VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES O PACIENTA PO AORTOKORONÁRNÍM BYPASSU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VENDULA ŠTENCLOVÁ Praha 2016 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKY PROCES O PACIENTA PO AORTOKORONÁRNÍM BYPASSU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vendula Stenclová Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2016 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Štenclová Vendula 3. CVS Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 13.11. 2015 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Ošetřovatelská péče o pacienta po aortokoronárním bypassu Nursing Care of the Patient after Coronary Artery Bypass Graft Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. V Praze dne: 13.11. 2015 doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. rektorka PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 21. března 2016 Podpis PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla velmi poděkovat vedoucí práce doc. PhDr. Jitce Němcové, PhD. za její trpělivost, vstřícnost a odborné rady při vedení bakalářské práce. ABSTRAKT ŠTENCLOVÁ, Vendula. Ošetřovatelská péče o pacienta po aortokoronárním bypassu. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha. 2016. 60 s. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o pacienta po aortokoronárním bypassu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá anatomií srdce, ischemickou chorobou srdeční, jejím dělením, diagnostikou a léčbou. Dále práce popisuje operační řešení ischemické choroby srdeční (aortokoronární bypass), specifika péče o pacienta před operací a po operaci a informace o následné lázeňské péči. Praktickou část tvoří ošetřovatelský proces, který vznikl na základě lékařské a ošetřovatelské dokumentace, rozhovoru s pacientem a fyzikálních vyšetřeních. Ošetřovatelský proces byl vypracován za využití koncepčního modelu funkčního zdraví podle Marjory Gordonové. Ke stanovení diagnóz bylo využito NANDA Taxonomie II 2015-2017. Na závěr bakalářské práce se nachází zhodnocení celkového stavu pacienta. Klíčová slova Aortokoronární bypass. Ischemická choroba srdeční. Ošetřovatelská péče. Srdce. ABSTRACT STENCLOVA, Vendula. Nursing Care of the Patient after Coronary Artery Bypass Graft. Medical College. Degree: Bachelor (Be). Supervisor: doc. PhDr. Jitka Nemcova, PhD. Prague. 2016. 60 pages. This bachelor's thesis focuses on the nursing care of patients that have undergone coronary artery bypass graft surgery. The paper has a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with the anatomy of the heart, the ischemic heart disease, its symptoms, diagnosis and treatment. The practical part details the surgical treatment of the ischemic heart disease (aortocoronary bypass graft), specific care of the patient before and after surgery and spa procedures. The practical part discusses the nursing care that was applied based on nursing and medical documentation, an interview with the patient and her physical examination. The nursing process was based on Marjory Gordon's method functional health patters. NANDA's Taxonomy II 2015-2017 was employed to make the nursing diagnosis. Finally, an assessment of the overall condition of the patient together of an evaluation of the thesis is carried out. Key words Aortocoronary Bypass Graft. Ischemic heart disase. Nursing care. Heart. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...........................................9 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ.................10 ÚVOD..............................................................................................12 1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE SRDCE...............................14 1.1 CÉVNÍ ZÁSOBENÍ SRDCE................................................................................14 1.2 KREVNÍ OBĚH....................................................................................................15 1.3 PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ........................................................................15 2 ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ...............................16 2.1 KLINICKÉ FORMY.............................................................................................16 2.1.1 AKUTNÍ FORMY.........................................................................................16 2.1.2 CHRONICKÉ FORMY.................................................................................17 2.2 DIAGNOSTIKA...................................................................................................18 2.3 PREVECE.............................................................................................................19 2.4 LÉČBA AKUTNÍCH FOREM.............................................................................20 2.5 LÉČBA CHRONICKÝCH FOREM.....................................................................21 2.6 CHIRURGICKÁ LÉČBA BEZ VYUŽITÍ BYPASSŮ........................................21 2.7 CHIRURGICKÁ LÉČBA S VYUŽITÍM BYPASSŮ..........................................22 3 AORTOKORONÁRNÍ BYPASS..........................................24 3.1 PŘÍPRAVA PACIENTA K OPERACI................................................................25 3.2 MFMOTĚLNÍ OBĚH............................................................................................26 3.3 POOPERAČNÍ KOMPLIKACE..........................................................................27 3.3.1 PORUCHY HOJENÍ STERNOTOMIE........................................................28 4 PÉČE O PACIENTA PO OPERACI....................................30 4.1 NÁVRAT DOMŮ PO OPERCI............................................................................30 4.2 LÁZEŇSKÁ LÉČBA............................................................................................32 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY PO AORTOKORONÁRNÍM BYPASSU..........................................33 5.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE....................................................................................33 5.2 HODNOTY ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘÍJMU............................................................34 5.3 ANAMNÉZA........................................................................................................34 5.4 FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ SESTROU PŘI PŘIJETÍ.........................................37 5.5 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I TAXONOMIE II.............39 5.6 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT........................................................................44 6 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ PODLE PRIORIT..............................48 6.1 OŠETŘOVATESLKÉ DIAGNÓZY DLE NANDA I. TAXONOMIE II 2015- 2017.....................................................................................................................48 6.2 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE.................................55 7 DOPORUČENÍ PRO PRAXI................................................56 ZÁVĚR...........................................................................................57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.........................................58 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ACS arteria coronaria sinistra AIM akutní infarkt myokardu AP angina pectoris AV atrio ventrikul ární CABG Coronary Artery Bypass Graft DM diabetes mellitus Dx dexter ECHO echokardiografie EKG elektrokardiografie ICHS ischemická choroba srdeční IM infarkt myokardu MTO mimotělní oběh PCI perkutánní koronárni intervence RIA ramus intraventricularis anterior SA sinoatriální Sin sinister V.A.C. vacuum assisted closure (VOKURKA, 2015) SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Akineze - ztráta hybnosti Arteritida - zánět stěny tepny způsobující různé poruchy v oblastech tepnou zásobených Arteria gastroepiploica - tepna zásobující krví část žaludku Arteria radialis - vřetenní tepna Arteria thoracica - hrudní tepna Betablokátory - léky, které tlumí některé funkce sympatického nervového systému Blokátory kalciových kanálů - skupina látek blokujících vstup vápníku do buněk Bronchopneumonie - lalůčkový zápal plic šířící se z malých průdušek a postihující nepravidelně jejich okolí Dehiscence - rozestup rány Dyskineze - porucha souhry normálních pohybů Diuréza - množství definitivní moči vytvořené ledvinami za jednotku času Epigastrium - nadbřišek Glykémie - hladina cukru v krvi Hemodialýza - léčebná metoda nahrazující základní funkci ledvin Heparin - látka, která snižuje srážení krve Histamin - látka vznikající z aminokyseliny histidu Hypokineze - pohybová chudost Hypotenze - nízký tlak krve Iradiace - vyzařování Ischemie - nedokrevnost tkáně a orgánu, které vede k jejich poškození Kolaterála - pobočná, postranní větev Morbidita - nemocnost Mortalita - úmrtnost 10 Nauzea - nevolnost, pocit na zvracení Neuropatie - nezánětlivé onemocnění nervu Nekróza - odumření tkáně či části orgánu Nitrát - lék obsahující dusík Osteomyelitida - zánět kostní dřeně způsobený bakteriemi Paradoxní puls - tep, který je při vdechu slabší a při výdechu silnější Raspatorium - chirurgický nástroj k odstraňování okostice při operačních výkonech na kosti Retrosternální - za hrudní kostí Spasmus - svalová křeč Stenokardie - bolest na hrudi Stenóza - abnormální zúžení Sternotomie - protětí hrudní kosti Torakotomie - chirurgické otevření dutiny hrudní Vazokonstrikce - zúžení cév Vena saphena magna - povrchová podkožní žíla dolní končetiny (VOKURKA, 2015) 11 ÚVOD Ischemická choroba srdeční, která často vede k provedení bypassu, je nejčastější příčinou úmrtí na celém světě. Ateroskleróza je dominantní příčinou vzniku ICHS a mnoho autorů ji označuje za nemoc 20. století. U nalezených mumií ze starověkého Egypta můžeme pozorovat, že už i naši předkové byli postiženi aterosklerózou, nejde tedy jen 0 onemocnění moderní civilizace. Kardiochirurgická operace umožňuje pacientům návrat zpět do plnohodnotného nebo téměř plnohodnotného života. Dle Finegolda (2013) v roce 2008 zemřelo v důsledku ischemické choroby srdeční 7 249 000 lidí, což bylo 12,7 % celkové světové úmrtnosti. Nejvyšší míry úmrtnosti na ICHS jsou ve východní Evropě a v zemích Střední Asie. Česká republika se, se svým počtem zemřelých na ICHS, drží na předních místech. Bakalářská práce je rozdělená do dvou částí, teoretické a praktické. Do teoretické části je zahrnuta i stručná anatomie srdce, která je nezbytná k orientaci, kde jsou jednotlivé bypassy provedeny. Druhá kapitola obsahuje definici ischemické choroby srdeční, její dělení, různé projevy, diagnostiku a léčbu. Další kapitola je věnována aortokoronárnímu bypassu, přípravě pacienta k této operaci, pooperačnímu sledování. Na závěr teoretické části najdeme další pooperační průběh a zaměření následné lázeňské péče. Praktická část posuzuje stav pacientky, její potřeby dle funkčních modelů zdraví, plán ošetřovatelské péče a jeho celkové zhodnocení. Tato práce může posloužit všeobecným sestrám pracujícím v kardiochirurgickém oboru jako zdroj informací. Popřípadě mohou do teoretické části práce nahlédnout 1 pacienti, které čeká provedení aortokoronárního bypassu, a chtěli by se podrobně dozvědět, co je čeká. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Poskytnout informace o ischemické chorobě srdeční Cíl 2: Popsat specifika kompletní přípravy pacienta k operaci Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Vytvořit ošetřovatelský proces podle modelu funkčního zdraví Marjory Gordon u pacientky po aortokoronárním bypassu 12 Cíl 2: Sestavit doporučení pro praxi Vstupní literatura VOJÁČEK, Jan, Jiří KETTNER a Miroslav BULVAS, 2012. Klinická kardiológie. 2. vyd. Praha: Nucleus HK. ISBN 978-80-87009-89-5. NEMEC, Petr a kol., 2006. Kardiochirurgie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Skripta. ISBN 978-80-244-1303-5. Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborné literatury, která byla využita pro bakalářskou práci, s názvem Ošetřovatelská péče o pacienta po aortokoronárním bypassu, probíhalo v časovém období říjen 2015 až únor 2016. Vyhledávací období stanovené pro Vědeckou knihovnu bylo 2006 až 2016 v českém a anglickém jazyce. Na základě rešerše Vědecké knihovny Olomouc bylo vyhledáno 52 dokumentů. Z těchto dokumentů jich 12 pocházelo ze zahraničních zdrojů. Z anglického jazyka byl využit 1 článek pro tvorbu bakalářské práce, z českého jazyka bylo využito 14 dokumentů. Ostatní nebyly využity z důvodu, že se jednalo např. o studie nebo nebyly pro použití vhodné. Další zdroje byly vyhledávány za pomocí vyhledávače Google a podrobného vyhledávání v katalogu Vědecké knihovny Olomouc. 13 1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE SRDCE Čihák (2004) popisuje srdce jako dutý svalový orgán, který je uložen za sternem v mediastinu, v obalu zvaném perikard. Srdce má tvar nepravidelného kužele, a rozeznáváme na něm bázi srdeční (basis cordis), což je kraniální širší část, a hrot srdeční (apex cordis). Srdeční stenaje tvořena třemi listy - endokardem, myokardem a epikardem. Endokard je tenká lesklá blána vystýlající srdeční dutinu. Myokard (svalová vrstva) je tvořený příčně pruhovanou svalovinou srdeční. Serosní povrchový povlak srdeční stěny se nazývá epikard. Hmotnost u dospělého člověka se pohybuje kolem 230 až 340 g. Jeho hmotnost je závislá na věku a na objemu srdeční svaloviny. Frekvence srdečních stahů je proměnlivá, v klidu u dospělého člověka činí 70 tepů/min. Krev při průchodu srdcem protéká čtyřmi dutinami - pravou předsíní (atrium dextrum), pravou komorou (ventriculus dexter), levou předsíní (atrium sinistrum) a levou komorou (ventriculus sinister). Jednosměrný tok krve zajišťují čtyři srdeční chlopně. Mezi pravou síní a pravou komorou se nachází trikuspidální chlopeň. Mezi pravou komorou a arterií pulmonalis brání zpětnému toku pulmonální chlopeň. Mitrální chlopeň je uložená mezi levou síní a levou komorou. Aortální chlopeň je umístěna mezi levou komorou a aortou. 1.1 CÉVNÍ ZÁSOBENÍ SRDCE Cihák (2004) uvádí, že výživu srdce zajišťují dvě koronárni tepny - pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra) a levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra). A. coronaria dextra vystupuje z pravého koronárního sinu a končí jako rámus intraventricularis posterior. Pravá věnčitá tepna zásobuje pravou komoru, pravou předsíň, spodní stěnu levé komory a část komorového septa. A. coronaria sinistra se dělí na dvě hlavní větve - rámus intraventricularis anterior a rámus circumflexus. Levá koronárni tepna zásobuje většinu stěn levé komory, levou předsíň a dvě třetiny komorového septa. Široký žilní splav (sinus coronarius) je hlavní sběrný kmen, který zajišťuje žilní odtok ze srdečních stěn do pravé předsíně. 14 1.2 KREVNÍ OBĚH Naňka (2009) ve své knize uvádí, že srdce a cévní systém vytváří malý a velký krevní oběh. Odkysličená krev z celého těla proudí přes vena cava superior a inferior do pravé předsíně, přes trojcípou chlopeň putuje do pravé komory a arterii pulmonalis je odváděna do plic. V plících se krev okysličí a plicními žilami proudí do levé předsíně. Odtud krev cirkuluje přes dvojcípou chlopeň do levé komory, dále proudí přes aortální chlopeň do ascendentní aorty. 1.3 PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ Dle Naňky (2009) činnost srdce dělíme na systolu (stah) a diastolu (ochabnutí) svaloviny předsíní a komor. Tuto činnost ovlivňuje vzruch, který je vytvářen specializovanými svalovými buňkami převodního systému. Buňky převodního systému mají schopnost se, za fyziologických podmínek, samy bez zevního podmětu podráždit a vytvořit vzruch. Převodní systém tvoří sinoatriální uzel, atrioventrikulární uzel, Hisův svazek, Tawarova raménka a Purkyňova vlákna. Sinoatriální uzel je uložený ve stěně pravé předsíně a za fyziologických podmínek funguje jako primární pacemaker, tedy udává rytmus. Rytmus pocházející z SA uzlu se nazývá sinusový. Impulsy vznikající v SA uzlu jsou převáděny do atrioventrikulárního uzlu, dále přes Hisův svazek, pravé a levé Tawarovo raménko a Purkyňovými vlákny do myokardu komor. Pokud je sinoatriální uzel poškozen, přebírá jeho funkci AV uzel. Rytmus pocházející z AV uzlu označujeme jako junkční rytmus. 15 2 ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ Češka (2015) ve své knize popisuje, že ischemická choroba srdeční je onemocnění vyplývající z postižení koronárni ch tepen, které má za následek reverzibilní nebo ireverzibilní ischemii části myokardu. Gwózdziewicz (2007) se zmiňuje o tom, že ICHS je stále nej častější příčinou úmrtí. V České republice je úmrtnost na ICHS jedna z nej větší ch v Evropě. Incidence činí 5-10 nových případů za 1 rok na 1000 obyvatel a její úmrtnost je 2-3 úmrtí za rok na 1000 obyvatel. ICHS je nejčastější příčinou srdečního selhání. UZIS (2013) zjistil, že v roce 2012 zemřelo v České republice na ischemickou chorobu srdeční a její komplikace 12 886 mužů a 14 007 žen. Podle Češky (2015) je dominantní příčinou ICHS ateroskleróza. Mezi rizikové faktory aterosklerózy patří věk, mužské pohlaví, genetické faktory, kouření, hypertenze, dyslipidémie, obezita, diabetes mellitus, nedostatek fyzické aktivity a socioekonomické faktory. Existují však i neaterosklerotické příčiny ICHS, např. spasmus cévy, embolus, trombóza, trauma, arteritida nebo disekce. 2.1 KLINICKÉ FORMY Ischemickou chorobu srdeční dělíme na dvě základní formy: akutní (akutní infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris, náhlá srdeční smrt) a chronickou (stabilní AP, němá ischémie, vazospastická AP, mikrovaskulární AP, chronické srdeční selhání v důsledku ICHS). 2.1.1 AKUTNÍ FORMY Češka (2015) uvádí, že pro akutní formy ischemické choroby srdeční se často používá souhrnné označení akutní koronárni syndrom, jehož příčinou je většinou ruptúra nestabilního aterosklerotického plátu. 16 Akutní infarkt myokardu nastává při náhlém uzávěru věnčité tepny, který je způsoben prasklým aterosklerotickým plátem a nasedající trombózou, což může vést k nekróze myokardu. Další méně častou příčinou AIM může být embolizace vegetací při infekční endokarditidě, spazmy věnčitých tepen, embolizace kalcifikací z degenerativních srdečních chlopní nebo různé arteritidy. Nej častějším příznakem je retrosternální bolest, která bývá pacienty popisována jako svíravá, tlaková a pálivá. Typická bolest trvá alespoň 30 minut a vyzařuje do levého ramene, často i do levé horní končetiny a krku. U mnoha pacientů je bolest doprovázena vegetativními příznaky, jako je nauzea až zvracení, studený pot, strach. Na EKG se transmurální infarkt myokardu manifestuje elevacemi úseku ST, tzv. Pardeho vlnou. V laboratoři nacházíme pozitivní kardiospecifické markery. Nestabilní angína pectoris má podle Češky (2015) stejnou příčinu jako AEV1 - tj. ruptúra aterosklerotického plátu s nasedající trombózou. Od AEVI se nestabilní AP odlišuje vtom, že nedochází k nekróze myokardu. Stenokardie při nestabilní AP trvají obvykle kratší dobu (do 20 minut). Hladiny kardiospecifických markerů můžou, ale nemusí být zvýšeny. Na EKG nacházíme změny typu deprese ST úseku, tedy inverzi vlny T. Náhlá srdeční smrt může být způsobena maligní arytmií jako je fibrilace komor, popř. mechanickou komplikací v podobě ruptúry srdeční komory s následnou srdeční tamponádou, ruptúry komorového septa nebo papilárního svalu vedoucí k náhlému srdečnímu selhání (ČEŠKA, 2015). 2.1.2 CHRONICKÉ FORMY Stabilní angína pectoris je přítomna u významných stenóz věnčitých tepen, které způsobují opakované krátkodobé ischemie myokardu. Češka (2015) se zmiňuje, že většinou je přítomna při zvýšených metabolických nárocích, jako je tělesná námaha nebo psychické vypětí (stres). Bolest obvykle odezní po ukončení námahy nebo po podání nitroglycerínu. Klasifikace dle stupně závažnosti AP CCS (Kanadská kardiologická společnost): I. stenokardie vyprovokovaná výjimečnou námahou, 17 II. stenokardie při velké, ale běžné námaze, nebo běžnou činností při vedru, mrazu, rozčílení, III. stenokardie při běžné činnosti, při psychické pohodě, IV. stenokardie při minimální činnosti nebo v klidu (FELIX, 2013, s. 38). Veselka (2015) informuje, že bolest na hrudi a v okolí sterna je typickým projevem stabilní anginy pectoris. Bolest bývá popisována jako tlaková, pálivá či svíravá. Izolovaně se bolest může vyskytnout i v epigastriu, pod dolní čelistí, mezi lopatkami, v ramenou či v horní končetině. Občasným doprovodným příznakem je i dusnost. Němou (asymptomatickou) ischémii myokardu uvádí Felix (2013) jako jednu z dalších forem ICHS. Její výskyt se odhaduje na 5-10 % případů. Vazospastickou angínu pectoris charakterizuje Felix (2014) jako intermitentní ischemií myokardu při fyzické nebo emoční zátěži na podkladě spazmů věnčitých tepen. Příčina není přesně známá, uvádí se, že jde o důsledek endoteliální dysfunkce. Mikrovaskulární angína pectoris, označována Češkou (2015) také jako syndrom X, se projevuje klinickými projevy AP. Její výskyt doprovází pozitivní zátěžové testy při negativním koronarografickém postižení. 2.2 DIAGNOSTIKA Anamnéza je, podle Klenera (2011), prvním a zcela zásadním krokem ke stanovení diagnózy, proto je nutné její správné odebrání. Pacienti s chronickou ICHS popisují typickou tlakovou, svíravou bolest lokalizovanou retrosternálně s iradiací do krku, levé lopatky, levého ramene či levé horní končetiny. Tyto potíže pacienti pociťují při fyzické námaze, emociálním vypětí či při chladném počasí. Akutní formy ICHS často probíhají bouřlivě s krutou až nesnesitelnou retrosternální bolestí, která nereaguje na podání nitrátů. Při akutním infarktu myokardu lokalizovaném diafragmaticky mohou dominovat bolesti v epigastriu. Dále pozorujeme vegetativní příznaky jako nauzea, zvracení či pocení. U pacientů s DM mohou výše popsané příznaky chybět nebo být alterované přítomnou neuropatií. Fyzikální vyšetření uvádí Klener (2011) jako další důležitý krok. Auskultačně může být poslechový nález bez patologie, avšak v případě mechanických komplikací, jako je 18 ruptúra septa komor nebo papilárního svalu, se projeví systolickým šelestem. Pozitivní rovněž může být auskultační nález na plicích, kde můžeme zaznamenat známky městnání. Elektrokardiografii vyzdvihuje Haberl (2012) na zlatý standard při diagnostice ICHS. Ischémie myokardu nemusí nutně vést k rozvoji EKG změn. Z EKG můžeme také usuzovat lokalizaci ischemických změn. Z biochemických vyšetření se stanovuje hladina srdečních markerů. Po infarktu myokardu dochází k uvolnění značného množství enzymů do krve z poškozené srdeční tkáně. Opakované měření hladiny enzymů odhalí rozsah poškození a pomáhá monitorovat postup hojení. Kardiospecifické enzymy zahrnují kreatinkinázu, izoenzym CK-MB, laktátdehydrogenázu. Mnohem specifičtějšími ukazateli nekrózy srdečního svalu jsou troponin a myoglobin. Právě troponin umožňuje rozlišit mezi akutním infarktem myokardu a nestabilní angínou pectoris, u které bývá negativní. {Sestra a urgentní stavy, 2008). Echokardiografii zařazuje Spinar (2013) mezi zobrazovací metody, která informuje o mechanických komplikacích ICHS jako je ruptúra mezikomorového septa, ruptúra volné stěny levé komory nebo akutní ischemickou mitrální regurgitaci. Rovněž může zobrazit případný trombus. K diagnostice ICHS se využívají také zátěžové testy, kdy se snažíme vyprovokovat ischemii. K těmto testům patří zátěžové EKG, zátěžové ECHO. K měření stupňů zátěže se využívá běhátko, bicyklový ergometr, nebo farmakologická zátěž např. podání Dobutaminu. Selektivní koronarografie se využívá k posouzení morfologického nálezu na věnčitých tepnách. Spinar (2013) popisuje, že při tomto vyšetření se určuje stupeň zúžení věnčité tepny, který se vyjadřuje v procentech. Dále je možné posoudit přítomnost kolaterál, kalcifikací nebo vývojových abnormalit. Ventrikulografie umožňuje stanovit funkci srdeční komory. Podle hybnosti jednotlivé části komory můžeme hodnotit normokinezi, hypokinezi, akinezi nebo dyskinezi (SPINAR, 2013). 2.3 PREVECE Primární prevence spočívá ve vyhledávání osob s nakupením rizikových faktorů a celkovým rizikem ICHS. Vlček uvádí (2010) za cíl ovlivnit rizikové faktory, aby se 19 zabránilo vzniku aterosklerózy a jejím klinickým manifestacím. V primární prevenci redukujeme rizikové faktory ICHS, které můžeme ovlivnit. Týká se to především hyperlipoproteinémie, arteriální hypertenze, kouření nebo diabetu. Sekundární prevence se týká osob s již klinicky manifestovanou ICHS, především u osob po prodělaném infarktu myokardu s cílem zabránit či alespoň zpomalit další progresi onemocnění. Vlček (2010) informuje, že prevence spočívá v úpravě životosprávy, což zahrnuje dietní opatření u pacientů s hyperlipoproteinémií, zákaz kouření, úpravu krevního tlaku (redukcí hmotnosti, dietou, podáváním antihypertenziv), přiměřenou a zároveň pravidelnou fyzickou aktivitu. Z farmakoterapie podáváme pacientům, po již prodělaném AIM, kyselinu acetylsalicylovou a betablokátory. 2.4 LÉČBA AKUTNÍCH FOREM Vlček (2010) zdůrazňuje, že cílem léčby u nestabilní angíny pectoris je zamezit vzniku nekrózy myokardu. Pacienta s nestabilní AP je nutné hospitalizovat na koronárni jednotce. V akutní fázi pacient dodržuje klidový režim. Farmakologická terapie zahrnuje analgetickou terapii, antikoagulační léčbu nízkomolekulárními hepariny, dále antiagregační léčbu, léčbu betablokátory a nitráty. Následuje koronarografické vyšetření vedoucí v případě pozitivního nálezu k angioplastice nebo operačnímu řešení. Léčba akutního infarktu myokardu, dle Vojáčka (2011), zahrnuje přednemocniční opatření, nemocniční léčbu na katetrizačním sále, na koronárni jednotce, dále následuje léčba na standardním kardiologickém oddělení, dlouhodobou léčbu medikamenty, rehabilitaci a kontrolu rizikových faktorů. V přednemocniční léčbě je nej důležitější stanovit diagnózu co nejrychleji. Podstatou je převézt nemocného co nejrychleji na katetrizační sál. V přednemocniční léčbě je rutinou podávání opioidových analgetik, nitroglycerínu, beta-blokátorů, kyslíku, kyseliny acetylsalicylové. Nepřetržitě jsou sledovány fyziologické funkce. Hlavní snahou je co nejdříve otevřít uzavřenou věnčitou tepnu. 20 2.5 LÉČBA CHRONICKÝCH FOREM U stabilní anginy pectoris je prioritou zabránění uzávěru cévy trombem, popisuje Klener (2011). Běžným postupem je podávání kyseliny acetylsalycilové, optimální dávka je 75 až 400 mg denně. Podávají se krátkodobě účinné nitráty, beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů. Zvažujeme indikaci koronárni angiografie a možnost revaskularizace myokardu, která se provádí koronárni angioplastikou nebo aortokoronárním bypassem. S pacienty, které postihla němá ischémie myokardu, se příliš nesetkáváme, protože z důvodu absence stenokardií nevyhledají lékaře. Podávají se beta-blokátory, protidestičkové léky a statiny. U variantní anginy pectoris je zásadní absence kouření. Zlepšení endoteliální dysfunkce docílíme intenzivní léčbou dyslipidémie. Svůj podíl má i prudká změna teploty a stresové situace, proto je vhodné se těchto situací vyvarovat. Z farmakoterapie podáváme nitráty a blokátory kalciových kanálů. Při záchvatu aplikujeme rychle působící nitrát, který sníží riziko vzniku život ohrožujících arytmií. Terapie syndromu X je velmi obtížná a často bez úspěchu. Klener (2011) uvádí, že se většinou zahajuje léčba beta-blokátory, nitráty nebo blokátory kalciových kanálů. U žen je vhodné podávat estrogeny, aminophyllin nebo antidepresiva. 2.6 CHIRURGICKÁ LÉČBA BEZ VYUŽITÍ BYPASSŮ Perkutánní transluminální koronárni angioplastiku popisuje Fialová (2010) jako diagnosticko-terapeutický postup, který spočívá v zavedení katétru přes femorální tepnu do ústí věnčitých cév. Koronárni řečiště se nastříkne RTG kontrastní látkou. Na konci katétru je umístěný balónek, který při rozepnutí dilatuje stenotické úseky nebo se implantuje stent - drátěná spirálka. Endarterektomie koronárních tepen spočívá ve vybavení ateromatózních plátů drobným raspatoriem z dlouhé arteriotomie. Kaláb (2013) poukazuje na vyšší mortalitu a vznik pooperačních infarktů myokardu, proto se tato metoda se využívá zřídka. 21 O dalších metodách informuje Gwoždziewicz (2007), při záplatové technice se rozšíří neaterosklerotickým procesem zúžené ústí ACS žilná záplatou. Tato metoda se využívá u mladších pacientů a dětí. Principem transmyokardiální laserové revaskularizace je vytvoření 10-50 kanálků pomoci CO2 nebo YAG laseru, které umožní přímou výživu srdečního svalu krví ze srdečních dutin. Angiogeneze spočívá ve stimulaci ischemické tkáně k endogenní tvorbě neovaskularizace z již existujících cév Ke tvorbě nových cév dochází po podání angiogenů - růstového faktoru. Další možnou metodou je genová terapie, při které dochází k inzerci genetického materiálu do srdečních buněk. 2.7 CHIRURGICKÁ LÉČBA S VYUŽITÍM BYPASSŮ Chirurgická revaskulariazace spočívá v našití koronárního bypassu, který přemosťuje stenotický úsek věnčité tepny. Tato metoda byla uvedena do praxe koncem 60. let dvěma chirurgy - Donaldem Efflerem a Reném Favaloro. Zpočátku převládal způsob operování pouze s využitím žilních štěpů z dolních končetin (GWOŽDZIEWICZ, 2007). Na základě významnosti postižení koronárního řečiště u pacientů s chronickými formami ICHS je chirurgická revaskularizace indikována: • u významné stenózy kmene levé věnčité tepny, • při postižení proximální části RIA, • při současném postižení více větví věnčitých tepen. Indikace chirurgické revaskularizace s ohledem na klinický průběh: • stav po neúspěšné PCI, • kardiogenní šok na podkladě akutního koronárního syndromu, • srdeční selhání na podkladě ischemie myokardu, • angina pectoris po proběhlém EVI, • nestabilní angina pectoris nebo akutní EVI neošetřitelné PCI, 22 • chronická angina pectoris nereagující na medikamentózni léčbu (KALÁB, 2013). 23 3 AORTOKORONÁRNÍ BYPASS Podle Brata (2008) se jedná o přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku koronárni tepny, a tím zajištění přívodu okysličené krve periferně od místa zúžení či uzávěru do oblasti myokardu, který měl být zásobovaný uzavřenou či zúženou tepnou. K provedení operace je nezbytně nutné znát přesné místo zúžení nebo uzávěru, což zjistíme koronarografickým vyšetřením. Nezbytnou součástí k provedení přemostění je štěp, který je buď žilní nebo tepenný. Žilní štěp se odebírá z povrchového žilního řečiště, nejčastěji se jedná o vena saphena magna. Provádí se otevřený odběr z jedné dlouhé incize, nebo z několika incizí vzájemně oddělených kožními můstky. Další variantou je endoskopický odběr. Endoskopický odběr má výhodu v nižším výskytu komplikací, minimální pooperační bolesti a nezanedbatelný je také kosmetický efekt. Žíly, které jsou varikózně rozšířené nebo naopak fibroticky zúžené není možné použít. Při odběru je velmi důležitá šetrnost a dobrá kvalita štěpu. Z tepenných štěpů se využívá arteria thoracica interna sin., arteria thoracica interna dx., a. radialis nebo a. gastroepiploica dextra. Žilní štěpy jsou snadněji dostupné v dostatečné délce, nevýhodou však je horší dlouhodobá průchodnost v porovnání s tepennými štěpy. Wagner (2009) uvádí, že nejčastěji operace ICHS probíhá na zastaveném srdci v mimotělním oběhu, což tvoří 80 % případů. Tato metoda získala zkratku CABG -Coronary Artery Bypass Graft. Alternativou je operace probíhající na bijícím srdci bez využití MTO nebo v částečném MTO. Operace ICHS bez využití MTO získala zkratku OPCAB - Off Pump Coronary Artery Bypass. OPCAB se volí u rizikových polymobidních pacientů, u kterých se předpokládá vyšší pooperační morbidita a mortalita, jde tedy zejména o pacienty velmi staré, diabetiky s onemocněním mozkových tepen a o pacienty s renální dysfunkcí. Chirurg nejčastěji k srdci proniká mediální sternotomií. Některé výkony se však mohou provádět z boční torakotomie, pro které se používá termín MIDCAB - Minimally Invasive Direct Coronary Artery Bypass. 24 3.1 príprava pacienta k operaci Kaláb (2013) zdůrazňuje, že predoperační príprava se odvíjí podle toho, zda jde o operaci plánovanou nebo akutní. Pokud jde o plánovaný výkon, je pacient přijat na standardní lůžkové oddělení. Sestra seznámí pacienta s oddělením. Pacient absolvuje vstupní vyšetření a založí se veškerá lékařská i sesterská dokumentace. Predoperačné se pacientovi natočí EKG, provede se RTG snímek hrudníku a ECHO vyšetření. V případě, že se jedná o pacienta staršího 40 let, může se provést i koronarografické vyšetření věnčitých tepen. Další nezbytnou součástí predoperační ho vyšetření je zjištění laboratorních hodnot krevního obrazu, biochemických parametrů a vyšetření moči. Po zjištění krevní skupiny a Rh faktoru se v krevní bance objedná zásoba krevních derivátů. Pacient je, den před výkonem nebo v den výkonu, oholen v rozsahu hrudníku a dolních končetin. Vhodné je oholit i plnovous nebo knír. Den před výkonem je součástí přípravy i očistné klyzma. Večer dostane pacient zklidňující medikaci a od půlnoci je lačný, nepije, nekouří a nejí. Před operací by měl proběhnout pohovor operatéra s pacientem, aby ho seznámil s operací, možnými riziky výkonu a odpověděl na pacientovy dotazy. Taktéž by měl s pacientem pohovořit anesteziolog o účincích a průběhu anestézie. Nezbytnou součástí predoperační přípravy je podepsání informovaného souhlasu s anestézií a operačním výkonem pacientem. Ráno, v den operace, pacient provede důkladnou hygienu, dostane premedikaci a poté následuje převoz na operační sál. V případě nutnosti provedení urgentního výkonu je predoperační vyšetření zkráceno tak, aby zabralo minimum času. Pacient přichází na operační sál přímo, nebo přes jednotku intenzivní péče. Po příjezdu na sál je pacient napojen na monitor, který sleduje všechny životní funkce. Zajistí se periferní žilní linka, následuje zajištění periferní tepny, která se využívá k invazivnímu měření krevního tlaku. Anesteziolog provede intubaci, napojí pacienta na umělou plicní ventilaci a poté zajistí centrální žilní vstup. Zavádí se permanentní močový katétr, aby bylo možné sledovat hodinovou diurézu. Kožní elektroda koagulace se uchytí mimo operační pole. Pacient leží v poloze na zádech, následuje dezinfekce operačního pole. 25 3.2 MIMOTELNI OBEH Brát (2008) se zmiňuje, že jedním z postupů, které kardiochirurgie využívá, a kterým se liší od ostatních chirurgických oborů, je, že používá mimotělní oběh. Tento přístroj během operace nahradí funkci plic a srdce. Kaláb (2013) informuje, že mimotělní oběh zajišťuje zásobení tělesných orgánů krví, výměnu krevních plynů a udržuje acidobazickou rovnováhu vnitřního prostředí. Podstatnou roli hraje i regulace změn tělesné teploty pacienta. V dnešní době se na celém světě ročně uskuteční kolem 700 000 operací s využitím mimotělního oběhu. Poprvé úspěšně použit mimotělní oběh byl již v roce 1953 v Bostonu. V Československé republice byl mimotělní oběh použit poprvé v roce 1958 v Brně. Základní funkcí systému pro mimotělní oběh je zachovat krevní oběh a oxygenii organismu i v době, kdy je činnost srdce zastavena při chirurgickém výkonu na srdci nebo velkých cévách (LOŇSKÝ, 2004). Venózní krev je drénována přes venózní linku z horní a dolní duté žíly nebo pravé síně do venózního rezervoáru. Z rezervoáru krev odtéká do mechanické pumpy, která ji pumpuje přes výměník tepla do oxygenátoru, který krev okysličuje a zbavuje oxidu uhličitého. Okysličená krev se vrací přes arteriálni filtr, který vychytává mikrotromby, do ascendentní aorty přes arteriálni kanylu (WAGNER, 2009). Nezbytným předpokladem je dostatečná úroveň heparinizace, aby nedocházelo k tvorbě trombů a k sekundární fibrinolýze v systému MTO poté, co se krev dostane do kontaktu s jeho umělým povrchem. Během napojení pacienta na MTO je nezbytné sledovat fyziologické funkce. Dále je nutné sledovat systémový - perfúzní tlak, tělesnou teplotu, diurézu, hodnoty acidobazické rovnováhy a krevních plynů, hladinu Na+ a K", krevní obraz a úroveň heparinizace. Komplikacemi se zabývá Loňský (2004), mezi nej častější komplikace vznikající při použití MTO patří reakce na protamin, což je antidotum heparinu. Reakce na podání protaminu se nejčastěji projevuje hypotenzí, která vzniká v důsledku vyplavení histaminu. Další nežádoucí situací anafylaktická reakce a plieni vazokonstrikce. Nej nebezpečnější komplikací je masivní vzduchová plicní embolizace. Nejčastější příčinou tohoto stavuje vypumpovaní rezervoáru a oxygenátoru. 26 3.3 POOPERAČNÍ KOMPLIKACE Úmrtí na CABG se v České republice, podle údajů Národních kardiochirurgických registrů, pohybuje mezi 1,7-2,1 % (KALA, 2012). Množství krevních ztrát z hrudních drénů patří k pooperačnímu sledování. Zjistit příčinu krvácení může být mnohdy obtížné, může jít o koagulační poruchy, chirurgickou příčinu nebo kombinace obou. Při větších krevních ztrátách je nutná chirurgická revize. Srdeční tamponáda může mít příčinu v kolekci krve nebo v přítomnosti objemného koagula v perikardu. Každá nevysvětlitelná oběhová nestabilita vyžaduje okamžité provedení jícnové nebo transtorakální echokardiografie, aby byla srdeční tamponáda vyloučena. Pro srdeční tamponádu typické příznaky jsou již pozdním příznakem. Jedná se o oslabené ozvy, paradoxní puls, vysoký centrální žilní tlak. Pooperační ischémie myokardu bývá způsobena časným uzávěrem bypassu. K diagnostice slouží sledování změn 12 svodového EKG v pravidelných intervalech a sledování laboratorních ukazatelů. Subjektivní symptomy bývají často překryty bolestí v operační ráně (NĚMEC, 2006). Velmi častou komplikací je pooperační porucha srdečního rytmu - fibrilace síní. Tato dysrytmie se léči amiodaronem nebo elektrickou kardioverzí. Převodní poruchy jsou vzácnější, avšak velmi závažné, proto se každému pacientovi na konci operace implantují dočasné epikardiální elektrody. Tyto elektrody umožňují v časném pooperačním období kardiostimulaci a před propuštěním domů se odstraňují. Do orgánových komplikací patří akutní renální selhání, které je způsobeno vlivem operačního traumatu při předoperačním postižení renálních funkcí. Tuto komplikaci je někdy nutno řešit kontinuální venovenózní hemodialýzou nebo diafiltrací. Častěji dochází ke gastrointestinálním komplikacím - k poruchám pasáže, které reagují na fyzioterapii a běžná prokinetika. Nej závažnější orgánovou komplikací je multi orgánové selhání, které je doprovázeno vysokou mortalitou. Příčinou je nízký srdeční výdej. Brát (2008) informuje, že srdce jako pumpa někdy není schopné zajistit dostatečný srdeční výdej, což je způsobeno operačním traumatem. Vzniká syndrom nízkého srdečního výdeje, který se projevuje únavou, oligurií, mentálními změnami, dusností. Diagnóza se potvrzuje hemodynamickým vyšetřením. Léčba je většinou farmakologická, 27 podávají se vazodilatancia a katecholaminy. Pokud farmakologická léčba nestačí, je nezbytné použití mechanické srdeční podpory. Organický psychosyndrom se vyskytuje zejména u starších pacientů a je charakterizovaný psychomotorickým neklidem. Němec (2006) uvádí, že se podávají tzv. atypická neuroleptika (tiapridal) nebo alfa 2 agonisté např. dexmedetomidin. Riziko neuropsychické dysfunkce se podle Setiny (2005) týká především starších pacientů. Může se objevit přechodná zmatenost po operaci, která během několika dní odezní. Peroperačně nebo v časném pooperačním období proběhne, u malého procenta pacientů, cévní mozková příhoda. U diabetiků pravidelně dojde ke zhoršení cukrovky. V pooperačním období je proto nezbytné pečlivé sledování hladiny glykémie. Vyšší hladiny glykémie jsou velkým rizikovým faktorem pro porušené hojení operační rány. Běžně dochází k přechodnému zhoršení plicních funkcí. Časná extubace a přirozená toileta plic je nejlepší prevencí. Občas se vyskytuje pooperační bronchopneumonie, která se léčí antibiotiky (SETINA, 2005). 3.3.1 PORUCHY HOJENÍ STERNOTOMIE Rizikové faktory hojení sternotomie dělíme na predoperační a peroperační. Do predoperační ch spadá morbidní obezita, diabetes mellitus, chronická obštrukční pulmonální nemoc, chronická renální insuficience, imunosuprese nebo dlouhodobé užívání kortikoidů. Mezi pooperační řadíme asymetricky provedenou sternotomii, re-sternotomii, fraktury sterna, osteoporózu nebo oboustranný odběr mamárních tepen. Rannou infekci popisuje Kaláb (2013) jako nejčastější komplikaci hojení. O povrchovém sternálním infektu hovoříme tehdy, pokud jde pouze o postižení kůže a měkkých tkání nad sternem. O hlubokém sternálním infektu hovoříme v případě mikrobiální invaze hlubších vrstev s přítomným rizikem rozvoje osteomyelitidy sterna. Nej častějšími původci těchto infektu bývají grampozitivní koky, Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermis, Staphylococcus species, gramnegativní bakterie Escherichia coli, Klebsiella pneumonie a další. 28 Sterilní mechanická dehiscence vzniká nejčastěji při nadměrné mechanické zátěži při dráždivém kašli. Měkké tkáně jsou v tomto případě zhojené. Moderní léčba těchto dehiscencí představuje využití systému podtlakové drenáže rány, známou jako V.A.C. Řízený podtlak zajišťuje polyuretanová pěna usazená do rány. Dochází k odsátí mikrobiální kontaminace, stimulují se granulace ve spodině rány, snižuje se tkáňový edém a podporuje se neovaskularizace spodiny rány (KALÁB, 2013). 29 4 PÉČE O PACIENTA PO OPERACI Po operačním výkonu je pacient převezen na jednotku intenzivní péče, která je adekvátně vybavena pro pacienty vyžadující dočasnou podporu či náhradu vitálních funkcí. Je nezbytné, aby na JTP byla zajištěná okamžitá dostupnost některých náročných léčebných postupů (hemodialýza, mechanická srdeční podpora) a laboratorního komplementu. Sestry nepřetržitě monitorují invazivní arteriální a centrální žilní tlak, tělesnou teplotu, saturaci krve kyslíkem, hodinovou diurézu, krevní ztráty, laboratorní a ventilační parametry. Na JIP je nutná několikahodinová umělá plieni ventilace, protože po anestézii standardně přetrvává útlum dýchání po opioidech a doznívá svalová relaxace. Podmínkou pro extubaci je uspokojivá spontánní dechová aktivita, svalová síla, hemodynamická stabilita a nepřítomnost závažných problémů (BRAT, 2008). V časném pooperačním průběhu mohou nastat různé komplikace, nejčastěji jde, podle Kalába (2013), o krvácení, poruchy srdečního rytmu, ischemické změny na EKG nebo organický psychosyndrom s dezorientací a delirantními stavy. Délka pobytu na JIP je individuální a závisí na stavu pacienta, v nekomplikovaných případech je to asi 1-2 dny. Z JIP je pacient přeložen na jednotku intermediární péče, kde se nastaví kardiologická medikace. Následuje překlad na standardní oddělení, kde probíhá intenzivní rehabilitační péče a sleduje se hojení rány. Pokud je průběh bez komplikací, odchází pacient 7 až 10 den v ideálním případě do specializovaného rehabilitačně odborného léčebného ústavu např. lázně Teplice nad Bečvou. 4.1 NÁVRAT DOMŮ PO OPERCI První den po návratu domů z nemocnice je vhodné odpočívat, popisuje Setina (2005). Při sezení se doporučuje mít dolní končetiny ve vyšší poloze a nedávat nohu přes nohu. Období rekonval e scénce je individuální, závisí na věku, rychlosti hojení, rozsahu operace, kondici před výkonem apod. Během prvních 6 až 8 týdnů je nutné vyvarovat se nadměrné fyzické a psychické zátěže. Po uplynutí této doby se pacient vrací na svoji běžnou úroveň fyzické činnosti. 30 Všechny obvyklé domácí práce je vhodné provádět asi za 6 až 8 týdnů po operaci. Zpočátku není vhodné luxovat, stěhovat nábytek, plít, hrabat listí, sekat trávník, vytírat podlahu, odstraňovat sníh nebo nosit věci těžší než 5 kg. V tomto období není vhodné také nosit zavazadla nebo děti. Důležitý je dostatek spánku, doporučuje se každou noc 8 až 10 hodin. Během prvních týdnu je vhodné zařadit i odpolední odpočinek. Chůze zlepšuje svalové napětí a sílu a působí příznivě na krevní oběh, proto je výbornou formou cvičení. Během prvních 4 až 6 týdnů se doporučuje volit kratší procházky několikrát denně po rovině. Přibližně po měsíci může následovat chůze do mírného a následně i prudšího kopce. Přibližně po dobu 6 týdnů po operaci se nedoporučuje řízení automobilu. Poruchy hojení rány nebo nesprávný srůst hrudní kosti mohou způsobit úkony vykonávané při řazení a parkování. Pohlavní život je možné obnovit během několika týdnů po operaci. Těhotenství by se měla žena vyhnout až do úplné rekonvalescence. Návrat do zaměstnání je závislý na typu vykonávané práce. Návrat do zaměstnání se doporučuje za 2 až 3 měsíce po propuštění. Pokud pacient před operací vykonával těžkou fyzickou práci, je nutné přeřazení na práci méně náročnou. Většina pacientů po operaci srdce užívá nějaké léky. Vhodné léky určuje ošetřující lékař. Každý pacient by měl být před propuštěním domů edukován, jak s léky zacházet: • uchovávat léky v označených nádobkách, odděleně od ostatních léků, • nepřestávat užívat žádné léky, aniž by se poradili s lékařem, • v případě, že si zapomenou vzít tabletku, nebrat si příště dvě, • nikdy nenabízet své léky někomu jinému (SETINA, 2005). 31 4.2 LÁZEŇSKÁ LÉČBA Rehabilitace po operaci v lázních, které se specializují na srdeční choroby, je podle Setiny (2005) nej lepší formou, jak si ověřit schopnost návratu do běžného plnohodnotného života. Lázně napomáhají osvojit si zásady správného životního stylu pod lékařským dohledem. Doba po aortokoronárním bypassu, je velký přelom v životě pacienta, protože si poprvé uvědomuje závažnost svého zdravotního stavu. Pouze bypass není jediným řešením srdečního onemocnění. Aby byla prognóza dlouhodobě příznivě ovlivněná, je nutné zásadně změnit životní styl. Je vhodné pacientovi sdělit, že i tepny a žíly použité pro bypass podléhají ateroskleróze a v dalších cévách mohou aterosklerotické změny dále narůstat. Nezbytnou součástí rehabilitace je racionální strava. Strava musí splňovat zásady nízkocholesterolové diety, obsahující maximálně 30 % tuků. Pro nemocné je důležité, aby ve změně životosprávy, kterou získají v průběhu lázeňského pobytu, pokračovali i v domácím prostředí. Další důležitou součástí je pohybová aktivita. V lázních jsou pacienti edukováni o onemocnění srdce a cév, ateroskleróze, ischemické chorobě srdeční, racionální výživě, pohybové aktivitě apod. Skolený lékař provádí protikuřáckou intervenci. Lázeňská zařízení také poskytují celou řadu balneologických a fyziatrických metod pro onemocnění pohybového aparátu. Každý pacient má po operaci srdce nárok na 4 týdny lázeňského rehabilitačního léčení, v odůvodněných případech, ze zdravotních důvodu, je možné pobyt ještě o týden prodloužit. 32 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY PO AORTOKORONÁRNÍM BYPASSU 5.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: X. X. Pohlaví: žena Rok narození: 1944 Věk: 71 let Adresa trvalého bydliště: Zábřeh Pojišťovna: 111 Vzdělání: odborné učiliště Zaměstnání: starobní důchodce Stav: vdova Státní příslušnost: Česká republika Datum přijetí: 1. 2. 2016 Typ přijetí: plánované Oddělení: Kardiochirurgická klinika Ošetřující lékař: MUDr. X. X. Důvod přijetí udávaný pacientkou: Budou mi dělat bypass. Medicínská diagnóza hlavní: ICHS - AP CCS III, EF LK 60 %, MVD Medicínské diagnózy vedlejší: Arteriální hypertenze Diabetes mellitus 2. typu Thyreopatie 33 Hyperlipidemie 5.2 HODNOTY ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘÍJMU TK: 130/80 P: 63' D: 18' TT: 36,4 °C Pohyblivost: Bez omezení. Stav vědomí: Při vědomí, orientovaná místem, časem, osobou. Výška: 157 cm Hmotnost: 69 kg B MI: 28 - nadváha Nynější onemocnění: Pacientka přijatá k plánované revaskularizaci, pacientka s chronickou ischemickou chorobu srdeční, AP III CCS. Zdroje informací: Zdravotní dokumentace, pozorování, pacientka. 5.3 ANAMNÉZA Rodinná anamnéza Matka: Zemřela v 72 letech na Ca pankreasu. Otec: Zemřel v 67 letech na infarkt myokardu. Sourozenci: Bratr DM na inzulínu, leukémie. Jedna sestra 3 bypassy, DM na PAD. Druhá sestra 2 bypassy, DM na PAD. Děti: Dcera zdráva. 34 Osobní anamnéza Onemocnění: V dětství běžná onemocnění. Léčí se s thyreopatií, diabetem mellitem, hyperlipidemií, arteriální hypertenzí. Úrazy: neguje Očkování: běžná dětská očkování Transfúze: neguje Léková anamnéza (chronická medikace) Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Monotab SR tableta 100 mg 0-0-1 Vazodilatancium Preductal tableta 35 mg 1-0-1 Vazodilatancium Lokren tableta 20 mg V2-0-0 Beta-blokátor Rosucard tableta 20 mg 0-0-1 Hypolipidemikum Stacyl tableta 100 mg 0-1-0 Antiagregancium Glucophage tableta 1 000 mg 1-1-1 Antidiabetikum Amaryl tableta 3 mg 1-0-1 Antidiabetikum Letrox tableta 125 mg 1-0-0 Hormon štítné žlázy Rhefluin tableta - V2-0-0 Diuretikum Tritace tableta 1,25 mg 1-0-0 Antihypertenzivum Alergologická anamnéza Léky: neguje Potraviny: neguje Chemické látky: neguje Jiné: neguje 35 Abúzy Alkohol: příležitostně Kouření: 4 cigarety denně Káva: asi 3 kávy denně Léky: neguje Jiné návykové látky: neguje Gynekologická anamnéza Menarché: asi od 14 let, pravidelná. Porody: 1 porod Aborty: neguje Poslední menstruace: asi před 20 lety Poslední gynekologická prohlídka: asi před 2 lety Samovyšetření prsou: neprovádí, chodí na mamografii Sociální anamnéza Stav: vdova Vztahy a role v rodině: s dcerou se pravidelně navštěvují, se sousedy má přátelské vztahy Bytové podmínky: bydlí sama v bytě Záliby: televize, luštění křížovek, četba knih, procházky se psem, vnoučata Pracovní anamnéza Vzdělání: odborné učiliště Pracovní zařazení: starobní důchod, dříve pracovala jako kuchařka Ekonomické podmínky: dle pacientky průměrné 36 Spirituální anamnéza Pacientka bez vyznání. 5.4 FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ SESTROU PŘI PŘIJETÍ HLAVA A KRK Subjektivně: „S krkem potíže nemám, někdy mě bolí hlava." Objektivně: Hlava normocefalická, bez deformit, na poklep nebolestivá. Bulby ve středním postavení, skléry anikterické, zornice izokorické, spojivky prokrveny. Uši a nos bez patologie. Rty a dutina ústní bez známek dehydratace, dutina ústní čistá, zubní protézy, tonzily nezvětšené. Jazyk plazí středem, nepovíeklý. Krk souměrný, šíje bez opozice, štítná žláza nezvětšená, uzliny nehmatné, náplň jugulárních žil fyziologická, pulzace karotid symetrická. HRUDNÍK A DÝCHACÍ SYSTÉM Subjektivně: „Při námaze jsem dušná a mám bolest na hrudi, ale když si vezmu nitroglycerín tak ta bolest do 5 minut ustoupí." Objektivně: Hrudník souměrný, nebolestivý, bez deformit. Prsa bez patologických změn. Dýchaní sklípkové, bez vedlejších fenoménů s frekvencí 18 dechů za minutu. Pacientka je kuřačka. SRDCE A CÉVNÍ SYSTÉM Subjektivně: „Léčím se s krevním tlakem". Objektivně: Srdeční akce pravidelná, ozvy ohraničené, bez šelestu. Frekvence 63 pulsů za minutu. TK: 130/80 mmHg. Periferie teplá. BŘICHO A GASTROINTESTINÁLNÍ TRAKT Subjektivně: „Břicho mě nebolí, potíže s vyprazdňováním nemám, na stolici chodím pravidelně". 37 Objektivně: Břicho nad niveau, měkké, prohmatné, nebolestivé, bez patologické rezistence, peristaltika přiměřená, játra v oblouku, slezina nehmatná. Tapotement bilaterálně negativní. Pacientka neudává nauzeu ani zvracení. VYLUČOVACÍ A POHLAVNÍ ÚSTROJÍ Subjektivně: „Žádné potíže nemám". Objektivně: Genitál ženský, bez výtoku. Moč čirá, bez zápachu. Stolice pravidelná, bez příměsi. POHYBOVÝ APARÁT Subjektivně: „S pohybem problém nemám". Objektivně: Postoj vzpřímený, chůze bez potíží, páteř symetrická. Klouby bez deformit, volně pohyblivé, bez lateralizace. NERVOVÝ SYSTÉM Subjektivně: „Myslím si, že žádné potíže nemám, slyším dobře a brýle nosím jen na čtení". Objektivně: Pacientka při vědomí, orientovaná ve všech směrech. Problémy s pamětí nemá. Neurologicky bez lateralizace. Čich a sluch orientačně v normě. Dalekozrakost -korekce brýlemi. ENDOKRINNÍ SYSTÉM Subjektivně: „Léčím se se štítnou žlázou, na tu beru Letrox. Taky mám cukrovku, na tu beru Glucophage a Amaryl." Objektivně: Štítná žláza nezvětšená, nebolestivá. Glykémie při příjmu 17,8 mmol/1. IMUNITNÍ SYSTÉM Subjektivně: „Nemocná nebývám a alergii na nic nemám". Objektivně: Lymfatické uzliny nezvětšené. Afebrilní, tělesná teplota: 36, 4 °C. KŮŽE A JEJÍ ADNEXA Subjektivně: „Žádné potíže ani změny na kůži nemám." 38 Objektivně: Kožní turgor přiměřený. Kůže čistá, suchá, teplá, normální barvy, bez přítomnosti vyrážek, ikteru a cyanózy. Vlasy bez patologie. Nehty krátce zastřižené, upravené. 5.5 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I TAXONOMIE II Doména 1: Podpora zdraví Subjektivně: „Řekla bych, že si uvědomuji, jak je zdravé důležité. Na lékařské prohlídky chodím pravidelně." Doma: Pacientka žije aktivním životem. Pacientka je kuřačka. Při hospitalizaci: Pacientka dodržuje léčebný režim, v nemocnici nekouří, dbá rad personálu. Ošetřovatelský problém: Nenalezen. Doména 2: Výživa Subjektivně: „Snažím se jíst pravidelně, občas jím trochu nezdravě. Mám cukrovku." Doma: Pacientka nemá potíže s přijímáním potravy. Při hospitalizaci: Pacientka byla v den operace lačná. Po operaci byla pacientka zaintubována, nepřijímala stravu per os. První pooperační den byl obnoven příjem per os. Dieta 9 (diabetická). Pacientka má horní zubní protézu. Použitá měřící technika: BMI (Body mass index) - 28 (nadváha). Ošetřovatelský problém: Nadváha. Priorita: Střední. Doména 3: Vylučování a výměna Subjektivně: „Teď mám zavedenou hadičku na čurání, těším se, až mi ji vytáhnou. Na stolici jsem ještě nebyla, ale sestřičky říkaly, že je to normální, když jsem dostala před operací ten nálev." 39 Doma: Pacientka se vyprazdňuje pravidelně, žádné potíže nemá. Při hospitalizaci: Zaveden permanentní močový katétr, odvádí čirou moč. Poslední stolice před operací. Ošetřovatelský problém: Riziko vzniku infekce z důvodu zavedení PMK. Priorita: Střední. Doména 4: Aktivita/odpočinek Subjektivně: „Myslím si, že mám pohybu dost, často chodím na procházky. Se spánkem žádné potíže nemám. Po té operaci se cítím unavená, hůře se mi dýchá při pohybu." Doma: Pacientka nemá potíže se spánkem. Nemá deficit sebepéče. Při hospitalizaci: Pacientka v noci spí, potíže neudává. Často si čte. Pooperačné chůze zatím nejistá. Ošetřovatelský problém: Pacientka se cítí unavená, má zhoršenou chůzi, je dušná. Doména 5: Percepce/kognice Subjektivně: „Slyším dobře, brýle nosím jen na čtení. S pamětí žádné problémy nemám." Doma: Pacientka nemá žádné problémy v této oblasti. Při hospitalizaci: Pacientka orientovaná všemi směry. Ošetřovatelský problém: Nenalezen. Doména 6: Sebepercepce Subjektivně: „Jsem se sebou spokojená." Doma: Pacientka nemá žádné změny sebepojetí. Při hospitalizaci: Pacientka nemá sníženou sebeúctu. Ošetřovatelský problém: Nenalezen. Doména 7: Vztahy mezi rolemi Subjektivně: „V rodině máme dobré vztahy, jsem nekonfliktní, vycházím se všemi." Doma: Pacientka žije sama, pravidelně se navštěvuje s dcerou. Při hospitalizaci: Za pacientkou dochází rodina, telefonují si. 40 Ošetřovatelský problém: Nenalezen. Doména 8: Sexualita Subjektivně: „Mám jednu dceru." Doma: Pacientka je vdova, již nežije sexuálním životem. Při hospitalizaci: Bez potíží. Ošetřovatelský problém: Nenalezen Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Subjektivně: „Trochu jsem se bála operace, ale věřila j sem, že to dobře dopadne. Myslím si, že stres zvládám docela dobře." Doma: Pacientka strach nemá. Při hospitalizaci: Pacientka měla při příjmu strach z operace, nyní strach nemá. Ošetřovatelský problém: Nenalezen. Doména 10: Životní principy Subjektivně: „Se svým životem jsem spokojená. Nevyznávám žádné náboženství." Doma: Pacientka není věřící. Při hospitalizaci: Pacientka duchovně nestrádá. Ošetřovatelský problém: Nenalezen. Doména 11: Bezpečnost/ochrana Subjektivně: „Ještě se cítím slabá, když chodím, tak si ještě nevěřím Doma: Žádné potíže nemá. Při hospitalizaci: Pacientka má zavedenou CŽK, PMK. Operační rána je klidná. U pacientky je přítomné riziko pádu. Pacientka je afebrilní. Použitá měřící technika: Zjištění rizika pádu Ošetřovatelský problém: Riziko infekce, riziko pádu, narušená integrita tkáně. Priorita: Střední. 41 Doména 12: Komfort Subjektivně: „Trochu mě bolí operační rána." Doma: Pacientka žádné potíže nemá. Při hospitalizaci: Pacientka udává bolest operační rány o intenzitě 4. Jsou jí aplikována analgetika dle ordinace lékaře. Použitá měřící technika: numerická škála bolesti od 0 do 10 (0 - žádná bolest, 10 -nesnesitelná bolest) Ošetřovatelský problém: Pacientka udává bolest. Priorita: Střední. Doména 13: Růst a vývoj Subjektivně: „Žádné potíže s růstem a vývojem jsem nikdy neměla." Doma: Žádné potíže neudává. Při hospitalizaci: Vývoj fyziologický. Ošetřovatelský problém: Nenalezen. Barthelové test základních všedních činností ze dne 4. 2. 2015 Činnosti Provedení činnosti Bodové skóre Najedení, napití Samostatně bez pomoci 10 Oblékání S pomocí 5 Koupání Samostatně s pomocí 5 Osobní hygiena Samostatně s pomocí 5 Kontinence moči Plně kontinentní 10 Kontinence stolice Plně kontinentní 10 Použití WC S pomocí 5 Přesun lůžko - židle S malou pomocí 10 Chůze po rovině S pomocí 50 m 10 Chůze po schodech neprovede 0 Celkové bodové hodnocení: 70 bodů (lehká závislost). 42 Zjištění rizika pádu ze dne 4. 2. 2016 Aktivita Bodové skóre Pohyb Potřebuje pomoc k pohybu 1 Vyprazdňování Vyžaduje pomoc 1 Medikace Užívá rizikové léky 1 Smyslové poruchy Žádné 0 Mentální status Orientován 0 Věk 18-74 0 Pád v anamnéze Ne 0 Celkové bodové hodnocení: 3 body (riziko pádu). Rozšířená stupnice Nortonové - určení rizika dekubitů ze dne 4. 2. 2016 Činnost Bodové skóre Schopnost spoluráce plná 4 Věk > 60 1 Stav pokožky normální 4 Přidružené onemocnění Těžká forma - např. generalizovaný karcinom, 1 Fyzický stav dobrý 4 Stav vědomí Jasné vědomí 4 Aktivita Chodící s pomocí 3 Mobilita Částečně omezená 3 Inkontinence není 4 Celkové hodnocení: 28 bodů (bez rizika vzniku dekubitů). 43 5.6 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT PLÁNOVANÁ VYŠETŘENÍ: • odběry krve (KO, BIO), • EKG, • RTG S+P, • Echokardiografie. VÝSLEDKY KREVNÍ OBRAZ HODNOTY DNE 4. 2. 2016 REFERENČNÍ MEZE Leukocyty (WBC) 15,65 4,00-10,00 x 109/1 Erytrocyty (RBC) 4,20 3,80-5,20 x 1012/1 Hemoglobin (HGB) 111 120-160 g/l Hematokrit (HCT) 0,35 0,35-0,47 Trombocyty (PLT) 322 150-400 x 109/1 KOAGULACE HODNOTY DNE 4. 2. 2016 REFERENČNÍ MEZE Quickův test INR 1,04 0,80-1,22 Quickův čas 11,6 s 8,4-12,6 s aPTT 24,0 22,0-36,0 s BIOCHEMIE HODNOTY DNE 4. 2. 2016 REFERENČNÍ MEZE Natrium 143 13 -145 mmol/1 Kalium 4,86 3,50-5,10 mmol/1 Chloridy 110 98-107 mmol/1 Vápník 2,08 2,1 -3,75 mmol/1 Magnézium 0,75 0,75- 0,94 mmol/1 Urea 4,4 2,8- 8,1 mmol/1 Kreatinin 75 49-90 mmol/1 Bilirubin 9 5-21 umol/1 ALT 0,50 0,10-0,78 ukat/1 44 AST 0,37 0,17-0,60 ukat/1 ALP 1,66 0,58-1,74 ukat/1 GGT 0,57 0,14-0,68 ukat/1 Bílkovina celková 75,4 65,0-85,0 g/l Albumin 43,1 35,0-52,0 g/l C-reaktivní protein 123,6 0,0-5,0 mg/l Cholesterol 2,56 2,90-5,00 mmol/1 Triacylglyceroly 1,64 0,45-1,70 mmol/1 HDL cholesterol 0,73 1,20-2,70 mmol/1 LDL cholesterol 1,09 1,20-3,00 mmol/1 Glukóza 8,5 mmol/1 3,0-5,6 mmol/1 MOČ SEDIMENT HODNOTY DNE 4. 2. 2016 REFERENČNÍ MEZE Erytrocyty 7 0-5 ery/ul Leukocyty 76 0-10 leu/ul Bakterie - Kvasinky - Epietelie - Specifická hmotnost 1,024 g/cm3 EKG: Sinusový rytmus 60/min, PR 0,13, QRS 0,09, QTc 0,42. RTG srdce a plic: Stp. Steronotmii. Obě plíce rozvinuté. Srdeční stín rozšířen, cévní kresba plicní akcentovaná centrálně. Hrubá bronchiálni kresba subhilózně vpravo. Plicní parenchym bez infiltrace nebo ložisek. Bránice vpravo nerovných kontur, zevní úhel zašlý - fluidothoraxem. Vlevo bránice lehce nerovných kontur, zevní úhel otupělý. ECHOKARDIOGRAFIE: Dobrá systolická funkce koncentricky hypertrofické LK s EF 55 %, bez významné regionální poruchy. 45 Konzervativní léčba Dieta: 9 (diabetická) Pohybový režim: chodící s dopomocí sestry RHB: fyzioterapie hrudníku, nácvik chůze Ventilace: O2 brýlemi/maskou dle SpC>2 Převaz operačních ran Medikamentózni léčba Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Fraxiparine s. c. 0,3 ml 1-0-1 Antikoagulancium Apo-Diclo SR p. 0. 100 mg 1-0-0 Antirevmatikum Anopyrin p. 0. 100 mg 0-1-0 Antiagregancium Letrox p. 0. 125 mg 1-0-0 Hormon štítné žlázy Helicid p. 0. 20 mg 0-0-1 Antiulcerotikum Sortis p. 0. 40 mg 0-0-1 Antihyperlipidemikum Novalgin 2 ml i. v. při bolestech intenzity 1-4 max á 6 hod Analgetikum Dipidolor 15 mg i. m. při intenzitě bolesti > 5 max á 6 hod Analgetikum - anodynum Perfurzory KCl 7,45 % 50 ml akt. 3 ml/hod k normokalémii Humulin R 50 j/50 Aqua 0-10 ml/hod k normoglykémii Infuze Ringerfundin 1000 ml 100ml/hod 46 SITUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 4. 2. 2016 Pacientka byla 1. 2. 2016 plánovaně přijata na kardiochirurgickou kliniku k provedení aortokoronárního bypassu. Po standardní predoperační přípravě byla ráno 2. 2. 2016 v 11:00 předána na operační sál. Po úspěšné operaci byla pacientka 14:50 převezena na JIP kardiochirurgické kliniky, kde byly sledovány životní funkce a celkový zdravotní stav. Pacientka byla ve 22:00 extubována. První pooperační den byl obnoven příjem per os. Dnes, druhý pooperační den, tj. 4. 2. 2016, je pacientka přeložena z JIP na pokoj intermediální péče. Zde rušíme invazivní sledování tlaku. Provádíme vertikalizaci do sedu, nacvičujeme chůzi s dopomocí sestry. Zůstávají zavedeny Redonovy drény, centrální žilní kanyla a permanentní močový katetr. Stolice zatím nebyla. Na numerické škále bolesti udává pacientka intenzitu bolesti operační rány 3 z 10. Pacientce je podávána medikace per os, intravenózne a subkutánně dle ordinace lékaře. Pacientka je snaživá, spolupracuje. Ošetřovatelské problémy: pacientka má akutní bolest operační rány, riziko infekce z důvodu CZK, PMK, Redonových drénů, operační rány. Dále má pacientka neefektivní vzorec dýchání projevující se dusností, narušenou integritu tkáně z důvodu operační rány, riziko zhoršené kardiovaskulární funkce a riziko snížené srdeční tkáňové perfúze. U pacientky je přítomné riziko pádu, má zhoršenou chůzi. Z důvodu antikoagulační terapie je přítomné riziko krvácení. Z výpočtu BMI jsme zjistili nadváhu. Pacientka se cítí po operaci unavená. Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny druhý pooperační den na standardním oddělení po překladu z JIP. 47 6 STANOVENI OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ PODLE PRIORIT Akutní bolest-00132 Riziko infekce - 00004 Neefektivní vzorec dýchání - 00032 Narušená integrita tkáně - 00044 Riziko krvácení - 00206 Riziko zhoršené kardiovaskulární funkce - 00239 Riziko pádu - 00155 Riziko snížené srdeční tkáňové perfuze - 00200 Zhoršená chůze - 00088 Nadváha - 00233 Únava - 00093 6.1 OŠETŘOVATESLKÉ DIAGNÓZY DLE NANDA I. TAXONOMIE II2015-2017 Ošetřovatelská diagnóza 1 Akutní bolest - 00132 Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo potencionálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození 48 (Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem. Určující znaky: Vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti. Související faktory: Fyzikální původci zranění (operace) Priorita: střední Cíl krátkodobý: Pacientka udává mírnější bolest ze stupně 3 na stupeň 1 do 2 hodin. Cíl dlouhodobý: Pacientka neudává za klidových podmínek bolest do 2 dnů. Výsledná kritéria Pacientka chápe příčinu bolesti do 30 minut. Pacientka umí určit stupeň bolesti na numerické škále do 1 hodiny. Pacientka dodržuje zásady vstávání z lůžka do 2 hodin. Pacientka zná a umí zajmout úlevovou polohy do 3 hodin. Pacientka udává zmírnění bolesti po podání medikace u i. v. aplikace do 15 minut, u p. o. do 30 minut. Pacientka udává ústup bolesti do 2 dnů. Plán intervencí 4. 2. 2016 1. Sleduj intenzitu a lokalizaci bolesti za využití 10 stupňové škály - průběžně (všeobecná sestra). 2. Mluv s pacientkou o bolesti, pozoruj její neverbální projevy - průběžně (všeobecná sestra). 3. Zaznamenávej do ošetřovatelské dokumentace intenzitu bolesti - každé 3 hodiny (všeobecná sestra). 4. Doporuč pacientce zaujímání vhodných úlevových poloh a pomáhej pacientce se změnou polohy - průběžně (všeobecná sestra). 5. Edukuj pacientku o vhodném vstávání z lůžka přes bok - průběžně (všeobecná sestra). 6. Aplikuj analgetika dle ordinace lékaře a sleduj jejich účinek - průběžně (všeobecná sestra). 49 7. Sleduj vedlejší účinky podávaných léku - průběžně (všeobecná sestra). Realizace Sledovala jsem intenzitu a lokalizaci bolesti za využití numerické 10 stupňové škály. Společně s pacientkou jsme mluvili o bolesti a pozorovala jsem její neverbální projevy. Doporučila jsem pacientce vhodné úlevové polohy. Pacientku jsem poučila o vhodném vstávání z lůžka přes bok z důvodu sternotomie, upozornila jsem na nevhodnost táhání se jednou rukou za hrazdičku. Vše jsem zaznamenávala do dokumentace. Aplikovala jsem analgetika dle ordinací lékaře a dle potřeby pacientky. Zhodnocení 6. 2. 2016 Krátkodobý cíl byl splněn. Pacientka pociťovala úlevu od bolesti po podání analgetik. Dlouhodobý cíl byl splněn. Pouze při nevhodném pohybu pacientka pociťuje bolest operační rány. Při dodržování zásad vertikalizace bolesti neudává. Ošetřovatelská diagnóza 2 Riziko infekce - 00004 Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 1: Infekce Definice: Náchylnost k napadení a množení se patogenních organismů, což může vést k oslabení zdraví. Rizikové faktory: Invazivní postupy Priorita: střední Cíl krátkodobý: Pacientka je edukována o prevenci a možných rizicích vzniku infekce z důvodu zavedení permanentního močového katétru, centrální žilní kanyly, Redonových drénů, operační rány do 24 hodin. Cíl dlouhodobý: Pacientka nejeví známky infekce po celou dobu hospitalizace. Priorita: střední 50 Výsledná kritéria Pacientka udržuje místa invazivních vstupu čisté a suché sterilní krytí - po celou dobu hospitalizace. Pacientka nejeví známky lokální infekce v místě zavedení CZK, Redonových drénů, PMK a operační rány (CZK, RD, operační rána - bolest, horkost, začervenání, otok, sekreci; PMK- pálení, řezání) - po celou dobu hospitalizace. Pacientka nejeví celkové známky infekce v souvislosti se zavedením CZK, PMK, RD a operační ránou - po celou dobu hospitalizace. Plán intervencí 1. Sleduj možné projevy infekce - zarudnutí, bolest v místě vstupů, tělesnou teplotu -denně, po celou dobu hospitalizace - průběžně (všeobecná sestra). 2. Při převazech dodržuj aseptický postup (všeobecná sestra). 3. Pravidelně kontroluj invazivní vstupy, sleduj jejich funkčnost - co 3 hodiny (všeobecná sestra). 4. Edukuj pacientku o možnosti vzniku infekce a o její prevenci a projevech - do 30 minut (všeobecná sestra). 5. Udržuj v čistotě osobní a ložní prádlo pacientky - průběžně (všeobecná sestra, ošetřovatelka). Realizace Sledovala jsem možné projevy infekce, měřila TT a zapisovala. Pacientku jsem poučila o projevech infekce a o zásadách hygienické péče Při převazu operační rány nebo invazivních vstupů jsem postupovala vždy aseptický. Zhodnocení 9. 2. 2016 Jak krátkodobý, tak dlouhodobý cíl byl splněn. Operační rána nejeví známky infekce. Místa invazivních vstupů také nejevili známky infekce, nyní jsou všechny invazivní vstupy odstraněny. 51 Ošetřovatelská diagnóza 3 Neefektivní vzorec dýchání - 00032 Doména 4: Aktivita/odpočinek Třída 4: Kardiovaskulární/pulmonální reakce Definice: Inspirace (vdech) a/nebo expirace (výdech), které neumožňují dostatečnou ventilaci. Určující znaky: Dyspnoe. Související faktory: Bolest. Priorita: střední Cíl krátkodobý: Pacientka udává zlepšení dýchání do 1 dne. Cíl dlouhodobý: Pacientka nepociťuje dusnost a udává obnovení účinného dýchání do 4 dnů. Výsledná kritéria Pacientka chápe příčinu neefektivního dýchání do 30 minut. Pacientka zná techniky fyzioterapie hrudníku do 1 dne. Pacientka má saturaci v normě - kontrola co 3 hodiny. Pacientka udává zlepšení dýchání při oxygenoterapii. Plán intervencí 4. 2. 2016 1. Měř, vyhodnocuj saturaci dle ordinace lékaře a zaznamenávej do dokumentace - co 3 hodiny (všeobecná sestra). 2. Zhodnoť typ dýchání pacienta (lékař, všeobecná sestra). 3. Zdvihni záhlaví pacientova lůžka - podle potřeby (všeobecná sestra). 4. Vysvětli pacientce důvod zhoršeného dýchání - do 30 minut (lékař, všeobecná sestra). 5. Zajisti oxygenoterapii a podávej O2 dle ordinace lékaře - podle potřeby (všeobecná sestra). 6. Nauč pacientku efektivní fyzioterapii hrudníku - do 2 dnů (všeobecná sestra, fyzioterapeut). 52 Realizace Pacientce byla pravidelně měřena hodnota Sp02, která byla po celou dobu dostačující (nad 91 %). Hodnoty jsem zaznamenávala do dokumentace. Pacientku jsem edukovala o příčině zhoršeného dýchání. Spolu s fyzioterapeutem jsme pacientku naučili efektivní fyzioterapii hrudníku. V případě potřeby jsem pacientce podávala O2 dle ordinace lékaře, pacientka udávala zlepšení dýchání po podání O2. Hodnocení 8. 2. 2016 Krátkodobý cíl byl splněn, pacientka si pochvalovala zlepšení dýchání do druhého dne. Dlouhodobý cíl byl splněn. Pacientka udávala obnovení účinného dýchání. Ošetřovatelská diagnóza 4 Narušená integrita tkáně - 00044 Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Tělesné poškození Definice: Poškození sliznic, rohovky, kůže, svalů, fascií, šlach, kostí, chrupavek, kloubů a/nebo vazů. Určující znaky: Poškozená tkáň Související faktory: Chirurgický zákrok. Priorita: střední Cíl krátkodobý: Pacientka má obnovenou integritu tkáně do míry zabránění infekce do 4 dnů. Cíl dlouhodobý: Pacientka má zhojenou operační ránu per prímam do konce hospitalizace. Výsledná kritéria Pacientka si osvojí chování ve prospěch hojení rány a prevenci komplikací - do 1 dne. Pacientka se zapojí do léčebných a preventivních opatření - do 1 dne. Pacientka má operační ránu sterilně krytou - denně. 53 Plán intervencí 4. 2. 2016 1. Denně kontroluj operační ránu a sleduj známky infekce - denně (všeobecná sestra). 2. Při převazu operační rány postupuj zásadně aseptický - denně (všeobecná sestra). 3. Pouč pacientku o nutnosti dodržování čistoty a hygieny - do 1 hodiny (všeobecná sestra). 4. Udržuj v čistotě osobní a ložní prádlo pacientky - denně (všeobecná sestra, ošetřovatelka). 5. Při komplikacích, známkách zánětu, sekreci z rány, dehiscenci informuj lékaře -ihned (všeobecná sestra). Realizace Operační ránu jsme převazovali aseptický spolu s lékařem. Denně jsme kontrolovali operační ránu a sledovali známky infekce a komplikací. Pacientku jsme poučili o nezbytnosti dodržování čistoty a hygieny. Zhodnocení 8. 2. 2016 Pacientka zná možné projevy infekce a hygienické zásady. Krátkodobý cíl byl splněn, k infekci nedošlo. Dlouhodobý cíl trvá, nutno pokračovat v intervencích 1, 4, 5. 54 6.2 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Pacientku dlouhodobě trápily bolesti na hrudi při námaze. Po koronarografickém vyšetření byla indikována k plánovanému provedení aortokoronárního bypassu. Pacientka byla plánovaně přijata 1. 2. 2016 na kardiochirurgickou kliniku. Po predoperační přípravě byla pacientka 2. 2. 2016 úspěšně odoperována a převezena na JTP kardiochirurgické kliniky. Po příznivém pooperačním průběhu byla druhý pooperační den přeložena na intermediální pokoj, kde jsme monitorovali fyziologické funkce, výsledky vyšetření, celkový stav pacientky. Zde jsme stanovili ošetřovatelské diagnózy: akutní bolest, riziko infekce, neefektivní vzorec dýchání, narušená integrita tkáně, riziko krvácení, riziko zhoršené kardiovaskulární funkce, riziko pádu, riziko snížené srdeční tkáňové perfuze, zhoršená chůze, nadváha, únava. Stanovili j sme si ošetřovatelské diagnózy, které jsme za pomocí intervencí zrealizovali a následně je mohli zhodnotit. Pomocí analgetik a postupného zlepšování stavu pacientky bolest ustoupila. Personál i pacientka dodržovali aseptický postup při péči o invazivní vstupy a operační ránu, ke vzniku infekce nedošlo. Všechny invazivní vstupy jsme postupně odstranili a operační rána se hojí per primam. Taktéž došlo k úpravě dýchání, pacientka již neudává dusnost. Většina cílů byla splněna. Pacientka vždy dodržuje režim, dbá pokynu lékařů a zdravotnického personálu, pooperačné se aktivně snažila o navrácení soběstačnosti, čímž významně přispěla k hladkému pooperačnímu průběhu. S pacientkou se po celou dobu hospitalizace velmi dobře spolupracovalo. 55 7 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Ischemická choroba srdeční je velmi rozšířené onemocnění, které v mnoha případech vede k provedení aortokoronárního bypassu. Většinou se toto onemocnění týká starších lidí, z praxe však víme, že se může týkat i jedinců střední dospělosti (30-45 let). Na základě získaných zkušeností z praxe a načtené literatury jsme si dovolili navrhnout několik rad pro zdravotnický personál a pacienty po této operaci. Doporučení pro zdravotnický personál • Přistupovat ke každému pacientovi individuálně. • Být k pacientovi trpělivý, opakovaně ho edukovat o pooperačním režimu. • Neustále tlumit pacientovu bolest. • Pravidelně sledovat srdeční rytmus, krevní tlak. • Sledovat operační ránu, krvácení do drénů. • Napomáhat pacientovi k navrácení soběstačnosti, podporovat ho. • Informovat a edukovat rodinné příslušníky. Doporučení pro pacienty po propuštění domů • Při vstávání z lůžka vstávat přes bok do zhojení sternotomie. • Při kašli přidržovat hrudník oběma rukama - obejmout se. • Neúměrně se nepřetěžovat, avšak správná není ani přílišná opatrnost. • Dodržovat zdravou životosprávu nejen pro správnou funkci srdce, ale také pro prevenci opětovného vzniku ICHS. • Dodržovat přísný zákaz kouření. • Pravidelně užívat předepsané léky a jakékoliv zhoršení zdravotního stavu nepodceňovat a oznámit ho svému lékaři. • Dodržovat pravidelné kontroly u kardiologa nebo internisty. 56 ZÁVĚR Práce na kardiochirurgickém pracovišti je velmi specifická, odborná a náročná. Bakalářská práce se věnuje problematice ischemické choroby srdeční a provedení aortokoronárního bypassu s následnou ošetřovatelskou péčí o pacientku s touto problematikou. Jak již bylo zmíněno, ischemická choroba srdeční je závažné onemocnění, které může vést ke smrti jedince. Provedení aortokoronárního bypassu je způsob, jak jedince navrátit zpět do plnohodnotného života. Tato práce poskytuje informace pro začínající všeobecné sestry, které se zde mohou seznámit s nejčastěji prováděnou operací na kardiochirurgickém pracovišti. Zjistí zde vše, co s operací souvisí - predoperační příprava, pooperační péče, pooperační komplikace. Teoretická část práce také může posloužit pacientům, kteří se chystají na kardiochirurgickou operaci k provedení aortokoronárního bypassu a chtějí se podrobně dozvědět o nemoci, která k této operaci vede a o tom, co je v nemocnici čeká. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Poskytnout informace o ischemické chorobě srdeční. Cíl splněn. Cíl 2: Popsat specifika kompletní přípravy pacienta k operaci. Cíl splněn. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Vytvořit ošetřovatelský proces podle modelu funkčního zdraví Marjory Gordon u pacientky po aortokoronárním bypassu. Cíl splněn. Cíl 2: Sestavit doporučení pro praxi. Cíl splněn. 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BRÁT, Radim, 2008. Kardiochirurgie pro bakalářské studium. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. ISBN 978-80-7368-601-7. ČESKA, Richard a kol., 2015. Interna. 2., aktualizované vydání [brožované]. V Praze: Stanislav Juhaňák - Triton. ISBN 978-80-7387-895-5. ČIHÁK, Radomír a Rastislav DRUGA (ed.) a Miloš GREVI (ed.), 2004. Anatomie. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, ISBN 80-247-1132-x. FELIX, Ondřej a Martin PŘIVŘEL, 2013. Příprava ke zkoušce z vnitřního lékařství. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-980-0. FINEGOLD, Judith, Perviz ASARIA a Darrel FRANCIS, 2013. Mortality from ischaemic heart disease by country, region, and age: Statistics from World Health Organisation and UnitedNations [online], [cit. 30. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3819990/ GWOZDZIEWICZ, Marek, 2007. Arteriální revaskularizace myokardu. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1772-2. HABERL, Ralph, 2012. EKG do kapsy. 1. české vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4192-5. HEATHER, Herdman a Kamitsuru SHIGEMI, 2015. Ošetřovatelské diagnózy - definice a klasifikace 2015-2017. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5412-3. KALA, Petr, Petr NĚMEC a Michael ŽELÍZKO a kol., 2012. Revaskularizace myokardu. Perkutánní koronárni intervence a aortokoronární bypass. Vnitřní lékařství, roč. 58, Suppl. 1, s. 1S79-1S103. ISSN: 0042-773X. KALÁB, Martin a kol., 2013. Perioperační péče o pacienta v kardiochirurgii. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN 978-80-7013-557-0. 58 KLENER, Pavel a kol., 2011. Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-705-9. LOŇSKÝ, Vladimír, 2004. Mimotélni oběh v klinické praxi. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-0653-9. NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ a Oldřich ELIŠKA, 2009. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-612-0. NEMCOVA, Jitka a kol., 2015. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci - text pro posluchače zdravotnických oborů. Praha: Maurea. ISBN 978-80904955-9-3. NEMEC, Petr a kol., 2006. Kardiochirurgie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Skripta. ISBN 80-244-1303-5. Sestra a urgentní stavy, 2008. 1. české vyd. Praha: Grada, Sestra. ISBN 978-80-247-2548-2. SETINA, Marek a kol., 2005. Kardiochirurgie. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta. ISBN 80-7040-779-4. SPINAR, Jindřich a kol., 2013. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4356-1. ÚZIS, 2013. Demografie. In Zdravotnická ročenka, [online], [cit. 14. 2. 2016]. ISBN 978-80-7472-083-3. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky-2013. VESELKA, Josef, Vilém ROHN a kol., 2015. Kardiovaskulární medicína. 1. vyd. Praha: Facta medica. ISBN 978-80-88056-00-3. VLČEK, Jiří a kol., 2010. Klinická farmacie. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3169-8. 59 VOJÁČEK, Jan, 2011. Akutní kardiológie do kapsy: přehled současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiológii. 1. vyd. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2479-2. VOKURKA, Martin a kol., 2015. Praktický slovník medicíny. 11. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf, [2015]. ISBN 978-80-7345-464-7. WAGNER, Robert, 2009. Kardioanestezie a perioperační péče v kardiochirurgii. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1920-7. 60 PŘÍLOHY Příloha A - V.A.C. systém.............................................................................. Příloha B - Ošetřovatelská dokumentace při příjmu.............................................. Příloha C - Barthelové test základních všedních činností.......................................II Příloha D - Zjištění rizika pádu.....................................................................I Příloha E - Stupnice Nortonové..................................................................... Příloha F - Rešerše.....................................................................................\ Příloha G - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů.....................................V Příloha A - V.A.C. systém Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc N ►n S* 3 3 o o g. o' O 3 o c o iKULTNI NEMOCNICE OlOMOUC I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc Tel. 588 441 111, E-mail: inlolSfnol cz IC:00098892 Klinika/odděleni: Identifikační štitek pacienta: _ Jméno a příjmení pacienta:................................ Rodné číslo pacienta:........................................ Datum narozeni (neni-li RČ)..................Kód ZP: Adresa trv. pobytu .................(prípadné jiná adresa):....................................... Dokument t.: Fm-L009-019-OSEPO-001 verze č.: 2 Posouzení stavu pacienta STANDARD, JIP potiže s dýcháním: kuřák Komunikace Spolupracuje: □ ne El ano □ v bezvědomí [nelze odebral oš posouzení) Narušené smyslové vnimáni: ^ ne Q ano -• jaké: □ zrak □ cizinec_ □ sluch □ řeč Aktivita □ ne K ano clw^csU Má zájem přestat kouřit? H ne □ ano > předej kontakt/vizitku ambulance pro odvykání kouřeni Potiže se spánkem: □ ne □ ano Sebepéče: Q soběstačný Ď soběstačný s pomoci □ nesoběstačný Zhoršená pohyblivost: □ ne □ ano Tělesný handicap: E] ne □ ano • jaký: □ paréza □ amputace _□ plegie_□ protéza Výživa, tekutiny Porucha výživy: onen ano -> Riziko malnutrice: Alergie na potraviny: □ ngs □ njs H ne Eine □ peg □ pej □ ano □ ano -»jaké: Příjem tekutin za 24 hod.: _ '; im Má zájem o informace z oblasti zdravé výživy? J ne □ ano —* pfadei kontatífazitku na nutrič. lerapeuta/eduk. sestru 1 diabetik _ Vyprazdňováni moče/stolice Porucha vyprazdňování: moče EJ ne □ ano stolice □ ne □ ano stomie El ne □ ano -> jaká: poslední stolice dne: 20lfc Komfort, zvládáni zátěže Strach: H ne □ ano Má zájem o návštěvu kaplana? El ne □ ano • kontaktuj kaplana Bolest: □ ne □ ano (postupuj dle MP-L009-02) -. □ akutní □ chronická intenzita: □ vas □ painad □ Faces scale charakter: lokalizace: 6) cd Pozn.: bolest zaznačte křížkem x kožni defekt zaznačte kolečkem O Bezpečnost Změny na kůži: 0 ne □ ano -> jaké: □ opruzeniny □ hematomy □ oper. rána □ dekubity - stupeň č.: Rizika: vzniku dekubitu: El ne pádu: 0ne Invazivni vstupy: □ pžk □ pmk □ c2k □ port Alergie: na dezinfekci: El ne na náplast:__E "6 □ jiné: □ ano □ ano □ arteriálni vstup □ jiné: □ ano □ ano Sociální podmínky Bydli doma sám/a? □ ne 0 ano Je v péči: □ domov důchodců □ domácí péče □ pečovatelská služba Kdo se bude starat o pacienta po propuštěni? □ domácí péče El rodina □ domov důchodců □ pečovatelská služba _ □ následná péče__ Kontaktovat zdrav.- soc. pracovníka: El ne □ ano □ nelze zjislit_ Osobní věci, kompenzační pomůcky Cennosti uschovány: | Oděv uschován: EJ v trezoru oddělení □ centrální šatna □ v centrálním trezoru □ odděleni □ pacient má vše u sebe □ pacient má vše u sebe Fm Soupis cenných věci pacienta: □ ne E3 ano Kompenzační vlastni pomůcky: □ ne El ano jaké: EJ brýle/čočky El zubní protéza □ naslouchátko □ horní □ berie/hůl □ dolní □ vozík □jiné: Jmenovka a podpis sestry při přijmu: Xx Datum/čas: 4 1 W Podpis pacienta (svědka) při přijmu: , / Ax Datum/čas: [ 1 %\ !-t< o < p &-o p o 3<. 3 Ošetřovatelské posouzeni (Fm-L009-019-OŠEPO-001) Příloha C - Barthelové test základních všedních činností č. Činnost Provedení činnosti Bodové skóre l Datum při změně j 1. Najedení, napití samostatně bez pomoci 10 s pomocí 5 neprovede 0 2. Oblékání samostatně bez pomoci 10 s pomocí 5 neprovede 0 3. Koupání samostatně n. s pomocí 5 neprovede 0 4. Osobní hygiena samostatně n. s pomoci 5 neprovede 0 5. Kontinence moči plně kontinentni 10 občas inkontinentní 5 trvale inkontinentní 0 6. Kontinence stolice plně kontinentni 10 občas inkontinentní 5 trvale inkontinentní 0 7. Použití WC samostatně bez pomoci 10 s pomoci 5 neprovede 0 8. Přesun lůžko - židle samostatně bez pomoci 15 s malou pomoci 10 výdrži sedět 5 neprovede 0 9. Chůze po rovině samostatně nad 50 m 15 s pomoci 50 m 10 na vozíku 50 m 5 neprovede 0 10. Chůze po schodech samostatně bez pomoci 10 s pomoci 5 neprovede 0 Celkové bodové hodnocení jmenovka + podpis sestry při změně Hodnoceni: 0 - 40 bodů vysoce závislý 45 - 60 bodů závislost střed, stupně 65 - 95 bodu lehká závislost 96 - 100 bodů nezávislý Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc III Příloha D - Riziko pádu Zjištění rizika pádu Aktivita Bodové skóre l Datum při změně [ Pohyb neomezený 0 použivá pomůcky 1 potřebuje pomoc k pohybu 1 neschopen přesunu 1 Vyprazdňováni nevyžaduje pomoc v anamnéze nykturie/inkontinence vyžaduje pomoc H" Medik ace neužívá rizikové léky uí v3 feky ze skupiny diuretik, ani '-r>'k; 'i- anUparkinsonik .ir-ji-ypenenziv usycIiuUouni k'K, ni r.i benzodia/eruny Smyslové poruchy žádné vizuální, sluchový, smyslový deficit 1 Mentální status orientován občasná noční desorientace 1 historie desorientace/demence 1 Vék 18-74 75 a výše 1 Pád v anamnéze ano 1 ne 0 Celkové skóre jmenovka + podpis sestry při změně Vyhodnoťte pacienta podle následujících kritérií. Jestliže je skóre 3 nebo více, postupujte dle SOP Prevence pádu. Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc IV Příloha E - Stupnice Nortonové Činnost i Datum při změně j Bodové skóre plná 4 Schopnost malá 3 spolupráce částečná 2 žádná 1 < 10 4 Věk <30 3 <60 2 >60 1 normální 4 Stav pokožky suchá šupinatá, lehká alergie nebo zánět 3 vlhká, středni alergie nebo zánět 2 ragády, macerace, těžká dehydratacce, těžká alergie 1 žádné 4 Přidružené onemocněni lehká forma - např. diabetes mellitus, zvýšená TT 3 středně těžká forma - např. anémie, kachexie, trombóza, obezita 2 těžká forma - např, generalizovaný karcinom, onemocněni cév, těžká forma diabetes mellitus 1 dobrý 4 Fyzický stav obstojný 3 špatný 2 velmi špatný 1 jasné vědomi 4 Stav vědomi apatický 3 zmatený 2 stupor, bezvědomí 1 chodici bez pomoci 4 Aktivita chodící s pomoci 3 potřebuje inv. vozik 2 ležící 1 úplná 4 Mobilita částečně omezená 3 velmi omezená 2 zcela omezená 1 není 4 Inkontinence občas 3 převážně moč 2 moč, stolice 1 Celkové bodové hodnoceni jmenovka + podpis sestry při změně Vyhodnoťte pacienta podle následujících kritérií. Jestliže je skóre nižší než 25, postupuj dle SOP Prevence dekubitů. Hodnocení rizika vzniku dekubitů: 25 - 24 bodů nízké 23- 79 bodů střední 18-14 bodů vysoké 73 - 9 bodů velmi vysoké V Příloha E - Rešerše [Vědecká knihovna v Olomouci tel.: 585 205 333 Bezručova 3, pořt.schr. 9 e-mail: i5@vkol.cz 779 11 Olomouc Informační služby Bibliografický soupis RE 997/2016 Ošetřovatelsky proces u pacienta po aoitokoronái nim bvpassu Počet záznamů: 52 (12 — knihy. 19 — články a příspěvky ze sborníků, 14 — vysokoškolské práce, 7 — on-line zdroje) Časové rozmezí: 2006-2016 Datum: 15.1.2016 Jazykové vymezení: čeština, angličtina Zpracoval: Mgr Vladimír Klásek Druh literatury: knihy, články. příspěvky ze sborníků, vysoko školské práce, on-line zdroje Základní prameny: • katalog Vědecké knihovny v Olomouci (www.vkol.cz) • portál Jednotná informační brána (www.jib.cz) • katalog Národní lékařské knihovny v Praze www.medvik.cz) • katalog knihovny NCO NZO (www.nconzo.cz) • specializované databáze (EBSCO) • databáze vysokoškolských prací (www.tfaeses. cz) Základní klíčová slova: ^ortokor9nárnib\pass, ošetřovatelství, ischemická choroba srdeční, goronary arje^b\pass,nuxstnj ■- !LI . 1». ■. 1 - . Til. - llv sXX ■ v —Z VI Příloha F - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů CESTNE PROHLÁŠENI STUDENTA K ZÍSKANÍ PODKLADŮ K ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem Ošetřovatelská péče o pacienta po aortokoronárním bypassu v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne 21. 3. 2016 Jméno a příjmení studenta VII