Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., PRAHA 5
EDUKACE PACIENTA ZÁVISLÉHO NA NIKOTINU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
LENKA CSEMEZOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová
Praha 2016
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 15. 8. 2016
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych chtěla poděkovat PhDr. Karolině Moravcové za užitečné informace
a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své
rodině a blízkým za jejich podporu po celou dobu mého studia.
ABSTRAKT
CSEMEZOVÁ, Lenka. Edukace pacienta závislého na nikotinu. Vysoká škola
zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Karolina
Moravcová. Praha 2016. 56 s.
Tématem této bakalářské práce je edukace pacienta závislého na nikotinu. Práce
je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsme se zaměřili na charakteristiku
kouření, historii, škodlivý vliv na zdraví a dostupnou léčbu. Druhá, praktická část je
zaměřena na edukaci pacienta závislého na nikotinu. Cílem práce je shrnout poznatky
o problematice kouření a efektivním způsobem edukovat pacienta, aby znal důsledky
kouření vzhledem ke své nemoci, byl informovaný o možné léčbě závislosti a znal
náhradní řešení jak se vyhnout pokušení a nekouřit.
Klíčová slova
Edukace. Kouření. Nikotin. Pacient. Tabák. Závislost.
ABSTRACT
CSEMEZOVA, Lenka. Nicotin eaddicted subject education. Medical College of
Nursing. Qualification Degree: Bachelor (Bc). Supervisor: PhDr. Karolina Moravcova.
Prague 2016. 56 pages.
The main topic of this paper is dedicated to education of subject addicted to
nicotine. The actual theme is organized in to two sections. The theoretical section of this
paper describes the smoking characteristics, its history, harmful health effect and
available treatment options. The second, practical section is designed to educate
potential subject addicted to nicotine. The actual aim of this work is to summarize
available data related to smoking and to effectively educate the subject in order to
provide all relevant consequences of smoking regarding to his/her particular disease and
to provide information about available addiction treatment and possible alternative
solutions useful to avoid smoking temptation.
Key words:
Addiction. Education. Nicotine. Patient. Smoking. Tobacco.
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM TABULEK
ÚVOD .........................................................................................................12
1 ZÁVISLOST NA TÁBÁKU ...................................................................14
1.1 HISTORIE UŽÍVÁNÍ TABÁKU......................................................14
1.2 TABÁK A JEHO FORMY................................................................16
1.3 PASIVNÍ KOUŘENÍ.........................................................................17
1.4 TABÁKOVÝ KOUŘ A NIKOTIN ...................................................18
2 VLIV KOUŘENÍ NA ZDRAVÍ ..............................................................20
2.1 KOUŘENÍ A CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOC.....20
2.2 KOUŘENÍ A KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ...............21
2.3 KOUŘENÍ A HYPERTENZE...........................................................23
2.4 KOUŘENÍ A REPRODUKCE..........................................................24
2.5 DIAGNOSTIKA ZÁVISLOSTI NA TABÁKU ...............................24
3 PREVENCE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU ............................................25
3.1 PROGRAMY PROTI TABÁKU.......................................................27
4 LÉČBA ZÁVISLOSTI NA TABÁKU....................................................28
4.1 FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA .......................................................28
4.2 CENTRA PRO ZÁVISLÉ NA TABÁKU.........................................29
5 ZÁSADY EDUKACE V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI.......................30
6 EDUKACE PACIENTA ZÁVISLÉHO NA NIKOTINU.......................32
6.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI............................................................51
ZÁVĚR........................................................................................................52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................54
PŘÍLOHY
SEZNAM ZKRATEK
ABI ............................ ankle brachial index (index kotníkových tlaků)
ATA ........................... arteria tibialis anterior
ATP ........................... arteria tibialis posterior
BMI ........................... body mass index
CNS ........................... centrální nervová soustava
CO ............................. oxid uhelnatý
EKG ........................... elektorkardiograf
ETS ............................ environmental tobacco smoke (tabákový kouř v prostředí)
FTND ......................... Fagerström Test of Nicotine Dependence (Fagerströmův test
nikotinové závislosti)
GIT ............................ gastrointestinální trakt
HDL ........................... lipoprotein s vysokou hustotou
CHOPN ..................... chronická obstrukční plicní nemoc
KVD............................ kouření vodní dýmky
KVO .......................... kardiovaskulární onemocnění
LDL ........................... lipoprotein s nízkou hustotou
NTN ........................... náhradní nikotínová léčba
PDK ........................... pravá dolní končetina
Tbl ............................. tableta
TK .............................. krevní tlak
WHO ......................... World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)
Zdroj: (VOKURKA, HUGO a kolektiv, 2015)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Arteriální hypertenze – onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem
ve velkém krevním oběhu
Ateroskleróza – onemocnění tepen, v stěnách tepen se ukládají tukové látky ve formě
ateromu
Klaudikace – kulháni, ke kterému dochází v důsledku bolesti vznikající při chůzi
Morbus Bürger – v tepnách vznikající zánětlivý proces s granulomy
Orofarynx – část hltanu za dutinou ústní
Peristaltika – vlnovitý pohyb stěn dutých orgánů, který probíhá v podélném směru
a slouží k posouvání jejich obsahu
Zdroj: (VOKURKA, HUGO a kolektiv, 2015)
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Fagerströmův test nikotinové závislosti ......................................................25
Tabulka 2 Základní údaje .............................................................................................34
Tabulka 3 Vstupní test ..................................................................................................38
Tabulka 4 Výstupní test ................................................................................................50
12
ÚVOD
Při výběru tématu bakalářské práce jsme uvažovali o věcech, které jsou lidem
blízké a přece o nich tolik nevědí. Tématem této bakalářské práce byla edukace pacienta
závislého na nikotinu. V současnosti je kouření jednou z nejdiskutovanějších témat. Dá
se říct, že se s tímhle fenoménem setkává každý člověk bez výjimky den co den. Každý
z nás je svým způsobem kuřák, rozdíl je pouze v tom, že někdo kouří aktivně a někdo
pasivně, lépe řečeno nechtěně. Nejvýznamnější preventabilní příčinou nemocnosti
a předčasné úmrtnosti je právě užívání tabáku. Závislost na tabáku je samostatnou
nemocí, která se v České republice týká více než 2 000 000 pacientů. Ročně způsobuje
přibližně 16 000 předčasných úmrtí na řadu kardiovaskulárních, respiračních,
nádorových onemocnění (PETO, 2006). Proto je edukace pacientů zcela zásadní a úloha
sestry prioritní a nezastupitelná. Edukací můžeme ovlivnit chování jedince, a tým mu
navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, návycích, postojích a dovednostech
(JUŘENÍKOVÁ, 2010).
Ve zdravotnictví je cílem edukace předcházet nemocem, udržet a navrátit zdraví
a přispět ke zlepšení života jedince.
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to části teoretické, která je
zaměřena na důsledky chronického nikotinismu, vymezení pojmu závislosti na tabáku
a také přibližuje dostupnou léčbu. V praktické části bakalářské práce byla naší snahou
edukace pacienta závislého na nikotinu.
Cílem práce bylo podat dostatek nových informací pacientovi. Vytvořili jsme
vhodnou formu edukace, která měla pacienta seznámit s dopadem kouření na jeho
onemocnění a přiblížit různé kuřácké situace, které je potřeba při odvykání nahradit.
Edukační proces jsme vedli formou diskuze a s pomocí brožur, letáků, knih a CD. Před
začátkem a na konci edukace pacient vyplnil vstupní a výstupní test, na základě kterého
jsme zjistili deficit vědomostí o dané problematice.
13
Pro tvorbu teoretické a praktické části bakalářské práce byly stanoveny
následující cíle:
Cíl 1: Shrnout dosavadní publikované poznatky týkající se tématu závislosti na
nikotinu.
Cíl 2: Představit průběh edukačního procesu u pacienta závislého na nikotinu.
Vstupní literatura:
KRÁLÍKOVÁ, Eva a kolektiv, 2013. Závislost na tabáku - epidemiologie, prevence
a léčba. Břeclav: Adamira. ISBN 978-80-904217-4-5.
KRÁLÍKOVÁ, Eva, 2015. Diagnóza F17: závislost na tabáku. Praha: Mladá fronta.
ISBN 978-80-204-3711-2.
KOZÁK, Jiří, KRÁLÍKOVÁ, Eva, 2003. Jak přestat kouřit. Praha: Maxdorf. ISBN 80-
85912-68-6.
JUŘENÍKOVÁ, Petra, 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2171-2.
VOKURKA, Martin, HUGO, Jan a kolektiv, 2015. Velký lékařský slovník. Praha:
Maxdorf. ISBN 978-80-7345-456-2.
Popis rešeršní strategie:
Vyhledávání odborných publikací, které byly použity při tvorbě bakalářské
práce s názvem Edukace pacienta závislého na nikotinu byla v rámci jazykového
vymezení použita čeština a angličtina. Zvolili jsme následující klíčová slova: EdukaceEducation,
Kouření – Smoking, Nikotin – Nicotine, Tabák – Tobacco, Pacient – Patient,
Závislost - Addiction. Časové vymezení bylo z důvodu nedostatečných materiálů
zvoleno od roku 2005 do roku 2015. Vyhledané byly publikace, články a elektronické
zdroje za použití Harvardského citačního stylu. Rešerše byla zhotovena v Národní
lékařské knihovně Praha. Z dostupné rešerše jsme použili 15 knih a 2 elektronické
zdroje.
14
1 ZÁVISLOST NA TABÁKU
Světová zdravotnická organizace (WHO) publikovala v roce 1992 svoji 10. verzi
Mezinárodní klasifikace nemocí, a pod dg. F 17 jsou uvedeny poruchy duševní
a poruchy chování způsobené užíváním tabáku. Pro běžnou klinickou praxi stačí uvádět
dvě základní diagnózy: F17. 2 – syndrom závislosti na tabáku a Z 58.7 – pasivní
kouření (KRÁLÍKOVÁ, 2015). Právě diagnóza pasivního kouření může sehrát
důležitou edukační roli, kdy si pacient uvědomí, že také malá dávka kouře je problém.
V současní době je v naši populaci přes dva miliony kuřáků, kteří jsou
přinejmenším závislí psychosociálně a přibližně 80 % z nich je závislých i fyzicky – na
nikotinu. Kouřit ve společnosti určitých lidí, to značí o sociální závislosti a začít kouřit
v určitých situacích o závislosti psychické. Cigareta se pro kuřáka stává pomocníkem
a je součástí jeho životního stylu a chování. Po určité době, přibližně do dvou let se
u kuřáka začne projevovat fyzická závislost, na jedné látce, a tím je nikotin. Nikotin se
váže na buňky v mozku a vyvolává neurochemické reakce, které kuřákovi poskytují
očekávanou odměnu, ale v době nekouření naopak abstinenční příznaky
(KRÁLÍKOVÁ, 2013).
Prevalence kouření v České republice v posledních desetiletích neklesá,
v současnosti kouří kolem 30 % obyvatel ve věku nad 15 let. V roce 2011 se v republice
uskutečnilo výzkumné šetření, které zjistilo, že až 24,2 % občanů lze označit
za pravidelné kuřáky, dalších 4,9 % tvoří kuřáci příležitostní.
1.1 HISTORIE UŽÍVÁNÍ TABÁKU
Tabáková epidemie začala ve světe s příchodem 20. století. V období starověku
se římský úředník a polyhistor Plinius starší zmiňoval o vdechování kouře z kravského
lejna použitého k léčbě demence. Dnes už víme, že se tahle metoda neujala. Do té doby
se ojediněle kouřily většinou doutníky a dýmky. Předpokládá se, že jako první kouřili
tabák američtí Indiáni kmene Huronů v rámci svých náboženských rituálů. Tabákové
listy byly používány v tomhle období spíš k léčebným účelům, např. jako obklady.
15
Pro americké indiány byla více oblíbená dýmka, ze které si nikotin vstřebává v dutině
ústní, na rozdíl od cigarety, která se musí šlukovat, aby se do těla dostal nikotin
vyvolávající závislost (KRÁLÍKOVÁ, 2000).
Do Evropy se pak tabáková rostlina dostala s Kolumbovými námořníky. Prvním
evropským kuřákem v dějinách se roku 1493 stal Rodrigo de Jerez, který byl kvůli
zapálené cigaretě na veřejnosti odsouzen na tři roky vězení. Juan Ponce de Leon přivezl
v roce 1512 tabák do Portugalska, kde se v roce 1558 začal pěstovat. Do střední Evropy
se tabák jako první dostal do Švýcarska. V 16. a 17. století se udělovaly za kouření
různé tresty, např. v Rusku useknutí nosu nebo rozseknutí horního rtu. Tresty byly
zrušeny až Petrem Velikým, který byl náruživým kuřákem. V roce 1575 začal rozšíření
tabáku v českých zemích podporovat panovník Rudolf II., v časech tureckých nájezdů.
U nás byl jedním z prvních kuřáků Mikuláš Dačický z Heslova (KOZÁK, 1993). Na
konci
16. století se stává kouření tabáku klíčovým historickým mezníkem sbližování
lékařského a rekreačního užívání drog v anglické kultuře (GILMAN, 2006). Kouření
však mělo také své odpůrce v podobě anglického krále Jakuba I., který vydal
tzv. Protest proti tabáku (KOZÁK, 1993). Vzhledem k intenzivním útokům proti
tabáku, které byly podpořené zvýšením daně o 4000 %, byl nárůst popularity tabáku
ohromující.
V roce 1761 se anglický lékař John Hill zasloužil o objev rakoviny a šňupání
tabáku označil za jednu z příčin rakoviny nosu.
Nejčastější formou užívání tabáku byly a jsou cigarety, které mají největší
potenciál vyvolat a udržet závislost vzhledem k rychlému vstřebávání nikotinu. Cigarety
vynalezli pravděpodobně žebráci v Seville, kteří sbírali nedopalky doutníků a balili je
do papírků. V polovině 19. století se v Londýně začalo s prodejem prvních cigaret.
Důležitý byl vynález zápalek, safetymatches byly patentované roku 1844, a koncem
19. století nastal zlom, když si Američan Bonsack nechal patentovat stroj na výrobu
cigaret, a ty se začaly masivně šířit. Nikotin dostal své jméno po francouzském vyslanci
ve Španělsku Jeanu Nicotovi, který si z tabákových listů dělal obklady na migrénu.
V Evropě tabákovou rostlinu zpřístupnila francouzská královna.
16
Tahle chvíle znamenala začátek tabákové epidemie, která má klasické vlastnosti:
původcem je cigareta, zdrojem tabákový průmysl, vektorem marketing a vnímavým
organismem většinou dítě nebo adolescent.
V roce 1913 R. J. Reynolds představil první moderní cigaretu – Camel.
Rakovina plic u mužů byla prvním z několika onemocnění, u něhož byla prokázaná
souvislost s kouřením. Jako prvnímu se s jistotou podařilo prokázat, že kouření je
podstatnou příčinou rakoviny plic mladému epidemiologovi Richardu Dollovi v roce
1950. Po tomto roce se začaly vyrábět cigarety s filtrem, počátkem padesátých let
20. století dokonce s filtrem obsahujícím azbest. Jelikož se ukázalo, že filtr nesnižuje
dopad kouření na zdraví, byly v osmdesátých letech 20. století představené cigarety
light, s nízkým obsahem dehtů a nikotinu. Trvalo několik let, než se představa o jejich
menší škodlivosti ukázala mylnou, proto byly tyto výrazy v řadě zemí zakázané
(KRÁLÍKOVÁ, 2013).
1.2 TABÁK A JEHO FORMY
Bezdýmý tabák (smokeless) – se rozděluje na tabák žvýkací nebo tabák
porcovaný. V České republice není tato forma užívání rozšířená. Rozšířený je nejvíce
ve Švédsku, kde je nízká prevalence kouření i mortality v důsledku užívání tabáku. Tato
forma tabáku má méně negativních vlivů než kouření, přesto má potenciál vyvolat
a udržet závislost na nikotinu (možné duální užívání).
Doutníky a vodní dýmky – doutníky obsahují 1,3 – 2,5 g tabáku. Kouření
doutníků se taky významně podílí na morbiditě a mortalitě, jelikož kouř doutníků
obsahuje vyšší koncentrace toxických a kancerogenních látek. Díky vyššímu pH se
nikotin z doutníků vstřebává převážně bukální sliznicí. Vodní dýmka probublává kouř
vodou, a tak se ochlazuje. Kouření vodní dýmky (KVD) je známo více než 400 let.
Celosvětově kouří vodní dýmku více než milion lidí. V České republice je KVD
relativně nový fenomén, který si získal v posledních letech značnou oblibu mezi
mládeží (KRÁLÍKOVÁ, 2013). Kouř vodní dýmky způsobuje stejné nemoci jako kouř
cigaretový, navíc přes náustek se mohou často šířit infekce.
17
Elektronické cigarety – patří mezi systémy, které dodávají nikotin elektronicky.
Výtažek z tabáku se pouze zahřívá. Výpary mohou nebo nemusí obsahovat nikotin.
V České republice jsou zařazeny mezi tabákové výrobky, i když se tato forma cigaret
často využívá k odvykání kouření. E – cigareta je plastiková tyčinka, která je podobná
cigaretě, kterou můžeme rozšroubovat. Obsahuje dobíjecí baterii s mikroprocesorem,
který řídí chod cigarety. Ten je sepnut proudem vzduchu, který vzniká při potažení. E –
patrony jsou vyměnitelné náplně do těchto cigaret s různou koncentrací nikotinu
a různými příchutěmi.
Cigarety – jsou nejčastější formou užívání tabáku. V dnešních cigaretách jsou
desítky druhů tabáku různě fermentovaného a upraveného. Z cigaret se nikotin
vstřebává nejrychleji, proto jsou nejnávykovější formou tabáku (KRÁLÍKOVÁ, 2015).
1.3 PASIVNÍ KOUŘENÍ
Pod pojmem pasivní kouření rozumíme vdechování tabákového kouře tím, kdo
sám nekouří. Vliv pasivního kouření na zdraví je ale stejný jako kouření aktivní,
samozřejmě v závislosti na dávce. To platí pro nádorová a respirační onemocnění.
Výjimkou je ale vliv na cévy, k jejich poškození stačí expozice pasivnímu kouření.
Vedlejší proud kouře je koncentrovanější než kouř hlavní, který kuřák vdechne a pak
vydechne, z důvodu nižší teploty spalování.
Neexistuje bezpečná dávka kouře – jakékoliv množství může být nebezpečné.
Pasivní kouření může způsobit celou řadu onemocnění, např. záněty horních a dolních
dýchacích cest, rakovinu plic, infarkt myokardu. Tabákový kouř v prostředí (ETS)
obsahuje stovky toxických látek, expozici lze prokázat nejenom v krvi a slinách,
ale také v moči nekuřáků. Děti vystaveny pasivnímu kouření mohou zemřít na syndrom
náhlého úmrtí dítěte, vyskytují se u nich častěji záněty dýchacích cest, ušní infekce,
astma (KRÁLÍKOVÁ, 2013).
Pasivní kouření má vliv také na organismus domácích zvířat. U psů, kteří žijí
s kuřákem je vyšší incidence vážných chorob.
18
Ve světe v důsledku pasivního kouření zemře ročně kolem 600.000 lidí, v České
republice kolem 1500 – 3000 lidí.
1.4 TABÁKOVÝ KOUŘ A NIKOTIN
Plynné a pevné látky tabákového kouře se celou řadou mechanismů podílejí
na poškozování organismu. Plynná fáze obsahuje látky v plynném skupenství včetně
sublimujícího nikotinu, který činí 1 – 2 % hlavního proudu kouře a pevná fáze obsahuje
tekuté neodpařené a tuhé látky (SLEZÁK, RYŠKA, 2006). Hořením tabáku vzniká
kouř, který obsahuje více jak 4000 různých látek, z kterých je alespoň sto
kancerogenních. Ze všech způsobů abúzu tabákových produktů je kouření cigaret
nejškodlivějším, a naopak nejméně rizikovým způsobem je žvýkání a šňupání,
při kterém vzniká výrazně nižší počet chemických látek. Sušené listy tabáku obsahují
několik látek ze skupiny alkaloidů. Nejznámější složkou je alkaloid nikotin způsobující
závislost, který má v jedné cigaretě zastoupení asi 2,9 mg. Sérová hladina nikotinu
dosahuje maxima v době vykouření cigarety. Absorpce nikotinu je ale závislá na pH
a vstřebává se pouze v mírně alkalickém prostředí.
Alkaloidy jsou dusíkaté sloučeniny slabě zásadité povahy, které mají různou
chemickou strukturu, a jejich biologický význam není jasný.
Mezi harmalové alkaloidy se zařazuje norharman a harman, které jsou
biologicky velmi aktivními a významnými látkami. V kouři jedné cigarety se nachází
207 – 2780 mg těchto látek.
Nikotin má stimulační účinky pro CNS a aktivuje sympatoadrenální systém
(SLEZÁK, RYŠKA, 2006).
Nikotin stimuluje žaludeční sekreci a střevní peristaltiku a má antidiuretický
účinek. Také stimuluje dřeň nadledvin s vrcholem uvolňování katecholaminů do 10
minut (ČEŠKA a kolektiv, 2012). V kouři z jedné cigarety je obsaženo asi 2,9 mg
nikotinu, který se dobře vstřebává sliznicemi a také kůží. Nejznámějším metabolitem
nikotinu je kotinin, který je rychle metabolizován v játrech. Nikotin je vysoce
19
návykovou látkou, která vyvolává závislost. Při kouření cigaret dochází v plicních
sklípcích k vstřebávání nikotinu, a tím se účinky dostavují ihned po užití cigarety. Proto
může dojít k otravě nebo intoxikaci u lidí, kteří nejsou na nikotinu závislí. Projevy
otravy jsou bolest hlavy, nauzea, studený pot, závratě. V slabší formě se můžou
příznaky také projevit u lidí, kteří kouří pravidelně (KRÁLÍKOVÁ, 2013). Vyvíjí se
na něj silná tolerance, která vyžaduje zvýšení dávky pro dosažení ještě vyššího účinku.
K vývoji tolerance dochází pomalu, u abstinujících kuřáků tolerance přetrvává
dlouhodobě. Otravy nikotinem jsou známé jak v akutní tak chronické formě. Kromě
tabákových výrobků je nikotin také součástí insekticidních přípravků a výživovým
substrátem některých bakterií. Nedá se vyloučit, že jeho bezpečnější metabolit kotinin
se v budoucnu využije v léčbě kognitivních poruch.
Kotinin se v biologickém materiálu vyskytuje ve vyšších koncentracích než
nikotin, vykazuje menší kolísání hladin během dne a lze jej prokázat významně delší
dobu po expozici (KRÁLÍKOVÁ a kol., 2013). Nikotin a jeho metabolity se vylučují
hlavně močí, a proto se doporučuje ověření tabákové abstinence až 7 dní od ukončení
kouření.
Pro odlišení kuřáků a nekuřáků, či pasivních konzumentů cigaret jsou používány
tzv. hodnoty „cutoff“, které jsou kvalifikovaně odhadnuté hraniční hodnoty koncentrace
kotininu a vyšetřovaný soubor rozdělují na pozitivní a negativní (KRÁLÍKOVÁ a kol.,
2013).
20
2 VLIV KOUŘENÍ NA ZDRAVÍ
Kouření způsobuje předčasné úmrtí téměř polovině svých uživatelů. Nemoci
spojené s kouřením lze najít v každém oboru klinické medicíny. Kromě rizika rakoviny
plic, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) je u kuřáka zvýšené riziko, že
onemocní ischemickou chorobou srdeční, arteriosklerózou, nebo cévní mozkovou
příhodou. Kuřáci jsou rizikovými pacienty při různých chirurgických výkonech
v celkové anestezii, jsou ohroženi větším počtem pooperačních komplikací a hojení ran
u nich probíhá pomaleji než u nekuřáků (KRÁLÍKOVÁ, PAFKO, ZAJAK, 2013).
2.1 KOUŘENÍ A CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOC
Chronická obstrukční plicní nemoc lidově nazývaná kuřácké astma je
frekventované, ale léčitelné onemocnění. Charakterizovaná je trvalým omezením
proudění vzduchu v dolních dýchacích cestách. Výskyt této nemoci roste s věkem a je
proměnlivý v různých částech světa. Rizikovou skupinou jsou kuřáci ve věku 65 - 70
let.
V České republice umírá ročně na CHOPN nejméně 2000 osob. Celosvětově je
tato nemoc čtvrtou nejčastější příčinou smrti. Chronická obstrukční plicní nemoc vede
ke vzniku změn na několika úrovních respiračního systému. Nejčastějším klinickým
projevem CHOPN je pocit zhoršeného dýchání, které je nejdřív způsobeno při větší
fyzické námaze, pacienti často trpí kašlem.
Hlavním cílem léčby je redukce příznaků a symptomů onemocnění, zpomalení
progrese nemoci, zlepšení kvality života. Léčebná doporučení můžeme rozdělit na tři
kroky:
1. redukce škodlivé inhalační expozice
2. paušální medikace
3. soubor specifických léčebných opatření
21
Léčby nikotinové závislosti u nemocných osob je možná pomocí cílené a opakované
edukace, nikotinové substituce a specifické farmakoterapie. Základní a důležitou
podmínkou léčby onemocnění je úplné zanechání kouření (VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ,
2015).
Obrázek 1 Vliv kuřáctví na vznik CHOPN
Zdroj: ZACHOVALOVÁ, Veronika, 2007, s. 15.
2.2 KOUŘENÍ A KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ
Hlavním rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění (KVO) je právě
kouření. Před mnoha lety byl prokázán jednoduchými metodami vztah mezi kouřením
cigaret a aterosklerózou. Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny, jehož
důsledkem jsou onemocnění kardiovaskulárního aparátu. Patří mezi ně ischemická
choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, cévní mozková příhoda atd.
V dnešní době představuje ateroskleróza jednu z nejčastějších příčin mortality
a morbidity v rozvinutých zemích. Kouření je nejvýznamnějším rizikovým faktorem,
22
protože nikotin a CO chemicky poškozují endotel a tím způsobují začátek procesu
aterogeneze (KRÁLÍKOVÁ a kol., 2013).
Kouření v Evropě i v České republice je příčinou každého pátého úmrtí, což
představuje každý rok 18 000 úmrtí (KRÁLÍKOVÁ a kol., 2013). Kouření působí
komplexně s ostatními rizikovými faktory, proto je dobré se zaměřit na snížení výskytu
těchto faktorů, např. obezita, malá pohybová aktivita, arteriální hypertenze. Kouření
cigaret má jednoznačný vliv na fyzikální vlastnosti cévní stěny a vede ke snížení její
poddajnosti.
Riziko vzniku aterosklerotického postižení tepen zvyšují změny metabolismu
cholesterolu. Složky tabákového kouře regulují lipidový metabolismus a tak vzniká síť
vzájemných vazeb (KRÁLÍKOVÁ a kol., 2013). Nikotin ovlivňuje nepřímo
metabolismus krevních lipidů, co způsobuje vzestup koncentrace triglyceridů
a cholesterolu. Kouření má přímý vliv na sérové lipidy, přítomna je vyšší hladina
celkového cholesterolu, triglyceridů, LDL cholesterolu. Hladina HDL cholesterolu je
u kuřáků snížená, a tím je významně spojena s rizikem aterosklerózy.
Před lety bylo prokázáno významné riziko pasivního kouření u karcinomu plic.
Do doby rozšíření kouření cigaret byl totiž karcinom plic jen vzácným onemocněním.
Výskyt tohoto onemocnění se dramaticky zvýšil od doby masivního kouření.
Krátkodobé pasivní kouření vede ke zvýšení nároků myokardu na kyslík, při současně
snížené dodávce kyslíku do myokardu. Pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku
onemocnění srdce asi o 30%, přesto, že je člověk pasivnímu kouření vystaven
nedobrovolně. Tenhle typ nedobrovolného kouření může vyvolat stejné nemoci jako
u aktivního kuřáka.
23
Obrázek 2 Schematické znázornění relativního rizika vzniku některých typů
kardiovaskulárních onemocnění
Zdroj: http://zdravi.euro.cz
2.3 KOUŘENÍ A HYPERTENZE
Arteriální hypertenze je jednou z nejdůležitějších příčin úmrtí na celém světe,
která by se dala ovlivnit. Základní diagnostika hypertenze se dlouhou dobu opírala
o měření tlaku v ordinaci lékaře. Výzkum monitorování TK, se v klinické praxi
uplatňuje přibližně od 80. let (WIDIMSKÝ jr. a kol., 2015).
Hypertenzi můžeme z hlediska etiopatogeneze rozdělit na primární hypertenzi
(s neznámou příčinou) a sekundární (příznak jiného primárního onemocnění). Jedno
z největších kardiovaskulárních rizik přináší právě kouření a hypertenze. Různé studie
dokázaly, že pasivní kouření může mírně zvýšit hodnoty TK. Dlouhodobým účinkem
kouření se poškozuje cévní stěna, snižuje se elasticita aorty. 24hodinová monitorace TK
prokazuje vyšší hodnoty u kuřáků v dopoledních hodinách na rozdíl od nekuřáků.
Účinek antihypertenziv může být ovlivněn těsnou interakcí s nikotinem a jeho
24
metabolity. Nejdůležitějším preventivním opatřením proto nadále zůstává zanechání
kouření, které však nemusí znamenat pokles TK.
Dlouhodobé vystavování se pasivnímu kouření je provázeno zvýšenou tuhostí
karotických tepen a zvýšením aktivity sympatiku (KRÁLÍKOVÁ, 2013). Právě
maskovaná hypertenze byla nalezena častěji u pasivních kuřáků.
2.4 KOUŘENÍ A REPRODUKCE
Kouření má negativní vliv na reprodukční systém, má nepříznivé účinky na
zdraví plodu, čím poškozuje novorozence. Ženy, které kouří více jak 10 cigaret denně,
mají 2krát častěji bolestivou menstruaci, mají nepravidelný cyklus, dochází k vynechání
periody (KRÁLÍKOVÁ, 2013).
U žen, které kouří je dokázáno opožděné početí, neplodnost, vyšší incidence
mimoděložních těhotenství.
U mužů kouření způsobuje snížení počtu motility a kvality spermií, je snížená
schopnost erekce. Kuřáctví otců může být příčinou vrozené vývojové vady u potomků.
2.5 DIAGNOSTIKA ZÁVISLOSTI NA TABÁKU
Závislost na tabáku můžeme rozdělit na dvě navzájem se prolínající složky:
psychosociální, tedy každý kuřák a fyzickou, do které spadá závislost
na nikotinu. Psychosociální závislost nutí kuřáka mít v ruce cigaretu, hrát se s ní
v určitých situacích, např. u kávy, po jídle, v určité společnosti. Toto naučené chování
se během let pevně fixuje.
Závislost na nikotinu je klasickou drogovou závislostí, která vzniká v mozku,
zmnožením receptorů citlivých na nikotin. Na nikotinu je závislý každý kuřák, který
kouří nejméně 10 – 15 cigaret denně a svou první cigaretu si zapálí do hodiny
po probuzení (VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ, 2015).
25
Kuřáctví lze rozdělit na čtyři základní kategorie:
pravidelný kuřák – kouří nejméně jednu cigaretu denně
příležitostný kuřák – kouří méně než jednu cigaretu denně
bývalý kuřák – vykouřil během života více jak 100 cigaret, teď nekouří
nekuřák – nikdy nevykouřil 100 a více cigaret
Pro upřesnění závislosti na nikotinu je možné použít Fagerströmův test nikotinové
závislosti. Tento test v roce 2005 modifikovala prof. Králíková do podoby, která
odpovídá kouření mládeže a adolescentů (KUŘÁKOVA PLÍCE, 2011).
Tabulka 1 Fagerströmův test nikotinové závislosti – FTND (Fagerström Test
of Nicotine Dependence)
1. Jak brzy po probuzení si obvykle zapálíte svou první cigaretu?
do 5 minut
do půlhodiny
do hodiny
za více než hodinu
3 body
2 body
1 bod
0 bodů
2. Je pro vás obtížné nekouřit v místech, kde je kouření zakázáno?
ano
ne
1 bod
0 bodů
3. Kterou cigaretu by ste nejvíce postrádal/a?
první ráno
kteroukoli jinou
1 bod
0 bodů
4. Kolik cigaret v průměru denně kouříte?
0 - 10
11 - 20
21 – 30
31 a více
0 bodů
1 bod
2 body
3 body
5. Kouříte častěji během dopoledne?
ano
ne
1 bod
0 bodů
6. Kouříte, i když jste nemocen/a a upoután/a na lůžko?
ano
ne
1 bod
0 bodů
Zdroj: Fagerström a kol, 1989
26
3 PREVENCE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU
Přibližně 90% kuřáků začíná kouřit během dospívání, proto tabákový průmysl
potřebuje získávat zákazníky z řadů dětí a dospívajících. Prevence závislosti na tabáku
se skládá z mnoha faktorů, především je to dobrá komplexní legislativa, působení
v rodině, sociální neakceptabilita kouření a chování dospělých jako vzoru
(KRÁLÍKOVÁ, 2015).
Rámcová úmluva o kontrole tabáku byla přijata v roce 2003 a shrnuje základní
body kontroly tabáku. Do platnosti vešla 27. února 2005, a je to jediný právně závazný
dokument v historii WHO, který má platnost zákona. Tento zákon byl schválen
i v České republice.
Obecně můžeme shrnout tyto základní body související s prevencí (KRÁLÍKOVÁ,
2015).
1. účinná daňová politika (vysoká daň, daň na léčbu závislosti na tabáku)
2. naprostý zákaz reklamy, sponzorování a marketingu
3. omezení míst prodeje
4. obměňovaná obrázková varování na obalech
5. ochrana nekuřáků
6. omezení přístupu k cigaretám, snížení dostupnosti
7. školní preventivní programy
Účinnou prevenci můžeme hledat i v rodině, v které jsou rodiče nekuřáckým
příkladem, a teda nekouří. Pokud kouří a nechtějí nebo nemohou přestat, dát najevo
nespokojenost s tímto zlozvykem, doma nekouřit a nepoškozovat zdraví dětí pasivním
kouřením. Rodiče by měli dětem vytvářet příjemný domov, zvyšovat jejich sebevědomí
a zdůrazňovat, že to není rozhodnutí dospělých, ale dětská nemoc (KRÁLÍKOVÁ,
2010).
27
3.1 PROGRAMY PROTI TABÁKU
Od roku 2006 patří mezi hlavní preventivní aktivity dětské vzdělávací programy
pro školy. Základem těchto aktivit je interaktivní a zábavná forma programu, která je
přiměřená věku. Pro děti do 12 let slouží program s názvem „Nekuřátka“, jehož
obsahem jsou základní informace o kouření. Pro starší děti byl připraven program
„Típni to!“, jehož obsahem jsou moderní výukové metody s využitím prezentací, videí
apod. Pedagogům může být nápomocný portál bezcigaret.cz, nebo různé přednášky
a workshopy.
31. květen byl Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen jako Světový den
bez tabáku. Poprvé byla tato kampaň vyhlášená Světovým zdravotnickým
shromážděním v roce 1987, z důvodu upozornění na rostoucí tabákovou epidemii.
Cílem kampaně je poukázat na zdravotní rizika spojené s kouřením a také prosazovat
efektivní politiku, která vede k omezení kouření v celé populaci (WHO, 2014).
Každoročně má tento den dané téma a ke každému tématu jsou na internetu
připraveny různé podklady a obrázky.
28
4 LÉČBA ZÁVISLOSTI NA TABÁKU
Jako u každé závislosti platí, že předpokladem úspěšné léčby, je rozhodnutí
přestat. Pokud pacient nemá zájem přestat kouřit, měli bychom jej, jako správní
zdravotník motivovat. Měli bychom v nejvyšší možné míře pacienta informovat
o možnostech léčby. Léčba zahrnuje psychosociální a behaviorální intervenci
a farmakologickou léčbu, která by měla být hrazena v rámci zdravotních systémů,
jelikož je to jedna z ekonomicky nejvýhodnějších intervencí v medicíně.
Psychobehaviorální intervence by měla spočívat v tom, aby si kuřák předem
připravil náhradní řešení pro různé situace, u kterých může přijít k relapsu, např. nepít
kávu, omezit alkohol.
4.1 FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA
Farmakologická léčba by měla pacientovi pomoct zvládnout abstinenční
příznaky. Farmakoterapie je vhodná pro kuřáky závislé na nikotinu.
Mezi léky první linie patří:
Vareniklin, lék, který je určený k léčbě závislosti na tabáku a neobsahuje
nikotin (KRÁLÍKOVÁ, 2013). Lék je parciálním agonistou alfa4beta2 acetylcholinnikotinových
receptorů. Působí jako agonista (navazuje se na receptor a interakcí s ním
vyvolává účinek) a antagonista (inhibuje účinek agonistů, ale sám účinky nemá).
Pacientovi poskytuje nízkou až střední dopaminovou stimulaci. Tento lék neobsahuje
nikotin a proto je v současnosti nejefektivnějším lékem při odvykání kouření.
Doporučuje se užívání léku po dobu nejméně 3 měsíců a déle – účinnost se
zvyšuje s délkou užívání.
29
Náhradní léčba nikotinem (NTN) je nejdéle používaným lékem závislosti
na tabáku. Principem této náhradní léčby je dodání nikotinu do mozku jiným způsobem
než cigaretou. V České republice je tato léčba volně prodejná v různých formách.
Pastilky se rozpouštějí v ústech, měly by se užívat každé 2-4 hodiny po dobu
6 týdnů. Žvýkačky Nicorette jsou aktivní přibližně 30 minut. Nikotin se váže
na pryskyřici polacrilex, a ta se žvýkáním uvolňuje a vstřebává v zásaditém prostředí.
Použití žvýkačky by nemělo být delší jak 6 měsíců.
Náplasti mají dlouhodobý nástup účinku, protože nelze dávkovat nikotin podle
potřeby. Doporučuje se užívat nejméně 8- 12 týdnů, z toho 4 týdny v plné dávce.
Inhalátorem se nikotin po potažení vstřebává především sliznicí orofaryngu.
Balení obsahuje plastový náustek, do kterého se vloží náplň. Po aplikaci do náustku
nikotin vyprchává, během 30 minut.
Kouřícím pacientům může tuto formu odvykání doporučit sestra.
Bupropion, který se původně používal jako antidepresivum, v současné době je
indikován pro léčbu závislosti na tabáku u pacientů bez deprese (VNITŘNÍ
LÉKAŘSTVÍ, 2015). Začíná se užívat 1- 2 týdny před dnem D. Pomoc protikuřácké
skupiny nebo terapeuta je velice důležitá.
Zvýšená úspěšnost všech třech léků se ukazuje po užívání nejméně 6 měsíců
(KRÁLÍKOVÁ a kol., 2013).
4.2 CENTRA PRO ZÁVISLÉ NA TABÁKU
Specializovaná centra pro závislé na tabáku fungují v rámci celé České
republiky. Zde mají kuřáci možnost intenzivnější léčby. Centra nabízejí diagnostiku,
základní klinické vyšetření, skupinové a individuální sezení a také indikují
farmakoterapii. Kontakty jsou dostupné na webu slzt.cz. Pomoc při odvykání může
kuřákům také Linka pro odvykání kouření 844 600 500.
30
5 ZÁSADY EDUKACE V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
Fáze edukačního procesu můžeme rozdělit do pěti úrovní, které mají svoje
zákonitosti:
1. Fáze počáteční pedagogické diagnostiky, ve které si určíme cíle edukace. Pro
získání potřebných informací od edukanta používáme rozhovor či pozorování.
Snažíme se zjistit jaké dovednosti, vědomosti a návyky edukant má, a podle nich
stanovíme edukační potřeby.
2. Fáze projektování je část, ve které si zvolíme vhodné pomůcky, metody, formy a
obsah edukace spolu se způsobem hodnocení.
3. Fázy realizace začínáme motivací edukanta, dále následuje expozice, ve které
předáváme nové poznatky. Po expozici přecházíme k vlastní fixaci, což
znamená procvičování a opakování vědomostí. Průběžnou diagnostikou
prověřujeme a testujeme pochopení daného učiva. Následně dochází
k uspokojení potřeb klienta.
4. Fáze upevnění a prohlubování učiva nám slouží k zachování vědomostí
v dlouhodobé paměti. Je důležité nové dovednosti procvičovat, aby došlo
k jejich trvalé fixaci.
5. Fáze zpětné vazby nám pomůže zhodnotit dosažené výsledky edukanta,
edukátora.
Z hlediska edukace, která probíhá ve zdravotnickém prostředí, popisujeme
nejčastěji formy edukace dle organizačního uspořádání edukace a interakce edukátora
k posluchači (JUŘENÍKOVÁ, 2010 s. 34).
Podle toho členíme edukaci na individuální, skupinovou a hromadnou.
Pří edukaci našeho pacienta jsme si zvolili individuální formu edukace. Tato forma
edukace je jednou z nejčastěji užívaných forem ve zdravotnictví, jelikož je zdravotník
31
v úzkém osobním kontaktu s edukantem. Obsah edukace je stanoven na základě
individuálních potřeb každého pacienta. Vysoká efektivita, aktivita edukanta a aktivní
zpětná vazba mezi edukátorem a edukantem patří mezi výhody individuální formy.
Při edukaci pacienta jsme v našem případě použili metody individuálního
rozhovoru, vysvětlování, konzultací a názorných ukázek.
32
6 EDUKACE PACIENTA ZÁVISLÉHO NA NIKOTINU
Kazuistika pacienta
Pacient odeslán z kardiologické kliniky do cévní ambulance Všeobecné fakultní
nemocnice dne 18. 6. 2015 pro chronickou žilní insuficienci.
Pacient udává obtíže při chůzi, přibližně po 200 m se musí zastavit, z důvodu
silné bolesti nohou. V roce 2011 byl pacientovi amputován I. a II. článek prstu na pravé
dolní končetině. Od té doby přetrvává mírná bolest v místě amputace a pacientem je
zaznamenané občasné mokvání. U pacienta bylo provedeno koagulační vyšetření, které
bylo v normě. Periferní angiografií zjištěn uzávěr ATA, a v oblasti kotníku se ATP
rozpadá do kolaterál. Zjištěné nízké hodnoty periferních tlaků, na obou nohách ABI 0,5.
EKG normální, bez patologie.
Pacientovi následně lékařem stanovena diagnóza morbus Bürger, která je
pravděpodobně způsobená aktivním nikotinismem. Pacient kouří 30 let, denně kolem 40
cigaret. Po konzultaci s lékařem bylo pacientovi doporučeno zcela zanechat kouření.
Jelikož pacient odmítá navrženou léčbu, a z rodinných důvodu také systematickou
návštěvu Centra pro závislé na tabáku, byla mu navržena edukace všeobecnou sestrou.
33
1. FÁZE – POSUZOVÁNÍ
Jméno: B. A. Pohlaví: muž
Věk: 46 let Bydliště: Praha
Rasa: europoidní Etnikum: slovanské (české)
Vzdělání: středoškolské Zaměstnání: skladník
Anamnéza
Nynější onemocnění: bolesti dolních končetin, arteriální hypertenze
Osobní anamnéza: běžná dětská onemocnění, v 15 letech chirurgické odstranění
appendixu, amputace I. a II. článku prstu PDK, arteriální hypertenze, Bürgerova nemoc
Alergická anamnéza: není si vědom
Abúzus: kuřák: 40 cigaret/ den, alkohol: 2 piva/ den, káva: 8/ den, užívání jiných
návykových látek neguje
Farmakologická anamnéza:
Warfarin 5 mg tbl. 1-0-0 (fibrinolytika, antifibrinolytika),
Detralextbl. 2-0-0 (venetonikum, vazoprotektivum),
Prestarium Neo Combi 5mg tbl. 1-0-0 (hypotenziva)
34
Tabulka 2 Základní údaje
Zdroj: CSEMEZOVÁ, 2016.
Posouzení fyzického stavu, zdravotních problémů a edukačních potřeb
Posouzení podle modelu Marjory Gordonové
1. Podpora zdraví
Pacient se léči s výše uvedeným onemocněním. Nyní přichází pro silnou bolest
dolních končetin. Pacient se snaží se svým onemocněním ztotožnit a také doufá, že se
jeho nemoc nebude zhoršovat. Kvůli problémům v rodině pacient podceňuje dodržování
Tělesný stav Klaudikační obtíže při chůzi, amputace I. a II. prstu na PDK
Komunikace Přiměřená, pacient se dorozumí, bez psychické alterace
Zrak, sluch bez omezení
Řečový projev bez omezení, srozumitelný
Paměť krátkodobá i dlouhodobá paměť je zcela nenarušená
Motivace nízká, z důvodu rodinných problémů
Pozornost přiměřená zdravotnímu stavu, projevuje zájem o svůj
zdravotní stav
Typové vlastnosti pacient se vidí jako flegmatik
Vnímavost přiměřená, bez omezení
Pohotovost reakce přiměřeně rychlé
Nálada negativní, pacient se obává své nemoci
Sebevědomí pacient udává spíše nízké, moc si nevěří
Charakter hodný, pravdomluvný, nespolehlivý
Poruchy myšlení neprojevují se, myšlení je zcela jasné
Chování přátelské, přívětivé
Učení typ – emocionální
styl – systematické, logické, vizuální
postoj – malý zájem o nové informace jak přestat kouřit
bariéry- strach, prognóza diagnózy
Mentální úroveň dobrá, orientován místem, osobou i časem
35
léčebného režimu a částečné odmítá zahájení doporučené léčby i přes poučení
o možných následcích. Každodenní činnosti zvládá bez větších obtíží. V běžném životě
podstupuje preventivní prohlídky u praktického lékaře, protože to vyžaduje jeho
pracovní zařazení. Pacient zcela nedodržuje základní prvky zdravého životního stylu,
jelikož je silným kuřákem. Vzhledem k diagnóze bude pro pacienta prospěšné přejít
k řádným změnám.
2. Výživa
Pacient měří 184 cm, váží 75 kg, BMI 22,15 - normální hmotnost. V domácím
prostředí se snaží stravovat pravidelně. Pacient přiznává, že ne zcela dodržuje dietu,
která je doporučená při užívání Warfarinu. Denně vypije vzhledem k náročné práci
kolem 4 litrů tekutin, nejčastěji minerálky, kávu a dvě piva.
3. Vylučování
V současné době pacient neudává potíže s močením. Při užívání léku Enelbin
(vazodilatanty) pacient udával problémy GIT. Stolice je nyní pravidelná, barva
fyziologická a bez zápachu.
4. Aktivita, odpočinek
Pacient neprovozuje žádný aktivní sport, z důvodu svého zdravotního stavu. Až
do roku 2011 hrál pacient aktivně fotbal, ale z důvodu amputace prstů se ho musel
vzdát. Vzhledem k nemoci se vyhýbá jakémukoliv nadměrnému pohybu, jelikož ho
nebaví každou chvíli zastavovat. Péči o domácnost zvládá sám. Denně spí 7 hodin, ale
přiznává, že o víkendu dokáže spát i 12 hodin.
5. Vnímaní, poznávání
Pacient je při vědomí, orientován místem, časem i osobou, částečně spolupracuje,
zrak a sluch v pořádku. Pacient má nedostatek vědomostí a své nemoci a možných
komplikacích. O své nemoci je lékařem informován, plně ji chápe, ale z rodinných
důvodů nesouhlasí se zahájením léčby.
36
6. Sebepojetí
Pacient sám sebe vnímá jako flegmatika. K životu má spíš pesimistický postoj,
bojuje sám se sebou. Ve společnosti přátel a kolegů se cítí dobře. Vypjaté situace se
snaží zvládat sám. Pacient není zcela spokojen se svým vzhledem.
7. Role, vztahy
Pacient žije se svojí družkou v panelákovém bytě 2kk v Praze. Snaží se
pravidelně scházet se synem a dcerou z prvního manželství. Rodinné vztahy jsou dobré,
i když pacient uvádí problémy se synem, kterému hrozí diagnostický ústav. S bývalou
manželkou mají přátelský vztah, hlavně kvůli dětem.
8. Sexualita
Pacient je se svým sexuálním životem spokojený. Nepřekonal žádné urologické
onemocnění, samovyšetření varlat neprovádí a poslední preventivní návštěvu u urologa
absolvoval před 10 lety.
9. Zvládání zátěže
Se stresem se pacient vyrovnává nejradši sám. Když nastane problém, snaží se
ho řešit, i na úkor své nemoci. Pacient přiznává, že po amputaci prstů na noze překonal
krátkodobou depresi, bez pomoci lékaře.
10. Životní hodnoty
Pro pacienta má největší hodnotu rodina. Snaží se spolupracovat, ale neprojevuje
dostatečný zájem dovědět se nové informace. Pacient je věřící, římskokatolického
vyznání, ale do kostela nechodí pravidelně.
11. Bezpečnost, ochrana
V dětství pacient prodělal běžné nemoci. Nemocniční prostředí nemá moc rád.
Nejlépe se cítí doma s družkou a dětma. Vzhledem k diagnóze se u pacienta hojí rány
složitě. Vzhledem k onemocnění jsou u pacienta zajištěna bezpečnostní opatření.
37
12. Komfort
Pacient netrpí vážnými problémy se spaním, trápí ho jenom bolest každodenní
bolest nohou a občasné mokvání.
13. Jiné (růst a vývoj)
Pacient byl narozen v termínu, na dětství má hezké i špatné vzpomínky. Růst
a vývoj byl fyziologický. Ve škole prospíval dobře.
Profil rodiny
Pacient je rozvedený, žije se svojí družkou v panelákovém bytě 2 kk v Praze. Má
dvě děti, syna a dceru. Syn má v současné době problémy, a hrozí mu diagnostický
ústav. Otec pacienta zemřel v 70 letech na infarkt, předtím byl asi 40 let léčen s těžkou
hypertenzí. Matka (70 let, ve starobním důchodu, částečně pracující) se léčí s vysokým
cholesterolem. Má tři sourozence, bratra a dvě sestry. Bratr se léčí dlouhodobě
ze závislosti na alkoholu, sestry jsou zdravé. Pacient vystudoval střední školu, a pracuje
jako skladník.
Zdroje pomoci a podpory rodiny, sociálně – ekonomický stav
Pacient bydlí spolu s družkou v Praze, pravidelně se schází se svými dětmi, které
bydlí u matky. Rád navštěvuje kamarády a bratra, který žije ve stejném domě. Sociální
zázemí pacienta je průměrné, finanční situace není moc lehká. Pacient ví, že se
na rodinu může kdykoliv obrátit se žádostí o pomoc, ale stydí se.
Životní styl, kultura, náboženství, hodnoty, postoje
Životní styl pacienta je velice rozmanitý, pacient minimálně dodržuje správnou
životosprávu, i přesto, že to jeho léčba vyžaduje. Stravovací návyky má pacient
přiměřené- pravidelná strava, nemá moc rád sladká jídla. Příjem tekutin je nadprůměrný
(4 litry denně). Se spánkem potíže nemá, pokud nepociťuje bolesti nohou. Jinak se snaží
mít pravidelný režim, spát alespoň 7 hodin denně. Před spánkem si rád vypije alespoň
dvě malé piva. Pacient denně vykouří 40 cigaret. Ve volném čase sleduje televizi
a internet.
38
1. Kultura: koncerty
2. Náboženství: římskokatolické vyznání, pacient, ale nenavštěvuje každou neděli
bohoslužby.
3. Hodnota: rodina je pro pacienta to nejcennější, váží si zdraví.
4. Postoj k nemoci: o své nemoci je pacient informován a přiměřeně ji chápe, ale ne
zcela si uvědomuje dopady kouření na onemocnění.
Adekvátnost a neadekvátnost rodinných funkcí
Rodina pacienta je schopna spolupráce, komunikace je na vysoké úrovni, avšak
současné problémy se synem, které musí řešit pacient, částečně zasahují do úspěšné
léčby. Největší oporu má pacient ve své družce, která dokáže efektivně a s klidem řešit
krizové situace.
Porozumění současné situace rodinou
Pacientova družka je informovaná o zdravotním stavu a prognóze pacienta, je
schopna spolupracovat a být nápomocná při jeho léčbě. Pacient se s rodinou neshoduje
v řešení jeho zdravotního stavu. Stále pokládá za důležitější řešit problémy se synem.
Na zjištění vědomostí pacienta byl použit následující vědomostní test, který
obsahoval následující otázky:
Tabulka 3 Vstupní test
OTÁZKY ANO, NE
Znáte princip závislosti na tabáku? Ne
Jste si vědom závažnosti kouření, vzhledem
k Vašemu onemocnění?
Ne
Znáte komplikace, které způsobuje kouření? Ne
Znáte náhradní nikotinovou léčbu? Ne
Znáte složení tabákového kouře? Ne
Slyšel jste o Centrech pro závislé na tabáku? Ne
Znáte abstinenční příznaky z nedostatku nikotinu
a jak se jich co nejlépe vyvarovat?
Ne
Víte jakému prostředí se vyvarovat? Ne
Zdroj: CSEMEZOVÁ, 2016.
39
Vstupním testem jsme zjistili, že pacient nemá žádné vědomosti o závislosti
na nikotinu, nezná dopad kouření na svoji nemoc. Vzhledem k diagnóze,
a na doporučení lékaře přestat kouřit, jsme se rozhodli edukovat pacienta závislého
na nikotinu.
Motivace pacienta: není příliš vysoká, a to z důvodu rodinných problémů.
Pacientovi záleží na svém zdraví, avšak v současné situaci se bojí selhání. V motivaci
pacienta je nápomocná jeho družka, která má velký zájem na tom, aby se pacient
seznámil s možnostmi jak přestat kouřit, které by mu mohly zmírnit příznaky Bürgerovy
nemoci.
40
2. FÁZE – DIAGNOSTIKA
Deficit vědomostí:
o příčinách vzniku závislosti
o komplikacích
o náhradní léčbě
o zvládání abstinenčních příznaků
o změně životního stylu
Deficit v postojích:
strach z nemoci
nejistota v dodržování abstinence od nikotinu
strach z nepochopení informací
počáteční nedůvěra
Deficit zručností:
v dodržování správného životního stylu
v správném použití náhradní léčby
41
3. FÁZE – PLÁNOVÁNÍ
Podle priorit: na základě vyhodnocení vědomostního vstupního testu jsme si stanovili
priority edukačního procesu:
o závažnost kouření vzhledem k onemocnění
o náhradní léčbě
o abstinenčních příznacích
o dodržování správného životního stylu
Podle struktury: tři edukační jednotky
Záměr edukace:
mít co nejvíce vědomostí o závislosti na nikotinu
dodržovat léčebný režim
adaptace pacienta na změnu životní situace
seznámit pacienta s možnými abstinenčními příznaky
vyjmenovat vhodné léky při odvykání
Podle cílů:
Kognitivní – pacient nabyl vědomostí o své závislosti, jejím vzniku,
abstinenčních příznacích a popisuje metody, jak tyto příznaky zvládat.
Afektivní – pacient má zájem nabýt nové vědomosti, je ochoten se účastnit
edukačních sezení, akceptuje změnu životního stylu.
Behaviorální – pacient se snaží dodržovat léčebný režim, bude se aktivně
podílet na odvykání.
Podle místa realizace: edukaci budeme realizovat v dopoledních hodinách,
v prostorách edukační místnosti, která je správně osvětlená. Zabezpečíme dostatečný
klid a soukromí.
Podle času: edukační proces je rozdělen do tří dnů, podle časových možností pacienta,
v dopoledních hodinách.
42
Podle výběru:
Vstupní test
Výklad
Rozhovor
Názorné ukázky
Diskuze
Výstupní test
Edukační pomůcky:
Publikace
Odborné brožury
Edukační karty
Ukázky náhradní léčby
Notebook
CD
Papír, tužka
Podle formy: individuální
Podle edukace: základní, naučná
Struktura edukace:
1. Edukační jednotka: Závislost na nikotinu, abstinenční příznaky
2. Edukační jednotka: Léčba nikotinové závislosti/ abstinenčních příznaků
3. Edukační jednotka: Nebezpečné situace/ náhradní řešení
Časový harmonogram edukace:
1. Edukační jednotka: 11. 01. 2016 od 10:00 do 10:50 (50 minut)
2. Edukační jednotka: 12. 01. 2016 od 11:00 do 11:45 (45 minut)
3. Edukační jednotka: 13. 01. 2016 od 10:00 do 10:45 (45 minut)
43
4. FÁZE – REALIZACE
1. edukační jednotka
Téma edukace: Závislost na nikotinu, abstinenční příznaky
Místo edukace: edukační místnost
Časový harmonogram:11. 01. 2016 od 10:00 do 10:50 (50 minut)
Cíl:
Kognitivní – pacient získal adekvátní poznatky o vzniku závislosti na tabáku.
Afektivní – pacient projevil zájem o nové informace. K vzájemné spolupráci si
vytvoří pozitivní vztah.
Behaviorální – pacient má informace o své závislosti
Forma: individuální
Prostředí: nemocniční
Edukační metody: rozhovor, vysvětlování, otázky pacienta a odpovědi, diskuze
Edukační pomůcky: publikace, edukační karty, vstupní test, papír, tužka, notebook
Realizace 1. edukační jednotky
Motivační fáze: (5 minut)
S pacientem se pozdravíme a představíme. Snažíme se vytvořit vhodné edukační
prostředí s příjemnou atmosférou, která pacientovi ulehčí vzájemné povídání.
Povzbudíme pacienta k vzájemné spolupráci a vysvětlíme přínos nově nabytých
informací. V rámci rozhovoru probereme s pacientem jeho typické kuřácké situace.
Expoziční fáze: (25 minut)
Závislost na nikotinu vzniká u kuřáků, kteří denně vykouří 10 a více cigaret,
a kteří mají silnou potřebu si zakouřit do 60 minut od probuzení. Teno druh závislosti se
v mnoha aspektech podobá závislosti na kokainu nebo heroinu.
44
Pro člověka závislého na nikotinu je den bez kouření veliký problém,
a to z důvodu abstinenčních příznaků. Nikotin vyplavuje do mozku dopamin, a ten
navodí kuřákovi příjemné pocity, které se dostaví ihned po vykouření cigarety. Mozek
kuřáka si zvykne na pravidelnou dávku. Z nedostatku nikotinu se u kuřáka dostaví
abstinenční příznaky, které jsou dočasné a po určité době úplně vymizí.
Mezi známé abstinenční příznaky patří:
Subjektivní – agrese, podrážděnost, zlost, lehké bolesti hlavy, špatná nálada až
deprese, neschopnost odpočívat, buzení během noci, craving – lačnění, touha
po cigaretě.
Objektivní – snížená srdeční frekvence, snížení kortizolu, snížení adrenalinu,
zvýšená teplota kůže, snížená srdeční frekvence.
Nikotin se váže na acetylcholinové receptory v mozku, proto menší dávka působí
kuřákovi soustředění a větší uklidnění. Tím je taky podmíněno uvolňování dopaminu,
který ovlivňuje náladu a chování kuřáka. V mozku kuřáka závislého na nikotinu se
množí počet nikotinových receptorů, které jsou příčinou abstinenčních příznaků.
Kouření má jednoznačný vliv na cévy, vede ke snížení jejich poddajnosti.
Dlouhodobá expozice kouři působí nepříznivě na stěny tepen, a tím vede k přímému
poškození buněk endotelu. Chemické látky, které jsou obsažené v tabáku, můžou
dráždit sliznice krevních cév, a vyvolat tak otoky.
Fixační fáze: (10 minut)
S pacientem proběhlo důkladné zopakování sdělených informací, zodpovězení
otázek.
Hodnotící fáze:(10 minut)
Zhodnocení zpětné vazby při rozhovoru, kladení kontrolních otázek,
vyhodnocení.
Kontrolní otázky pro pacienta:
Jaké abstinenční příznaky můžou nastat z nedostatku nikotinu?
Kdy můžeme mluvit o závislosti na nikotinu?
45
Zhodnocení edukační jednotky:
Stanovené cíle byly splněny. Pacient získal alespoň základní informace o vzniku
závislosti a abstinenčních příznacích, které se můžou při odvykání dostavit. Edukační
jednotka probíhala 50 minut.
2. edukační jednotka
Téma edukace: Léčba nikotinové závislosti/ abstinenčních příznaků
Místo edukace: edukační místnost
Časový harmonogram: 12. 01. 2016 od 11:00 do 11:45 (45 minut)
Cíl:
Kognitivní – pacient získal informace o možnostech léčby
Afektivní – pacient má zájem o podané informace
Forma: individuální
Prostředí: nemocniční
Edukační metody: rozhovor, vysvětlování, diskuze, otázky pacienta, zodpovězení
otázek všeobecnou sestrou
Edukační pomůcky: notebook, ukázky náhradní léčby, odborné brožury, CD
Realizace 2. edukační jednotky
Motivační fáze: (5 minut)
Pacientovi vytvořit vhodné prostředí, zajistit soukromí a povzbuzovat
ke vzájemné spolupráci.
Expoziční fáze: (20 minut)
Rozhodnutí nebo přání pacienta přestat kouřit je předpokladem pro úspěšnou
léčbu. V rámci zdravotních systémů by měla být léčba závislosti na tabáku hrazena
stejně jako jiné nemoci.
46
Léčba zahrnuje psychosociální a behaviorální intervenci a farmakologickou
léčbu. Farmakoterapie jsou léky první linie, mezi které patří lék Vareniklin, náhradní
terapie nikotinem (NTN) a Bupropion. Tato léčba je vhodná pro kuřáky závislé
na nikotinu. Tato forma léčby zabraňuje abstinenčním příznakům, ale nezabrání
pacientovi v tom, aby přestal kouřit. Farmakologickou léčbu je potřebné kombinovat
s intervencí, při které je nápomocný lékař, sestra, farmaceut, adiktolog. Minimální délka
užívání farmakoterapie je tři měsíce, optimální šest a více měsíců.
Vareniklin ( Champix ) – neobsahuje nikotin. Tato varianta léčby se používá
při silnější závislosti. Vareniklin se naváže na příslušný receptor, dopamin se nevyplaví
do těla a pacientovi se nedostaví pocit odměny po potažení z cigarety. Startovací balení
obsahuje slabší tablety na první týden. Při užívání se může u pacienta dostavit nauzea.
Nikotin (NTN) – může být ve formě náplasti, žvýkačky, pastilky nebo ústního
spreje. Nikotin se vstřebává z náplasti pomalu, a po celou dobu poskytuje stálou hladinu
nikotinu. NTN nabízí nikotin, který se do organismu člověka dostává pomaleji a tím
zdvojnásobuje úspěšnost celé léčby. Je doporučeno tuto formu léčby kombinovat
s orální formou léčby. Žvýkačky je potřebné několikrát nakousnout, a ve chvíli kdy
začne pálit, se musí odložit pod jazyk přibližně na půl minuty. K vedlejším příznakům,
které se u pacienta můžou dostavit, je nauzea, bolesti hlavy nebo vyrážka z náplasti. Při
užívání tohoto druhu léčby by pacient neměl kouřit cigarety.
Bupropion – je antidepresivum blokující reuptake dopaminu a noradrenalinu.
Kontraindikací můžou být křečové stavy podobné epilepsii. Bupropion neobsahuje
nikotin. Lék se doporučuje užívat za aktivní podpory terapeuta.
Z alternativních způsobů léčby můžeme pacientovi doporučit hypnózu, při které
je pacient uveden do stavu relaxace. Rozhodnutí pacienta přestat s kouřením se
podporuje přes sugesci.
Akupunktura – je účinnou metodou při odvykání kouření. Tato léčebná metoda
napomáhá kuřákovi snížit chuť na cigaretu, snížit u pacienta abstinenční příznaky
a bojovat např. se změnami nálad a psychickou úzkostí.
47
Fixační fáze: (10 minut)
Důkladné zopakování podstatných informací o možnostech farmakologické
a nefarmakologické léčby.
Hodnotící fáze: (10 minut)
Zhodnocení zpětné vazby při diskuzi, kladení otázek pacientovi, vyhodnocení
pacientových odpovědí.
Kontrolní otázky pro pacienta:
Jaká je doporučená délka užívání léků při odvykání kouření?
Jaké vedlejší příznaky může mít pacient při užívání farmakologické léčby při odvykání
kouření?
Zhodnocení edukační jednotky:
Stanovené cíle byly splněny. Pacient zná možnosti léčby, která je při odvykáno
kouření účinná. Pacient začal přistupovat aktivně k edukaci, jeho motivace se začala
zvyšovat. Edukační jednotka probíhala u pacienta 45 minut.
3. edukační jednotka
Téma edukace: Nebezpečné situace/ náhradní řešení
Místo edukace: edukační místnost
Časový harmonogram:13. 01. 2016 od 10:00 do 10:45 (45 minut)
Cíl:
Kognitivní – pacient získal nové informace, čím nahradit cigaretu
Afektivní – pacient projevuje zájem o získané informace, aktivně přemýšlí nad
podanými informacemi
Forma: individuální
Prostředí: nemocniční
Edukační metody: výklad, rozhovor, diskuze
Edukační pomůcky: edukační karta, brožura, papír, tužka
48
Realizace 3. edukační jednotky
Motivační fáze: (5 minut)
Přivítat se s pacientem, vytvořit vhodné prostředí k edukaci, povzbuzovat
pacienta k vzájemné spolupráci.
Expoziční fáze: (20 minut)
Pacient závislí na nikotinu musí být připraven nato, že se při odvykání objeví
chuť na cigaretu, proto je dobré se na tyto situace připravit, nebo se jím vyhnout.
Nejčastějším spouštěčem jsou u kuřáků emoce. Důležité je ale vědět, že chuť
na cigaretu netrvá dlouho. Toto bažení odezní u kuřáka za pár sekund nebo minut.
V první řadě by měly z domácnosti zmizet cigarety a popelníky a ve svém okolí
by měl kuřák jasně vyjádřit, že končí s kouřením.
Situace, kdy pacient obvykle kouří je potřeba nahradit. Pokud kuřák sahá
po cigaretě v autě, měl by cigaretu nahradit např. bonbonem, lahví s vodou a hlavně by
neměl dovolit ostatním kouřit v autě.
Pokud má pacient potřebu zapálit si cigaretu ke kávě, měl by nahradit kávu
čajem nebo ji pít např. v koupelně, vestoje.
Čas strávený kouřením u televize zkuste nahradit jinou činností, u které
nekouříte.
V společnosti kuřáků řekněte ostatním, že jste přestal kouřit. Poproste kuřáky,
aby vám nenabízeli cigaretu. Partnera požádejte, ať nenechává ležet cigarety na
dostupných místech a taky aby nekouřil ve vaší přítomnosti. Ze začátku je dobré se
vyhýbat společenským událostem, až do doby kdy vymizení abstinenčních příznaků.
Když pociťujete stres, je dobré použít různé relaxační techniky, např. zhluboka
dýchejte. Při nervozitě jsou prospěšné relaxační cvičení.
49
Pokud je ve vašem okolí kuřák, který má taky zájem přestat kouřit, připojte se
k němu.
Kouření po jídle můžete nahradit procházkou, nebo tím, že si umyjete nádobí
a uklidíte.
Fixační fáze: (10 minut)
Důkladné opakování podaných informací, zodpovězení otázek pacienta.
Hodnotící fáze: (10 minut)
Kladení kontrolních otázek, diskuze.
Kontrolní otázky pro pacienta:
Čím byste nahradil cigaretu při pití kávy?
Zhodnocení edukační jednotky
Stanovené cíle třetí edukační jednotky byly splněny. Pacient odpověděl
na položené otázky. K edukaci přistupoval pacient odpovědně. Edukační jednotka byla
v rozsahu 45 minut.
50
5. FÁZE – VYHODNOCENÍ
Na závěr edukačního procesu vyplnil pacient vědomostní test, který se shoduje
se vstupním testem.
Tabulka 4 Výstupní test
OTÁZKY ANO, NE
Znáte princip závislosti na tabáku? Ano
Jste si vědom závažnosti kouření, vzhledem
k Vašemu onemocnění?
Ano
Znáte komplikace, které způsobuje kouření? Ano
Znáte náhradní nikotinovou léčbu? Ano
Znáte složení tabákového kouře? Ano
Slyšel jste o Centrech pro závislé na tabáku? Ano
Znáte abstinenční příznaky z nedostatku nikotinu a
jak se jich co nejlépe vyvarovat?
Ano
Víte jakému prostředí se vyvarovat? Ano
Zdroj: CSEMEZOVÁ, 2016.
Pacient získal vědomosti o své závislosti, zná možnosti farmakologické léčby
a taky účinnost léčby nefarmakologické, pochopil nutnost začít s odvykáním vzhledem
ke své nemoci.
Edukace proběhla ve třech edukačních jednotkách, které měly pacienta seznámit
s důležitými informacemi.
Pacient byl aktivní u diskuze, spolupracoval. Edukace byla účinná a pacientova
motivace se zvýšila.
Pacient je spokojen s vědomostmi, které získal při edukaci. Má zájem o návštěvu
Centra pro závislé na tabáku, kde chce začít s aktivní léčbou.
51
6.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Každý zdravotník by měl u pacienta kuřáka aplikovat systém krátké intervence.
Krátká intervence by měla obecně trvat do 10 minut. Nejefektivnějším způsobem
léčby je strukturovaná krátká intervence, tzv. metoda „5P“ (ČUPKA, 2011):
a) ptát se (ask) – na kuřáctví, záznam do dokumentace
b) poradit (advise) – doporučení přestat s kouřením
c) posoudit (assess) – ochota přestat kouřit, pokud nechce, podpora motivace (5 R)
d) pomoci (assist) – u pacientů, kteří chtějí přestat kouřit
e) plánovat (arrange follow) – kontrolní návštěvy, monitoring odvykání.
Podpora motivace pacienta (5R):
Relevance – podpořit pacienta v hledání důvodů proč přestat kouřit specifických pro něj
Risk – identifikace potencionálních negativních dopadů kouření v souvislosti
s pacientovou diagnózou
Rewards – identifikace potencionálních přínosů zanechaní kouření relevantně k danému
pacientovi
Roadbloks – identifikace možných překážek v odvykání a poskytnout cílené
poradenství
Repetition – motivační intervenci opakovat při každém klinickém kontaktu
s nemotivovaným pacientem (VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ, 2015).
Důležitá je taky podpora vzdělávání pracovníku ve zdravotnictví, rozšíření řad
edukačních sester.
Ke každému pacientovi přistupovat individuálně, mít trpělivost. Pacientovi
poskytnout přínosné informace, odbornou literaturu, brožury. Doporučit
pacientovi podpůrné skupiny, linku pro odvykání.
52
ZÁVĚR
Tabakismus je v dnešní době nejrozšířenější toxikománií, která je přirovnávaná
k novodobé pandemii. Každým rokem si tato pandemie vyžádá ve světe miliony
lidských životů. Cigareta představuje zdravotní, psychický, biochemický, a také
sociálně – kulturní problém. Kouření způsobuje předčasné úmrtí při desítkách
onemocnění a přispívá k předčasnému stárnutí. Podle WHO na nemoci spojené
s kouřením zemře v roce 2025 přibližně 10 milionů lidi.
Prevence je důležitá z důvodu posílení a ochrany zdraví. Světová banka
konstatovala, že Rámcová úmluva o kontrole tabáku by měla mít pozitivní vliv
na světové zdraví a světovou ekonomiku. Přestat kouřit má smysl, i když už pacient
onemocní.
Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou.
Teoretická část měla za cíl popsat závislost na tabáku, jako fenomén dnešní moderní
doby. Ze začátku se tato část věnuje historii užívání tabáku a jeho formám. Přibližuje
nejčastější onemocnění spojené s kouřením a dostupnou léčbu pro kuřáka závislého
na nikotinu.
Na udržení zdraví je nutné, abychom měli dostatek informací, které by se měly
předávat už v raném dětství. Výchova ke zdraví znamená aktivní přístup k péči o své
zdraví, k ochraně, upevňování a rozvíjení. Zaměřuje se jak na jednotlivce, tak
na skupiny obyvatelstva, komunitu a celou populaci (PLEVOVÁ, 2011).
Obsahem každého ošetřovatelského procesu by měla být edukace pacienta, která
by nemocnému poskytla informace a nové poznatky, které můžou zmírnit nebo
odstranit příznaky nemoci.
Praktická část bakalářské práce měla poskytnout pacientovi základní informace
o závislosti na nikotinu a představit účinné léky v boji se závislostí. Cíl této bakalářské
práce byl splněn, pacient pochopil důležitost odvykání vzhledem k jeho nemoci.
53
Pacient po ukončení edukace navštívil Centrum pro závislé na tabáku III. interní
kliniky VFN v Praze a aktivně spolupracuje při odvykání. Po půl roce od edukace
můžeme zhodnotit, že tato forma motivace pacienta byla úspěšná a pacient
v současnosti úspěšně abstinuje.
54
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BAŠKA, Tibor, KATRENIAKOVÁ, Zuzana. Základy prevencie užívania tabaku.
[online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné z:
http://eng.jfmed.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/UVZ_Files/Epidemiologia/dok
umenty/Zaklady_prevencie_uzivania_tabaku_2010.pdf
BUDINSKÝ, Václav, 2015. Jak přestat kouřit. Praha: VR Atelier. ISBN 978-80-
905967-5-7.
ČEŠKA, Richard a kolektiv, 2012. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií.
Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-599-2.
FAGERSTRÖM, K. O., SCHNEIDER, N. G. 1989. Measuring nicotine dependence:
A review of the FTQ, J.Behav. Med., 12, s. 159 – 181.
GILMAN, L., Sander. Příběh kouře, 2006.Praha: Dybbuk. ISBN 80-86862-23-2.
JUŘENÍKOVÁ, Petra, 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2171-2.
KALINA, Kamil a kolektiv, 2008. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada. s. 364 -
366. ISBN 978-80-247-1411-0.
KOZÁK, Jiří, KRÁLÍKOVÁ, Eva, 2003. Jak přestat kouřit. Praha: Maxdorf. ISBN 80-
85912-68-6.
KRÁLÍKOVÁ, Eva a kolektiv, 2013. Závislost na tabáku - epidemiologie, prevence a
léčba. Břeclav: Adamira. ISBN 978-80-904217-4-5.
KRÁLÍKOVÁ, Eva et al., 2005. Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku. Česká
lékařská společnost J. E. Purkyně č. 5. ISSN 008-7335.
KRÁLÍKOVÁ, Eva, 2008. Sekněte s cigaretami, než cigarety seknou s Vámi. Praha:
Společnost pro léčbu závislosti na tabáku. ISBN 978-80-254-1939-7.
KRÁLÍKOVÁ, Eva, 2010. Nekuřáctví – základní podmínka zdravých plic: Jak přestat
kouřit. Olomouc: Solen. ISBN 978-80-87327-27-2.
55
KRÁLÍKOVÁ, Eva, 2014. Závislost na tabáku v roce 2014. [online]. [ cit. 2016-02-20].
Dostupné z:http://www.tribune.cz/clanek/32481
KRÁLÍKOVÁ, Eva, 2015. Diagnóza F17: závislost na tabáku. Praha: Mladá fronta.
ISBN 978-80-204-3711-2.
KUŘÁKOVA PLÍCE. Dostupné z:
NĚMCOVÁ, Jitka a kolektiv, 2013. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství,
Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Plzeň: Maurea. ISBN 978-
80-902876-9-3.
NEŠPOR, Karel, 2007. Návykové chování a závislost: Současné poznatky a perspektivy.
Praha: Portál. ISBN 978-80-7307-2676.
PEŠEK, Roman, NEČESANÁ, Kateřina, 2008. Kouření aneb závislost na tabáku:
rizika, projevy, motivace, léčba. Písek: Arkáda. ISBN 978-80-254-3580-9.
PETO, Richard et al., 2006. Mortality from Smoking in Developed Countries. [online].
[cit. 2016-02-20]. Dostupné z:
PLEVOVÁ, Ilona a kolektiv, 2011. Ošetřovatelství I. Praha: Grada. s. 214 – 233. ISBN
978-80-247-3557-3.
PRABHAT, Jha, CHALOUPKA J. Frank, 2004. Jak zvládnou kuřáckou epidemii.
Praha: Státní zdravotní ústav. ISBN 80-7071-234-1.
PRADÁČOVÁ, Jarmila, 2013. Kouření a zdraví. Praha: Liga proti rakovině Praha.
ISBN 978-80-260-5220-3.
SLEZÁK, Radovan, RYŠKA, Aleš, 2006. Kouření a dutina ústní. Praha: Havlíček
Brain Team. ISBN 80-903609-6-3.
SOVINOVÁ, Hana, CSÉMY, Ladislav, 2003. Kouření cigaret a pití alkoholu v České
republice. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné z:
ŠAFRÁNKOVÁ, Alena, NEJEDLÁ, Marie, 2006. Interní ošetřovatelství I. Praha,
Grada. ISBN 978-80-247-1148-5.
56
VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ: Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku. Praha: Česká
lékařská společnost J. E. Purkyně, 2015, 5(61). ISSN 0042-773X.
VOKURKA, Martin, HUGO, Jan a kolektiv, 2015. Velký lékařský slovník. Praha:
Maxdorf. ISBN 978-80-7345-456-2.
WHO, Světový den bez tabáku, 2014. [online]. [cit. 2016- 03-10]. Dostupné z:
WHO. M-POWER, WHO, Report on the Global Tobacco Epidemic, 2011. Dostupné z:
WIDIMSKÝ, Jiří jr. a kolektiv, 2015. Arteriální hypertenze – současné klinické trendy
XIII. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-883-2.
Za čistý vzduch. National institute ofhealts, 2008. Informační brožura č. 08-1647.
ZACHOVALOVÁ, Veronika, 2007. Léčba závislosti u mladistvých kuřáků.
Masarykova univerzita v Brně. Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně,
lékařská fakulta.
ZAJAK, Ján, KRÁLÍKOVÁ, Eva, PAFKO, Pavel. Kouření a pooperační komplikace.
Rozhledy v chirurgii. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2013, 92, 9, s.
499– 503.
PŘÍLOHY
Příloha A – Rešerše …………………………………………………… I
Příloha B – Čestné prohlášení……………….............………………... II
REŠERŠE
EDUKACE PACIENTA ZÁVISLÉHO NA NIKOTINU
Lenka Csemezová
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: Kouření – Smoking. Nikotin – Nicotine. Tabák – Tobacco. Závislost –
Addiction. Edukace – Education. Pacient – Patient.
Časové vymezení: 2005 – 2015
Druhy dokumentů: knihy, časopisy, články
Počet záznamů: 167 (české zdroje), 20 (zahraniční zdroje)
Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze mezinárodních
norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů)
Prohledávané zdroje: Národní lékařská knihovna
I
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem získala podklady pro praktickou část bakalářské práce
s názvem „Edukace pacienta závislého na nikotinu“ v rámci studia realizovaného
na Vysoké škole zdravotnické, o.p.s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne 15. 8. 2016
podpis
II