VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O RODIČKU PO
KLEŠŤOVÉM PORODU
Bakalářská práce
KRISTÝNA ROTOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Porodní asistentka
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD.
Praha 2016
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
KRISTÝNA ROTOVÁ
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala doc. PhDr. Jitce Němcové, PhD., za odborné
vedení bakalářské práce, poskytnuté rady, velmi trpělivý přístup a čas, který nad mou
prací strávila. Také bych chtěla poděkovat celé své rodině a svým blízkým za podporu
po celou dobu mého studia.
ABSTRAKT
ROTOVÁ, Kristýna. Specifika ošetřovatelské péče o rodičku po klešťovém porodu.
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha. 2016. 48 s.
Tématem bakalářské práce jsou specifika ošetřovatelské péče o rodičku
po klešťovém porodu. Teoretickou část tvoří popis a charakteristika klešťového porodu
vaginální cestou. Společně s vedoucí práce se zaměřujeme na techniku porodu
porodními kleštěmi, indikace klešťového porodu, komplikace a ošetřovatelskou péči
prováděnou porodní asistentkou. Součástí teoretické části je i kapitola zaměřená
na epiziotomii jako součást porodnické operace. V praktické části se zabýváme
ošetřovatelským procesem na oddělení šestinedělí Hořovické nemocnice u pacientky,
která prodělala klešťový porod.
Klíčová slova
Epiziotomie. Klešťový porod. Ošetřovatelská péče. Porodní asistentka.
ABSTRACT
ROTOVÁ, Kristýna. Specifies of Nursing Care in Obstetric Forceps Delivery. Medical
College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Prague.
2014. 48 pages.
The theme of the Bachelor thesis are specific features of nursing for woman in
labour after obstetrical forceps delivery. The theoretical part comprises a description
and characteristics of obstetrical forceps delivery through the vagina. The author, in cooperation
with the thesis supervisor, devotes attention to the technique of obstetrical
forceps delivery, forceps delivery indication, complications and the nursing activities
carried out by the birth attendant. The theoretical part also includes a chapter focused
on episiotomy as a part of obstetric surgery. The practical part deals with the nursing
procedures at the puerperium department of the Hořovice town hospital provided for a
patient after obstetrical forceps delivery.
Keywords
Episiotomy. Forceps delivery. Nursing Care. Midwife.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ÚVOD...........................................................................................10
1 PORODNICKÉ KLEŠTĚ VE VÝVOJI
PORODNICTVÍ… .....................................................................12
1.1 DRUHY PORODNÍCH KLEŠŤÍ V NAŠEM
PORODNICTVÍ….................................................................................13
2 HISTORIE PORODNÍCH KLEŠŤÍ...................................15
3 KLEŠŤOVÝ POROD...........................................................16
3.1 INDIKACE K UKONČENÍ PORODU KLEŠŤĚMI................17
3.1.1 KONTRAINDIKACE K UKONČENÍ PORODU KLEŠŤĚMI......... 18
3.2 PŘÍPRAVA ŽENY K PORODU KLEŠTĚMI..........................18
3.3 PROVEDENÍ VÝKONU .............................................................18
3.4 SPECIÁLNÍ SITUACE PŘI PORODU KLEŠTĚMI...............20
3.4.1 PORUCHY ROTACE ............................................................................ 20
3.4.2 DEFLEXNÍ POLOHY HLAVIČKY .................................................... 21
3.5 KOMPLIKACE PORODU KLEŠTĚMI...................................21
3.6 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PORODNÍ
ASISTENTKY........................................................................................22
4 EPIZIOTOMIE JAKO SOUČÁST KLEŠŤOVÉHO
PORODU.....................................................................................23
4.1 TYPY EPIZIOTOMIE ................................................................23
4.2 TECHNIKA EPIZIOTOMIE .....................................................24
4.3 KOMPLIKACE EPIZIOTOMIE...............................................25
4.4 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PORODNÍ
ASISTENTKY PO EPIZIOTOMII .....................................................25
5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY PO
KLEŠŤOVÉM PORODU..........................................................26
ZÁVĚR ........................................................................................55
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................56
PŘÍLOHY...................................................................................... I
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
BWR……………………...Bordetova-Wassermannova reakce
CTG………………...........kardiotokografie
GBS……….....................streptokoky skupiny B (group B Streptococcus)
GEU……………………...mimoděložní (ektopické) těhotenství (graviditas extrauterina)
HBsAg……………………s-antigen hepatitidy B
HIV……………………....virus lidské imunodeficience (human imunodeficiency virus)
oGTT……………………..orální glukózový toleranční test
PM………………………..poslední menstruace
SF ………………………..vzdálenost horní okraj spony - děložní fundus
TORCH ………………….toxoplasmóza, rubeola, cytomegalovirus, herpes virus
UPT……………………….umělé přerušení těhotenství
(HÁJEK, 2014)
10
ÚVOD
Tématem bakalářské práce jsou specifika ošetřovatelské péče o rodičku po
klešťovém porodu.
Problematika klešťových porodů nás zaujala především z důvodu častého tvrzení
našeho okolí, že klešťové porody se v dnešní době už moc neprovádějí. Nicméně praxe
ukázala opak. Za dobu odborné praxe v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické o. p.
s jsme byli svědkem dvanácti klešťových porodů. Tyto porody nás velmi fascinovaly a
utvrdily v tom, že tato technika je stále aktuální. Právě proto jsme se začali klešťovým
porodem zabývat více do hloubky a motivoval nás natolik, že jsme se rozhodli k sepsání
bakalářské práce na toto téma.
Roztočil (2009) uvádí, že incidence klešťových porodů v České republice je
kolem 1-3 %.
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Utvořit ucelený pohled na porod ukončený pomocí porodních kleští
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Posouzení, plánování, realizace ošetřovatelského procesu, hodnocení
ošetřovatelské péče u rodičky po klešťovém porodu
Vstupní literatura:
HÁJEK, Z., a kol., 2014. Porodnictví. Třetí zcela přepracované vydání a doplněné
vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4529-9.
DOLEŽAL, A., a kol., 2007. Porodnické operace. První vydání. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-0881-2.
ROZTOČIL, A., a kol., 2008. Moderní porodnictví. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-
1941-2.
11
Popis rešeršní strategie:
Vyhledávání odborných publikací, které byly následně využity pro tvorbu
bakalářské práce s názvem Specifika ošetřovatelské péče o rodičku po klešťovém
porodu, proběhlo v časovém období duben 2015. Pro vyhledávání jsme použili
elektronické databáze Bibliographia medica Čechoslovaca, katalog NLK Medvik,
Vyhledávače Google Books.
Jako klíčová slova jsme zvolili porodnické kleště, forceps, klešťový porod, komplikace
kleští, ošetřovatelská péče na šestinedělí, porodnické ošetřovatelství, ošetřovatelský
proces, babictví, ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu, ošetřovatelství v péči
o matku a dítě.
Hlavní kritéria pro zařazení dohledaných článků do zpracování bakalářské práce byly
odborné publikace tematicky odpovídající stanoveným cílům bakalářské práce
v českém, slovenském nebo v anglickém jazyce, vydaný odbornými recenzovanými
periodiky v časovém období 2005 až současnost.
Vyřazovacími kritérii byla obsahová nekompatibilita se stanovenými cíli, duplicitní
nález publikace nebo publikace s nízkým stupněm důkaznosti.
Pro tvorbu bakalářské práce bylo využito 20 relevantních plnotextů v českém jazyce
v období let 2005-2016.
12
1 PORODNICKÉ KLEŠTĚ VE VÝVOJI PORODNICTVÍ
Dle Hájka (2014) je porod kleštěmi zařazován do akutních stavů v porodnictví.
Porodnické kleště slouží jako nástroj k vybavení hlavičky z porodních cest matky v II.
době porodní. Nejčastěji je hlavička plodu vstouplá a fixovaná v malé pánvi a to ve
východu a úžině. Nejméně často v šíři a pánevním vchodu.
POPIS PORODNICKÝCH KLEŠTÍ
Doležal a kol. (2007) a Peschout (2015) popisují porodnické kleště neboli
kleštiny (branže). Tvoří je dvě části, které se dělí na část levou a pravou. Horní díl obou
kleštin tvoří lžíce, které slouží k uchopení hlavičky. Lžíce je buď plná, nebo nejčastěji
s otvorem, která se skládá z hrotu, horního a dolního žebra, okénka. Dolní díl lžíce je
tvořen krčkem, který se zkříží a spojuje v zámku. Kleště jsou zakončeny držadly.
Některé typy kleští mají za zámkem výběžky (Buschovy traktory), sloužící k lepšímu
uchopení.
DĚLENÍ PORODNICKÝCH KLEŠTÍ
Doležal, a kol., (2007) popisují kleště dle zakřivení
 Podle hlavičky (Chamberlen)
 Podle hlavičky a pánve (Simpson)
 Podle hlavičky, pánve a hráze (Kielland a Piper)
 Podle hlavičky a hráze
Hájek (2014) dělí kleště dle konstrukce
 Kleště zkřížené
 Kleště paralelní
V České republice jsou nejčastěji využívány Anglické kleště, kterým se jinak
přezdívá kleště zkřížené. Ty se zavírají při vzájemném posunu rovnoběžných plošek
a výřezů. Zapadají do sebe tak, že pravá branže doléhá do levé. V momentě, kdy se
kleště uzamknou, nastane fixace hlavičky plodu. Nicméně to nebrání tomu, aby se opět
snadno rozevřely.
13
Proti anglickým kleštím jsou v České republice méně využívány kleště
Francouzské. Tyto kleště jsou také zkřížené a mají pevný uzávěr. Na osový nýt levé
branže nasedá odpovídající velký otvor pravé branže. Některé kleště se uzavírají
šroubem, a proto není možný posun branží. Z toho vyplývá, že jejich rozevření je
o něco obtížnější.
Německé kleště mají podobný uzávěr jako kleště anglické a francouzské.
Německé kleště mají daleko pohodlnější otevírání a zavírání a nevyvíjí takový stisk na
hlavičce plodu.
Shuteho neboli paralelní kleště se liší od ostatních kleští zejména tím, že
nejsou zkřížené. Obě branže jsou souběžné. Tyto kleště se používají v případě, že
hlavička plodu není zcela dorotovaná. Tím pádem se nejdříve zavádí první branže blíže
k sponě, kde je méně místa. Druhá branže kleští se následně zavádí blíže k perineu.
Roztočil (2009) dále dělí kleště podle místa aplikace
 Kleště vysoké – Extrakce plodu se provádí při nevstouplé hlavičce plodu
v porodních cestách, ale balotující nad pánevním vchodem.
V současnosti se vysoké kleště nevyužívají z důvodu velkých poranění
matky i dítěte.
 Kleště střední – Extrakce plodu se provádí při vstouplé hlavičce malým
oddílem v pánevní úžině nebo v šíři.
 Kleště východové – Hlavička viditelná v poševním vchodu, hlavička
dosahuje pánevní dno
1.1 DRUHY PORODNÍCH KLEŠŤÍ V NAŠEM PORODNICTVÍ
Dle Hájka (2014) a Kacerovského (2010) jsou v našem porodnictví nejvíce
využívány Simpsonovy kleště.
Simpsonovy kleště jsou nejčastěji používaným trakčním nástrojem
v porodnictví. Jsou vyrobené z chirurgické oceli. Jejich váha je 700 g a délka 350 mm.
Kleštiny zapadají z pravé branže do levé v anglickém zámku. Držadla jsou opatřena tzv.
Buschovými háky.
14
Dle Hájka (2012) Breusovy kleště se liší od kleští Simpsonových délkou. Jsou
delší o 50 mm a mnohem mohutnější. Slouží pro extrakci hlavičky z vyšších pánevních
rovin (šíře či úžiny). Lžíce jsou více zakřiveny podle pánevní osy a hlavičky. Krček je
spojen podélně výkyvným kloubem. Jejich funkce je trakční. Zavádějí se výhradně do
příčného pánevního průměru, Kleště jsou kontraindikovány, když je hlavička se švem
šípovým vstouplá v příčném pánevním průměru, protože může dojít k poranění obličeje.
Kjellandovy kleště jsou zkřížené, velmi dlouhé 400 mm a štíhlé. Liší se od
Simpsonových kleští tím, že je větší zakřivení podle hlavičky. Mají jednouchý zámek,
který umožňuje posouvání branží. Kleště se nasazují jedině biparietálně, Trakční i
rotační nástroj slouží k extrakci plodu z pánevní úžiny a šíře.
Shuteho kleště váží 900g, při vzájemném uzávěru jsou uloženy paralelně.
Slouží k extrakci plodu z pánevní úžiny či šíře a nakládají se na nedorotovanou
hlavičku. Při trakci současně probíhá rotace hlavičky.
15
2 HISTORIE PORODNÍCH KLEŠŤÍ
Peschout (2008) udává, že vznik porodnických kleští se píše až od přelomu
16. a 17. století. Přibližně v roce 1600 v Anglii žijící Petr Chamberlen (1560-1631),
narozen ve Francii, pracující jako hugenot vynalezl porodnický nástroj zvaný kleště.
V rodině Chamberlenů je vznik a konstrukce kleští zachován v tajnosti až do té doby,
kdy vnuk bývalého konstruktéra Hugh Chamberlen rozhodl odtajnit vznik a konstrukci
kleští a nabídnout je francouzskému porodníkovi Mauriceauovi (zakladatel moderního
porodnictví).
Tyto kleště Chamberlen nabízel za 10 000 livrů (tolarů). Nejdříve Mauriceau
chtěl, než zaplatí tuto částku, vyzkoušet se souhlasem Chamberlena nástroj u 38 leté
rodičky. Ta rodila 3 dny, vyčerpána z tak dlouhého porodu. Rodička měla zcela
zúženou pánev, kdy nešla zavést ani ruka porodníka při vyšetření. Z dnešního hlediska
je zúžená pánev naprosto nevhodná indikace k užití kleští při ukončení porodu. Po třech
hodinách snažení o vybavení plodu kleštěmi se Mauriceau vzdal a rodička porod
nepřežila. Při provedené pitvě u zemřelé se zjistila třikrát protržená děloha, těžká
poranění měkkých tkání rodičky a zlomenina pánve.
Tento porod za použití kleští způsobil velkou nedůvěru porodníků především
ve Francii, kdy Francie byla přední zemí v porodnictví v té době. Chamberlen stále
prováděl porody pomocí kleští s úspěchem.
Kolem roku 1693 byla prodána Rogeru Roonhuysenovi, holandskému
porodníkovi utajená konstrukce kleští. Ten ale klamal své žáky, kdy je seznámil s pouze
polovinou kleští.
V 18 století roku 1723 bylo porodníkem Jean Palfynem tajemství konstrukce
kleští zcela odhaleno. Palfyn vydal francouzské akademii zprávu o vlastních kleštích.
Ostatní porodníci dále vymýšleli vylepšování konstrukce kleští a zkoumali indikace
k extrakci plodu. Palfynovy porodnické kleště vypadaly jako ruce přiložené dlaněmi
s mírně ohnutými prsty a lžíce byly plné.
Dussé udělal ve lžíci okénko a držadla překřížil, Heister dodal ke kleštím zámek,
Gregoiré doplnil k zámku šroub. V té době si každý významný porodník kleště nějak
upravoval. V roce 1976 Gordon evidoval až 600-700 druhů kleští.
16
3 KLEŠŤOVÝ POROD
Klešťový porod je dle Hájka (2014) i Pařízka a kol. (2012) v současné době
vymezen těmito podmínkami
ZEVNÍ A VNITŘNÍ VYŠETŘENÍ
 Dobře prostupná pánev, kdy se vylučuje kefalopelvický nepoměr.
 Zašlá porodnická branka. V případě nezašlé porodnické branky, musí
být splněny všechny podmínky, u kterých lze udělat nástřih hráze.
 Zcela volné měkké porodnické cesty.
 Odteklá plodová voda neboli prasklý vak blan.
 Hlavička plodu je v šíři vstouplá, kdy hmatáme dolní třetinu zadní
stěny stydké spony.
 Hlavička plodu je fixovaná. To znamená, že hlavička nelze mimo
kontrakci vysouvat do výše pánevních rovin. Ve výjimečných
případech lze použít kleště na hlavičku vstouplou velkým oddílem
a pevně fixovanou hlavičku v pánevním vchodu nebo v případě
akutních indikacích, které vedou k neodkladnému ukončení porodu.
 Životaschopný plod.
 Přesné určení polohy, postavení, rotace, vedoucí bod, fontanely, švy
a hloubka vstupu hlavičky do pánve.
Ze strany matky musí být vyprázdněný močový měchýř.
Pařízek a kol. (2012) uvádí, že je důležitá zkušenost s výkonem ze strany
porodníka, vybavení porodnického pracoviště, přítomnost dostatečného počtu
zdravotnických pracovníků (porodní asistentka, anesteziolog, pediatr), předvídání
možného výskytu komplikací především dystokie ramének, předvídání porodního
krvácení. Mít rodičkou podepsaný informovaný souhlas s provedením klešťového
porodu. Informovaný souhlas se nepodepisuje v případě neodkladného výkonu.
17
Pro případ selhání výkonu je nutné mít připravený operační sál k případnému
císařskému řezu. Celý výkon se provádí za aseptických podmínek.
3.1 INDIKACE K UKONČENÍ PORODU KLEŠŤĚMI
Roztočil (2008), Peschout (2009) uvádí, že současné indikace k užití
porodnických kleští se výkon provádí v případě ohrožení matky nebo plodu v druhé
době porodní. Porodnické kleště nahrazují nebo také posilňují chybějící nedostatečné
porodní vypuzovací síly. Indikace se dělí ze strany matky a ze strany plodu. Ze strany
plodu jsou kleště využívány z důvodu hypoxie plodu. Je to také nejčastější ukončení
porodu.
INDIKACE ZE STRANY MATKY dle Hájka (2014), Roztočila (2009)
a Hájka (2012)
 Sekundárně slabé děložní kontrakce, které nelze zvládnou farmakologicky
(nereagující na oxytocin), kdy je jejich prodloužená druhá doba porodní
nad 60 min. Při zavedení epidurální analgezie nad 120 min.
 Rozestup břišních svalů, kdy je nedostatečná funkce břišního lisu
 Psychicky a fyzicky vyčerpaná rodička
 Horečnatý stav při porodu
 Akutní stav k neprodlenému ukončení porodu ze strany matky z důvodu
těžké horšící se preeklampsie, eklapmsie, akutní krvácení vzniklé v druhé
době porodní z vcestné placenty, abrupce placenty, krvácení z vcestných
cév. Ztráta vědomí rodičky, epileptické stavy.
 Nepostupující porod při poruše rotace hlavičky vstouplé v pánvi, neřeší
se kefalopelvický nepoměr
 Chronická onemocnění matky znemožňující použití břišního lisu v druhé
době porodní – srdeční, plicní, neurologická, oční onemocnění.
INDIKACE ZE STRANY PLODU
Akutní nebo hrozící hypoxie plodu je diagnostikována pomocí kardiotokografu
nebo pulzní oxymetrie. Srdeční frekvence mezi kontrakcemi pod 100/min.
18
Indikace ze strany matky a plodu se často sdružují a doplňují.
3.1.1 KONTRAINDIKACE K UKONČENÍ PORODU KLEŠŤĚMI
Roztočil a kol. (2008) a Pařízek (2010) udává, že klešťový porod
je kontraindikován v případě, že nejsou splněny podmínky k extrakci plodu kleštěmi,
kterými jsou prostorná pánev, kdy se vylučuje kefalopelvický nepoměr. Životaschopný
plod, zašlá děložní branka, odteklá plodová voda, poloha podélná hlavičkou, žádné
překážky v porodních cestách (vývojové vady čípku, vulvy, pochvy, vcestné tumory),
hlavička vstouplá a fixovaná v malé pánvi, prázdný močový měchýř.
Další kontraindikace dle Pařízka (2010) je předčasný porod před 34. týdnem
těhotenství, plod s hmotností pod 2000g, porucha koagulace a kostní tkáně u plodu.
Také jako kontraindikace může být odmítnutí klešťového porodu ze strany matky
nebo porodník, který nemá dostatek zkušeností s tímto výkonem.
3.2 PŘÍPRAVA ŽENY K PORODU KLEŠTĚMI
Hájek (2014) i Doležal a kol. (2007) se shodují v popisu. Před provedením
klešťového porodu je vždy nutno matku poučit o této situaci, proč k tomuto postupu
lékaři přistupují. Lékař musí vysvětlit matce možná rizika, která hrozí jí i plodu. Po
celou dobu operace porodní asistentka i lékař s matkou komunikují a uklidňují ji.
Důvěra rodičky a její spolupráce je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšného
zvládnutí této situace. Z rizika zvýšené infekce je omezený počet možných osob na
operačním sále. Pokud chce být otec u porodu, měl by být vždy u hlavy matky.
V žádném případě nesmí nijak narušovat prostor určený personálu. Medici, sestry a jiný
zdravotnický personál by měli mít také odstup od prováděného výkonu. Porodní
asistentka připraví sterilní stolek s nástroji a kleště, které si určí lékař. Žena
před výkonem leží v gynekologické poloze na porodnickém lůžku. Porodník provede
zevní i vnitřní vyšetření rodičky ke zjištění výšky krční rýhy plodu a nalezení plodu v dané
pánevní rovině. Musí si být zcela jistý, kde se nalézá vedoucí bod a šev šípový na hlavičce
plodu a jestli je celá porodnická branka zašlá po celém obvodu hlavičky.
3.3 PROVEDENÍ VÝKONU
Hájek (2014), Pařízek a kol. (2012) a Kilián (2008) se shodují v popisu porodu
kleštěmi - celá rodidla se vydesinfikují, zavádí se permanentní močový katetr,
19
vyprázdní močový měchýř. Lékař provede lokální anestezii a vydatnou mediolaterální
nebo laterální epiziotomii. Poté začíná operace, která má pět fází při extrakci hlavičky
plodu kleštěmi z pánevního východu. Zavedení a naložení kleští, uzavření kleští,
pokusná trakce, vlastní trakce, sejmutí kleští. Pro vybavení hlavičky z pánevního
východu má porod kleštěmi tři základní pravidla jako je zavedení porodnických kleští,
kdy se zkouší pokusná trakce mimo kontrakci, poté lékař provádí trakci při kontrakci.
K vybavení hlavičky je nutno respektovat porodní mechanismus a směr pánevní osy.
Zavedení a naložení kleští se zavádí vždy mimo kontrakci. Lékař před zevními
rodidly rodičky, drží uzavřené kleště, aby zjistil, jak budou naloženy na hlavičku.
Po rozložení kleští položí levou branži přes pravou v pořadí, jak budou zaváděny. Hájek
(2014, s. 484) uvádí ,,Po rozevření poševního introitu levou rukou se zasunou čtyři prsty
a částečně i dlaň pravé ruky mezi poševní stěnu a konvexitu hlavičky a abdukovaný
palec je před zevními rodidly. Operatér uchopí levou branži za držadlo levou rukou
s palcem na vnitřní straně (jako houslový smyčec). Pak držadlo přetočí nahoru k číslu
11 směrem k pravé inguině tak, aby hrot lžic směřoval k itroitu do pravé dlaně
operatéra“ a palcem pravé ruky se za zadní žebro kleští zavádí lžíce podél zakřivení
hlavičky. Levou rukou se držadlo sklání přes protilehlou inguinu a držadlo je obloukem
skloněno dorzálně k perineu. Zavádění pravé branže je složitější, kdy se do pravé strany
pochvy musí vejít levá ruka a druhá branže. Porodní asistentka drží levou branži
k perineu a porodník udělá zrcadlově stejný tah jako na druhé straně.
Uzavření kleští podle Roztočila (2009) a Hájka (2014) dochází k uzamčením
kleštím ve chvíli, kdy jsou symetricky obě branže zavedeny a jsou ve stejné úrovni.
Pokud dojde k nesprávnému naložení kleštin, musí se celý proces opakovat z důvodu,
aby nevzniklo velké porodní poranění nebo poranění plodu.
Pokusná trakce dle Hájka (2014) provádí se vždy mimo kontrakci, přesvědčíme
se, jestli jsou kleště dobře naloženy, uzavřeny a jestli nesklouzávají z hlavičky plodu.
Většinou při pokusné trakci přecházejí ve vlastní trakci.
Vlastní trakce dle Roztočila (2009) uvádí, že tato trakce se provádí vždy
za kontrakce. Trakce by měla napodobit normální porodní mechanismus bez nějakého
odporu. Tah kleští je vodorovný směrem k pánevní ose a po porodu obličeje
novorozence je tah směrem nahoru.
20
Sejmutí kleští dle Hájka (2014) a Bindera a kol. (20011) popisují. Kleště
sejmeme z hlavičky novorozence tak, že lékař mezi držadla vsune palec levé ruky,
kleště se otevřou a sejmou z hlavičky. Porod se ukončí běžným způsobem.
Při vybavení hlavičky plodu z vyšších pánevních rovin je potřeba mít kleště
například Shuteho, Breusovy, Kjellandovy, které dle Hájka (2014, s. 485) ,,umožnují
trakci ve směru pánevní osy, která probíhá v pánevní šíři šikmo dolů“. Když je hlavička
plodu v úžině a východu, tah trakce směřuje nahoru ke sponě a dokončí se trakce podle
východových kleští. Pro tuto extrakci z vyšších pánevních rovin se doporučuje rozšířená
laterální epiziotomie.
3.4 SPECIÁLNÍ SITUACE PŘI PORODU KLEŠTĚMI
Dle Hájka (2014) mohou nastat poruchy rotace i flexe při prostupu hlavičky
plodu malou pánví. Může se progrese hlavičky úplně zastavit nebo váznout.
Vybavování hlavičky je v této situaci odlišné než u porodu hlavičky záhlavím
a normální rotaci. K správné technice klešťového výkonu je přesná diagnóza a znalost
průchodu hlavičky pánví při patologických stavech.
3.4.1 PORUCHY ROTACE
Abnormální rotace hlavičky vzniká nejčastěji při pravém zadním a levém
předním postavení plodu. Malá fontanela je vedoucím bodem, subokcipitobregmatický
32 cm prostupující obvod a vlasová hranice na čele. Kleště se nakládají na biparietální
průměr hlavičky, při trakci se dokončuje rotace, až se bregma dostane pod dolní okraj
spony. Tahem ke sponě je hlavička ve flexi, přes hráz se rodí záhlaví, poté se po
mírném sklonění kleští směrem dolů rodí sponou předhlaví, čelo a nakonec obličej
plodu. Při tomto porodu musí být vydatná epiziotomie, můžou nastat i trhliny třetího
stupně.
Hluboký příční stav je stav, kdy uvázne hlavička mezi pánevní úžinou
a východem, šev šípový je v příčném pánevním průměru. Kleště se nakládají
do šikmého pánevního průměru na šikmý průměr hlavičky. U prvního postavení plodu
se kleště nakládají do druhého šikmého pánevního průměru. Zde probíhá rotace proti
směru hodinových ručiček a při druhém postavení plodu je vše naopak. Kleště
se nedovírají a vkládá se mezi držadla tampon. Při rotaci se samy kleště dovírají
a potom může lékař dokončit trakci obvyklým způsobem.
21
3.4.2 DEFLEXNÍ POLOHY HLAVIČKY
Při poloze předhlavím se kleště nakládají na bitemporální průměr hlavičky.
Když je hlavička ve východu po ukončené rotaci, tak se s nadzvednutím kleští zvýší
flexe hlavičky a po porodu malé fontanely se kleště naopak skloní a porodí se čelo
a obličej plodu. U polohy obličejové a čelní se porod ukončuje císařským řezem.
3.5 KOMPLIKACE PORODU KLEŠTĚMI
Hájek (2014), Roztočil a kol. (2008). Při správném dodržování indikací,
podmínek a kontraindikací jsou pak komplikace u porodu kleštěmi méně časté.
Jinak může dojít k poškození plodu i rodičky.
 Sklouznutí kleští vzniká při nesprávném naložení a trakci. Vznikají trhliny
pochvy, hrdla a hráze. K vertikálnímu smeknutí kleští dochází při
smeknutí kleští ve směru trakce. Může dojít i k poranění obličeje plodu.
 U trhliny dolního děložního segmentu vzniká závažné krvácení způsobené
poraněním při vybavení hlavičky z pánevního vchodu.
 Při horizontálním sesmeknutí kleští může vzniknout poranění močového
měchýře.
 Trhliny děložního hrdla vznikají z ne zcela zašlé branky a při zachycení
tkání hrdla kleštěmi.
 Trhliny pochvy bývají velmi časté, vznikají při rychlé extrakci plodu, kdy
hlavička není vybavována ve směru pánevní osy.
 Epiziotomie s navazující rupturou je příčinou nedostatečně provedené
epiziotomie a při příliš rychlé extrakci velké hlavičky a špatného chránění
hráze. Jako časté následky můžou vznikat hematomy, infekce, sekundární
hojení poranění, poporodní retence moče.
 Pozdější komplikace můžou vést ke změnám děložního hrdla, vznik píštělí
a jizvy v pochvě. Snížení poševních stěn, případně dělohy, kdy vzniká
poškození podpůrného aparátu, stresová inkontinence moči, vzácně
neudržení stolice. Špatné hojení poporodních poranění.
22
 U novorozence můžou vzniknout trhliny, kefalhematom, zlomeniny kostí
lebky, poškození intrakraniálních struktur.
3.6 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PORODNÍ
ASISTENTKY
Doležal (2007) a Dušková (2009) se shodují v popisu ošetřovatelské péče. Lékař
stanovil podle indikací klešťový porod, porodní asistentka s lékařem uklidňují rodičku
a vysvětlují, proč k tomuto porodu dochází. Po celou dobu porodu je rodičce psychicky
nápomocná a pomáhá ji ke spolupráci.
Porodní asistentka připraví lékaři na sterilní stolek typ kleští, které lékař určí
a močový katetr k zavedení na vyprázdnění močového měchýře. K podání lokální
anestezie nachystá stříkačku s objemem 20 ml, jehlu a lokální anestezii. Jako lokální
anestezie se velmi často využívá 20 ml Mesocaine. Když se snižují ozvy plodu nebo
je matka vyčerpaná, podává porodní asistentka kyslík. Porodní asistentka koriguje počet
osob na porodním sále. V případě, že je otec u porodu porodní asistentka ho požádá,
aby byl u hlavy ženy. To je nutné z důvodu hrozících mdlob otce.
Porodní asistentka na požádání lékaře může pomáhat při nakládání branží, kdy
při zavádění druhé branže drží první. Napomáhá tlakem dlaní za sponou při trakci
z důvodu lepšího prostupu ramének.
23
4 EPIZIOTOMIE JAKO SOUČÁST KLEŠŤOVÉHO
PORODU
Dle Hájka (2014) epiziotomie hráze patří do přípravných operací, usnadňuje
lepší prostup při prořezávání hlavičky plodu a jako prevence poranění poševního
vchodu a perinea, usnadňuje přípravu před operačním výkonem. Zde mluvíme o výkonu
klešťového porodu, kdy lékař nástřih hráze vykoná z důvodu možného velkého poranění
porodních cest. Nástřih hráze se provádí v závěru druhé doby porodní.
Nejčastější nástřih hráze se dělá u primipar, kdy hráz brání postupu hlavičky,
hrozí ruptura poševního vchodu a konečníku. Hráz u primipar je pevnější a méně
poddanější než u multipar.
Mezi indikace epiziotomie zařazujeme velký plod, deflexní poloha hlavičky,
malý nezralý plod jako prevence jeho traumatizace, zjizvení hráze nebo její ztuhlost
a nepružnost, porod plodu koncem pánevním, před klešťovým porodem,
vakuumextrakcí, porodnickým obratem.
Podle Doležala a kol. (2007) je jedinou kontraindikací, kdy nelze provést nástřih
hráze je u porodu HIV pozitivních rodiček a to z důvodu předcházení aspirace mateřské
krve novorozencem.
4.1 Typy epiziotomie
Odlišujeme několik druhů nástřihu hráze mezi, které patří mediální epiziotomie,
mediolaterální, laterální a rozšířená laterální.
Medální epiziotomie se dle Hájka (2014, s. 468) ,,vykonává pouze velmi
výběrově ve střední čáře (u č. 6 hodinového ciferníku) směrem k análnímu otvoru
do vzdálenosti na perineu nejvýše do 2-4 cm“. Doležal a kol. (2007) i Hájek (2014)
uvádějí, že nástřih hráze protíná centrum tendineum, což je vazivový útvar v hrázi před
rektem. Je zde menší cévní zásobení, které způsobuje menší krvácení. Výhoda této
epiziotomie je snadná sutura a velice dobré hojení. Při nízké hrázi, rychlém prořezávání
hlavičky, velkém plodu není epiziotomie vhodná z důvodu hrozící pokračující ruptury
až poranění perinea a sphincter ani. Musí být velmi dobrá spolupráce s rodičkou
a výkon by měl provádět zkušený lékař.
24
Mediolaterální epiziotomie dle Hájka (2014), Štěpána a kol. (2007) a Doležala
a kol. (2007) začíná ve stejné místě jak mediální epiziotomie, tedy ve střední čáře itroitu
a směřuje šikmo k hrbolu kosti sedací. Menší riziko poranění svěrače, ale sutura více
krvácí a hojí se hůře. Tento nástřih hráze se provádí takzvaně v úhlu 45° buď na levé,
nebo pravé straně. Jakou stranu zvolit při tomto nástřihu hráze je na zvyklosti oddělení
nebo záleží na okolnostech rodičky, zda už neprodělala epiziotomii z předešlých
porodů.
Laterální epiziotomie dle Hájka (2014) vede 2-3 cm laterálně od středu itroitu
a dále pokračuje v úhlu 45°, 4-5 cm jako předešlá mediolaterální epiziotomie směrem
k hrbolu kosti sedací. Nejméně je ohrožena oblast sfinkteru. Více krvácí než předešlé
epiziotomie, náročnější na suturu.
Doležal a kol. (2007) uvádí, že poranění sfinkteru u laterální epiziotomie hrozí
při klešťových operací. Laterální nástřih hráze tvoří dostačené místo pro rychlejší
prostup hlavičky plodu při samovolném porodu, při předpokládané makrosomii.
Rozšířená laterální epiziotomie dle Hájka (2014), která se také nazývá
Schuchartův řez. Lékař provádí nástřih hráze skalpelem, provádí se stejně jako předešlá
latelární epiziotomie, je však poloobloukovitá a rozsáhlá 6-7 cm. Zajišťuje
nejprostornější přístup pro vaginální operace především pro porod kleštěmi. Je zde často
silné krvácení a sutura je velmi náročná. Tato epiziotomie není příliš častá.
4.2 TECHNIKA EPIZIOTOMIE
Hájek (2014) uvádí, že se technika epiziotomie koná při úplně rozvinuté hrázi
a prořezávající se hlavičce plodu. K tomu jsou potřeba nůžky se zevním zaoblením
branže a tupým zakončením. Mezi prořezávající hlavičku plodu a hráz zavedeme
ukazovák a prostředník pravé nebo levé ruky, záleží jaká epiziotomie se bude provádět.
Za vrcholu kontrakce při úplně napjaté hrázi uděláme rovnoměrný střih, který vede
mezi ukazovákem a prostředníkem. Střih za vrcholu kontrakce se dělá z důvodu
nebolestivosti.
Epiziotomie se také provádí při nerozvinuté hrázi u předčasného porodu, porodu
koncem pánevním, operativních porodech. Zde jde o bolestivý výkon, když žena není
v epidurální analgezii, proto použijeme lokální. Uděláme pudendální svodnou anestezii
1% roztokem Mesocainu, kdy místo znecitlivíme. Suturu provedeme až po porodu a
25
kontrole měkkých porodních cest v gynekologických zrcadlech. Před šitím je nutno
doplnit lokální anestezii. Šití začíná od horního pólu poševní sliznice s podslizničními
tkáněmi až po hymenální okraj. Dále ošetřujeme porušené svaly hráze, ve druhé vrstvě
podkožní vazivo a nakonec kůži. Šijeme pokračovacím nebo jednotlivým stehem a to
vstřebatelným vláknem, je možno udělat i plastický steh.
4.3 KOMPLIKACE EPIZIOTOMIE
Mezi komplikace podle Hájka (2014) patří hematom, zánět, dehiscence rány.
Hematom je nejčastější komplikace, která je způsobena krvácením nezastaveným nebo
následným, kdy je nutno provést kontrolu nástřihu hráze se zástavou krvácení. Zánět
rány je další komplikace, která je způsobena sekundární infekcí hematomu, léčí
se drenáží a při febrilní teplotě jsou matce podána antibiotika. Poslední komplikací
je dehiscence rány, která vzniká při nesprávném ošetření epiziotomie z důvodu
rozsáhlého hematomu nebo infekce. Zde se dělá resutura rány až po odstranění příčiny.
Dle Jiráskové (2005) je nejběžnější komplikace po epiziotomii bolest, která
se dostavuje pokaždé.
4.4 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PORODNÍ
ASISTENTKY PO EPIZIOTOMII
Koudelková (2013) a Behinová a kol., (2012) popisují, že pokud je sutura po
epiziotomii správně ošetřena, hojí se velmi rychle. Lacerace (drobné trhlinky poševních
stěn, labií) nevyžadují zvláštní ošetření. Při nástřihu hráze mediální, laterální,
mediolaterální je zapotřebí za aseptických podmínek provést pod lokální anestezií
suturu a kompletní revizi rodidel. Sutura po epiziotomii je denně kontrolována a jsou
dodrženy hygienické podmínky, které napomáhají hojení rány per primam po dobu celé
hospitalizace pacientky. Porodní asistentka pacientku edukuje o častém sprchování
vlažnou vodou v oblasti sutury, hlavně po každé toaletě, kdy pacientka použije intimní
mýdlo a řádně oblast sutury vysuší. Pacientka používá hygienické prodyšné vložky a
nejlépe síťované kalhotky. Porodní asistentka dále edukuje pacientku o pravidelném
mytí rukou. Porodní asistentka pacientce doporučí, aby si sedala přes bok. Pacientka si
přikládá na suturu ledování, které je zabalené v prodyšné textilii a pomáhá při bolesti,
edému, pálení a lépe se sutura hojí.
26
5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U ŽENY PO
KLEŠŤOVÉM PORODU
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PACIENTKY
Jméno a příjmení: XX Věk: 22 let
Datum narození: 8. 4. 1994 Stav: svobodná
Adresa trvalého bydliště, telefon: adresa: NaXXXXX, telefon: XXXXXXX
Národnost: Česká republika Komunikační bariéra: česká
RČ: XXXXXXXX Číslo pojišťovny: 111
Státní příslušnost: ČR Vzdělání: základní
Zaměstnání: Student Typ přijetí: rodička
Datum přijetí: 8. 12. 2015 Oddělení: porodní sál
Ošetřující lékař: lékař na porodním sále
Důvod přijetí udávaný pacientkou: ,,Mám bolesti v podbřišku po 7 minutách“.
Medicínská diagnóza: partus maturus incipiens (porod v termínu)
HODNOTY A ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘÍJMU
Krevní tlak: 116/78 mm Hg Výška: 176 cm
Puls: 71/min Hmotnost: 86 kg
Dech: 22/min Dieta: racionální
Tělesná teplota: 36,6 °C Pohyblivost: soběstačná
Stav vědomí: klidná Orientace místem, časem,
osobou: orientovaná
Krevní skupina + Rh faktor: A pozitivní
Protilátky: negativní
Gravidita/parita: I/I Týden těhotenství: 40+3
PM: 28. 2. 2015
27
Informační zdroje:
 Chorobopis
 Porodopis
 Rozhovor s pacientkou
 Rozhovor s ošetřujícím personálem
ANAMNÉZA
RODINNÁ ANAMNÉZA
Matka: matka má psoriasis (lupénka)
Otec: 51 let, zdráv
Sourozenci: sourozence nemá
OSOBNÍ ANAMNÉZA
Překonaná a chronická onemocnění:
Časté záněty močového měchýře, nikdy vážně nestonala a prodělala běžné dětské
nemoci
Hospitalizace a operace: 2013 operace kolene - vazy
Úrazy: neudává
Transfúze: neudává
Očkování: běžné dětské
LÉKOVÁ ANAMNÉZA (CHRONICKÁ MEDIKACE)
Neudává, nic neužívá
ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA
Léky: neudává
28
Dezinfekce, jód: neudává
Náplasti: neudává
Jiné alergie: neudává
ABÚZY
Alkohol: neguje
Kouření cigaret: neguje
Kofein, káva: 1krát do týdne
Drogy: neguje
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Stav: svobodná
Bytové podmínky: Bydlí v bytě s partnerem, velice dobré podmínky
Záliby: Ráda chodí na procházky, cvičit do fitness centra a chodí na plavání
Vztahy, role: Vztah s partnerem je bezproblémový, pacientka uvádí, že je velice aktivní
a společenská.
PRACOVNÍ ANAMNÉZA
Ukončeno základní vzdělání
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
Ateistka
GYNEKOLOGICKÁ ANAMNÉZA
Menarché: Od 12 let, cyklus 28 dní, délka trvání 5-7 dní, pravidelná
29
Poslední menstruace: 28. 2. 2015
Hormonální antikoncepce: 5 let užívala (Minervu), v těhotenství neužívá
Partus: neudává
Abortus: neudává
UPT: neudává
GEU: neudává
Záněty: neudává
Operace: neudává
Výkony na děložním čípku: neudává
Úrazy v oblasti pánve: neudává
PORODNICKÁ ANAMNÉZA
Předchozí těhotenství (potraty, porody, šestinedělí, kojení, novorozenci): žádné
Průběh nynějšího těhotenství (potíže, choroby): Pacientka udává bezproblémové
těhotenství. V 17 týdnu těhotenství prodělala pyelonefritidu – léčena ATB, jiné potíže
neudává.
Týden gravidity: 40+3
Gravidita/parita: I/I
Hmotnost: přibrala 22 kg v těhotenství
Otoky, varixy: neudává
Infekční choroby: neudává
Kožní choroby: neudává
30
FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ PORODNÍ ASISTENTKOU
Pacientka je při plném vědomí, orientovaná místem i časem, velmi dobře spolupracuje,
emočně zvládá danou situaci, stav výživy přiměřený, vyprazdňování v normě.
HLAVA A KRK
Tvar lebky je normocefalický, bez deformit, na pohmat hlava nebolestivá, přirozené
držení.
Oční bulby jsou ve středním postavení, zornice izokorické, skléry bíle bez zarudnutí
a ikteru, spojivky hezky růžové, oční štěrbiny souměrné, zrak je v pořádku.
Uši, nos bez výtoku a abnormalit, slyší velice dobře.
Rty jsou růžové vlhké, bez cyanózy, sliznice růžová bez povlaku, jazyk hydratovaný
bez povlaku, s polykáním žádné potíže neudává, chrup vlastní.
Krk souměrný, štítná žláza, lymfatické uzliny, tonzily nezvětšené a na pohmat
nebolestivé. Pulzace karotid oboustranná, hmatná.
HRUDNÍK A DÝCHACÍ SYSTÉM
Hrudník bez deformit, souměrný, dýchání čisté bez pískotů, prsa jsou symetrická,
bradavky vystouplé, pigmentace růžová, bez výtoku.
BŘICHO
Vlivem těhotenství vzniklé lehké strie na bocích, pigmentace v normě, bolesti
v podbřišku
HORNÍ KONČETINY
Bez otoků, deformit, souměrné, hybnost v normě, pulzace hmatná.
DOLNÍ KONČETINY
Bez otoků, varixů, deformit, souměrné, hybnost v normě, lýtka bez bolesti.
KŮŽE
Kůže hydratovaná, bez známek cyanózy, ikteru, žádné alergické reakce.
31
KATAMNÉZA
PŘÍJEM RODIČKY NA PORODNÍ SÁL
8. 12. 2015, 5:20 Rodička primigravidita, primipara, týden těhotenství 40+3 přijata na
porodní sál, přichází pro spontánní nástup děložní činnosti 8. 12. 2015, od 1:00 po 7
minutách, plodová voda neodtéká, nekrvácí, lehce špiní, pohyby plodu cítí, ozvy plodu
141/min, CTG fyziologické.
Počet návštěv v prenatální
poradně: 14
OGTT: negativní
Příprava k porodu, těhotenské
cvičení: ANO
BWR: negativní
Ultrazvukové vyšetření: ANO HBsAg: negativní
Interní vyšetření, EKG:
fyziologické
TORCH: negativní
Amniocentéza: NE
GBS: negativní
HIV: negativní
PORODNICKÉ VYŠETŘENÍ
Zevní vyšetření:
Děloha podélně ovoidního tvaru, poloha podélná hlavičkou, postavení I. obyčejné, krční
rýha 3 prsty nad sponou stydkou, SF 42, pohyby plodu cítí, CTG záznam fyziologický,
ozvy plodu: 135/min, pelvimetrie: 21-25-33-19
Vaginální vyšetření:
Cervix score:
Naléhající část - klenba plná, vyvinutá
Dilatace hrdla - >1,5 cm
Zkrácení čípku - >50%
Konzistence čípku - měkká
32
Lokalizace čípku - ventrálně
Klenba plná vyvinutá, čípek zašlý, tenká branka pro dva prsty, hmatný vak blan, lehce
špiní, nekrvácí, plodová voda neodteká
PRŮBĚH PORODU
1. DOBA PORODNÍ
Trvání: 12:20 hodin
Začátek pravidelných kontrakcí dne: 8. 12. 2015 v 1:00
Kontrakce: kontrakce v intervalu 7 minut, intenzita kontrakcí slabá
Odtok plodové vody: dirupce VB v 10:50
Kvalita a množství plodové vody: čirá bez zápachu, euhydramnion
Ozvy plodu: 135/min
Pohyby plodu: cítí
Krvácení: slabé
Střevní příprava před porodem: klyzma
Tišení bolesti: sprcha, epidurální analgezie
Doprovod při porodu: partner
Porodní plán: neudává
Medikace: epidurální analgezie – ke snížení bolesti, entonox (inhalační analgetikum)
Průběh:
Rodička po přijetí na porodní sál byla poučena o režimu na porodním sále. Pravidelně
lékařem a porodní asistentkou byly kontrolovány ozvy plodu pomocí CTG monitoringu.
Byla provedena střevní příprava k porodu (klyzma), po vyprázdnění a teplé sprše
rodička seděla na míči nebo polehávala v posteli.
33
4:15
Subjektivně: kontrakce v intervalu 5 minut, intenzita kontrakcí slabá, pohyby plodu
cítí, ozvy plodu 143/min, CTG fyziologický
Vaginálně: tenká branka v průměru 3 cm, hlavička naléhá na vchod pánevní ve vaku
blan, příprava k porodu (klyzma).
6:15
Subjektivně: kontrakce v intervalu 5 minut, střední, pohyby plodu cítí, ozvy plodu
135/min, CTG fyziologický
Vaginálně: tenká branka v průměru 3 cm, hlavička naléhá na vchod pánevní ve vaku
blan
Aplikována epidurální analgezie, indikace pro epidurální analgezii: na tlumení bolesti,
8:15
Subjektivně: kontrakce v intervalu 4 minuty, střední, pohyby plodu cítí, ozvy plodu
136/min, CTG fyziologický
Vaginálně: tenká branka v průměru 4 cm, hmatný klenoucí se VB. Dirupce vaku blan,
plodová voda čirá, nezapáchá, ozvy plodu 136/min, lehce špiní.
10:15
Subjektivně: silnější kontrakce v intervalu 3 minut, pohyby plodu cítí, ozvy plodu
140/min, CTG fyziologický, žádá si o epidurální analgezii.
Vaginálně: tenká branka 4-5 cm, hlavička naléhá na vchod pánevní
12:15
Subjektivně: silnější kontrakce v intervalu 3 minut
Vaginálně: tenká branka 5 cm
13:20
34
Subjektivně: kontrakce silné s tlakem na konečník, rodička žádá analgezii, podán
entonox , pokračování epidurální analgezie, CTG kontinuální, ozvy plodu 143/min
Vaginálně: z branky zbývá tenký lem pod sponou, hlavička těsně naléhá na vchod
pánevní
2. DOBA PORODNÍ
Trvání: 40 minut
Branka zašla dne: 8. 12. 2015 v 13:45
Porod plodu dne: 8. 12. 2015 v 14:25
Kontrakce: v intervalu 1-2 minuty
Plodová voda: odtéká čirá
Ozvy plodu: 131/min
Krvácení: slabé
Medikace: Entonox (inhalační analgetikum), infúze 100 ml FR 1/1 + 2 j Oxytocinu
(uterokinetika) i. v., Mesocain (lokální anestetikum)
Průběh:
13:45
Vaginální branka zaniklá, rodička tlačí, CTG kontinuální, ozvy plodu 115/min
13:50
Sekundárně slabé děložní kontrakce
Podána infúze 100 ml FR 1/1 + 2 j oxytocinu i. v.
14:20
Lékař přistupuje k ukončení porodu per forcipem, rodička souhlasí.
Indikace: farmakologicky nezvládnuté sekundárně slabé děložní kontrakce
35
Podmínky klešťového porodu: normální pánev - vyloučen kefalopelvický nepoměr,
podélná poloha záhlavím, šev šípový v přímém průměru, hlavička plodu je vstouplá a
do rotovaná v pánevním východu, odteklá plodová voda, zašlá vaginální branka.
Po vycévkování rodičky a dezinfekci zevních rodidel je provedena v lokální anestesii
vydatná levostranná mediolaterální epiziotomie.
Lékařem proveden partus per forcipem Simpson – na dorotovanou hlavičku s porodním
nádorem jsou mimo kontrakci nasazeny kleštiny, nejprve levá, poté pravá, kleště
uzamčeny, zkusmá trakce-nesklouzávají. Porod dokončen obvyklým způsobem
14:25
Na jednu kontrakci porozena hlavička plodu, pupečník 1x kolem krčku, plod předán
dětskému lékaři z neonatologie.
Komplikace při porodu: Sekundárně slabá děložní činnost, 1x pupečník kolem krčku
Porodní poranění: Levostranná mediolaterální epiziotomie + Ruptura perinea IIIb
(poranění postihující anální kanál více jak 50 % tloušťky zevního análního svěrače)
Ošetření porodního poranění: Sutura ruptury perinea IIIb, sutura sphincter ani
externus 3 stehy, sutura musculus sphincter ani internus, sutura epiziotomie. Sešita
ruptura svěrače IIIb, sešit zevní řitní svěrač, sešit vnitřní řitní sval svěrače a sešit nástřih
hráze.
Anestezie: Entonox, Epidurální analgezie, Mesocain
3. DOBA PORODNÍ
Trvání: 3 minuty
Porod placenty: 8. 12. 2015 v 14:28
Mechanismus odloučení a porodu placenty: Mechanismus odloučení podle Duncana
Hmotnost: 580 g
Celistvost: celistvá
36
Délka pupečníku: 55 cm
Celková krevní ztráta: 300 ml
Celková délka porodu: 13:28 hodin
4. DOBA PORODNÍ
TK: 112/68 mm Hg P: 92/min TT: 36,6 °C
Močení: nemočila
Výška fundu dělohy: Děloha je 1-2 prsty nad pupkem
Krvácení z dělohy: přiměřené
Pacientka je po porodu velice vyčerpaná a unavená, je šťastná, že porodila
zdravou dceru. V 14:35 hodin jsou podána antibiotika Medoclav 1,2 g + 100 ml FR 1/1.
i. v. jako prevence infekce a v 14:55 podána uterotonika Metylergometrin 0,2 mg i. v.
z důvodu pomalého zavinování dělohy a krvácení. Dítě je přiloženo k prsu
a s partnerem zůstávají 2 hodiny po porodu na porodním sále. Na suturu je přiložen led,
po 20 minutách je sledováno porodní poranění a krvácení. Po dvou hodinách nevstává a
nemočí, sledováno krvácení, které je přiměřené a výška fundu dělohy je v úrovni pupku.
NOVOROZENEC
Tělesný vývoj zralosti: zralý Tělesný stav: fyziologický
Pohlaví: děvče Hmotnost: 3510g Délka: 48 cm
První močení: Ano První smolka: Ne
Tělesná teplota: 37,4 °C Kredeizace: Opthalmo-septonex
Přiložení k prsu:
Ano
Čas: 14:40 Sání: nesaje
Apgar skóre
37
APG 1
minuta
5 minuta 10 minuta
Barva 1 1 2
Dýchání 1 2 2
Tonus 1 2 2
Reflexy 2 2 2
Akce
srdeční
2 2 2
Celkem 7 9 10
Hodnocení Lehká
porodní
asfyxie
Zralý
novorozenec
Zralý
novorozenec
PŘÍJEM PACIETKY NA ODDĚLENÍ ŠESTINEDĚLÍ
POSOUZENÍ PACIENTKY DLE 13 domén NANDA-I taxonomie II dne 8. 2. 2015
Posouzení pacientky bylo provedeno při přijetí na oddělení šestinedělí během 3 hodin.
Podpora zdraví Doma
Subjektivně: Myslím si, že o mé zdraví pečuji
dobře, nekouřím, v těhotenství jsem nepila alkohol.
Navštěvuji pravidelně preventivní prohlídky u
lékaře, hlavně v těhotenství jsem chodila na
každou prohlídku u gynekologa, protože jsem
nechtěla nic zanedbat. Před těhotenstvím jsem
chodila plavat do bazénu.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Při hospitalizaci se budu snažit o mé
zdraví pečovat co nejlépe, abych se zase dostala
do formy a mohla se plně věnovat Terezce.
Objektivně: Snaha pečovat o své zdraví co
nejlépe
38
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Výživa Doma
Subjektivně: Poslední 3 roky se snažím jíst
zdravě i v průběhu těhotenství až na druhý
měsíc těhotenství, kdy jsem ráno zvracela nebo mi
bylo nevolno. Tak jsem toho moc nesnědla. Jinak
jím pravidelně a někdy si dopřeji i ty dobrůtky a
kávu minimálně 2x týdně. Užívala jsem
v těhotenství vitamíny, které mi doporučil
gynekolog. Denně vypiji zhruba 2-3 litry
vody/čaje. Na průjmy a zácpy netrpím.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Cítím se velice slabá a mám pořád
žízeň, dala bych si něco k snědku, po porodu mi
úplně vyhládlo.
Objektivně: Pacientka po porodu pociťuje pocit
žízně a hladu, cítí se slabě, hodnota TK je 110/60
mm Hg. Váha před těhotenstvím 64 kg, současná
váha 86 kg, přibrala 22 kg.
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Vylučování a
výměna
Doma
Subjektivně: Problémy s vylučováním nemám. Ke
konci těhotenství jsem chodila často močit, jak se
mi v břiše pořád miminko hýbalo. Vyprazdňování
stolice mám pravidelné.
Při hospitalizaci
Objektivně: pacientka dvě hodiny po porodu ještě
nemočila
Ošetřovatelský problém: Snížený objem tekutin
(dehydratace)
Priorita: Střední
39
Aktivita a
odpočinek
Doma
Subjektivně: Problémy se spánkem doma určitě
nemám, spím velice dobře, k spánku mi stačí tak 7-
8 hodin denně. Před porodem jsem nemohla často
usnout, protože jsem byla už nervózní z porodu.
Tak jsem se zabavila vždycky čtením knížek. Před
těhotenstvím jsem hodně chodívala na plavání a
chodila někdy do fitness centra. S přítelem ráda
chodím na procházky a jezdím po výletech.
V těhotenství jsme často chodili na procházky.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Cítím se velice unaveně a vyčerpaně
po porodu, ráda bych si na chvilku prospala,
chtěla bych se jen opláchnout, ale potřebovala
bych pomoc.
Objektivně: Pacientka je po porodu unavená a
vyčerpána. Celkově slabá a chtěla by spát.
Ošetřovatelský problém: Únava
Priorita: Nízká
Percepce/kognice Doma
Subjektivně: Myslím si, že s lidmi v mém okolí
nemám žádné problémy, jsem velice společenská a
komunikativní. Jsem vnímavá a dokážu hodně věcí
pochopit. Brýle nenosím a sluch mám v pořádku.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Nemám žádný problém, jsem ráda,
že je u mě přítel, s kterým komunikuji nebo
s rodinou po telefonu. Ráda se seznámím i se
spolubydlící.
Objektivně: Pacientka je orientovaná časem i
místem, paměť v pořádku, komunikativní.
40
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Sebepercepce Doma
Subjektivně: Podle mě jsem optimista, ráda si
užívám života, hlavně s přítelem, teď už s naší
Terezkou.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Sice doma je doma, ale nedělá mi
problém seznamování se s jiným prostředím a
lidmi. Budu ráda, když za mnou bude jezdit přítel.
Objektivně: Pacientka je komunikativní,
optimistická.
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Vztahy mezi
rolemi
Doma
Subjektivně: Bydlím doma s přítelem v 2+1 a
jsme velice spokojeni. S mojí rodinou žádný
problém není, když se na ně obrátím s nějakou
prosbou, vždy mě vyslechnou a snaží pomoci.
Přítelova rodina to samé. Jen když jsem otěhotněla
a vyplulo vše na povrch, tak rodiče moc nadšeni
nebyli, ale to trvalo tak měsíc a těšili se s námi.
Nejvíce se teď těšíme, až si Terezku odvezeme
domů a ukážeme celé naší rodině a přátelům.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Při mém pobytu tady na oddělení mě
nejvíc podporuje přítel, abych vše zvládla a
vydržela.
Objektivně: Pacientka má plnou podporu od
svého přítele
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Sexualita Doma
Subjektivně: Menstruaci mám od 13 let a
41
pravidelnou od té doby co jsem začala brát
antikoncepci, tu jsem brala zhruba 5 let. Terezka
přišla na svět plánovaně, chtěla jsem s přítelem
miminko a povedlo se. Rodiče byli ze začátku
zaskočeni, protože jsme mladí, ale postupem času
se nakonec také těšili, až se Terezka narodí.
S přítelem mám sexuální život bez problému, jen
doufám, že po nástřihu hráze bude sex stejný a
nebolestivý.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Jsem hlavně spokojená, že máme
zdravou holčičku. Na pohlavní styk teď vůbec
nemyslím.
Objektivně: Pacientka je spokojená. Jen se bojí
pohlavní styku po nástřihu hráze. Ale říká, že
nebude problém vrátit se zpět k sexuálnímu životu.
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Zvládání/tolerance
zátěže
Doma
Subjektivně: Pro zvládání nějaké zátěže je pro mě
vždycky oporou rodina a přítel. Jak jsem říkala,
jsem optimistická a stresem se vyrovnávám velice
rychle.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Když nastal porod kleštěmi tak jsem
propadala bezmoci, ale nepropadala jsem panice,
protože jsem lékařům velice důvěřovala a chtěla
jsem mít porod co nejdříve za sebou a porodit
hlavně zdravé miminko. Teď už mi je mnohem lépe
a jsem ráda, že vše dopadlo v pořádku. A největší
podporou byl při porodu přítel.
Objektivně: Pacientka je po náročném porodu
42
zcela vyrovnaná, stres zvládá dobře. Přítel je
matce velkou oporou.
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Životní principy Doma
Subjektivně: Největší hodnotou je ro mě rodina,
přátelé a teď i naše Terezka. Se svým životem jsem
spokojená a jsem ráda a moc vděčná, že mám
okolo sebe tak hodné lidi.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Nevím co na to říct, už se těšíme
domů a mezi rodinu a přátele s naší Terezkou.
Objektivně: Největší hodnotou pacientky je
narozená dcera, rodina a přátelé. Přítel pacientky
je největší opora.
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
Bezpečnost a
ochrana
Při hospitalizaci
Subjektivně: Cítím se pod dohledem lékařů
v bezpečí, vím, že lékaři dělají pro zdraví pacienta
i dítěte co nejvíc.
Objektivně: Pacientka se cítí v bezpečí pod
dohledem lékaře. Pacientka nemá příznaky
infekce. Hrozí jí riziko infekce z důvodu
zavedeného PŽK. Riziko infekce poporodního
poranění po epiziotomii. Riziko krvácení po
porodu. Po epiziotomii a ruptuře hráze má
pacientka narušenou integritu tkáně.
Ošetřovatelský problém: Riziko infekce, riziko
krvácení, narušená integrita tkáně.
Priorita: Vysoká
Komfort Doma
Subjektivně: V domácím prostředí s přítelem
43
žijeme velice dobře. Žijeme v bytě 2+1 a chceme si
pořídit malého pejska. Samozřejmě až Terezka
povyroste.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Mám velké bolesti v oblasti, kde mi
dělali nástřih hráze, chtěla bych poprosit znova o
ledování, které mi velice pomohlo a případně i
nějaké léky
V této nemocnici je prostředí nádherné, cítím se tu
pomalu jako doma.
Objektivně: Pacientka má bolest v oblasti hráze
podle numerické škály bolesti 7/10. Požaduje led a
analegetika
Ošetřovatelský problém: Akutní bolest
Priorita: Střední
Růst/vývoj Doma
Subjektivně: Myslím si, že žádné problémy
nemám.
Při hospitalizaci
Subjektivně: Zajímám se hlavně o své dítě, jestli
je vše v pořádku
Objektivně: Pacientka reaguje na všechny dotazy
Ošetřovatelský problém: Nenalezen
LÉKAŘSKÝ MANAGMENT
Pacientka je po operativním porodu per forcipem, kdy byla matce provedena
epiziotomie a vznikla ruptura IIIb. Výška děložního fundu po porodu je v úrovni pupku,
Krevní ztráta po porodu 300 ml, byl podán Methylergometrin.
Ordinace lékaře pro 1. poporodní den na oddělení šestinedělí
44
Konzervativní léčba:
Výživa: per os
Dieta: racionální s přídavkem mléka
Pohybový režim:
Klidový režim z důvodu vyčerpaní rodičky a oslabení
Kontrola krvácení
Kontrola močení
Led na hráz dle potřeby pacientky
Medikamentózní léčba:
3x denně Algifen 30 kapek na bolest po 8 hodinách dle potřeby pacientky
Lactulosa (laxantia) 20 ml po 6 hodinách dle potřeby pacientky
SITUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 8. 12. 2015
8. 12. 2015 v 16:30 pacientka XX, 22 let, I/I, přeložena a převzata porodní
asistentkou z porodního sálu po spontánním porodu per forcipem na oddělení
šestinedělí. Zatím nevstávala, byla převezena na lůžku. Hodnota tlaku 110/60 mm Hg,
pulzu 78/min, teploty 36,6 °C. Výška děložního fundu je v úrovni pupku, děloha je stále
retrahovaná. Krvácení z dělohy je přiměřené, na sále po porodu dostala intravenózně
Methylergometrin jako prevenci krvácení a pro lepší stahování dělohy, dále dostala
antibiotika jako prevence infekce. Porodní poranění po epiziotomii a ruptuře IIIb
je mírně edematózní, ale klidné. Z porodního sálu byla zanechána kanyla.
Pacientka se cítí unaveně a udává bolesti podle numerické škály bolesti 7/10
v porodním poranění a přeje si znovu led, který jí pomáhá a léky na bolest. Dítě je přes
noc na novorozeneckým oddělení z důvodu vyčerpání a lehkých mdlob pacientky. Je
poučena, aby zatím neopouštěla lůžko a zazvonila si na porodní asistentku. Má lehký
hlad a chtěla by se napít. Poučena o signalizačním zařízení a režimu na oddělení
šestinedělí. Dostává led na suturu a 30 kapek Algifenu proti bolesti. Přineseno jídlo,
45
džbán se sladkým čajem, hrníček, sterilní vložky a jiné pomůcky. Po půl hodině
pacientka udává ústup od bolesti, po najedení a pitného režimu neudává už mdloby,
chtěla by se opláchnout. Pacientce to bylo umožněno a s dopomocí se šla umýt do
sprchy, kde se také vymočila. Po umytí se matce udělalo zase nevolno, tak byla
poučena, aby neopouštěla lůžko a měla klidový režim. Dítě ke kojení budou nosit dětské
sestry po třech hodinách. Pacientka odpočívá a usíná.
STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH
USPOŘÁDNÁNÍ PODLE PRIORIT KE DNI 8. 12. 2015
Riziko krvácení
Riziko infekce
Akutní bolest
Snížený objem tekutin
Narušená integrita tkáně
Únava
RIZIKO KRVÁCENÍ 00206
Doména 11: Bezpečnost/ochrana
Třída 2: Tělesné poškození
Definice: Náchylnost ke snížení množství krve, což může ohrozit zdraví
Rizikové faktory: Poporodní komplikace
Cíl Cíl krátkodobý: Pacientka nejeví známky silného krvácení po porodu
Cíl dlouhodobý: Pacientka nekrvácí do propuštění, očistky má
fyziologické
Priorita: Vysoká
Očekávané výsledky:
 Pacientka zná projevy silného krvácení do 1 hodiny
 Pacientka zná prevenci silného krvácení do 1 hodiny
46
 Pacientka nemá známky vnitřního krvácení do 24 hodin
 Poporodní poranění nekrvácí do 24 hodin
 Pacientka má laboratorní hodnoty koagulace a KO fyziologické po dobu
hospitalizace
 Pacientka má fyziologické očistky při propuštění
Intervence:
1. Urči rizikové faktory, vztahující se k situaci, ihned, porodní asistentka
2. Informuj lékaře v případě silného krvácení, vždy, porodní asistentka
3. Kontroluj pacientce krvácení z pochvy, po celou dobu hospitalizace, porodní
asistentka
4. Kontroluj výšku děložního fundu, do propuštění, porodní asistentka
5. Sleduj krvácení, průběžně do 24 hodin, porodní asistentka
6. Edukuj pacientku o možných projevech silného krvácení, ihned, porodní
asistentka
7. Změř fyziologické funkce, dle ordinace lékaře po dobu hospitalizace,
porodní asistentka
8. Zaznamenávej každou kontrolu krvácení do dokumentace, vždy, porodní
asistentka
Realizace:
0. Poporodní den: Pacientka po porodu měla krevní ztrátu 300 ml a dělohu
v úrovni pupku. Na sále byl podán Methylergometrin. Porodní asistentka při
přijetí v 16:30 edukovala pacientku o možných projevech silného krvácení,
průběžně sledovala stav výšky děložního fundu a krvácení. 18:00 pacientka
krvácí přiměřeně a výška děložního fundu je v úrovni pupku, TK 110/76 mm
Hg, P: 84/min
1. Poporodní den: Děloha je po celý den retrahovaná a krvácení slabé, očistky
fyziologické, TK 125/81 mm Hg
Hodnocení ošetřovatelské péče:
Pacientka bez známek silného krvácení, děloha je fyziologicky retrahovaná a
očistky fyziologické.
Krátkodobý cíl byl splněn.
Dlouhodobý cíl má pokračující intervence: 2, 3, 6, 7, 8
47
RIZIKO INFEKCE 00004
Doména 11: bezpečnost/ochrana
Třída1: Infekce
Definice: Náchylnost k napadení a množení se patogenních organismů, což
může vést k oslabení zdraví.
Rizikové faktory: Nedostatečné znalosti, jak se vyhýbat patogenům, invazivní
postupy PMK, změna integrity kůže (poporodní poranění)
Cíl krátkodobý: Pacientka zná prevence vzniku infekce do 1 hodiny
Cíl dlouhodobý: Pacientka nemá po dobu své hospitalizace známky infekce
PŽK a porodního poranění.
Priorita: Vysoká
Očekávané výsledky:
 Pacientka zná projevy infekce do 1 hodiny v oblasti PŽK, porodního poranění.
 Pacientka zná prevence vzniku infekce do 1 hodiny
 Pacientka má normální tělesnou teplotu po dobu hospitalizace
Intervence:
1. Pečuj o zavedenou i. v. kanylu, zajisti čistotu okolí vpichu, vždy, porodní
asistentka
2. Edukuj pacientku o správné péči a zacházení PŽK, do 1 hodiny, porodní
asistentka
3. Sleduj možné známky infekce vpichu, vždy, porodní asistentka
4. Ověř si průchodnost PŽK pomocí fyziologického roztoku, před podáním léků i.
vždy, porodní asistentka
5. Zajistit celkovou hydrataci, průběžně, porodní asistentka
6. Zajisti hygienu v oblasti zevního genitálu, vždy, porodní asistentka
7. Edukuj pacientku o hygieně v oblasti zevního genitálu, do 1 hodiny, porodní
asistentka
8. Zajisti pacientce dostatek hygienických vložek, vždy, porodní asistentka
9. Zajisti pacientce dostatek ložního i osobního prádla, vždy, porodní asistentka
10. Kontroluj stav po epiziotomii, sleduj možné známky infekce, průběžně, porodní
asistentka
11. Sleduj charakter a zápach očistků, průběžně, porodní asistentka
12. Sleduj pacientce fyziologické funkce, průběžně, porodní asistentka
48
13. Vše řádně zaznamenávej do dokumentace, vždy, porodní asistentka
14. Postupuj asepticky při každém výkonu, vždy, porodní asistentka
Realizace:
0. Poporodní den: pacientka při přijetí nebyla schopna vykonat osobní hygienu. Při
přijetí byla hygiena provedena porodní asistentkou. Ihned byla edukována
o hygieně zevního genitálu, jak pečovat o suturu, aby se minimalizovalo riziko
infekce (častá výměna spodního prádla a hygienických vložek, oplachy
genitálu). 18:00 TT: 36,7 °C, 18:20 edukována o projevech a prevenci infekce
PŽK.
1. Poporodní den: pacientce v 8:00 měřena TT: 36,7° C. Matce byla zajištěna
pravidelná výměna ložního i osobního prádla. Asistentka průběžně kontrolovala
stav hráze a očistky, které jsou bez zápachu. PŽK průběžně porodní asistentka
kontroluje a jsou bez známek infekce.
Hodnocení ošetřovatelské péče:
Pacientka je stabilní, bez projevů známek infekce. O hygienu zevního genitálu
pečuje sama.
Krátkodobý cíl splněn.
U dlouhodobého cíle pokračují intervence: 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14
AKUTNÍ BOLEST 00132
Doména 12: Komfort
Třída 1: Tělesný komfort
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potencionálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové
poškození (Mezinárodní asociace pro studium bolesti), náhlý nebo pomalý
nástup libovolné intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným
koncem.
Určující znaky: Vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných
škál bolesti
Související faktory: fyzikální původci zranění
Cíl krátkodobý: Pacientka udává zmírnění bolesti ze 7/10 na 2/10 podle
49
numerické škály bolesti
Cíl dlouhodobý: Pacientka nemá žádnou bolest do 3 týdnů
Priorita: Střední
Očekávané výsledky:
 Pacientka chápe příčiny bolesti do 1 hodiny
 Pacientka pociťuje úlevu od bolesti do jedné hodiny ze stupně 7 na stupeň 2
 Pacientka dodržuje léčebný režim dle lékaře po dobu hospitalizace a po
propuštění v domácím prostředí
 Pacientka využívá relaxační metody pro zmírnění bolesti po celou dobu
hospitalizace
Intervence:
1. Proveď důkladné posouzení bolesti, charakter a místo, ihned, porodní asistentka
2. Zjisti intenzitu bolesti podle numerické škály, ihned, porodní asistentka
3. Podej analgetika a led na oblast hráze dle ordinace lékaře, ihned a dále dle
lékaře, porodní asistentka
4. Zjišťuj snížení bolesti podle škály od podání analgetik, do 1 hodiny, porodní
asistentka
5. Sleduj pravidelně fyziologické funkce, dle ordinace lékaře, porodní asistentka
6. Edukuj pacientku o úlevových polohách, do 3 hodin, porodní asistentka
7. Edukuj pacientku o častém sprchování sutury intimním gelem a důkladným
vysušením, do jedné hodiny, porodní asistentka
8. Edukuj pacientku o časté výměně spodního prádla a hygienických vložek, do
jedné hodiny, porodní asistentka
9. Edukuj pacientku, že není dobré hned na sutuře sedět, ihned, porodní asistentka
10. Edukuj pacientku o častém větrání sutury epiziotomie, do 1 hodiny, porodní
asistentka
11. Zapisuj vše do dokumentace, po celou dobu hospitalizace, porodní asistentka
Realizace:
0. Poporodní den: Pacientka při přijetí udávala bolest podle numerické škály 7/10,
porodní asistentka podala analgetika dle ordinace lékaře a led na suturu. Po
hodině pacientka udává úlevu od bolesti 2/10. Cítí se mnohem lépe. V 18:00
edukována o úlevových polohách.
1. Poporodní den: Pacientce se v 7:00 změřen TK: 125/75, P: 84/min. Matka žádá
50
analgetika, numerická škála bolesti 4/10. V 7:30 porodní asistentkou podána
analgetika dle lékaře. Pacientka v 8:30 udává úlevu od bolesti 2/10. Po zbytek
celého dne žádné bolesti neudává.
Hodnocení ošetřovatelské péče:
Pacientka dodržuje léčebný režim dle ordinace lékaře, aktivně spolupracuje a
v případě bolesti zaujímá úlevové polohy.
Krátkodobý cíl splněn
Dlouhodobý cíl má pokračující intervence: 1, 2, 3, 4, 5, 11
NARUŠENÁ INTEGRITA TKÁNĚ 00044
Doména 11: Bezpečnost/ochrana
Třída 2: Tělesné poškození
Definice: Poškození kůže, fascií
Určující znaky: Poškozená tkáň
Související znaky: Chirurgický zákrok
Cíl krátkodobý: Pacientce se hojí rána per primam v průběhu hospitalizace
Cíl dlouhodobý: Pacientka má zhojenou suturu do 3 týdnů
Priorita: Střední
Očekávané výsledky:
 Pacientka poučena o hygieně sutury epiziotomie do 1 hodiny
 Pacientka chápe péči o suturu epiziotomie do 1 hodiny
 Pacientka má suturu bez známek infekce po celou dobu hospitalizace
Intervence:
1. Edukuj pacientku o hygieně v oblasti sutury epiziotomie, do 1 hodiny, porodní
asistentka
2. Edukuj pacientku častém větrání v oblasti sutury, do 1 hodiny, porodní
asistentka
3. Edukuj pacientku o častém výměně spodního prádla a hygienických vložek, do 1
hodiny, porodní asistentka
4. Edukuj pacientku o častém sprchování v oblasti sutury a důkladným vysušením,
do 1 hodiny, porodní asistentka
5. Sleduj pacientku, jak dbá na hygienu, průběžně, porodní asistentka
51
6. Kontroluj stav po sutuře hráze, průběžně, porodní asistentka
7. Dodávej pacientce čisté prádlo a hygienické vložky, po celou dobu
hospitalizace, porodní asistentka
8. Prováděj časnou mobilizaci pacientky, ihned, porodní asistentka
9. Měr fyziologické funkce, dle ordinace lékaře, porodní asistentka
10. Dbej na dostatečnou výživu a pitný režim, průběžně, porodní asistentka
11. Vše řádně zaznamenávej do dokumentace, po celou dobu hospitalizace, porodní
asistentka
Realizace:
0. Poporodní den: pacientka při přijetí byla porodní asistentkou edukována
o průběhu pečování sutury. Sutura trošku edematózní, ale klidná. Po ledování
hráze edém částečně ustal.
1. Poporodní den: pacientka pečuje o suturu velice dobře, dopřává si stále ledování.
Sutura je klidná a bez známek infekce
Hodnocení ošetřovatelské péče: Pacientka chápe edukaci od porodní asistentky
jak pečovat o hráz. Pacientce se hojí rána per primam, bez známek infekce.
Edém po častém ledování ustal 2 den po porodu.
Krátkodobý cíl splněn.
Dlouhodobý cíl má pokračující intervence: 5, 6, 7, 9, 10, 11
SNÍŽENÝ OBJEM TEKUTIN (dehydratace) 00027
Doména 2: Výživa
Třída 5: Hydratace
Definice: Snížení intravaskulárních, intersticiálních nebo intracelulárních
tekutin. Vztahuje se k dehydrataci, samotná ztráta vody je beze změn
v koncentraci sodíku.
Určující znaky: žízeň, slabost
Související faktory: Oslabení regulačních mechanismů
Krátkodobý Cíl: Pacientka nepociťuje slabost ani žízeň, do 1 hodin
Dlouhodobý cíl: Pacientka je hydratovaná po dobu hospitalizace
Priorita: Střední
Očekávané výsledky:
52
 Pacientka nemá pocit žízně do 1 hodiny
 Pacientka se vymočila do 4 hodin po porodu
 Pacientka nemá slabost do 24 hodin
Intervence:
1. Zjisti příčinu, ihned, porodní asistentka
2. Zajisti pacientce dostatek tekutin, ihned, porodní asistentka
3. Změř pacientce fyziologické funkce, ihned a dle ordinace lékaře v průběhu
hospitalizace, porodní asistentka
4. Edukuj pacientku o správném pitném režimu (2-3 litry denně), ihned, porodní
asistentka
5. Pacientka močí do 4 hodin po porodu, sleduj, porodní asistentka
6. Sleduj stav pacientky, ihned a po dobu celé hospitalizace, porodní asistentka
7. Vše řádně zaznamenávej do dokumentace, průběžně, porodní asistentka
Realizace:
Pacientka 2 hodiny po porodu nemočila z důvodu, kdy po celou dobu nepila a po
vycévkování před výkonem. Pacientka po přijetí na oddělení šestinedělí se
dostatečně vymočila. Při příjmu byla slabá a měla žízeň. Dodržovala pitný
režim.
Hodnocení ošetřovatelské péče:
Krátkodobý i dlouhodobý cíl je splněn.
ÚNAVA 00093
Doména 4: Aktivita/Odpočinek
Třída 3: Rovnováha energie
Definice: Celkově zmáhající dlouhodobý pocit vyčerpání a snížená schopnost
fyzické a duševní práce na obvyklé úrovni
Určující znaky: Nedostatek energie, únava
Související znaky: Fyzický stav
Cíl krátkodobý: Pacientka je zajištěn dostatečný odpočinek do 1 dne
Cíl dlouhodobý: Pacientka je bez únavy ke dni propuštění
Priorita: Nízká
Očekávané výsledky:
53
 Pacientka nepociťuje únavu do 24 hodin
 Pacientka má dostatek energie do 2 dnů
Intervence:
1. Zjisti příčinu únavy pacientky, ihned, porodní asistentky
2. Změř fyziologické funkce, ihned, porodní asistentka
3. Zajisti pacientce dostatečný odpočinek bez rušivých elementů, po celou dobu
únavy, porodní asistentka
4. Edukuj pacientku o signalizačním zařízení, ihned, porodní asistentka
5. Pomáhej pacientce provést důkladně hygienu, po celou dobu únavy, porodní
asistentka
6. Sleduj stav pacientky, po dobu únavy, porodní asistentka
7. Vše řádně zapisuj do dokumentace, průběžně, porodní asistentka
Realizace:
Pacientka při přijetí pociťuje únavu, z důvodu vyčerpání z porodu. Porodní
asistentka pomáhala pacientce s hygienou, podala pití a jídlo. Zamezila rušivým
elementům. Poučila pacientku o signalizačním zařízení, aby si kdykoliv
zazvonila.
Hodnocení ošetřovatelské péče:
Dlouhodobý krátkodobý cíl splněn. Pacientka se do druhého dne vyspala a po
celou dobu hospitalizace únavu nepociťovala.
Celkové zhodnocení péče
Ošetřovatelskou péči jsme poskytovali pacientce XX po porodu per forcipem
od přijetí na oddělení šestinedělí až do propuštění. Při příjmu byla matka unavená,
slabá, ale orientovaná místem i časem.
Při hospitalizaci jsme zjistili 6 ošetřovatelských diagnóz, které navazovaly
na ošetřovatelské problémy. Každou diagnózu jsme vypracovali, určili cíl, očekávané
výsledky, intervence, realizaci a hodnocení. Nejvíce diagnóz bylo určeno první den po
porodu. Jako první diagnózu jsme určili riziko infekce z důvodu zavedení, PŽK,
poporodního poranění (sutura epiziotomie) a lochia (očistky). Pacientka aktivně
spolupracovala a pochopila, jak o sebe pečovat v průběhu hospitalizace i po propuštění
54
domu. Známky infekce se žádné neprojevily. Další diagnóza byla riziko krvácení, kdy
byla pacientka poučena o projevech a prevenci. Po celou dobu těhotenství se silné
krvácení neprojevilo. Byla poučena o hygieně sutury, kdy musí dbát na časté omývání a
větraní zevního genitálu po celou dobu hospitalizace. Pacientka pečuje o sebe co nejlépe
a žádné jiné komplikace při její hospitalizaci nebyly. Všechny ošetřovatelské diagnózy
jsme splnili. Pacientka už myslí jen na jedno, těší se, až půjde s dcerou domů.
Doporučení pro praxi
Doporučení pro praxi je směřováno k porodním asistentkám v rámci edukačních témat
u rodiček po ukončeném porodu pomocí kleští.
1. Porodní asistentka by se měla zaměřit na vysvětlení vzhledu očistků, které vymizí
v průběhu šestinedělí. Těsně po porodu vypadají očistky jako silná menstruace (1–3
dny), poté postupně hnědnou (3–7 dní), přecházejí v růžovou a světlé růžovou (7–14
dní), nakonec postupně žloutnou, až se úplně ztratí. Očistky jsou velice infekční, takže
rodička musí často měnit prodyšné vložky alespoň 10x denně. Velmi důležité je klást
důraz na mytí rukou vždy po výměně vložky a dále na časté sprchování.
2. Porodní asistentka by měla matce vysvětlit matce způsob zavinování dělohy. Děloha
se postupně zmenšuje a zhruba 10. den po porodu není na pohmat hmatná. Ale
v průběhu zavinování, může žena cítit stahy hlavně během kojení, které jsou
nepříjemné. Při velkých bolestech a v případě velkých koagul, většího krvácení nebo
když si matka není jistá doporučit vždy vyhledat lékaře a problém s ním konzultovat.
3. Další podstatnou oblastí edukace je oblast o způsobu důkladné hygieny porodního
poranění (sutura po epiziotomii) a prevence předcházení bolesti hráze. Proti prevenci
infekce je vhodné matkám doporučovat mít u sebe prodyšné kalhotky a prodyšné
hygienické vložky, které výborně větrají a usnadňují lepší hojení hráze. Matka by měla
po každé hygieně omýt oblast sutury po epiziotomii, nejlépe intimním mýdlem, které
tolik nedráždí. Také by měla dodržovat pitný režim. Doporučení jak předcházet menší
bolesti by měla matka jíst hodně vlákniny, aby nemusela tolik tlačit na stolici. Ledovat
v prodyšné textilii oblast hráze. Poté se doporučuje sedět na kruhu (nafukovací kruh),
kdy matka nebude sedět přímo na zašité oblasti hráze. A kdyby se cokoliv nezdálo
(svědění, pálení, řezání, bolest, otok, krvácení, teplota), vždy raději navštívit lékaře.
55
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo poskytnout kompletní pohled na problematiku
klešťového porodu a seznámit s konkrétním případem ošetřovatelské péče o rodičku po
porodu, který byl ukončen pomocí kleští. U pacientky jsme stanovili ošetřovatelské
diagnózy, které jsme postupně vypracovali, určili cíle, očekávané výsledky, intervence
a následně realizovali. Všechny cíle byly splněny.
Pacientka XX byla hospitalizována na oddělení šestinedělí po ukončeném
porodu pomocí Simpson forcepsu z důvodu sekundárně slabých děložních kontrakci,
které nereagovali na Oxytocin. Výkon proběhl bez komplikací. Narodila se zdravá
dcera. Rodička byla po porodu vyčerpaná a slabá. Cílem ošetřovatelské péče bylo
především obnovit soběstačnost pacientky, odstranit nebo alespoň zmírnit bolest v
oblasti epiziotomie a zajistit ideální podmínky pro hojení sutury. V rámci předcházení
potencionálním rizikům byla naplánována a provedena opatření k snížení rizika vzniku
infekce.
Pacientce byla poskytnuta ošetřovatelská péče podle stanovených intervencí a ve
všech bodech bylo dosaženo krátkodobého i dlouhodobého cíle.
Pacientka byla po 1. poporodním dni plně soběstačná, snášela intenzitu bolesti
v oblasti sutury, byla edukována o vhodným způsobu péče o epiziotomii. Během
hospitalizace se neobjevily žádné známky infekce. Pacientka byla edukována jak
pečovat o suturu hráze a dále o zmírňování bolesti po propuštění v domácím prostředí.
Pacientka byla poučena o nutnosti návštěvy obvodního gynekologa, po ukončení
šestinedělí, na poporodní vyšetření. Pacientka byla propuštěna 4 den po porodu.
Cíle bakalářské práce stanovené v úvodu byly splněny.
56
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BEHINOVÁ, M. a kol., 2012. Nová velká kniha o mateřství. Praha: Mladá fronta. ISBN
9788-0204-2816-5.
BINDER, T. a kol., 2011. Porodnictví. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1907-1.
DOLEŽAL, A. a kol., 2007. Porodnické operace. První vydání. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-0881-2.
HÁJEK, Z. a kol., 2014. Porodnictví. Třetí zcela přepracované vydání a doplněné
vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4529-9.
HÁJEK, Z., 2013. Extrakce plodu kleštěmi. Doporučený postup. 78, 54-56, ISSN 1211-
7832.
JIRÁSKOVÁ, J., 2005. Epiziotomie. Aperio. 4(1), 10-11, ISSN 1214-7389.
KACEROVSKÝ, M., 2010. Porodnické kleště (Forceps obstetricia). Gynekolog. 19(3),
115-116, ISSN 1210-1133.
KILIÁN, T., 2008. Porodnické kleště a jejich postavení v současném porodnictví.
Sestra. 18(9), 30-31, ISSN 1210-0404.
KOUDELOVÁ, V., 2013. Ošetřovatelská péče o ženy v šestinedělí. Praha: Triton. ISBN
978-80-7387-624-1.
NANDA INTERNATIONAL, 2015. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace
2015–2017. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5412-3.
NĚMCOVÁ, J. a kol., 2015. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v
porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Třetí vydání. Praha: Vysoká škola
zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-904955-9-3.
PAŘÍZEK, A. a kol., 2012. Porodnické kleště. Kritické stavy v porodnictví. Praha:
Galén. ISBN 978-80-7262-949-7.
PESCHOUT, R., 2015. Forceps (porodnické kleště). Moderní gynekologie a
porodnictví. 23(1), 44-55, ISSN 1211-1058.
57
PESCHOUT, R., 2009. Forceps (porodnické kleště), část třetí. Moderní babictví. s. 16-
21, ISSN 1214-5572.
PESCHOUT, R., 2009. Forceps (porodnické kleště), část druhá. Moderní babictví. s. 9-
11, ISSN 1214-5572.
PESCHOUT, R., 2008. Forceps (porodnické kleště). Moderní babictví. s. 9-15, ISSN
1214-5572.
ROZTOČIL, A., 2009. Dnešní místo kleští v porodnictví. Lékařské listy: odborná
příloha Zdravotnických novin. 58(9), 6-7. ISSN 0044-1996.
ROZTOČIL, A., 2009. Porodnické kleště. Moderní gynekologie a porodnictví. 18(3),
245-256, ISSN 12111-1058.
ROZTOČIL, A. a kol., 2008. Moderní porodnictví. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-
1941-2.
ŠTEPÁN, J. a kol., 2007. Jak přesné je provedení mediolaterální epiziotomie. Česká
gynekologie. 72(6), 381-383, ISSN 1210-7832.
VOKURKA, M., J. HUGO a kol., 2002. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN
978-80-85912-70-8.
I
PŘÍLOHY
Příloha A – Popis porodnických kleští
Příloha B – Konstrukce porodnických kleští
Příloha C – Druhy porodnických kleští
Příloha D – Simpsonovy kleště
Příloha E – Palfynovy kleště
Příloha F – Provedení výkonu
Příloha G – Sklouznutí kleští
Příloha H – Potvrzení překladu abstrakt
Příloha I -- Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
Příloha J – Rešerše
II
Příloha A – Popis porodnických kleští
(PESCHOUT, 2008, s. 12)
III
Příloha B – Konstrukce porodnických kleští
(PESCHOUT, 2008, s. 14)
IV
Příloha C – Druhy porodnických kleští
(HÁJEK, 2014, s. 483)
V
Příloha D – Simpsonovy kleště
(HÁJEK, 2014, s. 482)
VI
Příloha E – Palfynovy kleště
(PESCHOUT, 2008, s. 10)
VII
Příloha F – Provedení výkonu
(PESCHOUT, 2009, s. 17-21)
VIII
Příloha G – Sklouznutí kleští
(HÁJEK, 2014, s. 489)
IX
Příloha H – Potvrzení překladu abstraktu
X
Příloha I - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje pro praktickou část bakalářské práce
s názvem specifika ošetřovatelské péče o rodičku po klešťovém porodu v rámci odborné
praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7,
Praha 5.
V Praze dne 31. 3. 2016
.............................................
Kristýna Rotová
XI
Příloha J – Rešerše
Specifika ošetřovatelské péče o rodičku po klešťovém porodu
Téma rešerše
Specifika ošetřovatelské péče po klešťovém porodu
Žadatel: Kristýna Rotová
Jazykové vymezení: Čeština
Klíčová slova:
extrakce porodnická - porodnické kleště - forceps - extrakce porodnická - porod komplikace
- vedení porodu - porodní děj – porod - poloha plodu koncem pánevním ošetřovatelská
péče - porodnické ošetřovatelství - ošetřovatelský proces - chirurgické
ošetřovatelství - babictví - ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu ošetřovatelství
v péči o matku a dítě
Časové vymezení:
V českých zdrojích: 2005 - současnost
Druhy dokumentů:
Knihy, kapitoly z knih, články, články ve sbornících, abstrakta, kvalifikační práce
Počet záznamů: záznamů: 61
České zdroje: (knihy: 5; články, články ve sbornících a abstrakta: 53; kvalifikační
práce: 1)/plné texty: 27
Použitý citační styl: ČSN ISO 690 a bibliografický záznam v portálu MEDVIK
České zdroje: - katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
Zdroje: databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz)
repozitář závěrečných prací UK (https://is.cuni.cz/webapps/zzp)
-