Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha 5
CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ A PO PORODU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ALENA KONÍČKOVÁ
PRAHA 2017
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKA, o.p.s., PRAHA 5
CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ A PO PORODU
Bakalářská práce
ALENA KONÍČKOVÁ
Stupeň vzdělaní: bakalář
Název studijního oboru: Porodní asistentka
Vedoucí práce: Mgr. Ivana Jahodová
Praha 2017
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala
všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo
jiného titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne: 24. 4. 2017
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala Mgr. Ivaně Jahodové, za odborné vedení mé
bakalářské práce, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala. Děkuji M. T., která v mé
práci účinkuje a po celou dobu její tvorby ochotně spolupracovala. Dále také všem ostatním a
hlavně celé mé rodině a blízkým, za trpělivost během mého studia.
ABSTRAKT
KONÍČKOVÁ, Alena. Cvičení v těhotenství a po porodu – Edukační proces. Vysoká škola
zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Ivana Jahodová.
Praha. 2017. 62 s.
Tématem této bakalářské práce je cvičení v těhotenství a po porodu– edukační proces.
Teoretická část práce se zabývá změnami, kterými ženské tělo v průběhu těhotenství prochází.
Pojednává o fyzických aktivitách, které respektují zvláštnosti období těhotenství a šestinedělí.
Část praktickou tvoří edukace těhotné pacientky. Téma edukace se týká speciálního cvičení
v těhotenství. Edukační proces tvořily čtyři edukační jednotky, během kterých byla žena
seznámena se zásadami bezpečnosti při cvičení, pomůckami, které jsou ke cvičení
zapotřebí, konkrétními cviky a jejich správným provedením. Součástí této práce jsou
fotografie cviků, které byly pořízeny v průběhu edukace a dále informační leták obsahující
stručně popsaná obecná doporučení a omezení pohybové aktivity v těhotenství a zásady při
cvičení po porodu.
Klíčová slova:
Cvičení v těhotenství. Cvičení po porodu. Posilování pánevního dna. Prevence bolesti. Sport
v těhotenství.
ABSTRACT
KONÍČKOVÁ, Alena. Excercises during Pregnancy and after Delivery Medical College.
Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Ivana Jahodová. Prague. 2017. 62 pages.
The topic of this bachelor Thespis excercising during pregnancy and postpartum. The
theoretical part deals mainly withch angel that female's body ges through during pregnancy.
In addition, the theoretical part describes physical activities that respect these special
conditions. The practical part consists of the education of a pregnant woman. The subjekt of
education are special excercises during pregnancy. The education process consists of four
units. During this educational training, our klient was introduced to safety guide lines during
excercising, how to use excercising tools correctly and safely, as well as to specific excercises
them selves. Photographies of the excercises taken during the educational process and
informatik leaflet that describes general recomendations and limitations of physical activities
during pregnancy and postpartum are both part of the thesis.
Keywords:
Excercises during pregnancy. Excercises post partum. Strengthening the pelvic floor.
Prevention of pain.
OBSAH
ÚVOD............................................................................................11
1 TĚHOTENSTVÍ .......................................................................14
1.1 TĚLESNÉ A PSYCHICKÉ ZMĚNY............................................. 14
1.2 MOŽNÉ OBTÍŽE V TĚHOTENSTVÍ .......................................... 17
1.2.1 BOLEST ZAD ...............................................................................................17
1.2.2 PÁNEV – BOLEST KŘÍŽOKYČELNÁHO SKLOUBENÍ VE STYDKÉ
OBLASTI A V TŘÍSLECH ..................................................................................18
1.3 POHYBOVÁ AKTIVITA V TĚHOTENSTVÍ ............................. 20
1.3.1 INDIKACE A KONTRAINDIKACE CVIČENÍ.......................................21
1.3.2 OBECNÁ DOPORUČENÍ A OMEZENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY......22
1.3.3 RIZIKOVÉ AKTIVITY V TĚHOTENSTVÍ.............................................22
1.3.4 DOPORUČENÉ AKTIVITY V TĚHOTENSTVÍ.....................................23
1.3.5 SPECIÁLNÍ CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ ..............................................24
2 ŠESTINEDĚLÍ..........................................................................27
2.1 POPORODNÍ ZMĚNY ................................................................... 27
2.2 CVIČENÍ V ŠESTINEDELÍ........................................................... 29
2.2.1 ZÁSADY PŘI CVIČENÍ..............................................................................29
2.2.2 CVIČENÍ PRVNÍ DNY PO PORODU.......................................................29
2.2.3 NÁSLEDNÉ CVIČENÍ ................................................................................30
3 SPECIFICKÝ EDUKAČNÍ PROCES ŽENY O CVIČENÍ
V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ .....................................................34
3.1 PRVNÍFÁZE - POSUZOVÁNÍ ...................................................... 34
3.2 DRUHÁ FÁZE – DIAGNOSTIKA ................................................ 43
3.3 TŘETÍ FÁFE – PLÁNOVÁNÍ........................................................ 44
3.4 ČTVRTÁ FÁZE – REALIZACE ................................................... 47
3.5 PÁTÁ FÁZE – VYHODNOCENÍ .................................................. 71
3.6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ......................................................... 73
ZÁVĚR .........................................................................................74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................76
PŘÍLOHY
11
ÚVOD
Těhotenství je období, ve kterém každé ženské tělo prochází četnými a výraznými
změnami, které vytvářejí ideální prostředí a podmínky pro fyziologický vývoj plodu
a porod. S těmito změnami ovšem také přicházejí jisté obtíže, které ženu můžou
omezovat v běžných aktivitách.
Přesto, že žijeme v době počítačů, oblíbených chytrých telefonů a velmi vyspělé
techniky si v posledních letech získávají sportovní aktivity zpět své místo v popředí
populárních denních činností. Přibývá sportovních nadšenců především v oblasti fitness,
běhu, in-line, cyklistiky, tanečních a bojových umění, relaxačních a vytrvalostních
cvičení.
Těhotenství proto může pro ženu dnešní doby představovat jistý dyskomfort.
Neznamená to však, že by se žena musela s těhotenstvím vzdát všech svých oblíbených
aktivit, jak tomu bylo v dřívějších dobách, kdy se těhotným doporučovalo spíše
odpočívat a vyhýbat se pohybu, ale pouze je přizpůsobit těhotenství tak, aby
neohrožovaly matku ani dítě. Žena by při sportování v těhotenství měla brát především
ohled na svůj zdravotní stav, svou kondici, neměla by se přepínat a popřípadě se poradit
s odborníkem. Vhodná pohybová aktivita v těhotenství navíc ženě umožňuje aktivní
přístup ke graviditě a rychlejší návrat do kondice po porodu.
Dnešní doba těhotným ženám nabízí velký výběr cvičení, která jsou přizpůsobená
přímo jim. Oblíbené jsou předporodní kurzy a organizovaná cvičení pro těhotné.
Cílem této bakalářské práce je ucelení informací o významu a možnostech
pohybové aktivity žen v průběhu těhotenství a po porodu.
Také obsahuje:
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Vyhledat domácí a zahraniční literaturu v dané oblasti. Ucelit a uspořádat získané
informace, které se k tématu cvičení v těhotenství a po porodu vztahují.
Cíl 2: Zpracovat přehled možných obtíží v těhotenství a výhod i možností vhodných
pohybových aktivit.
Cíl 3: Vytvořit informativní leták obsahující ucelené informace o zásadách cvičení
v těhotenství a po porodu.
12
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Ověřit a využít nabyté teoretické informace v praxi.
Cíl 2: Zajistit a poskytnout ženě klidné a ničím nerušené prostředí.
Cíl 3: Edukace těhotné ženy v o speciálním cvičení v těhotenství, jeho správném a
bezpečném provádění a schopnost samostatného provádění.
Popis rešeršní strategie
Pro vyhledávací strategii odborných publikací byla zvolena metoda rešerše
provedenou školní knihovnou Vysoké školy zdravotnické, o. p. s., Praha 5. Vyhledávací
období od roku 2006 až 2017. Pomocí zadaných klíčových slov byla vytvořena rešerše
v těchto elektronických databázích:katalog Národní lékařské knihovny
(www.medvik.cz), kvalifikační práce (thesis, cuni), jednotná informační brána
(www.jib.cz), souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz), online katalog Národní
centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a volný internet.
Pro tvorbu bakalářské práce bylo využito … zdrojů.
Vstupní literatura
HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, 2014. Porodnictví. Praha: Grada,
ISBN 972-80-247-4529-9.
GALLAGHER-MUNDY, Chrissie, 2012. Zpět do formypoporodu: získejte zpět
postavu, jakoujstemělapředtěhotenstvím, pomocízákladních 10 cviků
KOLÁŘ, Pavel a kolektiv, 2009. Rehabilitace v klinicképraxi.Praha: Galen. ISBN 978-
80-7262-657-1.
ROZTOČIL,Aleš, 2008. Moderníporodnictví. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-1941-
2.
VITÍKOVÁ, Radka, 2007. Těhotenství a šestinedělí v kondici. Praha: Galén. ISBN 978-
80-7262-461-4.
13
DUMOULIN, Chantale, 2006. Cvičíme v těhotenství: názorný popis cviků a praktické
rady. Praha: Portál, ISBN 80-7367-078-X.
14
1 TĚHOTENSTVÍ
Těhotenství je stav organismu ženy, který začíná oplozením vajíčka a končí
porodem plodu. Trvá přibližně 280 dní, to je 40 ukončených týdnů, což odpovídá
10 lunárním měsícům. Klinická problematika je v různých fázích gravidity rozdílná
a proto se těhotenství dělí na tři období, která nazýváme trimestry. Těhotenství mění
celý mateřský organismus. Plod - jako další biologická jednotka – zasahuje téměř do
všech jeho funkcí a organismus se musí podřídit výjimečné situaci (HÁJEK a kol.,
2014).
1.1 TĚLESNÉ A PSYCHICKÉ ZMĚNY
V těhotenství probíhá v ženském těle mnoho změn. Některé z nich jsou viditelné
a jiné ne. Velký význam mají také změny psychické.
Mezi fyziologické změny patří zvýšené množství obíhající krve z běžných 5 litrů
o 30 – 35 %. Přibývá zejména krevní plazma (o 40 – 50 %) a červené krvinky (o 24 %).
Krevní plazma tvoří před otěhotněním 59 % z celkového množství krve. Velké
množství krevní plazmy způsobuje zředění krve s nižším obsahem červeného krevního
barviva (hemoglobinu – 150g/1l), díky nižšímu počtu červených krvinek oproti normálu
(ženy mají 4,5 mil. v 1mm³). Lehce klesá množství krevních destiček. Bílých krvinek je
v těhotenství v krvi více (normálně jich je 5 – 8 tisíc v 1 mm³). Zvyšuje se sedimentace
a také cholesterol až na 6,5 mmol/l (ČERMÁKOVÁ, 2010), (HÁJEK a kol., 2014).
Klidová tepová frekvence roste z běžných 60 – 80 tepů/minutu o 7 - 16 tepů
za minutu. Běžná tepová frekvence před těhotenstvím je v rozmezí 60 - 80 tepů
za minutu. Zvyšuje se minutový srdeční objem, to znamená množství krve, které projde
srdcem za 1 minutu. Změna minutového srdečního objemu se nejvíce projeví ve 32.
týdnu gravidity, kdy se zvýší jeho hladina o 30 - 50 %. Zrychluje se krevní oběh,
protože stoupá práce levé srdeční komory. Mění se i hodnoty krevního tlaku. Systolický
tlak se zpravidla nemění, diastolický může klesat.
15
V graviditě hrozí nebezpečí vzniku křečových žil (varixů), z důvodu snižování
napětí (tonu) žilních stěn a rostoucí děloha tlačí na dolní dutou žílu, která odvádí krev
z dolních končetin. Cévní řečiště se rozšiřuje o nově vznikající cévy v rodidlech, děloze
a mléčných žlázách.
Vyšší nároky se kladou také na dechové ústrojí. Bránice, která je hlavním
dýchacím svalem je vytlačována výše, proto se zvyšuje frekvence dýchání asi
o 10 dechů za minutu (před otěhotněním asi 14 - 18 dechů za minutu). Dechový
minutový objem se může do konce těhotenství zvýšit o 40 - 60 %. Tím je snížena vitální
kapacita plic a ještě více zbytkový výdechový objem plic (reziduální expirační objem).
Díky zrychlenému dýchání se do krve dostává více kyslíku než oxidu uhličitého.
Spotřeba kyslíku se zvyšuje o 40 ml/min, což je zhruba o 20 % více oproti ženám, které
těhotné nejsou. Zásobuje se jím hlavně plod, placenta, ledviny a srdce (BEJDÁKOVÁ,
2006), (ČERMÁKOVÁ, 2010), (HÁJEK a kol., 2014).
Další změny v souvislosti s těhotenstvím jsou změny pohybového ústrojí. Již od 4.
měsíce těhotenství způsobuje přibývající váha posun těžiště dopředu. Často se mohou
projevit bolesti v oblasti křížové kosti a bederní oblasti. Uvolňování vazů má za
následek uvolnění pánevního pletence, které se pak projevuje širší chůzí. Těhotné ženy
jsou také ohroženy vznikem plochých nohou, kterému se ale dá alespoň z části
pravidelným preventivním speciálním cvičením předejít stejně jako bolesti zad
(ČERMÁKOVÁ, 2010).
Nepříznivé zpomalení činnosti střev (peristaltiky) způsobuje větší náchylnost
k zácpě. V těle těhotné ženy probíhají změny jak již zmíněného trávicího ústrojí, tak
i ústrojí močového, které ovlivňuje veškeré cvičení a sportování kvůli častějšímu
nucení k vyprazdňování močového měchýře. Močový měchýř je kvůli rostoucí děloze
vysouván vzhůru. Sliznice odvodných močových cest jsou překrvené a peristaltika
hladkých svalových vláken a jejich tonus (napětí) je nižší (DUMOULIN, 2006),
(ČERMÁKOVÁ, 2010).
Mezi další změny v období těhotenství patří změny metabolické (přeměny látek
v těle). Základní (bazální) metabolizmus se zvyšuje až o 20 %. Mimo těhotenství
se pohybuje metabolizmus okolo 2000 kcal. Celkový objem vody v těle matky se zvýší
o 7000 ml, z čehož je přibližně 1200 – 1500 ml použito na zvýšený objem krve a ostatní
16
množství je použito na mimobuněčnou (extracelulární) tekutinu, například plodovou
vodu. Zmíněné množství vody se na těle neprojeví žádnými otoky (BEJDÁKOVÁ,
2006), (VITÍKOVÁ, 2007), (ČERMÁKOVÁ, 2010).
Dále dochází ke zvýšení pigmentaci kůže, která po porodu vymizí (např. liena
fusca – střední čára od pupku, na dvorcích prsních bradavek, hnědé skvrny v obličeji
atd.) a také se často vytvářejí růžové trhliny ve vnitřní vrstvě kůže
(škáře) – striae gravidarum, tzv. „pajizévky“, které se objevují zejména na břiše, prsech
a na stehnech. Důvod vzniku je rozpínání kůže a vyšší působení hormonu nadledvin –
kortizolu. Tyto trhliny po porodu nemizí, ale zestříbří (BEJDÁKOVÁ, 2006).
Dále se mění hormonální zabezpečení. U žláz s vnitřní sekrecí, jako je například
štítná žláza, slinivka břišní a podobně (žláz endokrinního systému) lze zaznamenat
funkční i anatomické změny. Specifické jsou především změny na prsech a rodidlech.
Prsy se připravují na budoucí laktaci a zvětšují se ať už ukládáním další tukové tkáně,
nebo rozvíjením mléčných žláz. Již od ranného stádia těhotenství se v mléčné žláze
tvoří mlezivo – kolostrum. Působením hormonu podvěsku mozkového
(hypofýzy) – prolaktinu – se po porodu vyvolá tvorba mléka. Děloha se z původního
stavu 50 – 60 g zvětší na 900 – 1000 g s objemem 4500 – 5000 ml. Plní v těle úlohu
pouzdra, ve kterém se dítě vyvíjí, a při porodu pak zabezpečuje jeho vytlačení do
porodních cest.
Těhotenství neznamená jen tělesné změny organismu, ale toto období s sebou
přináší také změny psychické. Dále změny emocí, které se pohybují od euforií až po
možné deprese. Reakce na různé podněty jsou často přehnané. I přesto, že žena vnímá
těhotenství jako šťastné období, obavy o dítě, jeho zdraví, průběh porodu a následnou
péči o dítě jsou častou příčinou pocitů úzkosti a pláče.
Je důležité, aby se žena připravila nejen po tělesné stránce, ale také po stránce
psychické. Pozitivní myšlení a optimistický přístup umožní ženě lépe zvládat problémy,
které mohou vzniknout v průběhu těhotenství nebo při porodu. Obavy z porodu a péče
o novorozence se dají zmírnit přípravou ve specializovaných kurzech pořádaných
porodnicemi nebo organizacemi specializujícími se na těhotenství, přípravu k porodu
a cvičení, kde se žena dozví, co ji čeká a může se zde na cokoli zeptat. Vhodný je také
rozhovor s porodní asistentkou, která ženě může poskytnout odborné rady. Psychické
17
problémy by se v žádném případě neměly řešit uklidňujícími léky či léky na spaní, které
mohou mít negativní účinky na vývoj plodu (BEJDÁKOVÁ, 2006), (ČERMÁKOVÁ,
2008), (YATES, 2009).
1.2 MOŽNÉ OBTÍŽE V TĚHOTENSTVÍ
Málokterá žena prožívá těhotenství bez jakýchkoli obtíží. Tyto obtíže jsou pro
ženu spíše nepříjemné než závažné, ale těhotná žena by o nich měla předem vědět
a měla by umět nepříjemné od závažného rozlišit a popřípadě se jim naučit předcházet,
nebo je utlumovat.
1.2.1 BOLEST ZAD
Bolesti zad v těhotenství jsou většinou způsobeny nesprávným a nevhodným
držením těla. S rostoucí vahou dítěte se posouvá těžiště vpřed. Uvolňování vazů a svalů
má za vinu zvýšené nároky na pohybové ústrojí a především na svaly podél celé páteře
(VITÍKOVÁ, 2007).
Stabilita páteře je již od začátku těhotenství ovlivňována hormonálními
změnami. Relaxin, těhotenský hormon, uvolňuje vazy, způsobuje větší mobilitu kloubů
a tím roste také riziko úrazu. Neméně důležitý faktor přispívající k bolestem zad je
nárůst břicha směrem dopředu, který mění držení těla těhotné ženy a vede ke zvětšení
bederní lordózy a následkem toho i zvýraznění hrudní kyfózy. Bolestmi zad
v těhotenství trpí přibližně 50 % žen. Pro předcházení bolesti zad je především třeba si
osvojit a udržovat správné držení těla. Rovněž je třeba zpevňovat hluboko uložené
svaly, které slouží jako stabilizátory páteře, ať už se jedná o hluboko uložené svalstvo
zad, nebo břicha, aby se tak vyrovnaly hormonální změny a změny v držení těla. Dále je
třeba protahovat a masírovat svaly ve spodní části zad, které jsou v těhotenství
obzvláště namáhány a bývají napjaté a bolestivé (DUMOULIN, 2006), (BINDER,
2011).
18
Změny držení těla v těhotenství
Držení těla se během těhotenství mění, aby se přizpůsobilo narůstajícímu objemu
břicha. Růstem dítěte se vytahuje břišní svalstvo a těžiště se přemísťuje dopředu. Záda
se prohýbají, aby žena udržela rovnováhu a vyrovnávala tah dopředu. Tyto změny jsou
běžné, ale pokud jsou výrazné, mohou způsobovat bolesti zad. Výsledky nedávných
studií ukázaly, že nejvíce trpí těhotenskými bolestmi zad především ženy, jejichž
bederní lordóza se hodně zvětší. Při osvojení správného držení těla může žena toto
prohnutí omezit a zmírnit tak bolest v zádech (DUMOULIN, 2006).
Svaly a vazy jsou vlivem hormonálních změn elastičtější. To má za následek větší
pohyblivost, ale zároveň i zranitelnost kloubních struktur. Typické držení těla těhotné
ženy s břichem vystrčeným dopředu a s výrazně prohnutou bederní páteří ale však vede
ke změnám svalového napětí v celém těle, čímž je zároveň negativně ovlivněna funkce
vnitřních orgánů. Správné držení těla proto může eliminovat řadu obtíží spojenou
s těhotenstvím a zásadně přispívat k jeho lepšímu průběhu (VITÍKOVÁ, 2007).
V důsledku nevhodného držení těla jsou v těhotenství nejčastěji způsobeny bolesti
zad. S rostoucí vahou dítěte se posouvá těžiště vpřed. Uvolňování vazů a svalů má za
vinu zvýšené nároky na pohybové ústrojí a především na svaly podél celé páteře
(VITÍKOVÁ, 2007).
1.2.2 PÁNEV – BOLEST KŘÍŽOKYČELNÁHO SKLOUBENÍ VE STYDKÉ
OBLASTI A V TŘÍSLECH
Těhotenský hormon relaxin uvolňuje vazy, čímž způsobuje, že jsou vazy
pohyblivější. Uvolnění vazů je obzvláště důležité pro oblast pánve. Vede ke zvětšení
jejího průměru, aby byl při porodu usnadněn průchod dítěte. Pánevní kosti jsou tedy
mobilnější a to může vyvolat posuny, roztahování nebo skřípnutí (DUMOULIN, 2006).
1.2.2.1 BOLESTI VE STYDKÉ OBLASTI
Stydká kost tvoří přední část ženské pánve. Skládá se ze dvou částí, levé a pravé,
které odděluje chrupavčitá stydká spona. Během těhotenství se stydká spona stává
pružnější a rozšiřuje se, čímž se omezuje stabilita stydké oblasti. Některé pohyby, jako
19
je například chůze, kdy přenášíme váhu z nohy na nohu mohou vyvolávat bolesti,
protože dochází k vzájemným posunům obou částí. Pohyby jiného charakteru, jako je
například vystupování z auta, kdy žena dává nohy od sebe, mohou vyvolat bolesti,
protože dochází k roztahování (DUMOULIN, 2006).
1.2.2.2 BOLEST V TŘÍSLECH A V OBLASTI SYMFÝZY
Symfýza je chrupavčité spojení stydkých kostí, na které se upínají svaly vnitřní
strany stehen a napětí těchto svalů může způsobovat bolesti symfýzy a třísel. Upíná
se zde i přímý sval břišní, který svým napínáním může rovněž tomuto problému
přispívat. S rostoucí dělohou se také natahují vazy, které ji spojují s pánevními kostmi
(VITÍKOVÁ, 2007).
Na každou větev stydké kosti je upnutý sval – přitahovač kyčle. Díky tomuto
svalu můžeme dávat nohy k sobě a od sebe. Pohyby způsobují bolesti ve stydké oblasti,
protože při nichž dochází k posunům a roztahování, mohou mít vliv i na přitahovač
kyčle a natahovat ho víc, než je obvyklé a to vyvolává podráždění úponu svalu
na stydké kosti a může zde dokonce vzniknout zánět (DUMOULIN, 2006).
1.2.2.3 BOLEST V HORNÍ ČÁSTI HYŽDÍ
Pravá a levá kost kyčelní dohromady tvoří stěny pánve. Spojují se v kříži v zadní
části pánve skloubením, na které také mají v těhotenství vliv hormonální změny.
Při určitých pohybech může uvolněnost vazů způsobit, že se tento kloub pohne až příliš
a může se dokonce zablokovat. V takové situaci ženě hrozí, že by zůstala v této poloze
„uvězněná“ za přítomnosti bolesti ve spodní části zad a v hýždích. Bolesti v horní části
hýždí lze předejít tak, že před jakoukoli změnou polohy a během ní žena vyrovnává
nestabilitu vazů stažením svalů, které stabilizují pánev – svalstva pánevního dna
a příčného břišního svalu (DUMOULIN, 2006).
1.2.2.4 TĚHOTENSKÝ ISCHIAS
Pro přílišnou uvolněnost vazů může dojít k nadměrnému pohybu v křížokyčelním
skloubení a také k zablokování. Při určitých pohybech se může sedací nerv podráždit
nebo být stlačen otokem a svalovými spazmy v dané oblasti, kde zánět probíhá. To
20
v hýždích vyvolá prudkou a svíravou bolest, která může vystřelovat až do stehna. Tomu
se říká těhotenský ischias, při kterém ale na rozdíl od „pravého ischiasu“ bolest
nevystřeluje až dolů do nohy a stačí pouze změnit polohu, aby bolest pominula
(DUMOULIN, 2006).
1.3 POHYBOVÁ AKTIVITA V TĚHOTENSTVÍ
Cílem tělesné aktivity v těhotenství není zvyšování výkonnosti, ale udržení
optimální kondice ženy. Jedná se jak o kondici fyzickou, tak i psychickou. Jakákoli
fyzická aktivita v graviditě by měla být schválena gynekologem, který nejlépe posoudí
toleranci organismu vůči zátěži. Správné cvičení pomáhá zvládnout zvýšené nároky
na organismus v těhotenství a po porodu napomáhá rychlejšímu návratu zpět k výchozí
tělesné proporci. Těhotenství obecně není vhodnou dobou začínat se sportem, vyjíma
speciálních kurzů různých druhů cvičení určených jen pro těhotné ženy. Těhotenství
samo o sobě není důvodem k vyřazení tělesné aktivity, ale musí se zde brát v úvahu
mnoho fyzických a psychických změn v souvislosti s fyzickou aktivitou, a proto je
možné říci, že je cvičení vhodné pro všechny těhotné ženy. Vhodnost či nevhodnost
cvičení se musí posuzovat individuálně na základě konzultace s lékařem. Je nutné brát
v úvahu aktuální zdravotní stav matky i dítěte, staří těhotenství, druh a intenzitu
zamýšlené sportovní činnosti, předchozí trénovanost, zvážit rizika a výhody plynoucí
z vybraného druhu tělesné aktivity, dále pak aktuálně i roční období, počasí
a momentální zdravotní stav (BEJDÁKOVÁ, 2006), (BALASKAS, 2010),
(DOKOUPILOVÁ, 2015), (PINTO, 2015).
Těhotenství je ideálním obdobím pro přijetí dobrých životních návyků v oblasti
fyzické aktivity. Žena je dočasně motivovaná a chce být ve svém zájmu i v zájmu svého
dítěte v co nejlepším zdravotním stavu. Kromě speciálních cviků pro těhotné mohou
prospět určité sporty a kardiovaskulární cvičení. V dřívějších dobách se aktivním ženám
doporučovalo, aby cvičení v těhotenství omezily, nebo dokonce ukončily. Panovalo
přesvědčení, že spontánní potraty, předčasné porody a malformace plodu bývají často
spojeny se cvičením nebo sportováním během těhotenství. Dnešní studie však ukazují
něco zcela jiného. Většina z nich tvrdí, že kardiovaskulární cvičení má v těhotenství
21
pozitivní vliv, protože dodává těhotné ženě více energie a tím vede ke snížení únavy.
Omezuje přílišný nárůst hmotnosti, snižuje výskyt svalových křečí a zpomaluje rozvoj
křečových žil. Mimo to zvyšuje sebevědomí a eliminuje pocity úzkosti a deprese.
Kardiovaskulární cvičení by ale přece jen mohlo mít negativní vliv na zdravotní stav
ženy i dítěte a proto je tedy důležité před jeho zahájením navštívit lékaře a nechat si od
něj poradit (DUMOULIN, 2006), (SABANGUI, 2009), (BALASKAS, 2012),
(GREGORA, 2013), (DOKOUPILOVÁ, 2015).
1.3.1 INDIKACE A KONTRAINDIKACE CVIČENÍ
Pro usnadnění a urychlení porodu se v průběhu těhotenství více uvolňují vazy
a svaly a zvyšuje se kloubní pohyblivost. Při cvičení a sportu to ale může naopak vést
k rychlejší možnosti poškození právě vazů a svalů. Proto je nutné dbát a dodržovat
postupné zahřátí před zahájením cvičení a pomalé uklidnění po jeho ukončení. Proto
jsou také nevhodná veškerá švihová cvičení a protahování až do krajních poloh jako
například hyperextenze - záklony v lehu. Protože těhotné ženy mívají často nízký krevní
tlak (hypotenzi), nejsou vhodné rychlé změny poloh, které jsou těžko snášeny a mohou
způsobit závratě. Ty se mohou projevit i při lehu na zádech, kdy se již po 3. měsíci
gravidity díky zvětšenému objemu dělohy utlačuje dolní dutá žíla, což může vést až ke
ztrátě vědomí. Nejlepší uvolňovací metodou je leh na levém boku.
Co se týče dýchání, zvyšuje se spotřeba kyslíku, která s postupem těhotenství
způsobuje problémy při vytrvalostním charakteru zátěže. Kvůli zvýšeným nárokům
na dechovou soustavu se snižuje schopnost výdrže bez dechu (v apnoi). Díky vyšší
hladině hormonu progesteronu je snížena tolerance oxidu uhličitého (CO2) v centru
dechu v prodloužené míše, což způsobuje sklon k hyperventilaci (hlubokému
a zrychlenému dýchání v klidu) a dušnosti již při střední zátěži. Vysoká intenzita zátěže
omezuje přísun kyslíku k plodu, a je proto nepříznivá. Snižuje se krevní zásobení
dělohy, protože jsou kyslíkem zásobeny aktivní části těla (BEJDÁKOVÁ, 2006),
(ČERMÁKOVÁ, 2010).
22
1.3.2 OBECNÁ DOPORUČENÍ A OMEZENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY
V období těhotenství platí pro tělesnou aktivitu některá obecná doporučení
a omezení, která se týkají i požadavků na správné sestavení cvičební jednotky. Obecná
doporučení uplatní také při volbě sportovní aktivity (viz. informativní leták).
1.3.3 RIZIKOVÉ AKTIVITY V TĚHOTENSTVÍ
Tělesná aktivita hraje významnou roli v životě každého člověka a její projevy
se velmi liší. Záleží na temperamentu člověka, tělesné konstituci, na přístupu k pohybu
a v neposlední řadě na volném čase, který může žena pohybu věnovat. Zájem
o fyzickou aktivitu ženy před otěhotněním je závislý na jejím vztahu k těhotenství, jeho
plánování, a tedy i k přípravě na ně. Právě fyzická aktivita a zdatnost má vliv
na správný fyziologický průběh těhotenství společně se zdravotním a psychickým
stavem, stravováním, sociálními podmínkami a prostředím, ve kterém žena žije
(MARTINCOVÁ, 2012).
Naopak nesprávně vybraná a neuvážená tělesná aktivita v období těhotenství
může jeho průběh ovlivnit negativním způsobem.
Mezi nevhodné aktivity řadíme takzvané adrenalinové sporty, které s sebou nesou
zvýšené riziko břišního traumatu. Patří mezi ně jízda na koni, skoky padákem,
akrobatické prvky, vodní turistika (kanoistika, rafting), bruslení, lyžování a terénní běh.
Důvodem je ohrožení dítěte kvůli možnému úrazu matky a neadekvátní zátěž pro
organismus ženy, který je pod vlivem těhotenských hormonů (vazy a kloubní spojení
jsou uvolněnější a náchylnější ke zranění). Proto se obecně nedoporučují ani kolektivní
míčové sporty, tenis, squach a aerobik (ČERMÁKOVÁ, 2008).
Tyto sporty by se daly nazvat problémovými, jelikož zde hrozí nebezpečí zranění,
ale také záleží na tom, jak je žena v daném sportu zdatná a jakou intenzitou jej provádí.
Při provozování těchto uvedených a dalších možných problémových sportů, je extrémně
důležitý individuální přístup každé ženy a jejího lékaře a posouzení, zda klady tělesné
aktivity opravdu stojí za možná rizika spojená s tímto sportem.
23
Mezi další rizikové sporty, které by žena v těhotenství měla zcela vyloučit patří
například bungee jumping, seskoky padákem, horolezectví a sjezd na horském kole
vzhledem k riziku těžkých zranění a pádu. Dále pak potápění, jelikož dítě
je náchylnější k dekompresní nemoci (způsobena snižováním okolního tlaku), cvičení
na nářadí, silové sporty (například vzpírání) kvůli zvýšenému nitrobřišnímu tlaku.
(BEJDÁKOVÁ, 2006).
1.3.4 DOPORUČENÉ AKTIVITY V TĚHOTENSTVÍ
Je známo, že přiměřená pohybová aktivita je zdraví prospěšná a totéž platí
i v těhotenství, kdy je ale nutné respektovat určitá omezení. Vhodná cvičení pomůžou
ženě zaujmout aktivní přístup ke svému těhotenství, získat lepší kontrolu nad svým
tělem, naučit se eliminovat možné obtíže a po porodu zvýšit šanci na rychlý návrat zpět
do původní kondice. Pohyb má navíc pozitivní vliv na imunní systém a žena lépe
odolává stresu (VITÍKOVÁ, 2007).
Mezi doporučené pohybové aktivity v období těhotenství patří především plavání
a cvičení ve vodě, turistika a procházky a samozřejmě speciální „těhotenské“ cvičební
sestavy (ČERMÁKOVÁ, 2008).
Plavání v těhotenství je ze zdravotního hlediska jedním z nejvhodnějších sportů.
Dle doporučení WHO, které sporty v těhotenství provozovat je plavání uvedeno hned na
prvním místě. Hodiny plavání v těhotenství doplňují přípravu ženy (popřípadě i muže)
na porod a rodičovství. Těhotná žena se ve vodě cítí dobře a i přes rostoucí břicho
se díky nadnášení nepohybuje nemotorně a pomalu, ale naopak lehce a hbitě, protože
ve vodě vnímá pouze asi 15 % své skutečné tělesné hmotnosti. Podmínkou pro plavání
v těhotenství je fyziologické (bezproblémové a bezrizikové) těhotenství a také to, že
žena umí plavat. Naopak by se plavání rozhodně měla vyhnout žena, která plavat
neumí, trpí-li opakovanými záněty pochvy (mykózami) nebo pokud jí plavání
nedoporučil lékař či porodní asistentka z jiného důvodu. Plavání v těhotenství snižuje
nebo zcela odstraňuje bolesti zad a napomáhá uvolnění v oblasti krku a ramen. Dále
snižuje zátěž kloubů a šlach dolních končetin. Při plavání dochází k uvolnění svalstva
a prohloubení dechu – organismus přijímá více kyslíku, což prospívá matce i plodu.
Zvětšuje se objem plic a také se žena učí správnému dýchání při porodu. Ve vodě
získává žena větší důvěru ve vlastní tělo a učí se vnímat jeho signály. Při plavání
je třeba dávat si pozor na nebezpečí úrazu a do vody sestupovat pomalu a neskákat.
24
Nesmí vzniknout žádný tlak na výkon, každá žena si určuje sama, jak dlouho chce
ve vodě či pod vodou zůstat tak, aby jí to bylo příjemné. Plavání lze také doplnit
cvičením ve vodě – s pomůckami (korková deska, pěnová „žížala“, atd.) i bez pomůcek
(BEJDÁKOVÁ, 2006), (ČERMÁKOVÁ, 2008).
Další doporučovanou pohybovou aktivitou v těhotenství je například turistika
a procházky přírodou, kdy by měla těhotná do svého denního režimu zařadit
5 – 6 kilometrů chůze denně.
Jízda na kole nebo rotopedu šetří klouby a šlachy a napomáhá okysličování svalů.
Na kole je vhodné jezdit do doby, dokud se na něm ještě žena cítí bezpečně, a dokud
jí bude jízda příjemná a nebude cítit tlak v břiše a pánvi. Při jízdě na kole by žena
rozhodně neměla jezdit sama, ale vždy alespoň ve dvojici. Měla by se vyhnout jízdě
na přímém slunci a náročnému terénu – strmé kopce, velké převýšení, hrbolaté a lesní
nebo horské cesty. Je nezbytné dodržovat pitný režim a nepřeceňovat svoje síly.
Běh na lyžích je dalším vhodným sportem pro těhotné ženy. Výhodou tohoto
pohybu je rovnoměrné zatížení a procvičení celého těla. Ale i zde je třeba zvážit
náročnost terénu a míru vlastních zkušeností s tímto sportem. Žena musí dbát na výběr
vhodného oblečení a nepodceňovat doplňování tekutin (na horách nejlépe vlažný sladký
čaj) a samozřejmě nepřeceňovat své síly a nikdy se na tůru nevydávat sama
(BEJDÁKOVÁ, 2006), (ČERMÁKOVÁ, 2008).
Cvičení přináší pozitiva nejen matce, ale i dítěti. V průběhu cvičení se vyplavují
tzv. endorfiny. Tyto hormony způsobují spokojenost a dobrou náladu. Hormony jsou
v těle rozváděna krví a dostávají se přes placentu k dítěti. Vliv endorfinů se tedy projeví
i na vývoji dítěte (ČERMÁKOVÁ, 2008).
1.3.5 SPECIÁLNÍ CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ
Ženám, které se před těhotenstvím sportu nevěnovaly se doporučují kurzy cvičení
v těhotenství, které nabízejí v rámci přípravy na porod především porodní asistentky.
Porodní asistentka či instruktorka zde ženu – kromě správného dýchání
a relaxace – naučí vhodné cviky a cvičební sestavy. Vysvětlí a kontroluje správné
provedení cviku a správné dýchání. Porodní asistentka také dovede vysvětlit aktuální
problém, který se v souvislosti s cvičením může objevit. Při cvičení se v kurzech
využívají pomůcky, které napomohou ke správnému provedení cviku bez negativní
zátěže kloubního spojení. V neposlední řadě přináší cvičení ve skupině ženě také
25
psychické uspokojení. Cvičební kurz jí umožní poznat jiné ženy a navázat přátelství
(ČERMÁKOVÁ, 2008).
Speciální cvičení připravuje ženu na porod. Jeho součástí jsou cviky ze zdravotní
tělesné výchovy (například vyrovnávací cviky na páteř, spinální cviky), cviky
na posílení svalových skupin, které jsou pro porod důležité (například svaly pánevního
dna) nebo v průběhu těhotenství ochabují (břišní sval), ale i cviky zaměřené na nácvik
dějů probíhajících při porodu. Řadíme sem dechovou gymnastiku (nacvičování
správného dýchání v jednotlivých fázích porodu), nácvik tlačení pro druhou dobu
porodní a nácvik relaxace důležité pro období mezi kontrakcemi. Cvičení je vhodné
provozovat po celou dobu těhotenství (BEJDÁKOVÁ, 2006).
Gravidjóga učí ženu, jak zvládnout problémy a stresující faktory v těhotenství
a snaží se najít přirozenost ženy přivést na svět zdravé a šťastné dítě. Základem
zvládnutí těhotenské jógy je nacvičení relaxačních technik, vlastní cvičení pak vede
k uvolnění svalů a jejich napětí, uvědomování si jednotlivých svalových skupin
a nemělo by v žádném případě překročit mez, kdy je to už nepříjemné. Cílem
gravidjógy je fyzická i psychická vyrovnanost. S nabídkou gravidjógy se lze setkat
v nabídce větších fitness center nebo speciálních studií, ve kterých se cvičí všechny
druhy jógy (BEJDÁKOVÁ, 2006).
Nevhodné jsou formy aerobiku, kde jsou jeho součástí časté poskoky nebo vysoká
intenzita cvičení jako je dance aerobic, high aerobic, kickbox aerobik a podobně.
V současné době je ve většině fitness center možnost výběru různých forem cvičení pro
těhotné (BEJDÁKOVÁ, 2006), (WESSELS, 2006).
Mezi další speciální cvičení v těhotenství patří aerobní cvičení s využitím velkých
a malých míčů (například velký gymnastický míč, overball, fitball, gymball). Cvičení
na míči je další vhodnou oblíbenou variantou pro cvičení v těhotenství. Protože je
labilní a pružný, dovolí se už při pouhém sezení jemně pohupovat a tím se stane sed
aktivní – zapojí se řada mechanismů k udržení rovnováhy, aktivují se svaly podél
páteře, které udržují její správné postavení. Dojde k naladění správného držení těla
a zlepší se svalová souhra. Labilita míče nedovolí ženě strnulé držení, balanční sed
posiluje zádové svalstvo a stabilizuje páteř. Lehkým pohupováním dochází
ke střídavému stlačování a uvolňování plotének, což vede k jejich prokrvení a zpomalí
jejich proces opotřebování. Poleví také bolesti v zádech pocházející z dlouhodobého
statického zatížení. Pohybové ústrojí je totiž uzpůsobeno k pohybu a těžce snáší
dlouhodobou statickou zátěž, při níž dochází k hrbení, nadměrnému tlaku na ploténky
26
a následně k bolestem zad. Bolestí tělo člověka varuje při nepříznivém vlivu na určité
struktury a dává signál, že dochází k jeho poškozování. Při nesprávném, povoleném
držení těla je to právě zvýšený tlak na meziobratlové ploténky, únava vazivového
aparátu, přetížení určitých svalových skupin a také zvýšený tlak v kloubech. Při cvičení
na míči však musí žena také plně respektovat pocit únavy a nikdy necvičit přes míru.
Došlo by pak k zhoršené svalové koordinaci, záda by se začalaopět hrbit a hrozilo by
nebezpečí přetížení, eventuálně pádu. Tělo si na míč musí zvyknout postupně, proto
je ideální začínat na 5 minutách sezení a pohupování a postupně dobu prodlužovat.
Teprve až se žena s míčem „sžije“, tzn. že si na něm bude jistá, může začít
s jednoduchými cviky. Míč má význam pro úlevu od bolesti a pro správné držení těla.
Dovolí ženě cvičit dynamicky a přitom mít odlehčené nosné klouby. Při takovém
cvičení se prohloubí dýchání a procvičují se hluboko uložené svaly. Cvičením naboso
se posiluje i nožní klenba a dochází k svalovému naladění pánevního dna, které
napomáhá udržovat rovnováhu. Pánevní dno se „opírá“ o pružnou plochu míče a tím se
odstraní jeho přebytečné napětí. Při první době porodní může pružení na míči pomoci
ulevit bolestem ze zvýšeného napětí v zádech a svalech pánevního dna při kontrakcích.
Navíc je možné míč využít pro některé úlevové polohy (SUNDIN, 2007), (VITÍKOVÁ,
2007).
V případě obtíží s pohybovým aparátem může žena využít cvičení u vyškolených
fyzioterapeutů, kteří používají speciální metodiky vhodné pro těhotné.
27
2 ŠESTINEDĚLÍ
Šestinedělí (puerperium) je období do 42. dne (šest týdnů) od ukončení porodu.Je
charakterizováno ústupem fyziologických změn spojených s adaptací organismu na
těhotenství a rozvojem laktace. Zahrnuje mnoho fyzických, emocionálních,
socioekonomických a pro život měnících se zkušeností pro matku i jejího partnera. Žena
je od této chvíle nazývána ‚‚nedělkou‘‘. Šestinedělí se dělí na časné (rané), prvních
sedm dní po porodu a pozdní, které končí 42. dnem po porodu, což je doba nutná k
involuci těhotenských změn pohlavních orgánů.
Pokud proběhne šestinedělí bez komplikací, mluvíme o šestinedělí pravidelném.
Ukončení šestinedělí je u každé ženy individuální a zpravidla se za něj považuje
ukončení poporodních involučních změn organismu a navrácení menstruačního cyklu.
To je ovšem opět individuální v závislosti na trvání laktace a frekvenci kojení. Nicméně
většina fyziologických funkcí ženy se navrací do obvyklých šesti týdnů po porodu.
Pokud nastanou jakékoliv komplikace (např. zvýšené krvácení, infekce, komplikované
hojení episiotomie, atd.), hovoříme o nepravidelném šestinedělí (ROZTOČIL, 2008),
(BINDER a kol., 2011), (HÁJEK a kol., 2014) (LEWIS, 2015).
2.1 POPORODNÍ ZMĚNY
Šestinedělí označujeme jako dobu, kdy se tělo matky postupně dostává z „jiného“
zpět do „normálního“ stavu. Hormonální změny, které byly s těhotenstvím spojeny
postupně odeznívají. Po porodu klesá hladina progesteronu, relaxinu a estrogenu.
Naopak nastupuje tvorba prolaktinu, který zodpovídá za produkci mateřského mléka.
Oxytocin vyvolává laktaci a stahy dělohy, které tak vedou k jejímu zavinování
(involuci), děložní hrdlo se uzavírá, mizí prosáknutí pánevního dna a zevních rodidel.
Děloha prochází v šestinedělí největšími změnami a stahuje se zpět do původní
velikosti. Během těhotenství se několikrát zvětšila a její hmotnost se pohybovala okolo
1000g. Stahy, které probíhají nejvíce při kojení, mohou být bolestivé. Na konci
šestinedělí je již děloha úplně zavinutá a skoro stejně velká jako před těhotenstvím,
28
kdy váží asi 80g. Děloha se také může involovat pomaleji (tzn. subinvolovat) - po
vícečetném těhotenství, po polyhydramniu (velké množství plodové vody),
u multipar (ženy rodící již po několikáté), po protrahovaném porodu (porod trvající déle
jak 18 hodin) nebo po porodu velkého plodu. Porodní asistentka může faktory děložní
involuce podpořit včasným přiložením novorozence matce k prsu a následným kojením
a také polohováním ženy na břicho. Důležitá je edukace rodičky o kompletním
zavinování dělohy a o intenzitě kontrakcí při obnově děložní činnosti po porodu.
U vícerodiček je děložní činnost vnímána velmi bolestivě a připomíná ženám porodní
bolesti. U prvorodiček není tato činnost vnímána nijak zvláště intenzivně. Při kojení,
kdy dítě dráždí prsní bradavky, se vyplavuje oxytocin. Proto při kojení zesilují bolesti
v podbřišku a z dělohy se uvolňuje větší množství očistků. Děložní sliznice se rozdělí
na povrchovou a vnitřní vrstvu. Povrchová vrstva se odlučuje ve formě očistků – lochií,
kdy žena špiní, až krvácí. Vnitřní vrstva tvoří základ pro růst nové sliznice. Přibližně
za dva týdny se povrchová vrstva děložní sliznice sama vyčistí odtokem očistků a žena
přestane krvácet. Po uplynutí tří týdnů po porodu je děložní sliznice opět sterilní,
ale ještě nenastává menstruační cyklus.
V průběhu prvního týdne po porodu se zvyšuje diuréza (močení). Tělo se tak
zbavuje přebytečných tekutin, otoky pozvolna mizí. Močový měchýř a močové cesty
získávají zpět původní tonus. Stěna pánevního dna je nadměrně vytažena. Během
porodu jsou na její elasticitu kladeny velké nároky. Stěna také bývá po porodu oslabená,
což může vést k sestupu rodidel nebo močové inkontinence. Důležitá je proto
rehabilitace, která napomáhá involuci pánevního dna. Postupně se upravuje i tonus
střev, ale pár dní však ještě může stále přetrvávat sklon k zácpě. Dýchání se prohlubuje
a snižuje se dechová a tepová frekvence. Krevní objem se snižuje z 5 – 6 litrů na 4 litry,
ale zvýšená koncentrace srážlivých faktorů v krvi ještě nějakou dobu přetrvává.
Břišní stěna bývá po porodu ochablá. U některých žen pozorujeme diastázu
(rozestup) přímých břišních svalů. Tyto změny jsou vystupňovány u vícerodiček a u žen
s extrémní distenzí dělohy, např. při vícečetném těhotenství, polyhydramnionu nebo
makrosomii plodu. Návrat k původnímu stavu trvá několik týdnů, až měsíců. Elasticitu
břišní stěny lze obnovit vhodným cvičením. Případné strie na kůži stříbřitě šediví.
Několik dnů až týdnů se po porodu pozvolným hojením dělohy budou
objevovat tzv. lochie (očistky), což je postupně se zmírňující krvácení přecházející
ve výtok.
29
Zřejmě nejvíce vítaná poporodní změna, u většiny žen, je snížení poporodní
hmotnosti. Okamžitá poporodní ztráta je mezi 5 a 6,5 kg, což je způsobeno porodem
plodu a placenty, odtokem plodové vody a také krevní ztrátou. V průběhu šesti
poporodních týdnů se dostane na výchozí hmotnost před otěhotněním 28 % žen
(VITÍKOVÁ, 2007), (ROZTOČIL, 2008), (PAŘÍZEK, 2009), (HANÁKOVÁ a kol.,
2010), (BINDER a kol., 2011), (HÁJEK a kol., 2014).
2.2 CVIČENÍ V ŠESTINEDELÍ
Ačkoli je žena po těhotenství a samotném porodu unavená, měla by se snažit najít
si během dne alespoň pár minut sama pro sebe a věnovat se cvičení. Cvičení
v šestinedělí má pozitivní vliv na regeneraci organismu, může zabraňovat některým
poporodním potížím a urychluje návrat fyziologických i anatomických změn zpět
do původního stavu. Správně zvolené cvičení také přispívá ke správnému držení těla
a eliminuje bolest zad. Během tělesné aktivity dochází k uvolnění endorfinů, které
způsobují pozitivní psychické rozpoložení. Cvičení má také dobrý vliv na postavu
a tak působí kladně na psychiku matky. Cvičení v období šestinedělí je zaměřeno na
posilování pánevního dna, posílení prsních a břišních svalů, a posílení svalů dolních
končetin (CANTIENI, 2007).
2.2.1 ZÁSADY PŘI CVIČENÍ
Informace o zásadách při cvičení v přílohách (viz. informativní leták).
2.2.2 CVIČENÍ PRVNÍ DNY PO PORODU
S některými cviky je dobré začít hned první den po porodu, ať už žena rodila
přirozenou cestou, nebo císařským řezem. První dny (kdy je žena ještě v porodnici) je
vhodné provádět jemné vtahování břišní stěny a pánevního dna. Tato oblast bývá
zpočátku velmi citlivá a žena proto nebude možná mít do cvičení chuť, ale už jemné
vtahování jen několikrát za den pomůže lepšímu prokrvení a tím i lepšímu hojení. Svaly
získají dříve podpůrný tonus.
30
Dále by se žena měla polohovat na břiše vypodloženém polštářem pro podporu
zavinování dělohy. Pokud nejsou prsy nalité a citlivé na tlak,měla by toho žena využít
hned první tři dny po porodu. Později může žena podbřišek podepřít polštářem, který
přehne o pelest postele nebo o okenní parapet a trup přes něj nakloní dopředu.
Při polohování by měla setrvat zhruba 10 minut. Žena se tohoto polohování nemusí bát
ani po císařském řezu. První den po sekci se jí poloha na břiše pravděpodobně nebude
chtít zaujímat, ale povolená je již po 24 hodinách od zákroku. Je tedy vhodné si břicho
zkusit nejprve „otužit“ vůči tlaku vleže na boku, kdy si žena do podbřišku přiloží
polštář, přimáčkne ho stehny svých skrčených dolních končetin. Intenzitu tlaku žena řídí
vlastním subjektivním pocitem.
Žena by neměla zapomínat také provádět cévní gymnastiku a každé dvě až tři
hodiny vstát a chvíli chodit, aby tak zamezila vzniku žilní trombózy, případně embolie.
Dlouhé ležení na zádech je nepříznivé také kvůli děloze, která je nyní zavěšena
v povolených vazech a v této poloze se nesnadno zavinuje (VITÍKOVÁ, 2007),
(GALLAGHER- MUNDY, 2012).
2.2.3 NÁSLEDNÉ CVIČENÍ
Po návratu z porodnice už žena nemá tolik času pro sebe, jak tomu bývalo
v těhotenství. Je ale třeba se nadále důsledně věnovat posilování svalů pánevního dna
a břišní stěny. Tyto svaly bývají po těhotenství a porodu oslabené. Jejich dobrá kondice
je nezbytná pro dobré ovládání svěračů, pro dostatečnou oporu pánevních orgánů, ale
také pro správné držení těla. Žena by se proto měla pokusit si denně najít alespoň chvíli
pro sebe a cvičení, aby se brzy dostala znovu do kondice. Cílená pohybová aktivita
ovlivní pozitivně nejen hybný, dechový a cévní systém, ale působí příznivě i proti
poporodním depresím (VITÍKOVÁ, 2007).
2.2.3.1 PŘÍMÝ BŘIŠNÍ SVAL A DIASTÁZA
Než žena začne s posilováním přímého břišního svalu, měla by zkontrolovat, zda
nemá tzv. diastázu (rozestup přímého břišního svalu). Zjistí to tak, že si lehne na záda,
pokrčí dolní končetiny, položí si prsty doprostřed břišní stěny nad pupkem, s nádechem
vtáhne pánevní dno a s výdechem zvedne hlavu nad podložku. Ucítí-li pod prsty
31
prohlubeň širší než 3 cm, jedná se o diastázu břišní, která vypovídá o nedostatečné síle
přímého břišního svalu a svalů hlubokých.
Břišní svaly začíná žena tonizovat už v porodnici při vtahování břišní stěny. Toto
cvičí několik dní společně s vtahováním pánevního dna. Když už pánevní dno získá
určitý tonus, postupně lze přidat náročnější cviky (VITÍKOVÁ, 2007).
2.2.3.2 PÁNEVNÍ DNO A BŘIŠNÍ SVALY
Během těhotenství se svaly pánevního dna zvětšováním plodu roztáhly a při
porodu u většiny žen dojde k jejich potrhání či přerušení (nástřih hráze). Proto je
potřeba tyto svaly posílit a zpevnit. Svaly pánevního dna jsou velice důležité nejen pro
močení a vyprazdňování, ale také pro přirozenou podporu orgánů, které se nacházejí
v oblasti pánve (močový měchýř, děloha). Dalším důležitým faktorem, při kterém
působí, je při dosahování orgasmu. Posílení těchto svalů tedy napomáhá předcházet
problémům s inkontinencí (neudržení moči, stolice nebo střevních plynů), slouží jako
prevence před poklesem orgánů a zvýší uspokojení partnerů při pohlavním styku
(DUMOULIN, 2006).
Žena pokračuje s vtahováním pánevního dna, jak již začala v porodnici.
S ustupující bolestivostí by měla přidávat na intenzitě vtahů a cvičit stejným způsobem
jako v těhotenství. Teprve, až se svaly dostanou do kondice, kdy nedochází k úniku
moči při kýchnutí, kašlání nebo smíchu, může pokračovat s náročnějším posilováním
břišních svalů. Do té doby je vhodné provádět jen tonizační cvičení, při kterém
nedochází k tlaku na pánevní dno a při kterém se posilují všechny vrstvy břišní stěny.
Pokud by začala s klasickými sedy-lehy dříve, než jsou pánevní a hluboké břišní
svaly zpevněné, došlo by k oslabování pánevního dna při zvýšeném nitrobřišním tlaku.
S tím souvisí riziko sestupu pánevních orgánů a navíc by žena značně přetěžovala
bederní páteř. Cvičení je určeno pro ženy po porodu pánevní cestou i po císařském řezu.
Protože ale při sekci dochází k přímému přerušení břišních svalů, bude návrat jejich síly
trvat o něco déle (zhruba dva týdny). Žena by měla proto být trpělivá a zvyšování
náročnosti cvičení zbytečně neuspěchat (VITÍKOVÁ, 2007), (ŠVERCOVÁ, 2011).
Většina dostupných informací pro ženy radí posilovat pánevní dno při močení,
tedy přerušovat moč, kdy pevné pánevní dno umožní moč zcela rychle zastavit. Tímto
způsobem žena zjistí a uvědomí si princip posilování pánevního dna. Může tak
ale funkci pánevního dna zkontrolovat minimálně 1x za 14 dní, zda je po cvičení
32
stahování dna nějaké zlepšení. Není to ale vhodné pro každodenní opakování, protože
časté přerušování moči zvyšuje riziko infekce močových cest
a může mít špatný vliv i na močový měchýř samotný, který by potom byl nestabilní
(DUMOULIN 2006), (KOLÁŘ, 2009).
2.2.3.3 CVIČENÍ NA PODPORU ZAVINOVANÍ
Během těhotenství se děloha značně roztáhla a došlo k vytažení vazů, které
dělohu spojují s pánevními kostmi. Tlačením při porodu byl navíc vyvíjen velký tah
za vazivo fixující dělohu. Po porodu dochází k postupným retrakcím a kontrakcím
děložní svaloviny, které napomáhají jejímu zavinování. Zřetelné je to především
při kojení, při kterém dochází k vyplavování oxytocinu, hormonu, jenž způsobuje
děložní stahy. Aby došlo ke správnému zavinování, je vhodné praktikovat polohování
na břiše se srolovaným polštářem v podbřišku již od prvních dnů a postupně přidávat
jednoduché cviky na břiše a ve vzporu klečmo.
Děloze neprospívá, polehává-li žena po porodu dlouho na zádech, protože v této
poloze táhne ještě těžká děloha nazad a její vazy ochabují. Dojde-li k sestupu dělohy,
dojde i k sestupu pochvy, konečníku a močového měchýře, jelikož jsou vazivově
spojeny. Močový měchýř je potom tažen dolů, je utiskován a mohou nastat potíže
s udržením moči (inkontinence). Svaly pánevního dna podepírají pánevní orgány
společně s pánevními vazy. Neplní-li svalovina pánevního dna svou podpůrnou funkci,
dochází k přetěžování vazů, které se uvolní a dovolí prolaps. Důležité je připomenout
souvislost kondice pánevního dna s držením těla. Nemá-li pánevní dno podpůrný tonus,
nelze dosáhnout optimálního držení těla a děloha může mít tendenci k retroverzi (sklonu
nazad), případně k sestupu. To může mít později za následek bolest v kříži, bolest při
menstruaci a potíže se zácpou i neplodnost (LEWIS, 2005), (VITÍKOVÁ, 2007).
2.2.3.4 DALŠÍ VHODNÁ CVIČENÍ
V neposlední řadě je do cvičení po porodu vhodné zařadit i některé cviky
na posílení a protažení prsních svalů, což pozitivně ovlivňuje laktaci, ale také tonus
prsních svalů, které jsou díky zvětšeným prsním žlázám více zatěžovány. Jako protipól
k prsním svalům fungují svaly podél hrudní páteře a svaly lopatek. Hrudní páteř je kvůli
zvětšené váze přední strany hrudníku více namáhána. Péče o dítě navíc vyžaduje
neustálé shýbání se, zdvihání a pokládání, což může být při nevhodném držení těla
33
příčinou bolesti hrudní, krční a bederní páteře. Aby se žena těmto nepříjemnostem
vyhnula, je třeba se zaměřit na posilování lopatkových svalů a dbát na správné držení
těla. Nevhodné je naopak plavání nebo cvičení, při kterém žena poskakuje
(VITÍKOVÁ, 2007), (KYNYCHOVÁ, 2008).
34
3 SPECIFICKÝ EDUKAČNÍ PROCES ŽENY O CVIČENÍ
V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ
Cílem edukace je seznámit těhotnou ženu se cviky, které je vhodné praktikovat po
dobu těhotenství pro zpevnění těla, správné držení těla, možnou prevence či následnou
úlevy od bolesti, ale také pro přípravu na porod. Dále pak ženu informovat o vhodnosti
cvičení po porodu a jednotlivých cvicích na podporu zavinování dělohy, posilování
pánevního dna a rychlý návrat do původní kondice. Pacientka bude seznámena
s možnostmi různých cvičení v těhotenství, které pak bude schopna provádět
samostatně v domácím prostředí. Edukace bude probíhat v místnosti fyzioterapeuta pod
jeho dozorem.
3.1 PRVNÍFÁZE – POSUZOVÁNÍ
Pacientka byla pro tento edukační proces vybrána na základě dlouhodobého
přátelského vztahu a zájmu zkvalitnit její informovanost o možnostech cvičení
v průběhu těhotenství.
Během zpracování bakalářské práce je těhotná žena v šestém měsíci těhotenství.
Dochází na pravidelné lékařské kontroly. Poslední kontrola v prenatální poradně
proběhla 10. 2. 2017, kdy byla těhotná v 23 + 1 týdnu těhotenství. Podle těhotenské
průkazky je aktuální váha těhotné 65 kilogramů z původních 57 kilogramů, moč je
negativní, krevní tlak těhotné je 125/80 mmHg a 85´ puls, plodová voda je zachovalá,
CTG je fyziologické a těhotná cítí pohyby plodu. Fyzická zdatnost ženy je dobrá
vzhledem k aktivnímu sportovnímu životu již před otěhotněním. Těhotná žena se cítí
dobře.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE TĚHOTNÉ ŽENY
Pohlaví: žena
Jméno: M. T.
Datum narození: 31. 5. 1992
Věk: 25 let
35
Vzdělání: střední s maturitou
Bydliště: Praha Barrandov
Etnikum: slovanské
Zaměstnání: kosmetička, vizážistka
Rodinný stav: svobodná
Státní příslušnost: Česká republika
ANAMNÉZA
Základní údaje:
Tělesný stav v dobrém stavu, bez patologických náležitostí
Mentální úroveň orientovaná časem, místem i osobou
Komunikace bez problémů, komunikativní
Zrak, sluch bez poruchy
Řečový projev řeč srozumitelná a plynulá
Paměť krátkodobá i dlouhodobá paměť bez porušení
Motivace zájem o informace v oblasti cvičení v těhotenství
Pozornost Přiměřená
Typové vlastnosti z rozhovoru se ženou vyplývá, že je sangvinik
Pohotovost odpovídá bez latence, reakce dostatečné
Nálada pozitivní, s pokračujícím těhotenstvím a blížícím se porodem
občas mírně nervózní
Sebevědomí Přiměřené
Charakter komunikativní, otevřená, ochotná, klidná, pozitivní
Poruchy myšlení bez poruch myšlení
Chování přátelské, klidné, přívětivé
Učení typ: emocionální
styl: auditivní, systematický, vizuální
postoj: aktivní zájem o nové informace a cviky
bariéry: žádné
Osobní anamnéza: pacientka uvádí obvyklé dětské nemoci a alergii na mléčné
výrobky. Krevní transfuzi doposud neměla.
36
Rodinná anamnéza: v rodině těhotné ženy se nevyskytují žádné vrozené vývojové
vady ani poruchy krevní srážlivosti. Matka CA prsu a lečí se pro zvýšený krevní tlak.
Babička z matčiny strany pravidelně užívá léky na vysoký krevní tlak. Matka
pravidelně kouří, jinak žádnou závislost na alkoholu a jiných návykových látkách
neudává.
Gynekologická anamnéza: menarché od 14ti let, menstruace pravidelná a bez větších
bolestí, cyklus 28/5 a krvácení slabší intenzity. V roce 2013 pacientka prodělala missed
abortion s následnou revizí děložní dutiny. Těhotná užívala hormonální antikoncepci od
15 let, po šesti letech užívání byly pilulky vysazeny.
Počet porodů: 0, počet potratů: 1, počet umělých těhotenství: 0
Secundigravidita/primiparita: II/I
Poslední menstruace: 10. 9. 2016
Termín těhotné dle prvotrimestrálního screeningu: 17. 6. 2017
Farmakologická anamnéza: těhotná užívala na doporučení svého obvodního
gynekologa kyselinu listovou po dobu tří měsíců od začátku těhotenství. Žena
se trvale s ničím neléčí a žádné léky neužívá.
Abúzy: těhotná neudává závislost na žádných návykových látkách a nekouří.
Alergologická anamnéza: udává alergii na mléčné výrobky. Lékovou alergii neudává.
Sociální anamnéza: žena je svobodná, bydlí v bytě s přítelem a jeho rodiči.
Pracovní anamnéza: pracuje jako kosmetička a vizážistka.
POSOUZENÍ FYZICKÉHO STAVU, ZDRAVOTNÍCH PROBLÉMŮ
A EDUKAČNÍCH POTŘEB PODLE MARJORY GORDON:
Posouzení podle 13 domén taxonomie II NANDA-I
1. Podpora zdraví: těhotná žena se snaží dodržovat zdravý a aktivní životní styl stejně,
jako před těhotenstvím. Denně chodí na procházky do přírody a pěšky do zaměstnání.
S blížícím se termínem porodu se občas dostává do úzkostných stavů, ale na doporučení
se rozhodla navštěvovat předporodní kurzy, o kterých si sama myslí,
že by pro ni mohly být přínosné. Žena se stejně jako před těhotenstvím aktivně věnuje
sportovním činnostem jako je plavání, jízda na kole a turistika. Dochází na pravidelné
prohlídky do prenatální poradny a ke svému obvodnímu gynekologovi.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
37
2. Výživa: těhotná ve 23+1 týdnu těhotenství váží 64 kg. Před těhotenstvím vážila
56. Žena tedy v těhotenství nabyla 6 kilogramů váhy. Měří 164 cm. Hodnota BMI před
těhotenstvím byla 20,8, což znamená, že je v rozmezí normálních hodnot. Těhotná
nemusí dodržovat žádné dietní plány a omezení. Nekouří a nepožívá žádný alkohol.
Před otěhotněním vykouřila žena 15 cigaret denně. V prvním trimestru užívala kyselinu
listovou na doporučení svého gynekologa. Těhotná dodržuje pitný režim a vypije až tři
litry tekutin za den a stravuje se pravidelně. Pije nejčastěji nesycenou vodu a před
spaním bylinný čaj. Vyhýbá se smaženým a příliš mastným jídlům kvůli následným
zažívacím obtížím. Žena je v dobrém fyzickém a psychickém stavu. Kůže je bez
známek defektů, končetiny bez otoků, zuby jsou bez kazů a tělesná teplota je zcela
v normě.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
3. Vylučování: těhotná spontánně močí několikrát denně bez obtíží. Na stolici chodí
jednou až dvakrát denně. Žena udává, že v těhotenství zaregistrovala výraznější pocení,
které ji ale nijak neobtěžuje.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
4. Aktivita a odpočinek: vzhledem k pravidelné sportovní aktivitě již před otěhotněním
se žena snaží udržovat v kondici také během těhotenství. Kromě každodenních
procházek a rychlé chůze dochází na hodiny speciálně upravené jógy pro těhotné ženy
a plave. Přes týden chodí každý den do zaměstnání, které pro ni díky prostředí a práci
v kosmetickém salónu není nijak zvlášť unavující. Délku směn si sama určuje podle
momentálního zdravotního stavu a podle počtu objednaných zákaznic. Po práci obvykle
doma uvaří oběd, odpočine si a v odpoledních hodinách se věnuje pohybu na čerstvém
vzduchu, nebo chodí plavat do nedalekého plaveckého bazénu, kam ji vozí
a vyzvedává ji její přítel, který je jí vždy na blízku a velkou podporou ve všech
životních situacích. Každý večer si sedne s přítelem a celou jeho rodinou v obývacím
pokoji a společně probírají zážitky z uběhlého dne. Před spaním si vždy vaří bylinný
čaj, aby se jí lépe usínalo. Chodí spát okolo desáté hodiny večer a s usínáním ani
spánkem nemá žádné potíže. Spí každý den pravidelně osm hodin. Hygienické návyky
jsou velmi dobré. Čistí si zuby po každém jídle a velice dbá na intimní hygienu.
Víkendy tráví buď v Praze s přítelem a přáteli, se kterými často navštěvují kino a jiné
kulturní programy, nebo odjíždějí na chatu nedaleko Prahy, kde tráví čas většinou
38
vycházkami do přírody či čtením oblíbené knížky. Žena se cítí dobře a těší se na nového
člena rodiny.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
5. Vnímání, poznávání: žena je ve velmi dobrém psychickém rozpoložení.
Je klidná a plně při vědomí. Časový a pracovní rozvrh si určuje sama, takže má
v případě potřeby čas na odpočinek a aktivity, které ji pomáhají se udržovat v dobré
tělesné i psychické kondici.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
6. Sebepojetí: žena se vnímá jako silná a optimistická osobnost. Je velmi cílevědomá,
zodpovědná a je na ní spolehnutí. Je to citlivá a empatická žena, které záleží na štěstí
svých blízkých. Mluví klidně, zřetelně, udržuje oční kontakt a působí jako vyrovnaná
osobnost. Má smysl pro humor a ráda se směje.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
7. Role: žena vyrůstala bez otce, který opustil její rodinu, když jí bylo pět let. Nyní žije
v bytě se svým přítelem a jeho rodiči. K roli partnerky a budoucí matky přistupuje
velmi zodpovědně a stejně tak k roli dcery a sestry. Pracuje jako vizážistka
a kosmetička v salonu v Praze na Barrandově, kde je mezi zdejšími zákaznicemi velmi
oblíbená.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
8. Sexualita: žena ochotně, bez problému a ostychu odpovídá na všechny položené
otázky týkající se její rodiny, jejího soukromí i jejích nejosobnějších záležitostí. První
pohlavní styk měla v 17ti letech, kdy si nechala zároveň předepsat svým obvodním
gynekologem antikoncepční pilulky, které brala až do léta roku 2016, kdy začala mít
pocit, že antikoncepce neprospívá jejímu zdraví. Pár měsíců poté otěhotněla. Žena je se
svým sexuálním životem zcela spokojena a žije aktivním sexuálním životem. Před
otěhotněním měli s partnerem pohlavní styk přibližně čtyřikrát do týdne. V těhotenství
tento počet omezila. Menarché začalo ve 14ti letech. Žena měla před otěhotněním
pravidelnou menstruaci, která nebývala příliš bolestivá.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
39
9. Zvládání zátěže: žena je velmi pozitivně smýšlející osobnost. Její odhodlanost
a sebedůvěra ji vždy pomáhá zvládat případné krizové situace. Velkou oporou
je jí už mnoho let její partner, který dohlíží na to, aby byla spokojená a šťastná. Těhotná
zvládá těhotenství velmi dobře a přistupuje k němu velmi zodpovědně a snaží
se vyhýbat situacím, kdy by ohrozila sebe, nebo dítě. S blížícím se porodem občas
pociťuje nejistotu a stres, se kterým jí ale pomůže se vypořádat její starší sestra, která
má již dvouletého chlapce a může ji tak uklidňovat v určitých stavech nejistoty. Žena se
ale i přes jisté obavy na porod těší.
Jako největší stresovou zátěž v těhotenství žena udává období, kdy s partnerem hledali
svůj nový společný byt, do kterého se budou společně stěhovat. Má totiž strach
z možných komplikací spojenými se stěhování se a ze změny prostředí, na které
je zvyklá.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
10. Životní hodnoty: pro ženu je největší životní hodnotou její rodina, na kterou
je velmi vázaná. Má starší sestru, se kterou vychází stejně dobře jako se svou matkou
a vzájemně si jsou oporou. Společně se navštěvují téměř každý den a jsou neustále
v kontaktu. Další životní hodnotou je samozřejmě její zdraví, o které zodpovědně
pečuje. Dále pak je to její budoucí rodina, kterou by ráda rozšiřovala a pečovala o ni.
Těhotná by ráda měla více než jedno dítě, protože tvrdí, že rodina je nejdůležitějším
článkem v životě. S partnerem do budoucna společně plánují koupi baráku se zahradou,
kde by vychovávali své děti a žili spokojený klidný život. Nemá žádné náboženské
vyznání.
Ošetřovatelský problém:nenalezen
Priorita:střední
11. Bezpečnost, ochrana: těhotná se cítí bezpečně jak doma, tak v zaměstnání. Nikdo ji
neohrožuje a nevyvolává v ní pocit nebezpečí.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
12. Komfort: těhotná si občas stěžuje na bolest v oblasti bederní páteře a častější
nucení na močení, ale je si vědoma toho, že je to v důsledku těhotenství. Kromě toho
žádné snížení komfortu nepociťuje.
Ošetřovatelský problém: snaha zlepšení komfortu
Priorita: nízká
40
13. Jiné (růst a vývoj): u ženy se v dětství ani nyní neobjevily žádné problémy
s růstem ani vývojem.
Ošetřovatelský problém: nenalezen
Priorita: nízká
Profil rodiny
Těhotná žije s partnerem a jeho rodiči ve větším bytě na Barrandově. Udržuje
aktivní kontakt se svou matkou a starší sestrou, které bydlí nedaleko. O svém otci,
kterého od svého útlého dětství nevídá žena neudává žádné informace. Žena je na svou
rodinu velmi fixovaná. S partnerem i jeho rodiči vychází dobře a jsou jí velkou oporou
v každé životní situaci.
Sociálně - ekonomický stav
Těhotná je zaměstnaná jako vizážistka a kosmetička v salónu, který se nachází
blízko bytu, ve kterém momentálně žije se svým přítelem, jeho matkou a otcem. Žena
vystudovala střední odbornou školu v oboru kosmetických služeb, kterou úspěšně
zakončila maturitní zkouškou. Její přítel pracuje jako administrativní pracovník ve
firmě, která zprostředkovává rozvoz potravin do domácností. Společně se podílejí
na placení nájmu bytu, ve kterém žijí společně s rodiči partnera. Ještě před porodem se
plánují přestěhovat do vlastního bytu, kde budou žít sami ve dvou
a vychovávat své dítě. Pár netrpí finančními problémy a dostává se jim podpory ze stran
rodičů.
Životní styl
Těhotná se snaží udržovat se v dobré kondici. Před otěhotněním doma pravidelně
každý den cvičila minimálně třicet minut na Bosu trainer a závěsném aparátu TRX.
Věnovala se tanci, cyklistice a plavání. S postupujícím těhotenstvím musela své
zvyklosti v oblasti sportovní aktivity omezit na ty, které nijak neohrožují ji ani
těhotenství. Aktivnímu pohybu se však věnuje nadále. Každý den chodí pěšky do práce
zhruba dva kilometry a ve volných chvílích si ráda zajde zaplavat do plaveckého
bazénu. Aby se udržela ve formě, jezdí na rotopedu, který dostala dárkem od rodičů
svého partnera. Ráda tráví čas ve volné přírodě na čerstvém vzduchu a procházkami po
lese. Těhotná zodpovědně dodržuje stravovací návyky. Její pitný režim obsahuje zhruba
tři litry nesycené vody denně a před spaním si ráda vaří bylinný čaj, po kterém se jí lépe
usíná. Jídlo si vaří každý den sama a dbá na výběr kvalitních
a zdravých potravin. Denní režim těhotné ženy je každý týden téměř stejný. Od pondělí
do pátku dochází každé ráno na osmou hodinu do kosmetického salónu, kde sama
41
nabízí kosmetické procedůry a ošetření pleti, pedikůru, manikůru a vizážistické
poradenství.
Kultura
Žena žije velmi aktivní život ať už z pohledu sportu či kultury. Velmi ráda chodí
s přáteli do kina na filmy nejrůznějších žánrů, ale i na přímé přenosy z metropolitní
opery. Hudbu má velmi ráda a spektrum jejího oblíbeného hudebního stylu je vskutku
široké. Jako malá účinkovala v dětském sboru a má blízko ke klasické hudbě. V rádiu
však ráda poslouchá také současnou popovou hudbu a před těhotenstvím se dokonce
věnovala modernímu tanci. Ráda čte detektivní knihy a ve volných chvílích si raději
posedí a odpočívá u oblíbené literatury, než-li u televize. Žena má v oblibě cestování,
poznávání nové kultury a destinací. Mezi její oblíbená patří italský Řím.
Náboženství
Žena neuznává žádné náboženství, ačkoli ji matka vychovávala v křesťanské víře.
Věří však, že duše člověka je hmotná věc, která je schopná se po jeho smrti vtělit do
nového objektu, nebo najít klid v posmrtném životě.
Hodnota
Pro ženu jsou nejdůležitějšími hodnotami v životě její rodina a její partner,
se kterým už žije několik let. Myslí si, že bez stabilní rodiny a domova by člověk
nemohl žít spokojený a klidný život a proto se snaží vytvořit ideální zázemí pro své dítě
již před porodem. Ženu poznamenalo dětství bez otce a její hlavní prioritou je ochránit
své dítě před rozpadem rodiny a udělat vše pro to, aby bylo šťastné a mělo kompletní
rodinu. Další hodnoty, které jsou pro ženu důležité jsou pak přátelé, její práce a peníze,
cestování a samozřejmě zdraví, o které pečuje a snaží se žít zdravý
a spokojený život.
Adekvátnost a neadekvátnost rodinných funkcí
Žena vyrůstala bez otce a tvrdí, že dětství bez obou rodičů je pro dítě kolikrát
velmi stresující a rozhodně člověka ovlivní na celý život. Proto si přeje pro své děti
vytvořit ideální podmínky pro hezké dětství, po kterém kdysi sama toužila a tvořit
se svým partnerem kompletní rodinu a domov, který bude jejich potomkům nabízet
klidné a bezpečné zázemí. Těhotná říká, že je k ní celá rodina z partnerovy strany velmi
ochotná a vstřícná a že díky létům, která se už znají, tvoří dohromady velkou rodinu
založenou na velmi pevných vztazích. Všechny významné události prožívá rodina
společně i s matkou těhotné, sestrou a její rodinou. Rodiče ženy a jejího partnera spolu
vycházejí velmi dobře a společně pomáhají mladému páru zvládat případná úskalí
42
života. Pro ženu je největší oporou její partner a její matka, kterým se může kdykoli se
vším svěřit a obrátit se na ně s jakoukoli prosbou.
Pro zjištění kvality informovanosti těhotné o možnostech vhodného cvičení
v průběhu těhotenství byl požit vstupní test:
Možnost odpovědi ano – spíše ano - spíše ne – ne
1. věnovala jste se pře těhotenstvím aktivně
nějakému druhu cvičení či sportu?
ano
2. myslíte si, že je cvičení pro těhotenství důležité
a může sloužit i jako příprava k porodu ?
spíše ano
3. zajímala jste se někdy sama o vhodnost a
možnosti cvičení v těhotenství ?
spíše ano
4. bylo Vám někdy doporučeno cvičení pro
těhotné ženy Vaším gynekologem ?
ne
5. věnujete se v těhotenství pravidelně nějakému
druhu cvičení ? spíše ano
6. máte v domácnosti literaturu nebo jiný
edukační materiál, který popisuje vhodné cvičení
pro těhotné ženy ?
ne
7. věnujete se v těhotenství cvičení v domácnosti ? spíše ano
8. navštěvujete nebo se chystáte navštěvovat
předporodní kurzy ?
spíše ano
9. myslíte si, že jsou ženy dostatečně informovány
o důležitosti a možnostech cvičení v těhotenství ?
ne
Díky zodpovězeným otázkám ve vstupním testu jsme zjistili,
že se věnovala aktivnímu cvičení již před těhotenstvím. Těhotná si myslí, že cvičení
může být prospěšné i v těhotenství a jako příprava k porodu a proto si již na začátku
těhotenství začala o možnostech cvičení sama vyhledávat informace. Uvedla, že jí
nebylo žádné speciální ani jiné cvičení doporučeno jejím obvodním gynekologem.
Alespoň se tedy sama snažila pomocí internetu vyhledat nějaký vhodný edukační
materiál, který popisuje cviky pro těhotné ženy. Pomocí získaných informací se snaží
pravidelně věnovat cvičení samostatně doma. Z dostupných informací na internetu dle
43
ženy ale není zřetelné, jak cviky správně provádět. Proto se již přihlásila
do předporodních kurzů, kde by ráda doplnila a zdokonalila své schopnosti a vědomosti
jak o vhodném pohybu během těhotenství tak i o porodu jako takovém. Myslí si, že
těhotné ženy v dnešní době nemají dostatek informací o možnostech cvičení v období
těhotenství, vzhledem k tomu, že jí samotnou nikdo o možnostech speciálních
cvičebních metod o cvičení pro těhotné ženy neuvědomil. Pro nedostatečnou
informovanost těhotné jsme se ji rozhodli edukovat o vhodném cvičení v těhotenství.
3.2 DRUHÁ FÁZE – DIAGNOSTIKA
Stanovení ošetřovatelských diagnóz dle knihy Ošetřovatelské diagnózy: definice a
klasifikace NANDA International 2012 – 2014 a jejich uspořádání ke dni 25. 7. 2016.
Název (kód) – nedostatečné znalosti (00126)
Doména – 5 percepce / kognice
Třída – 4 kognice
Definice – absence či nedostatek kognitivních informací souvisejících s konkrétním
tématem – cvičení v těhotenství.
Název (kód) – Snaha zlepšit znalosti (00161)
Doména – 5 percepce / kognice
Třída – 4 kognice
Definice – vzorec kognitivních informací vztahujících se ke konkrétnímu tématu či
k jejich získání, který postačuje k dosažení zdravotních cílů a lze jej posílit.
Deficit vědomostí:
- O významu cvičení v těhotenství
- O významu konkrétního cviku a jeho účelu
- O postupu a správném provedení konkrétních cviků
Deficit zručnosti:
- V samostatném provádění cviků
44
- Ve správném sedu, lehu a stoji
- V uvědomění si významu jednotlivých cviků
Deficit v postojích:
- Občasné obavy z blížícího se porodu
- Obavy z náročnosti a správného provádění cviků
- Obavy z možného úrazu způsobeného při cvičení
3.3 TŘETÍ FÁFE – PLÁNOVÁNÍ
Podle priorit:
Na základě rozhovoru s těhotnou ženou a celkového zhodnocení zdravotního stavu byly
sestaveny priority edukačního procesu.
- Informace o významu cvičení v těhotenství
- Informace o správném a pravidelném cvičení
- Informace o potřebných pomůckách, které jsou zapotřebí ke správnému postupu
provedení cviků
Podle struktury:
- 4 edukační jednotky
Záměr edukace:
- Připravit příjemné a funkční prostředí pro edukaci
- Navodit ženě dobrou a klidnou náladu
- Pochopení důležitosti cvičení
- Pochopení významu cviku
- Naučení správného postupu a provedení cviku
- Schopnost autokorekce
- Odstranění nesprávných návyků v praktikování cvičení
- Osvojení správných postupů ve cvičení
45
Podle cílů:
- Kognitivní – těhotná získá dostatečné informace o cvičení v těhotenství, jeho
významu a správném provádění jednotlivých cviků. Bude schopna cviky samostatně
provádět a cíleně tak posilovat jednotlivé části těla. Bude mít vědomí o důležitosti,
vhodnosti a postupu cvičení.
- Afektivní – žena zaujala aktivní přístup k získávání nových informací
o cvičení v těhotenství. Je ochotna se cviky učit a odhodlaná je zařadit do svého
každodenního stereotypu. Souhlasí s předvedením jednotlivých cviků a následným
opravením v případě nesprávného provedení. Je velmi ochotná spolupracovat
a zúčastňovat se edukačních jednotek, aby se dozvěděla nové informace o zmiňovaném
tématu.
- Behaviorální – těhotná provádí naučené cviky každý den a je schopna si
popřípadě sama opravit jejich nesprávné provedení. Umí samostatně dodržovat správný
postup cvičení bez pomoci. Umí správně požít všechny pomůcky, které se ke cvičení
používány. Získala dostatečné informace a pokyny k samostatnému provádění cviků
vhodných pro období těhotenství.
Podle místa realizace:
Edukace bude probíhat v místnosti fyzioterapeuta pod jeho odborným dohledem.
Bude zde zajištěno vhodné a klidné prostředí a soukromí, které umožní vzájemnou
důvěru a vytvoří tak ideální podmínky pro edukaci.
Podle času:
Edukační proces byl rozdělen do čtyř edukačních jednotek, které byly realizovány tři
dni po sobě, aby mohla žena v klidu zpracovat získané informace a schopnosti
ve cvičení. První den se edukace zaměřila na seznámení s významem cviků, pomůcek
využívaných ke cvičení a provedením pár základních cviků. První den edukace byla
také pacientka poučena o správném držení těla, postoji, sedu a lehu při provádění
cvičení. Druhý a třetí den následovala edukace o další vhodné cviky pro těhotné ženy
a korekce naučeného postupu cvičení. Čtvrtý den byl věnován shrnutí a rekapitulaci
získaných informací a kontrole správného provedení jednotlivých cviků. Edukace ženy
46
o významu adůležitosti cvičení v těhotenství byla realizována před edukací
a názornou demonstrací konkrétních cviků. Při této příležitosti proběhl také rozhovor
o významu a důležitosti zdravých a správných životních návyků, do kterých jsme
začlenili například pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, pravidelnou pohybovou
aktivitu, zdravou výživu a omezení čí úplnou absenci kouření a požívání jiných
návykových látek. Následně začala být pacientka seznamována s pomůckami, které
se ke cvičení využívají a dále s konkrétními cviky, které jsou vhodné pro cvičení
v těhotenství.
Podle výběru:
- vstupní test, vstupní rozhovor, vysvětlování, písemné pomůcky, názorná ukázka,
diskuse, výstupní test, informativní leták
Podle formy:
- individuální
Typ edukace:
- základní typ edukace, vysvětlování a demonstrace konkrétních cviků, které jsou
přizpůsobeny situaci a schopnostem těhotné ženy
Edukační pomůcky:
- informativní leták
- poznámkový blok a tužka
- demonstrační obrázky
- podložka na cvičení
- gymnastický míč
- overball
Struktura edukace
1. Edukační jednotka: Význam cvičení v těhotenství, úvod do cvičení
v těhotenství, obeznámení ženy se zásadami bezpečného cvičení, seznámení
s pomůckami, nácvik správného postoje, sedu, lehu a zdvihání předmětů.
47
2. Edukační jednotka: rekapitulace informací z předešlého dne, rozšíření
vědomostí o zahřívací cviky před fyzickou zátěží, cviky na uvolnění a protažení svalů
po fyzické zátěži, nácvik správného zdvihání předmětů, cviky na uvolnění kyčlí, boků
a protažení stehenních i hýžďových svalů a uvolnění kotníků, cviky na uvolnění krku,
šíje a ramen, cviky na posílení pánevního dna, cviky na páteř a břišní svaly, cviky na
procvičení klenby, cviky na posílení stehenních a hýžďových svalů a základní cvičební
sestava pro všechna období těhotenství.
3. Edukační jednotka: cvičení s overballem: posílení prsního svalu a svalů
mezilopatkových, protažení prsních svalů a uvolnění hrudní páteře, posílení vnitřní
strany stehen a protažení zadní strany dolních končetin, posílení svalů pánevního dna
a hýžďových svalů, cvičení stimulující svaly pánevního dna a uvolňující bederní páteře,
protažení páteře a posilování svalů pánve.
Cvičení na míči: správný sed na míči, základní cviky vhodné pro období těhotenství
i šestinedělí, cvičební jednotka na míči pro 1. a 2. trimestr.
4. Edukační jednotka: příprava na porod, nácvik dýchání, shrnutí informací
a dovedností z předešlých dnů a korekce provedení cviků.
Časový harmonogram edukace
1. Edukační jednotka: 20. 2. 2017 (50 minut)
2. Edukační jednotka: 22. 2. 2017 (95 minut)
3. Edukační jednotka: 25. 2. 2017 (85 minut)
4. Edukační jednotka: 26. 2. 2017 (55 minut)
Tento časový harmonogram byl vytvořen na základě požadavků těhotné ženy.
3.4 ČTVRTÁ FÁZE – REALIZACE
1. EDUKAČNÍ JEDNOTKA
Téma: rozhovor významu a důležitosti cvičení v období těhotenství a seznámení se
základními pozicemi těla, které se ve cvičení používají. Seznámení se cvičebními
pomůckami, které byly pro edukaci zvoleny
48
Místo edukace: místnost fyzioterapeuta
Časový harmonogram: 20. 2. 2017 (50 minut)
Edukační forma: individuální
Metody: vstupní test, vstupní rozhovor, výklad, vysvětlování, diskuze, zodpovězení
otázek a vysvětlení nejasností
Pomůcky: poznámkový blok, psací potřeby, demonstrační obrázky a brožura, podložka
na cvičení, overball a gymnastický míč
Cíl:
- Kognitivní – žena chápe význam důležitosti cvičení v těhotenství a je seznámena
s pomůckami, které jsou k němu zapotřebí. Ovládá základní tělesní pozice, jako je
správné držení těla, správný sed, leh a stoj. Získala povědomí o základních cvicích,
jejich postupu a významu.
- Afektivní – těhotná má zájem o zdokonalování se ve schopnosti cvičení cviků pro
těhotné ženy. Je informovaná o vhodnosti cvičení a upozorněna na potřebu zvýšené
opatrnosti po dobu cvičení. Žena je spokojená se získanými informacemi o cvičení
v období těhotenství.
- Behaviorální – Žena se zajímá o naučení nových cviků a o jejich správní
provádění. V průběhu edukačních jednotek projevuje velkou ochotu učit
se novým schopnostem a vnímat nové informace.
REALIZACE 1. EDUKAČNÍ JEDNOTKY
Motivační fáze: (5 minut)
Zajistit příjemné a klidné prostředí, ve kterém bude mít žena soukromí a vysvětlit
průběhcelé edukace.
- Dále zjišťujeme dosavadní znalosti ženy o uvedeném tématu a na základě
získaných informací o jejím vědomí se snažíme znalosti a informovanost rozšířit.
- Snaha edukantku zaujmout a podporovat v její snaze získat co nejvíce nových
informací a schopností v oblasti cvičení v těhotenství tak, aby se těšila a ve vlastním
zájmu chtěla přijít na další jednotky edukace.
49
Expoziční fáze: (30 minut)
- Motivační rozhovor, během kterého bylo ženě nabídnuto seznámení s úvodem do
cvičení těhotenství a vysvětleno jeho pozitivní působení na těhotenství
i porod.
Harmonogramprvní edukační jednotky: žena bude seznámena s úvodem do cvičení
v těhotenství. Budou ji poskytnuty ucelené informace o jeho výhodách ve vztahu
k těhotenství a k porodu. Budou jí sděleny zásady bezpečné fyzické aktivity a také
vysvětleny a následně názorně předvedeny základní polohy, jako je správný stoj, sed či
leh. Dále bude těhotná seznámena s pomůckami, které jsou k tomuto specifickému
cvičení zapotřebí.
Cvičení v těhotenství
V těhotenství dochází vlivem hormonů v organismu k četným změnám, které
mohou mít nepříjemné následky. Mnohým z těchto následků se však dá různými
způsoby předcházet. Když žena otěhotní, začne více vnímat a uvědomovat si své tělo
a jeho schopnosti. Díky těmto pocitům by se žena měla začít věnovat speciálnímu
cvičení, které je vhodné pro čas těhotenství. Všeobecně známo je, že vhodná pohybová
aktivita je v přiměřeném množství zdraví velmi prospěšná. To samé platí i pro období
těhotenství, kdy je však nutné respektovat jistá omezení a zásady. Cvičení dodá ženě
energii a sílu a pomůže jí tak zbavit se nadměrné únavy. Žena získá lepší kontrolu nad
svým tělem a naučí se eliminovat možné obtíže, které těhotenství doprovázejí. Pohyb
má pozitivní vliv na imunitní systém a žena bude lépe odolávat stresu. Těhotná se
během cvičení naučí vnímat své tělo a respektovat jeho signály, čímž zvyšuje
předpoklad klidného a zdravého průběhu těhotenství, protože právě fyzická aktivita
azdatnost má vliv na správný a fyziologický průběh celého těhotenství společně
s psychikou, stravováním a zdravotním stavem těhotné. Vhodně vybrané cvičení
umožní těhotné ženě aktivní přístup k jejímu těhotenství, připraví ji na polohy, které ji
pomohou ulehčit porod, usnadní jí období po porodu a umožní rychlejší návrat do
původní kondice. Přesto, že v minulosti nebylo cviční těhotným ženám doporučováno,
dnes je vědecky prokázáno, že jeho účinky mají dobrý vliv na matku i plod. Zvyšuje
totiž průtok krve a tím okysličení svalů, posiluje krevní oběh, což může omezit otoky
nohou a chodidel. Cvičení minimalizuje křeče, odstraňuje svalové napětí a usnadňuje
porod. Dodává energii a působí proti vzniku cukrovky a vysokého krevního tlaku.
50
Cvičení posiluje odolnost ženského organismu po porodu a potlačuje příznaky
poporodních depresí a laktační psychózy. Vhodná a přiměřená aktivita společně
se správnou životosprávou a dobrým psychickým rozpoložením ženy v těhotenství
pomáhá vytvořit ideální podmínky pro přirozený vývoj lidského života v těle ženy.
Zásady bezpečného cvičení
Přes všechna svá pozitiva je třeba dodržovat určitá pravidla pro bezpečnost během
cvičení a vyloučení ohrožení zdraví matky či plodu:
- pokud žena před otěhotněním necvičila pravidelně, je třeba začínat pozvolna
- vyvarovat se sportům, při kterých hrozí riziko, pádu či úderu předmětem do břicha
- necvičit v období očekávané menstruace v 1. trimestru, kdy bývá sklon k potratu
(důležité měsíce pro uhnízdění vajíčka)
- necvičit s plným nasazením a vynechat cviky, které ženě nedělají dobře
- necvičit v teplém a vlhkém prostředí
- po 4. měsíci omezit cviky zaměřené na posilování břicha (riziko předčasného
porodu či rozestupu břišních svalů)
- pokud žena trpí nějakou chorobou (vysoký krevní tlak, diabetes mellitus 1. typu,
epilepsie, anémie, poruchy štítné žlázy a jiné)
- dodržovat pitný režim
- necvičit nalačno
- pokud je žena zvyklá navštěvovat posilovnu a chce v činnosti pokračovat, měla by
každý cvik několikrát zopakovat raději s menší zátěží
- při cvičení se vyvarovat zadržování dechu
- při protahovacích cvicích vést pohyb pouze do prvního pocitu tahu, nikoli až do
konečného možného rozsahu (uvolněné vazy, možnost poškození kloubních struktur)
Správné držení těla v základních polohách
Základním předpokladem pro správné provedení cviku je správní držení těla.
Proto by žena měla před začátek realizace jednotlivých cviků věnovat pár minut
nácviku správného držení těla v jednotlivých základních polohách.
- stoj: nohy na šíři kyčlí, prsty u nohou směřují dopředu a ne do stran. Váha těla je
na chodidlech. Kolena jsou uvolněná a nesmí se propínat. Pánev je mírně podsazená
51
a nakloněná dopředu. Ramena tažená mírně dozadu a dolů. Hlava je v prodloužení
páteře (jak by žena chtěla přičichnout ke květině a pak zasunula bradu dozadu).
- sed: dolní končetiny na šíři boků od sebe, prsty u nohou směřují dopředu a ne do
stran. Pánev je klopena dopředu, hrudní kost vyzvednuta. Ramena držet volně,mírně
dozadu a dolů. Hlava v prodloužení páteře.
- leh na boku: v těhotenství je upřednostňován leh na boku. Vhodnější je levá
strana z důvodu takzvaného syndromu dolní duté žíly. Žena si podloží hlavu, rostoucí
břicho a kolena kojícím polštářem, dekou nebo jednotlivými polštáři.
- leh na zádech s vyvýšenýma nohama: žena si lehne na záda, nohy může
vypodložit gymnastickým míčem, o který se opírají paty a lýtka. Bedra přitlačuje
k podlaze. Krční páteř je podložena (například polštářem), hlava je v prodloužení
páteře. Ruce volně na podložce podél těla, nebo položené na břiše.
- klek s oporou „na všech čtyřech“: hlava, krk a páteř musí být ve stejné linii.
Váha těla rozložena na všechny čtyři končetiny.
- dřep: chodidla celou svou plochou na zemi, ramena volně, mírně dozadu a dolů.
Hlava v prodloužení páteře, ruce vyvěšené, volně opřené o kolena.
Pomůcky
Podložka na cvičení (nejlépe protiskluzová), gymnastický míč, overball, polštář.
Dále pak vhodná obuv a sportovní oděv, blok na poznámky a zrcadlo.
SPRÁVNÉ DRŽENÍ TĚLA
1. STOJ: pánev je mírně podsazená a břišní stěna zatažená, hýžďové svaly jsou stažené,
ramena zatažená dolů a dozadu, celá záda jakoby protažena vzhůru, hlava vzpřímená,
kolena nepatrně povolena, chodidla mírně od sebe. (příloha A: obrázek 1)
Postoj je také ovlivňován obuví, kterou nosíme. Nevhodná obuv je s příliš vysokým či
příliš nízkým podpatkem. Vhodná je široká obuv bez úzkých špiček
s 1 - 3 centimetrovým podpatkem a volné ponožky.
2. SED: při sedavém způsobu zaměstnání či při delším sezení se těhotným ženám
doporučuje, aby se stehna dolních končetin neopírala o židli, a tak nebyl omezen průtok
krve dolních končetin a to zejména ke konci těhotenství. Chybný sed je sed na celé židli
s ohnutými zády. Správný sed je takzvaný „sed klavíristy“, kdy hýždě a dolní končetiny
při sedu sahají maximálně do poloviny plochy židle. (příloha A: obrázek 2)
3. ZVEDÁNÍ PŘEDMĚTU: z původní polohy s mírně pokrčenými koleny jde
52
k předmětu celé tělo, čili se těžiště přemístí pouze kolmo dolů. Pro předmět se
nepředkláníme a neohýbáme. (příloha A: obrázek 3)
4. VSTÁVÁNÍ Z POSTELE: v lehu na posteli nejprve pokrčíme dolní končetiny,
následně se převalíme na bok, zapřeme se horními končetinami a dolní postupně
spouštíme podél postele.
5. VSTÁVÁNÍ ZE ZEMĚ: začíná stejně jako vstávání z postele. Po zapření horními
končetinami pokračujeme do šikmého sedu, přecházíme do polohy na čtyřech, pomalu
do dřepu a ze dřepu do vzpřímeného stoje. Těhotným se rozhodně nedoporučuje
vstávání do přímého sedu se zatížením přímého břišního svalu. Hrozí nebezpečí
diastázy a svaly mohou také neúměrně tlačit na dělohu.
Fixační fáze: (5 minut) shrnutí podstatných poznatků, rekapitulace informací, prostor
pro ženiny otázky a jejich zodpovězení.
Hodnotící fáze: (10 minut) rozhovor s edukantkou, doplňující otázky edukantky,
poděkování a pochvala za ženin zájem a pozornost.
Kontrolní otázky:
Myslíte si, že Vám cvičení může v těhotenství pomoci? Pokud ano, tak s čím?
Myslíte si, že cvičení během těhotenství může sloužit jako příprava na porod?
Pamatujete si zásady, které jsou třeba dodržovat při cvičení v těhotenství?
Kdy by se těhotná žena měla cvičení vyhnout?
Pamatujete si pomůcky, které ke cvičení potřebujete?
Pamatujete si základní cvičební pozice a jejich správnou realizaci?
Líbila se Vám dnešní edukační jednotka a je pro Vás vše srozumitelné?
Vyhovuje vám tempo, množství a typ informací, které zde získáváte?
Chtěla byste při další edukaci cokoli změnit?
Zhodnocení edukační jednotky
Žena vyhodnotila první edukační jednotku jako velmi přínosnou a zajímavou.
Průběh a způsob edukace jí vyhovoval a dokonce jej označila za zábavný. Po celou
dobu edukace žena udržovala pozornost, kladla otázky a byla velmi aktivní. Následné
kontrolní otázky pro ženu byly zodpovězeny správně. Těhotná je spokojená a těší se na
další edukační jednotku. Edukační jednotka probíhala po dobu 50 minut.
53
2. EDUKAČNÍ JEDNOTKA
Téma: rekapitulace získaných informací z předešlého dne, cviky vhodné pro cvičení
v těhotenství a nácvik jejich správného provedení
Místo edukace: místnost fyzioterapeuta
Časový harmonogram: 22. 2. 2017 (95 minut)
Edukační forma: individuální
Metody: výklad a popis, názorná a praktická ukázka, korekce cviku diskuze
Pomůcky: blok, psací potřeby, podložka na cvičení
Cíl:
- Kognitivní – těhotná je seznámena s vhodnými typy cviků pro těhotně ženy.
- Afektivní – žena je spokojená s nově získanými informacemi a schopnostmi.
- Behaviorální – těhotná je schopná samostatně provádět jednotlivé cviky a chápe
jejich význam.
REALIZACE 2. EDUKAČNÍ JEDNOTKY
Motivační fáze: (5 minut) přivítat ženu, zeptat se jí, jak se jí daří a zda doma studovala
své poznámky z minulé edukační jednotky, popřípadě zda-li nenarazila na něco, co by jí
bylo nejasné a nepotřebuje podrobnější výklad. Připravit pro příjemné prostředí, ve
kterém se minulou edukační jednotku cítila pohodlně. Zrekapitulovat látku z minulé
edukace a představit ženě program na nynější jednotku. Vytvořit klidnou
a veselou atmosféru pro edukaci, zaujmout edukantku a navázat vztah ke spolupráci.
Expoziční fáze: (60 minut)
Správný postup cvičení
Před vlastní zátěží by mělo vždy proběhnout zahřátí a protažení organismu. Slouží
k zahřátí a okysličení svalů před zátěží. Předcházíme tak svalovým bolestem a křečím.
Tělo se připraví na zátěž i po kardiovaskulární stránce a lehce se zvýší tepová a dechová
frekvence. Do 3. měsíce těhotenství zařazujeme lehké poskoky, mírný běh
(může být i na místě), jízdu na kole či rotopedu. Od 4. měsíce stačí pro zahřátí
organismu pouhá chůze na místě. Tělo protáhnout jednoduchými krouživými pohyby
v ramenních, kyčelních, kolenních a hlezenních kloubech a krouživými pohyby hlavy.
Je nutné protáhnout všechny svaly, které budou následně procvičovány. Po protažení
54
následuje vlastní fyzická práce a posilování. Po posilování ukončujeme cvičení
zklidněním organismu a protažením, při kterém uvolněně dýcháme a postupně
protahujeme svaly do délky. Po ukončení cvičení a protažení může následovat
pětiminutová relaxace organismu v podobě lehu na zádech se zavřenýma očima.
Ve vyšším stádiu těhotenství je vhodné relaxovat vleže na boku.
ZAHŘÁTÍ A PROTAŽENÍ ORGANISMU PŘED ZÁTĚŽÍ
Zahřátí i protažení by mělo trvat 5 - 10 minut v mírném tempu. Jednotlivé cviky
opakujeme zhruba 6x. Některé cviky také využijeme i v dalších cvičebních sestavách.
1. CVIK: poskoky na místě - z výchozího postoje, kdy stojíme vzpřímeně, srovnáme
ramena, kolena máme lehce pokrčená a pánev podsazenou, s nádechem lehce
vyskočíme. Můžeme cvičit od začátku 4. měsíce. (příloha A: obrázek 4)
2. CVIK:poskoky z místa na místo – výchozí postoj je stejný jako u předchozího
cviku, vždy s nádechem uskočíme nejprve na jednu a pak na druhou stranu. Můžeme
cvičit od 4. měsíce.
3. CVIK: jízda na rotopedu či eliptickém trenažéru – oblíbený zahřívací trik,
zařazován pouze, pokud jej umožňuje zdravotní stav ženy.
Cviky na protažení jednotlivých svalových skupin před fyzickou zátěží:
1. CVIK: krční páteř – ve výchozím postoji máme lehce pokrčená kolena, podsazenou
pánev a srovnaná ramena. Provádíme půlkruhy hlavou z jedné strany na druhou a zase
zpět. Hlavu vyvarujeme záklonu, abychom předešli možnému kolapsovému stavu.
2. CVIK: ramena – výchozí postoj je stejný jako u cvičení krční páteře. Provádíme
volný pohyb v ramenou dopředu a dozadu („kroužení“). (příloha A: obrázek 5)
3. CVIK: boky – stojíme s lehce pokrčenými koleny, podsazenou pánví a srovnanými
rameny. S nádechem provedeme lehký úklon do strany, pouze do pocitu protažení
a s výdechem vracíme zpět. Opakujeme na druhou stranu. Cvičíme od začátku 5.
měsíce. (příloha A: obrázek 6)
4. CVIK: boky – výchozí postoj je stejný jako u předchozích cviků. S nádechem
provedeme lehkou rotaci na jednu stranu, vydechneme a pak rotaci na stranu druhou.
Cvičíme od začátku 5. měsíce. (příloha A: obrázek 7)
55
5. CVIK: kotníky – zahřátí ukončíme kroužením v kotnících. Výchozí postoj je stejný
jako u předchozích cviků. Nohu lehce zdvihneme a provedeme kroužení na jednu a na
druhou stranu.
ZÁKLADNÍ SESTAVA PRO VŠECHNA OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ
V prvním trimestru by se cvičební sestavy měly opakovat 6 - 8x. Ve druhém
trimestru pak 5 - 7x a ve třetím trimestru maximálně 5 - 6x.
Cviky na posílení prsních svalů a hrudní páteře:
1. CVIK: stojíme se srovnanými zády. Ramena tlačíme dolů, lopatky táhneme k sobě,
vtáhneme břicho, podsadíme zadek, odemkneme kolena, což znamená je mírně pokrčit.
Paže držíme vodorovně v úrovni prsou a prsty se dotýkají. Prsty rukou přiložíme k sobě
a dlaně tiskneme proti sobě, chvíle ve stisku vydržíme a pak opět uvolníme.
2. CVIK: ve stejném stoji spojené ruce zdvihneme do úrovně očí, zesílíme stisk, držíme
a pak povolíme. Opakujeme.
3. CVIK: ve stejném stoji spustíme paže dolů k pasu a zaklesneme prsty do sebe. Horní
končetiny tiskneme proti sobě, chvíli držíme a potom uvolníme. Tuto sekvenci
několikrát opakujeme.
4. CVIK: prsní sval můžeme posilovat i pomocí overballu. Overball nesmí být příliš
nafouklý. Postupujeme tak, že si ho vložíme mezi dlaně do úrovně prsou a střídavě jej
intenzivním tlakem mačkáme a uvolňujeme.
5. CVIK: ve stejné poloze jako v předchozím cviku ruce posuneme více doprava a pak
doleva, dopředu a pak dozadu a míč opět intenzivně tiskneme a uvolňujeme.
Cviky na posílení břišního svalstva:
Zvětšující se děloha působí na břišní svaly tlakem. Cvičení je v období před
těhotenstvím a v prvním trimestru prevencí diastázy, tedy rozestupu břišních svalů.
Následující cviky můžeme cvičit pouze v prvním a na začátku druhého trimestru.
1. CVIK: lehneme si na záda, dolní končetiny pokrčíme v kolenou, chodidla se dotýkají
podložky. Ruce položíme na stehna a s výdechem pomalu kulatě nadzvedáme hlavu.
Ramena zvedáme od položky pouze po lopatky, dále ne, ruce suneme po stehnech až ke
kolenům. Při nádechu se vrátíme a cvik opakujeme.
56
2. CVIK: ruce dáme v týl, s výdechem opět zvedáme horní polovinu těla od
gymnastické podložky a střídavě směřujeme pravým loktem k levému koleni. Při
nádechu se vrátíme zpět a poté směřujeme levým loktem k pravému koleni.
Cviky na uvolnění kyčlí, boků a protažení stehenních a hýžďových svalů
a uvolnění kotníku:
Během těhotenství dochází k uvolnění vazů v kyčlích. Pokud není okolní svalstvo
zpevněné, rozestupující se klouby bolí.
1. CVIK: sedneme si a chodidla opřeme o sebe. Narovnáme záda a chytíme se za
kotníky. Stáhneme pánev a kyčle posuneme směrem k chodidlům. Potom stehny jemně
„máváme jako motýl“. (příloha A: obrázek 8)
2. CVIK: sedneme si, rukama se vzadu zapřeme do podložky a natáhneme nohy.
Střídavě chodidly pohybujeme vpravo a vlevo. (příloha A: obrázek 9)
3. CVIK: stejný sed jako u předešlého cviku. Potom chodidla přitahujeme vnitřní
stranou k sobě a od sebe. (příloha A: obrázek 10)
4. CVIK: stejný sed jako u předešlých cviků. Potom chodidly cvičíme střídavě k sobě
„do fajfky“ a od sebe. (příloha A: obrázek 11)
Cviky na posílení pánevního dna:
Pánevní dno je důležité posilovat proto, že drží vnitřní orgány ve správné poloze
a podílí se na správné funkci svěračů. Je-li zpevněno, nedochází k poklesu orgánů
umístěných v podbřišku a žena nemá problémy s udržením moči a stolice.
U trénovaného pánevního dna se pánevní kosti rozestoupí během těhotenství a porodu
méně a okysličení orgánů malé pánve během cvičení usnadní budoucí porod.
1. CVIK: ležíme, pokrčíme nohy v kolenou, bedra se dotýkají země. S nádechem
zvedneme hýždě a bedra nad podložku, stáhneme pánevní dno, hýžďové a stehenní
svaly. Chvilku vydržíme a s výdechem pokládáme zpátky na podložku. (příloha A:
obrázek 12
Cviky na uvolnění krku, šíje a ramen:
Tyto cviky jsou prevencí bolesti krku, zad a hlavy. Jejich zpevněním se žena
připravuje na nošení dítěte a držení při kojení.
57
1. CVIK: výchozí postoj, krční páteř uvolníme krouživými pohyby hlavy na jednu
stranu a potom na druhou stranu. (příloha A: obrázek 13)
2. CVIK: potom hlavou kýváme dopředu a dozadu. Při pohybu hlavy dozadu jen
zlehka, hlavu nezakláníme. (příloha A: obrázek 14)
3. CVIK: dále se podíváme za sebe doprava a pak doleva. Ramena jsou stočena dozadu,
lopatky staženy dolů a díváme se za sebe. Pro docílení maximálního efektu můžeme
zakroužit rameny v obou směrech. (příloha A: obrázek 15)
Cviky na procvičení klenby:
Během těhotenství dochází k váhovému nárůstu, což způsobuje značné zatížení
dolních končetin. Svaly a vazy jsou více protažené, více se uvolňují a unavují.
V důsledku zvýšení hmotnosti klesá i klenba nožní. Cílem následujících cviků je posílit
svalstvo nožní klenby a zabránit vzniku plochých nohou. Mimo cvičení se ženám
doporučuje střídat obuv.
1. CVIK: chůze po špičkách.
2. CVIK: chůze po patách.
3. CVIK: chůze po vnější straně chodidel.
4. CVIK: chůze, při níž se dotýkáme podložky co největší plochou chodidla.
5. CVIK: chůze, kdy se podložky dotýkáme naopak co nejmenší plochou chodidla.
6. CVIK: kroužení chodidlem v hlezenním kloubu na obě strany, střídat končetiny.
7. CVIK: co největší rozvinutí chodidla až do roztažení prstů, takzvaný „vějíř“.
8. CVIK: co největší stažení prstů a napřímení nožní klenby.
9. CVIK: přednožování střídavě pravou a levou nohou a vytřepání chodidla.
10. CVIK: uchopování a pokládání drobných předmětů prsty na nohou.
11. CVIK: těhotná může zkoušet psát nohou písmenka abecedy, a to v maximálním
rozsahu pohybu, který svede.
Cviky pro prevenci křečových žil:
Zvětšující se děloha svým tlakem na okolí omezuje průtok krve dolními
končetinami. Návrat krve z dolních končetin usnadníme vhodně zvolenými cviky,
abychom zabránili vzniku křečových žil. Ženám se sklonem ke křečovým žilám
a otokům nohou je doporučováno odpočívat a spát s podloženýma nohama, aby tak
zlepšily žilní a mízní oběh.
58
1. CVIK: v lehu pokrčíme dolní končetiny v kolenou a vždy jednu zvedneme nad
úroveň těla a provádíme krouživé pohyby v hlezenním kloubu. (příloha A: obrázek 16)
CVIČEBNÍ JEDNOTKA V 1. TRIMESTRU
První trimestr je prvních dvanáct týdnů těhotenství, které jsou z hlediska vývoje
plodu rozhodující. Z pohledu matky není první trimestr nijak nápadný. Během tohoto
období se v těle tvoří hormony, které připravují organismus na problémy spojené
s těhotenstvím. Subjektivně může žena pociťovat únavu, nevolnost, zácpu či častější
nucení na močení, zvýšenou chuť k jídlu nebo nechutenství, závratě či mdloby.
K základní sestavě řadíme následující cviky zaměřené na stále více namáhanou páteř
a dále cviky posilující krevní oběh.
Cviky na páteř a břišní svaly:
Základní poloha pro cviky 1 - 5 v lehu na zádech mírně pokrčíme kolena
a chodidla opřeme o podložku. Ruce můžeme mít podél těla. Při cvičení na zádech je
vhodné s postupujícím těhotenstvím podložit hlavu (overballem nebo polštářem),
díky čemuž předcházíme kolapsovým stavům a bolestem krční páteře. (příloha A:
obrázek 17)
1. CVIK: stažením břišních a hýžďových svalů podsadíme pánev, bedra zatlačíme do
podložky, nadechneme se, výdech vedeme zvolna do břicha, poté se znovu nadechneme
a spolu s výdechem povolíme. (příloha A: obrázek 18)
2. CVIK: podsadíme pánev, stáhneme zadek a kulatě se obratel po obratli s nádechem
zvedáme nad podložku. Vydechneme, po novém nádechu se s výdechem vrátíme zpět
na podložku a uvolníme. (příloha A: obrázek 19)
3. CVIK: lehneme si na záda, pokrčíme kolena, kolena směřují vzhůru, chodidla jsou
na podložce. Kolenem pravé nohy směřujeme co nejblíže k podložce a současně ke
kolenu stojící levé nohy. Následně končetiny v pohybu vystřídáme.
4. CVIK: lehneme si na záda a pokrčená kolena společně pokládáme na jednu a poté na
druhou stranu za současného otáčení hlavy na opačnou stranu. Ramena, včetně lopatek,
musí zůstat v kontaktu se zemí. (příloha A: obrázek 20)
5. CVIK:lehneme si na záda, ruce propleteme a chytneme jimi kolena. S nádechem
koleny zatlačíme kolmo ke stropu proti odporu rukou. Současně tlačíme bederní páteř
59
do podložky. Nezadržujeme dech, naopak se na něj soustředíme a cvik prodýcháváme
a netlačíme do břicha. (příloha A: obrázek 21)
6. CVIK: klekneme si na všechny čtyři a s nádechem páteř vyhrbíme směrem ke stropu
a s výdechem ji vrátíme do osy rovnoběžné se zemí. Neprohýbat se. (příloha A: obrázek
22)
7. CVIK: klekneme si na všechny čtyři, zanožíme nataženou pravou nohu a zároveň
předpažíme levou ruku. Poté končetiny vrátíme zpět a vystřídáme strany. Neprohýbat se
v bederní páteři. (příloha A: obrázek 23)
Cviky na podporu krevního oběhu:
1. CVIK: vleže na zádech napodobujeme jízdu na kole. Pozor, kolena jdou maximálně
kolmo ke kyčlím, nenarážejí na zvětšené břicho. (příloha A: obrázek 24)
2.CVIK: vleže na zádech ohýbáme a napínáme nohy v kotníku – ne do maxima,
případně kroužíme nohama v kotnících.
3. CVIK: vleže na zádech odpočíváme s nohama podloženýma velkým gymnastickým
míčem. (příloha A: obrázek 25)
CVIČEBNÍ JEDNOTKA VE 2. TRIMESTRU
Druhý trimestr označován za nejpříjemnější fázi celého těhotenství. Ustupují
nevolnosti a únava, žena má více energie a začíná cítit pohyby dítěte. Tělo se značně
mění. Zvětšují se prsy a břicho. Žena by měla zvážit sportovní aktivity, které byly
vhodné pro první trimestr, u kterých hrozí například pád nebo náraz do břicha.
U těhotné ženy dochází ke zpomalení reakcí.
Cvičební sestavu doplníme o následující cviky s výjimkou v druhé polovině
druhého trimestru se doporučuje v případě jakýchkoli obtíží vynechat či omezit cvičení
na zádech, kdy může váha plodu zamezit proudění krve zpět k srdci. Stejně tak se
nedoporučují cviky na břicho, konkrétně na přímý sval břišní hlavně po 4. měsíci
těhotenství.
Cviky na páteř:
Zvětšující se břicho způsobuje posun pánve směrem dopředu s vnitřní rotací
v kyčelních kloubech. Nohy se posunují do písmene X. Toto je spojeno s hyperlordózou
(zvýšeným prohnutím bederní páteře) a tím spojenými bolestmi ve zmíněné oblasti.
60
1. CVIK: klekneme si na všechny čtyři, s nádechem páteř vyhrbíme směrem ke stropu
a s výdechem vrátíme do rovnoběžně polohy s podložkou. Záda neprohýbáme.
2. CVIK: klekneme si na všechny čtyři, zanožíme nataženou pravou dolní končetinu
a poté ji vrátíme zpět a končetiny vystřídáme. Současně se zanožením můžeme vzpažit
opačnou horní končetinu. Neprohýbáme se v zádech.
3. CVIK: z kleku pomalu dosedneme na paty, ruce necháme na místě, horní polovinu
těla položíme čelem na zem. Mezi stehny musí zůstat dostatečný prostor pro břicho.
Chvíli vydržíme a trup zvedneme zpět. (příloha A: obrázek 26)
Cviky na břicho:
Cviky na břicho ze sestavy se mohou provádět, pokud těhotné ženě nepůsobí
potíže a cítí se dobře a to maximálně do 4. měsíce. Není-li si žena jistá, poradí se svým
lékařem.
Cviky na posílení svalstva pánevního dna:
1. CVIK: ležíme na zádech, pokrčíme dolní končetiny, chodidla opřeme o podložku.
Stáhneme hýžďové svaly, sevřeme svěrače a chvíli vše udržíme v napětí. S nádechem
zvedneme pánev nad podložku a s výdechem vrátíme zpět a uvolníme se.
(příloha A: obrázek 27)
CVIČEBNÍ JEDNOTKA VE 3. TRIMESTRU
V důsledku velkého nárůstu hmotnosti, zvětšení břišní dutiny a ukládání vody
a tuku v organismu se žena cítí silná a nešikovná. Dochází k většímu napětí vazů,
zejména v pánvi a kyčlích. Žena subjektivně pociťuje zkrácení dechu, únavu a ztíženou
pohyblivost. Sport i rekreace je omezena. Ve speciálních cvičeních pro těhotné lze
pokračovat co nejdéle, ale je nutné se cítit ve fyzické i psychické pohodě. Polohy
volíme nejčastěji na boku, v kleče nebo polosedě s vypodloženými zády polštářem.
K základní sestavě cviků přidáme následující cviky. Zcela vynecháme posilování
břišních svalů, omezíme nebo vynecháme cvičení na zádech.
61
Cviky na posílení stehenních a hýžďových svalů:
1. CVIK: ležíme na boku a svrchní nohu unožujeme kolmo ke stropu nejprve
s nataženou nohou. (příloha A: obrázek 28)
2. CVIK: poloha i provedení stejné jako u předchozího cviku, jen s pokrčenou nohou.
(příloha A: obrázek 29)
3. CVIK: sedíme v tureckém sedu nebo sedu se skrčenýma nohama a s dlaněmi
na kolenou. Kolena se snažíme tlačit co nejníže k zemi. (příloha A: obrázek 30)
4. CVIK: sedíme v tureckém sedu s chodidly proti sobě. Střídavě tlačíme kolena do
dlaní a pak opět lehce zatlačíme kolena k podložce. (příloha A: obrázek 31)
ZKLIDNĚNÍ ORGANISMU PO ZÁTĚŽI
Po zátěži by mělo následovat zklidnění organismu, při kterém se svaly uvolní
a protáhnou a tepová i dechová frekvence se postupně vrací zpět do normálu.
Následující cviky provádíme 6 - 8x.
1. CVIK: uvolnění a protažení v bocích – stojíme s lehce pokrčenými koleny.
S nádechem se ukloníme nejprve na jednu stranu, vydechneme a s nádechem se vracíme
do výchozí polohy, odkud opakujeme cvik na druhou stranu. Cvičíme od začátku 5.
měsíce. (příloha A: obrázek 32)
2. CVIK: uvolnění a protažení svalů v oblasti hrudní a bederní páteře – ve výchozí
poloze si klekneme na všechny čtyři, dlaně umístíme na podložku pod rameny, ruce
jdou lehce vtočeny dovnitř, páteř je srovnaná a kolena jsou pod kyčlemi. S nádechem se
vyhrbíme a s výdechem pomalu vracíme do výchozí polohy. Záda neprohýbáme.
(příloha A: obrázek 33)
3. CVIK: uvolnění a protažení prsních svalů a svalů hrudní páteře – výchozí poloha
je stejná jako u předchozího cviku. S nádechem upažíme jednu horní končetinu až nad
hlavu, neprohýbáme se v bederní páteři. S výdechem se vracíme zpět na podložku.
Následně končetiny vyměníme. (příloha A: obrázek 34)
4. CVIK: uvolnění a protažení svalů hrudní páteře – výchozí poloha stejná jako
u předchozích cviků. S nádechem se protáhneme z ramen a hrudní páteře dopředu
po podložce a s výdechem se vracíme do původní polohy. Otevření kolen do šířky
přizpůsobíme velikosti břicha. (příloha A: obrázek 35)
62
5. CVIK: uvolnění a protažení zádového svalstva – výchozí poloha je takzvané
„klubíčko“. Ležíme na zádech, hlavu máme lehce podloženou, nesmí docházet k jejímu
záklonu. Kolena pokrčíme na hrudník, bedra přitiskneme k podložce. Vynaložíme tlak
bederní páteře do podložky. S nádechem tlačíme koleny proti odporu rukou ke stropu
a s výdechem kolena uvolníme a lehce přitáhneme k hrudníku. Otevření kolen do šířky
přizpůsobíme velikosti břicha. (příloha A: obrázek 36)
6. CVIK: uvolnění hrudní páteře a protažení zadní strany stehen – výchozí polohou
je vzpřímený sed, u kterého se snažíme o srovnání zad. S nádechem se předkloníme
ke kolenům, můžeme se chytit za kotníky. Vydechneme a s dalším nádechem se
vracíme do výchozí polohy. Předklon volíme podle velikosti zvětšujícího se břicha.
7. CVIK: uvolnění svalů krční páteře – výchozí polohou je vzpřímený sed s rukama
v týl. S nádechem zatlačíme hlavou do dlaní, dlaně jsou proti hlavě a s výdechem se
uvolníme. (příloha A: obrázek 37)
8. CVIK: protažení a uvolnění svalů celé páteře, uvolnění kyčlí – výchozí polohou je
leh na zádech s lehce podloženou hlavou a dolními končetinami pokrčenými v kolenou.
S nádechem provedeme rotaci hlavy na jednu stranu a obou dolních končetin na stranu
druhou. Vydechneme a s dalších nádechem provádíme rotaci na druhou stranu. Rotaci
provádíme od začátku 4. měsíce. (příloha A: obrázek 38)
9. CVIK: uvolnění krční páteře a protažení a uvolnění v kyčlích – takzvaný
„žabák“. Výchozí poloha stejná jako u předchozího cviku. Jen provedeme rotaci jedné
nohy ke kolenu té stojící.
Fixační fáze: (15 minut) zopakování a důležitých informací a zodpovězení případných
nejasností praktického postupu ze strany edukantky.
Hodnotící fáze: (15 minut) edukace proběhla bez problémů. Edukantka je ochotná,
aktivní a téma cvičení v těhotenství ji velmi zajímá. Často klade doplňující otázky, aby
si byla jistá správností provedení konkrétního cviku. Cvičení i rychlost výkladu je
přizpůsobena možnostem a potřebám těhotné. Žena se rozhodla cvičení provádět u sebe
v domácnosti v čase mezi jednotlivými edukačními jednotkami, aby čerstvě naučené
schopnosti nezapomněla.
Kontrolní otázky:
Jak dlouho by mělo správně trvat zahřátí a protažení organismu před zátěží?
63
Jaké si pamatujete cviky pro zahřátí organismu?
Proč je důležité posilovat břišní svalstvo?
Proč je důležité posilovat svaly pánevního dna?
Proč je v těhotenství důležité procvičovat nožní klenbu?
Jakými konkrétními cviky můžeme nožní klenbu procvičovat?
Jaký typ cviků je vhodný pro první trimestr?
Jakým cvikům se vyhýbáme ve třetím trimestru?
Líbila se Vám dnešní edukační jednotka?
Rozumíte všemu, co Vám dnes bylo vysvětlováno?
Chtěla byste na příští edukační jednotce cokoli změnit?
Zhodnocení edukační jednoty
Ženě byly stejně jako v první edukační jednotce podány na konci kontrolní otázky, na
které žena správně odpověděla. Tuto edukační jednotu vyhodnotila jako přínosnou a těší
ji nové vědomosti o vhodném cvičení, které může sama praktikovat
u sebe doma. Cvičení těhotnou ženu velmi zaujalo a baví ji učit se novým cvikům. Příští
edukaci by chtěla věnovat především cvičení na míči a cvičení s overballem, který si
v průběhu edukace velmi oblíbila. Edukační jednotka trvala 95 minut.
3. EDUKAČNÍ JEDNOTKA
Téma:cvičení s overballem: posílení prsního svalu a svalů mezilopatkových, protažení
prsních svalů a uvolnění hrudní páteře, posílení vnitřní strany stehen a protažení zadní
strany dolních končetin, posílení svalů pánevního dna a hýžďových svalů, cvičení
stimulující svaly pánevního dna a uvolňující bederní páteře, protažení páteře
a posilování svalů pánve.
Cvičení na míči: správný sed na gymnastickém míči, základní cviky vhodné pro období
těhotenství i šestinedělí, cvičební jednotka na míči pro 1. a 2. trimestr
Místo edukace: místnost fyzioterapeuta
Časový harmonogram: 25. 2. 2017 (85 minut)
Edukační forma: individuální
Metody: výklad, praktická ukázka cviků, nácvik správného provedení cviku,
zodpovězení otázek edukantky
64
Pomůcky: poznámkový blok, psací potřeby, podložka na cvičení, velký gymnastický
míč, overball, polštář, zrcadlo
Cíl:
- Kognitivní–těhotná žena získala dostatečné vědomosti a schopnosti, jak
samostatně praktikovat cvičení v domácnosti a byla poučena o zásadách bezpečnosti.
- Afektivní – žena je spokojená s novými schopnosti a nově získanými
informacemi o cvičení.
- Behaviorální – těhotná zná cviky, které jsou vhodné pro těhotenství
a naučila se jejich správné realizaci. Zná jejich význam a je poučena o vhodném
dávkování cvičení.
REALIZACE 3. EDUKAČNÍ JEDNOTKY
Motivační fáze: (10 minut) přivítat těhotnou ženu, znovu zajistit klidné
a příjemné prostředí, které jí vyhovuje a ve kterém má edukace dobrý efekt. Probrat se
ženou případné nejasnosti z předešlé edukace, projevit zájem o její zkušenosti
se cvičením, které doma zkoušela praktikovat bez dozoru. Navázat kontakt a zaujmout
ženinu pozornost výkladem o nových cvičeních a přimět ji k další spolupráci.
Expoziční fáze: (50 minut)
CVIČENÍ NA MÍČI:
Při cvičení na velkém míči posilujeme svaly pánevního dna, svalový korzet páteře
a uvolňujeme napětí v kyčlích.
Vhodná velikost míče:
VÝŠKA POSTAVY DO: MÍČ V PRŮMĚRU:
145 cm 45 cm
155 cm 55 cm
165 cm 65 cm
175 cm 75 cm
nad 175 cm 85 cm
Tabulka: vlastní zpracování
65
Správný sed na míči – pánev by neměla být níž než kolena. Kolena mírně od sebe,
zhruba na šířku ramen. Chodidla položena na podložce, paty pod koleny. Trup držíme
zpříma, břicho je vtažené, ramena zatlačíme lehce dozadu, paže visí volně podél těla
nebo leží na stehnech. Nehrbíme záda a neprohýbáme bederní páteř, kdy dochází
k jejímu přetížení a následným bolestem.
Základní cviky:
Vhodné je se na míči před těhotenstvím naučit hlavně bezpečně sedět a držet
rovnováhu, aby mohla žena v těhotenství zpevňovat více zatížené svalové skupiny.
Rozehřívací část:
1. CVIK: sedíme v základní pozici, pohupujeme se na míči, paže máme do upažení.
Opakujeme alespoň 20x. (příloha A: obrázek 39)
2. CVIK: sedíme v základní pozici a pohupujeme se na míči, paže dáme do vzpažení.
Opakujeme alespoň 20x. (příloha A: obrázek 40)
3. CVIK: houpání na míči zůstává, jen před míč dáváme střídavě pravou a levou nohu,
kterou vždy opřeme o patu na první dobu a na druhou vrátíme nohu do snožení. Paže
jsou v mírném předpažení. Opakujeme alespoň 20x. (příloha A: obrázek 41)
4. CVIK: houpání na míči zůstává, střídavě dáváme do stran na první dobu pravou
a levou nohu a na druhou dobu ji snožíme. Ruce jsou na protilehlou stranu. Opakujeme
20x. (příloha A: obrázek 42)
5. CVIK: držíme míč ze stran a střídavě zvedáme kolena nahoru na první dobu
a na druhou je opět snožíme. Opakujeme 20x. (příloha A: obrázek 43)
Základní cviky:
1. CVIK: pérujeme nahoru a dolů. (příloha A: obrázek 44)
2. CVIK: střídavě vzpažujeme horní končetiny s úklonem na obě strany
(příloha A: obrázek 45)
3. CVIK: protáhneme hlavu úklony do stran (příloha A: obrázek 46)
4. CVIK: ruce dáme za hlavu, lokty do stran, lopatky střídavě stahujeme k sobě
a uvolňujeme. (příloha A: obrázek 47)
5. CVIK: vzpažíme a pomalu pokrčíme obě horní končetiny, lokty jdou do stran,
lopatky stahujeme k sobě, uvolníme a opět vzpažíme. (příloha A: obrázek 48)
66
CVIČEBNÍ JEDNOTKA NA MÍČÍ PRO 1. TRIMESTR
1. CVIK: sedíme na míči, dolní končetiny jsou pokrčené, pánev podsazená.
S nádechem se pomalu předkláníme nad kolena se současným protažením dolních
končetin. S výdechem se lehce vyhrbíme a s nádechem vracíme zpět.
(příloha A: obrázek 49)
2. CVIK: sedíme na míči, s nádechem popojedeme kousek vpřed, až se položíme zády
na míč po dolní úhel lopatek. S výdechem se vracíme zpět. Ruce leží volně na stehnech.
3. CVIK: v lehu na míči střídavě propínáme pravou a levou nohu v koleni.
4. CVIK: ležíme na zádech na míči a zvedneme pravou dolní končetinu ke stropu.
Zatneme hýždě, pánev nadzvedneme, chvíli vydržíme a pak položíme zpět a vyměníme.
5. CVIK: ležíme na zádech, dolní končetiny jsou opřeny o míč, ruce volně podíl těla.
Pomalu zvedneme pánev nad podložku, zatneme hýždě, chvíli v poloze vydržíme, pak
se kulatě položíme zpět nad podložku. (příloha A: obrázek 50)
6. CVIK: ležíme na zádech s dolními končetinami na míči a střídavě je pomalu
vytláčíme i s míčem vpravo a vlevo, hlava jde na opačnou stranu. (příloha A: obrázek
51)
7. CVIK: ležíme na zádech, míč uchopíme mezi dolní končetiny, ruce jsou volně
položené. Nohy i s míčem zvedáme nad podložku a zpět.
8. CVIK: ležíme na zádech a dolní končetiny jsou položeny volně na míči, ruce na
břiše. Úplně se uvolníme, nadechneme do břicha, cítíme, jak se břicho nafukuje, potom
pomalu vydechneme a břicho lehce vtáhneme.
9. CVIK: klekneme si na všechny čtyři, oběma rukama se opíráme o míč, střídavě
zanožíme jednu a pak druhou dolní končetinu. (příloha A: obrázek 52)
CVIČEBNÍ JEDNOTKA NA MÍČI PRO 2. TRIMESTR
1. CVIK: sedíme na míči, dolní končetiny opřeme o podložku, kolena doširoka od
sebe. Střídavě pohupujeme pánví na jednu a druhou stranu. (příloha A: obrázek 53)
2. CVIK: sedíme na míči a přednožujeme střídavě jednu a druhou dolní končetinu.
(příloha A: obrázek 54)
3. CVIK: ležíme na zádech, dolní končetiny jsou položené na míči, paže volně podél
těla. Střídavě pokrčujeme pravé a levé koleno směrem k rameni a pokládáme zpět.
67
4. CVIK: klečíme se vzpřímenými zády u míče. Kolena lehce umístíme od sebe,
rukama se opíráme o míč, ten pak koulíme od těla a protáhneme přitom paže. Trup je
rovnoběžně s podložkou, zapružíme a vrátíme se zpět.
CVIČEBNÍ JEDNOTKA NA MÍČI PRO 3. TRIMESTR
Stejná jako pro trimestr druhý.
CVIČENÍ S OVERBALLEM:
PRO 1. TRIMESTR
1. CVIK: posílení prsního svalu a posílení mezilopatkových svalů – v tureckém sedu
držíme overball dlaněmi v úrovni prsou. Střídavě tlačíme do míče, chvíli vydržíme
a uvolníme. (příloha A: obrázek 56)
2. CVIK: protažení prsních svalů a uvolnění hrudní páteře – klekneme si na
všechny čtyři, oběma rukama se opíráme o míč. S nádechem se posadíme na paty.
Vydechneme a s nádechem se pomalu vrátíme zpět. (příloha A: obrázek 57)
3. CVIK: posílení vnitřní strany stehen a protažení zadní strany dolních končetin –
lehneme si na bok, jednu ruku složíme pod hlavou, druhou se podepřeme před tělem.
Dolní končetiny mírně pokrčíme a tu, která je nahoře mírně předsuneme a položíme
kolenem na overball. Stehno spodní končetiny pak vytahujeme směrem dozadu,
nezanožujeme a nohu nezvedáme. Současně druhou nohou zatlačíme kolenem do míče.
(příloha A: obrázek 58)
Cviky na posílení svalů pánevního dna a hýžďových svalů:
1. CVIK: sedíme na podložce, overball držíme mezi kotníky. Balonek s nádechem
tiskneme dolními končetinami k sobě, stáhneme hýždě, podržíme a s výdechem
uvolníme. (příloha A: obrázek 59)
2. CVIK: stejný cvik, ale balón držíme mezi koleny. (příloha A: obrázek 60)
3. CVIK: lehneme si na záda, pokrčíme dolní končetiny, míč umístíme mezi kolena,
která k sobě tiskneme a stahujeme hýždě. (přílohy: obrázek 61)
4. CVIK: stejný cvik, jen pomalu zvedáme pánev nad podložku.
(příloha A: obrázek 62)
68
PRO 2. TRIMESTR
Cviky na páteř:
1. CVIK: lehneme si na bok, jednu ruku složíme pod hlavou, nebo si hlavu podložíme
druhým overballem. Druhou rukou se podepřeme před tělem. Dolní končetiny mírně
pokrčíme a dolní končetinu, která je nahoře lehce předsuneme a podložíme koleno
overballem. Tu spodní zvedáme v protažení osy stehna a pokládáme zpět.
(příloha A: obrázek 63)
2. CVIK: ve stejném lehu na pravém či levém boku dáme horní končetinu, která tělo
podpírala v týl a s nádechem rotujeme trupem.
Cviky stimulující svaly pánevního dna a uvolňující bederní páteř:
3. CVIK: sedíme na malém zlehka nafouklém overballu s koleny od sebe. Nohy
opřeme o podložku a pánví pohupujeme na jednu a druhou stranu. Můžeme zkusit
kroužení. (příloha A: obrázek 64)
Cviky na protažení páteře a posilování svalů pánve:
1. CVIK: lehneme si na záda, pokrčíme nohy v kolenou, kolena mírně od sebe, overball
držíme v rukách ve vzpažení. Postupně zvedáme ruce nad hlavu a horní část trupu od
podložky a míčem se snažíme dotknout střídavě jednoho a druhého kolene, které k ruce
přibližujeme. S nádechem zvedáme a výdechem pokládáme. (příloha A: obrázek 65)
2. CVIK: postavíme se rozkročmo ke stěně s overballem umístěným za zády. Ruce jsou
volně podél těla a záda opíráme v bederní oblasti o míč. Pomalu jdeme do podřepu
s koleny od sebe, míč koulíme zády po stěně. Poté se pomalu vracíme zpět do stoje.
PRO 3. TRIMESTR
Cvičební jednotka s overballem pro třetí trimestr je totožná s jednotnou pro
trimestr druhý.
Fixační fáze: (10 minut) souhrn důležitých informací, zopakování cviků, které žena
sama vybrala jako cviky, jejichž správným provedením si není jistá.
Hodnotící fáze: (15 minut) diskuse se ženou, prostor pro její otázky, kontrolní otázky
69
Kontrolní otázky pro ženu:
Dokážete popsat správný sed na velkém míči?
Dokážete popsat naopak nesprávný sed na velkém míči?
Vyhovuje vám cvičení na gymnastickém míči více, než cvičení bez něj?
Zhodnocení edukační jednotky
Tato edukační jednotka byla opět zakončena kontrolními otázkami pro
edukovanou ženu. Těhotná na všechny tyto otázky odpověděla správně a navíc kladla
otázky doplňující, na které se jí dostalo uspokojivých odpovědí. Žena je komunikativní
a aktivní, jeví zájem o nové učení se a je s výsledky edukačních jednotek velmi
spokojená. Cvičení na velkém gymnastickém míči ji zaujalo a dokonce řekla,
že si v co nejbližší době pořídí i overball, který se jí zdá ke cvičení šikovný.
4. EDUKAČNÍ JEDNOTKA
Téma: příprava na porod, dechová gymnastika, nácvik dýchání, shrnutí informací a
dovedností z předešlých dnů a korekce provedení cviků
Místo edukace: domácí prostředí
Časový harmonogram: 26. 2 . 2017 (55 minut)
Edukační forma: individuální
Metody: výklad, názorná praktická ukázka, zodpovězení otázek, diskuze.
Pomůcky: poznámkový blok, psací potřeby, podložka na cvičení
Cíl:
- Kognitivní – žena byla seznámena s dechovou gymnastikou, která ji pomůže
nacvičit správné dýchání u porodu.
- Afektivní – žena je spokojená jak s nově získanými informacemi,
tak i s naučenými schopnostmi samostatně provádět dechová cvičení.
- Behaviorální – těhotná je schopna samostatně provádět dechová cvičení a chápe
jejich význam.
REALIZACE 4. EDUKAČNÍ JEDNOTKY
Motivační fáze: (10 minut) přivítat ženu, vytvořit vhodné prostředí pro edukaci,
zaměřit se na dotazy ženy ohledně cviků z předešlé edukace a ochotně
70
ji na vše odpovědět a vše dostatečně vysvětlit. Zaujmout pozornost edukantky a přimět
ji k další spolupráci.
Expoziční fáze: (20 minut)
Příprava na porod:
Jako příprava na porod slouží nejen speciální cvičení posilující jednotlivé svalové
skupiny, ale i cvičení dechová. Dechová gymnastika je velice účinná pro nácvik
správného dýchání při porodu, ale také pro zvyšování vitální kapacity plic a lepší
okysličování krve, které je pro vyvíjející se plod potřebné. Dechovou gymnastiku
zařazujeme již na začátku těhotenství. Čím déle ji těhotná žena bude umět, tím lépe
ji pak použije při porodu.
Nácvik dýchání:
1. CVIK: je dobré začít ráno vleže na zádech. Pokrčíme dolní končetiny. Dlaně si
položíme pod klíční kosti (na fotografii ruce umístěny níže, pro lépe rozpoznatelný
pohyb hrudníku) a dýcháme směrem k nim. Dochází k hornímu hrudnímu dýchání,
které dodá tělu potřebnou aktivitu a prokysličí celý hrudník. (příloha A: obrázek 66)
2. CVIK: večer je čas na procvičení břišního dýchání. Lehneme si na záda nebo na bok.
Položíme ruce na břicho a opět dýcháme pod dlaně. Při tomto typu dýchání je důležité
se při vdechu uvolnit a vyklenout břišní stěnu, aby se nezvýšil nitrobřišní tlak.
Při výdechu opět břišní stěnu stáhneme. (příloha A: obrázek 67)
Fixační fáze: (10 minut) zopakování důležitých informací, případně zopakování
nejasností v provedení konkrétních cviků.
Hodnotící fáze: (15 minut) zodpovědět případné dotazy ze strany edukantky.
Zhodnocení edukační jednoty
Žena byla seznámena s výhodami dechové gymnastiky a chápe její význam.
Cviky jí byly názorně předvedeny a následně byla poučena o správném postupu.
Těhotná žena projevila o dechové cvičení velký zájem a je schopna jej samostatně
provádět i s případnou korekcí. Těhotná si sama chtěla několikrát zopakovat postup
cviků, které ji během edukace nejvíce zaujaly a připadají jí nejvíce přínosné. Těhotná
byla po celou dobu edukace velmi ochotná, trpělivá a odhodlaná naučit se nové věci.
Celou edukační jednotku i jednotky předešlé vnímá jako velmi přínosné a zábavné.
Žena uvedla, že všechna cvičení, která se naučila praktikovat po dobu edukace bude
71
poctivě provádět i doma a že je velmi vděčná za možnost stát se edukantkou pro
uváděné téma. Edukační jednotka trvala 55 minut.
3.5 PÁTÁ FÁZE – VYHODNOCENÍ
Stejně jako na začátku edukantce podán vstupní test byl i v závěru edukačního
procesu ženě podán kontrolní test výstupní. Otázky zůstaly stejné jako v testu vstupním.
Odpověď ve vstupním testu /
odpověď ve výstupním testu
1. věnovala jste se pře těhotenstvím aktivně
nějakému druhu cvičení či sportu?
ne / ano
2. myslíte si, že je cvičení pro těhotenství důležité
a může sloužit i jako příprava k porodu ?
spíše ano / ano
3. zajímala jste se někdy sama o vhodnost a
možnosti cvičení v těhotenství ?
spíše ano / ano
4. bylo Vám někdy doporučeno cvičení pro
těhotné ženy Vaším gynekologem ?
ne / ano
5. věnujete se v těhotenství pravidelně nějakému
druhu cvičení ? spíše ano / ano
6. máte v domácnosti literaturu nebo jiný
edukační materiál, který popisuje vhodné cvičení
pro těhotné ženy ?
ne / ano
7. věnujete se v těhotenství cvičení v domácnosti ? spíše ano / ano
8. navštěvujete nebo se chystáte navštěvovat
předporodní kurzy ?
spíše ano / ano
9. myslíte si, že jsou ženy dostatečně informovány
o důležitosti a možnostech cvičení v těhotenství ?
ne / ano
V závěrečné fázi edukačního procesu byl edukantce podán výstupní test. Tento test byl
podán pro kontrolu a ověření stanovených cílů. Žena během edukace získala patřičné
72
informace o významu speciálního cvičení pro těhotné ženy, o vhodných typech cvičení
a o vhodnosti jednotlivých cvičebních sestav vzhledem ke stáří těhotenství. Těhotná
žena byla naopak seznámena s možnými riziky, které cvičení v těhotenství obnáší
a poučena o zásadách, které je třeba během cvičení dodržovat.
Edukovaná žena si veškerou probíranou látku po celou dobu edukace pečlivě
zaznamenávala a pamatovala.
Těhotná žena si uvědomuje význam cvičení a jeho pozitivní vliv na těhotenství, vývoj
plodu a také na snazší průběh porodu a rychlejší návrat do původní kondice po porodu.
Žena si je vědoma, že během cvičení může dojít k potížím, či nepříjemným pocitům a je
obeznámena s postupy, které v takových případech následují. Dle názoru těhotné jsou
ženy o výhodách a důležitosti cvičení informovány velmi málo. Žena zastává názor, že
by každé těhotné ženě měly být předloženy a nabídnuty informace o významu
speciálního cvičení a dále pak na základě jejího případného zájmu pak další možné
postupy a rady, jak a kde se cvičením začít. Tato doporučení a následné informace by
podle edukované ženy měly dostávat ženy u svých gynekologů, nebo by ženy měly mít
v ordinacích k dispozici patřičné brožury, které by ženy upozorňovaly na možnosti
speciálního cvičení a vyzdvihovaly jeho význam.
Těhotná byla edukována o speciálním cvičení vhodném pro všechny tři trimestry.
Nejvíce ji zaujalo cvičení na velkém gymnastickém míči a cvičení s overballem, který si
hned po edukační jednotce, ve které si cvičení s míčem poprvé vyzkoušela pořídila, aby
si naučené cviky mohla procvičovat také u sebe v domácnosti.
Edukantce byly informace o cvičení v těhotenství spolu s názornými ukázkami
jednotlivých cviků představeny ve čtyřech edukačních jednotkách, které ohodnotila jako
přínosné a zábavné. Těhotná žena projevila vždy velký zájem a dařilo se jí po dobu
každé edukační jednotky držet pozornost až do samého konce, kdy odpovídala na
kontrolní otázky. Edukovaná žena uvedla, že je se získanými informacemi a schopnosti,
které ji v byly v rámci edukace poskytnuty velmi spokojená. Na základě cílů, které byly
na začátku edukace stanoveny, se edukaci podařilo úspěšně dokončit. Na základě
výstupního testu, který byl ženě podán při poslední fázi edukace bylo zhodnoceno, že
celý proces byl úspěšný.
73
3.6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Významnou roli v edukaci žen o vhodnosti a výhodách cvičení v období těhotenství
sehrávají především obvodní gynekologové a porodní asistentky. Mohou těhotným
ženám vysvětit přínos speciálního cvičení, který spočívá v možné prevenci
či úlevě od bolestí způsobených tělesnými změnami, které těhotenství přináší a následně
pak i v období po porodu, kdy se žena díky cvičení během gravidity rychleji dostává
zpět do původní kondice. Lékaři či porodní asistentky mohou těhotným ženám
nabídnout rady a konkrétní možnosti, jak a kdy se cvičením začít a kde najdou vhodná
zařízení, která zaškolení v oblasti speciálního cvičení pro těhotné ženy nabízejí.Každé
těhotné ženě by měly být informace o možnostech a přínosu cvičení nabídnuty
a doporučeny. Stručné brožury v ordinacích obvodních gynekologů by mohly ženy
informovat o možnostech speciálních cvičení a jejich významu pro těhotenství
a seznámit je o základních zásadách cvičení v těhotenství pro případ, že by těhotná žena
nechtěla navštěvovat školení pod odborným dohledem a cvičit pouze samostatně.
V praxi by tedy bylo vhodné zavést informativní letáček či brožuru, která by těhotným
ženám poskytovala alespoň základní informace o pohybu v těhotenství a zásadách
bezpečnosti, které je nezbytné dodržovat a tyto informace distribuovat do co nejvíce
gynekologických ordinací a jiných míst, kde se těhotné ženy pohybují.
74
ZÁVĚR
Cvičení v těhotenství má velký význam nejen pro fyzickou, ale i psychickou
stránku těhotné ženy. Přesto, že je těhotenství obdobím radostného očekávání nového
potomka, ne všechny ženy snáší tento čas dobře, radostně a klidně. Existují také
budoucí matky, pro něž těhotenství představuje velký stres, nejistotu a obavy. Pro
takové ženy může cvičení – obzvláště pod odborným vedením - představovat úlevu
a psychickou podporu. Kurzy, které nabízejí skupinové cvičení pro budoucí matky
navíc těhotné ženě umožňují setkat se a spřátelit s dalšími ženami, které mohou sdílet
stejné obavy. Cvičení jako takové – jak je dnes obecně známo – uvolňuje hormony
způsobující dobrou náladu, takže kromě přínosů fyzických má neocenitelný význam
i pro duševní pohodu budoucí matky. Totéž platí i pro cvičení po porodu. Cvičením
si ženy mohou výrazně zpříjemňovat a zkvalitňovat nelehké období těhotenství
i prvních týdnů po narození dítěte a ještě lépe si tak užít vpravdě nejkrásnější období
svého života.
Ke splnění cíle teoretické části této bakalářské práce bylo nutné seznámit
se a prostudovat literaturu týkající se cvičení v období těhotenství a po porodu, díky
kterému bylo možné následně utřídit poznatky, kterými se mohla tato bakalářská práce
zabývat. V části praktické byly stanoveny tři cíle. První z těchto cílů měl za úkol ověřit
vědomosti získané na základě informací z teoretické části práce. Druhým cílem
praktické části bylo zajistit a poskytnout ženě klidné, ničím nerušené a pohodlné
prostředí, ve kterém budou jednotlivé edukační jednotky probíhat a kde bude mít žena
možnost se bez ostychu na cokoli zeptat a jednotlivé cviky si sama v klidu vyzkoušet.
Třetím cílem praktické části byla edukace těhotné ženy o speciálním cvičení
v těhotenství, jeho správném a bezpečném provádění a schopnost samostatného
provádění bez odborného dozoru. Edukantkou pro tuto bakalářskou práci byla těhotná
žena, která se cvičení věnovala již před těhotenstvím a projevila velký zájem
o informace ohledně speciálního cvičení pro těhotné a také o spoluúčast na této
bakalářské práci. Žena před edukací nenavštěvovala žádné předporodní kurzy ani jiná
sezení, která by nabízela speciální cvičení pro těhotné. Projevila zájem
o poskytované informace na všech edukačních jednotkách a byla velmi spokojená
s průběhem celé edukace. Jednotky byly realizovány v místnosti fyzioterapeuta. Toto
75
místo umožnilo vytvořit ideální podmínky edukačního prostředí a navázat se ženou
vztah založený na důvěře, ochotě a spolupráci.
Všechny stanovené cíle této bakalářské práce byly splněny včetně cílů
kognitivních, cílů afektivních i behaviorálních. Tyto cíle byly stanoveny na začátku
každé edukační jednotky. Žena ve výstupním testu uvedla, že se díky spolupráci na této
bakalářské práci začala cvičením aktivně věnovat samostatně i u sebe v domácnosti.
Edukovaná žena a konci poslední edukační jednotky zdůraznila svůj názor, že by měly
být těhotné ženy více a podrobněji informovány o možnostech speciálního cvičení. Jí
samotné nové informace a získané schopnosti v oblasti cvičení přinesly velkou radost,
zábavu i možnost odpočinku od všedních povinností, starostí a v neposlední řadě od
obav z jejího prvního blížícího se porodu.
76
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BALASKAS, J., 2010. Aktivní porod: stručný průvodce přirozeným porodem. Praha:
Argo. ISBN 978-80- 257-0178- 2.
BALASKAS, J., 2012. Jóga v těhotenství a příprava na porod. Praha: Argo. ISBN978-
80- 257-0682- 4.
BEJDÁKOVÁ, J., 2006. Cvičení a sport v těhotenství: sporty vhodné i nevhodné,
zásady cvičení, speciální tělocvik pro těhotné, základy výživy, tanec, gravidjóga. Praha:
Grada. ISBN 80-247- 1214-8.
BINDER, T., 2011. Porodnictví. Praha: Karolinum. ISBN 978-80- 246-1907- 1.
CANTIENI, B., 2007. Cvičení po porodu: metoda CANTIENICA pro pevnou postavu a
posílení pánevního dna. Brno: Computer Press. ISBN 978-80- 251-1465- 0.
DOKOUPILOVÁ, M., 2015. Tělesné aktivity v těhotenství a po porodu. Ostrava.
Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě. Lékařská fakulta. Dostupné
z:<http://theses.cz/id/dl99lh/>.
ČERMÁKOVÁ, B., 2010. K porodu bez obav. Vážany nad Litavou: Joshua Creative.
ISBN 978-80- 904414-3-9.
DUMOULIN, Ch., 2006. Cvičíme v těhotenství: názorný popis cviků a praktické rady.
Praha: Portál. ISBN 80-7367- 078-X.
GALLAGHER-MUNDY, Ch., 2012. Zpět do formy po porodu: získejte zpět postavu,
jakou jste měla před těhotenstvím, pomocí 10 základních cviků. Praha:Fortuna Libri.
ISBN 978-80- 7321-669- 6.
GREGORA, M. a M. VELEMÍNSKÝ, 2013. Čekáme děťátko. Praha: Grada. ISBN 978-
80- 247-3781- 2.
HÁJEK, Z., E. ČECH a K. MARŠÁL, 2014. Porodnictví. Praha: Grada. ISBN 978-80-
247-4529- 9.
KOLAŘ, P. a kolektiv. 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN978-80-
7262-657- 1.
77
KYNYCHOVÁ, H. a P. KRUNTORÁDOVÁ, 2008. Aktivní těhotenství. Praha:
Propolis. ISBN 978-80- 903818-4- 1.
LEWIS, S., 2005. Opět ve formě: ozdravný 10 týdenní program po narození dítěte. 1.
české vyd. Praha: Svojtka & Co. ISBN 80-7352-312-4.
LEWIS, L. a L. BATEMAN, 2015. Fundamentals of midwifery: a textbook for students.
Chichester, England: Wiley Blackwell. Fundamentals of educational planning. ISBN
978-1-118-52815-0.
MARTINCOVÁ, J. (2012). Zdravé těhotenství – jedinečný rádce pro úspěšné
otěhotnění, těhotenství, porod i šestinedělí. Brno: Baby online.
PINTO, K. a R. KRAMER, 2015. Těhotná a fit: průvodce aktivním těhotenstvím pro
sportovkyně od sportovkyň. První vydání. Praha: Mladá fronta. ISBN978-80- 204-3347-
3.
ROZTOČIL, A., 2008. Moderní porodnictví. Praha: Grada. ISBN 978-80- 247-1941-2.
SABONGUI, R., 2009. Pilates: cvičení pro usnadnění početí, pro zdravé těhotenství,
lehký porod a pevné pánevní dno. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1969- 3.
SUNDIN, J., 2007. Juju Sundins birth skills with Sarah Murdoch: proven painmanagement
techniques for your labour and birth. Crows Nest: Allen & Unwin. ISBN
978-1- 74175-097- 3.
ŠVECOVÁ, L., 2011. Cvičení žen po porodu. České Budějovice. Bakalářská práce.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z:
<http://theses.cz/id/1fc3jb/>
VITÍKOVÁ, R., 2007. Těhotenství a šestinedělí v kondici. Praha: Galén. ISBN978-80-
7262-461- 4.
WESSELS, M. a H. OELLERICH, 2006. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Praha:
Grada. ISBN 80-247- 1427-2.
YATES, S., 2009. Zdravé těhotenství a krásný porod. Brno: Computer Press. ISBN
978-80- 251-2475- 8.
I
PŘÍLOHY
Příloha A – Cvičení v těhotenství: fotografie k edukačnímu procesu…………………II
Příloha B – Cvičení po porodu…………………………………………………XXVIII.
Příloha C – Čestné prohlášení studenta……………………………………………XLII
II
Příloha A – Cvičení v těhotenství: fotografie k edukačnímu procesu
Model na fotografiích: edukantka (fotografie pořízeny autorkou práce)
Použitá literatura: (BEJDÁKOVÁ, 2006), (DUMOULIN, 2006), (VITÍKOVÁ, 2007),
(KYNYCHOVÁ, 2008), (MARTINCOVÁ, 2012).
Obrázek 1
(správný X nesprávný postoj)
Obrázek 2
(správný X nesprávný sed)
III
Obrázek 3
(správný postup zvedání předmětu)
(nesprávný postup zvedání předmětu)
IV
Obrázek 4
(poskoky na místě)
Obrázek 5
(„kroužení“ ramen)
Obrázek 6
(boky)
V
Obrázek 7
(boky)
Obrázek 8
(„motýlek“)
VI
Obrázek 9
Obrázek 10
Obrázek 11
VII
Obrázek 12
Obrázek 13
VIII
Obrázek 14
Obrázek 15
Obrázek 16
IX
Obrázek 17
Obrázek 18
Obrázek 19
X
Obrázek 20
Obrázek 21
Obrázek 22
XI
Obrázek 23
Obrázek 24
Obrázek 25
XII
Obrázek 26
Obrátek 27
XIII
Obrázek 28
Obrázek 29
Obrázek 30
XIV
Obrázek 31
Obrázek 32
XV
Obrázek 34
Obrázek 35
Obrázek 36
XVI
Obrázek 37
Obrázek 38
Obrázek 39
XVII
Obrázek 40
Obrázek 41
0
XVIII
Obrázek 42
Obrázek 43
Obrázek 44
XIX
Obrázek 45
XX
Obrázek 46
Obrázek 47
Obrázek 48
XXI
Obrázek 49
Obrázek 50
XXII
Obrázek 51
Obrázek 52
Obrázek 53
XXIII
Obrázek 54
Obrázek 56
XXIV
Obrázek 57
Obrázek 58
XXV
Obrázek 59
Obrázek 60
XXVI
Obrázek 61
Obrázek 62
XXVII
Obrázek 63
Obrázek 64
XXVIII
Obrázek 65
Obrázek 66
XXIX
Obrázek 67
XXX
Příloha B – Cvičení po porodu
Model na fotografiích: V. Prchalová
Použitá literatura: (DUMOULIN, 2006), (VITÍKOVÁ, 2007), (KYNYCHOVÁ, 2008),
(MARTINCOVÁ, 2012).
(foto: V. Prchalová)
Břišní dýchání vleže – ležíme na zádech, kolena pokrčená, záda rovná. Vydechněte
ústy a přitom vtahujte břicho a stahujte břišní svaly, abyste vytlačila vzduch z plic.
Vydechujte pomalu, abyste cítila práci břišních svalů (opakujeme 10x).
Posilování pánevního dna – Ležíte na zádech, nohy skrčené na šíři kyčelních kloubů.
Stahujete pánevní dno, jako byste přerušovaly imaginární moč. Jak prověřit, že se
stahuje pánevní dno správně? V té výše popsané poloze stahujete a uvolňujete poševní
vchod, pro kontrolu si položíte dlaň na vaši vagínu a měly byste cítit stažení a uvolnění
jejího vchodu. Po celou dobu byste měla v klidu a pravidelně dýchat bez omezení.
Zkontrolujte, zda nezatínáte zadek - nesmíte zatínat zadek. Stahování pánevního dna
opakujte několikrát za sebou a vícekrát během dne. Pánevní dno lze posilovat při
jakékoliv běžné denní aktivitě. Stačí se na něj zaměřit a vzpomenout si.
XXXI
(foto: V. Prchalová)
Kontrola diastázy – Položte se na záda a pokrčte nohy. Položte si prsty mezi přímé
břišní svaly od pupku nahoru. Pomalu vydechujte a se staženými svaly pánevního dna
zvedejte pozvolna hlavu. V úrovni ukazováčku otočte prsty o 90° a ověřte, kolik prstů
se vejde mezi svaly. Pokud je mezi svaly mezera, jedná se o diastázu břišních svalů,
pokud ne, můžete v klidu cvičit bez omezení.
(foto: V. Prchalová)
Aktivace pánve – Lehněte si na záda, pokrčte nohy, které jsou roztáhlé na šířku ramen.
Zatlačte spodní část páteře do podložky a zpevněte břišní svaly. Stiskněte, podsaďte
pánev a zvedněte hýždě. Uvolněte a vraťte do základní pozice (opakování 10x).
XXXII
(foto: V. Prchalová)
Přetáčení boků (břišní svaly, pánevní dno) – Lehněte na záda a pokrčte nohy, kdy
chodidla jsou u sebe. Upažte dlaněmi směrem nahoru. S nádechem vtáhněte pánevní
dno a břišní svaly. S výdechem sklopte kolena na jednu stranu, držte pozici a
nadechněte. S výdechem vraťte nohy doprostřed. Opakujte na druhou stranu (opakování
4x každá strana).
(foto: V. Prchalová)
Bicykl (přímé svaly břišní) - Lehněte si na záda, pokrčte kolena a zvedněte nohy z
podložky. Zatáhněte břicho, pomalu vydechujte a přitahujte pravé koleno směrem k
sobě. Nadechněte a z této polohy přitáhněte levé koleno a pravou nohu natáhnete,
přitom vydechujte a zatahujte břicho (opakování 5x každá noha).
XXXIII
(foto: V. Prchalová)
Zvedání pánve na boku (šikmé svaly břišní) – Přetočte se na bok a opřete se o loket,
který je pod ramenem. Pokrčte spodní nohu a vrchní natáhněte. S výdechem tlačíte
pánev nahoru a s výdechem povolujete. Můžete si upažit ruku nahoru (opakování 10x
každá strana).
(foto: V. Prchalová)
Těžší verze zvedání pánve na boku, kdy natáhneme obě nohy.
XXXIV
(foto: V. Prchalová)
Horolezec (celkové zpevnění těla, spodní přímé břišní svaly) – Jdeme do základní
pozice pánského kliku, kdy máme zpevněné celé tělo. S výdechem přitahujeme jedno
koleno k hrudi a s nádechem vracíme do původní pozice. Opakujeme na druhou stranu
(opakování 8x každá noha).
(foto: V. Prchalová)
Stahování lopatek (mezilopatkové svaly) – Sedněte si do tureckého sedu a narovnejte
záda. Ruce s pokrčenými lokty upažte a dlaně směřují nahoru. S výdechem stáhněte
mezilopatkové svaly k sobě a lokty stahujte směrem dolů a k sobě. Pomalu tento cvik
opakujte 10xa poté uvolněte obejmutím se.
XXXV
(foto:V. Prchalová)
Superman (záda, zadek, zpevnění celého těla, stabilita) – Srovnáme se do pozice na
všech čtyřech, kdy dlaně máme pod rameny a nohy zaujímají pravé úhly. S výdechem
natáhneme jednu nohu směrem dozadu a s nádechem vracíme zpět. Náročnější
variantou je zvednutí protilehlé ruky a nohy zároveň (opakování 10x).
(foto: V. Prchalová)
Kočičí hřbet (protáhnutí páteře, uvolnění napětí a bolesti zad) – Tento cvik by měl
být prováděn pomalu a vědomě. Klekněte si na všechny čtyři s koleny na šířku pánve.
XXXVI
Záda jsou rovná a hlava v prodloužení. S nádechem zakulatíme záda a s výdechem
prohneme, kdy hlava jde do mírného záklonu (opakování 6x).
(foto: V. Prchalová)
Kobra (posílení a protáhnutí zad) – Lehněte si na břicho, kdy paže na podložce
směřují kupředu. S nádechem vtáhněte pánevní dno a zpevněte břišní svaly. S
výdechem se zvedá hrudník směrem nahoru a ruce se natahují. S výdechem se vracíme
do výchozí pozice. Cvik provádíme pomalu a vědomě, aby se procítilo prodloužení
páteře (opakování 8x).
(foto: V. Prchalová)
Naklánění pánve vleže (uvolnění hrudní a bederní páteře) – Ležte na zádech v
neutrální pozici s pokrčenými koleny. Krk si podepřete rukama a nadzvedněte bederní
páteř z podložky. Hýždě jsou dole. Potom zatlačte bedra zpět do podložky (opakování
10x).
XXXVII
(foto: V. Prchalová)
Plavání na břiše (spodní část zad, zadek, zadní strana stehen) – Lehneme si na
břicho, kdy natáhneme ruce dopředu, a čelo směřuje do podložky. Následně s výdechem
zvedáme pravou ruku a levou nohu co nejvýše nahoru a zpevníme zadeček. S nádechem
povolíme a opakujeme na druhou stranu (opakování 10 na každou stranu).
(foto: V. Prchalová)
Unožování vleže na boku (vnější strana stehen) – Lehněte si na bok a hlavu opřete o
ruku. Druhá ruka zajišťuje stabilitu. Boky jsou v jedné rovině a špičky směřují směrem
dopředu. Upažujeme do boku 8xna každou stranu, aniž by noha klesla až na zem. Poté
povolíme.
XXXVIII
(foto: V. Prchalová)
Zanožování ve stoje (zadek, nohy) – Postavíme se do stoje mírně rozkročného,
zpevníme celé tělo, ruce sepneme vepředu před tělem a s výdechem zanožujeme mírně
pokrčenou nohu dozadu. Totéž opakujeme na druhou stranu. Pokud neudržíme
rovnováhu, opřeme se o zeď nebo židli (opakování 10 každá noha).
(foto: V. Prchalová)
Výpady (stehna, celkové posílení nohou) – Postavíme se do stoje rozkročného a s
nádechem provedeme výpad směrem dopředu. Obě kolena poklesnou. Chodidlo přední
XXXIX
nohy je pod kolenem a dbáme na rovná záda. S výdechem vracíme tělo do původní
polohy (opakování 10x každá noha).
(foto: V. Prchalová)
Plié (vnitřní strana stehen, zadek) – Rozkročte nohy, více než je šíře ramen, s mírně
vytočenými špičkami směrem ven. Vtáhneme bříško, uvolníme ramena, záda rovná a
jdeme s výdechem do podřepu, dokud nepocítíme protažení vnitřních stehen. Setrváme
v pozici a s nádechem se vracíme do stoje (opakování 10x).
(foto: V. Prchalová)
Tlačení dlaní (prsní svaly) – Ohněte lokty a držte je v úrovni ramen. Pomalu
vydechujte ústy a tlačte dlaněmi proti sobě, až se napnou prsní svaly na prsy. V této
pozici udržujeme kontrakci a poté s nádechem povolíme (opakování 10x).
XL
(foto: V. Prchalová)
Shyby (prsní svaly, biceps) – Klekněte si na podložku a opřete se o ruce tak, aby paže
byly pod rameny, prsty směřují dopředu. S nádechem snižte pozici trupu k podložce a s
výdechem se vraťte do původní polohy (opakování 8x – 10x).
(foto: V. Prchalová)
Posilování bicepsu se závažím (biceps) – Do každé ruky si vezměte závaží a postavte
se rovně, kdy dlaně máme otočené dopředu. Ruce s výdechem ohýbáme v loktech
směrem k ramenům a s nádechem vracíme dolů ke stehnům (opakování 12x).
XLI
(foto: V. Prchalová)
Upažování se závažím (biceps) – Uchopte závaží a upažte do úrovně ramen, které
necháme uvolněné, a dlaně jsou vzhůru. S výdechem ohneme paže v loktech a táhneme
závaží k ramenům, kdy zároveň závaží stiskneme, aby se zpevnily svaly. S nádechem
vracíte do upažení (opakování 12x).
(foto: V. Prchalová)
Upažování se závažím (ramena) – Vždy s výdechem střídáme pozice tří cviků na sebe
navazující (opakování 8x).
XLII
(foto: V. Prchalová)
Posilování tricepsu se závažím (triceps) – Uchopte závaží do jedné ruky a vzpažte. S
nádechem ruku ohýbáme v lokti za hlavu a s výdechem natahujeme do propnuté ruky
nad hlavu (opakování 8x).
(foto: V. Prchalová)
Posilování tricepsu vsedě (triceps) – Sedněte na podložku, pokrčte nohy a opřete se o
ruce za zády. S nádechem snížíme polohu pokrčením loktů a s výdechem se vracíme do
výchozí pozice (opakování 8x).
XLIII
(foto: V. Prchalová)
Plank (zpevňování celého těla) – Opřeme se o pokrčené ruce a o špičky nohou, kdy
zpevníme celé tělo a srovnáme do jedné roviny. Vydržíme několik vteřin v této pozici a
poté povolíme. Po celou dobu se snažíme normálně dýchat.
(foto: V. Prchalová)
Správný postoj x Špatný postoj
XLIV
Příloha C – Čestné prohlášení studenta
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem Cvičení v těhotenství a po porodu – edukační proces v rámci
studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s.,
Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne: 24. 4. 2017
podpis