Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
INFORMOVANOST LAICKÉ VEŘEJNOSTI
O IMPORTOVANÝCH TROPICKÝCH INFEKCÍCH
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
KRISTINA ROŽENSKÁ
Praha 2017
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
INFORMOVANOST LAICKÉ VEŘEJNOSTI
O IMPORTOVANÝCH TROPICKÝCH INFEKCÍCH
Bakalářská práce
KRISTINA ROŽENSKÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: doc. MUDr. Lidmila Hamplová PhD.
Praha 2017
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala
všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného
nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce doc. MUDr. Lidmile Hamplové
PhD., za poskytnutí odborných rad, věcné připomínky, ochotu a vstřícný přístup během
zpracování této práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat organizaci Lékaři bez
hranic a Oddělení tropické medicíny 1. LF UK Praha. Velké poděkování náleží celé mé
rodině, a to zejména mým prarodičům za podporu, trpělivost a povzbuzování po dobu
mého studia.
ABSTRAKT
ROŽENSKÁ, Kristina. Informovanost laické veřejnosti o importovaných tropických
infekcích. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí
práce: MUDr. Lidmila Hamplová PhD. Praha. 2017. 55 stran.
Tato bakalářská práce se zabývá importovanými nebo potenciálně importovatelnými
tropickými nemocemi, především pak známějšími typy jako např. ebola nebo HIV
infekce. Cílem práce je zjištění orientovanosti laické veřejnosti v oblasti tropických
nemocí a dále upozornění veřejnosti na problematiku a poznatky týkající se příznaků,
diagnostiky a léčby vybraných nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a
praktickou část. Teoretická část byla zpracována na základě odborné literatury jak české,
tak i zahraniční včetně internetových zdrojů zabývajících se danou problematikou.
Praktickou část bakalářské práce tvoří vyhodnocení dotazníku a zpracování dat.
Klíčová slova
Cestovní medicína. Ebola. HIV. Infekce. Malárie. Tropické nemoci.
ABSTRACT
ROŽENSKÁ, Kristina. Public awareness about imported infections. Medical College.
Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor MUDr. Lidmila Hamplová PhD. 2017. 55 pages.
This thesis deals with imported tropical diseases, especially the more familiar types
such as Ebola or HIV infection. The aim is to acquaint the general public with the issues
and knowledge regarding the diagnosis and treatment of the issue. The thesis is divided
into theoretical and practical part. The theoretical part was prepared on the basis of
literature, both Czech and foreign Internet resources dealing with the issue. The practical
part of the thesis consists of an evaluation questionnaire and data processing.
Keywords
Ebola. HIV. Infection. Malaria. Travel medicine. Tropical diseases.
OBSAH
ÚVOD.............................................................................................................................12
1 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ...................................................................15
1.1 IMPORTOVANÉ NÁKAZY ........................................................................16
1.2 PŘÍZNAKY A PRŮBĚH NEMOCI.............................................................16
1.3 ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ INFEKČNÍCH NEMOCÍ17
1.3.1 SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ....................................................17
1.3.2 CRP.......................................................................................................17
1.3.3 PROKALCITONIN............................................................................17
1.4 RYCHLÉ DIAGNOSTICKÉ TESTY..........................................................18
1.4.1 POŽADAVKY NA RDT....................................................................18
1.4.2 VYUŽITÍ RDT V KLINICKÉ PRAXI .............................................18
2 IMPORTOVANÉ NÁKAZY, NÁKAZY S RIZIKEM IMPORTU A
VYŠETŘENÍ PO NÁVRATU......................................................................................19
2.1 EBOLA ...........................................................................................................19
2.2 MALÁRIE ......................................................................................................22
2.3 VIROVÉ HEPATITIDY ...............................................................................23
2.3.1 VIROVÁ HEPATITIDA A ................................................................23
2.3.2 VIROVÁ HEPATITIDA B.................................................................25
2.3.3 VIROVÁ HEPATITIDA C ................................................................26
2.4 HIV/AIDS .......................................................................................................28
2.5 HOREČKA DENGUE...................................................................................29
2.6 VIRUS ZIKA..................................................................................................30
2.7 PRŮJEM CESTOVATELŮ..........................................................................32
2.8 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTY S INFEKČNÍM
ONEMOCNĚNÍM ..................................................................................................33
2.8.1 PRAVIDLA PŘI OŠETŘOVÁNÍ INFEKČNÍHO PACIENTA.....33
2.8.2 REŽIMOVÁ OPATŘENÍ ..................................................................34
2.8.3 PROPUŠTĚNÍ INFEKČNÍHO PACIENTA....................................35
3 POPIS ŘEŠENÍ PRUZKUMU ..............................................................................37
3.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM..........................................................................37
3.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY......................................37
4 METODIKA PRŮZKUMU ...................................................................................38
4.1 ČASOVÝ HARMONOGRAM .....................................................................38
4.2 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU................................38
5 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU...............................................................39
6 INTERPRETACE VLASTNÍHO VÝZKUMU....................................................59
6.1 VYHODNOCENÍ CÍLŮ................................................................................59
7 NÁVRHY NA DOPORUČENÍ PRO PRAXI.......................................................64
ZÁVĚR ..........................................................................................................................65
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.........................................................................67
PŘÍLOHY......................................................................................................................71
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome nebo též Acquired
Immunodeficiency Syndrome, česky syndrom získaného selhání imunity
ALT Alaninaminotransferáza biochemický ukazatel funkce jater
AST Aspartátaminotransferáza biochemický ukazatel funkce jater a dalších
orgánů
CRP C-reaktivní protein je protein hrající roli opsoninu, který se stanovuje
v séru
DNA Kyselina deoxyribonukleová
EVD Ebola virové onemocnění
HAV Virová hepatitida A
HBV Virová hepatitida B
HCC Hepatocelulární karcinom
HCV Virová hepatitida C
HDV Virová hepatitida D
HIV Human Immunodeficiency Virus
HD Horečka dengue
IUD Intravenózní uživatelé drog
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
PCT Prokalcitonin
RDT Rychlý diagnostický test
RNA Ribonukleová kyselina je zodpovědná za přenos informace
WHO Světová zdravotnická organizace
(LÉKAŘSKÉ SLOVNÍKY, 2016)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Dyzenterický syndrom tenesmy, krev a hlen ve stolici
Fulminantní velmi prudce, subakutně probíhající
s dramatickými příznaky
Hemokoagulace srážení krve způsobené postupnou aktivací srážecích
neboli koagulačních faktorů
Choleriformní podobný choleře projevující se zejm. vodnatými průjmy,
kdy může docházet k velkým ztrátám tekutin a dehydrataci
Imunosuprimovaná osoba osoba, která má omezenou schopnost organizmu reagovat
na podnět tvorbou protilátek nebo buněčnou reakcí, stav
snížené imunity
Inaktivní nosič virus se u infikované osoby nachází ve stádiu nízké
replikace
Koinfekce současná infekce dvěma, popř. více druhy
choroboplodných zárodků
Perzistující chronický
Polypeptid biopolymer složený z více než 10 aminokyselin
Prodromy příznaky ohlašující příchod nemoci. Nebývají obvykle
typické pro určitou nemoc, ale mohou upozornit na blížící
se onemocnění, resp. na jeho počátek
Signifikantní důležitý, významný
Subikterus zažloutnutí, které není ještě patrné na kůži, nýbrž jen na
očních bělmech a měkkém patře
Porcupines jsou savci s vrstvou ostrými trny nebo ostny, které chrání
před predátory
(VOKURKA a kol., 2009); (SLOVNÍKY. CZ, 2016)
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1 Věkové spektrum .................................................................................39
Tabulka č. 2 Dosažené vzdělání ...............................................................................40
Tabulka č. 3 Pobyt v zahraničí..................................................................................41
Tabulka č. 4 Zahraniční země...................................................................................42
Tabulka č. 5 Definice oboru .....................................................................................43
Tabulka č. 6 Zkratka HIV.........................................................................................44
Tabulka č. 7 Plánované očkování .............................................................................45
Tabulka č. 8 Pracoviště provádějící očkování ..........................................................46
Tabulka č. 9 Mezinárodní očkovací průkaz..............................................................47
Tabulka č. 10 Virová žloutenka................................................................................48
Tabulka č. 11 Hlášení infekční nemoci ....................................................................49
Tabulka č. 12 Přenosy HIV.......................................................................................50
Tabulka č. 13 Nejčastější infekce vyskytující se v Evropě.......................................51
Tabulka č. 14 Přenos hepatitidy A............................................................................52
Tabulka č. 15 Dominantní příznaky salmonelózy ....................................................53
Tabulka č. 16 Přenos nákazy břišním tyfem.............................................................54
Tabulka č. 17 Závažnost tropických chorob.............................................................55
Tabulka č. 18 Příznaky onemocnění vyskytující se po návratu ze zahraničí ...........56
Tabulka č. 19 AIDS jako infekční onemocnění........................................................57
Tabulka č. 20 Výskyt průjmového onemocnění po návratu ze zahraničí.................58
12
ÚVOD
Pro bakalářskou práci jsme si zvolili téma týkající se importovaných tropických infekcí.
V teoretické části práce jsme popsali ty nejčastější importované a doplnili o nákazu virem
ebola, u níž hrozila importace do ČR. Soustředili jsme se na takové nákazy, které
ovlivnily a ovlivňují zdravotnickou situaci na celém světě. Téma je jinak velice rozsáhlé.
Svět se nám postupně zmenšuje, můžeme si pohodlně telefonovat s přáteli z New
Yorku, dovolená v Egyptě je běžně dostupná i pro nepříliš movité. Cestování do
vzdálených destinací je „in“. Exotické země však nepřinášejí jen cestovatelské
zážitky, kromě báječných fotografií si můžeme ale přivézt i nějaký „nestandardní
dárek“ ve formě pro nás neznámé a ne vždy příjemné choroby.
Slušivý safari klobouček si sbalit nezapomeneme, ale vybavit se očkováním
nehrazeným ze zdravotního pojištění a v dostatečném předstihu? Zaplatit si očkování je
vlastně velmi levné, když si vypočítáme, kolik nás stojí následná léčba, pracovní
neschopnost a případné poškození zdraví. Plánování očkování před cestou jde často
poněkud stranou a proti některým chorobám očkování ani neexistuje.
Do jaké míry je však cestovatel seznámen s riziky dané lokality? Čeho se vyvarovat?
Kde získat fundované informace? Nakolik je informovaná laická veřejnost? Často se lidé
domnívají, že v luxusním hotelu se nemohou s žádnou nákazou setkat. Kdo ale tvoří
hotelový personál? Chudí lidé s nedostatečnou zdravotní gramotností, kteří mohou být
sami kontaminováni. Běžně se dotýkají třeba ledu, který chladí drink podávaný v
hotelovém baru, lákavých plodů moře, špatně omytého ovoce. Kromě toho je u některých
vakcín často opomíjená nutnost přeočkování. Nedostatečná informovanost veřejnosti má
za následek i odmítání očkování z důvodu zveličovaných obav z vedlejších účinků
vakcín.
Tato situace je v médích často diskutována, rodiče se mnohdy brání i proti očkování
svých dětí. S očkováním je totiž spojena i řada mýtů a předsudků. Doufáme, že se právě
informovanost veřejnosti prohloubí a přispěje k tomu, že vybavení se očkováním bude
běžným standardem cestovatelů.
13
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Uvést definice, diagnostiku, prevenci a terapii importovaných tropických infekcí
Cíl 2: Prezentovat poznatky v souvislosti se „znovu se vracejícími“ nemocemi
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Zjistit, zda mají větší orientovanost v problematice importovaných infekcí muži či
ženy.
Cíl 2: Zjistit znalosti laické veřejnosti o nadstandardním očkování v ČR.
Cíl 3: Zjistit, jaká je informovanost laické veřejnosti o příznacích nemocí získaných v
souvislosti s pobytem v zahraničí.
Cíl 4: Zjistit informovanost laické veřejnosti o malárii.
Cíl 5: Zjistit informovanost laické veřejnosti o HIV/AIDS.
Vstupní literatura
DOSTÁL, Václav. Infektologie. 1. dotisk 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 338 s. Učební
texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0749-2.
HUSA, Petr, KRBKOVÁ, Lenka, BARTOŠOVÁ, Drahomíra. Infekční lékařství: učební
text pro studenty všeobecného lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 159
s. ISBN 978-80-210-5660-2.
Oddělení tropické medicíny [online]. 2010. [cit. 2016-02-25]. Dostupné z:
http://inf3.lf1.cuni.cz/tropy/tropacest/Importovane_tropicke_infekce.pdf
14
Popis rešeršní strategie
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: Cestovní medicína - travel medicine, ebola - Ebola, infekce - infection,
malárie - Malaria, tropické nemoci - tropical diseases
Časové vymezení: 2007-2017
Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku,
elektronické zdroje
Počet záznamů: 572 (vysokoškolské práce: 111, knihy: 57, články a příspěvky ve
sborníku: 10, elektronické zdroje: 394)
Použitý citační styl: harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze mezinárodních
norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů)
Základní prameny:
• katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
• databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz)
• Ústav vědeckých informací 1. LF UK a VFN
• specializované databáze (EBSCO, EMBASE, MEDLINE, EBSCOhost, Web of
science, PubMed)
Po dostatečném prozkoumání vstupní literatury jsme museli eliminovat dokumenty,
zejména zahraniční vědecké práce, které byly příliš odborné a úzce specializované.
Čerpali jsme zejména z české monografie, ale použili jsme i zahraniční autory.
Internetové zdroje jsme volili takové, u nichž je zajištěna určitá originalita a prestiž, např.
WHO.
15
1 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Infekční choroby představují i začátkem 21. století závažný zdravotnický, sociální
a ekonomický problém. Lidstvo je po celý život obklopeno mikroorganizmy, které
mohou v krajních případech vést až k redukci celé populace. Nejnázornějším takovým
případem je epidemie moru ve 14. století, která si vyžádala 25 milionů obětí.
Podle vžité představy jsou infekční choroby akutní onemocnění léčitelná antibiotiky,
kterým se dá většinou předcházet vakcinací a hygienickými opatřeními. Tato představa
je však mylná, protože mnoho infekcí může probíhat chronicky nebo s těžkými
komplikacemi. Mezi taková onemocnění klasicky řadíme AIDS, chronické virové
hepatitidy, Lymskou boreliózu apod. (HUSA, 2006).
Infekční agens - jsou to mikroorganismy (bakterie, viry, parazité) schopné způsobit za
určitých podmínek nákazu (vliv hostitele, prostředí) i infekční onemocnění.
Infekce - jde o vstup, vývoj nebo pomnožení infekčního agens v těle člověka či zvířete.
Pojem infekce (nákaza) není totožný s pojmem infekční nemoci, protože ne všechny
infekce vedou k infekčnímu onemocnění.
Infekční onemocnění – je onemocnění vyvolané specifickým infekčním agens nebo
toxiny.
Infikovaná osoba - jde o osobu nemocnou, osobu s infekcí, vironosiče a bacilonosiče.
Transparentní infekce - skrytá, latentní, můžeme ji detekovat pouze laboratorně.
Zdroj nákazy - jde o infikované osoby nebo zvířata, v jejichž organismu nalezneme
patogenní mikroorganismy.
Sporadický výskyt onemocnění - mezi obyvatelstvem se vyskytují ojedinělé případy
určitého onemocnění, které mají malou nebo žádnou vzájemnou souvislost.
Endemický výskyt onemocnění - v určité geografické oblasti se dlouhodobě vyskytují
určité infekční choroby.
Epidemický výskyt onemocnění - jde většinou o krátkodobý hromadný výskyt určité
choroby v určitém časovém horizontu v dané oblasti.
Pandemický výskyt onemocnění - jde o epidemie, které postihují celé kontinenty či
více kontinentů.
16
Vnímavá osoba - osoba, která není rezistentní vůči určitému infekčnímu agens.
Z tohoto důvodu se infikuje, pokud je vystavena nákaze.
Imunní osoba - osoba, která má po prodělané infekci či vakcinaci dostatečnou hladinu
protilátek, proto neonemocní, když je vystavena nákaze (HUSA, 2006).
1.1 IMPORTOVANÉ NÁKAZY
Importovaná infekce je nákaza, ke které došlo za pobytu v zahraničí, ale která se
klinicky projeví až na území České republiky. V důsledku vzrůstajícího cestovního ruchu
a migrace obyvatel jsou importované nákazy stále častější. Postihují občany ČR, kteří z
různých důvodů pobývali v zahraničí. K importu může dojít také prostřednictvím
dovážených zvířat, kontaminovaných potravin, krmiv nebo předmětů. Importované
nákazy lze rozdělit do dvou skupin:
Geopolitní nákazy. Vyskytují se na celém světě, zejména z důvodu špatných
hygienických návyků. Při importu můžou být na území našeho státu zavlečeny
mikroorganismy s neobvyklými vlastnostmi, zvýšenou virulencí či rezistencí na
chemoterapii.
Tropické nákazy. Jejich výskyt je vázán na klimatické a geografické podmínky
tropického či subtropického pásma. Může docházet k opožděné diagnostice z důvodu
obtížné dostupnosti speciálních laboratorních vyšetření (AMBROŽOVÁ, 2012).
(BERAN, 2006).
1.2 PŘÍZNAKY A PRŮBĚH NEMOCI
Nemoc se projevuje subjektivními příznaky, které udává pacient, nebo objektivními,
které zjišťuje lékař a další zdravotnický personál za pomoci vyšetření, která se stanovují
laboratorními a instrumentálními metodami.
17
1.3 ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ INFEKČNÍCH
NEMOCÍ
Laboratorní vyšetření informují o probíhajících procesech v lidském organismu a jejich
změnách. Lze je rozdělit na základní, speciální a až vysoce speciální. Jiné dělení
laboratorních vyšetření je podle prostředí, kde jsou prováděna, a to přímo na
nemocničních odděleních (bed side test) nebo v laboratořích. Dále je nutné podotknout,
že u laboratorních vyšetření existuje metoda přímá a nepřímá.
Přímá diagnostika prokazuje přítomnost mikroorganismu nebo jeho složek. Má však
svá úskalí. Jedním ze zásadních úskalí je možnost prokázat přítomnost mikroorganismů
bez identifikace role mikroba v etiopatogenezi.
Nepřímá diagnostika se zakládá na prokazování reakce imunitního systému na
přítomnost původce infekční nemoci. Patří sem sérologické testy, kožní testy atd.
(ROZSYPAL, 2015).
1.3.1 SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ
Je to rychlost klesání erytrocytů v nesražené plazmě.
Podrobnější schéma najdeme v příloze E.
1.3.2 CRP
Je diagnosticky nejdůležitější protein akutní fáze zánětu. Je produkován zejména
hepatocyty. Syntéza začíná prudce narůstat mezi 6.–9. hodinou po začátku zánětlivého
onemocnění, vrcholu dosahuje za 1-3 dny. Podrobněji zpracovaný ukazatel najdeme
v příloze F.
1.3.3 PROKALCITONIN
Polypeptid slouží jako doplňkový zánětlivý ukazatel, v kombinaci s CRP zvyšuje
senzitivitu viru v průkazu akutního zánětu, oproti CRP nastupuje časněji (ROZSYPAL,
2015).
18
1.4 RYCHLÉ DIAGNOSTICKÉ TESTY
Vyvinuty počátkem 90. let 20. století. Založeny na imunochromatografickém průkazu
parazitárních antigenů v kapilární krvi.
1.4.1 POŽADAVKY NA RDT
Jedná se o jednoduché provedení, jasný návod, minimální potřeba výcviku, rychlý
výsledek do 20 min., stabilita při vyšší teplotě, vlhkosti a osvětlení, reprodukovatelné
výsledky.
1.4.2 VYUŽITÍ RDT V KLINICKÉ PRAXI
Ve vyspělých zemích slouží k rychlé diagnostice, není-li dostupné klasické
mikroskopické vyšetření, a k samovyšetření cestovatelů před nasazením antimalarické
léčby.
19
2 IMPORTOVANÉ NÁKAZY, NÁKAZY S RIZIKEM
IMPORTU A VYŠETŘENÍ PO NÁVRATU
2.1 EBOLA
Virus ebola se vyskytl v několika afrických zemích. Byl objeven roku 1976 blízko řeky
Ebola v Demokratické republice Kongo. Až dosud se horečka ebola vyskytla v několika
epidemiích v Africe. Jde o závažné virové, často fatální onemocnění u lidí, známé jako
krvácivá horečka ebola. Virus se přenáší na lidi z divokých zvířat a je dále šířen v lidské
populaci z člověka na člověka (ECDC, 2008).
Průměrná EVD úmrtnost se pohybuje kolem 50 %. K prvnímu vypuknutí EVD došlo
v odlehlých vesnicích ve střední Africe, v blízkosti tropických deštných pralesů. Včasná
podpůrná léčba s rehydratací a symptomatická léčba pomáhají k přežití.
PŘENOS
Předpokládá se, že kaloni rodu Pteropodidae jsou přírodní hostitelé viru ebola. Ebola je
zavedena do lidské populace přes kontakt s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělními
tekutinami nakažených zvířat, jako jsou šimpanzi, gorily, kaloni, opice, lesní antilopy
a porcupines.
Ebola se pak šíří z člověka na člověka prostřednictvím přímého kontaktu (přes
porušenou kůži nebo sliznici) s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělními tekutinami
nakažených lidí a také povrchy a materiály kontaminovanými těmito tekutinami (např.
ložní prádlo, oděvy).
Zdravotničtí pracovníci byli často infikováni při léčbě pacientů s podezřením nebo
potvrzenou EVD. K tomu došlo po těsném kontaktu s pacienty, u kterých kontrolní
opatření nebyla striktně praktikována.
Lidé zůstávají infekční tak dlouho, dokud jejich krev obsahuje virus.
20
SYMPTOMY
Inkubační doba znamená časový interval mezi infikováním virem do nástupu
symptomů. Pohybuje se okolo 2 až 21 dnů. Lidé nejsou infekční, dokud se u nich neobjeví
příznaky, a to náhlý nástup únavy, horečka, bolesti svalů, bolesti hlavy a bolesti v krku,
následuje zvracení, průjem, vyrážka, příznaky poruch funkce ledvin
a jater, v některých případech vnitřní i vnější krvácení (např. vytékání krve z dásní, krev
ve stolici). Mezi typické laboratorní nálezy patří nízké hladiny krvinek a krevních
destiček a zvýšení hladiny jaterních enzymů.
DIAGNÓZA
Může být velice obtížné rozlišit EVD od jiných infekčních onemocnění, jako jsou
malárie, tyfus a meningitida. Pro potvrzení, že symptomy jsou způsobeny virovou infekcí
ebola, je nutné použití těchto vyšetřovacích metod:
• protilátka-enzym capture-linked immunosorbent assay (ELISA),
• testy detekce antigen-capture,
• sérum neutralizační test,
• reverzní transkriptázy polymerázové řetězové reakce (RT-PCR) Test,
• elektronová mikroskopie,
• izolace viru buněčnou kulturou.
Vzorky od pacientů představují extrémní biologické riziko, proto by laboratorní testy
na non-inaktivních vzorcích měly být prováděny v rámci maximální ochrany pracovníků.
LÉČBA A VAKCINACE
Podpůrná rehydratační péče s orální nebo nitrožilní aplikací roztoků zlepšuje šanci na
přežití. Dosud neexistuje žádná osvědčená léčba dostupná pro EVD. Nicméně řada
potenciálních procedur spolu s krevními produkty, imunitní terapií a farmakoterapií jsou
v současné době vyhodnocovány.
Momentálně nejsou dostupné žádné licencované ebola vakcíny, ale jsou posuzovány
dvě potenciální kandidátské vakcíny.
21
PREVENCE
Dobrá kontrola ohniska se opírá o aplikaci balíčku intervencí, jmenovitě se jedná
o vedení případu, dohled a sledování kontaktů, správnou laboratorní službu, bezpečnostní
pohřby a sociální mobilizaci. Klíčem k úspěšné kontrole ohnisek je zapojení komunity a
zvyšování povědomí o rizikových faktorech a ochranných opatřeních. Snížení rizika by
se mělo zaměřit na několik faktorů:
a) Snižovat riziko z volně žijících živočichů, kteří přenášejí virus, a omezit
spotřebu jejich syrového masa. Se zvířaty by se mělo zacházet s rukavicemi
a jinými vhodnými ochrannými oděvy. Živočišné produkty (krev a maso) by
měly být před konzumací důkladně tepelně upraveny.
b) Snižovat rizika přenosu z člověka na člověka přímým nebo těsným kontaktem s
lidmi s příznaky eboly, a to zejména s jejich tělesnými tekutinami. Rukavice a
vhodné osobní ochranné prostředky by měly být používány při péči o nemocné
doma.
c) Snižovat riziko možného sexuálního přenosu na základě dalšího rozboru
pokračujícího výzkumu a zvážení doporučení poradní skupiny zaměřené na
výzkum viru Ebola Disease Response. WHO nedoporučuje izolaci mužských
nebo ženských pacientů v rekonvalescenci, jejichž krev byla negativní na virus
ebola.
Podle doporučení WHO jsou nutná omezující opatření, včetně rychlého pohřbívání
mrtvých, identifikace osob, které mohly být v kontaktu s infikovanou osobou, a sledování
jejich zdraví po dobu 21 dnů. Velký význam má oddělování zdravých od nemocných, aby
se zabránilo dalšímu šíření viru (WHO, 2016).
22
2.2 MALÁRIE
Malárie je celosvětově jednou z nejzávažnějších infekčních nemocí, která byla známa
již ve starověkém Egyptě, Sumeru i Řecku, kde Hippokrates popsal záchvaty horečky se
zvětšením uzlin. Původce nemoci objevil francouzský lékař Laveran v Alžíru.
VÝSKYT
Výskyt malárie zahrnuje téměř 100 zemí a 2 miliardy obyvatel. Ročně onemocní 500
miliónů lidí a 2 miliony této nemoci podlehnou. K 90 % všech úmrtí dochází v Africe.
Odhaduje se, že každý den na malárii zemře 3000 lidí. Onemocnění je způsobeno
prvokem z rodu Plasmodium. V nemalarických oblastech světa se stále zvyšuje výskyt
importované malárie, jen v Evropě každý rok onemocní 10 000 lidí. V České republice
se ročně diagnostikuje více než 20 případů a v posledních 12 letech pět nemocných na
malárii zemřelo. Jedná se většinou o občany, kteří vyjíždějí do exotických zemí za prací
či obchodem (BERAN, 2006).
ETIOLOGIE A PATOGENEZE
Původci malárie jsou celkem čtyři druhy prvoků, kteří se pomnoží v červených
krvinkách a vyvolají tři základní formy onemocnění: terciánu, kvartánu a tropickou
malárii čili tropiku.
EPIDEMIOLOGIE A INKUBAČNÍ DOBA
Zdrojem nákazy je člověk, v jehož krvi kolují gametocyty parazita. Nákazu přenáší asi
70 druhů komárů. Může dojít k výsevu onemocnění u pacientů, kteří nikdy nebyli
v malarické zemi, ale pobývají v blízkosti mezinárodního letiště - letištní malárie.
K nákaze stačí krátký kontakt, proto může vznikat tzv. tranzitní (runway) malárie při
mezipřistání letadla.
Inkubační doba závisí na druhu prvoka a případné profylaxi, která inkubační dobu
prodlužuje. U tropiky dochází k onemocnění v 90 % do jednoho měsíce, zatímco
u terciány onemocní pouze 50 % infikovaných osob.
23
KLINICKÝ OBRAZ
Onemocnění charakterizuje horečka, která v prvních dnech bývá nepravidelná, teprve
později se opakují malarické záchvaty. Záchvat začíná zimnicí, třesavkou a rychlým
vzestupem teploty zhruba na 40 °C. Horečka trvá 2-12 hodin, poté klesá. Nemocný má
bolesti hlavy, zad, končetin i kloubů. Zejména u formy tropiky se může projevit nauzea,
zvracení, průjem a neproduktivní kašel. Téměř vždy je zvětšená slezina a velice často je
přítomný lehký subikterus. V krevním obraze se objeví trombopenie a později anémie.
Pokud onemocnění není včas rozpoznáno, dochází během pár dnů k výraznému zhoršení
stavu. Rozvíjí se poruchy vědomí, šok, známky selhávání ledvin, plic i jater a porucha
hemokoagulace. Tento průběh označujeme jako maligní malárie. Pokud v klinickém
obraze přetrvávají známky poškození mozku jako poruchy vědomí, křeče a ložiskové
příznaky, jde o mozkovou malárii. K těžšímu průběhu nemoci predisponují kojenci a
batolata, osoby vyššího věku, těhotné ženy a osoby po splenektomii (BERAN, 2006).
DIAGNOSTIKA A LÉČBA
Základem diagnostiky je podrobná cestovní anamnéza. Nemocní jsou doporučováni k
hospitalizaci z důvodu horečky nejasného původu. Někdy se může objevit i atypický
klinický obraz. Nákazu ověří mikroskopický průkaz plasmodií v erytrocytech periferní
krve. K nalezení plasmodií užíváme tzv. tlustou kapku. Sérologie nemá žádný význam
pro včasnou diagnostiku, ale může ověřit profesní nákazu získanou během dřívějšího
pobytu v zahraničí.
Pacienti s malárií se hospitalizují na infekčních klinikách. Základem léčby je včasná
diagnostika a rychle zahájená léčba. Podáváme antimalarika (MATOUŠKOVÁ, 2012).
2.3 VIROVÉ HEPATITIDY
Virové hepatitidy jsou difúzní zánětlivě nekrotická onemocnění jater, která
i v současné době představují velmi závažný zdravotnický problém. Akutní virové
hepatitidy jsou nejčastějšími jaterními onemocněními. V celosvětovém měřítku vedou
k 1 - 2 milionům úmrtí ročně.
2.3.1 VIROVÁ HEPATITIDA A
V naprosté většině případů probíhá benigně a nepřechází do chronicity.
24
EPIDEMIOLOGIE, ETIOPATOGENEZE A INKUBAČNÍ DOBA
Virus hepatitidy A se vylučuje stolicí. Přenos je tedy možný fekálně-orální cestou, a to
buď přímo (znečištěné ruce, apod.), nebo nepřímo, a to zejména infikovanou vodou. HAV
je malý neobalený RNA virus. Jaterní postižení je způsobeno imunitní reakcí navozenou
virovou infekcí. Imunita po prodělaném onemocnění je celoživotní. Inkubační doba trvá
14-50 dní, většinou kolem 4 týdnů (BENEŠ, 2009).
KLINICKÝ OBRAZ
Závisí na věku infikovaného. V zemích s nižšími hygienickými nároky se s touto
nemocí setká velké množství populace. Průběh onemocnění je v tomto případě lehký,
většinou bezpříznakový nebo jen s nespecifickými projevy jako horečka, nauzea, zvracení
a průjem. Infikují se nejen děti, ale i dospělí. Onemocnění je potom většinou závažnější,
často spojené se žloutenkou. V prodromech jsou nejčastější trávicí problémy a horečka.
DIAGNOSTIKA
K podezření na onemocnění nás většinou vede klinický obraz. Definitivní potvrzení
diagnózy je možné pouze sérologicky. Sérologická diagnostika u HAV je jednoduchá.
TERAPIE A PROGNÓZA
Je pouze symptomatická a probíhá za hospitalizace na infekčních klinikách
a odděleních. Základem je tělesné šetření, šetřící dieta a podpůrná léčba (hepatoprotektiva
atd.).
Podle současných poznatků nepřechází do chronicity, z toho plyne, že prognóza je
velice dobrá. Poměrně častý je relabující průběh. Ten nastává několik týdnů po propuštění
z nemocnice, kdy dochází ke zvýšení ALT a AST. Bilirubin však již zůstává normální.
PREVENCE A PROFYLAXE
Aktivní a pasivní imunizace je možná. K dispozici jsou inaktivované vakcíny. Podáním
imunoglobulinu se infekci HAV nezabrání, ale zmírňují se klinické projevy onemocnění.
Často lze potom zaznamenat asymptomatický průběh hepatitidy A i s nevýrazným
vzestupem ALT aktivity. Možná je současná vakcinace proti hepatitidě A a B pomocí
kombinované vakcíny.
25
2.3.2 VIROVÁ HEPATITIDA B
Je parenterálně přenosná a je jedním z hlavních a nejzávažnějších zdravotnických
problémů současnosti, a to především v rozvojových zemích světa.
EPIDEMIOLOGIE, ETIOPATOGENEZE A INKUBAČNÍ DOBA
Odhadem se během svého života nakazí HBV více než 2 miliardy osob a v současnosti
je chronicky infikováno 350-400 milionů lidí. Největší počet z nich žije v Číně (125
miliónů).
Podle posledních sérologických přehledů, které proběhly v České republice v roce 2001,
byla pozitivita prokázána u 0,56 % našich občanů. Nejčastěji se HBV přenáší
v rozvinutých zemích včetně České republiky sexuálním stykem a sdílením injekčních
jehel a stříkaček mezi uživateli drog.
HBV je malý obalený DNA virus, který není přímo cytopatogenní a zánik infikovaných
hepatocytů je vyvolán imunitní reakcí hostitele.
KLINICKÝ OBRAZ
Inkubační doba je 50-180 dní, v prodromálním stádiu převládají chřipkové a
gastrointestinální příznaky (únava, snížená chuť k jídlu, nevolnost, zvracení, někdy
nadýmání a říhání, tlakové bolesti v pravém podžebří, bolesti kloubů). Tyto příznaky dále
progredují v začátku klinického onemocnění. Virová hepatitida může mít průběh
anikterický nebo ikterický. U ikterické formy onemocnění je typická světlá stolice a
tmavá moč. Akutní virová hepatitida může být komplikována intrahepatální cholestázou
nebo fulminantním průběhem s jaterním selháním. Ve fyzikálním nálezu dominuje
hepatomegalie (PLÍŠEK, 2001).
KOMPLIKACE
Chronická hepatitida, jaterní cirhóza, hepatocelulární karcinom.
TERAPIE
Cílem léčby je prodloužit délku a zlepšit kvalitu života, dekompenzovat jaterní cirhózu
a vznik HCC. Léčí se pomocí interferonu alfa, který se podává jednou týdně po dobu 48
týdnů.
26
DIAGNOSTIKA
Sérologická diagnostika infekce HBV je poměrně komplikovaná, protože sleduje
přítomnost řady virových antigenů a protilátek proti nim. Protilátky proti HbsAg se
objevují v krvi až za 6 týdnů a většinou vymizí do 3 měsíců po klinickém onemocnění.
PROGNÓZA
Ročně umírá celosvětově asi 50 tisíc lidí na fulminantní hepatitidu B
a až 1 milion na dekompenzovanou jaterní cirhózu. Skutečnost, že více než 170 zemí
světa již zařadilo plošnou vakcinaci proti HBV do svých národních vakcinačních
programů, a další nastavená opatření představují reálnou šanci, že se toto mimořádně
závažné onemocnění dostane v dohledné době celosvětově pod kontrolu.
2.3.3 VIROVÁ HEPATITIDA C
Parenterálně přenosná virová hepatitida, která představuje závažný zdravotnický
problém.
EPIDEMIOLOGIE, ETIOPATOGENEZE A INKUBAČNÍ DOBA
Přenáší se parenterální cestou. Před zavedením rutinního testování dárců krve (v České
republice v roce 1992) se většina osob infikovala transfúzemi krve či krevních derivátů.
Nejrizikovější skupinu tvoří injekční uživatelé drog. Mezi další rizikové faktory patří
společné sdílení předmětů, které mohou být kontaminovány, jako jsou zubní kartáčky,
holicí strojky apod. Virová hepatitida C představuje závažný globální zdravotnický
problém. Odhady uvádějí asi 3 % infikovaných. Největší výskyt infekce je v Africe, Jižní
Americe a jihovýchodní Asii (HOBSTOVÁ, 2006).
Původce virové hepatitidy C je malý obalený RNA virus. Celosvětově i u nás je
nejčastější infekce genotypem 1. Virus hepatitidy poškozuje mechanismus jaterních
buněk. Udává se inkubační doba v rozmezí mezi 15-180 dnů, většinou jde o 5-12 týdnů.
KLINICKÝ OBRAZ
Akutní hepatitida C probíhá většinou velmi mírně nebo zcela asymptomaticky, proto
ve většině případů uniká pozornosti. Ikterický průběh hepatitidy C není častý, maximálně
20-25 %.
27
Chronická hepatitida C a často i jaterní cirhóza probíhají většinou asymptomaticky
a jsou odhaleny převážně při náhodných preventivních prohlídkách.
KOMPLIKACE
Chronická hepatitida, jaterní cirhóza a HCC.
DIAGNOSTIKA
Základním vyšetřením je průkaz protilátek anti-HCV metodou ELISA. Přitom můžou
nastat dvě možnosti:
Pozitivita anti HCV i HCV RNA. Jde o častý nález, který lze vysvětlit jako stav, kdy
jde o nemocného s chronickou hepatitidou C méně častou akutní formou.
Pozitivita anti HCV a negativita HCV RNA představuje mnohem méně častý nález,
který lze interpretovat jako stav po akutní hepatitidě C, jež nepřešla do chronicity, nebo
jde o pacienta vyléčeného z chronické infekce HCV.
TERAPIE
Léčba akutní HCV je pouze symptomatická. Chronická forma se léčí kombinací
interferonu a ribavirinu.
Základní charakteristiky různých typů virových hepatitid:
a) Virus hepatitidy B je jediným DNA virem mezi původci virových hepatitid, ostatní
jsou RNA viry.
b) Virus hepatitidy D je jediným dosud známým živočišným virem, to znamená, že
potřebujeme jiný (hostitelský, pomocný) virus pro jeho přenos a následné množení.
c) Virus hepatitidy G byl objeven v roce 1995 a v současnosti ho neřadíme původem
mezi virové hepatitidy, protože se ukázalo, že nedochází k signifikantnímu postižení
jaterního parenchymu.
d) Relativně krátkou inkubační dobu (do 60 dnů) mají hepatitidy s enterálním přenosem,
tj. A a E.
e) Hepatitida A do chronicity nepřechází nikdy, hepatitida E jen výjimečně
u imunosuprimovaných osob, zejména po transplantacích orgánů.
f) Aktivní a pasivní imunizace je dosud možná jen proti infekci HAV a HBV
(HUSA, 2011).
28
2.4 HIV/AIDS
Jde o onemocnění nazývané: Syndrom získaného selhání imunity. Jedná se o soubor
příznaků a infekcí, jehož následkem je poškození imunitního systému člověka virem HIV.
Nemoc HIV/AIDS byla poprvé zaznamenána v roce 1981 a od té doby se jí nakazily
desítky milionů lidí, nejhůře postižené jsou některé africké státy. Přestože se léky na
tlumení replikace HIV neustále zdokonalují, nemoc stále zůstává téměř vždy
nevyléčitelnou a smrtelnou.
EPIDEMIOLOGIE
Onemocnění AIDS patří mezi takzvané pandemie, to znamená, že jde o epidemii
zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o onemocnění s vysokou incidencí na velkém
území. Koncem roku 2009 žilo na světě asi 30,8 milionu dospělých a 2,5 milionu dětí
s HIV/AIDS. Přibližně 30 milionů osob na světě na AIDS již zemřelo.
PŘENOS INFEKCE HIV
V rámci přenosu HIV jsou známy tři možné způsoby:
1. přenos krevní cestou,
2. přenos sexuální,
3. přenos vertikální cestou – z matky na plod.
DIAGNOSTIKA, LÉČBA A PREVENCE
V rámci diagnostiky HIV se využívá jak nepřímá virologická diagnostika, kterou se
prokazuje detekce protilátek anti-HIV, tak přímá virologická diagnostika, která prokazuje
přítomnost viru, popř. jeho antigenu. HIV pozitivitu lze s jistotou prokázat vždy s určitým
odstupem od doby, kdy mohlo k přenosu (nákaze) HIV dojít. Nejčastěji je užívaný test
ELISA, který se využívá při běžném testování osob, prokáže HIV pozitivitu přibližně po
2-3 měsících od doby, kdy k nákaze došlo. Zjišťováním průkazu antigenu p24 lze HIV
pozitivitu prokázat po přibližně 2–3 týdnech od nákazy.
Přestože je onemocnění HIV/AIDS v současné době celoživotní a nevyléčitelné, je
možno jej léčit a tím značně zvýšit kvalitu a délku života HIV pozitivních osob. Možností
a strategií léčby je celá řada. Jde však o finančně velmi náročnou terapii, která se neobejde
bez vedlejších účinků léčby. Proto je vždy nejvýhodnější a nejjednodušší prevence. K té
29
patří zejména dodržování pravidel bezpečného sexu, vyvarování se rizik spojených s
užíváním návykových látek (toxikomanií) apod.
Z kontaktu s HIV pozitivní osobou není třeba mít obavy. V rámci běžného života
nehrozí přenos infekce, výjimkou jsou výše popsané rizikové činnosti. Při běžné péči
o HIV pozitivního pacienta zcela postačí obvyklé dodržování všech běžných zásad
hygieny, asepse a dodržování standardních ošetřovatelských postupů, včetně používání
základních ochranných pracovních pomůcek, kterými jsou např. rukavice. Určité riziko
pak samozřejmě hrozí při provádění invazivních výkonů (FREI, 2015).
Pokud jsou však i při těchto výkonech dodrženy všechny standardní postupy
a doporučení, snižují se všechna rizika na minimum. HIV pozitivní pacient nebývá
obvykle rizikem pro ostatní pacienty. V rámci hospitalizace je však třeba myslet na jeho
možné snížení imunitního systému. Proto pokud jej hospitalizujeme v rámci nějakého
izolačního či bariérového režimu, bývá to zejména z důvodu zajištění jeho vlastní
ochrany, např. před infekcemi spojenými se zdravotní péčí, které by jej mohly kvůli
snížení jeho imunity ohrozit na životě, popř. výrazně zkomplikovat jeho zdravotní stav.
2.5 HOREČKA DENGUE
Horečka dengue je onemocnění, které patří mezi onemocnění nejčastěji importovaná do
České republiky.
EPIDEMIOLOGIE, ETIOPATOGENEZE A INKUBAČNÍ DOBA
Původcem onemocnění je virus z čeledi Flaviviridae. Má čtyři odlišné sérotypy. Přežití
nákazy jedním sérotypem navodí imunitu proti němu, ale proti ostatním je člověk dál
vnímavý.
Horečka dengue je celosvětově nejčastější arbovirózou (nákazy způsobené viry
a přenášené členovci sajícími krev). Rezervoárem viru je člověk, přenašečem je komár
Aedes aegypti. Během dne mohou komáři sát i z více lidí a poté dochází k většímu šíření
viru, kterému pomáhá i letecká doprava.
30
Virus pronikne po sání infikovaným komárem do regionálních uzlin, kde se pomnoží.
Poté se replikuje a dochází k virémii. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 4-7 dnů
(3-14 dnů).
KLINICKÝ OBRAZ
Asymptomatická nákaza nebo akutní horečnaté onemocnění. Onemocnění je lehké, se
zvýšenou teplotou, někdy naprosto bezpříznakové. Nejčastěji takto HD prožijí malé děti.
Horečka dengue. Po inkubační době se objeví horečka, bolesti zad, kloubů. Po první
fázi, která trvá 1-3 dny, následuje 1 den klidu a pak se horečka objeví znovu. Stav trvá
asi 6 dnů. U poloviny pacientů se objeví vyrážka. Tao se šíří na trupu, později i na
končetiny. Vzácně se může stav komplikovat myokarditidou, lymfadenitidou,
poškozením CNS. Hemoragická forma horečky dengue se projevuje mezi třetím
a sedmým dnem od nákazy. Stoupá teplota, může se objevit ascites nebo pleurální
výpotek. Následuje nevolnost, zvracení, bolesti břicha. Nemoc dále progreduje, až
dochází k hypotenzi, hypovolémii a šoku. Na kůži se objeví petechie, může dojít ke
krvácení z nosu, dělohy, GIT.
DIAGNOSTIKA A LÉČBA
Na horečku dengue myslí lékař u pacientů, kteří se vrátili z tropů. Diagnóza se opírá
o průkaz specifických protilátek a vyšetření izolace viru.
Proti onemocnění neexistuje v současné době vakcinace. Aplikace séra s sebou nese
další rizika těžkých případů onemocnění u osob, které již byly virem dříve nakaženy.
Jedinou možnou prevencí se tedy rozumí ochrana proti komářímu štípnutí. Léčba je pouze
symptomatická, dostatečná hydratace pacienta a snižování horečky. V horších případech
s krvácením se podávají transfuze krevních destiček (PROPEOPLE, 2016).
2.6 VIRUS ZIKA
Virus zika je rozvíjející se onemocnění přenášené komárem, které bylo poprvé
identifikováno v Ugandě v roce 1947 u makaka rhesus. Ohniska nákazy virem zika byla
zaznamenána v Africe, Americe, Asii a Tichomoří. Historie přenosové dynamiky,
virologie a klinické projevy ZIKA nemoci jsou diskutovány spolu s možností
diagnostické záměny se žlutou horečkou.
31
EPIDEMIOLOGIE, ETIOPATOGENEZE A INKUBAČNÍ DOBA
Virus zika se přenáší na lidi prostřednictvím kousnutí infikovaným komárem Aedes
z rodu Aedes aegypti zejména v tropických oblastech. Jedná se o stejného komára, který
přenáší dengue, chikungunya a žlutou zimnici. Byl popsán sexuální přenos viru zika a
přítomnost viru zika ve spermatu.
KLINICKÝ OBRAZ
Obvykle začíná mírnou bolestí hlavy. Další den se dostaví makulopapulární vyrážka,
která pokrývá obličej, krk, trup a paže a šíří se na dlaně a chodidla. Přechodná horečka,
nevolnost a bolesti zad se mohou rozvíjet. Během druhého dne může nastat stav, který se
jeví jako náhlé zlepšení. Tyto příznaky jsou obvykle mírné a trvají 2-7 dní. Viru zika je
přičítán zvýšený výskyt mikrocefalie, která se projevuje zakrněním nebo předčasným
ukončením růstu mozku. Zatímco v roce 2014 se v Brazílii s touto vadou narodilo 150
dětí, o rok později jich bylo 2 700. V některých částech Brazílie byl v této souvislosti
vyhlášen výjimečný stav. Párům plánujícím narození potomka lékaři doporučují odložení
početí. Přímá spojitost mezi mikrocefalií a virem však dosud nebyla spolehlivě prokázána
(PROPEOPLE, 2015).
DIAGNOSTIKA A LÉČBA
Diagnostický test na infekci zika zahrnuje PCR test na vzorcích akutní fáze, sérum,
které detekuje virovou RNA a další testy k detekci specifických protilátek proti viru zika
v séru infikovaného člověka. PCR testy mohou být provedeny na vzorcích získaných
méně než 10 dní po nástupu nemoci. Obecně platí, že diagnostické testy pro flavivirové
infekce by měly zahrnovat akutní vzorky séra odebrané co nejdříve po nástupu
onemocnění a druhého vzorku odebraného 2 až 3 týdny po prvním. Reakce viru zika je
obvykle relativně mírná a nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Lidé nemocní virem zika by
měli dodržovat klidový a pitný režim. Pokud se příznaky zhorší, měli by vyhledat
lékařskou péči a pomoc. V současné době není k dispozici žádná vakcína (HAYER,
2009).
32
2.7 PRŮJEM CESTOVATELŮ
Bývá nejčastější poruchou zdraví u osob cestujících do zahraničí. Postihuje hlavně
jedince s nedostatečnou úrovní hygieny. Bývá též nazýván jako cestovní průjem či průjem
cestovatelů. V řadě zemí je označován místními jmény: v Rumunsku „Mamajka“, v
Mexiku „Montezumova pomsta“, v Egyptě „Faraonova pomsta“. Cestovní průjem není
specifické onemocnění, nýbrž syndrom označující průjmové onemocnění, které vzniklo
v časové souvislosti s cestováním. Syndrom vzniká buď během cesty, nebo do 10 dnů po
návratu. Obtíže mohou být akutního nebo chronického rázu.
EPIDEMIOLOGIE, ETIOPATOGENEZE
Původcem průjmu je celá řada mikroorganismů, a to od mikrobů a virů až po parazity.
Nejčastějším původcem je Escherichia coli. Neinfekční povahy je jen malá část akutních
cestovatelských průjmů. Může jít o důsledek cestovního stresu, časového posunu, změny
stravovacích návyků. Vzhledem k pestré etiologii a značnému počtu původců se průjem
může objevit i několikrát za pobyt.
Průjem cestovatelů vzniká buď během pobytu v zahraničí (nejčastěji první dny či týdny
pobytu), nebo v prvních 7-10 dnech po návratu do vlasti. Zvýšenou vnímavost mají
kojenci, malé děti, osoby vyššího věku, osoby se sníženou kyselostí žaludku, nemocní s
chronickým onemocněním trávicího ústrojí a osoby s imunodeficiencí.
KLINICKÝ OBRAZ
Podle projevů rozlišujeme tři formy cestovního průjmu.
1. Vodnatý průjem je nejčastější formou cestovního průjmu. Onemocnění
má inkubační dobu 1-3 dny a probíhá bez horečky nebo jen se zvýšenou teplotou.
Projeví se nauzeou, zvracením, křečemi v břiše a 4-10 vodnatými stolicemi za
den, které se během 3-5 dnů upraví. Pokud se v klinickém obraze objeví těžká
dehydratace, označuje se průběh jako choleriformní.
2. Dyzenterický průběh. Tato forma bývá u 10-15 % cestovních průjmů.
Může je vyvolat jak bakterie, tak i parazit. Průvodními jevy jsou vysoká horečka,
palpační bolestivost v oblasti tlustého střeva, bolestivé nutkání na stolici čili
tenesmy, ve stolici příměs čerstvé krve nebo hlenu.
3. Chronický průjem. Průjem trvající déle než 14 dnů se označuje jako
perzistující průjem. Pokud trvá déle než 1 měsíc, jedná se o chronický recidivující
33
průjem. Běžný cestovatelský průjem trvá déle než týden asi u 10 % a déle než
měsíc asi jen u 1-3 % postižených osob.
TERAPIE
Cílem léčení je zmírnit a zkrátit trvání příznaků nemoci tak, aby nenarušily běžné
činnosti pacienta. V lehkém stádiu postačí pouze dostatečná rehydratace případně
doplněná podáváním některých protiprůjmových prostředků (střevní adsorbencia,
dezinficiencia a antimotilikum). K náhradě tekutin je vhodný slazený čaj, stolní
minerálka. V případě středně těžkého průběhu onemocnění se doporučují antibiotika,
která zmírňují klinický průběh a zkracují dobu trvání průjmu. Vedle těžkých průběhů se
léčba antibiotiky také doporučuje u tzv. rizikových osob, u nichž by průjmové
onemocnění mohlo vážně ohrozit zdravotní stav (BERAN, 2006).
2.8 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTY S INFEKČNÍM
ONEMOCNĚNÍM
Infekční pacient je jedinec, který jeví klinické či laboratorní známky infekčního
onemocnění. V případě podezření nebo průkazu infekčního onemocnění s nutností
izolace na kterémkoli pracovišti zdravotnického zařízení je formou konziliární služby
kontaktován personál kliniky infekčního lékařství. Všeobecná sestra na základě příjmové
diagnózy umisťuje pacienta na pokoj s pacienty stejného onemocnění nebo na samostatný
izolační pokoj. Respektuje přitom možný přenos onemocnění a tím ochranu pacientů i
personálu. Provádí příjem pacienta, seznamuje pacienta/zákonného zástupce
s hygienickým režimem a protiepidemickými opatřeními souvisejícími s diagnózou
a s nutností jejich dodržování.
2.8.1 PRAVIDLA PŘI OŠETŘOVÁNÍ INFEKČNÍHO PACIENTA
Při ošetřování infekčního pacienta platí následující pravidla:
➢ přísně dodržovat aseptické metody a postupy (např. převazy, zavedení a výměna
kanyl, katétrů, injekční terapie, infuzní terapie, při péči o poškozenou oblast kůže),
➢ při vyžádání vyšetření informovat předem zdravotnické pracoviště, které bude
vyšetření provádět, o infekčním onemocnění pacienta, uvádět na žádance,
34
➢ provádět hygienickou dezinfekci rukou vždy po rizikových výkonech u osob
s infekčním onemocněním nebo po manipulaci s biologickým materiálem
a použitým prádlem,
➢ maximálně individualizovat pomůcky včetně toaletních (např. teploměry,
fonendoskopy, apod.), přednostně používat jednorázové pomůcky,
➢ u výkonů, kde je porušována nebo již porušena integrita kůže a sliznic, provedena
komunikace s tělními dutinami, popřípadě nefyziologický vstup do organismu,
➢ volit ochranné pomůcky ve vztahu k výkonu, zátěži a riziku pro pacienta i personál,
➢ zajistit dohled nad dodržováním zásad hygieny u pacientů (hygienická očista
pokožky před výkony a hygienická očista těla před operacemi a po nich), provádět
cílený a účelný úklid,
➢ bezpečně zacházet s použitými přístroji, nástroji a zdravotnickým materiálem,
kontaminované pomůcky (určené k opakovanému používání) ihned odkládat do
připraveného dezinfekčního roztoku k dekontaminaci; sterilizace zdravotnických
prostředků na oddělení centrální sterilizace,
➢ při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem provést okamžitě
dekontaminaci potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovou vatou
navlhčenou účinným dezinfekčním roztokem s virucidním účinkem, následuje
mechanická očista a omytí místa, povrchu nebo plochy dezinfekčním přípravkem.
2.8.2 REŽIMOVÁ OPATŘENÍ
➢ důsledně dodržovat bariérový ošetřovací režim,
➢ při vizitách a převazech navštěvovat izolační pokoj jako poslední a při všech
provozních, ošetřovacích, diagnostických a léčebných úkonech používat materiál a
pomůcky, nástroje, přístroje a monitory vyčleněné pouze pro tento pokoj,
➢ na izolačním pokoji maximálně omezit pohyb nadbytečných osob (ZŠ, medici,
stážisté),
➢ v případě plánovaného operačního výkonu je nutno pacienta zařadit do operačního
programu jako posledního,
➢ informace o výskytu infekce vypsat i na všechny žádanky (laboratoře, rtg,
sonografie, CT apod.),
➢ při vyšetřování, ošetřování a léčbě infekčního pacienta zásadně používat
odpovídající ochranné pracovní pomůcky,
35
➢ při vstupu do izolačního pokoje oblékat jednorázový ochranný plášť, případně
čepici nebo ústenku (podle způsobu přenosu nákazy), s výjimkou, kdy nedochází k
přímému kontaktu s pacientem (podání léku, stravy); pracovat zásadně
v rukavicích; po návštěvě pokoje vše odložit do vyčleněného koše při výstupu
z izolace (uvnitř pokoje) a ještě v izolačním pokoji provést hygienickou dezinfekci
rukou; pokud jsou koš a dezinfekce umístěny za dveřmi pokoje, režimově
minimalizovat riziko dalšího šíření infekce,
➢ vyžadovat dodržování domácího řádu pacientem, důraz klást na uvědomělou kázeň
pacientů a na dodržování zásad osobní hygieny a omezení vzájemného kontaktu
pacientů,
➢ poučit návštěvy o nutnosti a způsobu používání jednorázového ochranného oděvu,
případně rukavic či ústenky – podle způsobu přenosu infekce,
➢ v případě infikované rány nebo kožní léze použít vhodné pevné antiseptické krytí,
veškerý použitý materiál je považován za infekční, ihned na místě odložit do
uzavíratelného koše s vloženým PVC vakem, který se ihned po naplnění, minimálně
však jedenkrát denně, z pokoje či oddělení odstraní a likviduje spálením,
➢ z izolačního pokoje nevynášet žádné pomůcky, zařízení a přístroje, pokud nebyly
řádně vydezinfikovány, maximálně se využívají jednorázové přístroje a pomůcky,
➢ s prádlem manipulovat jako s infekčním materiálem, zbytečně nevířit,
neroztřepávat; při manipulaci používat jednorázový ochranný plášť, rukavice,
ústenku; použité prádlo se vkládá do igelitových pytlů označených jako infekční
prádlo, třikrát denně se provádí úklid s dezinfekcí podlah, dezinfekce umyvadla,
včetně kohoutků, a dezinfekce WC,
➢ poučit pracovníky úklidové služby o mimořádných opatřeních, nutnosti používat
ochranné pracovní prostředky a posléze nakládání s infekčním odpadem.
2.8.3 PROPUŠTĚNÍ INFEKČNÍHO PACIENTA
Infekční pacienti jsou propouštěni po zvládnutí či stabilizaci infekčního onemocnění.
Lékař pacienta informuje o případných léčebných a preventivních režimech, které je třeba
dodržovat. Pacienti jsou propouštěni tak, aby nedocházelo ke vzájemnému kontaktu
s nově přijímanými či už hospitalizovanými pacienty.
V lékařské i ošetřovatelské propouštějící zprávě infekčního pacienta musí být na titulní
stráně výrazně označeno „infekční onemocnění“, a to i v případě, že v době
propuštění/překladu je již negativní. Jde o rizikového pacienta a další ošetřující lékař musí
být o této skutečnosti informován.
36
V případě převozu pacienta do jiného zdravotnického zařízení nebo v případě
propuštění domů se při převozu s pacientem zachází jako s infekčním. Staniční sestra či
ošetřující lékař nahlásí při objednávání sanity výskyt infekce u pacienta. Po skončení
převozu se provede prostorová dezinfekce sanitního vozu podle provozního řádu
dopravní zdravotní služby.
Při propuštění do domácího ošetření může být pacient převezen i osobním vozem členů
rodiny. Členové rodiny jsou šetrným způsobem informováni a poučeni ošetřujícím
personálem o výskytu infekce a ošetřování pacienta s infekcí v domácím prostředí.
Pokud je propuštěný pacient převeden do ambulantní péče, musí být příslušná
ambulance informována předem. O ukončení hospitalizace infekčního pacienta informuje
ošetřující lékař, eventuálně Staniční sestra zaměstnance oddělení hygieny zdravotnického
zařízení (PODSTATOVÁ, 2011).
37
3 POPIS ŘEŠENÍ PRUZKUMU
Cílem této práce je zjištění orientovanosti laické veřejnosti v problematice tropických
nemocí. V dnešní době je zcela běžné cestování jak z důvodu dovolené, tak z důvodů
pracovních. Bereme to jako automatickou věc, ale už jen málo z nás si uvědomuje, že to
má i své stinné stránky jako například import tropických nemocí, které se na našem území
běžně nevyskytují.
3.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM
Zmapovat znalosti a povědomí laické veřejnosti o problematice nákaz importovaných
do ČR nebo nákaz, u nichž hrozí riziko importu.
3.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE, PRŮZKUMNÉ OTÁZKY
Cíl 1: Zjistit, zda mají větší orientovanost v problematice importovaných infekcí muži
či ženy.
Cíl 2: Zjistit znalosti laické veřejnosti o nadstandardním očkování v ČR.
Cíl 3: Zjistit, jaká je informovanost laické veřejnosti o příznacích nemocí získaných
v souvislosti s pobytem v zahraničí.
Cíl 4: Zjistit informovanost laické veřejnosti o malárii.
Cíl 5: Zjistit informovanost laické veřejnosti o HIV/AIDS.
38
4 METODIKA PRŮZKUMU
K získávání potřebných dat jsme použili kvantitativní metodu průzkumu pomocí
nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazník se skládal z dvaceti jedna otázek,
přičemž první tři byly informativní. Dvacet otázek bylo uzavřených, pouze jedna
z nabídnutých odpovědí byla správná. Pouze jedna otázka byla otevřená. Před rozdáním
dotazníku byl respondentům vysvětlen účel a připojeno bylo ujištění, že veškeré
informace budou použity pouze ke studijním účelům a bude zachována jejich anonymita.
Provedli jsme statistické zpracování výsledků. Odpovědi jsme vyhodnotili pomocí
programu MS Office Excel a následně jsme je převedli do tabulek a grafického
znázornění. Výsledky jsou znázorněny v absolutních číslech.
4.1 ČASOVÝ HARMONOGRAM
V říjnu 2015 jsme shromažďovali potřebné zdroje a informace k danému problému.
V lednu jsme si stanovili cíle. Poté jsme provedli tzv. pilotní průzkum, následně byly na
základě výsledků pilotního průzkumu některé otázky upraveny.
V únoru 2016 jsme začali pracovat na vyhodnocení získaných informací.
4.2 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU
Potřebovali jsme široké spektrum zkoumaného vzorku, instinktivně jsme tak volili
místa s vyšší koncentrací mladých lidí obojího pohlaví a různé úrovně vzdělání, aby došlo
k co největšímu pokrytí spektra respondentů. Dotazník byl rozdán ve studovnách
a kavárnách v Praze, v Národní technické knihovně v Dejvicích, Akademickém
klubu, kavárně a studovně Cafedu na Muzeu. Dotazník celkem vyplnilo 250 osob, z toho
rovnoměrně 125 mužů a 125 žen.
39
5 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU
Tabulka č. 1 Věkové spektrum
(Otázka č. 2 dotazníku – Kolik je vám let?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
0-18 4 3,20 % 2 1,60 %
19-26 84 67,20 % 102 81,60 %
27-35 24 19,20 % 20 16,00 %
nad 36 13 10,40 % 1 0,80 %
Graf č. 1 Věkové spektrum
Ve zkoumaném vzorku převažovala věková skupina 19-26 let.
0
20
40
60
80
100
120
0-18 19-26 27-35 nad 36
Věkové spektrum
muži Absolutní četnost ženy Absolutní četnost
40
Tabulka č. 2 Dosažené vzdělání
(Otázka č. 3 dotazníku – Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Základní 0 0,00 % 0 0,00 %
Střední bez
maturitní zkoušky
2 1,60 % 4 3,20 %
Střední
s maturitní
zkouškou
58 46,40 % 26 20,80 %
Vysokoškolské 65 52,00 % 95 76,00 %
Graf č. 2 Dosažené vzdělání
Více než polovina dotazovaných má vysokoškolské vzdělání. Možným ovlivňujícím
faktorem je místo sběru vzorku.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Základní Střední bez maturitní
zkoušky
Střední s maturitní
zkouškou
Vysokoškolské
Dosažené vzdělání
muži Absolutní četnost ženy Absolutní četnost
41
Tabulka č. 3 Pobyt v zahraničí
(Otázka č. 4 dotazníku – Byl/a jste někdy v zahraničí?)
Muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Ano 118 94,40 % 120 96,00 %
Ne 7 5,60 % 5 4,00 %
Graf č. 3 Pobyt v zahraničí
Na tuto průzkumnou otázku odpověděla většina respondentů, že nejméně jednou
v životě navštívili zahraničí, což je v dnešní době zcela logické a běžné. Zejména mladší
lidé berou cestování jako nedílnou součást svého života.
0
20
40
60
80
100
120
140
Ano Ne
Pobyt v zahraničí
muži Absolutní četnost ženy Absolutní četnost
42
Tabulka č. 4 Zahraniční země
(Otázka č. 5- dotazníku – Ve které části světa jste pobýval/a?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Evropa 80 64,00 % 64 51,20 %
jižní Amerika 14 11,20 % 19 15,20 %
Afrika 13 10,40 % 20 16,00 %
USA 18 14,40 % 22 17,60 %
Graf č. 4 Části světa
Na tuto průzkumnou otázku převládala nejčastější odpověď Evropa. Z celkového počtu
250 dotazovaných respondentů celých 57,60 % pobývalo v Evropě.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Evropa jižní Amerika Afrika USA
Části světa
muži ženy
43
Tabulka č. 5 Definice oboru
(Otázka dotazníku č. 6 - Čím se zabývá infekční lékařství?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
obor zabývající se
diagnostikou a léčbou
nemocí způsobenými
mikroorganismy
121 96,80 % 119 95,20 %
obor zabývající se
eliminací
a dekontaminací
infekčních patogenů
4 3,20 % 6 4,80 %
Graf č. 5 Definice oboru
Na tuto otázku odpovědělo více než 95 % dotazovaných správně u obou pohlaví.
Vyplývá z toho vysoká informovanost o daném téma.
0
20
40
60
80
100
120
140
muži ženy
Definice oboru
diagnostika a léčba nemocí elimonace a dekontaminace
44
Tabulka č. 6 Zkratka HIV
(Otázka č. 7 dotazníku - Co znamená zkratka HIV?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Human
independent virus
16 12,80 % 25 20,00 %
Human
Immunodeficiency
virus
99 79,20 % 76 60,80 %
Half Immunite
syndrom
10 8,00 % 24 19,20 %
Graf č. 6 Zkratka HIV
Více než 70 % dotazovaných odpovědělo, že význam zkratky HIV zní: Human
Immunodeficiency virus, což byla správná odpověď. Zde převládala správná odpověď ve
vzorku mužů (79,2 %) oproti ženám (60,8 %).
0
20
40
60
80
100
120
Human independent virus Human
Immunodeficiency virus
Half Immunite syndrom
Zkratka HIV
muži ženy
45
Tabulka č. 7 Plánované očkování
(Otázka č. 8 dotazníku - Můžeme se nechat očkovat
před plánovaným pobytem v cizině?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
ano 100 80,00 % 108 86,40 %
ne 2 1,60 % 3 2,40 %
nevím 23 18,40 % 14 11,20 %
Graf č. 7 Plánované očkování
Na tuto otázku odpovědělo správně celkem 208 respondentů. Větší úspěšnost u této
otázky měly ženy. Proč převládaly ženy, o tom lze pouze polemizovat. Vycházíme ze
všeobecného mínění veřejnosti, že ženy celkově více dbají na své zdraví a prevenci,
a proto mají možná větší povědomí o prevenci.
0
20
40
60
80
100
120
ano ne nevím
Plánované očkování
muži ženy
46
Tabulka č. 8 Pracoviště provádějící očkování
(Otázka č. 9 dotazníku- Které pracoviště provádí očkování do zahraničí?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
ordinace PL 26 20,80 % 33 26,40 %
hygienická
stanice
18 14,40 % 10 8,00 %
certifikovaná
pracoviště 69 55,20 % 74 59,20 %
infekční
oddělení 12 9,60 % 8 6,40 %
Graf č. 8 Pracoviště provádějící očkování
U této otázky se objevuje větší diferenciace v odpovědích, přesto převažující byla
správná odpověď, tj. při plánové cestě do zahraničí se lze nechat očkovat
na certifikovaných pracovištích. I zde se projevovala větší informovanost u žen (59,2 %)
oproti mužům (55,2 %).
0
10
20
30
40
50
60
70
80
ordinace PL hygienická
stanice
certifikovaná
pracoviště
infekční oddělení
Pracoviště provádějící očkování
muži ženy
47
Tabulka č. 9 Mezinárodní očkovací průkaz
(Otázka č. 10 dotazníku - Co znamená pojem mezinárodní očkovací průkaz?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
certifikát o
platném očkování
109 87,20 % 118 94,40 %
průkaz
bezinfekčnosti
16 12,80 % 7 5,60 %
Graf č. 9 Mezinárodní očkovací průkaz
U této otázky dotazníku jednoznačně převládaly správné odpovědi jak
u mužů, tak u žen. Mezinárodní očkovací průkaz patří mezi základní výbavu každého
cestovatele, což se prokázalo průměrnou cca 90% úspěšností správných odpovědí
zkoumaného vzorku.
0
20
40
60
80
100
120
140
Absolutní četnost Absolutní četnost
muži ženy
Mezinárodní očkovací průkaz
certifikát o platném očkování průkaz bezinfekčnosti
48
Tabulka č. 10 Virová žloutenka
(Otázka č. 11 dotazníku - Jaký je odborný název pro virovou žloutenku?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
hepatitida 58 46,40 % 79 63,20 %
lues 18 14,40 % 16 12,80 %
ikterus 49 39,20 % 30 24,00 %
Graf č. 10Virová žloutenka
U této otázky můžeme pozorovat nižší informovanost, průměrně 55 % respondentů
znalo správnou odpověď. Poměrně vysokých 31,6 % dotazovaných si myslelo, že správná
odpověď na otázku zní „ikterus“. Rozpory jsou zde na místě, protože problematika
hepatitid je velice obtížná i pro vyškolený zdravotnický personál a odborné termíny
nejsou laickou veřejností evidentně příliš známy.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
hepatitida lues ikterus
Virová hepatitida
muži ženy
49
Tabulka č. 11 Hlášení infekční nemoci
(Otázka č. 12 dotazníku - Musí se některá vybraná infekční onemocnění hlásit
krajské hygienické stanici?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
ano 88 70,40 % 96 76,80 %
ne 21 16,80 % 14 11,20 %
nevím 16 12,80 % 15 12,00 %
Graf č. 11 Hlášení infekční nemoci
Více než 73 % dotazovaných opovědělo na otázku správně. Jedna z možných možností,
proč je u této otázky vysoká úspěšnost je všeobecné povědomí laické veřejnosti o této
problematice.
0
20
40
60
80
100
120
ano ne nevím
Hlášení infekční nemoci
muži ženy
50
Tabulka č. 12 Přenosy HIV
(Otázka č. 13 dotazníku - Lze přenést virus HIV podáním ruky?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
ano 2 1,60 % 0 0,00 %
ne 118 94,40 % 123 98,40 %
nevím 5 4,00 % 2 1,60 %
Graf č. 12 Přenos HIV
Z grafu je zřejmé, že více než 94 % dotazovaných odpovědělo správně. Vysoká
úspěšnost správných odpovědí je možná ovlivněna faktem, že o problematice HIV/AIDS
jsou celosvětově vedené osvětové kampaně.
0
20
40
60
80
100
120
140
ano ne nevím
Přenos HIV
muži ženy
51
Tabulka č. 13 Nejčastěji importované tropické horečnaté infekce do Evropy
(Otázka č. 14 dotazníku – Jaké importované
tropické horečnaté infekce se nejčastěji importují do Evropy?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
malárie 62 49,60 % 89 71,20 %
mononukleóza 12 9,60 % 12 9,60 %
spála 40 32,00 % 20 16,00 %
plané neštovice 11 8,80 % 4 3,20 %
Graf č. 13 Tropické horečnaté infekce nejčastěji importované do Evropy
V odpovědích na tuto otázku se vyskytovala správná odpověď velmi často, a to malárie.
Je zajímavé, že se zde vyskytl velký rozdíl v počtu správných odpovědí u mužů a u žen.
Opět skupina žen vykazuje podstatně vyšší informovanost.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
malárie mononukleóza spála plané neštovice
muži ženy
52
Tabulka č. 14 Přenos hepatitidy A
(Otázka č. 15 dotazník – Čím se přenáší hepatitida typu A?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
fekálněorální
cestou
77 61,60 % 101 80,60 %
krví 27 21,06 % 20 16,00 %
pohlavním
stykem
19 15,20 % 4 3,20 %
vzduchem 2 1,60 % 0 0,00 %
Graf č. 14 Přenos hepatitidy A
U této otázky můžeme vidět převahu odpovědí, že k přenosu virové hepatitidy A
dochází fekálně orální cestou. Tato odpověď byla správná. Poměrně vysoké procento (37
%) dotazovaných si myslí, že k přenosu dochází krevní cestou.
0
20
40
60
80
100
120
fekálně-orální cestou krví pohlavním stykem vzduchem
Přenos hepatitidy A
muži ženy
53
Tabulka č. 15 Dominantní příznaky salmonelózy
(Otázka č. 16 dotazníku - Jaký je jeden z dominantních příznaků salmonelózy?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
průjem 88 70,40 % 111 88,80 %
závratě 10 8,00 % 10 8,00 %
náhlý pokles
tlaku krve
20 16,00 % 4 3,20 %
dušnost 7 5,60 % 0 0,00 %
Graf č. 15 Dominantní příznak salmonelózy
Na tuto otázku správně odpovědělo 79,60 % respondentů, že dominantním příznakem
pro salmonelózu je průjem.
0
20
40
60
80
100
120
průjem závratě náhlý pokles tlaku krve dušnost
Dominantní příznaky salmonelózy
muži ženy
54
Tabulka č. 16 Přenos nákazy břišním tyfem
(Otázka č. 17 dotazníku - Jaká je nejčastější cesta přenosu nákazy břišním tyfem?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
fekálně orální
cestou
95 76,00 % 70 56,00 %
vzdušnou
cestou
29 23,20 % 33 26,40 %
komárem 1 0,80 % 22 17,60 %
Graf č. 16 Přenos nákazy břišním tyfem
Na tuto otázku zvolili dotazovaní muži nejčastěji odpověď „fekálně orální cestou“, což
je správná odpověď. Naopak ženy nejčastěji volily odpověď „vzdušnou cestou“, tedy
chybně. V celkovém součtu na tuto otázku správně odpovědělo 66 % dotazovaných.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Fekálně orální cestou Vzdušnou cestou Komárem
Cesty přenosu
muži ženy
55
Tabulka č. 17 Závažnost tropických chorob
(Otázka č. 18 dotazníku - Pro koho jsou tropické nemoci zvláště nebezpečné?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
osoby trvale
nežijící v
postižené oblasti
103 82,40 % 118 94,40 %
osoby, trvale žijící
v postižené oblasti
22 17,60 % 7 5,60 %
Graf č. 17 Závažnost tropických chorob
Na tuto otázku 88 % dotazovaných zvolilo správnou odpověď. Ve větším riziku nákazy
jsou osoby, které nežijí trvale v postižené oblasti a nemají ochranné protilátky. V četnosti
správných odpovědí nebyl zásadní rozdíl mezi muži a ženami, obě skupiny jsou o této
skutečnosti dobře informovány.
0
20
40
60
80
100
120
140
osoby trvale nežijící v postižené oblasti osoby, trvale žijící v postižené oblasti
Závažnost tropických chorob
muži ženy
56
Tabulka č. 18 Příznaky onemocnění vyskytující se po návratu ze zahraničí
(Otázka č. 19 dotazníku - Znáte nějaké příznaky,
které se mohou vyskytnout po pobytu v zahraničí?)
muži ženy
Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost
ano 41 32,80 % 21 16,80 %
ne 84 67,20 % 104 83,20 %
Graf č. 18 A Příznaky onemocnění vyskytující se po návratu ze zahraničí
Graf č. 18 B Nejčastěji uváděné příznaky
Na tuto otázku odpovědělo více než 40 % dotazovaných, že si myslí, že zná příznaky
onemocnění. V grafu č. 18 B jsme vybírali nejčastěji uváděné odpovědi (průjem, únava,
nachlazení, vyrážka, jiné).
0
20
40
60
80
100
120
ano ne
Příznaky onemocnění
muži ženy
Nejčastější uvedené příznaky
průjem vyrážka nachlazení únava jiné
57
Tabulka č. 19 AIDS jako infekční onemocnění
(Otázka č. 20 dotazníku - Patří onemocnění AIDS mezi infekční onemocnění?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
ano 73 58,40 % 89 71,20 %
ne 39 31,20 % 30 24,00 %
nevím 13 10,40 % 6 4,80 %
Graf č. 19 AIDS
Na otázku dotazníku č. 20 Patří onemocnění AIDS mezi infekční onemocnění,
odpovědělo správně jen 58,4 % dotázaných mužů a 71,2 % dotázaných žen. Je vidět, že
tato elementární znalost mezi dotazovanými je na velmi nízké úrovni, obzvláště u mužů,
a to i přes poměrně masivní osvětové kampaně ve sdělovacích a dopravních prostředcích
nebo veřejném prostoru. Je třeba si tuto skutečnost uvědomit a nadále znalosti veřejnosti
o základních skutečnostech onemocnění AIDS prohlubovat všemi dostupnými
prostředky.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
ano ne nevím
AIDS
muži ženy
58
Tabulka č. 20 Výskyt průjmového onemocnění po návratu ze zahraničí
(Otázka č. 21 dotazníku - Vyskytují se průjmová onemocnění
mezi cestovateli často?)
muži ženy
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
velice často, jen
zřídka závažné
37 29,60 % 23 18,40 %
vzácně, vysoká
mortalita
88 70,40 % 102 81,60 %
Graf č. 20 Výskyt průjmového onemocnění po návratu ze zahraničí
Tato otázka prokázala neinformovanost laické veřejnosti o průjmovém onemocnění,
chybně byla uváděná odpověď, že ve většině případů se průjmy vyskytují vzácně a je
u nich vysoká mortalita.
0
20
40
60
80
100
120
Absolutní četnost Absolutní četnost
muži ženy
Výskyt průjmů u cestovatelů
velice často, jen zřídka závažné vzácně, vysoká mortalita
59
6 INTERPRETACE VLASTNÍHO VÝZKUMU
6.1 VYHODNOCENÍ CÍLŮ
Cíl 1: Zjistit, zda mají větší orientovanost v problematice tropických nemocí muži,
či ženy.
První část dotazníku obsahovala osobní údaje (pohlaví, věk, vzdělání), druhá část
dotazníku byla vytvořena tak, že pouze jedna odpověď byla správná. V celkovém měřítku
byly výsledky nadprůměrně pozitivní. Z celkového počtu 250 respondentů byla úspěšnost
70,11 % pro obě pohlaví. Při následné diseminaci byly výsledky následovné: muži 63,71
% a ženy 76,52 %.
Cíl 2: Zjistit znalosti laické veřejnosti o nadstandardním očkování v ČR
Orientovanost jsme zjišťovali pomocí otázek (8, 9, 10) z dotazníku.
Na otázku č. 8 „Očkování před plánovaným výjezdem“ správně odpovědělo 208
respondentů, což činí 83,20 %.
Na otázku č. 9 „Pracoviště provádějící očkování do zahraničí“ byl počet správných
odpovědí 143 z 250, tj. 57,20 %
Na otázku č. 10 „Co znamená mezinárodní očkovací průkaz?“ odpovědělo správně 227
dotazovaných z celkového počtu 250, což činí 90,80 %.
V celkovém součtu byla úspěšnost 77,06 %. Tím lze říci, že se respondenti orientují
v oblasti nadstandardního očkování před cestou do zahraničí.
Cíl 3: Zjistit, jaká je informovanost mužů a žen o příznacích nemocí v souvislosti
s pobytem v zahraničí.
Informovanost o příznacích jsme zjišťovali pomocí otázek č. 16, 19, 21.
Na otázku č. 16 „Jaký je jeden z dominantních příznaků salmonelózy“ správně
zodpovědělo 199 respondentů, tj. 79,60 %. Vysoká úspěšnost je nejspíše ovlivněná
rozšířeností daného onemocnění na území České republiky.
Na otázku č. 19 „Příznaky onemocnění po návratu“ převládaly odpovědi: průjem,
vyrážka, únava a nachlazení. Celkem 62 osob, tj. 24,80 %, odpovědělo, že zná nějaké
příznaky onemocnění po návratu ze zahraničí.
60
Na otázku č. 21 „Výskyt průjmového onemocnění po návratu ze zahraničí“ správně
opovědělo pouze 60 respondentů, tj. 24 %. Proč zde byla úspěšnost tak nízká, nelze přesně
dovodit. Náš osobní názor je, že průjmová onemocnění se v naší populaci vyskytují
běžně, ale ne všichni lidé, kteří trpí tímto příznakem, jsou si vědomi závažnosti tohoto
onemocnění, které v některých případech může končit až smrtí.
Cíl 4: Zjistit informovanost mužů a žen o malárii.
Pro tento cíl jsme si zvolili průzkumnou otázku č. 14. Na tuto otázku „Nejčastější
importované horečnaté infekce“ správně odpovědělo 151 respondentů, že malárie patří
mezi nejčastější nákazy. Dle procentuálního hlediska byla úspěšnost 60,40 %. Osobně
jsme se domnívali, že číslo bude vyšší.
Cíl 5: Zjistit informovanost mužů a žen o AIDS.
Informovanost o AIDS jsme zjišťovali pomocí otázek č. 7, 13, 20.
Na otázku č. 7 „Co znamená zkratka HIV?“ správně odpovědělo 175 respondentů,
tj. 70,00 %.
Na otázku č. 13 „Je možný přenos viru HIV podáním ruky?“ z celkového počtu 250
dotazovaných odpovědělo správně 241 respondentů, tj. 96,40 %.
Na otázku č. 20 „Patří onemocnění AIDS mezi infekční choroby?“ správně odpovědělo
162 respondentů z celkového počtu 250 dotazovaných, tedy více než polovina.
U této otázky považujeme za mimořádnou neznalost laické veřejnosti. A to zejména
proto, že v oblasti AIDS/ HIV probíhají celosvětové preventivní programy a kampaně.
Zde by bylo na místě mnohem vetší počet správných odpovědí.
61
DISKUZE
Není snadné srovnávat práci na toto téma s jinými autory, jelikož je velice specifické
a záleží na současné zdravotní situaci u nás a ve světě.
Z našeho zjištění vyplývá, že je stále nedostatečná informovanost populace
o problematice HIV/AIDS. Z průzkumu vyšlo, že pouhých 56,06 % dotazovaných se
orientuje v problematice o HIV/AIDS. Tuto informaci nám potvrdil i výzkum doktora
Malého a jeho týmu, který tvrdí, že v roce 2015 bylo v České republice na základě 1,29
mil. provedených vyšetření nově diagnostikováno 266 případů infekce HIV u občanů ČR
a cizinců s dlouhodobým pobytem, což je nejvyšší roční výskyt v historii sledování od r.
1985. V relativním vyjádření představuje uvedený počet výskyt 2,52 případu na 100 000
obyvatel. S tímto tvrzením korespondují i data ze SZU, který k prosinci 2016 evidoval
2772 HIV pozitivních, z toho 2484 byli občané ČR/rezidenti a 288 cizinců.
U onemocnění AIDS byla hodnota 549 osob.
Data můžeme porovnat i s diplomovou prací Ilony Palátové z Jihočeské univerzity - její
výzkum probíhal od ledna do prosince 2016 formou kvalitativního výzkumu a její téma
práce bylo „Prevence AIDS/HIV v České republice - Jaká je vlastně realita?“. Pro
zpracování zvolila kvalitativní formu výzkumu pomocí techniky sekundární analýzy dat
a obsahové analýzy. Analyzována byla data v Národní referenční laboratoři pro AIDS.
Ve 42 případech (27,5 %) byla HIV infekce diagnostikována cizincům s dlouhodobým
pobytem v ČR – tzv. rezidentům. Občanů ČR bylo 111 (72,5 %). V roce 2011 se narodily
3 děti HIV pozitivním matkám.
Nedostatečnou informovanost o této nákaze potvrzuje i diplomová práce Martina
Hrycha ze Západočeské univerzity v Plzni, který ve své prostorové analýze výskytu
HIV/AIDS na území České republiky zjistil, že v povědomí občanů vyspělých
evropských zemí je hluboce zakořeněno přesvědčení, že „já neonemocním“, že „dnešní
medicína je natolik vyspělá, že můj život nemůže být v ohrožení a není tedy třeba se
zatěžovat očkováním či nějakou další prevencí“.
62
Jedním z dalších cílů naší diplomové práce bylo zjištění, zda mají větší orientovanost
muži či ženy v problematice importovaných infekcí, zejména AIDS/HIV, žloutenka,
malárie, Zika, Ebola, horečka dengue a průjem cestovatelů. Z našeho průzkumu vyšlo, že
se lépe v problematice orientují ženy. Muži dosáhli hodnoty 76,13 %, u žen byl výsledek
80,33 %. Což v celkovém počtu není markantní rozdíl. S našimi výsledky se shoduje
i statistika SZÚ, který datuje k 31. 12. 2016 téměř 5x větší incidenci mužů u onemocnění
HIV/AIDS.
Dalším cílem bylo zjistit informovanost laické veřejnosti o malárii. Z našeho průzkumu
vyplynulo, že více než 60 % dotazovaných zná problematiku malárie. Jelikož se jedná
o velice aktuální problém, mělo by být číslo mnohem větší. Jiný názor na tuto
problematiku má Tereza Váněová ve své diplomové práci z roku 2008 na téma „Malárie
z pohledu Středoevropana“. Popisuje, že dostupnost informací není klíčovým
problémem, tím je nedostatek podrobnějších informací v češtině.
Dalším významným celosvětovým problémem v tomto specifickém spektru
onemocnění jsou finanční zdroje, které by pomohli zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu
vybraných infekčních onemocnění. Autoři odborných publikací se shodují, že je jich
nedostatek. Liší se pouze nástroji, jakými by se měla tato situace řešit. Jeden možný
způsob popisuje ve své práci na téma „The Global Health Crisis and Our Nation's
Research Universities“ profesor Kinshore a jeho tým, který tvrdí, že by se měly
podporovat univerzity a jejich výzkumná střediska, které se zejména podílejí na výzkumu
v oblasti léčby infekčních onemocnění.
Jiného názoru je Feachem a jeho tým, který ve své práci tvrdí, že klíčem k vymýcení
malárie není jen podpora vysokých škol a jejich výzkumných aktivit, nýbrž aktivní
podpora globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malarii (Global Fund). Tento
fond poskytuje finanční podporu zemím endemicky postiženým malárií. Jak Feachem ve
své práci uvádí: “Global fund umožnil od roku 1900 eliminovat malárii ve 113 zemích a
v dalších 34 zemích v současné době pracuje na úplném odstranění malárie, z nichž
mnohé jsou na cestě k odstranění do roku 2020.
V České republice došlo k zásadnímu kroku, kdy problematika zvládání infekčních
onemocnění byla zařazena do akčního plánu Zdraví 2020, jehož účelem je především
63
stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných
a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace (MZČR,
2015).
Dalším cílem bylo zjištění znalosti laické veřejnosti o nadstandardním očkování v ČR,
kdy v našem případě byla úspěšnost více než 70 %, čímž se potvrdila znalost laické
veřejnosti. S tímto faktem částečně souhlasí i výsledky diplomové práce Ivy Mikuláškové
z roku 2015, která souhlasí, že informovanost o nadstandardním očkování se zvyšuje, ale
pouze u některých vybraných onemocnění. Celkovým zjištěním bylo, že ženy jsou více
informovány než muži. Tohoto názoru je se svojí prací Jana Špačková z Masarykovy
univerzity, která ve své diplomové práci na téma „Očkování dětí z pohledu rodičů“
dospěla k závěru, že ženy mají větší přehled o tom, proti kterým nemocem se děti v ČR
očkují.
Kromě toho je nutné věnovat pozornost také novým hrozbám, aktuálně vznikajícím
situacím. Současná migrační vlna z Blízkého východu a Afriky, kdy tisíce příchozích lidí
žije v zoufalých podmínkách v provizorních táborech s nedostatečnou hygienou
a lékařskou péčí, představuje zvýšené riziko přenosu infekcí a reálné riziko vypuknutí
a šíření epidemie.
64
7 NÁVRHY NA DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Importované infekce tu byly, ale i budou. Podstatou problému není jen nalezení vakcín
k prevenci všech onemocnění, ale i motivace jedince k odpovědnosti. Je možné ovlivnit
importované infekce zvýšenou kontrolou cestujících z rizikových oblastí? Jak definovat
rizikové zóny?
V televizi a dalších médiích běží stovky reklam na zdravý životní styl, ale rizika spojená
s malárií nebo se žloutenkou nejsou představena. Není to téma, které by se hodilo na
billboardy místo reklamy na hodinky. Projedeme-li se metrem v New Yorku, první, co
upoutá naši pozornost, jsou obří nápisy o virových infekcích a rizicích s nimi spojených.
Řadíme-li se mezi světové metropole, je nutné se inspirovat i v tomto směru.
Naše doporučení pro praxi zní: zvýšit prevenci a osvětovou činnost efektivní formou
(např. reklamy v televizi, billboardy atd.), věnovat větší pozornost nástrahám při
cestování do rizikových zemí, které mohou ohrozit každého cestovatele. V tomto
segmentu zaměřit pozornost zejména na muže, protože vykazovali nižší míru
informovanosti.
Kromě výše uvedeného se jeví jako vhodné systematicky začlenit informování
o infekčních nemocech do vzdělávacích programů ve školách.
Dále lze poukázat na objev výzkumníků na univerzitě v Malajsii, kteří přišli
s netradičním řešením veřejného osvětlení, které funguje na principu přitahování komárů
za oxidem uhličitým do lampy a následného zabránění jeho úniku. Tím se snižuje riziko
nakažení malárií a horečkou dengue. Výzkumný objev lze doporučit k zavedení do běžné
praxe v rizikových oblastech.
65
ZÁVĚR
V této bakalářské práci jsme se zabývali informovaností laické veřejnosti
o importovaných tropických infekcích a celkové problematice nejen očkování, ale také
o dostupnosti získávání všech potřebných informací. Pro bakalářskou práci jsme si
zvolili pět cílů, kterých jsme chtěli dosáhnout:
Zjistit, zda mají větší orientovanost v problematice tropických nemocí muži či ženy.
Z celkového počtu 250 respondentů se 78,23 % respondentů orientovalo v problematice.
Při následné diseminaci dosáhli muži hodnoty 76,13 %, u žen byl výsledek 80,33 %.
V dané problematice se tedy orientují více ženy.
Zjistit orientovanost mužů a žen v nadstandardním očkovacím systému v České
republice. V celkovém součtu byla orientovanost respondentů v této problematice
77,06 %. Tím lze říci, že se respondenti poměrně dobře orientují v očkovacím systému
v České republice.
Zjistit, jaká je informovanost mužů a žen o příznacích nemocí v souvislosti s pobytem
v zahraničí. Zde došlo k mírnému poklesu a celková informovanost klesla k 51,8 %.
Zjistit informovanost mužů a žen o malárii. Ta dosáhla 60,40 %.
Zjistit informovanost mužů a žen o onemocnění AIDS. Na otázky vztahující se k tomuto
cíli správně odpovědělo 195 respondentů z 250, tj. 78 % dotázaných.
Lze shrnout, že informovanost laické veřejnosti o importovaných tropických infekcích
je na relativně dobré úrovni - až na problematiku HIV/AIDS. Žádná z otázek, kterými
byla zjišťována míra informovanosti a znalostí o celkové problematice očkování,
nevykázala méně než 50 % hodnotu správných odpovědí. Přesto z výzkumných otázek
dovozujeme nutnost zaměřit informovanost na některé oblasti, např. na oblast
symptomatologie nemocí. Na otázku č. 7 z dotazníku jsme (Co znamená zkratka HIV)
jsme použili výpočet chí kvadrátu, kde jsme porovnávali data z otázky spolu s pohlavím
66
a věkem. Dle výpočtu jsme přijmuli alternativní hypotézu, která nám říká, že zde určitá
závislost existuje.
Tato práce uvedla jen základní a pro nás zajímavá onemocnění. Téma importované
infekce je v dnešní době velice aktuální téma. Za zmínku stojí recidivovaný virus zika
apod. Dotazník byl strukturován tak, aby pokryl základní oblasti problematiky.
V praktické části jsme vyhodnotili data získaná od respondentů, která jsme poté graficky
znázornili.
Pro tuto práci jsme si zvolili kvantitativní průzkum. Ke sběru dat jsme použili
strukturovaný dotazník. Respondentům bylo vysvětleno, jak mají postupovat, a byli
ujištěni, že dotazník je zcela anonymní.
Tato bakalářská práce přinesla dílčí pohled na problematiku informovanosti laické
veřejnosti o importovaných tropických nemocech. Získali jsme řadu zajímavých
poznatků a názorů, které obohatily naši dosavadní zkušenost s tropickými infekcemi, ale
také umožnily zamyslet se nad podstatou věci, což není onemocnění samo, nýbrž
společnost a jedinec.
Práce si neklade za cíl změnit postoj veřejnosti k rizikům dané problematiky, ale má
upozornit na prostor pro další možnosti v prohloubení znalostí laické veřejnosti
v problematice tropických infekčních nemocí.
67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
AMBROŽOVÁ, Helena. Diferenciálně diagnostické kapitoly z infekčního lékařství.
2., upr. vyd. Praha: Karolinum, 2012, 125 s. ISBN 978-80-246-2040-4.
BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-644-1.
DOSTÁL, Václav. Infektologie. 1. dotisk 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 338 s.
Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0749-2.
ECDC. Ebola outbreak in West Africa. European centre for Disease Prevention and
Contol [online]. Sweden: Sweden Academy, 2008 [cit. 2016-08-21]. Dostupné z:
http://ecdc.europa.eu/EN/HEALTHTOPICS/EBOLA_MARBURG_FEVERS/Pages/eb
ola-outbreak-west-africa.aspx
FEACHEM, Phillips AA, Hwang J, Cotter et col. 2010 Nov 6;376(9752):1566-78. doi:
10.1016/S0140-6736(10)61270-6. Review
FREI, Jiří – problém týkající se nás všech. Http://zdravi.euro.cz/ [online]. Praha: Praha,
2015 [cit. 2016-08-21]. Dostupné z:
http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/hiv-aids-problem-tykajici-se-nas-vsech-459339
HAYES, Edward. B. 2009. Zika Virus Outside Africa [online]. Barcelona
[cit. 2016-02-25]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2819875/
HNILICOVÁ, Helena. Migrace a ochrana a podpora veřejného zdraví [online]. Praha,
2010 [cit. 2017-02-18]. Dostupné z:
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/mensiny/Hnilicova.pdf. Ústav veřejného
zdravotnictví a medicínského práva Univerzita Karlova – 1. Lékařská fakulta.
HUSA, Petr, Lenka KRBKOVÁ a Drahomíra BARTOŠOVÁ. Infekční lékařství: učební
text pro studenty všeobecného lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011,
159 s. ISBN 978-80-210-5660-2.
68
HOBSTOVÁ, Jiřina a Helena AMBROŽOVÁ. Infectious diseases. 2nd rev. ed. Prague:
Karolinum, 2012, 246 s. ISBN 978-80-246-2111-1.
HRYCH, Martin. Prostorová analýza výskytu HIV/AIDS na území České republiky.
Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Vedoucí práce RNDr. Jiří Preis, Ph.D.
CHONG,Wen Tong. Street lamp targets dengue fever [online]. England and Wales:
Creative Commons Attribution License, 2015 [cit. 2016-08-22]. Dostupné z:
http://www.scidev.net/global/engineering/news/street-lamp-targets-dengue-fever.html
KHS STC. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze: Hlášení
infekčních onemocnění. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem
v Praze: Hlášení infekčních onemocnění [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-08-22].
Dostupné z: http://www.khsstc.cz/obsah/hlaseni-infekcnich-onemocneni_483_1.html
KISHORE, SP.Tavera G. Hotez, P.J (2010) The Global Health Crisis and Our Nation's
Research Universities. PLoS Negl Trop Dis 4(2): e635. doi:
10.1371/journal.pntd.0000635
MALÝ, M. a kol. Výskyt a šíření HIV/AIDS v ČR v roce 2012. Zprávy z Národní
referenční laboratoře a odborných skupin Centra epidemiologie a imunologie.
2013. Státní zdravotnický ústav, Praha.
MATOUŠKOVÁ, Ivanka, VLČKOVÁ, Jana. Vybrané kapitoly z epidemiologie 2.
1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 93 s.
ISBN 978-80-244-3008-9.
MIKULÁŠKOVÁ, Iva. Vývoj využití nadstandardního očkování u dětí v letech 2011-
2014 [online]. Plzeň, 2015 [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: <http://theses.cz/id/pi363f/>.
Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií.
Vedoucí práce MUDr. Daniela Fránová.
69
MZČR, Akční plány pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020 [online]. Praha:
Ministerstvo zdravotnictví, 2015 [cit. 2017-05-21]. Dostupné z:
http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/akcni-plany-pro-implementaci-narodni-
strategie-zdravi-2020_10814_3016_5.html
NĚMCOVÁ, Jitka. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní
asistenci a Seminář k bakalářské práci [online]. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.,
Praha 5, Duškova 7, 150. Praha, 2015 [cit. 2016-08-22]. ISBN 978-80-904955-9-3.
PALÁTOVÁ, Ilona. Prevence HIV/AIDS v České republice - Jaká je vlastně realita?
[online]. České Budějovice, 2012 [cit. 2017-04-02]. Dostupné z:
<http://theses.cz/id/y6rmen/>. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých
Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Mgr. František Kotrba.
PLÍŠEK, Stanislav. Virové hepatitidy [online]. Praha, 2001 [cit. 2016-08-21].
Dostupné z: http://www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu
PREIS, J. 2011. Geografické rysy pandemie HIV/AIDS: Kolaps v ohrožených
regionech světa, rizika pro střední a východní Evropu. Vyd. Brno.
Disertační práce. Masarykova Univerzita. Přírodovědecký fakulta.
OECD. Acquired Immunodeficiency Syndrome (AIDS) [online]. 6 [cit. 2017-02-12].
Dostupné z : http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/hiv-aids-surveillance-
report-Europe-2013.pdf)
PODSTATOVÁ, Renata. Péče o pacienty s infekčním onemocněním. Sestra. 2011,
2011(4)
PROPEOPLE.CZ. Horečka dengue [online]. In: . s. 1 [cit. 2016-02-25].
Dostupné z: http://www.tropicke-nemoci.cz/horecka-denguefull_comments
ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Vydání první. V Praze: Univerzita
Karlova, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2932-2.
70
Slovníky.cz [online]. [cit. 2016-02-25]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/o-nas
STEJSKAL, František. Oddělení tropické medicíny [online]. 2010. [cit. 2016-02-25].
Dostupné z: http://inf3.lf1.cuni.cz/tropy/tropacest/Importovane_tropicke_infekce.pdf
ŠPAČKOVÁ, Jana. Očkování dětí z pohledu rodičů [online]. Brno, 2008 [cit. 2017-04-
02]. Dostupné z: <http://theses.cz/id/xdlqjn/>. Bakalářská práce. Masarykova
univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Bc. Eva Volfová.
ÚZIS ČR. Zdravotnická statistika. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky
ČR, 2007. ISSN 1802-999x.
VÁNĚOVÁ, Tereza. Malárie z pohledu Středoevropana [online]. Brno, 2008 [cit. 2017-
04-17]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/166094/pedf_b/>. Bakalářská práce.
Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Slaná Reissmannová.
VANIŠTA, Jiří. Základy cestovního lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, 288 s.
ISBN 80-7262-435-0.
VOKURKA, Martin Jan, HUGO, 2009. Velký lékařský slovník: Martin Vokurka, Jan
Hugo a kolektiv. 9., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf.
ISBN 978-80-7345-202-5
WHO. Ebola virus disease outbreak. http://www.who.int/csr/en/. [online]. 22. 8. 2016
[cit. 2016-08-22]. Dostupné z: http://www.who.int/csr/disease/ebola/en/
WHO. AIDS/HIV http://www.who.int/hiv/en/. [online]. 12. 2. 2017
[cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://www.who.int/hiv/en/
71
PŘÍLOHY
Příloha A Rychlý diagnostický test………………………………………………………I
Příloha B Rešerše………………………………………………………………………..II
Příloha C Dotazník…………………………………………………………………III- VI
Příloha D Hodnoty erytrocytů…………………………………………………………VII
Příloha E Koncentrace CRP…………………………………………………………..VIII
Příloha F Formulář hlášení infekční nemoci……………………………………….......IX
Příloha G Mapa výskytu onemocnění ebola………………………………………….....X
Příloha H Výskyt infekčních onemocnění dle krajů ČR……………………………….XI
Příloha I Chí kvadrát…………………………………………………………….XII- XIV
Příloha J Čestné prohlášení……………………………………………………………XV
I
PŘÍLOHA A
Rychlý diagnostický test na přítomnost malárie
(Oddělení tropické medicíny, 2010)
II
PŘÍLOHA B
INFORMOVANOST LAICKÉ VEŘEJNOSTI
O IMPORTOVANÝCH TROPICKÝCH INFEKCÍCH
Kristina Roženská
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: cestovní medicína, ebola, infekce, malárie, tropické nemoci
Časové vymezení: 2005-2015
Druhy dokumentů: vysokoškolské práce, knihy, články a příspěvky ve sborníku,
elektronické zdroje
Počet záznamů: 572 (vysokoškolské práce: 111, knihy: 57, články a příspěvky
ve sborníku: 10, elektronické zdroje: 394)
Použitý citační styl: harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze mezinárodních
norem pro tvorbu citací tradičních
a elektronických dokumentů)
Základní prameny: katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz)
Ústav vědeckých informací 1. LF UK a VFN
specializované databáze (EBSCO, EMBASE, MEDLINE,
EBSCOhost, Web of science, PubMed)
III
PŘÍLOHA C
Dotazník
Dobrý den,
jsem studentkou Vysoké školy zdravotnické v Praze a obracím se na Vás s prosbou
o vyplnění dotazníku, který mi poslouží jako podklad pro vytvoření bakalářské práce na
téma: „Informovanost laické veřejnosti o importovaných tropických infekcích“.
Dovoluji si Vás požádat o pravdivost Vašich odpovědí. Zaškrtněte odpovědi, se kterými
se nejvíce ztotožňujete. Dotazník je zcela anonymní a zabere pouze pár minut.
Předem děkuji za spolupráci
Kristina Roženská
1. Jakého jste pohlaví?
a) žena
b) muž
2. Kolik je vám let?
a) 0-18
b) 19-26
c) 27-35
d) nad 36 let
3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
a) základní vzdělání
b) střední vzdělání bez maturitní zkoušky
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou
d) vysokoškolské vzdělání
4. Byl (a) jste někdy v zahraničí?
a) ano
b) ne
IV
5. Uveďte, ve které části světa jste pobýval (a)
a) …………………
b) …………………
c) …………………
6. Čím se zabývá infekční lékařství?
a) lékařský obor zabývající se diagnostikou a léčbou onemocnění způsobenými
mikroorganismy
b) lékařský obor zabývající se eliminací a dekontaminací infekčních patogenů
7. Co znamená zkratka HIV?
a) Human independent virus
b) Human Immunodeficiency Virus
c) Half Immunite syndrom
8. Můžeme se nechat očkovat před plánovaným pobytem v cizině?
a) ano
b) ne
c) nevím
9. Které pracoviště provádí očkování do zahraničí?
a) lze se nechat očkovat v ordinaci u svého praktického lékaře
b) pouze na krajské hygienické stanici
c) na certifikovaných pracovištích – centra očkování a cestovní medicíny
d) infekční oddělení
10. Co znamená pojem mezinárodní očkovací průkaz?
a) certifikát o platném očkování nebo profylaxi
b) průkaz bezinfekčnosti
11. Jaký je odborný název pro virovou žloutenku?
a) hepatitida
b) lues
c) ikterus
V
12. Musí se některá vybraná infekční onemocnění hlásit krajské hygienické stanici?
a) ano
b) ne
c) nevím
13. Lze přenést virus HIV podáním ruky?
a) ano
b) ne
c) nevím
14. Jaké nejčastější importované tropické horečnaté infekce se vyskytují v Evropě?
a) malárie
b) mononukleóza
c) spála
d) plané neštovice
15. Čím se přenáší žloutenka typu A?
a) fekálně-orální cestou
b) krví
c) pohlavním stykem
d) vzduchem
16. Jaký je jeden z dominantních příznaků salmonelózy?
a) průjem
b) závratě
c) náhlý pokles tlaku krve
d) dušnost
17. Jaká je nejčastější cesta přenosu nákazy břišním tyfem?
a) fekálně orální cestou, tj. kontaminovanou vodou, mlékem
b) vzdušnou cestou, tj. kapénkami při kýchání
c) komárem
VI
18. Pro koho jsou tropické nemoci zvláště nebezpečné?
a) pro osoby, které trvale nežijí v postižené oblasti
b) pro osoby, které trvale žijí v postižené oblasti
19. Znáte nějaké příznaky, které se mohou vyskytnout po pobytu v zahraničí?
a) pokud ano, prosím vypište alespoň tři ...........................................................
b) ne
20. Patří onemocnění AIDS mezi infekční choroby?
a) ano
b) ne
c) nevím
21. Vyskytují se průjmová onemocnění mezi cestovateli často?
a) velice často, jen zřídka závažné
b) vzácně, ale s vysokou mortalitou
VII
PŘÍLOHA D
Hodnoty erytrocytů
Hodnota Označení sedimentace
2-10(-20) mm/hod normální
(10-)20-30 mm/hod zvýšená
30-60 (-80) mm/hod středně vysoká
Více než 60(-80) mm/hod velmi vysoká
(BERAN, 2006)
VIII
PŘÍLOHA E
Koncentrace CRP
Koncentrace Interpretace
méně 8 mg/l Bez bakteriální infekce
0-40 mg/l Virová infekce
Více než 40- 60 mg/l Bakteriální infekce
(BERAN, 2006)
IX
PŘÍLOHA F
Formulář Hlášení infekční nemoci
( KHSSTC, 2015)
X
PŘÍLOHA G
Výskyt onemocnění ebola
(WHO, 2014)
XI
PŘÍLOHA H
Výskyt infekčních onemocnění dle krajů ČR
(ÚZIS ČR, 2009)
XII
PŘÍLOHA I
Pohlaví - Otázka 7
Human
independent
virus
Human
Immunodeficiency
Virus
Half
Immunite
syndrom
Celkem
Muži 15 100 10 125
Ženy 26 75 24 125
Celkem 41 175 34 250
Tabulka skutečných četností
Human
independent
virus
Human
Immunodeficiency
Virus
Half
Immunite
syndrom
Celkem
Muži 20,5 87,5 17 125
Ženy 20,5 87,5 17 125
Celkem 41 175 34 250
Pearsonův koeficient je 0,265.
Cramerův koeficient je 0,157.
XIII
Vzdělání - Otázka 7
Human
independent
virus
Human
Immunodeficiency
Virus
Half
Immunite
syndrom
Celkem
Střední
vzdělání bez
maturitní
zkoušky
6 0 0 6
Střední
vzdělání
s maturitní
zkouškou
35 49 0 84
Vysokoškolské
vzdělání
0 126 34 160
Celkem• 41 175 34 250
Tabulka skutečných četností
Human
independent
virus
Human
Immunodeficiency
Virus
Half
Immunite
syndrom
Celkem
Střední
vzdělání bez
maturitní
zkoušky
0,98 4,2 0,82 6
Střední
vzdělání
s maturitní
zkouškou
13,78 58,8 11,42 84
Vysokoškolské
vzdělání
26,24 112 21,76 160
Celkem• 41 175 34 250
XIV
Tabulka očekávaných četností.
Human
independent
virus
Human
Immunodeficiency
Virus
Half
Immunite
syndrom
Celkem
Střední
vzdělání
41 49 0 90
Vysokoškolské
vzdělání
0 126 34 160
Celkem• 41 175 34 250
Tabulka skutečných četností
Human
independent
virus
Human
Immunodeficiency
Virus
Half
Immunite
syndrom
Celkem
Střední
vzdělání
14,76 63 12,24 90
Vysokoškolské
vzdělání
26,24 112 21,76 160
Celkem• 41 175 34 250
Pearsonův koeficient je 0,647.
Cramerův koeficient je 0,440.
XV
PŘÍLOHA J
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce
s názvem Informovanost laické veřejnosti o importovaných tropických infekcích
v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické,
o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne ................................
..................................................................
jméno a příjmení studenta