Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha 5
KVALITA POSKYTOVANÉ PÉČE VE VYBRANÉM
ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU PACIENTŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ANNA BARTOŠOVÁ
Praha 2017

VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p.s., PRAHA 5
KVALITA POSKYTOVANÉ PÉČE VE VYBRANÉM
ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU PACIENTŮ
Bakalářská práce
ANNA BARTOŠOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Eva Kymrová, PhD.
Praha 2017

PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem
všechny použité prameny a literaturu řádně citovala, a že tato práce nebyla využita k
získání stejného, nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne
Podpis:

PODĚKOVÁNÍ
Děkuji PhDr. Evě Kymrové, PhD. za vedení mé práce, za cenné podněty
a připomínky.
Dále děkuji kolektivu interní kliniky Karlovarské krajské nemocnice za
umožnění dotazníkového šetření a všem respondentům za jejich čas.
Poděkování patří i mé rodině.
ABSTRAKT
BARTOŠOVÁ, Anna. Kvalita poskytované péče ve vybraném zdravotnickém zařízení
z pohledu pacientů. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář
(Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Eva Kymrová, Ph.D., Praha. 2017.
Bakalářská práce na téma “Kvalita poskytované péče ve vybraném
zdravotnickém zařízení z pohledu pacientů” je rozdělena na teoretickou a praktickou
část.
V teoretické části jsou popsány idnikátory měření kvality a definován systém
měření, sumarizovány ošetřovatelské prvky, je zde popsána role všeobecné sestry
a důležité aspekty komunikace s pacientem. Je zde obsažena i kapitola věnovaná
stravě, která vysvětluje systém nemocničních diet, dále vymezuje důležité složky
potravy.
Praktická část práce popisuje metody a organizaci výzkumu v Karlovarské
krajské nemocnici, seznamuje s výsledky šetření mezi pacienty interního oddělení
formou dotazníku, analyzuje jednotlivé složky, navrhuje řešení zjištěných
nedostatků.
Cílem bakalářské práce je zjistit zpětnou vazbu od hospitalizovaných
pacientů vybraných oddělení a navrhnout podněty ke zlepšení péče v oblasti
ošetřovatelské péče a stravy.
Klíčová slova
Komunikace. Kvalita. Ošetřovatelská péče. Standardy. Strava.
ABSTRACT
BARTOSOVA, Anna. Quality of Healthcare in a Selected Medical Centre from the
Point of View of the Patients. Vysoka Skola Zdravotnicka, o.p.s. Qualification
degree: Bachelor’s (Bc.). Supervisor: PhDR. Eva Kymrova, Ph D., Prague, 2017.
This thesis Quality of Healthcare in a Selected Medical Centre from the Point
of View of the Patients is divided into theoretical and practical parts.
In the theoretical part you will see quality measurement indicators, the
measurement system defined, medical care elements summarised, the role of the
nurse and important aspects of patient communication described. It also holds a
chapter dedicated to alimentation, which describes the system of medical diets and
additionally defines important food elements.
The practical part describes the methods and the organisation of the
investigation in the hospital of Karlovy Vary, introduces the results of patients care in
the internal ward through a questionnaire, analyses individual elements, provides
solutions of found deficiencies.
The aim of this thesis is to receive feedback from hospitalised patients from
selected wards and suggest a motion to improve the care in the area of care and
alimentation.
Key words:
Communication. Diet. Nursing. Standards. Quality.
OBSAH
ÚVOD ………………………………………………………………………..…….11
1 CHARAKTERISTIKAA KVALITA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE …………14
1.2 ORGANIZACE OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE …………………….. ……..14
1.2.1 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES …………………………………………. 14
1.2.2 DOKUMENTACE …………………………………………………………14
1.2.3 STANDARDY ……………………………………………………………..15
1.3 KVALITA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE ..………………………………….18
1.3.1 METODY MĚŘENÍ KVALITY OŠ. PÉČE ……………………………….19
1.3.2 INDIKÁTORY KVALITY …………………………………………………19
1.3.3 SYSTÉM ŘÍZENÍ A ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY …………………………19
2 SLOŽKY STRAVY A NEMOCNIČNÍ DIETY ………………………………..22
2.1 ZÁKLADNÍ SLOŽKY STRAVY ……………………………………………23
2.2 SYSTÉM NEMOCNIČNÍCH DIET ………………………………………..26
2.2.1 DEFINICE DIETY …………………………………………………….…..26
2.2.2 DIETNÍ SYSTÉM …………………………………………………………27
3 CHARAKTERISTIKA VŠEOBECNÉ SESTRY ……………………..…….…31
3.1 ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY ………………………………………….….31
3.2 OSOBNOST VŠEOBECNÉ SESTRY ………………………………………31
3.3 MOŽNOSTI SEBEVZDĚLÁVÁNÍ …………………………………….…..33
3.4 ZÁKLADY KOMUNIKACE S PACIENTEM …………………………….33
3.4.1 TERAPEUTICKÁ KOMUNIKACE ………………………………………34
4 PRAKTICKÁ ČÁST ……………………………………………………………36
4.1 VÝZKUMNÉ CÍLE ………………………………………………………….36
4.2 PRŮBĚH VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ …………………………………….37
4.3 METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ …………………………….37
4.4 VLASTNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ……………………………………..…39
4.4.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ ……………………..…….……39
4.4.2 VÝSLEDKY VÝZKUMU …………………………………………………42

5 DISKUZE ……………………………………………………………………..…56
5.1. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH CÍLŮ ……………………………….56
5.2. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ ……………….…….….. 59
5.3 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ V PRAXI ………………………………………… 60
5.4 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ………………………………………………60
ZÁVĚR …………………………………………………………………………… 61
SEZNAM LITERATURY ……………………………………………………….. 63
SEZNAM GRAFŮ ……………………………………………………………….. 66
SEZNAM ZKRATEK …………………………………………………………… 67
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ…………………………………………… 68
SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………… 69
ÚVOD
Žijeme ve 21. století, doba se vyvíjí. Spolu s dobou se vyvíjejí a specializují i
obory. Zářným příkladem je ošetřovatelství, které se stalo samostatnou vědní
disciplínou zaměřenou na aktivní vyhledávání a uspokojování potřeb nemocného v
rovinách bio-psycho-sociálních. Jednotlivé aspekty ošetřovatelské péče se
standardizují za cílem dosažení kvality. Každý člen ošetřovateského týmu je se
standardy obeznámen a je podrobován kontrolám jejich dodržování. Jak ale vnímá
kvalitu samotný pacient, tedy ten, ke kterému směřují všechny intervence a výše
uvedené standardy mají být v jeho prospěch?
Dle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdraví stav tělesné,1
psychické a sociální pohody. Všichni pacienti, se kterými se setkáváme, mají tento
stav rovnováhy narušen. Jejich svět se za doby hospitalizace soustřeďuje na
komunikaci s personálem a na denní režim příslušného oddělení, zejména pak na
podávanou stravu, která by jim měla pomoci navrátit ztracenou vitalitu.
Cílem této práce je zmapovat a zanalyzovat zpětnou vazbu pacientů, tedy
zjistit, jak oni subjektivně vnímají svoji hospitalizaci. Podněty ke zlepšení zjištěných
nedostatků vycházejí právě od samotných hospitalizovaných. Pro zpracování
bakalářské práce byly zvoleny dílčí cíle:
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1.
Definovat měření kvality, indikátory kvality a systém kvality ošetřovatelské péče.
Cíl 2.
Popsat složky potravy a systém nemocniční diety.
Cíl 3.
Vymezit roli a osobnostní předpoklady všeobecné sestry, předpoklady pro efektivní
komunikaci.
World Health Organization: http://www.who.int/suggestions/faq/en/1
210
Vstupní literatura:
ALLIGOOD, M., TOMEY, A. Nursing theorists and their work. 7th edition,
Maryland: Mosby-Elsevier, 2010. ISBN: 0323056415
BRABCOVÁ, I. et al. Sledování a vyhodnocování kvality ošetřovatelské péče s
důrazem na realizaci ošetřovatelského auditu. Kontakt. České Budějovice: 2006, roč.
8. č. 2. ISSN 1212-4117
KUDLOVÁ, P. Ošetřovatelský proces a jeho dokumentace. 1.vyd., Zlín: Vydáno
elektronicky, 2016. ISBN: 978-80-7454-600-6
TRACHTOVÁ, E. a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd.
Brno: NCONZO, 2013. ISBN: 978-80-7013-553-2.
Popis rešeršní strategie
Vyhledávání odborných publikací a článků, které byly použity pro
vypracování bakalářské práce, proběhlo v časovém období září 2016 až leden 2017.
Materiál ke zpracování rešerše byl čerpán v Národní lékařské knihovně. Časové
období českých i zahraničních zdrojů bylo vymezeno obdobím 2006 až po
současnost. Zdrojem byla databáze Medvik, CINAHL, Academic Search Complete,
Medline, Theses.
Kritériem pro čerpání a citaci z dohledané literatury v bakalářské práci byla
tematická blízkost s danou problematikou a vytyčenými cíly.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1.
Zjistit, jak jsou pacienti vybraného interního oddělení spokojeni s péčí.
Cíl 2.
Zjistit, jak jsou pacienti vybraného interního oddělení spokojeni se stravou.
Cíl 3.
Zjistit, jaké mají pacienti náměty na zlepšení.
211
Pro praktickou část bakalářské práce byly stanoveny tyto hypotézy:
Hypotéza 1.
Pacienti jsou ve více než 50 % spokojeni s péčí všeobecných sester.
Hypotéza 2.
Více než 50 % pacientů nebude spokojeno se stravovacím režimem.
Hypotéza 3.
Většina námětů na zlepšení péče se bude týkat stravy.
Popis strategie výzkumného šetření
K výzkumnému šetření byla zvolena kvantitativní metoda formou dotazníku.
Pro sběr dat byla využita forma anonymního dotazníkového šetření vlastní
konstrukce. Dotazník byl zpracován na základě teoretické části a předem
stanovených cílů. Byli osloveni pacienti interní kliniky Krajské nemocnice Karlovy
Vary. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků, vyplněných ke zpracování se vrátilo
všech 110 .
212
1 CHARAKTERISTIKAA KVALITA
OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Při hodnocení kvality ošetřovatelské péče záleží na úhlu pohledu a na
prioritách. Jinak ji bude posuzovat všeobecná sestra, lékař, náměstek pro
ošetřovatelskou péči, jinak pacient a jeho blízcí. Zatímco sestry se orientují
v hodnocení v rámci koncepce ošetřovatelství, pacient řeší, zda jsou uspokojeny jeho
základní potřeby v souladu s právy pacienta, zda je k němu personál ochotný,
vstřícný, chová se profesionálně. Laičtí pacienti nejsou schopni objektivně zhodnotit,
zda si sestry v rámci ošetřovatelské péče počínají v souladu se standardy, či nikoliv.
Charakteristik kvality zná literatura mnoho, což svědčí o tom, že vybrat
jednoznačnou a jedinou správnou není jednoduché. Světová zdravotnická organizace
(WHO) definuje kvalitu zdravotní péče jako stupeň dokonalosti poskytované péče ve
vztahu k soudobé úrovni znalostí a také současné úrovni technologického vývoje.2
Dále varuje před snižujícími se finančními prostředky a naopak zvyšujícími se
nároky na péči, z čehož vyplývá nutnost zefektivnit systém zdravotnictví.
Možnosti sester ovlivňovat kvalitu zdravotní péče jsou stále větší. Po mnoho
let převládaly biomedicínské definice zdraví, dnes převládají holistické, tedy
vnímající člověka jako bio-psycho-sociální celek.
1.1. Definice ošetřovatelské péče
Definic ošetřovatelské péče je více, veskrze všechny se ale shodují, že
ošetřovatelská péče je soubor odborných činností, které jsou zaměřené na udržení,
podporu, navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních
potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu
jednotlivců nebo skupin, nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Dále se
zaměřuje na rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti. Úroveň ošetřovatelské
péče tvoří spolu s úrovní diagnostiky a s terapeutickými postupy pilíř, o který se
World Health Organization: http://www.who.int/management/quality/assurance/2
QualityCare_B.Def.pdf?ua=1
213
opírá celková úroveň zdravotní péče. Ošetřovatelská péče zahrnuje i péči3
o nevyléčitelně nemocné, kterým by měla pomocí vhodně zvolených intervencí
zajistit zmírnění bolesti a důstojné umírání.
Ošetřovatelství je samostatný vědní obor a ošetřovatelství v praxi je
dynamický proces, který již dlouhá léta neobsahuje pouze plnění lékařových
ordinací. Realizuje se v prevenci, diagnostice, rehabilitaci i edukaci. Všeobecné
sestry samostatně a aktivně vyhledávají problémy a na jejich řešení se podílejí
s dalšími nelékařskými pracovníky. Jejich kompetence jsou určeny stupněm jejich
vzdělání.
1.2 Organizace ošetřovatelské péče
Ošetřovatelská péče zahrnuje ošetřovatelský proces, dokumentaci, standardy.
1.2.1 Ošetřovatelský proces
Ošetřovatelský proces je systematická, racionální a individualizovaná metoda
plánování, poskytování a dokumentování ošetřovatelské péče, která je uskutečňována
v určitém logickém pořadí. Cílem ošetřovatelského procesu je zmírnění nebo4
odstranění problému fyzického, psychického nebo sociálního rázu, který pacient má.
Termín ošetřovatelský proces poprvé použila v roce 1955 Lydia Elois Hallová , do té5
doby sestry plnily spíše lékařovy ordinace a činnosti nezávislé na lékařově
rozhodnutí vyplývaly z jejich iniciativy a zkušeností.
V klinické praxi se ošetřovatelský proces zlegitimizoval a naplno začal
uplatňovat v USA v roce 1973, kdy Americká asociace sester (American Nursing
Association, ANA) schválila a zveřejnila „Standardy ošetřovatelské praxe“
GLADKIJ, I., et al. Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování. 1.vyd., Brno:3
IDVPZ, 1999. ISBN 80-7013-272-8.
KUDLOVÁ, P. Ošetřovatelský proces a jeho dokumentace. 1.vyd., Zlín: Vydáno elektronicky, 2016.4
ISBN: 978-80-7454-600-6.
ALLIGOOD, M., TOMEY, A. Nursing theorists and their work. 7th edition, Maryland: Mosby-5
Elsevier, 2010. ISBN: 0323056415
214
a představila 5 kroků ošetřovatelského procesu: zhodnocení, diagnostiku, plánování,
realizaci, vyhodnocení. Všechny činnosti ošetřovatelského procesu jsou vzájemně6
propojené, doplňují se a vedou ku prospěchu pacienta. Pacient se na ošetřovatelském
procesu svojí spoluprácí významně podílí.
- Zhodnocení / posouzení (assessment) - zhodnocení stavu zdraví, zabezpečení
potřeb a soběstačnosti klienta. K posouzení si sestra pomáhá rozhovorem,
pozorováním, měřením a testováním. Sebraná data shromažďuje, uspořádává,
dokumentuje vyhodnocuje. Cíleně se zaměřuje na rizikové fatory, které pacienta
zatěžují a negativně ovlivňují jeho zdravotní stav, všímá si patologických procesů.
- Stanovení diagnózy (diagnosis) - sestra na základě sebraných a utříděných dat
stanovuje ošetřovatelskou diagnózu, tedy určuje ošetřovatelský problém.
- Plánování (planning) - tímto se rozumí plánování ošetřovatelské péče, tedy
stanovení krátkodobých či dlouhodobých cílů . Sestra formuluje cíle a očekávané
výsledky, rozepisuje ošetřovatelské intervence.
- Realizace (implememtation) - uplatnění předem naplánovaných intervencí. Sestra
dohlížení nad delegovanou péčí, dokumentuje proces.
- Vyhodnocení (evaluation) - sestra zhodnocuje efektivitu provedených intervencí,
tedy to, zda byly dosaženy vytyčené cíle a jak pacient reaguje na zásahy. Pokud
nedojde ke splnění či jen částečnému splnění cílů, je nutné plán ošetřovatelské
péče zaktualizovat a revidovat.
Metoda je základem pro poskytování individualizované a vstřícné
ošetřovatelské péče. Mezi její výhody řadíme především to, že sestra zná lépe
pacienta, což jí pomáhá snáze pochopit příčiny jeho chování. Zajišťuje kontinuitu
péče a vyžaduje konkrétní odpovědnost od každého člena ošetřovatelského týmu.
Metoda má také pozitivní význam pro pacienta, neboť aktivně zapojuje do péče
nejen pacienta samotného, ale i jeho blízké.7
tamtéž6
KUDLOVÁ, P. Ošetřovatelský proces a jeho dokumentace. 1.vyd., Zlín: Vydáno elektronicky, 2016.7
ISBN: 978-80-7454-600-6.
215
1.2.2 Dokumentace
Dokumentace je zdrojem úplných informací o ošetřovatelské péči o
pacientových potřebách, cílech péče, o péči samotné a o jejích výsledcích.
Dokumentace musí odpovídat legislativním normám, akreditačním a profesním
standardům. Může být tištěná či elektronická.
Ošetřovatelská dokumentace je součástí tzv. zdravotnické dokumentace, která
je ukotvena i v legislativě České republiky (Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních
službách a podmínkách jejich poskytování; Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické
dokumentaci).
Teprve novela zákona č. 20/1966 Sb. z 26. června 2001 (dále jen “novela”),
provedená zákonem č. 260/2001 Sb., platným od 1. srpna 2001, vložením § 67a až §
67 poprvé kodifikovala všeobecnou povinnost zdravotnických zařízení vést
zdravotnickou dokumentaci a současně dosti přesně vymezila pravidla pro její
vedení, uchovávání, nakládání s ní a její likvidaci.8
Dokumentace je pro členy ošetřovatelského týmu trvale dostupná, usnadňuje
tak předávání informací a zajišťuje plynulost a návaznost péče. Dále má funkci
studijní, její data slouží i pro výzkum, využívá se při akreditacích, kde se hodnotí
správnost a kontinuita jejího vyplnění, dále je to důkazní materiál v případných
sporech.
Data vepsaná v dokumentaci musí být pravdivá, napsaná čitelně, každý zápis
musí být podepsán a doplněn o jmenovku, tedy o přepis podpisu hůlkovým písmem.
Data musejí být postupně doplňovány v závislosti na tom, jak probíhá péče.9
1.2.3 Standardy
Ošetřovatelský standard definuje přijatelnou ošetřovatelskou péči a rozumí se
jím dohodnutá profesní norma kvality. Standard určuje rozsah, činnosti členů
ošetřovateského týmu, místo působení, kompetenční vztahy, etická a vzdělávací
POLICAR, R.: Zdravotnická dokumentace v praxi. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN:8
978-802-4723-587
tamtéž9
216
kritéria práce. Pro zvyšování kvality mají ošetřovatelské standardy podstatný
význam, protože jednoznačně vymezují minimální úroveň péče, která musí být
zajištěna. Jestliže není ošetřovatelský standard dodržován, stává se péče rizikovou,
neboť ohrožuje pacientův zdravotní stav. Jedná se tedy o závaznou normu, která je
vydána formou zákonu, vyhlášky, mohou ji vydat profesní organizace či ji
formulovat samotná zdravotnická zařízení .10
Je třeba, aby každý standard vymezoval normu, tedy požadované minimum
kvality, které má být zajištěno. Jestliže je toto hledisko splněno, standard lze
považovat za splněný.
Každý standard musí obsahovat jistá kritéria. Musí definovat oblast
ošetřovatelské péče, jeho zaměření bývá vyjádřeno v jeho názvu. Vyjadřuje se i míra
závaznosti, tedy to, pro koho je určen a kdo je povinen ho dodržovat. Cíl standardu
stručně a jasně popisuje, čeho má být dosaženo za předpokladu, že jsou zajištěna
kritéria strukturální (pomůcky, které jsou k výkonu třeba, postup, komplikace
výkonu) a výsledková (týkají se výsledné kvality). Nedílnou částí správně
vytvořeného standardu je takzvaný kontrolní mechanizmus, který bere v potaz
kompetentní osobu, jež bude hodnotit plnění standardu, dále se uvádí, jak často bude
kontrola prováděna. Je nezbytné uvést prameny literatury, ze kterých bylo čerpáno
při vypracování standardu a jeho samotného autora.11
Standardů existuje velké množství. Dělíme je na centrální, které vydává
ministerstvo zdravotnictví a lokálmí, které zpracovává konkrétní zdravotnicé zařízení
či jednotlivé pracoviště. Máme takové, které jsou sestaveny pro výkon ošetřovatelské
profese - ty definují podmínky, které opravňují k výkonu povolání, dále jsou
standardy samotné ošetřovatelské péče zaměřené na specifické ošetřovatelské
činnosti vykonávaní v konkrétních podmínkách na konkrétním pracovišti.
Standardům podléhá i zdravotnická dokumentace či vybavení pracoviště.
Všechny tyto faktory praticipují na výsledké kvalitě poskytované péče.
FARKAŠOVÁ, D. et al. Ošetřovatelství- teorie. 1. vyd. Martin: Osvěta, 2006. 211 s. ISBN10
80-8063-227-8.
BRABCOVÁ, I. et al. Sledování a vyhodnocování kvality ošetřovatelské péče s důrazem na11
realizaci ošetřovatelského auditu. Kontakt. České Budějovice: 2006, roč. 8. č. 2. ISSN 1212-4117.
217
Nově vypracovaný standard bývá ověřen prostřednictvím pilotní studie,
následně upraven, schválen či později revidován. Vždy však musí být pochopitelný,
měřitelný, akceschopný, dosažitelný a měl by odpovídat danému tématu.12
1.3.Kvalita ošetřovatelské péče
Na vnímání kvality ošetřovatelské péče má vliv sociální a kulturní prostředí,
představa o kvalitě je formována hodnotami, jež v posuzované společnosti panují
a také individuálním hodnotami těch, kteří kvalkitu jako takovou definují. Jsou to
tedy politici, odborníci, zdravotní pracovníci a všichni, kdo mají vliv na tvorbu
standardů.
Ošetřovatelskou péči lze považovat za kvalitní, je-li stupeň dokonalosti poskytované
péče v rovnocenném vztahu se soudobou úrovní znalostí a technologickými
dovednostmi. 13
Kvalitní péče se vyznačuje několika pricipy:
- V dané zemi i daném zdravonitckém zařízení musí existovat koncepce
ošetřovatelství
- Péče je poskytována prostřednitvím ošetřovatelského procesu
- Péče je odvozena od potřeb pacienta a je týmová
- Ošetřovatelský tým je odborně připraven, dobře motivován a stanovil si reálné cíle
- Ošetřovatelský personál dodržuje etický kodex a uplatňuje mezioborovu
spolupráci
Mezi dimenze kvality zdravotnických služeb patří kompetence, kontinuita,
bezpečnost, efektivnost, ekonomičnost, dostupnost, přiměřenost, úcta a vnímavost.14
Kvalitu péče je možné vnímat z pohledu pacienta, z pohledu profesionálního a z
hlediska řízení.
tamtéž12
World Health Organization: http://www.who.int/management/quality/assurance/13
QualityCare_B.Def.pdf?ua=1
STAŇKOVÁ, Marta. České ošetřovatelství 2. Zajišťování kvality ošetřovatelské péče. Etický kodex.14
Charta práv pacientů. Ediční řada – Praktické příručky pro sestry, 1.vyd. Brno: ID VPZ, 1998. 47s.
ISBN 80-7013-270-1
218
Na kvalitu péče má vliv počet pracovníků, kteří se podílejí na
ošetřovatelském procesu, na jejich dovednostech a kvalifikaci. Roli hraje
i organizace daného zařízení, jeho technická a technologická vybavenost
a samozřejmě politika.
1.3.1 Metody měření kvality péče
Kvalitu a dodržování standardů lze monitorovat a měřit více způsoby. Mezi
ně řadíme dotazníky, přímé pozorování, rozhovory, audit, sběr statistických údajů,
kontrolu dokumentace, sledování rozličných ukazatelů a pod. Metody měření kvality
se volí pro různé úrovně řízení, oblasti činností a služeb.
1.3.2 Indikátory kvality
Indikátory kvality jsou kritéria, která se dají měřit a porovnáme-li je s
určitým standardem, směrnicí nebo požadavkem, vypovídají o tom, jak dalece bylo
tohoto standardu dosaženo. Jsou jedním ze základních nástrojů sledování kvality
péče, díky nim lze efektivně monitorovat výkon a porovnávat jednotlivá období nebo
zdravotnická zařízení mezi sebou.
Smyslem indikátorů kvality je včas identifikovat a řešit problémy ohrožující
kvalitu péče a také zapojit zaměstnance do procesu monitorování kvality. Jedná se15
o kvantitu, která vypovídá o kvalitě. Indikátory mohou být soustředěny na negativní
nebo pozitivní jevy, mohou být zaměřené na sestry, lékaře, na ošetřovatelský proces,
klinickou událost nebo systém.
Mohou se týkat struktury - kvalifikace sester, počtu zaměstnanců,
technického vybavení oddělení, procesu - správnosti vedení dokumentace, úrovni
ošetřovatelské péče a výstupu - počtu stížností na kvalitu péče. Výsledek indikátoru
musí být zasazen do numerického kontextu, který nám umožní porvnat “něco
s něčím”, bez kontextu jsou indikátory pouze statistikou.
Indikátory nejsou totéž co standardy. Idikátory jsou nástroje pro určení
oblastí, které potřebují hlubší prozkoumávání. 16
ČERNOCKÁ, A. Metody měření kvality péče. Ošetřovatelská péče, roč. 2014, č. 2, s 6-7. B 2667,15
neváz. 1226 a.
tamtéž16
219
1.3.3 Systémy řízení a zajišťování kvality
Systém řízení slouží k tomu, aby se předešlo problémům s dodržováním
kvality na jednotlivých odděleních zdravotnického zařízení, aby nenarůstaly stížnosti
pacientů a aby bylo dosaženo vyšší kvality péče. Systémy řízení kvality mají vnést
řád a efektivitu. Zařízení mohou prokázat svou způsobilost plnit požadavky pacienta
při interním či externím hodnocení této způsobilosti. Nemocnice se učí efektivněji
využívat finanční i lidské zdroje. Lepší zajištění kvality a kontinuity všech služeb má
vést ke zvýšení spokojenosti pacientů a provozní činnosti v zařízení mají být
transparentnější. 17
Kvalita je zajišťována pomocí certifikace a akreditace.
Certifikace - postup, při kterém oprávněná instituce hodnotí a potvrzuje, že
organizace, jednotlivec nebo program odpovídají stanoveným požadavkům,
například standardům. Certifikační instituce certifikuje dané zařízení, jestliže splní
kvalifikační požadavky. Příkladem je certifikace ISO (International Organisation for
Standardization), celosvětová federace národních organizací pro standardizaci, jejíž
normy jsou zaměřené na stabilitu kvality, nepřetřžité zlepšování, prevenci neshod,
detailní dokumentování všech postupů zabezpečování kvality. Platnost certifikátu18
je tři roky, poté se uskutečňuje reaudit.
Akreditace - proces, při kterém nezávislá, nestátní instituce posuzuje činnost
zdravotnického zařízení a ověřuje, nakolik jeho činnost odpovídá standardům
stanoveným pro zvyšování kvality péče. Akreditační komise po skončení šetření
rozhoduje, zda je zkoumané zařízení odpovídající stanoveným standardům.
Příkladem je ISQua (International Society for Quality in Health Care), mezinárodní
společnost pro kvalitu, založena roku 1955 v Austrálii. Sdružuje národní
PEŠEK J., Tvorba systému jakosti ve zdravotnictví a lékárenství s využitím norem ISO. 1. vyd.17
Praha: Grada, 2003. ISBN: 8024705516.
Kolektiv autorů, Mezinárodní akreditační standardy pro nemocné, komentovaný oficiální překlad.18
3. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN: 978-80-247-2436-2.
220
i mezinárodní akreditační komise, která vyvinula Model mezinárodních principů
tvorby národních akreditačních standardů v souladu s požadavky ISO.19
V České republice působí SAK - Spojená akreditační komise, která vznikla v
roce 1998 a jejím cílem je motivovat zdravotnická zařízení ke zvyšování kvality
a bezpečí péče. Vydává standardy, směrnice, publikuje, pořádá certifikované kurzy.
PEŠEK J., Tvorba systému jakosti ve zdravotnictví a lékárenství s využitím norem ISO. 1. vyd.19
Praha: Grada, 2003. ISBN: 8024705516.
221
2 SLOŽKY STRAVY A NEMOCNIČNÍ DIETY
“Výživa ovlivňuje nejen duševní pohodu a zdraví, způsob stravování se
významně podílí i na celkovém zdravotním stavu člověka a na průběhu některých
onemocnění.” Jídlo není jen potřeba ve smyslu zdroje energie. Jídlo nás dokáže20
dobře naladit, dokáže potěšit oko díky estetickému servírování, jídlo nás zahřeje
a zažene hlad. Stravu náš organismus vnímá jak z potřeby biologicko-fyziologické,
tak psycho-sociální.
Při hospitalizaci pacient často ztrácí chuť k jídlu a pití vlivem léčby,
omezeného výdeje energie, změny prostředí, omezení soběstačnosti. Rázem se tedy
dostává do rizika malnutrice (podvýživy), což je nedostatečný stav výživy vlivem
nepoměru mezi energetickými a výživovými požadavky organizmu na straně jedné
a využitelnou energií a živinami v potravě na straně druhé.
Podvýživa (malnutrice, zhoršený stav výživy) je problém, se kterým se
můžeme setkat při většině zdravotních problémů. Velmi často však bývá přehlížena
na úkor základního onemocnění, pro které je pacient léčen. Přitom správná výživa
zlepšuje snášenlivost léčby, je spojena se zlepšením pooperačního hojení a vede
k významně méně častému výskytu infekčních komplikací a rychlejší
rekonvalescenci.
Podvýživa se týká i starších osob, u kterých běžná strava bývá často velice
jednostranná a tak dochází k deficitu důležitých vitamínů a minerálních látek.
Ačkoliv s přibývajícím věkem se snižuje výdej energie, i starší lidé potřebují stravu
bohatou na živiny. Vyvážený jídelníček je jeden z nejlepších způsobů obrany proti
působení času. Správná výživa je jeden ze základních předpokladů plného využití
zdravotního potenciálu.21
TRACHTOVÁ, E. a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: NCONZO,20
2013. ISBN: 978-80-7013-553-2.
Výživa pro pacienty: http://www.vyzivapropacienty.cz/Podvyziva-malnutrice/27.article.aspx21
222
2.1 Základní složky stravy
Mezi základní složky stravy řadíme bílkoviny, cukry, tuky, vlákninu,
vitamíny, minerály a tekutiny.
Bílkoviny (Proteiny) - Bílkoviny patří mezi základní živiny, které slouží pro
stavbu a obnovu tkání, pro tvorbu hormonů, dobrou imunitu a tvorbu erytrocytů.
Denní doporučovaná dávka bílkovin v potravě je asi 10–15 % dodávané energie, to
je 0,8 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Nedostatek bílkovin nepříznivě
ovlivňuje tělesný i duševní vývoj. Nadměrný přísun je naopak velkou metabolickou
zátěží pro játra i ledviny.22
Cukry (Sacharidy) - Cukry neboli sacharidy jsou základním zdrojem energie.
Nervový systém je schopen využít pouze energii ze sacharidů. Také svaly užívají
sacharidů jako hlavní zdroj energie. Sacharidy jsou i rezervní látkou, kterou
organismus dovede rychle využít, tvoří největší složku běžného denního příjmu.
Doporučovaná denní dávka ve stravě je asi 55–60 % energetického přísunu dne.
Sacharidy se uplatňují v metabolismu jako palivo, buňkami jsou využívány v podobě
glukózy. Do krve se ze střeva vstřebávají tři hlavní jednoduché sacharidy - glukóza,
fruktóza, galaktóza. Jak fruktóza, tak galaktóza se v játrech snadno přeměňují na
glukózu. V organismu existují látky sacharidového typu jako energetická rezerva.
Jsou to glukosa a glykogen. Glykogen se vyrábí v játrech, je udržován na stálé
hodnotě, je to železná zásoba organismu. Glukosa se vstřebává v horní polovině
tenkého střeva aktivním transportem do krve. Vstřebaná glukosa je odváděná do
jater. Tady vstupuje do metabolických dějů nebo je ukládána ve formě glykogenu.
Glukosa slouží jako energetický zdroj pro jednotlivé buňky, ale do buňek proniká jen
za účasti inzulínu (který je produkován slinivkou břišní). Hladina glukosy v krvi je
poměrně stálá v rozmezí 3,5-5,6 mmol/l (kolísá velmi málo).23
Dietologie: http://www.dietologie.cz/teorie/bilkoviny/kde-je-nejvic-bilkovin.html22
Dietologie: http://www.dietologie.cz/teorie/cukry-sacharidy-energie/kde-jsou-obsazeny-23
sacharidy.html
223
Tuky (Lipidy) - Mají by měly pokrývat asi 4 % celkového denního příjmu
energie. Poté, co projdu lipidy zažívacím traktem, určitá část se uloží do tukových
zásob těla umístěných pod kůží a kolem určitých životně důležitých tělesných
orgánů, jako jsou játra, ledviny a srdce. Tyto tukové polštáře chrání tělo proti chladu,
ale zároveň slouží jako ochrana kostí a vnitřních orgánů před zraněním.
Jsou to sloučeniny vyšších mastných kyselin, jsou rostlinného a živočišného
původu, nerozpustné ve vodě. Základní složkou všech lipidů jsou alkohol a mastné
kyseliny. Ve stravě se nejčastěji nacházejí tuky v podobě triacylglycerolů - neutrální
tuky - jsou to jednomocné mastné kyseliny s trojmocným alkoholem glycerolem.
Tuky jsou ve stravě přijímány jako triacylglyceroly, potom jsou štěpeny jako
diacylglyceroly a monoacylglyceroly až na mastné kyseliny a glycerol.24
Mastné kyseliny s krátkým řetězcem se vstřebávají rychleji a přecházejí
sliznicí tenkého střeva přímo do vrátnicové krve a do jater. Mastné kyseliny s delším
řetězcem jsou znovu esterifikovány ve sliznici tenkého střeva. Vytváří se
triacylglyceroly, ty pak tvoří chylomikra, to jsou největší částice z transportních
forem tuků. Triacylglyceroly tvoří asi 95 % z celkového množství tuků v našem těle.
O zbývajících 5% se dělí fosfolipidy a steroidy, ze kterých je cholesterol ten
nejdůležitější.25
Cholesterol se nalézá ve všech tkáních a je pro udržení zdraví
nepostradatelný. Je to přirozená složka buněčných membrán, nervových pochev
a normální součást krve. Asi 70 až 80 % cholesterolu obsaženého v těle je
produkováno játry, zbytek získává tělo potravou. Játra kromě produkce cholesterolu
také likvidují jeho nadbytek, a tak udržují v krvi jeho vyrovnanou hladinu.
Cholesterol je tedy tukovitá látka a víme, že krev je roztok, jehož základem je voda,
ale protože voda a tuk se navzájem nemísí, je transport cholesterolu krví poněkud
složitější. Játra překonávají tyto problémy tím, že váží cholesterol s různými
bílkovinami rozpustnými ve vodě. Výsledné komplexy se nazývají lipoproteiny.
Denní příjem cholesterolu by neměl být víc jak 300 – 400 mg za den. Jeho vysoká
Dietologie: http://www.dietologie.cz/teorie/tuky/tuky-energeticky-obsah.html24
tamtéž25
224
hladina v krvi zvyšuje riziko aterosklerózy, ischemické choroby srdeční nebo
kolorektálního karcinomu.26
Vláknina - Vlákninu tvoří směs polysacharidů a dalších složek jako celulóza,
lignin, pektin apod., které jsou součástí nestravitelné složky potravin rostlinného
původu. Doporučená denní dávka je 30 g. Rozpustná vláknina je obsažena v ovoci
a zelenině, tmavém pečivu, luštěninách. Má vliv na hladinu cholesterolu cukru,
navozuje pocit sytosti díky viskózní substanci, kterou vytváří z potravy a zpomaluje
tím pohyb stravy v trávicí soustavě, díky čemuž tělo v klidu a účinně absorbuje
potřebné látky. Rozpustná vláknina vodu absorbuje, ale nerozpouští se v ní,
důsledkem čehož změkčuje stolici a napomáhá k pravidelnému vyprazdňování.27
Vitamíny - Vitamíny jsou takové látky, které si tělo neumí samo
vyprodukovat, mimo vitamínu K, a proto je nutné, aby byly čerpány ze stravy.
Vitamíny tvoří součást hormonů a enzymů, jsou to významné antioxidanty.
Nedostatek vitaminů se obvykle projevuje padáním vlasů, únavou, poruchami nálad.
Jetsliže má člověk nekvalitní a nevyváženou stravu, trpí nedostatkem vitaminů.
Vitamíny jsou rozpustné v tucích, ty se ukládají, a rozpustné ve vodě, které by se
měly přijímat pravidelně. Jejich přebytky tělo vylučuje.28
Minerály - Minerály jsou významným stavebním prvkem kostí a zubů,
pomocí nich jsou vedeny nervové vzruchy a zajišťují kontrolu metabolismu. Jejich
nedostatek souvisí s nevyváženou stravou a poruchou vstřebávání, většinou se
projevuje například poruchou růstu kostí (vápník), anémií (železo), bolestmi hlavy
(hořčík).29
Pitný režim - Dostatek tekutin je základním předpokladem pro správníé
fungování organismu. Člověk ztrácí tekutiny potem, stolicí, močí, ztráta tekutin
probíhá i skrze rány vyplavením exsudátu. Všechny tyto položky je třeba započítat
KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247- 0736-526
tamtéž27
MOUREK, Jindřich. Fyziologie. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1190-728
tamtéž29
225
do denní bilance tekutin a dbát na jejich řádné doplnění. Nedostatek tekutin se
projevuje dezorientací, bolestmi hlavy, křečemi, pocity slabosti. U hospitalizovaných
a seniorů se setkáváme se sníženým pocitem žízně, o to víc je třeba na přísun tekutin
dbát.
2.2 Systém nemocničních diet
Jednotný systém nemocničních diet uvedl Doc. Mudr. Přemysl Doberský
v roce 1981. Dokument byl posléze novelizován, aktualizován o nové vyjádření
energetické hodnoty kcal a kJ, následně byl schválen a na základě metodického
pokynu ministerstva zdravotnictví vydaného roku 1991 se jím řídí nemocnice do
současnosti.
Cílem rozdělení diet, které jsou zastoupeny v nemocnici, je, aby byla strava
upravená pro pacienta individuálně, dle jeho potřeb. Některé složky potravy jsou
navýšeny, jiné potlačeny či zcela vynechány. U vybraných chorob je dieta dokonce
základní léčbou - diabetes mellitus, celiakie, pankreatitida. Dietu ordinuje vždy lékař
ve spolupráci s nutričním terapeutem, stravu denně předepisuje do dokumentace.
Strava by měla být pestrá, chutná a zdravotně nezávadná, tedy hygienicky bezpečná.
Příprava stravy je centralizovaná, na oddělení je transportována v boxech / tabletech.
2.2.1 Definice diety
Dieta je strava, která má zohlednit specifické nároky na složení, energetickou
hodnotu a technologickou úpravu, jež vyžaduje konkrétní onemocnění. Význam
diety je nutriční - pokryje předpokládaný denní příjem energie, výchovněpsychologický
- pacient je poučen o důvodu a volbě potravin, je edukován
a připraven pro samostatné vhodné stravování po propuštění a psychologický pacienty
spojuje, je to téma k hovoru jak mezi pacienty, tak mezi pacienty
a personálem.30
VYTEJČKOVÁ, R., SEDLÁŘOVÁ, P., WIRTHOVÁ, V., HOLUBOVÁ, J. Ošetřovatelské postupy30
v péči o nemocné I.Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3419-4
226
Výživa je součástí léčby. Pokrmy by měly být šetřící, tedy měkké, stravitelné,
dle indikace mixované, měly by mít přiměřenou teplotu. Měly by být ne příliš ostré,
bez přepálených tuků, kofeinu. Měly by povzbuzovat apetit.
2.2.2 Dietní systém
Máme diety základní (0-13), speciální (číslo + S) a standardizované (bez
číselného označení).31
Základní diety:
• 0 - tekutá (6 000 kJ) - Předepisuje se na kratší dobu, po operacích ústní dutiny, po
tonsilektomiích, při chorobách, poraněních a poleptáních ústní dutiny, hltanu
a jícnu, při všech změnách, které způsobují zúžení jícnu. Přechodně je indikovaná
při těžkých horečnatých stavech nebo některých otravách. Základem jsou
potraviny vařené, dušené, mixované a ředěné. Tato dieta je bez příloh.
• 1 - kašovitá (11 000 kJ) - Tato dieta je indikována po operacích trávicího systému
po první realimentaci (kaše), při těžších, poúrazových změnách v ústní dutině
(poleptání jícnu, ezofagitida, stenosa, achalasie a karcinom jícnu). Je doporučena
v akutním bolestivém stadiu vředové choroby žaludku a dvanáctníku. Jídlo musí
být vždy uvařeno do měkka.
• 2 - šetřící (12 000 kJ) - Podává se při poruchách trávicího systému s dlouhodobým
průběhem nevyžadující změny v energet. přívodu stravy ani v poměru základních
živin. Je vhodná u funkčních poruch žaludku, poruch sekrece, chronické gastritidy,
vředová choroby žaludku, chronického onemocnění žlučníku a dvanáctníku
v klidovém období. Volí se u stavů po infarktu myokardu a stavů po odeznění
akutní fáze infekční žloutenky, případně u chronických onemocnění jater či obecně
v období rekonvalescence. Měla by být bez nestravitelných zbytků, měkká.
• 3 - racionální (12 000 kJ) - Volí se tehdy, není-li u pacienta třeba zvláštní úpravy
výživy. Jedná se o “normální” stravu, která by všakměla být pestrá.
Dietologie: http://www.dietologie.cz/dieta/dietni-system-pro-nemocnice-a-ve-zdravotnictvi.html31
227
• 4 - s omezením tuků (11 000 kJ) - Je vhodná při chorobách žlučníku po odeznění
akutního stadia a při chronických onemocněních žlučníku a pankreatu, na
přechodný čas pro pacienty po operaci žlučníku, předepisuje se pacientům se
sníženou funkční schopností pankreatu, po virovém zánětu jater, při odeznívající
dyspepsii, střevních katarech, pokud nejsou provázeny výraznějšími průjmy. Jedná
se o stravu plnohodnotnou, avšak lehce stravitelnou. Množství tuků je omezeno.
• 5 - bílkovinná bezezbytková (12 000 kJ) - Volíme ji po akutních průjmových
onemocněních a při chronických průjmových onemocněních. Ovoce a zelenina je
při této dietě bez slupek, strava je dušená nebo vařená.
• 6 - nízkobílkovinná (10 000 kJ) - Dieta vhodná při akutním a chronické m
onemocnění ledvin. Strava je neslaná, o případném dosolení rozhoduje lékař na
základě výsledků krve. Jsou omezeny bílkoviny rostlinné, neboť živočišné
považujeme za plnohodnotné.
• 7 - nízkocholesterolová (9 000 kJ) - Předepisuje se především kardiologickým
pacientům.
• 8 - redukční (6 000 kJ) - Vhodná pro obézní pacienty s hyperlipoproteinemií,
případně cukrovkou, kde chceme dosáhnout snížení tělesné hmotnosti. Omezujeme
množství stravy a škrobů.
• 9 - diabetická (8000 kJ) - Pro diabetiky, někdy i pro nemocné
s hyperlipoproteinemiemi typu IV, případně III a V. Dodržujeme přesné rozestupy
v servírování a dávky sacharidů jsou dle ordinace lékaře. Tato dieta obsahuje
i druhou večeři.
• 10 - neslaná šetřící (10 000 kJ) - Vhodná pro pacienty s chorobami srdce a cév v
dekompenzaci a všemi chorobami, u nichž dochází k zadržování tekutin. Volí se i v
těhotenství, začnou-li se tvořit větší otoky a je prospěšná i pro některé nemocné s
vysokým krevním tlakem. Potraviny, u kterých byla sůl použita už při přípravě,
jako jsou uzeniny a konzervy, nejsou povoleny.
228
• 11 - výživná (14 000 kJ) - Při všech chorobách, při nichž nemocní mají co
nejrychleji znovu nabýt ztracené tělesné síly a zvýšit svou tělesnou hmotnost,
pokud není nutný předpis speciální diety např. rekonvalescence po infekčních
chorobách, po operacích, plicní TBC, zhoubné nádory v období cytostatické léčby,
ozařování RTG nebo radiem. Strava je podávána ve více dávkách denně a doplněna
ještě výživovými doplňky - drinky, krémy, rozpustnými prášky.
• 12 - strava batolat (8 000 kJ) - Pro děti ve věku od 1,5 roku do 3 let.
• 13 - strava větších dětí (11 000 kJ) – Pro děti od 4 do 15 let. 32
Diety lze navzájem libovolně kombinovat v případě, že má pacient více
dietních omezení.
Speciální diety:
• 0S čajovou
• 1S - tekutou výživnou (12 000 kJ) - Volíme ji v případech, kdy je pacient schopen
přijímat pouze tekutou stravu.
• 4S - s přísným omezením tuků (7000 kJ) - Vhodná u pacientů po cholethiatickém
záchvatu nebo v akutním období infarktu myokardu.
• 9S - diabetickou šetřící (9000kJ) - Pro diaebetiky se současným vleklým
omezením zažívacího traktu.33
Standardizované diety jsou specifické buď pro vybrané věkové kategorie, vybraná
onemocnění nebo pro pacienty, kteří mají alergii či intoleranci na určité potraviny.
Dietologie: http://www.dietologie.cz/dieta/dietni-system-pro-nemocnice-a-ve-zdravotnictvi.html32
tamtéž33
229
2.3. Zásady při podávání jídla
Je třeba zajistit, aby pacient dostal správnou dietu dle ordinace. Jídlo by mělo
být dostatečně teplé, mělo by být esteticky lákavé, aby v pacientovi stimulovalo chuť
k jídlu. Jídlo by mělo být podáváno v pravidelných intervalech, mělo by zahrnovat
i dostatek tekutin. Personál, který jídlo servíruje, by měl být upravený, jeho uniforma
by měla být čistá. I pacient by měl mít možnost si před jídlem umýt ruce. Po jídle je
zase vhodný dotaz, zda si nemocný nepřeje vyčistit zuby, či si nepřeje aspoň
vypláchnut ústní dutinu.
Je nezbytné, aby byl ošetřující personál trpělivý, zajistil pacientovi pohodlí
a dostatek času pro jídlo. Podávání jídla je i výbornou příležitostí pro navázání
komunikace.
230
3 CHARAKTERISTIKA VŠEOBECNÉ SESTRY
3.1 Role všeobecné sestry
Spolu s dobou se mění i role všeobecných sester. Dřív se sestry věnovaly
ošetřovatelství v rámci charity, později fungovaly jako pravá ruka lékaře a dnes jsou
to samostatné členky (členové) týmu, od kterých se očekává formální vzdělání,
týmová spolupráce, ošetřovatelská péče, edukace a případně i výzkumná činnost.
Dle metodického pokynu ministerstva zdravotnictví má mít absolvent34
studijního a vzdělávacího programu následující profil: Výstupní znalosti
a dovednosti všeobecných sester, tj. profesní kompetence všeobecných sester, jsou
rozděleny na základní, specializované a vysoce specializované podle základních
funkcí, které všeobecná sestra plní a vycházejí z platné legislativy ČR. Všeobecné
sestry musí umět chránit, udržovat, navracet a podporovat zdraví osob a skupin,
jejich autonomii a soběstačnost v oblasti tělesných a psychických životních funkcí
s přihlédnutím k psychologické, sociální, ekonomické a kulturní odlišnosti způsobu
života osob se zdravotním postižením. 35
3.2 Osobnost všeobecné sestry
Sestra potřebuje ke své profesi nejen předpoklady odborné, ale i osobní.
K povolání zdravotní sestry je důležitá nesobeckost. Jestliže lékař nemocného léčí,
zdravotní sestra se o něho stará. Měla by pacienta podpořit, být empatická, laskavá,
trpělivá, dále by měla být rozhodná, pohotová, také snášenlivá, přizpůsobivá.
Ošetřovatelství je totiž obor, který poskytuje práci na celý život a nese s sebou velké
nároky.
Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro studijní obor všeobecná sestra, on-line: http://34
www.mzcr.cz/dokumenty/metodicky-pokyn-vseobecna-sestra_2197_947_3.html
§ 5 odst. 3 zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních a § 2 a § 435
vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných
pracovníků
231
Všeobecné sestry bývají velmi kritické vůči tomu, co považují pro svou
osobnost a profesi za podstatné a co ne. Z jejich pohledu jsou dle výzkumů
nejdůležitější tyto vědomosti a dovednosti: znát základní metody a formy práce
a manipulace s pacientem, umět užít správných prostředků, umět zvolit vhodný
způsob komunikace adekvátní konkrétnímu pacientovi, tudíž ovládat komunikaci
s nejrůznějšími pacienty, ale také s lékaři, s rodinami nemocných, umět správně
hodnotit stav pacienta, znát způsoby, jak ho povzbudit, pozitivně namotivovat a umět
aplikovat potřebné postupy v závislosti na cílech léčby, umět se pohotově a pružně
rozhodnout za všech okolností i v rozličných situacích. 36
Vzhledem k náročnosti povolání - povolání, které je bohaté na komunikaci
s lidmi, bohaté na psychicky vypjaté situace a na odborné požadavky, se očekává
paleta nejrůznějších vlastností, které podpoří profesionalitu.
Mezi rozumové předpoklady řadíme:
• Pohotovost a rozhodnost, díky kterým je sestra schopna reagovat na nestandardní
situace, na ty, které nejsou rutinní.
• Všeobecná sestra by měla být nápaditá, kreativní, měla by si být schopna poradit
za každé situace - při časové tísni, při nedostatku personálu, při nedostatku
vybavení. Očekává se od ní podnětnost.
• Nelze opomenout smysl pro organizaci. Sestra by měla být systematická, pečlivá,
pozorná. Všechny tyto vlastnosti jsou třeba při práci s dokumentací nebo s léčivy.
• V neposlední řadě by měla mít sestra předpoklady pro učení. Měla by mít
všeobecný rozhled a měla by umět přemýšlet v souvislostech, napříč obory.
Mezi žádoucí citové a volní vlastnosti řadíme:
• Sestra by měla být ochotná. Měla by pacientovi naslouchat, jeho problémy
upřednostnit před těmi svými. Měla by být společenská, měla by mít ráda lidi.
BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Vyd. 1. Brno: Národní centrum36
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-701-3439-9.
232
• Důležitá je snášenlivost, asertivita. Je třeba s pacienty jednat systematicky, cíleně
je vést, edukovat. Důležitá je stálost, sestra by neměla být výbušná či cholerická
nebo náladová.
• Je třeba, aby všeobecná sestra, chce-li být profesionálkou, na sobě neustále
pracovala. Svoje emoce by měla umět ovládat, měla by si počínat disciplinovaně
a měla by vědět, jaké reakce od sebe čekat. Měla by se umět ovládat.37
3.3 Možnosti sebevzdělávání
Sestra je během své praxe vystavena rozličným situacím a postavena před
těžké komunikační úkoly. Dobrým rádcem bývá do jisté míry intuice, klíčem
k efekticní komunikace je však asertivita, která ovšem nemusí být všem vlastní.
Asertivita se však dá do jisté míry naučit. Sestra by měla mít přehed
o psychologických oborech a základních technikách. Doporučují se návštěvy
vzdělávacích kurzů, účinná je i sebereflexe, tedy vnitřní dialog se sebou samým, kdy
je nutné zaujmout kritický odstup od svých zážitků a snažit se je srovnat, vyhodnotit,
usměrnit. Vnitřní dialog je svědomí sestry, které rozebírá profesionální stránku
a snaží se ji následně korigovat.38
3.4 Základy komunikace s pacientem
Komunikace, tedy vzájemná výměna informací, je mimořádně důležitým
aspektem v povolání všeobecné sestry.
Komunikaci dělíme na verbální, tedy tu, během které vyjadřujeme informaci
řečí a slovy, a na komunikaci nonverbální, kdy se vyjadřujeme pomocí mimiky,
posturiky (postojem těla), proxemiky (zónami, tedy odstupem od druhé osoby) či
haptiky - komunikace dotykem. Svoji roli v projevu hraje i paralingvistika, tedy tón
našeho hlasu, výslovnost a frázování.
VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd. Praha: Grada,37
2011. Sestra. ISBN 978-802-4731-742
VOSEČKOVÁ, A., HRSTKA, Z. Kapitoly z psychologie zdraví: Syndrom vyhoření. 1.vyd.38
Universita obrany: Fakulta vojenského zdravotnictví, 2010, 55s. ISBN 978-80-7231-344-0
233
Pro sestru je v rozhovoru s pacientem klíčové, aby k pacientovi pociťovala
úctu a brala ho jako rovnocenného partnera v rozhovoru. Měla by působit
důvěryhodně, tedy přesvědčit pacienta svým chováním, že jí smí důvěřovat. Sestra
by se měla pokusit o navození přátelské atmosféry.
3.4.1 Terapeutická komunikace
Terapeutická komunikace se odehrává formou rozhovoru s nemocným. Při
každodenní kontaktu s nemocným člověkem sestr poskytuje oporu a pomoc při
adaptaci na změny. Podpůrný rozhovor má zvýšit účinnost jiných léčebných přístupů
u somaticky či psychosomaticky nemocných. Správně strukurovaný rozhovor naví39
vzbudí v pacientovi důvěru k sestře, která je pro efektivitu spolupráce klíčová.
Pro sestry je mimořádně důležitou schopností umět aktivně naslouchat.
Důležité je, obzvlášť s nemocným člověkem, který je v neznámém prostředí
a ve zjevné nepohodě, dodržovat následující zásady :40
• Komunikovat optimálně - verbální a neverbální komunikace by měly být
v souladu. Měly bychom mluvit pomaleji, tvářit se soucitně, měli bychom zrcadlit
druhé.
• Komunikovat empaticky - důležitá je trpělivost, neměli bychom brzdit emociální
projevy nemocného, měli bychom aktivně naslouchat, umět mlčet, nepovzbuzovat
za každou cenu k hovoru, spíše vnímat, co nemocný potřebuje a žádá, uznat
nejistotu a strach, nic neslibovat, podporovat.
• Komunikovat strukturovaně a jasně - je třeba trpělivě opakovat, vyjadřovat
stabilitu a jistotu, vysvětlovat postupy, dodávat informace, zodpovídat otázky.
VENGLÁŘOVÁ, M., Mahrová, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1.vyd. Praha: Grada39
Publishing, 2006. ISBN: 80-247-1262-8
JUŘÍČKOVÁ, V. Komunikační techniky. 1.vyd. Slezská universita v Opavě, Fakulta veřejných40
politik v Opavě, 2011.
234
Kritéria úspěšné verbální komunikace :41
• Jednoduchost - zdlouhavé opisování situace a používání odborné terminologie
neznámé posluchači je chybou. Je třeba se vyjadřovat jasně a ověřit si, zda
nemocný porozuměl sdělovanému.
• Stručnost - v situaci, kdy jsme nemocní, máme pocit diskomfortu, bolesti a další
obtíže, jsme citliví na čas. Stručná informace je profesionální. Zdlouhavé okliky
nevzbuzují důvěru. Stručnost ale nelze zaměňovat za strohost nebo neochotu
mluvit.
• Zřetelnost - dbáme na vyjádření podstaty věci.
• Vhodná načasování - je nutné vážit souvislosti, tedy zda-li je vhodná chvíle pro
rozhovor, zda nejsou poblíž rušivé okolnosti, jaké informace jsou v zájmu pacienta.
Podmínkou je soukromí.
• Přizpůsobivost - je nutné aktivně naslouchat a případně přizpůsobovat styl hovoru
reakcím nemocného.
VENGLÁŘOVÁ, M., Mahrová, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1.vyd. Praha: Grada41
Publishing, 2006. ISBN: 80-247-1262-8
235
4 PRAKTICKÁ ČÁST
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat a zanalyzovat zpětnou vazbu
pacientů, tedy zjistit, jak oni subjektivně vnímají svoji hospitalizaci. Podněty
ke zlepšení zjištěných nedostatků vycházejí právě od samotných hospitalizovaných.
4.1. Výzkumné cíle
Cíl 1.
Zjistit, jak jsou pacienti vybraného interního oddělení spokojeni s péčí.
Cíl 2.
Zjistit, jak jsou pacienti vybraného interního oddělení spokojeni se stravou.
Cíl 3.
Zjistit, jaké mají pacienti náměty na zlepšení.
4.1.2 Výzkumné hypotézy
Hypotéza 1.
Pacienti jsou ve více než 50 % spokojeni s péčí všeobecných sester.
Hypotéza 2.
Více než 50 % pacientů nebude spokojeno se stravovacím režimem.
Hypotéza 3.
Většina námětů na zlepšení péče se bude týkat stravy.
236
4.2 Průběh výzkumného šetření
Výzkumné šetření probíhalo od prosince 2015 do února 2016 na čtyřech
odděleních interní kliniky Karlovarské krajské nemocnice. Dotazníky byly
distribuovány na jednotlivá inetrní oddělení v souladu se souhlasem náměstkyně pro
ošetřovatelskou péči. Vzor žádosti o umožnení dotazníkového šetření je přílohou této
práce.
Pro potřeby dotazníkového šetření bylo vytištěno a rozmístěno celkem 110
dotazníků, navrátilo se všech 110 vyplněných dotazníků, tj. 100 %.
4.3 Metodika dotazníkového šetření
Pro zpracování výzkumu jsem zvolila kvantitativní metodu formou
anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který jsem sestavila na podkladě
teoretické části bakalářské práce a předem stanovených cílů a hypotéz.
Výhodou dotazníkové techniky je získání potřebných informací od vysokého
počtu respondentů v poměrně krátkém čase a s poměrně malým finančním nákladem.
Dalšími výhodami je použití při sběru citlivých informací, bez emocí dotazovaného
a možnosti hromadného zpracování v počítačových programech. Nevýhodou
dotazníkové metody je nižší návratnost, riziko špatné formulace otázky bez možnosti
opravy a dovysvětlení, neúplné vyplnění dotazníku a riziko, že dotazník vyplní
někdo jiný mimo cílovou skupinu.42
V úvodu dotazníku seznamuji respondenta s tématem a účelem výzkumu,
následují otázky týkající se pohlaví, věku a toho, zda byl dotyčn/á již někdy
hospitalizovaný/á. Následují otázky týkající se péče, hodnocení sester a stravy.
Poslední 18. otázka je otevřená - pacient sám vepisuje připomínky k ošetřovatelské
péči. Dotazník je součástí příloh této práce.
KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. ISBN: 978-80-247-2713-4.42
237
Získané výsledky byly zpracovány pomocí tabulkového programu Numbers
a textového programu Pages.
238
4.4 Vlastní výzkumné šetření
V této kapitole jsou interpretovány a analyzovány výsledky jednotlivých
otázek dotazníku. Údaje jsou zpracovány v grafech.
4.4.1 Charakteristika respondentů
O vyplnění dotazníku bylo požádáno celkem 110 pacientů, vráceno
a plnohodnotně vyplněno jich bylo všech 110, tedy 100 %.
Nejvíce odpovídajících bylo ve věku 61 let a výše (56 respondentů), ve věku
31 - 60 let bylo 48 respondentů a ve věku méně než 30 let bylo 6 respondentů.
Graf 1 - Věk respondentů
239
51 %
44 %
5 %
méně než 30 let 31 - 60 let 61 let a výše
Co se týče pohlaví respondentů, šetření se zúčastnilo 64 žen (tj. 58 %) a 46 mužů
(42 %).
Graf 2 - Pohlaví respondentů
240
58 %
42 %
Muž Žena
Na otázku, zda už někdy byl dotyčný/á hospitalizován/a, odpovědělo 86 pacientů (78
%) ano, tedy že již bylo dříve hospitalizováno a 24 pacientů ne (22 %) - ti tedy byli
hospitalizováni poprvé.
Graf 3 - Četnost hospitalizace
241
22 %
78 %
Ano Ne
4.4.2 Výsledky výzkumu
Otázka č. 5: Představila se Vám sestra při prvním setkání? ( Ano / Ne / Nevím)
51 respondentů (46 %) na tuto otázku odpovědělo, že se jim sestra při prvním setkání
představila. 39 respondentů (35 %) uvedlo, že se sestra nepředstavila a 20 pacientů
(18 %) nevědělo.
Graf 4 - Představení sestry
242
18 %
35 %
46 %
Ano Ne Nevím
Otázka č. 6: Důvěřujete sestrám, které Vás ošetřují? (Důvěřuji / Nedůvěřuji /
Nevím)
86 pacientů (78 %) všeobecným sestrám důvěřuje, 5 respondentů (5 %) sestrám
naopak nedůvěřuje a 19 pacientů neví (19 %).
Graf 5 - Důvěra
243
17 %
5 %
78 %
Důvěřuji Nedůvěřuji Nevím
Otázka č. 7: Vysvětlují Vám sestry důvody vyšetření a výkonů, které Vám
provádějí? (např. podávání infuze, příprava na vyšetření, injekce …) (Ano, vždy /
Většinou / Občas / Nikdy)
57 pacientů odpovědělo, že jim sestry vždy vysvětlují důvody vyšetření a výkonů (52
%), 36 pacientů tvrdí, že jim jsou důvody vysvětlovány většinou (33 %), 17 pacientů
si myslí, že občas (15 %) a žádný pacient neoděpověděl, že mu výkon nebyl nikdy
vysvětlen (0 %).
Graf 6 - Vysvětlování
244
15 %
33 %
52 %
Ano, vždy Většinou Občas Nikdy
Otázka č. 8: Jestliže máte dotaz, odpoví Vám sestry srozumitelně, pochopitelně?
(Ano / Většinou / Občas / Ne, nikdy)
Na tuto otázku zareagovalo 68 pacientů odpovědí Ano, vždy sestra odpoví na můj
dotaz srozumitelně a pochopitelně (62 %), 40 respondentů odpovědělo, že sestra
zareaguje na jejich dotazy srozumitelně většinou (36 %), dva respondenti dostali
srozumitelnou odpověď jen občas (2 %) a žádný pacient nedostal nesrozumitelnou
odpověď na svůj dotaz.
Graf 7 - Srozumitelnost
245
2 %
36 %
62 %
Ano, vždy Většinou Občas Ne, nikdy
Otázka č. 9: Když zazvoníte na sestru, přijde hned? (Ano / Většinou / Občas / Ne,
musím čekat / Nikdy jsem nezvonil(a) )
20 respondentů odpovědělo, že na zvonek sestra přišla hned (18 %), 18 respondentů
tvdí, že sestra přišla většinou hned (16 %), občas přišla sestra hned podle 39 pacientů
(35 %), čekat na příchod sestry muselo 19 pacientů (17%) a 14 pacientů nikdy
nezvonilo (13 %).
Graf 8 - Příchod sestry
246
13 %
17 %
35 %
16 %
18 %
Ano Většinou Občas
Ne, musím čekat Nikdy jsem nezvonil(a)
Otázka č. 10: Jak byste celkově hodnotil(a) přístup sester? (Oznámkujte jako ve
škole od 1 do 5)
62 respondentů hodnotí přístup sester výborně (56 %), 32 pacientů chvalitebně (29
%) a 16 pacientů dobře (15 %). Nikdo z pacientů nehodnotí přístup sester známkou 4
dostatečně nebo 5 nedostatečně.
Graf 9 - Celkový přístup sester
247
15 %
29 % 56 %
1 výborně 2 chvalitebně 3 dobře
4 dostatečně 5 nedostatečně
Otázka č. 11: Jste spokojen(a) s množstvím stravy na oddělení? (Ano / Spíše ano /
Spíše ne / Ne)
54 pacientů odpovědělo, že jsou spokojeni s množstvím stravy (49 %), 26 pacientů je
spíše spokojeno (24 %), 25 respondentů je spíše nespokojeno (23 %) a 5 je
nespokojeno (5 %).
Graf 10 - Množství stravy
248
5 %
23 %
24 %
49 %
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Otázka č. 12: Jste spokojen(a) s harmonogramem podávání stravy? ( Ano / Spíše
ano / Spíše ne / Ne)
13 pacientů je s časovým harmonogramem podávání stravy spokojeno (12 %), 32
pacientů je spíše spokojeno (29 %), 40 pacientů je spíše nespokojeno (36 %) a 25 je
nespokojeno (23 %).
Graf 11 - Harmonogram podávání stravy
249
23 %
36 %
29 %
12 %
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Otázka č. 13: Je strava, kterou dostáváte, dostatečně teplá? (Ano / Spíše ano / Spíše
ne / ne)
46 pacientů je s teplotou podávané stravy spokojeno (44 %), 23 pacientů je spíše
spokojeno (22 %), 21 pacientů spíše nespokojeno (20 %) a 15 pacientů je
nespokojeno (14 %).
Graf 12 - Teplota stravy
250
14 %
20 %
22 %
44 %
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Otázka č. 14: Je strava, kterou dostáváte, hezky upravená? (Ano / Spíše ano / Spíše
ne / Ne)
24 respondentů se domnívá, že je strava upravená (23 %), 26 pacientů odpovědělo,
že je strava spíše upravená (25 %), 37 pacientů se domnívá, že je spíše neupravená
(35 %) a 18 pacientů stravu považuje za neupravenou (17 %).
Graf 13 - Úprava stravy
251
17 %
35 % 25 %
23 %
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Otázka č. 15: Je strava, kterou dostáváte, pestrá? ( Ano / Spíše ano / Spíše ne / Ne)
21 pacientů se domnívá, že strava, kterou dostávají, je pestrá (19 %), 46 pacientů
odpovědělo, že je strava spíše pestrá (42 %), 31 pacientů si myslí, že strava spíše
není pestrá (28 %) a 12 pacientů uvedlo, že strava není pestrá (11 %).
Graf 14 - Pestrost stravy
252
11 %
28 %
42 %
19 %
Ano Spíše ano Spíše ne ne
Otázka č. 16: Vyhovuje Vám nabídka tekutin na oddělení? (Ano / Spíše ano / Spíše
ne / Ne)
6 pacientů uvedlo, že jim vyhovuje nabídka tekutin na oddělení (5 %), 25 pacientů
odpovědělo, že jim nabídka tekutin spíše vyhovuje (23 %), pro 52 hospitalizovaných
je nabídka spíše nevyhovující (47 %) a 27 pacientům nevyhovuje nabídka tekutin
vůbec (25 %).
Graf 15 - Nabídka tekutin
253
25 %
47 %
23 %
5 %
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Otázka č. 17: Jak byste celkově ohodnotil(a) nemocniční stravu? (Oznámkujte od 1
do 5 jako ve škole)
11 pacientů hodnotí celkově nemocniční stravu výborně (10 %), 20
hospitalizovaných chvalitebně (19 %), 35 pacientů ji hodnotí dobře (33 %), 27
dostatečně (26 %) a 12 pacientů udělilo nedostatečné hodnocení (11 %).
Graf 16 - Celkové hodnocení stravy
254
11 %
26 %
33 %
19 %
10 %
1 výborně 2 chvalitebně 3 dobře
4 dostatečně 5 nedostatečně
Otázka č. 18: Máte nějaké připomínky k ošetřovatelské péči během Vaší
hospitalizace?
Tato otázka zůstala otevřená, možnost vyjádřit se využilo 87 pacientů. Většina
pacientů ocenila ve své odpovědi náročnou práci všeobecných sester (60 pochval),
další početná skupina pacientů se domnívá, že je nedostatek sester, vyjadřovali se ve
smyslu, že je evidentní, že sestřičky nestíhají a jsou unavené (42 reakcí týkajících se
nedostatku sester). 34 pacientů má pocit, že má nedostatek informací ohledně svého
stavu. Významná skupina hospitalizovaných si pak stěžovala na příliš časné buzení
(v 17 případech) a na velmi brzký čas podávání večeře (27 připomínek ohledně brzké
večeře).
Graf 17 - Připomíny k péči
255
23 %
19 %
15 %
9 %
33 %
Ocenění práce sester Nespokojenost s časným buzením
Velmi brzké podávání večeře Málo informací
Málo sester
5 DISKUZE
Pro vypracování praktické části bylo shromážděno 110 vyplněných
dotazníků. Otázky byly formulovány tak, aby souvisely s teoretickou částí bakalářské
práce, tedy aby se na základě odpovědí pacientů dala vyhodnotit jejich spokojenost
s péčí sester a s podávanou nemocniční stravou.
5.1. Vyhodnocení stanovených cílů
Cíl č. 1: Zjistit, jak jsou pacienti spokojeni s péčí.
Poskytované péče prostřednictvím všeobecných sester se věnovaly otázky
5 až 10. Z odpovědí pacietů vyplývá, že nadpoloviční většina celkově hodnotí péči
sester výborně (56 %), velké procento pacientů chvalitebně (29 %), 15% pacientů
hodnotí péči jako dobrou. Z dotazníků vyplývá, že 35% respondentů muselo občas
čekat, než po zazvonění sestra přijde, v poznámkách k péči se ale pacienti vyjádřili
k tomuto jevu chápavě, neboť si uvědomují vytíženost sester a jejich nedostatek. 62
% respondentů si pochvaluje, že na své odpovědi dostanou vždy srozumitelnou
odpověď, pro 36 % pacientů je opověď sester srozumitelná většinou, pro pouhá 2 %
občas a nikdo z pacientů se nevyjádřil odmítavě ve věci srozumitelnosti odpovědí na
své dotazy. Výkony, které jsou pacientům prováděny, jsou v 52 % vysvětleny, v 33 %
vysvětleny většinou a 15 % pacientů se vyjádřilo, že jsou jim prováděné výkony
a vyšetření vysvětleny občas. Nikdo z pacientů neuvedl, že by mu výkon nebyl nikdy
vysvětlen. 86 % pacientů všeobecným sestrám důvěřuje, 17 % neví a 5 pacientů
odpovědělo, že sestrám nedůvěřuje. Pacientům se všeobecná sestra představila ve 46
%, v 35 % se jim sestra nepředstavila a 18 % pacientů neví, zda se jim sestra
představila, či ne.
K závěrečné otázce se vyjádřilo 87 respondentů, čili většina dotázaných.
Nejvíce poznámek se týkalo ocenění a uznání práce sester. Připomínky se týkaly
především nedostatku personálu, pocitu nedostatku informací, včasného buzení
a příliš brzkého podávání večeře. (Viz graf Obrázek 17 - Celkové shrnutí připomínek
ze strany pacientů)
256
Domnívám se, že cíl zjistit spokojenost pacientů s poskytovanou péčí byl
splněn.
Cíl č. 2: Zjistit, jak jsou pacienti spokojeni se stravou
Podávané stravě byly věnované otázky 11 až 17. Z výsledného hodnocení
pacientů plyne, že největší část hodnotí podávanou stravu dobře (33%), podstatná
část hospitalizovaných dostatečně (26 %), pro 19 % respondentů je strava
chvalitebná a téměř vyrovnaných výsledků se dočkaly dva protipóly - pozitivně
(známkou výborně) hodnotí stravu 10 % pacientů, negativně (nedostatečně) 11 %.
Nabídka tekutin je dostatečná pouze pro 5 % respondentů, jako spíše pestrou ji
hodnotí 23 % dotázaných. Negativně ji hodnotí 25 % pacientů a že je nabídka spíše
nedostatečná se domnívá 47 % hospitalizovaných. O stravě si 19 % dotázaných
myslí, že je pestrá, 42 % ji označilo za spíše pestrou, pro 28 % klientů je spíše
nepestrá a 11 % ji hodnotí negativně. O estetice jídla se vyjádřilo pozitivně 23 %
respondentů, 25 % se domnívá, že je strava spíše upravená, 35 % ji hodnotí jako
spíše neupravenou a 17 % se jeví strava neupraveně. Pro většinu pacientů je strava
dostatečně teplá - 44 % pacientů, pro 22 % pacientů je strava spíše teplá. 14 %
hodnotí teplotu stravy negativně a 20 % spíše negativně. S harmonogramem
podávání stravy je spokojeno 12 % pacientů, spíše spokojeno 29 %, nespokojeno
23% a spíše nespokojeno 36 % dotázaných. Množství stravy si pochvaluje 49 %
hospitalizovaných, 24 % je spíše spokojeno, 23 % spíše nespokojeno a 5 % pacientů
je nespokojeno.
Nejvíce připomínek v otevřené otázce č. 18 se týkalo příliš brzké podávání
večeře. Tři pacienti se vrátili k otázce č. 16 a postěžovali si na velmi omezenou
nabídku tekutin, resp. na to, že jim nechutná nabízený čaj.
Domnívám se, že cíl zjistit spokojenost pacientů s podávanou stravou byl
splněn.
257
Cíl č. 3: Zjistit, jaké jsou náměty na zlepšení ze strany pacientů
K dosažení tohoto cíle sloužila otevřená otázka č. 18. Možnosti vyjádřit své
připomínky využilo 87 respondentů z celkových 110.
60 pacientů využilo tuto příležitost k poděkování a ocenění práce sester. Zároveň si
42 pacientů postesklo, že je málo sester. Většinou tímto jevem vysvětlovali svoje
negativní hodnocení otázky č. 9 - že musí čekat, než sestra po zazvonění přijde. 34
pacientů má pocit nedostatku informací či vyjádřili neporozumění, co jim vlastně je.
V souvislosti s tím si stěžovali na dlouhá čekání a prodlevy mezi jednotlivými
vyšetřeními. 17 pacientů vyjádřilo nespokojenost s ranním buzením či obecně
s absencí nočního klidu a 27 hospitalizovaným vadilo velmi brzké podávání večečře.
Další připomínky byly spíše v řádech jednotlivců - tři pacienti si postěžovali na ne
příliš chutný čaj, který je na oddělení podáván, jedna pacientka si postěžovala na
hlučné pacientky, se kterými musí sdílet pokoj. Nikdo z dotázaných si nestěžoval na
chování personálu. 5 pacientů podotklo, že jim nechutná strava.
Cíl zjistit, jaké jsou náměty na zlepšení pacientů byl splněn částečně. Ne
všichni pacienti se vyjádřili, většina pojala tuto otázku jako prostor pro vyjádření
vděku všeobecným sestrám. Přesto se podařilo z dotazníku vyčíst pár podnětů hospitalizovaní
vyjádřili v 17 případech nespokojenost s časným buzením a v 27
případech s příliš brzkým podáváním večeře. Pacienti by dále uvítali více informací
a více personálu.
258
5.2 Vyhodnocení stanovených hypotéz
Hypotéza č. 1: Pacienti jsou ve více než 50 % spokojeni s péčí všeobecných
sester.
K ověření této hypotézy posloužily otázky 5 až 10. Z výše uvedeného
rozboru výsledků výzkumu je zřejmé, že s péčí bylo celkově spokojeno 56 %, 29%
dotázaných ji hodnotí chvalitebně. U všech otázek stran péče dosahují pozitivní
reakce většinového podílu v odpovědích. Hypotéza č. 1 se potvrdila.
Hypotéza č. 2: Více než 50 % pacientů nebude spokojeno se stravovacím
režimem.
Pro tuto hypotézu byly formulovány otázky 11 až 17. Z odpovědí pacientů
plyne, že 33 % dotazovaných hodnotí stravu dobře, 26 % dostatečně a 11 %
nedostatečně. Ryze záporně tak celkově hodnotilo stravování 37 % dotázaných.
Většina dotázaných hodnotila negativně nabídku tekutin - 47 % pacientů bylo s
nabídkou spíše nespokojeno, 25 % nespokojeno. Pestrost stravy si naopak
hospitalizovaní spíše pochvalovali, teplotu také. Většina však hodnotila negativně
estetiku podávaného jídla - pro 35 % dotázaných byla strava spíše neupravená, pro
17 % neupravená. S harmonogramem podávání stravy bylo nespokojeno 23 %
respondentů a spíše nespokojeno 36 %. Hypotéza č. 2 se potvrdila částečně. Celkově
ohodnotili pacienti stravu spíše neutrálně či mírně pozitivně, avšak u jednotlivých
konkrétních otázek týkajících se úpravy, tekutin či harmonogramu přebývala
negativní hodnocení.
Hypotéza č. 3: Většina námětů na zlepšení se bude týkat stravy
Nejvíce odpovědí na otevřenou otázku č. 18 vyjadřovalo poděkování a
ocenění práce všeobecných sester, celkem v 60 případech. Ve 42 dotaznících pacienti
kritizovali nízký počet sester, ve 34 případech by uvítali více informací. Mezi další
četní odpovědi řadíme nespokojenost s časným ranním buzením a velmi brzkým
podáváním večeře. Hypotéza č. 3 se nepotvrdila. Spíše než stravě se pacienti
259
věnovali vytíženosti personálu a spíše než kritika stravy jako takové byla zmiňována
kritika režimu servírování stravy.
5.3 Výsledky šetření v praxi
S výsledky dotazníku šetření budou obeznámeny staniční sestry příslušných
interních oddělení a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Spokojenost pacientů by
měla být na prvním místě a snaha o její zvyšování by měla být hlavní motivací všech
zdravotníků. Pro zvyšování kvality je zpětná vazba od pacientů nezbytná.
5.4 Doporučení pro praxi
Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že pacientům především záleží na
individuálním přístupu sester. Nejvíce oceňují, když jim jsou poskytovány
srozumitelné odpovědi a všechny úkony i vyšetření jsou jim náležitě vysvětleny.
Doporučení na případné změny vychází přímo od pacientů - řadíme mezi ně
změnu harmonogramu podávání jídla, úpravy harmonogramu dne - zejména
pak časy buzení. Dále by pacienti uvítali širší nabídku nápojů.
260
6 ZÁVĚR
Problematika kvality péče je velmi aktuálním a rozsáhlým tématem. Práce
každého zdravotníka podléhá standardům, mnoho nemocnic a jednotlivých oddělení
je často podrobeno auditům, většina nemocnic má svého náměstka kvality. Všechny
snahy o standardizaci a měření jakosti jsou zaměřeny na spokojenost pacientů.
Hodnocení péče z pohledu samotných hospitalizovaných se věnovala i tato
bakalářská práce.
Bakalářská práce v teoretické části definovala systém měření kvality péče
a vyjmenovala indikátory, na základě kterých měření jakosti probíhá. Další kapitola
byla věnována systému nemocniční diety, složkám potravy a teoretickou část
uzavíralo vymezení role všeobecné sestry, výčet osobnostních přepokladů pro toto
náročné povolání, závěrem byla uvedena doporučení pro vedení efektivní
komunikace.
Pro praktickou části byly stanoveny tři cíle - zjistit, jak jsou pacienti
spokojeni s péčí, jak jsou spokojeni se stravou a jaké mají náměty na zlepšení péče.
Všechny tyto cíle byly splněny a zanalyzovány na základě výsledků dotazníkového
šetření. Na tyto cíle navazovaly hypotézy.
První hypotéza se potvrdila, neboť z výzkumu vyplynulo, že více než 50 %
pacientů je spokojeno s péčí všeobecných sester.
Druhá hypotéza se potvrdila částečně. Ačkoliv pacienti celkově ohodnotili
většinově stravu pozitivně, kritizovali jednotlivé dílčí aspekty, jako je estetika
podávaného jídla či nabídka nápojů. Vyjádřili také nespokojenost s časovým
harmonogramem podávání stravy.
Třetí hypotéza se nepotvrdila. Oproti původnímu očekávání, že budou mít
pacienti náměty na zlepšení péče hlavně z oblasti stravy, všímali si hosptitalizovaní
především vytíženosti všeobecných sester. Významné procento hospitalizovaných
přiznalo pocit nedostatku informací a překvapujícím zjištěním bylo, že spíše než
chuťový aspekt stravy pacienti kritizovali harmonogram jejího podávání.
261
Hodnocení kvality péče očima pacientů by nemělo být lhostejné žádnému
zdravotnickému zařízení, žádnému jednotlivému zdravotníkovi. Pacienti sice nejsou
srozuměni se standardy péče a nemají znalosti srovnatelné s těmi auditorskými,
jejich svět se ale točí v čase hospitalizace pouze kolem lůžka a ošetřujícího
personálu, jsou tedy těmi nejzasvěcenějšími hodnotícími.
262
SEZNAM LITERATURY
ALLIGOOD, M., TOMEY, A. Nursing theorists and their work. 7th edition,
Maryland: Mosby-Elsevier, 2010. ISBN: 0323056415
BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Vyd. 1. Brno:
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN
80-701-3439-9.
BRABCOVÁ, I. et al. Sledování a vyhodnocování kvality ošetřovatelské péče s
důrazem na realizaci ošetřovatelského auditu. Kontakt. České Budějovice: 2006, roč.
8. č. 2. ISSN 1212-4117
ČERNOCKÁ, A. Metody měření kvality péče. Ošetřovatelská péče, roč. 2014, č. 2, s
6-7. B 2667, neváz. 1226 a.
DIETOLOGIE, 2017. Dietologie [online]. Dostupné z: http://www.dietologie.cz/
dieta/dietni-system-pro-nemocnice-a-ve-zdravotnictvi.html
DIETOLOGIE, 2017. Dietologie [online]. Dostupné z: http://www.dietologie.cz/
teorie/tuky/tuky-energeticky-obsah.html
FARKAŠOVÁ, D. et al. Ošetřovatelství- teorie. 1. vyd. Martin: Osvěta, 2006. 211 s.
ISBN 80-8063-227-8.
GLADKIJ, I., et al. Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování.
1.vyd., Brno: IDVPZ, 1999. ISBN 80-7013-272-8.
JUŘÍČKOVÁ, V. Komunikační techniky. 1.vyd. Slezská universita v Opavě, Fakulta
veřejných politik v Opavě, 2011.
KOLEKTIV AUTORŮ. Mezinárodní akreditační standardy pro nemocné,
komentovaný oficiální překlad. 3. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN:
978-80-247-2436-2.
KUDLOVÁ, P. Ošetřovatelský proces a jeho dokumentace. 1.vyd., Zlín: Vydáno
elektronicky, 2016. ISBN: 978-80-7454-600-6
KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247- 0736-5
263
KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. ISBN:
978-80-247-2713-4.
Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro studijní obor všeobecná sestra,
[online]. Dodstupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/metodicky-pokyn-vseobecna-
sestra_2197_947_3.html
MOUREK, Jindřich. Fyziologie. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1190-7
PEŠEK J., Tvorba systému jakosti ve zdravotnictví a lékárenství s využitím norem
ISO. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN: 8024705516.
STAŇKOVÁ, Marta. České ošetřovatelství 2. Zajišťování kvality ošetřovatelské
péče. Etický kodex. Charta práv pacientů. Ediční řada – Praktické příručky pro
sestry, 1.vyd. Brno: ID VPZ, 1998. 47s. ISBN 80-7013-270-1
TRACHTOVÁ, E. a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd.
Brno: NCONZO, 2013. ISBN: 978-80-7013-553-2.
VENGLÁŘOVÁ, M., Mahrová, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1.vyd. Praha:
Grada Publishing, 2006. ISBN: 80-247-1262-8
VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd.
Praha: Grada, 2011. Sestra. ISBN 978-802-4731-742
VOKURKA, M., HUGO J., a kol. Velký lékařský slovník. 2. vyd. Praha: Maxdorf,
2009. ISBN: 978-80-7345-202-5.
VOSEČKOVÁ, A., HRSTKA, Z. Kapitoly z psychologie zdraví: Syndrom vyhoření.
1.vyd. Universita obrany: Fakulta vojenského zdravotnictví, 2010. ISBN
978-80-7231-344-0
VYTEJČKOVÁ, R., SEDLÁŘOVÁ, P., WIRTHOVÁ, V., HOLUBOVÁ, J.
Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I.Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN
978-80-247-3419-4
264
VÝŽIVA PRO PACIENTY, 2017. Výživa pro pracienty [online]. Dostupné z:
http://www.vyzivapropacienty.cz/Podvyziva-malnutrice/27.article.aspx
WORLD HEALTH ORGANISATION, 2017. World health organisation [online].
Dostupné z: http://www.who.int/management/quality/assurance/
QualityCare_B.Def.pdf?ua=1
265
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 - Věk respondentů
Graf 2 - Pohlaví respondentů
Graf 3 - Četnost hospitalizace
Graf 4 - Představení sestry
Graf 5 - Důvěra
Graf 6 - Vysvětlování
Graf 7 - Srozumitelnost
Graf 8 - Příchod sestry
Graf 9 - Celkový přístup sester
Graf 10 - Množství stravy
Graf 11 - Harmonogram podávání stravy
Graf 12 - Teplota stravy
Graf 13 - Úprava Stravy
Graf 14 - Pestrost stravy
Graf 15 - Nabídka tekutin
Graf 16 - Celkové hodnocení stravy
Graf 17 - Připomínky k péči
266
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ANA - American Nursing Association
ČR - Česká republika
kcal - kilokalorie
kJ - kilojoul
ISO - International Organisation for Standardization
ISQ - International Society for Quality in Health Care
mg - miligram
mm - milimetr
WHO - World Health Organisation - Světová zdravotnická organizace
267
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Ateroskleróza - kornatění tepen
Exsudát - zánětlivý výpotek
Ischemická choroba - místní nedokrevnost tkáně a orgánu, která vede k jejich
poškození až odumření nekróze, infarktu.
Kolorektální karcinom - nádorové onemocnění konečníku
Mimika - výrazová stránka projevu člověka
(VOKURKA, 2009)
268
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - Protokol o provádění sběru dat
Příloha B - Dotazník
269
Příloha A - Protokol o provádění sběru dat
270
271
Vážená paní, vážený pane,
jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické, o.p.s. a dovoluji se na Vás obrátit s prosbou o
vyplnění dotazníku.
Cílem dotazníku je zjistit Vaši spokojenost/nespokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí a s
dalšími službami zdejší nemocnice.
Výsledky dotazníkového šetření budou zpracovány v mé bakalářské práci a budou podnětem pro
zkvalitnění služeb pro hospitalizované.
Veškeré údaje budou anonymní.
S poděkováním za ochotu a za Váš čas
Anna Bartošová
studentka
————————————————————
DOTAZNÍK SPOKOJENOSTI S PÉČÍ
(Zakroužkujte, prosím, správnou odpověď)
1. Pohlaví
- muž
- žena
2. Věk
- méně než 30 let
- 31 - 60 let
- 61 let a výše
4. Byl(a) jste už někdy hospitalizována?
- ano
- ne
5. Představila se Vám sestra při prvním setkání?
- ano
- ne
- nevím
6. Důvěřujete sestrám, které Vás ošetřují?
- důvěřuji
- nedůvěřuji
- nevím
7. Vysvětlují Vám sestry důvody vyšetření a výkonů, které Vám provádějí?
(např. podávání infuze, příprava na vyšetření, injekce…)
- ano, vždy
- většinou
- občas
- nikdy
8. Jestliže máte dotaz, odpoví Vám sestry srozumitelně, pochopitelně?
- ano, vždy
- většinou
- občas
- ne, nikdy
9. Když zazvoníte na sestru, přijde hned?
- ano
- většinou
272
- občas
- ne, musím čekat
- nikdy jsem nezvonil(a)
10. Jak byste celkově hodnotil(a) přístup sester?
(Oznámkuje od 1 do 5 jako ve škole)
- 1 výborně
- 2 chvalitebně
- 3 dobře
- 4 dostatečně
- 5 nedostatečně
11. Jste spokojen(a) s množstvím stravy na oddělení?
- ano
- spíše ano
- spíše ne
- ne
12. Jste spokojen(a) s harmonogramem podávání stravy?
- ano
- spíše ano
- spíše ne
- ne
13. Je strava, kterou dostáváváte, dostatečně teplá?
- ano
- spíše ano
- spíše ne
- ne
14. Je strava, kterou dostáváte, hezky upravená?
- ano
- spíše ano
- spíše ne
- ne
15. Je strava, kterou dostáváte, pestrá?
- ano
- spíše ano
- spíše ne
- ne
16. Vyhovuje Vám nabídka tekutin na oddělení?
- ano
- spíše ano
- spíše ne
- ne
17. Jak byste celkově hodnotil(a) nemocniční stravu?
(Oznámkuje od 1 do 5 jako ve škole)
- 1 výborně
- 2 chvalitebně
- 3 dobře
- 4 dostatečně
- 5 nedostatečně
18. Máte nějaké připomínky k ošetřovatelské péči během Vaší hospitalizace?
…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………
Příloha B - Dotazník