Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S ERYSIPELEM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ELENA POHLOVÁ, DiS. Praha 2016 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S ERYSIPELEM Bakalářská práce Elena Pohlová, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: MUDr. Andrea Klabanová Praha 2016 SCAN SCHVÁLENÍ NÁZVU PRÁCE (BEZ NADPISU) PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce MUDr. Andree Klabanové za cenné rady a připomínky během vypracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Oblastní nemocnici Jičín a.s. za umožnění provádět kazuistiku na interním oddělení. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za lásku a trpělivost, kterou mě při studiu zahrnovali. ABSTRAKT POHLOVÁ, Elena. Ošetřovatelský proces u pacienta s erysipelem. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: MUDr. Andrea Klabanová. Praha. 2016. 40 s. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacientky s erysipelem. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část práce popisuje anatomii a fyziologii kůže, erysipel a specifika ošetřovatelské péče, prevenci a edukaci. Praktickou část tvoří ošetřovatelský proces u konkrétní pacientky s tímto onemocněním. V praktické části práce je ke sběru dat použit ošetřovatelský model dle M. Gordon, kde z konkrétních anamnestických údajů, zjištěných příznaků a souvisejících faktorů jsou stanoveny dle NANDA taxonomie II. Ošetřovatelské diagnózy, následuje popis realizace ošetřovatelského plánu a vyhodnocení poskytnuté péče. Výstupem práce je informační leták pro pacienty s erysipelem. Klíčová slova Erysipel. Ošetřovatelská péče. Kůže. Rány. Pacient. Všeobecná sestra. ABSTRACT POHLOVÁ, Elena. Nursing process of a patient with erysipelas. The Medical University College, o. p. s. Degree: “Bachelor” (Bc.). The leader of the work: MUDr. Andrea Klabanová. Praha. 2016. 40 pages. The topic of this work is the nursing process of a patient with erysipelas. This bachelor work is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part of the paper describes the anatomy and physiology of the skin, erysipelas and specifics of the nursing care, prevention and education. The practical part consists of the nursing process of a particular patient with this disease. The nursing model based on M. Gordon is used for the data collection in the practical part, where the nursing diagnosis is stated from a particular history of data taken, symptoms found and connected factors based on NANDA International taxonomy II, followed by the description of the realization of the nursing care and evaluating of the provided care. Aims, results, interventions, realizations and evaluation were stated for nursing diagnosis. An information leaflet for patients with erysipelas is the output of the work. Key words: Erysipelas. Nursing care. Skin. Wounds. Patient. General nurse. OBSAH ÚVOD................................................................................... - 13 - 1 KŮŽE.............................................................................. - 16 - 1.1 ANATOMIE KŮŽE...............................................................- 16 - 1.1.1 POKOŽKA (EPIDERMIS)............................................................. - 16 - 1.1.2 ŠKÁRA (DERMIS) ......................................................................... - 17 - 1.1.3 PODKOŽNÍ VAZIVO (HYPODERMIS) ...................................... - 17 - 1.2 FYZIOLOGIE KŮŽE............................................................- 18 - 2 ERYSIPEL ..................................................................... - 20 - 2.1 RIZIKOVÉ FAKTORY ........................................................- 20 - 2.2 ETIOLOGIE A EPIDEMIOLOGIE.....................................- 20 - 2.3 DIAGNOSTIKA.....................................................................- 20 - 2.4 KLINICKÝ OBRAZ A PROGNÓZA...................................- 21 - 2.5 KOMPLIKACE .....................................................................- 21 - 2.5.1 GLOMERULONEFRITIDY .......................................................... - 22 - 2.5.2 LYMFEDÉM................................................................................... - 22 - 2.5.3 SEPTICKÉ STAVY........................................................................ - 22 - 2.6 TERAPIE ...............................................................................- 23 - 3 PÉČE O KŮŽI ............................................................... - 24 - 3.1 DEFINICE RAN ....................................................................- 24 - 3.1.1 ROZDĚLENÍ RAN ......................................................................... - 24 - 3.2 HOJENÍ RAN ........................................................................- 24 - 3.2.1 ZPŮSOBY HOJENÍ RAN .............................................................. - 25 - 3.3 SPECIFIKA PÉČE O KŮŽI .................................................- 26 - 4 EDUKACE A PREVENCE........................................... - 27 - 4.1 EDUKACE .............................................................................- 27 - 4.1.1 METODY EDUKACE.................................................................... - 28 - 4.1.2 OSOBNOST EDUKÁTORA .......................................................... - 29 - 4.2 PREVENCE ...........................................................................- 29 - 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY S ERYSIPELEM................................................................. - 30 - 5.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ....................................................- 30 - 5.2 ANAMNÉZA..........................................................................- 31 - 5.3 POSOUZENÍ STAVU ZE DNE 26. 10. 2015........................- 33 - 5.4 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT.........................................- 35 - 5.5 KONCEPČNÍ MODEL GORDONOVÉ ..............................- 39 - 5.6 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ PODLE PRIORIT ZE DNE 26. 10. 2015 ............- 43 - 6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ....................................... - 50 ZÁVĚR ................................................................................ - 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................ - 52 - PŘÍLOHY..................................................................................... SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK °C Stupeň celsia ASLO Antistreptolysinový titr ATB Antibiotika BMI Body Mass Index CHIR Chirurgie CMP Cévní mozková příhoda CRP C-reaktivní protein dif. dg. Diferenciální diagnostika DKK Dolní končetiny Dop. Doporučení F1/1 Fyziologický roztok FF Fyziologické funkce FNHK Fakultní nemocnice Hradec Králové gtt. Kapky hod Hodina i. v. Intavenózní inh. Inhalace j. Jednotek mg Miligram mil Milion ml Mililitr OL Ordinace lékaře Palp. Palpačně p. p. podle potřeby por, plv. sol. Prášek pro perorální roztok PŽK Periferní žilní katétr RTG Rentgenové vyšetření RZP Rychlá zdravotnická pomoc UV záření Ultrafialové záření tbl. Tableta TT Tělesná teplota tzv. Tak zvaný UZ Ultrazvukové vyšetření VAS Visual Analogue Scale v.s. Velmi pravděpodobně ZŠ Základní škola (VOKURKA, M. a kol., 2009) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Bula – velký puchýř Edém – otok Edukace - výchova Eflorescence - kožní výkvěty (chorobná změny kůže nebo sliznice) Exantém - vyrážka Fagocyty - je jakákoliv buňka schopná fagocytózy Fagocytóza - pohlcení a zničení cizorodého materiálu Flebotrombóza – zánět hlubokých žil Fraktura - zlomenina Hematurie - přítomnost krve v moči Hemoragie – krvácivý Hyperglykémie – zvýšená hladina glukózy v krvi Hypertenze – vysoký krevní tlak Impetigo – infekční kožní onemocnění Karoten - fotosyntetické barvivo Keratinocyty - pokožková buňka Keratohyalin - látka obsažená v zrnech buněk ve stratum granulosum pokožky Kolagen – bílkovina tvoří základ pojivových tkání Leukocytóza - zvýšený počet leukocytů v krvi nad 10×109/l Lymská borelióza - infekce přenášena klíšťaty Melanin - kožní barvivo Melanocyty - pigmentové buňky Neutrofily- buňky našeho organismu bojující proti infekcím Pemphigus vulgaris - autoimunitní puchýřnaté onemocnění Recidiva – návrat nemoci Stratum disjunktum - povrchový kožní film Subkutánní - podkožní Vesikulózní – puchýřnatý (VOKURKA, M. a kol., 2009) SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Klasifikace chronických ran dle Knightona - 25 Tabulka č. 2 Rozdělení metod edukace.............................. - 28 Tabulka č. 3 Farmakologická anamnéza........................... - 32 Tabulka č. 4 Výsledky biochemie....................................... - 36 Tabulka č. 5 Výsledky koagulace ....................................... - 37 Tabulka č. 6 Výsledky krevní obraz .................................. - 37 Tabulka č. 7 Výsledky moč chem. + sediment................... - 37 Tabulka č. 8 Farmakoterapie během hospitalizace........... - 38 - - 13 - ÚVOD Tématem bakalářské práce je Ošetřovatelská péče u pacienta s erysipelem. Práce se dělí na část teoretickou a část praktickou. Toto téma jsme si zvolily, jelikož se domníváme, že povědomí o tomto onemocnění není dostatečné. Měly bychom se seznámit s tématem, pro jeho aktuálnost a častý výskyt. S pacienty s erysipelem se nejčastěji setkáváme na interním oddělení, kde jsou pacienti pro onemocnění většinou hospitalizování. V teoretické části naší bakalářské práce se zaměřujeme na anatomii a fyziologii kůže, kterou je nutné znát, abychom o ni mohli správně pečovat. Zaměřujeme se na příčinu vzniku erysipelu, klinický obraz, léčbu a možné komplikace. Dále se zaměřujeme na péči o rány, kterou je také důležité znát, na prevenci a edukaci. V praktické části se věnujeme ošetřovatelskému procesu o pacientku s erysipelem. Ošetřovatelský proces byl vypracován podle modelu Majory Gordon. Je zde popsána ošetřovatelská anamnéza pacientky, základní údaje o pacientce, lékařský a ošetřovatelský management. Dále jsou podle priorit stanoveny ošetřovatelské diagnózy podle NANDA Taxonomie II, vypracování plánu, realizace a hodnocení. Cílem práce je přiblížit problematiku onemocnění se, kterým se často setkáváme a zpracováním jednoho z mnoha příkladů ošetřovatelského procesu u tohoto onemocnění. Tuto práci lze využít jako doplňující zdroj informací jak pro všeobecné sestry, tak pro laickou veřejnost se zájmem o toto téma. Výstupem této práce bude informační leták pro pacienty, kteří už onemocnění znají, a opakuje se u nich. - 14 Hlavní část práce také obsahuje: Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Přiblížit problematiku onemocnění Cíl 2: Doplnění poznatků k dané problematice Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Popis ošetřovatelské péče u konkrétní pacientky s daným onemocněním Cíl 2: Edukační materiál pro pacienty PICO otázka: P (pacient): dospělá osoba s erysipelem I(intervence): farmakoterapie, nefarmakologické metody C(porovnání intervencí): Farmakoterapie: podávání antibiotik i.v. Místní léčba: ledování dolní končetiny, promazávání, pedikúra O (požadované výsledky): Pří podávání antibiotik i.v. dochází k celkovému zlepšení stavu a výsledků krevních vyšetření Při ledování dolní končetiny dochází ke zmírnění otoku dolní končetiny. Na základě těchto informací byla definována následující klinická otázka: Jaké byly publikovány možnosti terapie erysipelu? Vstupní literatura KONOPÍK, Jan., 1972. Erysipel a jeho recidivy: etiopatogeneze, terapie a prevence. Praha: Avicenum. NANDA, International., 2010. NANDA Ošetřovatelské diagnózy – Definice a klasifikace 2009 - 2011. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-89-247-3423-1. VOKURKA, M., J. HUGO a kol., 2002. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 80-85912-70-8. - 15 Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborných publikací, které byly použity pro tvorbu bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces o pacienta s erysipelem, proběhlo v období leden 2006 – prosinec 2015. K vyhledávání bylo použito katalogu Krajské vědecké knihovny Liberec, EBSCO, databáze Medvik, vyhledávače Google Scholar, databáze závěrečných prací Masarykovy univerzity a vyhledávače Google. Jako klíčová slova byla zvolena v českém jazyce erysipel, onemocnění růže, infekční kožní nemoci, ošetřovatelství, infekční a kožní. V anglickém jazyce byly klíčovými slovy Erysipelas a Infectious Skin Diseases. Celkový počet nalezených záznamů byl 32. Z toho bylo nalezeno 6 knih, 26 článků. Pro tvorbu bakalářské práce bylo využito 1 knihy a 1 článku s ohledem na dostupnost. - 16 - 1 KŮŽE Kůže pokrývá celý povrch těla. Je to největší a nejtěžší orgán, který tvoří asi pětinu tělesné hmotnosti člověka. Její hmotnost je tedy asi 15 – 20 kilogramů. Kůže je spojena s ostatními orgány a je bariérou mezi vnitřním a vnějším prostředím organismu. Kůže má velkou schopnost regenerace. Kožní eflorescence jsou mnohdy velmi podceňovány. Pro správnou péči o kůži je velmi důležité správně pochopit její stavbu a funkce. Množství barviva melaninu a karotenu určuje barvu kůže. Vliv na barvu kůže má také barva kožního vaziva a množství vody. Starší lidé mají tmavší barvu kůže z důvodu menší hydratace (MOSKALYKOVÁ, 2006). 1.1 ANATOMIE KŮŽE Kůže patří k nejdůležitějším orgánům lidského těla. K životu je zcela nezbytná. Na kůži působí vlivy zevního prostředí a vnitřního prostředí, kůže vlastně slouží jako taková bariéra. Na její vzhled dopadají i psychické nebo jiné problémy. K tomu, abychom věděli, jak správně o kůži pečovat je důležité znát její anatomii. Kůže je tvořena pokožkou, škárou a podkožním tukovým vazivem (podkožím) (ROZSÍVALOVÁ, 2010). 1.1.1 POKOŽKA (EPIDERMIS) Je to povrchová vrstva kůže, která je tvořena mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. Skládá se z pěti vrstev buněk, které postupně zrají a posouvají se ke kožnímu povrchu. Toto postupné zrání buněk se nazývá keratinizace. Kožní buňky se obměňují asi 1x za 28 dní. V pokožce najdeme buňky, mezi které patří keratinocyty, ty se postupným zráním mění v rohovinu, která se nazývá keratin. Dále zde nalezneme Langerhansovy buňky, ty jsou zapojeny do obraného kožního systému a melanocyty, ve kterých se vytváří kožní barvivo nazývané melanin (ROZSÍVALOVÁ, 2010). Vrstvy pokožky Stratum basale - bazální vrstva Tvoří ji jedna vrstva zárodečných buněk, které mají válcovitý tvar a jsou uloženy kolmo k bazální membráně mezi pokožkou a škárou. Stratum spinosum - vrstva ostnitá - 17 Tvoří ji 4 až 7 řad buněk. Tkáňový mok vyplňuje prostory mezi buňkami a přináší k buňkám výživné látky a naopak odvádí odpadní produkty. Stratum granulosum - vrstva zrnitá Buňky tvoří několik řad a oplošťují se. Plasma buněk obsahuje zrníčka Keratohyalinu, to je projevem určitého stupně rohovatění. Stratum lucidum - jasná vrstva Vytváří slabou jasnou vrstvu. Je vyvinuta na dlaních a chodidlech. Stratum corneum - vrstva rohová Vytváří povrch pokožky. V této vrstvě jsou buňky vyplněny rohovinou, keratinem a nemají jádra. Buňky se stále na povrchu odlučují v tenké vrstvičce, která se nazývá stratum disjunctum. Vrstva rohová je na dlaních a chodidlech nejsilnější. Obměna buněk od základní vrstvy až k vrstvě rohové, je proces trvající 28 – 30 dní. Tím, že se každý měsíc pokožka zcela obnoví, se vyrovnává s vnějším opotřebením. (BRYCHTA, 2014) 1.1.2 ŠKÁRA (DERMIS) Škára je vazivová vrstva kůže, která je velmi odolná a pružná. Od pokožky je oddělena bazální laminou a má ochrannou funkci. Mezi její části patří část papilární, ta má vliv na napětí kůže tedy turgor, část vazivová, která má vliv na pevnost a pružnost tzv. tonus. Část vazivová se dělí se na vlákna kolagenní, elastická a retikulární. Ve škáře najdeme také buněčné elementy a nervová vlákna. Poslední částí škáry jsou kožní adnexa – přídatné kožní orgány mezi, které patří mazové a potní žlázy, vlasy a nehty. (ROZSÍVALOVÁ, 2010; DRUGA, 2013) 1.1.3 PODKOŽNÍ VAZIVO (HYPODERMIS) Navazuje plynule na škáru. Podkoží tvoří vazivová část a část tuková. V podkoží najdeme cévy, klubíčka potních žláz a vlasové cibulky. Má funkci termoregulační a mechanickou. Zastává velmi důležitou funkci jako zásobárna energie a vody. (DRUGA, 2013) - 18 - 1.2 FYZIOLOGIE KŮŽE Kůže patří k největším metabolicky aktivním orgánům těla a má mnoho funkcí. Je hraniční bariérou mezi vnějším a vnitřním prostředím organismu. Funkce kůže jsou všestranné a nezbytné pro život člověka. Kůže má následující funkce.  Ochranou Kůže tvoří ochranou bariéru vnitřního a vnějšího prostředí a chrání před vniknutím škodlivých látek do organismu. Chrání před různým fyzikálním působením. Povrch kůže organismu chrání proti mikroorganismům. V povrchové vrstvě kůže je přítomen melanin, který chrání organismus před UV zářením.  Metabolickou V kůži probíhá metabolismus sacharidů, lipidů a bílkovin. V kůži je obsaženo velké množství tuku, který je zásobárnou energie. Jeho význam je mechanický a především tepelný a izolační. Působením slunečního záření kůže produkuje vitamín D. V kůži jsou přítomny vitamíny A, D, E, K, které jsou rozpustné v tucích.  Regulační Regulační funkce kůže řídí tělesnou teplotu organismu a brání před dehydratací organismu. Také se podílí na příjmu a výdeji tepla. Na regulačním mechanismu se podílejí kožní kapiláry.  Sekreční Maz a pot chrání kůži před mikroorganismy. Důležitým faktorem je pocení, které chrání před přehřátím organismu. Pot omezuje růst mikroorganismů díky své kyselosti a tím má i ochranou funkci kůže.  Imunologickou Specifický typ imunity, který působí proti zevním vlivům mikrobiálním, chemickým a fyzikálním. - 19  Senzorickou Kůže je také orgánem smyslovým, předává tak organismu informace o dění ve vnějším i vnitřním prostředí. Najdeme zde velké množství receptorů tepelných, mechanických a proti bolesti. Jsou to Vaterova – Paciniho pro hmat, Ruffinoho pro chlad a Krauseho tělíska pro teplo a dále volná nervová zakončení pro percepci bolesti.  Depotní Kůže je zásobárnou vody, glukózy, krve, lipidů a dalších. Kůže je pro vodu a všechny látky rozpustné ve vodě nepropustná. Pro terapeutickou aplikaci je tedy důležité, aby látky, které chceme na kůži aplikovat, byly rozpustné v tucích.  Psychosociální Upravený zevnějšek hraje také svou roli. To má na starosti funkce psychosociální. Celkový vzhled souvisí i se stavem kůže. Stav kůže je důležitý faktor, který ovlivňuje chování i postavení ve společnosti (BRYCHTA, 2014; ROKYTA, 2015). - 20 - 2 ERYSIPEL Erysipel neboli růže patří k akutním infekčním onemocněním, které jsou způsobeny beta - hemolytickým streptokokem. Onemocnění zasahuje hluboké vrstvy kůže a podkoží. Šíří se lymfatickými cestami. Nejčastější vstupní branou infekce je otevřená kožní rána, především bércové vředy, ale mohou to být i malé ranky, ragády či eroze mezi prsty. Onemocnění postihuje nejčastěji dolní končetiny, ale objevit se může i v obličeji a jinde (KUKLOVÁ, 2011). 2.1 RIZIKOVÉ FAKTORY Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především:  nejrůznější druhy poranění kůže  oděrky  škrábance  řezné rány  onemocnění žil  bércové vředy (často je erysipel doprovází)  rizikové je onemocnění lymfatického systému  různé ulcerace na kůži z důvodu jiných, současně probíhajících kožních onemocnění, nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další (ANON, 2013). 2.2 ETIOLOGIE A EPIDEMIOLOGIE Jedná se o zánět kůže, který je ohraničený a má celkové příznaky. Nejčastěji postihuje dolní končetiny a obličej. Vstupní branou jsou drobná kožní poranění, především na dolních končetinách. Většinou je vstupní branou infekce sám postižený (KAREN, 2014). 2.3 DIAGNOSTIKA Diagnostikujeme na základě klinického obrazu. Dochází k vysokému CRP, leukocytóza s posunem doleva, později vysoké ASLO (KAREN, 2014). „V rámci dif. dg. nutno pomýšlet a odlišit angioneurotický edém, tromboflebitidu, indikovanou - 21 flebotrombózu či kontaktní dermatitidu, ale mnohdy i exantém (erythema migrans) po lymské borelióze na dolních končetinách“ (KAREN, 2014 s. 18). 2.4 KLINICKÝ OBRAZ A PROGNÓZA Erysipel se nejčastěji objevuje na dolních končetinách, kde jsou vstupní branou infekce bércové vředy a ragády. Mezi další nejčastější lokaci patří obličej, infekce v obličeji je nebezpečná jelikož může dojít k přenosu na mozkové cévy. Onemocnění většinou začíná teplotou dosahující až ke 40°C. Mezi další projevy patří třesavky, zimnice, někdy se objevuje nauzea či zvracení. Postižená část kůže bývá zarudlá, bolestivá, lesklá a většinou je přítomen edém. Na pohmat je místo teplejší a může svědět. V těžších případech se mohou objevit větší puchýře, až velké buly. U postižených, kteří mají snížený průchod mízních cest, dochází často k recidivám. Téměř vždy dochází ke zduření regionálních mízních uzlin (CETKOVSKÁ, 2010; KAREN, 2014; KUKLOVÁ, 2011). Prognóza je dobrá pokud však dojde k časnému záchytu onemocnění a adekvátní terapii. Onemocnění ale má sklon k recidivám a může vyústit až v chronický lymfedém, proto je vhodné po ukončení antibiotické terapie, která by měla trvat minimálně 10 dnů, provést kontrolní vyšetření krve (sedimentace) a chemické vyšetření moče s odstupem 2 – 3 týdnů. Pokud jsou výsledky vyšetření pozitivní, je vhodné pátrat po pozdních komplikacích. U onemocnění je velmi důležitá prevence. Každé plísňové onemocnění kůže či nehtů musí být řádně zaléčeno. Nutné je pečovat hlavně o meziprstní prostory a vyhnout se popraskané kůži mezi prsty či maceraci. Právě meziprstní prostory patří mezi nejčastější vstupní bránu infekce (KAREN, 2014; NIEDNER, 2010). 2.5 KOMPLIKACE Erysipel se vyskytuje především u mladých nebo starších lidí, postihuje zejména oslabené pacienty po traumatu a s oslabenou imunitou (diabetiky). Erysipel může mít charakter edematózní, vesikulózmí až bulózní s hemoragiemi do puchýřů a okolí. Typické je, že dochází k recidivám onemocnění většinou na stejném místě a tím poškozuje lymfatické cévy a může vést až k lymfedému. Po zhojení pravděpodobně zůstává streptokok v tkáni opouzdřen a za jemu vhodných podmínek se opět aktivuje. Zbarvení kůže však nemusí být již tak alarmující, jelikož dochází ke ztvrdnutí podkožních lymfatických cév a otoku dolních končetin a ztluštění kůže a podkoží. - 22 K závažným komplikacím patří glomerulonefritidy, lymfedém, septické stavy a další (DAVIDOVÁ, 2013). 2.5.1 GLOMERULONEFRITIDY Akutní poststreptokokové glomerulonefritidy patří mezi nejčastější komplikace. Často dochází k otokům, hypertenzi a může dojít i ke snížení glomerulární filtrace. Může se objevit hematurie, která je často makroskopická, ta však může být prvním příznakem, který na onemocnění upozorní (NAVRÁTIL, 2008). 2.5.2 LYMFEDÉM Lymfedém (mízní otok) je chronické onemocnění, které postihuje lymfatický systém. Lymfedém dělíme na primární a sekundární, u erysipelu se jedná o lymfedém sekundární. „Poměrně rychle ale dochází k fibrotizaci kůže a podkoží a otok se stává tužším“ (HALMO, 2015 s. 77). Jedná se o bledý, studený a většinou nebolestivý otok, který při stlačení zanechá důlek. Terapií lymfedému jsou lymfodrenáže, komprese a cvičení. Lymfodrenáž můžeme využít manuální nebo přístrojovou. U kompresní terapie používáme kompresní punčochy nebo bandáže (HALMO, 2015; ŽÁK, 2011). 2.5.3 SEPTICKÉ STAVY Erysipel patří mezi streptokokové bakteriální infekce, proto je u onemocnění pacient ohrožen vznikem sepse. Vlastností leukocytů (bílých krvinek) je schopnost pohlcovat a ničit bakterie. U bakteriálních infekcí se v místě, kde pronikly bakterie, shromažďují polymorfonuklární leukocyty. Díky jejich působení vzniká hnis. Tuto obranu nazýváme fagocytózou. V místě postižení můžeme vidět otok a zarudnutí. Místo je na pohmat teplé a bolestivé. Infekce se může dále šířit krevní cestou a vyvolat tak celkovou reakci organismu tzv. sepsi. Sepse nemocného ohrožuje selháváním životně důležitých funkcí, rozšířením infekce po organismu a vznikem septického šoku, je to život ohrožující stav (NAVRÁTIL, 2008). - 23 - 2.6 TERAPIE Lokální Lokálně podáváme masti, krémy, gely. Vhodná je i aplikace chladu, postižené místo můžeme ledovat či chladit studenými zábaly. Lokální léčba je pouze doplňující terapií (KUKLOVÁ, 2011). Celková Erysipel je onemocnění, které vyžaduje podávání antibiotik a klid na lůžku. K léčbě onemocnění se aplikuje Prokain Penicilin G 1,5 mil. j. i.v.. Léčbu je vhodné ukončit aplikací Pendepon compositum. Při recidivách je vhodná aplikace Pendopon compositus, opakovaně 1x za 2- 3 týdny. Jako podpůrná terapie pro tlumení bolesti a snižování horečky se používají antipyretika. Pro prevenci tromboembolické nemoci aplikujeme nízkomolekulární heparin subkutánně (DAVIDOVÁ, 2013; KAREN, 2014; NIEDNER, 2010). - 24 - 3 PÉČE O KŮŽI Péče o kůži je důležitá. Cílem je udržet fyziologický stav kůže. Kůže musí zůstat pevná, pružná a odolná. Velmi často kůži chybí voda, proto je velmi důležitá hydratace pokožky a celková hydratace organismu. Na mytí těla není vhodné používání silně alkalických mýdel, ty ničí kyselý plášt kůže. Používáním alkalických mýdel je kůže odmašťována natolik, že ničí hydrolipidový film kůže. K mytí pokožky jsou vhodné například mycí oleje, které umožňují opětovné pokrytí pokožky tuky. Velkou roli v péči o kůži hraje především důkladné osušení kůže. Velkou pozornost musíme věnovat hlavně meziprstním prostorům a kožním řasám, tím zamezíme mykózám a drobným rankám (FÖLDI, 2014). 3.1 DEFINICE RAN Rány rozdělujeme dle mechanismu jejich vzniku nejčastěji na mechanické a chemické, dále na termické a aktinické. 3.1.1 ROZDĚLENÍ RAN Při jakémkoli typu rány se v organismu spouští proces hojení. Ránu, která vznikne v krátkém čase a zhojí se do 6 týdnů, nazýváme ránou akutní. Naopak ránu, která nemá sklony k hojení během 6 – 9 týdnů, nazýváme ránou chronickou. Rány akutní jsou častější než rány chronické. U Akutních ran se předpokládá, že dojde k normálnímu procesu hojení a cílem léčby je minimalizovat komplikace, které by mohly tento proces narušit a vést k ráně chronické. Některé faktory mezi, které patří diabetes mellitus, onemocnění periferních cév, podvýživa, operace a další, mohou nepříznivě ovlivnit proces hojení ran (STREITOVÁ, 2015). „Počáteční zánětlivá reakce je narušena u dekompenzovaného diabetu, zatímco hypeglykemie snižuje funkci neutrofilů a fagocytů, což zpomaluje proces hojení rány. U pacientů s onemocněním cév je snížena dodávka kyslíku do tkání. Špatná výživa vede ke zpomalení metabolických procesů, které snižují syntézu kolagenu“ (STREITOVÁ, 2015 s. 105). 3.2 HOJENÍ RAN Hojení ran je komplikovaný fyziologický proces. Dochází k obnovení narušené funkce a struktury kůže v mnoha fázích. U ran akutních jsou to fáze exsudativní neboli zánětlivá, fáze proliferační, granulační a fáze diferenciační. U chronických ran jsou to - 25 fáze zánětlivá, proliferační a fáze epitelizační, kdy dochází ke tvorbě jizvy. Jednotlivé fáze hojení ran jsou u obou typů ran podobné, avšak mohou se vzájemně prolínat. První fáze má za cíl minimalizovat všechny příčiny, které mohou proces hojení zpomalovat. Ve fázi proliferační dochází ke granulaci, tu poznáme podle růžové barvy kůže. Barva tkáně nám ukazuje, zda hojení pokračuje či naopak k hojení nedochází. Ve fázi epitelizace dochází k tvorbě jizvy, avšak tkáň je velmi citlivá na poranění a musíme ji ošetřovat. Hojení je podmíněno mnoha faktory. Rozdělujeme je na vnější a vnitřní. Vnitřními myslíme stav výživy, dostatečné okysličení především tkání, věk a další. Mezi vnější řadíme přítomnost infekcí, farmakoterapii, nevhodné ošetřování ran, špatný životní styl a další. (JANÍKOVÁ, 2013) 3.2.1 ZPŮSOBY HOJENÍ RAN Per primam  Jedná se o primární typ hojení, který je rychlý a ideální. Okraje rány se vzájemně dotýkají bez známek zánětu, dochází k tvorbě granulační tkáně a vzniku jizvy. Per secundam  Sekundární hojení je přítomen zánět či špatné prokrvení. Per tertiam  Terciární hojení je kombinací primárního a sekundárního. Uzavření se provádí stehem (STREITOVÁ, 2015). Tabulka č. 1 Klasifikace chronických ran dle Knightona Stadium I Povrchová rána Stadium II Hluboká rána zasahující do subcutis Stadium III Postižená fascie Stadium IV Postižení svalstva Stadium V Postižení šlach, vazů, kostí Stadium VI Postižení velkých dutin (JANÍKOVÁ, 2013 str. 64). - 26 - 3.3 SPECIFIKA PÉČE O KŮŽI Pokud pacienti trpí některou kožní nemocí, je jejich kůže velmi citlivá. Proto je vhodné používat pouze mírné kosmetické přípravky. Vhodné jsou přípravky, které obsahují přirozené tuky a oleje mezi, které patří mandlový olej, karotenový olej, extrakt aloe vera a další. Velký význam pro udržování pružnosti kůže má urea. Když budeme o kůži pečovat, můžeme se tím vyhnout kožním onemocněním, drobným rankám a defektům. V péči o kůži je důležitá především péče o chodidla, zejména u diabetiků je třeba chodidlům věnovat zvýšenou pozornost. Díky zvýšené péči se chodidla stávají odolnější proti nežádoucím chorobám, chůze se stává příjemnou a bezbolestnou. K tomu patří i pravidelná návštěva pedikúry, nebo alespoň domácí ošetřování nohou. Na trhu je několik druhů pedikúry. Mokrá pedikúra, s namáčením končetin, lze použít i různé přísady mezi, které patří například vonné esence. Mokrá pedikúra je vhodná u většiny klientů. U diabetiků je nejvhodnější polosuchá pedikúra s pomocí AHA kyselin či změkčovadel kůže. Suchá přístrojová pedikúra, s využitím fréz různých typů a hrubostí (DÜRICHOVÁ, 2014). - 27 - 4 EDUKACE A PREVENCE 4.1 EDUKACE „Pojem edukace lze definovat jako proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech“ (JUŘENÍKOVÁ, 2010 str. 9). Edukací rozvíjíme vědomosti, dovednosti, návyky a schopnosti edukovaného. V jednotlivých fázích edukace by měl pacient získat nové informace, pochopit je a umět je používat ve svém životě. Měl by se sžít s určitými dovednostmi, jak teoretickými tak praktickými a získat nové návyky. Staří lidé jsou velmi závislí na fungujícím sociálním prostředí, zejména při ztrátě soběstačnosti. Většina údajů o domácí situaci uváděné pacienty bývá často nepravdivá a spíše pacientovým snem než opravdovou realitou. Ve spolupráci se sociální službou, praktickým lékařem a rodinou je třeba získat informace o sociálním zázemí pacienta. V rámci edukace pacientovi nabídneme informace o jeho nemoci a možnostech jeho léčby. Poučíme ho o zdravém životním stylu, vhodné stravě, pitném režimu, omezení kouření. Nabídneme mu edukační materiál, letáčky, brožurky. Poskytujeme mu rady a doporučení. Edukace může být realizována při hospitalizaci pacienta, ambulantně při návštěvách ordinací, při návštěvě v rodině, při různých pobytech, například lázeňských, telefonicky či emailem (JUŘENÍKOVÁ, 2010). Edukaci dělíme na 5 fází: Fáze počáteční pedagogické diagnostiky  Edukátor má za úkol odhalit míru vědomostí, dovedností a návyku aby zohlednil edukační potřeby. K tomu využívá například rozhovor či pozorování. Významnost fáze je důležitá, abychom si sestavili cíle edukace. Fáze projektování  Cílem této fáze je si rozvrhnout cíle, vybrat metodu edukace, formu a obsah edukace. - 28 Fáze realizace  Do této fáze řadíme motivaci (získat pozornost edukovaného, vyvýšit úspěšnost), expozice (v této fázi by se měl zapojit i edukovaný), fixace (mělo by dojít k procvičení získaných dovedností a vědomostí), průběžná diagnostika (zde se snažíme zjistit, zda edukovaný vše pochopil, jaké má dovednosti a zájem), poslední aplikace (snažíme se, aby edukovaný dokázal získané vědomosti a dovednosti použít). Fáze upevnění a prohlubování učiva  Tato fáze je nezbytná pro uchování vědomostí a dovedností. Je nutné zde upevňovat a procvičovat získané znalosti a dovednosti. Fáze zpětné vazby  V poslední fázi dochází ke zhodnocení výsledků, našich i edukovaného (JUŘENÍKOVÁ, 2010). 4.1.1 METODY EDUKACE Tabulka č. 2 Rozdělení metod edukace Teoretické Teoreticko - praktické Praktické Klasická přednáška Přednáška ex cathedra Přednáška s diskuzí Cvičení Seminář Diskuzní metody Problémové metody Programová výuka Diagnostické a klasifikační metody Projektové metody Instruktáž Coaching Asistování Rotace práce Stáž Exkurze Létající tým (JUŘENÍKOVÁ, 2010 str. 37) - 29 - 4.1.2 OSOBNOST EDUKÁTORA K docílení úspěšné edukace by edukátor měl mít následující: Měl by být trpělivý a naslouchavý, důsledný, zodpovědný, obratný a zručný, měl by mít pozitivní vztah k lidem, umět komunikovat, měl by mít především odborné znalosti a dovednosti. Sestra v roli edukátorky by měla mít teoretické znalosti, praktické dovednosti a dostatek zkušeností. Měla by být empatická, snažit se pacientovi pomoci. Také by měla mít dobré komunikační schopnosti - verbální i neverbální a především usilovat o pacienta. Měla by umět získat pacientovu důvěru a spolupráci. Jednou z nejčastějších forem edukace, která se běžně užívá je, individuální forma edukace. Tato forma edukace nejčastěji probíhá u lůžka pacienta, nebo v ambulanci či ordinaci praktického lékaře, edukátor je tedy v úzkém osobním kontaktu s edukovaným (JUŘENÍKOVÁ, 2010). 4.2 PREVENCE Nejdůležitějším faktorem v péči o kůži je sekundární prevence, tím zabráníme vzniku recidiv, které jsou u erysipelu velmi časté. Sekundární prevence zahrnuje promazávání kůže, užívání léčebné kosmetiky a také dodržování zdravého životního stylu, do kterého patří dostatek tekutin, výživná strava s dostatkem vitamínů a minerálů. Vhodné jsou i přiměřené pohybové aktivity, které zajistí dostatečný žilní návrat. Důležitým faktorem je také dostatek spánku, vyvarovat se stresu a dále pak předcházet vzniku infekcí. Žádoucí je se vyvarovat dlouhodobému sezení a stání. Při defektech je vhodné zajistit domácí péči nebo návštěvy v chirurgické ambulanci. V prevenci infekcí jsou aseptické převazy rány velice důležité. Důvodem praskající kůže na dlaních a chodidlech je to, že kůže zde neobsahuje mazové žlázy. Každý člověk během života prochází různými životními fázemi, vlastně stárne. Lidská kůže si dlouho zachovává neměnný vzhled (ROZSÍVALOVÁ, 2010). ,,Stárnutí kůže – ski ageing je určeno jak biologickými dispozicemi organismu, tak souhrnem fyzikálních, chemických a mechanických vlivů“ (BRYCHTA, 2014 str. 29). Na stárnutí kůže se významně podílí i sluneční záření. Velmi důležitá je hygiena, je to opatření, které brání nepříznivým chemickým a infekčním vlivům zevního prostředí (NOVÁKOVÁ, 2011; BRYCHTA, 2014; SLEZÁKOVÁ, 2012). - 30 - 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY S ERYSIPELEM Ošetřovatelský proces byl vypracován u pacientky s erysipelem při defektu na pravé dolní končetině v Oblastní nemocnici Jičín a.s. Informace byly získány od pacientky, RZP, z dokumentace, pozorováním a z lékařských zpráv. Na základě sběru dat byl sestaven ošetřovatelský proces a stanoveny ošetřovatelské diagnózy dle Nanda taxonomie 2012 – 2014. Sběr dat byl prováděn v době od 26. 10. 2015 do 4. 11. 2015. 5.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Jméno a Příjmení: XX Pohlaví: žena Datum narození: 1932 Věk: 83 let Adresa: Jičín Rodné číslo: 32000000/000 Číslo pojišťovny: 111 Vzdělání: středoškolské Zaměstnání: důchodkyně, dříve učitelka ZŠ Stav: vdova Státní příslušnost: česká Datum přijetí: 26. 10. 2015 Typ přijetí: příjem Oddělení: Interní oddělení Ošetřující lékař: XX Důvod přijetí dle pacientky: ,,Dnes dopoledne se mi při chůzi zamotala hlava a spadla jsem, nemohla jsem se postavit. Na vše si pamatuji.“ - 31 Hodnoty zjišťované při přijmu dne 26. 10. 2015  Krevní tlak (TK): 110/70  Tepová frekvence (TF): 72/ min  Dechová frekvence (D): 16/ min  Tělesná teplota (TT): 36,9 ° C  Saturace (SPO2): 94%  Stav vědomí: při vědomí, orientována místem, časem, osobou Hlavní medicínská diagnóza:  A 46 Erysipelas Medicínské diagnózy vedlejší:  R55 Mdloba, synkopa kolaps  I10 Esenciální hypertenze  S4280 Zlomenina jiných částí ramene a paže, zavřená Nynější onemocnění: Pacientka odeslána k hospitalizaci z FNHK kam byla přivezena RZP pro susp. na CMP. Dnes dopoledne se jí při chůzi zamotala hlava a spadla, nemohla se postavit. Na vše si pamatuje. Podezření na pokles koutku, proto transport do FNHK, zde CMP vyloučena a stav uzavřen jako slabost při počínajícím infektu v.s. erysipel při defektu na DK. Při pádu si pacientka zlomila pažní kost. Pacientka udává bolesti pažní kosti. Pacientka potřebuje dopomoc v oblasti sebepéče, má strach, jelikož neví, jak se bude její zdravotní stav vyvíjet. Informační zdroje: Poskytnuté informace byly získány od pacientky, RZP, z dokumentace, pozorováním a z lékařských zpráv. 5.2 ANAMNÉZA Osobní anamnéza: Překonané a chronické onemocnění: hypertenze, fibrilace v anamnéze, warfarinizace, osteoporóza - 32 Úrazy: žádný úraz neměla, až nyní zlomeninu pažní kosti Transfúze: neměla Očkování: běžná očkování dle očkovacího kalendáře, očkování proti tetanu 2010 Alergie: neguje Alkohol: příležitostně víno Kouření: nekuřák Tabulka č. 3 Farmakologická anamnéza  Rodinná anamnéza Otec zemřel v 80 letech nejspíše na infarkt. Matka zemřela stářím. Má bratra, který se léčí s cukrovkou. Pacientka má dceru, která je zdráva a syna, který je také zdráv. O žádné genetické zátěži v rodině neví.  Gynekologická anamnéza Menarche: od 12 – ti let Cyklus: pravidelný Menopauza: asi od 50 – ti let Název léku Způsob podání Dávkování Indikační skupina Tritace 2,5 mg Tbl. 1,5 – 0 – 0 Antihypertenzivum Hydrochlorthiazid 25 mg Tbl. ½ - 0 – 0 Antihypertenzivum Warfarin 5mg Tbl. 0 – 1 – 0 Antikoagulans Vigantol Gtt. 15 – 0 – 0 Vitamin Biomin H Por. plv. 1 – 0 – 1 Minerální doplněk - 33 Porody: 2 fyziologické Potraty, umělé ukončení těhotenství: 0/0  Sociální anamnéza Stav: vdova Bytové podmínky: žije sama ale v domě s dcerou, která k ní dochází a syn také Záliby: čtení, vnoučata, pletení, cestování, klub seniorů  Pracovní anamnéza: Vzdělání: středoškolské s maturitou Pracovní podmínky: Pracovala jako učitelka na ZŠ, nyní pobírá starobní důchod  Spirituální anamnéza Pacientka je ateistka, ale do kostela občas chodí. 5.3 POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ZE DNE 26. 10. 2015 HLAVA A KRK Subjektivně: ,,Občas mívám bolesti hlavy, tak jednou do měsíce.“ Objektivně: Hlava normocefalická, bez deformit, poklepově nebolestivá, bulby ve středním postavení, skléry bílé, zornice izomerické, hybné všemi směry, nosí brýle na čtení, oči, uši, nos bez patologické sekrece, slyší dobře, jazyk plazí středem, nepovleklý, vlhký, chrup umělý, zubní protéza dolní a horní, krk souměrný, náplň krčních žil nezvětšena, štítná žláza nezvětšena, uzliny nehmatné, nebolestivé. HRUDNÍK A DÝCHACÍ SYSTÉM Subjektivně: ,,Zadýchávám se do schodů, když chodím ke kamarádce do 4. patra, jinak ne. Bolesti na hrudi nemám.“ Objektivně: fyziolologický hrudník, hematom na levé horní končetině, zlomenina pažní kosti, LHK fixována v ortéze, poslechové dýchání čisté, sklípkové, bez pískotů a vrzotů, SpO2 94% bez O2, pravidelná frekvence 16 dechů/min. - 34 SRDCE A CÉVNÍ SYSTÉM Subjektivně: ,,Už dlouho se léčím s vysokým tlakem, užívám léky a tlak mám dobrý, jiné obtíže nemám.“ Objektivně: Srdce poklepově nezvětšeno, srdeční akce pravidelná 72/min, TK 110/70, LDK bez otoku na PDK zarudnutí a otok, defekt na bérci,lýtko PDK bolestivé, teplé, lesklé. BŘICHO A GIT Subjektivně: ,,Břicho mě nebolí a nezvracím. Na stolici chodím téměř denně.“ Objektivně: Břicho nad niveau, měkké, nebolestivé, bez známek peritoneálního dráždění, peristaltika slyšitelná ve všech 4 kvadrantech, játra nezvětšena. VYLUČOVACÍ A POHLAVNÍ ÚSTROJÍ Subjektivně: ,,S močením jsem nikdy problémy neměla, snažím se hodně pít, také chodím častěji, ale to je asi normální. Objektivně: Podbřišek nebolestivý, ordinován příjem a výdej za 24 hod., moč je světlá bez patologických příměsí. POHYBOVÝ APARÁT Subjektivně: ,,Snažím se hodně chodit, chodím na nákupy, na procházky a jsem členkou klubu seniorů a každý čtvrtek jezdíme na výlety, kde chodíme opravdu hodně. Naposledy jsme šli až na Sněžku. Objektivně: Pacientka je zcela mobilní, hybnost LHK nyní omezena, páteř poklepově nebolestivá, končetiny jsou bez tvarových deformit, hybnost v kloubech odpovídající věku. NERVOVÝ SYSTÉM Subjektivně: ,, Mám problém s očima nosím brýle. Slyším dobře.“ Objektivně: Pacientka je při vědomí, orientovaná místem, časem a osobou. Glasgow coma scale je 15. - 35 ENDOKRINNÍ SYSTÉM Sujketivně: ,,Se štítnou žlázou problémy nemám a cukrovku díkybohu taky nemám.“ Objektivně: Lymfatické uzliny jsou nezvětšené a nebolestivé. Štítná žláza nezvětšena. KŮŽE A JEJÍ ADNEXA Subjektivně: ,,Kůži mám velmi suchou, ale sestřička z domácí péče mi nakoupila různé mastičky, tak ji poctivě promazávám. Trpím na bércové vředy, tak je to nutnost. Teď žádné bércové vředy nemám, akorát tu nohu mám červenou od tý růže.“ Objektivně: Erysipel na PDK. Celkový vzhled odpovídá věku pacientky. Kožní turgor je snížený. Bledší vzhled pacientky. Nehty jsou upravené a nalakované. Na kůži DK jsou patrné zhojené bércové vředy. 5.4 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT Prodělaná vyšetření od začátku hospitalizace:  RTG srdce a plíce  Ultrazvuk tepen DKK  Chirurgické vyšetření  Laboratorní vyšetření krve a moči Výsledky vyšetření: RTG srdce a plíce provedeno 26. 10. 2015 Srdeční stín je doleva rozšířen, sklerosa arku aorty. Plicní cévní kresba je štíhlá. Plicní hily nejsou přehledné. Přehledný parenchym plicní bez infiltrace a ložisek. Bránice normálního uložení. Stín horního mediastina není patologicky rozšířen. - 36 Fraktura L lopatky v oblasti acromia, bez významné dislokace. Omarthrosa 1.dx. Spondylosa Th páteře. UZ tepen DKK proveden 28. 10. 2015 Tepny DKK normálního kalibru s drobnými sklerotickými pláty. Chirurgické vyšetření provedeno 4. 11. 2015 Rameno bez otoku, palpačně nebolestivé, hybnost aktivní možná, dop. rozcvičovat hybnost ramene, chirurgická kontrola dle potřeby Laboratorní vyšetření krve a moči provedeno 26. 10. 2015 Tabulka č. 4 Výsledky biochemie Biochemie Naměřené hodnoty Referenční hodnoty Glykémie 6,0 mmol/l 4 - 5,6 mmol/l Urea 4,0 mmol/l 2 – 6,7 mmol/l Kreatinin 46 µmol/l 40 – 88 µmol/l Magnezium 0,66 mmol/l 0,7 – 1,0 mmol/l Natrium 137 mmol/l 137 – 146 mmol/l Kalium 4,36 mmol/l 3,8 – 5 mmol/l Chloridy 104 mmol/l 97 – 108 mmol/l Kalcium 2,16 mmol/l 2 – 2,75 mmol/l ALT 0,39 µkat/l 0,1 – 0,78 µkat/l AST 0,61 µkat/l 0,25 – 0,58 µkat/l ALP 0,91 µkat/l 0,58 – 1,75 µkat/l GGT 0,28 µkat/l 0,14 – 0,68 µkat/l - 37 Cholesterol 3,36 mmol/l 2,9 – 5 mmol/l TSH 1,06 0,2 – 4,5 CK 1,47 µkat/l 0,43 – 3,21 µkat/l Bilirubin celkový 9,0 µkat/l 2,0 – 17,0 µkat/l CRP 113,6 mg/l 0 – 5 mg/l Celková bílkovina 58,2 g/l 65 – 85 g/l Tabulka č. 5 Výsledky koagulace Koagulace Naměřené hodnoty Referenční hodnoty INR 2,91 0,80 – 1,20 APTT 31,4 25 – 45 Tabulka č. 6 Výsledky krevní obraz Krevní obraz Naměřené hodnoty Referenční hodnoty Hemoglobin 107 g/l 120 – 160 g/l Erytrocyty 3,1 x 10^12/l 3,8 – 5,2 x 10^12/l Hematokrit 0, 31 0,35 – 0, 47 Leukocyty 0,8 x 10^9/l 4 – 10 x 10^9/l Trombocyty 209 x 10^12/l 131 – 364 x 10^12/l Tabulka č. 7 Výsledky moč chem. + sediment Moč chem. + sediment Naměřené hodnoty Referenční hodnoty Ph 5,5 4,5 – 5,5 - 38 Bílkoviny 0 arb.j. 0 arb.j. Krev 1 arb.j. 0 arb.j. Glukoza 0 arb.j. 0 arb.j. Ketolátky 0 arb.j. 0 arb.j. Urobilinogen 0 arb.j. 0 arb.j. Bilirubin 0 arb.j. 0 arb.j. Medikamentózní léčba: Tabulka č. 8 Farmakoterapie během hospitalizace Medikace Způsob podání Dávkování Indikační skupina Tritace 2,5 mg Tbl 1 – 0 - 0 Antihypertenzium Warfarin 5 mg Tbl 0 – ½ - 0 Antikoagulans Detralex Tbl 2 – 0 – 0 Venofarmakum Bonviva 150 mg Tbl 1x za měsíc Bisfosfonát Vigantol Gtt 15 – 0 – 0 Vitamin Oxazepam 10mg Tbl p. p. Anxiolytikum Novalgin 500 mg Tbl p. p. Analgetikum, antipyretikum Formano Inh 1 – 1 – 1 Bronchodilatans Infuzní terapie: Plasmalyte 1000 ml 4x 1. a 2. den hospitalizace Analgetická terapie: 2 ml Novalgin + F1/1 100 ml, novalgin 500 mg tbl. Antibiotika: G Penicil 1,5 mil. j. + F1/1 100ml po 4 hod. Hodnotící škály: VAS, Ošetřovatelský model Gordonové, Barthelův test základních všedních činností, Nutriční screening, Posouzení rizika pádu, Riziko vzniku dekubitů dle Nortonové - 39 - 5.5 KONCEPČNÍ MODEL GORDONOVÉ 1. Vnímání zdraví Pacientka uvádí, že její zdravotní stav byl předtím v pořádku. Nijak závažněji nemocná nebyla, prodělala pouze běžné dětské nemoci. Občas pociťovala dušnost a únavu. Posledních 7 let se jí začali objevovat bércové vředy, které se vždy dobře zhojily. Začervenalé dolní končetiny si nikdy nevšimla, objevila se až nyní. Žádnou zlomeninu dosud neměla, až nyní po pádu, má osteoporózu. Nekouří, alkohol pije příležitostně. Použitá měřící technika: Vizuální analogová škála bolesti – 7 Ošetřovatelský problém: Akutní bolest 2. Výživa a metabolismus Pacientka přiznává, že jí velmi málo a nepravidelně. S příjmem tekutin problém nemá, denně vypije 2 – 3 litry tekutin, pije hodně bylinné čaje a vodu. Při hospitalizaci má dietu č. 14 výběrovou a 2x denně sipping. Během hospitalizace pije pravidelně, vypije 1000 – 1500 ml tekutin, lékařem je naordinovaná infuzní terapie pro doplnění minerálních látek a tekutin. BMI pacientky je 26,86. Kožní turgor má snížený. Pacientka je upravená, má barvené vlasy. Nehty na rukou i nohou jsou upravené. Použitá měřící technika: Body mass index, Nutriční screening Ošetřovatelský problém: Nutriční skóre zvýšené 3. Vylučování S močením pacientka problém nemá. Doma chodí často, protože hodně pije. Moč je koncentrovaná, bez příměsí. Pacientka chodí každý den ráno na stolici. Test na okultní krvácení byl proveden před 2 měsíci u praktického lékaře s negativním výsledkem. Použitá měřící technika: 0 - 40 Ošetřovatelský problém: 0 4. Aktivita – cvičení Pacientka jako učitelka na základní škole již od mládí hodně sportovala. Stále se udržuje v kondici, je v klubu seniorů, kteří pořádají různé výlety. Přes týden, nachodí dost kilometrů, pokud nechodí, je venku a stará se o zahrádku. Momentálně je trochu omezena v pohybu kvůli zlomenině lopatky a tím, že má fixovanou levou horní končetinu. Použitá měřící technika: Barthelův test základních všedních činností Ošetřovatelský problém: Deficit sebepéče, Zhoršený komfort 5. Spánek a odpočinek Pacientka obtíže se spánkem nemá. Spí 6 – 8 hodin denně. Po probuzení se cítí odpočatá. Nikdy žádné tabletky na spaní neužívala, ale obává se změny prostředí. Použitá měřící technika: 0 Ošetřovatelský problém: Strach 6. Vnímání, citlivost a poznávání Pacientka je plně orientovaná místem, časem i osobou. Problémy s pamětí nemá. Občas zapomíná, ale to přiřazuje věku. Pacientka používá brýle na čtení, se sluchem problémy nemá. Bolest snáší dobře. Proč musí být hospitalizovaná, plně chápe. Použitá měřící technika: 0 Ošetřovatelský problém: 0 7. Sebepojetí a sebeúcta Pacientka je velice optimistická, stále se usmívá. Pacientka si je plně vědoma svého zdravotního stavu a je smířena s tím, že stárne. Použitá měřící technika: 0 - 41 Ošetřovatelský problém: 0 8. Role – mezilidské vztahy Bydlí v domě s dcerou, která má své patro a navštěvuje ji. K pacientce také dochází syn. Pacientka má 4 vnoučata, o které se ráda stará a chodí s nimi na výlety. Na výlety také chodí s klubem seniorů, ve kterém je členkou. S celou rodinou má velmi dobré vztahy a se vším si navzájem pomáhají. Použitá měřící technika: 0 Ošetřovatelský problém: 0 9. Sexualita Pacientka byla 55 let vdaná. Nyní je už 5 let vdovou. S manželem vychovala 2 děti. Porody proběhly bez komplikací. Hormonální antikoncepci nikdy neužívala. Stále chodí na pravidelné gynekologické prohlídky, v tomto ohledu na ni dcera velmi dohlíží. Použitá měřící technika: 0 Ošetřovatelský problém: 0 10. Stres Stres pacientka v poslední době zatím neprožívala. Největším stresem pro ni byla smrt manžela, ale má velkou oporu v rodině, tak to zvládla. Nejvíce ji pomáhá myslet pozitivně a navštěvovat se s přáteli, být pořád nějak zaměstnaná. Použitá měřící technika: 0 Ošetřovatelský problém: Riziko osamělosti 11. Víra – životní hodnoty Pacientka žádnou víru nevyznává, občas zajde do kostela. Nejvíce by si přála, aby byla co nejdéle zdravá a mobilní, aby nebyla nikomu na obtíž a vše zvládla sama. - 42 Použitá měřící technika: 0 Ošetřovatelský problém: 0 12. Bezpečnost – ochrana Pacientka se doma cítí bezpečně a těší se tam. Použitá měřící technika: Posouzení rizika pádu Ošetřovatelský problém: Riziko pádu 13. Jiné Pacientka spolupracuje, má kladný přístup k terapii i ke komunikaci s personálem. Je velice pozitivní. Veškerou podporu má v rodině, mají všichni krásný vztah. Použitá měřící technika: 0 Ošetřovatelský problém: 0 - 43 - 5.6 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ PODLE PRIORIT ZE DNE 26. 10. 2015 Aktuální ošetřovatelské diagnózy  Akutní bolest (00132)  Narušená integrita kůže (00046)  Nevyvážená výživa, méně než je potřeba (00001)  Zhoršený komfort (00214)  Zhoršená tělesná pohyblivost (00085)  Deficit sebepéče při koupání (00108)  Deficit sebepéče při oblékání (00109)  Zhoršená schopnost přemisťovat se (00090)  Strach (00148) Potencionální ošetřovatelské diagnózy  Riziko infekce (00004)  Riziko pádu (00155)  Riziko osamělosti (00054) - 44 Rozpracované ošetřovatelské diagnózy Akutní bolest Název + kód: Akutní bolest: (00133) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo potencionálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové poškození (Mezinárodní asociace pro studium bolesti) náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné pro silnou, s očekávaným nebo předvídatelným koncem a s trváním kratším než 6 měsíců. Určující znaky: Expresivní chování (pláč, vzdechy), výraz v obličeji (grimasa), vyhledávání analgické (úlevové) polohy, bolest Související faktory: Původci zranění (fyzikální) Rizikové faktory: Žádné Dlouhodobý: Pacientka se zbaví bolesti do 1 měsíce Krátkodobý: Pacientka si zmírní bolest do jednoho týdne o tři stupně na škále intenzity bolesti VAS. Priorita: Vysoká Očekávané výsledky  Bolest je snížena do 30 minut od podání analgetik  Pacientka udává vymizení nebo alespoň zmírnění bolesti  Pacientka chápe vyvolávající příčinu  Pacientka zná způsoby přinášející úlevu  Pacientka spí klidně - 45 Ošetřovatelské intervence  Zhodnoť charakter intenzitu a lokaci bolesti minimálně 3x denně  Respektuj bolest pacientky  Podle potřeby zajisti pacientce úlevovou polohu a pohodlí  Podávej analgetika dle ordinace lékaře  Sleduj účinky analgetik  Sleduj změny charakteru bolesti a FF  Denně prováděj záznam do dokumentace Realizace od 26. 10. 2015 do 4. 11. 2015 1. den hospitalizace Pacientka byla při příjmu edukována o sledování bolesti, byla seznámena s hodnotící škálou bolesti VAS. Podle této škály měla pacientka bolest 7. Lékař byl informován, naordinoval pacientce 100 ml F1/1 + 2ml Novalginu i.v. Po 30 minutách pacientka cítí úlevu od bolesti a udává VAS 4. Před spaním pacientka hodnotí bolest VAS 6-7 a žádá analgetika. Podáno opět 2 ml Novalginu + 100 ml F1/1 i.v. Poté udává VAS 3-4, pro ni snesitelnou bolest. 2. -3. den hospitalizace Před manipulací s ortézou na horní končetině žádá pacientka analgetika a bolest po ránu hodnotí VAS 7. Podáno 2 ml Novalginu + 100 ml F1/1 i.v. Po 40 minutách pacientka uvádí bolest VAS 4. Odpoledne a večer opět podáno 2 ml Novalginu + 100 ml F1/1 i.v. bolest se drží na stupni VAS 3-4. 4. -5. den hospitalizace Pacientka udává úlevu od bolesti, ale stále má bolest VAS 5. Ráno aplikováno 2 ml Novalginu + 100 ml F1/1 i.v., večer totéž po aplikaci udává bolesti VAS 2-3. Pacientka uvádí zlepšení stavu. - 46 - 6. -7. den hospitalizace Pacientka ráno udává VAS 3. Lékař informován a naordinován Novalgin 500 mg tbl. 3x denně. Během dne pacientka udává bolesti VAS 1-2. Pacientka je usměvavá a cítí se dobře. 8. -10. den hospitalizace Pacientka je již bez bolesti, je schopna se více hýbat a dojít si na společenskou místnost k televizi. Hodnocení: Cíl krátkodobý byl splněn pacientka je při odchodu domů bez bolesti. Cíl dlouhodobý byl splněn. Nevyvážená výživa, méně než je potřeba (00001) Doména 2: Výživa Třída 1: Příjem potravy Definice: Příjem živin nepostačuje k uspokojení potřeb metabolizmu. Určující znaky: Ztráta hmotnosti při přiměřeném přijmu potravy, Změny chuti, Chabý svalový tonus Související faktory: Biologické faktory Priorita: Střední Dlouhodobý cíl: Pacientka se naučí pravidelně jíst. Pacientka dosáhne do dvou týdnů přírůstku na váze. Cíl krátkodobý: Pacientka dostane dietu č. 14 (výběrová) a + sipping 2x denně Očekávané výsledky  U pacientky nedojde k úbytku hmotnosti  Pacientka zná a dodržuje stravovací návyky - 47  Pacientka mí zajištěnou nutriční výživu  Pacientka netrpí nechutenstvím  Pacientka je bez bolesti Ošetřovatelské intervence  Proveď nutriční screening  Dle OL monitoruj váhu a zaznamenávej do dokumentace  Sleduj celkový denní příjem potravy  Podle potřeby zajisti edukaci nutričního terapeuta 1. den hospitalizace Pacientka udává občasné nechutenství a říká, že nemůže přibrat na váze. Pacientka má výběrovou dietu + sipping. Je zaveden od následujícího dne nutriční screening. 2. -5. den hospitalizace Pacientka stravu toleruje, bez problémů jí většinou celé porce, občas nedojí přílohu, sipping 2x denně bez problémů. V plánu je návštěva nutriční terapeutky. 6. -10. den hospitalizace Pacientka změny v jídelníčku snáší velmi dobře, návštěvu nutriční terapeutky velmi uvítala a všechny její rady si poctivě zapisovala. Těší se domů, až si bude moct vařit. Během hospitalizace váhový přírůstek 2,20 kg. Hodnocení: Krátkodobý cíl byl splněn hned v prvních dnech hospitalizace. Dlouhodobý cíl byl splněn, pacientka během 10 dnů přibrala 2,20 kg a jedla celé porce. Změny v jídelníčku velmi uvítala. - 48 Riziko infekce (00004) Doména 11: Bezpečnost ochrana Třída 1: Infekce Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organizmy. Rizikové faktory: Porušená kůže (PŽK) Priorita: nízká Cíl krátkodobý: U pacientky nedojde ke známkám infekce místní ani celkové po celou dobu hospitalizace. Cíl dlouhodobý: Pacientka je bez známek infekce. Očekávané výsledky  Pacientka chápe příčiny vzniku a zná postupy vedoucí k prevenci infekce  Pacientka dodržuje životosprávu  Včasné zhojení rány  U pacientky se neobjeví místní ani celkové známky infekce  TT je ve fyziologickém rozmezí Ošetřovatelské intervence  Denně sleduj místní projevy infekce (rána, invazivní vstupy)  Sleduj funkčnost, délku zavedení invazivních vstupů denně  Dodržuj aseptické postupy  Denně sleduj TT, barvu a příměsi moči  Dle OL podávej ATB a sleduj účinek 1. den hospitalizace - 49 U pacientky byl zaveden PŽK. Okolí a místo vpichu je klidné. 2. -3. den hospitalizace Okolí a místo vpichu je klidné, bez známek infekce. 4. den hospitalizace Dle standardů nemocnice, je PŽK odstraněn a zaveden nový. Okolí a místo vpichu je bez známek infekce. 5. -7. den hospitalizace PŽK je pravidelně sledován, okolí a místo vpichu je bez známek infekce. PŽK je průchodný. 8. den hospitalizace U pacientky byl odstraněn PŽK a zaveden nový. Okolí a místo vpichu je bez známek infekce. 9. den hospitalizace PŽK je průchodný a bez známek infekce. 10. den hospitalizace PŽK je odstraněn. Hodnocení: Oba cíle byly splněny. U pacientky nedošlo ke vzniku infekce. - 50 - 6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Jako doporučení pro praxi jsme vytvořily informační leták (příloha A), který obsahuje následující. Co to ten erysipel vlastně je: Erysipel (růže) je akutní erytémové onemocnění kůže a vrchní vrstvy podkoží, které je způsobeno beta - hemolytickými streptokoky skupiny A. Onemocnění vzniká nejčastěji na podkladě oslabené imunity především u diabetiků. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo starší poranění, ragády a vředy na dolních končetinách. Jak poznám, že jde o erysipel? Onemocnění začíná prudkým vzestupem teplot i 40°C, objevuje se zimnice, třesavka, bolesti hlavy a může se objevit i nauzea až zvracení. Dolní končetina je lesklá, zarudlá, oteklá, teplejší a místo může být bolestivé. Možnosti prevence Nejdůležitější je prevence plísňových onemocnění, léčba bércových vředů a všech kožních defektů. Velmi důležitá je v prevenci hlavně hygiena. Péče o nohy a chodidla  Důležité je mokrá chodidla důkladně osušit, hlavně mezi prsty  Pečlivě chodidla a celé dolní končetiny promazávat  Lze použít i záložky mezi prsty  Nedoporučuje se chůze bosou nohou, ohřívání nohou na radiátoru, používání ostrých předmětů  Vhodné jsou pedikúry - 51 - ZÁVĚR Tématem bakalářské práce byl ošetřovatelský proces u pacientky s erysipelem. Cílem bakalářské práce bylo prohloubit si znalosti o erysipelu a v praktické části ukázat ošetřovatelský proces u tohoto onemocnění. Cíle práce se nám podařil splnit. V teoretické části jsme se věnovaly anatomii, fyziologii, onemocnění, prevenci a edukaci. V praktické části byla zvolena pacientka s onemocněním. Data jsme sbírali po celou dobu hospitalizace pacientky a sestavovaly ošetřovatelské diagnózy dle NANDA TAXONOMIE II. Hlavním cílem ošetřovatelské péče bylo v co nejkratší době dosáhnout navrácení zdraví pacientky. Toto se nám podařilo splnit, pacientka po deseti dnech hospitalizace byla propuštěna do domácího prostředí. K závěru práce jsme vypracovali informační leták, který má sloužit pacientům jako edukační materiál a prevence před recidivou onemocnění. - 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BRYCHTA, P., J. STANĚK a kol. 2014. Estetická plastická chirurgie a korektivní dermatologie. Praha : Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-0795-2. CETKOVSKÁ, P., K. PIZINGER a J. ŠTORK. 2010. Kožní změny u interních onemocnění. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-1004-4. DRUGA, R., M. GRIM a K. SMETANA. 2013. Anatomie periferního nervového systému, smyslových orgánů a kůže. Praha : Galén, 2013. ISBN 978-80-7262-970-1. DÜRICHOVÁ, D. 2014. Praktická pedikúra. Praha : Gemmapress Nučice, 2014. ISBN 80-86267-04-0. FÖLDI, M. a FÖLDI E. 2014. Lymfologie. Praha : Grada, 2014. ISBN: 978-80-247- 4300-4. HALMO, R. 2015. Sebepéče v ošetřovatelské praxi. Praha : Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-4811-5. JANÍKOVÁ, E. a R. ZELENÍKOVÁ. 2013. Ošetřovatelská péče v chirurgii pro bakalářské a magisterské studium. Praha : Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247- 4412-4. JUŘENÍKOVÁ, P. 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80.247-2171-2. KAREN, I. a kol. 2014. Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Praha : Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2014. ISBN 978-80-86998-75-6. KUKLOVÁ, I. a kol. 2011. Dermatovenerologie. Praha : Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-87553-28-2. MOSKALYKOVÁ, M. 2006. Péče o ruce a nehty. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1175-3. NANDA International. 2013. Ošetřovatelské diagnózy definice&klasifikace 2012 - 2014. Praha : Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4328-8. NAVRÁTIL, L. a kol. 2008. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Praha : Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2319-8. NEJEDLÁ, M. 2015. Fyzikální vyšetření pro sestry. 2., přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-4449-0. - 53 NĚMCOVÁ, J. a kol., 2015. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Třetí vydání. Praha: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-904955-9-3. NIEDNER, R. a Y. ADLER,. 2010. Kožní choroby obrazový atlas. Praha : Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-206-9. NOVÁKOVÁ, I. 2011. Ošetřovatelství ve vybraných oborech. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3422-4. POKORNÁ, A. 2013. Ošetřovatelství v geriatrii. Praha : Grada Publishing, 2013. 978- 80-247-4316-5. ROKYTA, R. a kol. 2015. Fyziologie a patologická fyziologie. Praha : Grada Publishung, 2015. ISBN 978-80-247-9902-5. ROZSÍVALOVÁ, V. a kol. 2010. Kosmetika I. 2. aktualizované vydání. Praha : Informatorium, 2010. ISBN 978-80-7333-080-4. SLEZÁKOVÁ, L. a kol. 2012. Ošetřovatesltví pro střední zdravotnické školy II. 2.,doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3602-0. STREITOVÁ, D., R. ZOUBKOVÁ a kol. 2015. Septické stavy v intenzivní péči. Praha : Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-9933-9. VOKURKA, M. a kol. 2009. Velký lékařský slovník. 9. Aktualizované vydání. Praha : Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-202-5. VOROSOVÁ, G., A. SOLGAJOVÁ a A. ARCHALOUSOVÁ. 2015. Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry. Praha : Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5538-0. ZÁHEJSKÝ, J. 2006. Zevní dermatologická terapie a kosmetika. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1551-1. ŽÁK, A., J. PETRÁŠEK et al. 2011. Základy vnitřního lékařství. Praha : Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-697-2. Internetové zdroje ANON. 2013. Infekční nemoci a imunita. Aktivity pro zdraví. [Online] 2013. Dostupné z: www.aktivityprozdravi.cz/zdravotni-problemy. DAVIDOVÁ, RADKA. 2013. Erysipel. Sestra. [Online] 2013. [Citace: 10. 02 2016.] Dostupné z: http://www.zdravi.e.15.cz. I PŘÍLOHY Příloha A – Informační leták Příloha B – VAS Příloha C – Anatomi kůže Příloha D - Vrtsvy pokožky Příloha E – Edematózní erysipel na lýtku Příloha F – Edematózní erysipel na dolní končetině Příloha G – Bulózní erysipel na dolní končetině Příloha H – Anamnéza při přijetí pacientky Příloha CH – Anamnéza při přijetí pacientky, hodnotící škály Příloha I – Sledování stravy Příloha J – Potvrzení o profesionálním překladu abstraktu Příloha K – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů Příloha L – Žádost o umožnění sběru dat Příloha M – Rešeršní protokol II Příloha A – Informační leták Co to ten erysipel vlastně je: Erysipel (růže) je akutní erytémové onemocnění kůže a vrchní vrstvy podkoží, které je způsobeno beta hemolytickými streptokoky skupiny A. Onemocnění vzniká nejčastěji na podkladě oslabené imunity především u diabetiků. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo starší poranění, ragády a vředy na dolních končetinách. Jak poznám, že jde o erysipel? Onemocnění začíná prudkým vzestupem teplot i 40°C, objevuje se zimnice, třesavka, bolesti hlavy a může se objevit i nauzea až zvracení. Dolní končetina je lesklá, zarudlá, oteklá, teplejší a místo může být bolestivé. Možnosti prevence Nejdůležitější je prevence plísňových onemocnění, léčba bércových vředů a všech kožních defektů. Velmi důležitá je v prevenci hlavně hygiena. Péče o nohy a chodidla  Důležité je mokrá chodidla důkladně osušit, hlavně mezi prsty  Pečlivě chodidla a celé dolní končetiny promazávat  Lze použít i záložky mezi prsty  Nedoporučuje se chůze bosou nohou, používání ostrých předmětů  Vhodné jsou pedikúry  Návštěvy v podiatrické ambulanci III Příloha B – VAS Zdroj : http://www.kar-fnkv.cz/ IV Příloha C – Anatomi kůže Zdroj: cs.medlicker.com V Příloha D - Vrtsvy pokožky Zdroj: (BRYCHTA, 2014 s. 16) VI Příloha E – Edematózní erysipel na lýtku Zdroj: vlastní VII Příloha F – Edematózní erysipel na dolní končetině Zdroj: vlastní VIII Příloha G – Bulózní erysipel na dolní končetině Zdroj: vlastní IX Příloha H – Anamnéza při přijetí pacientky X Příloha CH – Anamnéza při přijetí pacientky, hodnotící škály XI Příloha I – Sledování stravy XII Příloha J – Potvrzení o profesionálním překladu abstraktu XIII Příloha K – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces u pacienta s erysipelem v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne ....................... ............................................. Jméno a příjmení studenta XIV Příloha L – Žádost o umožnění sběru dat XV Příloha M – Rešeršní protokol Rešerše Ošetřovatelský proces u pacienta s erysipelem Klíčová slova: erysipel (Erysipelas), onemocnění růže, Infekční kožní nemoci (Infectious Skin Diseases), ošetřovatelství, infekční, kožní Celkový počet záznamů: 32 Druhy dokumentů zachycených v rešerši: Knihy, články, vysokoškolské kvalifikační práce Časové vymezení: 2006 – 2015 Jazykové vymezení: Dokumenty v českém a anglickém jazyce Zvolené uspořádání a počet záznamů: Knihy 6 záznamů, řazeno abecedně dle příjmení autora; Články 26 záznamů, řazeny abecedně dle názvu zdroje; Prohledávané zdroje: Online zdroje: · Katalogy Krajské vědecké knihovny v Liberci http://www.kvkli.cz · Jednotná informační brána http://www.jib.cz · Databáze závěrečných prací Masarykovy univerzity v Brně http://is.muni.cz/ · Vyhledávač Google http://www.google.com · Databáze Medvik http://www.medvik.cz/bmc/index.do7 · Google Scholar http://scholar.google.cz/ XVI · Databáze Academic Search Complete (EBSCOhost) Knihy 1. BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-644-1. 2. ČERNÝ, Zdeněk. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. druhé vyd., rozšíř. a přeprac. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. ISBN 978-80-7013-480-1. 3. KUKLOVÁ, I. Dermatovenerologie pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Raabe, 2011. 158 s. ISBN 978-80-87553-28-2. 4. ROZSYPAL, Hanuš, Michal HOLUB a Monika KOSÁKOVÁ. Infekční nemoci ve standardní a intenzivní péči. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2197-5. 5. ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2932-2. 6. VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3419-4. Články 1. BĚLOBRÁDEK, M. Bakteriální kožní onemocnění. In: Bulletin Sdružení praktických lékařů ČR. 2007, roč. 17, č. 4, s. 18-23. ISSN 1212-6152. 2. SELEROVÁ, M. a M. KOBSA. Bakteriální infekce kůže. In: Causa subita. 2006, roč. 9, č. 10, s. 374. ISSN 1212-0197. 3. DRLÍK, L. a H. ŠKODOVÁ. Erysipel se závažnými interními komplikacemi. In: Dermatologie pro praxi. 2008, roč. 2, č. 3, s. 154-155. ISSN 1802-2960. 4. VIKTORINOVÁ, M. a D. KOUKALOVÁ. Bakteriální imunomodulátory využitelné v léčbě chronických dermatóz. In: Dermatologie pro praxi. 2007, roč. 1, č. 2, s. 60-63. ISSN 1802-2960. XVII 5. JEDLIČKOVÁ, H. Erysipel. In: Hojení ran. 2011, roč. 5, č. 2, s. 18-19. ISSN 1802- 6400 6. DURANOVIČ, A., D. HORVÁTH a P. CETKOVSKÁ, Petra. Flegmonózní erysipel a možnosti jeho léčby. In: Hojení ran. 2011, roč. 5, č. 2, s. 20-21. ISSN 1802-6400. 7. NĚMCOVÁ, D. a A. MATEŘANKOVÁ. Řešení recidivujících erysipelů plášťovými obstřiky hyaluronidázou. In: Hojení ran. 2009, roč. 3, č. 4, s. 9-14. ISSN 1802-6400. 8. VÍTOVÁ, V., H. VÍTOVÁ a D. HRUBÁ. Péče o komplikovaný lymfedém provázející specifické malignity žen - vybrané kazuistiky. In: Interní medicína pro praxi, 2011, roč. 13, č. 5, s. 214-218. ISSN 1212-7299. 9. HERLE, P. Bakteriální choroby kůže v ordinaci praktického lékaře. In: Lékařské listy.2009, roč. 58, č. 19, s. 25-26. 10. KOPOVÁ, R. Erysipel s komplikovaným průběhem. In: Medical tribune. 2009, roč. 5,č. 23, D7-D8. ISSN 1214-8911. 11. VLHOVÁ, H. Recidivující erysipel u obézní diabetičky. In: Medical tribune. 2008, roč.4, č. 31, C4-C5 temat. příl. ISSN 1214-8911 12. STRYJA, J. Když dva dělají totéž, není to vždy totéž: (chyby při ošetřování chronických ran, rozhovor). In: Medical tribune. 2007, roč. 3, č. 30, s. C2. ISSN 1214 - 8911. 13. Antibiotická léčba infekcí měkkých tkání může být výzvou. In: Medicína pro praxi. 2015, roč. 12, č. 3, s. 138-139. ISSN 1214-8687. 14. Antibiotikum není antipyretikum. In: Medicína pro praxi. 2015, roč. 12, č. 4, s. 201- 202. ISSN 1214-8687. 15. SOJOVSKÁ, J. Erysipel. In: Ošetřovatelská péče. 2013, roč. 2013, č. 3, s. 16-17. ISSN 2336-1603. 16. HERCOGOVÁ, J. Minirepetitorium z dermatologie pro praktické lékaře. In: Postgraduální medicína. 2010, roč. 12, Příloha 4, s. 48-55. ISSN 1212-4184. XVIII 17. SALAVEC, M. Bakteriální kožní infekce. In: Referátový výběr z dermatovenerologie. 2014, roč. 56, č. 4, s. 39-51. ISSN 1213-9106. 18. JIRÁSKOVÁ, M. Eryzipel. In: Referátový výběr z dermatovenerologie. 2006, roč. 48, č. 2, s. 17-21. ISSN 1213-9106. 19. POLÁČKOVÁ, Z. Bakteriální kožní infekce dětského věku. In: Sestra. 2010, roč. 20,č. 5, s. 66-68. ISSN 1210-0404. 20. PODSTATOVÁ, Renata. Péče o pacienty s infekčním onemocněním. In: Sestra. 2011, roč. 21, č. 4, s. 52-56. ISSN 1210-0404. 21. DAVIDOVÁ, R. Erysipel. In: Sestra. 2013, roč. 23, č. 9, s. 41-43. ISSN 1210-0404. Cizojazyčné publikace: 22. INGHAMMAR, M, M. RASMUSSEN a A. LINDER. Recurrent erysipelas - risk factors and clinical presentation. In: BMC Infectious Diseases. 2014, roč. 14, č. 1, s. 1- 14. ISSN 14712334 23. SHIYAO YANG, S., N. SUYIEN CHANDRAN, J. XIANG HUANG et. al. A Fatal Case of "Bullous Erysipelas-like" Pseudomonas Vasculitis. In: Indian Journal of Dermatology. 2016, roč. 61, č. 1, s. 116-118. ISSN 00195154 24. MORTAZAVI, M, M. SAMIEE a F. A. SPENCER. Incidence of deep vein thrombosis in erysipelas or cellulitis of the lower extremities. In: International Journal of Dermatology. 2013, roč. 52, č. 3, s. 279-285. ISSN 00119059 25. CIREAP, N., D. NARITA, R. ILINA a T. NICOLA. Erysipelas of upper limb: a complication of breast cancer surgery. In: Jurnalul de Chirurgie. 2010, roč. 6, č. 2, s. 132-136. ISSN 15849341 26. HANNULA-JOUPPI, K., S. MASSINEN, T. SILJANDER, et al. Genetic Susceptibility to Non-Necrotizing Erysipelas/Cellulitis. In: PLoS ONE. 2013, roč. 8, č. 2, s. 1-10.ISSN 19326203