Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 OŠETŘOVATELSKY PROCES U PACIENTA S INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVOU KONTRAPULZACÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE LUKÁŠ JELÍNEK, DiS. Praha 2017 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVOU KONTRAPULZACÍ Bakalářská práce LUKÁŠ JELÍNEK, DiS. Stupeň vzdělání: bakalář Název studijního oboru: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová Praha 2017 Z • VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. > l se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 Sír** Jelínek Lukáš 3. CVS Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 26.10. 2016 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Ošetřovatelský proces u pacienta s intraaortální balónkovou kontrapulzací Nursing Process in a Patient with Intra-Aortic Balloon Conterpulsation Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Karolína Moravcová V Praze dne: 1.11.2016 doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. ' rektorka PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, že jsem řádně citoval všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 19.3.2017 Lukáš Jelínek, DiS. PODĚKOVÁNÍ Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí práce PhDr. Karolíně Moravcové, za vedení bakalářské práce, vstřícnost, cenné rady a trpělivost. Dále bych chtěl poděkovat vrchní sestře kliniky kardiológie Mgr. Jaroslavě Holakovské za umožnění praxe. Také bych chtěl poděkovat ostatním zaměstnancům oddělení za výuku a pomoc. ABSTRAKT JELÍNEK, Lukáš, DiS. Ošetřovatelský proces u pacienta s Intraaortální balónkovou kontrapulzací . Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc). Vedoucí práce: PhDr. Karolina Moravcová. Praha. 2017. 65 s. Téma této bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta s Intraaortální balónkovou kontrapulzací. Práce bude rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměříme na princip, efektivitu, kritéria, komplikace, ošetřovatelskou péčí o pacienta s Intraaortální balónkovou kontrapulzací a Waiting listem. V praktické části jsou použity poznatky z praxe formou kazuistiky, jsou zde stanoveny ošetřovatelské diagnózy, intervence a doporučení pro odbornou praxi. V komponentu praktické části je přehledně zhotovená kazuistika u pacienta s Intraaortální balónkovou kontrapuzací. Ošetřovatelský proces ve všech pěti fázích s následným zhodnocením kvality poskytované ošetřovatelské péče. Klíčová slova Intraaortální balónková kotrapulzace. Srdeční selhání. Komplikace IABK. Waiting list. Kardiogenní šok. Péče všeobecné sestry o pacienta s IABK. ABSTRACT JELÍNEK, Lukáš. Nursing process in a patient with Intra-aortic ballon counterpulsation. Medical College. Degree: Bachelor (Be). Supervisor: PhDr. Karolina Moravcová. Prague. 2017. 65 pages. The topic of this thesis is the nursing process in a patient with Intraaortic balloon counterpulsation. The thesis will be divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part will focus on the principle efficiency criteria, complications, nursing care of patients with Intraaortic balloon counterpulsation and a waiting list. In the practical part there are practical knowledges in the form of casuistry studies, there are determined nursing diagnoses, interventions and recommendations for professional practice. A component of the practical part is clearly made a casuistry report of a patient with Intraaortic balloon counterpulsation. Nursing process in all five phases with subsequent evaluation of the quality of nursing care provided. Keywords Intra-aortic ballon counterpulzation. Heart failure. Complication IABC. Waiting list. Cardiogenic shock. Nurses care for patients with IABC OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ÚVOD.........................................................................................................14 1 INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVÁ KONTRAPULZACE...........16 1.1 MOŽNOSTI VYUŽITÍ IABK....................................................................16 1.1.1 Akutní infarkt myokardu(AIM)......................................................................16 1.1.2 Nestabilní agina pectoris (NAP).......................................................................17 1.1.3 Kardiogenní šok................................................................................................17 1.2 PRINCIP IABK..............................................................................................18 1.3 EFEKTIVITA IABK....................................................................................18 1.4 KRITERIA IABK..........................................................................................20 1.4.1 Balónek...............................................................................................................20 1.4.2 Zavedení a poloha IABK..................................................................................20 1.4.3 Frekvence kontrapulzačních cyklů..................................................................21 2 KOMPLIKACE..................................................................................22 2.1.1 Cévní ischemie...................................................................................................22 2.1.2 Trauma cévní stěny...........................................................................................22 2.1.3 Krvácení.............................................................................................................23 2.1.4 Trombóza...........................................................................................................23 2.1.5 Venózní zavedení...............................................................................................24 2.1.6 Trombocytopenie...............................................................................................24 2.1.7 Infekce................................................................................................................24 3 PÉČE O PACINETA S IABK...........................................................25 3.1.1 Péče o místo zavedeného balónku....................................................................25 3.1.2 Kontrola vitality končetiny...............................................................................25 3.1.3 Antibiotická terapie..........................................................................................26 3.1.4 Odpojování od kontrapuzace...........................................................................26 3.1.5 Předcházení extrakce balónku.........................................................................26 4 WAITING LIST....................................................................................................27 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S IABK.................................28 5.1 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT...........................................................................39 6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI...............................................................................54 ZÁVĚR..........................................................................................................................55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.........................................................................56 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK IABK ..................Intra aortální balónková kontrapulzace AIM ....................Akutní infarkt myokardu NAP....................nestabilní angina pectoris EKG..................... Elektrokardiogram RTG....................Rentgenové vyšetření KPR....................Kardiopulmonální resuscitace aPTT...................Aktivovaný parciální tromboplastinový čas FiK......................Fibrilace komor CHRŽI................ Chronická žilní insuficience RLP ....................Rychlá lékařská pomoc NGS ....................Nazogastrická sonda UPV ....................Umělá plicní ventilace PEEP ..................Pozitivní tlak v respirační ch cestách Fi02..................... Nádechová frakce kyslíku ETK....................Endotracheální kanyla DÚ.......................Dutina ústní APPE..................Chirurgické odstranění appendixu DM......................Diabetes mellitus PCI......................Perkutální koronárni intervence SKG....................Selektivní koronarografíe SR .......................Sinusový rytmus CVP ....................Centrální venózní tlak TTECHO ...........Transthoracic echokardiogram PMK ...................Permanentní močový katetr (VOKURKA a kol., 2010), (MANĎÁK, 2006), SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Inflace - nafouknutí kontrapulzačního balónku. Deflace - vyfouknutí kontrapulzačního balónku. Preload - začátek srdeční kontrakce. Afterload - tlak vypuzené krve během systoly. C-rameno - RTG přístroj. Weaning - odpojení od IABK. (VOKURKA a kol., 2010), (MANĎÁK, 2006) SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Efekt IABK.................................................................................... 19 Tabulka č. 2 Velikost kontrapulzačního balónku............................................ 20 Tabulka č. 3 Popis fyziologického stavu........................................................... 31 Tabulka č. 4 Aktivita denního života................................................................ 33 ÚVOD Kardiovaskulární onemocnění patří v současné době k nej častějším onemocněním vůbec a jsou příčinou více než 50 % všech úmrtí v České republice. Navzdory obrovským pokrokům v léčbě a diagnostice, které moderní medicínu a možnosti léčby posouvají kupředu. Velmi závažná je problematika srdečního selhání. U nemocných s touto diagnózou je často jednou z posledních terapeutických možností použití dočasné mechanické podpory srdeční činnosti. Tato metoda dokáže překonat fázi akutního srdečního selhání a prodloužit život pacienta až k vhodnému chirurgickému řešení. (HADDAH, E., 2010). Mezi mechanické podpory levé komory srdeční řadíme např. intraaortální balónkovou kontrapulzaci (IABK), která patří v současné době mezi standardní klinické metody využívané na špičkových kardiologických pracovištích. (MANĎÁK, 2006) Záměrem bakalářské práce je rozšířit přehled a především poukázat na rostoucí výskyt kardiogenního šoku s terapeutickým využitím IABK. Tato bakalářská práce může být určena pro nelékařské zdravotnické pracovníky jako zdroj informací o IABK. Součástí bakalářské práce je informační leták, který popisuje danou problematiku. Bakalářská práce se zkládá ze dvou částí, a to z části teoretické a části praktické. Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Zmapovat medicínské a ošetřovatelské poznatků o Intraaortální balónkové kontrapulzaci. Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: Cíl 1: Popsat specifika ošetřovatelského procesu u pacienta s IABK. Cíl 2: Vytvořit doporučení pro odbornou praxi. Cíl 3: Vytvořit edukační materiál o IABK pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Před vymezením dané problematiky a zahájením vyhledávací strategie byla prostudována vstupní studijní literatura: 14 MANDÁK, J., 2006. Intraaortální balónková kontrapulzace. První vydání. 160 s. Praha: Grada Publishing a.s. ISBN 80-247-0734-9 NEMCOVA, J. a kol., 2015. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Třetí vydání. Praha: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-904955-9-3. HERDMAN, T. Heather a Shigemi KAMITSURU, ed. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace2015-2017 . Přeložil Pavla KUDLOVÁ. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5412-3. KOLÁR, Jiří. Kardiológie pro sestry intenzivní péče. 4. dopi. a přeprac. vyd. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-604-5. Popis rešeršní strategie Pro vyhledání odborných publikací byla zvolena následující klíčová slova, za účelem snížení konečného počtu písemností. Tato slova jsou: intraaortální balónková kotrapulzace, srdeční selhání, komplikace IABK, waiting list, kardiogenní šok. Péče všeobecné sestry o pacienta s IABK. Rešerše byly vytvořené v rešeršním oddělení nemocnice IKEM. 15 1 INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVÁ KONTRAPULZACE Řadí se mezi základní mechanické podpory využitelné pro podporu krevního oběhu u pacienta v kardiogenním šoku. V klinické praxi se tato léčebná metoda využívá déle než 40 let. Intraaortální balónková kontrapulzace (IABK) zlepšuje průtok krve v lidském organizmu, kdy při naplnění balónku heliem v diastolické fázi je snížena práce myokardu. Na začátku systolické funkce dojde k rychlému vyfouknutí balónku, díky čemuž může aortou proudit okysličená krev do organizmu. (MANDÁK, 2006) 1.1 MOŽNOSTI VYUŽITÍ IABK Mezi nej častější možnosti využití IABK řadíme tři typy onemocnění, a to akutní infarkt myokardu, nestabilní anginu pectoris a kardiogenní šok. Tyto tři komplikace jsou nejčastěji spojené s využitím intraaortální balónkové kontrapulzace. (HADDAH, E., 2010) 1.1.1 Akutní infarkt myokardu(AIM) Akutní ložisková ischemická nekróza srdce, která vzniká z přerušení přítoku krve do příslušného srdečního oddílu. Ischemie omezuje srdeční funkci, kde dochází k poruše stahu komor. (ŠAFRÁNKOVÁ, 2006) AEVI mohou doprovázet komplikace, jako např. srdeční selhání nebo porucha převodního systému srdečního, dále mechanické komplikace, poruchy srdečního rytmu nebo-li arytmie nejčastěji způsobené zvýšenou srdeční dráždivostí. (KOLÁR, 2009) Časné zahájení léčby IABK u akutního infarktu myokardu snižuje nároky na ischemický myokard současně se zvýšením zásobení srdce kyslíkem, pomáhá ustálit kritický stav pacienta, zmenšuje míru ischemického poškození srdce a snižuje rizika různých poškození srdce. (MANĎÁK, 2006). 16 1.1.2 Nestabilní agina pectoris (NAP) Neboli akutní koronárni syndrom je jednou ze základních forem akutního koronárního syndromu, který je charakteristický ischemickou bolestí a netypickou podobou EKG s obvyklou hodnotou kardiomarkerů. Význam spočívá v tom, že pacient po celou dobu záchvatu je bezprostředně ohrožen vznikem nového infarktu myokardu nebo náhlou smrtí. (KOLÁR, 2009) Doplnění standardní terapie o IABK mnohdy významně zmírňuje ischemickou bolest a zároveň snižuje hrozbu vzniku nebezpečných ischemických komplikací, které často doprovázejí tento stav. (MANDAK, 2006) 1.1.3 Kardiogenní šok Jedná se o kritické omezení čerpací funkce srdce. Jeho příčina spočívá v závažném poškození levé komory srdeční, kdy dochází ke kritickému omezení průtoku krve tkání zásobovaných kyslíkem, zde v konečné fázi šoku dochází k mul ti orgánovému selhání. Tento stav je charakteristický hypotenzí, kdy systolický krevní tlak klesá pod 80 torrů, sníženým minutovým výdejem a poklesem hodinové diurézy. (MANĎÁK, 2006) Kardiogenní šok je nejzávažnější komplikací infarktu myokardu, dále z tohoto stavu může vzniknout maligní arytmie, myokarditida nebo kardiomyopatie. Tento závažný stav vzniká nejčastěji z rozsáhlé nekrózy stěny levé komory srdeční, ruptúry papily svalu nebo mezikomorové přepážky. (ŠAFRÁNKOVA, 2006) Jako velmi vhodná léčebná metoda srdečního selhání jako pumpy se jeví zavedení mechanické srdeční podpory, a to nejčastěji IABK. Kontrapulzace snížením tzn. afterloadu zásadně snižuje zátěž levé komory srdeční, která má vysoce omezenou funkci, a tak výrazně zlepšuje zásobení srdce jako celku kyslíkem. (KOPŘIVA, 2013) Mortalita u pacientů s kardiogenním šokem se zavedenou IABK je snížená asi o 15% než u dříve standardní léčby trombolýzou. Nepoužití Intraaortální balónkové kontrapulzace u pacientů v kardiogenním šoku, kde je tato léčebná metoda k dispozici, je již považováno za postup non lege artis. (MANDAK, 2006) 17 1.2 PRINCIP IABK Princip IABK spočívá na dvou funkcích balónku a to nafouknutí (inflace) a vyfouknutí (deflace). Tento balónek je umístěn v hrudní části sestupné, nebo-li descendentní, aorty pacienta. Balónek je plněn heliem z kontrapulzačního přístroje po uzavření aortální chlopně. (HADDAH, E., 2010) Nafouknutý balónek vyplní podstatnou část vnitřního prostoru sestupné aorty během srdeční diastoly, tímto se zvýší intraaotrální krevní tlak v oblasti vzestupné aorty a aortálního oblouku a díky tomu může proudit krev do odstupujících tepen. Vyfouknutím kontrapulzačního balónku na počátku srdeční systoly, během kontrakce levé komory, se s rychlým uvolněním prostoru v sestupné aortě prudce sníží krevní tlak. Levá komora srdeční se tak vyprázdní proti nižšímu odporu, tím pádem se snižuje afterload a zvyšuje se množství krve v koronárním řečišti. Balónek je plněn heliem z důvodu kompatibility, lehkosti a rychlosti proudění, což potřebujeme pro optimální inflaci a deflaci balónku. V případě komplikace, např. při prasknutí balónku v těle pacienta, dojde k minimální embolizaci. Balónek je vyroben z polytetrafluoretylu, tento materiál zaručuje dobrou rychlost a rozpínavost. (MANĎÁK, 2006) 1.3 EFEKTIVITA IABK Nej důležitějším efektem je zlepšení srdeční činnosti a zásobení srdce kyslíkem tak, že se sníží odpor kladený proti levé komoře srdeční, tím se zvýší prokrvení myokardu. Nafouknutím kontrapulzančího balónku se zvýší intraaortální krevní tlak v oblasti ascendentní aorty a aortálního oblouku, zde se transportuje krev do tepen odstupujících v této oblasti. V průběhu srdeční diastoly se zvýší množství krve protékající koronárním řečištěm, dále větvemi aortálního oblouku. Tímto dosáhneme zlepšení zásobení myokardu i mozku okysličenou krví. (HADDAH, E., 2010) 18 Vyfouknutím kontrapulzačního balónku na začátku srdeční systoly velmi poklesne intraaortální tlak a tedy i odpor, proti kterému kontrahuje levá komora srdeční. Zde se snižují nároky na levou komoru a kyslíkovou spotřebu myokardu. Tabulka 1 Efekt IABK Aortál ní tlak Srdeční zatížení Krevní průnik Tlak v LK Levá komora l Systolický tlak l Afterload | Koronárni tepny l Systolický tlak l Tenze stěny tDyastol. tlak I Preload t Srdeční výdej jEnd-diastolický tlak l Tenze stěny t Renální tepny t Srdeční výdej t Mozkové tepny | Ejekční frakce Zdroj :Mandák, 2006, s. 31 Preload - jedná se o výchozí délku svalu z níž začíná srdeční kontrakce, nebo také srdeční náplň komory na konci diastoly. Zvyšování preloadu je jedním z kompenzačních mechanizmů srdečního selhání. Afterload - jedná se o tlak, proti kterému myokard musí pracovat k vypuzení krve během systoly (u spontálního tlakového průběhu). Při zahájení IABK je patrný pokles aortálního systolického krevního tlaku asi o 5-10 %. Ejekční frakci levé komory správná léčba dokáže zlepšit už po dobu prvních 48 hodin od začátku léčby ale pouze o 10 %. Pro prosperující léčbu by měl nemocný mít dostačující funkci aortální chlopně bez patologické morfologie. Patologie na aortální chlopni mohou ohrozit pacienta na životě, protože dochází k nedostačující práci IABK tím, že balónek žene krev do levé komory srdeční. 19 1.4 KRITERIA IABK 1.4.1 Balónek Tvar balónku je válcovitý o délce 21-28 cm. Délka balónku se určuje podle průměrné délky sestupné aorty. Průměr je od 16 do 30mm. Výběr vhodné velikosti balónku závisí na pohlaví, výšce ale i rase nemocného. Při použití většího balónku se zvyšuje riziko komplikací, jako jsou např. ruptúra aorty a odstupujících větví. Tabulka 2 Velikost kontrapulzačního balónku Výška pacienta (cm) <160 160-185 >185 Velikost balónku (ml) 30-35 40 50 Zdroj: Mandák, 2006, s. 39 Distální konec balónku slouží k optickému měření tlaku. Na začátku a konci balónku jsou „značky", které umožňují kontrolu vhodného umístění pomocí RTG vy Šetření. ( DURATHANE IAB MEMBRÁNE MAQUET, 2010) 1.4.2 Zavedení a poloha IABK Balónek se zavádí katetrizační metodou přes arterii femoralis až do descendentní aorty, kde vrchol balónku, tzn. hrot katétru, musí dosahovat k odstupu arteria subclavia sinistra z oblouku aorty. Optimální umístění kontrapulzačního balónku k dosažení plnohodnotné a kvalitní kontrapulzace je asi 1 až 2 cm pod odstupem arterie subclavia sin., ve které proudí krev do horní levé části těla. Správná lokalizace balónku by se měla neustále kontrolovat pomocí RTG snímkování. 20 1.4.3 Frekvence kontrapulzačních cyklů Frekvence cyklů závisí na mnoha faktorech, především na typu srdečního rytmu, na kvalitě kontrapulzačního přístroje, na plynu a materiálu, ze kterého je balónek vyrobený. Nejvhodnějším kontrapulzačním rytmem je rytmus sinusový, neboť je možné správně nastavit spouštěcí body, ve kterých se balónek nafoukne nebo naopak vyfoukne. V závislosti na srdeční činnosti se používají určité kontrapulzační režimy, které podporují činnost levé komory srdeční. Tyto režimy jsou např. 1:1, kdy na jeden kontrapulzační rytmus připadá jeden srdeční cyklus. Do režimu 1:2 dokáže stroj přejít sám při srdeční frekvenci nad 200 tepu/min. Znamená to, že během dvou srdečních cyklů se upatní pouze jeden kotrapulzačn rytmus. Zařízení si dokáže samo hledat tepovou frekvenci a v případě nouze samo přepne do požadovaného režimu. (HADDAH, E., 2010) Při postupnému weaningu, tzn. odpojování kontrapulzačního mechanizmu, kdy je pacient oběhově stabilní, lékař může přepnou přístroj na přechodné režimy. Jedná se o režim 1:3 nebo 1:4, kdy je snaha postupně snižovat stupeň mechanické podpory a ponechat srdce fungovat samostatně bez kontrapuzačního stroje. Dříve byl pro výplň kontrapulzačního balónku využíván oxid uhličitý, ale kvůli rizikům, která s sebou nese využití tohoto plynu, se začalo využívat helium, které má daleko lepší mechanické vlastnosti. Helium se na rozdíl od oxidu uhličitého dalekolépe absorbuje v krvi a není zde tak vysoká pravděpodobnost vzniku plieni embólie. (MANDAK, 2006) 21 2 KOMPLIKACE Přestože metoda IABK patří dnes mezi standardní léčebné metody, existuje stále určité množství komplikací, kterým je třeba předcházet. Permanentní vývoj medicínských technologií zabraňuje vzniku komplikací, na druhé straně však výrazně vzrůstá množství pacientů vyššího věku, pacientů s aterosklerózou a množstvím dalších přidružených chorob. U těchto nemocných komplikace rapidně vzrůstají. (HADDAH, E., 2010) 2.1.1 Cévní ischemie V rozpětí ischemických komplikací nejčastěji začleňujeme koronárni, mozko-míšní, orgánovou a končetinovou ischemii. Nejhojnější komplikací je ischemie končetiny, která vzniká zvláště obturací lumina cévy katetrem, sheatem nebo balónkem. Dále mohou ischemie končetiny vzniknout trombotizací cévy, uvolněním trombu a následnou embolizací, která je pro pacienta život ohrožující. (KOPRIVA,2013) Prvním krokem při již zahájené léčbě IABK je extrakce balónku, následná léčba závisí na stupni postižení daných orgánů a končetin. Velmi důležitá je konzultace s chirurgem, který poskytne operační řešení. (MANDÁK, 2006) 2.1.2 Trauma cévní stěny V rozpětí poranění celé vrstvy cévní stěny řadíme laceraci, disekci, perforaci, pseudoaneuryzmata nebo intramurální hematom. Množství těchto komplikací vzniká na podkladě naléhavého zavedení kontrapulzace, jestliže není možná následně okamžitá kontrola RTG vyšetřením. Vodičem lze snadno proniknout pod aterosklerotický plát, mimo cévu nebo mezi vrstvy stěny tepny. Při použití nevhodného IABK balónku může vzniknout poranění stěny aorty, která odstupuje od srdce pacienta. (MANDÁK, 2006) Při této komplikaci může pacient zemřít na podkladě orgánové dysfunkce či mul ti orgánového selhání. Mezi odlišnosti od ostatních cévních komplikací se řadí zavedení kontrapulzačního balónku pod ateroskelrotický plát, což se projeví okamžitě tím, že přístroj hlásí neúplné plnění kontrapulzačního balónku již při zahájení kontrapuzace. Odmrštění aterosklerotickýckého plátu způsobí embolizaci tepenného řečiště a v distálních partiích může dojít k ischemickým komplikacím. (KOPŘIVA,2013) 22 2.1.3 Krvácení O komplikaci krvácení jako takovém se u kontrapulzovaného pacienta hovoří v případě, je-li nutná krevní transfuze, chirurgická intervence nebo vyžaduj e-li operační rána častých převazů. Krvácení je komplikací velmi kritickou, protože každá krevní ztráta u pacienta v kardiogenním šoku bezprostředně ohrožuje jeho život. (HADDAH, E., 2010) Nutností je rozlišit, zda se jedná o krvácení ven, ze stehenní tepny, nebo z kůže či podpoží. (KOPŘIVA,2013) Nej častější možností léčby při krvácení z podkoží a kůže je kožní steh, nebo časté převazy operační rány. Naložení kompresní bandáže je absolutně kontraindikováno z důvodu omezeného průtoku krve femorální tepnou. Malá klinická symtomatologie doprovází krvácení do mezisvalových prostor, pacient v akutním stavu není schopen na počínající problematiku upozornit. Povinností pro všeobecnou sestru je pravidelná kontrola prokrvení dolní končetiny. (MANĎÁK, 2006) 2.1.4 Trombóza Mezi nejčastější komplikaci trombotického původu patří trombus v místě vpichu, kde je lokální poranění cévy, nebo trombus na balónku, viscerální trombosa, apoziční trombus distálně v tepně. (KOLEKTIV AUTORŮ, 2008) Trombus, který vzniknul v místě zavedení balónku, způsobuje dle rozsahu omezení průtoku krve tepnou s potenciálním vznikem ischemie končetiny. Totožné riziko může nastat při extrakci kontrapulzačního balónku, kdy se trombus uvolní, stáhne přes stěnu balónku. Během kontrapuzačního cyklu jen nutné sledovat prokrvení, pulzaci končetiny, kam je zavedena IABK a to palpačně nebo sonografickým vyšetřením. Úbytek pulzace v průběhu terapie může označovat právě vzniklou akutní trombózu. Nebezpečí vzniku nežádoucích komplikací snižuje komplexní antikoagulační terapie. Pro snížení počtu trombotických reakcí se využívá kontrapulzační balónek, který je pokrytý vrstvou heparinu, tzn. heparin-coated. (MANĎÁK, 2006) 23 2.1.5 Venózní zavedení K tomuto závažnému stavu může dojí při akutních okolnostech tam, kde není možná včasná rentgenová kontrola zavedeného balónku. Proto na všech akutních pracovištích je vždy přítomný RTG přístroj nebo-li C-rameno. U pacienta s akutním srdečním selháním, v kardiogenním šoku, po KPR, hypoxii není možná dobrá orientace podle pulzace v třísle nebo barvy krve. Krev je totiž vždy tmavá a pomalu vytéká ze zavedené jehly. Včasná extrakce vodiče a balónku ze žilního systému a jeho opětovné správné zavedení je samozřejmostí. Jako prevence této komplikace je možné zavedení vodiče s balónkem chirurgicky, kdy chirurg na operačním sále preparuje cévu v třísle. (MANĎÁK, 2006) 2.1.6 Trombocytopenie Trombocytopenie jako taková je u IABK relativně častou komplikací, kdy se nejedná pouze o snížení množství krevních destiček v krevním oběhu, ale i poškozenou funkci. (MANĎÁK, 2006). Tato komplikace se řadí mezi pozdní cévní komplikace, které můžou při této léčebné metodě nastat. Projevuje se zvýšeným krvácením do sliznic a kůže při fyziologických hemokoaguačních parametrech. Je způsobená mechanickým poškozením krevních destiček balónkovým vodičem. (KOPŘIVA,2013) 2.1.7 Infekce Komplikace infekční, jsou zásluhou nesterilních podmínek při zavádění kontrapulzace, léčba je profylaktická podávání antibiotik. Komplikace infekce je poměrnš vzácná. Patří sem nejčastěji infekce lokální, vmiste zavedeného vodiče. Rizikovými pacienty jsou extrémně obézní nebo pacienti s přidruženými chorobami, jako je např. diabetes melitus, z důvodu kolonizace bakteriemi a plísněmi, nebo možný přestup infekce z konečníku či genitálu kvůli nedostatečné hygieně. (MANĎÁK, 2006) Celková sepse organizmu je velmi vzácná, ale značně závažná. V přítomnosti celkového infekčního stavu se pacientova prognóza horší. (KOPŘIVA,2013) Zpravidla ale nelze jednoznačně určit, z čeho celková sepse vznikla, kvůli hojnému množství katetrů. Řešení je identické, při potvrzení kontaminace kontrapulzačního balónku je nutná extrakce vodiče a zavedení nového, který již nebude kontaminovaný. (MANĎÁK, 2006) 24 3 PÉČE O PACINETA S IABK Pacient se zavedenou IABK je kontinuálně připojen na monitorovací linky základních životních funkcí. Kvůli potencionálnímu riziku krvácení je pacientovi po 12 hodinách kontrolován krevní obraz. Nasazená antykoaguační terapie slouží jako prevence vzniku trombů. Proto musíme kontrolovat koaguační faktory podle kterých dochází k úpravě dávkování antikoagulační terapie. Při aplikaci heparinu je nutno hlídat hladinu aPTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas) který určuje hodnotu koaguace u pacienta. Tromboplastinový čas by se měl vždy pohybovat okolo l,5-2,5s. Rehabilitační péče u pacienta s IABK je omezena pouze na končetinu s místem zavedení kontrapulzace. (SAFIUDDIN, 2012) 3.1.1 Péče o místo zavedeného balónku Nej častější lokalizace vstupu kontrapulzačního balónku je stehenní tepna v oblasti tříselné krajiny. Tato lokalizace je sice daleko náchylnější na infekce z důvodu blízkosti genitálu a anální krajiny aleje nejvhodnější kvůli velikosti tepny. U obézních pacintů zde může vzniknout tzn. místo vlhké zapářky, které je často osídleno kvasinkovou flórou. Při dlouhodobém používání kontrapuzace se zvyšuje možnost vzniku kožního dekubitu v místě zavedení. Z důvodu útlaku kůže a podkoží IABK. Každodenní kontrola a převazy za přísně aseptických podmínek jsou nutností. (MANĎÁK, 2006) 3.1.2 Kontrola vitality končetiny Časté a pravidelné kontroly prokrvení končetiny je vyžadováno vždy po 2 hodinách za chodu IABK. Nedostačující průtok krve femorální tepnou může mít závažné důsledky které se odrazí na celkovém stavu pacienta. Periferní prokrvení končetiny a pulzaci porovnáváme vždy s druhou končetinou. Jestliže pulzace chybí musíme tuto komplikaci neprodleně hlásit lékaři. (HADDAH, E., 2010) 25 3.1.3 Antibiotická terapie Ke snížení rizika infekce je vhodné během kontrapulzační terapie podávat tzn. širokospektrá antibiotika profilakticky. Ty jsou aplikovány vždy intravenózne v pravidelných denních intervalech. Aplikace antibiotik do tepenného přístupu LABK je nepřípustné. (MANDAK, 2006) Perorální cestou aplikace antibiotik není často možná, a to z důvodu závažnosti stavu pacienta. (SAFIUDDIN, 2012) 3.1.4 Odpojování od kontrapuzace Ukončení terapie IABK je přípustné až po snížení množství farmakologické podpory oběhu, zvýšení pacientova krevního tlaku, zvýšení minutového výdeje myokardu a snížení frekvence srdeční, bez existence akutních nedokrvenostních změn myokardu. Za úspěšnou terapii lze považovat snížený rozdíl mezi augmentovaným diastolickým a systolickým tlakem. Odpojování od terapie (weaning) začínáme postupným snižováním poměrů mezi frekvencí IABK a pacientovou srdeční aktivitou v ciklu 1:2 nebo 1:3. (KOPŘIVA, 2013) 3.1.5 Předcházení extrakce balónku U této problematiky hledíme spíše na prevenci. Pacientovi se končetina fixuje, aby s ní nemohl manipulovat a způsobit si možné komplikace v místě zavedení, které mohou být např. povytažení nebo také vytažení balónku. Jestli-že je pacient při vědomí, dolní končetina je fixovaná elastickým obinadlem kolem kotníku, aby daný odpor při tažení pacienta upozornil že končetinu nemá krčit. V případě že je pacient v kontinuální analgosedaci, končetinu fixovat nemusíme, ale je zde nutné dbát na zvýšenou pozornost. 26 4 WAITING LIST Transplantace myokardu je v dnešní době klinicky zavedená terapeutická metoda, umožňující zcela vyléčit srdeční selhání. Tento druh operace zlepšuje pacientovu prognózu i kvalitu života za cenu permanentního užívání imunosuprese. Umístění pacienta se selháním srdce na waiting list je projev, že nemoc přešla do kritického stádia a že všechny dosavadní možnosti konzervativní terapie jsou vyčerpány. Zde může být zařazen pouze ten typ pacientů u kterých nenalezneme kontraindikace. Hospitalizovaní pacienti jsou zařazeni na urgentní pořadí a zůstávají ve spádových nemocnicích nebo poblíž kardiocenter. Ostatní pacienti jejichž stav není až tak vážný, jsou sledovaní v ambulantní péči kardiologem ve spádových oblastech. (MÁLEK, 2010) Srdeční transplantaci vždy pečlivě zvažuje indikační komise. Na čekací listině jsou příliš dlouhé čekací doby, jak v urgentním, tak normálním pořadí. Dalším druhem pacientů jsou ti, kteří mají implantovanou levou srdeční podporu. Před tyto pacienty spadají pacienti na urgentním pořadí. Z waiting listu můžou být vyřazeni pacienti jejichž zdravotní stav se zlepčil nebo ti, kteří nedodržují léčebný režim. Velmi dobrým projevem je úmrtnost která nepřesahuje 10% z celkového počtu nemocných. Tento projev je výsledkem komplexní péče, která se zabývá pravidelnými návštěvami lékaře ve specializované ambulanci s využitím farmakologických a nefarmakologických metodách. Cekání na vhodného dárce může trvat i několik let. Nej vhodnější dárce je ten který prodělal mozkovou smrt např. při autohavárii. Dárci a příjemci musí být identičtí tzn. podobná váha, která by neměla přesahovat 20% , výška dárce a příjemce která by měla být podobná. Mezi nejhlavnější shodu by měla být krevní zkupina. Dále by dárce neměl mít vyšetřeny patologie na myokardu které se zjistují pomocí TTECHA nebo EKG. (MÁLEK, 2011) 27 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S IABK IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: Jméno a příjmení: XY Pohlaví: Muž Věk: 52 Vzdělání: Středoškolské s výučním listem Stav: Svobodný Státní příslušnost: ČR Datum přijetí: 8.1.2017 Typ přijetí: neodkladné Oddělení: Oddělení akútni kardiológie Důvod přijetí udávaný pacientem: bolest na hrudi MEDICÍNSKÉ DIAGNÓZY HLAVNÍ: 121.0 Akutní infarkt myokardu v oblasti přední stěny 146.0 Srdeční zástava s úspěšnou resuscitací, asystolie, FiK R 57.0 Kardiogenní šok MEDICÍNSKÉ DIAGNÓZY VEDLEJŠÍ: Esenciální hypertenze CHRZI, Ulcus cruris veno sum VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ: TK: 90/55 Výška: 179 cm P: 110 Hmotnost: 90 kg D: 15 fíM/:28.1 TT: 36.3 °C Pohyblivost: sedace Stav vědomí: somnolentní Krevní zkupina: neznámá 28 NYNĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ: Dne 8.1.2017 kolem 18 hodiny pan XY pociťoval bolesti za hrudní kostí vystřelující do levé horní končetiny, které se stupňovaly. Pro intenzivní bolest přivolal RLP, která jej odvezla na kardiologický akutní příjem. Pacient byl přivezen na kardiologický akutní příjem v kardiogenním šoku. Okamžitě byl transportován na oddělení akutní kardiológie, kde byl uveden do anestézie (Propofolem), zaintubován kvůli náhle vzniklému respiračnímu selhání, poté byl odeslán na katetrizační sál, kde byl diagnostikován akutní infarkt myokardu, stenóza kmene arterie coronaris sinistra byla 90%. Jediné řešení bylo odsátí trombu a aplikace lékového stentu do kmene arterie coronaris sinistra. Pro rozsáhlé postižení levé komory a aneuryzma hrotu levé komory byla zavedena Intraaortální balónková kontrapuzace do ascendentní hrudní aorty cestou arterie femoralis 1. dextra. Pacient byl posléze transportován zpět na oddělení akutní kardiológie. Informační zdroje: Pacient, lékař, dokumentace, ošetřující pesonál ANAMNÉZA Rodinná anamnéza: Matka: hypertenze, DM, zemřela v 83 letech na CMP Otec: zemřel na AJJV1 v 55 letech Sourozenci: nemá Děti: dle sociálního šetření má dvojčata a to dva syny se kterými není v kontaktu od jejich narození Osobní anamnéza: Překonané a chronické onemocnění: Běžná dětské onemocnění, bércový vřed, neléčená hypertenze 29 Hospitalizace a operace: APPE v roce 1998 Úrazy: Fractura humeru v roce 1989 Transfůze: žádné Očkování: běžné Léková anamnéza: Žádná Alergologická anemnéza: Neguje Urologická anamnéza: Bez obtíží Abúzy: Alkohol: příležitostně pivo Kouření: denně asi 5-10 cigaret Káva: 3 x denně Léky: žádná chronická medikace Jiné návykové látky: neguje Sociální anamnéza: Stav: svobodný Bytové podmínky: bydlí sám v bytě Vztahy, role a interakce v rodině: vztahy jsou velmi narušené, dle sociálního šetření má dva syny, se kterými není v kontaktu od jejich narození, o otcově zdravotním stavu nechtějí být informovaní. Vztahy, role a interakce mimo rodinu: nelze posoudit Záliby: nelze posoudit Volnočasové aktivity: nelze posoudit 30 Pracovní anamnéza: Vzdělání: Středoškolské s výučním listem Pracovní zařazení: Dělník Spirituální anamnéza: Nelze posoudit POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 9.1.2017 (1. den hospitalizace) Tabulka 3 Popis fyzického stavu Popis fyzického stavu Hlava a krk: Hlava normocefalická, zornice izokorické s fotoreakcí, uši a oči bez výtoku, v levé nosní dírce zavedena nazogastrická sonda (NGS), chrup vlastní, v DU zavedena endotracheální kanyla (ETK), jazyk bez povlaku, zvýšená salivace. Krk souměrný bez otoků, pulzace karotid symetrická, štítná žláza nezvětšená Hrudník a dýchací systém: Hrudník symetrický, bez deformit, hrudní elektrody pro monitoraci srdeční aktivy jsou nalepeny. Dýchání zajištěno pomocí umělé plicní ventilace (UPV), poslechově čisté, slyšitelné v celém rozsahu, odsávání hojného množství nažloutlého sputa. Ventilace je v tlakově řízeném režimu, 15 dechů/min, plicní objem 700 ml, PEEP 5, Fi02 100%. Srdeční a cévní systém: Srdeční akce je pravidelná. Frekvence 109/min. Puls dobře hmatný na periferiích. TK 108/60 (85). Na pravé horní končetině je arteriální katetr pro měření invazivního krevního tlaku. Ve vena femoralis 1. dx. je zavedena CZK a katetr IABK, bez známek flebitidy. Břicho a GIT: Břicho měkké, prohmatné, bez hmatné rezistence, 31 svalstvo zrelaxované, játra v oblouku, slezina nehmatná, perí staltika živá. Močový systém: Močení za podpory kontinuálního přísunu diuretik i.v. Permanentní močový katetr (PMK) 1. den, moč čirá, sledování hodinové diurézy. Průměrná hodinová diuréza je 85ml. Končetiny a svalový systém: Pasivní poloha z důvodu kontinuální analgosedace. Pravá dolní končetina teplá, pulzace hmatná. Na levé dolní končetině bércový vřed o rozměru 5x5 cm, svaly končetin zrelaxované. Stav vědomí: Pacient v kontinuální analgosedaci, bez reakce na zvukový či bolestivý podmet. Ramsay scale 4 (hluboká sedace) Endokrinní systém: Dle biochemických odběrů pacient netrpí endokrinním onemocněním. Imunologický systém: Lymfatické uzliny jsou nezvětšené. Alergiemi netrpí. Kůže: Dekubity nejsou, kožní turgor přiměřený, kůže suchá na dolních končetinách, bledá, rozpraskaná na chodidlech. Ulcus cruris na levém bérci rozměrech 5x5 cm, převaz denně dle prosaku. Invazivní vstupy bez známek flebitidy. 32 Tabulka 4 Aktivity denního života Aktivity denního života Výživa a příjem tekutin: Bilance tekutin každých 6 hodin. Snaha o negativní bilanci tekutin. Pacient živen do NGS, dle tolerance, každé 3 hodiny 50ml čaje. Veškeré odpady z NGS započítáváme do bilance tekutin. Vylučování moče, žaludečního obsahu a stolice: Močení za podpory kontinuálního přísunu diuretik i.v. Permanentní močový katetr (PMK) 1. den, moč čirá, sledování hodinové diurézy. Průměrná hodinová diuréza je 85ml. Žaludeční obsah vytéká samovolně do sběrného sáčku nebo před každou aplikací aspirujeme volné množství žaludečního obsahu. Peristaltika funguje. Stolice lx denně, průjmovitá. Vědomí: Pacient v kontinuální analgosedaci, bez reakce na zvukový či bolestivý podmět. Reaguje pouze na odsávání z ETK. Stav vědomí dle Ramsay scale 4 (hluboká sedace). Hygiena: Hygienickou péči kompletně zajištuje ošetřovatelský personál a to 2x denně, lx denně proběhne kompletní výměna lůžkovin, dále dle znečištění od biologického materiálu. Endotracheální kanylu přemistujeme po 6 hodinách z důvodu vzniku otlaků v koutcích dutiny ústní a kořene jazyka. Dbáme na toaletu dutiny ústní, hydrataci pokožky, a upravenost a čistotu celého těla. Převazy invazivních vstupů a IABK kanyly provádíme lx denně. Soběstačnost: Pacient je v kontinuální analgosedace, tudíž je plně závislý v každém ohledu na ošetřovatelské péči. Polohování probíhá každé tři hodiny, z důvodu rizika imobilizačního syndromu. 33 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I TAXONOMIE II 1. Podpora zdraví • Uvědomování si zdraví • Management zdraví Při hospitalizaci: Z rozhovoru s pacientem z Akutního příjmu víme, že vykouří 5-10 cigaret denně. Alkohol pije příležitostně, spíše pivo, nedodržuje zdravý životní styl. Nenavštěvuje praktického lékaře pravidelně, ničím se neléčí. Ošetřovatelský problém: Nedostatečná znalost o základních zdravotních praktikách. Priorita: Střední 2. Výživa • Příjem potravy • Trávení • Vstřebávání • Metabolizmus • Hydratace Při hospitalizaci: Pacient živen prostřednictvím NGS, dle tolerance každé 3 hodiny 50ml čaje. Peristaltika funguje. Odpady minimální. Kožní turgor normálních hodnot. Ošetřovatelský problém: Riziko malnutrice. Priorita: Střední 3. Vylučování a výměna • Funkce močového systému • Funkce gastrointestinálního Při hospitalizaci: Pacient je plně inkontinentní. Zaveden močový katetr velikosti 16. Poslední stolice byla 9.1.2017 průjmovitého charakteru. Ulcus cruris na levém 34 systému bérci o velikosti 5x5 cm. Dýchání je zajištěno • Funkce kožního systému pomocí UPV . Ventilační režim je tlakově řízený. • Funkce dýchacího systému Saturace je 100%. Ošetřovatelský problém: Porucha ventilace a perfuze, riziko infekce, inkontinence moče a stolice. Priorita: Vysoká 4. Aktivita - odpočinek Při hospitalizaci: • Spánek, odpočinek Pacient je v kontinuální analgosedaci (Sufentanil • Aktivita, cvičení 250 mg + Dormicum 60mg). Nereaguje na oslovení, pouze při odávání z ETK reaguje • Rovnováha energie necílenou obrannou reakcí. Na RTG snímku jsou • Kardiovaskulární-pulmonální reakce známky pleurální tekutiny. Z hlediska sebepéče je pacient plně imobilní, tím pádem je polohován každé tři hodiny. • Sebepéče Ošetřovatelský problém: Vynucené upoutání na lůžko. Priorita: Vysoká 5. Percepce - Kognice Při hospitalizaci: • Pozornost Z důvodu kontinuální analgosedace a ETK nelze • Orientace posoudit. • Pociťování/vnímání Ošetřovatelský problém: 35 • Kognice Nebyl zjištěn ošetřovatelský problém. • Komunikace Priorita :0 6. Sebepercepce Při hospitalizaci: • Sebepojetí Nelze zjistit z důvodu kontinuální analgosedace a • Sebeúcta intubace. • Obraz těla Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn žádný ošetřovatelský problém. Priorita :0 7. Vztahy mezi rolemi Při hospitalizaci: • Role pečovatelů Dle sociálního šetření pacient má dva syny, se • Rodinné vztahy kterými neudržuje kontakt od jejich narození. Děti nemají zájem o informace o zdravotním • Plnění rolí stavu jejich otce. Ošetřovatelský problém: Narušená rodičovská role. Priorita: Nízká 8. Sexualita Při hospitalizaci: • Sexuální identita Nelze zjistit z důvudu kontinuální analgosedace. • Reprodukce Ošetřovatelský problém: 36 Nebyl zjištěn ošetřovatelský problém. Priorita :0 9. Zvládání tolerance zátěže • Posttraumatické reakce • Reakce na zvládání zátěže • Neurobehaviorální stres Při hospitalizaci: Nelze zjistit z důvodu kontinuální analgosedace a intubace. Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn žádný ošetřovatelský problém. Priorita :0 10. Životní princip • Hodnoty • Přesvědčení • Soulad hodnot / přesvědčení Při hospitalizaci: Nelze zjistit z důvodu akutního stavu pacienta. Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn žádný ošetřovatelský problém. Priorita :0 11. Bezpečnost - ochrana • Infekce • Tělesné poškození • Násilí • Environmentálni rizika • Obranné procesy Při hospitalizaci: Pacient má zaveden IABK balónek do ascendentní aorty přes a. femoralis l.dx. dále centrální venózní kanylu přez v. femoralis . dx. Pacinet na kůži nejeví známky násilí, pouze má defekt na pravém bérci, který může být původcem horečnatých stavů. Tělesná teplota dosahuje hodnot horečky (statut febris). Fyzikální chlazení. 37 • Termoregulace Ošetřovatelský problém: Riziko infekce z invazivních vztupů a defektu. Priorita: Střední 12. Komfort Při hospitalizaci: • Tělesný komfort Pacient je v plné analgosedaci, bez reakce na • Komfort prostředí bolestivý podnět, pouze při odsávání z ETK jeví mírné známky odporu. • Sociální komfort Ošetřovatelský problém: Obranné chování pacienta Priorita: Nízká 13. Růst-vývoj: Při hospitalizaci: • Růst Nelze zjistit z důvodu kontinuální analgosedace a • Vývoj intubace. Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn žádný ošetřovatelský problém. Priorita: 0 38 5.1 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT ORDINOVANÁ VYŠETŘENÍ: TTECHO, rentgenologické vyšetření srdce plíce s popisem, EKG, Chirurgické konzilium, laboratorní vyšetření krve - Arteriální Astrup + Laktát, Biochemické vyšetření (moč CH+S), krevní obraz, aPTT, Kultivační vyšetření - výtěr nos, sputum odsáté, moč K+C. Invazivní měření krevního tlaku a pulsu, CVP, glykemie. Tělesná teplota VÝSLEDKY: Biochemické vyšetření ze dne 9.1.2017' - 06:00 Výsledek: Referenční mez: Sodík: 146,1 mmol/1 137,0/ 144,0 mmol/1 Draslík: 3,31 mmol/1 3,50/5,10 mmol/1 Chloridy: 107,5 mmol/1 98,0 / 107,0 mmol/1 Bilirubin celkový: 6,2 umol/1 3,4 / 20,0 umol/1 AST: 18,70 ukat/1 0,17/0,75 ukat/1 ALT: 4,97 ukat/1 0,17/1,17 ukat/1 CRP: 271,5 mg/l 271,5 mg/l Kreatin: 167,6 umol/1 64,0 / 104,0 umol/1 Urea: 8,7 mmol/1 3,0/9,2 mmol/1 Glukóza: 8,99 mmol/1 3,6 / 5,59 mmol/1 Referenční meze laboratorních výsledků byly stanoveny dle labortoře IKEM 39 Arteriální astrup ze dne 9.1.2017 - 06:00 Komentář: Ventilační režim: P A/C, f:16, IP: 20, PEEP: 6, Fi02: 100% Výsledek: Referenční mez: Saturace: 0,981 0,950 / 0,990 p02: 22,70 kPa 11,10/14,40 kPa pH: 7,388 7,360/7,440 ABE: -4,1 mmol/1 - 2,5 / 2,5 mmol/1 pC02: 4,52 kPa 4,70 / 6,00 kPa HC03-: 20,0 mmol/1 22,0 / 26,0 mmol/1 Draslík: 3,31 mmol/1 3,50/5,10 mmol/1 Laktát: 1,9 mmol/1 0.3 /0,8 mmol/1 Glukóza: 8,99 mmol/1 3,6 / 5,59 mmol/1 Referenční meze laboratorních výsledků byly stanoveny dle labortoře IKEM VyšetřeníaPTT'ze dne: 9.1.2017-06:00 Výsledek: Referenční mez: aPTT_pacient 45,3 sec. aPTTnormál 33,0 aPTT_ratio 1,37 rel. čas 0.80/1,20 Referenční meze laboratorních výsledků byly stanoveny dle labortoře IKEM 40 Krevni obraz ze dne 9.1.2017' — 06:00 Výsledek: Referenční mez: Leukocyty: 22, Ox 10 A 9/1 137,0/ 144,0 mmoM Neutrofily_abs: 16, 090 x 10 A 9/1 3,50/ 5,10 mmol/1 Lymfocyty_abs: 2, 950 x 10 A 9/1 98,0 / 107,0 mmoM Erytrocyty: 4, 52 x 12 A 9/1 4,00/5, 80 x 12 A 9/1 Hemoglobin: 136 g/l 135 - 175 g/l Hematokrit: 0, 397 ob. podíl 0,400-0,500 ob. podíl Trombocyty: 275 x 10 A 9/1 150 -400 x 10 A 9/1 Lymfocyty: 13,4 % 20, 0 / 45, 0 % Referenční meze laboratorních výsledků byly stanoveny dle labortoře IKEM RTG srdce plíce, nativní snímek ze dne 8.1.2017' - 21:30 Hrudník souměrný, viditelný skelet bez patologických změn. Plicní parenchym bez ložiskových změn. Plicní krezba centrálně výraznější. Vlevo menší množství pleurální tekutiny. Srdeční stín je hraniční velikosti. Bránice je v pravo hladkých kontur, bráni ční úhly jsou volné. Endotracheální kanyla zavedena 5cm nad bifurkací. I.v. katetr je zaveden cestou vena subclavia 1. dx. V ascendentní aortě zaveden kontrapulzační balónek. EKG vyšetření ze dne 8.1.2017 - 20:00 SR frekvence 97/min, QRS 120, se známkou ložiskové ischemie 41 Chirurgické konzilium ze dne 9.1.2017' - 15:00 Ulcus cruris venosum 1. sin. O velikosti 5x5 cm. Okolí šupinaté ošetřovat Infadolanem ung. Na ucus cruris aplikovat vhlhké hojení ran tzn. Prontosan ponechat 5min posléze obvaz impregnovaný mastí Inadine. Závěr: stěr z rány, pro vyloučení potenciálního původnce setického stavu. Stěr zrány ze dne 9.1.2017: Staphyloccocus aureus (Betalaktamáza + ) Mikrobiologické vyšetření ze dne 9.1.2017' — 06:00 Typ vzorku: Moč cévkovaná z perm. Močového katétru (aerobní kultivace) Nález: Negativní na kultivaci kvasinek Typ vzorku: Výtěr nos (aerobní kultivace) Nález: Staphylococcus aureus (Betalaktamáza + ) Typ vzorku: Sputum odsáté z ETK Nález: Streptococcus viridans, kultivace na kvasinky negativní Tělesná teplota ze dne 9.1.2017 Axila PMK 06:00 12:00 18:00 19:00 22:00 24:00 36,6 °C 37,2°C 38,5°C 38,3°C 38,2°C 37,5°C V 18:00 podáno antipyretikum, následně bylo zahájeno fyzikální chlazení (Blanketroll). Tělesná teplota kontinuálně monitorována přes PMK s termočidlem. 42 KONZERVATIVNÍ TERAPIE: 9.1.2017-07:30 Dieta: Do NGS každé tři hodiny 50 ml čaje. Od 00:00 do 06:00 noční pauza Kontinuální infuzní terapie: Heparin 10 000 ui / 250 FR - 10ml/h dále dle aPTT á 4/denně Novorapid 50 ui / 50 ml FR - 2ml/h dále dle glykemie á 3/hod Dobutamin 250 mg / 50 FR - 5ml/h Noradrenalin 5 amp./ 50ml 5% Gluk. Sufentanil 250 ui + Dormicum 60 mg / 50 5% Gluk. - v rozmezí 5/8 ml v h. dle stavu vědomí Integrum do dokap. 3 lahve /lOOml FR - 14,4 ml/h Pohybový režim: Plný klidná lůžku, pacient nesmí být polohován, hybnost omezena z důvodu terapie Intra aortální balónkové kontapulzace. RHB: klid na lůžku z důvodu terapie IABK. CVP: á 6 hod. TK/P: kontinuální invazivní měření TT: 4x denně Kontrapulzační režim 1:1 Glykemie: á 3 hodiny aPTT: 4x denně Kontrola perfuze DK: á lh Bilance tekutin: á 6 h Omezený přísun tekutin: do l,51/24h Ventilační režim: úpravy dle vyšetření a. astrupu Vše ředit do 5% Glukózy z důvodu hypernatremie 43 MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA: Název léku Léková forma Způsob podání Síla Dávkování Skupina Trombex Tbl. NGS 75mg 1-0-0 Antikoagulancia Kardegic Injekční roztok i.V. 0,5mg V2 ampule 1-0-0 Antiagregancium Nolpaza Injekční roztok i.V. 40 mg 1-0-0 Inhibitor protonové pumpy Unasvn (l.deu) Injekční roztok i.V. 1,5 g 1-1-1 Antibiotikum Furosemid Injekční roztok i.V. 40 mg Dle diurézy Diuretikum Briligue Tbl. NGS 1-0-0 Vazodilatans Novalgin Injekční roztok i.V. 2,5 mg/lml (1 amp/5ml) Při febrilii nad 38 °C Analgetikum Aldactone Injekční roztok i.V. 100 mg 1-0-0 Diuretikum Simvastatin Tbl. NGS 40 mg 0-0-1 Hypolipidemika Syntostigmin Injekční roztok i.V. 0,5mg 1-0-1 Parasympatikomimetikum 44 SITUAČNÍ ANALÝZA KE DNI 8.1.2017 Pacient XY ve věku 52 let, byl přivezen 8. ledna 2017 rychlou záchranou službou na akutní kardiologický příjem z důvodu bolestí na hrudi. Veškeré subjektivní příznaky odpovídaly akutnímu koronárnímu syndromu. Po vstupním natočení EKG a odběru hladiny hs-Troponinu, byla stanovena diagnóza akutní infarkt myokardu přední stěny. Posléze byl transporotován na oddělení akutní kardiológie, kde byl uveden do celkové anestézie a zaintubován kvůli respiračníhu selhání. Následně byl odeslán na katetrizační sál, kde mu byla zavedena centrální žílní kanyla cestou venae femoralis 1. dx., přes arteriální přístup byla provedena perkutánní koronárni intervence s aplikací lékového stentu do kmene arteriae coronaris sinistra. Pro kardiogenní šok byla pacientovi zavedena IABK. Po zprůchodnění koronárního řečiště a stabilizaci hemodynamických parametrů byl transportován na oddělení akutní kardiológie. Transport pacienta proběhl za pomocí přenosného ventilátoru s kyslíkovou lahví, invazivní monitorace vitálních funkcí, IABK přístroje a lineárních dávkovačů pro kontinuální přísun léků. Pacient byl přepravován za doprovodu dvou lékařů (kardiolog intenzivista a katetrizující lékař), dalších dvou členů nelékařského zdravotnického personálu (všeobecná sestra, zdravotnický záchranář) a specializovaného zdravotnického technika pro obsluhu kontrapulzačního přístroje. Nezbytnou součástí výbavy pro transport pacienta tvoří resuscitační batoh a defibrilátor. Po příjezdu na oddělení byl pacient připojen na bed-side monitor a ventilátor. Byla provedena laboratorní vyšetření: Biochemické, Hematologické a Acidobazické rovnováhy. Dále bylo natočeno EKG po výkonu SKG + PCI. Následovalo podání medikace dle ordinace ošetřujícího lékaře. Nedílnou součástí péče o pacienta je administrativní činnost, která zahrnuje řádné vedení dokumentace, podepsání informovaného souhlasů, je-li při vědomi. V případě, že pacient není schopen podpisu, odesílá se detenční řízení na okresní soud. 45 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ Ošetřovatelské diagnózy jsou řazeny dle priorit. Stanoveno dle NANDA I taxonomie II. Ošetřovatelské diagnózy. Definice & klasifikace 2015 - 2017. AKTUÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY 00103 Porucha polykání UZ: Neschopnost žvýkat, nadměrná salivace, analgosedace SF: Mechanická obstrukce (ETK), porucha dýchání, výživa cestou NGS 00002 Nedostatečná výživa UZ: Analgosedace, denní příjem potravy je nižší než doporučená denní dávka. SF: Neschopnost přijmout stravu. 00014 Inkontinence stolice UZ: Neschopnost rozpoznání potřeby na stolici, znečištěné lůžkoviny stolicí, fekální zápach. SF: Léky, imobilita, ztráta kontroly nad rektálním svěračem. 00085 Zhoršená tělesná pohyblivost UZ: Neschopnost pohybu z důvodu analgosedace. SF: Sedatíva, nedostatečná svalová síla. 00029 Snížený srdeční výdej UZ: Snížená ejekční frakce, arytmie, změny hodnot krevního tlaku. SF: Změny afterloadu, změněný rytmu z důvodu IABK. 00033 Zhoršená spontälní ventilace UZ: Snížený dechový objem, zvýšený parciální tlak (pC02). SF: Metabolické faktory (infekce, horečka). 00046 Poškozená integrita kůže UZ: Narušení kožního povrchu. SF: Mechanické faktory. 00031 Neefektivní průchodnost dýchacích cest UZ: Nepřítomnost kašle, změny rytmu dýchání, nadměrná produkce sputa. SF: Cizí těleso v dýchacích cestách (ETK). Přítomnost UPV. RIZIKOVÉ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY 00004 Riziko infekce RF: Přítomnost ETK, NGS, CŽK, IABK 00206 Riziko krvácení RF: Antikoaguace, vstup IABK 00039 Riziko aspirace RF: Přítomnost ETK, NGS, výživa do sondy, zvýšené žaludeční rezidium. 00219 Riziko suchého oka RF: Terapie UPV, vedlejší účinky léků (diuretika). 47 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 1 00031 Neefektivní průchodnost dýchacích cest Priorita: vysoká Cíl dlouhodobý: Pacient má sklípkové, čisté dýchání a zlepšenou oxygenaci - do 3 dnů Cíl krátkodobý: U pacienta se zlepší činnost dýchání - do 12 hodin Očekávané výsledky: Pacient má vyšší hodnoty Sp02 než 90% do 20 minut. Hodnoty krevních plynů má pacient v normě do 2 hodin. Laboratorní hodnoty udávají částečné obnovení účinného dýchání - do 3 hodin Plán intervencí: Zjisti příčinu neprůchodnosti dýchacích cest - všeobecná sestra - do 5 minut. Zhodnoť vitální funkce pacienta - všeobecná sestra - do 5 minut. Informuj lékaře o změnách pacientova stavu - všeobecná sestra - do 3 minut. Prováděj toaletu dýchacích cest u pacienta v pravidelných intervalech - všeobecná sestra - každou hodinu při potřebě vícekrát. Kontroluj obturační manžetu u ETK - všeobecná sestra - á 3 hodiny Převazuj a přelokalizuj ETK - všeobecná sestra - á 6 hodin Kontroluj stav koutků a kořene jazyka - všeobecná sestra - á 3 hodiny 48 Prováděj toaletu dutiny ústní v pravidelných intervalech - všeobecná sestra - 4x denně. Podej medikaci dle ordinace lékaře - všeobecná sestra - do 5 minut. Sleduj účinky medikamentózních přípravků, podané dle ordinace lékaře - všeobecná sestra - do 30 minut. Prováděj odběry krevních plynů dle ordinace lékaře - všeobecná sestra - 4x denně Zhodnoť výsledky krevních plynů a informuj ošetřujícího lékaře - všeobecná sestra - 4x denně. Vše poctivě zaznamenej do ošetřovatelské dokumentace - všeobecná sestra - 12 hodin Realizace: Pacient je monitorován kontinuálně (invazivní krevní tlak, P, TT, D, činnost IABK). Hodnoty vitálních funkcí byli zapsány do ošetřovatelské dokumentace každou hodinu. Na monitorovacím zařízení jsou nastaveny alarmy pro upozornění abnormálních hodnot. Lékař upravil ventilační režim v 08:00 a snížil počet dechů z původních 16 na současných 14 a frakci inspiračního kyslíku z původních 100% na 80%. Saturace krve kyslíkem, se pohybovala v rozmezí od 95-100%. Poklesy saturace jsme ihned řešili, po vyloučení veškerých technických problému, jsme pacienta odsáli z dýchacích cest a sledovali účinek výkonu. Každé podání medikace bylo pečlivě zaznamenáno do ošetřovatelské dokumentace. U pacienta byla provedena toaletu dutiny ústní štětičkou s roztokem Chlorhexidin po každém odsátí. Ráno a večer jsme pacientovy vyčistili zuby pomocí zubního kartáčku. Hloubku zavedení ETK (22 cm) a sytost obturační manžety jsem kontroloval při každé manipulaci s pacientem. Pacienta jsme odsávali každou hodinu nebo dle potřeby. U pacienta jsme za pomocí dalšího ošetřovatelského personálu provedli celkovou hygienu, zkontrolovali a zhodnotili stav kůže. Velký důraz jsme kladli na přelokalizování ETK do druhého koutku a kotrolu stavu jazyka z důvodu otlačenin, a to každých 6 hodin. Po dobu denní směny, jsme 4x odebírali krev pro určení hodnot krevních plynů. Tyto výsledky jsme násleně zhodnotili a veškeré odchylky v laboratorních hodnotách sdělili ošetřujícímu lékaři. Veškeré 49 výkony a činnosti konané u pacienta s IABK jsme v průběhu dne zapisovali do ošetřovatelské dokumentace. Hodnocení: Krátkodobý cíl byl splněn. Dlouhodobý cíl byl splněn - ventilační režim byl upravován dle krevních plynů, pacient je v plné analgosedaci a toleruje ventilační režim. Všechny intervence byli splněny do udaných časových údajů. OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 2 00085 Zhoršená tělesná pohyblivost Priorita: střední Cíl dlouhodobý: Po celou dobu hospitalizace pacient nejeví příznaky imobilizačního syndromu. Cíl krátkodobý: U pacienta se neprojevují známky dekubitů do 12 hodin. Očekávané výsledky: Pacient je polohován v rámci možnosti IABK. Bércový vřed jeví známky hojení do 3 dnů. Pacient má efektivní hojení rány a je bez dekubitů. 50 Plán intervencí: Zhodnoť soběstačnost a pohyblivost pacienta dle Barthelové testu - všeobecná sestra - při prvním kontaktu s pacientem. Zhodnoť riziko vzniku dekubitů dle škály Nortonové - všeobecná sestra lx denně. Využívej polohovacích pomůcek při manipulaci s pacientem - všeobecná sestra - při polohování. Dbej zvýšené opatrnosti na místo zavedení IABK - všeobecná sestra - po celý den. Kontroluj prokrvenost dolní končetiny se zavedenou IABK - všeobecná sestra - á 1 hodinu. Dbej o zvýšenou hygienu predilekčních a intertriginózních míst - všeobecná sestra - po celý den. Využij antidekubitárních pomůcek - všeobecná sestra - po dobu hospitalizace. Zajisti dostatečné teplo na končetinu s IABK - všeobecná sestra - po dobu kontrapulzační terapie. Dbej na řádnou úpravu lůžka - všeobecná sestra - po celý den. Podávej pacientovi tekutiny do NGS - všeobecná sestra - dle ordinace lékaře. Dbej na průchodnost permanentního močového katétru - všeobecná sestra - po celý den. Sleduj a zaznamenávej hodinovou diurézu - všeobecná sestra - lx za hodinu po celý den. Sleduj a hodnoť charakter moče - všeobecná sestra - lx za hodinu po celý den. Podej medikaci dle ordinace lékaře - všeobecná sestra - do 5 minut. Sleduj účinky podaných medikamentů - všeobecná sestra - do 30 minut. Vše řádně zaznamenávej do ošetřovatelské dokumentace - všeobecná sestra - po dobu pracovní směny. 51 Realizace: U pacienta je zhodnocena pohyblivost dle Bartelové testu, v základních denních činnostech ADL (aktivity daily living)a to na 0 bodů tzn. vysoce závislý, lx denně je zhohnoceno riziko vzniku dekubitů dle škály Nortonové, nyní 14 bodů (riziko dekubitů vzniká při hodnotách 25 a méně). K prevenci vzniku dekubitů je využita antidekubitární matrace, která byla nastavena na jeho váhu. K polohování pacienta byly využity klíny, polštáře a antidekubitární podložky pod paty. Manipulace s pacientem na bok, musí být pouze po dobu nezbytně nutnou, tj. provedení hygieny a ošetření pokožky vhodnými krémy. S pacientem jsme rehabilitovali pouze s horními končetinami a levou nohou. V pravém třísle měl pacient zavedenou IABK, která byla převazovaná lx denně nebo dle potřeby. Pro invazivní měření tlaku, měl pacient kanylu zavedenou do a. radialis 1. dx., u které byla kontrolovaná funkčnost za pomocí proplachu čistého fyziologického roztoku, převazovaná byla lx denně. Dále musíme dbát na neomezený chod IABK, v případě poruchy ihned přivoláme specializovaného zdravotnického technika. Který posoudí stav funkčnosti přístroje. Lůžkoviny jsme vždy pečlivě narovnali a vypnuli. Při ranní hygieně jsme dbali na zvýšenou čistotu DU, přepolohování ETK do druhého koutku a zhodnocení stavu koutků a jazyka. Dále jsme hodnotili prokrvenost a teplotu končetiny ve které je zavedená IABK. Do NGS jsme aplikovali 50 ml čaje každé tři hodiny dle ordinace lékaře, odpady z NGS nebyli velkého množství. Pacienta jsme pravidelně odsávali a to každou hodinu nebo při potřebě častěji. Pacient měl zavedený PMK, při hygieně j sem okolí katétru a katetr vždy pečlivě umyl, za pomocí přípravku Skinsept. Okolí uretry bylo bez výtoku. Močový sáček byl umístěn do vhodné polohy tzn. na spád. Každou hodinu jsme kontrolovali množství a charakter moče, při poklesu diurézy byl kontaktován ošetřující lékař. Pacient trpěl trvalou inkontinencí stolice, proto jsme kontrolovali, zda není ve znečištěných lůžkovinách. Množství a charakter stolice jsme zapisovali do ošetřovatelské dokumentace. Medikace byla vždy podána přesně podle ordinace lékaře, která byla řádně zapsána do ošetřovatelské dokumentace. 52 Hodnocení: Krátkodobý cíl byl splněn, pacient nejeví známek dekubitů, ale vzhledem k analgosedaci je nutné intervence ke splnění cíle opakovat až do extubace. Dlouhodobý cíl nelze posoudit, zda byl splněn z důvodu náhlého úmrtí pacienta. Všechny intervence byli splněny do udaných časových údajů. Nadále je nutné všechny intervence opakovat až do pacientova probuzení. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PÉČE 52 letý pacient byl přijat 8.1.2017 pro bolest za hrudní kostí na oddělení akutní kardiológie. Po příjmu mu byla stanovena diagnóza akutní infarkt myokardu přední stěny. Pacient byl z počátku při vědomí, ale musel být uveden do umělého spánku, kvůli vzniklým komplikacím. Byl odeslán na katetrizační sál kde mu byla zavedena IABK. V bakalářské práci jsme identifikovali ošetřovatelské problémy 1. den hospitalizace. Problémy jsme naleznuli v oblasti výživy, vylučování a výměny, aktivitě/odpočinku a bezpečnosti/ochraně. Stanovili jsme ošetřovatelské diagnózy, dlouhodobé a krátkodobé cíle, ošetřovatelské intervence a výsledná kritéria. Uskutečnili individuální ošetřovatelský plán péče, který byl plněn dle plánu, všeobecnými sestrami a mnou. Hodnocení j sme prováděli po 2 dnech, tj. 3. hospitalizační den. Transplantace myokardu byla v uvážení až po vyléčení chronické rány. Z důvodu náhle vzniklé komplikace tj. septický stav nebylo možno pacienta zařadit na waiting list. Některé cíle byli splněny, ale některé splněny nebyli z důvodu úmrtí pacienta. Takřka všechny intervence u tohoto pacienta přetrvávali až do jeho smrti. Celkově hodnotíme péči efektivně až do doby náhle vzniklého septického stavu, který vznikl z kontaminovaného bércového vředu. Po celou dobu hospitalizace za pacientem nebyla návštěva a synové se o zdravotní stav otce nezajímali. Do současné doby si na oddělení nikdo nevyzvednul osobní věci a pozůstalost po pacientovi. 53 6 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Problematika péče u pacienta s IABK, je velmi rozsáhlá, proto vytvořit doporučení týkající se celého tohoto tématu je nad rámec rozsahu této bakalářské práce. Zde by mělo být podotknuto určité doporučení pro praxi, související s ošetřovatelskou péčí o pacienta s IABK. Tyto doporučení vycházejí z nabytých zkušeností, které byly získány na oddělení akutní kardiológie a studia odborné literatury. Obecná doporučení pro ošetřovatelskou praxi: • Dodržovat zásady prevence a léčby kardiovaskulárních onemocnění. • Dbát na celkový stav pacienta. • Informovanost všeobecné sestry o IABK. • Dbát na rizika a komplikace spojené s IABK. • Pravidelné proškolování všeobecných sester o IABK. Doporučení pro všeobecné sestry: • Informovat se o nových metodách péče. • Aktivně se zapojovat u konzultací s lékařem ohledně IABK. • Dodržovat ordinace a pokyny lékaře. • Mít vždy na paměti specifika péče, které je nutné uplatňovat u pacienta a IABK. • Spolupráce se specializovaným zdravotním technikem. • Hlídat srdeční výdej u pacienta s IABK. • Být všímavý, trpělivý. • Zajistit klidné a bezpečné prostředí pro pacienta. 54 ZÁVĚR Intraortální balónková kontrapuzace, představuje problematiku velmi obtížnou, jak pro obsluhu, tak z lékařského a ošetřovatelského hlediska. Při ošetřování pacientů je nutné myslet na všechny důsledky a komplikace, které mohou při hospitalizaci vypuknout. Jedním z hlavních cílu komplexní péče je co nejrychlejší weaning a odpojení pacienta od IABK. V teoretické části jsme se zabývali principem, efektivitou, kritériemi, komplikacemi, ošetřovateslkou péčí o pacienta s Intraaortální balónkovou kontrapuzací, dále pak waiting listem. Hlavním cílem práce, byla snaha zmapovat medicínské a ošetřovatelské poznatky o Intraaortální balónkové kontrapulzaci. Popsat specifika ošetřovatelského procesu u pacienta s IABK. Ve specificích jsme popsali péči o IABK, , péči o končetinu s IABK, polohování, výživu a problematiku vypradňování. Ke splnění cílů jsme použili praktickou část, kde jsou uvedeny fakta o celkovém stavu pacienta s IABK a popsány určité komplikace nemocného. Stanovili jsme aktuální a potencionální ošetřovatelské diagnózy, vyhotovili j sme plán ošetřovatelské péče, který jsme uskutečnili a zhodnotili. Můžeme tedy říct, že cíl naší práce se nám podařilo splnit v plném rozsahu. Doufáme, že tato bakalářská práce bude užitečná nejen všeobecným sestrám a nelékařskému zdravotnickému personálu na odděleních intenzivní péče, ale také studentům vysokých zdravotnických škol, kteří se o tuto problematiku zajímají. 55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BULVAS, Miroslav, 2012. Klinická kardiológie. 2.vyd. Editor Jan Vojáček, Jiří Kettner. Praha: Nucleus HK. 1133 s. ISBN 978-80-247-7009-895. DURATHANE IAB MEMBRÁNE MAQUET, 2010 [online]. Dostupné z: https://www.maquet.com/int/products/linear-iab/?ccid=108 HADDAH, E., 2010. Intra-aortic Ballon Conterpulzation [online]. Dostupné z: http//:www.emedicine.medscape.com/article/1847715-treatment HERDMAN, T. Heather a Shigemi KAMITSURU, 2015. ed. Ošetřovatelské diagnózy: definice & Masifikace2015-2017 . Přeložil Pavla KUDLOVÁ. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-5412-3. KOLÁR, Jiří. 2009 Kardiológie pro sestry intenzivní péče. 4., dopi. a přeprac. vyd. Praha: Galén, ISBN 978-80-7262-604-5. o KOLEKTIV AUTORU, 2008. Sestra a urgentní stavy. První vydání Praha: Grada, 2008. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2548-2. KOPŘIVA, Karel a kol., 2013 [online]. In: Intraaortální balónková kontrapuzace [cit. 3.4.2013] Dostupné z: http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2013/03/06.pdf MÁLEK, Ivan, HEGAROVÁ, Markéta, 2010. Profil pacientů na čekací listině na transplantaci srdce. Cor et vasa, roč. 52, č. 3, s. 149-153. ISSN: 0010-8650. MÁLEK, Ivan , HEGAROVÁ, Markéta , HOŠKOVA, Lenka, et aL.2011. Osud nemocných na čekací listině transplantace srdce. Kardiologická revue, roč. 13, č. 1, s. 40-43. ISSN: 1212-4540 MANDÁK, J., 2006. Intraaortální balónková kontrapulzace. První vydání. 160 s. Praha: Grada Publishing a.s. ISBN 80-247-0734-9 NAVRÁTIL, Leoš, 2008.Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada. 424s. ISBN 978-50-247-2319-8. NĚMCOVÁ, J. a kol., 2015. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Třetí vydání. Praha: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-904955-9-3. PAVLÍKOVÁ, Slavomíra, 2006. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha: Grada. 150 s. ISBN 80-247-1211-3. 56 PHARMINDEX, 2015. Brevíř. Praha: MediMedia Information, 2015-2017. ISBN 978-80-87135-77-8. SAFIUDDIN, Mohammad, 2012. The Intra-aortic Ballon Pump (IABP)- An Essentials Component of Modem Cardiac Care. University Heart Journal. ISSN 1998-9261. SODOVÁ, E.,SEDLÁČKOVÁ, J., 2014. Kardiológie pro obor ošetřovatelství. 2. rozp. a doplň. vyd. Praha: Grada. 256s. ISBN 978-80-247-4823-8. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ. 2006. Interní ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN 9788024711485. ŠEVČÍK, Pavel, a.kol., 2003. Intenzivní medicína. 2. rozš. vyd. Praha: Galén. 422s. ISBN 80-731-9005-2. TRACHTOVÁ, Eva, Dagmar MASTILIAKOVÁ a Gabriela FOJTOVA, 2001. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: IDVPZ. 185 s. ISBN 80-701-3324-4. VOKURKA, M., J. HUGO a kol., 2002. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf. ISBN 80-85912-70-8. VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., 2013. Ošetřovatelská dokumentace -MarjoryGordon 2. Diagnostické domény M. Gordon - 13 domén koncepčního modelu, [online] [cit. 2017-03-20]. Dostupné z: https://sharepoint.vszdrav.cz/ 57 PŘÍLOHY Příloha A - Test základních všedních činností dle Barthelové (ADL)........................I Příloha B - Hodnocení rizika vzniku dekubitů dle Nortonové................................III Příloha C - Obrázek IABK lokalizace zavedení, kontrapulzační balónek.............IV Příloha D - Obrázek IABK...........................................................................................V Příloha E - Obrázek Místo zavedení IABK, CŽK, převaz IABK............................VI Příloha F - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů...................................VII Příloha G - Rešeršní protokol..................................................................................VIII Příloha H - Informační materiál..................................................................................IX Příloha A - Test základních všedních činností dle Barthelové (ADL) —v- Činnost: Provedení činnosti: Bodové skóre 01. Najedení, napití Samostatně bez pomoci 10 S pomocí 05 Neprovede 00 02. Oblékání Samostatně bez pomoci 10 S pomocí 05 Neprovede 00 03. Koupání Samostatně nebo s pomocí 05 Neprovede 00 04. Osobní hygiena Samostatně nebo s pomocí 05 Neprovede 00 05. Kontinence moči Plně kontinentní 10 Občas inkontinentní 05 Trvale inkontinentní 00 06. Kontinence stolice Plně kontinentní 10 Občas inkontinentní 05 Inkontinentní 00 07. Použití WC Samostatně bez pomoci 10 S pomocí 05 Neprovede 00 08. Přesun lůžko-židle Samostatně bez pomocí 15 S malou pomocí 10 Vydrží sedět 05 Neprovede 00 09. Chůze po rovině Samostatně nad 50 metrů 15 S pomocí 50 metrů 10 Na vozíku 50 metrů 05 Neprovede 00 10. Chůze po schodech Samostatně bez pomoci 10 S pomocí 05 neprovede 00 Hodnocení stupně závislosti Hodnocení: Závislost Body Vysoce závislý 00 - 40 bodů Závislost středního stupně 45 - 60 bodů Lehká závislost 65 - 95 bodů nezávislý 96- 100 bodů ZDROJ: (TRACHTOVÁ, 2001) II Příloha B - Hodnocení rizika vzniku dekubitů dle Nortonové Hodnocení ri/ika vzniku dekubitu - rozšířená stupnice Nortonové Schopnu* ipclupricc \.-k Stav poko/k) ibiši ntniixi 1 íiľ*m ii.n Slm vědomi INihiMivMI Inkontincncc \kllMlU Upitu 4 00-10 4 Normálni 4 Zédné 4 IX*n 4 Dohry 4 1 plni 4 Ncni 4 CM - M;i j .1 II-30 3 Alergie J Horečka Diabekn Ancmic kartiímin • Zhoršeny 3 Apaticky J (. astečnč ome/eru 3 Občas DafNWpä 3 ČaStCCň : 31-60 2 2 Kachcue Obc/itn On.cčv A jiné 1 mi Spalin 2 /matený 2 Velmi omezeni 2 Prevažné močová 2 Sedačka : /..diu i nad 60 1 Sucha 1 I J a. Velmi ípslny 1 Bezvědomí 1 Mna 1 Sttla i moč 1 l poután na lůžko i ZvViené nebezpečí vzniku dckubilu je u ncmocncho.ktcr) dosáhne menč než 25 bodů Kim mčnč bodů,tim vyšší riziko) ZDROJ: (TRACHTOVÁ, 2001) III Příloha C - Obrázek IABK lokalizace zavedení, kontrapulzační balónek Zdroj: DURATHANE IAB MEMBRÁNE MAQUET, 2010 [online] IV Příloha D - Obrázek IABK Příloha E - Obrázek Místo zavedení IABK, CŽK , převaz IABK Příloha F - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů r v_ r CESTNE PROHLÁŠENI Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce s názvem................................................................................... v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. V Praze dne Jméno a příjmení studenta VII Příloha G - Rešeršní protokol OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVOU KONTRAPULZACÍ Lukáš Jelínek, Dis. Jazykové vymezení: čeština Klíčová slova: Intraaortální balónková kotrapulzace, srdeční selhání, komplikace IABK, waiting list, kardiogenní šok, péče všeobecné sestry o pacienta s IABK. Časové vymezení: 2006-2016 Počet záznamů: 42 Použitý citační styl: Harvardský, CSN ISO 690-2:201 l(česká verze mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a alektronických dokumentů) Základní prameny: • Online katalog NCO NZO • Specializovaná databáze (EBSCO, PubMed) • Databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz) • Jednotná inform. Brána (www.jib.cz) • Národní lékařská knihovna (www.medvik.cz) VIII Příloha H - Informační materiál INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVÁ KONTRAPULZACE Radí se mezi základní mechanické podpory využitelné pro podporu krevního oběhu u pacienta v kardiogenním šoku. V klinické praxi se tato léčebná metoda využívá déle než 40 let. Intraaortální balónková kontrapulzace nebo-li IABK zlepšuje průtok krve v lidském organizmu, kdy při naplnění balónku heliem v diastolické fázi je snížena práce myokardu. (MANĎÁK, 2006) Mezi nej častější možnosti využití IABK řadíme tři typy onemocnění, a to akutní infarkt myokardu, nestabilní anginu pectoris a kardiogenní šok. Tyto tři komplikace jsou nejčastěji spojené s využitím intraaortální balónkové kontrapulzace. Princip IABK spočívá na dvou funkcích balónku a to nafouknutí (inflace) a vyfouknutí (deflace). Kontrapulzační balónek je umístěn v hrudní části sestupné, nebo-li descendentní, aorty pacienta. Balónek je plněn heliem z kontrapulzačního přístroje po uzavření aortální chlopně. Nafouknutím kontrapulzančího balónku se zvýší intraaortální krevní tlak v oblasti ascendentní aorty a aortálního oblouku, zde se transportuje krev do tepen odstupujících v této oblasti. (MANDÁK, 2006)V průběhu srdeční diastoly se zvýší množství krve protékající koronárním řečištěm, dále větvemi aortálního oblouku. Tímto dosáhneme zlepšení zásobení myokardu i mozku okysličenou krví. Balónek se zavádí katetrizační metodou přes arterii femoralis až do descendentní aorty, kde vrchol balónku, tzn. hrot katétru, musí dosahovat k odstupu arteriae subclaviae sinistra z oblouku aorty. (KOPŘIVA,2013) Pacient se zavedenou IABK je kontinuálně připojen na monitorovací linky základních životních funkcí. Kvůli potencionálnímu riziku krvácení je pacientovi po 12 hodinách kontrolován krevní obraz. Nasazená antikoagulační terapie slouží jako prevence vzniku trombů. Proto musíme kontrolovat koagulační faktory podle kterých dochází k úpravě dávkování antikoagulační terapie. Při aplikaci heparinu je nutno hlídat hladinu aPTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas) který určuje hodnotu koagulace u pacienta. Tromboplastinový čas by se měl vždy pohybovat okolo l,5-2,5s. Rehabilitační péče u pacienta s IABK je omezena pouze na končetinu s místem zavedení kontrapulzace. (SAFIUDDIN, 2012) IX