil, 2012, s. 80) Nejčastější příčiny kraniocerebrálních poranění u dětí Nejvíce kraniotraumat u dětí vzniká při dopravních nehodách. Druhým nej častějším mechanismem poranění je týrání dítěte. Mezi ostatní mechanismy kraniocerebrálních poranění patří pády a sport. (Brichtová, 2008) 17 2 ANATOMIE LEBKY A MOZKU Lidská lebka vzniká spojením několika kostí a její nej důležitější funkcí je ochrana mozku. Lebka je rozdělena na dvě části a to na část obličejovou (splanchnokranium) a na část mozkovou (neurokranium). (Naňka, 2009) Obličejová část Je menší než mozková část. Skládá se z horního oddílu, který tvoří pevné spojení kostí. Horní oddíl obličejové části tvoří horní čelist (maxilla), lícní kost (os zygomaticum), kost slzná (os lacrimale), kost patrová (os palatunum) a kost radličná (vomer). Dolní oddíl obličejového skeletuje tvořen dolní čelistí (mandibula) ajazylkou (os hyoideum). (Čihák, 2004) Mozková část Tvoří kostěné pouzdro mozku, které se skládá z kosti týlní (os occipitale), kosti klínové (os sphenoidale), kosti spánkové (os temporale), kosti čichové (os ethmoidale), dále kosti čelní (os frontale) a kosti temenní (os parietale). (Cihák, 2004) 2.1 Obaly mozku Mozek je chráněn kromě kostěné opory třemi vazivovými obaly neboli mozkovými plenami. (Naňka, 2009) Tvrdá mozková plena (Dura mater) Je tvrdá mozková blána, která srůstá s periostem. Mezi hlavní funkce patří mechanická ochrana, cévní zásobení a odvod krve z mozku. Dura mater je zásobena a. meningea media, která je nej častější m zdrojem epidurálního krvácení. Z fyziologického hlediska se nenachází na mozku epidurální prostor. V případě poranění se však může dura mater odloučit od kosti a vzniká tím epidurální hematom. Mezi tvrdou plenou a pavučnicí se nachází subdurální prostor. (Naňka, 2009) (Cihák, 2004) 18 Pavučnice (Arachnoidea) Tenká bezcévná blána obalující mozek. Obsahuje subarachnoideální prostor, který je vyplněn vazivovými trámečky spojující spia mater. Nachází se zde také mozkomíšní mok (likvor). (Naňka, 2009) Měkká plena mozková (Pia mater) Tenká vazivová blána, která vniká do všech záhybů a zářezů na povrchu mozku. Obaluje cévy na povrchu mozku a vstupuje společně s nimi do mozkové tkáně. (Naňka, 2009) 2.2 Mozek (cerebrum) Nepárový orgán vážící 1300-1500 g. Je obklopen mozkomíšním mokem, který chrání mozek před nárazem a mechanických poškozením. Základním zdrojem energie je glukóza. Mozek se rozděluje na tři hlavní oddíly: Zadní mozek (rhombencephalon) tvoří: - Prodloužená mícha (medulla oblongata) - navazuje na páteřní míchu a je umístěna v zadní jámě lebeční. Délka je 2-2,5 cm. Obsahuje centra životně důležitých funkcí - centrum dýchání, kardiovaskulární centrum, centrum pohybu trávicího ústrojí, centrum vylučovací soustavy. Součástí prodloužené míchy je IV. mozková komora. - Varolův most (pons varoli) - je 2,5 cm široký. Obsahuje šedou hmotu. Z varolova mostu vystupuje trojklanný nerv. - Mozeček (cerebellum) - je uložen v zadní jámě lebeční. Tvoří 11 % hmoty mozku. Mezi hlavní funkce patří centrum koordinace pohybu a řízení kontroly pohybové aktivity, udržování rovnováhy a držení těla. 19 Střední mozek (mesencephalen) Nejmenším oddílem mozku. Obsahuje centrum zrakových a sluchových reflexů. Ve střední části středního mozku je umístěno jádro, které nazýváme černá substance, jehož degenerací vzniká Parkinsonova choroba. Přední mozek (prosencephalon) obsahuje: - Mezimozek (diencephalon) - je uložen mezi hemisférami koncového mozku. Skládá se ze tří párových struktur - thalamu, hypothalamu (je připojena hypofýza) a epithalamu. Jednotlivé části ohraničují III. mozkovou komoru. - Koncový mozek (telencephalon) - největší část mozku, která se skládá ze dvou hemisfér. Vnitřek koncového mozku obsahuje bílou hmotu (ze svazků axonů neuronů) a okrsky šedé hmoty (těla neuronů), které vytváří podkorová centra (bazálni ganglia). (Naňka, 2009) (Čihák, 2004) Mozkový kmen (Truncus encephali) Tvoří prodloužená mícha, Varolův most a střední mozek. Jedná se o nej starší část lidského mozku. (Naňka, 2009) 2.3 Cévní zásobení mozku Mezi hlavní tepny mozku patří a. vertebralis a a. carotis interna, který společně vytváří pod bází mozku Willisův tepený okruh (circulus arteriosus Willisi), ze kterého vycházejí větvící se cévy pro jednotlivé mozkové laloky a mozkový kmen. (Ambler, 2011) 2.4 Perfuze mozku Mozek má vysokou úroveň metabolismu, spotřebuje 20 % kyslíku a 25 % glukózy. Průtok krve je 700 ml/min (15 % srdečního výdeje). (Tomek, 2012) 20 2.5 Cerebrální perfuzní tlak Je dán poměrem středního arteriálního tlaku MAP (mean arterial pressure) a intrakraniálního tlaku ICP (intracranial pressure). Normální hodnota u dospělého člověka j e 70-90 mmHg. (Ambler, 2011) 2.6 Intrakraniální tlak Jedná se o tlak, který je naměřený v postranní komoře mozku. Závisí na interakci objemu mozkomíšního moku (10 %), krve (10 %) a mozkové tkáně (80 %). Fyziologická hodnota ICP u dospělého člověka je 5-20 torr (0,33-2,66 kPa). U dětí je hodnota tolerována do 15 torrů a u novorozenců a kojenců je fyziologická hodnota do 10 torrů. (Brichtová, 2008) 21 3 PATOFYZIOLOGIE KRANIOCEREBRÁLNÍHO PORANĚNÍ Při poranění mozku je velmi důležitým ukazatelem mechanismus úrazu, který napomáhá především k diagnostikování konkrétního poranění v mozku. Mechanismus úrazu se rozděluje na translační, akcelerační a decelerační mechanismus. Translační mechanismus Neboli kontaktní úraz, kde dochází k nárazu hlavy na cizí těleso. Pohmoždění mozku vzniká v místě nárazu (coup), ale i na protilehlé straně (par contre coup). Poranění mozku je většinou způsobeno dynamickou silou ve velmi krátkém čase (20-200 ms). Takto dochází ke vzniku fisury kalvy nebo k impresivní fraktuře. (Naňka, 2009) Akcelerační a decelerační mechanismus (Inerciální poranění) Bezkontaktní úraz, při kterém nedochází k přímému nárazu hlavy na těleso. Rozdělují se na lineární a rotační. Při krátkodobé akceleraci se napětí nejvíce projevuje na mozkovém povrchu, kde dochází k fokálnímu poranění a při roztržení přemosťujících žil následně vznikne subdurální hematom. Při rotačním mechanismu se síly propagují hlouběji do mozkové tkáně, kde dochází k hlubokým a axonálním poraněním. (Nathan, 2012) (Pokorný, 2004) Kraniocerebrální poranění se rozdělují na primární a sekundární poranění. 3.1 Primární poranění Vzniká v okamžiku úrazu, kde dochází k přímé destrukci mozkové tkáně a nedá se léčebně ovlivnit. (Ambler, 2011) 22 3.1.1. Typy primárních poranění • Zlomeniny lebky Zlomenina kalvy Zlomenina báze lební • Fokální poranění mozku Kontuze mozku Hematom - subdurální, subarachnoideální, epidurální, intracerebrální • Difuzní poranění mozku Komoce mozku Difuzní axonální poranění • Otevřené poranění mozku Je porušen kožní kryt • Zavřené poranění Není porušen kožní kryt • Penetrující poranění Dochází k poruše dura mater • Skrytě penetrující Zavřené poranění s porušením dury mater Zlomenina kalvy Patří mezi poranění, které vznikají nejvíce při dopravních nehodách, nebo u penetrující ch poranění. Zlomeniny kalvy dělíme na lineární a impresivní. Jednoduchá uzavřená lineární fraktura může způsobit epidurální krvácení. Otevřená lineární fraktura má riziko infekce, zvláště je-li porušena dura mater. Impresivní fraktura může způsobit závažné postižení, protože úlomky kosti mohou komprimovat funkčně důležitou část mozkového parenchymu s následným vznikem fokálního deficitu nebo epilepsie. Je zde vyšší riziko vzniku infekce než u zlomenin lineárních. Zlomeniny kalvy jsou již viditelné na RTG snímcích, ale nelze z nich zjistit možnost nitrolebeční komplikace. (Ambler, 2011) (Kolektiv autorů, 2008) 23 U každého kraniotraumatu by mělo být provedeno CT vyšetření, které dokáže zobrazit zlomeniny lebky, pneumocefalus, intrakranialní hematomy a tlakové posuny mozkové tkáně. (Kolektiv autorů, 2008) Zlomenina báze lební (Fractura basseos cranii) Tvoří zhruba 20 % všech zlomenin lebky. Téměř všechny fraktury báze lební vznikají nepřímo po nárazu na klenbu lebeční či do obličejových kostí. Často bývá poraněna i dura mater a slizniční výstelka vedlejších dutin nosních. Při zlomeninách stropu orbity může dojít k poruchám hybnosti bulbu, exoftalmu nebo enoftalmu. Časté bývá poranění hlavových nervů. Při zlomenině báze lební může dojít k poranění krkavice s následnou trombózou. (Dobiáš, 2013) Frontobazální poranění Patří k nejčastějŠímu poranění báze lební. Obvykle se projevuje brýlovitým hematomem (racoon eyes), anosmií a nasální likvoreou. V přednemocniční péči využíváme k orientačnímu průkazu určení nasální likvorei glukometr. (Kolektiv autorů, 2008) Temporobazální poranění Poranění může zasahovat do středního ucha. Projevuje se retroaurikulárním hematomem. Při perforaci bubínku vzniká ušní likvorea, která bývá často doprovázena příměsí krve. (Navrátil, 2012) Poranění zadní jámy Dochází k selhávání základních životních funkcí. Při poranění zadní jámy se vyskytují hematomy na přední straně krční páteře. Komplikace zlomeniny báze lební Poranění bazálni části mozku, poranění mozkových nervů, poranění cév, likvorová pištěl a pneumocefalus. Mezi pozdní zánětlivé komplikace patří např. meningitida. (Navrátil, 2012) 24 Kontuze mozku (contusio cerebri) Ložiskové pohmoždění tkáně, které vzniká nejčastěji kontaktním mechanismem hned pod místem nárazu nebo ve vzdálené oblasti nazýváme contre coup. Kontuzní ložiska se mohou vyskytovat buď ojediněle, nebo mnohočetně. Bývá často doprovázená akutním subdurálním hematomem, který může zapříčinit nárůst nitrolebečního tlaku. Nejčastěji se kontuze mozku vyskytuje na bázi frontálních a na pólu spánkových laloků kolem křídla kosti klínové. Při kontuzi mozku může docházet k vývoji Jacksonovy posttraumatické epilepsie. (Dobiáš, 2013) Klinický obraz Porucha vědomí s lucidním intervalem, dezorientace, amnézie, afázie a porucha termoregulace, nauzea, cefalea. (Dobiáš, 2013) Komoce mozku (commotio cerebbri) Reverzibilní porucha bez strukturálního poškození, kdy je nejčastěji přímým úderem do hlavy vyvolána ztráta vědomí (od vteřin po minuty). Po znovunabytí vědomí bývá normální klinický obraz. Může docházet k postkomočnímu syndromu, který se projevuje přetrvávající bolestí hlavy, nespavostí, vertigem, snížena výkonnost. Hospitalizace bývá po dobu 3 dnů. (Bydžovský, 2008) Klinický obraz Mohou se objevit bolesti hlavy a amnézie na dobu poruchy vědomí, vertigo, somnolence - nutno kontrolovat stav vědomí. Dlouhodobou komplikací mohou být fotofobie, bolesti hlavy, poruchy spánku, úzkost. (Bydžovský, 2008) 25 Difúzni axonální poranění Velmi těžké mnohočetné postižení axonů, které jsou pretrhaný působením rotačních a translačních sil působících na hlavu. Přerušení axonů vede k vyplavení kalia, které toxicky působí na okolní tkáň. Ihned nastává dlouhodobé bezvědomí a dochází k rozvoji mozkového edému. Jedná se o nej častější příčinu následného vegetativního stavu u traumatických pacientů. Mortalita činí 30-40 %. (Nathan, 2012) (Tomek, 2012) Klinický obraz Základním příznakem je okamžité a dlouhotrvající bezvědomí. Zpočátku se nemusí objevit žádný nález na CT nebo MRI. (Tomek, 2012) Epidurální hematom Epidurální krvácení je krvácení mezi tvrdou plenou a kalvou, které vzniká nejčastěji z a.meningea media nebo její větve. Do epidurálního prostoru pulzuje arteriální krev, tím dochází k dalšímu odloučení dury mater a hematom začne nabývat na objemu. Asi 80 % epidurálních krvácení je lokalizováno v temporální oblasti. 20 % krvácení se vyskytuje ve frontální nebo týlní oblasti. Vlastní krvácení má krátký časový úsek. Krvácení ustane v okamžiku, kdy se tlak v nitrolebním prostoru a odpor tvrdé pleny vyrovná s arteriálním tlakem v krvácející tepně. Vznik hematomů může být dvoudobý, kdy může docházet během několika hodin ke zvětšení hematomu. Prakticky se nevyskytuje u pacientů nad 50 let, protože u nich tvrdá plena pevně adheruje ke kosti.(Navrátil, 2012, s. 81) Klinický obraz Epidurální krvácení má typický třífázový průběh - dvoufázové bezvědomí s lucidním intervalem. Typickými příznaky jsou porucha vědomí, afázie a hemiparéza, anizokorie, která vzniká důsledkem komprese nervus oculomotorius. Zhruba v 85 % je mydriáza na straně hematomu. (Ambler, 2011) 26 Subdurální hematom Krvácení vzniká mezi tvrdou plenou a arachnoideou. Rozlišuje se akutní subdurální hematom a chronický subdurální hematom. (Ambler, 2011) Akutní subdurální hematom Mechanismus úrazu je většinou akceleračné - decelerační. Značná mortalita činní 30-80 %, která souvisí s doprovázející kontuzí, ischémií nebo edémem mozku než samotným subdurální m hematom em. (Navrátil, 2012) Klinický obraz Porucha vědomí až kóma, hemiparéza, anizokorie, fatická porucha. Chronický subdurální hematom Uraz předchází klinickým projevům více než tři týdny, mnohdy až řadu měsíců. Hematom se vyskytuje nejčastěji u pacientů nad 70 let s poruchou koagulace. Vmiste původního drobného subdurálního hematomu vzniká postupně subdurálně i nad arachnoideou aktivní pouzdro, kde vznikají opakovaná drobná krvácení, tím dochází k růstu objemu hematomu. (Navrátil, 2012, s. 85) Klinický obraz Klinické příznaky jsou často zaměňovány za demenci nebo ischemické postižení (cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka). Mezi nejčastější příznaky patří bolesti hlavy, snížená výkonnost, spavost, zmatenost, poruchy paměti a chůze. Může docházet k rozvoji hemiparézy a fatické poruchy. Vzácně se objevuje epileptický záchvat. Subarachnoideální krvácení Krvácení mezi arachnoideou a pia mater. Jedná se o nejčastější typ poúrazového nitrolebního krvácení. Až 80 % subarachnoideálního krvácení je způsobeno ruptúrou mozkového aneuryzmatu v povodí Willisova tepenného okruhu (ze 40 % v předním povodí - a. communicans anterior). (Ambler, 2011) 27 Klinický obraz Prudká, intenzivní bolest hlavy, zvracení, porucha vědomí, anizokorie, hemiparéza, fatická porucha, meningeální příznaky. (Ambler, 2011) Intracerebrální krvácení Krvácení do mozkové tkáně. Nejčastěji vzniká po těžkém poranění hlavy s frakturou lebky, neboje kombinací kontuze a lacerace mozkové tkáně. Často dochází kruptuře a. lenticulostriatae. Intracerebrální krvácení je až ze 77 % doprovázeno frakturou klenby lební. Klinický obraz Zhoršování klinického stavu pro rozvíjející se edém mozku, prohlubující se porucha vědomí, bolesti hlavy, nauzea, vertigo, hemiparéza. (Bydžovský, 2008) Penetrující poranění mozku Jsou otevřená poranění, u kterých dochází k poškození dury mater. Jedná se o poranění způsobená ostrým předmětem (nůž), který proniká do nitrolebního prostoru malou rychlostí. Poté dochází ke vzniku úzkého pouzdrového kanálu, který je vyplněn krví. V přednemocniční péči je velmi důležité stabilizovat daný předmět tak, aby nedošlo k jeho vyjmutí, nebo naopak proniknutí dále do nitrolebního prostoru. U třetiny pacientů dochází ke vzniku pozdní infekční komplikace (mozkový absces). (Tomek, 2012) (Navrátil, 2012) 3.2 Sekundární poranění Vyvíjí se s určitým časovým zpožděním v řadu dnů až týdnů. Na rozdíl od primárního poranění se dají léčebně ovlivnit. (Ambler, 2011) 28 3.2.1. Typy sekundárního poškození • Edém mozku • Ischémie mozku • Hypoxie mozku • Turgescence (Navrátil, 2012) Edém mozku Je definován zvětšením obsahu vody a natria v mozkové tkáni, tím dochází k nárůstu nitrolebního tlaku a sníží se tak perfuze v mozku. Bývá velmi častou komplikací vyskytující se u kraniotraumatu. (Ambler, 2011) Rozdělení mozkových edémů • Cytotoxický edém - vzniká zvětšením buněčných elementů. Jeho podkladem je selhání energetického metabolismu. Cytotoxický edém je rezistentní vůči jakékoli farmakologické léčbě. • Vazogenní edém - rozvíjí se poškození hematoencefalické bariéry. Tento typ mozkového edému je léčebně ovlivnitelný osmoterapií. • Intersticiální edém - dochází k poruše resorpce mozkomíšního moku, tím vzniká akutní hydrocefalus. Intersticiální edém není ovlivnitelný kortikoidy. • Osmotický edém - rozvíjí se po kontuzi mozku a je ovlivnitelný osmoterapií. (Ambler, 2011) (Bydžovský, 2008) Nitrolební hypertenze Dochází k přetlaku v dutině lebeční a tím ke zvýšení nitrolebního tlaku nad fyziologickou hodnotu 20 mmHg. Zároveň dochází i ke zvýšení krevní tlaku v těle. Nitrolební hypertenze způsobuje snížení nitrolební perfuze a vznik ischémie. (Tomek, 2012) Klinické projevy Bolesti hlavy, nauzea, zvracení, porucha vědomí a chování. 29 Ischémie a hypoxie mozku Ischémie mozku po kraniocerebrálním poranění bývá velmi často spojena s přítomností hypoxie a hypotenze. Při hypoxii dochází k nedostatečnému okysličování a metabolickému zásobování mozku a vzniká často v souvislosti s aspirací do dýchacích cest. Výskyt hypotenze s kraniotraumatem v podstatě zdvojnásobuje mortalitu. Poúrazová nitrolební hypertenze s oběhovou hypotenzí způsobují snížení mozkového perfuzního tlaku. (Brichtová, 2008) Turgescence - herno dynamické zduření Dochází ke zvětšení nitrolebního tlaku nahromaděním tekutiny v cévním mozkovém řečišti. Mezi nej častější příčiny zduření patří hyperkapnie s následnou acidózou. (Navrátil, 2012) 3.3 Příznaky postižení jednotlivých mozkových laloků Frontální lalok Dětinské - asociální chování (nadávky, porucha sexuálních zábran, kálení vedle sebe atd.), porucha poznávání. Parietální lalok Druhostranné poruchy čití, lokalizované křeče, porucha porozumění a řeči, porucha prostorové orientace, počítaní a psaní. Temporální lalok Poruchy zapamatování, pocit nepříjemného zápachu (spálená guma) či pocit vůně fialek. Okcipitální lalok Poruchy zraku, zrakové halucinace, porucha čtení a poznávání barev, tvarů. (Bydžovský, 2008) 30 4 PREDNEMOCNICNI PECE O PACIETNA S KRANIOCEREBRÁLNÍM PORANĚNÍM Cílem u pacientů s kraniocerebrálním poraněním v přednemocniční péči je zabránit, nebo alespoň zmírnit rozvoj sekundárních poranění. Nej důležitější je nejprve zajistit základní životní funkce, mezi které patří dýchání, krevní oběh a vědomí. Nejjednodušší způsob, jak zjistit, že vitální funkce nejsou porušeny, je oslovit pacienta větou: „Haló, slyšíte mě?" Pokud pacient nereaguje, provedeme algický podnět (např. štípnutím do ušního lalůčku). Jestliže ani nyní pacient nezareaguje, zkontrolujeme dýchání, popřípadě zahájíme postup algoritmu A-B-C-D-E-T. (Nathan, 2012) (Kolektiv autorů, 2008) 4.1 Algoritmus A - Airway Před zajištěním dýchacích cest je nutné si uvědomit možnosti poranění krční páteře a je nezbytné tento fakt zohlednit. Postižený by měl mít před zajištěním dýchacích cest stabilizovanou krční páteř pomocí fixačního límce. (Pokorný, 2004) Každý pacient s vážným kraniocerebrálním poraněním nebo pacient s GCS menším než 8, vyžaduje zajištění dýchacích cest pomocí OTI. U akutních stavů se musí počítat s možností regurgitace žaludečního obsahu, jelikož není známa doba lačnění, proto se používá se tzv. Sellikův hmat. K intubaci se využívá opioidní analgetikum (Fentanyl 4-8 ug/kg, nebo Sufentanyl 0,5-1 ug/kg), dále krátkodobě působící hypnotikum (Thiopental 4-5 mg/kg) eventuálně v kombinaci s benzodiazepinam (Midazolam 0,1-0,2 mg/kg) a krátkodobě působící myorelaxans (Suxametonium 1-2 mg/kg). Po zajištění dýchacích cest následuje UPV s dostatečnou oxygenací pacienta. Hypoventilace s hypokapnií může vést k urychlení nebo zhoršení edému mozku. Z tohoto důvodu by mělo být monitorování i EtCCte. (Seblová, 2013) (Gál, 2004) 31 B - Breathing U pacientů s kraniocerebrálním poraněním je hypoxie definována jako pokles Sp02 pod 90 %. Je-li pacient na UPV, je nutné udržení analgosedace a relaxace, jelikož interference s řízenou ventilací vede ke snížení žilního návratu a ke zvýšení nitrolebního tlaku. Nastavení parametrů UPV musí odpovídat normoventilaci pro danou věkovou skupinu. (Dobiáš, 2013) Nastavení UPV Frekvence dýchání 10-14 /minutu, dechový objem 6-7 ml/kg, peep by neměl překročit hladinu 5 mmHg, frakce kyslíku 40 % (mění se podle SpCte), EtCCte by se mělo udržovat v rozmezí 35-40 mmHg. (Seblová, 2013) V případě klinické symptomatologie odpovídající nitrolební hypertenze nebo herniace mozku je indikována přechodná akutní hyperventilace jako život zachraňující zásah. Hyperventilace se dosáhne zvýšením dechové frekvence na 20 dechů/min. Ostatní parametry UPV je nutné optimalizovat podle hodnoty EtC02, které by mělo být v rozmezí 30-35 mmHg. (Dobiáš, 2013) Výhody UPV u kraniotraumatu Stabilní tenze krevních plynů, redukce dechové práce, kardiovaskulární stabilita a podávání sedativ a analgetik bez rizika hypoventilace s následnou hyperkapnií. (Šeblová, 2013, s. 209) C - Circulation Dalším důležitým krokem k úspěchu při léčbě kraniocerebrálního poranění je zabránění vzniku hypotenze. Dostatečný systémový tlak a hemodynamicky kompenzovaný pacient má předpoklad k zajištění adekvátní mozkové perfuze. Hypotenze je nejčastěji způsobena krevními ztrátami. Oběhová resuscitace se zajistí pomocí alespoň dvou zavedených periferních žilních kanyl. Pokud se nepodaří zajištění periferní žilní kanyly, zajistíme pacienta intraoseální kanylou. Je potřeba doplnění adekvátního cirkulujícího krevního objemu isotonickým roztokem krystaloidů (Ringerův roztok) a hypertonickým roztokem koloidů (Haes roztok). Systolický tlak by neměl klesnout pod hranici nižší než 100 mmHg. 32 Pokud by se snížila hranice systolického tlaku, je indikováno podat katecholaminy. V přednemocniční péči je nejčastěji používán Noradrenalin (v dávce 0,1-1 ug/kg/min, dále Dopamin (v dávce 5-15 ug/kg/min). (Dobiáš, 2013) (Lippertová-Grunerová, 2009) Osmoterapie Využívá se ke snížení intrakraniálního tlaku. V přednemocniční péči se podává jako osmotické diuretikum Manitol 20 % v dávce 0,3-1 g/kg během 15-30 minut. Maximální efekt se dostavuje přibližně 15-20 minut po podání infuze. (Navrátil, 2012) Kortikoterapie Podávání kortikosteroidů u kraniotraumatu v přednemocniční péči nemá prokázaný pozitivní efekt, není tak všeobecně doporučován. (Jančálek, 2011) D - Disability U všech pacientů s kraniocerebrálním poraněním je důležité neurologické vyšetření. Důležitými ukazateli j sou stav vědomí, velikost zornic, pohyblivost končetin. (Bydžovský, 2008) Poruchy vědomí Jedním hlavním ukazatelem u kraniotraumatu je zhodnocení stavu vědomí, které se může během pár sekund změnit. Poruchy vědomí se rozdělují: Kvantitativní poruchy vědomí Somnolence - zvýšená spavost, postiženou osobu lze probudit podnětem (dotykem, oslovením) Sopor - postižená osoba reaguje pouze na bolestivý podnět Kóma - postižený nereaguje na žádný podnět 33 Kvalitativní poruchy vědomí Obnubilace - mrákotný stav - postižený si neuvědomuje své činnosti, následuje amnézie Delirium - akutní porucha paměti, orientace, pozornosti, vnímání Amence - porucha paměti a orientace, bez poruchy chování Stupor - stav strnulosti a ztuhlosti (Pokorný, 2004) Tabulka č. 1 Stav vědomí se hodnotí podle Glasgow coma scale Spontánní Na výzvu Na bolest chybí r Orientovaný Dezorientovaný zmatená nesrozumitelná chybí plní příkazy cíleně se brání necíleně se brání flexe na bolest extenze na bolest chybí Zdroj: (Bydžovský, 2010, s. 50) Maximum je 15 bodů (plné vědomí): GCS 4-5-6 Minimum jsou 3 body (bezvědomí): GCS 1-1-1 Při GCS 12 a méně boduje doporučená hospitalizace. Pokud bude mít postižená osoba GCS 8 a méně boduje vhodná intubace. 34 Velikost zornic U kraniocerebrálních poranění je velmi důležité vyšetření kmenových reflexů. Jedním ze základních hodnocení je šíře a velikost zornic, včetně reakce na osvit. Zornice mohou být stejně široké - izokorické, nebo mohou mít různou šíři - anizokorie. Za patologickou anizokorii se považuje šířka zornice nad 0,3 mm. Vyšetření zornic se provádí pohledem. Při vyšetřování fotoreakce na osvit se zornice osvítí světlem z baterie a u zdravého oka dochází k zúžení. Mydriáza (rozšíření zornic) je jedním z hlavních ukazatelů v přednemocniční péči, který může upozorňovat na kraniocerebrální poranění. U poranění mozku se mydriáza vyskytuje jednostranně hned po úrazu. Dále se mydriáza může vyskytovat u predávkovaní některých drog, např. marihuanou, kokainem, pervitinem, nebo u predávkovaní antidepresivy. Mióza (zúžení zornic) se nejčastěji vyskytuje u predávkovaní opiátů a barbituráty, dále se mióza může objevit u postižení pontu. (Navrátil, 2012) (Ambler, 2011) 3 4 5 6 7 8 mioza mydriáza Obrázek č. 1 Vyšetření zornic (www.ans.arim.cz) 35 E- Examination Zahrnuje vyšetření tzv. od hlavy až k patě. Velmi důležitým ukazatelem je dobře odebraná anamnéza. Jak od pacienta (je-li to možné), tak od svědků na místě nehody. Měření fyziologických funkcí (TK, P, D, SpCte, Gly) se realizuje u prvního kontaktu s pacientem. Jelikož hodnoty fyziologických funkcí mohou být proměnlivé, je proto nutná častá kontrola hodnot. Nedílnou součástí je vyšetření zevních známek traumatu (výtok z uší, nosu, hybnost na končetinách), schopnost řeči, paralelně komplexní vyšetření hrudníku, břicha, pánve a končetin s ohledem na možné sdružené poranění nebo polytrauma. (Dobiáš, 2013) T- Transport Ke zlepšení odtoku žilní krve z mozku je vhodná elevace hlavy (alespoň o 30 stupňů). V přednemocniční péči je pacient po poranění hlavy fixován krčním límcem a celotělovou vakuovou matrací. Transport pacienta by měl být šetrný, aby nedocházelo k zbytečnému nárůstu nitrolebního tlaku. Velmi rozhodující je i rychlost transportu, proto ideální způsob dopravy do nemocničního zařízení (traumacentra) je především na dlouhé vzdálenosti využití LZS. (Pokorný, 2004) 36 5 NEMOCNIČNÍ PÉČE O PACIENTA S KRANIOCEREBRÁLNÍM PORANĚNÍM Pacient s KCP je přijímán do traumacentra nebo na urgentní príjem, kde je připravený trauma-team složený ze členů - lékař (traumatolog) a traumatologická sestra, anesteziolog a anesteziologická sestra. Dále se kontaktuje ke konziliárnímu vyšetření neurolog, popř. neurochirurg a internista. Celý tým se účastní celkového vyšetření pacienta, které začíná fyzikálním vyšetřením (pohledem, poslechem, poklepem, pohmatem) a neurologickým vyšetřením. (Dobiáš, 2013) 5.1 Zobrazovací vyšetření u pacientů s KCP Nej využívanější zobrazovací metoda je CT vyšetření, které je indikováno u všech pacientů s kraniocerebrálním poraněním. Toto vyšetření je nejrychlejší a není nijak náročné pro pacienta. Další pomocná vyšetření j sou RTG a magnetická rezonance, která se v akutní fázi moc nevyužívá, jelikož se jedná o časově náročné vyšetření a to není v urgentní fázi indikováno. Má-li pacient suspektní poranění i jiných tělních systémů, využívá se ultrazvukové vyšetření. Po celou dobu manipulace s pacientem je nutné dbát na zvýšené opatrnosti o rozsáhlá poranění, proto by měl mít po celou dobu vyšetřování nasazen krční límec a stabilizováno celé tělo pomocí vakuové matrace. Po vyhodnocení CT snímků může být odejmut krční límec a vakuová matrace. Trauma-team po potřebných vyšetřovacích metodách určí definitivní diagnózu a rozhodne o dalším léčebném postupu, který je nejvhodnější pro pacienta. Nejčastěji u kraniocerebrálního poranění je nutný operační výkon. Před samotnou operací je nutné mít predoperační vyšetření. Poté je pacient převezen na operační sál, kde probíhá příprava pacienta před operačním výkonem. Anesteziolog pacienta uvede do celkové anestézie a poté zavede arteriální katétr na měření invazivního tlaku. Nedílnou součástí je, aby pacient měl zajištěný dostatečný přístup do cévního řečiště, proto se přistupuje k zavedení CZK. Dále se přistupuje k neurochirurgickému výkonu. (Gál, 2004) (Lippertová-Griinerová, 2009) 37 Laboratorní vyšetření Pacientovi je ihned při přijmu do nemocničního zařízení odebrána krev na hematologické vyšetření včetně koagulačních parametrů, zjištění krevní skupiny a biochemického vyšetření. Je-li pacient na umělé plieni ventilaci, je nutné odebrat i krevní plyny (Astrup). Pokud je u pacienta podezření na požití návykové látky, nebo se jedná o pracovní úraz, odebírá se vždy i krev na návykové látky. (Lippertová-Griinerová, 2009) 5.2 Neurochirurgické operační výkony Trepanace Jedná se o nejmenší přístup do nitrolebního prostoru. Krátkým lineárním řezem se protne kůže, podkoží, galea a periost. Dále dochází k odfrézování kosti do potřebné velikosti a tvaru. Trepanace malého průměru se používá pro punkce a zavádění katétrů. Rozšířená trepanace je využívána k evakuaci epidurálních, subdurálních a intracerebrálních hematomů. (Navrátil, 2012) Kraniotomie Přístup do nitrolebního prostoru, který je využíván u většiny intrakraniálních lézí. Kožní řez obloukový, delší lineární nebo ve tvaru podkovy. Kostní ploténka je po dobu operace odklopena na stopce temporálního svalu, nebo je zcela vyňata mimo operační pole a na konci operace je opět fixována kostním stehem. (Ambler, 2011) Dekompresivní kraniektomie Je to život zachraňující neurochirurgický výkon pro nejúčinnější řešení edému mozku. Principem je odstranění co nej větší kostní ploténku nad celou hemisférou mozku. Při malém odstranění kostní ploténky může docházet k uskřinutí tlačícího edému mozku o okraj lebky. Kostní ploténka bývá uložena do dutiny břišní pacienta. V akutní fázi je mozek krytý pouze plenami, galeou a kůží. Dekompresivní kraniektomie otevírá uzavřený nitrolebeční prostor, čímž dochází k odstranění nitrolebeční hypertenze a zlepšení perfuze mozku. Zmenšuje se i útlak mozkového kmene. (Navrátil, 2012) 38 5.3 Péče o pacienta s kraniocerebrálním poraněním na neurointenzivní peci Těžká poranění mozku vyžadují neurochirurgický operační výkon, z tohoto důvodu by měl být pacient hospitalizován na neurochirurgické jednotce intenzivní péče, kde bude 24 hodin monitorován na intenzivním lůžku. Pacienti s KCP vyžadují zvýšenou polohu horní poloviny těla o 30 °. (Tomek, 2012) Mezi neuromonitorace patří • EKG • Pulzní oxymetrie Saturace hemoglobinu by měla být udržována nad 96 %, z důvodu zamezení rozvoje sekundární mozkové ischémie. • Krevní tlak Hodnota krevního tlaku u kraniocerebrálního poranění se nejčastěji měří kontinuálně pomocí invazivního měření přes a. radialis. Hodnota systolického tlaku by měla být udržována do 160 mmHg. • Nitrolebeční tlak Fyziologická hodnota ICP u dospělého člověka je 7-15 mmHg. Nej častější příčinou zvýšení nitrolebečního tlaku u kraniotraumatu je mozkový edém. • Centrální žilní tlak Z důvodu antiedematózní terapie je hodnota CVP důležitý parametr, aby nedocházelo k dehydrataci pacienta. Fyziologická hodna CVP je od 0 do +5 cm H2O, u ventilovaných pacientů by hodnota měla být udržována od 10-15 cm H2O. Proto je i velmi důležitá monitorace příjmu a výdeje tekutin. • Tělesná teplota U pacientů s KCP by měla být tělesná teplota měřena pomocí čidla v močovém katétru. Při subfebrilii může docházet k rozvoji sekundárního ischemického postižení. U ventilovaných pacientů se často vyskytuje infekční komplikace, která vede k rozvoji febrilie. V takovém případě je indikováno aktivní chlazení za účelem normotermie. 39 Při aktivním chlazení pacienta na 34-35 °C po dobu 4-7 dní, dochází k efektivnímu snížení ICP. • Mozkový perfuzní tlak Fyziologická hodnota krevního průtoku je 4-100 mmHg. • Kontrola zornic a stavu vědomí (GCS, Ramsay score) • Laboratorní monitoring • CT monitoring Stav nitrolebí se často mění prvních 24 hodin. První CT vyšetření by mělo být provedeno do 1-2 hodin po KCP. Kontrolní CT vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 6-24h. Vstupní CT nemusí ukázat celkový rozsah poškození, především pokud bylo CT vyšetření provedeno krátce po úraze. (Kapounova, 2007) (Lippertová-Grúnerová, 2009) 5.4 Prognóza pacientů po kraniocerebrálním poranění Prognóza závisí na rozsahu poranění mozku a často je obtížně odhadnutelná. Pacienti s lehkým KCP mají obecně velmi dobrou prognózu s průměrnou mortalitou 0,1 %, která je spojena s nerozpoznatelným nitrolebním krvácením. Většina těchto pacientů se vrací do běžného života. Přibližně polovina z nich udává různé obtíže (bolesti hlavy, závratě, epileptické záchvaty, problémy se spánkem), které snižují jejich pracovní výkonnost. Zbylá část pacientů po těžkém KCP má prognózu výrazně horší. Přibližně 50 % pacientů přijatých do nemocniční péče s GCS pod 8 i přes adekvátní resuscitační péči končí smrtí. Jen 20 % pacientů, kteří přežijí těžké kraniocerebrální poranění, se navrátí k plnohodnotnému životu. (Jančálek, 2011) 40 6 PREVENCE ÚRAZŮ Kraniocerebrální poranění se vyskytuje v každém věku, proto je důležité si uvědomit, že lze poranění předejít pomocí prevence úrazů. 6.1 Prevence úrazů v dopravě Každý řidič i spolujezdci v automobilu by měli používat bezpečností pásy a mít automobil v dobrém technickém stavu, včetně kontroly airbagů, které mají životnost okolo 10-12 let. Děti do 12 let věku by měly sedět na zadním sedadle auta a musí být připoutány v dětských sedačkách, nebo v přídavných sedačkách, které jsou přiměřené pro jejich velikost a hmotnost. V žádném případě by si neměli sedat za volant řidiči pod vlivem alkoholu, drog nebo léků, které mohou nepříznivě ovlivnit schopnost řízení. (www.ibesip.cz) Prevence pro chodce Každý chodec by měl využívat k pohybu po pozemních komunikacích chodník, nebo stezku pro chodce. Pokud se na pozemní komunikaci nevyskytuje chodník, tak je povinen držet se u kraje vozovky v protijedoucím směru. Při snížené viditelnosti a ve večerních hodinách je nutné dbát na reflexních prvcích na oblečení. (www.ibesip.cz) 6.2 Prevence úrazů při sportu V dnešní době přibývá více kraniocerebrálních poranění ze sportovní činnosti. V letních měsících jsou to např. pády z kola, horolezectví, in-line brusle, paragliding. Prevence v cyklistice Jednou z nej důležitějších prevencí v cyklistice je mít kolo v dobrém technickém stavu. Doporučený servis kola je minimálně jednou ročně. Každé jízdní kolo, které jede po pozemní komunikaci, by mělo být vybaveno odrazkami a světly - vpředu bílé, vzadu červené barvy. 41 Velmi nezbytná je přilba, zejména do 18 let je vždy povinná a ochranné brýle proti slunci a hmyzu. Nedílnou součástí jsou reflexní prvky na oblečení. Při jízdě na kole je zakázána konzumace alkoholických nápojů a omamných látek. (www.ibesip.cz) Prevence na in-line kolečkových bruslí Uživatelé kolečkových in-line bruslí jsou považovány za chodce, tudíž by jezdci měli užívat k pohybu stezku pro cyklisty nebo pro chodce, kde však nesmí ohrozit ostatní chodce. Prevencí na in-line bruslích jsou přilba a chrániče na lokty, dlaně a kolena, (www.ibesip.cz) V zimním období se nejvíce vyskytují pády na lyžích, snowboardu, ledních bruslích, hokej a v neposlední řadě přibývají úrazy ze sáňkování. Prevence při zimních sportech Nedílnou prevencí při zimních sportech je mít lyže a snowboard v dobrém technickém stavu, proto se doporučuje stejně jako v cyklistice pravidelný servis jednou ročně. Všichni uživatelé zimních sportů by měli mít vhodný oděv a využívat ochranné pomůcky, jako jsou přilba a chránič páteře. Je zakázána konzumace alkoholických nápojů a omamných látek pro lyžaře či snowboardisty. Jezdci by měli jezdit jen na vyznačených trasách a nevybočovat ze sjezdovky, (www.ibesip.cz) 6.3 Prevence pracovních úrazů Pro prevenci pracovních úrazů je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti práce. Všichni zaměstnanci by měli být řádně proškoleni ze zásad bezpečnosti práce a využívat ochranné pomůcky, např. ochranný oděv, helma, brýle, rukavice apod. (Neščáková, 2014). Mezi nej častější pracovní úrazy patří pády z výšky a zasažení předmětem, (www.ibesip.cz) 42 6.4 Prevence úrazů u dětí Nedílnou součástí prevence úrazů u dětí je zabezpečení domácnosti. Mezi nej častější doporučení patří instalace bezpečnostní brány v horní části schodiště, umístění stolů a židle jinde než pod oknem, nezanechávaní dítě bez dozoru na balkoně, aby dítě nemohlo vypadnout. Dále je doporučené vybírat při koupi stabilní dětské židle a kupovat dětské bačkory s proti skluzovou podrážkou. V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že postel není trampolína a palanda není prolézačka, (www.ibesip.cz) 6.5 Prevence úrazů u seniorů Mezi preventivní opatření do domácností pro seniory patří instalace zábradlí v koupelnách, neklouzavé podložky ve sprchách, lepší osvětlení v domácnostech, zábradlí po obou stranách na schodišti, (www.ibesip.cz) 43 7 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bakalářské práce je zaměřena na průzkum pomocí dotazníkové formy. 7.1 Průzkumný cíl práce Identifikovat znalosti o poskytování první pomoci laickou veřejností a ostatními složkami integrovaného záchranného systému u kraniocerebrálního poranění před příjezdem zdravotnické záchranné služby a vytvořit edukační leták. 7.2 Dílčí cíle 1. Zjistit, jaké jsou znalosti laické veřejnosti v poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění. 2. Zjistit, zda jsou znalosti ostatních složek IZS dostatečně kvalitní pro poskytnutí první pomoci u kraniocerebrálního poranění. 7.3 Průzkumné otázky 1. Laická veřejnost se zaměřuje na prevenci poranění při sportu. 2. Laická veřejnost není dostatečně informována v poskytování první pomoci u poranění hlavy. 3. Ostatní složky IZS jsou dostatečně informovány v poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění. 7.4 Průzkumný problém Téma: Poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění laickou veřejností a ostatními složky integrovaného záchranného systému Problém: Jaké jsou znalosti laické veřejnosti a ostatních složek IZS v poskytování první pomoci? Cíl: Zjistit, zda jsou laická veřejnost a pracovníci ostatních složek IZS dostatečně informováni o poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění. 44 7.5 Výběrový soubor Výběrový soubor tvořila laická veřejnost a ostatní složky integrovaného záchranného systému, konkrétně Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Městská policie hlavního města Prahy a Policie České republiky. 7.6 Metodika průzkumu V bakalářské práci jsme pro vyhodnocení použili kvantitativní metodu pomocí dvou různých dotazníků. První dotazník byl určen laické veřejnosti a druhý byl pro ostatní složky IZS. Pro sběr dat u laické veřejnosti byla použita forma online dotazníků, které byly vytvořeny pomocí služby survio. Tento dotazník byl respondentům odesílán pomocí e-mailové služby a přes sociální síť. Druhý dotazník pro ostatní složky IZS byl distribuován v tištěné formě. Pro zpracování praktické části jsme použili průzkum pomocí vlastní konstrukce dotazníků. Celá znění dotazníků j sou k dispozici v příloze E a F. Dotazník pro laickou veřejnost obsahoval sedmnáct uzavřených otázek. Otázky 1-3 byly sociodemografické. Průzkum probíhal v období od 1. 3. do 9. 3. 2015. Dotazník byl distribuován pomocí služby survio, která zaznamenala 178 respondentů, kteří dotazník otevřeli, a z nich dotazník vyplnilo 115 respondentů. Celková návratnost byla 64,6 %. S dotazníkem pro ostatní složky IZS jsme měli problém s poskytnutím souhlasu s provedením průzkumu a to konkrétně u Policie České republiky a Městské policie hlavního města Prahy. Nakonec byl průzkum všemi složkami umožněn. Dotazník u ostatních složek IZS obsahoval sedmnáct uzavřených otázek. Průzkum se konal v období od 9. 3. do 13. 3. 2015. Na každé pracoviště IZS (Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Městská police hlavního města Prahy a Policie České republiky) bylo rozdáno 15 dotazníků, tudíž se jednalo celkem o 45 respondentů. Dotazník vyplnilo všech 45 dotazovaných respondentů. Celková návratnost byla 100 %. Časový harmonogram tvorby dotazníků probíhal v období od 10. 1. do 2. 2. 2015. Výsledky průzkumu jsou zpracovány pomocí tabulek a prostorových výsečových grafů. 45 7.7 Výsledky průzkumu Dotazník pro laickou veřejnost Otázka č. 1: Jste Tabulka č. 1 - Pohlaví respondentů Žena 74 64,3 % Muž 41 35,7 % iZena "Muž Graf č. 1 - Pohlaví respondentů Graf a tabulka č. 1 informují o pohlaví dotazovaných respondentů. 64,3 % dotazovaných byly ženy, zbylých 35,7 % byli muži. Otázka č. 2: Váš věk Tabulka č. 2 - Věk respondentů Podíl Méně než 20 let 6 5,2 % 20-30 let 70 60,9 % 31-40 let 23 20% 41-55 let 14 12,2 % více než 55 let 2 1,7 % ■ Méněnež20let "20- 30 let i34-40 let "41-55 let lvice než 55 let Graf č. 2 - Věk respondentů 46 Tabulka a graf č. 2 uvádí věk respondentů. 5,2 % respondentů bylo ve věku méně než 20 let. 60,9 % respondentů bylo ve věku 20-30 let. Dalších 20 % respondentů bylo ve věku 31-40 let. 12,2 % odpovídajících bylo ve věku 41-55 let a nejméně respondentů, 1,7 %, bylo ve věku více než 55 let. Otázka č. 3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Tabulka č. 3 - Dosažené vzdělání Odpověď 1 Základní 8 7 % Středoškolské bez maturitní zkoušky 20 17 % Středoškolské s maturitní zkouškou 46 40% Vyšší odborné 14 12 % Vysokoškolské 27 24 % i Základní iStiedoškolskebezmaturitui zkoušky Stredoškolské s maturitní zkouškou i Vyšší odborne i Vysokoškolské Graf č. 3 - Dosažené vzdělání Tabulka a graf č. 3 informuje o vzdělání dotazovaných respondentů. Nejméně respondentů, 7 %, mělo základní vzdělání. 17 % odpovídajících mělo středoškolské vzdělání bez maturitní zkoušky. Nejvíce respondentů, 40 %, mělo středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou. 12 % respondentů mělo vyšší odborné vzdělání a zbylých 24 % mělo vysokoškolské vzdělání. 47 Otázka č. 4: Absolvovali jste někdy kurz první pomoci Tabulka č. 4 - Kurz první pomoci 1 Ano 81 70% Ne 34 30% Graf č. 4 - Kurz první pomoci Tabulka a graf č. 4 informuje o absolvování první pomoci. 70 % respondentů odpovědělo, že absolvovali kurz první pomoci. Zbylých 30 % respondentů neabsolvovalo žádný kurz první pomoci. Otázka č. 5: Kde jste absolvovali kurz první pomoci (odpovídejte pouze, pokud jste na otázku č. 4 odpověděli ano) Tabulka č. 5 - Kde byl kurz první pomoci vykonáván 1 Ve škole 44 52% V zaměstnání 35 42% Sám (sama) jsem se přihlásil(a) na kurz první pomoci 5 6 % i Ve škole i V zaměstnaní Sam (sama) jsem se pfihlásil(a) na kurz první pomoci Graf č. 5 - Kde byl kurz první pomoci vykonáván 48 Tabulka a graf č. 5 ukazuje, kde byl absolvován kurzu první pomoci. 52 % respondentů absolvovalo kurz ve škole. Dále 42 % respondentů se zúčastnilo kurzu první pomoci v zaměstnání a zbylých 6 % dotazovaných se samo přihlásilo na kurz první pomoci. Otázka č. 6: Setkali jste se někdy s osobou, která měla úraz hlavy Tabulka č. 6 - Poranění hlavy Ano 61 53 % Ne 54 47 % Graf č. 6 - Poranění hlavy Tabulka a graf č. 6 oznamuje, že 53 % odpovídajících respondentů se setkalo s osobou, která měla úraz hlavy. Zbylých 47 % respondentů se nesetkalo s osobou, která měla poranění hlavy. Otázka č. 7: Byla osoba při poranění hlavy pod vlivem alkoholu (Odpovídejte pouze, pokud jste na otázku č. 6 odpověděli Ano) Tabulka č. 7 - Alkohol při poranění hlavy ■ Ano «Ne Graf č. 7 - Alkohol při poranění hlavy Počet Podii Ano 27 40% Ne 40 60% 49 Tabulka a graf č. 7 informuje, zda byla osoba při poranění hlavy pod vlivem alkoholu. 40 % odpovídajících respondentů odpovědělo Ano. Zbylých 60 % respondentů nezaznamenalo, že by osoba s poraněním hlavy byla pod vlivem alkoholu. Otázka č. 8: Telefonní číslo za zdravotnickou záchrannou službu je (více možných odpovědí) Tabulka č. 8 - Telefonní číslo na ZZS Graf č. 8 - Telefonní číslo na ZZS Tabulka a graf č. 8 informuje o znalosti telefonního čísla na zdravotnickou záchrannou službu. 95 % odpovídajících respondentů odpovědělo správně, že telefonní číslo za ZZS je 155. 73 % zodpovídajících 95 % respondentů ještě přidali možnost telefonního čísla 112 a zbylá 3 % respondentů odpovědělo, že telefonní číslo na ZZS je 150. 50 Otázka č. 9: Využíváte při sportu ochranné pomůcky (např. ochranná přilba). Tabulka a graf č. 9 - Ochranné pomůcky Odpověď Počet Podii Ano 84 73 % Ne 31 27 % Graf č. 9 - Ochranné pomůcky Tabulka a graf č. 9 informuje o využívání ochranných pomůcek při sportu. 73 % odpovídajících respondentů využívá při sportu ochrannou přilbu. Zbylých 27 % respondentů při sportu nevyužívá ochrannou přilbu. Otázka č. 10: Jak byste zkontrolovali stav vědomí (více možných odpovědí) Tabulka č. 10 - Kontrola vědomí Podíl Pohledem 55 48 % Oslovením, popř. bolestivých podmětem 114 99% Nevím 0 0% l Pohledem i Oslovením, popí. bolestivým podmětem Graf č. 10 - Kontrola vědomí Tabulka a graf č. 10 informuje o kontrole stavu vědomí. 99 % odpovídajících respondentů by stav vědomí zkontrolovalo oslovením, popř. bolestivým podmětem. 48 % respondentů by vědomí ještě zkontrolovalo pohledem. Žádný z respondentů neodpověděl na otázku č. 10 nevím. 51 Otázka č. 11: V případě krvácení z ucha byste Tabulka č. 11 - Krvácení z ucha 1 Bffi Položím postiženého na bok, aby krev vytékala 79 69% Položím postiženého na opačný bok, aby krev nevytékala 10 9 % Nevím 26 23 % i Položímpostiženého na bok. aby krev vytékala i Položímpostiženého na opačný bok, aby krev nevytékala Neviní Graf č. 11 - Krvácení z ucha Tabulka a graf č. 11 informuje o poskytování první pomoci u osoby krvácející z ucha. Správně odpovědělo 69 % respondentů, kteří by postiženou osobu položili na bok, aby krev vytékala. 23 % respondentů nevědělo, co v dané situaci dělat a zbylých 9 % respondentů by postiženou osobu položilo na opačný bok, aby zamezili vytékání krve. Otázka č. 12: Při krvácení z nosu byste udělali Tabulka a graf č. 12 - Krvácení z nosu 1 Záklon hlavy, aby krev nevytékala 38 33 % Předklon hlavy, aby krev vytékala 75 65 % Nevím 2 2 % 2% i Zakloň hlavy, aby krev nevytékala i Předklon hlavy, aby krev vytékala Ne v mi Graf č. 12 - Krvácení z nosu 52 Tabulka a graf č. 12 informuje o poskytování první pomoci u osoby krvácející z nosu. Správně odpovědělo 65 % respondentů, kteří by udělali předklon hlavy, aby krev vytékala. 2 % respondentů by nevědělo, co v daný okamžik udělat. Zbylých 33 % dotazovaných by provedlo záklon hlavy, aby krev nevytékala. Otázka č. 13: U pádu z výšky zhruba 3 m, kdy postižený leží na zádech, je při vědomí, zmatený, stěžuje si na bolesti hlavy, byste udělali Tabulka č. 13 - Pád z výšky Odpověď Nejprve zkontroluji stav vědomí a poté zavolám záchrannou službu 77 67 % Nejprve zavolám záchrannou službu a poté zkontroluji stav vědomí 25 22% Postiženého posadím, aby se mu lépe dýchalo, a poté zavolám záchrannou službu 13 11 % ■ Nejprve zkontroluj i stav vědomí a pote zavolaní záchrannou službu ■Nejprvezavolám záchrannou službu a pote zkontroluji stav vědomi Postiženého posadím, aby se mu lqje dýchalo, a poté zavolám záchrannou službu Graf č. 13 - Pád z výšky Tabulka a graf č. 13 informují o poskytování první pomoci u postižené osoby, která spadla z výšky 3 m. Správně odpovědělo 67 % respondentů, že by nejprve zkontrolovali stav vědomí a poté zavolali ZZS. Dalších 22 % respondentů by nejprve zavolalo ZZS a poté až zkontrolovali stav vědomí. Zbylých 11 % dotazovaných postiženou osobu posadilo a poté zavolali ZZS. 53 Otázka č. 14: Jak vysoká musí být např. zeď, aby výška zdi byla nebezpečná ke vzniku poranění u člověka Tabulka č. 14 - Nebezpečná výše zdi pro člověka 1 BS 3 m 10 9% 2,5 m 19 17 % Výše Vašeho těla 86 75 % Graf č. 14 - Nebezpečná výše zdi pro člověka Tabulka a graf č. 14 informuje o nebezpečné výšce pro člověka. 75 % respondentů odpovědělo, že se jedná o výši vlastního těla. Ostatní odpovědi byly také správné. Nebezpečná výše pro člověka je výše vlastního těla. (Dobiáš, 2013). 17 % respodentů odpovědělo 2,5 m a zbylých 9 % respodentů odpovědělo 3 m. Otázka č. 15: Myslíte si, že účastník dopravní nehody, který se uhodil do hlavy, je při vědomí, zcela orientovaný, nejeví žádné známky vážného poranění, musí podstoupit zdravotnické ošetření Tabulka č. 15 - Poranění hlavy při dopravní nehodě Odpověď Počet Podíl Ano 111 97 % Ne 4 3 % Graf č. 15 - Poranění hlavy při dopravní nehodě 54 Tabulka a graf č. 15 instruuje o nutnosti zdravotnického ošetření účastníka dopravní nehody, který je při vědomí a nejeví žádné známky vážného poranění. Správně odpovědělo 97 % respondentů. Zbylá 3 % respondentů si myslí, že není nutné ošetření účastníka dopravní nehody. Otázka č. 16: Při dopravní nehodě došlo k poranění řidiče vozu, který se uhodil hlavou o volant. Řidič je v bezvědomí. Jak byste reagovali: Tabulka č. 16 - Dopravní nehoda Odpověď Počet Provedu záklon hlavy, abych řidiči uvolnil(a) dýchací cesty, poté zavolám záchrannou službu 44 38 % Ne řidiče v žádném případě nebudu sahat, abych mu ještě více neublížil(a) 42 37 % Postiženou osobu co nejrychleji vytáhnu z vozu a položím do stabilizované polohy 29 25 % i Provedu zakloň hlavy. aby cli řidiči uvolnil(a) dýchací cesty, poté zavolaní záchrannou službu iNeiidiče v žádném případe nebudu sahat, abych mu ještě vice neubližil(a) Postiženou osobu co nejrychleji vytáhnu z vozu a položim do stabilizovanepolohy Graf č. 16 - Dopravní nehoda Tabulka a graf č. 16 informuje o poskytování první pomoci u poranění řidiče vozu, který se uhodil do hlavy a je v bezvědomí. 38 % respondentů by provedlo záklon hlavy, aby uvolnili dýchací cesty a poté zavolali ZZS. 37 % respondentů by na řidiče nesahalo, aby mu neublížili a zbylých 25 % dotazovaných by postiženého vytáhli z vozu a položili ho do stabilizované polohy. 55 Otázka č. 17: Představte si, že jste na dětském táboře a hrajete si na indiány. Během hry je vystřelen šíp z luku, který trefil dítě do hlavy a je po 1/3 zaražen v lebce. Jak byste reagovali Tabulka č. 17 - Cizí předmět v ráně Nejprve vytáhnu šíp z hlavy a zkontroluji stav vědomí, poté zavolám ZZS 0 0% Nejdříve zkontroluji stav vědomí a vytáhnu šíp z hlavy, poté zavolám ZZS 0 0% Síp v žádném případě nevytáhnu z hlavy, okolí šípu sterilně zakryji a zavolám ZZS 115 100% 09 o ■ Nejprve vytáhnu šíp z hlavy a zk ontr o luj i stav věd orní, p oté zavolám ZZS ■ Nejdříve zkontroluj i stav vědomí a vytáhnu šíp z hlavy, poté zavolám ZZS Šíp v žádném případě nevytáhnu z hlavy, okolí šípu sterilně zakryj i a zavolám ZZS Graf č. 17 - Cizí předmět v ráně Tabulka a graf č. 17 instruuje o první pomoci u vytahování cizího předmětu z rány. Na tuto otázku překvapivě všichni respondenti odpověděli správně. Šíp ani žádný jiný cizí předmět se nesmí vytahovat zrány, aby nedošlo ještě k většímu poranění. Cizí předmět se sterilně překryje, a pokud je to možné, upevní tak, aby nedocházelo k posunu předmětu v ráně. (Pokorný, 2004) 56 Dotazník pro ostatní složky IZS Otázka č. 1: Jste Tabulka č. 1 - Pohlaví respondentů Zena 6 13 % Muž 39 87 % Graf č. 1 - Pohlaví respondentů Tabulka a graf č. 1 informují o pohlaví dotazovaných respondentů. 87 % respondentů byli muži. Zbylých 13 % respondentů byly ženy pracující u Městské policie hlavního města Prahy a Policie České republiky. Otázka č. 2: Váš věk Tabulka č. 2 - Věk respondentů Odpověď Méně než 20 let 0 0% 20-30 let 18 40% 31-40 let 13 29% 41-55 let 13 29% Více než 55 let 1 2 % 2% 0% iMéněnež20 let ■ 20- 30 let 31-40 let "41-55 let i Více než 55 let Graf č. 2 - Věk respondentů 57 Tabulka a graf č. 2 instruují o věku respondentů. Žádný respondent nebyl ve věku mladším než 20 let. 40 % respondentů bylo ve věku 20-30 let. 29 % respondentů bylo 31-40 let i 41-55 let. Nejméně respondentů 2 % bylo ve věku více než 55 let. Otázka č. 3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Tabulka č. 3 - Dosažené vzdělání Odpověď Počet Podíl Základní 0 0% Středoškolské bez maturitní zkoušky 0 0% Středoškolské s maturitní zkouškou 28 62 % Vyšší odborné 3 7 % Vysokoškolské 14 31 % i Základní i S třed o šk o 1 sk é b ez maturtitn í zkoušky Stredoškolské s maturitní zkouškou i Vyšší odborne i Vysokoškolské Graf č. 3 - Dosažené vzdělání Tabulka a graf č. 3 informuje o vzdělání respondentů. Žádný respondent neměl základní ani středoškolské vzdělání bez maturitní zkoušky. Nejvíce respondentů 62 % mělo středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou. 7 % respondentů mělo vyšší odborné vzdělání. 31 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání. 58 Otázka č. 4: Jste zaměstnanec Tabulka č. 4 - Zaměstnání Odpověď Počet Podíl Policie CR 15 33,3 % Městské policie 15 33,3 % Hasičského záchranného sboru 15 33,3 % Tabulka a graf č. 4 informuje o ■ Hasiči ■ Městka Policie ■ Policie ČR Graf č. 4 - Zaměstnání ání respondentů. Otázka č. 5: Absolvujete během zaměstnání cvičení první pomoci Tabulka č. 5 - Kurz první pomoci Odpověď Počet Ano 31 69 % Ne 14 31 % Graf č. 5 - Kurz první pomoci Tabulka a graf č. 5 informuje o absolvování kurzu první pomoci v zaměstnání. 31 % respondentů neabsolvuje kurzy první pomoci. 69 % respondentů odpovědělo, že mají kurzy první pomoci. Po diskuzi s respondenty nám bylo řečeno, že Police ČR a Městská policie hlavního města Prahy mají kurzy první pomoci dobrovolné. Povinné školení první pomoci mají pouze respondenti Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. 59 Otázka č. 6: Jak časté kurzy první pomoci máte (odpovídejte pouze, pokud jste u otázky č. 5 označili variantu A) Tabulka č. 6 - Interval kurzu první pomoci Více než dva-krát do roka 14 45 % Jednou do roka 8 26 % Jednou za dva roky 5 16 % Více než jednou za dva roky 4 13 % i Více než dva-krát clo roka i Jednou do roka Jednou za dva roky i Více než jednou za dva roky Graf č. 6 - Interval kurzu první pomoci Tabulka a graf č. 6 informují o intenzitě kurzu první pomoci. 45 % respondentů odpovědělo, že mají cvičení více než dvakrát do roka. 26 % respondentů má školení jednou do roka. 16 % respondentů odpovědělo, že má kurz první pomoci jednou za dva roky a 13 % dotazovaných odpovědělo, že mají kurzy první pomoci více než jednou za dva roky. Otázka č. 7: Využíváte při sportu ochranné pomůcky Tabulka č. 7 - Ochranné pomůcky při sportu Odoověď Počet Podíl Ano 34 76 % Ne 11 24 % Graf č. 7 - Ochranné pomůcky při sportu 60 Tabulka a graf č. 7 informují o využívání ochranných pomůcek. 76 % respondentů využívá při sportovní činnosti ochrannou přilbu. Zbylých 24 % při sportovní činnosti nevyužívá přilbu. Otázka č. 8: Stalo se Vám někdy, že jste při výkonu povolání dorazili na místo nehody, kde došlo k úrazu osoby, dříve než zdravotnická záchranná služba. Tabulka č. 8 - Příjezd na místo nehody Počet Podii Ano 33 73 % Ne 12 27 % Graf č. 8 - Příjezd na místo nehody Tabulka a graf č. 8 informuje, zda ostatní složky IZS přijíždí na místo nehody dříve než zdravotnická záchranná služba. 73 % respondentů odpovědělo, že jsou v některých případech na místě nehody dříve než ZZS. 27 % respondentů není na místě nehody dříve než ZZS. Otázka č. 9: Setkali jste se při svém povolání s osobou, která měla úraz hlavy a byla pod vlivem alkoholu. Tabulka č. 9 - Alkohol při poraněním hlavy 1 Ano 37 82% Ne 8 18 % Graf č. 9 - Alkohol při poraněním hlavy 61 Tabulka a graf č. 9 informuje, zda byla osoba při poranění hlavy pod vlivem alkoholu. 82 % odpovídajících respondentů odpovědělo ano. Zbylých 18 % respondentů nezaznamenalo, že by osoba s poraněním hlavy byla pod vlivem alkoholu. Otázka č. 10: Co byste udělali jako první věc, kdybyste se setkali s osobou, která by měla poranění hlavy. Tabulka č. 10 - První pomoc u poranění hlavy Nejprve 43 96 % zkontroluji stav vědomí a poté zavolám ZZS Nejdříve zavolám 2 4% ZZS a poté zkontroluji vědomí Nevím, řeknu 0 0 % kolegovi, ať danou situaci vyřeší za mě Graf č. 10 - První pomoc u poranění hlavy Tabulka a graf č. 10 informuje o první pomoci. 96 % respondentů odpovědělo, že by nejprve zkontrolovali stav vědomí a poté zavolali ZZS. Zbylé 4 % respondentů by se nejprve zavolalo ZZS a až poté zkontrolovali stav vědomí. 4% ■ Nejprvezkontroluji stav vědami a potě zavolám ZZS i Nejdříve zavolám ZZS a p o t e zkontroluji vědomí Nevím, řeknu kolegovi, ať danou situaci vyřeší za mě 62 Otázka čil: Jak byste zkontrolovali stav vědomí Tabulka č. 11 - Kontrola vědomí Odpověď Podíl Pohledem 27 60% Oslovením, popř. bolestivým podmětem 44 98 % Nevím 0 0% i Pohledem ■ Oslovením, popř. bolestivým podnietení Neviní Graf č. 11 - Kontrola vědomí Tabulka a graf č. 11 instruují o kontrole vědomí. 98 % respondentů odpovědělo, že by stav vědomí zkontrolovalo oslovením, popř. bolestivým podmětem a z toho 60 % respondentů by zkontrolovalo stav vědomí i pohledem. Otázka č. 12: V případě krvácení z ucha byste: Tabulka č. 12 - Krvácení z ucha Položím postiženého na bok, aby krev vytékala 39 86% Položím postiženého na druhý bok, aby krev nevytékala 3 7 % Nevím 3 7 % i Položím postiženého na bok. aby krev vytékala i Položím postiženého na druhý b ok, aby krev nevytékala Nevím Graf č. 12 - Krvácení z ucha 63 Tabulka a graf č. 12 informuje o poskytnutí první pomoci při krvácení z ucha. Správně odpovědělo 86 % respondentů, kteří by postiženou osobu položili na bok, aby krev vytékala. 7 % respondentů by postiženého položilo na opačný bok, aby krev nevytékala a zbylý respondenti si nevěděli rady s danou otázkou. Otázka č. 13: Při krvácení z nosu byste udělali Tabulka č. 13 - Krvácení z nosu Záklon hlavy, aby krev nevytékala 8 18 % Předklon hlavy, aby krev vytékala 35 78 % Nevím 2 4% 4% 18% i Zakloň hlavy, aby krev nevytékala i Předklon lila vy. aby krev vytékala Neviní Graf č. 13 - Krvácení z nosu Tabulka a graf č. 13 informuje o poskytnutí první pomoci při krvácení z nosu. Správně odpovědělo 78 % respondentů, kteří by provedli předklon hlavy, aby krev vytékala. 18 % respondentů by provedlo záklon hlavy a zbylé 4 % dotazovaných nevědělo, co v případě krvácení z nosu dělat. 64 Otázka č. 14: U dopravní nehody, kde se vyskytují zjevné známky poranění hlavy, byste nejprve provedli. Tabulka č. 14 - První pomoc u dopravní nehody Odpověď Počet Nejprve 44 98 % zkontroluji základní životní funkce a poté, pokud mám u sebe fixační krční límec, tak ho nasadím Nebudu dělat 0 0% nic a počkám na příjezd ZZS Postiženou 0 2 % osobu co nejrychleji vytáhnu z vozu a položím do stabilizované polohy i Nejprve zkontroluj i základní životni funkce a pote. pokud mam u sebe fixační krční límec, tak ho nasadím i Nebudu dělat nic a počkám na příjezd ZZS Postiženou osobu co nejrychleji vytáhnu z vozu a položím do stabilizovane polohy Graf č. 14 - První pomoc u dopravní nehody Tabulka a graf č. 14 informuje o poskytnutí první pomoci u dopravní nehody, kde se vyskytují zjevné známky poranění hlavy. 98 % respondentů odpovědělo, že by nejprve zkontrolovali základní životní funkce a poté nasadili fixační krční límec. Zbylé 2 % odpovídajících by postiženou osobu co nejrychleji vytáhlo z vozu a položilo do stabilizované polohy. 65 Otázka č. 15: U pádu z výšky, kde postižený leží čelem k zemi, nejprve provedete. Tabulka č. 15 - Pád z výšky Odpověď Postiženou osobu otočím na záda a zjistím stav vědomí 0 0% Nebudu dělat nic a počkám na příjezd zzs 3 7 % Zkontroluji základní životní funkce a poté nasadím fixační krční límec a poprosím kolegu, aby mi pomohl postiženého obrátit na záda 41 91 % Postiženou osobu dám do stabilizované polohy 1 2 % 2° o i Postiženou osobu otočím na záda a zjistím stav vědomí i Nebudu dělat nic a počkám na příjezd ZZS Zkontroluji základní životni funkce a poté nasadím fixační krční límec a poprosím kolegu, aby mi pomohl postiženého obrátit na záda ■ Postiženou osobu dam do stabilizovane polohy Graf č. 15 - Pád z výšky Tabulka a graf č. 15 informuje o první pomoci při pádu z výšky. Správně odpovědělo 91 % respondentů, kteří by nejprve zkontrolovali životní funkce, poté nasadili fixační krční límec a poprosili by kolegu, aby jim pomohl postiženého opatrně obrátit na záda. 7 % respondentů by počkalo na příjezd ZZS a 2 % respondentů by postiženou osobu dalo do stabilizované polohy. 66 Otázka č. 16: Myslíte si, že účastník dopravní nehody, který se uhodil do hlavy, je při vědomí, zcela orientovaný, nejeví žádné známky vážného poranění, musí podstoupit zdravotnické ošetření. Tabulka č. 16 - Dopravní nehoda 1 Ano 45 100% Ne 0 0% Graf č. 16 - Dopravní nehoda Tabulka a graf č. 16 instruuje o nutnosti zdravotnického ošetření účastníka dopravní nehody, který se uhodil do hlavy, je při vědomí, zcela orientovaný a nejeví žádné známky vážného poranění. Všichni odpovídající respondenti souhlasili s ošetřením účastníka dopravní nehody. 67 Otázka č. 17: Představte si, že jste na výjezdu. Během pracovní činnosti je Váš kolega trefen šípem do hlavy, který odpálil přihlížející psychiatrický pacient, který si myslí, že je indián. Šíp proletěl skrz spánkovou kost a je po 1/3 šípu zaražen v lebce. Jak byste reagovali. Tabulka a graf č. 17 - Cizí předmět v ráně Odpověď Počet Zkontroluji 0 0% stav vědomí a poté šíp z rány vytáhnu Nejprve 0 0% vytáhnu šíp z rány a poté zkontroluji stav vědomí Zkontroluji 45 100% stav vědomí a ránu okolo šípu sterilně zakryji 0% i Zkontroluji stav vědomi a pote šíp z rány vytáhnu i Nejprve vytáhnu šíp z rány a pote zkontroluji stav vědomi Zkontroluji stav vědomi a ránu okolo šípu sterilně zakryji Graf č. 17 - Cizí předmět v ráně Tabulka a graf č. 17 informuje o první pomoci při vytahování cizího předmětu z rány. Všichni z odpovídajících respondentů odpověděli správně, že by nejprve zkontrolovali stav vědomí a poté šíp sterilně překryli. 68 8 DISKUZE Hlavním cílem průzkumu bylo identifikovat znalosti o poskytování první pomoci laickou veřejností a ostatními složkami integrovaného záchranného systému u kraniocerebrálních poranění před příjezdem zdravotnické záchranné služby a vytvořit srozumitelný edukační leták. Pro průzkum byly vybrány dvě skupiny respondentů. Jednu skupinu tvořila laická veřejnost. Průzkum probíhal celkově sedm dní. Druhou skupinou byly ostatní složky integrovaného záchranné systému, a to konkrétně Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Městská policie hlavního města Prahy a Policie České republiky. Průzkum probíhal celkem 5 dní. Z výsledku dotazníkového šetření pro laickou veřejnost vyplývá, že na otázky 1-4, které byly sociodemografické, odpovídaly více ženy se středoškolským vzděláním ukončeným maturitní zkouškou. U otázky č. 7, zda byla osoba při poranění hlavy pod vlivem alkoholu, jsme zjistili, že 40 % respondentů se setkalo s osobou, která byla při poranění hlavy pod vlivem alkoholu. V první kapitole o kranicerebrálním poranění jsme se zmiňovali, že až 40 % kraniocerebrálních poranění, vzniká pod vlivem alkoholu. Tudíž statistika je stejná. Po vyplnění dotazníku pro laickou veřejnost docházelo ke zpětné reakci respondentů na otázku č. 16, z důvodu neznáme odpovědi. Otázka byla směrována na první pomoc u řidiče dopravního prostředku, který se při dopravní nehodě uhodil do hlavy a je v bezvědomí. 37 % respondentů odpovědělo, že na řidiče v žádném případě nebudou sahat, aby mu ještě více neublížili. Myslíme si, že respondenti mají strach poskytnout první pomoc, protože mají nedostatky ve znalostech v poskytování první pomoci. Jak také ukázala otázka č. 5, pouhých 6 % respondentů se samo přihlásilo na kurz první pomoci, aniž by to po nich vyžadoval zaměstnavatel nebo škola. Je velmi důležité si uvědomit, že podle trestního zákoníku č.40/2009 Sb., podle § 150 je stanoveno, za neposkytnutí první pomoci osobě, která je v ohrožení života, trest odnětím svobody na dvě léta (Dobiáš, 2013). Po doporučení, aby se dotazovaní respondenti na otázku č. 16, zúčastnili odborného kurzu první pomoci, se vyjádřili s tím, že první pomoc nikdy potřebovat nebudou, jich se to přece týkat nebude. 69 Průzkum u ostatních složek integrovaného záchranného systému se ze začátku velmi komplikoval z důvodu neudělení souhlasu s provedením průzkumu na vybraných pracovištích. Nakonec se nám podařilo souhlas získat a mohli jsme začít s realizací průzkumu. Na dotazník pro ostatní složky integrovaného záchranného systému odpovídalo z 87 % nejvíce mužů se středoškolským vzděláním ukončeným maturitní zkouškou. Velice nás překvapila z dotazníku pro ostatní složky IZS odpověď na otázku č. 5, kde jsme se dotazovali na absolvování kurzu první pomoci během zaměstnání. Z celkového počtu absolvovalo kurz první pomoci 69 % odpovídajících, z nichž jediný Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy má povinné kurzy první pomoci, nejčastěji v intervalu 2krát do roka. Po diskuzi s respondenty a veliteli stanovišť, jsme se dozvěděli, že kurzy první pomoci pro Policii České republiky a Městskou Policii hlavního města Prahy jsou zcela dobrovolné a musí se vykonávat v době osobního volna. Pokud bychom k této problematice vzali v potaz analýzu otázky č. 8, zda ostatní složky IZS při výkonu povolání dorazí na místo nehody dříve než zdravotnická záchranná služba, kde průzkum ukázal, že se tak stalo ze 73 %, pak nám přijde nevyhovující mít pro zaměstnance integrovaného záchranného sytému školení dobrovolné. Vyhodnocení průzkumných otázek Laická veřejnost se zaměřuje na prevenci poranění při sportu Pro vyhodnocení této průzkumné otázky jsme použili dotazník pro laickou veřejnost a konkrétně otázky č. 4, 5 a 9. Z průzkumu vyplývá, že 73 % dotazovaných respondentů se zaměřuje na prevenci poranění, konkrétně využívají při sportu ochranou helmu. Laická veřejnost není dostatečně informována v poskytování první pomoci u poranění hlavy. Pro vyhodnocení této průzkumné otázky jsme využili dotazník pro laickou veřejnost a konkrétně otázky č. 8, 10, 11, 12, 13, 16, 17. Z výsledků průzkumu u laické veřejnosti vyplývá, že laická veřejnost je dostatečně informována o poskytování první pomoci. Velice nás překvapila odpověď na otázku č. 17, která se zaměřovala 70 na poskytnutí první pomoci cizího předmětu v ráně. Všichni respondenti odpověděli správně. Ostatní složky IZS jsou dostatečně informovány v poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění. Pro vyhodnocení této průzkumné otázky jsme využili dotazník pro ostatní složky integrovaného záchranného systému. Z průzkumu vyplývá, že ostatní složky IZS jsou dostatečně informovány v poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění. Tuto skutečnost potvrdily zejména odpovědi na otázky č. 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17. 8.1 Doporučení pro praxi Podle výsledků průzkumů této bakalářské práce jsou ostatní složky integrovaného záchranného systému dostatečně informovány o poskytování první pomoci u kraniocerebrálního poranění. Z analýzy provedeného průzkumu je patrné, že jedinou skupinou z ostatních složek IZS, která má povinné školení v první pomoci, je Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy. Městská policie hlavního města Prahy i Policie České republiky mají kurzy první pomoci dobrovolné. Každý zaměstnavatel integrovaného záchranného systému by měl více dbát na proškolování svých zaměstnanců. Doporučovali bychom cvičení první pomoci v minimálním intervalu jednou ročně. Toto cvičení by mělo být povinný u všech zaměstnanců integrovaného záchranného systému. Skolení by mělo zahrnovat jak teoretickou, tak i praktickou část, která by obsahovala i společné cvičení všech složek integrovaného záchranné systému. Podle výsledků průzkumu této práce má laická veřejnost odpovídající informace v poskytování první pomoci u poranění hlavy. Největší problém vidíme ve strachu poskytnout první pomoc, aby postižené osobě s daným poranění více neublížili. Z diskuze s laickou veřejností bylo zjištěno, že z kurzu první pomoci, který mají od zaměstnavatele povinný, dochází ke školení jen v kardiopulmonální resuscitaci. Souhlasíme s tím, že KPR patří k velmi nezbytným informacím pro laickou veřejnost, ale myslíme si, že by laici měli umět poskytnout komplexní první pomoc i s provedením kontroly životních funkcí. Proto jsme se rozhodli vytvořit k doplnění základních informací edukační leták na danou problematiku. Informační leták je určen především pro laickou veřejnost. 71 ZÁVĚR Cílem teoretické části bakalářské práce bylo popsat etiologii poranění, anatomii CNS, charakterizovat rozdělení a klinický obraz u kraniocerebrálního poranění. Dále jsme popsali algoritmus diagnostiky v přednemocniční a následně nemocniční péči o pacienta s poraněním hlavy. A v neposlední řadě se zaměřit na prevenci úrazu a to konkrétně v dopravě, při sportu, v zaměstnání, u dětí a u seniorů. V praktické části jsme realizovali průzkum formou dotazníku vlastní konstrukce. Vytvořeny byly dvě sady dotazníků, první byla určena pro laickou veřejnost a obsahovala sedmnáct otázek. Druhý dotazník obsahoval také sedmnáct otázek a byl určen pro ostatní složky integrovaného záchranného systému. Cílem bakalářské práce bylo z mapování znalostí o poskytování první pomoci u laické veřejnosti a u ostatních složek integrovaného záchranného systému, konkrétně u Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, Městské policie hlavní města Prahy a Policie České republiky před příjezdem zdravotnické záchranné služby a po vyhodnocení průzkumu vytvořit srozumitelný, edukační leták. Leták je sestaven z přehledných, jednoduchých odpovědí tak, aby tomu každý porozuměl. Informační leták je rozdělen do dvou částí. V první části se nachází základní informace o kraniocerebrálním poranění a poskytování první pomoci. Ve druhé části letáku, popisujeme prevenci poranění. Cíl práce byl splněn. 72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AMBLER, Z., 2011. Základy neurologie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-707-3. ANON, 2010. Tabulky pro medicínu prvního kontaktu. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-351-6. BRICHTOVÁ, E., 2008. Kraniocerebrální poranění v dětském věku. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-087-4. BYDŽOVSKÝ, J., 2008. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton. ISBN 987-80-7254-815-6. ČIHÁK, R., 2004. Anatomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1132-X. NATHAN, D., N. ZASLER, D. KATZ, R. ZAFONTE, M. ROSS BULLOCK, 2012. Brain Injury Medicíne, 2nd Edition: Principles and Pracúce. New York: DemosMedical. ISBN 1936287277. DOBIÁŠ, V., 2013. Klinická propedeutika v urgentní medicíně. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4571-8. GÁL, R., I. ČUNDRLE, M. SMRČKA a J. MACH, 2004. Anesteziolgicko-resuscitační péče u pacientů s těžkým poraněním mozku. Brno: Masarykova univerzita v Brně. ISBN 978-80-210-3467-X. SEBLOVA, J., J. KNOR a kol., 2013. Urgentní medicína v klinické praxi Lékaře. Praha: Grada. ISBN 987-80-247-4434-6. KAPOUNOVA, G., 2007. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1830-9. KOLEKTIV AUTORŮ, 2008. Sestra a urgentní stavy. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2548-2. KOLEKTIV AUTORŮ, 2008. Výkladový ošetřovatelský slovník. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2240-5. LIPPERTOVÁ-GRŮNEROVÁ, M., 2009. Trauma mozku a jeho rehabilitace. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-569-7. NAVRÁTIL, L., 2012. Neurochirurgie. Praha: Karolinum.ISBN 978-80-246-2068-8. 73 NEŠČÁKOVÁ, L., 2014. Zákoník práce 2014. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5125-2. NAŇKA, O. a M.ELIŠKOVÁ, 2009. Přehled Anatomie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-612-0. POKORNÝ, J., 2004. Urgentní medicína. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-259-5. JANČÁLEK, R. a P.URBÁNEK, 2011. Přednemocniční neokladná péče o neurotraumata. Iw.Casopis pro neodkladnou lékařskou péči. Sv. 2, s. 1212-1924. REMES,R., S. TRNOVSKAa kol., 2013. Praktická příručka přednemocniční urgentní mediciíny. Praga: Grada. ISBN 978-80-247-4530-5. TOMEK, A.. 2012. Neurointenzivnípéče. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2659-8. Internetové zdroje Arim, 2014. Anesteziologie a urgentní medicína, [online]. [Cit. 2. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.ans.arim.cz. BESIP, 2012. Besip. [online]. Ministerstvo dopravy. [Cit. 2.-4. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz. SMRČKA, M. a kol., Poranění mozku. In: Med.muni.cz. [online]. [Cit. 15. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.med.muni.cz/Traumatologie/Neurochirurgie/Medici traum.htm 74 PŘÍLOHY Příloha A - Rešerše II Příloha B - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce III Příloha C - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce IV Příloha D - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce V Příloha E - Dotazník pro laickou veřejnost VI Příloha F - Dotazník pro ostatní složky IZS IX Příloha G - Edukační leták (Přední a zadní strana) XII Příloha F - Obrázky XIV I Příloha A - Rešerše Kraniocerebrální poranění v přednemocniční péči Lenka Mejstříkové, DiS. Jazykové vymezení: čeština, angličtina Klíčová slova: Mozek - Brain, kraniocerebrální poranění - Craniocerebral Injury, přednemocniční péče - Prehospital care, prevence poranění - Prevention of Injury Časové vymezení: 2004-2014 Druhy dokumentů: Knihy, články a příspěvky ve sborníku, elektronické zdroje Počet záznamů: 26 (knihy: 13, články a příspěvky ve sborníku: 13) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů) Základní prameny: - katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) - souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz) - Specializované databáze (EBSCO, PubMed) II Příloha B - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce č. 1 Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Duškova 7. 150 00 Praha 5 PROTOKOL K PROVÁDĚNÍ SBĚRU PODKLADŮ PRO ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (součásti tohoto protokolu je, v případě realizace, kopie plného znění dotazníku, který bude respondentům distribuován) Příjmení a jméno studenta Lenka Mejstřiková, Dis. Studijní obor Zdravotnický záchranář Ročník 3. Téma práce Kraniocerebrální poraněni v přednemocniění péči Policie České Republiky - Praha Název pracoviště, kde bude realizován sběr podkladů Jméno vedoucího práce Mgr. Petra Jourová Vyjádření vedoucího práce k finančnímu zatíženi pracoviště při realizaci výzkumu Výzkum CX-bude spojen s finančním zatížením pracovišti *0 nebude spojen s finančním zatížením pracoviště Souhlas vedoucího práce @ souhlasím nesouhlasím Souhlas vedoucího pracovníka Hasičského záchranného sboru souhlasím Q nesouhlasím '■bor v./.^.s.fr!.. dne podpis studenta III Příloha C - Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce č. 2 Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Duškova 7. 150 00 Praha 5 PROTOKOL K PROVÁDĚNI SBĚRU PODKLADU PRO ZPRACOVÁNI BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (součástí tohoto protokolu je, v případě realizace, kopie plného znění dotazníku, který' bude respondentům distribuován) Příjmení a jméno studenta Lenka Mejstříkové, Dis. Studijní obor Zdravotnický záchranář Ročník 3. Téma práce Kraniocerebrální poranění v přednemocniění péěi Název pracoviště, kde bude realizován sběr podkladů Policie České Republiky - Praha Jméno vedoucího práce Mgr. Petra Jourová Vyjádřeni vedoucího práce k finančnímu zatížení pracoviště při realizaci výzkumu Výzkum Q^bude spojen s finančním zatížením pracoviště J2£ nebude spojen s finančním zatížením pracoviště Souhlas vedoucího práce © souhlasím y Q nesouhlasím podpis Souhlas vedoucího pracovníka Městské Policie Praha ;3 souhlasím O nesouhlasím <-podpis~^-^ sUtoaOSL........... dneAMS