VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S AKUTNÍM
INFARKTEM MYOKARDU
Bakalářská práce
JANA MITASOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: MUDr. Jiří Knot
Praha 2016
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
Podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu práce MUDr. Jiřímu Knotovi, za
ochotu, vstřícnost a podnětné rady při tvorbě mé bakalářské práce.
ABSTRAKT
MITASOVÁ, Jana. Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem
myokardu. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí
práce: MUDr. Jiří Knot. Praha. 2016. 55 s.
Tématem naší bakalářské práce je ošetřovatelská péče o pacienta s akutním
infarktem myokardu, který podstoupil léčebný výkon k obnovení průtoku krve
postiženou koronární tepnou.
Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce popisuje
charakteristiku akutního infarktu myokardu, jeho patogenezi, klinický obraz, diagnostiku,
léčbu, komplikace, prognózu a zejména sekundární prevenci infarktu myokardu.
Praktická část zpracovává kazuistiku u konkrétního pacienta s akutním infarktem
myokardu, s použitím funkčního vzorce zdraví Marjory Gordonové.
Cílem této práce bylo objasnění problematiky akutního infarktu myokardu a
vytvoření individuálního ošetřovatelského plánu péče o pacienta s akutním infarktem
myokardu.
Klíčová slova
Diagnostika. EKG. Infarkt myokardu. Léčba. Ošetřovatelský proces.
ABSTRACT
MITASOVÁ, Jana. Nursing Care of the Patient with Acute Myocardial Infarction.
Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: MUDr. Jiří Knot. Prague. 2016. 55
pages.
Topic of our bachelors thesis is nursing care for patient with acute myocardial
infarction, who underwent healing operation to restore blood flow to the diseased
coronary artery
. The thesis is divided into a theoretical part and practical part. The theoretical part
describes signs of acute myocardial infarction, pathogenesis, symptoms, diagnostics,
treatment, complication, prognosis and especially secondary prevention myocardial
infarction. The practical part processses case study in specific patient with acute
myocardial infarction using Functional Health Patterns. Marjory Gordon.
Purpose of this thesis was to clarification the issue of acute myocardial infarction
and making an individual nursing care plan for patient with acute myocardial infarction.
Keywords
Diagnostics. ECG. Myocardial infarction. Treatment. Nursing proces.
Obsah
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 9
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ 10
ÚVOD 11
1 INFARKT MYOKARDU 12
1.1 PATOGENEZE 13
1.2 KLINICKÝ OBRAZ 15
1.3 DIAGNOSTIKA 16
1.3.1 ELEKTROKARDIOGRAFIE 16
1.3.2 LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ 18
1.3.3 RENTGENOVÝ SNÍMEK HRUDNÍKU 19
1.3.4 ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ 19
1.3.5 SELEKTIVNÍ KORONAROGRAFIE 19
1.4 LÉČBA 20
1.4.1 PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE 20
1.4.2 AORTOKORONÁRNÍ BYPASS 21
1.4.3 FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA 21
1.5 KOMPLIKACE U AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU 22
1.6 PROGNÓZA AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU 23
1.7 FYZICKÁ AKTIVITA PO INFARKTU MYOKARDU 23
1.8 SEKUNDÁRNÍ PREVENCE INFARKTU MYOKARDU 24
2. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES 27
2.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 27
2.2 ANAMNÉZA 29
2.3 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ (DLE NANDA I TAXONOMIE II) 33
2.4 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT 38
2.5 SITUAČNÍ ANALÝZA 42
2.6 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ 43
2.7 DISKUZE 51
2.7.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI 51
ZÁVĚR 53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 54
SEZNAM PŘÍLOH 56
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AIM Akutní infarkt myokardu
APTT aktivovaný parciální tromboplastinový čas
AST aspartátaminotransferáza
CK kreatinkináza
CK-MB podtyp kreatinkinázy
CMP cévní mozková příhoda
DAPT duální antiagregace
DM diabetes mellitus
EKG elektrokardiografie
HDL high-density lipoprotein
ICHS ischemická choroba srdeční
KPCR kardiopulmocerebrální resuscitace
LDL low-density lipoprotein
NAP nestabilní angina pectoris
PCI perkutánní koronární intervence
RLP rychlá lékařská pomoc
SKG selektivní koronarografie
(Vokurka a kol., 2010)
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Aneurysma výduť, rozšíření
Endokarditida zánět nitroblány srdeční
Disekce oddělování částí těla či tkání podle jejich přirozených ohraničení
Elevace vystoupnutí
Embolizace pohyb embolu z místa vzniku až do cévy, kterou ucpe
Etiologie příčina
Iradiace vyzařování
Kardiomyopatie onemocnění srdeční svaloviny
Kinetika pohyb
Kontraktilita stažlivost
Laterální boční
Perikarditida zánět osrdečníku
Ruptura roztržení, trhlina, prasknutí
Stenokardie bolest na hrudi
Trombocyty krevní destičky
Trombóza srážení krve v cévách
Trombus krevní sraženina
Viabilní schopný života
(Vokurka a kol, 2010)
11
ÚVOD
Autorka této bakalářské práce pracuje jako všeobecná sestra na III. Interní
kardiologické klinice FNKV. Setkávání se denně s nemocnými postiženými akutním
infarktem myokardu, mělo velký vliv na výběr a zpracování této problematiky autorkou.
I přesto, že je v dnešní době léčba akutního infarktu myokardu na vysoké úrovni, stále je
tímto onemocněním postihována mladší a mladší generace.
V teoretické části této bakalářské práce se zaměřujme na charakteristiku akutního
infarktu myokardu, jeho patogenezi, klinický obraz, diagnostiku, léčbu, komplikace,
prognózu, fyzickou aktivitu po prodělaném infarktu myokardu a sekundární prevenci.
V praktické části byl vypracován ošetřovatelský proces u konkrétního pacienta, dle
koncepčního modelu M. Gordonové a stanovení diagnóz dle NANDA I taxonomie II.
Cílem této práce bylo objasnění problematiky akutního infarktu myokardu,
zvýšení informovanosti o tomto onemocnění u laické i odborné veřejnosti a vytvoření
individuálního ošetřovatelského plánu péče o pacienta s akutním infarktem myokardu.
Popis rešeršní strategie
Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu
bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem
myokardu, proběhlo v časovém období říjen 2015 až březen 2016. Pro vyhledávání bylo
použito elektronických databází Bibliographia medica Čechoslavaca.
12
1 INFARKT MYOKARDU
Akutní infarkt myokardu je stále hlavní příčinou úmrtí ve vyspělých zemích.
Česká republika se řadí na přední místa ve výskytu AIM na světě. Každý rok u nás
prodělá AIM přibližně 25 000 lidí, z nichž až třetina zemře dříve, než se nemocnému
dostane odborné pomoci, neboť většina podcení příznaky a nepřivolá zdravotnickou
záchrannou službu včas. Výskyt AIM je až pětkrát častější u mužů než u žen. Po
menopauze dochází k vyššímu výskytu infarktu myokardu také u žen. V dnešní době se
snižuje věková hranice, kdy mladý muž již ve věku 30-40 let prodělá první ataku akutní
formy ischemické choroby srdeční.
Podkladem rozvoje ischemické choroby srdeční je ateroskleróza. Mezi rizikové
faktory, odpovědné za rozvoj aterosklerotických změn, patří kouření, nadváha, nesprávná
výživa, nedostatek fyzické aktivity, stres, hypertenze, hyperlipidemie a diabetes mellitus.
Ischemická choroba se dělí na akutní a chronickou formu. Do skupiny akutní
formy ICHS se řadí AIM (s a bez elevací ST úseku), nestabilní angina pectoris a náhlá
smrt. (Kölbel a kol., 2011).
Definice
Infarkt myokardu (IM) je ložisková nekróza srdečního svalu, vzniklá na podkladě
náhlého uzávěru nebo extrémního zúžení věnčité tepny, která zásobuje příslušnou oblast
(Ošťádal, 2013, s. 11).
Klinická definice
Typický vzestup a/nebo pokles hladiny biomarkerů myokardiální nekrózy,
především troponinu I nebo T nad horní hranici normy a přítomností alespoň jedné
z následujícího:
- klinické příznaky (bolest na hrudi),
- nové změny ST úseků a vln T nebo nový blok levého Tawarova raménka,
- vývoj patologických kmitů Q,
- průkaz nové poruchy kinetiky nebo ztráty viabilního myokardu,
- průkaz intrakoronárního trombu při koronarografii nebo pitvě,
(Ošťádal, 2013).
13
Klasifikace infarktu myokardu
Infarkt myokardu se rozlišuje podle obrazu na EKG na akutní infarkt myokardu
s a bez elevací ST úseků, na STEMI a non-STEMI. STEMI je charakterizován
přítomností ST elevací na EKG a je způsoben úplným uzávěrem tepny krevní sraženinou.
Do skupiny NSTEMI patří ostatní případy pacientů s infarktem myokardu, kteří na
vstupním EKG nemají přítomny elevace ST úseků. Tento typ infarktu je způsoben
přechodným či nekompletním uzávěrem koronární tepny. Dále se IM klasifikuje podle
postižení srdeční stěny. Pokud dojde k postižení srdečních buněk v celé tloušťce srdeční
stěny, jedná se o tzv. transmurální neboli Q infarkt. Naopak jeli postižena pouze část
srdeční stěny, jedná se o tzv. netransmurální neboli non-Q infarkt (Ošťádal, 2015).
Infarkt myokardu se dále klasifikuje podle lokalizace postižení stěny na laterální,
přední, zadní, spodní a infarkt pravé srdeční komory. Při postižení ramus circumflexus
(RCx), druhé hlavní větve levé věnčité tepny dochází k infarktu inferolaterální stěny. Při
postižení ramus interventricularis anterior (RIA), přední sestupné větve levé věnčité
tepny dochází k infarktu přední stěny. Při postižení pravé věnčité tepny nebo jedné
z jejích větví dochází k infarktu zadní nebo spodní stěny. Při postižení pravé věnčité
tepny může dojít také k infarktu pravé srdeční komory (Kolektiv autorů, 2008).
Při AIM dochází nejčastěji k postižení levé komory srdeční. Je-li postiženo méně
jak 20 % svaloviny levé komory, nedochází většinou k hemodynamické nestabilitě. Ve
20-40 % postižení myokardu levé komory může docházet k rozvoji levostranné srdeční
nedostatečnosti. Při postižení více, jak 40 % dochází zpravidla ke kardiogennímu šoku.
Infarkt myokardu pravé komory může vést k městnání v systémovém oběhu a
k hypotenzi (Klener et al., 2011).
1.1 PATOGENEZE
Nejčastější příčinou vzniku IM jsou pokročilá stádia aterosklerózy, kdy dochází
k ukládání tukových částic do vnitřních vrstev cévní stěny a vzniku tzv.
aterosklerotického plátu, který má za následek zúžení cévy z důvodu jeho postupného
narůstání do stěny cév. Při ruptuře aterosklerotického plátu dochází ke styku krve
s velkým množstvím tukových látek a výsledkem toho je aktivizace srážení krve a vznik
krevní sraženiny. Mezi vzácnější příčiny ICHS patří embolizace koronární tepny,
14
spazmus postižené tepny, aterosklerotický plát samotný, ale také poranění nebo zánět
koronární tepny.
Aterosklerotický proces se dělí na tři stádia. V prvním stádiu, kterému předchází
poškození endotelu a zvýšení propustnosti pro lipidové molekuly, vzniká lipidový
proužek z lipoproteinů o nízké hustotě, které pronikají z krve do vnitřní výstelky a hladké
svaloviny cévy. Přes poškozenou vnitřní výstelku cévy pronikají monocyty a pohlcují
tukové kapénky. Tento stav je prvním krokem v procesu aterosklerózy, zatím bez
klinických příznaků. Ve druhém stádiu, mezi 30-40 rokem, vzniká fibrózní plát, který již
zužuje průsvit cévy, a tím se začínají objevovat první příznaky. Do tohoto stádia se také
řadí aterosklerotický plát, vyskytující se po 50 roce věku. Zde je přítomnost dutiny ve
ztluštělé vnitřní výstelce cévy vyplněné žlutavou mastnou kaší s velkým obsahem
krystalů cholesterolu. Dojde-li k prasknutí vrchní vrstvy dutiny, vzniká
z aterosklerotického plátu ateromový vřed na jejímž povrchu se začnou usazovat
trombocyty a následně vzniká trombus až úplný uzávěr cévy. U nestabilního plátu je větší
riziko prasknutí a tím vznik infarktu myokardu.
Etiologie aterosklerózy
Neovlivnitelné faktory:
- dědičná dispozice,
- pohlaví (vyšší riziko u mužů),
- věk (vyšší riziko u mužů nad 45 let, u žen nad 55 let).
Ovlivnitelné faktory:
- hyperlipoproteinemie (zvýšená hladina LDL v krvi),
- arteriální hypertenze (mechanické poškození endotelu),
- kouření (chemické poškození endotelu, vazokonstrikce cév s následkem vyšší
možnosti vzniku trombu),
- diabetes mellitus (hyperglykemie vede ke zvýšení hladiny LDL v krvi),
- nadváha a obezita,
- výživa (nutnost vyvážené a pestré stravy),
- nedostatek fyzické aktivity,
- psychosociální zátěž (sociální izolace, úzkost, stres, deprese),
(Šafránková, 2006).
15
1.2 KLINICKÝ OBRAZ
Hlavním příznakem AIM je bolest na hrudi, stenokardie. Bolesti na hrudi mohou
mít různou intenzitu. Typická stenokardie má charakter tlaku, tísně, svírání, pálení za
hrudní kostí. Vzniká v klidu, může přetrvávat minuty až hodiny a neustupuje po podání
nitroglycerinu. Tato bolest je typická u více než 80 % nemocných. Přibližně u 10 %
nemocných může být IM zcela asymptomatický a v tomto případě se jedná o tzv. němou
ischemii myokardu a vyskytuje se zejména u diabetiků. U některých nemocných může
být stenokardie atypická a tímto mylně diagnostikována a pokládaná např. za vředovou
chorobu nebo vertebrogenní obtíže. Stenokardie může vyzařovat mezi lopatky, do ramen,
rukou (zejména do levé), do krku, do dolní čelisti, ale také do epigastria nebo může
vzniknout primárně v některých z výše uvedených částí těla.
Doprovodné příznaky AIM:
- nauzea a zvracení,
- pocení,
- subfebrilie,
- bledost až cyanóza kůže,
- dušnost,
- palpitace,
- srdeční arytmie (bradykardie, tachykardie, poruchy srdečního rytmu),
- hypotenze, hypertenze,
- únava,
- presynkopa až synkopa,
- úzkost, strach ze smrti,
(Klener et al., 2011).
Stenokardie může být projevem i jiných onemocnění. Mezi častá onemocnění
patří plicní embolie, hrudní infekce, perikarditida, onemocnění páteře, disekce aorty,
spazmus či ruptura jícnu, gastritida, biliární kolika nebo herpes zoster (Ball, 2004).
16
1.3 DIAGNOSTIKA
Nejdůležitějšími vyšetřovacími metodami ke stanovení IM jsou anamnéza,
fyzikální vyšetření, EKG, laboratorní vyšetření, SKG.
Sběr informací o nemocném je pro lékaře i všeobecnou sestru stěžejním
vyšetřením. Důležitá je anamnéza osobní, alergologická, rodinná, sociální a
farmakologická. Nejdůležitějším bodem v anamnéze je popis bolesti nemocného, její
charakter, lokalizace, iradiace, trvání a situace vyvolávající bolest. Tato informace slouží
k rozlišení kardiální či jiné etiologie.
Neméně důležité je také fyzikální vyšetření lékařem a sestrou. Hodnotíme stav
vědomí, fyziologické funkce a vegetativní příznaky nemocného (pocení, nauzea,
cyanóza, úzkost). Vyšetření provádíme pohledem, poslechem, pohmatem a poklepem
(Ševčík, 2003).
1.3.1 ELEKTROKARDIOGRAFIE
Neinvazivní vyšetřovací metoda zaznamenávající kontrakce svalu spojené
s elektrickými změnami na grafický záznam, elektrokardiogram. Elektrokardiograf je
přístroj zaznamenávající srdeční křivku. Tato vyšetřovací metoda je stále nejdůležitější
v určení diagnostiky IM.
Normální elektrokardiogram
Limity normálních časů:
- Interval PR: 200 ms,
- Trvání komplexu QRS: 120 ms,
- Interval QT: 450ms,
Rytmus:
- sinusová arytmie, supraventrikulární extrasystoly jsou normální,
Srdeční osa:
- komplex QRS je převážně pozitivní ve svodech I, II a III,
- negativní může být komplex QRS ve svodu III,
- mírná odchylka osy doprava nebo doleva je normální,
Komplex QRS:
17
- malé kmity Q jsou normální ve svodech I, aVL a V6,
- kmit R je menší než kmit S ve svodu V1,
- kmit R ve svodu V6 je menší než 25 mm,
- součet kmitu R ve svodu V6 a kmitu S ve svodu V1je menší než 35 mm,
Úsek ST
- izoelektrický,
Vlna T
- může být invertovaná ve svodech III, aVR, V1, V2, V3,
(Hampton, 2013).
Infarkt myokardu s elevací ST úseku, neboli STEMI je charakterizován vysokou
elevací ST úseku s pozitivní vlnou T. Tento obraz na EKG se označuje jako Pardeeho
vlna. Pardeeho vlna se objevuje v prvních minutách až hodinách, neboli v časném stadiu.
V akutním stadiu trvající hodiny až dny dochází k zmenšování ST elevací, může dojít
k inverzi vlny T a postupný vznik patologického kmitu Q. V subakutním stadiu trvající
dny až týdny dochází u Q infarktu k vývoji Q kmitu s negativní vlnou T a u non-Q
infarktu je přítomna pouze negativní vlna T. V chronickém stadiu trvající měsíce až roky
dochází u Q infarktu k patologickému kmitu Q, úsek ST je v izoelektrické linii nebo
mírně elevován a vlna T může zůstat negativní a u non-Q infarktu, buď přetrvává
negativní vlna T, nebo se EKG normalizuje. Patologické kmity Q jsou jedinou známkou
proběhlého infarktu, neboť úsek ST se postupně vrací do izoelektrické roviny a negativní
vlny T se mohou stát pozitivními.
U non-Q infarktu může dojít v prvních hodinách k elevaci či depresi úseku ST
nebo negativizaci vlny T. Další dny se EKG křivka normalizuje, vymizí ST deprese,
negativní vlny T se stávají pozitivníminebo mohou nadále zůstat negativní (Ševčík,
2003).
Lokalizace změn na elektrokardiogramu:
- laterální stěna: EKG změny ve svodech I, aVL, V5-V6,
- přední stěna: EKG změny ve svodech V1-V6,
- zadní stěna: EKG změny ve svodech snímaných ze zad (V7-V9), kmit R je
vysoký a štíhlý od V1, deprese úseku ST v prekordiálních svodech,
18
- spodní stěna: EKG změny ve svodech II, III a aVF,
- pravá srdeční komora: EKG změny ve svodech V3R-V6R (umístění na pravé
straně hrudníku, zrcadlově k V3-V6),
(Bělohlávek, 2014).
1.3.2 LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ
V rámci laboratorní diagnostiky se dříve užívaly různé kardiomarkery, které lze
rozdělit na myokardiální enzymy a myokardiální bílkoviny. Do myokardiálních enzymů
patří kreatinkináza, enzymy laktátdehydrogenáza (LDH) a aspartátaminotransferáza
(AST). Do myokariálních bílkovin patří troponiny a myoglobin. Při AIM dochází také
často k rozvoji leukocytózy, ke zvýšení sedimentace erytrocytů, hematokritu, zvýšení
koncentrace glukózy v krvi a sérových lipoproteinů.
Myoglobin se nachází v myokardu i v kosterních svalech. Tato bílkovina se při nekróze
rychle vyplavuje, ale je málo specifická a dochází ke špatnému odlišení poškození
myokardu nebo kosterních svalů. LDH stejně jako AST se již nedoporučuje k diagnostice
IM. Tato laboratorní hodnota je méně senzitivní a specifická oproti CK-MB.
Kreatinkináza se dělí na tři izoenzymy, svalovou frakci, srdeční frakci, mozkovou frakci.
Nastane-li poranění svalstva nebo mozku je CK v séru zvýšená, aniž by byla přítomna
nekróza srdečního svalu. Izoenzym CK, CK-MB je přesnější laboratorní vyšetření při
podezření na IM. K elevaci CK-MB dochází při AIM.
Troponiny jsou specifickou známkou AIM a již při nepatrné nekróze srdečního
svalu dojde k jejich zvýšení. Troponin se dělí na tři podjednotky, a to na C, T, I. Pro
stanovení AIM se využívá troponin I a T. Troponiny zůstávají elevované v periferní krvi
14 dnů po infarktu (Kolář et al., 2009).
Elevace troponinu v krvi může být přítomna nejen u AIM, ale i u nekoronárních
příčin, mezi ně patří např.:
- akutní a chronické selhání ledvin,
- akutní a chronické těžké srdeční selhání,
- hypertenzní krize,
- tachyarytmie a bradyarytmie,
- plicní embolie,
- těžká plicní hypertenze,
- zánětlivá onemocnění (myokarditida),
19
- cévní mozková příhoda,
- srdeční kontuze,
- disekce aorty,
- stenóza aortální chlopně,
- hypertrofická kardiomyopatie,
- invazivní výkony (elektrická kardioverze, radiofrekvenční ablace,
kardiostimulace),
- onemocnění štítné žlázy,
- Tako-Tsubo kardiomyopatie,
- Kriticky nemocní (sepse),
(Ošťádal, 2013).
1.3.3 RENTGENOVÝ SNÍMEK HRUDNÍKU
Rentgenový snímek hrudníku patří mezi základní vyšetřovací metody. Provádí se
zadopřední snímek hrudníku, neboli RTG srdce a plic. Cílem tohoto vyšetření je prokázat
známky a stupeň srdečního selhání, edém plic nebo zvětšení srdečního stínu (Kolář et al.,
2009).
1.3.4 ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ
Echokardiografické vyšetření se provádí neinvazivně i invazivně. Neinvazivní
vyšetření se provádí přes hrudní stěnu, tzv. transtorakálně a invazivně pomocí jícnové
sondy, tzv. transezofageálně. Toto vyšetření je velmi přínosné ke stanovení diagnózy, ale
i pro hodnocení srdeční funkce, k rozsahu poruchy srdeční kontraktility a rozpoznání
komplikací (Kolář et al., 2009).
1.3.5 SELEKTIVNÍ KORONAROGRAFIE
Selektivní koronarografie je invazivní vyšetření, kdy pod rentgenovým zářením a
po podání kontrastní látky dochází k zobrazení průtoku krve věnčitými tepnami. Místem
vpichu zavedení, pro speciální katetr k tomu určený, je nejčastěji arteria femoralis nebo
arteria radialis. Indikace k tomuto vyšetření jsou bolesti na hrudi nejasné etiologie, NAP,
AIM, arytmie s podezřením na ischemické ložisko, kardiomyopatie, předoperační
vyšetření před operací chlopní, stav po KPCR pro zástavu oběhu. Kontraindikací
selektivní koronarografie je alergie na kontrastní látku, porucha krevní srážlivosti,
nedostatečná spolupráce nemocného, nezvládnutelný strach nemocného z vyšetření
(Kapounová, 2007), (Sovová, 2004).
20
1.4 LÉČBA
Česká republika se řadí mezi nejlépe fungující země v poskytování primární
perkutánní koronární intervence a to díky rozmístění katetrizačních laboratoří po celém
území republiky, schopné poskytnout péči po celý rok, 24 hodin denně, také dobře
fungující rychlá lékařská pomoc a poučenosti spádových nemocnic a terénních lékařů.
V případě stanovení diagnózy STEMI RLP, by měl být nemocný transportován přímo
do katetrizačního centra. V České republice je méně než 1 % nemocných se STEMI
léčeno trombolytickou léčbou, pouze v případě pokud není možné provést PCI. Časový
faktor hraje zásadní roli pro záchranu života nemocného, proto katetrizační centra úzce
spolupracují s kardiochirurgickým pracovištěm v případě nutnosti provedení koronárního
bypassu (Táborský et al., 2015).
1.4.1 PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE
Perkutánní koronární intervence je invazivní léčebná metoda, předcházející SKG.
Cílem tohoto výkonu je zprůchodnění postižené věnčité tepny a snížení rozvoje nekrózy
myokardu. Výhoda PCI oproti trombolytické léčbě tkví v časovém intervalu po vzniku
IM. Trombolytická léčba je omezena třemi hodinami po vzniku IM a po uplynutí této
doby výrazně klesne účinnost trombolytické léčby. Dle studií, léčba PCI oproti
trombolytické léčbě, má méně komplikací a zvýšenou úspěšnost ve zprůchodnění
postižené tepny. Úspěšnost léčby pomocí PCI je více jak 90 %, u trombolytické léčby je
úspěšnost jen okolo 50-60 %.
Indikací k tomuto výkonu jsou stenokardie trvající déle než 30 minut a elevace
úseku ST vyšší než 1 mm nejméně ve dvou svodech. Kontraindikací je vědomí nesouhlas
nemocného, rozsáhlé postižení věnčitých tepen, uzávěry přístupových tepen, poruchy
krevní srážlivosti, nedávno proběhlé vnitřní krvácení nebo nedávno provedený a
nezhojený operační zákrok.
Tento výkon se provádí za plného vědomí nemocného, pouze se znecitliví místo
vpichu (arteria radialis nebo arteria femoralis). Po zavedení katetru provádí lékař nástřik
kontrastní látkou. Zúžená či uzavřená tepna se zprůchodní balonkovým katetrem. Pokud,
hrozí opakovaný uzávěr postižené tepny, zavádí lékař stent. Po výkonu se sheat v třísle
ponechává fixovaný a sterilně krytý. Dle zvyklostí pracovišť se po určité době odebírá
vzorek krve na APTT, hodnota krevní srážlivosti. Poté co je možné se sheat odstraní a na
21
vpich se přiloží kompresivní obvaz, který se po 2-3 hodinách odstraní. Následující dvě
hodiny zůstává nemocný ještě v klidu na lůžku. Po celou dobu je nutné pravidelně
kontrolovat místo vpichu. Na některých pracovištích je sheat nahrazen Angio-Sealem,
který nemocného omezí pouze čtyřmi hodinami v klidu na lůžku a není potřeba
kompresivního obvazu.
Lokální komplikací může být podkožní hematom, pseudoaneurysma nebo
trombóza tepny. Celkovou komplikací může být alergická reakce na kontrastní látku,
podráždění nervus vagus silnou kompresí, projevující se bradykardií, slabostí, opocením,
bledostí, hypotenzí. Zde je nutné zmírnit kompresi (Kapounová, 2007).
1.4.2 AORTOKORONÁRNÍ BYPASS
Operační metoda, kdy se aortokoronární spojkou obnoví průtok uzavřené tepny.
Provede se přemostění uzávěru cévním štěpem, který je vytvořen z tepen či žil dolní
končetiny. Tento způsob léčby se používá u nemocných z rozsáhlým postižením
věnčitých tepen, kdy je nemožnost řešení tohoto postižení pomocí PCI, u nemocných se
šokem a závažnými mechanickými komplikacemi AIM (Kolář et al., 2009).
1.4.3 FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA
Základní farmakologická léčba akutního infarktu myokardu spočívá v podávání
antikoagulancií, antiagregancií, antihypertenziv, hypolipidemik. Ve specifických
případech se podávají trombolytika, analgetika, antiarytmika, diuretika a inotropika.
V časné fázi AIM jsou intravenózně aplikovány antikoagulancia, nejčastěji
heparín a nízkomolekulární heparín, antiagregancia, zejména kyselina acetylsalicylová a
blokátory receptoru IIb/IIIa na krevních destičkách a antihyperteziva, zejména nitráty.
Ve specifických případech mohou být intravenózně podávány trombolytika,
(např. streptokináza, retepláza, tenektepláza). Dříve byla tato léčba často aplikována u
AIM, nyní se upřednostňuje PCI. Velmi nutné je při podání trombolytické léčby zohlednit
možné kontraindikace, mezi něž patří:
- hemoragická nebo nejasná cévní mozková příhoda kdykoli v minulosti,
- ischemická CMP v posledních 6 měsících,
- trauma nebo nádor centrální nervové soustavy,
- velká operace, těžký úraz, úraz hlavy v posledních 3 týdnech,
- gastrointestinální krvácení v posledním měsíci,
22
- známá krvácivá porucha,
- disekce aorty,
- nekompresibilní vpichy (jaterní biopsie, lumbální punkce),
- tranzitorní ischemická ataka v posledních 6 měsících,
- perorální antikoagulační léčba,
- těhotenství nebo jeden týden po porodu,
- hypertenze nereagující na léčbu,
- pokročilá jaterní choroba,
- infekční endokarditida,
- aktivní peptický vřed,
- resuscitace nereagující na léčbu,
(Ošťádal, 2015), (Ošťádal, 2013).
V pozdější fázi AIM (po stabilizaci stavu) se pokračuje v léčbě podáváním tzv.
duální antiagregace. Duální antiagregace zahrnuje léky prasugrel a ticagrelor
s kombinacís kyselinou acetylsalicylovou. Při implantaci intrakoronárního stentu se
pacientovi podává prasugrel. U AIM bez ST elevací se podává ticagrelor. Běžná délka
podávání DAPT je 12. měsíců po AIM. Tato léčba snižuje riziko ischemických
komplikací, nemocnost a úmrtnost, ale naopak je zde vyšší riziko krvácení. Dále se
perorálně podávají betablokátory, ACE-inhibitory nebo blokátory receptoru pro
angiotenzin a statiny (Pospíšil et al., 2013), (Táborský et al., 2015).
1.5 KOMPLIKACE U AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU
U AIM se mohou objevit následující komplikace:
- arytmie (komorové extrasystoly, komorová tachykardie, komorová fibrilace,
bradyarytmie - atrioventrikulární blokáda II či III. stupně),
- akutní levostranné srdeční selhání a plicní edém,
- kardiogenní šok,
- hypotenze,
- srdeční ruptury,
- aneuryzma levé komory,
- trombóza v dutině levé komory,
23
- perikarditida
- hluboká trombóza žil dolních končetin,
(Kolář et al., 2009), (Navrátil a kol., 2008).
1.6 PROGNÓZA AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU
Riziko úmrtí je největší v prvních minutách, zhruba v první hodině od vzniku
obtíží. Tato úmrtí jsou nejčastěji způsobena arytmiemi, fibrilací komor, atrioventrikulární
blokádou III. stupně. Přednemocniční úmrtnost se pohybuje okolo 20 %, mortalita
v nemocnici okolo 5-10 %. Nejefektivnější způsob snížení přednemocniční mortality je
včasné přivolání odborné pomoci. Nemocný s AIM často umírá na přidružená
onemocnění a více jsou ohroženi starší lidé, ženy a diabetici (Kölbel a kol., 2011).
1.7 FYZICKÁ AKTIVITA PO INFARKTU MYOKARDU
Nemocný, který prodělal AIM je ve většině případech hospitalizován na koronární
jednotce, po dobu 3 dnů až jednoho týdne, tato doba se odvíjí od průběhu léčebného
procesu. První den je nemocný v klidu na lůžku, odpočívá a vyhýbá se nadměrné fyzické
zátěži. Po provedení PCI je nemocný mobilizován po cca 8-12 hodinách, pod dohledem
sestry se již zkouší posazovat na lůžku. Druhý den se nemocný, dle svých možností, může
pohybovat v okolí lůžka. Od třetího dne má nemocný již volný pohybový režim.
Po propuštění do domácí léčby by měl nemocný pokračovat v zavedeném režimu,
to znamená více odpočívat, relaxovat a zejména pravidelně užívat předepsané léky. Po
nekomplikovaném AIM je možné vrátit se do zaměstnání přibližně za dva měsíce, při
komplikacích se doba návratu prodlužuje. Pokud se nelze do zaměstnání již vrátit, hlavně
u povoláních s velkou fyzickou zátěží, lze zažádat o invalidní či předčasný důchod.
V České republice je možnost plně hrazené lázeňské léčby. Poukaz do lázní vystavuje
praktický lékař v součinnosti s kardiologem. U nekomplikovaných AIM je lázeňská léčba
plně hrazena pojišťovnou do 4 měsíců a u AIM s komplikacemi do 12 měsíců
(www.infarktneceka.cz).
24
1.8 SEKUNDÁRNÍ PREVENCE INFARKTU MYOKARDU
Mezi základní pravidla sekundární prevence AIM se řadí, přestat kouřit,
kontrolovat krevní tlak, hladinu krevních tuků a cukru v krvi, osvojit si vhodné stravovací
návyky, pravidelná fyzická aktivita, udržovat tělesnou hmotnost v normálních hodnotách
a také vyhýbat se stresu.
Kouření patří mezi velká rizika ve vzniku infarktu. Pokud nemocný po
prodělaném infarktu myokardu začne opět kouřit, zvyšuje si tak riziko opakování na
dvojnásobek. U mužů kouření zvyšuje riziko vzniku IM 3x, u žen až 6x. U mladších lidí
může být kouření jediným faktorem při vzniku IM. Neopomíjet by se mělo pasivní
kouření, které má již dnes také prokázaný škodlivý vliv. Při problémech s přestáním
kouření je možné obrátit se na pomoc odborníkovi. Existují již specializovaná centra na
odvykání kouření a použití nikotinové náhrady, jako jsou např. náplasti, žvýkačky nebo
tablety pod jazyk. Přestat kouřit je nejúčinnější prevencí v opakování IM a snížení
úmrtnosti.
Hypertenze zvyšuje riziko vzniku nejen IM, ale i srdečního selhání a CMP. Tímto
je velmi důležitá pravidelná kontrola hodnot krevního tlaku nejen u lékaře, ale i
v domácím prostředí, pomocí automatických tlakoměrů. Příčina hypertenze je z více jak
90% neznámá, ale při výskytu následujících rizikových faktorů stoupá tendence výskytu.
Mezi nejznámější rizikové faktory hypertenze patří věk, pohlaví (více ohroženi muži),
genetika, stravování, nedostatečná fyzická aktivita, nadměrné solení, obezita, diabetes
mellitus, kouření. Nejčastěji se hypertenze projevuje bolestmi hlavy a závratěmi. Úspěšná
léčba vysokého krevního tlaku tkví ve změně životního stylu, jako je:
- zákaz kouření,
- snížení tělesné hmotnosti,
- omezení příjmu alkoholu (muži max. 30 ml etanolu a ženy 20 ml za den),
- snížení příjmu soli (max. 6 g na den),
- dostatečný příjem draslíku, vápníku a hořčíku ve stravě,
- redukce příjmu tuků,
- pravidelná fyzická aktivita,
- kompenzace přidružených onemocnění.
Dalším rizikovým faktorem podílejícím se na vzniku IM je hypercholesterolémie.
Při vyšetření krve má největší význam vyšetření celkového cholesterolu, LDL a HDL
25
cholesterolu a triacylglycerolů. Na vzniku aterosklerózy se podílí zvýšená hodnota LDL
cholesterolu a triacylglycerolů, naopak zvýšená hodnota HDL cholesterolu v krvi riziko
vzniku aterosklerózy snižuje. Ke snížení hladiny nežádoucích krevních tuků v krvi je
nutná změna životního stylu, která se neliší od bodů u úspěšné léčby vysokého krevního
tlaku. Mezi potraviny snižující množství tuků v krvi Evropská společnost doporučuje
následující, čerstvé nebo sušené ovoce, ovocné saláty, čerstvou i mraženou zeleninu,
luštěniny, vařené brambory, celozrnný chléb, pečivo z tmavé mouky, ovesné vločky a
kaše, nízkovaječné těstoviny, vlašské a lískové ořechy, mandle, ryby (treska, štika, pstruh,
okoun) vařené nebo grilované v páře s odstraněním tučné kůže, maso krůtí, kuřecí, telecí,
králičí, jehněčí, kefír, sýry s obsahem tuku do 20 %, jogurty do 1,5 % obsahu tuku,
vaječný bílek.
Dále je nezbytná kontrola hladiny cukru v krvi. Častým ukazatelem je zjištění
primozáchytu DM po prodělání koronární příhody. Diabetes mellitus je autoimunitní
onemocnění a spouštěcím faktorem je virový infekt. Dalšími faktory jsou genetika,
nedostatek tělesné aktivity a nesprávná životospráva.
Nadváha a obezita představují problém, jak v České Republice, tak ve vyspělých
zemích Evropy a Spojených států amerických. Česká republika se řadí k zemím
s největším počtem obézních lidí v Evropě. Důležité je pravidelné měření tělesné
hmotnosti a obvodu pasu. Pro výskyt hypertenze, DM, ICHS je rizikovým faktorem tzv.
abdominální obezita (obvod pasu u mužů je větší jak 102 cm a u žen 88 cm). Na rozvoji
obezity se podílí genetika a nesprávná životospráva. Léčba obezity spočívá
v nízkoenergetickém stravování, dostatečné pohybové aktivitě, farmakologické a
chirurgické léčbě.
Dle studií snížení tělesné hmotnosti o 5-10 % vede k:
- poklesu krevního tlaku (10/5 mmHg),
- poklesu celkového cholesterolu (0,5-1,0 mmol/l),
- snížení celkové úmrtnosti (20 %),
- snížení úmrtnosti na DM (44 %),
- snížení úmrtnosti na nádorová onemocnění (37 %),
- snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (9 %),
- zlepšení kvality života a spánku.
26
Mezi nejvhodnější aktivitu po prodělání IM patří tzv. dynamická zátěž, např.
chůze, běh, plavání, jízda na kole, naopak se nedoporučuje silová zátěž, např. posilování,
vzpírání. S fyzickou aktivitou je dobré začít hned po propuštění do domácí léčby, nejlépe
procházkami, 3-5 týdně po dobu jedné hodiny. Začít opět sexuálně žít je po prodělání
nekomplikovaného IM vhodné za 3-4 týdny (Špinar, 2007), (Veselka, 2015).
27
2. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
2.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: D. M.
Pohlaví: muž
Datum narození: 17. 03. 1981
Věk: 35 let
Adresa bydliště: Říčany
Pojišťovna: Všeobecná zdravotní pojišťovna
Vzdělání: střední s maturitou
Zaměstnání: pomocná síla v tiskařské firmě
Stav: svobodný
Státní příslušnost: česká
Datum přijetí: 17. 01. 2016
Typ přijetí: akutní
Oddělení: III. Interní-kardiologická klinika, koronární jednotka
Ošetřující lékař: MUDr. V. J.
Důvod přijetí udávaný pacientem:
„Od rána mám bolesti břicha, je mi na zvracení a také jsem 2x zvracel. Včera jsem
večeřel v čínské restauraci, to mi asi neudělalo dobře. V práci mi bylo stále zle, a proto
mi kolegové zavolali RZS, která mě odvezla na chirurgickou ambulanci Vinohradské
nemocnice a po vyšetření lékařem a podáním infúze mě břicho přestalo bolet a začalo mi
být lépe, ale už na chirurgické ambulanci mě začalo najednou velmi bolet na hrudi, kdy
se mi ta bolest šířila i do levé ruky, stále se to zhoršovalo, proto mě převezli na interní
28
ambulanci, kde mi změřili krevní tlak, natočili EKG, odebrali krev a řekli, že mám infarkt
a musím jet rovnou na sál.“
Medicínská diagnóza hlavní:
I21.0 Akutní transmurální infarkt myokardu přední stěny
Medicínské diagnózy vedlejší:
Morbus Crohn
- stav po resekci části tenkého střeva v roce 2000 v Nemocnici Na Bulovce, kde
i poslední hospitalizace 4/2015 pro exacerbaci
Nikotinismus
Hodnoty a údaje zjišťované při příjmu dne 17. 01. 2016
TK: 125/90
P: 94/min
D: 20/ min
TT: 36,4 °C
SpO2: 98 %
Stav vědomí: při vědomí
Výška: 190 cm
Váha: 80 kg
BMI: 22,2
Pohyblivost: částečně omezena
Orientace místem, časem, osobou: plně orientován
Krevní skupina: nezjišťovaná
29
Nynější onemocnění:
Pacient, kuřák, s onemocněním Morbus Crohn vyšetřen na chirurgické ambulanci
FNKV pro od rána trvající křečové bolesti v nadbřišku (cca od 8 hodin). Pro opakující se
vomitus podáno antiemetikum, Ondansetron i.v. Tam náhle silné bolesti na hrudi, proto
odeslán na interní ambulanci, kde na EKG obraz akutního STEMI přední stěny.
Provedena emergentní SKG s nálezem izolované koronární trombózy nebo embolie,
fokální aterosklerózy, nemocí 1 tepny-RIA 100 % (akutní). Ošetřeno PCI s implantací
lékového stentu. Po výkonu pacient přijat na koronární jednotku, kde udává stále trvající
tlak na hrudi, jiné obtíže neguje.
Informační zdroje:
- lékařská a sesterská dokumentace,
- fyzikální vyšetření sestrou,
- rozhovor s pacientem.
2.2 ANAMNÉZA
RODINNÁ ANAMNÉZA
Matka: zdráva
Otec: Parkinsonova choroba
Sourozenci: jeden bratr, zdráv
Děti: nemá
OSOBNÍ ANAMNÉZA
Překonaná a chronická onemocnění: běžná dětská onemocnění, Morbus Crohn
Hospitalizace a operace: stav po resekci části tenkého střeva v roce 2000
v Nemocnici Na Bulovce, 4/2015 hospitalizace v Nemocnici Na Bulovce pro
exacerbaci
30
Úrazy: neguje
Transfúze: nezjišťovaná
Očkování: dle očkovacího kalendáře
LÉKOVÁ ANAMNÉZA (chronická medikace)
t. č. sine
ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA
Léky: neguje
Potraviny: neguje
Chemické látky: neguje
Jiné: neguje
ABÚZY
Alkohol: příležitostně
Kouření: 10 cigaret denně od 18 let
Káva: 2-3 kávy denně
Léky: neguje
UROLOGICKÁ ANAMNÉZA
Překonaná urologická onemocnění: žádné urologické onemocnění neprodělal
Samovyšetřování varlat: neprovádí
Poslední návštěva u urologa: neguje
31
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Stav: svobodný
Bytové podmínky: bydlí s otcem
Vztahy, role a interakce: rodinné vztahy jsou bez komplikací, pacient se stará o
otce, matka žije s přítelem
Záliby: sport, poslech hudby, sledování filmů
Volnočasové aktivity: jízda na kole, lyžování-běžky, návštěva koncertů
PRACOVNÍ ANAMNÉZA
Vzdělání: střední s maturitou
Pracovní zařazení: pomocná síla v tiskařské firmě
Vztahy na pracovišti: dobré
Ekonomické podmínky: dobré
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
Religiózní praktiky: ateista
FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ SESTROU
Hlava: nebolestivá, normocefalická
Oči: zornice izokorické, skléry bílé, udržuje oční kontakt, brýle nenosí
Uši, nos: bez sekrece, bez deformit, sluch v pořádku
Rty: růžové, bez poranění, bez krvácení
Dásně, sliznice dutiny ústní: bez známek krvácení, hydratace v normě, zápach
z úst nepřítomný
Jazyk: růžový, vlhký, plazí středem
32
Tonzily: nezvětšeny, bez povlaků
Chrup: stálý, sanován
Krk: pohyblivost zachována, štítná žláza nezvětšena, krční uzliny nehmatné, tep
karotid oboustranně hmatný
Hrudník: souměrný, bez deformit, axilární uzliny nehmatné
Plíce: poslechově dýchání čisté, bez vedlejších fenoménů
Srdce: srdeční akce pravidelná
Břicho: měkké, palpačně nebolestivé, bez hmatné rezistence, peristaltika přítomna
Játra: nezvětšena
Slezina: nezvětšena
Genitál: mužský, bez známek infekce a výtoků
Inguinální uzliny: nehmatné
Páteř: symetrická, poklepově nebolestivá
Klouby: nebolestivé, volně pohyblivé
Reflexy: zachovány
Čití: zachováno
Periferní pulzace: bilaterálně hmatné
Varixy: nepřítomny
Kůže: v normě, kožní turgor přiměřený, bez cyanózy, v pravém třísle zaveden po
výkonu sheat
Otoky: dolní končetiny bez otoků
33
2.3 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ (DLE NANDA I TAXONOMIE II)
POSOUZENÍ AKTUÁLNÍHO ZDRAVOTNÍHO STAVU ZE DNE 17. 01. 2016
POMOCÍ 13 VZORCŮ ZDRAVÍ PODLE M. GORDON
DOMÉNA 1: PODPORA ZDRAVÍ
Pacient prodělal běžná dětská onemocnění, bez komplikací. Během dospívání se
u pacienta začali objevovat obtíže, jako hubnutí, bolesti břicha, průjmy. Po několika
vyšetřeních bylo pacientovi diagnostikováno onemocnění, nazývané Morbus Crohn.
Pacient je dispenzarizován v gastroenterologické ambulanci v Nemocnici Na Bulovce.
V roce 2000 bylo pacientovi resekována část tenkého střeva v NNB, kde byl i v dubnu
minulého roku hospitalizován pro exacerbaci onemocnění. Pacient dále neuvádí prodělání
jiných operací či úrazů, ani známky obtíží se srdcem. Pacient se rekreačně věnuje jízdě
na kole a lyžování (běžky), lékařem byl ujištěn, že se těchto aktivit nemusí zříci, naopak
vhodná fyzická aktivita je jen ku prospěchu při rekonvalescenci a prevenci opakování
AIM. Pacient je kuřák, denně vykouří okolo 10 cigaret. Pacient je srozuměn o
nevhodnosti kouření ohledně svého chronického onemocnění. Do této doby, před
proděláním AIM, pacient neuvažoval o přestání s kouřením, ale nyní je rozhodnut s tím
skoncovat, neboť si je vědom po promluvě s lékařem, jak velkému riziku opakování AIM
se vystavuje, pokud nepřestane s tímto zlozvykem. Pacientovi byla nabídnuta pomoc,
kterou může vyhledat v Centru pro závislé na tabáku FNK. Pacient nabídku pomoci přijal.
Ošetřovatelský problém: 0
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 2: VÝŽIVA
Pacient je ohledně svého chronického onemocnění poučen o vhodnosti stravování.
Ví, že by se měl vyhýbat zejména nadměrně kořeněným, tučným pokrmům, stravě
připravované smažením, alkoholu, kofeinu, potravinám z bílé mouky a syceným
nápojům, ale ne vždy tato doporučení dodrží. Nejčastěji s přáteli, při oslavách, podlehne
těmto nezdravým pokrmům. Pacient se snaží stravovat během dne pravidelně, ale často
záleží na pracovní vytíženosti, zda se pacient stačí naobědvat, snídá doma. Pitný režim
pacienta se pohybuje okolo 1,5 litru denně a skládá se zejména z nesycených minerálních
vod. Alkohol pacient pije příležitostně a kávy si dopřeje 2 až 3 šálky denně. Během
34
hospitalizace měl pacient ordinovanou dietu č. 3 (dieta racionální), dle pacienta byla
strava chutná i servírovaná v dostatečném množství. Nechutenství pacient negoval a ani
nebylo zpozorováno.
Stav sliznice v dutině ústní je v normě, turgor kůže přiměřený. Chrup stálý,
sanován. Poslední prohlídka u stomatologa byla před přibližně 18 měsíci. Výška pacienta
je 190 cm, váha 80 kg, BMI 22,2 (normální hmotnost). Vlasy krátkého střihu, tmavé
barvy, nehty krátce střižené, čisté. Celkově pacient působí upraveným dojmem.
Ošetřovatelský problém: 0
Použitá měřící technika: Body Mass Index
DOMÉNA 3: VYLUČOVÁNÍ A VÝMĚNA
Pacient močí bez obtíží. Moč je jantarově žluté barvy, bez patologických příměsí,
bez neobvyklého zápachu. Během hospitalizace se pacient vyprazdňuje do močové lahve.
Při exacerbaci chronického nemocnění trpí pacient průjmy. Nyní je pacient bez
obtíží, vyprazdňuje se pravidelně. Stolice je normální konzistence, hnědé barvy, bez
patologických příměsí. Poslední stolice byla dnes ráno. Z důvodu pobytu na koronární
jednotce a potřeby neustálého monitorování FF se musí pacient vyprazdňovat na pojízdný
klozet na pokoji.
Pacient se nadměrně nepotí. Potíže s dýcháním měl pacient pouze při nástupu
bolestí na hrudi. Po provedení angioplastiky postižené koronární tepny potíže s dýcháním
ustoupily.
Ošetřovatelský problém: 0
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 4: AKTIVITA-ODPOČINEK
Pacient pracuje jako pomocná síla v tiskařské firmě. Pracovní doba je pravidelná,
od pondělí do pátku, po dobu osmi hodin. Víkendy má pacient volné. Během svého
volného času se pacient věnuje rekreačně sportu, v létě jízdě na kole, v zimě lyžování
(běžky). Mezi další zájmy řadí poslech hudby, navštěvování koncertů, sledování filmů.
35
Během hospitalizace byl pacient omezen v pohybu pouze po invazivním výkonu (SKG).
Po vytažení sheatu z pravého třísla a několika hodin klidu na lůžku se mohl pacient již
mobilizovat a to posazováním se na lůžku a následným pohybem v okolí lůžka. Pacient
je po uplynutí doby nutnosti klidu na lůžku plně soběstačný.
Pacient neudává problémy se spánkem. Dle pacienta se doba spánku pohybuje
okolo sedmi hodin, spánek bývá nepřerušovaný a energie jím získaná bývá dostačující.
Potřeba užívat léky na spaní prý není nutná. Během hospitalizace měl pacient neklidný a
přerušovaný spánek zejména z důvodu změny a hluku prostředí (JIP), tímto byl následně
pacient přes den velmi unavený.
Ošetřovatelský problém: nespavost, únava
Použitá měřící technika: test základních všedních činností dle Barthel
DOMÉNA 5: PERCEPCE/KOGNICE
Pacient je plně při vědomí, spolupracuje. Orientován místem, časem i osobou.
Glasgow Coma Scale je 15/15 bodů. Problémy s krátkodobou ani s dlouhodobou pamětí
neudává. Zrak i sluch má pacient v pořádku, není potřeba kompenzačních pomůcek, jako
jsou brýle či naslouchátko. Komunikace s pacientem je bez problémů, řeč je plynulá,
srozumitelná. Během pobytu v nemocnici byl pacient opakovaně poučen o nutnosti
změny životního stylu, zejména s přestáním kouření. Sám pacient se aktivně domáhal
informací o prodělaném onemocnění.
Ošetřovatelský problém: nedostatečné znalosti
Použitá měřící technika: Glasgow Coma Scale
DOMÉNA 6: SEBEPERCEPCE
Pacient si je plně vědom důležitosti změny životního stylu po prodělaném AIM.
Je pevně rozhodnut skoncovat s kouřením a více dbát o správné stravovací návyky. Touto
událostí si pacient uvědomil, že AIM může v dnešní době postihnout i lidi mladého věku
a následky mohou být i fatální.
Ošetřovatelský problém: 0
36
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 7: VZTAHY MEZI ROLEMI
Pacient bydlí s otcem v bytě, který trpí Parkinsonovou nemocí. Pacient se o otce
stará. Matka žije s přítelem v jiném městě. S rodiči má pacient dobré vztahy. Pacient nyní
přítelkyni nemá, děti také nemá. Pacient má mnoho přátel, se kterými se rád stýká a má
s nimi bezproblémové vztahy.
Ošetřovatelský problém: 0
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 8: SEXUALITA
Pacient problémy v oblasti sexuality neudává.
Ošetřovatelský problém: 0
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 9: ZVLÁDÁNÍ/TOLERANCE ZÁTĚŽE
Pacient stresové zátěže zvládá dobře. Největšími stresovými situacemi v životě
pacienta byl rozvod rodičů, odhalení Crohnovy nemoci a nyní i prodělání AIM. Pacient
nikdy neřešil své problémy pomocí alkoholu či léků. Rodiče a přátelé jsou osobami, u
kterých může pacient nalézt pomoc při řešení závažných životních a stresových situací.
Během hospitalizace udával pacient pocit strachu z opakování prodělaného AIM.
Ošetřovatelský problém: strach
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 10: ŽIVOTNÍ PRINCIPY
Pacient je ateista a nejdůležitější hodnotou v životě je zdraví jeho a jeho
nejbližších, jak sám udává.
Ošetřovatelský problém: 0
37
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 11: BEZPEČNOST-OCHRANA
Pacient kouří od svých 18 let, 10 cigaret denně. Do prodělání AIM pacient
neuvažoval s přestáním kouření. Nyní pacient přehodnotil názor. Alkohol požívá
příležitostně. Drogy nikdy neužil. Chronickou medikaci nemá. Alergie neguje. Pacient je
během hospitalizace ohrožen vznikem infekce v místě zavedení PŽK, rizikem krvácení
z důvodu zavedeného sheatu v pravém třísle, v arteria femoralis a z důvodu zavedeného
PŽK a sheatu byla narušená integrita kůže.
Ošetřovatelský problém: riziko infekce, riziko krvácení, narušená integrita kůže
Použitá měřící technika: 0
DOMÉNA 12: KOMFORT
Pacient udával silnou bolest na hrudi při vzniku obtíží. Po výkonu (SKG s PCI)
se bolest zmírnila. Pacient byl poučen o nutnosti hlášení opětovného vzniku bolesti a po
celou dobu hospitalizace byl zdravotním personálem opakovaně dotazován, zda má
nějaké bolesti či obtíže. Pacient byl také poučen o možnosti podání analgetik v případě
jakýkoliv bolestí. Pacient si byl vědom příčiny, kterou bolest vyvolala.
Ošetřovatelský problém: akutní bolest
Použitá měřící technika: vizuální analogová stupnice
DOMÉNA 13: RŮST/VÝVOJ
Pacient měří 190 cm, váží 80 kg, má štíhlou postavu. Pravidelně se ve svém
volném času věnuje sportu, cyklistika a lyžování (běžky). Všechny své sportovní činnosti
provozuje rekreačně.
Ošetřovatelský problém: 0
Použitá měřící technika: 0
38
2.4 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT
ORDINOVANÁ VYŠETŘENÍ
Laboratorní vyšetření krve:
- 17. 01. 2016: biochemie, krevní obraz, koagulace
- 18. 01. 2016: biochemie, krevní obraz
- 19. 01. 2016: biochemie
- 20. 01. 2016: biochemie, krevní obraz
17. 01. 2016
- EKG (1x denně po celou dobu hospitalizace)
- RTG hrudníku
- RTG břicha nativ
- sonografie břicha
- emergentní koronarografie
- transtorakální echokardiografie (bedside)
19. 01. 2016
- sonografie žil dolních končetin
VÝSLEDKY
Laboratorní výsledky:
Vývoj kardiomarkeru, troponinu během hospitalizace:
- 17. 01. 2016: 29,0 ng/l
- 18. 01. 2016: > 10 000,0 ng/l
- 19. 01. 2016: 7 690 ng/l
39
- 20. 01. 2016: 6 640 ng/l
EKG při příjmu:
AS pravidelná, SR, TF 94/min, PQ 0,16 s, QRS 0,10 s, QT 0,40 s, Q+ST elevace
v I, aVL, V1-V5, deprese do 1 mm v aVF, III.
EKG při dimisi:
AS pravidelná, SR, TF 73/min, PQ 0 s, QRS 0,10 s, QT 0,40 s, Q+ST elevace
s terminálně negativním T v V1-V6.
RTG břicha nativ:
Volné pneumoperitoneum ani hladinky střevní nejsou patrny. Stín kovového
charakteru o průměru cca o 3 mm se vleže na zádech promítá do pravé lopaty kosti kyčelní
vpravo.
Sonografie břicha:
Vyšetření provedeno na nemocničním pojízdném lůžku. Horší spolupráce
s pacientem pro bolest. Játra přiměřené velikosti a echogenity, bez ložiskových změn.
Žlučové cesty jsou štíhlé. Žlučník prostornější cca 80x30 mm, bez známek konkrementu.
Hlava pankreatu hraniční šíře, jinak pankreas bez známek expanze. Slezina přiměřené
velikosti. Obě ledviny bez známek expanze či městnání. Močový měchýř je téměř
prázdný, oblast malé pánve tedy nehodnotitelná. Volná tekutina v dutině břišní není
patrná. Limitované vyšetření. Lehce prostornější žlučník. Hraniční šíře hlavy pankreatu.
RTG hrudníku:
Čerstvé infiltrativní ani ložiskové změny nejsou v plicním parenchymu patrny.
Kresba plicní je přiměřená, lehká hilová hyperemie. Bránice hladká, kf úhly jsou volné.
Srdce nezvětšeno.
Selektivní koronarografie:
- kvalitativně-izolovaná koronární trombóza nebo embolie, fokální
ateroskleróza
- kvantitativně-nemoc 1 tepny-RIA 100% (akutní), typ řečiště-pravotyp
ACS kmen: bez stenózy
40
RIA: uzávěr, v místě odstupu kmene
RD: nehodnocena
RC: bez stenózy
RMS: bez stenózy
RIM: není vytvořena
ACD ACD: bez stenózy
RPLD: bez stenózy
RIP: bez stenózy
Provedena PCI z indikace AKS-STEMI-subakutní fáze, Killip I st. V tepně velké
množství trombotických hmot, aspirován jeden velký, podlouhlý, tmavý trombus a
spousta drobných bílých trombů. Implantován lékový stent a obnoven průtok. Po
implantaci stentu výsledek morfologicky i funkčně optimální. Komplikace po výkonu
žádné. Antiagregace: Inhibitor P2Y12 po dobu 6-12 měsíců po AIM, Anopyrin 100 mg
per os denně trvale.
Transtorakální echokardiografie (bedside):
Bedside ECHO u lůžka, nemožnost polohování-pacient má v pravém třísle
zaveden sheat, z toho důvodu horší vyšetřitelnost. Systolická dysfunkce nedilatované
LKs 35-40 %, akineza hrotu a přilehlých apik. částí boční stěny, spodní stěny, IVS a dist.
½ přední stěny, těžká hypokinéza midventrik. části IVS, ostatní části se zachovalou
kinetikou. Stopová mitrální regurgitace. Méně významná trikuspidální regurgitace. Bez
známek klidové plicní hypertenze. Normální velikost PKs. Perikard bez výpotku.
Sonografie žil dolních končetin:
Povrchové žíly PDK i LDK kompresibilní, bez známek flebotrombózy DK.
MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA
Per os
Název léku Forma Dávkování Skupina
Anopyrin 100 mg tableta 1-0-0-0 Antiagregancia
Atoris 10 mg tableta 0-0-1-0 Hypolipidemika
41
Betaloc Zok 25 mg tableta 0-1-0-0 Antiarytmika
Efient 10 mg tableta 1-0-0-0 Antikoagulancia
Sortis 40 mg tableta 0-0-1-0 Antihyperlipidemika
Tritace 1,25 mg tableta 1-1-0-0 Antihypertenziva
Helicid 20 mg kapsle 1-0-0-0 Antiulcerózní látka
Lanzul 30 mg kapsle 1-0-0-0 Antacida
Po SKG a implantaci lékového stentu podán Efient 10 mg 6 tbl per os a Integrilin
7,2 ml bolus i. v.
Antikoagulační léčba
- Fraxiparine 0,3 ml á 24 hodin, podáváno ve 22:00
Při příjmu na interní ambulanci
- Fentanyl ½ ampule, i. v.
- Kardegic 1 ampule, i. v.
- Heparin 5000 jednotek, i. v.
Infúzní léčba
- Fyziologický roztok 500 ml, rychlostí 60 ml/h, kontinuálně
- Integrilin 80 ml, rychlostí 13 ml/h, po dokapání EX
KONZERVATIVNÍ LÉČBA
Monitorace:
- kontinuální monitorace fyziologických funkcí (TK, P) á 1 hodina, DF a SpO2
á 6 hodin, TT á 12 hodin
42
- kontrola bilance tekutin á 6 hodin
Oxygenoterapie
- aplikace zvlhčeného O2 kyslíkovými brýlemi dle potřeb pacienta a dle hodnot
SpO2
Dieta
- č. 3 (racionální)
Pohybový režim
- 1. den: klid na lůžku
- 2-4. den: možnost pohybu kolem lůžka
Rehabilitace
- během pobytu na koronární jednotce neindikována
2.5 SITUAČNÍ ANALÝZA
Pan D. M., 35 let přijat na koronární jednotku, FNKV pro bolesti na hrudi. Pacient
17. 01. 2016 od rána (cca od 8:00) pociťuje křečové bolesti břicha, opakovaně zvrací.
V zaměstnání se stav nelepší, proto kolegové volají RZS. Pacient je přivezen na
chirurgickou ambulanci FNKV. Tam po vyšetření lékařem, podáním infúze bolest břicha
odeznívá. Po vyšetření RTG břicha nativ a sonografie břicha vyloučeny známky náhlé
příhody břišní, bez nutnosti akutní chirurgické intervence. Na chirurgické ambulanci
náhlá bolest na hrudi a obtížné dýchání, proto pacient převezen na interní ambulanci
FNKV k dovyšetření a terapii. Na interní ambulanci natočeno EKG, odebrána krev,
změřeny fyziologické funkce. Dle EKG obrazu akutní STEMI přední stěny, kdy lékařem
indikován okamžitý převoz na katetrizační sál FNKV. Provedeno emergentní SKG, kde
43
je zjištěn nález izolované koronární trombózy nebo embolie, fokální ateroskleróza, nemoc
1 tepny-RIA 100 % (akutní). Tento nález je ošetřen implantací lékového stentu. Po
výkonu je průtok řečiště obnoven. Pacient je poté přijat k hospitalizaci na koronární
jednotku ve stabilizovaném stavu. Při vstupním rozhovoru s pacientem a během
hospitalizace byly stanoveny následující ošetřovatelské diagnózy. Nespavost, únava,
nedostatečné znalosti, strach, riziko infekce, riziko krvácení, narušená integrita kůže a
akutní bolest.
2.6 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ
USPOŘÁDÁNÍ PODLE PRIORIT DNE 17. 01. 2016
AKUTNÍ BOLEST (00132)
STRACH (00148)
ÚNAVA (00093)
NESPAVOST (00095)
NEDOSTATEČNÉ ZNALOSTI (00126)
NARUŠENÁ INTEGRITA KŮŽE (00046)
RIZIKO INFEKCE (00004)
RIZIKO KRVÁCENÍ (00206)
Akutní bolest (00132)
Doména 12: Komfort
Třída 1: Tělesný komfort
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potenciálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození
44
(Mezinárodní asociace pro studium bolesti), náhlý nebo pomalý nástup libovolné
intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem.
Určující znaky:
- změny ve fyziologických funkcích (srdeční rytmus, dýchání)
- nesoustředěné chování
- expresivní chování (neklid)
- výraz bolesti v obličeji (grimasa)
- vyhledávání antalgické polohy
Související faktory:
- biologičtí původci zranění: trombóza nebo embolie
- fyzikální původci zranění: operační rána po SKG
Priorita: vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacient nepociťuje žádnou bolest do dvou dnů.
Cíl krátkodobý: Pacient udává zmírnění bolesti po podání analgetik o 1-2 stupně
na vizuální analogové škále bolesti do 1-2 hodin.
Očekávané výsledky:
Pacient chápe příčiny vzniku bolesti do 24 hod.
Pacient je seznámen s hodnocením VAS a umí určit intenzitu bolesti.
Pacient je schopen o bolesti a jejích projevech hovořit od 1. dne hospitalizace.
Pacient zná úlevové polohy a umí je využít od 1. dne hospitalizace.
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
- posuď bolest ve spolupráci s pacientem (lokalizace, charakter, nástup, trvání,
častost, závažnost, zhoršující faktory
- akceptuj pacientovo líčení bolesti
- pouč pacienta o stupnici VAS a jejím použití ihned při příjmu
- pozoruj neverbální projevy bolesti
- sleduj fyziologické funkce
- informuj pacienta o úlevových polohách
45
- podávej analgetika dle ordinace lékaře
- proveď zápis o bolesti do dokumentace
- sleduj nežádoucí účinky podávaných analgetik
- postarej se o klidné prostředí
- pečuj o pohodlí nemocného, které je základem nefarmakologického mírnění
bolesti
Realizace:
17. 01.2016
- 12:30 – pacient přivezen na koronární jednotku z katetrizačního sálu.
- 12:45 – pacient si stěžuje na stále trvající bolest na hrudi o intenzitě 4-5 (0-10).
- 12:46 – kontrola fyziologických funkcí.
- 12:47 – dle ordinace lékaře aplikována 1 amp. Fentanylu s.c. – sestra u lůžka.
- 12:50 – pacient poučen o možnostech úlevové polohy, které lze provést až po
vytažení sheathu z třísla, do té doby, klid na lůžku v leže na zádech – sestra u
lůžka.
- 13:20 – kontrola intenzity bolesti (sestra u lůžka) – pacient uvádí úlevu od bolesti
o intenzitě 2 (0-10).
- 14:00 – kontrola intenzity bolesti (sestra u lůžka) – pacient neudává žádnou
bolest
Hodnocení:
Krátkodobý cíl splněn. Po podání analgetik bolest ustoupila a pacient pocítil
úlevu. Dlouhodobý cíl splněn. Dále již nebyla potřeba další analgetické terapie.
Strach (00148)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
46
Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako
nebezpečí.
Určující znaky:
- znepokojení
- pociťuje strach, obavy
- zvýšené napětí
Související faktory:
- neznámé prostředí
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient nepociťuje strach ani obavy do 3 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacient má snížení pocit strachu a obav do 24 hodin po
provedeném invazivním zákroku.
Očekávané výsledky:
Pacient nepociťuje strach ani obavy do 3 dnů.
Pacient je dostatečně poučen o svém zdravotním stavu.
Pacient má dostatek informací o každodenním léčebném a ošetřovatelském
režimu.
Pacient se cítí klidný a přijímá svůj zdravotní stav do 3 dnů.
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
- zjisti od pacienta možné příčiny strachu 1 den hospitalizace
- sleduj projevy strachu při každém kontaktu s pacientem
- proveď záznam o výskytu strachu nebo obav do dokumentace
- informuj lékaře o výskytu změn chování pacienta
- buď trpělivá, naslouchej pacientovi, mluv klidně, beze spěchu
- dej pacientovi materiály vztahující se k jeho onemocnění a léčbě
Realizace:
17. 01. 2016
47
- 12:30 – při přijetí na koronární jednotku byl pacient napojen na monitor, který
kontinuálně sleduje fyziologické funkce pacienta
- 12:35 – pacient byl seznámen s chodem oddělení a nutností připojení na monitor
- 12:45 – pacient byl předběžně obeznámen s dalším průběhem léčby
Dále po celou dobu hospitalizace měl pacient vždy dostatek času na vyjádření
otázek týkajících se svého zdravotního stavu a pobytu v nemocnici a byly vždy
zodpovězeny ošetřujícím lékařem nebo všeobecnou sestrou.
18. 01.2016
- 07:00 – pacient působí na první pohled klidným dojmem a sám pacient udává,
že se cítí lépe, usmívá se
Hodnocení:
Pacient byl dostatečně poučen o svém zdravotním stavu. Pacientovi byli dány
informační materiály týkající se jeho onemocnění a následné rekonvalescence.
Pacient již od druhého dne pocítil úlevu, neměl již takový strach a obavy
z prodělaného onemocnění a následné léčby. Dlouhodobý i krátkodobý cíl splněn.
Únava (00093)
Doména 4: Aktivita/odpočinek
Třída 3: Rovnováha energie
Definice: celkově zmáhající dlouhodobý pocit vyčerpání a snížená schopnost
fyzické a duševní práce na obvyklé úrovni.
Určující znaky:
- změna koncentrace
- ospalost
- nedostatek energie
- neposilující spánek
- únava
48
Související faktory:
- úzkost
- okolní bariéry (hluk, neznámé prostředí)
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient pocítí snížení únavy a úzkosti do 3 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacient bude mít kvalitnější spánek již 2. den hospitalizace.
Očekávané výsledky:
Pacient chápe příčinu únavy a pocitu úzkosti do 24 hod.
Pacient klidně spí od. 2 dne hospitalizace.
Pacient se cítí po psychické stránce lépe od 2. dne hospitalizace.
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
- projdi medikaci pacienta (únava je vedlejším účinkem např. betablokátorů)
- zjisti, zda není přítomna tělesná či duševní nemoc
- povšimni si stavu výživy a rovnováhy tekutin
- urči schopnost úrovně pohyblivosti
- posuď přítomnost spánkové poruchy
- akceptuj opravdovost pacientových stížností na únavu
- vytvoř prostředí zmírňující únavu (klidné prostředí)
- prodiskutuj spánkové zvyklosti pacienta
Realizace:
18. 01. 2016
Pacient v noci téměř nespal. Důvodem udávaným pacientem byla změna prostředí
a hluk okolí. Pacient je hospitalizovaný na koronární jednotce, a ačkoliv se
zdravotnický personál co nejvíce snaží omezit hluk okolí, ne vždy je to
realizovatelné. Tímto faktem byl pacient srozuměn. Pacientovi bylo nabídnuto a
umožněno sledování TV nebo četba knih před spaním, které uvedl jako své rituály
před spaním. Pacient dále mohl používat i svůj notebook. Pacientovi byly
umožněny návštěvy, které měly na psychický stav pacienta pozitivní vliv. Před
spaním bylo vyvětráno, upraveno lůžko a omezeno světlo na minimum. Po
49
konzultaci s lékařem byla pacientovi nabídnuta možnost hypnotik, které pacient
nevyužil.
19. 01. 2016
Druhou noc již pacient spal lépe, ráno se cítil méně unavený a udával více energie
získané spánkem.
Hodnocení:
Dlouhodobý i krátkodobý cíl splněn.
Narušená integrita kůže (00046)
Doména 11: Bezpečnost/ochrana
Třída 2: Tělesné poškození
Definice: Změna v epidermis nebo dermis.
Určující znaky:
- průnik cizího tělesa kůží
Související faktory:
- vnější: mechanický faktor
Priorita: vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacient má zhojené tkáně bez komplikací.
Cíl krátkodobý: Pacient nemá žádné akutní obtíže (komplikace).
Očekávané výsledky:
Pacient je dostatečně poučen o nutnosti dodržování pohybového režimu.
Rána nekrvácí, je bez známek infekce.
Proces hojení rány probíhá per primam.
50
Plán intervencí (posuzovací, prováděcí, vedoucí ke zdraví, dokumentace):
- pouč pacienta o pohybovém režimu
- pouč pacienta o nutnosti hlásit jakékoliv změny
- poraněnou oblast udržuj v čistotě, chraň před infekcí
- kontroluj pravidelně ránu (krvácení)
- zapisuj do ošetřovatelské dokumentace stav rány a její ošetření
Realizace:
17. 01. 2016
- 12:30 - pacient je přijat z katetrizačního sálu, po SKG a provedení PCI se
zavedeným sheathem v pravém třísle
- 12:35 – pacient je poučen o nutnosti klidu na lůžku, v leže na zádech, bez
pokrčování pravé dolní končetiny. PDK je z důvodu prevence přikurtována po
dobu nezbytně nutnou k lůžku
- 13:00- kontrola rány, opakování á 30 min
- 15:30 – odběr krve na APTT
- 16:00 – vytažení sheathu z třísla a manuální komprese třísla lékařem po dobu 10
minut
- 16:10 – na pravé tříslo naložena komprese na 3 hodiny, á 1 hodina kontrola třísla
-19:10 – z pravého třísla střižena komprese, ošetřena jódkolodiem, bez krvácení,
bez známek infekce
- 19:10 - 21:10 – klid na lůžku, poté pomalá vertikalizace za přítomnosti sestry
- další dny hospitalizace rána po invazivním výkonu klidná, nekrvácí, bez známek
zánětu, rána ponechána na volno, bez nutnosti dalšího krytí
Hodnocení:
Dlouhodobý i krátkodobý cíl splněn. Rána zhojena per primam, bez dalších
komplikací.
51
2.7 DISKUZE
Pacient byl po provedení invazivního výkonu, který proběhl, dle správné
diagnostiky lékaře, v co nejkratší době, přijat k následné péči na koronární jednotku.
Pacientovi byla řádně ošetřena rána po SKG a tím zhojení per primam, bez jakýkoliv
komplikací. Pacient byl dostatečně, po celou dobu hospitalizace, informován o svém
zdravotním stavu a následné domácí péči. Došli jsme k názoru, že léčba byla poskytnuta
lege artis, při srovnání postupů uvedených v teoretické části s ošetřovatelskou péčí během
hospitalizace.
Došli jsme k názoru, že v České republice je dostupnost léčby AIM, za spolupráce
záchranného systému na vysoké úrovni. Vhodné rozložení katetrizačních laboratoří a
kardiocenter po republice umožňuje rychle jednat v případě vzniku AIM. Jako nedostatek
jsme zhodnotili nízkou informovanost laické veřejnosti o tomto onemocnění, ačkoliv se
může týkat kohokoliv z nás. Proto by bylo vhodné dostatečný nácvik KPCR, jak na
školách, tak i na pracovištích, v rámci školení bezpečnosti práce. Tímto by se mohlo
předejít ke zbytečným úmrtím, jen z důvodu strachu a neznalosti.
2.7.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro pacienta:
- žít zdravě, tzn. nekouřit, mít dostatek vhodné fyzické aktivity, vyhýbat se
nadměrnému příjmu alkoholu a nezdravých potravin (se sníženým obsahem
tuku),
- pravidelně si i v domácím prostředí kontrolovat krevní tlak, pomocí
automatických tlakoměrů,
- na preventivních prohlídkách u lékaře kontrola hladiny cukru v krvi,
pravidelná kontrola hodnot glykémie v domácím prostředí u nemocných
s diabetes mellitus,
- pravidelně navštěvovat svého praktického lékaře a kardiologa,
- nestresovat se,
- při jakýkoliv obtížích ihned přivolat či vyhledat odbornou pomoc.
52
Doporučení pro veřejnost:
- znát příznaky infarktu myokardu,
- neotálet se zavoláním lékařské pomoci (155),
- znát a umět použít základy první pomoci (dnes již postačí pouze nepřímá
masáž srdce, bez umělého dýchání, stlačením hrudníku v oblasti mezi
bradavkami, do hloubky cca 6 cm, rychlostí 100 stlačení za minutu a
zprůchodněním dýchacích cest, zakloněním hlavy a zvednutím brady).
53
ZÁVĚR
Akutní infarkt myokardu je závažné onemocnění, které může při podcenění
příznaků, skončit fatálně a proto je potřeba při vzniku stenokardií zachovat chladnou
hlavu a ihned volat záchrannou službu, která již v přednemocniční péči, zastává zásadní
roli.
Ošetřovatelská péče u konkrétního pacienta byla realizována na koronární
jednotce III. Interní kardiologické kliniky FNKV v Praze. Vypracování ošetřovatelského
procesu bylo velkým přínosem, díky, kterému byly získány nové poznatky, které budou
nadále používány v poskytování ošetřovatelské péče. Důležité je ke každému pacientovi
přistupovat individuálně, zajistit vhodnou péči a motivovat pacienta ke spolupráci.
Hlavním cílem ošetřovatelské péče je brzký návrat do plnohodnotného života.
Cílem této práce bylo zpracování problematiky akutního infarktu myokardu,
zvýšení informovanosti o tomto onemocnění u laické i odborné veřejnosti pomocí
vytvoření této práce a vypracování individuálního ošetřovatelského plánu péče o pacienta
s akutním infarktem myokardu.
Výsledkem naší práce je shrnutí problematiky infarktu myokardu, zejména nové
možnosti moderní léčby a ošetřovatelství, které sloužilo k vytvoření individuálního
ošetřovatelského plánu u konkrétního pacienta a dále může být přínosem jak pro studenty,
tak již pro pracující v tomtéž či jiném oboru.
54
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BALL, Christopher M. a Robert S. PHILLIPS, 2004. Akutní medicína do kapsy na
základě medicíny založené na důkazech. Z angl. orig. přel. Radim Vyhnánek. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-0928-4.
BĚLOHLÁVEK, J., P. OSMANČÍK, R. VOTAVOVÁ, a A. LINHART, 2014. EKG
v akutní kardiologii. Průvodce pro intenzivní péči i rutinní klinickou praxi. 2. rozšířené
vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-419-7.
HAMPTON, John R., 2013. EKG stručně, jasně, přehledně. Z angl. orig. přel. Hanka
Pospíšilová. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4246-5.
KAPOUNOVÁ, Gabriela, 2007. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-1830-9.
KLENER, P. et al. 2011. Vnitřní lékařství. 4. přepracované a doplněné vyd. Praha:
Karolinum. ISBN 978-80-246-1986-6.
KOCINOVÁ, S., Z. ŠTĚRBÁKOVÁ a Š. ERBANOVÁ, 2013. Přehled nejužívanějších
léčiv. 6. vyd. Praha: Informatorium. ISBN 978-80-7333-095-8.
KOLÁŘ, J. et al., 2009. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4. doplněné a
přepracované vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-604-5.
KÖLBEL, F. a kol., 2011. Praktická kardiologie. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-
1962-0.
KOLEKTIV AUTORŮ, 2008. Sestra a urgentní stavy. Z angl. org. přel. Libuše Čížková
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2548-2.
NANDA INTERNACIONAL, 2015. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace
2015-2017. Z angl.. orig. přel. Pavla Kudlová. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5412-3.
NĚMCOVÁ, J. a kol., 2015. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum
v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. 3. vyd. Praha: Vysoká škola
zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-904955-9-3.
55
OŠŤÁDAL, Petr., 2015. Srdeční infarkt. Informace pro pacienta. Praha: Maxdorf. ISBN
978-80-7345-431-9.
OŠŤÁDAL, Petr a Martin MATES, 2013. Akutní koronární syndrom. Průvodce
ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-339-8.
POSPÍŠIL, J. et al., 2013. STEMI-The importance of balance between antithrombotic
treatment and bleeding risk. In: Cor et Vasa [online]. vol. 55, 135-146 (cit. 2013-02-24).
Dostupné z: http://www.sciencedirect.com
SOVOVÁ, Eliška a Jarmila ŘEHOŘOVÁ, 2004. Kardiologie pro obor ošetřovatelství.
Praha: Grada. ISBN 80-247-1009-9.
ŠAFRÁNKOVÁ, A. a Marie NEJEDLÁ, 2006. Interní ošetřovatelství I. Praha: Grada.
ISBN 80-247-1148-6.
ŠEVČÍK, P., V. ČERNÝ, J. VÍTOVEC et al., 2003. Intenzivní medicína. 2. rozšíř. vyd.
Praha: Galén. ISBN 80-7262-203-X.
ŠPINAR, J., J. VÍTOVEC a kol., 2007. Jak dobře žít s nemocným srdcem. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-1822-4.
TÁBORSKÝ, M. et al., 2015. Novinky v kardiologii 2015. Praha: mladá fronta. ISBN
978-80-204-3712-9.
VESELKA, Josef a Vilém ROHN, 2015. Kardiovaskulární medicína. Brno: Facta
Medica. ISBN 978-80-88056-00-3 (online: pdf).
VOKURKA, M., J. HUGO, 2010. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-
7345-202-5.
www.infarktneceka.cz. [online]. HELIS Partners Consulting. 2012. (2016-01-24).
Dostupné z: www.infarktneceka.cz
56
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Rešerše
Příloha B – Čestné prohlášení
Příloha C – Druhy intrakoronárních stentů
Příloha D – EKG ošetřovaného pacienta natočené při přijetí na interní ambulanci,
infarkt myokardu s vysokou elevací ST úseku s pozitivní vlnou T, tzv. Pardeeho
vlna
57
Příloha A – Rešerše
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S AKUTNÍM
INFARKTEM MYOKARDU
Jana Mitasová, DiS.
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: infarkt myokardu – myocardial infarction, EKG – ECG,
diagnostika – diagnostics, léčba – treatment, ošetřovatelský
proces – nursing proces
Časové vymezení: 2006-2016
Druhy dokumentů: knihy, články, elektronické zdroje
Počet záznamů: 86 (knihy: 11, články: 74, elektronické zdroje: 1)
Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze
mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a
elektronických dokumentů)
Základní prameny: Bibliographia medica Čechoslovaca v systému Medvik
(www.medvik.cz)
58
Příloha B – Čestné prohlášení
Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské práce
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem „Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu“
v rámci studia/odborné praxe realizované na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s.,
Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne 21. 03. 2016
Jméno a příjmení studenta
59
Příloha C – Druhy intrakoronárních stentů
Zdroj: Jindřich Špinar, Jiří Vítovec a kolektiv, 2007, str. 175
60
Příloha D – EKG ošetřovaného pacienta natočené při přijetí na interní ambulanci, infarkt
myokardu s vysokou elevací ST úseku s pozitivní vlnou T, tzv. Pardeeho vlna
Zdroj: III. Interní kardiologická klinika, FNKV Praha, 17. 01. 2016