VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 ZNALOSTI LAICKÉ VEREJNOSTI V POSKYTOVANÍ PRVNÍ POMOCI PŘI POPÁLENINÁCH BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZDENĚK MALÝ, DiS. Praha 2016 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 ZNALOSTI LAICKÉ VEREJNOSTI V POSKYTOVANÍ PRVNÍ POMOCI PŘI POPÁLENINÁCH Bakalářská práce ZDENĚK MALÝ, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Zdravotnický záchranář Vedoucí práce: Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. Praha 2016 & \ Í Z I VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s. % S se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Malý Zdeněk 3.CZZ Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 7. 10. 2015 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Znalosti laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách Skills of the Non-Professional Public in Giving First Aid when Getting Burned Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. V Praze dne: 2. 11. 2015 dot. PhDr. Jitka Němcová, PhD. rektorka PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, že jsem řádně citoval všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne Podpis PODĚKOVÁNÍ Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucímu bakalářské práce Doc. MUDr. Ladislavu Horákovi, DrSc. za pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytl při vypracovávání bakalářské práce. V Praze dne Podpis ABSTRAKT MALÝ, Zdeněk. Znalosti laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. Praha. 2016. 61 s. Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení a zjištění úrovně znalostí laické veřejnosti při poskytování první pomoci u popáleninového traumatu. Popáleninové trauma je termické poškození kůže a sliznic ohněm, horkými předměty, tekutinami, parami, elektrickým proudem a bleskem. V teoretické části jsme se zaměřili na vysvětlení pojmu popáleniny. Popisujeme druhy popálenin, stupně popálenin, závažnost, prevence, rizika a rozsah popálenin. Závěr teoretické části jsme věnovali léčbě popáleninovému traumatu. V praktické části je zmapována úroveň znalostí laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách. Cílem našeho šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti laické veřejnosti při popáleninách a také znalosti správných postupů při popáleninách u laické veřejnosti. Práce dále zjišťuje, zda laická veřejnost předchází vzniku popálení. Výzkum byl prováděn formou anonymního dotazníkového šetření. Souhrn respondentů byla laická veřejnost. Na základě zjištěných poznatků jsme odvodili doporučení pro praxi. Klíčová slova: Popáleniny. Laická veřejnost. První pomoc. Znalosti ABSTRACT MALÝ, Zdeněk: Skills of the Non-Professional Public in Giving First Aid when Getting Burned. Medical college. Degree: Bachelor (Be). Supervízor: Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. Prague. 2016. Pages: 61s. This bachelor thesis is focused on the evaluation and level knowledge of first aid in the case of burn trauma by the Non-Professional public. The burn trauma is thermal damage of the skin or the mucous membranes by fire, hot objects, fluids, vapors, electric shock and flash. In the teoretical part we focus on explaining of the term burns. We describe the types of burns, degree of burns, extend, prevention, risks and the size of burns. The conclusion of the theoretical part is focused on the treatment of the burn trauma. The Practical part maps the level of skills of the Non-Professional Public in the provision of first aid in the burned. The aim of our investigation was to determine the skills of the Non-Professional public in the burn and also the skills of the Non-Professional public in the first aid in the burns. This bachelor work also investigates whether the Non-Professional public prevents the emergence of the burns. Research was carried out by anonymous questionnaries. The sample of respondents was Non-Professional public. Recommendations for practice were derived on the base of presented findings. Key words: Burns. Non-Professional public. First aid. Skills OBSAH SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ÚVOD..............................................................................................................................13 TEORETICKÁ ČÁST 1 POPÁLENINY.......................................................................................................14 1.1 STUPNĚ POPÁLENIN...................................................................................15 1.1.1 I. STUPEŇ - ZARUDNUTÍ ( COMBUSTIO ERYTHEM ATO S A).......15 1.1.2 II. STUPEŇ - PUCHÝŘ (COMBUSTIO BULLO S A)............................15 1.1.3 III. STUPEŇ - NEKRÓZA (COMBUSTIO ESCHAROTICA)..............15 1.1.4 IV. STUPEŇ - ZUHELNATĚNÍ ( COMBUSTIO CARBONATIO)......16 1.2 DRUHY POPÁLENIN....................................................................................16 1.2.1 TERMICKÉ POPÁLENINY....................................................................16 1.2.2 INHALAČNÍ TRAUMA..........................................................................16 1.2.3 ELEKTRICKÉ POPÁLENINY................................................................17 1.2.4 CHEMICKÉ POPÁLENINY...................................................................17 1.2.5 MECHANICKÉ POPÁLENINY..............................................................17 1.2.6 RADIAČNÍ POPÁLENINY.....................................................................17 1.3 ROZSAH POPÁLENIN...................................................................................18 1.3.1 PRAVIDLO DEVÍTI A PRAVIDLO JEDNÉ DLANĚ...........................18 1.3.2 HLOUBKA POPÁLENIN........................................................................18 1.4 ZÁVAŽNOST POPÁLENIN...........................................................................19 1.4.1 VĚK POSTIŽENÉ OSOBY.....................................................................19 1.4.2 LOKALIZACE POSTIŽENÍ....................................................................19 1.4.3 OSOBNÍ ANAMNÉZA............................................................................20 1.4.4 TŘÍDĚNÍ POPÁLENIN...........................................................................20 1.5 LÉČBA POPÁLENIN.....................................................................................21 1.5.1 AMBULANTNÍ OŠETŘENÍ POPÁLENIN............................................21 1.5.2 AMBULANTÍ OŠETŘENÍ ELEKTROTRAUMAT...............................23 1.5.3 AMBULANTNÍ OŠETŘENÍ U CHEMICKÝCH POSTIŽENÍ..............23 1.5.4 LÉČBA VE SPECIALIZOVANÉM PRACOVIŠTI................................23 1.5.5 NÁHRADA TEKUTIN............................................................................25 1.5.6 CHIRURGICKÁ LÉČBA.........................................................................25 1.5.6.1 ESCHAROTOMIE..............................................................................25 1.5.6.2 NEKREKTOMIE................................................................................26 1.5.6.3 TRANSPLANTACE KŮŽE................................................................26 2 PREVENCE POPÁLENIN..................................................................................27 2.1 RIZIKOVÉ SITUACE A MÍSTA....................................................................27 2.1.1 KUCHYŇ.................................................................................................27 2.1.2 OBÝVACÍ POKOJ...................................................................................28 2.1.3 KOUPELNA.............................................................................................28 2.1.4 TÁBOROVÝ OHEŇ................................................................................28 2.2 RIZIKOVÉ SKUPINY.....................................................................................29 2.2.1 0-3 roky..................................................................................................29 2.2.2 5-15 let...................................................................................................29 2.2.3 15-45 let.................................................................................................29 2.2.4 45-65 let.................................................................................................29 3 PRVNÍ POMOC U POPÁLENIN.......................................................................30 3.1 HISTORIE LÉČBY A PRVNÍ POMOCI U POPÁLENIN.............................30 3.2 LAICKÁ PRVNÍ POMOC..............................................................................31 3.3 ODBORNÁ PRVNÍ POMOC..........................................................................32 3.4 ADRESÁŘ POPÁLENINOVÝCH CENTER.................................................33 PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................34 4 CÍLE A PRŮZKUMNÉ OTÁZKY.....................................................................34 4.1 METODIKA PRŮZKUMU.............................................................................35 4.2 VÝBĚROVÝ SOUBOR..................................................................................35 4.3 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ......................................................................36 5 DISKUZE..............................................................................................................57 5.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI..........................................................................60 ZÁVĚR..........................................................................................................................61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Věk.......................................................................................................................36 Tabulka č. 2 Pohlaví.................................................................................................................37 Tabulka č. 3 Vzdělání...............................................................................................................38 Tabulka č. 4 Stupně..................................................................................................................39 Tabulka č. 5 Příčiny popálenin.................................................................................................40 Tabulka č. 6 Rozsah popálenin.................................................................................................41 Tabulka č. 7 Druhý stupeň........................................................................................................42 Tabulka č. 8 Hlava....................................................................................................................43 Tabulka č. 9 Poskytnutí první pomoci......................................................................................44 Tabulka č. 10 Tísňové volání....................................................................................................45 Tabulka č. 11 První pomoc.......................................................................................................46 Tabulka č. 12 Poleptání kůže....................................................................................................47 Tabulka č. 13 Chlazení.............................................................................................................48 Tabulka č. 14 Teplota vody......................................................................................................49 Tabulka č. 15 Doba chlazení.....................................................................................................50 Tabulka č. 16 Hasicí přístroj.....................................................................................................51 Tabulka č. 17 Manipulace.........................................................................................................52 Tabulka č. 18 Hlásič.................................................................................................................53 Tabulka č. 19 Kouření..............................................................................................................54 Tabulka č. 20 Prevence.............................................................................................................55 Tabulka č. 21 Hodnocení..........................................................................................................56 SEZNAM GRAFU Graf č. 1 Věk............................................................................................................................36 Graf č. 2 Pohlaví......................................................................................................................37 Graf č. 3 Vzdělání....................................................................................................................38 Graf č. 4 Stupně.......................................................................................................................39 Graf č. 5 Příčiny popálenin......................................................................................................40 Graf č. 6 Rozsah popálenin......................................................................................................41 Graf č. 7 Druhý stupeň.............................................................................................................42 Graf č. 8 Hlava.........................................................................................................................43 Graf č. 9 Poskytnutí první pomoci...........................................................................................44 Graf č. 10 Tísňové volání........................................................................................................45 Graf č. 11 První pomoc............................................................................................................46 Graf č. 12 Poleptání kůže.........................................................................................................47 Graf č. 13 Chlazení..................................................................................................................48 Graf č. 14 Teplota vody...........................................................................................................49 Graf č. 15 Doba chlazení.........................................................................................................50 Graf č. 16 Hasicí přístroj..........................................................................................................51 Graf č. 17 Manipulace.............................................................................................................52 Graf č. 18 Hlásič......................................................................................................................53 Graf č. 19 Kouření...................................................................................................................54 Graf č. 20 Prevence..................................................................................................................55 Graf č. 21 Hodnocení...............................................................................................................56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK apod.................................................................................... a podobně č........................................................................................... číslo EKG.................................................................................... elektrokardiogram event....................................................................................eventuálně GCS.....................................................................................Glasgow Coma Scale/Score i.v.........................................................................................intravenózni podání léků JIP.......................................................................................Jednotka intenzivní péče kg.........................................................................................kilogram ml.........................................................................................mililitr Např.................................................................................... například P...........................................................................................puls př. n. 1..................................................................................před naším letopočtem Sp02....................................................................................pulsní oxymetrie Tel........................................................................................telefon TK........................................................................................tlak krve TT........................................................................................tělesná teplota tzv........................................................................................takzvaný viz........................................................................................ odkaz na/vidět ÚVOD Téma své bakalářské práce Znalosti laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách jsem si vybral z toho důvodu, že se jedná o jedno z nej horších poranění s doživotními fyzickými i psychickými následky. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do tří hlavních skupin. První kapitola popisuje, co jsou to popáleniny, stupně popálenin, druhy popálenin, rozsah a hloubku popálenin, závažnost a léčbu popálenin. Druhá kapitola se zabývá prevencí popálenin. U třetí kapitoly jsme se zaměřili na první pomoc u popálenin, která je rozdělena na historii léčby a dále na laickou a odbornou první pomoc. V praktické části bakalářské práce se zaměřujeme na vyhodnocení dotazníkového šetření, určené cíle a průzkumné otázky. Cíl č. 1 se zaměřuje na zjištění znalostí laické veřejnosti o popáleninách. Průzkumná otázka č. 1 předpokládá, že laická veřejnost má dostatečné znalosti o popáleninách. Cíl č. 2 zjišťuje znalosti správných postupů při popáleninách. Průzkumná otázka č. 2 předpokládá, že většina laiků má dostatečné znalosti první pomoci u popálenin. Cíl č. 3 se zabývá zmapováním, zda laická veřejnost předchází vzniku popálení. Průzkumná otázka č. 3 předpokládá, že většina tázaných předchází vzniku popálení. Cíl č. 4 mapuje vědomosti mužů a žen při postupech u popáleninového traumatu. Průzkumná otázka č. 4 předpokládá, že rozsah znalostí u popáleninového traumatu bude vyšší u mužů než u žen. Anonymní dotazník byl vyplněn laickou veřejností v okrese Příbram. Popis rešeršní strategie Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu bakalářské práce, zajistila Národní lékařská knihovna v Praze. K vyhledávání byly použity následující zdroje: Katalog NLK, knihovny Medvik + Bibliographia medica Cechoslovaca, Theses. Jako klíčová slova byla zvolena: popáleniny, laická veřejnost, první pomoc a znalosti. Vstupní literatura KÔNIGOVA, R a J. BLAHA, 2010. Komplexní léčba popáleninového traumatu. 1. vyd. Praha: Karolinum. 430 s. ISBN 978-80-2461-670-4. WENDSCHE, P.aR. VESELÝ, 2015. Traumatológie. 1. vyd. Praha: Galén. 344 s. ISBN 978-80-7492-211-4. 13 TEORETICKÁ ČÁST 1 POPÁLENINY Popáleniny (COMUBUSTIONES) jsou závažným a častým úrazem, který v mnoha případech bývá příčinou smrti. V případě přežití postiženého mohou popáleniny zanechat trvalé následky minimálně v podobě jizev. Termický úraz vzniká dostatečně dlouhým, přímým působením nadměrné hodnoty tepelné energie na lidský organismus. Při popálení vznikají povrchové nebo hluboké destrukce kůže a podkožních tkání. Popáleninové trauma bývá považováno za jedno z nej agresivnějších poranění (DOBIÁŠ et. al., 2007). Riziková hranice úrazové teploty je poměrně nízká, pouhých 56 °C. Zdrojem vysoké teploty coby příčiny popálení může být například zářivá energie (slunce, rentgenové záření, atomové záření), horké tekutiny, plamen (oheň, elektrický oblouk), horká pára a plyny, mechanické tření, horká pevná tělesa (kamna, žehlička). Popáleniny způsobené vlhkým horkem (parou, tekutinami) nazýváme opařeniny. Závažnost působení tepelné energie na organismus je dána především teplotou a délkou působení (ERTLOVA et al., 2003, s. 305). Popálení je místní poškození kůže a sliznic, které postiženého ohrožuje infekcí, rozvojem šoku, nedostatkem tekutin a bolesti, inhalačním poškozením a popálením dýchacích cest, celkovou intoxikací jedovatými zplodinami v důsledku inhalací teplého kouře, páry a jedovatých zplodin hoření. Popáleninový šok je přímé ohrožení života, které vzniká únikem tekutin z poškozených cév do otoků, puchýřů a ranných ploch a tím se náhle snižuje náplň krevního řečiště. Ke vzniku šoku u dětí stačí popálení na 5 - 10 % tělesného povrchu. U dospělého je to více jak 15% tělesného povrchu. Na vzniku šoku se podílí nejen velikost a hloubka postižené plochy, ale také bolest a druh popálení. Akutní ohrožení života u postižení dýchacího systému vzniká z popálení nebo zasažení plamenem při explozi, kdy díky vdechnutí může dojít k popálení sliznice úst, hltanu, hrtanu, průdušnice, což často vede k náhlému dušení. Zároveň se během hoření uvolňuje řada toxických látek, které po vdechnutí mohou vést k celkové otravě (ERTLOVÁetal.,2003). 14 1.1 STUPNĚ POPÁLENIN V České republice používáme třístupňovou klasifikaci popálenin s tím, že II. stupeň dělíme na povrchní (Ila) a hluboký (lib) (KÔNIGOVA et al., 2010, s. 50). V České republice se můžeme setkat i se čtyřstupňovou klasifikací popálenin. 1.1.1 I. STUPEŇ - ZARUDNUTÍ ( COMBUSTIO ERYTHEMATOSA) Postihuje horní vrstvu kůže (epidermis). Dochází k počátečnímu zarudnutí a k místnímu otoku podle množství energie a reaktivity pacienta. Pro tento stupeň je charakteristické pálení, zarudnutí a otok (KÔNIGOVA et al., 2010). Nejčastější typickou příčinou je spálení od slunce z důvodu dlouhodobého pobytu na slunci nebo nepoužití ochranného krému. Zhojení trvá dny, ve většině případech dochází ke zhojení bez následků (BYDŽOVSKÝ, 2008). 1.1.2 II. STUPEŇ - PUCHÝŘ (COMBUSTIO BULLOSA) Je charakteristický vytvářením popáleninových bul (puchýřů), které vznikají hromaděním tekutin v epidermis v důsledku poruch kapilárního prokrvení v časovém intervalu 48 hodin. Dále II. stupeň dělíme z praktických důvodů léčby na povrchní (Ila) a hluboký (Db) (ŠTĚTINA et al., 2014). U stupně Ila (povrchní postižení) je epidermis porušena jen povrchově, popálená plocha je živě červená, je zde zachován kapilární návrat. Popálenina nezanechává trvalé následky. Tento stupeň je nejbolestivější. Popálenina se hojí obnovou všech vrstev kůže a obvykle nezanechává trvalé následky. Stupeň lib (hluboké postižení) patří již do hlubokých popálenin. Epidermis je porušena v celé jeho šířce až ke spodine škáry. Jsou postižena nervová zakončení a kapiláry pod epitelem, takže zde není žádný kapilární návrat. Pod potrhanými bulami je spodina bledá, bělavá až nažloutlá. Rána je zcela necitlivá. Hojí se obvykle jizvou. 1.1.3 III. STUPEŇ - NEKRÓZA (COMBUSTIO ESCHAROTICA) Tento stupeň je vždy provázen nekrózou kůže v celé tloušťce, často i podkožního tuku a v ojedinělém případě i svalu a kostí. Kůže má bělavé až hnědočerné zbarvení a je suchá, tuhá, nepohyblivá. Nejčastější výskyt popálenin třetího stupně jsou úrazy elektrickým proudem o vysokém napětí, ale také při kontaktu se žhavými předměty. Léčba závisí na odstranění nekrózy a na krytí defektu kožním štěpem. Nepravidelná jizva se zde stává trvalým následkem. Hojí se měsíce, ve většině případů je nutná transplantace (KÔNIGOVA et al., 2010). 15 1.1.4 IV. STUPEŇ - ZUHELNATĚNÍ ( COMBUSTIO CARBONATIO) Tento stupeň představuje postižení kůže v celé tloušťce, kdy jsou postiženy i hlouběji uložené tkáně (podkoží, šlachy, svaly, nervy, kosti). Vede až k úplnému zuhelnatění postižené části těla. Ve většině případů je čtvrtý stupeň způsoben přímým hořením nebo elektrickým proudem (ŠTĚTINA et al., 2014). Někteří autoři rozlišují popáleniny jen do tří stupňů a IV. stupeň spojují se III. stupněm (WENDSCHE et al., 2015 s. 34). 1.2 DRUHY POPÁLENIN Popáleninové trauma je definováno jako úraz vzniklý nadprahovým účinkem tepelné energie. Tepelnou reakcí jsou provázeny elektrické, chemické a radiační procesy. Obecně jsou to všechny exotermní reakce (WENDSCHE et al., 2015, s. 33). Druhy popálenin do značné míry určuje již samotný mechanismus vzniku popálení (popáleniny plamenem, politím či pádem do horké tekutiny, chemické či elektrické popáleniny). Zvláštní skupinou je popálení s postižením dýchacích cest tzv. inhalační trauma. (ŠTĚTINA et al., 2014). 1.2.1 TERMICKÉ POPÁLENINY Vznikají účinkem sálavého tepla na povrch těla. Rozdělujeme je na suché a vlhké. Suché vznikají při přímém kontaktu s plamenem nebo velmi žhavými objekty. Tyto kontaktní popáleniny vznikají nejčastěji v těžkém průmyslu kontaktem s horkými kovovými předměty nebo v domácnosti (sporák, žehlička, kamna, krb). Vyznačují se malým rozsahem a velkou hloubkou. Vlhké popáleniny vznikají při přímém kontaktu s horkou tekutinou, párou či plynem. Vyznačují se zasažením větší části povrchu těla ale naopak menší hloubkou. Opaření tvoří asi 95% dětských popálenin. 1.2.2 INHALAČNÍ TRAUMA Výbuch a hoření v uzavřených prostorách vzbuzuje vždy podezření na inhalační trauma. Inhalační poranění má typický průběh, který vede ke kašli, chrapotu a dechové nedostatečnosti. Inhalační trauma zhoršuje prognózu popálenin a signifikantně zvyšuje mortalitu u všech pacientů (WENDSCHE et al., 2015, s. 39). Při každém nevysvětlitelném bezvědomí ve spojení s hořením či popáleninou je podezření na intoxikaci oxidem uhelnatým (WENDSCHE et al., 2015). 16 1.2.3 ELEKTRICKÉ POPÁLENINY Elektrické popáleniny vznikají kontaktem se zdrojem elektrického proudu. Závažnost úrazů závisí na mnoha faktorech např. typ proudu, velikost napětí, velikost proudu, odporu tkání atd. Rozsáhlé popáleniny elektrickým proudem jsou typické pro úrazy vysokým napětím (troleje, sloupy vysokého napětí). Elektrický proud v místě vstupu vyvolá suchou koagulační nekrózu. Nejméně časté je poranění bleskem, kdy dochází k uvolnění ohromného množství elektrické energie (300 000 A při napětí sta milionů voltů). Oběť se stává součástí elektrického oblouku, kdy teplota působícího proudu dosahuje hodnoty 3000 °C (WENDSCHE et al., 2015). 1.2.4 CHEMICKÉ POPÁLENINY Chemické popáleniny můžeme také nazvat jako poleptání. Vznikají přímým kontaktem s látkou, která dokáže vyvolat poškození až nekrózu tkáně. Udává se až 60 000 látek, které se využívají v zemědělství, průmyslu a v domácnostech. Počet chemikálií nedovoluje určit jednotný léčebný plán. Základem první pomoci je zabránění dalšímu působení chemické látky a poté oplachováním zasažených míst vodou, případně cílenou neutralizaci škodliviny (ŠTĚTINA et al., 2014). 1.2.5 MECHANICKÉ POPÁLENINY Mechanické popáleniny vznikají za pomoci tření. Popáleniny vznikají po kontaktu s povrchem, který se pohybuje opačným směrem (šplh na laně, pád na koberec). Je to velmi časté poranění u dětí a sportovců. Jedna z nej častějších příčin mechanické popáleniny je pád z kola či motorky. 1.2.6 RADIAČNÍ POPÁLENINY Radiační popáleniny patří mezi nežádoucí účinky léčebné rádioterapie nebo mohou vznikat při jaderných katastrofách. Při jaderném výbuchu se třetina energie přeměňuje na světelnou a tepelnou energii. Teplota světelného záření při výbuchu může dosahovat až 7000 °C. Závažnost radiačních popálenin je ovlivněna skutečností, že se jedná o souběh inhalačního traumatu, fraktury a nemoci z ozáření (WENDSCHE et al., 2015). 17 1.3 ROZSAH POPÁLENIN Vzhledem k tomu, že se povrch těla v různém věku liší, jsou k odhadu rozsahu popálenin u dospělých a dětských pacientů používány dvě různé metody (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008, s. 464). 1.3.1 PRAVIDLO DEVÍTI A PRAVIDLO JEDNÉ DLANĚ Pravidlo devíti je běžně používanou metodou pro určování rozsahu popálenin u dospělého člověka a velkých dětí. Tělesný povrch jakožto 100%, je rozdělen na oblasti, které reprezentují 9% nebo násobek devíti. Ze 100% povrchu těla představuje hlava + krk 9%, hrudník + břicho 18%, záda 18%, horní končetiny 2x 9%, dolní končetiny 2x 18% a genitál představuje 1% tělesného povrchu (DOBIÁŠ, 2007). U dětí, novorozenců a batolat se procentuální podíly tělesného povrchu odlišují od dospělých, takže u nich pravidlo devíti k odhadu popálené plochy nepoužíváme. V těchto případech si vypomůžeme pravidlem jedné dlaně, které lze použít i u dospělého jedince. Velikost plochy dlaně popáleného pacienta odpovídá přibližně 1% velikosti jeho tělesného povrchu (WENDSCHE et al., 2015). V České republice se u dětí používá následující odhad rozsahu popálenin: • Batole: 18% hlava, ruce po 9%, hrudník 18%, záda 18%, nohy po 14% a genitál 1%. • Větší děti: Raději modifikace dospělého pravidla devíti nebo pravidlo jedné dlaně (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008). 1.3.2 HLOUBKA POPÁLENIN Hloubka postižení je důležitým faktorem z hlediska chirurgických výkonů a je určující pro délku morbidity (event. mortality). Hloubka popálenin vyplývá nejen z termické noxy, ale také z délky působení. Například ožehnutí několika tisíci stupni po dobu jedné vteřiny způsobí popáleniny povrchové, zatím co teplota 43°C působící na člověka po dobu delší než 60 minut způsobí ztrátu kůže v celé tloušťce. U dětí je to teplota 40°C. Přibližná hloubka byla v dřívější klasifikaci popsána jako první, druhý a třetí stupeň, což vystihovalo jen popis vizuální charakteristiky popálené plochy. Podle mezinárodní klasifikace se používá rozdělení na postižení povrchové a hluboké. • Povrchová postižení je částečné poškození kůže, kde jsou zachovány vlasové folikuly, mazové a potní žlázy, odkud pak nastává spontánní epitelizace. • Hluboké postižení znamená ztrátu kůže v celé tloušťce, možno i se ztrátou podkožní vrstvy a postižením svaloviny i kosti. 18 Diagnostickou pomůckou pro rozlišení hloubky postižení je test kapilárního návratu. U povrchového postižení červené plochy blednou pod tlakem hrotu prstu a následně po jeho oddálení jeví reaktivní hyperemii. Mají zachovaný kapilární návrat. U hlubokého postižení jsou červené plochy bez kapilárního návratu, protože mají mikrocirkulaci uzavřenou mikrotrombotizací, což znamená ischemii a odúmrť sousedních vrstev kůže. Další diagnostickou pomůckou je test citlivosti. Ztráta citlivosti popálených ploch znamená, hluboké postižení se zničením senzitivních vláken. Tento test nelze použít u pacientů v bezvědomí (KÔNIGOVA et al., 2010). 1.4 ZÁVAŽNOST POPÁLENIN Závažnost popáleninového traumatu je určena řadou důležitých faktorů. Mezi hlavní faktory patří mechanismus úrazu, rozsah a hloubka popálenin, věk postiženého, hloubka a lokalizace postižení a osobní anamnéza pacienta (ŠCAMBUROVÁ, 2008). 1.4.1 VĚK POSTIŽENÉ OSOBY Věk postižené osoby je považován za jeden z nej závažnějších faktorů spolu s rozsahem popáleného povrchu a je rozhodujícím faktorem při klasifikaci závažnosti popáleniny. K nej rizikovějším skupinám patří děti do 3 let a osoby starší 60 let věku. U malých dětí je tenčí a jemnější kůže a navíc není dokonale rozvinutý imunitní systém. U starších osob jsou závažným faktorem přidružená onemocnění - např. oběhová, kardiální a metabolická, která komplikují termické poškození a samy jsou zhoršovány popáleninou (ŠTĚTINA et al., 2014). U dospělých s popálením 20% celkového tělesného povrchu je postižení zhodnoceno jako rozsáhlé a těžké. U pacientů s věkem nad 60 let mhou mít i nerozsáhlá postižení velmi závažný průběh vedoucí ke zhoršení dosud latentné probíhající degeneraci některých orgánů (POKORNÝ, 2004). 1.4.2 LOKALIZACE POSTIŽENÍ Lokalizace postižení je faktor spoluurčující nutnost hospitalizace a specializované chirurgické péče (KÔNIGOVÁ et al., 2010, s. 70). Zvláště závažné jsou popáleniny hlavy, obličeje, krku, rukou, plosek nohou a genitálu, a to jak v období akutním, tak v období rekonvalescence. U popálenin hlavy je vždy zvýšené riziko popálení dýchacích cest. Při rozvíjejícím edému obličeje a při hlubokém cirkulárním popálení hrudníku a krku dochází k dušení, je nezbytné zajistit dýchací cesty a provést escharotomii - uvolňující nářezy (ŠTĚTINA, 2014). Tato escharotomie se provádí v podané analgezii a sedaci, protože se jedná o ztrátu kůže v celé tloušťce. 19 Tímto zákrokem odstraníme působení dvou sil, které uzavírají jugulární vény a působí jako oprátka. Při povrchovém postižení je významný otok v oblasti očních víček, která bývají pevně semknutá tak, že je nelze otevřít ani pomocí víčkových háčků. Postižený v tuto chvíli není schopný orientovat se v místě neštěstí a je zcela závislý na pomoci okolí. Pokud se mu jí nedostane, nevidomost mu brání v úniku z místa neštěstí (KÔNIGOVÁ et al., 2010). 1.4.3 OSOBNÍ ANAMNÉZA Choroby proběhlé či probíhající mohou podstatně ovlivnit průběh systémové zánětlivé reakce, při rozsáhlém postižení můžou ovlivnit i odpověď na léčbu a to nejen u popáleninového traumatu, ale také u stávajících chorobných procesů. Je nutné zdůraznit, že u popáleninového traumatu jsou komplikace spíše pravidlem než výjimkou (KÔNIGOVÁ et al., 2010). 1.4.4 TŘÍDĚNÍ POPÁLENIN Popáleniny třídíme podle závažnosti na kritické, těžké, středně těžké a lehké. Z hlediska protišokového opatření je třeba posoudit, zda se jedná o postižení rozsáhlé či nerozsáhlé. Jako kritické popáleniny posuzujeme: • u dětí do 2 let věku, kdy je rozsah popálení větší než 15% tělesného povrchu • u dětí ve věku 2-10 let, kdy je rozsah popálení větší než 20% tělesného povrchu • u dětí 10-151etých, kdy je rozsah popálení větší než 30% tělesného povrchu • u dospělých, kdy je rozsah popálení větší než 40% tělesného povrchu Kritické mohou být i popáleniny s menším rozsahem. Jsou to popáleniny v oblasti obličeje a krku s prokázaným popálením dýchacích cest, také popáleniny s prokázaným průchodem elektrického proudu. Jako těžké popáleniny posuzujeme: • u dětí do 2 let věku, kdy rozsah popálení je větší než 5% tělesného povrchu • u dětí ve věku 2-10 let, kdy rozsah popálení je větší než 10% tělesného povrchu • u dětí 10-151etých, kdy je rozsah popálení větší než 15% tělesného povrchu • u dospělých, kdy rozsah popálení je větší než 20% tělesného povrchu Dále sem zahrnujeme popáleniny menší při současném postižení obličeje, krku, končetin, perinea a genitálu. 20 Jako středně těžké popáleniny posuzuje: • u dětí všech věkových skupin s rozsahem menším než 5% tělesného povrchu • u dospělých s rozsahem menším než 20% tělesného povrchu povrchního typu postižení • u dospělých s rozsahem menším než 10% tělesného povrchu hlubokého typu postižení Lehké popáleniny posuzujeme u dospělých s rozsahem menším než 10% tělesného povrchu. Popáleniny jsou povrchového typu (ŠTĚTINA et al., 2014). 1.5 LÉČBA POPÁLENIN V této kapitole se budeme zabývat způsoby léčby u popáleninového traumatu. 1.5.1 AMBULANTNÍ OŠETŘENÍ POPÁLENIN V ambulantní části zdravotnického zařízení se uskuteční první kontakt s pacientem. Zde dochází ke klasifikaci postižení, k primárnímu ošetření a k návrhu další léčebné terapie. Je nutné, aby první styk s pacientem byl zabezpečen pracovníky orientovanými v dané problematice. Při rozhodování, které pacienty léčit ambulantně a které je nutné hospitalizovat, musíme zvážit mnoho důležitých faktorů a to z hlediska pacienta a jeho zdravotnického a rodinného zázemí. Z hlediska poranění pacienta určujeme rozsah, hloubku, lokalizaci, věk, rodinnou a osobní anamnézu. Na ambulanci musí být každému pacientovi s termickým úrazem neprodleně poskytnuta úleva od bolesti a strachu (KÔNIGOVÁ et al., 2010, s. 83). Podáváme parenterálně analgetika v množství podle váhy a věku popáleného. Dále podáváme chladící obklady např. vodu nebo čistý fyziologický roztok o teplotě 8°C. Nikdy nepoužíváme led, protože vzniklá vazokonstrikce způsobí ischemii a prohlubování postižených ploch. Zároveň musíme očistit okolí rány a provést toaletu popálených ploch. Omývání vodou, borovou vodou a fyziologickým roztokem musí být šetrné. Nejprve je nutné ránu bezpečně omýt, oholit okolí rány, nejlépe 5-10 cm od okraje rány a dezinfikovat kůži okolo rány. Jako dezinfekce se používá Betadine mýdlo nebo Betadine roztok, který nedráždí popálenou plochu. Dále se při ambulantním ošetření odstraňují puchýře. Nejvíce záleží na lokalizaci a charakteru puchýře. Puchýře, které jsou v průměru menší než 6 cm, se po dezinfekci vyprázdní tak, že puchýř se perforuje nůžkami nebo sterilní jehlou a obsah se vytlačí. Kryt bez sraženého fibrínu přiložený ke spodině ponecháváme jako biologický kryt, ale nejdéle do pátého dne. Je-li obsažen sražený fibrín, pak jej při okraji opatrně otevřeme a pinzetou šetrně fibrín odstraníme na čistý epitel. 21 Pokud má povrch puchýře dostatečnou pevnost, rozprostřeme ho zpět na plochu. U popálenin lokalizovaných na ploskách dlaní a nohou postupujeme obdobně. Pokud je zde kryt puchýře porušen, je vhodné jej odstranit i s fibrinem, aby nevznikla živná půda pro infekci. Poté jej překryjeme obvazem, který je tvořen separačním mastným tylem, obkladem borovou vodou nebo jiným antiseptikem (Betadine, roztok nitrofurantoinu, rivanolu apod.). Také můžeme překrýt textilií Inadine a suchým mulem v dostatečné vrstvě. Tím zajistíme dostatečné odsávání ranného transsudátu. Obvaz nesmí prosakovat navenek, aby nedošlo ke vzniku infekce. Každý prosáklý obvaz musí být profesionálně a včas vyměněn (KÔNIGOVA et al., 2010). Kritické oblasti vyžadující speciální péči jsou: • Obličej Chladíme vodou, Watergelem, fyziologický roztokem a borovou vodou, někdy až 24 hodin. Musíme zabránit prohlubování a vyschnutí postižených ploch antibakteriálním krémem, gelem nebo dočasným biologickým krytem. Popálené části obličeje je třeba čistit, vytírat, vyplachovat nejméně po třech až čtyřech hodinách. Všechny úrazy očí nejprve vyšetří oftalmolog, pokud mu v práci nebrání masivní otok víček. U ambulantně léčených pacientů používáme jako fixaci pruban, který elasticky reaguje na narůstající edém a neutlačuje ho. Kontroly ambulantně ošetřených popálenin obličeje se provádí každý den. Menší popálené plochy lze léčit mastí Betadine. Mast se musí obnovovat 2x až 3x denně a proto je lepší na tuto léčbu pacienty hospitalizovat. • Horní končetina Povrchové poranění lze ošetřit ambulantně, je nutné dodržovat elevaci prvních 48-72 hodin, aby se omezil akutní otok. Pacienti s hlubokým postižením je nutné hospitalizovat. Prsty horní končetiny jsou vždy ohrožovány narůstajícím otokem, proto při prvním ošetření je důležité odstranit všechny prstýnky a jiné ozdoby. Pokud to nejde, přeštípneme nebo přeřízneme dané šperky příslušným nářadím. • Dolní končetina Léčba dolních končetin vyžaduje elevaci a rehabilitaci. Nejsou-li popáleniny komplikované nějakým jiným úrazem nebo infekcí, stačí první převaz za 2-3 dny, ale musíme pacienta upozornit, že obvaz nesmí prosakovat. Pokud se tak stane, je nutné se dostavit ke kontrole. V případě prohloubení ploch či jiných komplikací poraněného hospitalizujeme (KÔNIGOVÁ et al., 2010). 22 1.5.2 AMBULANTÍ OŠETŘENÍ ELEKTROTRAUMAT Hodnotíme podle rozsahu a mechanismu úrazu. Ve většině případů jde o popálení L, Ha, a lib stupně, proto volíme pro krytí poraněných ploch separační tyl s alginátovým gelem (např. Flamigel) a chladíme. U rozsáhlého poranění je nutnost hospitalizace pacienta. Při kontaktu s elektrickým proudem je vždy nutná interní kontrola s EKG vyšetřením. V případě bezvědomí zajistíme neurologické vyšetření a hospitalizaci. Drobná tečkovitá popálení lze po interním vyšetření léčit ambulantně (KONIGOVÁ et al., 2010). 1.5.3 AMBULANTNÍ OŠETŘENÍ U CHEMICKÝCH POSTIŽENÍ Postižené plochy oplachujeme proudem tekoucí vody po dobu alespoň 20 minut. Kontrolujeme pH postižené plochy. Pokud se změní hodnota pH o jeden stupeň, buď pokračujeme v oplachování nebo užijeme vhodný neutralizační prostředek. • Pro kyseliny - natrium bikarbonát 4,2% nebo 8,4% • Pro alkálie - 3% roztok kyseliny borité (borová voda), 3-5% roztok kyseliny octové nebo citrónové (KONIGOVÁ et al., 2010). 1.5.4 LÉČBA VE SPECIALIZOVANÉM PRACOVIŠTI Většina oddělení urgentního příjmu není dostatečně vybavena pro ošetření popálenin 3. stupně, takže pacient musí být převezen do popáleninového centra. Prvotní ošetření závisí na druhu, lokalizaci a rozsahu popálenin. Prvotní ošetření zahrnuje: • Odstranění zdroje tepla a všech předmětů, které mají schopnost udržovat teplo, jako jsou šperky a oblečení. • Kontrolovat vitální funkce pacienta (EKG, TT, P, TK, Sp02, GCS, dýchání). • Zajistit lokální chlazení a udržovat průchodnost dýchacích cest. Jsou-li dýchací cesty neprůchodné, je nutné pacienta zajistit endotracheální intubací. • Podání zvlhčeného kyslíku. • Kontrola krvácení a efektivní mírnění bolesti. • Použití sterilních rukavic a aseptických postupů jako prevence další kontaminace popáleniny. • Sterilní krytí popálených ploch. • Náhrada tekutin (viz Náhrada tekutin). • Zavedení žilního katétru na periferii (nejlépe dvě i.v. kanyly) nebo centrální žilní katétr. 23 • Zavedení permanentního močového katétru, měření příjmu a výdeje tekutin. • Zavedení nasogastrické sondy k dekompresi žaludku a také k prevenci vdechnutí žaludečního obsahu. Pacient nesmí nic požít ústy. • Sledovat projevy a příznaky infekce a u chemických popálenin oplachovat rány fyziologickým roztokem. Po stabilizaci zahajujeme antibiotickou léčbu. Podáváme léky proti bolesti a protizánětlivé léky. Vyšetříme pacientovo dýchaní. Je nutné zjistit, jestli zde není chrapot, stridor a různé praskoty a sledovat příznaky laryngálního otoku nebo obstrukce trachey, silného chrapotu a také obtížného dýchání. Podává se zvlhčený kyslík a také tracheální odsávání, pokud není pacient sám schopen pročišťovat své dýchací cesty nebo když se začnou vyskytovat abnormální šelesti. Kontinuálně monitorujeme srdeční činnost každých 15 minut nebo častěji. Kontrolujeme dýchaní pacienta a sledujeme úroveň vědomí a jeho změny (např. zmatenost, neklid). Mírné popáleniny chladíme studenou vodou nebo přiložením chladících obkladů. Chladící tekutina by měla mít okolo 8°C. Po odstranění cizích těles na postiženou oblast nanášíme antiseptickou mast a nepřilnavé krytí. U středních a závažných popálenin podáváme 100% kyslík a je nutné zajistit pacientovo dýchací cesty intubací nebo úplnou plicní ventilací. Jestliže je pacient popálen na hlavě, krku a hrudníku, je nutná intubace pro zmenšení rizika obstrukce dýchacích cest. Pacienta uložíme do částečné Fowlerovy polohy, abychom zvětšili pohyby hrudníku. Vzhledem k možné drastické edukci tělesné teploty nepokrýváme rozsáhlé popáleniny navlhčenými obklady. Provádíme akutní escharotomii v oblasti hrudníku nebo krku, abychom zajistili dostatečné dýchaní a rozpětí plic. Podávání léků a infuzí: • Analgetika, Antibiotika • Bronchodilatancia a Mukolytika, která pomáhají k odstranění sekretů • Rigerův roztok kvůli doplnění tekutin a udržení srdečního výdeje U pacientů s popáleninami se provádějí následující vyšetření: • Hodnoty krevních plynů (astrup) • Hodnoty karboxyhemoglobinu a přítomnost oxidu uhelnatého a množství vdechnutého kouře • Krevní obraz, který dokáže odhalit sníženou hladinu hemoglobinu v důsledku hemolýzy, sekundárně zvýšený hematokrit v důsledku hemokoncentrace a leukocytózu, která je důsledkem systémové zánětlivé reakce a také rozvojem sepse. 24 • Komplexní biochemické vyšetření. Hladiny elektrolytů mohou poukázat na hyponatrémii způsobenou masivním přesunem tekutin a hyperkalémii způsobenou masivním přesunem tekutin či buněčným poškozením. Další laboratorní vyšetření mohou odhalit zvýšenou hladinu urey při ztrátách tekutin (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008). 1.5.5 NÁHRADA TEKUTIN Pro pacienta s popálením je náhrada tekutin nutností, protože při popálení dochází k masivním ztrátám tekutin. Ke stanovení množství tekutin, které mají být podány v průběhu 24 hodin od popálení, jsou používané různé vzorce. Jeden z nejčastěji používaných vzorců je Parklandův vzorec: 2 - 4 ml Ringerova roztoku s laktátem na kg / procento popáleného povrchu těla. Polovina vypočítaného množství je obvykle podána během prvních osmi hodin po popálení. Je důležité vědět, že se jedná o dobu od poranění, nikoli o dobu po příjezdu na specializované pracoviště. Doba poranění se počítá jako startovní čas pro první polovinu osmihodinového období. Zbývající polovina tekutin se podává v průběhu následujících 16 hodin. Během prvních 24 hodin jsou podávány krystaloidní roztoky (Ringer laktát, Hartmanův roztok), které jsou podávány konstantní rychlostí. V průběhu rehydratace musíme dávat pozor na známky nadbytečné nebo nedostatečné náhrady. Projevy selhávaní srdce a pulmonálního edému vypovídají o nadměrném přísunu tekutin, naopak projevy hypovolemického šoku znamenají nedostatečný přísun tekutin (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008). 1.5.6 CHIRURGICKÁ LÉČBA Chirurgickou léčbou rozumíme několik druhů operačních zákroků. 1.5.6.1 ESCHAROTOMIE ( UVOLŇUJÍCÍ NÁŘEZY) Tepelná destrukce kůže a podkoží vede často k vytvoření eschary. Eschara ztrácí původní elasticitu kůže a ztuhnutím tkáně dochází ke stlačení hlubších struktur. Nej větší nebezpečí útlaku je při cirkulárním postižení hrudníku, kdy omezuje pohyby hrudníku a také na končetinách, kdy omezuje prokrvení periferní části končetiny. Nej závažnější je cirkulární postižení krku, kde dochází k útlaku krčních žil. Zde uvolňující nářezy musejí být provedeny již na místě úrazu. Escharotomie se provádí pilovitým nebo vlnovitým nářezem kůže a podkoží. Krvácení nebývá masivní a zastavit jej není pro chirurga problém (JANEČEK, 2008). 25 1.5.6.2 NEKREKTOMIE (EXCIZE ODUMŘELÉ TKÁNĚ) Dříve než začneme s náhradou ztraceného kožního krytu, je potřeba odstranit odumřelou tkáň. Provádějí se dva základní druhy nekrektomie (tangenciální a fasciální). • Při tangenciální nekrektomii se odstraňuje devitalizovaná tkáň po vrstvách. Principem této metody je postupné seřezávání tenké vrstvy popálené plochy až na živou tkáň. Výhodou této metody je ponechání vitální tkáně včetně zbytků podkoží o a zachování kontury tělní krajiny (FRANCŮ, 2011). • Při fasciální nekrektomii odstraňujeme kůži, podkoží a tuk až k fascii. Je indikována u rozsáhlých postižení se ztrátou kůže v celé tloušťce. Výhodou tohoto postupu je získání prokrvené spodiny vhodné pro přijetí kožních transplantátů. Nevýhodou jsou kosmetické deformace a možné poškození povrchových nervů. Tento způsob se proto užívá spíše u starších lidí, kdy méně záleží na funkci a jde především o záchranu života. Po odstranění tkáně kryjeme rannou plochu dočasným kožním krytem (FRANCŮ, 2011). 1.5.6.3 TRANSPLANTACE KŮŽE Kožní transplantace je přenos kůže z jedné (dárcovské) části těla na jiné (příjmové) místo téhož jedince. K terminologickému odlišení přenosu kůže od jiného dárce se používá termín kožní autotransplantace. Přenášená část se nazývá kožní štěp. Kožní štěp se skládá z celé vrstvy epidermis a dermis. Podle tloušťky rozdělujeme štěp na dva základní druhy. • Dermoepidermální štěp Kůže není odebírána v celé své tloušťce, je seříznuta v různé úrovni dermis. Čím je kožní transplantát tenčí, tím je větší šance lepšího přihojení, ale více se smršťuje. Plocha po odebrání kožního štěpu se hojí spontánní epitelizací. Po zhojení lze odebrat kožní štěp ze stejného místa. • Štěp v plné tloušťce Je mechanicky odolnější, má podobný vzhled jako nepoškozená kůže a smršťuje se jen minimálně. Nevýhodou jsou vysoké nároky na prokrvení příjmové oblasti. Kožní transplantace je technicky banální zákrok, přesto úspěšná léčba závisí na řadě faktorů, kdy jeden jediný může zhatit celé snažení. Mezi důležité faktory řadíme: zajištění příjmu živin transplantátem, zabránění vzniku infekce, zabránění vzniku zbytkových defektů, správná volba odběrového místa a zabránění infekce odběrové plochy (JANEČEK, 2008). 26 2 PREVENCE POPÁLENIN V této kapitole se budeme zabývat prevencí popáleninového traumatu. Budeme popisovat nejrůznější riziková místa, dále se zaměříme na věkové skupiny, u kterých je zvýšené riziko popálení. Jednou z cest prevence popáleninových úrazů u dětí je zákaz prodeje dětských oděvů z hořlavých tkanin. Ve Velké Británii bylo v roce 1964 uzákoněno, že všechny oděvy musejí být výrobcem označeny, pokud neprojdou testem British Standard. V zemích, kde podobné zákony byly přijaty, se snížil výskyt rozsáhlých hlubokých popálenin u dětí. Tento zákon přijalo Švýcarsko, Skandinávie a USA. Bylo zjištěno, že 90% smrtelných popálenin v domácnostech je zaviněno hořícím oděvem. Ve Velké Británii je ponechání dítěte mladšího dvanácti let doma bez dozoru posuzováno jako přestupek (KÔNIGOVA et al., 2010). 2.1 RIZIKOVÉ SITUACE A MÍSTA Nej častějším místem termických úrazů je domácnost. Hlavní příčinou úrazu v domácnosti je popálení horkou tekutinou a popálení o horká tělesa. Mezi nej rizikovější místa v domácnosti zahrnujeme kuchyň, obývací pokoj a koupelnu. 2.1.1 KUCHYŇ Kuchyň je jedno z nej častějších míst, kde je zvýšené riziko termického úrazu. Hlavním důvodem bývá opaření horkou tekutinou a popálení o horká tělesa. V domácnosti s malými dětmi není vhodné používání ubrusů, které v nestřeženém okamžiku děti mohou na sebe strhnout spolu s polévkou, čajem či kávou. Veškeré horké tekutiny je nutné pokládat do středu stolu, aby nebyly v dosahu dětí. Ohřáté pokrmy by se neměly nechávat na sporáku za rozpálenou ploténkou. Na ohřev vody jsou vhodnější konvice, které mají plnící hubici, neboť při převrácení mají menší průtok a tím se zmenší rozsah případné popáleniny. Troubu na pečení je dobré zajistit dětskou pojistkou. Tím se zamezí jejímu otevření dítětem. Při vaření na sporáku je vhodné ucha od hrnců a držáky od pánví nasměrovat tak, aby j e děti nemohly zachytit. 27 2.1.2 OBÝVACÍ POKOJ V obývacím pokoji na děti číhá mnoho nástrah. Nej častějším úrazem v obývacím pokoji je úraz elektrickým proudem, spálení o žehličku, spálení o krb atd. Není vhodné nechávat v dosahu dětí rozehřátou žehličku a odcházet do jiných místností. Elektrické zásuvky by měly být vybaveny bezpečnostními krytkami. Zápalky a zapalovače by měly být uschovány mimo dosah dětí a děti by neměly být bez dozoru v místnostech s krbem či kotlem. Chemické přípravky, které mohou způsobit poleptání, by měly být uschovány na bezpečném místě mimo dosah dětí v originálním balení. Nej častější příčinou úmrtí malého dítěte je při požáru, kdy se snaží schovat před ohněm pod nábytek nebo do skříně. Je důležité naučit děti, aby se při takovéto situaci snažily utéct ven z domu. 2.1.3 KOUPELNA Nejčastější úrazy v koupelnách vznikají opařením a elektrickým proudem. Při napuštění vany je vhodné napouštět první studenou a poté teplou vodu a je nutné vodu nejdříve otestovat, než do ní dítě položíme. Při pokládání dítěte do vany je důležité položit dítě tak, aby bylo z dosahu sprchy a kohoutků. Nikdy nepoužíváme elektrické spotřebiče v blízkosti umyvadla či vany. Nikdy nenecháváme své děti v koupelnách bez dozoru. 2.1.4 TÁBOROVÝ OHEŇ U táborového ohně není vhodné používání silonového oblečení, neboť syntetický materiál je enormně hořlavý a rychle se vznítí. Při hoření syntetického materiálu vzniká enormní teplota, jejímž následkem vznikají hluboké popáleniny. U starších dětí je vhodné vysvětlit princip a účel zápalek. Pod dohledem dospělého svolit k jej ich vyzkoušení dříve, než se o to dítě pokusí samo. Dítě musí vědět, že zápalky jsou určeny dospělým (NOVOTNÁ et. al., 2008). 28 2.2 RIZIKOVÉ SKUPINY Příčiny a mechanismy úrazů jsou odlišné v zemích vyspělých a rozvojových podle stavu životní úrovně a sociálního rozvrstvení obyvatelstva. Z porovnání epidemiologických studií jednotlivých zemí v Evropě s domácími zkušenostmi vyplývá, že postižené můžeme rozdělit do několika kategorií dle věku (KÔNIGOVÁ et al., 2010 s. 23). 2.2.1 0-3 roky Toto je nej rizikovější věková skupina, z 85% zde převládají domácí úrazy. Jeden z nej častějších úrazů je opaření horkou vodou. Vývojem dítěte se mění i typy úrazů. Děti do 9 měsíce života jsou obvykle opařeny jinou osobou. Jednoleté děti už začínají chodit a díky své zvědavosti si chtějí vše vyzkoušet a osahat. Nej častějším případem je stržení ubrusu spolu s talířem či hrnečkem s horkou tekutinou. Ze sporáku stahují horké konvice, pánve nebo hrnce. V poměru 2:1 převažují chlapci nad dívkami. 2.2.2 5-15 let U této věkové skupiny ubývá opaření, ale přibývá popálenin z hořícího oděvu. Nej nebezpečnější jsou syntetické materiály. U chlapců jsou nečastější úrazy při hraní se zápalkami, zábavnou pyrotechnikou, zapalovači či výbušninami. Naopak u dívek jsou nejčastější úrazy při práci v kuchyni. Přibývají také úrazy elektrickým proudem. U dětí do pěti let převládá úraz nízkým napětím z elektrických spotřebičů, zatímco děti mezi pěti až patnácti lety jsou ohroženy i vysokým napětím z nezajištěných transformátorů, lezením na střechy vagónů nebo na stožáry vysokého napětí. 2.2.3 15 - 45 let Tato věková skupina je nejčastěji postižena termickým úrazem a elektrickým proudem. Příčinou bývá bezohlednost a nedbalost. Závažnými faktory při vzniku úrazu jsou např. nedodržení bezpečnostního opatření, vznícení oděvu nasáklého hořlavou látkou, alkohol a jiné návykové látky. Lze sem zahrnout popálení vzniklé při profesi jako je kovář, sklář, hasič či elektrikář (KÔNIGOVÁ et al., 2010). 2.2.4 45 - 65 let Příčinou popálení mezi 45 až 65 rokem bývá porucha rovnováhy, ztráta zručnosti, špatná koordinace vedoucí k pádům na horká tělesa, polití horkou tekutinou a v neposledním případě kouření v posteli, které ve většině případů končí smrtí (BROŽ et. al., 2008). 29 3 PRVNÍ POMOC U POPÁLENIN První pomoc je soubor jednoduchých úkonů a účelných opatření. Jejich cílem je záchrana života či zdraví u lidí postižených úrazem či náhlou poruchou vědomí. Je povinností každého občana poskytnout první pomoc, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život. Při život ohrožujících stavech rozhodují o konečném výsledku přežití často první minuty. Správné zacházení s postiženým může zachránit jeho život a také zmírnit následky náhlé zdravotní příhody. Ve většině případů se stává, že na místě úrazu jsou přítomny jen osoby bez speciálního vybavení a většinou i bez medicínských znalostí. Čím více těchto lidí ví, jak postiženému poskytnout první pomoc, tím má postižený větší šanci na uzdravení (MÁLEK et. al., 2010). 3.1 HISTORIE LÉČBY A PRVNÍ POMOCI U POPÁLENIN Popáleninové trauma je jeden z nej starších úrazů, které postihovalo lidstvo. Už člověk neandertálský 60 000 let př. n. 1. užíval k léčení různé rostliny. Ebersův papyrus z roku 1600 př. n. 1. kladl důraz na aplikaci živočišných látek a na aplikaci syrového masa na popálené plochy. Starořečtí lékaři využívající herbální medicíny připravovali obvazy z plátna potřeného vepřovým sádlem a borovicovou pryskyřicí a zahřívali vše nad ohněm. První klasifikaci popálenin z hlediska vzhledu rány vytvořil Wilhelm Fabry (1560-1634) pocházející z města Payarne ve Švýcarsku. Jeho kniha nesla název „De Combustionibus" a bylo to první dílo 20. století, ve kterém bylo popsáno popáleninové trauma, jeho příznaky, příčiny a léčba. V roce 1928 se stalo Československo první zemí v Evropě, kde bylo založeno pracoviště rekonstrukční a plastické chirurgie. Zakladatel prof. František Burian řešil také jizevnatá znetvoření po těchto úrazech. Během druhé světové války František Burian rozpoznal nedostatky v péči o popálené a náročnost této péče. Díky těmto nedostatkům bylo v roce 1953 založeno první popáleninové centrum nejen v Československu ale také i v Evropě. Pražské centrum slouží v oblasti léčebné a preventivní péče. Od roku 1991 má status kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (KÔNIGOVÁ et al., 2010). 30 3.2 LAICKÁ PRVNÍ POMOC Laická první pomoc je pomoc poskytnutá laikem osobě postižené na zdraví v době od vzniku poranění do doby předání pacienta výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby. Laická první pomoc se provádí s minimálním vybavením např. autolékárnička, domácí lékárnička, kapesní lékárnička. Také lze laickou první pomoc provádět bez pomůcek. Po poskytnutí první pomoci je šance na záchranu života a na uzdravení pacienta mnohem vyšší než u pacientů, kterým první pomoc poskytnuta nebyla (PETRŽELA, 2007). Laická první pomoc zahrnuje: • Odsunutí pacienta do bezpečí • Snížit riziko komplikací • Provedení životně zachraňujících úkonů • Přivolání zdravotnické záchranné služby • Snížení bolesti správným ošetřením • Setrvat do příjezdu zdravotnické záchranné služby (BYDŽOVSKY, 2011). První krok u laické první pomoci je zabránění dalšímu působení tepla. Hořící oděv rychle uhasíme opatrným koulením po trávě nebo politím čistou vodou. Hasíme také textilií ale jen z přírodního materiálu. Oděv šetrně odstraníme, nikdy nestrháváme příškvary. Voláme linku 155 nebo 112. Správné kroky pro volání na tísňovou linku jsou: volající se představí, poté sdělí, co se přihodilo a pro kolik lidí žádá pomoc, nahlásí místo neštěstí a sdělí svoje číslo telefonu. Dále kontrolujeme fyziologické funkce (vědomí, dech, puls). Neodkladně zahájíme chlazení. Chladíme studenou tekoucí vodou. Voda by měla mít okolo 8°C. Můžeme také chladit mraženými potravinami, ale musejí být zabalené v textilii kvůli případnému podchlazení rány. Nikdy nechladíme celé tělo, ale jen postižené plochy. Sejmeme poraněnému náramky, řetízky a jiné ozdoby z těla. Kovové předměty udržují teplo a také fungují jako škrti dl o při popáleninovém otoku. Po ochlazení ránu sterilně překryjeme. Postiženému nedáváme nic pít ani jíst. Otíráme rty vlhčeným hadříkem. S pacientem stále komunikujeme a čekáme na příjezd zdravotnické záchranné služby (PETRŽELA, 2007). 31 3.3 ODBORNÁ PRVNÍ POMOC Závažných termických úrazů neustále přibývá, jejich terapie vyžaduje pohotovou, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu schopnou řešit i náhlý výskyt většího množství postižených za mimořádných okolností (POKORNÝ, 2004, s. 420). Odborná první pomoc zahrnuje: • Přerušení dalšího působení tepla. • Pomůcka pět T (teplo, ticho, tlumení bolesti, tekutiny, transport). Všech pět priorit se musí dostat pacientovi při první pomoci u popálenin. • Kontrola ventilace a oběhu. Intubace a řízená plicní ventilace pro transport je indikována zejména u popálenin nad 60% postiženého povrchu těla u dospělých a nad 30% postiženého povrchu těla u dětí. Také je indikována u popálení dýchacích cest (vdechnutí plamene, horké páry, kouře, a také při hoření v uzavřené místnosti). U popálenin menšího rozsahu je vhodné podání kyslíku obličejovou maskou. • Kontrola vitálních funkcí • Zajištění žilního vstupu. Zavedení žilního katétru na periferii (nejlépe dvě i.v. kanyly) nebo intraoseální vstup (POKORNÝ, 2004). • Analgezie či analgosedace (opiáty a midazolam nebo ketamim) jako tlumení bolesti. • Místní ošetření zahrnuje sejmutí všech ozdob z těla, odstranění volně odstranitelné ohořelé tkaniny (nikdy nestrhávat), sterilní krytí popálených ploch. Důležité je uložení pacienta do termoregulační folie. • Důležité je zde také hrazení tekutin. Snahou resuscitace tekutinami je zajistit dostatečnou perfuzi tkání, zabránit tkáňové ischemii. Resuscitaci tekutinami zahajujeme u kojenců při popálení nad 5%, u dětí při popálení nad 10% a u dospělých nad 15%) tělesného povrchu. Tekutiny se podávají v přetlakových manžetách. Viz kapitola 1.5.5 Náhrada tekutin. (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008). • Chlazení jen lokálně a tak dlouho dokud přináší úlevu. Nejvhodnější je voda o teplotě 8°C. Chladíme jen lokálně, nikdy nechladíme celé tělo. Důležité je vyhnout se celkovému podchlazení pro možnost prohloubení šokové reakce, extrémní vazokonstrikce a ovlivnění srdeční činnosti. Při poleptání očí opakovaně vyplachovat borovou vodou. 32 • Transport postižených na specializované pracoviště je třeba směřovat pacienty po předchozí konzultaci nebo oznámení. Na specializované pracoviště se transportují: děti do 2 let s popálením nad 5% tělesného povrchu a více, děti od 3 do 10 let s popálením na 10% a více, děti od 10 do 15 let s popálením na 15% tělesného povrchu a dospělé s popálením na 20% tělesného povrchu a více. Na specializované pracoviště transportujeme děti a dospělé s popálením nižším, které postihuje krk, obličej, obě nohy, obě ruce, genitál, perineum a hýždě. Dále také popálení elektrotraumatem, popálení s podezřením na dýchací cesty a popálení spojené s jiným poraněním. Pokud je popáleninové trauma spojené s jiným životně ohrožujícím poraněním, jako je třeba vnitřní krvácení, je důležité transportovat pacienta do nejbližší nemocnice, která je schopna konkrétní poranění vyřešit (POKORNÝ, 2004). 3.4 ADRESÁŘ POPÁLENINOVÝCH CENTER • Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha Klinika popáleninové medicíny Šrobárova 1150/50 Praha 10. Tel.: JIP - 267 16 3392, telefonní ústředna - 267 16 1111 (FNKV, 2016). • Fakultní nemocnice Brno Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie Jihlavská 20, 639 00 Brno - Bohunice. Tel.: JIP - 532 23 2657, telefonní ústředna - 532 23 1111 (BRNO, 2016). • Fakultní nemocnice s poliklinikou, Ostrava - Poruba Popáleninové centrum 17. listopadu 1790, 70852 Ostrava - Poruba. Tel.: JIP - 597 372 801, telefonní ústředna - 597 371 1111 (FNO, 2016). 33 PRAKTICKÁ CAST 4 CÍLE A PRŮZKUMNÉ OTÁZKY Téma: Znalosti laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách. Problém: Je laická veřejnost dostatečně informovaná o popáleninách? Cíl č. 1: Zjistit znalosti laické veřejnosti o popáleninách. Průzkumná otázka č. 1: Předpokládáme, že laická veřejnost má dostatečné znalosti o popáleninách. Cíl č. 2: Zjistit znalosti správných postupů při popáleninách u laické veřejnosti. Průzkumná otázka č. 2: Předpokládáme, že většina laiků má dostatečné znalosti první pomoci u popálenin. Cíl č. 3: Zmapovat, zda laická veřejnost předchází vzniku popálení. Průzkumná otázka č. 3: Předpokládáme, že většina tázaných předchází vzniku popálení. Cíl č. 4: Zmapovat vědomosti mužů a žen při postupech u popáleninového traumatu. Průzkumná otázka č. 4: Předpokládáme, že rozsah znalostí u popáleninového traumatu bude vyšší u mužů než u žen. 34 4.1 METODIKA PRŮZKUMU Setření bylo koncipováno jako kvantitativní průzkum. Pro vyhodnocení praktické části byl sestaven strukturovaný anonymní dotazník. Dotazník se skládal z celkem 21 otázek. Zjištěné údaje byly zpracované v počítačovém programu Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Výsledky jsou znázorněné v tabulkách a grafech. Průzkum probíhal od 11. ledna 2016 do 12. února 2016 v okrese Příbram. 4.2 VÝBĚROVÝ SOUBOR Průzkumný soubor tvořilo 80 laiků, z toho bylo cíleně 40 mužů a 40 žen. Průzkum byl realizován v okrese Příbram. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků. Vráceno jich bylo 78. Návratnost tedy činila 97.5%. 35 4.3 INTERPRETACE VÝSLEDKU Otázka č. 1 - Věk Tabulka č. 1 - Věk ŽENY MUŽI Odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost A)15 - 20 15 38% 18 46% B) 21-40 17 44% 14 36% C) 41 - 60 6 15% 6 15% D) 60 a více 1 3% 1 3% Graf č. 1 - Věk ■ Ženy ■ Muži A) 15 - 20 B) 21 - 40 C) 41 - 60 D) 60 a více U otázky č. 1 jsme zjišťovali věk respondentů. Celkem se zúčastnilo ve věkové kategorii 15 - 20 let 15 (38%) žen a 18 (46%) mužů, 21 - 40 let 17 (44%) žen a 14 (36%>) mužů, 41 - 60 let 6 (15%) žen a 6 (15%) mužů. V poslední kategorii 60 let a více let se zúčastnila 1 (3%) žena a 1 (3%) muž. 36 Otázka č. 2 - Pohlaví Tabulka č. 2 - Pohlaví Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost A)Ženy 39 50% B) Muži 39 50% Graf č. 2 - Pohlaví ■ Ženy ■ Muži U otázky č. 2 jsme zjišťovali věk respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 39 (50%) žen a 39 (50%) mužů. 37 Otázka č. 3 - Vzdělání Tabulka č. 3 - Vzdělání Odpověď ŽE NY Ml UŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Základní 8 21% 9 23% B) Střední (vyučen/a) 16 41% 11 28% C) Střední (s maturitou) 13 33% 14 36% D) Vyšší odborné 0 0% 2 5% E) Vysokoškolské 2 5% 3 8% Graf č. 3 - Vzdělání A) Základní B) Střední C) Střední (s D) Vyšší E) (vyučen/a) maturitou) odborné Vysokoškolské ■ Ženy ■ Muži U otázky č. 3 jsme zjišťovali nejvyšší dosažené vzdělání. Dotazníku se zúčastnilo 8 (21%) žen a 9 (23%) mužů se základním vzděláním, 16 (41%) žen a 11 (28%) mužů se středoškolským vzděláním bez maturity, 13 (33%) žen a 14 (26%) mužů se středoškolským vzděláním s maturitou, 0 (0%) žen a 2 (5%) muži s vyšším odborným vzděláním a 2 (5%) ženy a 3 (8%) muži s vysokoškolským vzděláním. 38 Otázka č. 4 - Kolik rozlišujeme stupňů popálenin? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) Nevím Tabulka č. 4 - Stupně Odpověď ŽE] NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost G = 3,14 A) 1 0 0% 0 0% B) 2 0 0% 0 0% X2 = 3,841 C) 3 32 82% 37 95% D) 4 7 18% 2 5% E) Nevím 0 0% 0% 0% Graf č. 4 - Stupně 100% 90% -80% -70% -60% -50% -40% -30% -20% -10% ■ 95% - 82%l y /~ /~ ■ Ženy /~ ■ Muži /~ 18% y 0% 0% 0% 0% ls% 0% 0% 0% ■ r — ■— A) 1 B) 2 C) 3 1 — / D) 4 E) Nevím U otázky č. 4 jsme zjišťovali, zda respondenti znají počet stupňů popálenin. Správnou odpověď C si vybrala valná většina žen 32 (82%) i mužů 37 (95%). Tuto otázku jsme testovali Chí-kvadrát testem na webové straně http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/. Zjistili jsme, že v jednotlivých kategoriích se neprojevily statisticky významné změny. 39 Otázka č. 5 - Příčinou popálenin může být? (možnost více odpovědí) a) Chemikálie b) Sluneční záření c) Vysoká teplota působící na kůži člověka d) Elektrický proud e) Jiné Tabulka č. 5 - Příčiny popálenin Odpověď ŽE] VY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Chemikálie 29 27% 31 26% B) Sluneční záření 32 30% 36 30% C) Vysoká teplota působící na kůži člověka 23 22% 20 16% D) Elektrický proud 18 17% 27 22% E) Jiné 4 4% 7 6% Graf č. 5 - Příčiny popálenin 30% 30% ■ Ženy ■ Muži A) Chemikálie B) Sluneční C) Vysoká D) Elektrický E) Jiné záření teplota proud působící na kůži člověka U otázky č. 5 jsme za správnou odpověď považovali všechny možné odpovědi. 29 (27%) žen a 31 (26%) mužů zvolilo odpověď chemikálie. 32 (30%) žen a 36 (30%) mužů si vybralo odpověď sluneční záření. 23 (17%) žen a 20 (16%) mužů zvolilo odpověď vysoká teplota působící na kůži člověka. 18 (17%) žen a 27 (22%) mužů odpovědělo elektrický proud. 4 (4%) ženy a 7 (6%) mužů zvolilo odpověď jiné. Do odpovědi jiné respondenti napsali tekutý dusík, oheň, radioaktivní záření, vroucí voda, cigareta, žehlička, laser a horký olej. 40 Otázka č. 6 - Jakým způsobem se určuje rozsah popálenin u popáleného? a) 1% tělesného povrchu, obrysem ruky popáleného b) 1% tělesného povrchu, obrysem ruky vyšetřujícího c) 9% tělesného povrchu, obrysem ruky dospělého člověka d) 12% tělesného povrchu, obrysem obou dlaní popáleného e) Nevím Tabulka č. 6 - Rozsah popálenín Odpověď ŽE] VY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) 1% tělesného povrchu, obrysem ruky popáleného 11 28% 14 36% B) 1% tělesného povrchu, obrysem ruky vyšetřujícího 2 5% 3 8% C) 9% tělesného povrchu, obrysem ruky dospělého člověka 6 15% 4 10% D) 12% tělesného povrchu, obrysem ruky popáleného 1 3% 3 8% E) Nevím 19 49% 15 38% Graf č. 6 - Rozsah popálenin ■ Ženy ■ Muži A) B) C) D) E) U otázky č. 6 jsme považovali za správnou odpověď možnost A. Tuto možnost si vybralo 11 (28%) žen a 14 (36%) mužů. Nejčastěji označenou odpovědí byla možnost E. Tuto možnost zvolilo 19 (49%) žen a 15 (38%) mužů. 41 Otázka č. 7 - Čím je charakterizován druhý stupeň popálenin? a) Mokvající ranou b) Začervenáním c) Puchýřem d) Popraskanou kůží e) Nevím Tabulka č. 7 - Druhý stupeň Odpověď ZE NY MUZI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost G = 4,588 X2 = 3,841 A) Mokvající ranou 6 15% 5 13% B) Začervenáním 1 3% 0 0% C) Puchýřem 21 54% 30 77% D) Popraskanou kůží 6 15% 2 5% E) Nevím 5 13% 2 5% Graf č. 7 - Druhý stupeň ■ Ženy ■ Muži A) B) C) D) E) U otázky č. 7 jsme považovali za správnou odpověď možnost C. Tuto možnost si vybralo 21 (54%) žen a 30 (77%) mužů. Možnost A zvolilo 6 (15%) žen a 5 (13%) mužů. Možnost B zvolila jen 1 (3%) žena. Možnost D vybralo 6 (15%) žen a 2 (5%) muži. Možnost nevím zvolilo 5 (13%) žen a 2 (5%) muži. Tuto otázku jsme testovali Chí-kvadrát testem na webové straně http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/. Zjistili jsme, že v kategoriích muži a ženy se projevily statisticky významné změny. 42 Otázka č. 8 - Kolik procent tělesného povrchu tvoří u dospělého člověka hlava? a) 5% b)7% c)9% d) 12% e) Nevím Tabulka č. 8 - Hlava Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) 5% 6 15% 6 15% B) 7% 10 26% 7 18% C) 9% 5 13% 14 36% D) 12% 10 26% 7 18% E) Nevím 8 20% 5 13% Graf č. 8 - Hlava ■ Ženy ■ Muži Za správnou odpověď u otázky č. 8 jsme považovali odpověď C 9%, kterou si vybralo 5 (13%) žen a 14 (36%) mužů. Možnost A zvolilo 6 (15%) žen a stejný počet mužů. Možnost B označilo 10 (26%) žen a 7 (18%) mužů. Odpověď D vybralo 10 (26%) žen a 7 (18%) mužů. Odpověď E zvolilo 8 (20%) žen a 5 (13%) mužů. 43 Otázka č. 9 - Poskytnutí první pomoci je povinné pro: a) Orgány integrovaného záchranného systému (Policie, Hasiči, Záchranná služba) b) Osoby starší 18 let c) Osoby s platným občanským průkazem d) Každého občana e) Nevím Tabulka č. 9 - Poskytnutí první pomoci ŽENY MUŽI Odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost A) Orgány integrovaného záchranného systému (Policie, Hasiči, záchranná služba) 5 13% 3 8% B) Osoby starší 18 let 2 5% 2 5% C) Osoby s platným občanským průkazem 1 3% 0 0% D) Každého občana 31 79% 34 87% E) Nevím 0 0% 0 0% Graf č. 9 - Poskytnutí první pomoci ■ Ženy ■ Muži A) B) C) D) E) Jak je z grafu patrné, na otázku č. 9 valná většina respondentů odpověděla správně. Za správnou odpověď jsme považovali možnost D, kterou zvolilo 31 (79%) žen a 34 (87%) mužů 44 Otázka č. 10 - Doplňte čísla tísňového volání: Tabulka č. 10 - Tísňové volání Odpověď ŽE] VY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Policie (158) 36 21% 35 19% B) Záchranná služba (155) 38 22% 37 21% C) Hasiči (150) 34 20% 36 20% D) Integrovaný záchranný systém (112) 28 16% 37 21% E) Městská policie (156) 36 21% 35 19% Graf č. 10 - Tísňové volání A) Policie B) Záchranná C) Hasiči D)IZS(112) E) Městská (158) služba (155) (150) policie (156) Jak je z grafu patrné, většina respondentů by se bez problému dovolala na tísňovou linku. Na policii by se dovolalo 36 (21%) žen a 35 (19%) mužů. Naopak 3 ženám a 4 mužům by se pomoci nedostalo. Na záchrannou službu by se dovolalo 38 (22%) žen a 37 (21%) mužů. 34 (20%) žen a 36 (20%) mužů by se svým telefonátem dovolalo k hasičům. 28 (16%) žen a 37 (21%) mužů by se správně dovolalo na IZS. Na městskou policii by se správně dovolalo 36 (21%) žen a 35 (19%) mužů. 45 Otázka č. 11 - Poskytoval/a jste někdy první pomoc u popálenin? Tabulka č. 11 - První pomoc Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Ano, jednou 10 26% 13 33% B) Ano, opakovaně 4 10% 5 13% C) Ne 25 64% 21 54% Graf č. 11 - První pomoc ■ Ženy ■ Muži A) Ano, jednou B) Ano, opakovaně C) Ne Jak můžeme vidět, 10 (26%) žen a 13 (33%) mužů poskytovalo první pomoc u popálenin. Opakovaně poskytli první pomoc 4 (10%) ženy a 5 (13%) mužů. 25 (64%>) žen a 21 (54%) mužů nikdy neposkytovalo první pomoc u popálenin. 46 Otázka č. 12 - Při poleptání kůže neznámou látkou použijeme k neutralizaci: a) Čistou vodu b) Octovou vodu c) Mýdlo d) Peroxid vodíku e) Nevím Tabulka č. 12 - Poleptání kůže Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Čistou vodu 26 67% 24 62% B) Octovou vodu 2 5% 0 0% C) Mýdlo 3 8% 6 15% D) Peroxid vodíku 3 8% 5 13% E) Nevím 5 13% 4 10% Graf č. 12 - Poleptání kůže ■ Ženy ■ Muži A) Čistou B) Octovou C) Mýdlo D) Peroxid E) Nevím vodu vodu vodíku U otázky č. 12 jsme považovali za správnou odpověď A. Správně tedy odpovědělo 26 (67%) žen a 24 (62%) mužů. Možnost B si vybraly pouze 2 (5%) ženy. Možnost C zvolili 3 (8%) ženy a 6 (15%) mužů. Peroxid vodíku zvolili 3 (8%) ženy a 5 (13%) mužů. 5 (13%) žen a 4 (10%) muži označili odpověď E. 47 Otázka č. 13 - Označte správný postup při chlazení rozsáhlých popálenin: a) Studenou tekoucí vodou v oblasti krku, rukou a obličeje b) Studeným zábalem celého těla c) Kostkami ledu v oblasti hrudníku, obličeje a krku d) Studenou tekoucí vodou celé tělo e) Vlažnou tekoucí vodou celé tělo f) Nevím Tabulka č. 13 - Chlazení Odpověď ŽE] \Y MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Studenou tekoucí vodou v oblasti krku, rukou a obličeje 2 5% 5 13% B) Studeným zábalem celého těla 17 44% 9 23% C) Kostkami ledu v oblasti hrudníku, obličeje a krku 4 10% 2 5% D) Studenou tekoucí vodou celé tělo 9 23% 7 18% E) Vlažnou tekoucí vodou celé tělo 4 10% 12 31% F) Nevím 3 8% 4 10% Graf č. 13 - Chlazení ■ Ženy ■ Muži A) B) C) D) E) F) U otázky č. 13 jsme považovali za správnou odpověď možnost A, na kterou odpověděli jen 2 (5%) ženy a 5 (13%) mužů. Ostatní respondenti si vybrali z jiných možností. 3 (8%) ženy a 4 (10%) muži označili možnost nevím. 48 Otázka č. 14 - Jaká je nejvhodnější teplota vody pro chlazení popálenin? a)0°C b)2°C c)8°C d)15°C e) Nevím Tabulka č. 14 - Teplota vody ŽENY MUŽI Odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost A) 0°C 4 10% 1 3% B) 2°C 2 5% 5 13% C) 8°C 20 51% 9 23% D)15°C 8 21% 16 41% E) Nevím 5 13% 8 21% Graf č. 14 - Teplota vody ■ Ženy ■ Muži A) 0°C B) 2°C C) 8°C D) 15°C E) Nevím U otázky č. 14 jsme považovali za správnou odpověď možnost C, kterou označilo 20 (51%) žen a 9 (23%) mužů. Možnost A si vybral 1 (3%) muž a 4 (10%) ženy. Možnost B zvolilo 5 (13%) mužů a 2 (5%) ženy. Možnost D si vybralo 8 (21%) žen a 16 (41%)) mužů. Odpověď na otázku nevědělo 5 (13%) žen a 8 (21%) mužů. 49 Otázka č. 15 - Jak dlouho se mají chladit popálená místa? a) 1-5 minut b) 5-10 minut c) 10-20 minut d) 20 a více minut e) Nevím Tabulka č. 15 - Doba chlazení Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) 1 - 5 minut 3 8% 5 13% B) 5 -10 minut 13 33% 8 21% C) 10 - 20 minut 5 13% 10 26% D) 20 a více minut 11 28% 5 13% E) Nevím 7 18% 11 28% Graf č. 15 - Doba chlazení ■ Ženy ■ Muži A) 1 - 5 minut B) 5 -10 C) 10 - 20 D) 20 a více E) Nevím minut minut minut U otázky č. 15 zvolilo správnou odpověď B 13 (33%) žen a 8 (21%) mužů. Odpověď A zvolili 3 (8%) ženy a 5 (13%) mužů. Možnost C zvolilo 5 (13%) žen a 10 (26%) mužů. Možnost D označilo 11 (28%) žen a 5 (13%) mužů. Odpověď nevím zvolilo 7 (18%) žen a 11 (28%) mužů. 50 Otázka č. 16 - Máte v domácnosti hasicí přístroj? Tabulka č. 16 - Hasicí přístroj Odpověď ŽE] VY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Ano 18 46% 14 36% B) Ne 21 54% 24 61% C) Ano, ale nevím kde 0 0% 1 3% D) Nevím 0 0% 0 0% Graf č. 16 - Hasicí přístroj ■ Ženy ■ Muži A) Ano B) Ne C) Ano, ale D) Nevím nevím kde U otázky č. 16 jsme se dozvěděli, že hasicí přístroj má doma při ruce 18 (46%) žen a 14 (36%) mužů. Uhasit požár by mělo problémy 21 (54%) žen a 24 (61%) mužů, protože jejich domácnost není vybavena hasicím přístrojem. Jen 1 (3%) muž si vybral odpověď C. 51 Otázka č. 17 - Používáte při manipulaci s horkou tekutinou ochranné pomůcky? Tabulka č. 17 - Manipulace Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Ano 17 44% 4 10% B) Občas 10 26% 17 44% C) Ne 12 31% 18 46% Graf č. 17 - Manipulace ■ Ženy ■ Muži A) Ano B) Občas C) Ne U otázky č. 17 jsme se dozvěděli, že 17 (44%) žen a 4 (10%) muži používají ochranné pomůcky při manipulaci s horkou tekutinou. 10 (26%) žen a 17 (44%) mužů jen občas, 12 (31%>) žen a 18 (46%) mužů nepoužívá při manipulaci s horkou tekutinou ochranné pomůcky. 52 Otázka č. 18 - Máte v domácnosti hlásič požárů? Tabulka č. 18 - Hlásič Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Ano 3 8% 12 31% B) Ne 36 92% 27 69% Graf č. 18 - Hlásič ■ Ženy ■ Muži A) Ano B) Ne U otázky č. 18 jsme se dozvěděli, že 3 (8%) ženy a 12 (31%) mužů má v domácnosti zabudované protipožární čidlo, 36 (92%) žen a 27 (69%) mužů nikoli. 53 Otázka č. 19 - Kouříte v domácnosti? Tabulka č. 19 - Kouření Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Ano 4 10% 2 5% B) Někdy 3 8% 10 26% C) Nikdy 6 15% 14 36% D) Jsem nekuřák 26 67% 13 33% Graf č. 19 - Kouření ■ Ženy ■ Muži A) Ano B) Někdy C) Nikdy D) Jsem nekuřák Z grafu vyplývá, že pouhé 4 (10%) ženy a 2 (5%) muži kouří v domácnosti. Někdy si v domácnosti zapálí cigaretu 3 (8%) ženy a 10 (26%) mužů. 6 (15%) žen a 14 (36%) mužů kouří, ale mimo uzavřené prostory. 26 (67%) žen a 13 (33%) mužů jsou nekuřáci. 54 Otázka č. 20 - Napište, jak předcházíte vzniku popálenin: Tabulka č. 20 - Prevence Odpověď ŽE> ÍY Ml LTŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) Ostražitost, opatrnost 25 64% 16 41% B) Použití ochranných pomůcek 6 15% 2 5% C) Informovanost 1 3% 0 0% D)Prevence 2 5% 2 5% E)Zodpovědné chování 3 8% 0 0% F) „Nijak, vyhýbají se mi samy" 0 0% 1 3% G)„Nekouřím, necháváme čistit komín" 0 0% 1 3% H) „Nic nepodpaluji" 0 0% 1 3% CH) „Nemanipuluji s chemikáliemi" 0 0% 2 5% 1) „Nepodpaluju svíčky v domácnosti" 0 0% 2 5% J) Nevím, nevyplněno 2 5% 12 31% Graf č. 20 - Prevence 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 64% 8% 5% 0 5% 5% . o o %0% M |o%o%i!° 0%m 0%a°0%| 0% A) B) C) D) E) F) G) H) CH) I) J) 31% "Zeny Muži 5% 5% 5% Zde můžeme vidět, jak respondenti předcházejí vzniku popálenin. Jak je z grafu patrné, nejvíce respondentů předchází vzniku popálenin opatrností a ostražitostí. Přesné číslo činí 25 (64%) žen 16 (41%) mužů. 55 Otázka č. 21 - Jakou známkou byste ohodnotil/a vaše znalosti o popáleninách: Tabulka č. 21 - Hodnocení Odpověď ŽE NY MUŽI Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost A) 1 1 3% 3 8% B) 2 21 54% 5 13% C) 3 11 28% 20 51% D) 4 5 13% 9 23% E) 5 1 3% 2 5% Graf č. 21 - Hodnocení ■ Ženy ■ Muži A)l B)2 C)3 D)4 E)5 Jak je z grafu patrné, 1 (3%) žena a 3 (8%) muži své znalosti ohodnotili známkou 1. 21 (54%) žen a 5 (13%) mužů zvolilo známku 2. 11 (28%) žen a 20 (51%) mužů zvolilo známku 3. 5 (13%) žen a 9 (23%) mužů zvolilo známku 4. Nedostatečnou zvolila 1 (3%) žena a 2 (5%) muži. 56 5 DISKUZE Problematika popáleninového traumatu je rozsáhlé a velmi diskutované téma z důvodu stále se zvyšující četnosti popálenin u laické veřejnosti. Popáleninovým traumatem se zabývá mnoho autorů, ale naším nej významnější m autorem a zdrojem je Radana Kónigová, která popisuje ve své knize vše, co souvisí s problematikou popáleninového traumatu. Výsledky průzkumu jsme porovnávali s níže uvedenými autory. Otázky 1 - 3 byly identifikační. První otázka se týkala věku respondentů. Jak je z grafu patrné, dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce respondentů z věkové skupiny 15 - 20 let - z toho 15 (38%) žen a 18 (46%) mužů a ze skupiny 21 - 40 let - z toho 17 (44%) žen a 14 (36%) mužů. V druhé otázce se jednalo o pohlaví respondentů. Graf nám znázorňuje, že na otázky odpovídalo 39 (50%) žen a 39 (50%) mužů. Ve třetí otázce respondenti uváděli nejvyšší dosažené vzdělání. Z grafu vyplývá, že většina dotazovaných má nejvyšší dosažené vzdělání střední s výučním listem a to v počtu 16 (41%) žen a 11 (28%) mužů, ale také střední s maturitou v počtu 13 (33%) žen a 14 (36%) mužů. Prvním cílem bylo zjistit znalosti laické veřejnosti o popáleninách. Průzkumná otázka č. 1 předpokládala, že laická veřejnost má dostatečné znalosti o popáleninách. K této průzkumné otázce se vztahovaly otázky č. 4 - 8. V otázce č. 4 respondenti měli uvést, kolik rozlišujeme stupňů popálenin. Většina respondentů 32 (82%) žen a 37 (95%>) mužů odpovědělo správně tři stupně, stejně jako uvádí Radana Kónigová ve své knize. Otázka č. 4 byla testována Chí-kvadrát testem. V jednotlivých kategoriích se neprojevily statisticky významné změny. V otázce č. 5 jsme se tázali, jaké mohou být příčiny popálenin. Zde respondenti mohli zaškrtnout více správných odpovědí. Jak je z grafu patrné, odpověď chemikálie označilo 29 (27%) žen a 31 (26%) mužů. Možnost sluneční záření zvolilo 32 (30%) žen a 36 (30%) mužů. Vysokou teplotu označilo 23 (22%) žen a 20 (16%) mužů. Elektrický proud zvolilo 19 (17%) žen a 27 (22%) mužů. Jinou odpověď označili 4 (4%) ženy a 7 (6%) mužů. V otázce č. 6 jsme zjišťovali, zda respondenti znají, jakým způsobem se určuje rozsah popálenin. Nejvíce respondentů označilo odpověď nevím - 19 (49%) žen a 15 (38%) mužů. Druhou nejčastěji označovanou odpovědí byla odpověď A. Tuto odpověď jsme považovali za správnou stejně jako Peter Wendsche a Radek Veselý ve své knize Traumatológie. Správnou odpověď označilo 11 (28%) žen a 14 (36%) mužů. V otázce č. 7 jsme zjišťovali, čím je charakterizován druhý stupeň popálenin. Valná většina respondentů 21 (54%) žen a 30 (11%) mužů zvolila správnou odpověď 57 C puchýřem, stejně tak jak uvádí ve své knize Jan Bydžovský. Tato otázka byla testována Chí-kvadrát testem. Zde nám vyšlo, že v kategoriích muži a ženy se projevily významné statistické změny. V otázce č. 8 jsme zjišťovali, kolik procent tělesného povrchu tvoří hlava. Správnou odpověď C 9% označilo 5 (13%) žen a 14 (36%) mužů, stejně jako uvádí ve své knize Peter Wendsche a Radek Veselý. Průzkumná otázka č. 1 se nám potvrdila. Zodpovědí je jasné, že většina dotazovaných má dostatečné znalosti o popáleninách, znají stupně popálenin, příčiny, ale nejsou úplně znalí v určování rozsahu popálenin. Druhým cílem bylo zjistit znalosti správných postupů při popáleninách u laické veřejnosti. Průzkumná otázka č. 2 předpokládala, že většina laiků má dostatečné znalosti první pomoci u popálenin. K této průzkumné otázce se vztahovaly otázky č. 9 - 15. Otázka č. 9 byla zaměřena na to, pro koho je povinné poskytnutí první pomoci. Jak je z grafu patrné, 31 (79%) žen a 34 (87%) mužů označilo správnou odpověď D - pro každého občana. U otázky č. 10 respondenti doplňovali telefonní čísla na tísňové linky. Jak můžeme z grafu vyčíst, valná většina zná telefonní čísla na tísňové linky. Otázka č. 11 se týkala toho, jestli respondenti někdy poskytovali první pomoc u popálenin. První pomoc poskytlo 10 (26%) žen a 13 (33%) mužů, ale jen jednou. Opakovaně první pomoc poskytli 4 (10%) ženy a 5 (13%) mužů. Nikdy neposkytovalo první pomoc 25 (64%) žen a 21 (54%) mužů. V otázce č. 12 šlo o to, jakou látku použijeme k neutralizaci při poleptání neznámou tekutinou. Jak můžeme vyčíst z grafu, správnou odpověď A - čistou vodou, kterou uvádí ve své knize Jiří Štětina, označilo 26 (67%>) žen a 24 (62%) mužů. V otázce č. 13 jsme zjišťovali správný postup při chlazení rozsáhlých popálenin. Jak uvádí většina autorů zabývající se popáleninovým traumatem, chlazení rozsáhlých popálenin se provádí studenou tekoucí vodou v oblasti krku, rukou a obličeje. Považovali jsme za správnou odpověď možnost A. Správnou odpověď zvolili jen 2 (5%) ženy a 9 (23%) mužů. Nejčastěji označenou odpovědí u žen byla odpověď B studeným zábalem celého těla - 17 (44%) žen a u mužů vlažnou tekoucí vodou celé tělo - 12 (31%) mužů. V otázce č. 14 jsme zjišťovali nej vhodnější teplotu vody pro chlazení popálenin. Správnou odpověď C 8 °C, tak jak uvádí ve své knize Michal Petržela, označilo 20 (51%) žen a 9 (23%) mužů. Otázka č. 15 byla zaměřena na dobu chlazení popálených míst. Jen 13 (33%) žen a 8 (21%>) mužů se shodlo stvrzením Radany Kônigové, že popálená místa se mají chladit 5-10 minut. 58 Průzkumná otázka č. 2 se nám nepotvrdila. Většina respondentů by se dovolala na tísňovou linku a zavolala by si pomoc, ale měli by problém s chlazením popálených ploch a první pomocí. Třetím cílem bylo zjistit, zda laická veřejnost předchází vzniku popálení. Průzkumná otázka č. 3 předpokládala, že většina tázaných předchází vzniku popálení. K této průzkumné otázce se vztahovaly otázky č. 16 - 20. V otázce č. 16 jsme se ptali, zda mají respondenti v domácnosti hasicí přístroj. 21 (54%) žen a 24 (61%) mužů nemají v domácnosti hasicí přistroj. Má ho jen 18 (46%) žen a 14 (36%) mužů. V otázce č. 17 jsme se ptali, zda respondenti používají při manipulaci s horkou tekutinou ochranné pomůcky. Používá je 17 (44%) žen a 4 (10%) muži. Občas si je vezme 10 (26%) žen a 17 (44%) mužů. Nikdy si je nebere 12 (31%) žen a 18 (46%) mužů. V otázce č. 18 jsme se ptali, zda mají respondenti v domácnosti hlásič požárů. Hlásič požárů mají doma 3 (8%) ženy a 12 (31%) mužů. V otázce č. 19 jsme se tázali, zda respondenti kouří v domácnosti. Dozvěděli j sme se, že 4 (10%) ženy a 2 (5%) muži kouří v domácnosti, někdy si dají cigaretu 3 (8%) ženy a 10 (26%) mužů. Nikdy si nezapálí cigaretu v domácnosti 6 (15%) žen a 14 (36%) mužů. 26 (67%) žen a 13 (33%) mužů jsou nekuřáci. V otázce č. 20 měli respondenti doplnit, jak předcházejí vzniku popálenin. Valná většina - 25 (64%) žen a 16 (41%) mužů odpovědělo ostražitostí a opatrností. Průzkumná otázka č. 3 se nám nepotvrdila. Většina respondentů se snaží předcházet vzniku popálenin, ale nemají doma hasicí přistroj ani hlásič požáru. Otázka č. 21 byla zaměřena na sebehodnocení respondentů. Jak můžeme vidět v grafu, většina žen - 21 (54%) by se ohodnotila známkou 2. Většina mužů - 20 (51%) by se ohodnotila známkou 3. Čtvrtým cílem bylo zjistit, vědomosti mužů a žen při postupech u popáleninového traumatu. Průzkumná otázka č. 4 předpokládala, že rozsah znalosti u popáleninového traumatu bude vyšší u mužů než u žen. K této průzkumné otázce se vztahovaly otázky č. 4,5,6,7,8,12,13,14,15. Jak je z grafů těchto otázek patrné, rozsah znalostí u popáleninového traumatu je vyšší u mužů než u žen. Průzkumná otázka č. 4 se nám potvrdila. 59 4.4 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě zjištěných výsledku v této bakalářské práci je patrné, že většina respondentů má dostatečné znalosti o popáleninách, ale naopak nemají dostatečné znalosti o první pomoci při popáleninách. Dále jsme se dozvěděli, že většina respondentů nepředchází vzniku popálení. Náš poslední průzkum potvrdil, že muži odpovídají na otázky týkající se první pomoci lépe než ženy. Hlavní roli v souvislosti s popáleninami hraje nedbalost a nepozornost. Lidé by měli být více ostražití, pokud manipulují s ohněm či horkými předměty. Jizvy, které vznikají působením tepla na kůži, si člověk na sobě nosí po celý svůj život. Proto je nutná prevence a především ochrana dětí před popálením. Doporučujeme, aby lidé v domácnostech měli funkční hasicí přístroj. Rodiče by se svými dětmi měli chodit na dny otevřených dveří v rámci IZS, účastnit se kurzů první pomoci, dbát na bezpečnost svých dětí a nenechávat je bez dohledu. Navrhujeme, aby lidé rozšířili povinnou výbavu motorového vozidla o hasicí přístroj, který je do dnešní doby zatím nepovinnou součástí vozidla. Je velmi dobré, když studenti zdravotních škol prezentují své znalosti ve školách a školkách v rámci dnů zdraví. Bylo by vhodné pořídit do školních heren a mateřských škol pomůcky a hračky s tématikou prevencí popálenin např. omalovánky, plakáty, hračky s hasičskou a záchrannou tématikou. V rámci této bakalářské práce byl vytvořen edukační letáček. 60 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách. Popálení je jedno z nej závažnějších poranění, které může postihnout bez rozdílu úplně každého. Důsledky popálení si postižené osoby nesou na sobě do konce života. Popáleninám lze předcházet vhodnou prevencí. Prevencí se rozumí především uschovat vše, o co by se mohlo dítě spálit, nepoužívat v domácnosti s dětmi ubrusy, schovat zápalky a jiné hořlavé látky mimo dosah dětí. Není vhodné používání silonového oblečení. U táborového ohně muže dojít k jeho vznícení. Možností prevence je mnoho a každý z nás by měl dbát na svoje zdraví. Teoretická část této bakalářské práce popisuje, co jsou to popáleniny, stupně popálenin, druhy, hloubku, závažnost popálenin, prevenci, první pomoc a léčbu popálenin jak v minulosti, tak v současnosti. Praktická část se zaměřuje na předem určené cíle a průzkumné otázky. Průzkumná otázka č. 1 předpokládala, že laická veřejnost má dostatečné znalosti o popáleninách. Průzkumná otázka č. 2 předpokládala, že většina laiků má dostatečné znalosti první pomoci o popáleninách. Průzkumná otázka č. 3 předpokládala, že většina tázaných předchází vzniku popálení a průzkumná otázka č. 4 předpokládala, že rozsah znalostí u popáleninového traumatu bude vyšší u mužů než u žen. Průzkumné otázky č. 1 a č. 4 se nám potvrdily na rozdíl od průzkumných otázek č. 2 a č. 3. Tato bakalářská práce se snaží poukázat na to, že laická veřejnost není dostatečně informovaná o popáleninách a o případných rizicích. Pokud bych měl ještě někdy v budoucnosti navazovat na svou bakalářskou práci o popáleninách, vybral bych si formu kazuistik, navštívil bych popáleninová centra a hovořil bych s jednotlivými pacienty, kteří toto nebezpečné poranění zažili na vlastní kůži. Byl bych velice rád, aby tato bakalářská práce byla přínosem pro laickou veřejnost. 61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BROŽ, Lubomír, Vlasta ŠTOLBOVÁ, Zuzana KAPOUNOVA. Česká geriatrická revue: Odborný časopis České gerontologické a geriatrické společnosti. 2008, roč. 6, č. 1,48-51 s. ISS 1214-0732. BRNO, Klinika popálenin [Online]. [cit.2016-1-24]. Dostupné z: http ://www .fnbrno .cz/klinika-popalenin-a-rekonstrukcni-chirurgie/k 1464 BYDŽOVSKÝ, J., 2009. Akutní stavy v kontextu. 1. vyd. Praha: Triton. 450 s. ISBN 978-80-7254-815-6. BYDŽOVSKÝ, J., 2011. Předlékařská první pomoc. 1. vyd. Praha: Grada. 117 s. ISBN 978-80-2472-334-1. DOBIÁŠ, V., 2007. Prednemocničná urgentná medicína. 1. vyd. Martin: Osveta. 381 s. ISBN 978-80-8063-225-7. DOBIÁŠ, V., 2007. Urgentná zdravotná starostlivost. 1. vyd. Martin: Osveta. 178 s. ISBN 978-80-8063-224-1. FNKV, Klinika popáleninové medicíny [Online], [cit. 2016-1-24]. Dostupné z: http ://www .fnkv .cz/kontakt.php FNO, Fakultní nemocnice s poliklinikou [Online]. [cit. 2016-1-24]. Dostupné z: http://www.fno.cz/popaleninove-centrum o r FRANCŮ, M. a S. HODOVÁ, 2011. Perioperační péče o pacienta v rekonstrukční chirurgii a léčbě popálenin. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 163 s. ISBN 978-80-7013-537-2. JANEČEK. V., Popáleniny [Online]. [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://www.liposukce.cz/popaleninv.htm KÔNIGOVÁ, R a J. BLÁHA, 2010. Komplexní léčba popáleninové ho traumatu. 1. vyd. Praha: Karolinum. 430 s. ISBN 978-80-2461-670-4. KOLEKTIV AUTORŮ. 2008. Sestra a urgentní stavy. 1 České vyd. Praha: Grada. 549 s. ISBN 978-80-247-2548-2. MÁLEK, J., et al. 2010. První pomoc [Online]. [cit. 2016-1-2]. Dostupné z: http://www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/anesteziologie/vvuka/studiini- materialv/prvni-pomoc/ MUCHA, J. a F. ERTLOVÁ, 2003. Přednemocniční neodkladná péče. 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 368 s. ISBN 807-0133-791. NOVOTNÁ, Jana, Zdeněk EIBEL. Popáleninové úrazy dětí: Diagnóza v ošetřovatelství. 2008, roč. 4, č. 5, 13-18 s. ISSN 1801-1349. PETRZELA, M., 2007. První pomoc pro každého. 1. vyd. Praha: Grada. 77 s. ISBN 978-80-2472-246-7. POKORNÝ, J., 2004. Urgentní medicína. 1. vyd. Praha: Galén. 547 s. ISBN 807-26-2259-5. SCAMBUROVÁ, J., Practicus: odborný časopis praktických lékařů. 2008, roč. 7, č. 7, 51 s. ISSN 1213-8711 ŠTĚTINA, J., 2014. Zdravotnický a integrovaný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada. 557 s. ISBN 978-80-2474-578-7. WENDSCHE, P. a R. VESELÝ, 2015. Traumatológie. 1. vyd. Praha: Galén. 344 s. ISBN 978-80-7492-211-4. SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Pravidlo devíti Příloha B - Escharotomie (uvolňující nářezy) Příloha C - Zhojené popáleniny Příloha D - Stupně popálenin Příloha E - Dotazník Příloha F - Edukační leták Příloha G - Rešerše Příloha A - Pravidlo devíti Hlava 9% Horní čast hrudníku 9% Horni končetina 9% Bncho 9% Stehno 9% Bérec a noha 9% Horní čast zad 9% Horni končetina 9% Dolní čast zad 9% Stehno 9% Bérec a noha 9% Zdroj: http://www.prvni-pomocxorn/pravidlo-deviti-popaleniny Příloha C - Zhojené popáleniny Zdroj: http://zdravi.el5.cz/clanek/sestra/cilena-prevence-termickvch-urazu-463106 Příloha D - Stupně popálenin Stupně popálenin Popálenina prvního stupně Popálenina druhého stupně Popálenina třetího stupně Upraveno dle f ADAM. ,2008 Zdroj :https://www.googlexz/search?q=obr%C3%Alzky+pop%C3%Allenin&espv=2& biw=1280&bih=890&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=OahUKEwiXofDu5 KHLAhUDnnIKHXqhADMQsAQIGg&dpr=l#imgrc=wlATWrAuL2xQSM%3A Příloha E - Dotazník Vážené dámy, vážení pánové, jmenuji se Zdeněk Malý a jsem studentem 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické o.p.s., Praha 5 oboru zdravotnický záchranář. Rád bych vás požádal o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma: „Znalosti laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách". Dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění je dobrovolné, veškerá získaná data budou použita ke zpracování bakalářské práce. Za váš cenný čas a ochotu předem děkuji. Zdeněk Malý DiS. Prosím označte pouze jednu odpověď (pokud není uvedeno jinak). Na vytečkované řádky dopište odpověď vlastní. 1. Váš věk: a) 15-20 b) 21-40 c) 41-60 d) 60 a vice let 2. Vaše pohlaví: a) Muž b) Zena 3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) Základní b) Střední (vyučen/a) c) Střední (s maturitou) d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské 4. Kolik rozlišujeme stupňů popálenin: a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) Nevím 5. Příčinou popálenin může být: (Zde může být více správných odpovědí) a) Chemikálie b) Sluneční záření c) Vysoká teplota působící na kůži člověka d) Elektrický proud e) Jiné:............................................................................................. 6. Jakým způsobem se určuje rozsah popálenin u poraněného: a) 1 % Tělesného povrchu, obrysem ruky popáleného b) 1 % Tělesného povrchu, obrysem ruky vyšetřujícího c) 9 % Tělesného povrchu, obrysem ruky dospělého člověka d) 12 % Tělesného povrchu, obrysem obou dlaní popáleného e) Nevím 7. Čím je charakterizován druhý stupeň popálenin: a) Mokvající ranou b) Začervenáním c) Puchýřem d) Popraskanou kůží e) Nevím 8. Kolik procent tělesného povrchu tvoří u dospělého člověka hlava: a) 5% b) 7 % c) 9% d) 12% e) Nevím 9. Poskytnutí první pomoci je povinné pro: a) Orgány integrovaného záchranného systému (Policie, Hasiči, Záchranná služba) b) Osoby starší 18 let c) Osoby s platným občanským průkazem d) Každého občana e) Nevím 10. Doplňte čísla tísňového volání: POLICIE ZÁCHRANNÁ SLUŽBA HASICÍ IZS MESTSKÁ POLICIE 11. Poskytoval/a jste někdy první pomoc u popálenin: a) Ano, jednou b) Ano, opakovaně c) Ne 12. Při poleptání kůže neznámou látkou použijeme k neutralizaci: a) Cistou vodu b) Octovou vodu c) Mýdlo d) Peroxid vodíku e) Nevím 13. Označte správný postup při chlazení rozsáhlých popálenin: a) Studenou tekoucí vodou v oblasti krku, rukou a obličeje b) Studeným zábalem celého těla c) Kostkami ledu v oblasti hrudníku, obličeje a krku d) Studenou tekoucí vodou celé tělo e) Vlažnou tekoucí vodou celé tělo f) Nevím 14. Jaká je nejvhodnější teplota vody pro chlazení popálenin: a) 0°C b) 2°C c) 8°C d) 15°C e) Nevím 15. Jak dlouho se mají chladit popálená místa: a) 1-5 minut b) 5-10 minut c) 10-20 minut d) 20 a více minut e) Nevím 16. Máte v domácnosti hasicí přístroj: a) Ano b) Ne c) Ano, ale nevím kde d) Nevím 17. Používáte při manipulaci s horkou tekutinou ochranné pomůcky: a) Ano b) Občas c) Ne 18. Máte v domácnosti hlásič požárů: a) Ano b) Ne 19. Kouříte v domácnosti: a) Ano b) Někdy c) Nikdy d) Jsem nekuřák 20. Napište, jak předcházíte vzniku popálenin: 21. Jakou známkou byste ohodnotil/a vaše znalosti o popáleninách: Příloha F - Edukační leták POPÁLENINY Edukační materiál o popáleninách, který vznikl na podklade bakalárske práce na téma: ZNALOSTI T, \TC'KÉ VEŘEJNOSTÍ V POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI PŘI POPÁLENINÁCH" POPÁLENINY patrí k nej těžším úrazům lidské traumatológie, často zanechávají nejen fyzické, ale i psychické jizvy. Vyžadují nejkomplikovanějši, nejdelši a nejiiákladnější léčbu. Při velkém rozsahu nebo těžkém stupni popálení mohou mít fatální následky. Naděje na přežití závisí na stabilizaci stavu pacienta během prvních několika hodin. Rozlišujeme 3 základní stupně popálenin: I. STUPEŇ - Zarudnutí Postihuje homi vrstvu kůže. Pro tento stupeň je charakteristické pálení, zarudnutí a otok. Nejčastější typickou příčinou je spálení od slunce či sáhnutí na horký předmět. Zhojení trvá dny a ve většině případech bez následků. H. STUPEŇ - Puchýř Pro tento stupeň je charakteristické vytváření popáleninových puchýřů které vznikají hromaděním tekutin v pokožce v důsledku poruchy překrveni Dále lze rozdělit tento stupeň na Ha a lib. Tla je pokožka porušena jen povrchově. Popálená plocha je živě červená. Obvykle nezanechává žádné trvalé následky. nb je pokožka porušena v celé své šířce až ke spodine škáry. Jsou postižena nervové zakončeni Popálená plocha je bledá, bělavá až nažloutlá. Hojí se obvykle jizvou. III. STUPEŇ Nekróza Tento stupeň je vždy provázen nekrózou kůže v celé tloušťce. Kůže má bělavé až hnědočerné zbarvení a je suchá, tuhá a nepohyblivá. Nej častější výskyt popálenin III. stupně jsou úrazy elektrickým proudem o vysokém napětí, ale také při kontaktu se žhavými předměty. Nepravidelná jizva se stává trvalým následkem. Hojí se měsíce, ve většině přip adech j e nutná transplantace íiEíiiiifm U dětí používáme následující odhad rozsahu popálenin: Batole - 18% hlava, ruce po 9%, hrudník 18%, záda 18%, nohy po 14% a genitál 1% Větší děti - Raději modifikace dospělého člověka nebo pravidlo jedné dlaně. Pravidlo jedné dlaně: Velikost plochy dlaně popáleného pacienta odpovídá přibližné 1% velikostijeho tělesného povrchu. 0 3 ruky Toto je nerizikovějši věková skupina. Z 85% zde převládají domácí úrazy. Nej častější úrazy jsou opaření horkou tekutinou, stržení ubrusu spolu s talířem či hrníčkem s horkou tekutinou, stáhnuti konvice či pánve ze sporáku. 5-15 lot U této skupiny ubývá opařeni, ale přibývá popálenin z hořícího oděvu. U chlapců jsou nej častější úrazy se zápalkami, zapalovačem či zábavnou pyrotechnikou. Naopak u dívek jsou to nejčastější úrazy při práci v kuchyni. Přibývají také úrazy elektrickým proudem (nezajištěné transformátory, stožáry vysokého napětí). 15 45 let Tato věková skupina je nejčastěji postižena termickým úrazem a elektrickým proudem. Příčinou bývá nedbalost a bezohlednost. Lze sem zahrnout taky popálení vzniklé při profesi jako j e kovář, sklář, hasič či elektrikář. 45 - 65 let Příčinou popálení mezi 45 až 65 rokem bývá porn cha rovnováhy, ztráta zručnosti, špatná koordinace vedoucí k pádům na horká tělesa, polití horkou tekutinou a v neposlední řadě kouření v posteli, které ve většině případech končí smrtí. I. Zabránit dalšímu působení tepla Hořící oděv rychle uhasit zabalením do textilie z přírodního materiálu, opatrným koulením popáleného např. po trávě nebo politím popáleného cistou studenou vodou. Oděv lze šetrně odstranit Pokud je přiškvařený, nikdy jej násilně nestrhávat. n. Neodkladně zahaj it chlaz ení Lokální p ostiž ení chlad it stu d enou tekoucí vodou (8PC), alespoň 5-10 minut. U Rozsáhlých postižení nechladit celé tělo, ale jen postižené plachy. Pozor na celkové prochlazeni. n. Sejmout prstýnky, řetízky, náramky, hodinky, náušnice z postižených oblasti Pop á len in ový otok může způsobit zaškrcení poraněné části těla, kovové šperky navíc udržujívysokou teplotu. E. Po ochlazení ránu sterilně překrýt Možná imp r oviz a ce p řež eh lenou b av ln enou textilií. POSTIŽENÉMU NEDÁVÁME NIC JÍST ANI PÍT. NEODKLADNĚ VOLÁME 155, 112 Nezahrávejte si s ohněm a nenechte věci dojít do špatného konce!!!!!!!! Zhojené p op á len lny: Zdroje obrázků: htlp://zitovi.el5.cz/danÉk/sestra/cilena-prEwence-terra tiľych-urazu-4631OĚ http://www.liposukce ["-'iiHpHlauriy/Ľlirur^cka-lecba-Ij j:: =1 e:"jn.htni Příloha G - Rešerše ZNALOSTI LAICKÉ VEREJNOSTI V POSKYTOVANÍ PRVNÍ POMOCI PRI POPÁLENINÁCH Zdeněk Malý DiS. Jazykové vymezení: Čeština Klíčová slova: Popáleniny, laická veřejnost, první pomoc, znalosti Časové vymezení: 2003-2015 Druhy dokumentů: Knihy, články, abstrakta, kvalifikační práce Počet záznamů: 96 záznamů / plné texty: 12 Základní prameny: Katalog Národní lékařské knihovny www.medvik.cz (knihovny Medvik + Bibliographia medica Čechoslovaca), Theses. Zpracovala: 23.11.2015 Mgr. Lojdová