Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 DÁRCOVSTVÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK Z POHLEDU VEŘEJNOSTI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARTINA HRABČÍKOVÁ Praha 2016 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 DÁRCOVSTVÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK Z POHLEDU VEŘEJNOSTI Bakalářská práce MARTINA HRABČÍKOVÁ Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: pplk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D. Praha 2016 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze 31. března 2016 podpis PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala pplk. MUDr. Miloši Bohoňkovi, Ph.D. a MUDr. Michaele Kořánové za odborné vedení mé bakalářské práce. Za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích. Poděkování patří také respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. ABSTRAKT HRABČÍKOVÁ, Martina. Dárcovství krvetvorných buněk z pohledu veřejnosti. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: pplk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D. Praha. 2016. 72 s. Tato bakalářská práce se zabývá pohledem veřejnosti na dárcovství krvetvorných buněk, vědomostmi respondentů o darování krvetvorných buněk a také motivací k samotnému dárcovství krvetvorných buněk. Práce se sestává ze dvou částí. Teoretická část nabízí přehled informací o anatomii a fyziologii krvetvorných buněk, historii výzkumu krvetvorných buněk, nemocech vedoucích k transplantaci a dále popisuje jednotlivé odběry a následné zpracování krvetvorných buněk. Práce také objasňuje kritéria vstupu do registru dárců krvetvorných buněk, rizika a komplikace odběru, ale také výhody pro dárce. V neposlední řadě bakalářská práce zmiňuje registry dárců krvetvorných buněk a jejich poslání. V praktické části jsou interpretovány výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo sto respondentů. Výsledky šetření jsou zpracovány do tabulek a grafů. Klíčová slova Dárcovství. Krvetvorné buňky. Transplantace. Dárci. ABSTRACT HRABČÍKOVÁ, Martina. Donation of Hematopoietic Stem Cells from Public View. Medical University College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: pplk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D. Prague. 2014. 72 pages. This bachelor thesis deals with the public’s view on hematopoietic stem cells donation, respondent’s knowledge about hematopoietic stem cells donation and motivation of the public to the actual hematopoietic stem cells donation. The work consists of two parts. The theoretical part provides an overview of the anatomy and physiology of hematopoietic stem cells, stem cell research history, diseases leading to transplantation and describes the colection and subsequent processing of hematopoietic stem cells. The work also explains the criteria for entry into the registry of donors of hematopoietic stem cells, taking risks and complications, but also benefits for the donor. Finally this thesis mentions hematopoietic stem cell donor registries and their mission. In the practical part of this thesis, the results of a questionnaire survey are interpreted. There were inquired one hundred respondents during the survey. The results are summarized in tables and graphs. Keywords Donation. Hematopoietic Stem Cells. Transplantation. Donors. OBSAH ABSTRAKT ABSTRACT SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ ÚVOD........................................................................................................................ - 12 - 1 KRVETVORNÉ BUŇKY.................................................................................. - 13 - 1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE KRVETVORNÝCH BUNĚK.................. - 13 - 1.2 HISTORIE VÝZKUMU KMENOVÝCH BUNĚK ................................... - 14 - 2 TRANSPLANTACE KRVETVORNÝCH BUNĚK ......................................... - 16 - 2.1 DRUHY TRANSPLANTACÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK.................... - 16 - 2.2 NEMOCI VEDOUCÍ K TRANSPLANTACI KRVETVORNÝCH BUNĚK ...- 17 - 2.3 PŘÍPRAVA DÁRCE .................................................................................. - 17 - 2.4 ODBĚR KRVETVORNÝCH BUNĚK Z PERIFERIE .............................. - 18 - 2.5 ODBĚR KRVETVORNÝCH BUNĚK Z PÁNEVNÍCH KOSTÍ.............. - 18 - 2.6 ZPRACOVÁNÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK .......................................... - 19 - 2.6.1 PERIFERNÍ KRVETVORNÉ BUŇKY.............................................. - 19 - 2.6.2 BUŇKY KOSTNÍ DŘENĚ ................................................................. - 19 - 2.6.3 BUŇKY Z PLACENTÁRNÍ KRVE ................................................... - 20 - 2.7 PŘEVOD KRVETVORNÝCH BUNĚK.................................................... - 20 - 2.8 KOMPLIKACE SPOJENÉ S TRANSPLANTACÍ.................................... - 20 - 3 DÁRCOVSTVÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK ................................................. - 23 - 3.1 KRITÉRIA VSUPU DO REGISTRU......................................................... - 23 - 3.2 RIZIKA PRO DÁRCE................................................................................ - 24 - 3.3 VÝHODY PRO DÁRCE KRVETVORNÝCH BUNĚK ........................... - 24 - 3.4 SVĚTOVÝ DEN DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ ................................ - 25 - 4 REGISTRY DÁRCŮ KRVETVORNÝCH BUNĚK......................................... - 26 - 4.1 ČESKÝ REGISTR DÁRCŮ KRVETVORNÝCH BUNĚK ...................... - 26 - 4.2 ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ ..................................... - 26 - 4.3 SVĚTOVÁ ASOCIACE DÁRCŮ DŘENĚ................................................ - 27 - 5 ŘEŠENÍ PRŮZKUMU....................................................................................... - 28 - 5.1 METODIKA PRŮZKUMU........................................................................ - 29 - 5.2 VZOREK A TERÉN PRŮZKUMU ........................................................... - 29 - 5.3 INTERPRETACE ZÍSKANÝCH VÝSLEDKŮ......................................... - 30 - 5.4 ANALÝZA ZÍSKANÝCH VÝSLEDKŮ................................................... - 62 - 6 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ................................... - 64 - 7 DISKUZE........................................................................................................... - 65 - 8 ZÁVĚR............................................................................................................... - 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................... - 68 PŘÍLOHY ..............................................................................................................- LXXII SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AB0 systém ……… krevně skupinový systém aj. ………………… a jiné apod. ……………... a podobně atd. ……………….. a tak dále BMT ……………… Bone Marrow Transplantation BMDW …………... Bone Marrow Donors Worldwide °C ………………… stupeň Celsia CBT ……………… Cord Blood Transplantation CMV ……………... Cytomegalovirus CSF ………………. Colony Stimulating Factor ČNRDD ………….. Český národní registr dárců dřeně ČR ………………... Česká republika dr. ………………… doktor EKG ……………… elektrokardiogram EMDIS …………… European Marrow Donor Information System G-CSF ……………. Granulocyte Colony Stimulating Factor GvHD …………….. Graft versus host disease GvL ………………. Graft versus leukemia HLA ……………… Human Leukocyte Antigen IKEM …………….. Institut klinické a experimentální medicíny ml ………………… mililitr MUDr. …………… doktor medicíny např. ……………... například PBPC …………….. Peripheral Blood Progenitor Cell RTG ……………… Rentgen Sb. ………………... sbírky TKB ……………… Transplantace krvetvorných buněk tzv. ……………….. takzvaný UK ………………... United Kingdom USA ………………. United States of America WMDA …………... World Marrow Donor Association SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Víte, jaké jsou věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk? Tabulka 2 Víte, kde v ČR sídlí registry dárců krvetvorných buněk? Tabulka 3 Víte, odkud lze získat krvetvorné buňky? Tabulka 4 Víte, jaké typy transplantací krvetvorných buněk jsou prováděny? Tabulka 5 Víte, v který den se uskutečnil první Světový den dárců krvetvorných buněk? Tabulka 6 Jste zapsaný/á v registru dárců krvetvorných buněk? Ve kterém? Tabulka 7 Z jakého důvodu nejste registrovaný/á? Tabulka 8 Uvažoval/a jste někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk? Tabulka 9 Co by Vás motivovalo k tomu stát se dárcem krvetvorných buněk? Tabulka 10 Jak pohlížíte na dárce krvetvorných buněk? Tabulka 11 Kdo Vás motivoval ke vstupu do registru? Tabulka 12 Co Vás nejvíce motivovalo k rozhodnutí stát se dárcem krvetvorných buněk? Tabulka 13 Kdyby neměli dárci žádné výhody, registroval/a byste se? Tabulka 14 Daroval/a jste už krvetvorné buňky? Tabulka 15 Znáte ve svém okolí někoho, koho jste vy sám/sama motivoval/a ke vstupu do registru? Tabulka 16 Pohlaví Tabulka 17 Napište Váš věk SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Víte, jaké jsou věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk? Graf 2 Víte, kde v ČR sídlí registry dárců krvetvorných buněk? Graf 3 Víte, odkud lze získat krvetvorné buňky? Graf 4 Víte, jaké typy transplantací krvetvorných buněk jsou prováděny? Graf 5 Víte, v který den se uskutečnil první Světový den dárců krvetvorných buněk? Graf 6 Jste zapsaný/á v registru dárců krvetvorných buněk? Ve kterém? Graf 7 Z jakého důvodu nejste registrovaný/á? Graf 8 Uvažoval/a jste někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk? Graf 9 Co by Vás motivovalo k tomu stát se dárcem krvetvorných buněk? Graf 10 Jak pohlížíte na dárce krvetvorných buněk? Graf 11 Kdo Vás motivoval ke vstupu do registru? Graf 12 Co Vás nejvíce motivovalo k rozhodnutí stát se dárcem krvetvorných buněk? Graf 13 Kdyby neměli dárci žádné výhody, registroval/a byste se? Graf 14 Daroval/a jste už krvetvorné buňky? Graf 15 Znáte ve svém okolí někoho, koho jste vy sám/sama motivoval/a ke vstupu do registru? Graf 16 Pohlaví Graf 17 Napište Váš věk - 12 - ÚVOD Žijeme v době, kdy problematika dárcovství krvetvorných buněk je stále aktuální téma. Mnoho z nás si neuvědomuje, že zítra může onemocnění krve zasáhnout právě nás, nebo někoho z našich blízkých. V posledních letech nemocných s krevními chorobami přibývá a právě pro mnohé z nich jedinou naději na vyléčení představuje transplantace krvetvorných buněk. Je obtížné nalézt pro pacienty vhodného dárce, avšak s každým novým dárcem v registru roste šance na nalezení toho pravého. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Vytvoření rešeršní strategie Cíl 2: Seznámení se s tématem Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Zjistit znalosti respondentů o dárcovství krvetvorných buněk Cíl 2: Zjistit, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk Cíl 3: Zjistit motivaci veřejnosti ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk Vstupní literatura INDRÁK, Karel. Hematologie a transfuzní lékařství. Vyd. 1. KLENER, Pavel a kolektiv. Vnitřní lékařství. 2. vydání. www.kostnidren.cz www.darujzivot.cz Popis rešeršní strategie V rámci rešeršní strategie, jejíž příprava probíhala v listopadu, jsme po zadání klíčových slov nalezli celkem 34 zdrojů, z nichž jsme některé použili pro vypracování bakalářské práce. Dále jsme k tvorbě bakalářské práce využili znalosti vstupní literatury. Zdroje k tvorbě bakalářské práce jsme vyhledávali pomocí online katalogu národního registru závěrečných prací Theses a katalogu národní lékařské knihovny. - 13 - 1 KRVETVORNÉ BUŇKY Krvetvorba je komplexně řízený proces, při kterém dochází k tvorbě krvinek v krvetvorných orgánech. Krvetvorba probíhá ve dvou odlišných fázích. První fáze probíhá prenatálně a její průběh má celkem tři období - mezoblastové, hepatolineální a medulární, přičemž tato období na sebe plynule navazují. Druhá fáze krvetvorby probíhá postnatálně, tedy v období od narození do dospělosti. První a druhá fáze se od sebe liší odlišnou krvetvorbou a také místy, kde tvorba krvinek probíhá. Hlavním hemopoetickým orgánem v dospělosti je kostní dřeň, která funguje jako zásobník hemopoetických kmenových buněk (PENKA, 2011), (PECKA, 2002). 1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE KRVETVORNÝCH BUNĚK Krvetvorné buňky, taktéž nazývané jako kmenové buňky krvetvorby, tvoří nejdůležitější část kostní dřeně. Tyto buňky se jako jediné dokáží transformovat v jakékoli krevní elementy, ať už v trombocyty, které se podílejí na procesu srážení krve, erytrocyty, které transportují kyslík nebo leukocyty, které se podílí na obranyschopnosti organizmu. Kmenové buňky disponují časově neomezenou schopností sebe-obnovy. Množení kmenových buněk je v lidském těle regulováno pomocí hematopoetických faktorů CSF. Kostní dřeň je měkká tkáň rosolovité konzistence a nachází se v tělech dlouhých kostí, lebce, žebrech, sternu, pánvi, tělech obratlů nebo také klíčních kostech a lopatkách. V lidském těle představuje největší krvetvornou tkáň. Základ kostní dřeně tvoří retikulární vazivo se zabudovanými ostrůvky krvetvorné tkáně a sítí kapilár. Kapiláry vedou z periferní dřeně do jejího centra, kde ústí do velké centrální žíly. Odtud je umožněn přestup vytvořených krevních elementů do systémové cirkulace (KLENER, 2001), (PECKA, 2002). - 14 - 1.2 HISTORIE VÝZKUMU KMENOVÝCH BUNĚK Díky vědeckým pokrokům v minulých stoletích došlo k prudkému rozvoji jak v oblasti biofyziky či biochemie, tak v oblasti medicíny. Výzkum kmenových buněk není zcela nový. Význam kostní dřeně pro krvetvorbu byl rozpoznán už ve 2. polovině 19. století. Zahájení výzkumu kmenových buněk, se datuje na počátek 20. století, avšak samotné dějiny cytologie sahají více než 300 let do minulosti. Právě počátek 20. století byl klíčovým pro budoucnost transplantace kostní dřeně. Nejprve lékaři začínali s pokusy o její transplantaci mezi pacientem a příbuzenským dárcem. Tato terapie byla ale neúspěšná, a tak se zabývali otázkou, zda ji bude v budoucnu možno provést z jednoho člověka na druhého. Kolem roku 1900, byla transplantace kostní dřeně prováděna pacientům s anémií a leukémií. V roce 1909 A. Maximov přednesl svoji teorii o lymfocytech, které podle něj působí jako obecné kmenové buňky a migrují tkáněmi, aby se usadily ve vhodném mikroprostředí. Dalším z výzkumníků v této oblasti byl německý fyziolog a lékař Arthur Pappenheim, jež se zabýval krvetvornými kmenovými buňkami. Průkopníkem v oblasti lékařské terapie, která zahrnovala transplantaci kostní dřeně byl vědec E. Donnell Thomas, M.D. Transplantace kostní dřeně byla první formou terapie pomocí kmenových buněk. Také během druhé poloviny 20. století intenzivně pokračoval výzkum. Vědci po celém světě se snažili o rozluštění potenciální schopnosti těchto specializovaných buněk v medicíně. Experimenty, které započaly v roce 1950, prokázaly existenci hematopoetických kmenových buněk v kostní dřeni. Základní pravidla pro úspěšnou transplantaci kostní dřeně ustanovil Dr. Thomas, který v letech 1955-1962 pokračoval ve výzkumu. Rok 1957 se stal významným pro první, úspěšný pokus nitrožilní infuze kostní dřeně pacientům, léčeným chemoterapií a ozařováním. Stalo se tak v Cooperstown v USA. V roce 1958 byl Jeanem Daussetem identifikován jeden z mnoha lidských histokompatibilních antigenů. Tyto antigeny jsou bílkoviny, které se nachází na povrchu většiny buněk v těle. Označujeme je jako HLA. Z hlediska transplantačního a imunologického se jedná o nejvýznamnější lidský antigenní systém. V roce 1962 byl poprvé použit termín kmenová buňka, a to Goodmanem a Hodgsonem. Začátkem 70. let doktor Thomas a jeho tým v Seattlu prokázali, že pacienti s leukémií mohou být vyléčeni transplantací kostní dřeně. Roku 1965 a 1966 Gilbert a Lajtha rozlišili ve tkáních dospělého organismu tři typy buněk, a to diferencované buňky neproliferující, pomalu proliferující a rychle proliferující. Mezi typy rychle proliferující patří např. krvetvorné buňky. V roce 1968 byla provedena první úspěšná transplantace mezi dvěma identickými - 15 dvojčaty. Roku 1973 se podařilo provést transplantaci kostní dřeně nemocnému od nepříbuzného dárce. Stalo se tak v New Yorku. V roce 1978 byly kmenové buňky objeveny v pupečníkové krvi. Zlomovým rokem ve výzkumu kmenových buněk se stal rok 1998, kdy tým vědců získal lidské embryonální kmenové buňky. Americká bioložka Catherine Verfailleová v roce 2002 popsala typ dospělých kmenových buněk z kostní dřeně. V roce 2003 byla ve Velké Británii založena UK Stem Cell Bank, jako první evropská banka kmenových buněk. V roce 2005 vědci v Anglii našli novou skupinu kmenových buněk. Tyto buňky byly nazvané jako embryonální kmenové buňky pupečníkové krve (BUNĚČNÁ TERAPIE, 2016). - 16 - 2 TRANSPLANTACE KRVETVORNÝCH BUNĚK Celá transplantační léčba je proces, který se skládá z několika fází: nalezení vhodného dárce, odběr transplantátu, přípravný režim, převod transplantátu a potransplantační období (PENKA 2011). Transplantací krvetvorných buněk (TKB) se rozumí převod těchto elementů příjemci po speciální přípravě. Tato metoda je s úspěchem využívána v léčbě hematologických, ale i jiných onemocnění (INDRÁK, 2006, s. 237). Pojem transplantace krvetvorných buněk zahrnuje transplantaci kostní dřeně (BMT – Bone Marrow Transplantation), transplantaci kmenových (progenitorových) buněk z periferní krve (PBPC – Peripheral Blood Progenitor Cells) a transplantaci pupečníkové krve (CBT – Cord Blood Transplantation) (SLOVÁČEK, 2008, s. 13). 2.1 DRUHY TRANSPLANTACÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK Transplantaci krvetvorných buněk lze na základě dárce rozdělit do tří skupin. Jednou ze skupin je Syngenní transplantace krvetvorných buněk, kdy dárcem těchto buněk se stává zdravé, jednovaječné dvojče. Výhodou tohoto převodu je, že je zajištěna genetická identita mezi dárcem a příjemcem, která tak nevyvolává imunologické reakce. Druhou skupinou jsou Autologní transplantace krvetvorných buněk, kdy dárcem je sám pacient. Nemocnému je tak odebrána vlastní dřeň. Poslední, třetí skupinou jsou Alogenní transplantace krvetvorných buněk, při kterých je využito buněk od zdravého jedince, kterým může být sourozenec, další člen rodiny, či zcela nepříbuzný dárce. Pro úspěšnost transplantace je naprosto nezbytná kompletní shoda nebo alespoň co nejbližší pravděpodobnost tkáňového HLA typu mezi dárcem a příjemcem. V posledních letech se však vyvíjí metody pro pacienty, kteří nemají šanci najít vhodného dárce v rodině ani v registrech, které umožňují u indikovaných pacientů provést transplantaci od rodinného dárce, který sdílí s pacientem alespoň polovinu shodných znaků v HLA systému. (SLOVÁČEK, 2008), (FRIEDMANN, 1994), (SEDLÁČEK, 1999), KLENER, 2011). - 17 - 2.2 NEMOCI VEDOUCÍ K TRANSPLANTACI KRVETVORNÝCH BUNĚK Mezi nejčastější hematologická onemocnění, která jsou indikovaná k transplantaci krvetvorných buněk, patří: non-Hodgkinské lymfomy, akutní lymfatická leukemie, maligní lymfogranulom, akutní myeloidní leukemie, chronická lymfatická leukemie, myelodysplastický syndrom, myelofibróza, chronická myeloidní leukemie, těžká aplastická anémie, myelom nebo vrozené poruchy krvetvorby. Transplantace krvetvorných buněk může být využito i při léčbě jiných onemocnění, než hematologických. Užívá se např. při léčbě solidních tumorů, jako je karcinom prsu, karcinom ovaria, či malobuněčný karcinom plic. Dále je tato metoda využívána při léčbě nenádorových onemocnění, jako je např. roztroušená skleróza mozkomíšní nebo vrozené poruchy metabolismu a imunity. Ovšem o vhodnosti použití krvetvorných buněk k léčbě nemocného musí vždy rozhodnout tým odborníků (SLOVÁČEK, 2008), (VÍTEK, 2012), (ADAM, 2007), (FABER, 2015), (VYDRA, 2015), (PECKA, 2006). 2.3 PŘÍPRAVA DÁRCE V případě, že byla prokázána shoda mezi dárcem a konkrétním pacientem, je nutné, aby dárce po jeho souhlasu s odběrem podstoupil řadu vyšetření, která zmapují jeho zdravotní stav. Příprava dárce probíhá jako každá předoperační příprava. V prvé řadě absolvuje dárce informativní pohovor s lékařem nebo odborným pracovníkem registru. Během pohovoru si dárce definitivně vybere způsob darování krvetvorných buněk. Po pohovoru se dárce podrobí odběru krve, který slouží pro laboratorní testy. Dále dárce čeká RTG srdce a plic. V případě odběru kostní dřeně se provádí i RTG pánve. Během přípravy je dárci provedeno interní vyšetření včetně záznamu EKG, které snímá srdeční aktivitu. V případě potřeby se provádí další doplňující vyšetření. Součástí přípravy je také administrativa, jako je podpis informovaného souhlasu s výkonem, pojištění dárce a další (IKEM, 2016). - 18 - 2.4 ODBĚR KRVETVORNÝCH BUNĚK Z PERIFERIE Za normálních okolností se v krvi každého zdravého jedince vyskytuje malé množství krvetvorných buněk. Proto je nutno podávat dárcům 4-5 dní před plánovaným odběrem růstové faktory pro granulocyty G-CSF, které vyvolají vyplavení velkého množství bílých krvinek z kostní dřeně do krve, odkud se pomocí separátoru nasbírají v potřebném množství. Odběr není bolestivý ani namáhavý. Odběr se dárci provádí nejčastěji z loketní žíly. Má-li dárce na předloktí slabé žíly, je mu zavedena po předchozím souhlasu kanyla do stehenní žíly pod tříslem. Dárce je během odběru při plném vědomí, může jíst a pít, číst si nebo jen tak odpočívat. Celý proces odběru trvá přibližně tři a půl hodiny. Po odběru není nutná hospitalizace dárce. Výhodou odběru periferních krvetvorných buněk je možnost získat mnohem větší množství krvetvorných buněk. Další z výhod periferních krvetvorných buněk je výraznější efekt reakce štěpu proti leukemii tzv. GvL, což je důležité při maligních onemocněních v pokročilých stádiích. Použití transplantátu z periferních krvetvorných buněk má však i své nevýhody, jde o zaznamenaný vyšší výskyt reakce štěpu proti hostiteli tzv. GvHD (FÁBRYOVÁ, 2012), (ÚHKT, 2016). 2.5 ODBĚR KRVETVORNÝCH BUNĚK Z PÁNEVNÍCH KOSTÍ Na rozdíl od odběru periferních kmenových buněk není zapotřebí dárce při odběru z pánevních kostí stimulovat růstovými faktory. Příprava a samotný odběr vyžaduje 3 dny hospitalizace. Tento zákrok se provádí v celkové anestezii na operačním sále v poloze na břiše a trvá přibližně hodinu. Během tohoto výkonu se punkční jehlou odsává potřebné množství kostní dřeně z oblasti horních vnitřních a zevních kvadrantů z obou lopat kostí kyčelních. Při odběru se odebírá maximálně 1 500 ml kostní dřeně. Jelikož se jedná o výkon, při kterém dochází ke krevním ztrátám, je dárci tato ztráta zčásti uhrazena již během výkonu autotransfúzí, kterou si nechal v předstihu odebrat a uschovat (IKEM, 2016), (INDRÁK, 2014). - 19 - 2.6 ZPRACOVÁNÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK Dle typu krvetvorných buněk probíhá jejich zpracování a upravování. Zpracovávají se periferní krvetvorné buňky, které jsou odebírané na krvinkovém separátoru, buňky kostní dřeně získané odběrem z lopaty kosti kyčelní a buňky placentární krve získané z pupečníku a placenty po narození dítěte. O tom, jak bude daný transplantát zpracován, rozhoduje kompatibilita v AB0 systému dárce a příjemce a také stav příjemce. 2.6.1 PERIFERNÍ KRVETVORNÉ BUŇKY Jedná-li se o alogenní typ transplantace periferních krvetvorných buněk, je možno transplantát podat přímo příjemci. Platí však, že se musí dárce i příjemce shodovat, co se krevní skupiny týče. Při velkém objemu plazmy je nutno transplantát zahustit centrifugací a tím tak eliminovat objem plazmy. Je-li množství transplantátu větší, než je potřeba pacienta, přebytek se pomocí zamrazení uschová jako rezerva pro případnou opakovanou transplantaci. Transplantát lze také zamrazit ve výjimečné situaci, kdy není možno sladit časový harmonogram dárce a příjemce. Ve většině případů se však buňky, které jsou určeny k alogenní transplantaci, podávají čerstvé. Je-li pacient sám sobě dárcem, hovoříme o autologním typu transplantace. Periferní kmenové buňky určené k autologní transplantaci vždy podléhají procesu zamrazení. Především z důvodu, že doba, která je potřebná na podání radioterapie nebo chemoterapie před transplantací je mnohem delší, než je životnost kmenové buňky. 2.6.2 BUŇKY KOSTNÍ DŘENĚ Odběr kostní dřeně se provádí do heparinového roztoku, kdy heparinový roztok tvoří přibližně jednu čtvrtinu až pětinu celkového objemu. Na rozdíl od periferních krvetvorných buněk obsahuje transplantát kostní dřeně velké množství erytrocytů. V případě použití štěpu od dárce s rozdílnou krevní skupinou v systému AB0 je zapotřebí eliminovat obsah erytrocytů a objem plazmy v transplantátu kostní dřeně. Pro oddělení erytrocytů se používá metoda sedimentace kostní dřeně po smíchání s 6% roztokem hydroxyetylškrobu. Tato metoda je však náročná a velmi zdlouhavá, proto jednou z dalších používaných metod pro oddělení erytrocytů je separace na krvinkovém - 20 separátoru. Dále může být dřeň zbavována T-lymfocytů, nebo může být redukován její objem. 2.6.3 BUŇKY Z PLACENTÁRNÍ KRVE Ke zpracování buněk z placentární krve je využíváno mnoho způsobů. Používá se např. metoda sedimentace s hydroxyetylškrobem urychlená centrifugací. Nevýhodou této metody je však vysoká cena zpracování. Pupečníková krev je po přidání kryokonzervační látky skladována ve vacích, které jsou uschovány ve speciálních kontejnerech s tekutým dusíkem při teplotě, která dosahuje – 196°C (FÁBRYOVÁ, 2012), (CORD BLOOD CENTER, 2011). 2.7 PŘEVOD KRVETVORNÝCH BUNĚK Převod transplantátu není nijak složitý ani komplikovaný výkon. Je ale zapotřebí, aby byl proveden velmi pečlivě a s přesností. Existují dva způsoby, kterými lze pacientovi převést štěp. Transplantace probíhá buď formou pomalé intravenózní injekce, nebo rychlou infúzí přes centrální žilní katétr. Aplikace rozmraženého štěpu vyžaduje zvýšenou monitoraci vitálních funkcí, jelikož látky používané ke kryokonzervaci jsou kardiotoxické a mohu tak při podání štěpu vyvolat srdeční poruchy. Ve většině případů je však alogenní štěp pacientovi podáván čerstvý během 24-48 hodin po odběru od dárce. Převodem štěpu ale nic nekončí, ba naopak začíná. Buňky, které transplantát obsahuje, putují krevním řečištěm do kostní dřeně, kde se zachytávají, aby mohla nastat obnova krvetvorby (INDRÁK 2006), (PENKA 2011). 2.8 KOMPLIKACE SPOJENÉ S TRANSPLANTACÍ Rizika, která s sebou transplantace nesou, se podle doby vzniku člení do tří skupin. Vyskytnou-li se komplikace již během transplantace nebo během několika málo dní po ní, hovoříme o bezprostředních komplikacích. Komplikace, které se vyskytnou do 100 dní po transplantaci, považujeme za časné. O pozdních nebo oddálených komplikacích hovoříme, objeví-li se několik měsíců i let po transplantaci. Mezi nejčastější komplikace - 21 transplantací patří infekce, relapsy onemocnění, selhání a rejekce štěpu. Na vzniku potransplantačních komplikací se také podílí toxicita přípravného režimu pacienta. Komplikace transplantace vznikající na podkladě vysoké toxicity přípravného režimu jsou velmi závažné stavy. K nejzávažnějším komplikacím patří hepatotoxicita v podobě venookluzivní nemoci jater. Zaítmco mírné formy tohoto onemocnění se vyznačují dobrou reakcí na podpůrnou léčbu, pokročilé formy mohou skončit hepatorenálním až multiorgánovým selháním. U asi 7 % pacientů se vyskytuje idiopatická intersticiální pneumonitida, která má nejasnou etiologii. Trombotická mikroangiopatie neboli hemolyticko-uremický syndrom, který se vyznačuje intravaskulární hemolýzou, trombocytopenií, poruchou renálních funkcí, hypertenzí a neurologickými nebo psychickými poruchami, postihuje asi 5 % nemocných. Z dalších vyskytujících se onemocnění lze uvést plicní fibrózu, kožní pigmentace, srdeční selhání, encefalopatie, polyneuropatie a chronické psychické problémy. Dalším problémem transplantací je selhání a rejekce štěpu. Selhání štěpu může být primární, kdy nedojde k jeho přihojení, nebo sekundární po jeho předchozím přihojení. Pro přihojení štěpu je rozhodující jeho kvalita. S nedostatkem zárodečných buněk v transplantátu se jeho šance na uchycení snižují. Dále k selhání štěpu dochází při porušení homingu kmenových buněk a v neposlední řadě mají na jeho přihojení vliv imunologické faktory. Přihojení štěpu lze léčebně podpořit aplikací růstových faktorů, podáním záložního štěpu, infuzí dárcovských lymfocytů, nebo podáním imunosuprese. Transplantace je také často provázena infekcemi. Infekce, které pacienty postihují, mají bakteriální, virový, či mykotický původ. Výskyt infekce závisí na toxicitě přípravy, rychlosti přihojení a také na kvalitě a rychlosti obnovy imunity nemocného. Nejčastější infekcí jsou mykózy, které hrozí v celém potransplantačním období. Z virových infekcí se u nemocných vyskytuje např. CMV, herpes simplex, zoster aj. Protozoální infekce reprezentuje zejména pneumonie a mezi ostatní vyskytující se infekce se řadí tuberkulóza, atypické mykobakteriózy a chlamydiové nebo mykoplazmové infekce. Nežádoucí komplikací, která doprovází zejména alogenní transplantace a podílí se na potransplantační morbiditě a mortalitě je nemoc štěpu proti hostiteli. Jedná se o reakci, kdy dárcovské imunokompetentní elementy napadají buňky tkání a orgánů příjemce, čímž mohou způsobit závažnou poruchu jejich funkce a významně tak ovlivnit stav příjemce štěpu. Postihuje kterýkoliv systém, tkáň nebo orgán. Nemoc štěpu proti hostiteli se vyskytuje v akutní nebo chronické formě. O akutní formu se jedná, projeví-li se do 100 dnů po převodu štěpu. Akutní forma GvHD často plynule přechází v chronickou formu. - 22 Chronická forma nastává od 100 dne od transplantace. V závislosti na typu malignity a také na typu transplantace roste riziko relapsu nádorového onemocnění. Zatímco u autologních transplantací krvetvorných buněk je riziko relapsu dvojnásobné, po alogenních transplantacích bývá vyšší riziko mortality (INDRÁK, 2006), (FRIEDMANN, 1994). - 23 - 3 DÁRCOVSTVÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK Dar můžeme definovat jako něco cenného nebo žádoucího (finanční prostředky, předmět, ale i čas a znalosti), co se prostřednictvím darování dobrovolně převádí z vlastnictví dárce do vlastnictví obdarovaného, a to vždy bez přímé protihodnoty (BOUKAL, 2013, s. 80). Dárcovství krvetvorných buněk představuje komplex činností k nalezení vhodného dárce v případě alogenních dárců vyšetření dárce, vlastní odběr transplantátu a konečně odběr štěpu v případě, že jeho odběr neprobíhá v transplantačním centru (INDRÁK, 2014). 3.1 KRITÉRIA VSUPU DO REGISTRU Pro vstup do registru jsou stanovena kritéria, která musí každý, kdo se pro tento krok rozhodne splňovat. Především je důležité, aby se k tomuto činu svobodně rozhodl každý sám. Vstoupit do registru může osoba zdravá a svéprávná ve věku 18 – 35 let. Další z podmínek, pro zařazení do registru je dobrý zdravotní stav. Potenciální dárce by neměl trpět žádnou závažnou chorobou, jako je např. onemocnění srdce a cév, poruchy krvetvorby, diabetes závislý na léčbě inzulínem, těžké astma, AIDS nebo onemocnění štítné žlázy apod. Důležité také je, aby dárce v minulosti neprodělal žádné závažné onemocnění, jako je např. infekční žloutenka, tuberkulóza, nádorové onemocnění, či jiné vážné infekční choroby. Dále by neměl dlouhodobě užívat žádné léky s výjimkou vitamínových doplňků nebo hormonální antikoncepce u žen. Existují stavy, které nevylučují členství v registru, ale na přechodnou dobu neumožňují darování krvetvorných buněk, jako je např. těhotenství a 1 rok po porodu, 1 rok po transfuzi krve od jiného člověka, 6 měsíců po tetování nebo piercingu atd. Kritéria pro vstup do registru jsou velmi podobná kritériím, která platí pro dárce krve (ČNRDD, 2014). - 24 - 3.2 RIZIKA PRO DÁRCE Rizika, jimž jsou dárci krvetvorných buněk ve spojitosti s odběrem vystavováni, nejsou významná, neboť se nejedná o život ohrožující stavy. Je však nutné, aby každý dárce byl s případnými riziky seznámen. Mezi nejčastější obtíže, které dárci v souvislosti s odběrem kostní dřeně uvádějí, patří bolest v bederní oblasti, nepříjemné pocity v důsledku celkové anestezie, obtíže při chůzi, hematom v místě rány, či únava. Intenzita i doba trvání obtíží se u každého liší. Zpravidla během několika dnů tyto projevy odezní a dárce se tak vrací zpět do normálního života. Při odběru periferních krvetvorných buněk jsou vznikem komplikací ohroženi zejména citlivější jedinci. Nejčastěji vzniklé komplikace souvisejí s aplikací hematopoetického faktoru. Dárci tak mohou pociťovat příznaky podobající se chřipce, jako je bolest hlavy, nevolnost, únava, bolest svalů a kloubů, mírně zvýšená teplota nebo potíže se spánkem. Během samotného odběru mohou dárci pociťovat brnění kolem úst nebo brnění prstů, které je způsobeno přechodným poklesem vápníku v krvi vlivem přidávání protisrážlivého roztoku v přístroji. Časté jsou také reakce organismu na nestabilní krevní oběh, které se projevují nevolností, slabostí a přechodným snížením tlaku krve. Mezi nejčastější komplikaci po odběru patří modřina v místě vpichu, která vzniká při nedostatečném stlačení místa po vyjmutí jehly (IKEM, 2016), (ÚHKT, 2016). 3.3 VÝHODY PRO DÁRCE KRVETVORNÝCH BUNĚK Darování krvetvorných buněk je po celém světě bezplatné, přesto jsou za tento čin dárci odměňování, nikoliv finančně. Dárce má nárok na úhradu prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem. Dále má dárce dle platného Zákoníku práce – zákon 262/2006 Sb., § 203, odstavec 2, písmeno e), nárok na 4 dny placeného pracovního volna. Dle daňového zákona – zákon 316/96 Sb., § 15, odstavec 8, může dárce uplatňovat slevu na dani z příjmu ve výši 4 000 Kč. Výhody pro dárce v podobě čerpání benefitů nabízí zdravotní pojišťovny, jenž mají ve svých portfoliích programy podporující dárce krve, krevních derivátů a krvetvorných buněk (ČNRDD, 2014), (IKEM, 2016). - 25 - 3.4 SVĚTOVÝ DEN DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ První světový den dárcovství dřeně, ke kterému se připojila i Česká republika, se uskutečnil 19. září 2015. Mottem tohoto dne bylo ,,Zapište se někomu do života‘‘. Tento den vyjadřuje poděkování více než 25 milionům dárců, kteří jsou zapsáni v registrech po celém světě a jsou ochotni pomoci lidem, kteří potřebují transplantaci krvetvorných buněk (WMDA, 2015), (IKEM, 2016), (BMDW, 2015). - 26 - 4 REGISTRY DÁRCŮ KRVETVORNÝCH BUNĚK Dárcovství krvetvorných buněk je celosvětovou záležitostí. Na světě existuje okolo 60 registrů, které evidují více než 20 milionů lidí, kteří jsou ochotni pomoci těžce nemocnému člověku kdekoliv na Zemi. Posláním registrů je, aby za co nejkratší dobu vyhledali co nejvhodnějšího dárce dle požadavku transplantačního centra. Česká republika disponuje dvěma registry. V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny sídlí Český registr dárců krvetvorných buněk. Se sídlem v Plzni to pak je Český národní registr dárců dřeně. Dohromady oba registry evidují více než 81 tisíc potenciálních dárců. 4.1 ČESKÝ REGISTR DÁRCŮ KRVETVORNÝCH BUNĚK Český registr dárců krvetvorných buněk vznikl v roce 1991 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Hlavní náplní činnosti registru je nábor nových, potenciálních dárců, jejich evidence a jejich následné kontaktování, pokud jsou shledáni jako vhodnými pro konkrétního pacienta. Díky napojení na mezinárodní databáze jako je BMDW (Bone Marrow Donors Worldwide) nebo EMDIS (European Marrow Donor Information System), registr vyhledává dárce nejen pro české, ale i zahraniční pacienty. Vyhledávání dárců probíhá na základě vyšetření HLA znaků na bílých krvinkách. Dalším z úkolů registru je spolupráce s transplantačními centry, koordinace při vyřizování požadavků na odběr krvetvorných buněk včetně zajištění přepravy štěpů. V neposlední řadě posláním registru je i péče o dárce po odběru krvetvorných buněk (IKEM, 2016). 4.2 ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) byl založen v roce 1992 jako jedna z aktivit Nadace pro transplantace kostní dřeně. Vznikl na základě podnětu rodin nemocných s hemato-onkologickými onemocněními. Zakladatelem registru byl MUDr. Vladimír Koza, který působil jako primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Posláním a cílem ČNRDD je budování kvalitní a funkční - 27 databáze evidující dobrovolné dárce krvetvorných buněk. Registr zajišťuje vyšetření transplantačních znaků registrovaných dobrovolníků, průběžné vyhledávání dárců pro konkrétní pacienty v ČR i v zahraničí, organizaci odběru krvetvorných buněk a transport štěpů. ČNRDD taktéž úzce spolupracuje s ostatními registry dárců krvetvorných buněk, s organizacemi Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW), Světovou asociací dárců dřeně (WMDA) a s dalšími společnostmi z oblasti imunologie, hematologie, onkologie a transplantační medicíny v ČR a v zahraničí (ČNRDD, 2014), (FLORENCE, 2014). 4.3 SVĚTOVÁ ASOCIACE DÁRCŮ DŘENĚ Světová organizace dárců kostní dřeně, sídlící v nizozemském Leidenu, spravuje databázi všech dárců kostní dřeně v jednotlivých zemích světa. V současné době organizace spolupracuje s registry z celkem 53 zemí. Registr eviduje 73 dárcovských registrů, 158 bank pupečníkové krve, 350 dárcovských center a 1 615 nemocnic provádějících transplantace. Tato organizace vznikla v roce 1989 a jejím zakladatelem byl profesor Jon J. van Rood. Úkolem registru je vedení statistik, celosvětové shromažďování informací o dobrovolných dárcích, následně kontaktování příslušného registru při nalezení potenciálního dárce a také je zodpovědný za koordinaci mezi jednotlivými registry (BMDW, 2015), (WMDA, 2015). - 28 - 5 ŘEŠENÍ PRŮZKUMU Hlavním cílem průzkumné části práce bylo zjistit, jaký má veřejnost pohled na dárcovství krvetvorných buněk. Byly stanoveny tři dílčí cíle, jejichž pomocí byla zjišťována úroveň znalostí respondentů o dárcovství krvetvorných buněk, dále nejčastější důvody, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk a naopak, co hrálo roli v motivaci lidí ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk. Bakalářská práce byla realizována pomocí kvantitativního průzkumného šetření. Vybranou metodou byl dotazník, který obsahoval 17 položek. Průzkumné cíle Cíl 1: Zjistit znalosti respondentů o dárcovství krvetvorných buněk (položka 1, 2, 3, 4, 5). Cíl 2: Zjistit, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk (položka 7, 8, 9, 10). Cíl 3: Zjistit motivaci veřejnosti ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk (položka 11, 12, 13, 14, 15). - 29 - 5.1 METODIKA PRŮZKUMU Ke sběru dat byla zvolena kvantitativní metoda průzkumu, pomocí anonymního standardizovaného dotazníku. Dotazník byl sestaven z vědomostních položek, z položek pro respondenty, jež nejsou dárci krvetvorných buněk a z položek pro dárce krvetvorných buněk. Dotazník obsahoval celkem 17 položek, které byly uzavřené. Celý dotazník je vyhodnocen a data zpracována v Microsoft Office Word 2013 a Microsoft Office Excel 2013 formou tabulek a grafů. Výsledky jsou vyhodnoceny v absolutní četnosti v číslech a v relativní četnosti v procentech. 5.2 VZOREK A TERÉN PRŮZKUMU Dotazníkového šetření se zúčastnili lidé, které jsem získala ze svého blízkého okolí, ale také náhodně vybraní respondenti. Byl proveden předvýzkum, kterého se zúčastnilo deset respondentů, a jeho výsledky sloužily k následnému hodnocení srozumitelnosti položek. Dotazníkové šetření proběhlo v únoru 2016. Respondenti byli seznámeni s cílem dotazníku a způsobem jeho vyplnění. Celkem bylo osloveno 100 respondentů, kteří obdrželi dotazník. Návratnost dotazníku byla 100%. - 30 - 5.3 INTERPRETACE ZÍSKANÝCH VÝSLEDKŮ Položka 1: Víte, jaké jsou věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk? Tabulka 1 Víte, jaké jsou věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk? Věk pro vstup do registru Absolutní četnost Relativní četnost 18-65 let 44 44,00 % 16-43 let 3 3,00 % 18-35 let 48 48,00 % 21-50 let 5 5,00 % Celkem 100 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 1 Víte, jaké jsou věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 44,00 3,00 48,00 5,00 % 18-65 let 16-43 let 18-35 let 21-50 let - 31 - Souhrn: U této položky si 44 respondentů (44,00 %) myslí, že věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk jsou v rozmezí 18 až 65 let. Tři respondenti (3,00 %) zvolili odpověď 16 až 43 let. Správnou odpověď 18 až 35 let vybralo 48 respondentů (48,00 %). Odpověď 21 až 50 let označilo 5 respondentů (5,00 %). Z grafu vyplývá, že přibližně polovina respondentů ví, jaké jsou věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk. - 32 Položka 2: Víte, kde v ČR sídlí registry dárců krvetvorných buněk? Tabulka 2 Víte, kde v ČR sídlí registry dárců krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 2 Víte, kde v ČR sídlí registry dárců krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 80 72,00 4,00 2,00 22,00 % Praha, Brno Brno, Olomouc Hradec Králové, Zlín Plzeň, Praha Sídla registrů Absolutní četnost Relativní četnost Praha, Brno 72 72,00 % Brno, Olomouc 4 4,00 % Hradec Králové, Zlín 2 2,00 % Plzeň, Praha 22 22,00 % Celkem 100 100,00 % - 33 - Souhrn: Přibližně tři čtvrtiny respondentů, konkrétně 72 (72,00 %) se domnívá, že registry dárců krvetvorných buněk v ČR sídlí v Praze a Brně. To, že registry sídlí v Brně a Olomouci, si myslí 4 respondenti (4,00 %). Dva respondenti (2,00 %) si naopak myslí, že registry sídlí v Hradci Králové a Zlíně. Správnou odpověď, že registry dárců krvetvorných buněk sídlí v Plzni a Praze označilo 22 respondentů (22,00 %). Z grafu vyplývá, že pouze jedna čtvrtina lidí z dotazovaných ví, kde v ČR sídlí registry dárců krvetvorných buněk. - 34 Položka 3: Víte, odkud lze získat krvetvorné buňky? Tabulka 3 Víte, odkud lze získat krvetvorné buňky? Místa odběru Absolutní četnost Relativní četnost Z lopat kostí kyčelních, z periferní krve, z pupečníkové a placentární krve 71 71,00 % Pouze z periferní krve 6 6,00 % Pouze z pupečníkové a placentární krve 5 5,00 % Pouze z lopat kostí kyčelních 18 18,00 % Celkem 100 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 3 Víte, odkud lze získat krvetvorné buňky? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 80 71,00 6,00 5,00 18,00 % Z lopat kostí kyčelních, z periferní krve, z pupečníkové a placentární krve Pouze z periferní krve Pouze z pupečníkové a placentární krve Pouze z lopat kostí kyčelních - 35 - Souhrn: Nejvíce, a to 74 respondentů (74,00 %) ví, že krvetvorné buňky lze získat z lopat kostí kyčelních, z periferní krve a z pupečníkové a placentární krve. Šest respondentů (6,00 %) si myslí, že krvetvorné buňky lze získat pouze z periferní krve. Pět respondentů (5,00 %) si myslí, že krvetvorné buňky lze získat pouze z pupečníkové a placentární krve. To, že lze získat krvetvorné buňky pouze z lopat kostí kyčelních si myslí 18 respondentů (18,00 %). Z grafu vyplývá, že tři čtvrtiny respondentů ví, odkud lze získat krvetvorné buňky. - 36 Položka 4: Víte, jaké typy transplantací krvetvorných buněk jsou prováděny? Tabulka 4 Víte, jaké typy transplantací krvetvorných buněk jsou prováděny? Typy transplantací Absolutní četnost Relativní četnost Pouze nepříbuzenské transplantace 7 7,00 % Příbuzenské, nepříbuzenské a vlastní transplantace 79 79,00 % Pouze příbuzenské transplantace 14 14,00 % Celkem 100 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 4 Víte, jaké typy transplantací krvetvorných buněk jsou prováděny? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 80 7,00 79,00 14,00 % Pouze nepříbuzenské transplantace Příbuzenské, nepříbuzenské a vlastní transplantace Pouze příbuzenské transplantace - 37 - Souhrn: Z počtu 100 respondentů (100,00 %) se jich 7 (7,00 %) domnívá, že lze provádět pouze transplantace krvetvorných buněk získaných od nepříbuzenského dárce. Správnou odpověď, a to, že jsou prováděny transplantace krvetvorných buněk získaných jak od dárců příbuzenských a nepříbuzenských, tak i transplantace vlastních krvetvorných buněk, zvolilo nejvíce respondentů, a to 79 (79,00 %). Celkem 14 respondentů (14,00 %) se domnívá, že lze provádět pouze transplantace krvetvorných buněk získaných od příbuzenských dárců. Z grafu vyplývá, že dvě třetiny respondentů ví, jaké typy transplantací krvetvorných buněk jsou prováděny. - 38 Položka 5: Víte, v který den se uskutečnil první Světový den dárců krvetvorných buněk? Tabulka 5 Víte, v který den se uskutečnil první Světový den dárců krvetvorných buněk? Světový den dárců krvetvorných buněk Absolutní četnost Relativní četnost 19. března 2009 38 38,00 % 19. května 2011 31 31,00 % 19. července 2013 16 16,00 % 19. září 2015 15 15,00 % Celkem 100 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 5 Víte, v který den se uskutečnil první Světový den dárců krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 5 10 15 20 25 30 35 40 38,00 31,00 16,00 15,00 % 19. března 2009 19. května 2011 19. července 2013 19. září 2015 - 39 - Souhrn: Nejvíce respondentů, a to 38 (38,00%) se domnívá, že první Světový den dárců krvetvorných buněk se uskutečnil dne 19. března 2009. To, že se první Světový den dárců krvetvorných buněk se uskutečnil dne 19. května 2011, se domnívá 31 respondentů (31,00 %). Celkem 16 respondentů (16,00 %) má však za to, že se první Světový den dárců krvetvorných buněk uskutečnil dne 19. července 2013, ovšem první Světový den dárců krvetvorných buněk se uskutečnil dne 19. září 2015 a tuto možnost odpovědi zvolilo zbývajících 15 respondentů, tedy (15,00 %). - 40 Položka 6: Jste zapsaný/á v registru dárců krvetvorných buněk? Ve kterém? Tabulka 6 Jste zapsaný/á v registru dárců krvetvorných buněk? Ve kterém? Zapsání do registru Absolutní četnost Relativní četnost Ne, nejsem 84 84,00 % Ano, jsem v Českém národním registru dárců dřeně 8 8,00 % Ano, jsem v Českém registru dárců krvetvorných buněk 8 8,00 % Celkem 100 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 6 Jste zapsaný/á v registru dárců krvetvorných buněk? Ve kterém? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 84,00 8,00 8,00 % Ne, nejsem Ano, jsem v Českém národním registru dárců dřeně Ano, jsem v Českém registru dárců krvetvorných buněk - 41 - Souhrn: Ze 100 respondentů (100,00 %) jich celkem 84 (84,00 %) není zapsáno v registru dárců krvetvorných buněk. Zbylých 16 respondentů tvoří dárci, přičemž 8 respondentů (8,00 %) je zapsáno v Českém národním registru dárců dřeně a 8 respondentů (8,00 %) je zapsáno v Českém registru dárců krvetvorných buněk. - 42 Položka 7: Z jakého důvodu nejste registrovaný/á? Tabulka 7 Z jakého důvodu nejste registrovaný/á? Důvody Absolutní četnost Relativní četnost Bojím se poškození vlastního zdraví 11 13,10 % Mám strach z - jehel, bolestivého zákroku… 15 17,90 % Nesplňuji požadovaná kritéria pro vstup do registru 39 46,40 % Nemám zájem, nepřijde mi to důležité 0 0,00 % Nechci nikomu cizímu darovat své krvetvorné buňky 1 1,20 % Nikdy jsem neslyšel/a o možnosti vstupu do registru dárců krvetvorných buněk 18 21,40 % Celkem 84 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 7 Z jakého důvodu nejste registrovaný/á? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 13,10 17,90 46,40 0,00 1,20 21,40 % Bojím se poškození vlastního zdraví Mám strach z - jehel, bolestivého zákroku… Nesplňuji požadovaná kritéria pro vstup do registru Nemám zájem, nepřijde mi to důležité Nechci nikomu cizímu darovat své krvetvorné buňky Nikdy jsem neslyšel/a o možnosti vstupu do registru dárců krvetvorných buněk - 43 - Souhrn: Jedenáct respondentů (13,10 %) není zapsáno v registru, neboť se bojí poškození vlastního zdraví. Patnáct respondentů (17,90 %) není zapsáno v registru, protože se mají strach, ať už z jehel i bolestivosti výkonu. Celkem 39 respondentů (46,40 %) nejsou zapsáni v registru, protože nesplňují požadovaná kritéria pro vstup do registru. Žádný z respondentů k odpovědi nezvolil možnost, že nemá zájem o vstup do registru, neboť mu to přijde nedůležité. Pouze jeden respondent (1,20 %) uvedl, že nevstoupil do registru z důvodu, že nechce nikomu cizímu darovat své krvetvorné buňky. Celkem 18 respondentů (21,40 %) není zapsáno v registru dárců krvetvorných buněk, protože nikdy o možnosti vstupu do registru neslyšeli. - 44 Položka 8: Uvažoval/a jste někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk? Tabulka 8 Uvažoval/a jste někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk? Úvahy o vstupu do registru Absolutní četnost Relativní četnost Ano, uvažoval/a 35 41,70 % Ne, ale v budoucnu tuto možnost nevylučuji 36 42,80 % Ne a ani nebudu 13 15,50 % Celkem 84 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 8 Uvažoval/a jste někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 41,70 42,80 15,50 % Ano, uvažoval/a Ne, ale v budoucnu tuto možnost nevylučuji Ne a ani nebudu - 45 - Souhrn: Z 84 respondentů (100,00 %), kteří nejsou zapsáni v registru dárců krvetvorných buněk jich 35 (41,70 %) už někdy o vstupu do registru uvažovalo. O vstupu do registru neuvažovalo, ale do budoucna tuto možnost nevylučuje 36 respondentů (42,80 %). O vstupu do registru neuvažovalo, ale ani uvažovat nebude celkem 13 respondentů (15,50 %). - 46 Položka 9: Co by Vás motivovalo k tomu stát se dárcem krvetvorných buněk? Tabulka 9 Co by Vás motivovalo k tomu stát se dárcem krvetvorných buněk? Co by motivovalo ke vstupu do registru Absolutní četnost Relativní četnost Onemocnění blízkého člověka 62 73,80 % Kdyby za odběr krvetvorných buněk byla poskytována finanční odměna 5 6,00 % Pravidelná kontrola zdravotního stavu 11 13,10 % Benefity zdravotních pojišťoven pro dárce krvetvorných buněk 6 7,10 % Celkem 84 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 9 Co by Vás motivovalo k tomu stát se dárcem krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 80 73,80 6,00 13,10 7,10 % Onemocnění blízkého člověka Kdyby za odběr krvetvorných buněk byla poskytována finanční odměna Pravidelná kontrola zdravotního stavu Benefity zdravotních pojišťoven pro dárce krvetvorných buněk - 47 - Souhrn: Z 84 respondentů (100,00 %) by jich celkem 62, tedy (73,80 %) ke vstupu do registru vedlo onemocnění blízkého člověka. Pět respondentů (6,00 %) uvedlo, že by je ke vstupu do registru motivovalo, kdyby za odběry byla poskytována finanční odměna. Pro 11 respondentů (13,10 %) by byla motivací ke vstupu do registru pravidelná kontrola jejich zdravotního stavu. Benefity zdravotních pojišťoven pro dárce krvetvorných buněk by ke vstupu do registru motivovaly 6 respondentů (7,10 %). - 48 Položka 10: Jak pohlížíte na dárce krvetvorných buněk? Tabulka 10 Jak pohlížíte na dárce krvetvorných buněk? Pohled na dárce krvetvorných buněk Absolutní četnost Relativní četnost Obdivuji je 73 86,90 % Dárci krvetvorných buněk mě nezajímají 11 13,10 % Jejich čin mi přijde nedůležitý a naprosto zbytečný 0 0,00 % Celkem 84 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 10 Jak pohlížíte na dárce krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 86,90 13,10 0,00 % Obdivuji je Dárci krvetvorných buněk mě nezajímají Jejich čin mi přijde nedůležitý a naprosto zbytečný - 49 - Souhrn: Z 84 respondentů (100,00 %), kteří nejsou zapsáni v registru dárců krvetvorných buněk jich celkem 73, tedy (86,90 %) dárce krvetvorných buněk obdivuje. Celkem 11 respondentů (13,10 %) dárci krvetvorných buněk nezajímají. Zbylou možnost nevybral žádný z respondentů. - 50 Položka 11: Kdo Vás motivoval ke vstupu do registru? Tabulka 11 Kdo Vás motivoval ke vstupu do registru? Kdo motivoval ke vstupu do registru Absolutní četnost Relativní četnost Kamarád/ka 1 6,30 % Nikdo mě nemotivoval, bylo to mé vlastní rozhodnutí 10 62,40 % Rodina, příbuzní 4 25,00 % Zdravotní sestra, lékař 0 0,00 % Média 1 6,30 % Celkem 16 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 11 Kdo Vás motivoval ke vstupu do registru? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 6,30 62,40 25,00 0,00 6,30 % Kamarád/ka Nikdo mě nemotivoval, bylo to mé vlastní rozhodnutí Rodina, příbuzní Zdravotní sestra, lékař Média - 51 - Souhrn: Z celkového počtu 16 respondentů (100,00 %), kteří jsou zapsáni v registru dárců krvetvorných buněk, k tomuto kroku celkem 10 z nich (62,40 %) nikdo nemotivoval, do registru vstoupili na základě jejich vlastního rozhodnutí. Jednoho respondenta (6,30 %) ke vstupu do registru motivoval kamarád nebo kamarádka. Taktéž jednoho respondenta (6,30 %) ke vstupu do registru motivovala média. Rodina a příbuzní ke vstupu do registru motivovali celkem 4 respondenty (25,00 %). Nikoho z respondentů ke vstupu do registru nemotivoval lékař nebo zdravotní sestra. - 52 Položka 12: Co Vás nejvíce motivovalo k rozhodnutí stát se dárcem krvetvorných buněk? Tabulka 12 Co Vás nejvíce motivovalo k rozhodnutí stát se dárcem krvetvorných buněk? Co bylo motivem ke vstupu do registru? Absolutní četnost Relativní četnost Pomoc druhým 9 56,30 % Výhody pro dárce krvetvorných buněk - úleva na daních, placené pracovní volno… 0 0,00 % Nikdy nemůžu vědět, kdy tuto pomoc budu potřebovat já nebo někdo z mé rodiny 7 43,70 % Celkem 16 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 12 Co Vás nejvíce motivovalo k rozhodnutí stát se dárcem krvetvorných buněk? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 56,30 0,00 43,70 % Pomoc druhým Výhody pro dárce krvetvorných buněk - úleva na daních, placené pracovní volno… Nikdy nemůžu vědět, kdy tuto pomoc budu potřebovat já nebo někdo z mé rodiny - 53 - Souhrn: Celkem 9 respondentů (56,30 %) ke vstupu do registru vedla ochota pomoci druhým. Výhody, které jsou dárcům krvetvorných buněk poskytovány, nemotivovaly ke vstupu do registru nikoho z respondentů. Sedm respondentů (43,70 %) vstoupilo do registru na základě toho, že neví, kdy tuto pomoc bude potřebovat někdo z jejich rodiny nebo přímo oni sami. - 54 Položka 13: Kdyby neměli dárci žádné výhody, registroval/a byste se? Tabulka 13 Kdyby neměli dárci žádné výhody, registroval/a byste se? Vstup do registru i bez výhod Absolutní četnost Relativní četnost Ano 13 81,30 % Spíše ne 3 18,70 % Rozhodně ne, nemělo by to pro mě smysl 0 0,00 % Celkem 16 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 13 Kdyby neměli dárci žádné výhody, registroval/a byste se? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 81,30 18,70 0,00 % Ano Spíše ne Rozhodně ne, nemělo by to pro mě smysl - 55 - Souhrn: Celkem 13 respondentů (81,30 %) uvedlo, že by vstoupili do registru, i kdyby nebyly dárcům krvetvorných buněk poskytovány žádné výhody. Odpověď spíše ne, zvolili 3 respondenti (18,70 %). Možnost rozhodně ne, nemělo by to pro mě smysl, nezvolil žádný z respondentů. - 56 Položka 14: Daroval/a jste už krvetvorné buňky? Tabulka 14 Daroval/a jste už krvetvorné buňky? Darování krvetvorných buněk Absolutní četnost Relativní četnost Ne, nedaroval/a 15 93,70 % Ano, daroval/a 1 6,30 % Celkem 16 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 14 Daroval/a jste už krvetvorné buňky? Zdroj: Hrabčíková, 2016 Souhrn: Celkem 15 respondentů (93,70 %) ještě nedarovalo krvetvorné buňky. Pouze 1 respondent (6,30 %) už krvetvorné buňky daroval. 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 93,70 6,30 % Ne, nedaroval/a Ano, daroval/a - 57 Položka 15: Znáte ve svém okolí někoho, koho jste vy sám/sama motivoval/a ke vstupu do registru? Tabulka 15 Znáte ve svém okolí někoho, koho jste vy sám/sama motivoval/a ke vstupu do registru? Motivace okolí ke vstupu do registru Absolutní četnost Relativní četnost Ano, znám 10 62,40 % Nevím o nikom 6 37,60 % Celkem 16 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 15 Znáte ve svém okolí někoho, koho jste vy sám/sama motivoval/a ke vstupu do registru? Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 62,40 37,60 % Ano, znám Nevím o nikom - 58 - Souhrn: Celkem 10 respondentů (62,40 %) ví o někom, koho oni sami motivovali ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk. Naopak 6 respondentů (37,60 %) neví o nikom, koho by oni sami ke vstupu do registru motivovali. - 59 Položka 16: Pohlaví Tabulka 16 Pohlaví Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost Muž 36 36,00 % Žena 64 64,00 % Celkem 100 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 16 Pohlaví Zdroj: Hrabčíková, 2016 Souhrn: Ze 100 respondentů (100,00 %) se dotazníkového šetření zúčastnilo 36 mužů (36,00 %) a 64 žen (64,00 %). 0 10 20 30 40 50 60 70 36,00 64,00 % Muž Žena - 60 Položka 17: Napište Váš věk Tabulka 17 Napište Váš věk Věk respondentů Absolutní četnost Relativní četnost 20 - 29 let 67 67,00 % 30 - 39 let 18 18,00 % 40 - 49 let 10 10,00 % 50 - 59 let 5 5,00 % Celkem 100 100,00 % Zdroj: Hrabčíková, 2016 Graf 17 Napište Váš věk Zdroj: Hrabčíková, 2016 0 10 20 30 40 50 60 70 67,00 18,00 10,00 5,00 % 20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let - 61 - Souhrn: Položka 17 znázorňuje věk respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti ve věku 20 – 59 let. Nejpočetnější zastoupení představují lidé ve věku 20 – 29 let, a to s 67 respondenty (67,00 %). Věková kategorie 30 – 39 let čítá 18 respondentů (18,00 %). Ve věku 40 – 49 let bylo 10 respondentů (10,00 %). Nejméně respondentů, a to v počtu 5 lidí (5,00 %), čítá věková skupina 50 – 59 let. Z grafu vyplývá, že tři čtvrtiny respondentů jsou ve věku, kdy mohou vstoupit do registru. - 62 - 5.4 ANALÝZA ZÍSKANÝCH VÝSLEDKŮ Bakalářská práce se zabývá pohledem veřejnosti na dárcovství krvetvorných buněk. V této práci byly stanoveny tři dílčí cíle. První dílčí cíl zjišťuje znalosti respondentů o dárcovství krvetvorných buněk. Druhý dílčí cíl zjišťuje, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk. Třetí dílčí cíl zjišťuje motivaci veřejnosti ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk. Prvním dílčím cílem bylo zjistit znalosti respondentů o dárcovství krvetvorných buněk, k tomu se vztahují položky 1, 2, 3, 4 a 5. Že věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk jsou v rozmezí 18 až 35 let, ví celkem 48 respondentů (48,00 %). Nejvíce z dotázaných, celkem 72 respondentů (72,00 %) se mylně domnívá, že registry dárců krvetvorných buněk v ČR sídlí v Praze a Brně. Správnou odpověď Plzeň, Praha zvolilo pouhých 22 respondentů (22,00 %). Drtivá většina respondentů s celkovým počtem 71, tedy (71,00 %) ví, že krvetvorné buňky lze získat odběrem z lopat kostí kyčelních, z periferní krve, ale také z pupečníkové a placentární krve. Celkem 79 respondentů (79,00 %) ví, že jsou prováděny transplantace příbuzenské, nepříbuzenské a vlastní. O prvním světovém dni dárců krvetvorných buněk, který se uskutečnil 19. září 2015, určitě slyšelo 15 respondentů (15,00 %), kteří tak jako jediní z celkového počtu 100 respondentů (100,00 %) zvolili tuto možnost odpovědi. Položka 6 mapovala, kolik je mezi respondenty dárců a kolik nedárců. Ze 100 respondentů (100,00 %) je pouhých 16 lidí (16,00 %) zapsáno v registrech dárců krvetvorných buněk, zbývajících 84 respondentů, tedy (84,00 %) jsou nedárci. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk, k tomu se vztahují položky 7, 8, 9 a 10, které byly určeny pro respondenty, jež nejsou zapsáni v registru. Celkem 39 respondentů (46,40 %) není zapsáno v registru dárců krvetvorných buněk, neboť nesplňují požadovaná kritéria pro vstup do registru. Jedná se tak o nejčastěji uváděný důvod, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk. Druhým nejčastěji uváděným důvodem, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk s počtem 18 respondentů (21,40 %) je, že tito lidé nikdy neslyšeli o možnosti vstupu do registru dárců krvetvorných buněk. Přesto 35 respondentů (41,70 %) už někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk uvažovalo. Třicet šest respondentů (42,80 %) o vstupu do registru neuvažovalo, ale do budoucna tuto možnost nevylučují. Onemocnění blízkého člověka by ke vstupu do registru motivovalo celkem 62 respondentů (73,80 %). I přes to, - 63 že převážná většina respondentů nejsou dárci krvetvorných buněk, 73 (86,90 %) jich, dárce obdivují. Třetím dílčím cílem bylo zjistit motivaci veřejnosti ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk, k tomu se vztahují položky 11, 12, 13, 14 a 15. Pozoruhodné je, že 10 respondentů (62,40 %) vstoupilo do registru na základě vlastního rozhodnutí, aniž by je k tomu motivoval kdokoliv jiný. Rodina sehrála roli v motivaci ke vstupu do registru u 4 respondentů (25,00 %). Pomoci druhým chce celkem 9 respondentů (56,30 %), proto vstoupili do registru dárců krvetvorných buněk. Celkem 13 respondentů (81,30 %) by do registru vstoupilo, i kdyby nebyly dárcům poskytovány žádné výhody. Pouze 1 respondent (6, 30 %), již daroval krvetvorné buňky. Celkem 10 respondentů (62,40 %), ve svém okolí zná někoho, koho oni sami ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk motivovali. Položky 16 a 17 mapovaly zastoupení pohlaví v dotazníkovém šetření a věk respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 36 mužů (36,00 %) a 64 žen (64,00 %). Největší počet respondentů, celkem 67 (67,00 %) bylo ve věku 20 až 29 let. - 64 - 6 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Přes to, že výsledek dotazníkového šetření je kladný a jediným zjištěným nedostatkem je velmi nízký počet dárců krvetvorných buněk, navrhujeme určitá doporučení pro praxi, která by měla pomoci řešit problém, se kterým se registry dárců krvetvorných buněk v České republice potýkají, a to je nedostatek dárců krvetvorných buněk. Dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce respondentů ve věku 20 až 29 let, tedy lidé, kterým nebrání věk ke vstupu do registru a z tohoto důvodu bychom se zaměřili na šíření informací o dárcovství krvetvorných buněk a jeho významu ve společnosti, mezi studenty středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol. Navrhovali bychom edukační přednášky, dále dodání edukačních plakátů a informativních letáčků do škol. Vhodné by také byly exkurze studentů přímo v registrech. Pomocí letáčků lze šířit informace o dárcovství krvetvorných buněk ve všech čekárnách zdravotnických zařízení, lékárnách, obchodních centrech, dopravních prostředcích, či na zastávkách hromadné dopravy. Dalším ze způsobů, jak získat nové dárce je uspořádání dne otevřených dveří. Myslíme si, že důležité jsou všechny formy kampaně, které vyzývají k dobrovolnictví a že je důležité stále o dárcovské problematice hovořit. - 65 - 7 DISKUZE Předmětem zkoumání bylo dárcovství krvetvorných buněk z pohledu veřejnosti. Výsledky průzkumného šetření jsme porovnali s výsledky bakalářské práce ,,Motivace dárců kostní dřeně‘‘ od Lenky Kozákové, absolventky Masarykovy univerzity v Brně z roku 2013. K vyhodnocení měla celkem 121 dotazníků. Její dotazník obsahoval celkem 21 položek. U některých položek byly shledány podobné, nebo stejné otázky. Na tyto položky jsme se pak zaměřili. Dotazníkové šetření Lenky Kozákové se zaměřuje pouze na dárce, zatímco náš dotazník je konstruován z položek, které jsou společné pro dárce i nedárce krvetvorných buněk, dále z položek určených pouze nedárcům a naopak z položek určených pouze pro dárce krvetvorných buněk. Dotazník obsahoval celkem 17 položek. K vyhodnocení bylo získáno celkem 100 dotazníků. Dotazníkového šetření Lenky Kozákové se zúčastnilo 32 mužů (26,45 %) a 89 žen (73,55 %). V porovnání s naším šetřením, kterého se zúčastnilo 36 mužů (36,00 %) a 64 žen (64,00 %), z výsledků vyplývá, že v obou případech se šetření zúčastnilo asi o polovinu více žen než mužů. Dotazník Lenky Kozákové vyplňovali respondenti ve věku 19 až 50 let. Stejně tak, jako Lenka Kozáková, jsme i my rozdělili respondenty do čtyř věkových kategorií pro větší přehlednost. Výsledek v jejím šetření ukázal, že nejvíce respondentů, a to 67 (55,37 %) bylo ve věku 26 až 35 let. Druhou nejvíce zastoupenou věkovou kategorií s počtem 48 respondentů (39,67 %) byla skupina lidí ve věku 18 až 25 let. Našeho šetření se ve věku 20 až 29 let zúčastnilo celkem 67 respondentů (67,00 %). Zatímco 121 respondentů (100,00 %) Lenky Kozákové jsou dárci krvetvorných buněk a nejvíce jich je registrováno v Českém národním registru dárců dřeně, celkem 73 (60,33 %), naše výsledky poukazují na pouhých 16 dárců krvetvorných buněk (16,00 %). Celkem 8 respondentů (8,00 %) je zapsáno v Českém národním registru dárců dřeně a 8 respondentů (8,00 %) je zapsáno v Českém registru dárců krvetvorných buněk. Z celkového počtu 16 respondentů (100,00 %), kteří jsou zapsáni v registru dárců krvetvorných buněk, k tomuto kroku celkem 10 z nich (62,40 %) nikdo nemotivoval. Do registru vstoupili na základě jejich vlastního rozhodnutí. Rodina a příbuzní ke vstupu do registru motivovali celkem 4 respondenty (25,00 %). Téměř podobnou otázku položila - 66 Lenka Kozáková ve svém dotazníku, když zjišťovala, odkud se respondenti dozvěděli o možnosti dárcovství. Celkem 30 respondentů (24,79 %) uvedlo, že se o této možnosti dozvědělo z médií. V našem případě média motivovala ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk pouze jednoho respondenta (6,30 %). Celkem 9 respondentů (56,30 %) ke vstupu do registru vedla ochota pomoci druhým. Sedm respondentů (43,70 %) vstoupilo do registru na základě toho, že neví, kdy tuto pomoc bude potřebovat někdo z jejich rodiny nebo přímo oni sami. Podobně tomu je i v průzkumu Lenky Kozákové, kdy 90 respondentů (74,38 %) uvádí jako nejčastější důvod vstupu do registru ochotu pomoci někomu, kdo tuto pomoc potřebuje. Největší motivací ke vstupu do registru v obou pracích byla tedy ochota pomoci druhým. Pro představu kolik respondentů již darovalo krvetvorné buňky, byla do dotazníku zařazena i tato průzkumná položka. Pouze jeden respondent (6,30 %) již daroval krvetvorné buňky. V průzkumu Lenky Kozákové krvetvorné buňky darovalo 15 respondentů (12,40 %). Lenka Kozáková zjišťovala, zda dárci seznamují své okolí s problematikou dárcovství. My jsme zjišťovali, zda respondenti znají ve svém okolí někoho, koho oni sami motivovali ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk. Celkem 87 respondentů (71,90 %) své okolí s problematikou dárcovství seznamuje. Deset respondentů (62,40 %) ve svém okolí zná někoho, koho oni sami motivovali ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk (KOZÁKOVÁ, 2013). - 67 - 8 ZÁVĚR Tématem bakalářské práce bylo Dárcovství krvetvorných buněk z pohledu veřejnosti. Záměrem této práce bylo předání informací spojených s dárcovstvím krvetvorných buněk. V teoretické části byla popsána daná problematika od krátkého úvodu do anatomie krvetvorných buněk přes typy transplantací krvetvorných buněk až po samotný vstup do registru dárců krvetvorných buněk. Cílem průzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jak veřejnost na dárcovství krvetvorných buněk pohlíží, zjistit, proč lidé nejsou dárci krvetvorných buněk a naopak, co bylo motivem lidí ke vstupu do registru dárců krvetvorných buněk. Také nás zajímala úroveň znalostí respondentů o dárcovství krvetvorných buněk. Z výsledků průzkumu jsme zjistili, že většina respondentů má správné informace týkající se dárcovství krvetvorných buněk a úroveň jejich znalostí je přijatelná. Ukázalo se, že tři čtvrtě respondentů je obeznámeno se způsoby odběru krvetvorných buněk a typy transplantací krvetvorných buněk. Pozitivní zjištění je, že sedmdesát tři procent respondentů, kteří nejsou dárci, na dárce krvetvorných buněk pohlíží s obdivem a převážná většina jich už někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk uvažovala. Do registru dárců krvetvorných buněk však nevstoupili, protože nesplňují kritéria vstupu do registru nebo se bojí poškození vlastního zdraví. Ke vstupu do registru by je motivovalo onemocnění blízkého člověka. Zajímavým a určitě i pozitivním zjištěním je, že nejvíce respondentů, kteří vstoupili do registru dárců krvetvorných buněk, tak učinili sami na základě vlastního rozhodnutí za účelem pomoci ostatním. Jeden z respondentů již krvetvorné buňky daroval. Zjistili jsme, že do registru by vstoupili i v případě, kdyby dárcům nebyly za odběr krvetvorných buněk poskytovány žádné výhody. Tito respondenti ve svém okolí znají někoho, koho oni sami ke vstupu do registru motivovali. Česká republika se stále potýká s nedostatkem dárců krvetvorných buněk, a proto je důležité na význam vstupu do registru neustále poukazovat. Cíle bakalářské práce byly splněny. - 68 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ADAM, Zdeněk et al. Hematologie pro praktické lékaře. 1. vyd. Praha: Galén, ©2007. 314 s. ISBN 978-80-7262-453-9. BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 260 s. ISBN 978-80-247-4487-2. Co jsou krvetvorné buňky [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_otazky_1.html Co je potřeba vědět před vstupem do registru [online]. [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_vstupdoregistru_3.html Český národní registr dárců dřeně dosáhl počtu 60 000 zaregistrovaných potenciálních dárců kostní dřeně [online]. [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.florence.cz/zpravodajstvi/aktuality/cesky-narodni-registr-darcu-drene- dosahl-poctu-60-000-zaregistrovanych-potencialnich-darcu-kostni-drene/ FABER, Edgar et al. Základy hematologické diagnostiky. Druhé přepracované vydání. Praha: Mladá fronta, 2015. 287 stran. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204- 3742-6. FÁBRYOVÁ, Viera et al. Imunohematológia a transfúzna medicína pre prax. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 224 s., VIII s. obr. Příl. ISBN 978-80-247-4391-2. FRIEDMANN, Bedřich. Hematologie v praxi. 1. vyd. [Praha]: Galén, 1994. 368 s., obr. příl. ISBN 80-85824-05-1. Historie výzkumu kmenových buněk [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné z: http://www.bunecnaterapie.cz - 69 Hlavní cíle a poslání [online]. [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: http://www.bmdw.org/index.php?id=mission INDRÁK, Karel a kol. Hematologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. 278 s., [9] s. barev. obr. příl. Postgraduální klinický projekt; 7. Vnitřní lékařství; 2006/2007. ISBN 80- 7254-868-9. INDRÁK, Karel. Hematologie a transfuzní lékařství. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2014. 610 s. Lékařské repetitorium; sv. č. 11. ISBN 978-80-7387-722-4. Jak probíhá odběr krvetvorných buněk? [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://www.darujzivot.cz/zpusoby-odberu.php Je darování bezpečné? [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://www.uhkt.cz/darci/darovani-krvetvornych-bunek/faqview#sub_article_3 Kdo jsme [online]. [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: https://wmda.info/about-us/who-we- are KLENER, Pavel a kolektiv. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. 949 s. ISBN 80-7262-101-7. KLENER, Pavel et al. Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, © 2011. XLII, 1174 s. ISBN 978-80-7262-705-9. KOZÁKOVÁ, Lenka. Bakalářská práce. Motivace dárců kostní dřeně. [online]. [cit. 2016-03-10]. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/381444/lf_b/MOTIVACE_DARCU_KOSTNI_DRENE.pdf Mám nárok na pracovní volno a nějaké výhody spojené s odběrem krvetvorných buněk? [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.darujzivot.cz/caste-dotazy.php - 70 Náhrady za darování krvetvorných buněk [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_jaksedrendaruje_6.html Odběr kostní dřeně [online]. [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: http://www.darujzivot.cz/zpusoby-odberu.php Odběr krvetvorných buněk z periferie [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.uhkt.cz/darci/darovani-krvetvornych-bunek/faqview#sub_article_2 Odběr a zpracování pupečníkové a placentární krve [online]. [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://cordbloodcenter.cz/pro-rodice/typy-odberu/nase-produkty-a-ceny O registru [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.darujzivot.cz/o- registru.php O světovém dni dárců kostní dřeně [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.worldmarrowdonorday.org/about/ PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu. Díl 1, Buňka a krvetvorba. Český Těšín: FINIDR, 2002. 160 s. ISBN 80-86682-01-3. PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu. 2. díl, Fyziologie a patofyziologie krevní buňky. Český Těšín: FINIDR, 2006. 304 s. ISBN 80-86682-00-5. PENKA, Miroslav a kol. Hematologie a transfuzní lékařství. I, Hematologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 421 s., 30, 8, 23 s. obr. příl. ISBN 978-80-247-3459-0. Poslání a cíl [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/4_oregistru.html - 71 SEDLÁČEK, Petr. Alogenní transplantace kmenových buněk. [online]. [cit. 2016-02- 15]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/alogenni- transplantace-kmenovych-krvetvornych-bunek-122044 SLOVÁČEK, Ladislav. Transplantace krvetvorných buněk a kvalita života: teorie, výzkum, praxe. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008. 130 s. ISBN 978-80-7387-109-3. Světový den dárců kostní dřeně [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://www.darujzivot.cz/aktualita-1992015-svetovy-den-darcu-kostni-drene Světový den dárců kostní dřeně [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://www.bmdw.org/index.php?id=general_info VÍTEK, Antonín. Transplantace krvetvorných buněk a její role v léčbě chorob krvetvorby během posledních 25 let. Vnitřní lékařství: časopis České internistické společnosti a Slovenskej internistickej spoločnosti. Supplementum 2, srpen 2012, ročník 58. © Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Praha 2012. ISSN 0042- 773X. VYDRA, Jan a kol. Hematologie v kostce. 1. vydání. Praha: Mladá fronta a.s., 2015. 389 stran. Aeskulap. ISBN 978-80-204-3698-6. Způsoby odběru [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.darujzivot.cz/zpusoby-odberu.php PŘÍLOHY Příloha A – Dotazník .........................................................................................................I Příloha B – Dotazník o zdravotním stavu dárce krvetvorných buněk ............................IV Příloha C – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ...........................................VI Příloha D – Žádost o umožnění sběru dat......................................................................VII Příloha E – Rešeršní protokol ...................................................................................... VIII I Příloha A – Dotazník Vážení respondenti, Jmenuji se Martina Hrabčíková, jsem studentkou 3. ročníku oboru Všeobecná sestra na Vysoké škole zdravotnické o. p. s. v Praze. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, jehož výsledky budou použity pro zpracování mé bakalářské práce na téma Dárcovství krvetvorných buněk z pohledu veřejnosti. Dotazník je zcela anonymní a informace z něj získané budou použity pouze pro zpracování mé práce. U každé položky vyberte jednu z odpovědí, není-li uvedeno jinak. Předem děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. V případě Vašeho zájmu o výsledky dotazníkového šetření mne kontaktujte na e-mailové adrese: dotaznikvyzkum2016@seznam.cz 1. Víte, jaké jsou věkové hranice pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk? o 18 – 65 let o 16 – 43 let o 18 – 35 let o 21 – 50 let 2. Víte, kde v ČR sídlí registry dárců krvetvorných buněk? o Praha, Ostrava o Brno, Olomouc o Hradec Králové, Zlín o Plzeň, Praha 3. Víte, odkud lze získat krvetvorné buňky? o Z lopat kostí kyčelních, z periferní krve, z pupečníkové a placentární krve o Pouze z periferní krve o Pouze z pupečníkové a placentární krve o Pouze z lopat kostí kyčelních 4. Víte, jaké typy transplantací krvetvorných buněk jsou prováděny? o Pouze nepříbuzenské transplantace o Příbuzenské, nepříbuzenské a vlastní transplantace o Pouze příbuzenské transplantace 5. Víte, v který den se uskutečnil první Světový den dárců dřeně? o 19. března 2009 o 19. května 2011 o 19. července 2013 o 19. září 2015 6. Jste zapsaný/á v registru dárců krvetvorných buněk? Ve kterém? o Ne, nejsem o Ano, jsem v Českém národním registru dárců dřeně o Ano, jsem v Českém registru dárců krvetvorných buněk (Nejste-li dárcem krvetvorných buněk, pokračujte ve vyplňování dotazníku od položky č. 7) II 7. Z jakého důvodu nejste registrovaný/á? o Bojím se poškození vlastního zdraví o Mám strach z – jehel, bolestivého zákroku … o Nesplňuji požadovaná kritéria pro vstup do registru o Nemám zájem, nepřijde mi to důležité o Nechci nikomu cizímu darovat své krvetvorné buňky o Nikdy jsem neslyšel/a o možnosti vstupu do registru dárců krvetvorných buněk 8. Uvažoval/a jste někdy o vstupu do registru dárců krvetvorných buněk? o Ano, uvažoval/a o Ne, ale v budoucnu tuto možnost nevylučuji o Ne a ani nebudu 9. Co by Vás motivovalo k tomu, stát se dárcem krvetvorných buněk? o Onemocnění blízkého člověka o Kdyby za odběr krvetvorných buněk byla poskytována finanční odměna o Pravidelná kontrola zdravotního stavu o Benefity zdravotních pojišťoven pro dárce krvetvorných buněk 10. Jak pohlížíte na dárce krvetvorných buněk? o Obdivuji je o Dárci krvetvorných buněk mě nezajímají o Jejich čin mi přijde nedůležitý a naprosto zbytečný (Jste-li dárcem krvetvorných buněk, pokračujte od položky č. 11) 11. Kdo Vás motivoval ke vstupu do registru? o Kamarád/ka o Nikdo mě nemotivoval, bylo to mé vlastní rozhodnutí o Rodina, příbuzní o Zdravotní sestra, lékař o Média 12. Co Vás nejvíce motivovalo k rozhodnutí stát se dárcem krvetvorných buněk? o Pomoc druhým o Výhody pro dárce krvetvorných buněk – úleva na daních, placené pracovní volno… o Nikdy nemůžu vědět, kdy tuto pomoc budu potřebovat já nebo někdo z mé rodiny 13. Kdyby neměli dárci žádné výhody, registroval/a byste se? o Ano o Spíše ne o Rozhodně ne, nemělo by to pro mě smysl 14. Daroval/a jste už krvetvorné buňky? o Ne, nedaroval/a. o Ano, daroval/a. III 15. Znáte ve svém okolí někoho, koho jste vy sám/sama motivoval/a ke vstupu do registru? o Ano, znám o Nevím o nikom 16. Pohlaví o Muž o Žena 17. Napište Váš věk ……………………………………………….. IV Příloha B – Dotazník o zdravotním stavu dárce krvetvorných buněk V Dotazník o zdravotním stavu dárce krvetvorných buněk. Zdroj: http://www.kostnidren.cz/registr2014/3_proodborniky2.html VI Příloha C – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracovala podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem DÁRCOVSTVÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK Z POHLEDU VEŘEJNOSTI v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze 31. března 2016 ............................................. Jméno a příjmení studenta VII Příloha D – Žádost o umožnění sběru dat VIII Příloha E – Rešeršní protokol Dárcovství krvetvorných buněk z pohledu veřejnosti Martina Hrabčíková Jazykové vymezení: čeština Klíčová slova: dárcovství, krvetvorné buňky, transplantace, dárci Časové vymezení: 2000-2016 Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku, elektronické zdroje Počet záznamů: 34 (vysokoškolské práce: 8, knihy: 12, články a příspěvky ve sborníku: 3, elektronické zdroje: 10) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011(česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů) Základní prameny: www.nlk.cz www.theses.cz