Komentář:
Abstrakt není strukturovaný, jde spíše o popis obsahu bakalářské práce. Cílem je zmapovat a řešit problémy pacientů s cévní mozkovou příhodou z pohledu všeobecné sestry a poukázat na možnost podpůrné metody jako je canisterapie v péči o tyto pacienty.
V bakalářské práci je uvedeno celkem 6 cílů. Tento již zmiňovaný a potom ještě dva pro tzv. teoretickou část a dva pro praktickou. Zatímco první dva cíle upozorňují na specifické problémy pacientů s cévní mozkovou příhodou, včetně úlohy všeobecné sestry při jejich řešení v ošetřovatelské péči, a chtějí přiblížit možnosti canisterapie, v praktické části si autorka stanovila cíle popsat ošetřovatelský proces u pacienta (jak se dále ukáže, jde o pacientku) s ischemickou cévní mozkovou příhodou a zdůraznit metodu canisterapii. První cíl byl podle mého názoru realizován jen z poloviny, autorka sice zmapovala, ale rozhodně neřešila problémy pacientů s cévní mozkovou příhodou z pohledu všeobecné sestry. Popsala canisterapii a její využití ve zdravotnictví. V tzv. praktické části se dva výše jmenované cíle již neobjevily, ale je zde v pořadí šestý cíl: vypracovat individuální ošetřovatelský plán a zdůraznit podpůrnou metodu canisterapii. Teoretické kapitoly, k nimž se vztahují dva cíle, obsahují definici cévní mozkové příhody, její epidemiologii, avšak zde nejsou použity statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky, tedy primární zdroje, nýbrž sekundární. Dále autorka poukázala na špičkovou akutní péči o pacienty. V další kapitole se věnuje rizikovým faktorům a v následující pak typům cévních mozkových příhod, kde pracuje s prameny z let 2005-2006. V rámci posledně jmenované podkapitoly jsou uvedeny anatomie cévního řečiště, klinický obraz, diagnostika a terapie. Závěrem je pak vyzdvihnut multidisciplinární přístup v péči o pacienta. Samostatná kapitola je věnována úloze všeobecné sestry při řešení cévní mozkové příhody v ošetřovatelské péči. Canisterapii je též věnován prostor v samostatné kapitole.
V další části bakalářské práce autorka popsala ošetřovatelský proces u 84leté pacientky s cévní mozkovou ischemií. Autorka neuvedla, jak pracovala s citlivými údaji o pacientce, zda jsou vymyšlené nebo (a to by nebylo správné) skutečné. Ke zjištění informací o pacientce byla využita zdravotnická dokumentace a ošetřovatelská anamnéza byla získána s využitím modelu Virginie Henderson. Na základě ošetřovatelských problémů popsaných v situační analýze byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy aktuální a potenciální. Dále je rozpracována ošetřovatelská diagnóza zhoršená tělesná pohyblivost (00085), v rámci které je popsána realizace canisterapie. V plánu intervencí je uvedeno mj. „vytvoř tým v rámci multidisciplinární péče" (s. 57), což možná jde v zahraničí, ale pochybuji, že u nás by sestra iniciovala vytvoření týmu za účelem poskytování canisterapie. Autorka tedy popisuje průběh