VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 INFORMOVANOST LAICKÉ VEŘEJNOSTI O MOŽNOSTECH VYUŽITÍ HIPOREHABILITACE Bakalářská práce ANNA STEKLÁ, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha 2016 „Kůň bez jezdce je stále koněm, ale jezdec bez koně je jen člověk.“ S. J. Lec (Citáty, 2016) Zdroj: vlastní Obrázek 1 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvedla v seznamu literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat paní MUDr. Lidmile Hamplové, PhD. za cenné rady a také za ochotu a čas, které věnovala odbornému vedení mé práce. Dále děkuji paní Monice Kuchtové Dis, z Hiporehabilitačního střediska Pirueta, za možnost osobně se zúčastnit hiporehabilitace, a paní Mgr. Veronice Piačkové z občanského sdružení STÁJ ROZÁRKA, o.s. za veškeré doplňující informace, které mi poskytla. Také bych chtěla poděkovat Václavu Beránkovi za ochotu přispět do mé práce svým příběhem. V neposlední řadě děkuji své rodině a svému partnerovi za morální podporu. ABSTRAKT STEKLÁ, Anna. Informovanost laické veřejnosti o možnostech využití hiporehabilitace. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha. 2016. 73 s. Tématem této bakalářské práce je „Informovanost laické veřejnosti o možnostech využití hiporehabilitace“. V teoretické části práce je popsána metoda hiporehabilitace, působení a rozdělení této metody, dále kontraindikace, nejčastější indikace, složení hiporehabilitačního týmu a průběh terapeutické jednotky. Praktická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření a na jejich základě vyhodnocené stanovené cíle a průzkumné otázky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti, postoje a zkušenosti laické chovatelské veřejnosti oproti skupině zdravotníků, o hiporehabilitaci a jejím využití. S tím souvisí další cíl a to vyhodnotit, zda existuje rozdíl mezi znalostmi těchto dvou skupin respondentů o dané metodě. Dalším cílem bylo vyhodnotit, zda existuje rozdíl ve zkušenostech zdravotnických pracovníků a lidí mající zkušenosti s koňmi s hiporehabilitací. Posledním cílem bylo zjistit, jestli existují rozdíly v informačních zdrojích o dané metodě u těchto dvou skupin. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Klíčová slova Léčba pomocí koně. Hiporehabilitace. Hipoterapie. Parajezdectví. Postižený člověk. ABSTRACT STEKLÁ, Anna. General Public Awareness of the Equine–Assisted Therapy Benefits. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: MUDr Lidmila Hamplová, PhD. Prague. 2016. 73 pages. The topic of the bachelor thesis is „General Public Awareness of the EquineAssisted Therapy Benefits“. In its theoretical part, equine-assisted therapy, history of this therapy, its division, contraindications and the most often indications, requirements on the work team of the equine-assisted therapy and therapeutic unit are described. There are results of the research and evaluated research targets and research questions in the practical part. The main target of this thesis was to find out the knowledge, attitudes and experience of medical workers and other people who have some experience with horse breeding. The exact evaluation is related to another target, to find out if there are any differences in knowledge of this method between those two groups. The second target was to find out if there is any difference in experience between those two groups. And the last target was to find out if there are any differences in information sources about this method between medical workers and people who already have experience with horses. One hundred respondents participated in the research. Therapy using horses. Equine-assisted therapy. Hippotherapy. Para-equestrian. Disabled person. OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ ..............................................................................12 SEZNAM TABULEK...............................................................................13 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................14 ÚVOD .........................................................................................................12 1 POJEM HIPOREHABILITACE......................................................15 1.1 HISTORIE HIPOREHABILITACE..........................................15 1.2 PŮSOBENÍ HIPOREHABILITACE .........................................17 1.3 ROZDĚLENÍ HIPOREHABILITACE......................................18 1.3.1 HIPOTERAPIE ...................................................................................... 19 1.3.2 PSYCHOTERAPIE POMOCÍ KONÍ – PPK ...................................... 19 1.3.3 AKTIVITY S VYUŽITÍM KONÍ – AVK............................................. 20 1.3.4 PARAJEZDECTVÍ, REKREAČNÍ A REKONDIČNÍ JEŽDĚNÍ PRO HENDIKEPOVANÉ ............................................................................................. 21 2 KONTRAINDIKACE HIPOREHABILITACE..............................22 3 NEJČASTĚJŠÍ INDIKACE HIPOREHABILITACE....................23 3.1 FUNKČNÍ PORUCHA ................................................................23 3.2 POSTIŽENÍ ORGANICKÉ ........................................................23 3.3 DUŠEVNÍ PORUCHY.................................................................27 4 SLOŽENÍ HIPOREHABILITAČNÍHO TÝMU.............................30 5 PRŮBĚH TERAPEUTICKÉ JEDNOTKY .....................................33 6 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU ..........................................................34 6.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM ........................................................34 6.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY ....................34 6.3 METODIKA PRŮZKUMU.........................................................35 6.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM....................................................35 6.5 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU..............36 6.6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ....................................37 7 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRŮZKUMU.............................67 8 DISKUZE.............................................................................................69 ZÁVĚR.......................................................................................................71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.....................................................72 PŘÍLOHY SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1........................................................................................................................II Obrázek 2 Samostatný sed......................................................................................... VII Obrázek 3 Asistovaný sed .........................................................................................VIII Obrázek 4 Poloha primárního vzpřímení...................................................................IX Obrázek 5 Opačný sed................................................................................................... X Obrázek 6 Ukázka samostatného sedu .......................................................................XI Obrázek 7 Ukázka samostatného sedu č. 2.................................................................XI Obrázek 8 Ukázka asistovaného sedu....................................................................... XII Obrázek 9 Ukázka opačného sedu ............................................................................ XII SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Pohlaví respondentů ................................................................................ 37 Tabulka 2 - Věk respondentů ...................................................................................... 38 Tabulka 3 - Vzdělání respondentů .............................................................................. 39 Tabulka 4 Bydliště respondentů.................................................................................. 40 Tabulka 5 Zdravotničtí pracovníci ............................................................................. 41 Tabulka 6 Chovatelé koní ............................................................................................ 42 Tabulka 7 Pojem hiporehabilitace .............................................................................. 43 Tabulka 8 Hiporehabilitace versus hipoterapie......................................................... 45 Tabulka 9 Rozdíl mezi hiporehabilitací a hipoterapií............................................... 46 Tabulka 10 Přípustný věk klientů -............................................................................. 48 Tabulka 11 Indikace lékařem...................................................................................... 49 Tabulka 12 Úhrada pojišťovnami............................................................................... 51 Tabulka 13 Oblasti využití hiporehabilitace .............................................................. 52 Tabulka 14 Nejčastější onemocnění ............................................................................ 53 Tabulka 15 Kritéria výběru hipor. koní ..................................................................... 55 Tabulka 16 Výcvik hipor. koní .................................................................................... 57 Tabulka 17 Informační zdroje..................................................................................... 58 Tabulka 18 – Skutečná četnost -Vlastní zkušenost s hiporehabilitací ..................... 60 Tabulka 19 – Očekávaná četnost – Vlastní zkušenost s hiporehabilitací ................ 60 Tabulka 20 Prospěšnost absolvované hiporehabilitace............................................. 63 Tabulka 21 Známý, příbuzný absolvoval hiporehabilitaci ....................................... 64 Tabulka 22 Hiporehabilitační středisko ..................................................................... 65 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Pohlaví respondentů....................................................................................... 37 Graf 2 - Věk respondentů............................................................................................. 38 Graf 3 - Vzdělání respondentů .................................................................................... 39 Graf 4 Bydliště respondentů ........................................................................................ 40 Graf 5 Zdravotničtí pracovníci.................................................................................... 41 Graf 6 Chovatelé koní................................................................................................... 42 Graf 7 Pojem hiporehabilitace..................................................................................... 44 Graf 8 Hiporehabilitace versus hipoterapie ............................................................... 45 Graf 9 Rozdíl mezi hiporehabilitací a hipoterapií ..................................................... 47 Graf 10 Přípustný věk klientů ..................................................................................... 48 Graf 11 Indikace lékařem ............................................................................................ 50 Graf 12 Úhrada pojišťovnami ..................................................................................... 51 Graf 13 Oblasti využití hiporehabilitace .................................................................... 52 Graf 14 Nejčastější onemocnění .................................................................................. 54 Graf 15 Kritéria výběru hipor. koní ........................................................................... 56 Graf 16 Výcvik hipor. koní .......................................................................................... 57 Graf 17 Informační zdroje........................................................................................... 58 Graf 18 – Skutečné a očekávané četnosti - Vlastní zkušenost s hiporehabilitací.... 61 Graf 19 Prospěšnost absolvované hiporehabilitace ................................................... 63 Graf 20 Známý, příbuzný absolvoval hiporehabilitaci ............................................. 64 Graf 21 Hiporehabilitační středisko ........................................................................... 65 12 ÚVOD Léčba pomocí zvířat je obecně velmi podceňovaným a málo známým tématem. Konkrétně léčba pomocí koní nabízí mnohem více, než jen psychické rozptýlení jako je tomu u léčby, kdy jsou využívána jiná zvířata. Většina lidí si pod pojmem hiporehabilitace představí tělesně postiženého člověka jedoucího na koni a při tom netuší, že tento pojem skýtá mnohem více, než jen to. Hiporehabilitace představuje jakoukoliv formu kontaktu člověka a koně s terapeutickým účelem, nikoliv pouze jízdu tělesně či duševně postiženého člověka na koni. Dle našeho názoru toto mylné mínění vzniklo na podkladě toho, že hiporehabilitace je spojením slov hippos (kůň) a slova rehabilitace, které většinou souvisí s následnou léčbou pohybového aparátu, tudíž si většina lidí odvodí, že jde pouze o léčbu klientů s pohybovými obtížemi. Jako metodiku naší bakalářské práce jsme zvolili průzkum, kdy hlavním cílem práce je zjistit, zda jsou chovatelé koní, tedy ve vztahu k možnostem metod a způsobů rehabiliatce laická veřejnost, informováni o hiporehabilitaci a jaké jsou jejich informační zdroje, zkušenosti a postoje k této metodě. Pro lepší porovnání jejich znalostí jsme zvolili jako druhou sledovanou skupinu zdravotnické pracovníky, u nichž se znalost této metody předpokládá. Teoretická část práce popisuje metodu hiporehabilitace, její historii, rozdělení, nejčastější indikace a kontraindikace, dále složení hiporehabilitačního týmu a průběh terapeutické jednotky. Průzkumná část práce je tvořena výsledky, které byly získány pomocí anonymního dotazníku, a zaznamenány jsou v podobě tabulek a grafů. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1:Seznámit blíže s metodou hiporehabilitace a možnostmi jejího využití. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Vyhodnotit, zda existuje rozdíl v úrovni znalostí o hiporehabilitaci a jejím využití mezi chovateli koní a zdravotnickými pracovníky. Cíl 2: Vyhodnotit, zda existuje rozdíl mezi zkušenostmi chovatelů koní a zdravotnických pracovníků s využíváním hiporehabilitace. 13 Cíl 3: Zjistit, jaké jsou zdroje informací chovatelů koní a zdravotnických pracovníků o hiporehabilitaci 14 Vstupní literatura ČERNÁ RYNEŠOVÁ, Petra. Když kůň léčí duši, aneb metodika hiporehabilitace zaměřená na klienty s duševním onemocněním. Pardubice: Direkte, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-260-2897- 0. KOŘISTOVÁ, Lucie. Kdy pomůže hipoterapie? In: Maminka.cz [online]. 2015 [cit. 2016-01- 15]. Dostupné z: http://www.maminka.cz/clanek/kdy-pomuze-hipoterapie LANTELME, Věra. LÉČBA KOŇMI: 25. PARADREZURA. In: EQUICHANNEL.CZ [online]. 2010 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: http://www.equichannel.cz/lecba-konmi-25-paradrezura MERHAUTOVÁ, Vlaďka. Hiporehabilitace mění stovky osudů. In: Novinky.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/330647-hiporehabilitace- meni-stovky-osudu.html Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborných publikací, které byly použity pro bakalářskou práci s názvem „Informovanost laické veřejnosti o možnostech využití hiporehabilitace“, proběhlo v časovém rozmezí říjen 2015 až březen 2016. Pro vyhledávání bylo použito elektronické databáze Google Scholar a webových stránek České hiporehabilitační společnosti s doporučenými studijními materiály, dostupnými na http://kurzy-hiporehabilitace.com/kurzy/studijnimaterialy/ . Dále byla pro získání zdrojů literatury využita rešerše z Národní lékařské knihovny, která je uvedena v příloze E. Jako klíčová slova byla zvolena: léčba pomocí koně, hiporehabilitace, hipoterapie, parajezdectví, postižený člověk, kůň, koně. V podobě jazyka anglického: Therapy using horses, Equine-assisted therapy, Hippotherapy, Para-equestrian, disabled person, horse, horses. Hlavním vyřazovacím kritériem knižních zdrojů byla jejich nedostatečná a velmi obtížná dostupnost. Ze zdrojů knižních byl pouze jeden volně dostupný k zapůjčení v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě, zbytek knižních zdrojů byl zakoupen přes internet. Pro tvorbu dané bakalářské práce byly použity čtyři zdroje knižní a osmnáct zdrojů internetových. 15 1 POJEM HIPOREHABILITACE Hiporehabilitace je pojem, který zahrnuje veškeré formy využití koně jako prostředku pro léčbu nebo rehabilitaci osob, které jsou nějakým způsobem hendikepované či zdravotně oslabené. (ČERNÁ RYNEŠOVÁ, 2011) Je využívána, jak k prevenci vzniku, tak i k léčbě některých onemocnění. Pro každého klienta je vytvořen krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán, při čemž se zohledňuje jeho aktuální zdravotní stav, nejen fyzický ale i psychický. Tento plán je základem pro určení metodiky terapie a výběr vhodného koně pro daného klienta s určitým druhem postižení či onemocnění. (NERANDŽIČ, 2006) 1.1 HISTORIE HIPOREHABILITACE O tom, že jízda na koni má pozitivní vliv na člověka se podle tradice zmínil už Hipokrates (5.st.př.n.l.). První písemné lékařské doporučení k jízdě na koni , které zůstalo zachováno, pochází od Galena z 2.století n.l. Skutečný rozvoj hipoterapie začal v 60.-70. letech minulého století, v německy a anglicky mluvících zemích. Začátkem dvacátého století se začaly objevovat práce, které se zmiňovaly o tom, že jízda na koni je léčebným prostředkem u mnoha onemocnění, také se doporučovala u lidí, kteří měli neklidný život a vyčerpávající práci. Jízda na koni byla používána k posílení zdraví obecně. Později byla považována za jednu z možností tělesných cvičení gymnastického programu. Vlivem druhé světové války se rozvoj hiporehabilitace na čas pozastavil. Pár let po skončení druhé světové války se rozšířila jako metoda fyzioterapie pro lidi, kteří byli postiženi dětskou obrnou. Motivací pro mnohé byla dánská drezurní jezdkyně Lis Hartel, která byla částečně ochrnutá na dolní končetiny, právě kvůli dětské obrně. Lis se dvakrát za sebou umístila na druhém místě v drezuře, s koněm Jubilee na olympijských hrách v Helsinkách v r. 1952 a ve Stockholmu v r. 1956. Lis a její fyzioterapeutka byly u založení prvních hipoterapeutických center ve skandinávských zemích kolem roku 1950. Kolem roku 1960 se hipoterapie a parajezdectví začaly rozvíjet na amatérské úrovni a začínaly vznikat organizace, které se věnovaly hiporehabilitaci. Snažily se rozšířit všeobecné povědomí o působení koní v léčbě tím, že předávaly své zkušenosti a znalosti dál. V roce 1985 byla založena první mezinárodní organizace, která sdružovala všechny zájemce o tuto oblast - Riding for Disabled International - RDI, později byla přejmenována na FRDI – The Federation of Riding for the Disabled International a dnes se nazývá Federation 16 of Horses in Education and Therapy International, A.I.S.B.L. (HETI). Tato organizace napomáhá ve vývoji programů v nových oblastech, podporuje vzdělávání a výzkum v oboru, propaguje zapojení koní do procesů léčby u lidí s fyzickým, mentálním nebo duševních onemocněním. Tato federace je také zapojena do ustanovení norem bezpečnosti a kompetencí v tomto oboru. Dále podporuje vysoké standardy pro ochranu a výcvik koní, kteří jsou k hiporehabilitaci využíváni. Země využívající aktivity a terapie pomocí koní mají svou národní organizaci a svůj vzdělávací systém. (HOLLÝ et al., 2005), (Hiporehabilitace Wikipedie, 2016) Později se rehabilitace pomocí koní rozšířila do lázní Karviná-Darkov, LužeKošumberk a také do ústavů sociální péče. Na mnoha dalších místech, především v psychiatrických léčebnách se začalo využívat ježdění pedagogicko-psychologické. Mezi významné osoby, které se díky svým zkušenostem z oblasti rehabilitace podílely na rozvoji hiporehabilitace patří Doc. MUDr. František Véle, CSc., primář MUDr. Lubor Zahrádka a již zmiňovaný prof. Karel Lewit. Do hiporehabilitace neodmyslitelně patří i parajezdectví, tedy sportovní ježdění pro osoby se zdravotním postižením. V České republice se tato oblast začala rozvíjet v druhé polovině devadesátých let. První disciplínou parajezdectví byla tzv. paravoltiž, která u nás vznikla v roce 1995, později zde vznikly další disciplíny a to paravozatajství, paradrezura a parawestern. Vrcholem všech soutěží v jednotlivých disciplínách je každoročně konané Mistrovství České republiky. (Hiporehabilitace Wikipedie, 2016) 17 1.2 PŮSOBENÍ HIPOREHABILITACE Hiporehabilitace na člověka působí biomechanicky, fyziologicky i psychicky.  Biomechanické působení Svalstvo a jeho řídicí systém jsou díky trojrozměrnému pohybu jdoucího koně stále nuceny se pohybu přizpůsobovat. Tonus svalů, ať je zvýšený či normální se vrací zpět do normálu. Dále dochází ke zlepšení koordinace klientů. Klient je totiž nucen sedět vzpřímeně (nezvolí-li terapeut jinou polohu), aby se zlepšila jeho stabilita a také, aby se snížilo riziko pádu.  Fyziologické působení Jízdou na koni dochází nejen k ovlivňování pohybového aparátu jezdce, ale také dochází k ovlivňování jeho vnitřních orgánů. Jak bylo již mnohokrát zmiňováno, kůň se pohybuje rytmicky a přidá-li se i přímé držení těla jezdce, dochází k podpoře pravidelného a prohloubeného dýchání, čímž dochází k stimulaci celého dýchacího ústrojí. Dochází tím i k příznivému ovlivňování trávicího traktu, konkrétně peristaltiky žaludku a střev. Vůbec celkově dochází k lepšímu prokrvení orgánů, tudíž i k zlepšení jejich funkce.  Psychické působení Jízda na koni je pro klienta silným pozitivním zážitkem. Činnosti spojené s koňmi, včetně jízdy na koni odvádějí pozornost klienta od jeho problémů. Dochází k uvolnění jeho psychického napětí a klientových zábran. Postupně klient získává jistotu a jeho sebevědomí roste. Dokáže lépe zvládat své chování, rychleji se adaptuje, a zvýší se koncentrace jeho pozornosti, protože v přítomnosti koně se musí neustále soustředit na projevy svého chování. Člověk je tedy při jízdě na koni stimulován v několika následujících oblastech:  Trénink rovnováhy Pohyb koně vyvolává u jezdce narušení rovnovážného stavu, které jezdec vnímá nejen vestibulárním (rovnovážným) ústrojím, ale i periferií přes sedací hrboly, především pokud kůň není osedlán.  Posilování svalů U jezdce dochází k střídavému poklesávání pánve a také k rotaci kloubů kyčelních. Přes pohyb kyčelních kloubů a pánve je stimulována páteř a tzv. autochtonní zádové svaly, 18 které patří mezi nejhlubší vrstvu zádových svalů, jež nelze ovládat vůlí a při sedavém způsobu života často dochází k jejich oslabení.  Aktivizace nervového systému Pohybem kráčejícího koně dochází k podráždění řídících center a jezdec je nucen balancovat, tedy udržet své těžiště v těžišti koně. Dochází nejen k aktivizaci kloubů a svalů, ale také k aktivizaci nervových drah. Mozek se učí zpracovat informace o vztahu těla k prostoru a zpětně ho řídit. Dochází k „probuzení spících neuronů“ a následnému zlepšení volní motoriky, dále dochází k lepšímu držení těla.  Rytmičnost dechu Rytmus, kterým se kůň pohybuje, přispívá k pravidelnému dýchání jezdce, což je důležité například při edukaci řeči.  Příznivé působení na psychiku Hiporehabilitace působí nejen na tělesnou stránku klienta, ale také na stránku psychickou. V klientovi vzbuzuje vzrušující pocit z jízdy na živém tvoru, dává mu možnost naučit se jej ovládat a případně s ním i sportovat, což velice příznivě ovlivňuje především hendikepované děti. (ČERNÁ RYNEŠOVÁ, 2011) 1.3 ROZDĚLENÍ HIPOREHABILITACE Přestože hiporehabilitace působí komplexně, rozdělujeme ji na 3 základní složky:  hipoterapii  psychoterapii pomocí koně (PPK)  aktivity s využitím koní (AVK), parajezdectví. 19 1.3.1 HIPOTERAPIE Hipoterapie je léčebná metoda, kdy je klient naprosto pasivní z hlediska ovládání koně při jízdě na něm. Tato metoda je prováděna pod vedením fyzioterapeuta nebo ergoterapeuta. Provádí se na písemné doporučení lékaře. Podstatné zde je využití přirozeného pohybu koně jako motorického vzoru, kterému se klient přizpůsobuje. (ČERNÁ RYNEŠOVÁ, 2011) Jedinečnost této metody spočívá především v trojrozměrném pohybu koně, který kráčí krokem. Díky hipoterapii je možné docílit pokroků v rehabilitaci pohybu dětí i dospělých s poruchou koordinace rovnováhy a vývoje vzpřimování. Jakou polohu bude klient na koni zaujímat, určí terapeut po zhodnocení zdravotního stavu klienta. Je důležité, aby měl klient stabilitu, ve které bude schopen se samostatně vyvažovat. Vzhledem k tomu, že se nejedná o sportovní jezdectví, klient může zaujímat různé varianty poloh a využít tak celý hřbet koně. (NERANDŽIČ, 2006) Dále tato metoda působí preventivně tam, kde z důvodu nějakého onemocnění dochází k degeneraci nebo přerušení nervových drah, které řídí pohyb. Využíváním hipoterapie „připomínáme“ organizmu jeho správnou funkci, čímž dochází k oddalování negativních vlivů degenerativních onemocnění nebo následků úrazů na pohyblivost člověka. (Hipoterapie ČHS, 2016) 1.3.2 PSYCHOTERAPIE POMOCÍ KONÍ – PPK Tato metoda je využívána, jak již název napovídá, u klientů s psychickými problémy. Podstatou působení je interakce mezi klientem, koněm a terapeutem nebo mezi klienty. Nejdříve ze všeho se klienti učí správnému chování v přítomnosti koně, seznamují se s prostředím, kde koně žijí, také se samotnými koňmi, dále se učí základní informace o koních, získávají dovednosti a znalosti v oblasti péče o koně, čištění koně, sedlání, uzdění. V rámci terapie je několik způsobů ježdění - kůň vedený vodičem, kůň vedený na lonži terapeutem, kdy pacient provádí na koni různé cviky. Také mohou klienti jezdit na koni sami v jízdárně, pod dohledem terapeuta. Dále je možné využít i jízdu kočárem, který je tažený koňmi. Možností je zde opravdu mnoho. (Psychoterapie pomocí koní ČHS, 2016), (ČERNÁ RYNEŠOVÁ 2011) 20 Cílem terapie je podpořit sebedůvěru klienta, např. tréninkem odvahy, samostatnosti, obratnosti nebo může být cíl opačný, tzn. usměrnit klientovo přehnané sebevědomí, tlumit agresivitu a vychovávat klienta k zodpovědnosti. Pokud se psychoterapeutické ježdění provádí skupinově, dochází i k rozvíjení schopností spolupráce s ostatními klienty. Kůň je v tomto terapeutickém procesu prostředník a pomáhá klientům rozvíjet:  Sebepoznání spolu s poznáním vlastních dovedností, což je pro klienta důležitou emocionální podporou  Rozvoj po stránce fyzické (motorické funkce, koordinace pohybů, posílení svalů…)  Rozvoj sociálních dovedností (interakce mezi klienty, vhodný přístup a vhodné chování v přítomnosti koně)  Relaxace (relaxační cvičení na hřbetu koně) (ČERNÁ RYNEŠOVÁ 2011) 1.3.3 AKTIVITY S VYUŽITÍM KONÍ – AVK AVK je metoda speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a práce, která využívá prostředí určené pro chov koní, dále využívá kontaktu s koněm a jeho působení, pro motivaci a aktivizaci, výchovu a vzdělávání lidí se zdravotním postižením a specifickými potřebami. Klienti se pohybují ve stájích, případně i výbězích, kde musí dodržovat jasná pravidla v chování, mají neustálý kontakt s koňmi – hlazení, čištění, vodění i jízda na koni. Kontakt mentálně, smyslově nebo fyzicky znevýhodněných klientů s koňmi je odborně vedený proces, který je zaměřený na konkrétní problémy klientů a pomáhá jim zapojit se do běžného života. Kromě toho, že díky ní mohou rozvíjet fyzickou kondici, také jim umožňuje navázat nové kontakty a pozitivně ovlivňuje jejich psychiku. Cílovou skupinou pro AVK mohou být i lidé s poruchami chování nebo učení, rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny lidí, senioři nebo i děti z běžné populace. Nejenže tito lidé smysluplně tráví svůj volný čas, ale také může docházet k posílení jejich sebevědomí nebo nácviku schopnosti spolupracovat. (Aktivity s využitím koní ČHS, 2016) 21 1.3.4 PARAJEZDECTVÍ, REKREAČNÍ A REKONDIČNÍ JEŽDĚNÍ PRO HENDIKEPOVANÉ Parajezdectví, rekreační i rekondiční ježdění je založeno na aktivním ovládnutí koně klientem. Hendikepovaný nebo zdravotně znevýhodněný jezdec se učí (za užívání speciálních pomůcek nebo změněné techniky jízdy) aktivně jezdit na koni, vést koně v zápřeži nebo se učí voltižním cvikům na koni, případně se může klient účastnit různých sportovních soutěží. Disciplíny této oblasti jezdectví se nazývají - parawestern, paravoltiž, paraparkur, paradrezura, paravozatajství, apod. Parajezdectví a rekreačnímu jezdectví se klient většinou věnuje až po tom, co zvládl hipoterapii. Díky této aktivitě se klienti s psychickým nebo fyzickým hendikepem většinou snáze vyrovnají se svým postižením, a proto je pro ně následně snazší zařadit se mezi své zdravé vrstevníky. (ČERNÁ RYNEŠOVÁ 2011), (Parajezdectví ČHS, 2016) 22 2 KONTRAINDIKACE HIPOREHABILITACE Mezi kontraindikace patří nepřekonatelný strach z koně, alergie na koňskou srst nebo prostředí koní. Plicní onemocnění ve stavu těžké dekompenzace (astma, cystická fibróza plic, apod.) sem patří také. Naopak u pacientů, kteří trpí chronickými plicními potížemi ve stavu stabilizovaném, dochází díky jízdě na koni k rytmizovanému pohybu a tím k správnému zapojení dýchacích svalů – pacienti lépe odkašlávají a jejich celková odolnost se zvyšuje. Mezi další kontraindikace patří akutní infekční onemocnění, onemocnění srdečního aparátu s těžkým průběhem (nestabilní angina pectoris, těžká nedostatečnost srdečního svalu a závažné poruchy srdečního rytmu), dále onemocnění aparátu cévního (porucha prokrvení mozku po iktu nebo v důsledku snížené funkce krčních tepen), hypertenze (vysoký krevní tlak) III. Stupně, poruchy koagulace (srážlivosti) krve, roztroušená mozkomíšní skleróza v akutním stavu, meningomyelokéla (vrozené poškození mozkových obalů) s poruchou kontinence moči a stolice, nestabilní epilepsie. Pacienti, kteří mají křehké a lomivé kosti, deformity páteře, postižené kyčelní a obratlové klouby ve stádiu aseptické nekrózy (odúmrť tkáně bez přítomnosti infekce), nemohou využívat metodu hipoterapie. Stejně tak pacienti s nestabilním spojením krční páteře a lebky. Důležité je, aby každý klient byl individuálně posouzen při vstupním vyšetření fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem. (Indikace a kontraindikace pro hipoterapii ČHS, 2016), (NERANDŽIČ, 2006) 23 3 NEJČASTĚJŠÍ INDIKACE HIPOREHABILITACE Tato metoda může být využívána klienty již od dvou měsíců věku, horní hranice určená není. Nejčastější indikace pro využívání hiporehabilitace jsou z oblasti neurologie, ortopedie a psychiatrie. Hiporehabilitaci je možné využívat v primární, sekundární i terciární prevenci. Primárně lze díky této metodě předcházet civilizačním chorobám charakteru fyzického i psychického. Sekundárně lze zmírnit postup nemoci pohybového ústrojí degenerativního charakteru, a terciárně lze navrátit původní funkci a kondici pohybového systému např. po úrazech. (NERANDŽIČ, 2006) Hiporehabilitace je nejčastěji využívána u následujících poruch či onemocnění: 3.1 FUNKČNÍ PORUCHA Postižení, u něhož není jasně určena příčina potíží týkajících se oblasti anatomické nebo fyziologické. Například u pacientů s degenerativním onemocněním, z nichž většina při stejném objektivním nálezu nepociťuje žádné potíže nebo jen minimálně. 3.2 POSTIŽENÍ ORGANICKÉ Při poruše řízení pohybu, zpravidla došlo k odpovídajícímu postižení mozku, míchy nebo svalů. V tom případě se jedná o organické postižení projevující se v pohybovém ústrojí. Terapeutické ježdění by měl doporučit lékař, který zná dostatečně problematiku hipoterapie. (NERANDŽIČ, 2006)  Dětská mozková obrna – Onemocnění, kdy došlo k poškození mozku, nejčastěji v důsledku nedostatečného prokrvení. Následkem jsou závažné poruchy hybnosti. Toto onemocnění je jednou z hlavních indikací pro hipoterapii. Aby dítě s dětskou mozkovou obrnou mohlo využívat koně ke své terapii, je důležité, aby bylo schopné aktivně a samostatně sedět, případně jen s minimální pomocí. (NERANDŽIČ, 2006), (Dětská mozková obrna Wikiskripta, 2016) 24  Roztroušená skleróza – Roztroušená skleróza patří mezi zánětlivé autoimunitní onemocnění, tedy onemocnění způsobené vlastním imunitním systémem. Dochází při něm k poškození bílé hmoty centrálního nervového systému, které vede k úbytku myelinu, který je ochrannou vrstvou pro nervová vlákna. (Roztroušená skleróza, Wikiskripta 2016) Pacienti s touto nemocí mohou hipoterapii využívat pouze v období remise, tedy v období, kdy je jejich onemocnění stálé, jde o tzv. období klidu, onemocnění se nezhoršuje. Pacienti s RS se nesmí v žádném případě přetěžovat ani fyzicky ani psychicky, poněvadž takové stresové situace by mohly vyvolat exacerbaci onemocnění, tedy znovuvzplanutí a zhoršení průběhu nemoci. Vzhledem k tomu, že většina pacientů s tímto onemocněním má sklony k pasivitě až depresím, musí je vést opravdu zkušený trenér a rehabilitační pracovník, kteří je budou dostatečně povzbuzovat či naopak krotit v jejich aktivitě, která by mohla vést k přetížení, únavě nebo stresu, což by mohlo vést k novému záchvatu nemoci. (NERANDŽIČ, 2006)  Úrazové poškození mozku a míchy – při této diagnóze lze hipoterapii využít pouze v případě, že je zajištěna klientova stabilizace a bezpečnost, aby nedošlo ke klientovu pádu z koně. Zde jsou kontraindikací mnohočetné zlomeniny kostí v těle, osteosyntézy (kovové dlahy v těle) nebo není-li mozek kompletně pokryt kostmi lebky, tedy je-li jakkoliv obnažen. (NERANDŽIČ, 2006)  Svalová dystrofie – Svalová dystrofie neboli Duchennova muskulární dystrofie je vrození dědičné onemocnění, u pacientů dochází k úbytku svalové hmoty a postupně k zmnožení vaziva, což je příčinou deformací páteře, hrudníku a končetin. Dochází také k postižení příčně pruhovaného svalstva, i srdečního svalu. U klientů s tímto postižením je velice důležitou formou léčby aktivní pohyb, aby se co nejvíce zachovala fyzická i psychická kondice a schopnost sebeobsluhy v každodenních činnostech. (NERANDŽIČ, 2006), (Duchenova muskulární dystrofie Wikiskripta, 2016) 25  Epilepsie – Neurologické onemocnění mozku projevující se opakovanými záchvaty, které jsou podmíněné nadměrnými výboji mozkových neuronů. U klientů s epilepsií je možné využívat hiporehabilitaci v případě, že u něj nedochází k epileptickým záchvatům, častěji než třikrát maximálně čtyřikrát do roka. Autor, pan Nerandžič, uvádí, že má vlastí zkušenost s tím, že hipoterapii absolvovali pacienti, kteří měli záchvat jednou měsíčně, a že nedošlo k žádným komplikacím v průběhu terapie. Je ale velice žádoucí, aby byl klient ukázněný a v případě aury (předzvěst přicházejícího záchvatu), dokázal potlačit touhu po jízdě na koni a včas na auru upozornil, aby nedošlo k záchvatu klienta v přítomnosti koně nebo přímo na něm.  Vadné držení těla (skolióza) – ještě dnes přetrvává názor, že by se dětští pacienti se skoliózou páteře tedy patologickým zakřivením páteře do strany měli vyhýbat tělocviku a jiným fyzickým aktivitám. Tento názor sdílí i někteří lékaři, příčina toho pravděpodobně tkví v tom, že ustupují tlaku rodičů, kteří nechtějí své děti podporovat v aktivním způsobu léčby. Obavy z této léčebné metody jsou naprosto neopodstatněné, protože trvale vadné držení trupu, svalová ochablost a bolesti zad jsou právě výsledkem tělesné pasivity, nikoliv aktivity. Navíc nespornou výhodou je, že člověk, který jede na koni si ani neuvědomuje, že nějaké cvičení a posilování právě probíhá, protože do toho není nikým nucen. Jsou i případy, kdy se rodiče dítěte se skoliózou rozhodli neuposlechnout zákazy ortopedů a rozhodli se pro aktivní způsoby léčby zahrnující hiporehabilitaci, a do dvou let došlo u jejich dítěte k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu. Další nezanedbatelnou výhodou je finanční dostupnost této metody oproti jiným, pasivním metodám – koupele, masáže, bahenní zábaly, elektroléčba, apod. (NERANDŽIČ, 2006) 26  Stav po IM (infarkt myokardu) a operacích srdce – infarkt myokardu je onemocnění, kdy došlo k nekróze srdečního svalu následkem nedostatečného prokrvení. Pacienti po infarktu či operaci srdce mohou využívat hipoterapii, jsou-li schopni a mají-li povolenou zátěž srovnatelnou s chůzí po rovině a po schodech maximálně do druhého patra. Nejdůležitějším aspektem pro takové pacienty je překonat strach a zvýšit důvěru v koně a v sebe sama. (NERANDŽIČ, 2006), (Infarkt myokardu Wikiskripta, 2016) 27 3.3 DUŠEVNÍ PORUCHY Psychiatričtí pacienti jsou jedni z nejčastějších klientů hiporehabilitace, léčebný efekt je zde velice výrazný. Vzhledem k tomu, že kůň je zvíře s přirozenou autoritou a svými reakcemi na jakékoliv nevhodné způsoby chování ovlivňuje emocionální a psychické procesy klienta. Je-li hiporehabilitace dobře vedena, dochází k dlouhodobému vymizení příznaků, také ke snížení množství užívaných léků a dokonce k návratu pacienta do běžného života. Většinou se vrátí do zaměstnání a případně si najde i partnera. (NERANDŽIČ, 2006), (SINCLAIR, 2016)  Schizofrenie a maniodepresivní stavy - Duševní onemocnění, které je charakterizované poruchami téměř všech psychických funkcí. Ty nejzásadnější jsou porucha myšlení a vnímání, neadekvátní emotivita a narušená chování. Je představitelem psychotického onemocnění - psychóza je v odporné terminologii charakterizována bludy, halucinacemi a chaotickým slovním projevem. Z širšího hlediska je i poruchou vnímání reality. (NERANDŽIČ, 2006), (ČEŠKOVÁ et al., 2006) K zařazení nemocných do léčby pomocí koní dochází zpravidla až po odeznění akutní fáze onemocnění. Klient se postupně seznamuje s koněm, učí se ošetřovat a až na konec se dostane k vlastnímu ježdění na koni, později i k jeho aktivnímu řízení. (NERANDŽIČ, 2006)  Autismus – Toto onemocnění patří k jedněm z nejtěžších duševních poruch, kdy došlo k abnormálnímu vývoji centrální nervové soustavy. Projevuje se poruchou vytváření sociálních vazeb, poruchou komunikace a jejího mimického projevu. Člověk s touto nemocí, ať už je to dítě či dospělý, nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. (Autismus Wikiskripta, 2016) Vzhledem k tomu, že při hiporehabilitaci nedochází k žádným pocitům tlaku a úzkosti, jako tomu může být ve školních a zdravotnických zařízeních, má hiporehabilitace přednost před ostatními metodami. Po dlouhodobém užívání koní k terapii jsou značně viditelné skvělé výsledky. (NERANDŽIČ, 2006) 28  Mentální anorexie a bulimie - řadí se mezi tzv. poruchy příjmu potravy, jde o duševní onemocnění, kdy pacient/ka odmítá potravu a má zkreslené představy o svém těle. Charakteristické je úmyslné snižování hmotnosti, které je vyvolané daným jedincem – snižováním příjmu potravy a tekutin, dále nadměrným cvičením za účelem zvýšení energetického výdeje, vyprovokováváním zvracení a průjmů, užíváním anorektik a diuretik. (Mentální anorexie Wikipedie, 2016) Anorexií bývají postižené převážně ženy, ale není to pravidlem. Postihne-li tato nemoc dospívající jedince, může vést k závažnému narušení tělesného, ale i psychického vývoje. Mezi důsledky anorexie se, bohužel řadí i smrt. (Mentální anorexie Wikiskripta, 2016) Při hiporehabilitaci dochází k psychickému uvolnění klientů a mění se i jejich sebehodnocení – vytvářejí se pocity odpovědnosti nejen vůči okolí, ale i vůči sobě. Dále se posiluje sebedůvěra klientů a pocit jistoty. Nově nabyté zkušenosti klienti přenáší do svého běžného života. (ČERNÁ RYNEŠOVÁ 2011)  Sexuální deviace – stav, kdy došlo ke kvalitativní změně sexuální motivace pacienta. Pacienti, kteří strávili delší čas ve vězení či v ochranné léčbě většinou mají problém s adaptací na normální život a proto má využívání hiporehabilitace u klientů se sexuální deviací charakter spíše resocializační. (NERANDŽIČ, 2006), (Parafilie Wikiskripta, 2016)  Drogová závislost, alkoholismus, gamblerství – těmito typy závislostí bývají častěji postiženi muži. Často se setkáváme s tím, že pacienti se závislostmi mívají nezdravě vysoké sebevědomí a neukázněně se chovají. Takové chování je při kontaktu s koněm nežádoucí a samotný kůň to klientovi může dávat najevo, nechápe-li klient, co je mu naznačováno, kůň přitvrdí. Většinou to dává najevo různými úšklebky, neochotou spolupracovat, dokonce se může po klientovi ohnat, nikoliv s úmyslem klientovi ublížit, ale upozornit ho na nevhodné chování. (NERANDŽIČ, 2006) 29  Handicapovaní – do této skupiny se řadí klienti mentálně, smyslově (zrakově, sluchově) nebo tělesně postižení (např. po různých amputacích). Handicapovaní klienti se většinou věnují parajezdectví (umožňuje-li jim to jejich fyzický a psychický stav), které je mnohem náročnější než hipoterapie, a to proto, že koně klient aktivně ovládá sám. Každou lekci vede trenér nebo cvičitel jezdectví, který musí vše konzultovat s fyzioterapeutem a lékařem. Je důležité, aby klient nejprve absolvoval hipoterapii, která ho připraví na náročnější výcvik. U klientů s mentálním handicapem, psychickými obtížemi nebo dalšími poruchami charakteru mentálního je nutná spolupráce s psychologem, psychiatrem nebo speciálním pedagogem. (Hiporehabilitace Klub Kvítek, 2016) 30 4 SLOŽENÍ HIPOREHABILITAČNÍHO TÝMU Hiporehabilitační tým je složen z vyškolených odborníků, kteří musí mít profesionální přístup a respekt při vzájemné spolupráci. Složení týmu:  Lékař Aby klient mohl absolvovat hiporehabilitaci, musí nejdříve navštívit příslušného odborníka (neurologa, ortopeda, internistu - hipoterapie, psychologa, psychiatra – pedagogicko-psychologické ježdění), který se musí v oboru orientovat. Role lékaře spočívá v indikaci a v pravidelných kontrolách při hiporehabilitaci. Podle výsledků vyšetření určí návaznost (zda má být terapie ukončena nebo jestli má pokračovat, případně, jestli má být převedena na sport pro handicapované) Hiporehabilitace se neúčastní fyzicky, ale spolupracuje s terapeuty.  Terapeut Terapeut by kromě svých odborných profesních znalostí měl mít i jiné předpoklady, např. neměl by se bát koní a určitě by měl znát „řeč koňského těla“, aby mohl případně reagovat na jakékoliv nenadálé situace ze strany koně. Důležité také je, aby terapeut ovládal alespoň na základní úrovni jízdu na koni, což mu umožní lépe zhodnotit, co všechno koňský hřbet nabízí. Předpokladem pro úspěšnou spolupráci terapeuta a klienta je jejich blízký kontakt. Pokud spolu nebudou mít dobrý vztah, úspěšnost terapie se snižuje.  Fyzioterapeut/ka (rehabilitační pracovník) Fyzioterapeut musí mít kurz hipoterapie, který pořádá IDV PZ Brno ve spolupráci s ČHS (Česká hiporehabilitační společnost). Na podkladně doporučení odborného lékaře přijímá klienty, provede vyšetření a určí metodiku pro dosažení cílů, provede přípravu klienta (psychickou a fyzickou). Dále vybírá vhodného koně pro klienta a to podle klinického obrazu. Může odmítnout koně, který nesplňuje potřebné požadavky. Hipoterapii aplikuje individuálně a cíleně na klienta s ohledem na klientův momentální stav. Dále řídí průběh terapie a to tak, že koriguje klienta, organizuje práci ostatních pracovníků (vodiče koně, pomocníků zajišťujících klientovu bezpečnost). 31  Trenér koní (hipolog) Hipolog neboli trenér koně odpovídá za kvalitu a výcvik koní. Při terapii vede koně podle potřeb terapie, spolupracuje s terapeutem. Musí mít dostatek vědomostí týkajících se hiporehabilitace – formy hiporehabilitace, rozdílnost metodik a s tím související nároky na koně, které jsou odlišné. Hipolog musí být vlastníkem trenérského nebo cvičitelského průkazu. Výhodou je, když absolvuje školení jezdeckých instruktorů pro sport handicapovaných, protože poté může působit i jako cvičitel jezdectví zdravotně oslabených jedinců. Každoročně je tento kurs pořádán ČHS.  Pomocníci Tito lidé pomáhají zajistit bezpečnost klientů. Při terapii pracují pod vedením terapeuta nebo cvičitele jezdectví při sportu handicapovaných. Pomáhají při vedení koně, asistuji při různých hrách, soutěžíš atd. Jedinými podmínkami pro vykonávání této profese je plnoletost a kladný vztah k handicapovaným osobám. Již existuje i školení pro vodiče a pomocníky v hiporehabilitaci, které opět spadá pod ČHS. Do obsahu školení patří zásady první pomoci, základní zdravotní minimum pro pomocníky, postupy při vedení a přípravě koně pro hipoterapii. (Zooterapie EAMOS, 2016)  Koně Nepostradatelnými členy hiporehabilitačního týmu jsou samozřejmě koně. Pro tyto účely není možné využívat jakéhokoliv koně, i přes to, že plemena užívaných koní v metodě hiporehabilitace jsou poměrně různorodá. Vhodný kůň se vybírá především podle charakteru a pohybových vlastností. Pro výběr hiporehabilitačního koně je však důležité uvědomit si, v jaké oblasti hiporehabilitace bude kůň působit. Každý klient má rozdílný klinický obraz a tudíž i jiné požadavky na koně, proto se vybírají koně různého exteriéru a různého temperamentu Hiporehabilitace pro koně představuje jednostrannou zátěž, což by koně brzy mohlo „otrávit“ nebo by mu to dokonce mohlo způsobit problémy s pohybovým aparátem, proto je nutné pro koně zvolit vhodný denní či týdenní režim. Nezvládá-li kůň hiporehabilitaci, ať už z důvodu psychických nebo fyzických, musí být vyřazen. Svou nepostradatelnou úlohu při hiporehabilitaci mají i rodiče dětských klientů. Aktivní zapojení rodičů do terapie má velký význam nejen pro dítě, ale i pro samotného rodiče a to proto, že rodič, který překoná strach z koně, může zpětně pozitivně ovlivňovat a motivovat své dítě. Většinou to probíhá tak, že fyzioterapeut/ka jistí dítě na jedné straně koně a matka na 32 straně druhé. Hiporehabilitaci by nikdy neměli sami rodiče dělat bez odborného vedení a bez indikace odborného lékaře. (Zooterapie EAMOS, 2016) 33 5 PRŮBĚH TERAPEUTICKÉ JEDNOTKY Jak dlouho bude trvat jedna cvičební jednotka, závisí především na fyzických a psychických možnostech klienta. Délku terapeutické jednotky by měl určit zkušený fyzioterapeut nebo ergoterapeut Jedna cvičební jednotka se většinou pohybuje v rozmezí od pár minut (kojenci) po 20-30 minut u starších a zdatnějších klientů. V některých hiporehabilitačních střediscích je součástí jednotky i kontakt s koněm, kterým se většinou lekce zahajuje. Ideálně by měl klient na koňském hřbetě strávit 1-2 terapeutické hodiny týdně. Celkově by terapie měla trvat minimálně 8 týdnů. Intenzivní aplikace hipoterapie probíhá denně po dobu nejméně pěti dnů, při čemž terapeutická jednotka proběhne jednou až dvakrát týdně. Hipoterapii je možné aplikovat formou ambulantní nebo formou pobytů s komplexní péčí. (Hipoterapie Wikiskripta, 2016) Každému klientovi je vybírán kůň individuálně dle výšky koně, dále dle šířky a pohybu jeho hřbetu, tak aby došlo k dosažení rehabilitačního cíle, který je požadován terapeutem. Terapie probíhá na neosedlaném koni pouze s dekou, případně s madly. V areálu každého hiporehabilitačního střediska musí být nástupní rampa, díky níž je možné klienta na koně vysadit. Jakou polohu [vleže na břiše proti směru jízdy, vsedě proti směru jízdy s oporou o horní končetiny (předloktí, dlaň), vsedě po směru jízdy bez opory nebo s oporou horních končetin, vleže na břiše přes hřbet koně, asistovaný sed – za klientem sedí terapeut, který aktivně ovlivňuje jeho koordinační mechanismy] bude klient zaujímat, určí terapeut podle rozboru fyzických možností klienta v souladu s cíli terapie. Při terapii mohou být využívány různé polohovací pomůcky např. válce, polštáře, balóny, opěrky apod. (Příloha C) Koně by měl vést dospělý zkušený člověk, nejlépe ten, který koně trénuje, aby ho mohl „přečíst“ a předvídat jeho chování, čímž je možné vyhnout se nebezpečným situacím.(Terapeutická jednotka a polohy na koni ČHS, 2016) 34 6 POPIS ŘEŠENÍ PRŮZKUMU Častokrát se setkáváme s tím, že lidé zaměňují pojem „hiporehabilitace“ za pojem „hipoterapie“, a proto je hlavním cílem předložené bakalářské práce, zjistit, jaké jsou znalosti, postoje a zkušenosti laické veřejnosti - chovatelů koní o metodě hiporehabilitace a jejím využití ve srovnání se zdravotníky. Chceme tedy porovnat rozdíly mezi znalostmi a názory zdravotníků a chovatelů koní. Vzhledem k tomu, že tato léčebná metoda nabízí spoustu skrytých možností a její absolvování většině klientů přináší spíše zábavu nežli stres, pokládáme proto toto téma za aktuální a zajímavé. 6.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM Z vědomostí, které jsme získali z poznatků v teorii a praxi, stanovujeme tento průzkumný problém: Jsou zdravotničtí pracovníci a chovatelé koní správně informováni o hiporehabilitaci a jaké jsou jejich informační zdroje, zkušenosti a postoje k této metodě? 6.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Cíl 1: Vyhodnotit, zda existuje statisticky významný rozdíl v úrovni znalostí o hiporehabilitaci a jejím využití mezi zdravotnickými pracovníky a chovateli koní. Průzkumná otázka 1a: Mají zdravotničtí pracovníci znalosti o metodě hiporehabilitace a možnostech jejího využití? Průzkumná otázka 1b: Mají chovatelé koní znalosti o metodě hiporehabilitace a možnostech jejího využití? Cíl 2: Vyhodnotit, zda existuje rozdíl mezi zkušenostmi zdravotnických pracovníků a chovatelů koní s využíváním hiporehabilitace. Průzkumná otázka 2a: Jaké jsou zkušenosti zdravotnických pracovníků s hiporehabilitací? Průzkumná otázka 2b: Jaké jsou zkušenosti chovatelů koní s hiporehabilitací? Cíl3: Zjistit, jaké jsou zdroje informací zdravotnických pracovníků a chovatelů koní o hiporehabilitaci. 35 Průzkumná otázka 3a: Existují rozdíly v informačních zdrojích u zdravotnických pracovníků a chovatelů koní? 6.3 METODIKA PRŮZKUMU K získání potřebných dat jsme zvolili kvantitativní metodu průzkumu, pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku obsahujícího 17 položek tvořených z uzavřených a polozavřených otázek. Všechny odpovědi jsme vyhodnotili v programu MS Office Excel 2007 a poté jsme je převedli do tabulek a grafického znázornění. Jednotlivé výsledky jsou zaznamenány v absolutních a relativních číslech s tím, že čísla relativní jsou uvedena v procentech. 6.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM Od října 2015 jsme sestavovali literární zdroje, ze kterých je tvořena část teoretická. V prosinci 2015 jsme stanovili cíle a průzkumné otázky, na jejichž základě jsme sestavili dotazník. Po dokončení první verze dotazníku jsme provedli pilotní studii. Dotazník jsme rozdali deseti známým, posléze jsme museli dotazník upravit. První dvě položky, kdy jsme potřebovali zjistit, zda respondent pracuje ve zdravotnictví, či zda působí jako chovatel koní, jsme museli zjednodušit, poněvadž v druhé položce jsme se původně tázali na to, zda mají respondenti zkušenosti s koňmi. To se nám neosvědčilo, poněvadž několik zdravotnických pracovníků také mělo vlastní zkušenosti s koňmi, sice ne přímo s chovem koní, ale např. jako jezdci. Nebylo by tedy možné porovnávat znalosti dvou různých skupin dotazovaných. To byl důvod, proč jsme položku číslo dvě změnili na přímou otázku, zda respondenti působí jako chovatelé koní. Tato změna se nám osvědčila, poněvadž jsme cíleně oslovili buď zdravotníky, nebo chovatelé koní, nikoliv respondenty, kteří mají zkušenost pouze s jízdou na koni či péčí o něj. Vlastní sběr dat proběhl od ledna 2016 do konce února 2016. Začátkem března 2016 jsme zahájili analýzu získaných dat. 36 6.5 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU Pro získání potřebných dat průzkumného šetření jsme využili respondenty z celé České republiky, převážně ze Středočeského kraje a Vysočiny. Vypracovaný dotazník jsme převedli do elektronické podoby pomocí internetových stránek www.survio.com a respondenty jsme oslovili pomocí sociální sítě www.facebook.com. Celkem bylo osloveno 100 respondentů (45 zdravotnických pracovníků a 55 chovatelů koní). Všechny dotazníky byly vyplněny správně a návratnost byla 100%. 37 6.6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Položka pohlaví Tabulka 1 - Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Absolutní četnost Relativní četnost Muž 32 32,00% Žena 68 68,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 1 - Pohlaví respondentů Zdroj: vlastní průzkum Z celkového počtu 100 (100%) respondentů výrazně převažovaly ženy nad muži. Dotazníkového šetření se účastnilo 68 (68%) žen a 32 (32%) mužů. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% Muž Žena 38 Položka Věk Tabulka 2 - Věk respondentů Věk respondentů Absolutní četnost Relativní četnost 15-20 let 7 7,00% 21-30 let 54 54,00% 31-40 let 26 26,00% 41-50 let 5 5,00% 51 a více let 8 8,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 2 - Věk respondentů Zdroj: vlastní průzkum Z celkového počtu 100 (100%) respondentů byla drtivá většina ve věku 21-30 let v počtu 54 (54%) dotazovaných, druhou nejpočetnější skupinou byli lidé ve věku 31-40 let v počtu 26 (26%). Zbylé věkové skupiny byly téměř vyrovnané. Ve skupině 15-20 let bylo 7 (7%) dotazovaných, ve skupině 41-50 let bylo 5 (5%) dotazovaných a v poslední skupině 51 a více let bylo 8 (8%) dotazovaných. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více let 39 Položka Vzdělání Tabulka 3 - Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů Absolutní četnost Relativní četnost Základní 3 3,00% Vyučen (a) 6 6,00% Vyučen (a) s maturitou 3 3,00% Středoškolské 44 44,00% Vyšší odborné 26 26,00% Vysokoškolské 18 18,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 3 - Vzdělání respondentů Zdroj: vlastní průzkum Z grafu vyplývá, že našeho dotazníkového šetření se účastnili respondenti, jejichž vzdělání bylo převážně středoškolské a to ve 44 (44%) případech. Další skupinou byli lidé se vzděláním vyšším odborným v počtu 26 (26%), třetí skupinou byli vysokoškolsky vzdělaní respondenti v počtu 18 (18%). Na místě čtvrtém je skupina respondentů, kteří zvolili možnost „Vyučen (a)“ a to v počtu 6 (6%). V posledních dvou skupinách, a to se vzděláním základním a vyučen (a) s maturitou, je počet respondentů vyrovnaný, v každé z nich jsou 3 (3%) respondenti. 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% 40,00% 45,00% 40 Položka Bydliště Tabulka 4 Bydliště respondentů Bydliště respondentů Absolutní četnost Relativní četnost Venkov 32 32,00% Malé město (cca do 5 tis. obyvatel) 25 25,00% Středně velké město (cca do 30 tis. obyvatel) 29 29,00% Velké město (cca do 500 tis. obyvatel) 7 7,00% Metropole 7 7,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 4 Bydliště respondentů Zdroj: vlastní průzkum V položce „bydliště“ nebyly rozdíly tak razantní, jak jsme očekávali. Na venkově žije 32 (32%) respondentů, v malém městě žije 25 (25%) respondentů, ve středně velkém městě žije 29 (29%) respondentů, ve velkém městě žije pouze 7 (7%) respondentů a v metropoli taktéž pouze 7 (7%) respondentů. 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% Venkov Malé město (cca do 5 tis. obyvatel) Středně velké město (cca do 30 tis. obyvatel) Velké město (cca do 500 tis. obyvatel) Metropole 41 Položka 1 - Pracujete ve zdravotnictví? Tabulka 5 Zdravotničtí pracovníci Zdravotničtí pracovníci Absolutní četnost Relativní četnost Ano 45 45,00% Ne 55 55,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 5 Zdravotničtí pracovníci Zdroj: vlastní průzkum Z celkového počtu 100 (100%) respondentů je 45 (45%) zdravotnických pracovníků. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Ano Ne 42 Položka 2 - Působíte jako chovatel koní? Tabulka 6 Chovatelé koní Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Ano 55 55,00% Ne 45 45,00% Celkem 100 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 6 Chovatelé koní Zdroj: vlastní průzkum Z celkového počtu 100 (100%) respondentů, působí 55 (55%) dotazovaných jako chovatelé koní. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Ano Ne 43 Položka 3 - Co podle Vás znamená pojem hiporehabilitace? Tabulka 7 Pojem hiporehabilitace Pojem hiporehabilitace Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Léčba tělesně postižených osob pomocí jízdy na koni 9 20% 12 22% Jakákoliv forma využití koně jako prostředku pro léčbu osob 14 31% 19 35% Léčba duševně postižených osob pomocí jízdy na koni 2 4% 1 2% Léčba duševně i tělesně postižených osob pomocí jízdy na koni 20 44% 23 42% Celkem: 45 100% 55 100% Zdroj: vlastní průzkum 44 Graf 7 Pojem hiporehabilitace Zdroj: vlastní průzkum Na otázku, co znamená pojem hiporehabilitace, odpovídali všichni respondenti téměř stejně, ať šlo o zdravotníky či chovatele koní. Nejčastější odpovědí byla odpověď poslední a to, že hiporehabilitace je léčba tělesně i duševně postižených osob. Správnou odpověď, tedy že hiporehabilitace je jakákoliv forma využití koně jako prostředku pro léčbu lidí, zvolilo 14 zdravotníků (31%) a 19 chovatelů koní (35%), tato odpověď byla druhou nejčastější. Vzhledem k tomu, že rozdíl v odpovědích zdravotníků a chovatelů koní není příliš razantní, nelze tvrdit, že chovatelé koní jsou o této metodě lépe informováni. Překvapilo nás však, že odpověď první, tedy že hiporehabilitace je léčba tělesně postižených lidí, byla až třetí nejčastěji volenou odpovědí. Předpokládali jsme, že většina dotazovaných zvolí právě tuto odpověď. 45 Položka 4 – Myslíte si, že termíny hiporehabilitace a hipoterapie znamenají totéž? Pokud jste zvolili možnost a) na otázku č. 5 prosím neodpovídejte. Tabulka 8 Hiporehabilitace versus hipoterapie Hiporehabilitace versus hipoterapie Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 15 33,33% 13 23,64% Ne 30 66,67% 42 76,36% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj. Vlastní průzkum Graf 8 Hiporehabilitace versus hipoterapie Zdroj: vlastní průzkum Z tabulky a grafu vyplývá, že převážná většina dotazovaných ví, že pojmy hiporehabilitace a hipoterapie neznamenají totéž, nicméně ze získaných odpovědí vyplývá také to, že se správnou odpovědí na tom byli znovu lépe chovatelé koní. Odpověď „Ne“ zvolilo 30 zdravotnických pracovníků (66,67%) a oproti tomu 42 (76,36%) chovatelů koní. 46 Položka 5 - Označte podle Vás správnou odpověď. Tabulka 9 Rozdíl mezi hiporehabilitací a hipoterapií Rozdíl Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Hipoterapie = léčba pomocí jízdy na koni Hiporehabilitace = jakákoliv forma využití koně pro léčbu lidí 5 11,11% 23 41,82% Hipoterapie = léčba duševně nemocných klientů pomocí jízdy na koni / Hiporehabilitace = léčba tělesně postižených klientů pomocí jízdy na koni 9 20,00% 7 12,73% Hipoterapie = jakákoliv forma využití koně pro léčbu lidí / Hiporehabilitace = léčba tělesně postižených klientů pomocí jízdy na koni 16 35,56% 12 21,82% Celkem: 30 66,67% 42 76,36% Zdroj: vlastní průzkum 47 Graf 9 Rozdíl mezi hiporehabilitací a hipoterapií Zdroj: vlastní průzkum U položky 5 zvolilo pouze 5 (11,11%) zdravotníků správnou odpověď a to odpověď první. Oproti tomu první, tedy správnou odpověď, zvolilo více než většina chovatelů koní, konkrétně 23 (41,82%). Rozdíl v odpovědích těchto dvou skupin je velmi výrazný. 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% 40,00% 45,00% Hipoterapie = léčba pomocí jízdy na koni Hiporehabilitace = jakákoliv forma využití koně pro léčbu lidí Hipoterapie = léčba duševně nemocných klientů pomocí jízdy na koni / Hiporehabilitace = léčba tělesně postižených klientů pomocí jízdy na koni Hipoterapie = jakákoliv forma využití koně pro léčbu lidí / Hiporehabilitace = léčba tělesně postižených klientů pomocí jízdy na koni Zdravotníci Chovatelé koní 48 Položka 6 – Jak staří klienti mohou podle Vás využívat tuto metodu? Tabulka 10 Přípustný věk klientů Přípustný věk klientů Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Pouze dospělí 2 4,44% 1 1,82% Od 3 let do 60 - ti let 14 31,11% 18 32,73% Od 5 -ti let do 60 - ti let 8 17,78% 5 9,09% Od dvou měsíců věku bez omezení horní věkové hranice 21 46,67% 31 56,36% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 10 Přípustný věk klientů Zdroj: vlastní průzkum U položky 6 jsme se dotazovali na to, jaké je věkové omezení klientů pro absolvování hiporehabilitace, opět převážná většina respondentů zvolila správnou odpověď a to odpověď třetí, tedy že se dané metody mohou účastnit klienti od dvou měsíců věku bez omezení horní hranice věku. Znovu musíme konstatovat, že chovatelé koní na tom byli se správností odpovědí lépe než zdravotničtí pracovníci. Správně odpovědělo 31 (56,36%) chovatelů koní a 21 (46,67%) zdravotníků. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Pouze dospělí Od 3 let do 60 - ti let Od 5 -ti let do 60 - ti let Od dvou měsíců věku bez omezení horní věkové hranice Zdravotníci Chovatelé koní 49 Položka 7 – Musí být využití této metody indikováno lékařem? Tabulka 11 Indikace lékařem Nutnost indikace lékařem Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost V oblasti hipoterapie je vždy nutná indikace lékaře specialisty, v ostatních podoblastech hiporehabilitace stačí doporučení praktického lékaře 27 60,00% 33 60,00% Ve všech podoblastech hiporehabilitace je nutná indikace lékaře 10 22,22% 13 23,64% Indikace lékaře není nutná v žádné podoblasti hiporehabilitace 8 17,78% 9 16,36% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum 50 Graf 11 Indikace lékařem Zdroj: vlastní průzkum U položky 7 byly odpovědi obou skupin procentuálně vyrovnané. První, správnou odpověď zvolilo 27 (60,00%) zdravotníků a 33 (60,00%) chovatelů koní. 51 Položka 8 – Hradí podle Vás pojišťovny využití této metody? Tabulka 12 Úhrada pojišťovnami Úhrada pojišťovnami Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano, většina 2 4,44% 5 9,09% Ano, pouze některé 8 17,78% 26 47,27% Ne 35 77,78% 24 43,64% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 12 Úhrada pojišťovnami Zdroj: vlastní průzkum U otázky, zda hiporehabilitaci hradí pojišťovny, na tom byli tentokrát lépe zdravotničtí pracovníci, drtivá většina z nich, v počtu 35 (77, 78%), zvolila odpověď „Ne“, což je správně. Tu samou odpověď zvolilo pouze 26 (47, 27%) chovatelů koní, zbylá většina se domnívá, že některé pojišťovny využití této metody hradí, což prozatím není pravda. Předpokládáme, že zdravotničtí pracovníci byli při zodpovídání této otázky úspěšnější díky jejich zkušenostem se spoluprací s pojišťovnami. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% Ano, většina Ano, pouze některé Ne Zdravotníci Chovatelé koní 52 Položka 9 – Při jakých onemocněních může být hiporehabilitace indikována? Tabulka 13 Oblasti využití hiporehabilitace Oblasti využití hiporehabilitace Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Pouze při onemocněních pohybového aparátu 6 13,33% 11 20,00% Pouze při duševních onemocněních 1 2,22% 0 0,00% Pouze při onemocněních nervového systému 0 0,00% 0 0,00% Při všech výše uvedených onemocněních 38 84,44% 44 80,00% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 13 Oblasti využití hiporehabilitace Zdroj: vlastní průzkum Zde jsme se mylně domnívali, že si většina respondentů, nebo alespoň většina chovatelů koní bude myslet, že hiporehabilitace může být využívána pouze u onemocnění pohybového aparátu, k našemu překvapení, převážná většina respondentů, a to jak zdravotnických pracovníků, tak i chovatelů koní, zvolila správně odpověď poslední, ve které stojí, že danou metodu mohou využívat lidé se všemi zmíněnými onemocněními. 53 Položka 10 - U kterých konkrétních onemocnění, je podle Vás hiporehabilitace nejvíce prospěšná? (možnost více odpovědí) Tabulka 14 Nejčastější onemocnění Nejčastější onemocnění Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Dětská mozková obrna 45 100,00% 40 72,73% Svalová dystrofie 45 100,00% 55 100,00% Astma bronchiale 5 11,11% 7 12,73% Skolióza páteře 45 100,00% 55 100,00% Autismus 34 75,56% 30 54,55% Zlomeniny dlouhých kostí 6 13,33% 11 20,00% Chronická insuficience (nedostatečnost) ledvin 0 0,00% 1 1,82% Srdeční selhání 2 4,44% 5 9,09% Zdroj: vlastní průzkum 54 Graf 14 Nejčastější onemocnění Zdroj: vlastní průzkum Skolióza páteře, svalová dystrofie a dětská mozková obrna byly nejčastějšími a správnými odpověďmi, které respondenti volili. Další častou a správnou odpovědí byla odpověď „Autismus“, následně to byly odpovědi nesprávné a to „Zlomeniny dlouhých kostí“, „Astma bronchiale“ a nakonec „Chronická insuficience ledvin“. Špatné odpovědi volili častěji chovatelé koní, což je dle našeho názoru tím, že na rozdíl od zdravotníků neznají problematiku daných onemocnění. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00% Zdravotníci Chovatelé koní 55 Položka 11 - Podle jakých kritérií se vybírají koně pro hiporehabilitaci? (možnost více odpovědí) Tabulka 15 Kritéria výběru hipor. koní Kritéria výběru hipor. koní Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Věk 45 100,00% 55 100,00% Vzrůst 42 93,33% 55 100,00% Plemeno 45 100,00% 49 89,09% Zbarvení 0 0,00% 0 0,00% Původ 32 71,11% 0 0,00% Charakter 43 95,56% 55 100,00% Pohybové vlastnosti 21 46,67% 55 100,00% Zkušenosti 44 97,78% 55 100,00% Sportovní výkonnost 28 62,22% 0 0,00% Zdroj: vlastní průzkum 56 Graf 15 Kritéria výběru hipor. koní Zdroj: vlastní průzkum U položky 11, kdy jsme se tázali na kritéria pro výběr vhodných koní pro hiporehabilitaci, byli úspěšnější ve správnosti odpovědí chovatelé koní. Ačkoliv se tato položka týká koní, nepředpokládáme, že by úspěšnost dané skupiny respondentů souvisela s jejich znalostmi koňské problematiky, protože uvedeným možnostem odpovědí, by měl porozumět i prostý laik. Správné odpovědi: Věk, vzrůst, charakter, pohybové vlastnosti a zkušenosti zvolilo 55 (100,00%) chovatelů koní. Naopak odpovědi nesprávné: zbarvení, sportovní výkonnost a původ nezvolil ani jeden z chovatelů koní a z toho 49 (89,09%) si myslí, že se hiporehabilitační koně vybírají i podle plemena, což není zcela primárním kritériem při výběru vhodného koně. Koně využíváni v této oblasti jsou mnohdy plemen různorodých. Oproti tomu zdravotničtí pracovníci se domnívají, že plemeno a věk koně patří mezi kritéria nejdůležitější, tyto odpovědi zvolilo 45 (100,00%) zdravotníků. Dalšími nejčastějšími odpověďmi byly správné odpovědi „zkušenosti“ a „charakter“ a dále chybná odpověď „vzrůst“, tyto možnosti zvolilo více než 90% zdravotníků. Zdravotničtí pracovníci dokonce volili i odpovědi „původ“ a sportovní výkonnost“ a to v nezanedbatelném počtu. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00% Zdravotníci Chovatelé koní 57 Položka 12 - Myslíte si, že hiporehabilitační koně musí mít speciální výcvik? Tabulka 16 Výcvik hipor. koní Výcvik hipor. koní Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 43 95,56% 55 100,00% Ne 2 4,44% 0 0,00% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 16 Výcvik hipor. koní Zdroj: vlastní průzkum Až na pár zdravotníků, všichni respondenti správně odpověděli, že hiporehabilitační koně musí absolvovat speciální výcvik. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00% Zdravotníci Chovatelé koní Ano Ne 58 Položka 13 - Kde jste se dozvěděli o metodě hiporehabilitace? Tabulka 17 Informační zdroje Informační zdroje Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Na internetu 15 33,33% 13 23,64% V časopisu 4 8,89% 1 1,82% V televizi 2 4,44% 12 21,82% Ve škole 6 13,33% 6 10,91% V zaměstnání 4 8,89% 4 7,27% Od známého 5 11,11% 11 20,00% Od lékaře 0 0,00% 2 3,64% Jiná odpověď: 9 20,00% 6 10,91% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 17 Informační zdroje Zdroj: vlastní průzkum Ze získaných odpovědí na položku 13 jsme byli mile překvapeni. Předpokládali jsme, že drtivá většina respondentů zvolí první možnost a to možnost „Na internetu“, tuto odpověď 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% Zdravotníci Chovatelé koní 59 zvolilo pouze 15 (33,33%) zdravotníků a 13 (23, 64%) chovatelů koní, nicméně nebyla jedinou volenou možností. Druhou nejčastější odpovědí pro zdravotnické pracovníky byla možnost „Jiná odpověď“, pro chovatelé koní to byla možnost „V televizi“ Třetí nejčastější odpovědí zdravotníků byla odpověď „Ve škole“ a chovatelů koní „Od známého“. Dokonce se našli i dva respondenti, konkrétně ze skupiny chovatelů koní, kteří se o hiporehabilitaci dozvěděli od lékaře. Do položky „Jiná odpověď:“ dotazovaní vyplnili: Zdravotníci: -Z místa trvalého bydliště (Hiporehabilitační středisko v Havlíčkově Brodě) -Od autorky práce – 4x -Od mé babičky s diagnózou roztroušená skleróza, která hipoterapii několikrát absolvovala -Již si nevzpomínám - Všude možně - Jsem aktivní členkou stáje, zabývající se hiporehabilitací Chovatelé koní: -Od kamarádky (autorky práce) – 2x -Od Vás -Původně v knihách -Nevzpomínám si 60 Položka 14 - Absolvoval/a jste někdy hiporehabilitaci? Pokud jste zvolil/a možnost b), na otázku č. 15 prosím neodpovídejte. Tabulka 18 – Skutečná četnost -Vlastní zkušenost s hiporehabilitací Vlastní zkušenost s hiporehabilitací Zdravotníci Chovatelé koní Celkem Ano 3 10 13 Ne 42 45 87 Celkem 45 55 100 Zdroj: vlastní průzkum Tabulka 19 – Očekávaná četnost – Vlastní zkušenost s hiporehabilitací Vlastní zkušenost s hiporehabilitací Zdravotníci Chovatelé koní Celkem Ano 5,85 7,15 13 Ne 39,15 47,85 87 Celkem 45 55 100 Zdroj: vlastní průzkum 61 Graf 18 – Skutečné a očekávané četnosti - Vlastní zkušenost s hiporehabilitací Zdroj: vlastní průzkum Tabulka 18 se vztahuje k průzkumné otázce 2a) Jaké jsou zkušenosti zdravotnických pracovníků s hiporehabilitací? A k otázce 2b) Jaké jsou zkušenosti chovatelů koní s hiporehabilitací? Zjišťovali jsme, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi zkušenostmi zdravotnických pracovníků a chovatelů koní, s využíváním hiporehabilitace. Testování jsme provedli pomocí chí-kvadrátu nezávislosti. Použili jsme webovou aplikaci http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/index.php. Data jsme uspořádali do kontingenční tabulky. Hladina významnosti byla zvolená α = 5 % (přirozená hladina významnosti). Určili jsme nulovou a alternativní hypotézu, kritický obor a jeho hodnoty a testové kritérium. Samotný výpočet Definice nulové a alternativní hypotézy: Nulová hypotéza H0: Zkušenosti s hiporehabilitací nezávisí na tom, zda se jedná o zdravotnické pracovníky nebo chovatele koní. Alternativní hypotéza H1: Zkušenosti s hiporehabilitací závisí na tom, zda se jedná o zdravotnické pracovníky či chovatele koní. Definice kritické hodnoty a kritického oboru: Kritická hodnota je 3,841. (Tabulková hodnota pro jeden stupeň volnosti a pro hladinu významnosti 5 %). Pokud je vypočtená hodnota (testové kritérium) menší než kritická 62 hodnota, nulovou hypotézu nezamítáme. Pokud je vypočtená hodnota (testové kritérium) větší než kritická hodnota, zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní hypotézu. Testové kritérium a vlastní výpočet: = 2,902 kde G je testové kritérium, r je počet řádků, s je počet sloupců, nij jsou skutečné četnosti, nij´ jsou očekávané četnosti. Nulovou hypotézu (H0) nelze na hladině významnosti 5 % zamítnou. Na základě výpočtu a dle tabulek a grafu vyplývá, že mezi zkušenostmi s využíváním hiporehabilitace není závislost. Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi zkušenostmi zdravotnických pracovníků a chovatelů koní s hiporehabilitací. 63 Položka 15 - Bylo pro Vás absolvování této metody prospěšné? Tabulka 20 Prospěšnost absolvované hiporehabilitace Prospěšnost absolvované hiporehabilitace Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Rozhodně ano 2 66,67% 5 50,00% Spíše ano 0 0,00% 4 40,00% Rozhodně ne 1 33,33% 0 0,00% Spíše ne 0 0,00% 0 0,00% Nevím 0 0,00% 1 10,00% Celkem: 3 100,00% 10 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 19 Prospěšnost absolvované hiporehabilitace Zdroj: vlastní průzkum Ze získaných odpovědí vyplývá, že absolvování hiporehabilitace je rozhodně prospěšné, až na odpověď jednoho zdravotníka, byly všechny odpovědi kladné. To, že absolvování hiporehabilitace bylo rozhodně prospěšné, zvolili 2 (66, 67%)zdravotníci a 5 (50,00%) chovatelů koní. Druhou odpověď „Spíše ano“ zvolili 4 (40,00%) chovatelé koní. Neutrální odpověď „Nevím“ zvolil jeden chovatel koní a odpovědi negativní nezvolil žádný z dotazovaných. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% Rozhodně ano Spíše ano Rozhodně ne Spíše ne Nevím Zdravotníci Chovatelé koní 64 Položka 16 - Absolvoval někdy někdo z Vašich známých hiporehabilitaci? Tabulka 21 Známý, příbuzný absolvoval hiporehabilitaci Známý, příbuzný absolvoval hiporehabilitaci Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 8 17,78% 13 23,64% Ne 26 57,78% 28 50,91% Nejsem si jistý/á 11 24,44% 14 25,45% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 20 Známý, příbuzný absolvoval hiporehabilitaci Zdroj: vlastní průzkum Nejenže více chovatelů koní než zdravotníků má vlastní zkušenost s léčbou pomocí koní, ale i více známých nebo příbuzných od chovatelů koní má zkušenost s danou metodou, než známých či příbuzných zdravotníků. Kladně odpovědělo 13 (23,64%) chovatelů koní a 8 (17,78%) zdravotnických pracovníků. Odpověď „Nejsem si jistý/á“ zvolilo 11 zdravotníků (24,44%) a 14 (25,45%) chovatelů koní, což by mohlo potenciálně znamenat i vyšší procento účastníků hiporehabilitace. 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Ano Ne Nejsem si jistý/á Zdravotníci Chovatelé koní 65 Položka 17 - Znáte nějaká hiporehabilitační střediska? Pokud ano, jaká a kde? Tabulka 22 Hiporehabilitační středisko Hiporehabilitační středisko Zdravotníci Chovatelé koní Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost Ano 14 31,11% 22 40,00% Ne 31 68,89% 33 60,00% Celkem: 45 100,00% 55 100,00% Zdroj: vlastní průzkum Graf 21 Hiporehabilitační středisko Zdroj: vlastní průzkum Povědomí o hiporehabilitačních střediscích má 14 (31,11%) zdravotníků a 22 (40,00%) chovatelů koní. Dotazovaní, kteří zvolili možnost první, tedy „Ano“, zmínili následující hiporehabilitační střediska: -Hiporehabilitační středisko Pirueta v Havlíčkově Brodě: 13x -Stáj Rozárka, o.s. (Bykáň u Kutné Hory): 7x -Dítě a kůň, sdružení pro hipoterapii (Miskovice u Kutné Hory): 3x -Apolenka, z.s. (Pardubice): 3x -Hiporehabilitační středisko Bohnice: 2x -O.S. Epona Brno: 2x -Vladykův dvůr, z.s. (Roudné): 2x 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% Zdravotníci Chovatelé koní Ano Ne 66 -Hamzova léčebna Luže – Košumberk: 2x -Centrum hiporehabilitace Mirákl, o.p.s. (Kralupy nad Vltavou): 1x -Koníček, o.p.s. (Adamov): 1x -Hipocentrum PN Kosmonosy: 1x 67 7 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRŮZKUMU Průzkumného šetření se zúčastnilo 100 (100%) respondentů, z čehož 45% tvořili zdravotničtí pracovníci a 55% chovatelé koní. V rámci vlastního průzkumu jsme stanovili tři cíle a pět průzkumných otázek, které následně ověříme a vyhodnotíme. Cíl 1: Vyhodnotit, zda existuje rozdíl v úrovni znalostí o hiporehabilitaci a jejím využití mezi zdravotnickými pracovníky a chovateli koní. Cíl 2: Vyhodnotit, zda existuje rozdíl mezi zkušenostmi zdravotnických pracovníků a chovatelů koní s využíváním hiporehabilitace. Cíl 3: Zjistit, jaké jsou zdroje informací zdravotnických pracovníků a chovatelů koní o hiporehabilitaci. Průzkumné otázky: Otázka 1a: Mají zdravotničtí pracovníci znalosti o hiporehabilitaci a jejím využití? Verifikace v dotazníku: položky 1, 3-12 Na podkladě získaných odpovědí na položky 1, 3-12 a 17 jsme zjistili, že zdravotničtí pracovníci mají základní povědomí o metodě hiporehabilitace, vědí, že mezi pojmy hiporehabilitace a hipoterapie je rozdíl, avšak v čem se pojmy liší, ví pouze 11,11% z nich. Velmi dobře si zdravotničtí pracovníci vedli při zodpovídání otázek, které mají blízko jejich oboru, např. zda musí hiporehabilitaci indikovat lékař, dále správně odpovídali, že hiporehabilitace není hrazená žádnou z pojišťoven a také téměř bezchybně vybrali onemocnění, u kterých je hiporehabilitace využívána nejčastěji. Otázka 1b: Mají chovatelé koní znalosti o hiporehabilitaci a jejím využití? Verifikace v dotazníku: položky 2, 3-12 Chovatelé koní na tom s povědomím o hiporehabilitaci byli o něco lépe než zdravotničtí pracovníci. Sice stejně jako zdravotníci na otázku, co je hiporehabilitace ve většině případů neodpověděli správně, ale na rozdíl od zdravotníků věděli, jaký je rozdíl mezi pojmy hiporehabilitace a hipoterapie, správně odpovídali i na otázky týkající se věku klientů, nutnosti indikace lékařem, ve většině případů správně zvolili i oblasti onemocnění, kdy je hiporehabilitace indikována, ale co se týče konkrétních onemocnění, byli na tom hůře než zdravotničtí pracovníci. Avšak chovatelé koní na tom byli výrazně lépe v odpovědích na otázku týkající se kritérií výběru hiporehabilitačního koně. 68 Přestože chovatelé koní zvolili správné odpovědi vícekrát než zdravotničtí pracovníci, rozdíl v odpovědích není příliš markantní a proto nemůžeme zcela objektivně tvrdit, že mají více znalostí o hiporehabilitaci než zdravotníci. Pro vyšší objektivnost bychom doporučili podrobnější šetření. Otázka 2a: Jaké jsou zkušenosti zdravotnických pracovníků s hiporehabilitací? Verifikace v dotazníku: položky 1, 14-17 Z odpovědí na dané otázky vyplývá, že vlastní zkušenost s hiporehabilitací mají pouze 3 zdravotníci, což je 6, 67%. Dva z nich jsou přesvědčeni, že pro ně byla hiporehabilitace prospěšná a jeden z nich je přesvědčen o opaku. O něco vyšší počet procent tvoří známí či příbuzní zdravotníků, kteří danou metodu absolvovali, konkrétně 17,75%, tedy 8 lidí. Alespoň jedno hiporehabilitační středisko zná pouze 14 zdravotníků (31,11%). Otázka 2b: Jaké jsou zkušenosti chovatelů koní s hiporehabilitací? Verifikace v dotazníku: položky 2, 14-17 Chovatelé koní jsou na tom s informačními zdroji o metodě hiporehabilitace podobně jako zdravotničtí pracovníci. Z větší části je informačním zdrojem internet, dále je to televize, nebo jejich známí. Co se týče vlastní zkušenosti chovatelů koní s hiporehabilitací, jsou na tom podstatně lépe než zdravotničtí pracovníci, z celkového počtu 55 chovatelů koní tuto metodu absolvovalo 10 z nich, což je 18, 18%. Z nichž 9 (90,00%) si myslí, že to bylo k jejich prospěchu a 1 (10,00%) neví. Počet známých či příbuzných chovatelů koní, kteří absolvovali hiporehabilitaci je taktéž vyšší než u zdravotnických pracovníků. Vzhledem k tomu, že i množství chovatelů koní, kteří znají nějaké hiporehabilitační středisko, je vyšší než u zdravotnických pracovníků, můžeme tvrdit, že chovatelé koní mají obecně více zkušeností s metodou hiporehabilitace než zdravotničtí pracovníci. Otázka 3: Existují rozdíly v informačních zdrojích o hiporehabilitaci mezi zdravotnickými pracovníky a chovateli koní? Verifikace v dotazníku: položky 1, 2, 13 Výsledky daných položek poukazují na to, že většina zdravotnických pracovníků, i většina chovatelů koní, se o metodě hiporehabilitace dozvěděla na internetu nebo od autorky práce či známé/ho. Výrazné rozdíly v informačních zdrojích těchto dvou skupin zde nejsou. 69 8 DISKUZE Není jednoduché porovnávat daný průzkum s ostatními autory, protože se většinou autoři prací zaměřují jen na určitou oblast, závisející na jejich vlastních zájmech, také na uvážení a aktuálnosti tématu. Měli jsme možnost porovnat pouze dvě položky, a to s průzkumem bakalářské práce na téma „Význam hiporehabilitace“, který zpracovala v roce 2011 Renáta Kopecká na Technické univerzitě v Liberci. Autorka průzkumu se v dané práci zaměřuje na úroveň prospěšnosti absolvování hiporehabilitace, průzkumný vzorek tvořilo 40 klientů hiporehabilitace, z toho 22 (55%) žen a 18 (45%) mužů. Daný průzkum probíhal v šesti hiporehabilitačních zařízeních. Prvně jsme porovnávali položky týkající se zdrojů informací o hiporehabilitaci. Většina respondentů průzkumu Technické univerzity v Liberci, se o této metodě dozvěděla od lékařského personálu, do kteréhož autorka práce zahrnula nejen lékaře, ale i fyzioterapeuty, zdravotní sestry apod., tuto možnost zvolilo 27 respondentů (68%). Respondenti našeho výzkumu se o metodě dozvěděli nejčastěji na internetu, od autorky této práce nebo od známých. Od lékaře se o hiporehabilitaci dozvěděli v našem průzkumu pouze dva respondenti, přestože ji jich celkem 13 (13%) absolvovalo. Druhou porovnávanou položkou byla prospěšnost absolvované hiporehabilitace. Z průzkumu bakalářské práce paní Kopecké vyplývá to, že pro 36 (89%) respondentů bylo absolvování hiporehabilitace prospěšné, pro 3 (8%) respondenty ne, a 1 respondent (3%) si nebyl jistý. V našem průzkumu jsme se dozvěděli, že celkem 13 (3 zdravotničtí pracovníci a 10 chovatelů koní) respondentů absolvovalo hiporehabilitaci, z čehož 11 (84,62%) odpovědělo, že to pro ně znamenalo přínos. Negativně odpověděl pouze 1 (7,69%) respondent, stejně tak 1 (7, 69%) respondent zvolil odpověď „Nevím“. V obou průzkumech se tedy potvrdilo, že je tato metoda pro klienty pozitivním přínosem pro jejich zdraví. Fakt, zda je hiporehabilitace prospěšná, jsme porovnávali také s odborným článkem s názvem: „Hiporehabilitace mění stovky osudů“, na nejstarším českém zpravodajském serveru o koních a jezdectví Equichannel.cz, který v roce 2014 zveřejnila autorka Vlaďka Merhautová. V daném článku autorka uvádí několik konkrétních příběhů, kdy absolvování hiporehabilitace výrazně vedlo ke zlepšení zdravotního stavu klientů. Jedním z příběhů je příběh Martina Zacha, který je nositelem titulu Muže roku 2009. Krátce po získání titulu Martin Zach ochrnul na celé tělo a to v důsledku úrazu při exhibičním skoku do vody. Dle 70 prognózy lékařů by mohl Martin Zach hýbat pouze hlavou. Díky silné vůli, pravidelnému cvičení a hiporehabilitaci se lékařská prognóza pana Zacha nepotvrdila, dokonce je schopný ovládat invalidní vozík. Odborné články, které by zpochybňovaly prospěšnost hiporehabilitace, jsme nenašli. Doporučení pro praxi Daný průzkum nám přinesl mnoho zajímavých informací. Vyplývá z něj, že většina lidí má o hiporehabilitaci základní povědomí jen díky tomu, že na dané téma narazili náhodou na internetu nebo jim o něm někdo řekl. O něco lépe, co se informovanosti týče, dopadli chovatelé koní, kteří si o existenci této metody většinou řekli mezi sebou. Doporučili bychom proto lepší propagaci dané metody, především samotnými hiporehabilitačními středisky a to např. prostřednictvím, dnes velmi oblíbených sociálních sítí, dále formou článků, a to nejen na tematických webech (pro zdravotníky nebo pro chovatelé koní), případně formou letáků roznesených do čekáren ordinací praktických a jiných lékařů a nemocnic. Další, bohužel dražší možností, by mohla být cílená reklamní kampaň na internetu. Vzhledem k prokázanému pozitivnímu vlivu hiporehabilitace na zdraví klientů, také doporučujeme zařadit toto téma do výukových programů zdravotních, případně zemědělských škol. 71 ZÁVĚR V dané bakalářské práci, jsme se zabývali informovaností laické veřejnosti o metodě hiporehabilitace, konkrétně jsme porovnávali dvě skupiny respondentů a to zdravotnické pracovníky a chovatelé koní. V teoretické části práce jsme popsali metodu hiporehabilitace a, její historii, rozdělení, nejčastější indikace a kontraindikace, dále jsme popsali složení hiporehabilitačního týmu a jak probíhá terapeutická jednotka. V praktické části bakalářské práce, jsme zvolili jeden hlavní cíl a tři cíle dílčí, na nichž jsme postavili průzkumné otázky. Hlavním cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti, postoje a zkušenosti zdravotnických pracovníků a chovatelů koní o hiporehabilitaci a jejím využití. Prvním dílčím cílem bylo vyhodnotit, zda existuje rozdíl v úrovni znalostí o dané metodě mezi zdravotnickými pracovníky a chovateli koní. Vyhodnotili jsme, že i přes to, že chovatelé koní správné odpovědi volili častěji, rozdíl ve znalostech těchto dvou skupin o dané metodě není nijak markantní, a proto nelze přesně určit, zda zdravotničtí pracovníci či chovatelé koní mají více znalostí, co se hiporehabilitace týče. Vzhledem k tomu, že se nám podařilo tuto skutečnost vyhodnotit, považujeme cíl za splněný. Druhým cílem bylo vyhodnotit, zda existuje rozdíl ve zkušenostech zdravotnických pracovníků a chovatelů koní s hiporehabilitací. Vyhodnotili jsme, že více zkušeností s touto léčebnou metodou mají více chovatelé koní. Druhý dílčí cíl byl tedy splněn. Třetím dílčím cílem bylo zjistit, jaké jsou informační zdroje zdravotnických pracovníků a chovatelů koní. Z průzkumu jsme zjistili, že nejčastějšími zdroji informací jsou internet, autorka této práce nebo známí. Třetí dílčí cíl byl taktéž splněn. Psaní bakalářské práce pro nás bylo velmi zajímavé a to proto, že jsme měli možnost prohloubit naše znalosti o možnosti využívat koně jako prostředek pro léčbu lidí, velmi přínosná byla i návštěva hiporehabilitačních středisek, konkrétně střediska Pirueta při PN v Havlíčkově Brodě a Stáje Rozárka, o.s. v Bykáni u Kutné Hory. 72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Aktivity s využitím koní. Česká hiporehabilitační společnost [online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://www.hiporehabilitace-cr.com/co-je-hiporehabilitace/aktivity-s-vyuzitim- koni/ Autismus. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Autismus Citáty. Koně [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.kone- spoll.estranky.cz/clanky/citaty.html ČERNÁ RYNEŠOVÁ, Petra. Když kůň léčí duši, aneb metodika hiporehabilitace zaměřená na klienty s duševním onemocněním. Pardubice: Direkte, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-260-2897- 0. ČEŠKOVÁ, Eva, Hana KUČEROVÁ a Hana KUČEROVÁ. Psychopatologie a psychiatrie: pro psychology a speciální pedagogy. Vyd. 1. Editor Mojmír Svoboda. Praha: Portál, 2006, 317 s. ISBN 80-736-7154-9. Dětská mozková obrna. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/D%C4%9Btsk%C3%A1_mozkov%C3%A1_obrna Duchennova muskulární dystrofie. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Duchennova_muskul%C3%A1rn%C3%AD_dystrofie Hiporehabilitace. Klub Kvítek [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z:http://www.klubkvitek.estranky.cz/clanky/hiporehabilitace.html Hipoterapie. Česká hiporehabilitační společnost [online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://www.hiporehabilitace-cr.com/co-je-hiporehabilitace/hipoterapie/ Hipoterapie. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hipoterapie HOLLÝ, Karol — HORNÁČEK, Karol. Hipoterapie: léčba pomocí koně. Ostrava : Montanex, 2005. ISBN: 80-7225-190-2. Indikace a kontraindikace pro hipoterapii. Česká hiporehabilitační společnost [online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://www.hiporehabilitace-cr.com/co-je- hiporehabilitace/hipoterapie/indikace-a-kontraindikace/ Infarkt myokardu. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Infarkt_myokardu_(patologie) 73 KÁBRT, M., 2011. Aplikovaná statistika. [online]. Test chí-kvadrát nezávislosti v kontingenční tabulce. [cit. 18-03-2016]. Dostupné z: http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/index.php Mentální anorexie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Ment%C3%A1ln%C3%AD_anorexie Mentální anorexie. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Ment%C3%A1ln%C3%AD_anorexie NERANDŽIČ, Zoran. Animoterapie aneb Jak nás zvířata umí léčit. Praha: Albatros, 2006. ISBN 80-00-018009-8. Parafilie. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_deviace Parajezdectví. Česká hiporehabilitační společnost [online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://www.hiporehabilitace-cr.com/co-je-hiporehabilitace/parajezdectvi/ Psychoterapie pomocí koní. Česká hiporehabilitační společnost [online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://www.hiporehabilitace-cr.com/co-je-hiporehabilitace/psychoterapie- pomoci-kone/ Roztroušená skleróza. Wikiskripta [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Roztrou%C5%A1en%C3%A1_skler%C3%B3za SINCLAIR, Leslie. Horses Join Therapy Sessions With Violence-Prone Patients. PSYCHIATRICNEWS [online]. 2011, , 1 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://psychnews.psychiatryonline.org/doi/full/10.1176%2Fpn.46.14.psychnews_46_14_4_1 Terapeutická jednotka a polohy na koni. Česká Hiporehabilitační společnost [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.hiporehabilitace-cr.com/co-je- hiporehabilitace/hipoterapie/struktura-terapeuticke-jednotky-a-polohy-na-koni/ Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Hiporehabilitace [online]. c2016 [citováno 29. 02. 2016]. Dostupný z WWW: PŘÍLOHY Příloha A – Dotazník .........................................................................................I Příloha B – Václav Beránek a hipoterapie......................................................... II Příloha C – Ukázka základních poloh na koni při hipoterapii............................III Příloha D – Čestnéprohlášení studenta k získání podkladů................................IV Příloha E – Rešeršní protokol ..........................................................................V I Příloha A Dotazník DOTAZNÍK Dobrý den jmenuji se Anna Steklá a jsem studentkou Vysoké školy zdravotnické v Praze. V současné době píši bakalářskou práci na téma hiporehabilitace a nedílnou součástí mé práce je průzkumný dotazník, proto Vás chci požádat o zodpovězení následujících otázek. Dotazník je anonymní a Vaše odpovědi použiji pouze pro svou práci. U každé otázky vyberte prosím jednu odpověď, není-li uvedeno jinak. Děkuji za Vaši spolupráci a Váš čas. Statistické údaje: POHLAVÍ: a) Muž b) Žena VĚK: a) 15-20 b) 21-30 c) 31-40 d) 41-50 e) 51 a více VZDĚLÁNÍ: a) Základní b) Vyučen (a) c) Vyučen (a) s maturitou d) Středoškolské e) Vyšší odborné f) Vysokoškolské BYDLIŠTĚ: a) Venkov b) Malé město (cca do 5 tis. obyvatel) c) Středně velké město (cca do 30 tis. obyvatel) d) Velké město (cca do 500 tis. obyvatel) e) Metropole II 1. Pracujete ve zdravotnictví? a) Ano b) Ne 2. Působíte jako chovatel koní? a) Ano b) Ne 3. Co podle Vás znamená pojem hiporehabilitace? a) Léčba tělesně postižených osob pomocí jízdy na koni b) Jakákoliv forma využití koně jako prostředku pro léčbu osob c) Léčba duševně postižených osob pomocí jízdy na koni d) Léčba duševně i tělesně postižených osob pomocí jízdy na koni 4. Myslíte si, že termíny hiporehabilitace a hipoterapie znamenají totéž? Pokud jste zvolili možnost a) na otázku č. 5 prosím neodpovídejte. a) Ano b) Ne 5. Označte podle Vás správnou odpověď. a) Hipoterapie = léčba pomocí jízdy na koni Hiporehabilitace = jakákoliv forma využití koně pro léčbu lidí b) Hipoterapie = léčba duševně nemocných klientů pomocí jízdy na koni Hiporehabilitace = léčba tělesně postižených klientů pomocí jízdy na koni c) Hipoterapie = jakákoliv forma využití koně pro léčbu lidí Hiporehabilitace = léčba tělesně postižených klientů pomocí jízdy na koni III 6. Jak staří klienti podle Vás mohou využívat tuto metodu? a) Pouze dospělí b) Od 3 let do 60 - ti let c) Od 5 -ti let do 60 - ti let d) Od dvou měsíců věku bez omezení horní věkové hranice 7. Musí být využití této metody indikováno lékařem? a) V oblasti hipoterapie je vždy nutná indikace lékaře specialisty (neurolog, ortoped, psychiatr, rehabilitační lékař, apod.), v ostatních podoblastech hiporehabilitace stačí doporučení praktického lékaře b) Ve všech podoblastech hiporehabilitace je nutná indikace lékaře c) Indikace lékaře není nutná v žádné podoblasti hiporehabilitace 8. Hradí podle Vás pojišťovny využití této metody? a) Ano, většina b) Ano, pouze některé c) Ne 9. Při jakých onemocněních může být hiporehabilitace využívána? a) Pouze při onemocněních pohybového aparátu b) Pouze při duševních onemocněních c) Pouze při onemocněních nervového systému d) Při všech výše uvedených onemocněních IV 10. U kterých konkrétních onemocnění, je podle Vás hiporehabilitace nejvíce prospěšná? (možnost více odpovědí) a) Dětská mozková obrna b) Svalová dystrofie c) Astma bronchiale d) Skolióza páteře e) Autismus f) Zlomeniny dlouhých kostí g) Chronická insuficience (nedostatečnost) ledvin h) Srdeční selhání 11. Podle jakých kritérií se vybírají koně pro hiporehabilitaci? (možnost více odpovědí) a) Věk b) Vzrůst c) Plemeno d) Zbarvení e) Původ f) Charakter g) Pohybové vlastnosti h) Zkušenosti i) Sportovní výkonnost 12. Myslíte si, že hiporehabilitační koně musí mít speciální výcvik? a) Ano b) Ne V 13. Kde jste se dozvěděli o metodě hiporehabilitace? a) Na internetu b) V časopisu c) V televizi d) Ve škole e) V zaměstnání f) Od známého g) Od lékaře h) Jiná odpověď: …………………………….. 14. Absolvoval/a jste někdy hiporehabilitaci? Pokud jste zvolil/a možnost b), na otázku č. 15 prosím neodpovídejte. a) Ano b) Ne 15. Bylo pro Vás absolvování této metody prospěšné? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Rozhodně ne d) Spíše ne e) Nevím 16. Absolvoval někdy někdo z Vašich známých hiporehabilitaci? a) Ano b) Ne c) Nejsem si jistý/á 17. Znáte nějaká hiporehabilitační střediska? Pokud ano, jaká a kde? a) Ano, hiporehabilitační středisko: …………………………………………. b) Ne VI Příloha B PŘÍBĚH VÁCLAVA BERÁNKA „Jmenuji se Václav Beránek a je mi 24 let. Od narození mám Dětskou mozkovou obrnu. S postižením horních i dolních končetin. Dolní končetiny jsou postiženy těžce a od mala jsem upoután na invalidní vozík. To mi však nebrání, abych si užíval života. Zajímám se o dění kolem sebe. Miluji zvířata a přírodu. Chodím do divadla, také si rád přečtu dobrou knihu, nebo se podívám na dobrý film. Život mám velice pestrý, a kdybych měl říct, čím vším se zabývám, budeme tu hodně dlouho. Je mnoho aktivit, které mi dělají radost a zároveň mi pomáhají a spojí se tedy příjemné s užitečným. Jednou takovou aktivitou je pro mne hipoterapie. Hipoterapii navštěvuji soukromě a to každý víkend už šest let. Těch šest let mi přineslo do života nejen možnost sednout si na koňský hřbet a tím se přesvědčit, že rčení o tom, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu platí do puntíku, ale také přátelství.. Přátelství nejen lidské, ale i zvířecí. Ač se to možná nezdá, je velice důležitá sehranost mezi koníkem a Vámi. Zkrátka vy musíte věřit té krásné bytosti, která vás nese na svém hřbetě. Důvěra mezi koněm a jezdcem a vytvoření si vztahu s koněm je to nejdůležitější. Pro mne osobně neexistuje "já a kůň", nýbrž my jako tým. Parťák, který nezradí a ví, koho nese na hřbetě. A to je ten nejkrásnější pocit...A nejen to, ještě se protáhnu a uvolním a změním pozici těla, dostanu se na čerstvý vzduch, zjistím co je nového... :) Spojení příjemného s užitečným, to je hipoterapie.“ Děkuji z celého srdce Kátě Michálkové a poničce Šárce... Václav Beránek Příloha C VII UKÁZKA ZÁKLADNÍCH POLOH NA KONI PŘI HIPOTERAPII Zdroj: http://hiporehabilitace-cr.com/pro-odborniky/hipoterapie/ Obrázek 2 Samostatný sed – sed po směru jízdy s držením madel, případně overballu nebo s oporou o polštář, možno i bez opory VIII Zdroj: http://hiporehabilitace-cr.com/pro-odborniky/hipoterapie/ Obrázek 3 Asistovaný sed – terapeut sedící za klientem a aktivně ovlivňující jeho koordinační mechanizmy IX Zdroj: http://hiporehabilitace-cr.com/pro-odborniky/hipoterapie/ Obrázek 4 Poloha primárního vzpřímení - vleže na břiše proti směru jízdy s oporou o předloktí X Zdroj: http://hiporehabilitace-cr.com/pro-odborniky/hipoterapie/ Obrázek 5 Opačný sed – poloha vsedě, proti směru jízdy s oporou o dlaně XI Zdroj: vlastní Obrázek 6 Ukázka samostatného sedu, po směru jízdy s držením madel Zdroj: vlastní Obrázek 7 Ukázka samostatného sedu č. 2 XII Zdroj: vlastní Obrázek 8 Ukázka asistovaného sedu Zdroj: vlastní Obrázek 9 Ukázka opačného sedu, proti směru jízdy s držením madel XIII Příloha D – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem ……………………………………………………………………….. v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne ....................... ............................................. Jméno a příjmení studenta XIV Příloha E REŠERŠNÍ PROTOKOL Jazykové vymezení: čeština, angličtina Klíčová slova: Léčba pomocí koně, hiporehabilitace hipoterapie, parajezdectví, postižený člověk, kůň, koně. Časové vymezení: 2005-2015 Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku, Počet záznamů: 88 (monografie: 7, vysokoškolské práce 26, články a příspěvky ve sborníku: 55) Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011(česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů) Základní prameny: - katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz) ISO690 ČERNÁ RYNEŠOVÁ, Petra. Když kůn léčí duši, aneb, Metodika hiporehabilitace zaměřená na klienty s duševním onemocněním. Vyd. 1. Pardubice : Direkte, [2011]. 120 s. : il. ; 22 cm. ISSACSON, Rupert. Léčba koněm: pouť otce za uzdravením syna. Vyd. 1. Praha : Portál, 2011. 349 s., [16] s. obr. příl. : barev. il., portréty ; 21 cm. ISBN: 978-80-7367- 878-4. JISKROVÁ, Iva — CASKOVÁ, Vladimíra — DVOŘÁKOVÁ, Tereza. Hiporehabilitace. 2. přeprac. vyd. V Brně : Mendelova univerzita, 2012. ISBN: 978-80- 7375-635-2. JISKROVÁ, Iva — CASKOVÁ, Vladimíra — DVOŘÁKOVÁ, Tereza. Hiporehabilitace. 1. vyd. Brno : Mendelova univerzita v Brně, 2010. ISBN: 978-80- 7375-390-0. MOJŽÍŠOVÁ, Adéla (ed.) — TICHÁ, Věra (ed.) — EISERTOVÁ, Jaroslava (ed.). 4. Pravda o zooterapii: soubor příspěvků z celostátních konferencí pořádaných v letech 2004-2007 v Hluboké nad Vltavou. České Budějovice : Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2008. Terapie a asistenční aktivity lidí za pomoci zvířat: odborná konference s mezinárodní účastí: sborník příspěvků: ČZU v Praze 16.-17. dubna 2008. Vyd. 1. V Praze : Česká zemědělská univerzita, 2008. ISBN: 978-80-213-1773-4. XV HOLLÝ, Karol — HORNÁČEK, Karol. Hipoterapie: léčba pomocí koně. Ostrava : Montanex, 2005. ISBN: 80-7225-190-2. VÁVROVÁ, Eva — PODRÁPSKÁ, Jana — VLACHOVÁ, Martina. Povídání o hipoterapii. Vyškov : Piafa, 1996. Hiporehabilitace. Praha : Nadace OF, 1995.