- 1 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES O PACIENTA S BÉRCOVÝMI VŘEDY Bakalářská práce LENKA ŠMEJKALOVÁ Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová Praha 2016 - 2 - - 3 - PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 13. 3. 2016 - 4 - PODĚKOVÁNÍ Děkuji PhDr. Karolině Moravcové za cenné rady, podněty, trpělivost a připomínky při zpracování mé bakalářské práce, dále pak své rodině a přátelům za podporu. - 5 - ABSTRAKT ŠMEJKALOVÁ, Lenka. Ošetřovatelský proces o pacienta s bércovými vředy. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová. Praha 2016. 93 s. Tato práce se zabývá ošetřovatelským procesem u pacienta s bércovými vředy. Je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Obsahem teoretické části je definice a popis bércového vředu, jeho typy, příčiny vzniku a možnosti léčby dnešní i z historického pohledu. Podrobněji se věnuje bércovým vředům žilního původu. V praktické části práce je zpracován ošetřovatelský proces u pacienta s tímto druhem onemocněním. V rámci zpracování kazuistiky byl použit ošetřovatelský model podle Marjory Gordon a zpracování 13 domén dle NANDA Taxonomie II. K záverečné části práce patří edukační material pro pacienta, který je důležitou součástí léčby a pomáhá zlepšit kvalitu života. Klíčová slova Bércový vřed. Léčba. Ošetřovatelský proces. Péče. Rána. - 6 - ABSTRACT ŠMEJKALOVÁ, Lenka. Der Pflegeprozess bei einem Patienten mit venösen Beingeschwüren. Krankenpflegehochsschule. Grad der Qualifikation: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Karolina Moravcová. Prague. 2016. 93 S. Diese Arbeit befasst sich mit dem Pflegeprozess bei einem Patienten mit Beingeschwüren. Die Arbeit ist in zwei Teile geteilt: theoretischer und praktischer Teil. Der theoretische Teil enthält die Definition und Beschreibung des venösen Ulcus, Arten, Ursachen und Behandlungsmöglichkeiten heute aus einer geschichtlichen Perspektive. Es liefert eine Analyse des venösen Ursprungs. In den praktischen Teil wird der Pflegeprozess für Patienten mit dieser Art von Krankheit verarbeitet. Im Rahmen der Vorbereitung der Kasuistik wurde das Pflegemodell von Marjory Gordon und Verarbeitung 13 Domains nach NANDA Taxonomie II verarbeitet. Der letzte Teil der Arbeit beinhaltet das Unterrichtsmaterial für den Patienten, das ein wichtiger Teil der Behandlung ist und trägt zur Verbesserung der Lebensqualität bei. Schlüsselwörter Beingeschwüren. Behandlung. Pflegeprozess. Pflege. Wunde. - 7 - OBSAH SEZNAM TABULEK ............................................................................................ - 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.................................................................. - 10 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ .......................................... - 11 - 1. BÉRCOVÝ VŘED........................................................................................ - 16 - 1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE KOŽNÍHO SYSTÉMU ...................... - 16 - 1.2 ANATOMIE A FYZIOLOGIE ŽILNÍHO SYSTÉMU........................ - 17 - 1.3 TYPY BÉRCOVÝCH VŘEDŮ.............................................................. - 17 - 1.3.1 Vřed tepenného původu....................................................................... - 17 - 1.3.2 Vřed diabetického původu................................................................... - 18 - 1.4 CHRONICKÁ ŽILNÍ NEDOSTATEČNOST ...................................... - 18 - 1.5 BÉRCOVÝ VŘED ŽILNÍHO PŮVODU .............................................. - 18 - 1.5.1 Druhy žilních bércových vředů ........................................................... - 19 - 1.6 PŘÍČINY BÉRCOVÉHO VŘEDU........................................................ - 20 - 1.6.1 Zevní příčiny ........................................................................................ - 20 - 1.6.2 Vnitřní příčiny ..................................................................................... - 20 - 1.6.3 Rizikové faktory pro vznik ulcerací .................................................... - 21 - 1.6.4 Vyšetřovací metody.............................................................................. - 21 - 1.6.5 Hojení bércového vředu....................................................................... - 22 - 1.6.6 Fáze hojení ran..................................................................................... - 22 - 1.6.7 Faktory ovlivňující proces hojení ran ................................................. - 23 - 1.7 Léčba bércového vředu .......................................................................... - 24 - 1.7.1 Historie léčby a obvazových materiálů................................................ - 24 - 1.7.2 Druhy léčby bércového vředu.............................................................. - 27 Možnosti chirurgické léčby .......................................................................... - 30 Léčba bércového vředu autologní plazmou ................................................. - 31 Podtlaková léčba........................................................................................... - 32 Léčba zevní kompresí obinadly a punčochami............................................ - 34 - 2. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES ................................................................. - 36 - 2.1 Kazuistika ................................................................................................... - 36 - 2.2 Lékařská anamnéza.................................................................................... - 36 - 2.3 Medicínský managment.............................................................................. - 39 - 2.4 Terapie bércových vředů............................................................................ - 42 - 2.4.1 Průběh hojení bércových vředů........................................................... - 43 - 2.5.1 Aplikace ošetřovatelského modelu dle Marjory Gordon.................... - 44 - 2.6 Fyzikální vyšetření všeobecnou sestrou ..................................................... - 49 - 2.7 Situační analýza .......................................................................................... - 50 - - 8 - 2.8 Ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie ...................................... - 51 - 2.8.1 Aktuální ošetřovatelské diagnózy........................................................ - 51 - 2.8.2 Potenciální ošetřovatelské diagnózy.................................................... - 54 - 2.9 Celkové hodnocení.................................................................................. - 56 - 2.10 Doporučení pro praxi ............................................................................... - 57 - 2.11 Edukace pacientky.................................................................................... - 57 - 2.11.1 Preventivní opatření a vhodné cviky pro posílení žilního oběhu: .... - 58 - 2.11.2 Cviky na posílení krevního žilního oběhu:........................................ - 58 - 2.11.3 Hygiena............................................................................................... - 59 - 2.11.4 Vhodný oděv....................................................................................... - 59 - 2.11.5 Výživa ................................................................................................. - 59 - 3. ZÁVĚR.......................................................................................................... - 60 - 4. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................... - 61 - 5. PŘÍLOHY ..................................................................................................... - 68 - - 9 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Farmakoterapie Tabulka 2 Lokální terapie ošetření bércových vředů - 10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ADL..... ...............................activity daily living (základní všední činnosti) A-PRP .................................autologous – platelet rich plasma (autolgní plazma bohatá na destičky) APTT...................................activated partial thromboplastin time (aktivovaný částečný .............................................tromboplastinový čas) BMI .....................................body mass index (index tělesné hmotnosti) BWR....................................Bordetova-Wassermannova reakce (krevní vyšetření na syphilis) CPS...................................... capsules (kapsle) D..........................................dech EXT. ....................................externum (zevní krytí) INR......................................international normalization ratio (mezinárodní poměr normalizace) L. DX. ET. SIN....................lateris dextri et sinistri (na pravé straně a na levé straně) KG ......................................kilogram KO .......................................krevní obraz MG ......................................milligram MMHG ................................milimetrů rtuťového sloupce (jednotka při meření tlaku krevního) NANDA...............................North American Assocoation for Nursing Diagnosis (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku) P...........................................pulz P. O......................................per os (ústy) P. P.......................................podle potřeby PST......................................pasta SOL .....................................solutio (roztok) TBL. ....................................tablety TT........................................tělesná teplota UNG ....................................ungmentum (mast) UPT ..................................... umělé přerušení těhotenství VZP .....................................všeobecná zdravotní pojišťovna Zdroj: (VOKURKA, HUGO, 2011) - 11 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Abortus – potrat Alogenní – cizí, cizího původu Amputace – přerušení a odstranění periferníě uložené části těla Analgetika – léky zmírňující bolest Anemie – chudokrevnost, nedostatek krevního barviva - hemoglobinu Antibiotika – látky, které zastavují růst mikroorganismů, zejména bakterií Antihistaminika – léky kompetitivně blokující účinek histamine na jeho receptorech Antipsoriatika – léky užívané v léčbě lupénky Antiseptika – látky s dezinfekčními účinky užívané místně Arterioskleróza – tvrdnutí tepen Autologní – transplantce tkáně/orgánu, která pochází od stejného jedince Carcinom – karcinom Cytokiny – látky bílkovinné povahy produkované buňkami a sloužící k jejich vzájemnému ovliňování a předávání informací Dekubit – poškození tkáně místním působením - proleženina Dermatologikum – místní léky užívané v kožním lékařství Diabetes Mellitus – cukrovka, úplavice cukrová Diuretika – látky určené k odvodnění organismu Duplexní sonografie – ultrasonografické zobrazení srdce nebo cév kombinované s dopplerovským zobrazením rychlosti proudění krve Dysurie – obtížné a bolestivé močení, provázené pálením a řezáním Elastin – vláknitá bílkovina Endotel – buněčná vrstva vystýlající vnitřek cév Erysipel – růže, hluboké zánětlivé infekční onemocnění kůže a podkoží Estetická chirurgie – plastická chirurgie zabývající se chirurgickou nápravou kosmetických vad Etiologie – nauka o příčinách nemoci Excize – vyříznutí Exponovat – vystavit Farmakoterapie – léčba pomocí léků Fibroplasty – buňka vaziva produkující základní vazivovou hmotu - 12 Gangréna – sněť Glasgov Coma Scale – stupnice užívaná k hodnocení hloubky bezvědomí Hydrofilní – označení látek s afinitou k vodě Hypertenze – vysoký tlak Hysterektomie – chirurgické odstranění dělohy Imunosupresivní – léčba tlumící nežádoucí imunitní reakce Incuficience – nedostatečnost Inkontinence – samovolný únik moče Ischemie – místní nedokrvenost tkáně a orgánu Kapiláry – krevní vlásečnice Kolagen – vláknitá bílkovina tvořící základ pojivových tkání Komprese – stlačení, stisknutí Lokální – místní Lumen – vnitřek trubicovitého orgánu Lymfatické – týkající se lymfy - mízy Migrace – přesun, stěhování Mykóza – onemocnění způsobené houbami Myofibroplasty – buňky příbuzné fibroplastům a buňkám hladkého svalu Nekrotická – odumření buňky Neuropatie – nezánětlivé onemocnění nervu Objektivní – souhrn nálezů, které lékař zjistí při fyzikálním vyšetření pacienta Obstrukce – neprůchodnost, uzavření průsvitu Osteomyelitida – zánět kostní dřeně Pigmentace – přítomnost pigmentů v tkáních Píštěl – abnormální kanálek tvořící komunikaci mezi dutinou a jejím povrchem Posttrombotický syndrom – soubor změn a příznaků vznikající jako následek hluboké žilní trombózy Radioterapie – léčba ozařováním Recidiva – návrat již vyléčené nemoci Subjektivní – osobní, existující jen ve vědomí konkrétní osoby Syphilis – infekční onemocnění Transplantace – záměrné přenesení orgánu/tkáně z jednoho místa organismu na druhé, nebo z jednoho člověka na druhého Tyfus – infekční onemocnění - 13 Varixy – vakovitě rozšířené vinuté žíly, žilní městky Venfofarmaka – léky užívané k léčbě žilních onemocnění Zdroj: (VOKURKA, HUGO, 2011) - 14 - 14 - ÚVOD Bércový vřed je onemocnění, které postihuje zhruba 1 % populace České republiky nejčastěji ve věkovém rozmezí, od 64 do 75 let. Pravděpodobnost výskytu tohoto onemocnění s věkem stoupá. Léčba závisí na řadě faktorů, proto musí být každý případ řešen s individuálně přizpůsobenou terapií s komplexním přístupem. Má za cíl co nejrychleji vyléčit a minimalizovat vznik komplikací, které jsou s bércovými vředy spojené. Samozřejmostí je vyvarovat se vzniku infekce, která má za následek pomalejší průběh hojení. Současná léčba má ekonomický a sociální dopad na pacienta. U mladších pacientů způsobuje dlouhodobou pracovní neschopnost, případně invaliditu a tím i pro ně složitější ekonomickou situaci. U starších pacientů způsobuje sociální izolaci. Pacient je často odkázán na následnou péči ve zdravotnických zařízeních. Důležitý je i psychický dopad tohoto onemocnění na pacienta. Současný zdravotní systém prochází řadou reforem. Významné místo v léčbě mají praktičtí lékaři a sestry domácí péče, které se denně s pacienty setkávají. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta s bércovými vředy. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se tato práce zabývá a vysvětluje pojem bércový vřed, jeho definici, typy, příčiny vzniku, vyšetřovací metody, postup při ošetřovatelské péči a druhy léčby. Podrobněji se zabývá bércovým vředem žilního původu, protože kazuistika a ošetřovatelský proces je u pacientky s tímto druhem onemocnění.V praktické části tato práce podrobně rozebírá jednu kazuistiku na daný typ onemocnění. Je v ní zahrnuto seznámení s pacientkou, druh onemocnění a léčba v hospitalizačním zařízení. Samozřejmostí je i aplikace ošetřovatelského modelu, stanovení, provedení a hodnocení ošetřovatelských diagnóz, které jsou pro toto onemocnění vhodné. Neméně důležitou částí je edukace pacienta a preventivní opatření. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat kožní onemocnění - bércové vředy, jejich typy, příznaky, příčiny, možnosti klasické a chirurgické léčby jak z pohledu dnešního tak i historického. Zpracovaný text může být použit jako zdroj informací pro studenty zdravotních škol, ale i pro všeobecné sestry. - 15 - 15 Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Seznámit čtenáře s problematikou bércových vředů. Cíl 2: Seznámit čtenáře a porovnat dnešní možnosti léčby s léčbou historickou. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Popis a zpracování kaziustiky na daný typ onemocnění. Cíl 2: Poukázat na důležitost kompresivní terapie při léčbě bércových vředů. Cíl 3: Zařazení edukace pro daný typ onemocnění. Vstupní literatura MACHOVCOVÁ, A, 2009. Bandážování a kompresivní léčba – rady pacientům. Vydání neuvedeno. Praha: Mladá fronta a.s. ISBN 978-80-204-1980-4. NEJEDLÁ, M. 2006. Fyzikální vyšetření pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247- 1150-8. PEJZNOCHOVÁ, I, 2010. Lokální ošetřování ran a defektů na kůži. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-274-2682-3. ŠVESTKOVÁ S, 2012. Žilní bércové vředy, praktické rady pro pacienty. Vydání neuvedeno. Veverská Bítýška. Hartmann. ISBN neuvedeno. ŠVESTKOVÁ S, 2013. Bércové vředy, praktické rady pro pacienty. Vydání neuvedeno. Veverská Bítýška. Hartmann. ISBN neuvedeno. Popis rešeršní strategie Odborné publikace, texty a články, použité pro tvorbu bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces o pacienta s bércovými vředy, byly vyhledány v časovém rozmezí od října 2015 do února 2016. Mezi databaze, které byly použity patří Google Scholar, Google vyhledávač, EBN literatury, EBN časopisy a database v Národní lékařské knihovně v Praze. Klíčová slova v českém jazyce byla bércový vřed, léčba, péče, rána, v německém jazyce Beingeschwüren, Behandlung, Pflegeprozess, Pflege, Wunde a v anglickém jazyce varicose ulcer, therapy, care, wound. Mezi kritéria, která rozhodovala o zařazení textu do bakalářské práce patřila hloubka popsané problematiky týkající se tématu bakalářské práce, vhodnost nebo nevhodnost textu, který vedl k dosažení cíle stanovené v bakalářské práci a datum vydání. Do bakalářské práce byly zařazeny texty vydané v rozmezí let 2005 až 2016. - 16 - 16 - 1. BÉRCOVÝ VŘED Bércový vřed je nejčastěji definován jako ztráta kožního povrchu, která zasahuje hluboko do podkoží. Velikost postižení má různou variabilitu, od malých defektů, až po rozsáhlé vředy, které postihují celý bérec. Tento typ onemocnění se řadí mezi chronické, s častými recidivami a dlouhou dobou hojení. Nejčastější subjektivní obtíže jsou bolest a pálení. Ke komplikacím v hojení, a léčbě bércového vředu patří ,,růže” , alergické reakce a nesnášenlivost jednotlivých složek léčivých přípravků. Vzácnější komplikací je vznik nádorového onemocnění v místě vředu (MACHOVCOVÁ, 2009). 1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE KOŽNÍHO SYSTÉMU Kůže tvoří ochrannou vrstvu mezi organiznem a jeho okolím. Její funkcí je bariéra, ale i propojení vnějšího světa a vnitřních orgánů. Kůže je označována jako největší smyslový organ lidského těla. Kůže se skláda ze tří vrstev tkáně: pokožka, škára podkoží. Součástí kožního systému jsou přídatné kožní orgány – vlasy, chlupy, nehty potní a mazové žlázy (POKORNÁ, 2012). Mezi funkce kůže patří: - Ochranná – odolnost a minimalizace škodlivých účinků ze zevního prostředí, - Bariéra proti infekci – kyselost a suchost kůže brání existenci a rozmnožování mikroorganismů a jejich průnik do těla, - Resorpční – využití má při aplikaci léčivých látek, - Termoregulační – regulace a výměna tepla mezi tělem a prostředím, izolace proti chladu za pomoci podkožního tuku a změn průsvitu cév a ochrana proti přehřátí organismu vlivem sekrece z potu z potních žláz, - Skladovací – uložený podkožní tuk, slouží jako zásobárna energie, v kůži jsou uloženy vitamíny rozpustné v tucích (KOPECKÝ, 2010). - Senzorická – komunikace se zevním prostředím pomocí receptorů, které jsou dotykové, tlakové a vibrační a receptory, které reagují na bolestivé podněty, - Exkreční – produkce lipidů a kožního mazu na povrch těla (KOJANOVÁ, 2015). - 17 - 17 - 1.2 ANATOMIE A FYZIOLOGIE ŽILNÍHO SYSTÉMU Žilní systém odvádí ze tkání odkysličenou krev, která obsahuje zplodiny tkáňového metabolizmu. Tento systém se rozděluje na mikroskopické kapiláry, které přechází ve vetší cévy, ty se postupně sbíhají do horní a dolní duté žíly. Další dělení je podle uložení žil. Žíly, které jsou umístěny hluboko mezi svalovými skupinami patří do hlubokého žilního systému. Tento systém odvádí z končetiny přibližně 80% objemu krve. Druhá část jsou žíly, které vedou krev převážně z kůže a podkoží. Tyto dva systémy jsou mezi sebou propojeny žilními spojkami, které za fyziologických podmínek převádí krev pouze z povrchového systému do systému hlubokých žil (LACINA, 2011). Žilní stěnu tvoří tři vrstvy: vnitřní, střední a vnější. Vnitřní vrstvu tvoří ploché buňky endotelu. Středni vrtsva, která je nejsilnější, se skládá z hladké svaloviny, která je buď cirkulárně, nebo šroubovitě uspořádána. Vnější vrstvu tvoří vazivo, kde jsou uloženy kapilární a nervové sítě. Při ochabnutí žilní stěny vznikají ,,křečové žíly”. Nad chlopněmi se žíly rozšiřují a vykloňují, což má za následek tvoření žilních městků, známé jako varixy. Tok krve v žilách a jeho návrat do srdce umožňují stahy svalů a pohyb některých vnitřních orgánů, společně s tlakovými změnami, které jsou v doprovodných tepnách. Význam mají i tlakové změny, které jsou vyvolané dýchacími pohyby (KOPECKÝ, 2010). 1.3 TYPY BÉRCOVÝCH VŘEDŮ Bércové vředy se rozdělují na několik základních typů, zde je uvedeno rozdělení podle četnosti výskytu tohoto onemocnění. - Žilní, - Tepenné, - Diabetické, - Ostatní (ŠVESTKOVÁ, 2013). 1.3.1 Vřed tepenného původu Tento vřed vzniká při onemocnění tepenného systému dolních končetin – nejčastěji se jedná o zůžení nebo uzávěr tepny. Lokalizace je většinou na prstech a patě - 18 - 18 dolní končetiny. Častěji se vyskytují vředy hlubšího charakteru. V místě poškození se objeví zarudnutí a vytvoří se strup, který se v pozdějším stádiu změní na samotný vřed (ANON, 2015). 1.3.2 Vřed diabetického původu Jedná se komplikaci při onemocnění diabetes mellitus – známější termín je cukrovka. Jednou z hlavních příčin vzniku tohoto typu vředu je porucha nervových vláken společně s poruchou krevního zásobení. Často se vyskytuje na chodidle, hraně nohy a prstech vlivem působení tlaku například při nošení nevhodné obuvi (ANON, 2015). 1.4 CHRONICKÁ ŽILNÍ NEDOSTATEČNOST Při poruše funkce žilního systému dochází k výskytu jednotlivých známek chronické žilní choroby: - Křečové žíly různého průsvitu, - Otoky dolních končetin, nejčastější lokalizace je kolem kotníků, zpočátku se objevují po námaze a večer, do rána zmizí, - Hemosiderinové pigmentace – rezavohnědé zabarvení kůže na bércích, - Tenká kůže na povrchu bérců, velká náchylnost k poranění a podráždění, - Olupování kůže, - Ztráta ochupení na bércích a objevují změny na nehtech, - Vznik bílých skvrn v oblasti kotníku, které vedou rozpadu kůže a vzniku vředu - Vznik žilního bércového vředu – vážná komplikace poruchy funkce žilního systému (ŠVESTKOVÁ, 2012). 1.5 BÉRCOVÝ VŘED ŽILNÍHO PŮVODU Bércový vřed lze definovat jako následek poruchy odtoku krve v hlubokém žilním systému – tedy následek žilní incuficience různé etiologie, nebo postižení hlubokou žilní trombózou (PEJZNOCHOVÁ, 2010, s. 20). - 19 - 19 Nehojící se ischemický vřed je stav, kdy bez ohledu na příčinu nedochází k hojení defektu, což je zapříčeněné nedostatečným krevním zásobením v dané oblasti (ŠIMEK, 2013, s. 6). Bércový vřed lze definovat jako ztrátu kožní substance, zasahující různě hluboko do podkoží. Jedná se o porušení integrity anatomické struktury, které je výsledkem patologického procesu způsobeného externími či interními příčinami. Z obecného pohledu je bércový vřed chronická rána, která se hojí per secundam - výstavbou nové, vaskularizované tkáně s epitelizací. Výsledkem hojení je jizva (POSPÍŠILOVÁ, 2008). 1.5.1 Druhy žilních bércových vředů Bércový vřed varikózní bývá menší velikosti s mělkou spodinou, má hladké okraje, obvykle se vyskytuje více vředů současně. Vyskytují se hlavně v dolní části bérce, nejčastěji kolem kotníku. Na postižené končetině jsou zřetelné žíly, v okolí vředu jsou kožní změny, způsobené městnáním žilní krve. Ke kožním změnám na dolních končetinách patří otoky, rozšířená žilní kresba a tmavě hnědá pigmentace okolo vředu. Kůže je suchá a olupuje se, na některých místech je tenká, jinde naopak dochází k jejímu zesílení. K dalším změnám patří mokvání a ekzém (STEHLÍK, 2012). Bércový vřed posttrombotický je hlubšího a rozsáhlejšího charakteru. Velmi často nemá ohraničené okraje a jeho spodina je povleklá. Kožní změny v okolí vředu jsou výraznější než u předchozího typu, patří jsem hlavně otok, který je tuhý a postihuje celý bérec. Nejčastější výskyt tohoto vředu je na dolní části bérce. Jeho hlavní příznak je mokvání a veliká bolestivost. Hojení je pomalejší, než u předchozího typu vředu (POSPÍŠILOVÁ, 2008). Podle stupně závažnosti poškození tkáně se chronické rány rozdělují na: Povrchové – poškození povchové vrstvy kůže - pokožky, Hluboké – poškození pokožky, škáry a podkožní tkáně, Pronikající – zasahují do dutin v těle, Komplikované – velký rozsah poškození kůže, nervů, cév, ale i svalů a kostí (ANON, 2015). - 20 - 20 - 1.6 PŘÍČINY BÉRCOVÉHO VŘEDU I přestože většina bércových vředů je žilního původu, je důležité znát i další možné příčiny a druhy tohoto onemocnění. Znalost a rozpoznání příčiny vzniku bércových vředů je hlavní bod předpokladu pro úspěšnou léčbu až celkové vyléčení. V následující části jsou uvedeny některé příčiny vzniku bércového vředu. 1.6.1 Zevní příčiny Zevní příčiny se dělí na primární a sekundární. K primárním příčinám patří: - Fyzikální - poranění stěny větších tepen a žil zhmožděním nebo prasklinou, - Infekční – mykózy, erysipel, syphilis, - Dekubitus (trofický vřed) - objevuje se většinou u starších pacientů, ale není výjimkou i u mladších pacientů s neurologickým onemocněním, K sekundárním příčinám, které predisponují ke vzniku ulcerací, se řadí: - Chemické - popáleniny – vřed vzniká jako následek popálenin třetího stupně, Zánět kůže s následnýmm vytvořením vředu na podkladě Rentgenového záření (SVOBODA, 2007). 1.6.2 Vnitřní příčiny Mezi vnitřní příčiny patří onemocnění vaskulárního systému, které se dále rozděluje na: - Arteriálně ischemické, tam patří arterioskleróza a hypertenze, a na žilní onemocnění, kam patří incuficence hlubokého žilního systému a zánět hlubokých žil. - krevní poruchy - různé druhy anemií (megaloblastická, srpkovitá), a dysproteinemie (změna obsahu proteinů v krvi), - neuropatie, - metabolické poruchy – poruchy látkové výměny, chronické selhávání ledvin, poruchy příštítných tělísek, - diabetes mellitus, - 21 - 21 - lymfatické poruchy, - nádory, - smíšené poruchy (POSPÍŠILOVÁ,2008). 1.6.3 Rizikové faktory pro vznik ulcerací Stějně jako příčiny vzniku bércového vředu, je důležité znát rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik a průběh onemocnění. K rizikovým faktorům se řadí: - genetické dispozice – onemocnění žil u předků, - pohlaví – u žen je vyšší riziko vzniku bércového vředu, - těhotenství, - sedavý způsob života, zaměstnání, - kouření, - obezita, - vyšší věk, - špatná hygiena, - předchozí poranění (ANON, 2014). Žilní onemocnění má významný dopad na kvalitu života jak u mladých, tak i u starších pacientů. Lepší pochopení současné patofyziologie bércových vředů vede v současné době k vývoji nových postupů v léčbě tohoto onemocnění. Vznikají nové typy obvazů na rány, nové možnosti chirurgické léčby a podtrhuje se důležitost kompresivního obvazu. Léčba je popsána podrobněji v další části práce (KIRSNER, 2011). 1.6.4 Vyšetřovací metody - Anamnéza - osobní, rodinná, farmakologická, pracovní, alergická, anamnéza nynějšího onemocnění, - Klinické vyšetření, neboli (fyzikální vyšetření) - poskytuje první údaje o možném původu bércového vředu a bývá následně doplněno přístrojovým vyšetřením, - Objektivní vyšetření hodnotí - lokalizaci, velikost, stav spodiny, vzhled okrajů, změny v okolí, - Subjektivní vyšetření hodnotí - bolest, pálení, pocit svědění, křeče v nohou, - 22 - 22 - Mikrobiologické vyšetření - stěr ze spodiny rány, slouží k prokázání, nebo vyvrácení mikrobiálního osídlení na vředu (SVOBODA, 2007), - Funkční vyšetření – Trendelenburgův test – slouží k vyšetření průchodnosti žilního systému (ANON, 2008). 1.6.5 Hojení bércového vředu Hojení je fyziologický proces, při kterém dochází k obnově poškozené struktury kůže. Společně s obnovením struktury kůže, dochází k obnovení její funkce. Tento proces se nazývá reparační, poškozená tkáň je nahrazena vazivem, které má za následek vznik jizvy. Hojení je složitý biologický proces, který zahrnuje vzájemné působení a spolupráci několika typů buněk, které jsou stimulovány zánětlivými mediátory, růstovými faktory, enzymy a dalšími látkami. Hojení je přirozený obranný systém pohybu dělení buněk, probíhající v několika fázích, které se vzájemně prolínají, časově překrývají, navazují na sebe a není možné je oddělovat. Pro chronickou ránu je typické, že neprochází řádným procesem hojení, jak z časového hlediska, tak ani z patofyziologického pohledu hojení. Výsledkem tohoto procesu je tkáň, která se odlišuje od anatomické a fuknčí tkáňové integrity (POKORNÁ, 2012). 1.6.6 Fáze hojení ran Zánětlivá (exsudativní) fáze vede k zastavení krvácení a vyčištění rány, Proliferační fáze vede k výstavbě granulační tkáně, Diferenciační fáze reepitelizace a reparace dochází k zrání buněk, vytvoření epitelu a jizvy. Zánětlivá (exsudativní) fáze – vzniká při poranění (např. řezem). Organismus začne reagovat na poranění spuštěním mechanismu srážlivosti krve. Při zástavě krvácení z drobnějších cév mají význam krevní destičky, které začnou produkovat cytokiny, tj. tkáňové působky, jejichž výsledkem je stažení cév. Při působení zánětu v ráně, dochází k rozšíření cév, změně prostupnosti jejich stěn a v poraněné tkáni mají uplatnění imunitní buňky, které mají za za úkol vyčistit ránu od zbytků tkáně a chránit ji proti působení bakterií a jiných cizorodých látek (KOSTÍKOVÁ, 2010). Proliferační fáze (granulační – výstavba nové tkáně) – Hlavní cíl této fáze hojení je vyplnění defektu granulační tkání a tvorba nových cév. Začátek granulační fáze je asi čtvrtý den po vzniku poranění. Velikou důležitost zde mají cytokiny a růstové - 23 - 23 faktory, které jsou uvolňovány v zánětlivé fázi. Výstavba nových cév je realizována z neporušených buněk endotelu, které se přemístí do rány. Buněčným dělením dojde k vytvoření jednotlivých cévních pupenů, v jejichž vnitřku se vytvoří lumen. Poté dojde k rozvětvení a srůstu, tím se vytvoří nová cévní síť. Vzhled těchto cévních pupenů připomíná červená zrníčka, která zasahují nad povrch spodiny rány. Nazývají se granulace. S vyvíjením granulační tkáně souvisí fibroblasty, které mají vliv na tvorbu vazivových vláken. Vytvořená granulační tkáň tvoří ,,lůžko“, které je nutné k pozdější epitalizaci (ANON, 2015). Epitelizační fáze – tato fáze je poslední částí v procesu hojení rány. Epitelizační proces začíná od okrajů nebo z epitelizačních ložisek uvnitř rány. Podstata je migrace buněk po vlhké spodině rány. Fáze epitelizace je provázena fází granulace, která má za úkol vytvořit nosnou plochu pro výstavbu nové pojivové tkáně a pokožky. V granulační tkáni dochází ke ztrátě vody a úbytku cév. Vzniklá tkáň se zpevní a přemění v jizevnatou. Tato tkáň má sníženou odolnost vůči poranění, čímž je výrazně zvýšeno riziko vzniku dalšího defektu. 80% pevnost získá takto vzniklá tkáň asi po dvou letech od procesu hojení (POKORNÁ, 2012). 1.6.7 Faktory ovlivňující proces hojení ran Hojení je přirozený obranný buněčný proces, který se v organismu spustí vždy, když dojde ke vzniku rány. U chronických ran, které se hojí dlouhodobě, mají negativní vliv na tento proces vnitřní a vnější faktory. Vnitřní faktory - Vaskularizace – dostatečné krevní zásobení podporuje proces hojení, - Imunodeficit – oslabení imunity na podkladě dalšího onemocnění, - Radioterapie, - Stav výživy – v případě podvýživy se doba hojení prodlužuje, - Obezita – tuková tkáň snižuje cévní zásobení, dochází ke zhoršení přilnavosti okrajů rány, je zde vyšší riziko vzniku infekce, - Léčiva – léky imunosupresivního typu, prodlužují dobu hojení, léky na potlačení zánětu zvyšují roziko vzniku infekce, - Kouření, - Stres – představuje zátěž pro organismus, má nepříznivý vliv na hojení, - 24 - 24 - Snížené množství bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Vnější faktory - Trauma – poškození integrity kůže z důvodu poranění, - Infekce – nedodržení léčebného režimu, porušení hygienických zásad, - Věk – u starších pacinetů se prodlužuje doba hojení, je zde vyšší riziko infekce, - Cévní změny – ukládání aterosklerotických plátů ve stěně cévy, oslabení kožních kapilár, - snížená funkce jater – poruchy syntézy sražecích krevních faktorů, - Změny v imunitním systému – snížená schopnost tvorby protilátek, - Porucha cévního zásobení – při sníženém počtu červených a bílých krvinek dochází k horšímu uvolnění kyslíku, který je nutný pro syntézu kolagenu a následné tvorbě nových epitalizačních buněk (PEJZNOCHOVÁ, 2010). 1.7 Léčba bércového vředu 1.7.1 Historie léčby a obvazových materiálů Zájem lidstva o techniky léčby a hojení ran jsou staré tisíce let. Jedny z prvních ran, které člověk ošetřil, byly rány způsobené bojem, nebo lovem zvířat. První léčitelé a šamani používali tehdejší dostupné postupy, znali techniku uzavření rány stehy, vzniku infekce se snažili zábranit pomocí medu, cukru a různých bylin (ANON, 2015). V období starověku vzrůstá obliba mastí a balzámů. Velmi často ale léčba končila úmrtím pacienta nebo amputací postižené části těla z důvodu zanesení infekce. K prvním krycím obvazům a krytím rány sloužila tkanina - nejprve sukno, později vlákno. Předchůdce dnešního krytí s léčebnou látkou bylo přikládání čerstvých bylin – jitrocel, podběl… přímo na ránu, nebo jejich získané výtažky. Jako dezinfekční prostředek se používala voda, rozžhavené železo na vypálení rány, nebo balzámy vyrobené z bláta (ANON, 2014). Velký význam na rozvoj medicíny a s ní i hojení ran ve starověku patří starodávným civilizacím - Egyptu, Číně, Řecku a Římu. - 25 - 25 - Egypt Nejznámější dokument o technice léčbě ran z Egypta je papyrus Edwina Smithe. Tehdejší lékaři používali k léčbě u suchých ran suché obklady a u infikovaných a hnisajících ran vlhké obklady (POSPÍŠILOVÁ, 2009). Velký vliv na rozvoj léčitelství měl rozvoj a znalost písma, který umožnil získané poznatky přenést na papyrus a tím je uchovat pro pozdější dobu. Znalost a umění psát byla výsada kněží, lékařů a vysokých úředníků. Do dnešní doby se zachovaly papyry s medicínskou tematikou, které popisují asi 1200 různých diagnóz, jejich léčbu i zaříkávací techniky. K dalším papyrům ze starého Egypta se řadí papyrus z Káhunu, kde jsou uvedeny ženské nemoci a problematika porodu a Ebersův papyrus, který popisuje různé druhy onemocnění ale je zde i popis léčivých rostlin (HÁJEK, 2015). Papyrus Edwina Smithe Obsahem papyru je popis traumatologické chirurgie. Je zde popsáno 48 typů poranění. Každý typ se skládá z několika částí jako je popis zranění, určení diagnózy, prognózy a stanovení vlastní léčby. Význam tohoto papyru je ten, že popis onemocnění a jeho léčba vychází hlavně z racionálních poznatků a znalostí anatomie a vzniklému onemocnění není přikládán nadpřirozený jev, trest od Boha, nebo posedlost ďáblem. Svitek je dlouhý 4, 5 m, byl nalezen v roce 1862 a dnes je uložen v Metropolitním muzeu v New Yorku (ANON, 2013). Čína V Číně byly k léčbě ran používány různé druhy bylin a horké kameny. Popisy některých léčebných postupů se dochovaly na želvích krunýřích. Čínská medicína vycházela z teorie pěti prvků, které vzájemně propojují vztahy mezi anatomickými a patologickými stavy organismu a prostředím. Jedná se o tyto prvky: oheň, dřevo, kov, země, voda. Tyto prvky podléhají stálému pohybu a změně, na jejich vzájemné závislosti a kontrole se vysvětluje složité spojení mezi hmotnými objekty a mezi organismem a přírodou (ANON, 2015). Další metodou používanou k léčbě byla moxibuce. Jedná se o léčbu pomocí tepla. Horké byliny se přiložily na okolí rány, došlo k prohřátí organismu a tím k zklidnění postižené oblasti (ANON, 2009). - 26 - 26 - Řecko Mezi metody využívané ve starověkém Řecku patřila léčba rány rozžhaveným železem. Významnou osobností pro tehdejší medicínu byl Hippokrates. Kladl důraz na čistotu rány. K ošetření rány se používala voda, víno a teplý ocet. Jedním z cílů bylo udržet ránu ve vlhkém prostředí. Tento postup se řadí k počátkům vlhké terapii ran (ŠIBRAVOVÁ, 2015). Řím K osobnostem, které se zasloužili o rozvoj medicíny patří Aurelius Cornelius Celsus. Popsal pět prvků zánětu – bolest, teplota, zduření, zčervenání a porušení funkce (ANON, 2015). Galénos – podporoval tvorbu hnisu v ráně, protože se domníval, že je nutný k správnému hojení. Do rány se aplikovaly cizorodé látky, které měly podpořit hnisání. Tato teorie se používala až do středověku, kdy se od podpory tvorby hnisu ustoupilo a začal se prosazovat postup udržet ránu v čistotě (KOVAČKOVÁ, 2011). 19. století 19. století není jen stoletím páry, a vznikem nových technických vymožeností. Velký rozvoj je i v medicine a v ošetřovatelství. Objevují se nové obvazové materiály jako jsou bavlněné obvazy a cupanina. Dochází k objevení nových léčivých látek a mastí, jako je například tyl (ANON, 2010). K významným osobnostem této doby patří Louis Pasteur. Tento Francouz se zabýval chemií, biologií a medicinou. Zasloužil se o rozvoj očkování proti vzteklině, díky pozorování nakažených psů. Svým výzkumem prokázal, že onemocnění způsobují choroboplodné zárodky jako jsou bakterie nebo viry s různou délkou inkubační doby. Tím dochází k rozvoji antiseptik (ANON, 2015). Období první světové války V první světové válce dochází k rozvoji zbraní a tím ke zraněním a výskytu nemocí v obrovském rozsahu. Frontoví vojáci podléhali zraněním způsobené od vybuchlých granátů, dochází k amputacím, vlivem nedostatečné hygieny, výživy a zdravotních pomůcek je častou komplikací v hojení vznik infekce. Zhnisané rány ohrožují vojáky na životě zanesením tetanové infekce nebo vznikem tyfu. Po plynových útocích vzníká zánět plic a následné udušení vlastními zvratky. - 27 - 27 Do oblasti kožních poranění se řadí ,,zákopová noha” způsobená vzniklá z dlouhého pobytu ve studeném a mokrém prostředí. Postižená končetina opuchla a vznikly krvavé bolestivé puchýře. Ztráta citlivosti a snížená pohyblivost vedla většinou k amputaci. K ,,léčbě” používali vojáci velrybí tuk, který odpuzuje vodu a nošení holínek (JOKELOVÁ, 2014). V roce 1914 vzniká v Praze ,,Poradní sbor českých lékařů pro otázky lékařské a hygienické v době války”. Přednostou se stává professor Otakar Kukula. Náplní tohoto spolku bylo hájit zájmy českých lékařů ve válce. Zabýval se provozem vojenských lazaretů, zajištoval očkování vojáků a v neposlední řadě take distrubicí náhražkových obvazových materiálů z cupaniny a rašeliníku (KRÝSL, 2014). Během první světové války francouzský lékař Lumiére začne používat gázový obvaz napuštěný tylem. Tento typ obvazu je znám jako ,,tyl gras” – mastný tyl (POSPÍŠILOVÁ, 2009). Konec 20. století a součanost Až do 90. let minulého století se bércový vřed léčil používáním zevních léčiv (různých mastí, past, zásypů či léčebných roztoků). V posledních letech se však objevila velmi účinná metoda hojení, která spočívá v používání speciálních krytí rány, jež udržují v ráně optimální, vlhké prostředí a podporující hojení. Délka hojícího procesu bércového vředu se zkracuje a počet zcela vyhojených případů je několikanásobně vyšší. (ANON, 2014). 1.7.2 Druhy léčby bércového vředu Konzervativní léčba – tento druh léčby v současné době převládá nad léčbou chirurgickou. Někdy ji nazýváme také jako léčbu klasickou. Klasická léčba – je založena na přím ošetřování bércových vředů. Nevýhodu je, že může dojít k nadměrnému vysušení rány a tím k prodloužení doby hojení, nebo až k zástavě. Do tohoto druhu léčby spadají různé dezinfekční obklady, pasty, tinktury apod. K nejčastějším obkladům, které se poživají k vyčištění a dezinfekci rány, před každým novým převazem se řadí 3% borová voda, Jarischův roztok, slabý roztok hypermanganu, který má oxidační a antiseptický účinek, jednopromilové chloraminové, persterilové a rivanolové obklady. Podle určení lékaře se na bércový vřed aplikuje hydrofilní gáza napuštěná vybraným roztokem. Doba působení je asi dvacet minut. Po sejmutí obkladu se vřed ošetří mastí. V případě sekrece z rány zůstávají vybrané obklady na postiženém - 28 - 28 místě delší dobu. K výměně dochází většinou dvakrát denně nejčastěji ráno a večer. K mastím, poživaných na léčbu bércového vředu patří 3% Borová mast, Borová vazelína, Zinková pasta apod. Masti se vyměňují buď denně, nebo podle potřeby. Okolí bércového vředu se při klasické léčbě ošetří nedráždivou zinkovou pastou nebo zinkovým olejem. Častými převazy stoupá riziko zanesení infekce a zpomalení doby hojení. U tohoto typu léčby je větší ekonomická náročnost – vysoká spotřeba obvazového materiálu a ochranných pomůcek (POSPÍŠILOVÁ, 2015). Moderní krytí pro hojení bércového vředu – v současné době s k terapii bércového vředu používají: Antiseptické krytí, aktivní uhlí se stříbrem, hydrogel s alginátem, hydroalginátové krytí se stříbrem, biokativní krytí kolagen s oxidovanou regenerovanou celulozou, hydroolmer s lepivým okrajem, hydroolmer extra savý bez lepivých okrajů, hydropolymerové krytí, hydrokoloidní krytí tenké, neadherentní krytí, nektaná mřížka s mastí a malými očky, neadherentní krytí – silikonová mřížka s malými očky, filmové krytí polopropustné, oplachový a obkladový superoxidovaný roztok, gel oplachový a obkladový superoxidovaný (SYSTAGENIX, 2013). K dalším materiálům patří fixační bandáže, absorpční krytí, materiál pro fixaci, náplasti, matriál pro uzavírání ran a jiné (ŠVESTKOVÁ, 2013). Druhy krytí podle povahy rány - Povleklá – na tento typ rány je vhodný použít Nu-gel s obsahem alginátu, který má velké absorpční schopnosti. Z rány nestéká a nehrozí rozpuštění. - Infikovaná – zde se doporučuje ošetření přípravkem Actisorb plus, což je aktivní uhlí se stříbrem. Uhlí pohlcuje bakterie a díky stříbru dochází k jejich zániku. Nedochází k uvolnění stříbra do rány, zánik bakterií probíhá mimo ránu. Účinkuje na široké spektrum bakterií, včetně MRSA. - Epitelizující – k ošetření se používá filmové krytí polopropustné, které nepropustí viry, ale umožňujě výměnu vzduchu a vody. - Granulující – u této faze rány se používá hydroolymerová krytí buď s lepivým nebo volným okrajem. Díky efektu ,,liqualock” zůstane tekutina v krytí, která se neuvolní ani při stlačení. Snižuje se riziko macerace rány. - 29 - 29 - Nekrotická – u této rány je vhodné použít Leukem T. Jedná se o sterilní filmové krytí, s jeho použítím dochází k rchlejší hydrolýze. K lepšímu monitorování stavu rány se toto krytí vyrábí průhledné (SYSTAGENIX, 2013). Larvoterapie – První zmínky o larvoretarpii pochází už z antiky. Larvy vybraných druhů much se cíleně používaly na ošetření hnisajícíh a infikovaných ran. V době občanské války ve Spojených státech larvoterapii používal lékař John Zacharias. Válečný chirurg Dominiq-Jean Larrey léčil touto metodou zraněné vojáky v době napoleonských válek. Největší rozvoj larvoterapie byl v první světové válce kdy jsi chirurg Wiliam S. Baer, který pečoval o zraněné vojáky, všiml, že rány zamořené mušími larvami, se velmi dobře hojí a po odstranění larev zůstavá v ráně pouze zdravá tkáň. Díky tomuto pozorování se Bear pokoušel o umělé vypěstování vybraných druhů larev ve sterilním prostředí. Po vylíhnutí byly larvy sterilně aplikovány do rány. V brzké době se začala terapie hojně využívat nejen na frontě, ale i v zázemí. Ve 30. letech se s objevením penicilinu a dalších druhů antibiotik, od larvoterapie mírně ustoupilo. V období druhé světové války se larvoterapie skoro nepoužívala. (VOTÝPKA, 2014). Larvoterapie byla poprvé v České republice použita MUDr. Karlem Novotným z kliniky karidochirurgie FN Motol v roce 2002. V říjnu 2003 byla tato metoda schválena Vědeckou radou MZ ČR a zařazena mezi léčebné metody (ZADRÁPOVÁ, 2008). K larvání terapii se používají larvy bzučivky zelené. Pomocí trávicích šťáv narušují strukturu nekrotické tkáně a následně jí požírají. Nedochází však k poškození spodiny rány a v ráně zůstává pouze zdravá tkáň. Larvy pomáhají stimulovat spodinu rány tím, že je lépe prokrvena a dochází k rychlejší tvorbě granulační tkáně. Larvy vypouštějí látku, která má baktericidní účinek. Využití této látky je u kmenů rezistentní na léčbu antibiotiky kam se řadí například MRSA (ANON, 2010). Indikace larvoterapie Larvoterapie má široké využití pro nejrůznější typy ran. Může být použita na rány hnisavé, nekrotické a infikované. Larvoterapii lze aplikovat nejen při hospitalizaci, ale i ambulantně. Larvoterapie má uplatnění nejen v kožní a chirurgické medicine, ale lze jí použít k vyčištění popálenin před transplantací kůže (ZADRÁPOVÁ, 2008). Aplikace larev - 30 - 30 Larvy se aplikují na ránu, která se překryje sterilním krytím. Takto se ponechají tři dny. Larvy postupně likvidují poškozenou tkáň a podporují výstavbu nové tkáně. Po třech dnech se krytí sejme, lékař odstraní larvy a zbylé nečistoty a do rány aplikuje nové larvy. Po několika cyklech dochází k uplnému vyčištění rány. Po zkončení larvoterapie je rána ošetřena sterilním vhlkým krytím. Jedno ošetření trvá kolem desti minut. Odstranění nekrotické tkáně pomocí larvoterapie je rychlejší oproti klasickému chirurgickému postupu, kdy se poškozená tkáň odstraňuje pomocí skalpelu (ANON, 2013). Kontraindikace larvoterapie Larvoterapie se nedoporučuje indikovat u pacientů s cévním onemocněním, s poruchou krevního zásobení. Není vhodná k léčbě u velkých ran s obnaženými cévami, které zajišťují výživu životně důležitých orgánů. Faktory které mohou ovlivnit život pacienta je vliv na psychiku – (mám na sobě červy) a pocit bolesti v místě rány (HARTMANN-RICO, 2015). Možnosti chirurgické léčby Autologní transplantace Při této metodě je kůže přenášena z jiné části pacientova těla na ránu. Nejčastěji se získává excizí kůže skalpelem se současným nebo následným odpreparováním podkoží. Autologní transplantace se indikuje dlouhodobé a komplikované léčbě bércového vředu. Pacientovi se odeberou zdravé buňky, v tomto případě buňky kůže. Získaný vzorek se v laboratoních podmínkách vypěstuje do požadované velikosti a tvaru. Hotová tkáň je poté aplikována do defektu. Tento typ chirurgické léčby je spíše vhodný pro pacienty do 60. let. Úspěšnost léčby při použití této metody je asi 70%. Nevýhodou je, že umělě vypěstovaná tkáň zanechává jizvy, má sníženou elasticitu a tudíž je také náchylná k poranění (ANON, 2015). Typy autologní transplantace - tenké transplantáty – někdy se používá výraz dermoepidermální štěpy. Z kůže je odebrána pouze tenká vrstva v šířce asi 0,3mm. Tento druh transplantátu je velmi kvalitní, výrazně podporuje hojení. Výhodu je možnost uchování pro pozdější dobu. - silné transplantáty – jde o odebrání vzorku všech vrstev kůže, transplantáty jsou velmi odolné proti poškození a svým vzhledem se více podobají normální kůži, než tenké transplantáty (ANON, 2011). - 31 - 31 - ostrůvková plastika dle Reverdina – tato metoda se používá ve fázi granulace tkáně, na podporu epitalizace rány (ANON, 2015). K dalším možnostem chirurgické léčby patří Alogenní transplantace – štěp je získán od jiného dárce, Xenotransplantáty – tkáň je odebrána ze zvířat, nejčatěji z vepřů, Izogenní transplantace – dárce a příjemce pochází z jednovaječných dvojčat a transplantace buněčných kultur (ANON, 2015). Léčba bércového vředu autologní plazmou V současné době se ke konzervativní a chirugické léčbě bércových vředů řadí také léčba autologní plazmou. Tato metoda, známá jako A-PRP – Autologus-Platelet Rich Plasma, je založena na léčebném účinku pacientovy vlastní krve. Krev a krevní plazma s obsahem krevních destiček podporují hojení a výstabu nové tkáně. Díky růstovým faktorům, které krevní destičky obsahují dochází k aktivaci fibroplastů, je obnoveno cévní zásobení tkáně, tvoří se mezibuněčná hmota, růstové faktory podporují činnost bílých krvinek. Fibroplasty jsou zodpovědné za produkci látek nutných k uplnému zhojení rány. Do této skupiny látek se řadí kolagen, elastin a kyselina hyaluronová. Zhruba po pěti dnech od první aplikace dochází k postupnému zacelování rány pomocí hladkých svalových vláken, které se nazývají myofibroplasty (HAVLÍN, 2014). Doporučení před odběrem Zhruba dva dny před výkonem je vhodné vyloučit z jídelníčku citrusy, nejen plody ale i produkty z nich – šťávy a džusy, nekonzumovat tučná a ostrá jídla. Důležité je dodržovat pitný režim, pít nejlépe neperlivou čistou vodu a neslazené bylinkové čaje okolo dvou až tří litrů denně. Samozřejmostí je zákaz pití alkoholu. Od večera před odběrem nepít kofeinové nápoje. Podle konzultace s lékařem se v den odběru může vynechat chronická medikace (PIVOVAROVÁ, 2015). Odběr Ze žíly se odebere přibližně 10 ml krve. K tomuto odběru je nutné mít speciální dvoukomorovou stříkačku-(Arthrex ACPTM Double Syringe). Po odběru je krev dána do centrifugy, kde se krevní plazma oddělí od ostatních složek v krvi. Plazma je za sterilních podmínek pomocí dvoukomorové stříkačky odčerpána do menší komory. Tato komora se oddělí od větší komory a získaná plazma je připravena k podání (KULÍK, 2015). - 32 - 32 - Aplikace Před aplikací plazmy se rána nejprve očistí – opláchne se vhodným roztokem, lékař odstraní případnou patologickou tkáň, poté se aplikuje plazma a celá rána se sterilně překryje krytím, které nemá absorbční účinek. Převaz rány společně s další aplikací plazmy se provádí přibližně jednou za týden. Průměrná doba hojení je šest týdnů (ANON, 2015). Výhody Léčba autologní plazmou je druh biologické léčby. Tím že jde o odběr vlastní tekutiny pacienta a ne od cizího dárce, je snížen výkyt alergických reakcí, nebo jiných nežádoucích účinků, které se mohou objevit při klasické léčbě typu dárce-příjemce. Díky uzavřenému systému při odběru je zabráněno vniknutí infekčních látek z vnějšího prostředí do plazmy (KULÍK, 2015). Léčba je vhodná nejen pro bércové vředy a další chronické rány typu – dekubity a diabetické vředy, ale má uplatnění v léčbě popálenin, u ortopedických onemocnění, a v estetické medicine (HAVLÍN, 2014). Nevýhody K nevýhodám autologní transplantace patří velká finanční nákladnost. V České republice není zatím tato léčba hrazena ze zdravotního pojištění. Cena jedné procedury se pohybuje okolo tří tisíc korun (KULÍK, 2015). Podtlaková léčba Tato léčebná metoda je založena na využití podtlaku, který se vytvoří v ráně. Sekrece z rány je automaticky odváděna pomocí drenážního systému a tím je podpořen růst granulační tkáně a následné uplné zhojení defektu (ANON, 2015). Historie První zmínky o pokusech léčit rány pomocí podtlaku pochází z Číny kolem roku 300 př.n.l. Alchymista Ge Hong používal k ošetření půchýřů a ran horký vzduch, ohřátý v bambusové tyči který přiložil na ránu. Postupným ochlazením docházelo v tyči k podtlaku a hnis byl z rány odstraněn. V období středověku byla tato metoda hojně rozšířena. Používala se nejen k léčbě ran ale měla sloužit k vysátí zlých duchů z těla. Od šedesátých let dvacátého století jsou popsány postupy léčby s využitím podtlaku v - 33 - 33 Americe a v Rusku. V roce 1990 byla podtlaková terapie s drenážním systémem testována na vepřích (VOLKERING, 2008). V České republice ze začala používat v roce 2005 (ŠVORCOVÁ, 2013). V současné době vzrůstá obliba použití podtlakové terapie k lěčbě ran. Při léčbě podtlakem dochází k lepšímu průtoku krve tkání, zmenšení otoku, tekutina z rány je průběžně a ihned po vzniknutí odstraněna a tím se snižuje počet bakterií v ráně. Riziko komplikací z důvodu infekce v ráně se tedy snižuje. Změny v cytoskeletu podporují migraci buněk (JOURNAL OF PERIOPERATIVE PRACTICE, 2011). Typy podtlakové terapie Podtlaková terapie se dělí na několik typů: - podle druhu použitého krytí – k podtlakové terapii můžeme zvolit polyuretanovou a polyvinylalkoholovou pěnu, antiseptickou gázu nebo speciální atraumatické superabsorpční krytí, - podle intenzity podtlaku – od 80mmHg do 125mmHg, - podle typu terapie – kontinuální (stálý) podtlak a intermitentní (přerušovaný) podtlak, - podle přítomnosti nebo nepřitomnosti sběrné nádoby – na trhu jsou k dostání soupravy se sběrnou nádobou a bez sběrné nádoby, - podle četnosti použití – systémy na jedno použití a na opakovaná použití, - podle druhu napájení – soupravy závislé na síťovém připojení a soupravy, které pomocí pružiny vytváří podtlak bez nutnosti napájení elektrickým proudem (STRYJA, 2014). Indikace k použití Podtlaková terapie má využití při zrychlení hojivého procesu u akutních, subakutních a chronických ran, při nutnosti odvodu nežádoucí tekutiny z rány, u proleženin mezi druhým a čtvrtým stupněm, u diabetických komplikacích na dolních konečtinách, u ran které se nezacelují, při transplantaci kožních laloků a tkání a u popálenin (VIVANOTEC, 2011). Kontraindikace Podtlaková terapie není vhodná u nekrotických a onkologických ran, gangrén, při osteomyelitidě v hlubších vrstev defektu, při přítomností píštělí. Podtlaková terapie se nehodí na rány v blízkosti velkých cév. Také není doporučena k léčbě exponovaných šlach a orgánů. U pacientů, kteří mají poruchu krevní srážlivosti je zvýšené riziko krvácení (MEDICAL TRIBUNE, 2015). - 34 - 34 - Postup Obsahem sady je pěnový obvaz, dvě vzduchotěsné lepicí fólie, kanistr na odpadní tekutinu a podložka. Jeden konec drenážní hadice se připevní k pěnovému obvazu a druhým se spojí kanistr a pohonná jednotka. U nepřímé podtlakové drenáže je nutný ještě úzký pěnový proužek. Pěnový obvaz se vystřihne podle velikosti a tvaru defektu. Lepicí fólie se nastříhá na menší kusy. Pěnový obvaz se přiloží na ránu a přelepí průhlednou fólií. Díky měkkému tvaru se krytí snadno aplikuje na nerovných místech, bez rizika průniku vzduchu.Na predilekční místa se nalepí kus plastové fólie. V průhledném krytí se vyrobí otvor, pro vložení proužku pěnového obvazu, který je vyvede nad úroveň průhledné fólie a zafixován lepicí fólií. Do této fólie se udělá další otvor pro napojení podložky drenážní hadice. U přímé podtlakové terapie je drenážní hadice spojena s pěnovým obvazem a při pohybu může dojít ke ztrátě podtlaku nebo k poranění. Nepřímá podtlaková terapie je tudíž pro pacienta pohodlnější a bezpečnější (JOURNAL OF PERIOPERATIVE PRACTICE, 2011). Léčba zevní kompresí obinadly a punčochami Kompresivní léčba je vhodná k léčbě bércových vředů, je součástí prevence trombózy po operačních zákrocích a po traumatech končetin. Ke kompresi se používají elastická obinadla, nebo kompresivní punčochy. Kompresivní terapie je jednou ze složek konzervativní léčby bércových vředů, společně s převazy a farmakoterapií. Pro účinou léčbu, se musí použít vhodný typ obinadla nebo punčochy a bandáž musí být správně a kvalitně provedena. Cílem bandáže je vytvoření správného tlaku na žilní stěnu. Tlakem se sníží průsvit žíly a tím dojde k zrychlení průtoku krve. Komprese pomáhá zajišťovat správnou činnost žilních chlopní svalové pumpy a podporuje lymfatický systém (MACHOVCOVÁ, 2009). Druhy obinadel Krátkotažná – tyto obinadla se používají u lymfatických otoků, chronické žilní nedostatečnost a bércových vředů. Tyto obinadla se nekrčí a neškrtí končetinu. Bandáž není nutné denně převazovat, může se ponechat v noci. Bandáž snižuje nepříjmené pocity tlaku, napětí a podporuje činnost svalové pumpy. U pacientů se sklonem k ekzému se používá bandáž s vysokým obsahem bavlny. Bandáž přikládá sestra, nebo sám pacient po zaškolení (MACHOVCOVÁ, 2009). - 35 - 35 Dlouhotažná – mají menší kompresivní účinek. Jsou vhodné pro krátkodobou léčbu. Spíše než pro bércové vředy se využívají k zafixování končetiny a nesmí na ní zůstat přes noc. U tepen dolních končetin postižených aterosklerotickými pláty, může tento typ obinadel vést k ischemii (MACHOVCOVÁ, 2009). Při přikládání obinadel je důležité dodržovat několik základních pravidel: Kompresivní obinadlo se přiloží ráno, ještě před svěšením končetiny z lůžka, Končetina by měla svírat pravý úhel – palec ukazuje na nos, Obinadlo se drží tak, aby srolovaná část ležela nahoře, Obtáčky se dělají v bezprostřední blízkosti končetiny, při velké vzdálenosti se vytvoří záhyby, které mohou škrtit, Končetina se váže od špičky prstů, přes patu a lýtko, Správně provedené obtáčky se překrývají asi ze dvou třetin, v oblasti kotníku musí být dobře fixován, Konec bándáže se připevní náplastí (ŠVESTKOVÁ, 2012). K prevenci a léčbě bércových vředů patří nejen správná péče o ránu, ale také cviky k posílení žilního oběhu, správná strava a dostatek pohybu. Cviky jsou uvedeny v praktické části práce v souvislosti s ošetřovatelskými diagnózami. - 36 - 36 - 2. OŠETŘOVATELSKÝ PROCES 2.1 Kazuistika Na kožní oddělní Oblastní nemocnice Kolín, byla dne 26. 10. 2015 přijata 83 letá paní V. Š. Je léčena od roku 2008 v rámci domácí péče pro chronické onemocnění – bércové vředy na obou dolních končetinách. Nyní byla přijata pro zhoršení lokálního nálezu a bolestivost defektů. Na pravé dolní končetině je několik drobných defektů na přední straně bérce, spodina rány je čistá, od okrajů je patrná epitalizace. Na levé dolní končetině v oblasti vnitřním kotníku je rozsáhlá ulcerace nepravidelného tvaru o velikosti cca 8 x 7 cm, s povleklou žluto-zelenou spodinou. Dolní končetiny jsou mírně oteklé. 2.2 Lékařská anamnéza Ošetřovatelská péče byla provedena od 26. 10. 2015 do 4. 11. 2015 od 6:00 do 18:00 hodin. K hodnocení zdravotního stavu a použití vhodné ošetřovatelské péče byla použita lékařská a sesterská dokumentace, rozhovor, objektivní a subjektivní hodnocení a pozorování pacientky. Identifikační údaje Pohlaví: žena Jméno: V. Příjmení: Š. Věk: 83 let Stav: vdova – 1 dítě Zaměstnání: starobní důchodce Pojišťovna: VZP Datum přijetí: 26. 10. 2015 Medicínská diagnóza: Ulcus cruris l. dx. et sin. žilní etiologie Medicínská diagnóza vedlejší: stav po hysterektomii 8/89 , stav po zlomenině pravé klíční kosti 1/2013 - 37 - 37 Vitální funkce při přijetí TK: 120/80 mmHg P: 68 tepů, pravidelný D: 16/min TT: 36,4 °C Výška: 165 cm Váha: 70 kg BMI: 25,1 Rodinná anamnéza Matka: umrtí na carcinom žaludku Otec: zemřel na carcinom prostaty Sourozenci: žádné Děti: syn Osobní anamnéza Prodělaná a chronická onemocnění: v dětství běžné nemoci, chronická žilní nedostatečnost Hospitalizace a operace: stav po hysterektomii 8/1989 Úrazy: stav po zlomenině pravé klíční kosti 1/2013 Očkování: běžné Farmakologická anamnéza Tabulka 1: Farmakoterapie NÁZEV LÉKU, SÍLA FORMA ZPŮSOB APLIKACE DOBA PODÁNÍ INDIKAČNÍ SKUPINA Furon 40 mg tbl. p. o. 1-0-0 diuretikum Aescin-Teva 20 mg tbl. p. o. 0-0-1 venofarmakum Enapril 5 mg tbl. p. o. 1-0-1 vazodilatancium Dithiaden 2 mg tbl. p. o. ½-0-0 antihistaminikum Dalacin C 300 mg cps. p. o. 1-0-0 antibiotikum - 38 - 38 Detralex 500 mg tbl. p. o. 1-0-0 venotonikum Ichtoxyl 2,7 g ung. místní p. p. antipsoriatikum Belogent ung. místní p. p. dermatologikum Ialugen plus 6 g ung. místní p. p. dermatologikum Ialugen plus 10*10 cm ext. místní p. p. dermatologikum, antiseptikum Borová vazelina 500 g ung. místní p. p. dermatologikum Dakin sol. místní p. p. dermatologikum Prontosan sol. místní p. p. dermatologikum Lůžova pasta 1,5% pst. místní p. p. dermatologikum Zdroj: Vlastní zpracování dle ošetřovatelské dokumentace, 2015 Alergologická anamnéza Léky: neguje Potraviny: neguje Chemické látky: neguje Abúzy Alkohol: příležitostně Kouření: nekuřačka Káva: ne Gynekologická anamnéza Menarché: od 14 do 45 let Cyklus: pravidelný Trvání: 3 - 4 dny Intenzita, bolesti: mírné krvácení většinou bez bolesti Abortus: 2 samovolný UPT: 0 Porod: 1 Antikoncepce: žádná Menopauza: od 45 let - 39 - 39 Samovyšetřování prsou: ne Poslední gynekologická prohlídka: duben 2014 Sociální anamnéza Stav: vdova Bytové podmínky: žije sama v rodinném domě Vztahy, role a interakce: vztahy dobré, role babičky – 2 vnučky Vztahy, role a interakce mimo rodinu: paní Š. je milá a přátelská Záliby: sledování televize, četba, procházky Volnočasové aktivity: pravidelně pomáhá s úklidem v místním kostele. Pracovní anamnéza Vzdělání: základní + sanitárský kurz Pracovní zařazení: starobní důchodce, dříve kuchařka Odchod do důchodu, jakého: starobní důchod v roce 1985 Vztahy na pracovišti: bezkonfliktní Ekonomické podmínky: dobré Spirituální anamnéza Religiózní praktiky: křesťanství 2.3 Medicínský managment Ordinovaná vyšetření: 27. 10. 2015 Duplexní ultrazvuk žil dolních končetin, laboratorní vyšetření krve Výsledky: KO – v normě Ionty – v normě APTT – v normě INR – v normě BWR - negativní - 40 - 40 Konzervativní léčba: Dieta: 3 (racionální) Výživa: per os 2.4 Současný ošetřovatelský standard pro ošetření bércových vředů Ošetřovatelský cíl: informovaný pacient, správný ošetřovatelský postup při léčbě bércového vředu, použití kompresivního obvazu, absence možných komplikací. Definice podle ošetřovatelského standardu Bércový vřed (ulcus cruris) - vzniká poruchou trofiky a následným zánikem kůže, případně hlubších tkáňových vrstev. Nekrotické ložisko může vzniknout na povrchu, ale tkáň může být postižena i hlouběji. Vzniká důsledkem poranění, ale i spontánně. Hlavní příčiny vzniku - narušení funkce arteriálního řečiště, nedostatečné prokrvení tkání, - narušená funkce žilního řečiště, zpomalený odtok žilní krve, dochází k městnání a žilní hypertenzi, - narušená funkce lymfatické soustavy, lymfatický edém stlačuje tepenné a žilní kapiláry, - traumata, - zánět a flegmóna, - toxické faktory, bakteriální flora, - alergie. Léčebné zásady při ošetřovatelské péči - převaz provádí sestra dle ordinace lékaře, - pacientka je poučena o životosprávě a pohybové aktivitě - vyvarovat se dlouhému sezení a stání, - celý den nosit kompresivní obinadla nebo punčochy, - několikrát denně ukládat končetiny do zvýšené polohy, - nenosit těsné spodní prádlo a podkolenky s gumičkou, - v případě nadváhy, snížit tělesnou hmotnost. Pomůcky k převazu - záznamová dokumentace o provedení převazu, - zástěra na jedno použití, jednorázové rukavice, - umyvadlo, - 41 - 41 - 2 elastická obinadla 10 x 12 cm + 1 hydrofilní obinadlo, - čtverečky na očištění + čtverečky na krytí, - náplast, - parafínový olej, 3% peroxid vodíku, dezinfekční roztok, - ústní lopatka, - ordinované krytí a masti. Provedení Sestra informuje pacientku o způsobu převazu a připraví si pomůcky. Uvede ji do vhodné polohy - pacientka při převazu sedí nebo leží s dolní končetinou položenou na převazové židli, pod kterou je umístěno umyvadlo. Sestra si oblékne jednorázovou zástěru a rukavice. Sundá pacientce původní obvaz z dolní končetiny, opláchne defekt a důkladně vyčistí okolí defektu, uvolněné části šetrně odstraní. Okolí defektu ošetří určenou mastí. Poté kryje ránu čtvercem s ordinovanou mastí nebo originálním krytím. Čtverce se lehce fixují několika otočkami hydrofilního obinadla a poté je přikládán kompresní obvaz. Začíná se u prstů, přes patu a v oblasti kotníku, kde je nutný největší tah. Otočky jsou kladeny hustě za sebou, pokračují až do podkolení rýhy, kde se obinadlo fixuje náplastí. Nakonec sestra provede zápis do dokumentace. Komplikace - alergická reakce, - poranění defektu z důvodu nešetrné aplikace oplachu nebo masti, - infekce v důsledku mikrobiální kontaminace masti, - systémové nežádoucí účinky při aplikaci nadbytku léčiva a jeho absorbci do cévní soustavy. Zvláštní upozornění - při jakékoliv reakci informovat lékaře, - změny zaznamenávat do dokumentace, - po zhojení bércového vředu je pacientce doporučena bandáž dolní končetiny nebo používání kompresních punčoch. Úklid pomůcek - vytřídění infekčního odpadu, - dezinfekce a očištění pomůcek dle platného hygienicko-epidemiologického řádu (HANOUSKOVÁ, 2014). - 42 - 42 - 2.4 Terapie bércových vředů Tabulka 2: Lokální terapie ošetření bércových vředů DATUM LOKÁLNÍ TERAPIE 26. 10. 2015 Pravý bérec - ulcerace oplach peroxidem vodíku, do defektu Ialugen ext. Levý bérec - ulcerace oplach peroxidem vodíku, Prontosan 2x denně, okolí ulcerací 1,5% Lůžova pasta, elastická bandáž 27. 10. 2015 terapie nezměněna 28. 10. 2015 terapie nezměněna 29. 10. 2015 Pravý bérec - ulcerace oplach peroxidem vodíku, Dakin obklad 2x denně, Ialugen ext., okolí ulcerací 1,5% Lůžova pasta Levý bérec - ulcerace oplach peroxidem vodíku, Ialugen ext., do okolí Belogent ung. elastická bandáž 30. 10. 2015 terapie nezměněna 31. 10. 2015 terapie nezměněna 1. 11. 2015 terapie nezměněna 2. 11. 2015 Pravý bérec - ulcerace oplach Betadinou, Ialugen ext., okolí ulcerací Ialugen mast ung. elastická bandáž Levý bérec - ulcerace oplach Betadinou, Ichtoxyl, do okolí Borová vazelína ung. elastická bandáž 3. 11. 2015 terapie nezměněna 4. 11. 2015 Pacientka propuštěna do domácí péče Zdroj: Vlastní zpracování dle ošetřovatelské dokumentace, 2015 - 43 - 43 - 2.4.1 Průběh hojení bércových vředů 26. 10. 2015 – Proveden stěr z rány na kultivaci a citlivost, podle výsledku nasazena antibiotická léčba. 29. 10. 2015 – Stav zlepšen, ulcerace na levém bérci se čistí, probíhá granulace, defekty se pokrývají krustičkami a granulační tkání. 2. 11. 2015 – Ulcerace na levém bérci u vnitřního kotníku s mírným povlakem, místy granulace, ostatní ulcerace na bércích jsou čisté. 4. 11. 2015 – Pacientka byla propuštěna do domácí péče. Péče o bércové vředy byla provedena dne 26. 10., 28. 10., 29. 10., 31. 10., 2. 11. a 4. 11. 2015. 26. 10. 2015 S pacientkou byla sepsána ošetřovatelská anamnéza, stanovily se aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy a bylo provedeno samotné ošetření bércových vředů. Na pravé dolní končetině jsou 3 drobnější defekty o velikosti asi 1 cm a hluboké asi 0,5 cm. Spodina ran je čistá. Vředy byly opláchnuty roztokem peroxidu vodíku, do defektu byla nanesena vrtsva Ialugenu, překryto sterilními čtverci a celé zavázáno do hydrofilního obinadla. Defekt na levé dolní končetině je veliký 0, 5 x 1, 5 cm, mírně povleklý, hluboký asi 0, 5 cm. Vřed na levé dolní končetině byl opláchnut roztokem peroxidu vodíku a poté byl přiložen obklad s Prontosanem, okolí bylo ošetřeno 1,5% Lůžovou pastou. Tento obklad byl naordinován dvakrát denně. Na obou dolních končetinách byla provedena bandáž elastickým obinadlem do oblasti kolen. Další převaz byl naplánován na 28. 10. 2015. Infekční odpad byl odložen do předem určené nádoby na infekční odpad. 28. 10. 2015 Postup ošetření bércových vředů byl stejný, pacientce byly odebrány kontrolní stěry z každého defektu, které byly poslány na mikrobiologické vyšetření. Další převaz byl naplánován na 29. 10. 2015. 29. 10. 2015 Defekt na pravém bérci byl opláchnut peroxidem vodíku, poté přiložen obklad s Dakinem, do okolí byl nanesen Ialugen mast a 1,5% Lůžova pasta. Do defektu na levém bérci byl po opláchnutí peroxidem vodíku aplikován Ialugen ext. a do okolí Belogent ung. Na obě končetiny byla dána elastická bandáž. Pacientka byla poučena o důležitosti - 44 - 44 netraumatizování rány. Stěžuje si na občasné svědění dolních končetin. Tento problém byl řešen edukací pacientky a farmakoterapií – podáním Dithiadenu (antihistaminikum). Další převaz byl naplánován na 31. 10. 2015. 31. 10. 2015 Výsledky kontrolních stěrů byly negativní. Pacientka si již méně stěžuje na nepříjemné svědění v oblasti obou dolních končetin. Defekt na levé končetině se zmenšil, na pravé dolní končetině je stav nezměněn. Další převaz byl naplánován na 2. 11. 2015. 2. 11. 2015 Bércový vřed na pravém bérci byl opláchnut Betadinou, na sterilní čtverce byl nanesen Ialugen plus a přiložen na ránu. Do okolí byl dán Ialugen mast a vše bylo obvázáno hydrofilním obinadlem. Byla provedena komprese pomocí elastické bandáže. Na lévém bérci byl vřed opláchnut také Betadinou, na ránu byly přiloženy sterilní čtvrce s Ichtoxylem a do okolí Borová vazelína. Podle ordinace lékaře byla prvedena také na této končetině komprese pomocí elastické bandáže. Vřed je méně povleklý od okrajů je značná epitalizace. Defekty na pravé dolní končetině jsou beze změn. Pacientka neudává pocit svědění. Další převaz byl naplánován na 4. 11. 2015. 4.11. 2015 Defekt na levé dolní končetině je veliký 0, 5 cm, epitelizuje. Ošetřovatelský postup a pomůcky zůstaly stejné. Na pravé dolní končetině začíná mírná epitalizace jednoho defektu. Zbylé dva jsou beze změny. U pacientky byly vyhodnoceny ošetřovatelské diagnózy, které jsou podrobněji popsány v další části práce. Pacientka byla propuštěna do domácí péče. 2.5.1 Aplikace ošetřovatelského modelu dle Marjory Gordon V naší kazuistice rozpracováváme pacienta dle modelu Marjory Gordon. Vnímání zdraví Paní V. Š. Byla v nemocničním zařízení hospitalizována dvakrát. V srpnu roku 1989 prodělala hysterektomii a v lednu 2013, když jsi zlomila klíční kost následkem pádu na náledí. Hospitalizace proběhly v pořádku bez dalších následků. Pacientka prodělala v dětství běžné nemoci. Pravidelně chodila na prohlídky ke stomatologickému lékaři, do doby, než musela začít používat zubní protézy. Pravidelně chodí na - 45 - 45 preventivní prohlídky k praktickému lékaři. V roce 2008 byla pacientce diagnostikována chronická žilní nedostatečnost s následnou komplikací – bércovými vředy, které se opakovaně vyskytují až do současnosti. Léčba je zajištěna v rámci domácí péče. Po zhoršení stavu byla pacientka dne 26. 10. 2015 přijata k léčbě za hospitalizace. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Výživa Tato oblast se zaměřuje na zásady správného stravování, stravovací návyky pacientky, její oblíbená a neoblíbená jídla, kolik a jaké tekutiny přijme za den. Pacientka sděluje: Nejraději jím kořeněné a pálivé věci, jako jsou pepřenky v oleji, kořeněné ryby a brambory s pálivou omáčkou. Také mám ráda maso nejlépe vepřový ovar. Moje neoblíbená jídla jsou jogurty a jiné mléčné výrobky, ale i třeba krupicová kaše nebo pudink. Jím zhruba třikrát denně. Ráda vařím oběd pro mou rodinu, když přijde na návštěvu. Za den vypiji asi 1,5 litru tekutin. Nejraději mám ochucené minerální vody a čaj. Nemám ráda kávu a červené víno.. Pacientka nemá fyzické obtíže v přijímání stravy. V rámci edukace by bylo vhodné ji poučit o zásadách správné výživy a nutnosti omezení přijmu kořeněných a ostrých jídel. Pacientka nemá psychické obtíže v přijímání stravy. Má vyčleněné své oblíbené pokrmy. Nemá žádné výrazné dietní omezení. V hospitalizačním zařízení má naordinovanou dietu číslo tři – racoinální. Nemá problémy přijímat stravu jak samostatně tak i ve skupině. Doma má ráda obědy se svou rodinou. Stav kožního turgoru je v normě. Skóre dle Norton je 25, což je zvýšené riziko vzniku dekubitů. Pacinetka je 165 cm vysoká a váží 70 kg. Hodnota BMI je 25, 1 což poukazuje na mírnou nadváhu. Použitá vyšetřovací škála: body mass index – 25, 1 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Vylučování V této oblasti jsme se zaměřili na pravidelnost vyprazdňování stolice a vylučování moče. Ptali jsme se, kdy byla stolice naposledy, zda pacientka nemá zácpu, pokud ano co ji na zácpu pomáhá. Dále jsme se dotazovali, jestli má pacientka problémy s močením a zda nemá inkontinenci. Pacientka sděluje: Stolici mám celkem pravidelnou, chodím - 46 - 46 zhruba obden naposledy jsem byla dnes ráno (26.10.), zácpu moc nemívám a pokud ano, napiji se nápoje z plechovky a to mi pomůže. S močením většinou problémy nemívám bolest ani pálení nemám, ale pro jistotu nosím tenkou vložku, protože mě někdy, když někam jedu trápí malý únik moči. Doma ale většinou žádné potíže nemám. Pacientka má pravidelnou stolici. Zácpou netrpí. S močením problémy nemá. Močí na WC čirou moč bez příměsi. Pro větší pocit bezpečí a čistoty, používá pomůcky pro občasný únik moči. Pacientka chce mít při vylučování soukromí. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Aktivita, odpočinek a spánek V této oblasti jsme se zaměřili na soběstačnost při pohybu, používání kompenzačních pomůcek, bolest při pohybu a jiné další potíže, které by mohly nastat, například dušnost. Pacientka sděluje: Zaplať pán Bůh, že se o sebe ještě dokážu postarat sama. Nepotřebuji hůl, nebo berle. Občas mě sice bolí ty vředy, ale když jdu třeba nakoupit a potkám někoho, s kým si popovídám, je to hned lepší. Chodím denně asi na dvou kilometrovou procházku se psem a také chodím na hřbitov. Takže denně ujdu kolem tří kilometrů. Dušná nejsem, ale když jdu z obchodu do kopce a mám více tašek, tak si dělám krátké přestávky. Tady v nemocnici je dobré, že mám koupelnu a záchod přímo na pokoji.. Pacientka je v pohybu soběstačná. Občas pociťuje bolestivost defektů, které ji v pohybu zatím výrazně neomezují. Z důvodu chronického onemocnění, by pacientka mohla mít zhoršenou pohyblivost například vlivem větší bolesti nebo otoků dolních končetin. Pacientka může mít strach z potenciální nesoběstačnosti, i když v současné době je soběstačná ve všech běžných činnostech. Pro tuto oblast byl použit Barthelův test základních všedních činností ADL s výsledkem 100 bodů – což značí, že pacientka je i přes svůj věk ve velmi dobré kondici. Ve volném čase ráda sleduje televizi, hlavně válečné dokumenty. Její další oblíbenou činností je pletení a luštění křížovek. Doma se stará o psa a kocoura, díky kterým jí není v domě smutno. Po propuštění z nemocnice může mít pacientka omezený kontakt s okolím z důvodu možnosti vzniku snížené pohyblivosti například vlivem velké bolesti, nebo otoku dolních končetin. Proto je vhodné pacientku edukovat o prevenci vzniků otoků na dolních končetinách. Dále jsem u pacientky zabývala problematikou spánku, jeho délku, kvalitu a případnými problémy, například s usínáním, nebo častým probouzením se v noci. Dále jsem zjišťovala, jaké má pacientka rituály před spaním a jestli užívá léky na spaní. - 47 - 47 Pacientka sděluje: Chodím spát většinou kolem desáté večer. Mám ráda teplo v místnosti a když tu mám kocoury. V noci se nebudím, ale někdy se mi hůře usíná, protože mě svědí nohy. Než jdu spát, sleduji televizi, ale nemám ráda zprávy, když jsou o nějakém neštěstí, nebo že někdo někoho přepadl, okradl a zabil. To se pak bojím usnout. Léky na spaní neberu. Probouzím se okolo šesté hodiny, někdy i dříve. Když vstanu, otevřu okno a na chvíli vyvětrám. Pacientka nemá porušený spánek. Spí klidně bez jakýchkoli poruch spánku, pouze někdy má problém s usínáním, z důvodu svědění dolních končetin. Pacientka spí v průměru sedm hodin denně. Doma je ráda, když má v blízkosti svého kocoura a psa. Dávají jí větší pocit bezpečí tím, že není v místnosti sama. Pacientka je zvyklá usínat u televize. Použité vyšetřovací škály: Barthelův test základních všedních činností ADL. Ošetřovatelský problém: Riziko snížené soběstačnosti z důvodu zhoršení onemocnění. Percepce, kognice Pacientka je plně orientována místem, časem, prostorem a osobou. Výsledek hodnocení stavu vědomí pomocí Glasgow Coma Scale je 15 bodů – bez obtíží. Navzdory vyššímu věku, pacientka stále dobře vidí, brýle používá jen občas. Nedoslýchavostí netrpí. Je klidná, komunikuje a snaží se spolupracovat. Plně chápe svůj zdravotní stav a snaží se dodržovat léčbu. Při hodnocení intenzity bolesti podle numerické škály, pacientka uvádí číslo 3. Dle ordinace lékaře má pacientka předepsána analgetika p. o. Použité vyšetřovací škály: Glasgow Coma Scale, numerická škála bolesti Ošetřovatelský problém: bolest. Sebepercepce Pacientka je spíše optimista, snaží se vše brát s nadhledem. Nepociťuje strach ani úzkost. Se svou diagnózou je smířená a snaží se dodržovat léčebný režim. Jde s ní dobře navázat komunikaci. K lékařům a ošetřujícímu personálu je důvěřivá a spolupracuje s ním. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. - 48 - 48 Vztahy mezi rolemi Bydlí na vesnici v malém domku. Je 8 let vdova. Má jednoho syna a dvě vnučky. Je ráda, když ji přijedou navštívit, nebo když se rodina sejde například na oběd. Je ve starobním důchodu. Dříve pracovala jako kuchařka v domově pro seniory. Stará se o svoje zvířata, chodí pravidelně na nákup a na hřbitov. Ráda sleduje různé televizní seriály. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Sexualita Menstruace začala u pacientky asi ve 14 letech a skončila v 45 letech. Většinou byla pravidelná a nebolestivá. Pacientka prodělala jeden fyziologický porod a dvakrát samovolně potratila. Nepoužívala žádnou formu antikoncepce. Na gynekologické prohlídce byla naposledy v dubnu roku 2014. V roce 1989 prodělala hysterektomii. Vzhledem k vyššímu věku pacientky a také proto že je vdova, byla otázka sexuality vynechána. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Zvládání tolerance/zátěžě Velká zátěžová situace pacientky byla, když dlouho dobu nemohla otěhotnět a otěhotnění s následným potratem. Náročnou životní situaci prožila při úmrtí maminky a manžela. Už je osm let vdova. Pravidelně chodí na hřbitov. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Životní principy Paní V. Š. vyznává křesťanskou víru. Chodí každou neděli do kostela v jejím bydlišti na bohoslužbu. Podílí se na úklidu a květinové výzdobě kostela. Úklidu a výzdobě se věnuje od svých 20 let. Má dobrý pocit, že je užitečná. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Bezpečnost a ochrana Pacientka trpí kromě základního onemocnění, chronickou žilní nedostatečností, - 49 - 49 na kterou užívá léky. Její pohyblivost není nijak výrazně omezená, občas jí trápí bolestivost defektů, na které použivá doporučená analgetika. Jako prevence infekce má pacientka naordinována polykací antibiotika. Při převazu bércových vředů je nutno postupovat podle standardu, který se týká tohoto onemocnění a dodržovat zásady asepse. Pacientka má zvýšené riziko infekce, z důvodu porušené integrity kůže. Obvaz je suchý a neprosakuje. Teplota pacientky se pohybuje v normálních hodnotách tedy od 36, 4 °C do 36, 9 °C Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. Komfort Pacientka neudává pocit na zvracení, či samotné zvracení. Na numerické škále bolesti, pacientka označila svou bolest číslem 3. Na bolest má pacientka naordionována analgetika. Je také poučena o zvýšené poloze dolních končetin a důležitosti kompresivní bándáže, z důvodu zlepšení správného toku krve v žilách a zpevnění žilní stěny. Použitá vyšetřovací škála: numerická škála bolesti s rozsahem od 0 do 10. Ošetřovatelský problém: bolest. Růst a vývoj Růst a vývoj byl fyziologický. Paní V. Š. je sice menšího vzrůstu, ale celková stavba těla a orgánů je bez patologie. Použité vyšetřovací škály: 0 Ošetřovatelský problém: nenalezen. 2.6 Fyzikální vyšetření všeobecnou sestrou Sběr údajů pro sesterské fyzikální vyšetření proběhl, dne 27. 10. 2015 dle Nejedlé. Celkový stav pacienta Pacientka je při plném vědomí, orientována osobou, časem a místem. Hodnota Glasgow Coma Scale je 15 bodů, komunikace bez obtíží, řeč plynulá, chápe význam edukace. Váha je 70kg, výška 165 cm, hodnota tlaku krevního je 130/80 mmHg, pulz 68 tepů za minutu, pravidelný, dechová frekvence 16 dechů za minutu, hodnota tělesné teploty 36, 4 °C. Pacientka je soběstačná a chodící. - 50 - 50 Hlava: normocefalická, na poklep nebolestivá; oční bulby ve středním postavení, volně pohyblivé, zornice izokorické, spojivky růžové, skléry bílé, bez známek ikteru; rty růžové, bez známek cyanózy; jazyk růžový, vlhký, mírně povleklý, plazí středem; chrup umělý. Krk: štítná žláza nezvětšena, na karotidách symetrická pulzace, přimeřená náplň krčních žil, uzliny nezvětšené. Hrudník: symetrický, kostální dýchání, prsy bez hmatné rezistence, ozvy bez šelestu, úder hrotu nehmatný, dýchání sklípkově čisté, poklep plný, jasný. Břicho: dýchá v celém rozsahu, poklep bubínkový, palpačně nebolestivé, měkké, prohmatné, bez hmatné rezistence, peristaltika přítomna, játra v oblouku, slezina nezvětšena, bez známek náhlé příhody břišní, ledviny nebolestivé, tříselné uzliny nezvětšeny. Končetiny: mírný otok dolních končetin, kůže napjatá, mírná bolestivost spontánně i na pohmat, prokrevná, bez známek ischemie, hmatná pulzace tepen na dorzech nohou. Invazivní vstupy: nemá. Svalová pevnost: dostatečná. Rozsah pohybu kloubů: limitována věkěm, ale soběstačná (Nejedlá, 2006). 2.7 Situační analýza Pacientka byla přijata dne 26. 10. 2015 na kožní oddělení Oblastní nemocnice Kolín, pro zhoršení základního onemocnění – bércových vředů. Po zmeření fyziologických funkcí a stanovení lokální terapie, bylo provedeno ošetření bércových vředů - převaz a stěr z vředu na kultivaci a citlivost. Následovaly odběry krve a moče a podání famarmakologické terapie. Pacientka byla poučena o vhodné poloze dolních končetin. Také byl sledován stav obvazu – prosakuje/neprosakuje. Soběstačnost a pohyblivost pacientky není snížená. Hodnota Barthelova testu byla 100 bodů. Na numerické škále bolesti pacientka údává číslo 3. V případě větší intenzity bolesti má pacientka naordinována analgetika jednu tabletu třikrát denně. Použité hodnotící škály:  Barthelův test: 100 bodů (nezávislost),  Norton skóre: 25 bodů, - 51 - 51  BMI: 25,1,  Numerická škála bolesti: 3,  Glasgow Coma Scale: 15 bodů, 2.8 Ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie Prvky, ze kterých byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy byly rozhovory s pacientkou, pozorování a použití publikace: Ošetřovatelské diagnózy, definice a klasifikace 2012 – 2014. Ošetřovatelské diagnózy jsou rozděleny na aktuální a potenciální. 2.8.1 Aktuální ošetřovatelské diagnózy Název + kód: Narušená integrita kůže (00046) Doména 4: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození Definice: Změny v epidermis nebo dermis. Určující znaky: destrukce vrstev kůže, narušení kožního povrchu, narušení tělesných struktur. Související faktory: chemická látky, věkové extrémy – vysoký věk, vzdušná vlhkost, mechanické faktory – tlak, omezení, vlhkost, zhoršený oběh, zhoršená citlivost. Cíl: krátkodobý: pacientka je bez známek infekce dlouhodobý: bércové vředy jsou zhojené Priorita: střední Očekávané výsledky: Bércové vředy budou zahojeny, nebo alespoň léčba nepovede k zhoršení základního onemocnění. Pacientka chápe příčinu porušení kožní integritya dodržuje správnou péči o rány, zapouje se do preventivních opatření. Plán intervencí od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: - Zhodnoť stav a typ rány – všeobecná sestra - Buď empatická a naslouchej nemocnému – všeobecná sestra - Převaz prováděj vždy podle aktuálního standard – všeobecná sestra - Pracuj pečlivě a za aseptických podmínek – všeobecná sestra - Postup vždy slovně doprovázej – všeobecná sestra - 52 - 52 - Vše zaznamenej do dokumentace – všeobecná sestra - V případě sekrece z rány nebo krvácení informuj lékaře – všeobecná sestra Realizace od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: Při každém převazu jsme postupovali podle zásad aktuálního ošetřovatelského standardu, který je určen na ošetření bércových vředů. Nedílnou součástí při péči o ránu bylo také hodnocení vzhledu typu a velikosti rány. Postup při ošetření rány byl vždy slovně doprovázen, aby pacientka měla dostatečné informace o tom, co přesně děláme. Použitý material z předchozího převazu, který se řadí mezi infekční odpad, byl odkládán do určené nádoby na infekční odpad. Pacientku jsme dále poučili o postupu při možném prosáknutí rány a také o hygienické dezinfekci rukou. Vše bylo zaznamenáno do dokumentace a označeno podpisem a razítkem. Hodnocení: Pacientka se léčí s bércovými vředy od roku 2008. V říjnu 2015 byla hospitalizována na lůžkové části kožního oddělení pro zhoršení lokálního nálezu. Převaz probíhá každý den. V počátku byla rána povleklá, ale od okrajů jsou vidět známky počínající epitalizace. Po dvou týdnech léčby se vzhled rány zlepšil, ale integrita kůže zůstává dále poškozena. Krátkodobý cíl byl splněn. U pacientky nedošlo ke vzniku a šíření infekce. Zábranění vzniku infekce je dobrým předpokladem pro splnění dlouhodobého cíle. Název + kód: Akutní bolest (00132) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo potencionálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové poškození (Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným nebo předvídatelným koncem a s trváním kratším než 6 měsíců. Určující znaky: kódový nebo číselný záznam, nesoustředěné chování – úlevová poloha, obranná gesta, pozorované známky bolesti. Související faktory: původci zranění – fyzikální, psychogenní. - 53 - 53 Cíl: krátkodobý: Bolest se zmírní. dlouhodobý: Hodnota bolesti údaváná pacientkou nebude vyšší jak 1 na numerické škále bolesti. Priorita: střední Očekávané výsledky: Pacientka chápe příčinu bolesti, umí vyhledat úlevovou polohu a zhodnotí její intenzitu na hodnotící škále. V případě velké obtěžující bolesti si pacientka vyžádá ordinovaná analgetika a bolest se do hodiny po požití zmírní. Plán intervencí od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: - Zhodnoť intenzitu bolesti pomocí hodnotících škál bolesti – všeobecná sestra. - Naslouchej pozorně nemocnému – všeobecná sestra - Při převazu pracuj opatrně, aby si pacientce nepřivodila ještě větší bolest – všeobecná sestra - Sleduj verbální a neverbální projevy pacientky – všeobecná sestra - Pomáhej pacientce jak zmírnit bolest (úlevové polohy, obklady...) – všeobecná sestra - Vše zaznamenej do dokumentace – všeobecná sestra Realizace od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: Při každém převazu byla pacientce položena otázka týkající se bolesti a předložena jedna z hodnotících škál intenzity a typu bolesti, kterou pacientka označila. Po celou dobu, kdy byla prováděna péče o pacientku, byla bolest většinou stejné velikosti a charakteru. Při převazu jsme se snažili pracovat tak, aby pacientka pociťovala co možná nejmenší bolest. Pacientce byly take doporučeny některé metody jak bolest zmírnit, například mít končetiny v elevaci, aplikaci obkladů, cviky na posílení žilního systému, v neposlední řadě take aby se v případě velké bolesti sama přihlásila o předepsané analgetikum. Hodnocení: Převazy bércových vředů probíhají denně. S pacientkou je při každém převazu veden rozhovor, kde se dotazujeme na bolest. V případě veliké bolesti pacientka sama zaujímá úlevovou polohu, ale uvádí, že jí bércové vředy bolí jen někdy. Bolest popisuje jako ostrou a bodavou. Bolest je léčena i farmakologicky pomocí předepsaných analgetik, která si pacientka bere podle potřeby, nejvíce však třikrát denně jednu tabletu. Krátkodobý cíl byl splněn, pacientky bolest se zmírnila. V předposlední den hospitalizace pacientka neudává bolest, tudíž došlo k splnění dlouhodobého cíle. - 54 - 54 Název + kód: Zhoršené vylučování moči (00016) Doména 3: Vylučování a výměna Třída 1: Funkce močového systému Definice: Dysfunkce při vylučování moči. Určující znaky: dysurie, četnost, inkotinence Související faktory: anatomická obstrukce Cíl: Nedojde ke vzniku infekce močových cest, pacientku nebude obtěžovat inkontinence. Priorita: střední Očekávané výsledky: Pacientka chápe příčinu inkontinence a používá pro sebe vhodné pomůcky, dodržuje správnou hygienu močového ústrojí. Plán intervencí od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: - Doporuč nemocnému vhodné inkontinentní pomůcky – všeobecná sestra - Pouč nemocného o důležitosti udržování správné hygieny – všeobecná sestra - Naslouchej nemocnému – všeobecná sestra - Sleduj charakter moče – množství, barvu, zápach, příměsi – všeobecná sestra - Vše zaznamenej do dokumentace – všeobecná sestra Realizace od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: Pacientka byla edukována o správné hygieně genitálu a výběru vhodných přípravků v hygienické péči. S pacientkou jsme společně probrali i některé druhy pomůcek pro inkontinenci. Zároveň byla pacientce sdělena důležitost pravidelného příjmu tekutin, a doporučeny druhy tekutin, které jsou vhodné. K nejvhodnějším tekutinám patří čistá voda bez bublin a některé druhy čajů. Naopak nevhodná je káva, alkohol a sladké limonády. Hodnocení: Pacientka chápe příčiny inkontinence, zná a umí využívat inkontinentní pomůcky. Má dostatek inkontinentních pomůcek, dodržuje správnou hygienu močového ústrojí a genitálu. Infekce nenastala, cíle bylo tudíž dosaženo. 2.8.2 Potenciální ošetřovatelské diagnózy Název + kód: Riziko infekce (0004) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 1: Infekce - 55 - 55 Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organizmy. Určující znaky: zápach, prodloužená doba hojení, pozitivní stěr, produkce sekretu Související faktory: nedostatek znalostí jak se nevystavovat patogenům, porušená kůže, traumatizovaná tkáň. Cíl: Bércový vřed je bez známek infekce, hojí se výstavbou nové tkáně. Priorita: střední Očekávané výsledky: U Pacientky se neprojeví žádné známky infekce, (místní ani celkové), nedojde k zhoršení projevů základního onemocnění. Plán intervencí od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: - Převaz prováděj za aseptických podmínek – všeobecná sestra - Sleduj projevy infekce – všeobecná sestra - Kontroluj výsledky krevních vyšetření a výtěrů z rány – všeobecná sestra - Pouč pacientku o důležitosti čistoty a správné hygieny o rány – všeobecná sestra - Vše zaznamenej do dokumentace – všeobecná sestra Realizace od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: Při každém převazu bylo postupováno dle ordinace v lokální terapii a v souladu se zásadami aseptických podmínek. Každý převaz byl zaznamenán do dokumentace a označen podpisem a razítkem. Před propuštěním byla pacientku poučena, jak má provádět hygienickou dezinfekci rukou a jak má nakládat s použitým infekčním materiálem. Dále byl s pacientkou uskutečněn rozhovor o nutnosti zachování co možná největší celistvosti pokožky hlavně v okolí rány. Pacientka byla také edukována o možných projevech infekce nebo zánětu. K těmto projevům patří: bolesti, změna vzhledu, zčervenání, mokvání a sekrece, zduření a změna celistvosti. Pacientce byly provedeny kontrolní stěry z rány na potvrzení nebo vyvrácení infekce. Hodnocení: Bércové vředy byly pravidelně ošetřeny a kontrolovány, u pacientky se infekce neprojevila. Pacientka je poučena o dodržování správné hygieny dolních končetin. Cíl byl splněn. Název + kód: Riziko sníženého objemu tělesných tekutin v organismu (00028) Doména 2: Výživa Třída 5: Hydratace Definice: Riziko snížení objemu intravaskulárních, intersticiálních anebo - 56 - 56 intracelulárních tekutin. Týká se to rizika deyhdratace, samotné ztráty vody beze změny (v koncentraci) sodíku. Související faktory: aktivní ztráta objemu tekutin, nedostatečné znalosti, věkové extrémy, porucha regulačních mechanismů, ztráta tekutin abnormálními cestami, farmaceutické látky – diuretika. Cíl: Dehydratace nenastane. Priorita: střední Očekávané výsledky: U pacientky nedojde k dehydrataci, její příjem tekutin bude okolo 2, 5 litru vhodných tekutin za den. Plán intervencí od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: - Edukuj pacientku o optimálním přijmu tekutin za den – všobecná sestra - Uveď vhodné tekutiny – všeobecná sestra - Kontroluj vzhled sliznic a kůže – všeobecná sestra - Sleduj účinky léků – všeobecná sestra - Vše zaznamenej do dokumentace – všeobecná sestra Realizace od 26. 10. 2015 do 3. 11. 2015: Pacientce byly doporučeny tekutiny, které jsou vhodné k dennímu příjmu. Dále jí bylo doporučeno, aby pila menší dávky, ale častěji a každou vypitou skleničku si zaznamenala. Pacientka užívá diuretika, je si vědoma důležitosti dostatečného příjmu tekutin. Při převazu byl take kontrolován vzhled kůže a sliznic. Hodnocení: U pacientky nedošlo k dehydrataci, je poučena o vhodném přijmu a typu tekutin. Cíl byl splněn. 2.9 Celkové hodnocení Pacientka byla dne 26. 10. 2015 přijata na kožní oddělení, pro zhoršení bércových vředů na dolních končetinách. Celková léčba probíhala dle ordinace lékaře. Pacientce bylo provedeno vyšetření krve a výtěr z defektů pro stanovení správné antibiotické léčby. Dle výsledků mikrobiologického vyšetření odebraného materiálu z rány byla nasazena celková perorální antibiotika. Lokální ošetřování bércového vředu zahrnovalo převaz dle ordinace lékaře, který byl prováděn zpočátku dvakrát denně po dobu sedmi dnů. Vzhledem k zlepšení klinického nálezu, byl indikován převaz bércových vředů jedenkrát denně. Ošetřovatelská péče u pacientky probíhala třináct dnů od 26. 10. 2015 do 3. 11. - 57 - 57 - 2015. Následující den byla pacientka propuštěna do domácí péče. U pacientky byly stanoveny aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy, týkající se povahy onemocnění, které byly podrobněji rozpracovány. U většiny stanovených ošetřovatelských diagnóz došlo ke splnění cíle, který se stanovil na začátku hospitalizace. U ošetřovatelské diagnózy zhoršené vylučování moče, došlo k splnění cíle jen částečně. U pacientky infekce močových cest nenastala, ale samovolný únik moči stále přetrvává. Použité hodnotící škály se po celou dobu hospitalizace nijak výrazně nezměnily. Pacientka byla klidná, orientováná, vždy ochotně spolupracovala a snažila se dodržovat stanovenou léčbu. Z hlediska psychiky, nebyly u pacientky shledány problémy, jen občas říkala, že se jí stýská po zvířatech co má doma, ale věděla, že je o ně dobře postaráno její rodinou, která jí pravidelně chodila navštěvovat. 2.10 Doporučení pro praxi Všeobecné sestry, pracující na kožních odděleních, ambulancích zabývající se léčbou ran, ale také sestry z domácí péče, musí znát zásady správné péče o rány, dodržovat hygienická stanovení, pracovat za aseptických podmínek, používat ochranné pomůcky a snažit se aby při převazu nepůsobily pacientovi bolest. Všeobecné sestry se mají podílet na edukaci pacienta nejen při hospitalizaci, ale také aby pacient při propuštění znal a osvojil si zásady správné hygieny, cviků na posílení krevního oběhu, správné výživy a přijmu vhodných tekutin. Zpětná vazba, zda pacient všemu porozuměl je ověření pomocí dotazu, nebo předvedením samotné činnosti pacientem pod dohledem sestry či lékaře. Všeobecná sestra, zabývající se touto problematikou, by se měla aktivně vzdělávat a získané poznatky co nejlépe aplikovat. Na dotazy pacienta by měla být schopna srozumitelně odpovědět a poradit a spolupracovat s lékařem. Lékař, sestra a pacient by měli tvořit tým a aktivně se podílet na léčbě. Důležitou součástí je edukace rodiny a zapojení do léčebného procesu. 2.11 Edukace pacientky Do edukuce pacientky před propuštěním do domácí péče patří cviky pro posílení žílního oběhu, nácvik správného provedení kompresivní bandáže, zásady hygienické péče, nošení vhodného oděvu na dolních končetinách, dodržovat správnou výživu a - 58 - 58 vyhnout se rizikovým faktorům. Klademe důraz na to, aby pacientka vše správně pochopila a byla schopna v rámci svých možností prvky edukace dodržovat. 2.11.1 Preventivní opatření a vhodné cviky pro posílení žilního oběhu: K preventivním opatřením vzniku bércových vředů v prvé řadě patří odstranění příčiny, rizikových faktorů nebo jejich kompenzace, která zmírní obtíže. U bércových vředů žilních původu je základní léčbou odstranění poškozených žil operace. Na bércové vředy, které nejdou řešit chirurgickou léčbou, zbývá léčba konzervativní. K základnímu opatření patří nošení výše uvedených kompresivních obinadel, vyhýbat se účinkům vysokých teplot jako je pobyt na přímém slunci, horkým koupelím, saunování. Další preventivní opatření je pohybová aktivita, procházky, rekreační sporty (jízda na kole, chůze), rehabilitační gymnastika s oddechovými pauzami, kdy jsou dolní končetiny zvednuté nad úrověn položeného těla. K významným preventivním opatřením patří také vyvarování se dlouhého stání, nebo sezení, doporučuje se nosit boty na nízkém, širším podpatku, a ponožky bez škrtícího lemu. V neposlední řadě jsem také patří vyvarování se kouření, udržování přiměřené tělesné váhy, vyvarovat se obezitě, vynechat stravu s vysokým obsahem tuků a cukrů a ostrého koření a dobrá spolupráce lékaře, sestry a pacienta. Protože je pacientce 83 let, byly vybrány takové cviky, které může provádět z pohodlí svého domova. Předpokládáme, že se nebude věnovat turistice po horách, nebo jezdit na jízdním kole kilometry po cyklostezkách. 2.11.2 Cviky na posílení krevního žilního oběhu: - chodit střídavě po patách a po špičkách, - chodit střídavě po vnitřních a vnějších hranách chodila, - vsedě napínat dolní končetiny před sebe a pomalu střídavě napínat a skrčovat chodidla jedné a druhé dolní končetiny, - vsedě s nataženými dolními končetinami stlačovat měkčí míč, který je umístěn mezi kotníky, - stoupnout si na špičky a přenášet váhu těla postupně ze špiček na paty (houpavý pohyb), - 59 - 59 - sešlapovat špičkou dolní končetiny malý míč, nebo měkkou podložku tak, aby pata zůstala po celou dobu opřená o zem a nezvedala se, - vleže kmitat dolními končetinami jako při stříhání nůžek, - vleže s nataženými dolními končetinami s propnutými špičkami střídavě kroužit končetinami v kotníku, nejdříve směrem k sobě a pak od sebe, - vsedě se opřít o paty a špičky chodidel dávat střídavě k sobě a potom od sebe, - vsedě se střídavě opírat o špičky a o paty, - vleže zvednout dolní končetiny a střídavě krčit a napínat prsty u nohou, - vleže napodobovat jízdu na kole, propínat dolní končetiny (ANON, 2013). Tyto cviky může pacientka provádět sama každý den i několikrát denně, nebo s pomocí všeobecné sestry z oddělení nebo z domácí péče. Každý cvik by se měl provádět zhruba dvacetkrát, ale záleží na aktuálním zdravotním stavu pacientky. 2.11.3 Hygiena Vzhledem k vyššímu věku pacientky je dobré mít vanu vybavenou protiskluzovou podložkou a madlem. Frekvence převazu je podle doporučení lékaře. Oplach rány stačí jednou denně, v rámci běžné hygieny těla. Rána se oplachuje čistou tekoucí vodou bez použití mýdla. 2.11.4 Vhodný oděv Pacientka by měla na dolních končetinách nosit spíše volnější oděv, pro zajištění správné cirkulace krve. Nevhodné jsou upnuté kalhoty a ponožky se škrtícím lemem. Při nošení kompresivní bándaže, je nutné zvolit větší obuv, z důvodu zvětšení obvodu dolní končetiny. 2.11.5 Výživa Pacientka by měla mít pestrou stravu, jíst přiměřeně ke své pohybové aktivitě, pít dostatek vhodných tekutin jako je neperlivá voda, bylinkové čaje, minerální vody. Vyvarovat se ostrým a příliš kořeněným pokrmům. - 60 - 60 - 3. ZÁVĚR V teoretické části je popis anatomie a fyziologie kožního systému, definice bércového vředu, jeho typy, příčiny, které vedou k jeho vzniku. Další část se věnuje problematice léčby. Je zde náhled na léčbu ran v historii až po současnost. Dnes už máme na výběr z více možností jak toto onemocnění léčit. Máme k dispozici nejen léčbu lokální – pomocí obvazových materiálů a přípravků pro hojení ran, který zaznamenal v posledních letech velký rozvoj, ale i možnosti chirurgické léčby. Určitě stojí za zmínku i možnost léčby pomocí larvoterapie, která se řadí mezi úspěšnou a kvalitní léčbu. Tato práce se snaží vyzdvihnout podstatu kompresivní terapie, nejen aplikaci bandáží pomocí obinadel, ale i nošení kompresních punčoch a provádění cviků na posílení žilního oběhu. V praktické části práce je zpracována kazuistika na toto onemocnění. V úvodu se tato kapitola zabývá seznámením s pacientkou a s jejím onemocněním. Dále popisuje lokální léčbu bércových vředů, jak probíhala podle naordinovaného plánu. K zpracování kazuistiky patří i aplikace vhodného ošetřovatelského modelu, který řeší jednotlivé oddíly týkající se zvoleného modelu. Poslední část práce se zabývá ošetřovatelskými diagnózami, které byly pro pacientku a její onemocnění nejvhodnější. Ošetřovatelské diagnózy patří k ošetřovatelskému procesu, který byl u pacientky proveden. Bércové vředy patří většinou k chronickému onemocnění a jejich léčba je náročná hlavně na spotřebu obvazového materiálu. Pacienty obtěžuje bolestivost defektů, která se může měnit. Bércové vředy postihují častěji starší pacienty zhruba kolem 70 let, ale výjimkou nejsou ani pacienti v mladém věku, třeba okolo 20 let. Cílem práce bylo seznámit čitatele s touto problematikou a obzvláště poukázat na dúležitost prevence a edukace. Cíl práce byl splněn. - 61 - 61 - 4. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANON. Trendelenburgův test. Velký lékařský slovník [online]. 2008, [cit. 1. 11. 2015]. Dostupnost: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/trendelenburguv-test-4 ANON. Moxibuce. Body Thérapie [online]. 2009, [cit. 30. 10. 2015]. Dostupnost: http://bodytherapie.lu/cz/145-Moxibuce.html ANON. Larvoterapie. Hartmann [online]. 2010, [cit. 13. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.lecbarany.cz/o-lecbe-ran/zpusoby-lecby/debridement/larvoterapie ANON. Ranhojič aneb, od lazebníka k chirurgii. U lékaře [online]. 2010, [cit. 15. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.ulekare.cz/clanek/ranhojic-aneb-od-lazebnika-k- chirurgii-13071 ANON. Transplantace kůže. Zelená hvězda [online]. 2011, [cit. 21. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.zelenahvezda.cz/pacientska-sekce/p-rany/transplantace-kuze ANON. An Ancient Medical Treasure at You Fingertips. U. S. National Library of Medicine [online]. 2013, [cit. 5. 11. 2015]. Dostupnost: https://www.nlm.nih.gov/news/turn_page_egyptian.html ANON. Když larvy léčí. FiftyFifty.cz [online]. 2013, [cit. 16. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.fiftyfifty.cz/kdyz-larvy-leci-6213271.php ANON. Historie ošetřování ran. Liga prot rakovině Brno [online]. 2014, [cit. 29. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.onko.cz/lekar-historie-osetrovani-ran/ ANON. Hojení 21. Netservis s.r.o [online]. 2014, [cit. 12. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.hojeni21.cz/bercovy-vred-lecba.php - 62 - 62 ANON. Chronis–venöse Insuffziens. Gesundheit.gv.at. [online]. 2014, [cit. 30. 10. 2015]. Dostupnost: https://www.gesundheit.gv.at/Portal.Node/ghp/public/content/gefaesserkrankungen- chronisch-venoese-insuffizienz.html ANON. Autologní plazma bohatá na destičky v terapii chronických ulcerací. Pro lékaře.cz. [online]. 2015, [cit. 10. 12. 2015]. Dostupnost: http://www.prolekare.cz/chronicke-rany-novinky/autologni-plazma-bohata-na-desticky- v-terapii-chronickych-ulceraci-5700 ANON. Bércové vředy. Convatec [online]. 2015, [cit. 16. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.convatec.cz/hojeni-ran/typy-ran/bercove-vredy ANON. Die Haut. Bundesamt für Gesundheit BAG [online]. 2015, [cit. 20. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.bag.admin.ch/transplantation/00697/01680/01684/index.html?lang=de ANON. Louis Pasteur. HPL spol s.r.o. [online]. 2015, [cit. 6. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.hpl.sk/odborna-zona/hviezdy-mikrobiologie/louis-pasteur ANON. Mezníky v historii ranhojičství. Hojení ran [online]. 2015, [cit. 28. 10. 2015]. Dostupnost: http://hojeniran.cz/teorie/historie.aspx ANON. Plastická chirugie a její druhy. Výukové materiály.eu [online]. 2015, [cit. 25. 10. 2015]. Dostupnost: http://vyukove-materialy.eu/index.php?newsid=424517 ANON. Proliferační fáze. Hartmann [online]. 2015, [cit. 1. 11. 2015]. Dostupnost: http://cz.hartmann.info/27591.php ANON. Reverdin-Plastik. Gesundheit.de [online]. 2015, [cit. 25. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.gesundheit.de/lexika/medizin-lexikon/reverdin-plastik ANON. Syndrom diabetické nohy. Aquacel [online]. 2015, [cit. 16. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.vlhkehojeni.cz/poradna/syndrom-diabeticke-nohy-zasady-pece - 63 - 63 ANON. Teorie pěti prvků. Směr zdraví [online]. 2015, [cit. 28. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.smer-zdravi.cz/teorie-peti-prvku.html ANON. Třídění a typy ran. Hojení – ran. cz [online]. 2015, [cit. 28. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.hojeni-ran.cz/trideni-a-typy-ran ANON. Vivano. Hartmann [online]. 2015, [cit. 28. 11. 2015]. Dostupnost: http://cz.vivanosystem.info/ HÁJEK, J. Medicína ve starověkém Egyptě. Mladá fronta [online]. 2015, [cit. 11. 11. 2015]. Dostupnost: http://vtm.e15.cz/clanek/medicina-ve-starovekem-egypte HARTMANN-RICO. Rady a tipy pro prevecni a léčbu ran. Hartmann ošetřování ran [online]. 2015, [cit. 18. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.lecbarany.cz/clanky/vyhody- a-nevyhody-jednotlivych-typu-debridementu HAVLÍN, I. Terapie bércových vředů pomocí autologní plazmy. Referátový výběr z dermatovenerologie. 2014, 7, ISNN 1803-6597. HEATHER, T. 2014. NANDA International – Ošetřovatelské diagnózy, definice a klasifikace 2012-2014. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4328-8. Chronické žilní onemocnění. Žilní poradna, 2014. Informační list. JOKELOVÁ, V. Mokré utrpení. Válka Revue [online]. 2014, [cit. 8. 11. 2015]. Dostupnost: http://valka.stoplusjednicka.cz/mokre-utrpeni JOURNAL OF PERIOPERATIVE PRACTICE. Nepřímá podtlaková terapie: inovovaná technika využití sytému podtlakové terapie ran. Florence [online]. 2011, 4, [cit. 8. 12. 2015]. ISNN neuvedeno. Dostupnost: http://www.florence.cz/casopis/archiv- florence/2011/4/neprima-podtlakova-terapie-inovovana-technika-vyuziti-systemu- podtlakove-terapie-ran/ - 64 - 64 KIRSNER, R. Chronic venosus incifficiency and venosus leg ulceration. Us National Library of Medicine. [online]. 2011, [cit. 31. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11209109 KOJANOVÁ, M. Funkce kůže, léčba kožních chorob, hojení ran. Edukafarm [online]. 2015, [cit. 16. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.edukafarm.cz/c164-funkce-kuze- lecba-koznich-chorob-hojeni-ran KOPECKÝ, M. a kol. 2010. Somatologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-244-2271-8. KOSTÍKOVÁ, Š. Fáze hojení ran a pooperační infekce. Sestra [online]. 2010, 6, [cit. 13. 11. 2015]. ISNN 1214-7664. Dostupnost: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/faze-hojeni- ran-a-pooperacni-infekce-452662 KOVAČKOVÁ, M. Moderní obvazový materiál a hojení ran. Sestra [online]. 2011, 5, [cit. 5. 12. 2015]. ISNN 1214-7664. Dostupnost: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/moderni-obvazovy-material-a-hojeni-ran-459801 KRÝSL, Š. Zdravotnické muzeum. Lékařské časopisy a medicína Velké války [online]. 2014, [cit. 10. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska- knihovna/2014/19-1-2/lekarske-casopisy-a-medicina-velke-valky KULÍK, M. Léčba krevní plazmou. Chirugie Mudr. Kulík [online]. 2015, [cit. 24. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.chirurgie-kulik.cz/lecba-krevni-plazmou MACHOVCOVÁ, A, 2009. Bandážování a kompresivní léčba – rady pacientům. Vydání neuvedeno. Praha: Mladá fronta a.s. ISBN 978-80-204-1980-4. MEDICAL TRIBUNE. Jakým směrem se ubírá podtlaková terapie. Medical Tribune [online]. 2015, [cit. 30. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.tribune.cz/clanek/35327- jakym-smerem-se-ubira-podtlakova-terapie - 65 - 65 NEJEDLÁ, M. 2006. Fyzikální vyšetření pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247- 1150-8. PAVLÍKOVÁ, S, 2006. Modely ošetřovatelství v kostce. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-274-1211-6. PEJZNOCHOVÁ, I, 2010. Lokální ošetřování ran a defektů na kůži. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-274-2682-3. PIVOVAROVÁ, I. Léčba onemocnění pohybového aparátu s využitím vlastní krve. Ortopedie [online]. 2015, [cit. 28. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.pivovarovamudr.cz/info%20k%20plazmaterapii%20ORT%20upraven%C3 %A9%202.pdf POKORNÁ, A. a R. MRÁZOVÁ, 2012. Kompendium hojení ran pro sestry. 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3371-5. POSPÍŠILOVÁ, A. Bércový vřed. Dermatologie pro praxi [online]. 2008, [cit. 30. 10. 2015]. Dostupnost: http://solen.cz/pdfs/der/2008/02/08.pdf POSPÍŠILOVÁ, A. Bércový vřed. Lékařské listy. [online]. 2008, 17, [cit. 8. 12. 2015]. ISNN 1214-7664. Dostupnost: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske- listy/bercovy-vred-385691 POSPÍŠILOVÁ, A. Jak vypadá léčba a hojení ran? Edukafarm [online]. 2009, [cit. 26. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.edukafarm.cz/data/soubory/casopisy/66/leky-a- lekarna-2009-3.pdf POSPÍŠILOVÁ, A. Základní principy péče o chronickou ránu. Interní medicína pro praxi. [online]. 2009, [cit. 12. 11. 2015]. Dostupnost:http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/03/08.pdf - 66 - 66 POSPÍŠILOVÁ, A. Bércový vřed – informace pro pacienty. Žilní poradna [online]. 2015, [cit. 12. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.zilniporadna.cz/files/file/Informace%20pro%20pacienty.pdf Postup při léčbě bércového vředu. Oblastní nemocnice Kolín, 2014. Hanousková, J.: Standard ošetřovatelské péče č. 90. Přehled krytí k léčbě ran vlhkým hojením. Systagenix, 2013. Informační list. STEHLÍK, D. Chirurgicko-plastická léčba bércových vředů a ran. Dermatologie pro praxi [online]. 2012, [cit. 26. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2012/01/03.pdf STRYJA, J. Ambulantní podtlaková terapie v léčbě syndromu diabetické nohy. Lékařské listy. [online]. 2014, 1, [cit. 9. 12. 2015]. ISNN 1214-7664. Dostupnost: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/ambulantni-podtlakova-terapie-v- lecbe-syndromu-diabeticke-nohy-473859 SVOBODA, J. Bércové vředy. Pharma Nwes [online]. 2007, [cit. 30. 10. 2015]. Dostupnost: http://www.pharmanews.cz/2007_01/bercove.html ŠIBRAVOVÁ, N. Hojení ran. Fakultní nemocnice u svaté Anny, 1. ortopedická klinika [online]. 2015, [cit. 5. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/images/stories/medicina/studium-ARIP-Brno- prednasky-ke-stazeni/Hojeni-ran-prednska-ARIP-Brno.pdf ŠIMEK, M. a R. BÉM, a kol, 2013. Podtlaková léčba ran. Vydání neuvedeno. Praha: Maxdorf s. r. o. ISBN 978-80-7345-352-7. ŠTĚPANOVSKÁ, H. a kol, 2010. Brevíř. 2. vyd. Praha: Medical Tribune. ISBN 978- 80-87135-21-1 ŠVESTKOVÁ S, 2012. Žilní bércové vředy, praktické rady pro pacienty. Vydání neuvedeno. Veverská Bítýška. Hartmann. ISBN neuvedeno. - 67 - 67 ŠVESTKOVÁ S, 2013. Bércové vředy, praktické rady pro pacienty. Vydání neuvedeno. Veverská Bítýška. Hartmann. ISBN neuvedeno. ŠVORCOVÁ, M. Možnosti a limity podtlakové terapie. Medical Tribune [online]. 2013, [cit. 29. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.tribune.cz/clanek/29438-moznosti-a-limity- podtlakove-terapie Vivanotec – přístroj pro podtlakovou terapii. Vivanotec, 2011. Informační list 825 154. VOKURKA, Martin a Jan HUGO, 2011. Praktický slovník medicíny. 10. aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 978-807-3452-629. VOLKERING, H. Die Prinzipen der chirugischen Therapie beim fortgeschrittenen Pyoderma gangränosum. University Library [online]. 2008, [cit. 25. 11. 2015]. Dostupnost: https://edoc.ub.uni-muenchen.de/9322/1/Volkering_Christoph.pdf VOTÝPKA, J. Hlavní zabijáci první světové války: vši, tetanus a ,,zákopová noha“. Technet.cz [online]. 2014, [cit. 15. 11. 2015]. Dostupnost: http://technet.idnes.cz/prvni- svetova-valka-nemoci-a-umrti-dt1-/veda.aspx?c=A140805_131212_veda_mla ZADRÁPOVÁ, J. Historie a současnost larvální terapie. Medical Tribune [online]. 2008, [cit. 14. 11. 2015]. Dostupnost: http://www.tribune.cz/clanek/12909 - 68 - 68 - 5. PŘÍLOHY Příloha A – Fotografie bércových vředů............................................................................I Příloha B – Edukační leták……………………………………………………………...II Příloha C– Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské práce…………………………………………………………………………………….III Příloha D – Rešeršní protokol………………………………………………………….IV - 1 Příloha A – Fotografie bércových vředů Zdroj: Vlastní fotodokumentace se souhlasem pacientky, 2015 - 2 Příloha B – Edukační létak Zpracovala: Lenka Šmejkalová Vzdělávací institut: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Duškova 7, Praha 5 Studijní skupina: 3CVS Akademický rok: 2015/2016 Bércový vřed Bércový vřed často vzniká jako následek žilního onemocnění. Mezi signály, varující před vznikem bércového vředu patří: - Bolest a pocit napětí v nohách, - Pálení a svědění nohou, - Křeče, které se objevují hlavně v noci, - Pocit těžkých nohou, - Kožní změny – zbarvení kotníků do fialova. K dalším příčinám vzniku bércového vředu patří dlouhé stání a sezení. Preventivní opatření - dostatek přiměřeného pohybu, - při sedu nekřížit nohy – nedávat nohu přes nohu, - vhodná životospráva, nadměrný příjem tuků vede ke zvýšení cholesterolu v krvi a ovlivnění žilního systému, omezit kouření, pití alkoholu, - při odpočinku mít nohy ve zvýšené poloze oproti trupu, - pravidelné sprchování nohou střídavě teplou a studenou vodou, vyvarovat se poranění kůže, nohy promazávat vhodnými krémy, - provádět cviky na posílení žilního systému, - při vzniku křečových žil navštívit lékaře a nosit kompresní punčochy. Cviky na posílení žilního oběhu Vsedě napnout končetiny a střídavě propínat a krčit chodidla jedné a druhé nohy. Opakovat cca 20x. Vsedě se opřít o paty a špičky chodidel střídavě dávat od sebe a k sobě. Opakovat cca 20x. Vsedě s nataženými končetinami stlačovat míč nebo polštář mezi kotníky. Opakovat cca 20x. - 3 Příloha C - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské práce Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces o pacienta s bércovými vředy v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne 13. 3. 2016 ............................................. Jméno a příjmení studenta - 4 Příloha D – Rešeršní protokol Národní lékařská knihovna v Praze Sokolská 1791/54, Praha 2, 120 00 tel. 296 335 911 téma: Ošetřovatelský proces o pacienta s bércovými vředy klíčová slova: bércový vřed, léčba, péče, rána druhy dokumentů: knihy, články jazykové vymezení: čeština, němčina, angličtina zpracovala: Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. datum: 15. 10. 2015 prohledávané zdroje: Národní lékařská knihovna počet nalezených záznamů: 62 Knihy 1. TI: Léčba bércového vředu v ČR : doporučený léčebný postup České akademie dermatovenerologie PU: [Praha : Česká akademie dermatovenerologie, 2012]. [4] s. : il. ; 24 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: směrnice DE: bércové vředy (klasifikace, terapie) ; obvazy ; rány - hojení SG: NLK: DT 10244 AN: MED00180557 DT: 130307 2. TI: Bércové vředy, chronické rány PU: Praha : Czechopress Agency, 2010. 64 s. : il., tab. ; 23 cm. LA: cze,slo RT: monografie, knihy PT: sborníky DE: bércové vředy (etiologie, imunologie, terapie) ; pyoderma gangrenosum (diagnóza, etiologie, terapie) ; kompresivní punčochy (využití) ; chronická bolest (terapie) ; idiopatické střevní záněty SG: NLK: B 955/52-S.III-2010 AN: MED00178705 DT: 120607 3. TI: Kompresivní léčba ve flebologii : průvodce pacienta AU: Machovcová, Alena PU: 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2009. 31 s. : il. ; 17 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: populární práce ; informační publikace - 5 DE: lymfedém (terapie) ; flebitida (terapie) ; bércové vředy (terapie) ; žilní insuficience (terapie) ; kompresivní punčochy (využití) ; obvazy (využití) ; varixy (terapie) ; onemocnění periferních cév (terapie) IN: ISBN: 978-80-204-2091-6; (OCoLC)455849428 SG: NLK: DT 8904 LI: http://toc.nkp.cz/NKC/200909/contents/nkc20091969534_1.pdf - obsah AN: MED00166300 DT: 090803 4. TI: Dermatologie v kazuistikách AU: Benáková, Nina, 1960PU: Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 2008. 223 s. : barev. il. ; 24 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: kazuistiky ; sborníky DE: ekzém ; sexuálně přenosné nemoci ; kožní nemoci (diagnóza) ; bércové vředy ; psoriáza ; nádory kůže IN: ISBN: 978-80-204-1875-3 SG: NLK: K 83335 AN: MED00161141 DT: 080905 5. TI: Hojení chronických ran, žilní insuficience, krycí materiály PU: Praha : Czechopress Agency, 2007. 64 s. : il., tab. ; 23 cm. LA: cze RT: monografie, knihy PT: sborníky DE: granulační tkáň (účinky léků, růst a vývoj) ; bércové vředy (terapie) ; žilní insuficience (diagnóza, patofyziologie, terapie) ; chronická nemoc ; obvazy (klasifikace, trendy, využití) ; rány - hojení SG: NLK: B 955/49-SPECIÁL II-2007 AN: MED00163694 DT: 090312 Články 1. TI: Péče o nehojící se rány u geriatrických pacientů AU: Švestková, Sabina CI: Vybrané klinické stavy u seniorů : úskalí diagnostiky a terapie. Praha : Mladá fronta, c2015. ISBN: 978-80-204-3394-7. 2015, s. 31-44. ISBN: 978-80-204-3394-7. Literatura LA: cze RT: články, článek ve sborníku PT: přehledy ; kazuistiky DE: koloidy ; dekubitus (ošetřování, patofyziologie, terapie) ; debridement (využití) ; ženské pohlaví ; lidé ; staří nad 80 let ; bércové vředy (ošetřování, patofyziologie, terapie) ; vředy na noze (klasifikace, ošetřování, patofyziologie, terapie) ; diabetická noha (ošetřování, patofyziologie, terapie) ; terapie ran pomocí řízeného podtlaku (využití) ; chronická nemoc ; geriatrické ošetřovatelství ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; obvazy hydrokoloidní ; kompresní obvazy (využití) SG: NLK: K 90304 AN: bmc15012724 DT: 201504 2. TI: Možnosti farmakoterapie chronické žilní insuficience - 6 AU: Broulíková, Alena CI: Farmakoterapie. 2014, roč. 10, č. 4, s. 481-485. ISSN: 1801-1209; 1801-7509 (elektronická verze). Literatura LA: cze RT: články DE: lidé ; vény (účinky léků) ; bércové vředy (ošetřování, prevence a kontrola) ; žilní insuficience (klasifikace, komplikace, diagnóza, etiologie, epidemiologie, patofyziologie, terapie) ; dolní končetina (krevní zásobení) ; chronická nemoc ; farmakoterapie (klasifikace) ; varixy (farmakoterapie, chirurgie) AB: Chronická žilní onemocnění dolních končetin patří k velmi častým zdravotním poruchám, které postihují převážnou část populace. Název „chronická žilní onemocnění" zahrnuje všechny klinické odchylky (symptomy i známky) vyplývající z onemocnění žil dolních končetin. Jde o onemocnění chronicky v průběhu života progredující. Na jedné straně je možno sem zařadit z lékařského hlediska nevýznamné změny, jako jsou teleangiektazie a intradermální venektazie, a na druhé straně sem patří závažné projevy chronické žilní nedostatečnosti, které vedou ke změnám na kůži a v podkoží, s konečným stadiem žilního onemocnění, charakterizovaného vznikem bércového vředu. V posledních letech je věnována této problematice celosvětově velká pozornost a výsledkem mezinárodní spolupráce jsou aktuální data a doporučení týkající se patofyziologie, diagnostiky a léčby ze studií, které vyhodnocovaly účinky venofarmak, publikovaná v tomto roce. Mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce zůstává mezi venofarmaky přípravkem s nejvyšším stupněm doporučení a je indikována i k farmakologické podpoře hojení bércových vředů, spolu s pentoxifylinem a sulodexidem. SG: NLK: B 2388 ; neváz. 207 LI: http://www.farmakoterapie.cz/archiv - domovská stránka časopisu AN: bmc14077538 DT: 201411 3. TI: Problematické hojení ran AU: Voráčková, Leontina CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2014, roč. 24, č. 5, s. 24-25. ISSN: 1210-0404. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: diabetes mellitus 2. typu (komplikace, metabolismus) ; ženské pohlaví ; lidé ; lidé středního věku ; bércové vředy (ekonomika, ošetřování) ; dolní končetina (zranění) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; mužské pohlaví ; obvazy hydrokoloidní (využití) AB: Autorka poukazuje na zvláštnosti infekce u diabetiků 2. typu, zdůrazňuje význam dobré kompenzace diabetu. Materiály určené k vlhkému hojení ran je nutné použít vždy s ohledem na lokální, ale i na další onemocnění, především alergie. Je vhodné vnímat i sociální a ekonomické možnosti pacienta. Vždy je však v nabídce materiálů určených k léčbě ran možné najít vhodný produkt. SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://zdravi.e15.cz/archiv/sestra/ - domovská stránka časopisu AN: bmc14062893 DT: 201406 4. TI: Nehojící se rána u geriatrického pacienta AU: Siverová, Jarmila — Dalíková, Šárka CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2014, roč. 24, č. 4, s. 26-27. ISSN: 1210-0404. - 7 LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: staří (fyziologie) ; ženské pohlaví ; lidé ; spolupráce pacienta ; bércové vředy (ošetřování) ; nemocnice pro chronická onemocnění ; geriatrické ošetřovatelství ; rány hojení (účinky léků, fyziologie) SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://zdravi.e15.cz/archiv/sestra/ - domovská stránka časopisu AN: bmc14059839 DT: 201405 5. TI: Bércové vředy - moderní principy místní léčby AU: Pospíšilová, Alena, 1945CI: Angiologie .. Praha : Galén, [199-]-. 2014, roč. 2013, s. 56-59. LA: cze RT: články, článek ve sborníku DE: aplikace místní ; biologické krytí ; inhibitory enzymů ; lidé ; kyselina hyaluronová ; ošetřovatelská péče ; bércové vředy (ošetřování) ; antiinfekční látky lokální (klasifikace, terapeutické užití) ; obvazy (klasifikace) ; rány - hojení (účinky léků) ; obvazy hydrokoloidní ; stříbro (terapeutické užití) SG: NLK: K 89360 AN: bmc14050324 DT: 201403 6. TI: Ošetřování bércových vředů AU: Janků, Jaromíra CI: Ošetřovatelská péče : odborný časopis zdravotnických pracovníků v sociálních službách. 2013, roč. 2013, č. 5-6, s. 10-11. ISSN: 2336-1603. LA: cze RT: články DE: lidé ; průchodnost cév (fyziologie) ; bércové vředy (diagnóza, etiologie, ošetřování, patofyziologie, terapie) ; žilní insuficience (patofyziologie) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; obvazy hydrokoloidní (mikrobiologie, trendy, využití) SG: NLK: B 2627 ; neváz. 1226 a LI: http://www.osetrovatelskapece.cz/?page_id=249 - domovská stránka časopisu - plný text volně přístupný AN: bmc14044159 DT: 201401 7. TI: Niektoré z problémov pacienta s ulcus cruris venosum AU: Miertová, Michaela — Ďurkechová, Daniela CI: Ošetrovateľstvo : teória, výskum, vzdelavanie : elektronický, recenzovaný, vedeckoodborný časopis pre ošetrovateľstvo. 2012, roč. 2, č. 3, s. 113-119. ISSN: 1338-6263. Literatura LA: slo RT: články DE: činnosti denního života ; staří ; dospělí ; ženské pohlaví ; lidé ; zdraví - znalosti, postoje, praxe ; lidé středního věku ; bolest (psychologie) ; dotazníky ; péče o sebe ; sexuální faktory ; staří nad 80 let ; statistika jako téma ; bércové vředy (komplikace, ošetřování, psychologie) ; věkové faktory ; chronická nemoc (psychologie) ; kvalita života ; rány - hojení ; měření bolesti ; mužské pohlaví ; mladý dospělý ; kompresní obvazy AB: Objective: The main purpose of the present study was to identify problems of patients with diagnosed ulcus cruris venous origin which belongs to chronic open wounds. - 8 Method: For empiric data collection we used questionnaire our own construct. It was content on chosen problems of patient with ulcus cruris venous origin. Sample: Empirical research was realized in a sample of 100 respondents, who are the patients with diagnosed ulcus cruris venous origin. Results of empirical research mention the sex and age differences. Patients feels pain whose intensity was changed during bandaging (p = 0,000). Higher percentage of women have problems with presence of chronic wound and wound care bandaging at home environment and higher percentage of men have problems with correct applying of compression therapy. The highest percentage of problems had 70–79 age groups. Older age respondents wrote worsening state of wound (p = 0,030) and younger age respondents restrict presence of wound in working grade (p = 0,029). Conclusion: Nurse is important member of multidisciplinary team at delivering health care in patients with specific type of chronic open wound. Identification problems of patient, as are pain during bandaging, problems with wound care, application of compression therapy and are related to presence of chronic wound. This is starting point for planning effective interventions as are e.g. education, that would in final outcome the effect on effectiveness care (not only nursing care) about this group of patients and positive effect on quality of life in patients with ulcus cruris venous origin. LI: http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2012-rocnik-2/cislo-3/niektore-z-problemovpacienta-s-ulcus-cruris-venosum - plný text volně přístupný AN: bmc13033718 DT: 201310 8. TI: Multidisciplinární přístup v terapii bércového vředu AU: Stryja, Jan, 1973CI: Referátový výběr z dermatovenerologie : odborný čtvrtletník. 2012, roč. 54, Speciál I, s. 27-40. ISSN: 1213-9106; 1803-778X (elektronická verze). Literatura LA: cze RT: články PT: přehledy DE: debridement (metody, ošetřování, využití) ; diabetické angiopatie (komplikace, ošetřování, terapie) ; lidé ; bércové vředy (diagnóza, etiologie, ošetřování, terapie) ; žilní insuficience (patofyziologie, terapie) ; terapie ran pomocí řízeného podtlaku (využití) ; chronická nemoc ; ischémie ; končetiny dolní - vředy ; diferenciální diagnóza ; varixy (chirurgie) ; rány - hojení (účinky léků) ; obvazy hydrokoloidní (využití) ; kompresní obvazy (využití) SG: NLK: B 955 ; neváz. 116 LI: http://referatovyvyber.cz/dermatovenerologie/index.php?option=com_k2&view=itemlis t&layout=category&task=category&id=63&Itemid=73 AN: bmc12028998 DT: 201209 9. TI: Léčba bércového vředu a compliance pacienta (porovnání dvou případů) AU: Koutná, Markéta AD: Poradna pro léčbu rány KARIM, 1. LF UK a VFN, Praha CI: Florence : časopis moderního ošetřovatelství. 2011, roč. 7, č. 7-8, s. 16-18. ISSN: 1801-464X. Lit.: 4 LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: ženské pohlaví ; lidé ; lidé středního věku ; spolupráce pacienta (psychologie) ; bércové vředy (diagnóza, etiologie, ošetřování) ; výsledek terapie ; mužské pohlaví - 9 SG: NLK: B 2389 ; neváz. 669 a AN: bmc11037912 DT: 201110 10. TI: Jak ošetřovat bércové vředy AU: Holá, Michaela CI: Podiatrické listy : mezioborový zpravodaj České podiatrické společnosti. 2011, roč. 2011, č. 1, s. 10. LA: cze RT: články DE: lidé ; bércové vředy (etiologie, ošetřování, terapie) SG: NLK: B 2347 ; neváz. 490 AN: bmc11037587 DT: 201110 11. TI: Zkušenosti s hojením ran v LDN AU: Husnajová, Hana — Holoušová, Alena AD: LDN, Bílovice nad Svitavou CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2011, roč. 21, č. 5, s. 60-61. ISSN: 1210-0404. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: staří ; dekubitus (ošetřování, terapie) ; ženské pohlaví ; lidé ; lidé středního věku ; bércové vředy (ošetřování, terapie) ; výsledek terapie ; nemocnice pro chronická onemocnění ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) AB: Autorky článku popisují dvě kazuistiky pacientek, které byly přijaty do LDN se špatně se hojícím defektem. Léčení chronických kožních defektů je dlouhodobé, avšak i přes komplikace v podobě přidružených onemocnění se mohou zcela zahojit. SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://www.zdn.cz/archiv/sestra/covers AN: bmc11018469 DT: 201107 12. TI: Lokální léčba Ulcus cruris AU: Bergmanová, Jarmila AD: Senior centrum Haus Frankenland v Norimberku CI: Diagnóza v ošetřovatelství : odborný a informační časopis pro zdravotnické pracovníky. 2011, roč. 7, č. 1, s. 6-7. ISSN: 1801-1349. LA: cze RT: články DE: dřevěné uhlí (terapeutické užití) ; lidé ; kyselina hyaluronová (terapeutické užití) ; bércové vředy (ošetřování, epidemiologie, terapie) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; obvazy hydrokoloidní (využití) SG: NLK: B 2390 ; neváz. 671 AN: bmc11005284 DT: 201103 13. TI: Léčba cirkulárního bércového vředu AU: Wojnarová, Monika — Malá, Doubravka AD: CHIR-JIP, IOR na Pleší, Nová Ves pod Pleší CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2010, roč. 20, č. 12, s. 59-60. ISSN: 1210-0404. - 10 LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: staří ; ženské pohlaví ; lidé ; ošetřovatelský proces ; bércové vředy (ošetřování, terapie) ; rány - hojení SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://www.zdn.cz/archiv/sestra/covers - nutná registrace AN: bmc11001207 DT: 201102 14. TI: Nejčastější mýty v ošetřovatelské péči o nemocné s bércovým vředem AU: Pokorná, Andrea, 1973 říjen 14.- — Mrázová, Romana AD: Katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno CI: Referátový výběr z dermatovenerologie : odborný čtvrtletník. 2010, roč. 52, č. 3, s. 41-44. ISSN: 1213-9106; 1803-778X (elektronická verze). Lit.: 6 LA: cze RT: články DE: lidé ; bércové vředy (ošetřování) ; chybná zdravotní péče (metody, prevence a kontrola, psychologie) ; pověry SG: NLK: B 955 ; neváz. 116 LI: http://referatovyvyber.cz/dermatovenerologie/index.php?option=com_flippingbook&vie w=book&id=39%3Arvd-3-10&catid=2%3Arv&Itemid=96 AN: bmc11000761 DT: 201102 15. TI: Bolest pacienta s chronickou ránou AU: Fricová, Jitka — Koutná, Markéta AD: Centrum pro léčbu bolesti, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN, Praha CI: Bolest : časopis Společnosti pro studium a léčbu bolesti. 2010, roč. 13, č. 3, s. 128- 133. ISSN: 1212-0634; 1212-6861 (elektronická verze). Lit.: 8 LA: cze RT: články DE: debridement (metody) ; lidé ; ošetřovatelská péče (normy) ; bolest (klasifikace, etiologie, prevence a kontrola) ; bércové vředy (komplikace, farmakoterapie, ošetřování) ; rány - hojení (účinky léků) ; obvazy hydrokoloidní (využití) AB: The position paper is processed survey, which has not scientific ambitions, and in particular deals with the pain of patients with chronic wounds. Monitoring and evaluation of quality of life in patients with chronic wounds found that pain is a major problem that negatively affects quality of life of patients with chronic wound. Just like the pain was evaluated at dressing changes, the study also assessed the factors that exacerbate pain, or contribute to pain. This extensive research, was attended by 11 countries mostly from Western Europe. Elimination of pain, solution of pain during treatment wounds is due to the impact on the whole healing process. The paper also presents its own algorithm solving the pain during dressing changes, and summarizes the criteria of quality wound care in the Czech conditions, according to Czech standards for healing chronic wounds. Cooperation and problem wounds in the multidisciplinary centres for treatment of pain seems to be beneficial not only for patients but also for specialists to treat wounds. SG: NLK: B 2028 ; neváz. 30 a LI: http://www.tigis.cz/images/stories/06_fricova_web_zabezp.pdf AN: bmc10036962 DT: 201101 - 11 - 16. TI: Pacient s ulcus cruris venosum v ambulanci praktického lékaře AU: Navrátilová, Zuzana AD: Ambulance dermatologické angiologie, Brno CI: Medicína pro praxi : časopis praktických lékařů. 2010, roč. 7, č. 6-7, s. 280-283. ISSN: 1214-8687; 1803-5310 (elektronická verze); 1803-5876 (Supplement). Lit.: 17 LA: cze RT: články PT: přehledy DE: lidé ; bércové vředy (diagnóza, etiologie, ošetřování, terapie) ; kompresivní punčochy ; obvazy ; rány - hojení AB: V ambulanci praktického lékaře většinou dochází k prvnímu kontaktu s pacienty trpícími ulcus cruris různé etiologie. Nejčastěji se jedná o bércový vřed podmíněný chronickou žilní insuficiencí (CVI). Diagnostika ulcerací žilního původu se opírá o poměrně typický klinický obraz, podpořený důsledným vyšetřením žilního systému. Znalost patofyziologických změn v oblasti mikrocirkulace a podkoží, které vznikají v průběhu rozvíjející se chronické žilní poruchy, a zásady hojení chronických ran jsou nezbytné pro vytvoření správného terapuetického plánu. V procesu léčby je nutná nejen kauzální kompresivní terapie, ale i adekvátní lokální léčba, úprava celkového interního stavu pacienta a eliminace faktorů, které mohou proces hojení zpomalovat a v poslední řadě i edukace a compliance pacienta. SG: NLK: B 2308 ; neváz. 1044 a LI: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/06/08.pdf AN: bmc10036663 DT: 201101 17. TI: Strategie řešení bolesti chronických ran z pohledu sestry specialistky AU: Koutná, Markéta — Fricová, Jitka AD: Poradna pro léčbu rány, Centrum léčby bolesti, KARIM, VFN, Praha CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2010, roč. 20, č. 7-8, s. 52-53. ISSN: 1210-0404. LA: cze RT: články DE: ambulantní péče (využití) ; lidé ; bolest (etiologie, ošetřování, terapie) ; bércové vředy (ošetřování, terapie) ; obvazy (trendy) ; rány - hojení AB: Bércové vředy patří k typům ran, které se vyznačují prodlouženým hojením a recidivami. Zvláště v počátku léčby provází pacienty silná bolest a vzhledem k etiologii mají někteří nemocní přetrvávající bolesti i po zhojení rány. Prožívání a eliminaci bolesti lze ovlivnit více způsoby. Jednou z možností je výběr speciálních materiálů moderního hojení ran, způsob provedení převazu, případně častější nastavení kontrol. SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://www.zdn.cz/archiv/sestra/covers - nutná registrace AN: bmc10035224 DT: 201012 18. TI: Nehojící se bércový vřed AU: Němcová, Helena — Snopková, Anna AD: Kožní ambulance + stacionář, Nemocnice v Sokolově, KKN a.s. CI: Diagnóza v ošetřovatelství : odborný a informační časopis pro zdravotnické pracovníky. 2010, roč. 6, č. 4, s. 11-12. ISSN: 1801-1349. LA: cze RT: články PT: kazuistiky - 12 DE: lidé ; staří nad 80 let ; bércové vředy (komplikace, ošetřování) ; mužské pohlaví SG: NLK: B 2390 ; neváz. 671 AN: bmc10034746 DT: 201012 19. TI: Moderní hojení ran v 21. století AU: Karlová, Jarmila — Čížková, Bronislava AD: Dermatovenerologická klinika, 3. LF UK a FNKV, Praha CI: Lékařské listy : prevence - diagnostika - terapie - péče - teorie - praxe : příloha Zdravotnických novin. 2010, roč. 59, č. 18, s. 26-32. LA: cze RT: články DE: lidé ; ošetřovatelská péče (metody, využití) ; vzdělávání pacientů - jako téma ; bolest (farmakoterapie, terapie) ; bércové vředy (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; obvazy (klasifikace, využití) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; fyziologie výživy ; obvazy hydrokoloidní (klasifikace, využití) SG: NLK: B 566 ; neváz. 940 a LI: http://www.zdn.cz/archiv/priloha-lekarske-listy/?id=3699 - nutná registrace AN: bmc10034244 DT: 201012 20. TI: Hodnocení bolesti na základě rozhovoru s pacienty AU: Koutná, Markéta — Fricová, Jitka AD: Centrum pro léčbu bolesti, KARIM, Praha CI: Hojení ran : nezávislý, recenzovaný časopis. 2010, roč. 4, č. 3, s. 45-48. ISSN: 1802- 6400. Lit.: 5 LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: ženské pohlaví ; lidé ; lidé středního věku ; bércové vředy (ošetřování, psychologie) ; chronická nemoc (terapie) ; rány - hojení ; měření bolesti ; rozhovory jako téma ; mužské pohlaví SG: NLK: B 2489 ; neváz. 1292 AN: bmc10027079 DT: 201010 21. TI: Kompetence sester v hojení ran AU: Koutná, Markéta AD: Poradna pro léčbu rány, KARIM, VFN, Praha CI: Florence : časopis moderního ošetřovatelství. 2010, roč. 6, č. 3, s. 28-37. ISSN: 1801- 464X. Lit.: 44 LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: ambulantní péče (metody, využití) ; dekubitus (ošetřování, terapie) ; ženské pohlaví ; lidé ; popis práce (normy) ; lidé středního věku ; ošetřovatelská péče (metody, využití) ; organizace a řízení (normy) ; zdravotní sestry (využití) ; bércové vředy (ošetřování, terapie) ; vztahy mezi lékařem a zdravotní sestrou ; komunikace ; interpretace statistických dat ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; vztah sestra-pacient ; rozhovory jako téma (metody, využití) ; mužské pohlaví SG: NLK: B 2389 ; neváz. 669 a AN: bmc10009619 DT: 201004 - 13 - 22. TI: Když se nedaří léčba chronické rány AU: Klevetová, Dana, 1957AD: Chirurgické oddělení, Litomyšlská nemocnice a.s., Litomyšl CI: Florence : časopis moderního ošetřovatelství. 2010, roč. 6, č. 2, s. 35. ISSN: 1801- 464X. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: staří ; ambulantní péče (pracovní síly, metody, využití) ; ženské pohlaví ; lidé ; ošetřovatelská péče (metody, využití) ; rány - infekce (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; bércové vředy (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; chronická nemoc (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; farmakoterapie (metody, využití) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) SG: NLK: B 2389 ; neváz. 669 a AN: bmc10009566 DT: 201004 23. TI: Léčba komplikovaného bércového vředu AU: Šípková, Vladimíra AD: FTNsP, Praha CI: Diagnóza v ošetřovatelství : odborný a informační časopis pro zdravotnické pracovníky. 2009, roč. 5, č. 7, s. 20-21. ISSN: 1801-1349. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: chitin (aplikace a dávkování, terapeutické užití) ; erysipel ; ženské pohlaví ; lidé ; lidé středního věku ; nekróza ; ošetřovatelský proces ; bércové vředy (etiologie, ošetřování, terapie) ; výsledek terapie ; obvazy hydrokoloidní (využití) SG: NLK: B 2390 ; neváz. 671 AN: bmc10005749 DT: 201003 24. TI: Aktuální pohled na management ulcerací ischemické etiologie AU: Bulejčík, Ján AD: Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s. Třinec CI: Dermatologie pro praxi. 2009, roč. 3, č. 5, s. 239-242. ISSN: 1802-2960; 1803-5337 (elektronická verze). Lit.: 10 LA: cze RT: články PT: přehledy DE: lidé ; bércové vředy (diagnóza, ošetřování, terapie) ; kůže - nemoci cévní (diagnóza, chirurgie, terapie) AB: Autoři v článku prezentují současný diagnosticko-terapeutický algoritmus u pacientů s chronickými ulceracemi ischemické etiologie. Základem úspěšné terapie defektů je precizní diagnostika rozsahu tepenného uzávěru a snaha o revaskularizaci. V současné době se revaskularizační chirurgické nebo endovaskulárni metody rozšiřují o výkony kombinované (hybridní), hlavně u pacientů s kritickou končetinovou ischemií (KKI). Autoři prezentují vlastní soubor 80 pacientů s KKI za 5leté období, které řešili hybridně. V 90 % dosáhli záchrany končetiny před amputací, primární průchodnost rekonstrukcí je 84 %. Vysoká amputace byla u 8 (10 %) pacientů. U 5 pacientů nebyla nutná vysoká amputace i při uzávěru rekonstrukce. Revaskularizační výkony u pacientů s KKI výrazně ovlivňují kvalitu života i jejich životní prognózu. Mohou znamenat nejen záchranu - 14 končetiny, která byla odsouzena k amputaci, ale brání i vzniku komplikací plynoucích z imobilizace pacientů po amputaci. Předpokladem úspěchu je správně stanovená indikace, bezchybně provedena revaskularizace, která v mnoha případech vyžaduje multidisciplinární přístup. SG: NLK: B 2487 ; neváz. 108 LI: http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2009/05/06.pdf AN: bmc10003641 DT: 201012 25. TI: Kvalita života u pacientů s chronickými bércovými vředy AU: Slonková, Veronika, 1970- — Vašků, Vladimír, 1954AD: 1. dermatovnerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno CI: Hojení ran : nezávislý, recenzovaný časopis. 2009, roč. 3, č. 4, s. 4-6. ISSN: 1802- 6400. Lit.: 11 LA: cze RT: články DE: činnosti denního života (psychologie) ; lidé ; bolest (klasifikace, etiologie, psychologie) ; bércové vředy (komplikace, ošetřování, terapie) ; chronická nemoc (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; kvalita života (psychologie) ; sociální prostředí ; měření bolesti (metody, normy) SG: NLK: B 2489 ; neváz. 1292 AN: bmc10003407 DT: 201002 26. TI: Algoritmus vyšetření a léčby bércového vředu AU: Pospíšilová, Alena, 1945AD: Dermatovenerologická klinika LF MU a FN, Brno CI: Florence : časopis moderního ošetřovatelství. 2009, roč. 5, č. 4, s. 39-42. ISSN: 1801- 464X. LA: cze RT: články DE: debridement (metody, ošetřování, využití) ; lidé ; ošetřovatelská péče (metody, využití) ; rány - infekce (etiologie, ošetřování, terapie) ; bércové vředy (diagnóza, ošetřování, terapie) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) SG: NLK: B 2389 ; neváz. 669 a AN: bmc07527420 DT: 200908 27. TI: Komplexní terapie ulcerace smíšené etiologie na bérci. Kazuistika AU: Blaha, Lubomír — Říha, Daniel, 1952- — Stryja, Jan, 1973AD: Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec CI: Hojení ran : nezávislý, recenzovaný časopis. 2009, roč. 3, č. 1, s. 4-7. ISSN: 1802- 6400. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: lidé ; lidé středního věku ; vzdělávání pacientů - jako téma (metody) ; spolupráce pacienta ; bércové vředy (etiologie, ošetřování, terapie) ; žilní insuficience (komplikace, chirurgie, terapie) ; výsledek terapie ; ultrasonografie dopplerovská (metody, využití) ; chronická nemoc (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; diagnostické techniky kardiovaskulární (klasifikace, využití) ; farmakoterapie (metody) ; kardiovaskulární chirurgické výkony (metody, využití) ; minimálně invazivní chirurgické výkony (metody, využití) ; mužské pohlaví - 15 SG: NLK: B 2489 ; neváz. 1292 AN: bmc07526623 DT: 200907 28. TI: Akutní a chronické rány – etiologie, rozdíly v hojení a léčba AU: Pospíšilová, Alena, 1945- — Franců, Milada, 1956AD: Dermatovenerologická klinika FN a LF MU, Brno CI: Československá dermatologie : orgán Československé dermatologické společnosti. 2008, roč. 83, č. 5, s. 232-244. ISSN: 0009-0514; 1805-448X (elektronická verze). Lit.: 38 LA: cze RT: články PT: přehledy DE: dekubitus (ošetřování, terapie) ; debridement ; diabetické angiopatie (komplikace) ; lidé ; bércové vředy (etiologie, ošetřování, terapie) ; obvazy (klasifikace) ; rány - hojení (fyziologie) ; obvazy hydrokoloidní ; rány a poranění (klasifikace, terapie) AB: V posledních letech se v dermatologii, ale i v jiných oborech dostávají do popředí zájmu také nemocní s různými typy ran – akutními, chronickými, komplikovanými a nezhojitelnými. Pod pojmem rána se rozumí porušení kontinuity kožního povrchu a integrity organismu. Chronické rány vznikají většinou v troficky změněných tkáních předcházejícím onemocněním, nejčastěji cévního, hlavně žilního původu. Mohou vznikat také účinkem lokálně působících inzultů, např. tlakem, zářením apod. Chronické rány se hojí výstavbou nové tkáně (hojení „per secundam“) s odpovídající anatomickou strukturou, proto doba hojení je zpravidla dlouhá a individuálně podmíněná příčinou a rozsahem poškozené tkáně. K chronickým ranám se řadí především bércové vředy, proleženiny (dekubity), dále nádory s vředovitým rozpadem a různé komplikovaně se hojící operační a jiné rány. Předložený souhrnný článek pojednává o klasifikaci ran, o rozdílech v hojení akutních a chronických ran a v neposlední řadě o léčbě. Větší pozornost je věnována nejčastějším chronickým ranám v kožním lékařství – bércovým vředům. SG: NLK: A 64 ; neváz. 115 AN: bmc07521959 DT: 200904 29. TI: Kvalita života pacientů s chronickými ránami AU: Koutná, Markéta AD: Poradna pro léčbu rány, Centrum pro léčbu bolesti, KARIM VFN a 1. LF UK, Praha CI: Hojení ran : nezávislý, recenzovaný časopis. 2008, roč. 2, č. 3, s. 19-23. ISSN: 1802- 6400. Lit.: 18 LA: cze RT: články DE: staří ; dospělí ; ženské pohlaví ; lidé ; dotazníky ; staří nad 80 let ; bércové vředy (komplikace, ošetřování, terapie) ; ošetřovatelský výzkum (metody, statistika a číselné údaje) ; výsledek terapie ; Česká republika ; obvazy (klasifikace, využití) ; kvalita života ; domácí ošetřování (metody, využití) ; rány - hojení (fyziologie) ; primární prevence (metody) ; mužské pohlaví ; syndrom chronického chřadnutí (ošetřování, terapie) ; kvalitativně upravené roky života AB: Bércové vředy patří mezi chronické rány, kterými dle provedených studií trpí asi 1 % pacientů v České republice. Výskyt defektů je spojen s mnoha subjektivními i objektivními faktory, které významně ovlivňují kvalitu života nemocných. V Poradně pro léčbu rány byla provedena během jednoho roku (2006–2007) studie u pacientů s bércovými vředy žilní etiologie, která se soustředila na oblasti života těchto nemocných a negativní projevy spojené s výskytem bércového vředu. Studie ověřila informace - 16 týkající se nedostatečně osvěty cílové skupiny pacientů i nutnost mezioborové spolupráce specialistů zabývajících se hojením ran. Výsledky studie potvrdily, že komplexní přístup k pacientovi spolu s použitím terapeutických krytí urychlí hojení rány a zlepší kvalitu života. Zahrnutí domácí péče do projektu a rozšíření spolupráce v tomto směru, s podporou praktických lékařů, je jednou z možností, jak předejít komplikacím, a v důsledku má i pozitivní ekonomický přínos. SG: NLK: B 2489 ; neváz. 1292 AN: bmc07520088 DT: 200903 30. TI: Hojení bércových vředů AU: Rozehnalová, Zuzana — Šipulová, Lucie — Křížková, Veronika — Hercogová, Jana, 1959AD: Dermatovenerologická klinika 2. LF UK a FN Na Bulovce, Praha CI: Remedia : farmakoterapeutický dvouměsíčník pro lékaře a farmaceuty. 2008, roč. 18, č. 3, s. 223-228. ISSN: 0862-8947; 2336-3541 (online). Lit.: 8 LA: cze RT: články DE: lidé ; bércové vředy (diagnóza, ošetřování, terapie) ; obvazy (klasifikace) ; rány hojení (fyziologie) AB: Bércový vřed je nejčastější chronickou ránou v ordinaci dermatologa. Je polyetiologickým symptomem, proto je určení příčiny defektu prvním krokem ke správné léčbě. Hojení ran lze rozdělit do tří fází: zánětlivé, proliferační a diferenciační. Znalost těchto fází je důležitá pro správnou indikaci lokálně aplikovaných prostředků. Komplexní terapie zahrnuje nejen léčbu lokální a celkovou, ale i léčbu fyzikální, chirurgickou a preventivní opatření. SG: NLK: B 1736 ; neváz. 222 a AN: bmc07516515 DT: 200901 31. TI: Zlepšení kvality života – léčba bércových vředů AU: Vojtová, Mirka — Jirásková, Jiřina — Hrdličková, Martina AD: Gerontologické centrum, Praha 8 CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2008, roč. 18, č. 2 (Tematický sešit 215 - Geriatrie), s. 36-38. ISSN: 1210-0404. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: ženské pohlaví ; lidé ; ošetřovatelská péče (metody) ; staří nad 80 let ; rány - infekce (farmakoterapie, etiologie, terapie) ; bércové vředy (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; výsledek terapie ; farmakoterapie (metody) ; kvalita života ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) AB: The article addresses treatment of extensive bilateral stasis ulcers. The patient is 88 year old female with chronic venous deficiency and DM II treated by diet. Her condition was complicated by fever (treated by antibiotics) and persistent pain in both legs (treated by analgasics). SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://www.sestra.cz/scripts/detail.php?id=346006 AN: bmc07511487 DT: 200810 32. TI: Hojení ran v domácí péči - 17 AU: Lenochová, Eva — Kulová, Soňa — Blinková, Milada, 1950AD: Oblastní charita Rajhrad, CHOPS, Rajhrad CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2008, roč. 18, Mimořádná příloha č. 5, s. 6, 7. ISSN: 1210-0404. CI: Hojení ran. Praha : Sanoma Magazines Praha, [2003?]-. 2008, roč. 18, Mimořádná příloha č. 5, s. 6, 7. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: staří ; ženské pohlaví ; lidé ; ošetřovatelská péče (metody) ; bércové vředy (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; výsledek terapie ; chronická nemoc (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; farmakoterapie (metody) ; rány - hojení (fyziologie, účinky záření) AB: Wound healing is a dynamic process which should be flexible in changing medications and treatments during the healing process. SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://www.sestra.cz/scripts/detail.php?id=363488 AN: bmc07511053 DT: 200810 33. TI: Chronické rány a jejich léčba ve FTNSP na oddělení LDN II. AU: Šípková, Vladimíra AD: LDN II. FTNsP, Praha CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2008, roč. 18, Mimořádná příloha č. 5, s. 4-6. ISSN: 1210-0404. CI: Hojení ran. Praha : Sanoma Magazines Praha, [2003?]-. 2008, roč. 18, Mimořádná příloha č. 5, s. 4-6. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: staří ; dekubitus (ošetřování, terapie) ; ženské pohlaví ; lidé ; ošetřovatelská péče (metody) ; bércové vředy (ošetřování, terapie) ; výsledek terapie ; chronická nemoc (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; obvazy (využití) ; farmakoterapie (metody) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; mužské pohlaví AB: The treatment of chronic wounds could not be done without knowledgeable professionals and cooperation with a nutritional therapist and a physiotherapist. In our department we treat mostly patients with decubitus, venous leg ulcers, surgical wounds, exulcerated tumors and diabetic wounds. SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://www.sestra.cz/scripts/detail.php?id=363487 AN: bmc07511051 DT: 200810 34. TI: Nové trendy v liečbe ulcus cruris AU: Slezák, Viliam — Prochotský, Augustín, 1953- — Pinďák, D. — Pechan, J. AD: 2. chirurgická klinika FNsP a LF Univ. Kom., Bratislava, SK CI: Praktická flebologie : odborný časopis pro flebologii, lymfologii a všeobecnou angiologii. 2007, Roč. 16, č. 1, s. 16-18. ISSN: 1210-3411. Lit. 3 LA: slo RT: články DE: lidé ; bércové vředy (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; žilní insuficience (komplikace, diagnóza) ; skleroterapie (metody, využití) ; výsledek terapie ; ultrasonografie dopplerovská (využití) ; kompresivní punčochy (využití) ; obvazy - 18 hydrokoloidní (trendy, využití) ; stříbro (terapeutické užití) ; tetradekansulfát sodný (aplikace a dávkování, terapeutické užití) SG: NLK: A 4036 ; neváz. 436 a AN: bmc08000980 DT: 200802 35. TI: Bércový vřed s kombinovanou etiologií AU: Vlhová, Hana AD: Ambulance pro léčbu chronických ran, Nemocnice, Bílovec, CZ CI: Diagnóza v ošetřovatelství : odborný a informační časopis pro zdravotnické pracovníky. 2007, Roč. 3, č. 2, s. 54. ISSN: 1801-1349. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: ženské pohlaví ; lidé ; bércové vředy (diagnóza, etiologie, ošetřování) ; rány - hojení (účinky léků) SG: NLK: B 2390 ; neváz. 671 AN: bmc08000914 DT: 200802 36. TI: Ošetřování bércových vředů AU: Gavelcziková, Irena AD: Kožní oddělení, Městská nemocnice, Ostrava CI: Diagnóza v ošetřovatelství : odborný a informační časopis pro zdravotnické pracovníky. 2007, roč. 3, č. 5, s. 164-165. ISSN: 1801-1349. Lit.: LA: cze RT: články DE: ošetřovatelský proces ; bércové vředy (ošetřování) ; rány - hojení AB: Léčba bércových vředů je náročná na čas a trpělivost jak ošetřujícího personálu, tak i pacientů. Úspěšnost léčby závisí na komplexním přístupu, vhodné volbě terapeutického materiálu, dobré orientaci a znalostech ošetřujícího personálu ve skupinách krytí a jeho správné aplikaci. K prioritám patří řešení bolesti. SG: NLK: B 2390 ; neváz. 671 AN: bmc07509602 DT: 200809 37. TI: Ošetřování bércových vředů v LDN AU: Voškerušová, Jiřina AD: LDN, Bílovice nad Svitavou CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2007, roč. 17, Mimořádná příloha 11, s. 9. ISSN: 1210-0404. CI: Hojení ran. Praha : Sanoma Magazines Praha, [2003?]-. 2007, roč. 17, Mimořádná příloha 11, s. 9. LA: cze RT: články PT: kazuistiky DE: staří ; ženské pohlaví ; lidé ; ošetřovatelská péče (metody) ; bércové vředy (farmakoterapie, ošetřování, terapie) ; výsledek terapie ; mužské pohlaví AB: In our department we often take care of patients with chronic leg ulcers. The treatment is not easy. It takes a long time, and complex depending on the causes of the ulcer. Often it is a life long process. SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a LI: http://www.sestra.cz/scripts/detail.php?id=329851 - 19 AN: bmc07508093 DT: 200809 38. TI: Přehled krycích materiálů používaných k terapii bércových ulcerací AU: Slonková, Veronika — Vašků, Vladimír, 1954AD: 1. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno, CZ CI: Referátový výběr z dermatovenerologie : odborný čtvrtletník. 2007, Roč. 49, č. 2, s. 53-64. ISSN: 1213-9106; 1803-778X (elektronická verze). Lit. 20 LA: cze RT: články DE: kolagen (terapeutické užití) ; lidé ; kyselina hyaluronová (terapeutické užití) ; masti (terapeutické užití) ; rány - infekce (farmakoterapie, terapie) ; bércové vředy (ošetřování, terapie) ; amelogenin (terapeutické užití) ; želatina (terapeutické užití) ; obvazy (klasifikace, využití) ; rány - hojení (účinky léků, fyziologie) ; receptory růstového faktoru odvozeného z trombocytů (terapeutické užití) ; obvazy hydrokoloidní (klasifikace, využití) ; protézy a implantáty (využití) ; chitosan (terapeutické užití) SG: NLK: B 955 ; neváz. 116 AN: bmc07015398 DT: 200712 39. TI: Péče o nemocné s bércovými vředy AU: Kaštovská, Zdeňka — Horsinková, Miroslava AD: Kožní oddělení, FNsP, Ostrava-Poruba, CZ CI: Sestra : odborný dvouměsíčník pro zdravotní sestry. 2007, roč. 17, č. 4 (Tematický Sešit 198), s. 57. ISSN: 1210-0404. LA: cze RT: články DE: lidé ; bércové vředy (ošetřování, terapie) SG: NLK: B 1775 ; neváz. 674 a AN: bmc07008956 DT: 200708 40. TI: Léčba bércového vředu moderními krycími prostředky a jejich indikace v jednotlivých fázích hojení : práce provedená v rámci Grantového projektu IGA MZ ČR č. NR/8456, "Zvýšení efektivity léčby chronických ran" AU: Pospíšilová, Alena, 1945CI: Derma 3. tisícročia : odborný časopis dermatovenerológie, estetickej dermatológie a kozmetiky. 2006, roč. 6, č. 1-2, s. 4-8. ISSN: 1335-7913. LA: cze RT: články DE: lidé ; bércové vředy (ošetřování, terapie) ; obvazy (trendy) ; rány - hojení ; obvazy hydrokoloidní IN: Číslo grantové zprávy: NR8456 SG: NLK: B 2441 ; neváz. 121 AN: bmc13032638 DT: 201310 Záznam: 1 INFLUENCE OF VENOUS ULCER IN PATIENTS' QUALITY OF LIFE: AN INTEGRATIVE REVIEW.(includes abstract) da Silva Firmino dos Santos, Lívia; Camacho, Alessandra Conceição Leite Funchal; Guitton Renaud Baptistade Oliveira, Beatriz; de Almeida Nogueira, Glycia; Lopes Joaquim, Fabiana; Journal of Nursing UFPE / Revista de Enfermagem UFPE, abr2015 Supl. 3; 9 7710-7722. (13p) - 20 (Journal Article - research, systematic review, tables/charts) ISSN: 1981-8963 AN: 109797657 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 2 Nursing care to clients with venous ulcers an integrative review of the literature.(includes abstract) Ribeiro de Jesus, Patrícia Britto; da Silva Brandão, Euzeli; Lyra Silva, Carlos Roberto; Revista de Pesquisa: Cuidado e Fundamental, abr-jun2015; 7(2): 2639-2648. (10p) (Journal Article - research, systematic review, tables/charts) ISSN: 2175-5361 AN: 109789790 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 3 Assistance protocol to people with venous ulcers: a methodological study.(includes abstract) Fernandes Costa, Isabelle Katherinne; de Góes Salvetti, Marina; Gomes de Souza, Amanda Jéssica; Araújo Farias Dias, Thalyne Yuri; Dantas, Daniele Vieira; de Vasconcelos Torres, Gilson; Online Brazilian Journal of Nursing, Mar2015; 14(1): 5-15. (11p) (Journal Article - research, tables/charts) ISSN: 1676-4285 AN: 109789589 Abstract: Aim: To investigate the content validity of the Assistance Protocol for people with venous ulcers in primary care. Method: Methodological study, conducted from September to November 2012. A set of items to consider in multidisciplinary care protocol was produced. This proposal was submitted to content validation by judges selected from the Lattes Platform. With a list of items grouped into categories, 51 judges opined in relation to whether or not to keep them in the protocol. For the analysis, we adopted the Kappa index (K) and the Content Validity Index (CVI), with the cutoff point values > 0.80. Results: Nurses and doctors participated as judges. After removing items with K or CVI values lower than those previously set, the scores of categories achieved optimal values. Conclusion: The content of the protocol was validated, representing the initial consensus-based approach for people with venous ulcers in primary care. Databáze: CINAHL Complete Záznam: 4 NURSING RECORD OF DRESSINGS OF VENOUS ULCERS IN THE BASIC ATTENTION.(includes abstract) Rodrigues, Cintia Tatagiba; Leite Funchal Camacho, Alessandra Conceição; Journal of Nursing UFPE / Revista de Enfermagem UFPE, fev2015; 9(2): 526-532. (7p) (Journal Article - research) ISSN: 1981-8963 AN: 103755068 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 5 Community nurses' judgement for the management of venous leg ulceration: A judgement analysis.(includes abstract) Adderley, Una J.; Thompson, Carl; International Journal of Nursing Studies, Jan2015; 52(1): 345-354. (10p) (Journal Article - research, tables/charts) ISSN: 0020-7489 PMID: 25277880 AN: 103860075 Abstract: Background: Nurses caring for the large numbers of people with leg ulceration play a key role in promoting quality in health via their diagnostic and treatment clinical - 21 judgements. In the UK, audit evidence suggests that the quality of these judgements is often sub optimal. Misdiagnosis and incorrect treatment choices are likely to affect healing rates, patients' quality of life, patient safety and healthcare costs. Objectives: To explore the diagnostic judgements and treatment choices of UK community nurses managing venous leg ulceration. Design: A judgement analysis based on Brunswik's psychological Lens Model theory. Setting: UK community and primary care nursing services. Participants: 18 community generalist nurses working in district (home) nursing teams and general practitioner services and 18 community tissue viability specialist nurses. Methods: During 2011 and 2012, 36 nurses made diagnostic judgements and treatment choices in response to 110 clinical scenarios. Scenarios were generated from real patient cases and presented online using text and wound photographs. The consensus judgements of a panel of nurses with advanced knowledge of leg ulceration judged the same scenarios and provided a standard against which to compare the participants. Correlations and logistic regression models were constructed to generate various indices of judgement and decision ''performance'': accuracy (Ra), consistency (Rs) and information use (G) and uncertainty (Re). Results: Taking uncertainty into account, nurses could theoretically have achieved a diagnostic level of accuracy of 0.63 but the nurses only achieved an accuracy of 0.48. For the treatment judgement (whether applying high compression was warranted) nurses could have achieved an accuracy of 0.88 but achieved only an accuracy of 0.49. This may have been due to the nurses giving insufficient weight to the diagnostic cues of medical history and appearance of the leg and ulcer and insufficient weight to the treatment cues of type of leg ulcer and pain. Conclusion: Clinical judgements and decisions made by nurses managing leg ulceration are complex and uncertain and some of the variability in judgements and choices can be explained by the ways in which nurses process the information and handle the uncertainties, present in clinical encounters. Databáze: CINAHL Complete Záznam: 6 Venous ulcers: assessment and wound dressing selection.(includes abstract) YarwoodRoss, Lee; Nursing & Residential Care, Sep2013; 15(9): 596-601. (6p) (Journal Article tables/charts) ISSN: 1465-9301 AN: 104214671 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 7 SCIENTIFIC PRODUCTION ABOUT NURSING CARE FOR ADULTS AND ELDERLY PATIENTS WITH VENOUS ULCERS INTEGRATIVE REVIEW.(includes abstract) Costa Santos, Renata; Conceição Leite Funchal Camacho, Alessandra; Soraia Cavalcanti Valente, Geilsa; Lopes Joaquim, Fabiana; Journal of Nursing UFPE / Revista de Enfermagem UFPE, Jul2013; 7(7S): 4951-4957. (7p) (Journal Article - research, systematic review) ISSN: 1981-8963 AN: 104202979 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 8 - 22 A randomised controlled trial of a community nursing intervention: improved quality of life and healing for clients with chronic leg ulcers.(includes abstract) Edwards H; Courtney M; Finlayson K; Shuter P; Lindsay E; Journal of Clinical Nursing, Jun2009; 18(11): 1541-1549. (9p) (Journal Article - research, tables/charts, randomized controlled trial) ISSN: 0962-1067 PMID: 19490293 AN: 105537661 Abstract: Aims and objective. The negative impact of chronic leg ulcers on quality of life is well documented. The aim of this study was to determine the effectiveness of a new community nursing model of care on quality of life, morale, depression, self-esteem, social support, healing, pain and functional ability of clients with chronic venous leg ulcers. Background. Venous leg ulcers are slow to heal, frequently recur and are associated with pain, restricted mobility and decreased quality of life. Although chronic wound care consumes a large proportion of community nursing time and health care resources, there is little evidence available on the effectiveness of differing models of community care for this population. Design. Randomised controlled trial. Methods. We recruited a sample of 67 participants with venous leg ulcers referred for care to a community nursing organisation in Queensland, Australia after obtaining informed consent. Participants were randomised to either the Lindsay Leg Club(R) model of care (n = 34), emphasising socialisation and peer support; or the traditional community nursing model (n = 33) consisting of individual home visits by a registered nurse. Participants in both groups were treated by a core team of nurses using identical research protocols based on short-stretch compression bandage treatment. Data were collected at baseline, 12 and 24 weeks from commencement. Results. Participants who received care under the Leg Club model demonstrated significantly improved outcomes in quality of life (p = 0·014), morale (p < 0·001), self-esteem (p = 0·006), healing (p = 0·004), pain (p = 0·003) and functional ability (p = 0·044). Conclusion. In this sample, the evaluation of the Leg Club model of care shows potential to improve the health and well-being of clients who have chronic leg ulcers. Relevance to clinical practice. These results suggest further evaluation and implementation of this model is warranted by community health organisations involved in the care of this population. Databáze: CINAHL Complete Záznam: 9 Compression bandaging for venous leg ulcers: the essentialness of a willing patient.(includes abstract) Annells M; O'Neill J; Flowers C; Journal of Clinical Nursing, Feb2008; 17(3): 350-359. (10p) (Journal Article - questionnaire/scale, research, tables/charts) ISSN: 0962-1067 PMID: 18205691 AN: 105888733 Abstract: Aim. To describe and explore reasons for use or non-use by district nurses of compression bandaging, a best practice component of venous leg ulcer management. Background. Leg ulcers are costly to both individuals and communities. The most prevalent of leg ulcers are venous leg ulcers, which are common wounds treated by district nurses. Compression bandaging is the best practice for the treatment of venous leg ulcers with considerable evidence that this aids healing in an effective and timely manner. It is anecdotally known that compression bandaging is not always used by district nurses when treating venous leg ulcers, yet little is known as to why this is so. Method. A qualitative descriptive/exploratory study was used; interview data were collected with constant comparative data analysis applied until data saturation was obtained. Findings. As could be anticipated, several basic elements need to be present for a district nurse to use compression bandaging, like knowing that compression bandaging is best practice, knowing how to use compression bandaging and being able to determine that the ulcer is - 23 venous in nature. However, the major finding is the essentialness of having a patient willing for compression bandaging to be applied and sustained; the study explored what determines willingness or non-willingness and strategies that can be used to encourage willingness. Conclusion. A prime enabler of the use of compression bandaging is having a patient willing to agree to the commencement of this treatment and for this to be sustained. Consequent recommendations are offered. Evidence-based nursing requires not only knowledge of cause and effect evidence but also evidence that provides understanding about human responses and choices when there is a health challenge. Relevance to clinical practice. The relevance of the findings for clinical practice is that knowledge is provided about what factors may constrain a patient's willingness for compression bandaging to be applied and sustained as treatment for a venous leg ulcer and about what actions can be tried to facilitate willingness. Databáze: CINAHL Complete Záznam: 10 Chronic venous leg ulcers: effect of a community nursing intervention on pain and healing.(includes abstract) Edwards H; Courtney M; Finlayson K; Lindsay E; Lewis C; Shuter P; Chang A; Nursing Standard, 9/7/2005; 19(52): 47-54. (8p) (Journal Article - clinical trial, research, tables/charts) ISSN: 0029-6570 PMID: 16163986 AN: 106533450 Abstract: AIM: To investigate the effectiveness of a new community nursing model of care for clients with chronic leg ulcers in terms of levels of pain and ulcer healing. METHOD: A randomised controlled trial comparing the new model of care with standard community nursing care was conducted with a sample of 56 clients with chronic venous leg ulcers, 28 clients in the intervention group and 28 in the control group. Data were collected on admission to the study and at 12 weeks from admission. RESULTS: Significant improvements in levels of pain and ulcer healing were found in the intervention group receiving the new model of care. CONCLUSION: Results from this study have implications for health professionals providing care for clients with chronic leg ulcers. Databáze: CINAHL Complete Záznam: 11 The impact of chronic venous leg ulcers: a systematic review.(includes abstract) Green, J.; Jester, R.; McKinley, R.; Pooler, A.; Journal of Wound Care, Dec2014; 23(12): 601- 612. (12p) (Journal Article - research, systematic review, tables/charts) ISSN: 0969-0700 PMID: 25492276 AN: 103859912 Abstract: Objective: Chronic venous leg ulcers are common, intractable and often recurrent, but care tends to be wound focused, potentially overlooking the significant impact the condition has on patients’ lives. A systematic review was undertaken to explore the factors that impact on the quality of life of patients with chronic venous leg ulceration. Method: Eligible articles published between 1990 and 2013 were identified via electronic searches of research databases (MEDLINE, CINAHL, BNI, EMBASE, PsycINFO, AMED and HMIC, Cochrane Collaboration database and Google Scholar). Results: There were 23 studies (11 qualitative and 12 quantitative) that met the inclusion criteria. There were then the subject of a full review. The qualitative studies were collapsed into four core themes: physical, psychological, social implications and the nurse–patient relationship. The quantitative studies were grouped according to the tool - 24 applied. The review demonstrated that chronic venous leg ulcers impact negatively upon all areas of daily living. Pain, exudate, odour and the impact on mobility were daily challenges. The ability to engage with everyday functioning was restricted either owing to the ulcer, the dressing or to a self-imposed isolation in response to the impact of symptoms. Depression and low mood were common and yet, despite this, some studies reported that participants remained hopeful. Conclusion: Studies suggest that chronic venous leg ulceration negatively affects the quality of life of the patient and that such issues receive inadequate attention during current consultations. If such negative implications are to be effectively addressed, key issues need to be considered during every consultation. Declaration of interest: This study was funded by West Midlands Strategic Health Authority. The authors have no conflicts of interest to declare. Databáze: CINAHL Complete Záznam: 12 Venous ulcer: risk factors and the Nursing Outcomes Classification.(includes abstract) de Almeida Medeiros, Ana Beatriz; de Queiroz Frazão, Cecília Maria Farias; de Sá Tinôco, Jéssica Dantas; de Paiva, Maria das Graças Mariano Nunes; de Oliveira Lopes, Marcos Venícios; de Carvalho Lira, Ana Luisa Brandão; Investigacion & Educacion en Enfermeria, jul2014; 32(2): 252-259. (8p) (Journal Article - research) ISSN: 0120-5307 PMID: 25230036 AN: 107818891 Abstract: Objective. To explore the relationship between the risk factors for the development of venous ulcers and the indicators of tissue integrity from the Nursing Outcomes Classification. Methodology. A cross-sectional study conducted in 2013 in a university hospital in Natal/RN (Brazil). Fifty individuals selected by consecutive sampling participated in an interview and physical examination. Results. The most important risk factors were: 44% presented with arterial hypertension, 26% allergy, 20% diabetes mellitus, 4% participated in some physical activity, 6% were smokers and 14% drank alcohol. There was a statistically significant association between diabetes mellitus and the texture of the lesion (p=0.015) and tissue perfusion (p=0.026); allergy and texture (p=0.034); physical activity and hydration (p = 0.034); smoking and thickness (p = 0.018); and alcoholism and exudate of the ulcer (p=0.045). Conclusion. The relationship between risk factors and the nursing outcome indicators generated information relevant to the development of guidelines for the monitoring and treatment of venous ulcer information. Databáze: CINAHL Complete Záznam: 13 Management of venous leg ulcers: assess, dress and compress.(includes abstract) Journal of Community Nursing, Nov/Dec2013; 27(5): 88-98. (11p) (Journal Article tables/charts) ISSN: 0263-4465 AN: 104123894 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 14 INFLUENCE OF PAIN ON DAILY LIFE OF PEOPLE WITH VENOUS ULCERS: EVIDENCE-BASED PRACTICE.(includes abstract) Costa, Isabelle Katherinne Fernandes; Melo, Gabriela de Sousa Martins; de Araújo Farias, Thalyne - 25 Yuri; Tourinho, Francis Solange Vieira; Enders, Bertha Cruz; de Vasconcelos Torres, Gilson; Mendes, Felismina Rosa Parreira; Journal of Nursing UFPE / Revista de Enfermagem UFPE, Mar2011 Supplement; 5 514-521. (8p) (Journal Article - research, systematic review, tables/charts) ISSN: 1981-8963 AN: 104643928 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 15 Diagnosis and management of venous leg ulcers: a nurse's role?(includes abstract) Templeton S; Telford K; Wound Practice & Research, May2010; 18(2): 72-79. (7p) (Journal Article - research, systematic review, tables/charts) ISSN: 1837-6304 AN: 105040007 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 16 Preventing venous leg ulcer recurrence: a review.(includes abstract) Kapp S; Sayers V; Wound Practice & Research, May2008; 16(2): 38-47. (9p) (Journal Article - review) ISSN: 1837-6304 AN: 105653331 Databáze: CINAHL Complete Záznam: 17 Managing chronic, nonhealing wounds: using a research-based protocol.(includes abstract) Benton N; Harvath TA; Flaherty-Robb M; Medcraft M; McWhorter K; McClelland F; Joseph C; Mambourg F; Journal of Gerontological Nursing, Nov2007; 33(11): 38-45. (8p) (Journal Article - pictorial, tables/charts) ISSN: 0098-9134 PMID: 18019117 AN: 105941992 Abstract: The physical, emotional, and financial costs of caring for patients with chronic, nonhealing leg wounds are substantial. In fiscal year 2001, the home care department of a large Veterans Affairs medical center in the Pacific Northwest spent nearly half of its annual budget on veterans needing wound care. In this article, the authors describe a practice improvement project designed to improve the wound care management of homebound veterans with chronic, nonhealing lower extremity wounds using a researchbased protocol and consultation by a certified wound care specialist, as well as the effect of this program on home care expenditures. Databáze: CINAHL Complete Zdroj: Národní lékařská knihovna v Praze, 2015