VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 PSYCHICKÉ POTŘEBY PACIENTA/KLIENTA PO AMPUTACI DOLNÍ KONČETINY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZUZANA HOŠKOVÁ, Dis. Praha 2016 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 PSYCHICKÉ POTŘEBY PACIENTA/KLIENTA PO AMPUTACI DOLNÍ KONČETINY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZUZANA HOŠKOVÁ, Dis. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: MUDr. Nader Thaher Praha 2016 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 30.3. 2016 ....................................................... podpis PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala MUDr. Naderovi Thaherovi za trpělivost a pomoc při vedení této práce. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům a přítelovi za podporu při studiu. ABSTRAKT HOŠKOVÁ, Zuzana. Dis. Psychické potřeby pacienta/klienta po amputaci dolní končetiny. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: MUDr. Nader Thaher. Praha 2016. 64 stran. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž část teoretická pojednává o amputacích jako takových a dále také o psychice pacientů/klientů po amputaci. Část praktická obsahuje průzkum zaměřený na zjištění celkového psychického stavu pacienta po amputaci dolní končetiny. Dále zjištění problematiky rodičovství u klientů po provedené amputaci dolní končetiny a zjištění problematiky začlenění zpět do pracovního procesu. Tento průzkum byl proveden pomocí vyhodnocení dotazníkové metody pro vyvození závěrů a rad pro komunikaci mezi lidmi se stejným postižením. Hlavním záměrem této práce je najít ucelený a funkční způsob komunikace mezi handicapovanými lidmi po amputaci dolní končetiny po celé České republice. Klíčová slova Psychický stav. Pacient. Klient. Amputace dolní končetiny. ABSTRACT HOŠKOVÁ, Zuzana. Dis. Psychological Needs of the Patient/Client after Lower Extremity Amputation. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Level of expertise: Bachelor’s degree (Bc.). Supervisor: MUDr. Nader Thaher. Prague 2016. 64 pages. This bachelor thesis is devided into theoretical and practical part. The theoretical part deals with amputations and psyche of patients with amputation. The practical part includes a research, which is concentrated onto final psychic status of patients with leg amputation. Furthermore, in the thesis there are delt problems with parents of the patients with leg amputation surgery as well as incorporating patients into their job. This research was realized by questionnaries about evaluation of resumes and advice about communication of patients with the same handicap. The main purpose of this thesis is to find complete, functional method of communication of the patients with leg amputation for all over the Czech Republic. Keywords Mental status. Patient. Client. Amputation of the lower limb. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH NÁZVŮ SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ÚVOD ................................................................................................................... 14 1 AMPUTACE ................................................................................................ 16 1.1 DEFINICE ................................................................................................ 16 1.2 ETIOLOGIE A INCIDENCE AMPUTACÍ............................................. 17 1.3 INDIKACE K AMPUTACÍM.................................................................. 18 1.4 TYPY AMPUTACÍ.................................................................................. 19 1.5 OPERAČNÍ TECHNIKY AMPUTACÍ................................................... 21 1.6 KOMPLIKACE AMPUTACÍ .................................................................. 22 2 PSYCHICKÝ STAV PACIENTA PO AMPUTACI DOLNÍ KONČETINY………………………………………………………….…..24 2.1 VÝVOJOVÉ ETAPY ČLOVĚKA Z PSYCHOLOGICKÉHO HLEDISKA……………………………………………………………...24 2.2 ZVLÁDÁNÍ NEMOCI A TĚŽKÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ.............. 25 2.3 POSTOJ K NEMOCI................................................................................ 26 2.4 OMEZENÍ ŽIVOTNÍCH POTŘEB ......................................................... 28 2.5 MÉNĚCENNOST..................................................................................... 29 2.6 UPLATNĚNÍ PSYCHOLOGIE V CHIRURGII A ORTOPEDII............ 30 3 PRŮZKUM................................................................................................... 33 3.1 PRŮZKUMNÉ TÉMA, PROBLÉM A CÍL............................................. 33 3.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY ........................................................................ 34 3.3 METODIKA PRŮZKUMU...................................................................... 34 4 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ................................................... 37 5 PREZENTACE ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ ...................................................... 39 6 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ........................................................................ 51 6.1 STATISTICKÉ OVĚŘENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Č. 2 POMOCÍ CHÍ KVADRÁT TESTU ........................................................ 51 6.1.1 DATOVÉ SOUBORY.............................................................................. 51 6.1.2 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DATOVÝCH SOUBORŮ ........................ 52 6.1.3 VÝPOČET................................................................................................ 53 6.1.4 VÝSLEDEK ............................................................................................. 54 7 INTERPRETACE PRŮZKUMU ................................................................. 55 8 DISKUZE..................................................................................................... 57 8.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI................................................................... 59 ZÁVĚR.................................................................................................................. 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................... 62 SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AIDS ........................................................Acquired Immune Deficiency Syndrome DK .................................................................................................. Dolní končetina KNL .............................................................................. Krajská nemocnice Liberec LDN ..................................................................... Léčebna dlouhodobě nemocných MESS skóre ................................................. Magled extremity severity scorerozsah rozdrcení končetiny P/K ..................................................................................................... Pacient/Klient WHO ................................................................... Světová zdravotnická organizace (VOKURKA a kol., 2009) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH NÁZVŮ Afunkce ............... Úplný výpadek činnosti nějakého orgánu nebo dílčího systému Dehiscence ..................................................... Rozestup, rozšklebení operační rány Demarkace ............................................................... Vytyčení hranic, rozhraničení Gangréna ..................................................................... Druhotně změněná nekróza Infekt ............................................................................................ Zánětlivé ložisko Invertovaný ......................................................... Obrácený, převrácený, změněný Multiorgánové ............................................................. Kombinace několika forem Myoplastika ............................................................................... Změna tvaru svalu Myodéza ......................................................... Vytvoření nového svalového úponu Nekrektomie ............................................. Chirurgické odstranění odumřelé tkáně Nekróza ........................................................................................... Odumřelá tkáň Neoplastická ............................................................................................ Nádorová Peroperační .................................................... Událost vzniklá v průběhu operace Reamputace .......................................................................... Opakovaná amputace Redresní ........................................................................................ Týká se nápravy Regrese ......................................................................................................... Návrat Resutura ....................................................................................... Opakované sešití Retrakce ....................................................................................... Stažení, zkrácení Revize ................................................................................. Prohlédnutí (kontrolní) Sepse ............................................................. Celková reakce organismu na infekci Sutura ..................................................... Způsob, jakým se v chirurgii spojuje kůže, vnitřní orgány, krevní cévy a jiné tkáně v těle po zranění nebo chirurgickém výkonu Tenodéza ................................................. Chirurgické přišití šlachy k okolní tkáni (SLOVNÍK CIZÍCH SLOV, 2016), (VOKURKA a kol., 2009) SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 - Rozvrstvení dotazníků ....................................................................... 37 Tabulka 2 - Pohlaví respondentů.......................................................................... 38 Tabulka 3 - Věk respondentů ................................................................................ 38 Tabulka 4 - Zaměstnání respondentů .................................................................... 38 Tabulka 5 - Pohlaví respondentů.......................................................................... 39 Tabulka 6 - Věk respondentů ................................................................................ 40 Tabulka 7 - Zaměstnání respondentů .................................................................... 41 Tabulka 8 - Příčina postižení................................................................................. 42 Tabulka 9 - Psychické zvládnutí amputace ........................................................... 43 Tabulka 10 - Změna osobního života po amputaci DK......................................... 44 Tabulka 11 - Změna pracovního života po amputaci DK ..................................... 45 Tabulka 12 - Návrat do svého zaměstnání ............................................................ 46 Tabulka 13 - Reakce rodiny na handicap .............................................................. 47 Tabulka 14 - Vnímavost okolí k handicapu .......................................................... 48 Tabulka 15 - Ovlivnění role rodiče ....................................................................... 49 Tabulka 16 - Zájem o postižení a forma informací............................................... 50 Tabulka 17 - Skutečná absolutní četnost handicapovaných rodičů s ohledem na věk.................................................................................................. 51 Tabulka 18 - Očekávaná absolutní četnost handicapovaných rodičů s ohledem na věk.................................................................................................... 52 Tabulka 19 - Změna pracovního života po amputaci DK ..................................... 56 Tabulka 20 - Návrat do svého zaměstnání ............................................................ 56 Graf č. 1 - Pohlaví respondentů............................................................................. 39 Graf č. 2 - Věk respondentů .................................................................................. 40 Graf č. 3 - Zaměstnání respondentů ...................................................................... 41 Graf č. 4 – Příčina postižení .................................................................................. 42 Graf č. 5 – Psychické zvládnutí amputace ............................................................ 43 Graf č. 6 – Změna osobního života po amputaci DK............................................ 44 Graf č. 7 – Změna pracovního života po amputaci DK......................................... 45 Graf č. 8 – Návrat do původního zaměstnání........................................................ 46 Graf č. 9 – Reakce rodiny na handicap ................................................................. 47 Graf č. 10 – Vnímavost okolí k handicapu............................................................ 48 Graf č. 11 – Ovlivnění role rodiče......................................................................... 49 Graf č. 12 – Zájem o postižení a forma informací ................................................ 50 Graf č. 13 – Grafické znázornění datových souborů hypotézy ............................ 52 14 ,,Je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je.´´ (Wilhelm von Humboldt) ÚVOD Amputace všeobecně patří mezi získaná tělesná postižení a jako každý tělesný handicap změní člověku jeho dosavadní život, jak po fyzické, tak i psychické stránce. Psychika jedince je zde narušena jak vzniklými komplikacemi spojenými s nově vzniklým handicapem, tak i návratem do dosavadního života a u starších osob spojená i s problematikou zaměstnání nebo i plněním rodičovských rolí. Velkou roli zde hraje i věk postiženého. Cílem této bakalářské práce je ověření průzkumných otázek týkajících se odlišností psychiky mladších a starších pacientů, problematice rodičovství a návratu do zaměstnání. Tento průzkum byl proveden na základě dotazníkové metody a vyhodnocení získaných dotazníků od pacientů z Libereckého kraje. Téma práce jsme si zvolili ze zájmu o propojení chirurgické části léčby s psychickou stránkou člověka po amputaci dolní končetiny. Snažili jsme se o prozkoumání rozdílnosti vnímání takovéhoto postižení, jak už podle věku či pohlaví pacienta/klienta, problematiky rodičovství a začlenění zpět do pracovního procesu. Pro tvorbu bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1. Zjistit celkový psychický stav pacientů po amputaci dolní končetiny. Cíl 2. Zjistit problematiku rodičovství u pacientů po amputaci dolní končetiny. 15 Cíl 3. Zjistit problematiku začlenění zpět do pracovního procesu u pacientů po amputaci dolní končetiny. Vstupní literatura: DOUGLAS, G. SMITH. et al, 2004. Atlas of amputations and limb deficiencies: surgical, prosthetic, and rehabilitation principles. Rosemont: American Academy of Orthopaedic Surgeons. ISBN: 0-89203-313-4. SACKS, Oliver W., 2009. Na čem si stojím...: prožitky odcizení části vlastního těla a cesta zpět k původní celistvosti. Vyd. 2. Praha: Dybbuk. ISBN: 978-80-86862-82-8. SMUTNÝ, M., 2009. Informace pro pacienty po amputaci končetiny. 1. vyd. Praha: Federace ortopedických protetiků technických oborů. ISBN 978-80-254-3820-6. Popis rešeršní strategie: Vyhledání odborné literatury, která byla použita pro tvorbu bakalářské práce s názvem Psychické potřeby pacienta/klienta po amputaci dolní končetiny, probíhalo v období listopad 2015 až březen 2016. Vyhledávací období pro rešerši (viz příloha C) z Národní lékařské knihovny bylo stanoveno od roku 2005 do roku 2015, v českém a anglickém jazyce. Pro články byla stanovena podmínka, aby byly publikovány v recenzovaném časopise. Na základě rešerše z portálu Medvik Národní lékařské knihovny z databáze Bibliographia medica Čechoslovaca a specializované databáze Google Scholar, CINAHL a Theses bylo vyhledáno 156 českých a 7 zahraničních záznamů. Pro tvorbu bakalářské práce jsme z rešerše použili 5 knih, 1 článek a 2 elektronické zdroje. 16 1 AMPUTACE 1.1 DEFINICE Amputaci definujeme jako odstranění periferní části těla včetně krytu měkkých tkání s přerušením skeletu, která vede k funkční anebo kosmetické změně s možností dalšího protetického ošetření (Kubeš, 2005). Amputace se také mohou týkat nevratných oddělení orgánů, končetin nebo jejích částí od těla. Rozlišujeme amputace v důsledku traumatických příčin nebo následkem chirurgického zásahu (řeší nádorové, cévní, metabolické nebo zánětlivé onemocnění), (Opatřilová, Zámečníková, 2007). Z důvodu snazší komunikace mezi specializovanými centry a posuzování amputačního poranění byly vymezeny tyto pojmy:  Amputát - Oddělená akrální část končetiny.  Totální amputace - Amputát a pahýl jsou úplně odděleny a nesouvisí s žádnou tkání.  Subtotální amputace - Amputát s pahýlem souvisí s některou z tkání, ale jsou přerušeny cévy, tudíž amputát není prokrven.  Těžká kombinovaná zranění s přerušením cév - Jsou závažná poranění končetin s porušením funkčních anatomických struktur, i hlavních cév (Veselý; Wendsche, 2015). 17 1.2 ETIOLOGIE A INCIDENCE AMPUTACÍ Etiologie amputací je značně podmíněna a do jisté míry se i kryje s indikací (Kubeš 2005, str. 169). Patří sem: 1) Cévní příčiny 2) Neurologické příčiny 3) Kožní příčiny 4) Kostní postižení 5) Tumorózní afekce 6) Fyzikální vlivy Příčiny amputace jsou zároveň jedním z kritérií pro stanovení výšky amputace (Kubeš, 2005). V posledních 17 letech se počet amputací provedených v České republice zdvojnásobil z 3 714 za rok 1989, na 7 853 za rok 2007. Bude-li nárůst amputací lineární, lze v budoucnu počítat až se 13 000 amputacemi (Kolář aj., 2009). 18 1.3 INDIKACE K AMPUTACÍM Amputace je považována za rekonstrukční výkon, při kterém dochází ke ztrátě kontinuity organismu člověka. Indikace k amputacím se v dnešní době velmi zúžila. A to na: 1. Trauma - v dnešní době zůstala prakticky jedinou indikací k amputaci ireverzibilní ischemie z traumatické či jiné etiologie. 2. Infekt - výkony pro dlouhodobé lokální procesy či naopak pro nezvládnutelnou akutní sepsi způsobenou lokálním infektem. Tato indikace je život zachraňující. 3. Nekróza - patří sem i nekrózy způsobené fyzikálními vlivy, tj. popáleniny, omrzliny, poranění elektrickým proudem, kdy je o výši amputaci nutno rozhodnou až po demarkaci nekróz. 4. Tumory - nejčastěji u pokročilých či recidivujících maligních afekcí. 5. Afunkce - tato indikace je často hraniční. Brání ve zlepšení funkce, kdy se může jednat o vrozené vady, následky traumatu i operací. 6. Stav kožního krytu anebo defekt měkkých tkání - stává se indikací okrajovou, díky mikrochirurgii a plastické chirurgie. Pro rozhodování o indikaci k amputaci je nejčastěji používáno hodnotící schéma MESS skóre. Toto schéma hodnotí postižení podle energie úrazového mechanismu, tlakové stability pacienta, ischemického postižení a věku. Žádný bodový systém se ovšem nikdy nemůže vyrovnat klinickým zkušenostem a peroperačnímu nálezu, ale provedená amputace může vést i k záchraně života, protože časově náročné výkony pro záchranu končetiny mohou být příčinou celkového selhání organismu. Zvláště u starších pacientů a u multiorgánového postižení. 19 Po zvážení, zda je možné končetinu zachránit, by měl operatér posoudit, zda je postup vhodný i pro samotného pacienta, což musí být provedeno s jeho vůlí. Většina pacientů totiž trvá na pokusu o záchranu končetiny, ale není si vědoma, co všechno daný postup obnáší. Proto je nutné pacienta seznámit s: - plánovaným postupem léčby - možností rozvoje infektu a rizika sepse - možností vzniku tkáňových nekróz a defektů na kůži - možnou délkou léčby - bolestivostí - socio-ekonomickými aspekty dlouhodobé léčby - kosmetickým i funkčním výsledkem zachráněné končetiny Mnohdy se může stát, že i přes všechna úsilí se zachráněná končetina po čase stane nefunkční, bolestivá a nakonec stejně k amputaci dojde. Proto by se měl pacient seznámit s možnostmi amputací a protetického vybavení. Zvláště mladým pacientům přináší protetické pomůcky nevelké životní omezení a mnohdy jim umožňují i kvalitní profesní zařazení (Janečková, 2008), (Kubeš, 2005). 1.4 TYPY AMPUTACÍ Provedení amputace je třeba zvolit ve vhodný čas. Předčasným nebo pozdním zásahem se může zachování končetiny i života nemocného rapidně lišit. 20 Vzhledem k naléhavosti můžeme amputace dělit na: - Primární neboli časné amputace - zákrok je proveden ihned po vzniku úrazu či onemocnění. - Sekundární neboli volená amputace - je volbou při stavu, který přímo ohrožuje život pacienta/klienta. Je to např. nekróza, ale patří sem i stav, při kterém jsou vyčerpány všechny dostupné možnosti konzervativní léčby. - Terciární neboli odložená amputace - o operaci se rozhodne v kterémkoliv období. Provádí se buď za účelem zlepšení funkce končetiny, nebo z kosmetických důvodů (Hadraba, 2006). Amputace lze rozdělit také podle uzávěru rány: - Otevřené - rána není po amputaci primárně uzavřena. Bude nutná ještě minimálně jedna operace k vytvoření kvalitního pahýlu. A to například sekundární sutura, reamputace, revize nebo plastické výkony. Indikovány jsou nejčastěji z důvodu infektu, těžkého zhmoždění a kontaminace měkkých tkání, kdy umožňují sekundární uzávěr bez rizika komplikovaného hojení. - Zavřené- primární uzávěr rány hned při provedení amputace (Kubeš, 2005). Mechanizmy způsobující amputace lze dělit na: - zevní - příčinou je násilí (úraz, trauma). V České republice je poúrazových amputací čím dál méně. Jejich počet sahá ročně do stovek, protože současná rekonstrukční chirurgie dokáže dříve prováděným amputacím zabránit. - vnitřní faktory – nemoci i vrozené vady postihující nervový, transportní (tj. kardiovaskulární a respirační) a lokomoční systém. Patří sem i nemoci, jejichž etiologie je zánětlivá, metabolická, neoplastická (nádorová) a degenerativní (Kálal, 2007). 21 1.5 OPERAČNÍ TECHNIKY AMPUTACE Gilotinové (cirkulární) amputace Gilotinové amputace jsou vždy prováděny jako otevřené, a proto se také tak někdy nazývají. V dnešní době si ji ale nelze představovat jako původní jednoduché cirkulární oddělení končetiny jedním řezem. Nyní se nejprve cirkulárně přeruší kůže, p její retrakci se v její úrovni přeruší svaly (s podvazem cév a ošetřením nervů) a po její retrakci se v této další a nejproximálnější linii přeruší skelet. Jako další krok klasicky následovala náplasťová kožní trakce (1,5-2,5kg), kdy při její správné aplikaci někdy nebývala nutná revize a sutura pahýlu. V současnosti podle stavu pahýlu před uzávěrem rány je nutná jeho konečná úprava pro umožnění dobrého oprotézování (Kubeš 2005, st. 165). Pahýl může být upraven: 1. Reamputací - končetinu reamputujeme proximálně stejnou technikou jako při zavřené lalokové amputaci. 2. Revizí (konverzí) pahýlu - je zde odstraněna granulační a jizevnatá tkáň, kost je zkrácena a jsou zmodelovány měkkotkáňové laloky k umožnění hodnotného měkkého krytu pahýlu. 3. Plastickou úpravou - pouze modelace měkkých tkání bez zásahu na kost (Kubeš, 2005). Laloková amputace Laloková amputace je platným a standardním operačním výkonem, který samozřejmě také prodělal určitý vývoj. Může být provedena jako zavřená, kdy klademe důraz především na tenodézu přerušených svalů vedoucí jak ke zlepšení funkce, tak i tvaru pahýlu (Kubeš 2005, st. 166). U otevřené lalokové amputace je v současné době doporučována technika invertovaných kožních laloků, které jsou založeny poněkud delší, poté jsou překlopeny a dočasně přešity přeloženou plochou k sobě. Pahýl je poté kryt mastným tylem a naložena náplasťová kožní trakce. Po 2 týdnech, kdy se provádí opakované převazy, 22 je možná, při vytvoření granulační plochy, primární sutura po uvolnění a rozbalení těchto laloků. Umístění těchto laloků z měkkých tkání je potřeba předem naplánovat, aby mohla být bezpečně odstraněna patologická tkáň a skelet v plánované výši. Laloky musí umožňovat krytí skeletu měkkými tkáněmi, které bude možno vymodelovat do kónického pahýlu a musíme usilovat i o zachování motoriky pahýlu, kterou zajistíme buď myoplastikou nebo myodézou (Kubeš, 2005). 1.6 KOMPLIKACE AMPUTACÍ Stejně jako u všech operací je po provedení amputace možný vznik komplikací. Mezi nejčastější patří: - hematom, kdy je prevencí správná drenáž rány. - kožní nekróza, kterou do 0,5 cm ponecháme ke granulaci - dehiscence rány, vyžaduje revizi, nekrektomii, drenáž a resuturu - gangréna pahýlu, vyčkáme demarkace hranice nekrózy, poté reamputace proximálněji - otok pahýlu, čelíme správnou elastickou bandáží naloženou již na operačním sále - kloubní kontraktura pahýlu, prevencí je správné a svalově vyvážené provedení myoplastik či myodéz, časné pooperační polohování a cvičení pahýlu. Někdy je i nutné redresní sádrování. - fantomové obtíže, které jsou v zásadě dvojího typu: a) Fantomové pocity - pacient má stále pocit přítomnosti končetiny. Velmi časté, proto je považujeme za normální stav po amputaci. 23 b) Fantomové bolesti - o jejich ústup se snažíme medikamentózní terapií, aplikací fyzikálních procedur, někdy je i nutná neurochirurgická revize nervového pahýlu. Nejlepší prevencí těchto komplikací je šetrná a rychlá operační technika při správné indikaci výše amputace. Amputace souvisí i s následným protetickým vybavením, rehabilitací a redukcí životních činností, které nazýváme sociální rehabilitací. Někdy je také potřebná psychologická či psychiatrická konzultace (Kubeš, 2005), (Tichý, 2006). 24 2 PSYCHICKÝ STAV PACIENTA PO AMPUTACI DOLNÍ KONČETINY Všechny získané amputace jsou určitým handicapem a mohou způsobovat člověku psychické trauma. Zvláště ty, které ovlivní jeho následný život. Zvládání určitého postižení, mezi které patří i amputace, je velmi individuální, ale už samotný postoj ovlivní průběh léčby a následné omezení životních potřeb může působit na člověka negativně. 2.1 VÝVOJOVÉ ETAPY ČLOVĚKA Z PSYCHOLOGICKÉHO HLEDISKA Evoluční změny a postupné stárnutí představují kontinuální změny, jejíž rozdělení je velmi individuální. Hlavně v dospělosti nejsou dané pevné mezníky, jako třeba v dětství a v dospívání. Velký rozdíl je v myšlení, cítění a sociálním chování mladého člověka po 20tém roce života oproti člověku ve věku 80ti let. Dospělý věk dělíme do etap, které se navzájem překrývají a nastupují u každého člověka jinak. Dělíme je následujícím způsobem: 1. Časná dospělost (zhruba od 22 do 30 let minimálně) - je to přechodné období mezi adolescencí a plnou dospělostí, kterou vymezujeme s přihlédnutím ke třem kritériím a to: k věku, k převzetí určitých vývojových úkolů a k dosažení určitého stupně osobní zralosti. V časné dospělosti dochází k upevnění identity dospělého, identifikace s rolí dospělého, produktivní orientace a upřesnění osobních cílů. Nezávislost na rodičích, hledání partnera a zakládání vlastní rodiny. Dochází zde k volbě povolání a postupnému získání odpovědnosti v profesi. 2. Střední dospělost (přibližně do 45 let) - je období plné výkonnosti a relativní stability. Dělíme jí na dvě fáze, kdy do fáze č. I. řadíme další upevnění identity, 25 vrchol produktivity a aktivního vyhledávání životních cílů a posílení odpovědnosti v rolích dospělého. Plná odpovědnost v rodině a při výchově dětí. Posílení odpovědnosti a jasné sledování cílů v povolání. V tomto vývojovém období často dochází ke krizi středního věku, při níž dochází k zproblematizování vlastní identity, klademe si otázky po vlastní smrtelnosti, někdy přichází i nespokojenost se vztahem v manželství, partnerství a také možná nespokojenost s výsledky dosaženými v povolání. Ve fázi č. II. dochází k nové integraci osobnosti, u některých k možné přípravě na odchod dětí z domova a k novému potvrzení manželského či partnerského vztahu. 3. Pozdní dospělost je dobou do začátku stáří (tj. asi do 60-65 let) a v této fázi vývoje přichází vypětí v povolání před blížícím se odchodem na odpočinek a postupné redukci profesionálních činností. 4. Stáří, které se dělí na časné a vysoké (Langmeier, Krejčířová, 2006). 2.2 ZVLÁDÁNÍ NEMOCI A TĚŽKÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ Každý z nás se dostává do náročných situací, které znamenají zátěž, a pokud se s nimi dostatečně rychle nevyrovnáme, dostavuje se úzkost, tenze, strach a ohrožení naší duševní rovnováhy. Také tyto případy lze řešit prostřednictvím psychických obranných mechanizmů za využití různých technik, a to jak v rovině psychické, tak i prostřednictvím jednání (Zacharová, Šimíčková-Čížková, 2011, s. 154). Zvládání těžkých životních situací je jako dynamický proces, v jehož rámci dochází k vzájemným interakcím mezi člověkem a danou životní situací. Na jedné straně vidíme člověka, který má určité zdroje, možnosti, hodnoty a osobní zaměření, na straně druhé nemoc, která klade na člověka určité požadavky a působí na něho řadou vlivů. V souvislosti se zvládáním nemoci a utrpení se v psychologii hovoří o strategii boje s nemocí. Nemocný člověk, aniž by si uvědomoval význam strategie zvládání těžké životní situace, prochází postupně jednotlivými etapami 26 své nemoci a je jen uměním zdravotnického týmu a jeho nejbližších, zpravidla rodiny, jak mu nelehkou situaci pomohou zvládnout (Zacharová, Šimíčková-Čížková, 2011). Pro nemocného člověka je častým psychologickým problémem, při zvládání nemoci nebo těžkých životních situací, nedostatečná tzv. sociální opora. Tím se rozumí uspokojování sociálních psychologických potřeb. To je např. potřeba společenského uznání, lidské vzájemnosti, komunikace a kooperace. Je to mnohdy i potřeba sociálního začlenění – někam patřit, popř. být na někom závislý. Sociální opora působí jako nárazník proti škodlivému vlivu stresu. Kromě běžné emocionální a instrumentální opory, jakou je finanční a jiná pomoc v tísni, předmětem opory může být též poskytnutí vhodných informací a podpora přesvědčení o vlastní účinnosti, jako i podpora sebedůvěry a důvěry vůbec (Kálal, 2007). 2.3 POSTOJ K NEMOCI Onemocnění, choroba neboli také nemoc je definována jako patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů. Podle Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) může nemoc za porušení rovnováhy organismu (WHO, 2008). Postoj k nemocnému by měl být vždy individuální a obsahovat všechny bio-psycho-sociální složky péče. Holistický přístup vidí pacienty jako jednotné celky ve vzájemném působení více částí. Každá porucha jedné z částí je poruchou celého systému. Vlivem amputace, se postižený jedinec dostává do tíživé životní situace (ženy jí snášejí daleko hůře než muži). Ta se vždy odráží i v jejich psychickém stavu. Schematicky lze psychologické reakce popsat následovně: Popření - je jedním z nejstarších psychických obranných mechanismů a je definováno jako nevědomé posunutí reality do podoby, v níž by ji subjekt rád viděl. 27 Smlouvání - představuje regresi směrem k magickému myšlení, které se pokouší zvládnout problémy nikoli čistě racionálně, ale pomocí nadpřirozených možností. Agrese - není primárně adresována ani zdravotnickému personálu, ani blízkým lidem, na které dopadá, ale jakémusi zlému osudu. Ten však není po ruce, zatímco zmíněné osoby ano. Deprese – je sice reakce pochopitelná, ale nevhodná, protože odrazuje okolí od poskytování podpory. Smíření – není otázkou okamžiku, je to proces, cesta, kterou nemocný musí projít, aby našel své nové místo ve světě. Ukazuje se, že pomůžeme-li nemocným vzbudit jejich vnitřní energii, vědí často sami daleko lépe, než celé týmy poradců, jak se s novou situací vyrovnat (Honzák, 2005). Psychologické reakce na amputaci dolní končetiny velmi často provází mnoho negativních stavů, které člověk prožívá. Například:  Krize - velmi často u pacientů/klientů propuká a výrazně mění dosavadní psychickou kondici.  Bezmocnost - pocit, který může vyústit i v nekontrolovatelné panické reakce.  Ztráta naděje - člověk nevidí žádnou reálnou možnost, jak vyřešit problém omezení hybnosti.  Pocit křivdy - kdy amputaci pociťuje, jako snížení nebo ztrátu své osobní hodnoty.  Obavy z budoucnosti - vidí ji v těch nejčernějších barvách. Vnímají ji jako neznámou, nejistou. Přemýšlí o svých plánech a perspektivách, které se nepodařilo realizovat.  Narušení vztahů k bezprostřednímu okolí - uzavírání se do sebe, nezájem, ztráta sociálního kontaktu s okolím. 28  Rezignace - nemá žádné plány, po ničem netouží a dobrovolně se distancuje od všech podnětů, z okolí. V těchto situacích je zásah klinického psychologa nezbytný a intervence psychiatra žádoucí. Poruchy psychiky mohou způsobit i zhoršení fyziologických funkcí. Je známa celá řada symptomů, které se objevují v důsledku stresové situace. Nejčastěji jsou to bolesti, které nemocný vnímá velice intenzivně. U amputovaných se vedle běžné bolesti vyskytuje její specifická varianta, tzv. bolest fantomová. Je to pocit subjektivní reality, kterou se amputovaný snaží objektivizovat. Objektivně končetina i její schopnost chybí, ale subjektivně však probíhají v pahýlu nadále všechny fyziologické procesy, jako před amputací v celé končetině. Pacient pociťuje celou část těla, se všemi kvalitami (Kálal, 2007),(Murray, 2010). 2.4 OMEZENÍ ŽIVOTNÍCH POTŘEB Život člověka můžeme charakterizovat neustálým uspokojováním různých potřeb. Potřeba je vlastnost organismu, která pobízí k vyhledávání určité podmínky nezbytné k životu. Potřeby jsou výsledkem interakce mezi organizmem a prostředím. Primární potřeby jsou nezbytné pro lidskou existenci, sekundární se vyvíjejí na podkladě primárních, jsou velmi individuální a činí život bohatším a příjemnějším. Specifická podoba potřeb nemocného člověka je tedy závislá jak na charakteru nemoci, tak na klientovi samotném a na sociálních poměrech, ve kterých žije. Uspokojování potřeb je dynamickým procesem, jejž ovlivňuje obecné faktory (výchova, rodinný stav, vzdělání), společenské faktory (životní standard) a patologické stavy (horečka, bolest atd.), (Zacharová, Hermanová, Šrámková 2007, s.22). Člověk i v nemoci stále potřebuje sociální kontakt, porozumění, pochopení, pomoc a podporu. Neměli bychom zapomínat ani na potřeby bezpečí a jistoty, které pacient v mnohdy nelehkých situacích postrádá. A zvláště v nemocničním prostředí nezapomínáme i na potřebu podnětů a činností, které by ho alespoň na chvíli zaměstnaly od problémů a starostí spojených s pobytem v nemocnici i mimo ni. 29 Také často opomíjená potřeba realizace krátkodobých a dlouhodobých cílů může mít nepříznivý vliv na průběh choroby (Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007). Při prevenci jakéhokoliv omezení životních potřeb nejde jen o vybavení amputovaného protézou, ale i o jeho adaptaci na daný stav a další resocializaci, tj. zapojení do normálního života. Ztráta končetiny, i když je z psychologického hlediska pro dotyčného člověka závažnou událostí, neznamená ještě, že je takto postižený zbaven možnosti další seberealizace. Nemůžeme připustit, aby se proto jedinec uzavřel do sebe a izoloval se od společnosti. Ztráta sociálních kontaktů, navozuje psychické strádání. Při dlouhodobějším psychickém stresu se objevují a zvětšují symptomy somatické povahy. Nelze tedy amputovaného ponechat v jeho uzavřeném prostředí, aby prožil zbytek života v bludném kruhu bolesti a sociální izolaci (Kálal, 2007). 2.5 MÉNĚCENNOST Handicapovaný člověk nemůže často vykonávat všechny běžné denní činnosti, které před onemocněním prováděl zcela běžně. Díky tomu, si může časem připadat neschopný, na obtíž a propadat pocitu méněcennosti. Dle autorky Jobánkové méněcennost vyplývá z toho, jak člověk srovnává svůj stav, příznaky své nemoci a své životní vyhlídky se situací, která byla před onemocněním nebo před poruchou. Tyto pocity většinou nevyplývají přímo z defektu, ale z postoje k defektu, a jsou výsledkem sebehodnocení. Postoje mohou být: - Přiměřené - vycházejí například i z vážného, vleklého, nápadného nebo neestetického postižení, kdy se člověk snaží s tímto problémem dle svého vyrovnat. 30 - Nepřiměřené - neadekvátní až patologické reakce na nepatrné změny zdravotního stavu, které mohou vést k depresím a úniku do samoty. Pocity méněcennosti vyplývají z poruch a vad tělesných nebo psychických. Velký vliv na tyto stavy mají i povahové rysy osobnosti, například neprůbojnost, prchlivost. Předpoklady sníženého sebehodnocení se obvykle vyvíjejí již od dětství, v důsledku výchovy omezující samostatnost a sebevědomí dítěte. Opakované neúspěchy, kritika a posměch bez vhodné motivace jedince mohou být podkladem pocitů méněcennosti, které se mohou plně rozvinout v období nemoci. V tomto období je silně změněn jak biologický, tak i psychický stav nemocného člověka, a jeho reakce mohou tedy být naprosto nepřiměřené (Zacharová, Šimíčková-Čížková 2011, s. 12). 2.6 UPLATNĚNÍ PSYCHOLOGIE V CHIRURGII A ORTOPEDII Chirurgická, ortopedická, často i poúrazová ošetřovatelská péče vyžaduje široké psychologické poznatky, protože zejména u pacientů po úrazech nastávají velké psychické změny. Při poúrazových stavech jde o prožívání traumatu, adaptace na nový stav, odraz tělesného postižení v duševním životě pacienta (Zacharová, ŠimíčkováČížková 2011, s.172). Na ortopedickém oddělení se psychologické poznatky uplatňují především při vyrovnávání se pacienta s vrozenými nebo získanými vadami. Zvláště tělesné poškození působí psychotraumaticky a vyvolává v pacientech různé emoce. Nejčastěji je to strach, úzkost, smutek a deprese. Velkou roli zde hraje zdravotnický tým, rodina nebo přátelé v jednotném pozitivním působení na nemocného, neboť jen na něm je, za jak dlouho se svým úrazem či chorobou vyrovná a zvládne následné situace spojené s léčbou či rehabilitací. Při chirurgických zákrocích se často setkáváme se strachem, který vyplývá z obav, že nastanou komplikace nebo z neúspěchu po provedení vlastní operace. Jedná se o tzv. anticipační strach. Tento strach můžeme redukovat aktivní pomocí zdravotnického personálu, který podporuje a povzbuzuje pacienta v pozitivním myšlení, 31 správnou informovaností, překonáváním bolesti a aktivním zapojením do psycho-rehabilitačního programu. V plastické chirurgii se klade důraz na přípravu nemocného a jeho možnou změnu vzhledu po operaci. Proto je zde velmi důležitá předoperační psychologická péče a to v podobě seznámení pacienta s důvodem, samotným průběhem a výsledkem operace, ale i s možnými komplikacemi, které ji mohou provázet. Dále je vhodné seznámit pacienta se zdravotním týmem, který ho bude operovat, či o něho v před a pooperační fázi bude pečovat. Dbáme na zodpovězení všech dotazů a lze nabídnout i možnost zapůjčení odborné literatury. Nesmí být opomíjena ani psychická podpora a povzbuzení. Pacient by měl být psychicky motivován i při kosmetické úpravě menších defektů. Měla by zde být vyžádána i porada s psychologem nebo psychiatrem (Zacharová, Šimíčková-Čížková, 2011). K nejčastějším problémům chirurgických či ortopedických pacientů patří podle Greisingera: - Psychické reakce na tělesné trauma - Psychické reakce na chirurgický výkon - Psychická adjustace osob s tělesným defektem - Psychologická problematika osob po amputaci - Psychologická problematika v plastické chirurgii - Psychologická problematika před a po operačním zákroku Psychologický přístup k pacientům v chirurgické a ortopedické péči: - Poznání premorbidní osobnosti člověka - Vytvoření vztahu mezi nemocným a lékařem, hlavně před operačním výkonem - Znalost stadií, které pacient projde při úrazových stavech a komplikované léčbě 32 - Kompletní posouzení zdravotního stavu s ohledem na psychiku nemocného - Individuální přístup k pacientovi, hlavně v době před a po operační péči - Eliminace strachu a úzkosti před chirurgickým výkonem - Seznámení s průběhem a stadií bolesti spojené s odborným výkonem - Umožnění kontaktu pacienta s rodinou a blízkými osobami - Příprava nemocného na změny životních podmínek či režim - Vhodná komunikace mezi pacientem a zdravotním personálem - Včasné poučení o variantách a možnostech léčby - Spolupráce s psychologem či psychiatrem (Zacharová, Šimíčková-Čížková, 2011). 33 3 PRŮZKUM V této kapitole se budeme věnovat stanoveným cílům práce a průzkumným otázkám, které souvisejí s tématem práce a od nichž se odvíjel i náš průzkumný soubor a technika, které jsme použili pro dotazníkové šetření. 3.1 PRŮZKUMNÉ TÉMA, PROBLÉM A CÍL Téma průzkumu: Psychické potřeby pacienta/klienta po amputaci dolní končetiny. Problém: Jaké jsou změny v životě pacientů/klientů po amputaci dolní končetiny? Cíle průzkumu jsou: 1. Zjistit celkový psychický stav pacientů po amputaci dolní končetiny. 2. Zjistit problematiku rodičovství u pacientů po amputaci dolní končetiny. 3. Zjistit problematiku začlenění zpět do pracovního procesu u pacientů po amputaci dolní končetiny. 34 3.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Průzkumná otázka 1: Má amputace dolní končetiny vliv na psychické prožívání pacienta? Průzkumná otázka 2: Bude mít amputace dolní končetiny u pacientů negativní dopad na plnění rodičovské role? Průzkumná otázka 3: Jsou pacienti po amputaci dolní končetiny nuceni změnit své dosavadní zaměstnání? 3.3 METODIKA PRŮZKUMU Pro vypracování průzkumné části bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda průzkumu a to formou anonymních dotazníků (Příloha č. A – Dotazník), které byly určeny pro pacienty v nemocničních zařízeních nebo následné ústavní léčbě a obsahovaly soubor formulovaných otázek tak, aby jim dotázaní dobře porozuměli a my abychom získali specifické údaje, které jsme pro průzkumné šetření potřebovali. V úvodu každého dotazníku byli respondenti seznámeni s cílem, účelem a návodem pro vyplnění jejich anonymních odpovědí. Tištěné dotazníky byly osobně předávány v Krajské nemocnici Liberec a.s. a to konkrétně vrchním sestrám z oddělení chirurgie, cévní chirurgie a diabetologie. Dále byl průzkum prováděn v léčebnách dlouhodobě nemocných v Jablonném v Podještědí a v Liberci. V Nemocnici Jablonec nad Nisou bylo osloveno oddělení chirurgie, centra doléčení a rehabilitace. Dotázaní měli možnost své odpovědi zakroužkovat u polouzavřených a otevřených otázek nebo měli možnost vepsat své vlastní odpovědi. V dotazníku jsme použili: 1. Otevřené otázky, kde může respondent vepsat celou svou odpověď. 35 2. Uzavřené otázky, které nabízejí možnosti variant odpovědí, ze kterých je nutné si vybrat. Dále je dělíme na: a) dichotomické otázky - nejužší uzavřené otázky. b) polytomické otázky - možnost výběru z více variant. 3. Polouzavřené otázky jsou zkombinovány z uzavřené a volné otázky. 4. Filtrační otázky minimalizují respondenty, kteří nemohou odpovědět na následující otázku. Použitý dotazník je vlastní tvorby a byl vytvořen za pomoci vedoucího bakalářské práce a pana Mgr. Dubského. Průzkum byl prováděn pomocí přípravné a realizační fáze, poté následovalo zpracování dat. V přípravné fázi jsme se věnovali nejen stanovení tématu, průzkumných cílů a otázek, ale i studiu literatury a zpracování dané problematiky pomocí dostupných zdrojů. Poté probíhala vlastní realizace průzkumu. Metodu průzkumu jsme zvolili kvantitativní a to pomocí dotazníku, který byl v realizační fázi distribuován na oddělení a do zařízení ústavní péče, která je pro amputace dolní končetiny specifická. Vrchní sestry z výše zmíněných zdravotnických zařízení pak dotazníky doručily přímo k respondentům s tímto druhem postižení. Dotazníkové šetření probíhalo v Krajské nemocnici v Liberci a.s., kde jsme oslovili pacienty oddělení diabetologie s počtem 10 ks dotazníků. Na oddělení cévní chirurgie jsme za pomoci staniční sestry rozdali klientům 10 ks našeho dotazníku. V Léčebně dlouhodobě nemocných v Liberci jsme rozdali 20 ks dotazníků a za velké pomoci vrchní sestry jsme získali i respondenty v Léčebně dlouhodobě nemocných v Jablonném v Podještědí, odkud se nám vrátilo celých 30 ks vyplněných dotazníků. 36 Další dotazníky jsme rozdali v nemocnici v Jablonci nad Nisou, kde jsme oslovili oddělení chirurgie, konkrétně vrchní a převazovou sestru, která nám pomáhala rozdat naše dotazníky na septickou i aseptickou část svého oddělení v počtu 20ks. Klientům na oddělení centra doléčování a rehabilitace se rozdalo 10 ks dotazníků. Díky této formě distribuce se vyplněné dotazníky vrátili zpět v počtu 100%. K vyhodnocení dat byl použit program MS Excel, kde všechna získaná data byla převedena do četnostní tabulky a následně převedena do jednotlivých tabulek četnosti, které byly doplněny o relativní četnost. Graf pro vyhodnocení tabulek byl zvolen koláčový. 37 4 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ Pro naše průzkumné šetření se podařilo oslovit celých 100 pacientů/klientů (dále jen respondenti), kterými se stali pacienti z různých oddělení nemocnic v Liberci, Jablonci nad Nisou a léčeben dlouhodobě nemocných v Jablonném v Podještědí a v Liberci. Velikou pomocí nám byly vrchní, staniční či převazové sestry, které nám umožnily realizaci našeho dotazníkového šetření na jejich odděleních. Právě i díky nim byla 100% návratnost našich dotazníků. Tabulka 1 - Rozvrstvení dotazníků Nemocniční zařízení Oddělení Absolutní četnost Relativní četnost (%) Krajská nemocnice Liberec a.s. Diabetologie 10 10 Krajská nemocnice Liberec a.s. Cévní chirurgie 10 10 Krajská nemocnice Liberec a.s. Léčebna dlouhodobě nemocných 20 20 Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o. Oddělení chirurgie septické, aseptické 20 20 Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o. Centrum doléčování a rehabilitace 10 10 LDN Jablonné v Podještědí Léčebna dlouhodobě nemocných 30 30 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: V Krajské nemocnici v Liberci a.s. jsme oslovili pacienty oddělení diabetologie s počtem 10 ks dotazníků. Na oddělení cévní chirurgie jsme za pomoci staniční sestry rozdali našim klientům 10 ks našeho dotazníku. V Léčebně dlouhodobě nemocných v Liberci jsme rozdali 20 ks dotazníků a za velké pomoci vrchní sestry jsme získali i respondenty v Léčebně dlouhodobě nemocných v Jablonném v Podještědí, odkud se nám vrátilo celých 30 ks vyplněných dotazníků. 38 V nemocnici v Jablonci nad Nisou jsme oslovili oddělení chirurgie, konkrétně vrchní a převazovou sestru, která nám pomáhala rozdat naše dotazníky na septickou i aseptickou část svého oddělení v počtu 20ks. Klientům na oddělení centra doléčování a rehabilitace se rozdalo 10 ks dotazníků. Tabulka 2 - Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ženy 45 45 Muži 55 55 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Tabulka 3 - Věk respondentů Věk respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Méně než 40 let 18 18 Více než 40 let 82 82 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Tabulka 4 - Zaměstnání respondentů Zaměstnání respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Důchodce 55 55 Zaměstnaný 23 23 Nezaměstnaný 22 22 Student 0 0 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 39 5 PREZENTACE ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví? Tabulka 5 - Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ženy 45 45 Muži 55 55 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: V první otázce jsme rozdělili respondenty dle pohlaví. Z celkového počtu 100 dotazovaných respondentů bylo 45 dotazovaných respondentů pohlaví ženského a 55 dotazovaných mužského pohlaví. Zdroj: Autor, 2016 45% 55% Pohlaví respondentů Ženy Muži Graf č. 1 - Pohlaví respondentů 40 Otázka č. 2: Kolik je Vám let? Tabulka 6 - Věk respondentů Věk respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Méně než 40 let 18 18 Více než 40 let 82 82 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: Otázka č. 2 zjišťovala věk respondentů. Celých 82% respondentů bylo starších 40 let a pouze 18% jich bylo mladších 40 ti let. Zdroj: Autor, 2016 Graf č. 2 - Věk respondentů 41 Otázka č. 3: Zde respondenti uváděli svoji odpověď z oblasti zaměstnání. Tabulka 7 - Zaměstnání respondentů Zaměstnání respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Důchodce 55 55 Zaměstnaný 23 23 Nezaměstnaný 22 22 Student 0 0 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: U otázky č. 3 jsme se zaměřili na zjištění zaměstnání, nejčetnější byla odpověď důchodce a to 55, poté odpovídalo 23 zaměstnaných a 22 nezaměstnaných. Mezi oslovenými respondenty nebyl ani jeden student. Zdroj: Autor, 2016 Graf č. 3 - Zaměstnání respondentů 42 Otázka č. 4 : Jaká byla příčina Vašeho postižení? Tabulka 8 - Příčina postižení Příčina postižení Absolutní četnost Relativní četnost (%) Úraz 22 22 Následek nemoci (diabetes mellitus,..) 78 78 Jiné 0 0 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: Na otázku č. 4 respondenti nejvíce odpověděli, že příčinou jejich postiženíamputace byl následek nemoci a to u 78. Pouze 22 respondentů uvedlo úraz. Graf č. 4 - Příčina postižení Zdroj: Autor, 2016 Graf č. 4 – Příčina postižení 43 Otázka č. 5: Jak jste amputaci zvládal/a psychicky, jaké jste měla/měl pocity? Tabulka 9 - Psychické zvládnutí amputace Psychické zvládnutí amputace Absolutní četnost Relativní četnost (%) Úleva od bolestí 32 32 Z počátku těžké, ale s postupem času přišlo zlepšení/smíření 23 23 Velmi těžké, ještě jsem se s tím nesmířil/a 2 2 Očekávání amputace, tudíž lepší psychická příprava 3 3 Nepříjemný pocit 5 5 Špatně 24 24 Šok 11 11 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: V otázce č. 5 dopisovali respondenti své odpovědi. Nejčastější odpověď byla úleva od bolesti a to u 32 dotázaných. Odpověď špatně byla zvolena 24 a z počátku těžké, ale s postupem času přišlo zlepšení/smíření byla vepsána 23 respondenty. Pro 11 handicapovaných byla amputace šok a jen 5 z nich uvedlo, že mělo nepříjemný pocit. Nejméně odpovědí bylo při očekávání amputace, tudíž i lepší psychické přípravy 3 a u velmi těžké, ještě jsem se s tím nesmířil/a 2. Zdroj: Autor, 2016 Graf č. 5 – Psychické zvládnutí amputace 44 Otázka č. 6 : Jak Vám postižení-amputace změnilo Váš osobní život? Tabulka 10 - Změna osobního života po amputaci DK Změna osobního života po amputaci DK Absolutní četnost Relativní četnost (%) Změna stylu v oblékání 5 5 Omezení sportu 18 18 Ztráta partnera/rodiny 11 11 Stěhování 8 8 Snížené sebevědomí 14 14 Snížená pohyblivost a samostatnost 24 24 Používání invalidního vozíku 20 20 Nic 0 0 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: U otázky č. 6 respondenti odpovídali na otázku týkající se změny života po amputaci DK. Nejvíce odpovědí bylo u alternativy snížená pohyblivost a samostatnost 24, poté používání vozíku 20 a omezení sportu 18. Snížené sebevědomí uvedlo 14 dotázaných a ztrátu rodiny či partnera 11. Stěhování odpovědělo 8 a změnu stylu v oblékání 5 respondentů. Graf č. 6 – Změna osobního života po amputaci DK Zdroj: Autor, 2016 45 Otázka č. 7: Jak Vám postižení změnilo Váš pracovní život? Tabulka 11 - Změna pracovního života po amputaci DK Změna pracovního života po amputaci DK Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ztráta dosavadního zaměstnání 27 27 Předčasný odchod do důchodu 12 12 Změna v zaměstnání 18 18 Žádná 43 43 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: V otázce č. 7 jsme zjišťovali změnu pracovního života po amputaci DK. Většina 43 respondentů uvedla, že změnu v zaměstnání neměli žádnou a 27 svou dosavadní práci ztratili úplně. Změnu v zaměstnání odpovědělo 18 a pouze 12 dotázaných šlo do předčasného důchodu. Graf č. 7 – Změna pracovního života po amputaci DK Zdroj: Autor, 2016 27% 12% 18% 43% Změna pracovního života po amputaci DK Ztráta dosavadního zaměstnání Předčasný odchod do důchodu Změna v zaměstnání Žádná 46 Otázka č. 8: Vrátila/ vrátil jste se po amputaci zpět do svého zaměstnání? Tabulka 12 - Návrat do svého zaměstnání Návrat do původního zaměstnání Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 58 58 Ne 42 42 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: V osmé otázce jsme mapovali návratnost do původního zaměstnání a to v 58% se respondenti vrátili do svého zaměstnání a v 42% ne. Graf č. 8 – Návrat do původního zaměstnání Zdroj: Autor, 2016 47 Otázka č. 9: Jak vnímala rodina Váš handicap? Tabulka 13 - Reakce rodiny na handicap Reakce rodiny na handicap Absolutní četnost Relativní četnost (%) Psychická i fyzická podpora 55 55 Pomoc 45 45 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: U deváté otázky jsme se snažili zjistit reakci rodiny na handicap respondenta. Psychická i fyzická podpora byla u 55 dotázaných a zbylých 45 byla pomoc. Graf č. 9 – Reakce rodiny na handicap Zdroj: Autor, 2016 48 Otázka č. 10: Jak vnímalo okolí Váš handicap? Tabulka 14 - Vnímavost okolí k handicapu Vnímavost okolí k handicapu Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ohleduplnost 20 20 Údiv 15 15 Pomoc 33 33 Podpora 12 12 Úcta 3 3 Obdiv 17 17 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: Otázka číslo 10. byla zaměřena na vnímavost okolí vzhledem k handicapu respondentů. 33 dotázaných se setkalo s pomocí, 20 s ohleduplností a 17 s obdivem okolí. Údiv uvedlo 15 a 12 s podporou respondentů a s úctou pouze 3. Graf č. 10 – Vnímavost okolí k handicapu Zdroj: Autor, 2016 49 Otázka č. 11: Jste rodič? Pokud ano, ovlivnilo postižení nějak Vaší roli rodiče? Tabulka 15 - Ovlivnění role rodiče Ovlivnění role rodiče Absolutní četnost Relativní četnost (%) Nemám děti 35 35 Žádné, děti už jsou dospělé 15 15 Omezení sportu a některých her s dětmi 23 23 Větší úcta 7 7 Zlepšení vztahů 2 2 Větší pomoc od dětí 18 18 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: V jedenácté otázce jsme se snažili zjistit ovlivnění role rodiče a celých 35 respondentů uvedlo, že děti nemají a 15 žádné ovlivnění role nemělo z důvodu dospělosti dětí. 23 rodičů uvedli omezení sportu a některých her s dětmi a větší pomoci od svých dětí 18. Větší úcty se dočkalo pouze 7 dotázaných a 2 zlepšení vztahů. Zdroj: Autor, 2016 Graf č. 11 – Ovlivnění role rodiče 50 Otázka č. 12: Měl/a byste zájem, se o svém postižení něco dozvědět? Pokud ano, jaká forma by Vám nejvíce vyhovovala? Tabulka 16 - Zájem o postižení a forma informací Zájem o postižení a forma informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Nemám zájem 70 70 Informační letáček 2 2 Spolek stejně handicapovaných lidí 0 0 Internetové stránky 18 18 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Komentář: Poslední otázka byla zaměřená na zájem respondentů o jejich postižení a formu, jakou by si vybrali pro zjištění či doplnění informací o svém handicapu. Celých 70 odpovědělo, že se nechtějí nic víc dozvědět, pouze 18 by mělo zájem o více informací na internetu a 2 by dalo přednost informačnímu letáčku. Graf č. 12 – Zájem o postižení a forma informací Zdroj: Autor, 2016 51 6 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ V této části naší bakalářské práce se budeme věnovat výpočtu, který sloužil pro vyhodnocení průzkumné otázky číslo 2. 6.1 STATISTICKÉ OVĚŘENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Č. 2 POMOCÍ CHÍ KVADRÁT TESTU Datový soubor se skládá z výsledků našich dotazníkových otázek č. 2 a č. 11. Verifikace proběhla dle testu chí-kvadrátu nezávislosti kontingenční tabulce. Hodnota hladiny významnosti byla zvolená α = 5% Určili jsme nulovou a alternativní hypotézu, kritický obor a jeho hodnoty a testové kritérium. 6.1.1 DATOVÉ SOUBORY Datový soubor udávající skutečné zjištěné četnosti (absolutní): Tabulka 17 – Skutečná absolutní četnost handicapovaných rodičů s ohledem na věk Méně než 40 let Více než 40 let nj Nemám děti 13 22 35 Žádné, děti už jsou dospělé 0 15 15 Omezení sportu a některých her s dětmi 2 21 23 Větší úcta 1 6 7 Zlepšení vztahů 0 2 2 Větší pomoc od dětí 2 16 18 ni 18 82 100 Zdroj: Autor, 2016 52 Datový soubor udávající očekávané četnosti (absolutní): Tabulka 18 Očekávaná absolutní četnost handicapovaných rodičů s ohledem na věk Méně než 40 let Více než 40 let nj Nemám děti 15 20 35 Žádné, děti už jsou dospělé 0 15 15 Omezení sportu a některých her s dětmi 0 23 23 Větší úcta 2 5 7 Zlepšení vztahů 1 1 2 Větší pomoc od dětí 0 18 18 ni 18 82 100 Zdroj: Autor, 2016 6.1.2 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DATOVÝCH SOUBORŮ Zdroj: Autor, 2016 Graf č. 13 – Grafické znázornění datových souborů hypotézy 53 6.1.3 VÝPOČET Definice nulové a alternativní hypotézy: Jako nulovou hypotézu H0 stanovíme, že znak „Věk“ (nj) a znak „Odpovědi respondentů“ (ni) jsou nezávislé. Jako alternativní hypotézu H1 stanovíme, že znak „Věk“ (nj) a znak „Odpovědi respondentů“ (ni) jsou závislé. Definice kritické hodnoty a kritického oboru: χ(1-α); df = 11,07 (hodnota df byla vyjádřená ze statistických tabulek kvantilů), kde χ(1-α) je spodní index daného kritického oboru a df je hodnota kritického oboru. Kritická hodnota chí kvadrát pro hladinu významnosti je 11,07. Testové kritérium a vlastní výpočet: = 14.414 kde G je testové kritérium chí kvadrátu, nij je hodnota skutečné absolutní četnosti odpovědi respondentů s ohledem na věk, n‘ij je hodnota očekávané absolutní četnosti odpovědi respondentů s ohledem na věk a „r“ a „s“ je celkový počet kategorií. Vypočtená hodnota testového kritéria je 14.414 χ(1-α) < 14.414 Jestliže testové kritérium < kritická hodnota, pak hypotézu H0 o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. 54 6.1.4 VÝSLEDEK Na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu (H0) o nezávislosti jednotlivých znaků zamítáme a přijímáme hypotézu H1, která nám říká, že zde určitá závislost věku a odpovědi respondenta existuje. Při kontrole podmínek pro použití testu nezávislosti v naší kontingenční tabulce zjistíme, že nejvíce 20 % očekávaných četností může být menších než 5 a žádná očekávaná četnost nesmí být menší než 1, proto naše verifikace pomocí chí-kvadrátu může být nepřesná. 55 7 INTERPRETACE PRŮZKUMU Naším prvním cílem bylo zjistit celkový psychický stav pacientů/klientů po amputaci dolní končetiny. Průzkumná otázka 1: Má amputace dolní končetiny vliv na psychické prožívání pacienta? Pomocí otázky č. 5, která byla otevřená, jsme zjišťovali psychický stav pacientů po amputaci DK. 32 respondentů uvedlo odpověď úleva od bolesti. 23 respondentů uvedlo, že smíření s amputací bylo zpočátku velmi těžké, ale postupem času se se situací smířili. Dva pacienti/klienti zvládali vlastní amputaci dolní končetiny velmi těžce a doposud ses tím nesmířili. Variantu odpovědi „špatně“ uvedlo 24 respondentů. Šok prožilo po vlastní amputaci DK 11 dotázaných. Úkolem druhého cíle bylo zjistit problematiku rodičovství u pacientů po amputaci dolní končetiny. Průzkumná otázka 2: Bude mít amputace dolní končetiny negativní dopad na plnění rodičovské role? Dotazníková otázka č. 11., ve které jsme nejprve zjišťovali, zda je respondent rodič a až poté, zda amputace DK ovlivnila jeho roli rodiče. Ze 100 respondentů nemá vlastní děti 35 pacientů/klientů. Ze zbývajících 65 respondentů jich 15 udává, že jejich rodičovství postižení nijak neovlivnilo. Pozitivní vliv udává celkem 27 pacientů/klientů a pouze 23 uvedlo negativní vliv. Za cíl č.3 jsme stanovili zjistit problematiku začlenění zpět do pracovního procesu u pacientů po amputaci dolní končetiny. 56 Průzkumná otázka 3: Jsou pacienti po amputaci dolní končetiny nuceni změnit své dosavadní zaměstnání? U volné dotazníkové otázky číslo 7 a 8 z celkového počtu 100 (100%) uvedlo v otázce č.7 43 respondentů, že žádnou změnu pracovního života řešit nemuselo. Změnu v zaměstnání zažilo 57 pacientů/klientů. V otázce č. 8, která byla v dotazníku použita záměrně jako test na tzv. lži faktor, jsme se respondentů ptali na stejnou otázku, ale s užitím jiné formulace. V otázce č. 8 jsme však získali odlišná data, kdy 58 respondentů uvedlo, že se do zaměstnání vrátilo a 42 vyplnilo, že se do práce nevrátili. Tyto data nejsou v souladu s daty získanými v otázce č. 7. V tabulkách č. 17 a 18 je patrná rozdílnost v odpovědích. Rozdílnost (lži faktor) u otázek č.7 a 8: Tabulka 19 - Změna pracovního života po amputaci DK Změna pracovního života po amputaci DK Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ztráta dosavadního zaměstnání 27 27 Předčasný odchod do důchodu 12 12 Změna v zaměstnání 18 18 Žádná 43 43 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 Tabulka 20 - Návrat do svého zaměstnání Návrat do původního zaměstnání Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 58 58 Ne 42 42 Celkem 100 100 Zdroj: Autor, 2016 57 8 DISKUZE Porovnání naší bakalářské práce s ostatními prácemi není příliš snadné, protože témata, která by propojovala psychický stav pacientů s chirurgickými operativními výkony, nejsou zcela běžné. Proto jsme některé otázky našeho průzkumného šetření porovnali s odbornou literaturou. Našeho průzkumného šetření formou dotazníků se zúčastnilo celkem 100 (100%) respondentů nejčastěji v průběhu hospitalizaci v nemocničním zařízení. Naše otázky zodpovídali pacienti/klienti, jak s akutní amputací dolní končetiny, tak s chronickou formou handicapu. Na úvod dotazníku byly zařazeny všeobecné informace o respondentech a to: pohlaví, věk, zaměstnání a příčina postižení. Více než polovinu respondentů tvořili muži 55 (55%) a ženy v zastoupení 45 (45%). Věková hranice nad 40 let převažovala v 82 (82%) případech a jen 18 (18%) bylo respondentů s věkem pod 40 let. Zaměstnání respondentů bylo u více jak poloviny dotázaných 55 (55%) zaškrtnuto důchodce, v pracovním poměru jich bylo 23 (23%) a jen o jednoho míň 22 (22%) bylo nezaměstnaných. Student nebyl ani jeden z našich oslovených respondentů. Zahraniční autor A.G. Watts ve své literatuře International Handbook of Career Guidance uvedl, že nejvíce pacientů/klientů upřednostňují odchod do předčasného důchodu před návratem do svého původního zaměstnání nebo pokusem najít si nové uplatnění jako handicapovaní. V našem výzkumném šetření se do původního zaměstnání vrátilo 58 (58%) respondentů, zbylých 42 (42%) odešlo buď do předčasného důchodu, nebo své zaměstnání změnili. 58 Dle našeho průzkumu je nejčastější příčinou amputací dolní končetiny následek nemoci (diabetes mellitus) 78 (78%). Zbylých 22 (22%) respondentů uvedlo jako příčinu svého postižení úraz, jak už způsobený autonehodou či vlastní neopatrností např. v zaměstnání. U otázky číslo 5. jsme se domnívali, že nejvíce odpovědí bude u velmi těžkého psychického zvládání vlastní amputace, ale nakonec celých 32 (32%) respondentů uvedla naopak úlevu od bolestí. Toto tvrzení potvrdila i literatura, konkrétně Jaro Křivohlavý, který ve své knize Psychologie zdraví popsal rozdíly vnímavosti pacientů ke svému handicapu. Zda se respondentům změnil osobní život po amputaci dolní končetiny, jsme zjišťovali u otázky č. 6. Zajímavým zjištěním bylo, že velmi opomíjenou změnou v životě člověka po amputaci DK, hlavně u žen, je styl v oblékání. Moderní ženy velmi často nosí podpatky, sukně či šaty a právě proto jsme se i my setkali s respondenty, kteří uvedli snížení sebevědomí 14 (14%) vlivem změnou stylu v oblékání 5 (5%). Nejvíce odpovědí bylo také u snížení pohyblivosti a samostatnosti 24 (24%) spolu s používáním invalidního vozíku 20 (20%). Omezit sport muselo 18 (18%) z dotázaných. Zajímavé byly i odpovědi 11 (11%) respondentů, kteří jako svou odpověď vepsali ztrátu svého tehdejšího partnera či rodinu. Přestěhování do bezbariérového prostředí muselo absolvovat 8 (8%) respondentů. Byli jsme potěšeni z odpovědí u otázky číslo 9. na reakce rodin respondentů, protože všichni se setkali pouze s kladnými zkušenostmi. Reakce byly shodné u všech respondentů a to v 55 (55%) psychické i fyzické podpory. Pomoci se dostalo 45 (45%) dotázaných. Vnímavost okolí k handicapu jsme zmapovali otázkou č. 10, kde byly odpovědi různorodé avšak všechny kladného rázu. Nejpočetnější byla odpověď pomoc, kterou uvedlo 33 (33%) respondentů a ohleduplnost 20 (20%). S obdivem se setkalo 17 (17%) dotázaných a údiv sklidilo 15 (15%) pacientů/klientů. Podporu získalo 12 (12%) a úctu 3 (3%) dotazovaných. 59 Překvapivé zjištění přišlo u závěrečné otázky č. 12, která se týkala zájmu o postižení a o požadované formě informací. Celých 70 (70%) respondentů napsalo, že nemají zájem se o svém handicapu dozvědět více, než co vědí doposud. Ani uvedenou možnost odpovědi, navštěvovat některý ze spolků stejně handicapovaných lidí, si nevybral ani jeden odpovídající 0 (0%). Nejvíce možných pacientů/klientů by další informace hledalo na internetových stránkách 18 (18%) a pouze 2 (2%) respondenti by zvolili více informací prostřednictvím informačního letáčku. 8.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Zpracování této práce a výsledky našeho průzkumu nám přinesly nejen informace o problematice amputací dolní končetiny, ale i o psychice jak akutních, tak chronických pacientů/klientů. Tyto informace nás dovedly k návrhu doporučení pro praxi. Vzhledem k tomu, že 18 respondentů by uvítalo zjistit další informace o amputaci prostřednictví, internetových stránek, rozhodli jsme se pro vytvoření webových stránek, kde mohou pacienti/klienti po amputaci sdílet své zkušenosti, zajímavé odkazy a články. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsem si připravila návrhy na řešení: Naším výstupem pro praxi se stalo vytvoření internetových stránek, kde se pacienti/klienti setkají se základními informacemi o svém handicapu. Handicapovaní lidé po amputaci dolní končetiny mohou na stránkách diskutovat, vyměňovat si různé doporučení, rady a tipy týkající se amputace dolní končetiny. http://www.amputacedolnikoncetiny.estranky.cz/ (viz. Příloha B) 60 ZÁVĚR V bakalářské práci jsme se věnovali psychice pacientů po amputaci dolní končetiny. Zaměřili jsme se na porovnání psychiky, problematiky rodičovství a začlení zpět do pracovního procesu. Našimi respondenty se stali pacienti z Krajské nemocnice Liberec a. s., Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. a z Léčebny dlouhodobě nemocných v Jablonném v Podještědí. Zajímali jsme se i o reakce rodiny a okolí na handicap respondentů, na ovlivnění jejich dosavadního života a na omezení, které se po amputaci dolní končetiny dostavila. Práce se skládala z teoretické a praktické části. U teoretické části jsme se věnovali pomocí odborné literatury informacím o amputacích dolní končetiny, jejich definici, etiologii a incidenci, včetně typů a operačních technik u amputací dolní končetiny. V další části naší práce jsme se zaměřili na psychický stav pacienta po amputaci dolní končetiny, konkrétně na vývojové etapy člověka z psychologického hlediska, zvládání nemoci a těžkých životních situací. Dále pak postoji k nemoci, omezení životních potřeb, tématikou méněcennosti a uplatnění psychologie v chirurgii a ortopedii. Praktická část nám pomocí dotazníkového šetření odpovídala na naše průzkumné otázky k jednotlivým průzkumným cílům naší práce. U prvního cíle, kde jsme se zaměřovali na zjištění celkového psychického stavu pacienta po amputaci dolní končetiny. Přestože byl vzorek velmi malý, jeho výsledky byly v souladu s literaturou, která nám naše výzkumné předpoklady potvrdila. Dalším naším cílem bylo zjistit problematiku rodičovství u pacientů po amputaci dolní končetiny. Průzkumná otázka č.2, ve které jsme zjistili, že amputace dolní končetiny bude mít výrazný vliv na psychické prožívání pacienta. 61 Poslední, třetí, cíl se týkal problematiky začlenění zpět do pracovního procesu pacientů po amputaci dolní končetiny. Průzkumná otázka č.3 nám potvrdila, že amputace dolní končetiny bude mít negativní dopad na plnění rodičovské role. Zřejmě díky dobře položené dotazníkové otázce číslo 7 a 8 jsme došli ke zjištění, že při odpovídání na určující otázky došlo k nesouladu, k tzv. lži faktoru. V naší práci jsme pro přehlednější orientaci výsledků našeho průzkumného šetření použili tabulky a grafy. Průzkum jsme zvolili kvantitativní metodou a to formou dotazníků. Pro porovnání vybraných výsledků, jsme použili grafické znázornění v podobě histogramu. K zjištění průzkumného cíle číslo 2 nám pomohl statický výpočet metodou chí-kvadrátu. Výsledky našeho průzkumného šetření byly v mnoha směrech zajímavé a pro nás mnohdy překvapivé. Doufáme, že samotná práce bude přínosná jak v nemocniční praxi, tak i v pohledu na psychiku pacienta/klienta s takovýmto druhem postižení. 62 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ANON, 2009. Pravidla českého pravopisu. 5. vyd. Prostějov: Fin Publishing. ISBN: 978-80-86002-93-4. ANON, 2016. Slovník cizích slov [online]. [cit. 15-01-2016]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/kalendar HADRABA, I., 2006. Ortopedická protetika – II. část. Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 80-246-1296-8. HONZÁK, R., 2006 Psychosociální důsledky porušení tělesné integrity. Praktický lékař, Roč. 85, č. 5. ISSN: 0032-6739. JANEČKOVÁ, M., 2013. Hendikep [online]. [cit. 12-06-2013]. Dostupné z: http://www.hendikep.cz/index.php/template/zdravotnihendikepy/telesnyhendikep/je dnotliva-postizeni/91-amputace KÁBRT, M., 2011. Aplikovaná statistika. Test chí-kvadrát nezávislosti v kontingenční tabulce [online]. [cit. 21-02-2016]. Dostupné z: http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/index.php KÁLAL, J., 2007. Historie, současné postavení a možnosti využití sportu u lokomočně hendikepovaných. Praha: Kontakt. ISSN: 1212-4117. KOLÁŘ, P. aj., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80- 7262-657-1. KŘIVOHLAVÝ, J., 2009. Psychologie zdraví. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367- 568-4. 63 KUBEŠ, R., 2005. Amputace. In DUNGL, P. aj. Ortopedie. s. 165-176. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-0550-8. LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D., 2006. Vývojová psychologie. Vyd. 2. aktualizované. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-2471-284-9. MURRAY, C., 2010. Amputation, Prosthesis Use, and Phantom Limb Pain. London: Springer. ISBN 978-0-387-87462-3. OPATŘILOVÁ, D.; ZÁMEČNÍKOVÁ, D., 2008. Možnosti speciálně pedagogické podpory u osob s hybným postižením. 1. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978- 80-210-4575-0. OPATŘILOVÁ, D.; ZÁMEČNÍKOVÁ, D., 2007. Somatopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido – edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-7315-137-9. TICHÝ, J., 2006. Fantomová bolest. In ROKYTA, R., KRŠIAK, M., KOZÁK, J. Bolest: monografie,algeziologie. 1. vydání. Praha: Tigis. ISBN 80-903750-0-6. VESELÝ, R.; WENDSCHE P. et al., 2015. Traumatologie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-211-4. VOKURKA, M., J. HUGO, 2009. Velký lékařský slovník. 9. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 978-807-3452-025. WATTS, A.G., 2008. International Handbook of Career Guidance. Netherlands: Springer. ISBN 978-1-4020-6230-8. WORLD HEALTH ORGANISATION, 2008. The MPOWER package. Geneva: Bloomber Philantrophies. ISBN 978-92-4-159628-2. 64 ZACHAROVÁ, E.; ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J., 2011. Základy psychologie pro zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4062-1. ZACHAROVÁ, E.; HERMANOVÁ, M.; ŠRÁMKOVÁ, J., 2007. Zdravotnická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2068-5. SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Dotazník Příloha B – Náhled webové stránky Příloha C – Rešerše Příloha D – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů Příloha A – Dotazník (4 strany) Dobrý den, jmenuji se Zuzana Hošková a jsem studentkou třetího ročníku Vysoké školy zdravotnické o.p.s. v Praze 5, oboru všeobecná sestra a obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který mi bude zdrojem informací k sestavení mé absolventské práce o psychice pacientů po amputaci dolní končetiny. Dotazník je anonymní. Děkuji Vám za pomoc a přeji Vám mnoho úspěchů ve Vašem dalším životě. Prosím zaškrtněte Vaši odpověď. 1) Jsem: - muž - žena 2) Kolik je Vám let? - Méně než 40 let. - Více než 40 let. 3) Jsem: - důchodce - zaměstnaný - nezaměstnaný - student 4) Jaká byla příčina Vašeho postižení? - úraz - následek nemoci (diabetes mellitus,..) - jiné, jaké: Prosím odpovězte stručně na otázky. 5) Jak jste amputaci zvládal/a psychicky, jaké jste měla/měl pocity? 6) Jak Vám postižení změnilo Váš osobní život? 7) Jak Vám postižení změnilo Váš pracovní život? 8) Vrátila/vrátil jste se po amputaci zpět do svého zaměstnání? 9)Jak vnímala rodina Váš handicap? 10) Jak vnímalo okolí Váš handicap? 11) Jste rodič? ano – ne Pokud ano, ovlivnilo postižení nějak Vaší roli rodiče? 12) Měla- měl -byste zájem se o svém postižení něco dozvědět? ano – ne Pokud ano, jaká forma by Vám nejvíce vyhovovala: informační letáček spolek stejně handicapovaných lidí internetové stránky jinak - jak? Příloha B – Náhled webové stránky (1 strana) Příloha C – Rešerše (1 strana) PSYCHICKÉ POTŘEBY PACIENTA/KLIENTA PO AMPUTACI DOLNÍ KONČETINY Zuzana Hošková Jazykové vymezení: čeština, angličtina Klíčová slova: psychický stav - mental status, pacient/klient - patient/client, amputace dolní končetiny - amputation of the lower limbs Časové vymezení: 2005-2015 Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku, elektronické zdroje. Počet záznamů: - České zdroje: 156 záznamů/plné texty: 23 - Zahraniční zdroje: 7 záznamů/plné texty: 3 (1 CINAHL, 2 Google) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů). Základní prameny: - Katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) - Vysoká škola zdravotnická (www.vszdrav.cz) - Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz) Příloha D – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů (1 strana) ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Psychické potřeby u pacienta/klienta po amputaci dolní končetiny v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne 30.3. 2016 ....................................................... Jméno a příjmení studenta