Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 SPECIFIKA OŠETROVATEĽSKÉ PECE U MUSLIMU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VALENTÝNA DUDA Praha 2016 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 v__v __ r r v SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PECE U MUSLIMU Bakalářská práce VALENTÝNA DUDA Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Veobecná sestra Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D. Praha 2016 • VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. í se sí4/em o Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Duda Valentýna 3. AVS Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 24. 04. 2015 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Specifika ošetřovatelské péče u muslimů Specifics of Nursing Care in Muslims Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D. V Praze dne: 1. 9. 2015 doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. rektorka PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří Mgr. Haně Tošnarové, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a cenné rady, které mi během zpracování bakalářské práce věnovala. Děkuji všem respondentům za čas strávený při pohovorech. Také děkuji své rodině za podporu při psaní teto práce. ABSTRAKT DUDA, Valentýna. Specifika ošetřovatelské péče u muslimů. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová Ph.D. Praha. 2016. Bakalářská práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části bude pospána problematika multikulturního ošetřovatelství ve vztahu k muslimským pacientům. Praktická část se bude zabývat kvalitativním průzkumem zaměřeným na zjištění očekávání muslimů žijících v České republice ohledně přístupu všeobecných sester během ošetřovatelské péče. Výstupem bakalářské práce budou informační a edukační listy pro všeobecné sestry a pro muslimské pacienty. Klíčová slova Islam. Korán. Muslimové. Multikulturní oštřovatelství. Muslimský pacient. ABSTRACT DUDA,Valentyna. Specifics of nursing care in Muslims. Medical Collage. Degree: Bachelor (Be). Supervisor: Mgr. Hana Tosnarova Ph.D. Prague 2016 This bachelor's thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part describes problems of multicultural nursing in a relation to Muslim patients. The practical part deals with qualitative research aimed at finding expectations of Muslims living in the Czech Republic about the approach of general nurses during the nursing care. The outcome of that work will be informational and educational guide for nurses and for Muslim patients. Keywords Islam. Muslims. Koran. Multicultural nursing. Muslim patient. OBSAH SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD.........................................................................................................................12 1 MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ 15 1.1 HISTORIE MULTIKULTURNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ 16 2 ISLÁM, VYZNÁM ISLÁMU 17 2.1 PĚT PILÍŘŮ ISLÁMU 18 2.2 ISLÁM V DENNÍM ŽIVOTĚ 19 2.2.1 OSOBNÍ ŽIVOR..........................................................................................20 2.2.2 VÝŽIVA........................................................................................................20 2.2.3 OBLÉKÁNÍ...................................................................................................21 2.2.4 SPORT A ZÁBAVA.....................................................................................22 2.2.5 ALKOHOL, DROGY...................................................................................22 2.2.6 RODINNÝ ŽIVOT ......................................................................................22 2.2.7 POROD A SMRT V ISLÁMU....................................................................24 2.3 ETIKA V ISLÁMU .....................................................................................25 2.4 HISTORIE ISLÁMU V ČESKÉ REPUBLICE 28 3 HOLISTICKÝ PŘISTUP MUSLIMSKÉMU PACIENTOVÍ.....................................................................................................30 4 EDUKACE MUSLIMSKÉHO PACIENTA 31 5 STAV NEMOCNIC VE VYBRANÝCH ISLÁMSKÝCH STÁTECH..............................................................................................................33 6 PRŮZKUM.........................................................................................................39 1.1 EDUKAČNÍ LISTY PRO ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL 44 1.2 INFORMAČNÍ LISTY PRO MUSLIMSKÉ PACIENTY 48 7 DOPORUČENÍ PRO PRAXI 52 ZÁVĚR......................................................................................................................54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 55 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Edukace - vychová, vyučování Islám - muslimské monotoestické náboženství uznávající boha Alláha Konvertita - ten kdo přestoupil na jinou vím Korán - posvátná kniha islámu Ramadan - devátý měsic v islámském kalendáři, období postu Transfuze - převod krve (plazmy) z léčebných důvodu Transplantace - přenos tkání nebo orgánu na jiné místo téhož jedince nebo na jiného jedince téhož nebo jiného druhu ( KUTNOHORSKÁ, 2013) ÚVOD V dnešní době dochází k velké migraci obyvatel. Do České republiky proudí taky hodně lidí z celého světa.Mezi tyto emigranty patři taky nemálo lidí z muslimských zemi. Z takových jako například : Turecko, Sýrie, Egypt, Libye, Irák, Afghánistán. Z těchto důvodů pracovníci nemocnice by měli vědětjak se správně postarat se o muslimské pacienty, aby nedošlo k multikulturnímu konfliktů v průběhu ošetřování. Tato bakalářská práce je určená pro zdravotní asistenty a všeobecné sestry. Taky pro personál nemocnice, které se starají o pacienty. Cíl bakalářské práce je zvýšit znalosti personálu nemocnice o muslimské pacienty a taký pomoct muslimským pacintum zlepšit průběh hospitalizace. Bakalářská práce je rozdělená na dvě části, a to část teoretickou a praktickou. V teoretické částí hlavním našim cílem je seznámit Vás s islámem a jeho historii v České republice. Vysvětlit vice informací o pěti pilířech islámu, zvyky muslimů v každodenním životě. Dalé budeme probírat jejích zvyky ohledně stravování, oblékání atd. Vysvětlíme jak správně edukovát muslimského pacienta. Pro tvorbu teoretické častí bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: seznámit zdravotních sester z islámem, a jeho historii v České republice. Cíl 2 : vysvětlit spusob edukace muslimského pacienta. Praktická čast bude obsahovat informační a edukační listy. Cílem edukačních listu bude poučení zdravotního personálu nemocnice o správné péči o pacienta muslimské národnosti. Z nich se dozvědí o očekávání muslimů, žijících v České republice od přístupu sester. Cíl informačních listů pro pacienty je takový, aby pacienti mohli lehce se orientovat v nemocničním prostředí a dopředu věděli, co během hospitalizace budou potřebovat. Pro tvorbu praktické častí bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: poučení zdravotnic sester o správné péče pacienta muslimské komunity. Cíl 2 : připravit informační listy pro muslimské pacienty, pomoci kterých zlepšíme jím průběh hospitalizace. 12 K dosažení těchto cílů byl zvolen kvalitativní průzkum pomoci polostrukturovaných rozhovorů. Okruhy otázek: 1. Cití se rozdil mezi péči o muslimského pacienta a pacienta české národnosti? 2. Je-li odlišný způsob poučení muslimského pacienta? 3. Co máme respektovat při ošetřování muslimských žen? 4. Co může pomoct při ošetřovaní muslimských pacientů? 5. Mohou se změnit zvyklosti muslimských pacientů délkou života v České republice? Rešeřní strategie: SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U MUSLIMŮ Valentýna Duda Jazykové vymezení: čeština, angličtina Klíčová slova: Islám. Muslimové. Korán. Multikulturní ošetřovatelství. Muslimský pacient. Časové vymezení: 2006 - součastnost Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku, elektronické zdroje Počet záznamů: 55 (vysokoškolské práce: 3, knihy: , články a příspěvky ve sborníku: , elektronické zdroje:) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690 - 2:2011 (česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů) Základní prameny: katalog Národní lékařské knihovnyfwww.medvik.cz ) databáze vysokošskolských pracífwww.theses.cz) specializované databáze( ESBO,PubMed) 13 Vstupní literatura: 1. BOUZEK, J., 2008. Jak se domluvit s jinými? Úvod do mezikulturní komunikace. Praha: Triton. ISBN: 978 - 80 - 7387 - 043 - 0. 2. KRÁLIKOVA, L., 2006. Péče o jednání o pacienty islámského náboženského vyznání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN: 80 - 244 - 1424 - 4 3. RYSLIKOVA, M., 2009. Česká sestra v arabském světě: multikulturní ošetřovatelství v praxi. Praha: Grada. ISBN: 978 - 80 - 247 - 2856 - 8. 4. ŠPIRUDOVÁ, L., 2006. Multikulturní ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN: 80 - 247 -1213-x. 14 1 MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ Motto: In varietate concordia. - Jednota v různosti. Každý člověk je ovlivněn kulturním prosředím.V průběhu života stáváme se členy různých «podskupin» v nich že pracujeme,studujeme nebo vyrůstáme. Tak v procesu socializace se učíme co všechno od nás společnost potřebuje, abysme se stali jejími úspěšnými členy. Každá «podskupina» se odlišuje svými pravidly a zvyky,kterými se odlišuje od ostatních skupin. Každá skupina má své pojetí o životě,zdraví a nemoci,neodlišuje se jenom jazykem a historii. Mají svůj názor ke kterému taký patrí celistvé vnímání člověka, vztahy mezi lidmi atd. Multikulturita je částí naší kultury a součástí globalizace. Každá kultura může «něco» nabídnout a má volné místo, aby mohla «něco» přijmout. Proto multikulturní ošetřovatelství se stará o to, aby každá kultura mohla i v cizím prosředí svých kulturních zvyklostí se dodržovat. Multikulturita je harmonická souhra kultur včetně zvyků,chování,tradic,rituálů, aby příslušníky různých kultur měli možnost žít ve vzájemné toleranci. V politické rovině multikulturní ošetřovatel sví se stará o to, aby každý člověk odlišné kultury měl možnost se svých zvyku dodržovat a ne byl ohrožen privilegii určitých rasových,etnických nebo náboženských skupin. Multikultura je systém přesvědčení a chování, které uznává a respektuje přítomnost všech rozmanitých skupin v organizaci či společenství, oceňuje a váží si jejich společensko - kulturních odlišnosti a podporuje a umožňuje jejich trvalé podílení se na životě společnosti v rámci kulturního kontextu, díky čemu je umožněno vžití v organizaci společnosti. (KUTHORSKÁ, ČICHÁ, GOLDMANN, 2012) 15 1.1 HISTORIE MULTIKULTURNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ Migrace obyvatelsva je součástí dějin lidské společnosti, je nedílnou součástí každodenní historie se kterou musíme počítat i v budoucnu. Dřívější Československá a dnes Česká republika je cílem migrací pro osoby z blízkých i ze vzdálených oblastí a ty jsou součástí multikulturní společností. Československá republika vznikla v roce 1918 jako mnohonárodnostní stát s převahou dvou slovanských národů, Čechů a Slováků, ale silnými menšinami. Zjištování národnostní situace na území Čech bylo vždy trvalou součástí sčítání lidu a domů. Nyní se rozumí národností příslušnost k národu,národnosti nebo etnické menšině. Rozhodující není mateřská řeč , ani řeč, kterou občan lépe ovládá,ale jeho vlastní rozhodnutí. K velkým přesunům obyvatel došlo po 2. Světové válce, kdy transfer Němců z poválečného Československa představoval více jak 2,5 milionů osob. Naopak v poválečném období se přestěhovali tisíce Reků,emigranti z Rumunska,Mad'arska, ale i ze zámoří. Po roce 1989 se změnil počet cizinců a složení obyvatel. Sociální změny přinesly hodně migrantů ze států bývalého SSSR, zejména z Ukrajiny. Do České republiky imigrovaly osoby z Asie. Zdravotní a lázeňské služby využívají bohatí Arabové. Imigranti se soustředí obvykle na určité častí Čech, což bývá podmíněno obvykle historicky. Polské migranty tradičně najdeme při polské hranici. Území německé skupiny je územi, kde původně sídlili Němci (do poválečného odsunu). To samozřejmě neznamená, že příslušníky výše uvedených národnostích menšin nenajdeme na jiném území státu, ale v menší koncentraci. (SPIRUDOVA,2006) Nej větší koncentrace cizinců je v Praze, kde tvoří kolem 12% obyvatelstva (asi 145 000). Na druhém miste je Karlovarský kraj, kde jejich je podíl 6,5% a taky Plzenský kraj s 4,8%. Nejméně cizinců mají 01omocký,Zlínský a Moravskoslezský kraj(l,5-2%). (Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2010. SÚS). 16 2 ISLÁM,VÝZNAM ISLÁMU Slovo islám je odvozeno od arabshého kořene «SLM», který můžeme přeložit jako mír,čistota,podřízenost a poslušnost. V náboženském smyslu slovo islám znamená podřízenost vůli Boží a poslušnost Jeho zákonům. Jen člověk, který děla všechno podle předpisu Alláha má pravo dosáhnout opravdového štěstí. Některé lidí nazývají islamskou komunitu «mohamedánství» a označují Islámské věřící jako «mohamedány». Muslimové pořad protestují proti užívání těchto slov. Toto nesprávné pojmenování naznačuje, že jejích náboženství je pojmenováno po smrtí Muhammada a my islám rovnáme k dalším «ismus» jako judaismus,hinduismus,marxismus a ostatní. Muslimové navíc nevěří, že Muhammad založil islám, přestože ho v poslední fázi náboženského vývoje uchoval. Původním zakladatelem islámu je nikdo jiný než Bůh sám a datum založení islámu spadá do časů Adamových. Pravé jméno jejich náboženství j e islám a lidí, kteří tuto víru následují jsou muslimové. Když civilizovaní lidé dodržují zákony svých zemí, jsou považováni za rozumné občany a čestné členy společnosti. Žádný zodpovědný člověk by neřekl, že dodržováním zákonů ztrácejí tito lidé svou svobodu. Žádný rozumný člověk by si nemyslel a ani na chvilku by neuvěřil, že lidé dodržující zákony jsou bezmocní fatalisté. Podobně i člověk, který se podřídí vůli Boží a který poslouchá zákon Boží, je rozumný a čestný. Získává ochranu svých práv, prokazuje opravdovou úctu k právům jiných lidí a těší se velké, zodpovědné, tvořivé svobodě. Podřízenost dobré Boží vůli proto osobní svobodu neodnímá ani neomezuje. ( ABDALATI, 2008 ) Podle islámu je všechno na světě nebo každý jev odlišný od člověka je spravován Božím zákonem. Tento zákon podřizuje celý fyzický svět Bohu a Jeho zákonům, což zase znamená, že jde o islámský nebo muslimský stav. Fyzický svět nemá možnost volby. Nemá možnost volit vlastní cestu, pouze naslouchá zákon Stvořitele, zákon islámu neboli zákon podřízenosti. Pouze člověk se stal bytostí vybavenou inteligencí a schopností rozhodovat se. 17 A protože má člověk vlastnosti inteligence a volby, je vyzýván, aby se podrobil dobré vůli Boží a poslouchal jeho zákony. Když si člověk zvolí cestu podřízenosti zákonu Božímu, vytvoří tak harmonii mezi sebou a ostatními částmi přírody, které jsou Bohu podřízeny. Bude ho pak provázet pravda a harmonie se všemi ostatními částmi přírody. Vybere-li si však neposlušnost, pak sejde z pravé cesty a nebude ho doprovázet pravda. Jediným neodpustitelným hříchem v islámu je víra v jakékoliv božství jiné něž Bůh. (ZHARFIBIN,2008) 2.1 PĚT PILÍŘŮ ISLÁMU Základ náboženské praxe každého muslima tvoří pět pilířů i slámu, které jsou následující: • víra v jedinečného Boha a jeho proroka Muhammada (šaháda) • každodenní vykonávání modliteb (salát) • rozdávání almužny (zakát) • sebeočista prostřednictvím půstu (saum) • pouť do Mekky pro ty,kteří j sou toho schopní (hadždž) Imán neboli víra. «Není boha kromě jediného Boha a Muhammad je jeho poslem a prorokem». To je jednoduchá věta, kterou pronášejí všichni věřící,šaháda,anebo prohlášení víry. Marné tuto větu chápat tak, že cílem života muslima je služba a poslouchání Boha, dodržování se toho cílu je možné jenom cestou přijetí a následování učení posledního proroka Muhammada. Salát je název povinných modliteb, které se vykonávají pětkrát denně (při západu slunce a po setmění a tak podmiňují rytmus celého dne). V islámu neexisuje žádná hierarchie, proto žádní knězi nejsou. Modlitby vede člověk, který dobře zná Korán a který se zvolí z muslimské komunity. Těchto pět předepsaných modliteb obsahují verše z Koránu, které se odříkávají v arabštině. Osobní prosby se mohou odříkávat kdykoliv a ve vlastním jazyce. Nejlepší je když se muslimové modlí spolu ale pokud nemají takovou možnost,modlitby se mohou konat i v práci,ve škole atd. Zakát znamená očištění a růst. Tím, že muslim odděluje část svých peněz pro chudé, tím všechno, co on má se očištuje. Toto podporuje duchovní růst muslima. Každý si to 18 počita sám, započítává se sem roční platba 1/40-tiny majetku. Některé bohatí muslimové davájí i mnohem víc. Prorok řekl: «Dokonce i potkat svého bratra s upřímnou tváří je dobročinný skutek». Saum anebo ramadán. Každoročně všichni muslimové celý měsic od východu a do západu slunce posti. Nejedí jídlo, nepijí vodu a jiné nápoje a zdržují se sexuálních vztahů se svými manželkami. Výjimkou jsou nemocné lidi,cestujíci,kojicí, těhotní a menstrující ženy. Mohou půst nahradit, kdy budou zdraví a schopní postit se. Děti začínají držet půst v době puberty. Muslimové věří, že pomoci půstu očistí svojí duše, zlepší se jejích sebepoznání a posílení vůle. Bůh v Koránu hovoří: «Vy,kteří věříte, předepsán Vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před Vámi byli, snad budete bohabojní.» «KORÁN2:183» Hadždž říká, že když člověku dovoluje zdravotní a finanční stav, musí aspoň jednou se zúčastnit poutě do Mekky. Každoroční pouť začíná ve 12.měsici islámského roku, je lineární a proto pouť a ramadan přichází na různé období, bud to léto nebo zimu. Rituál hadždž probíhá tak, že poutník 7 krát obejde Kaabu a 7 krát projde mezi vrchy Safa a Marwa (tak jak to dělala Abrahámova žena Hádžar, když hledala vodu). Koncem ramadanu je svátek Id al-Adha, který se slaví modlitbami a výměnou dárku mezi všemi muslimy na celém světě. (RYSLINKOVA, 2009) 2.2 ISLÁM V DENNÍM ŽIVOTĚ Islám učí lidi využívat jejích inteligenci a pozorování. Islám chápe život člověka jako dvě lidské přirozeností - vnější a vnitřní Jsou navzájem propojeny a nemohou být bez sebe. Jinak se poruší harmonie a zdraví. Islám chápe člověka jako duchovní (morální) a intelektuální části. Islám poskytuje muslimům duchovní předpisy podle, kterých mají žít a to jim zajistí pocit bezpečí, klidu a duchovního růstu. Jedná se v podstatě o pět pilířů islámu. Co se týká intelektuální části, to se týká zkušenosti člověka. První, co pomohlo muslimům rust intelektuálně a kde a jak hledat pravdu, byl Korán. Víra v Boha je taky důležitou součásti poznání a všeobecného rozvíjení. V době rozvíjení a šíření muslimská komunita přijímala dědictví prastarých civilizaci jako byla: Egyptská, Perská nebo Řecká. Nové informace čerpaly z knihoven a u učených lidí. Taky muslimové vynikali v astronomii, historii, literatuře a matematice. Ale intelekt nemůže dosáhnout možnosti, které má Alláh. ( REEBER, 2007 ) 19 2.2.1 OSOBNÍ ŽIVOT Na prvním místě v životě muslima vždy je jeho víra. Islám se snaží, aby člověk dosáhl fyzické a duševní harmonie a dosáhne ji jen v tom případě, že bude dodržovat všechna pravidla. A osobní život muslima vždy je těmito pravidly ovlivněn. To se týče stravování, oblékání, zábavy, chování a rodiny. Rodina pro muslima je na druhém místě. Pro svoji rodinu muslim má dělat všechno a podle pravidel, aby celá rodina žila svůj život tak, jak to má předepsáno. (KROUPÁČEK, 2011 ) 2.2.2 VÝŽIVA Výživě se musí věnovat velká pozornost, aby si člověk uchoval čisté srdce a mysl, aby posiloval svou duši a měl čisté a zdravé tělo. A tím se islám zabývá. Některé lidí si myslí, že jídlo a nápoje nemají žádný vliv na stav člověka a jeho duši. Takový názor není islámský, protože muslimové považují tyto věci za velmi vážné. V islámu existují pár zásad, které se týkají stravování, které jsou Bohem zakázány. Jde o maso uhynulých zvířat a ptáků, maso vepřů a maso zvířat usmrcených ve jménu někoho jiného než Boha (zvíře musí být zabité ve jménu Alláha a usmrcené zvíře se nechává vykrvácet). Co se týká mořských živočichů, je v islámu povoleno jíst všechny ryby, které mají šupiny. Islám taký považuje alkohol za škodlivý nápoj, který ničí nejen fyzický stav člověka ale i morální a duchovní zdraví. ( KADLECOVÁ, 2014 ) Zákaz těchto potravin a nápojů se nepovažuje za diktátorský režim. Je to hlavně Boží zásah, který je míněn jen pro zkvalitňování života muslimů a pro jeho blaho. Když Korán zakazuje tyto věci, to především poučuje o mravnosti a moudrosti člověka, což se odráží na jeho každodenním chování. Důvodů, spočívajících za tímto Božím zásahem je mnoho. Mají duchovní, intelektuální, morální, psychologickou, fyzickou a hospodářskou povahu. Hlavním cílem je to, aby člověk rozvíjel svou vlastní osobnost, podle přímé životní cesty a aby jeho život byl zdravým prvkem v rodinné i v společenské struktuře. 20 Takový muslimové mají za pravidlo, že celá rodina má jíst společně. Když někdo z rodiny je např. v nemocnici, tak příbuzný často přichází k němu s jídlem, aby celá rodina byla spolu. Obecně platí, že muslimové jsou velice hostinný. Když k nim přijde někdo na návštěvu, jsou velice příjemný a nabízí vám všechno, co mají. Odmítnuti sednout si k jidlu bude bráno jako urážka. Pokud se muslim bude dodržovat těchto pravidel, dostane se mu vděčnosti od Boha a bude se moct těšit z jeho darů. 2.2.3 OBLÉKÁNÍ Oblečení pro muslimy je z několika typů: • hidžáb - šátek malých rozměru, pokrývá hlavu a krk, obličej se nechá otevřený, ženy v hidžábu potkáte v Malajsii nebo Indonésii ; • nikáb - čelenkou to pokrývá všechno kromě oči. Nosí se v Saúdské Arábii, Omanu a Kataru; • burka - nejvíc uzavřené oblečení pro muslimské ženy, obléká se přes hlavu, která je krytá kápí vpředu s hustou mřížkou. Burku nosí ženy v Afghánistánu a některých oblastech Pákistánu; • abaya - elegantní plášť, jako závoj, z bohaté tkaniny • (obrázky budou přiložení v příloze). V oblasti oblečení a zdobení bere islám vážně zásady slušnosti a skromnosti. Nesmí se nosit šperky a oblečení, které by mohlo ohrozit mravnost. Muži mají zakázáno nosit šperky ze zlata, protože jsou určeny jen pro ženy. Muži musejí mít zahalené oblasti od pupku až ke kolenům (v příloze budou přiloženy obrázky). Ale chování muže se nemusí projevovat jen jeho oblečením, ale i jeho vysokou morálkou. Muslimské ženy taký mají své pravidla ohledně oblečení a šperků. A také mají své pravidla ohledně malování, pohledu, chůzí vůči jiným lidem. Mají se chovat tak, aby neprobouzela v opačném pohlaví žádné pocity. Pohled do očí neznámému muži je tabu. Odhalení mohou být jenom chodidla a ruce. Ortodoxní muslimky zahalují taky obličej včetně oči. ( WARREN, 2006 ) 21 2.2.4 SPORT A ZÁBAVA Muslimové se starají nejen o své duchovní, ale i o fyzické zdraví. Islám má kladný vztah ke sportu a různým aktivitám, když to nepředchází hříchům. Prorok říkal: «všichni věřící mají dobré vlastnosti, avšak silný věřící je lepší něž věřící slabý». Taký říkal, že schvaluje sporty a zábavy, které vedou k fyzické vytrvalosti a posilují mravnost. Někteří lidi považují hazard a pití alkoholu za sport, islám má jiný názor. Život je dán člověku proto, aby žil a zkvalitňoval svoje duševní vlastnosti. Podle pravidel Alláha člověk by neměl znehodnocovat nebo spoléhat na náhodu a štěstí. Ale nemůžeme mluvit o porušování práv člověka, protože život člověka je nejvíce cenný a je určen k vznášeným účelům a Bůh ukazuje, jak ten život žit správně a s potěšením. Ještě jedním z důvodů zákazu hazardních her, je to, že během hry člověk je v napětí a stresu. Islám se snáži svoje lidí zachránit před zbytečným duševním napětím. Jestliže člověk se zaplete do pavučiny takových her, tak má riziko toho že ztratí rodinu a rodina pro muslima je velmi důležitá. Islám v takové situaci člověka nemůže nechat samotného, aby ztratil smysl života takovým tragickým způsobem. A muslomové vždycky takového člověka podpoří a pomůžou to zvládnout. 2.2.5 ALKOHOL, DROGY Muslimové mají alkohol a drogy zakázány. V islámu se říká, že život by se neměl poškozovat takovými látkami. Nesmějí brát leky, které obsahují alkohol. 2.2.6 RODINNÝ ŽIVOT Zásady rodinného práva islámu pocházejí přímo z Koránu. V Koránu jsou stanoveny podmínky sňatku, rozvodu i péče o děti. U některých z těchto ustanovení je patrné převzetí z judaismu, u jiných z předislámské arabské kultury. Tradiční podoba islámského rodinného práva se dodnes podílí na regulaci vztahů ve společnosti. Důležitou roli hrají sociální, kulturní a politické faktory. 22 Hlavou rodiny je podle pojetí islámského práva otec. Mužům je také připisována významná rozhodovací role, což je princip, který se projevuje mnoha konkrétními způsoby. Uzavření manželství předchází j ednání ženicha a zákonného zástupce nevěsty. Tím může být její otec nebo jiný příbuzný z otcovy strany. Svatební smlouva nemá fixní podobu. Do ní mužem zahrnout různá upravení. Velmi důležitou částí je dar (mahr), jenž má ženich vyplatit nevěstě, nebojejímu otci. I tato podmínka občas se upravuje. Vyplácí se například první dar na začátku svazku a druhý v případě rozvodu (co v islámském světe se stává málokdy). Někdy se také druhý dar považuje za obnos, který si může žena vyžádat v průběhu manželství podle svých potřeb. Rodinné právo stanovuje rovněž to, s kým je možné smoulu uzavřít. Zeny si mohou brát pouze muslimy (předpokládá se, že manžel jiného náboženství bude svojí manželku a děti omezovat v praktikování islámu). Muži se mohou oženit i s židovkami a křesťankami. Pro obě pohlaví jsou zakázány manželství s příbuznými po krvi či po mléce (příbuzní po mléce mohou být např. kojné nebo děti kojené stejnou osobou). ( HALÍK, 2006 ) Diskuzi zahrnující různé názory vyvolává polygamie (mnohoženství). Muslimští muži mají možnost oženit se až se čtyřmi ženami. To za předpokladu, že budou schopni se o všechny postarat a budou k nim přistupovat spravedlivě. V některých muslimských zemích (např. v Tunisku, Libanonu, Turecku) byla polygamie zakázána či omezena. Rozvod je v tradičním pojetí častěji rozhodnutím muže, který může ženu ze svazku propustit tím, že třikrát pronese zapuzující výrok. Potom následuje čekací lhůta. V teto době musí muž ženu živit a může za své přijmout dítě, které v této době porodí. V této lhůtě je možné vzít rozhodnutí o rozvodu zpět. Dále manželství zaniká také vzájemnou dohodou, odpadnutím j ednoho z manželů od islámu, prohlášením muže, že se žena dopustila nevěry, či prohlášením soudce, pokud ho o to požádá jeden z manželů nebo pokud zjistí překážky. Péče o děti je v kompetenci ženy do devíti let u chlapců a do puberty u dívek. Legitimní děti mají právo na výživné od otce, zároveň se mají zase děti postarat o rodiče, pokud je to potřeba. 23 2.2.7 POROD A SMRT V ISLÁMU Islám přijímá smrt příbuzného jako součástí života a trest Alláha. Nemoc je brána jako odpykání si hříchů a součástí cesty k Alláhovi. Život a smrt patří do života všech lidí, ale muslimové mají svoje zvyky ohledně porodu a smrti. Porod dítěte je veliká radost. Ale když muslimská žena nechce mít problémy, musí dítě porodit jen ve své rodinné zemi. Tyto problémy jsou spojeny s ošetřováním ženy během těhotenství, během porodu a po něm. Nejlepší je, když ženu ošetřuje lékařka. Po porodu dítě se vykoupe a přiloží se k matce. První rituál, jaký má provést maminka, je to, že do pravého ucha našeptá výzvu k modlitbě a do levého začátek modlitby. Když při porodu se vyskytly komplikace a matka je neschopná toto udělat, může to udělat manžel nebo porodní asistentka. Po sedmi dnech od porodu dostane dítě jméno a ostřihají se mu vlasy, které se pak schovají. Stejnou váhu zlata nebo stříbra jako váhu dítěte při porodu, se má rozdat chudým. Nebo místo zlata a stříbra se mohou rozdat peníze ve stejně hodnotě. U chlapečků se může provést obřízka, ale obvykle se to dělá mezi 7-12 rokem života. Zena přichází na vyšetření obvykle v doprovodu manžela, staršího bratra nebo nejbližší příbuzný. Ošetřovat jí musí jenom žena, pokud je možné ošetřovat muslimskou ženu oblečenou, bylo by to nejlepší udělat tak. Všechny souhlasy podepisuje muž. Jen při interrupci má žena právo na rozhodnutí. Islám povoluje interrupci jen v tom případě pokud je ohroženo zdraví matky nebo její život. Nesmí se překročit doba 120 dnů od početí. Muslimové věří, že po 120-ti dnech do těla dítěte bude vložená duše. Problematiku neplodností je povoleno řešit lékařským způsobem. Jen v tom případě, že budou použití vajíčka manželky a spermie manžela, použití cizích spermií nebo vajíček je zakázáno. Adoptovaný dětí nejsou islámem zakázány ale většina muslimů nechce mít v rodině osoby, které se nejeví jejich krevními příbuznými. ( SIMONOVÁ, 2012 ) V muslimském světě neexistuje zařízení pro staré lidí. Jedním z důležitých cílů života muslima je péče o rodiče vtom těžkém období pro něj. V islámu opatrování rodičů je stejně povinné jako vykonávat modlitby každý den a rodiče mají právo tuto povinnost očekávat. Nenesou vinu za to, že jejích opatrování je velmi namáhavé a proto by jejich děti neměly ukazovat nevoli. 24 V Koránu je napsáno, že děti se musí starat o rodiče stejně tak, jak oni se starali o ně. Nesmějí jím řikat «fuj» a musí s nimi mluvit laskavě. Muslimové věří, že současný život je jen příprava na další existenci. V nemocnici umírající člověk může chtít, aby jeho postel byla otočená směrem k Mekce. U lůžka umírajícího přítomné jsou jeho příbuzné, staršinové místní komunity. Přítomnost ženy je povolená jen tehdy, když si to žena přeje sama. Jeden z příbuzných bude šeptat umírajícímu modlitbu a jakmile člověk zemře, otočí se nohama směrem k Mekce a celé tělo se zakryje. Potom členové rodiny umyjí pacienta a obleknou ho do bílých čistých šatů. Potom tělo se má odnést do modlitebného místa, tímto místem bývá mešita nebo jiné «čisté» místo, kde zemřelý je položen směrem k Mekce. Ve srovnání s jinými náboženstvími u muslimů se nekonají žádné hostiny. V situaci, že pacient zemře v nemocnici a není možno kontaktovat rodinu nebo členy komunity, tento rituál mají udělat zdravotnicí. Pohřeb by měl proběhnout co nejdříve, nejlepší by to bylo v den smrti. Důležitý je to, že muslim nesmí být po smrti upálen. Zdravotníci si to musí pamatovat přesto, že si to umírající přál. Muslimové věří, že tělo patří Alláhovi a proto pitvy jsou zakázány. Pitvu je vhodné provést jen vtom případě, že to vyžadují zákony dané země anebo je potřeba určit příčinu smrti. Dále jsou povolené pitvy, co slouží k výuce mediků. ((ČERMÁKOVA, 2011 ) 2.3 ETIKA V ISLÁMU Etika v islámu má několik osobních vlastnosti, které jsou důležitě pro zdravotnický personál. Mezi ně řadíme: upřímnost, soucit, trpělivost, snahu. V Koránu je napsáno «Zivot je dar Alláha a my nad tím nemáme žádnou sílu. My máme povinnost dbát na své zdraví a využívat jej v službě pro Boha». Z toho vyplývají hlavní zásady pro ošetřování muslimského pacienta. K hlavním aspektům patří: autonomie člověka a poskytnutí pomoci. Hlavní problémy, se kterými se stýkají zdravotnicí při ošetřovaní muslimského pacienta, jsou zvyky denního života pacienta, rodiny a jejích návyky. Také důležitá část je transplantace a život zachrranující zákroky. 25 Toto jsou problémy, se kterými se může setkat každý zdravotník, který pečuje o muslimského pacienta a měl by znát tyto hlavní aspekty pro zvládnutí kvalitní péče. Pro zkvalitňování péči měli by zdravotníci vědět o pěti pilířích islámu. Muslim je povinen provádět modlitby i v době nemoci. Ale existují pravidla, že může ty modlitby spojit, a to znamená, že ranní modlitby se provádí normálně ale spojují se polední a odpolední modlitby a modlitba při západu slunce se spojuje s večerní. Po propouštění domu může si pacient ty modlitby nahradit. Takže jednim z hlavních rituálů je umývání. Člověk, který má špinavé ruce, se nemůže dotýkat Koránu. Pokud je to možný, snažíme se zajistit vodovod přímo na pokojí. Při provádění modlitby by pacient neměl být někým rušen. Pokud pro to není možné zajistit speciální místnost, tak do pokoje by se nemělo vcházet. Když nutně potřebujeme pacienta vyrušit, snažíme se projít za jeho zády. Narušení tohoto pravidla se bere jako urážka.(KOENIG, 2008) Každý pátek se koná společná modlitba. Je možné, že pacient se bude chtít této modlitby zúčastnit. Vtom případě by se mělo domluvit se šejchem (nebo nej starším členem rodiny) a vybrat nějaké místo. Vše, co oni budou potřebovat je voda pro provádění rituálního umytí. Hlavně nesmíme zapomenout že muži a ženy nesmějí se modlit společně. Každý muslim přinese s sebou věci, které bude potřebovat během hospitalizace. Mezi ně patří Korán a modlitební kobereček. Kdo nemá umyté ruce, nesměl by se dotýkat těch věcí. Na ten kobereček se nikdo nesmí posadit a pokládat na něj nějaké věci. Jen některé muslimové nosí stříbrný přívěsek, na kterém jsou psány citáty z Koránu. Ale občas se setkáme s takovými, který nosí amulet. Kromě toho nesmíme sundávat a musíme dbát na to, aby se během hygieny nenamočil. (KRÁLIKOVA, 2006) Jak už bylo napsáno v předchozích kapitolách, muslimové nejedí vepřové maso nebo jakékoliv výrobky z něj, ani jídlo, které bylo připraveno na vepřovém sádle. Ortodoxní muslimové nejedí žádné maso, pokud nebylo zabito tradičním způsobem ve jménu Allaha.Takže budou odmítat maso mleté, bojí se, že strava bude obsahovat složky 26 vepřového masa. Tím pádem jím budeme nabízet maso kuřecí nebo hovězí. Maso je možné podávat v jakékoliv úpravě, včetně omáček. Nesmí však jídlo obsahovat alkohol, to samé se týká i jídel, který na alkoholu jsou připravený. Některé léky také mohou obsahovat alkohol. Takže v takové situaci se snažíme nahradit jiným lékem. Můžeme také nabídnout pacientům vegeteriánskou stravu. Někdy rodina nemocného přináší jídlo. Chléb se nikdy nekrájí, ale láme. Také nesmíme zapomenout, že vodu ze skleníčky nikdy nevyléváme, pacient jí vždy dopijí. Při návštěvě nemocného je nutné dodržovat soukromí pro provádění společné modlitby. Často se stává, že rodina chce o svého příbuzného pečovat. Nejčastěji se to týká žen a umírajících členu rodiny. To souvisí s tím, že rodina a víra je pro muslima na prvním místě. V případě, že je pacient těžce nemocný, islám povoluje transfúze a transplantace i od nemuslimských dárců. Ale mají zakázáno přijímat orgány z těla mrtvého dárce (je to možné jen vtom případě, že úspěch transplantace je docela jisty). Aby mohl byt prováděn odběr orgánů, lze člověka udržovat při životě pomoci přístrojů. Při komunikaci s pacientem se snažíme mít laskavý tón. Měli bychom dávat pozor na nonverbální komunikaci (například ruce v bok u muslimů jsou chápány jako projev arogance). Důležitý je pohled do očí, takový pohled mezi opačnými pohlavími je zakázán. Jinak pohled do očí je příznakem bezpečí. Pokud se nebudeme dívat pacientovi do očí, může to vyvolat negativní reakci. Pacient bude cítit nedůvěru. Muslimové nemají zvyk podávat ruku. Když pacient nechce podávat ruku, tak jí drží za zády. Ortodoxní muslimové místo podání ruky kladou ruku na srdce. Některé muslimové podávají ruku i lékařce, která je chápaná jako osoba neutrálního pohlaví. Ale když zdravotník ruku pacientovi nepodá, bere se to jako urážka. Fyzický kontakt mezi opačnými pohlavími je zakázán, takže může vzniknout problém s poskytováním taktilní podpory pacientovi. (KALANOVÁ, 2009) 27 1.1 HISTORIE ISLÁMU V ČESKÉ REPUBLICE Muslimskou komunitu v České republice tvoři především studenti vysokých škol. Na území České republiky se k islámu podle výsledků Projektu Sčítání lidu, domů a bytů provedeného Českým statistickým úřadem hlásí ke dni 26. 3. 2011 1921 osob. K vyznání označeného jako Ústředí muslimských obcí se hlásí 1437 osob. Celkový počet osob islámského vyznání je tedy 3358 osob. (ČSU, © 2011) Do muslimské komunity řadíme nejen cizince, ale také české konvertity (převážně ženy, který se vdaly za muslima). Na území České republiky se k islámu podle výsledků Projektu Sčítání lidu, domů a bytů provedeného Českým statistickým úřadem hlásí ke dni 26. 3. 2011 1921 osob. K vyznání označeného jako Ústředí muslimských obcí se hlásí 1437 osob. Celkový počet osob islámského vyznání je tedy 3358 osob. (ČSÚ, 2011) První známá osoba, která navštívila dnešní Českou republiku a měla vědomosti o islámu byla Ibráhím ibn Jakub, židovský obchodník, cestovatel z jižní části Pyrenejského poloostrova. V 16.století na území ČR objevili se první muslimové, kdy osmanští Turci napadli a obsadili část jižní Moravy. Zatím v 19.století se začal zvyšovat zájem o islám. Na konci 19.století a na zač. 20.století začínají na území ČR působit dva čeští arabové Alois Musil a Bedřich Hrozny. V roce 1912 muslimové měli možnost otevřít svojí islámskou obec. V roce 1934 byla založená první organizace «Muslimská náboženská obec pro Československo). Tato organizace fungovala pouze jeden rok. Za dobu komunismu nebyla možnost uznání islámu jako náboženství, proto život islámu byl možný pouze v soukromí. V roce 1968 islámské komunity se nepodařilo zaregistrovat. Z roku 1991 po rok 1998 muslimům se podařilo otevřít Ústředí muslimských náboženských obcí a Islámského centra v Brně. Členem muslimské obce se může stát 28 každý muslim, který není členem jiné registováné společnosti. Pro členství se musí podat písemná přihláška s notářsky ověřeným podpisem. V roce 1999 byl záložen Islámský centr i v Praze. Tyto centra se zabývají osvětovou činnosti, výukou arabštiny, ale také konáním bohoslužeb a ctěním Koránu. Knejvětšímu přílivu muslimů do ČR však dochází v posledních 30 leltech. Mezi těmito lidmi jsou zrovna studenty, lidí, hledající zaměstnání atd. Nejčastěji do ČR se přestěhují lidé ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu. Dále se jedná o emigranty z Bosny a Hercegoviny nebo příslušníky států bývalého Sovětského svazu. V ČR je registrováno 25 církví. Podle zákona č.3/2002 sb. (dostupno z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-3 ) O svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností získaly registraci čtyři náboženské instituce: Křesťanská společenství, obec křesťanů, hinduisté a hnutí Hare Kršna. Muslimské obce také žádaly 0 registraci, kterou získaly v roce 2004. Předsedou Islámské nadace v Praze a muslimských obcí je RNDr. Vladimír Sánka. Muslimové se dále schází v modlitebně, které tvoří soukromé nebo pronajaté prostory (například dvě jsou u Václavského náměstí v Praze). Od roku 2004 je islám už oficiálně registrován i státem, takže nyní může tvrdě získat 1 státní dotace. (ZCHULZE, 2007 ) 29 3 HOLISTICKÝ PŘISTUP K MUSLÍMSKÉMU PACIENTOVI Motto: Jen celek je zcela dokonalý,j en dokonalost je zcela zdravá. Pro zajištění všech potřeb pacienta marné vybrat správný etický a holistický přistup. Holismus tvrdí, že celek je důležitější než jeho častí. Tvrdí nám, že skutečnost nepochopíme podle jednotlivých části ale jenom jako celek. Do toho patří 4 časti: biologický, psychologický, sociální, spirituální. U muslimského pacienta máme respektovat jeho náboženství, všechny aspekty islámu. Hlavními aspekty jsou:dodržování jídelničku, intimity, zvyků, respektování 5 pilířů islámu a taky dodržování vhodného přístupu personálu (muže ošetřuje muž, ženu - žena). Holistický přistup k muslimskému pacientovi určitě je odlišný od přístupu k pacientovi české nebo jiné národnosti. Ale při dodržování všech pravidel neměla by o vzniknout stresová situace. ( PRŮCHA, 2007 ) 30 4 EDUKACE MUSLIMSKÉHO PACIENTA Edukace slouží ke zlepšení spolupráci pacienta se zdravotnickým personálem a přebírání odpovědností za své zdraví. Správna edukace pomůže zdravotnímu personálu zlepšit kvalitu péče o pacienta. Při nesprávné edukaci může dojít ke konfliktu, neporozumění a odmítání pacientem dodržování se lékařského postupu. Na začátku hospitalizace se máme přesvědčit má-li pacient problémy s českým jazykem v případě, že pacient neumí česky, by bylo dobré zajistit překladatelské služby anebo někoho z rodiny, kdo umí jazyk a může pomoct. Zatím je důležité zjistit komu se muže poskytnout informace o pacientovi. U žen tuto informace zajišťuje manžel. Proto je důležité také informovat rodinu o léčebném postupu. Musíme pamatovat, že edukovat pacienta má zdravotník stejného pohlaví, jako pacient. To nám pomůže ziskát důvěru pacienta. Při příjmu pacienta po dobu ramadánu je nutne vysvětlit nutnost příjmu tekutin, jídla a leků během dne. Sestra musí vysvětlit, jakých pravidel se pacient musí dodržovat pro zlepšení jeho zdravotního stavu. Můžeme pacientovi vysvětlit, že je možné půst nahradit v době, kdy bude uzdraven. ( BOUZEK, 2008 ) Je vhodné zapojit rodinu, které také máme vysvětlit nutnost přerušení půstu.Dále vysvětlíme, že jídlo, které podáváme, nema v sobě vepřové maso ani výrobky z vepřového masa. Máme informovat o možnosti vegeterianského menu. Samozřejmně je možne, aby jídlo pacientovi přinášela rodina. Máme také edukovat pacienta o tom, že léky neobsahují alkohol. 31 Když pacient má předepsaný klid na lůžku, musíme vysvětlit, že je lepší vykonávat modlitby vnitřního typu. Modlitby je možne nahradit v době, kdy pacient bude zdravý. Ohledně modliteb se domluvíme s pacientem o místě, kde je bude vykonávat, aby nerušil ostatní pacienty. Rodinu máme informovat o omezení náštěv a počtu návštěvníků, musíme respektovat ostatní pacienty. Muslimskou ženu máme poučit o tom, že při některých vyšetřeních je nutné se odhalit. Tím pádem máme říct, že při provedení hygieny o pacienta, se bude starat zdravotník stejného pohlaví ve zavřené místnosti. Když se budeme dodržovat všech těchto zasád, můžeme očekávat kladný přistup pacienta a jeho rodiny. (PROCTOR, 2009) 32 5 STAV NEMOCNIC VE VYBRANÝCH ISLÁMSKÝCH STÁTECH Při provádění průzkumu byli zvolené muslimové z těchto státu, jako je Afghánistán, Azerbajdžan, Irák a Turecko. Jsou to státy, kde stáv nemocnic není takový jako v Amerických státech nebo v Evropě. Takže dálé probereme situace v nemocničních ve státech, ze kterých přijeli naší respondenty. 1. Afghánistán V Afghánistánu mají takový zvyk, že pacienti do nemocnice přicházejí brzy ráno a poslední pacient odchází už před obědem. Je to zdůvodněno vysokou teplotou venku odpoledne, proto lidí se snaží co nejrychleji vrátit se zpátky domů. Největší nemocnice v Afghánistánu se jmenuje Ahmed Shah Baba. Ahmed Shah Baba je rozlehlá čtvrť a rychle se rozrůstá. V roce 2004, kdy byli Lékaři bez hranic nuceni odejít ze země po cíleném útoku na automobil organizace a smrti 5 kolegů, čítala okala 80 000 obyvatel. Dnes nikdo nemá představu o přesném čísle, ale i ty nejmírnější odhady říkají, že se počet obyvatel zdvoj- až ztrojnásobil. Lidé přicházejí z Jalalabadu a také se vracejí afghánští uprchlíci z Pákistánu. Většina doufá, že v Kábulu najde práci. Zejména s přílivem zahraniční pomoci do Afghánistánu roste i nabídka pracovních míst, nicméně mnozí stále žádné nenacházejí a celková nezaměstnanost zůstává neúměrně vysoká. Tyto problémy se odhalují právě na ambulanci. Lékař ve službě vysvětluje, že tu ošetřují mnoho zraněných. Mnohá zranění vznikají při dopravních nehodách, protože Ahmed Shah Baba leží u dvou velice rušných komunikací, které spojují Kábul a Jalalabad. Ovšem stejně častá jsou i zranění řezná či střelná, k nimž dochází během šarvátek a bojů o půdu nebo jednoduše proto, že se lidé nemohou smířit s tím, že nemají práci. Klinika v Ahmed Shah Baba se stává spádovou nemocnicí pro celou čtvrť. Lékaři bez hranic sem přicházejí, aby zvýšili úroveň péče, zejména pohotovostní. Až doposud muselo být mnoho pacientů transponováno do jiných zdravotnických center, mnohdy více než hodinu vzdálených. Lékaři bez hranic rozšíří kapacity zařízení, vybudují nový 33 operační sál a lůžkové oddělení, kde budou pacienti zůstávat přes noc pod lékařským dohledem, a celkově budou pracovat na zvýšení úrovně péče a administrace léků. S příchodem Lékařů bez hranic bylo zavedeno pravidlo, že do nemocnice se nevstupuje se zbraněmi a hned na druhý den byl ředitelem kliniky Dr. Sattarem informován i policista ve službě, který přišel se svou služební pistolí. Náležitě instruováno bylo i 9 pracovníků ochranky, kteří se učí, jak přesvědčit návštěvníky, aby odložili zbraně před vstupem do nemocnice. Další prioritou na klinice je, aby žádný z pacientů neplatil za vyšetření nebo léčbu. Je důležité, že jsou Lékaři bez hranic zpátky v Afghánistánu. Už na první pohled je vidět, jak důležitý je tento projekt. Nedostatek základních služeb, které nedrží krok s rychlou urbanizací a růstem populace. Velká vzdálenost k dalším zdravotnickým zařízením, nedostupnost zdravotní péče pro obyvatele. To ale nejsou problémy specifické pouze pro Afghánistán. Z hlediska návratu je důležité, že tak získáme mnohem lepší přehled o situaci a dění v zemi. Z toho mála, co víme, můžeme vyvodit, že se situace zhoršuje. Nestabilita roste a zdravotní péče je nejistá. A jako vždy - nejvíce tím trpí obyčejní lidé.(BORTOLOTTI,2010) 2. Turecko Podle aktuálních statistických údajů je v Turecku 160 lékařů na 100 tisíc obyvatel, přičemž průměr EU je 322 lékařů a v České republice máme 357 lékařů na 100 tisíc obyvatel. V zemi působí 1439 nemocnic, z toho 843 státních (120 tisíc lůžek), 62 fakultních (35 tisíc lůžek), 489 soukromých (28 tisíc lůžek) a 45 ostatních, například vojenských (17 tisíc lůžek). Nehledě na růstové tendence je Turecko ve všech relevantních údajích přibližně na polovičních hodnotách průměru EU, respektive OECD. Z pohledu českých subjektů skýtá zajímavé možnosti turecký trh se zdravotnickým vybavením a lékařskými přístroji, který dosáhl loni hodnoty 1,81 miliardy eur, přičemž patří mezi třicítku největších světových trhů. Velký podíl má na tom vládní rozvojový plán na léta 2003 až 2013, v rámci něhož jsou realizovány velké investiční akce, respektive výstavba investičních celků na klíč (nemocnice, specializovaná zdravotnická zařízení, rekonstrukce a rozšíření stávajících kapacit a nemocničních lůžek), a to zejména na bázi PPP (Public Priváte Partnership). Vybraný kontraktor v rámci subkontraktů nakupuje například nemocniční lůžka či jiné vybavení nemocnic. 34 Zvláštním segmentem v rámci zdravotnictví je pak zdravotní (léčebná, estetická) turistika. V tomto směru Turecko aspiruje na to být nej významnější m regionálním centrem pro oblast kosmetické/plastické chirurgie, kardiovaskulárních výkonů a lázeňské turistiky pro země Blízkého východu, Perského zálivu, Ruské federace i postsovětských středoasij ských republik. Země půlměsíce disponuje geotermálním bohatstvím s více než tisíci termálními prameny. V krátkodobém plánu Ministerstva kultury a turismu a Ministerstva zdravotnictví (v gesci obou úřadů) na léta 2013 až 2015 je vybudování 50 tisíc lůžek pro „zdravotní turisty" a v dlouhodobém horizontu vláda počítá s rozšířením kapacit až o 250 tisíc lůžek. Turecko tak těží ze své geografické polohy i z faktu, že nemocnice a zdravotnická centra disponují uznávanými mezinárodními certifikáty. V počtu takto akreditovaných nemocnic je země druhá na světě. Kromě dvou již zmíněných plánů si vláda stanovila několik ambiciózních cílů s horizontem roku 2023, tj. ke stému výročí založení novodobé Turecké republiky. Patří mezi ně například zvýšení finančních prostředků na vědu a výzkum na hodnotu 3 % HDP a zařazení tureckého zdravotnického sektoru mezi deset největších trhů světa. Rozhodujícím faktorem z pohledu vládních investičních programů rozvoje je aktuální balík investičních pobídek. Ty mohou generovat významné příležitosti a zejména úlevy v daňové oblasti, odvodech na sociální a zdravotní pojištění, alokaci pozemků a podobně i pro české podnikatelské subjekty, které hodlají realizovat v Turecku své investiční aktivity. Záměrem je snížit importní závislost země, vyrovnat ekonomické nerovnosti mezi provinciemi a posílit domácí produkci. Významné úlevy jsou spjaty s investicemi směřujícími do oblasti vědy a výzkumu ve zdravotnictví. Importní závislost v segmentu zdravotnické techniky se pohybuje na neuvěřitelně vysoké úrovni, a to 85 %. Ze zemí s nej větším podílem na trhu lze uvést na prvním místě USA (cca 30% podíl - především v oblasti implantátů a ortopedických pomůcek a vybavení), dále pak SRN (zařízení pro stomatologické ordinace), následuje Čína, Itálie a Japonsko. Domácí produkce je omezena na méně high-tech produkty, jako jsou běžné laboratorní a zdravotnické vybavení a pomůcky typu obvazový materiál, jehly, injekční stříkačky apod. Mezi hlavní domácí hráče na trhu lze zařadit například firmy Detaysan, Sesinoks Paslanmaz, Bicakcilar, Cagdas Elektronik Medikal a Tibset, ze zahraničních 35 (nadnárodních) subjektů to pak jsou zejména GE Healthcare a Siemens, jenž v Turecku (Gebze) otevřel svůj výrobní závod. Ve farmaceutickém sektoru působí v Turecku celkem na 300 subjektů, z nichž je 263 domácích a 37 mezinárodních společností. Mezi 49 výrobními farmaceutickými závody je 13 vlastněno nadnárodními globálními koncerny. Farmaceutický průmysl stejně jako výrobci zdravotnického zařízení jsou převážně alokováni v oblasti Istanbulu, Kocaeli a Tekirdagu, Ankaře a Samsunu. Důvodem je tvorba odvětvových klastrů, které využívají dobré dostupnosti obalového materiálu, vyškolených zaměstnanců i vyšší koncentrace odběratelů - zdravotnických center. Tureckému trhu dominují velké nadnárodní firmy, jako jsou Novartis, Pfizer, GlaxoSmithKline, Sanofi-Aventis a Bayer, nicméně lídrem na trhu je místní společnost Abdi Ibrahim s tržním podílem kolem 7,5 % a nej větším obchodním obratem.(ZIKMUND, 2010) 3. Irák Nemocnice Iráku taky v takovém stavu že potřebují pomoc Lékařů bez hranic. Místní nemocnice z důvodu těžkého stavu v Iráku jsou přeplněné lidma. Nicméně tak jako většina zdravotnických zařízení v Iráku, čelí tyto nemocnice vážnému nedostatku zdravotnického materiálu a kvalifikovaného personálu. Lékaři bez hranic okamžitě vyslali zásoby zahrnující materiál pro ošetření pacientů s popáleninami, šití a anestetika. Pacienti, kteří potřebovali operaci, budou převezeni do blízkého města Dohuk, ležícího v jedné z kurdských iráckých provincií, do nemocnice, jíž Lékaři bez hranic podporují od roku 2007. Z bezpečnostních důvodů nemohou týmy Lékařů bez hranic pracovat přímo v konfliktních oblastech Iráku. V roce 2007 začala organizace působit v relativně bezpečnějších kurdských provinciích na severu země. Cílem přítomnosti v těchto oblastech je podpora nemocnic v severní válečné zóně zdravotnickým materiálem a školením personálu, stejně jako poskytování chirurgického ošetření zraněným převáženým z konfliktních zón do kurdských oblastí. Lékaři bez hranic materiálem a školením personálu podporují také nemocnice v centrálním Iráku. Lékaři bez hranic se hluboce obávají o zdravotní situaci civilistů v Iráku, obzvláště pak obětí násilí, které čelí nejrůznějších překážkách v přístupu ke zdravotní péči, lékům i náležitému ošetření.(BORTOLOTTI,2010) 36 4. Azerbajdžan Po rozpadu Timúrovy říše existovala v této oblasti řada menších států, které však musely stále odolávat expanzi vel ej ši ch států - Turecka, Ruska a Persie. Počátkem 19. století se menší, severní část stala součástí Ruska. Azerbajdžan se stal nezávislým státem po neúspěšném pokusu o federaci a po ruské revoluci, ale jeho nezávislost trvala pouhé dva roky. Po zrušení Zakavkazské SFSR, jejíž součástí země byla, došlo k vytvoření Azerbajdžanské SSR. Teprve v roce 1991, po rozpadu SSSR, vyhlásil Azerbajdžan definitivní nezávislost a stal se jedním ze zakládajících členů SNS. Zdravotnická péče v Ázerbajdžánu je na nízké úrovni. Cestovatelé tu naleznou málo zařízení našeho typu, avšak v hlavním městě Baku se situace pomalu lepší. V ostatních oblastech jsou nemocnice hrozivé, nehygienické a tudíž nebezpečné. Navíc v nich často panuje nedostatek základních zdravotnických prostředků včetně injekční ch jehel a vakcín. Přesto lékaři vyžadují platbu v hotovosti, proto je na místě dobré cestovní pojištění. Počítejte však s tím, že se vám peníze za ošetření většinou vrátí až ve vlasti. Služby cestovatelům j sou na nízké úrovni. Bývalá sovětská ubytovací zařízení jsou dnes spíše zchátralými ruinami, mnohé restaurace mají podobu škaredých škatulí s plastikovými židlemi a línou obsluhou. Nenáročný turista vystačí s 10 USD denně, náročný turista, který bude spát v nejlepších hotelích v Baku však musí počítat s desetinásobkem. V Ázerbajdžánu je možné bez problému platit dolary, zato cestovní šeký a platební karty tu neudáte. Ubytování je snadno dostupné v Baku, kde fungují také dva hotely mezinárodního standardu, Hyatt Regency a Grand Europe. Zbylé hotely jsou stále vlastněné státem, takže nízká úroveň služeb, hygieny a stravování zůstává. Bezpečnost je v hotelech sporadická, proto využívejte hotelové trezory, pokud bude ve vašem hotelu instalován. Využít můžete i ubytování v privátu, tady je však na místě ostražitost Se stravováním je to stejné jako s ubytováním, nejširší výběr lepších restaurací je v hlavním městě. V ázerbájdžánské kuchyni jsou znát turecké, gruzínske i asijské vlivy, ovšem často se setkáte i s hrozivými návyky SSSR. Poměrně hojně tu narazíte na kebab v mnoha podobách, populární je dogva, ostrá jogurtová polévka s rýží a masovými koulemi. Lahodnou specialitou může být uzený i čerstvý jeseter a kaviár původem z Kaspického moře. Ačkoli jsou obyvatelé většinou šíitští muslimové, alkohol je v Ázerbajdžánu běžně dostupný. Pije se místní brandy, víno i vodka, zahraniční alkohol je spíše vzácnost. Zvláštností kraje jsou chai kanas (čajovny), což jsou typické bašty mužství, v nichž zarostlí Ázerbajdžánci popíjejí lahodný sladký černý čaj z drobných šálků. Troufalé návštěvnice sem sice mohou zavítat, ale na vlastní kůži brzy ucítí, že jsou nevítané. Elektrické napětí je 220 V, 50 Hz.(DANIŠ, RYBÁR, 2014) 38 6 PRŮZKUM Pro zpracování praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní druh průzkumu pomoci rozhovoru. Rozhovory proběhly za účasti muslimů, žijících v České republice. Kontakty na tyto muslimy byly získány pomoci techniky snowbol. Mladý muž ze kterým jsme se seznámily na kurzech češtiny, laskavě nabídnul kontakty svých kamarádů, které ochotně nám na tyto otázky odpověděli. Celkem bylo čtyři respondenty, všichni čtyři jsou muži. Muslimské ženy nebyly ochotny na tyto otázky odpovídat. Všechny jsou původem z muslimských zemí, jako je Afghánistán, Azerbajdžan, Irák a Turecko. Každý z nich přijel do České republiky z různých důvodů. V předních kapitolách j sme popsali stav nemocnic v muslimských zemích. Jak jsme se mohli přesvědčit z vyšé uvedených údajů stáv těchto nemocnic není zrovna v nejlepším stavu. V Turecku stav nemocnic je mnohem lepší, a to díky tomu , že tam je velice dobře rozvinutý cestocní ruch a má výhodnou geografickou polohu. Jsou velice podobné nemocnicím evropským. Co se týká nemocnic v Afghánistánu, je nutné podoknout, že stav nemocnic je velmi špatný a je potřeba s tím něco udělat. Nejeden rok organizace Lékaři bez hranic se snaží o zkvalitňování stavu nemocnic a péči o pacienty. Vzhledem k složité vojenské situaci, pomoc od této organizace je nutná. Afghánistán je jedná ze zemí, která je dost nebezpečná pro ženy a to proto, že ženy v období těhotenství se nikdo nestará. Po porodu je hned lékaři posílají domů. To je podle našeho názoru naprosto nepřípustné. Nemocnice v Iráku se také neobešly bez pozornosti Lékářu bez hranic. Dodávají jim léky, zdravotnické pomůcky a materiály a nové znalosti v oblasti medicíny. Jelikož je tam spousta míst s vojenským napětím, většina nemocnic se nachází okolo nich. Tyto nemocnice j sou přeplněny lidmi s popáleninami a střelnými ránami. Tak jak j e tam nedostatek míst, je potřeba postavit nové nemocnice. Poté, co Azerbajdžan se osamostatnil, celková situace se zlepšila ale zdravotnická situace příliš ne. Nemocní zde nedostávají odpovědnou zdravotnickou péči. Nefunguje očkovací systém pro děti. Sociální zařízení pro starší lidí zde také nejsou. Nefunguje tu, 39 jako ve většině bývalých státech Sovětského svazu systém zdravotního pojištění a to znamená, že když se dostanete do nemocnice, bez úplatku Vás nikdo léčit nebude. Jak jsme se přesvědčili, stav těchto nemocnic v muslimských zemích není příliš uspokojující. Takže v případě, že představitelé těchto zemí se budou léčit v české nemocnici, jediný, co oni mohou vymáhat od personálu je odborná znalost péči o muslimskou komunitu během hospitalizace. Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit očekávání muslimů, žijících v České republice od přístupu sester. Průzkum jsme prováděli od prosince 2015 a do únoru 2016. Respondentem č.l byl mladý muž Afghánistánu, který přijel do České republiky kvůli studiu. Bydlí tady čtyři roky. Jeho rodným jazykem je puštů a proto čeština je pro něj dost složitá. Zkušenost s pobytem v nemocnici v České republice mám. Byl jsem hospitalizován na chirurgické klinice Motol. Když jsem ležel v nemocnici, tak jsem česky skoro vůbec neuměl. Z toho vyplývaly jazykové bariéry, ale jedna ze sestřiček uměla anglicky, takže tento problém se lehce vyřešil. Největším problémem pro mě bylo to, že tady jsem sám a bez rodiny, která by mi mohla zajistit správnou dietu. Ze všech muslimských zvyklostí se dodržuji jenom stravovacích zvyků. Ale i tento problém se podařilo vyřešit. Sestry během hospitalizace mi nabídly vegeterianskou stravu. Vzhledem k tomu, že jsem přijel do České republiky se svými kamarády, tak tady svojí víru moc nerespektuji, nedodržuji se zvyků ohledně modliteb, alkoholu, drog a hazardu. Takže během jeho pobytu v nemocnici sestry nezaznamenaly velký rozdíl mezi ním a pacientem jiné národnosti. Pacient s přístupem zdravotního personálu byl zcela spokojen. Respondent č.2 byl starší pán z Turecka, který do České republiky přijel kvůli přítelkyni. Tady bydlí tři roky. Zkušenost s pobytem v nemocnici nemá ale rád odpověděl na všechny naše otázky. Nejdřív upozorňuji na to, že hodně lidí z muslimských zemí, zejména Turecka, umí anglický jazyk, i když někdo z personálu bude umět anglicky a tak jazykovou bariéru se dá přeskočit rychle. Ale při edukování muslimského pacienta mate dbát na to, abyste se nedotkli intimních části života pacienta, když se potřebujete zeptat na něco, co se tyče porodu, těhotenství nebo menstruace u žen, tak vždy na to se má ptát jenom žena a bez přítomnosti mužského pohlaví na pokoji. U žen musíte respektovat jejích intimitu a 40 neochotu se odhalovat. Když na to není potřeba, nemáte tím ženu trápit. Když zdravotník chce, aby mu pacient víc důvěřoval, má ukázat, že má aspoň určité minimální znalostí, pochopení a respekt k islámu. Co se týče mých zvyklosti, tak během pobytu v Evropě se určitě změnily. Stejně tak respektuji svojí víru, ale upravil jsem něco podle svého nového stylu života. Moje přítelkyně a kolegy z práce jsou z Prahy, tak jsem zredukoval svůj každodenní modlitební rituál tak, abych nikomu během dne nepřekážel. Taky jsem upravil svůj jídelníček, vepřové maso nejím, ale co se týká alkoholu, tak mám menší slabost. Respondent č. 3 byl pán s Azerbájdžánu. V Praze bydlí osm let. Přijel sem kvůli práci. Vzhledem k tomu, že umí rusky, problémy s českým jazykem příliš neměl. Ze všech respondentů tento pan se nejvíc dodržoval pravidel islámu. Říkal, že věří tomu, že když se bude všech pravidel dodržovat, tak po smrti dostane od Alláha jen to nejlepší, co si muže přát. Zkušenost s hospitalizací mám. Během pobytu nedošlo k žadnym konfliktům. Jazykovou bariéru jsem neměl, a co se týče jídla, tak jsem si požádal o vegeteriánskou strávu. Během mé hospitalizace v nemocnici pro mě bylo důležité to, aby sestry věděly co to je islám a jaké jsou jeho pravidla. Musel jsem pár věci sestrám vysvětlit, nejdřív to, že mě může ošetřovat zdravotnický personál jen toho stejného pohlaví jako jsem já. Problém s vykonáním modliteb jsem neměl, požádal jsem o jednolůžkový pokoj, na kterém jsem nikoho nevyrušoval. Co se týče žen, tak tady to je složitě vázané s tím, že žena by musela být zahalená vždy. Jen při některých vyšetřeních se může na krátkou dobu odhalit, když to bude potřeba, ale na pokoji mají být jenom ženy. Co se týče mých zvyklosti, tak ty se během života v Praze nezměnily. Jsem muslim a jsem na to pyšnej. Když budu svou víru respektovat tak Alláh me to vráti štěstím a zdravím. Modlím se vždy pětkrát denně, i když jsem v práci nebo doma. Maso kupuji jenom v arabských obchodech, nenakupuji v Tescu nebo Kauflandu, konzumuji jen to maso, které bylo zabito podle našich tradicí. A mě je jedno, kde jsem v Evropě, Americe nebo doma. Svých tradic se dodržuji celý život a budu se dodržovat vždy. Takže z výsledku tohoto rozhovoru se dá říct, že tento pán s pobytem v nemocnici byl víceméně spokojen. Jediný co, mu velkou radost neudělalo, byla neznalost zdravotních sester islámu. 41 Respondentem č.4 byl další mladý muž z Iráku. V České republice je přes 15 let. Zkušenost s pobytem v nemocnici má. Ležel na kožním oddělení kliniky v Praze. Je celkem jasné, že jazykovou bariéru jsem neměl. Ohledně znalosti zdravotních sester islámu jsem spokojený ale nebyl. Personál nemocnice nerespektoval pravidla, na které jsem je upozorňoval. Jídlo mi donášela moje máma, s čímž personál nesouhlasil. Byla splněná pouze jediná moje prosba ohledně jednolůžkového pokoje. Mohu Vás ujistit, že své zvyklosti neměním jenom kvůli pobytu v Evropské společnosti. Sem jsem se přestěhoval s rodinou a společně se dodržujeme všech našich pravidel. Neznalost sester ohledně islámských zvyklosti a neochota je přijmout zhoršila názor daného pacienta na postup personálu nemocnice. Takže z výsledků, provedených rozhovorů vyplývají tyto odpovědí na postavené otázky: 1. Cítí se rozdíl mezi péči o muslimského pacienta a pacienta české národnosti? Ano. To se týká zvyků muslimů ohledně stravování, hygieny, modliteb, oblékání. 2. Je-li odlišný způsob poučení muslimského pacienta? Ano. Nejdřív mohou vzniknout jazykové bariéry. V případě, že pacient nemluví česky, musíme zajistit překladatele .Zatím, aby nedošlo k multikulturnímu konfliktu, bylo by lepší, aby pacienta edukoval pracovník stejného pohlaví jako pacient (muž - muže, žena- ženu). Když na oddělení není pracovník stejného pohlaví, tak bysme měli najít na nějakém jínem oddělení. Anebo vysvětlit pacientovi, že takového pracovníka momentálně na oddělení nemáme . 3. Co marné respektovat při ošetřování muslimských žen? Nejdříve máme dbát na tom, že pečovat o ní má jenom žena. Dbát na jeji zvyky,soukromí. Při přijmu můžeme nabídnout možnost nadstandartního pokoje (když takové pokoje jsou na oddělení). Protože soukromí pro muslimskou ženu je na prvním miste. Proto ji máme vysvětlit proč při některých vyšetřeních je potřeba se svléknout. 4. Co může pomoct při ošetřování muslimských pacientů? Znalost muslimských zvyklosti, slušnost, snaha zabezpečit vhodnou péči. 5. Mohou se změnit zvyklosti muslimských pacientů délkou života v České republice? Všechno závisí na pacientovi. Pomocí rozhovoru, můžeme říct, že zvyklosti muslimských pacientů zaleži jenom na nich. Když pacient chce respektovat svou víru, bude ji respektovat vždy. 43 Edukační listy pro zdravotnický personál Na základě zjištěných informaci jsme sestavili informační listy pro zdravotnický personál a muslimské pacienty. Tento materiál pomůže zdravotnickému personálu nemocnice zajistit nejlepší přistup k pacientovi. Když budeme mít více znalosti o takových pacientech, nebudeme se bát o nich starat, a vždycky budeme vědět, jak správně vysvětíet pacientovi řešení nějakého problému. Taký tato listy pomůžou zlepšit znalost o jejich zvyklostéch,etice,oblekaní, a td.. Základní znalost o stravovacích návycích muslimů je zákaz vepřového masa a výrobku z něj. Je třeba myslit nejen na jidla z vepřovým masem ale i tabletky(vitaminy.. td). Zatím se máme vyvarovat léku s příměsí alkoholu. Oni ho mají zakázaný.Výjimkou může byt akutní problém. Důležitou časti péče o muslima je dodržení intimity. Starat se o pacienta má pracovník stejného pohlaví jako pacient. To znamená, že muže ošetřuje muž a ženu žena. 44 LÉKY edukace o obsahu léku(nesmí obsahovat výrobky z verpřového masa(želatinové tablety a td), taky nesmí obsahovat alkohol,ale někteří muslimy řikaji že při tom jak se připravuji leky tak alkohol úplně zmizí z léku) edukace o tom, že se musí podávat léky s obsahem alkoholu když není k despozici jine.(když pacient nevěří, že alkohol může zmizet z léku) PŮST Půst v měsíci ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu. Jako povinnost byl přikázán všem dospělým a zdravým muslimům.Půst je povinný pro každého. Z půstu jsou vyňaty následující kategorie muslimů: děti, které nedosáhly věku pohlavního a rozumového dospívání. duševně nemocní lidé, kteří nejsou za své činy zodpovědní. Tyto dvě kategorie jsou osvobozeny od půstu a jejich příslušníkům není nařízena žádná náhrada. muži a ženy, kteří jsou příliš staří a slabí, než aby mohli tuto povinnost dodržovat a snášet její útrapy. Tito lidé jsou od povinnosti půstu osvobozeni, musejí však nabídnout přinejmenším jednomu chudému muslimovi průměrné celé jídlo nebo jeho hodnotu za každý den půstu. Náhrada naznačuje, že pokud se mohou postit jeden den, měli by tak učinit, za každý nedodržený den půstu však musejí nabídnout stanovenou náhradu. Jinak se budou ze své nedbalosti zodpovídat nemocní lidé, jejichž zdraví by bylo půstem vážně poškozeno, mohou půst odložit až na dobu, kdy budou opět zdraví, a mohou jej den po dni nahradit. těhotné ženy a kojící ženy mohou rovněž přerušit půst, jestliže by ohrozil zdraví jejich nebo zdraví jejich dětí. Musí však půst nahradit později, opět den za den. ženy během menstruace (nejvýš deset dní) nebo během šestinedělí (nejvýš čtyřicet, dní). Není jim dovoleno postit se, ani když se postit mohou a chtějí. Musejí odložit půst na dobu po uzdravení a pak jej den za dnem nahradit. JÍDLO edukace o tom, že jídlo neobsahuje vepřové maso,a nebylo připravené s používáním vepřového sádla; edukace o tom, že jídlo neobsahuje alkohol. nabídnout možnost objednání vegeterianské stravy nebo aby jídlo přinášela rodina. MOLITBY edukace pacienta o možnosti provádět molitby během hospitalizace; edukace o možnosti provádět molitby v leže; edukace o zajištění místa pro provádění molitby; edukace o noční molitby(riziko rušení nočního klidů). takže promluvit s pacientem o tom,že bych měl respektovat jíny pacienty a najít nějaký kompromis(aby nerušil klid jiných nemocných) PERSONÁL edukace pacienta o tom, že na daný moment lékař stejného pohlaví jako pacient není na oddělení; edukace o ošetření muže ženou když není jiny na oddělení .Když pacient nesouhlasí, pokusit se najít personál na jínem oddělení. edukace pacienta o tom, že postel nemůžeme natočit směrem k Mekce. OBLÉKÁNÍ edukace o možnosti využiti vlastního oblečení na obyčejných odděleních; edukace o zakážu vlastního oblečení na oddělení JIP; edukace o nutnosti použiti špeciálneho oblečení na oddělení JIP INTIMITA A SOUKROMÍ edukace o možností využití nadstandartního pokoje; edukace o nutnosti odhalení na některé vyšetření, muslimská žena může požádat o lekáře stejného pohlaví DOPROVOD edukace o možnosti doprovodu; edukace o zakáz doprovodu(napřiklad na operační sál) Informační listy pro muslimské pacienty Tyto informační listy byly vypracovány pro muslimské pacienty. Tento list byl vypracován pomocí osobních rozhovorů s muslimy, žijícími v České republice. Během hospitalizace pacienta české nebo muslimské národnosti musíme se k němu chovat s respektem. Snažit se zařadit edukace tak, aby všem to bylo srozumitelné. Starat se o pacienta tak aby měl všechno pro vlastnou spokojenost. Marné pamatovat že informace o muslimské pacientce můžeme poskytnout jen její matce a manželovi. Když se setkáme na oddělení z pacientem muslimské nárosnosti, musíme dávat pozor na to, že ze začátku mohou vzniknout konflikty. Ale při správné edukace s pacientem se dá domluvit a dodržovat kvalitu hospitalizace. Informační list pomůže zlepšit orientaci v nemocnici a při komunikaci se zdravotníky. Tento list obsahuje českoanglický překlad důležitých slov, které se používají během hospitalizace. 48 Nástup do nemocnice: Po nastaveni ch na ambulance se dostavíte do určitého nemocničného oddělení. Tam Vás rozmístí sestra a oznámí se základními informacemi. Vám budou podaný dokumenty k podpisu to je souhlas s hospitalizaci a souhlas s podávání informací. Věcí,které budete potřebovat v nemocnice: lékařské doporučení k hospitalizaci(při plánované hospitalizace) doklady(cestovní pas,občanský průkaz,průkaz pojištěnce); oblečení (pyžamo,přezůvky); hygienické potřeby (ručník,žinku,mydlo...td); léky, které užíváte každodenně; osobní potřeby(brýle..td) Práva pacientů: S pravý pacientů budete seznámeni. Nemocniční řád: Každá nemocnice a oddělení mějí svůj řád,ktery Vám bude poskytnut přímo v nemocnici. Nebo jeho můžete najít na internetových stránkách. Informace o Vašem zdravotním stavu: Informace o prognóze onemocnění o léčbě, o všechných předchozích vyšetřeních se můžete dozvědět u zdravotnického personálu v průběhu hospitalizace. Informoce o Vašem zdravotním stavu podává lékář,máte pravo vybrat komu z rodiny se bude informace podávat, (z.č 372/2011, dostupno z: http://www.zakonvprolidi.cz/cs/2011-372 ) 49 Nadstandarndní pokoje: Většina nemocnie poskytuje nadstandadní pokoje. Záleží na typu oddělení protože ne každá z nich poskytuj e tyto služby. Spirituální služby: Nemocnice poskytují spirituální služby. Častěji se to týká římsko katolické církve ale některé nemocnice poskytují kontakt na jakoukoliv náboženskou komunitu. Služby nemocnice: Každá nemocnice poskytuje různé služby jako je obchod s potravinami, lékárny, restaurace. Každá nemocnice poskytuje své služby. Více informací se můžete dozvědět na internetových stránkach.Během hospitalizace od personálu. Regulační poplatky: Jediný regulační poplatek, který zůstal v platnosti, je devadesátikorunový, poplatek za služby na pohotovosti a dále za využití zubní pohotovosti. Pokud v rámci ošetření na pohotovosti lékař zjistí, že stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, pacient ani zde regulační poplatek neplatí. Pokud o to pacient požádá, lékař, který od něj přijímá regulační poplatek za služby pohotovosti, je mu povinen vydat doklad o jeho zaplacení. Po odchodu z nemocnice: O propouštění rozhouduje Váš ošetřující lékař. Po odchodu z nemocnice Vám bude předaná propouštěcí zpráva, kterou bude nutno předat Vašemu praktickému lékaři.(do 3 dnu).V případě potřeby bude zajištěná další následná péče. Pro cizince: Překladatelské služby: některé nemocnice využívají služby překladatelů nebo občas pomáhají příbuzný, které mohou překládat informace. Platby za poskytnutou péči: základní péče je poskytnutá i když není pacient pojištěn. pokud není pacient pojištěn musí péči hradit v hotovosti nebo převodem. Informace o cenách dostanete přímo v nemocnici. 50 V České republice není k dispozici centrální překladatelská služba, ale z orientačního průzkumu mezi překladatelskými agenturami (osloveno 12 firem/agentur) vyplynulo, že poskytují tlumočnické služby v oblasti zdravotnictví a jsou schopny zprostředkovat tlumočníka po telefonu i jako doprovod do zdravotnického zařízení. Cena za minutu tlumočení po telefonu se pohybuje od 30 do 50 Kč včetně DPH, v ceně nejsou započteny poplatky za telefonní spojení, které se hradí zvlášť. Cena za tlumočníka -doprovod do nemocnice se pohybuje mezi 1400 - 5000 Kč za půl dne (4 hodiny). Tyto ceny jsou pouze orientační, záleží i na tlumočném jazyku. 51 7 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Světové media nam ukazují, že za poslední dobu počet muslimů v Evropě bude se jenom zvětšovat. S ohledem na tyto údaje zdravotní personál nemocnice by měl vědět informace ohledně správné péče o muslimskou komunitu. I když během studia na vysoké škole studenti studují multikulturní ošetřovatelsví, to neznamená, že během praxe svoje znalostí můžeme správně využít. Během pohovoru s respondenty můžeme řict, že jazyková bariéra není největší problém. Respondenty uvádí, že největší problém je to, že personál nemocnice může nepochopit etiku jiných náboženství. Vzhledem k zjištěné informaci během průzkumu, doporučili bychom tyto informace pro zdravotníky. Doporučení pro střední zdravotnické školy: začlenit do výuky samostatný předmět multikulturní ošetřovatelství umožnit studentům poznat jednotlivá specifika péče o muslimskou komunitu s návazností praktické aplikace v předmětu odborná praxe Doporučení pro vyšší odborné školy zdravotnické a vysoké školy se studijními obory pro vysokoškolské vzdělávání sester: začlenit do praktické výuky odbornou praxi ve spolupráci se zahraničními státy začlenit do praktické výuky praxe v nemocnicíh s vysokým počtem muslimské komunity Doporučení pro oba druhy školy: začlenit do výuky promítání interaktivních, autenických videí s následným praktickým cvičením propace informacích zdrojů a materiálů, které pomohou zvýšit znalost budoucích sester o muslimské pacienty 52 Doporučení pro postgraduální vzdělávání: začlenit do systému vzdělávání více odborných přednášek a konferencí na téma multikulturního ošetřovatelství vzhledem k současné situace rozvíjet více debat na toto téma Doporučení pro základní školy: zintenzívnění výuky anglického jazyka odstranění bariéry mezi dětmi českého a muslimského původu Doporučení pro média: informovat společnost o tom, že jiná víra neznamená, že lidí, které tuto víru se dodržují, jsou hned špatný Napsat doporučení pro praxi je mnohem lehčí něž to udělat . Můžeme předpokládat, že některé časti můžeme vyplnit. Tím samým zlepšit přistup sester k pacientům jiných etnik, a tak už po studiu budeme mít dobře vystudované sestry profesionálky. 53 ZÁVĚR Cílem naši bakalářské práci bylo zlepšit znalost sester o muslimských pacientech pomoci těchto infromačních listů. A taký pomoci muslimským pacientům zkvalitnit průběh hospitalizace. V teoretické častí naše práci jsme Vás seznámili s historii islámu v České republice a významem islámu. Takže poskytnuli informace o islámu v denním životě. Také v naší práci najdete informace o tom, čemu muslimové davájí přednost vjidlé, oblékání a v každodenním životě. Tato informace je určená pro zdravotnický personál, ale i pro ostatní lidi. Praktická čast naší práce byla rozdělená na dvě částí. To jsou edukační a informační listy. Edukační listy určené pro zdravotní personál nemocnice a zřejmě pro sestry. Čilém těchto listů bylo to, aby pomocí listů zdravotní sestry mohly správně pečovat o pacienty muslimské komunity. Informační listy byly určeny pro muslimské pacienty, které poprvé se setkali s nemocnici mimo svou zemi. Tato bakalářská práce měla poukázat na to, že muslimské pacienty potřebují jinou a víc důkladnou péči. Každý pacient, a je jedno jaký národností je, potřebuje individuální péči v nemocnici, vzhledem k jeho zvyklostem. Ale pacient muslimské národnosti potřebuje od zdravotní sestry odborné znalosti. A určitě jiný způsob edukace. S tímto pacientem marné dávat pozor na hodně věci, které jsme už popsali v kapitolách. Takže cílem naši bakalářské práce bylo zjistit očekávání muslimů od přístupu zdravotních sester. Cíl byl splněn. 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ABDALATÍ, H., 2008. Zaostřeno na islám. Dostupné z http://democrats.science.house.gov/Medica/File/Commdocs/ BOUZEK, J., 2008. Jak se domluvit s jinými? Úvod do mezikulturní komunikace. Praha: Triton. ISBN: 978 - 80 - 7387 - 043 - 0. BORTOLOTTI,D.,2010. Hope in the hell: Inside the Worldo/Médecins Sans Fron tiéres. A Firebly eBook. ISBN: 978 - 1554076345. DANIŠ M., RYBÁR, L., 2014. Dějiny Ázerbájdžánu. Vysoká škola Danubius. ISBN: 9878081670022 ČERMÁKOVA, K., 2011. Specifika v přístupu a péči o umírající pacienty jiného etika a náboženství. Jihlava: Jihoslavské zdravotnické dny. ISBN: 978 - 80 - 87035 - 37 - 5. HALIK, T., 2006. Prolínání světů: ze života světových náboženství. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 200. ISBN: 80 - 7106 - 834 - 9. KADLECOVÁ, H., 2014. Jednotlivá náboženství a jejich vztah k výživě. Suppelementum. ISSN: 1801 - 1349. KAJ ANO VÁ, A., 2009. Sociální práce s etnickými a menšinovými skupínamy: etnické, margiální a rizikové skupiny. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. ISBN: 978 - 80 - 7394 - 181 - 9. KOENIG, H., 2008. How religious beliefs and practies are related to stress, health and medical servise. Dostupno z https://www.mediaoislamu.cz/ . KRÁLÍKOVÁ, L., 2006. Péče o jednání o pacienty islámského náboženského vyznání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN: 80 - 244 - 1424 - 4. KROPÁČEK,L., 2011. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad. ISBN: 978 - 80 -7021 -925-6. KUTHORSKÁ, L., CÍCHA, M., GOLDMANN, R., 2012. Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha: Grada. ISBN: 978 - 80 - 247 - 3843 - 7. 55 PROCTOR, R., 2009. Rasová hygiena. Praha: Academia.ISBN: 978 - 80- 200 - 1763 -5. PRŮCHA, J., 2007. Interkulturnípsychologie. Praha: Portál. ISBN: 978 - 80 - 7367 -280-5. REEBER, M., 2007. Překlad Lucie Černá, Barbora Dvořáčková. Islám. Brno: KMa. ISBN: 978 - 80 - 7309 - 499 - 7. RYŠLIKOVÁ, M., 2009. Česká sestra v arabském světě: multikulturní ošetřovatelství v praxi. Praha: Grada. ISBN: 978 - 80 - 247 - 2856 - 8. SCHULZE, R., 2007. Dějiny islámského světa ve 20 století. Překlad Vladimír Petrkevič. Brno: Atlantis. ISBN: 978 - 80 - 7108 - 284 - 2. SIMONOVÁ, D., 2012. Jak jednat při ošetřování a léčbě cizinců: úskalí, zjištění a doporučení. ISSN: 1211 - 6645. ŠPIRUDOVÁ, L., 2006. Multikulturní ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN: 80 - 247 -1213-x. ZIKMUND,M., 2010. Turecko. Praha: Argo. ISBN: 978 - 80 - 87195 - 16 - 1. WARREN, C, 2006. Velká kniha islámu. Překlad Otakar Chalúpka. Praha: BVD. ISBN: 80-903754-0-5. ZHARFBIN, A., 2008. Lékařem v Saúdské Arábii. Praha: Galén. ISBN: 978 - 80 -7262 -556-7. 56 SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Řešeřže................................... Příloha B - Komunikační karty................. Příloha C -Hidžáb.................................... Příloha D - Nikáb..................................... Příloha E - Burka...................................... Příloha F - Abaya..................................... Příloha G - Oblečení muslimských mužu Příloha H - Čestné prohlášení................... PŘÍLOHY Příloha A - Rešerže SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U MUSLIMŮ Valentýna Duda Jazykové vymezení: čeština, angličtina Klíčová slova: Islám. Muslimové. Korán. Multikulturní ošetřovatelství. Muslimský pacient. Časové vymezení: 2006 - součastnost Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku, elektronické zdroje Počet záznamů: 55 (vysokoškolské práce: 3, knihy: , články a příspěvky ve sborníku: , elektronické zdroje:) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690 - 2:2011 (česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů) Základní prameny: katalog Národní lékařské knihovnyfwww.medvik.cz ) databáze vysokošskolských pracífwww.theses.cz) specializované databáze( ESBO,PubMed) I Příloha B - Komunikační karty Lékař/ Lékařka - Mr.Doctor/Mrs.Doctor Zdroj: http://www.dzleskovac.com/ II Sestra - nurse Zdroj: http://www.msmtinfo/medicinske-sestre-zarobliene-na-burzi-kada-ie-fakultet-teret-a-ne-prilika/818 II Léky - drugs Zdroj: http://sestricka.com/tag/leky Injekce - injection Zdroj: http://www.denik.cz/moje prace/prace zdravotní sestra beh nekončící trati20080815. html II II Operace - operation Zdroj: http://sestra.org/Sestra II Měření krevního tlaku - blood presure measuring Zdroj: http://sestra.org/Sestra Transfuze - blood transfusion Odběr krve - blood taking Odběr moče - urine taking Nejíst - no eat Nepít - no drink Zdroj: https://myloview.cz/plakaty/tema/vyhlazeni/ Nekouřit - no smoke © Can Stock Photo Zdroj: http://www.mega-blogxz/orientacni-svstemv/triline-hotove-vvrobkv-dil-2-nastenne-znaceni-nekourit/ II Jídlo - food Modlitebna - chapel Lůžko - bed Koupelna - bathroom Umytí - wash Alergie - allergy Zdroj: http://www.solutions-sante.net/traitement-allergie/allergie-symptome-comm reconnaitre-une-allergie-et- son- symptome .html II Hodnocení bolesti - pain clasification 0 1 2 l 4 5 6 7 8 9 10 1 I I I I I I I I 1 Zdroj: http://www.remediaxz/ProficiencyNotification.aspx?ReturnUrl=%2fClanky%2fFarmak oterapie%2fCelkova-a-lokalni-lecba-bolesti-pri-sportovnich-pourazovych-stavech- pohyboveho-aparatu%2f6-L-VK.magarticle.aspx II Příloha C - Hidžáb Příloha D - Nikáb Příloha E - Burka Zdroj: http://g.cz/5-zpusobu-zahalovani-muslimskych-zen Příloha F - Abaya Přilohá G - Oblečení muslimských mužu Zdroj: http://artemisniki.blog.cz/1207 Zdroj: http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2005/maroko-l-2005/886-3/zapadni-kralovstvi VII Příloha H - Čestné prohlášení CESTNE PROHLÁŠENI Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Edukační listy pro zdravotnický personál. Informační listy pro muslimské pacienty, v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne Jméno a příjmení studenta VIII