Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
Proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardním
očkováním a faktory ovlivňující jeho míru.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Pavla Žižková
Praha 2017
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
Proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardním
očkováním a faktory ovlivňující jeho míru.
Bakalářská práce
Pavla Žižková
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová, PhD.
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce MUDr. Lidmile Hamplové PhD., za
odborné vedení bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat svému manželovi
a dcerám za podporu při studiu.
ABSTRAKT
Žižková, Pavla. Proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardním očkováním a faktory
ovlivňující jeho míru. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář
(Bc.). Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. Praha. 2017. 92 str.
Tématem této bakalářské práce je „Proočkovanost dětí ve věku 0-15 let
nadstandardním očkováním a faktory ovlivňující jeho míru“. Bakalářská práce se
zaměřuje na historii očkovacích látek, jejich dělení a složení se zaměřením na určité typy
onemocnění, proti kterým existuje nadstandardní očkování, na dostupné vakcíny na
našem trhu, jejich aplikaci, doporučení očkovacího schématu, kontraindikace a nežádoucí
účinky, které se mohou vyskytnout u daného očkování. Obsahem průzkumné části jsou
výsledky dotazníkového šetření, které bylo realizováno v čekárně dětských ambulancí
v centru Prahy s cílem zjistit proočkovanost dětí 0-15 let nadstandardními vakcínami.
Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou rodiče dobře informováni o možnosti nadstandardního
očkování a které faktory rozhodují při výběru nadstandardního očkování.
Klíčová slova
Nadstandardní očkování. Nepovinné očkování. Očkování. Očkování u dětí. Vakcína.
ABSTRACT
ŽIŽKOVÁ, Pavla. Top-Quality Vaccination Coverage in Children Aged 0-15 Years and
Factors Affecting Its Scale. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor:
MUDr. Lidmila Hamplová PhD. Prague. 2017. 92 pages.
The main theme of this bachelor thesis is: Above standard vaccination in children
at the age of 0-15 years and the factors influencing its rate. The bachelor thesis focuses
on the history of vaccines, their classification as well as their composition. It also
describes some types of the diseases, which could be prevented by above vaccination. It
discusses available offer of the vaccines at the Czech market, their application,
vaccination guidelines, contraindication and side effects, which could occure after
applying them. The content of the exploratory part are the results of the questionnary
method, which was provided in the waiting rooms of the pediatrician ambulances in the
centre of the Prague. The main target was to know, if the parents are well informed about
possibilities of above vaccination and which factors make decision of the choice of above
vaccination.
Keywords: Above standard vaccination. Optional vaccination. Vaccine. Vaccination.
Vaccination of children.
PŘEDMLUVA
Ke zpracování bakalářské práce jsem si zvolila téma „Proočkovanost dětí ve věku
0-15 let nadstandardním očkováním a faktory ovlivňující jeho míru.“ Toto téma jsem si
zvolila z důvodu, že pracuji v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost a téma
očkování je denním tématem diskuzí mezi rodiči a lékařem. Mnoho rodičů se v dnešní
době staví k očkování negativně, bojí se své dítě nechat očkovat. Je mnoho názorů na
očkování, rodiče často neví, jak se rozhodnout.
Rozhodla jsem se touto problematikou zabývat na základě průzkumu mezi rodiči
v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost a zjistit, zda jsou rodiče dobře
informovaní o možnostech nadstandardního očkování a zacílit na faktory, které ovlivňují
jejich volbu.
OBSAH
PŘEDMLUVA
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
ÚVOD...........................................................................................16
1 DRUHY OČKOVÁNÍ ..........................................................19
1.1 HISTORIE OČKOVÁNÍ.............................................................19
1.2 SLOŽENÍ OČKOVACÍCH LÁTEK..........................................20
1.3 ROZDĚLENÍ OČKOVACÍCH LÁTEK ...................................20
1.3.1 PODLE TYPU VAKCÍNY..................................................................... 21
1.3.2 PODLE DRUHU VAKCÍNY................................................................. 21
1.3.3 PODLE APLIKOVANÉHO ANTIGENU, KTERÝ STIMULUJE
IMUNITNÍ SYSTÉM............................................................................................ 22
1.4 APLIKACE VAKCÍN..................................................................22
2 NADSTANDARDNÍ OČKOVÁNÍ......................................23
2.1 OČKOVÁNÍ PROTI ROTAVIROVÝM INFEKCÍM .............23
2.1.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI ROTAVIROVÝM
INFEKCÍM ............................................................................................................ 24
2.2 OČKOVÁNÍ PROTI PNEUMOKOKOVÝM NÁKAZÁM.....24
2.2.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI PNEUMOKOKŮM...... 25
2.3 OČKOVÁNÍ PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A (VHA) ........27
2.3.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI HEPATITIDĚ A .......... 28
2.4 OČKOVÁNÍ PROTI PLANÝM NEŠTOVICÍM
(VARICELLE) .......................................................................................29
2.4.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI PLANÝM
NEŠTOVICÍM....................................................................................................... 30
2.5 OČKOVÁNÍ PROTI KLÍŠŤOVÉ ENCEFALITIDĚ ..............31
2.5.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI KME ................................... 32
2.6 OČKOVÁNÍ PROTI MENINGOKOKU...................................34
2.6.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI MENINGOKOKŮM......... 35
2.7 OČKOVÁNÍ PROTI LIDSKÝM PAPILOMAVIRŮM HPV .37
2.7.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI HPV VIRŮM................ 38
2.8 ONEMOCNĚNÍ SEZÓNNÍ CHŘIPKOU (INFLUENZA) ......39
2.8.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI SEZÓNNÍ CHŘIPCE.. 40
3 PRAKTICKÁ ČÁST – PRŮZKUM ...................................42
3.1 PRŮZKUMNÉ TÉMA A CÍLE PRAKTICKÉ ČÁSTI ...........42
3.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY............................................................42
3.3 METODA PRŮZKUMU..............................................................43
3.3.1 METODIKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ....................................... 43
3.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR............................................................44
3.5 ČASOVÝ HARMONOGRAM....................................................44
3.6 PRŮZKUMNÝ VZOREK ...........................................................44
3.7 PREZENTACE ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ.....................................45
3.7.1 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZEK Č. 4 A Č. 11 POMOCÍ
CHÍ-KVADRÁT TESTU – TESTU NEZÁVISLOSTI...................................... 76
4 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRŮZKUMU...............79
5 DISKUZE...............................................................................84
5.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI......................................................86
6 ZÁVĚR...................................................................................88
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................90
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
IPO – Invazivní pneumokoková onemocnění
KME – Klíšťová meningoencefalitida
MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky
NIKO – Národní imunizační komise při MZ ČR
VHA – Virová hepatitida A
WHO – Světová zdravotnická organizace
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Antigen – substance, která navazuje imunitní odpověď u očkované osoby. Vyrábí se
z celé bakterie nebo viru (jejich polysacharidy, proteiny)
Artralgie – bolesti kloubů (např. u chřipky)
Benigní – nezhoubný, označení takového onemocnění nebo jeho průběhu, které nevede
k těžšímu poškození organismu či k jeho smrti a které má, popřípadě tendenci k jeho
vyléčení
Endemie – výskyt infekčního onemocnění ohraničený na určitou oblast
Epidemie – výskyt nemoci nebo jiné události související se zdravím v populační
skupině nebo regionu, jež přesahuje běžný výskyt daného jevu v takto definované
skupině osob pro dané roční období
Eradikace – vymizení určitého typu onemocnění z populace
Exantém – vyrážka, výsev kožních projevů, který může provázet řadu chorob
Impetiginizace – druhotné zhnisání některých kožních projevů vlivem bakteriální
infekce
Imunita – schopnost organizmu bránit se proti infekci
Imunizace – je proces umělého vytváření imunity
Imunogenita – schopnost navodit tvorbu protilátek
Inkubační doba – období mezi vstupem infekce do organizmu a projevením se prvních
příznaků onemocnění
Interakce – vzájemné působení, ovlivňování
Likvor – obecně tekutina, obvykle ve smyslu → mozkomíšní mok
Makulopapulózní (makulopapulární) - mající současně charakter makul (skvrn)
a papul (pupínků)
Markery – znak, který je typický pro určité buňky a jehož prokázáním lze tyto buňky
v těle odhalit či spočítat, ukazatel
Myalgie – bolesti svalů (např. u chřipky)
Ohniskovost – výskyt
Pandemie – rozsáhlá → epidemie probíhající na rozlehlém území v řadě zemí, případně
i na různých kontinentech
Partikule – částice
Postinfekční – po nemoci, srov. parainfekční – vznikající v průběhu infekce
Reaktogenita – výskyt nežádoucích reakcí
Septický šok – stav akutního oběhového selhání
Subikterus – mírná žloutenka, která není patrná na kůži
Toxicita – jedovatost, škodlivost látky pro živý organismus, respektive jeho části
Transmisivní (transmise) - přenos, šíření
Vakcinace – očkování – se rozumí vpravení vakcíny do lidského organizmu
(VOKURKA a kol., 2015)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka 1 Skutečné četnosti ........................................................................................... 77
Tabulka 2 Očekávané četnosti ........................................................................................ 77
Graf 1 Věk respondentů.................................................................................................. 45
Graf 2 Pohlaví respondentů ............................................................................................ 46
Graf 3 Věk dítěte............................................................................................................. 46
Graf 4 Vzdělání respondentů .......................................................................................... 47
Graf 5 Informovanost rodičů o možnosti nadstandardního očkování............................. 48
Graf 6 Zdroje informovanosti o očkování nadstandardními vakcínami......................... 49
Graf 7 Faktory ovlivňující volbu rodičů při výběru očkování........................................ 50
Graf 8 Proočkovanost dětí proti rotavirovým infekcím.................................................. 51
Graf 9 Důvody rodičů pro odmítnutí očkování proti rotavirovým infekcím.................. 52
Graf 10 Odpovědi rodičů, jaké onemocnění způsobují rotavirové infekce .................... 53
Graf 11 Ukazatel proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám .............................. 54
Graf 12 Důvody rodičů proti očkování proti pneumokokovým nákazám...................... 55
Graf 13 Odpovědi rodičů, co za onemocnění způsobují pneumokokové nákazy........... 56
Graf 14 Proočkovanost dětí proti planým neštovicím .................................................... 56
Graf 15 Důvody rodičů proti očkování proti planým neštovicím................................... 57
Graf 16 Ukazatel informovanosti na výskyt možných nežádoucích reakcí po očkování58
Graf 17 Ukazatel výskytu nežádoucích reakcí po očkování........................................... 59
Graf 18 Výskyt nežádoucích reakcí u jednotlivých typů vakcín.................................... 60
Graf 19 Ukazatel proočkovanosti dětí proti meningokokovým nákazám ...................... 61
Graf 20 Důvody rodičů proti očkování proti meningokokovým nákazám..................... 62
Graf 21 Odpovědi rodičů na otázku, zda vědí, co způsobují za onemocnění
meningokokové nákazy .................................................................................................. 63
Graf 22 Proočkovanost dětí vakcínou proti viru klíšťové encefalitidy........................... 64
Graf 23 Důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat některou z vakcín proti viru
klíšťové encefalitidy ....................................................................................................... 65
Graf 24 Odpovědi rodičů, jaké onemocnění způsobuje virus klíšťové encefalitidy....... 66
Graf 25 Ukazatel proočkovanosti vakcínou proti virové hepatitidě A ........................... 67
Graf 26 Důvody odmítnutí očkování proti virové hepatitidě A...................................... 68
Graf 27 Ukazatel informovanosti rodičů, zda vědí, jaké onemocnění způsobuje virus
hepatitidy A..................................................................................................................... 69
Graf 28 Ukazatel proočkovanosti vakcínou proti HPV.................................................. 70
Graf 29 Důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat proti HPV............................. 71
Graf 30 Informovanost rodičů, zda vědí o možnosti očkování proti HPV u chlapců..... 72
Graf 31 Informovanost rodičů, zda vědí, jaké onemocnění způsobují HPV .................. 73
Graf 32 Informovanost rodičů o možnosti očkování proti sezónní chřipce ................... 74
Graf 33 Proočkovanost dětí proti sezónní chřipce.......................................................... 74
Graf 34 Důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat vakcínou proti sezónní chřipce
........................................................................................................................................ 75
Graf 35 Informovanost rodičů o možnosti příspěvků od zdravotních pojišťoven na
nadstandardní očkovací látky.......................................................................................... 76
16
ÚVOD
"V každé velké lásce je obsaženo mateřství."
A. Maurois
Očkování „vakcinace“ je nejúčinnější forma prevence vzniku infekčních
onemocnění a je veřejně prospěšná. Očkováním se rozumí vpravení očkovací látky do
těla jedince. Pravidelným očkováním dochází ke vzniku kolektivní imunity, a tak
i k částečné ochraně neočkovaných jedinců.
„Očkování v České republice je legislativně podloženo zákonem
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou
299/2010 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Strategii očkovacích programů
koordinuje Národní imunizační komise (NIKO) při MZ ČR. Očkování provádějí
převážně praktiční lékaři pro děti a dorost, očkování na vlastní žádost také pracovníci
specializovaných očkovacích středisek“ (HAMPLOVA a kol. 2015, str. 95).
Nadstandardní očkování je očkování, které si pacient hradí sám nebo na něj z části
přispívá zdravotní pojišťovna. Mezi ně u dětí řadíme očkování proti rotavirovým
infekcím, pneumokokům, hepatitidě A, meningokokům, varicelle, klíšťové encefalitidě,
HPV a očkování proti sezónní chřipce. Všechna tato očkování jsou proti vážným
onemocněním, které mohou mít vážný průběh a někdy mohou skončit i úmrtím.
Česká republika je na vysoké příčce žebříčku proočkovanosti a díky tomu se u nás
nevyskytují některé z nebezpečných života ohrožujících nemocí, jako je tomu v jiných
zemích.
Záměrem této bakalářské práce bylo zjistit proočkovanost dětí ve věku 0-15 let
vakcínami v rámci nadstandardního očkování, zda jsou rodiče dostatečně informovaní
o možnosti nadstandardního očkování, jestli vědí o nemocech, proti kterým nadstandardní
očkování je a jaké faktory ovlivňují jejich volbu při výběru očkování.
Metodikou této práce je průzkumné šetření pomocí anonymního dotazníku u rodičů
v čekárně praktických lékařů pro děti a dorost v centru Prahy.
17
Pro tvorbu bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl teoretické části práce: Sumarizovat dostupné informace o nabídce nadstandardního
očkování pro děti ve věku 0-15 let.
Cíle praktické části práce:
Cíl 1: Zjistit, jaká je informovanost rodičů o závažnosti vybraných onemocnění, proti
nimž existuje nadstandardní očkování a možnosti očkování.
Cíl 2: Vyhodnotit důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat proti určitým
nemocem.
Cíl 3: Zjistit faktor ovlivňující volbu rodičů při výběru nadstandardního očkování.
Cíl 4: Zmapovat zdroje, ze kterých se nejčastěji rodiče dozvídají o možnosti očkování
nadstandardními očkovacími látkami.
Cíl 5: Zmapovat proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardními vakcínami
prostřednictvím odpovědí rodičů, kteří se zúčastnili našeho průzkumného šetření.
Vstupní literatura:
1. HAMPLOVÁ, Lidmila. 2015. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie,
hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol. Praha:
Triton. ISBN 978-80–7387-934-1.
2. HIRTE, Martin. 2009. Očkování – pro a proti. Brno: Outdooring.cz, 2009. ISBN
978–80-904361-2-1.
3. CHLÍBEK, Roman, Jan SMETANA a Pavel KOSINA. 2010. Lexikon očkovacích
látek dostupných v ČR. Olomouc: Solen. ISBN 978-80-87327-28-9.
4. PEDIATRIE PRO PRAXI 2016. Dobrovolné očkování v adolescentním věku.
17(2): 80–82 Solen, 2013. ISSN 1803-5892.
5. STRUNECKÁ, Anna. Varovné signály očkování. Podlesí: ALMI, 2012. ISBN
978-80-87494-04-2.
18
Popis rešeršní strategie:
Vyhledávání odborné literatury a odborných publikací, které byly využity pro
tvorbu bakalářské práce s názvem „Proočkovanost dětí 0-15 let nadstandardním
očkováním“ probíhalo od konce listopadu 2016 do března 2017. Pro vyhledávání jsme
využili rešerši z Vysoké školy zdravotnické, která je uvedena v příloze. Z ní bylo použito
6 knih, 2 elektronické zdroje kvalifikačních prací a 2 články. Pro další vyhledávání zdrojů
jsme použili elektronickou databázi Google Scholar.
Klíčová slova byla zvolena: HPV. Klíšťová encefalitida. Očkování. Očkování
chřipky. Očkování u dětí. Meningokok. Nepovinné očkování. Rotaviry.
19
1 DRUHY OČKOVÁNÍ
Očkování je nejúčinnější forma prevence vzniku infekčních nemocí. Dělíme ho na
povinné (pravidelné očkování – dle platného očkovacího kalendáře) a nepovinné
(nadstandardní očkování na vlastní žádost). Dále na mimořádné očkování (při
epidemiologických situacích), zvláštní očkování (u osob, které jsou vystaveny v práci
zvýšenému riziku infekce) a očkování při úrazu, poranění a nehojících se ranách (u osob
ohrožených infekcí před operací). (HAMPLOVÁ a kol., 2015).
Povinné očkování je dané ze zákona a každý jedinec (pokud nemá zdravotní
kontraindikaci) by měl tato očkování absolvovat. Důležitá je vysoká proočkovanost
populace k přerušení šíření určitých nemocí v naší populaci. Jedinci, kteří mají
kontraindikaci k očkování, jsou vysokou proočkovaností v naší populaci částečně
chráněni proti těmto nemocem. Povinná očkování jsou hrazena státem a očkuje se dle
platného očkovacího kalendáře. Pokud se rodič ze své vůle rozhodne neočkovat své dítě
v rámci povinného očkování dle platného očkovacího kalendáře, musí podepsat negativní
revers o tomto odmítnutí očkování. Tím ale nevědomky ohrožuje nejen své dítě, ale
i celou společnost.
Nepovinné očkování (nadstandardní) je doplňující očkování, které poskytuje
ochranu pouze individuální a neovlivňuje šíření agens v populaci. Chrání člověka
individuálně. Tato očkování si rodiče hradí sami nebo na ně z části přispívají zdravotní
pojišťovny. Je zcela na jejich úvaze, pro jaká očkování se rozhodnou. Nadstandardní
očkování je pro řadu rodičů velkým morálním dilematem. Je na zdravotnickém personálu,
aby každé rozhodnutí rodičů akceptoval a poskytl co nejvíce kvalitních informací, aby se
rozhodli správně.
1.1 HISTORIE OČKOVÁNÍ
Historie očkování sahá až do starověku. Lidé věděli, že pokud prodělali infekční
onemocnění, zřídka jim onemocněli znovu.
20
Za zakladatele očkování je považován skotský lékař Edward Jenner, který v roce
1796 aplikoval třem lidem virus vakcinie, který získal od mladé ženy náhodně infikované
kravskými neštovicemi.
Za druhého zakladatele je považován Louis Pasteur – francouzský vědec,
formuloval teorii mikroorganismů, vyvinul imunologické modely pro očkování a v roce
1881 zjistil, že virus vztekliny se replikuje do mozkové tkáně. V roce 1885 připravil
očkovací látku proti vzteklině.
„Koncem 19. století a počátkem 20. století docházelo k významným objevům
původců infekčních onemocnění. Později ve 20. století byly připraveny první vakcíny
proti tuberkulóze, záškrtu, dávivému kašli, tetanu, chřipce a mnohé další“ (DÁŇOVÁ,
ČÁSTKOVÁ, str. 15).
V Čechách se začalo očkovat v roce 1803 proti pravým neštovicím. „Dne
9. prosince 1979 byla Světovou zdravotnickou organizací vyhlášena celosvětová
eradikace pravých neštovic“ (BERAN, HAVLÍK a kol., str. 18).
1.2 SLOŽENÍ OČKOVACÍCH LÁTEK
Očkovací látky se skládají kromě antigenu také z látek pomocných k udržení
vhodné substance a trvanlivosti vakcíny jako jsou konzervační prostředky (thiomersal),
stabilizátory (lidský albumin), antibiotika (neomycin, kanamycin, streptomycin).
„Po kontaktu s antigenem vzniká humorální imunitní odpověď ve formě
cirkulujících protilátek a/nebo imunitní odpověď zprostředkovaná buňkami“ (BERAN,
HAVLIK a kol. 2008, str. 27)
Adjuventní prostředek zvyšuje imunitní odpověď na antigen. Jsou to nejen
sloučeniny hliníku, ale i látky olejových emulzí, lipopolysacharidy, peptidy, lipozomy
a purifikované saponiny. Tyto látky posilují prezentaci antigenu a tím zvyšují
imunogenitu vakcíny.
1.3 ROZDĚLENÍ OČKOVACÍCH LÁTEK
„Vakcíny dělíme podle typu, druhu a imunologického působení“ (BERAN,
HAVLÍK a kol., 2008, str. 32).
21
1.3.1 PODLE TYPU VAKCÍNY
1. Živé oslabené – atenuované vakcíny, vyvolávají silnou antigenní odpověď,
jejich základem je infekční původce s oslabenou virulencí, výhodou těchto vakcín je, že
postačuje k dlouhodobé ochraně pouze 1 dávka.
2. Inaktivované vakcíny – jsou vakcíny, které byly vyrobeny z usmrcených
bakterii či virů, tím se nemohou dále množit v těle hostitele. Nevýhodou těchto vakcín je,
že mohou způsobovat nežádoucí reakce v místě vpichu (zarudnutí, bolestivost) nebo
mohou způsobovat horečku a únavu. Pro základní schéma se používají 3-4 dávky
vakcíny.
3. Toxoidy – to jsou vakcíny vyrobené z bakteriálních toxinů, které se získávají
z filtrátů bakteriálních kultur, teplem se zničí jejich toxicita nebo za použití látky
formaldehydu. Imunizační schopnost je zachována. Většinou k navození imunity je nutné
aplikovat tři dávky.
4. Subjednotkové vakcíny – mají nízký počet nežádoucích účinků, obsahují totiž
pouze jednu složku patogenního organizmu, která navozuje imunitní odpověď. Většinou
to jsou složky s bílkovinným nosičem. Pro dosažení ochrany jsou aplikovány tři vakcíny.
5. Rekombinantní vakcíny – jsou připravovány metodou molekulární biologie,
fungují na principu vložení genu, který produkuje antigen do produkčního
mikroorganizmu. Tyto vakcíny se očkují většinou ve třech dávkách.
1.3.2 PODLE DRUHU VAKCÍNY
Druh označuje kvalitu i kvantitu antigenu, proto dělíme vakcíny na
monovalentní, polyvalentní dále na bivalentní a trivalentní.
1. Monovalentní vakcíny – jsou zaměřeny na jednoho původce onemocnění (např.
vakcína Engerix B – proti onemocnění hepatitidou B)
2. Polyvalentní vakcíny – jsou zaměřeny na více sérotypů onemocnění (např.
vakcína Prevenar 13 – proti onemocnění pneumokoky)
22
3. Bivalentní vakcíny, trivalentní vakcíny – dle počtu původců téhož druhu
onemocnění.
1.3.3 PODLE APLIKOVANÉHO ANTIGENU, KTERÝ STIMULUJE
IMUNITNÍ SYSTÉM
1. Vakcíny s antigeny na thymu nezávislými – ty navozují tvorbu protilátek třídy
IgM stimulací B lymfocytů. Nevýhodou je však, že k této stimulaci nedochází do
24 měsíců věku dítěte. Je nutné aplikaci nejpozději po třech letech opakovat.
2. Vakcíny s exogenními antigeny na thymu závislými – ty obsahují především
proteiny virů, bakterií a toxinů. Navozují tvorbu protilátek třídy IgM a IgG. Imunitní
odpověď přetrvává několik let.
3. „Vakcíny s endogenními antigeny na thymu závislými – obsahují jako antigen
proteiny virů a intracelulárně parazitujících bakterií. Navozují specifickou buněčnou
imunitu zprostředkovanou cytotoxickými Tc lymfocyty“ (BERAN, HAVLÍK a kol.,
2008, str. 37).
1.4 APLIKACE VAKCÍN
Intramuskulární aplikace – i. m. (do svalu) se aplikuje většina vakcín, místo
aplikace je dle pokynu výrobce, nejčastěji u dětí mladších dvou let na anterolaterální
stranu stehna, u starších dětí m. deltoideus nebo m. gluteus., nevhodné je si připravovat
kožní řasu.
Subkutánní aplikace – s. c. (pod kůži) místo aplikace anterolaterální strana
ramene či stehna.
Intradermální aplikace – i. d. (do kůže) místo aplikace pod kůži na levém rameni
(v dnešní době už jen pouze očkování proti tuberkulóze)
Perorální aplikace – per os (do úst) se většinou podávají živé vakcíny (např.
rotavirové vakcíny podávané kapkami na bukální stranu sliznice)
Nesprávným postupem aplikace vakcíny může dojít v místě vpichu ke špatnému
vstřebání látky např. ke vzniku abcesu, granulomu.
23
2 NADSTANDARDNÍ OČKOVÁNÍ
2.1 OČKOVÁNÍ PROTI ROTAVIROVÝM INFEKCÍM
Označení rotavirus – podle vzhledu, mikroskopicky mají tvar kola s loukotěmi.
Rotaviry byly poprvé zachyceny r. 1963 u mláďat myší, později r. 1973 u dětí, kde
je nalezla p. Bishopová a její zdravotnický tým.
Infekci vyvolává vir rodu Rotavirus z čeledi Reoviridae. V současné době
rozlišujeme 7 sérologických skupin A–G. Nejvíce se nyní vyskytuje sérotyp G9.
Způsobuje až 90 % nákaz.
Nejčastější výskyt rotavirových infekcí je v rozvojových zemích. V České
republice jsou hlášeny rotavirové infekce celoročně s největším výskytem od prosince do
dubna. Nejčastěji jsou hlášeny epidemie ve zdravotnických zařízeních (kojenecké ústavy,
jesle).
Rotavirové infekce způsobují horečnaté průjmovité onemocnění. Mají velmi rychlý
nástup. Projevují se bolestmi břicha, zvracením, později se přidají průjmy. Stolice jsou
vodnaté, zelené, hodně zapáchající. Postihují nejčastěji malé děti do 2 let věku.
Nebezpečné jsou svým rychlým odvodněním organizmu, kdy děti můžou ztratit i 10 %
své hmotnosti. Nutná je hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, kde je léčba infuzní.
V České republice jsou již úmrtí hlášena jen velmi ojediněle (nejčastěji u kojenců
a starých lidí). Inkubační doba je 1-2 dny. Infekční dávka je velmi malá, na rukou virus
vydrží až 4 hodiny. Přenos infekce je fekálně-orální cestou. Může však být
i kontaminovanými potravinami, nevylučuje se přenos ani kapénkami. Viry jsou
vylučovány stolicí ještě i 10 dnů po propuknutí infekce. Rotaviry jsou velmi rezistentní.
Je potřeba použít dezinfekčních mýdel při mytí rukou a dezinfekčních prostředků
s obsahem 40 % alkoholu nebo roztoky jodu.
24
2.1.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI ROTAVIROVÝM INFEKCÍM
V České republice se očkuje proti rotavirovým infekcím od roku 2007, na trhu jsou
dostupné dvě vakcíny, a to Rotarix a Rotateq. Podání u obou vakcín je perorální,
kapkami na bukální stranu tváře. Očkování se doporučuje od 6 týdnů věku dítěte.
Nejpozději by však základní očkovací schéma tohoto typu nemělo překročit 8 měsíců
věku dítěte. U vakcíny Rotarix se aplikují 2 dávky v rozmezí 4 týdnů. U Rotatequ je
potřeba 3 dávek vakcíny v rozmezí nejméně 4 týdnů. První dávka se může aplikovat od
6 týdnů věku dítěte, ale ne později než do 15 týdnů věku. Tyto vakcíny jsou živé, obsahují
celé viry, které po požití do trávicího traktu mohou způsobovat mírnou infekci. Odchod
virů stolicí po první dávce může být až 15 dní. Rotateq obsahuje 5 různých kmenů
rotavirů od lidí a zvířat, Rotarix pouze jeden nejběžnější.
Kontraindikací pro toto očkování jsou u dětí vrozené vady trávicího traktu, známý
deficit imunity, včetně infekce HIV. Očkovat by se nemělo při známé přecitlivělosti na
určitou složku vakcíny a při výskytu nežádoucích reakcí po předchozím očkováním.
Očkování by mělo být odloženo při akutním horečnatém onemocnění, u dětí trpících
průjmem či zvracením. Mírná infekce horních cest dýchacích není kontraindikací pro toto
očkování.
„Obě vakcíny je možné kombinovat s vakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému
kašli, Hib, inaktivovanou poliovakcinou, vakcínou proti VHB a konjugovanou
pneumokokovou vakcínou. Současné podání rotavirové vakcíny a perorální atenuované
poliovakcíny vede k nižší ochraně vůči těžkým rotavirovým gastroenteritidám“ (BERAN,
HAVLÍK a kol., 2008, str. 225).
2.2 OČKOVÁNÍ PROTI PNEUMOKOKOVÝM NÁKAZÁM
Objevitelem bakterie Pneumococcus je Luis Pasteur. Roku 1881 objevil bakterii
ze slin nemocného vzteklinou, kterou nazval nejprve Micrococcus a o 5 let později
Pneumococcus. Od konce 19. století probíhaly pokusy na zvířatech, které byly
imunizovány mrtvými pneumokoky. Roku 1974 byl pneumokok zařazen z důvodu svých
vlastností mezi streptokoky.
Pneumokokové nákazy nejčastěji způsobuje Streptococcus pneumoniae. Je to
diplokok kávového zrna. „Existuje více než 90 typů pneumokoků s rozdílným
25
potenciálem nebezpečnosti a rozličným místem výskytu“ (HIRTE, 2008, str. 194).
Jednotlivé sérotypy se značí od 1-90 a pokud jsou určité typy příbuzné, přidávají se k nim
písmena abecedy. Některé typy jsou běžnou mikroflórou dutiny ústní, nezpůsobují
dotyčnému člověku žádné problémy. Klinicky významných je jen 13 sérotypů. Lékem
první volby je v České republice penicilin, i když jeho citlivost u určitých typů je hraniční.
Pneumokok způsobuje nejčastěji onemocnění dýchacích cest, akutní záněty
středního ucha, průdušek a plic. Může i vyvolat život ohrožující zánět mozkových blan
nebo febrilní bakteriemii. Nejvíce jsou ohroženy děti ve věkové kategorii do 2 let věku,
častěji postihuje chlapce než dívky. Ohroženi jsou však i starší lidé a lidé s poruchou
imunity. Částečnou ochranou proti pneumokokům u novorozenců je kojení.
„V roce 2015 bylo v České republice zaznamenáno celkem 413 případů invazivních
pneumokokových onemocnění (IPO). Celková nemocnost IPO v roce 2015 stoupla na
3,9/100 000 obyvatel oproti roku 2014 (3,2/100 000). Celková smrtnost zaznamenala
lehký vzestup, z 15,4 % na 16,0 %. Bylo zjištěno 66 úmrtí na IPO. Bohužel 2 úmrtí u dětí
pod 5 let věku“ (SZÚ, 2015). Nejčastější pneumokoková onemocnění jsou způsobená
sérotypy 3, 6B, 9V, 14, 19F a 23F. Šíření původce onemocnění je především kapénkami
vzduchem, v úzkém styku v kolektivech.
2.2.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI PNEUMOKOKŮM
Očkovat se v České republice začalo až roku 2010. Na trhu jsou dostupné 3 druhy
polysacharidových vakcín, z toho 2 jsou určeny pro kojence a 1 druh pro dospělé a děti
od 2 let věku. Děti od 6 týdne věku je možné očkovat vakcínou Prevenar 13 či Synflorix.
Pro dospělé a děti od 2 let je vakcína Pneumo 23. Rozdíl mezi těmito vakcínami je, že
každá z nich obsahuje jiný počet sérotypů Streptococcus pneumoniae.
1. Očkovací látka Synflorix – tato očkovací látka je od zdravotní pojišťovny pro
děti plně hrazena. Obsahuje 10 sérotypů 1, 4, 5, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19F, 23F proti
onemocnění vyvolané Streptococcus pneumoniae. S očkováním se může začít u dětí od
6. týdne věku. Aplikují se 3 dávky, s odstupem 1 měsíce mezi jednotlivými dávkami.
Posilovací dávka se aplikuje nejméně 6 měsíců od třetí aplikované dávky. Toto očkovací
schéma platí pro děti očkované ve věku 6 týdnů až 6 měsíců. Pokud se s očkováním začne
později, počet dávek je zmenšen. Kojencům ve věku 7–11 měsíců se aplikují dvě dávky
26
v rozmezí 1 měsíce a posilovací dávka je aplikována až po 2. roce života. U dětí ve věku
12–23 měsíců je dávkování zkráceno na 2 dávky s časovým odstupem nejméně dvou
měsíců.
2. Očkovací látka Prevenar 13 - tato očkovací látka je plně hrazena zdravotní
pojišťovnou pro děti s indikací k tomuto očkování (např. předčasně narozené děti). Pro
děti bez indikace je tato látka prodávána s menším doplatkem. Vakcína Prevenar 13
obsahuje 13 sérotypů proti onemocnění způsobené Streptococcus pneumoniae 1, 3, 4, 5,
6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 19F, 23F. Doporučené očkovací schéma je pro děti od
2– 6 měsíců, 3 dávky aplikované nejméně s měsíčním s odstupem, 4 dávka se doporučuje
podat mezi 11 až 15 měsícem života. Možné je i schéma rutinního očkovacího kalendáře
se současným podáním s vakcínou Infanrix Hexa. Kojenci ve věku 7–11 měsíců mají
schéma 3 dávek, dvě dávky s odstupem 1 měsíce a třetí dávka se aplikuje mezi 11 až 15
měsícem života. Pro děti ve věku 12–23 měsíců platí schéma dvou dávek s přestávkou
nejméně 2 měsíce. Pro děti ve věku 24 měsíců až 5 let postačuje 1 dávka. Posilovací dávka
pro tato imunizační schémata nebyla stanovena.
3. Očkovací látka Pneumo 23 - tato očkovací látka je plně hrazena pro určitou
skupinu obyvatel s indikací vhodnou pro toto očkování (lidé v léčebnách pro dlouhodobě
nemocné a seniory, lidé zdravotně postižení, lidé trpící chronickým onemocněním
dýchacích cest, srdce, cév, ledvin, diabetem léčeným inzulínem). Ostatní lidé a děti si
očkovací látku hradí sami v plné výši. Tato 23valentní PPV vakcína obsahuje 23 sérotypů
Streptococcus pneumonie, a to 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B,
17F, 18C, 19A, 19F, 20, 22F, 23F, 33F. Očkování touto vakcínou je určeno pro děti od
2 let a osoby ve vysokém riziku onemocnění pneumokokovou infekcí. Aplikuje se pouze
1 dávka. Posilovací dávka se doporučuje aplikovat za 3–5 let.
Doporučená aplikace je intramuskulární do oblasti stehna nebo horní části paže.
V případně kdy takto aplikovat nelze, je možné aplikovat subkutánně, ale lze očekávat
nižší protilátkovou odpověď.
Vakcínu nepodáváme při přecitlivělosti na libovolnou složku vakcíny, při
poruchách hemokoagulace, při trombocytopenii, v těhotenství v prvních třech měsících,
při horečnatém onemocnění, při akutní nemoci.
27
Nejčastěji dochází k reakci v místě vpichu, bolestivosti, zduření, zarudnutí. Může
se vyskytnout zvýšená teplota, vzácně vyšší než 39 °C. Ta by neměla trvat déle než
24 hodin po aplikaci. Výjimečně se může vyskytnout vyrážka, bolesti hlavy, kloubů,
nevolnost a celková slabost.
Vakcíny se mohou souběžně podávat i s jinými druhy očkovacích látek, za
předpokladu, že je každá z nich aplikována do jiných míst. Svůj účinek tím neovlivňují,
ale zvyšují riziko vzniku febrilních reakcí.
2.3 OČKOVÁNÍ PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A (VHA)
Onemocnění virovou hepatitidou A bylo popsáno v literatuře staré Číny. První
epidemie jsou zaznamenány v Evropských spisech v období mezi 17. - 18. stoletím.
V roce 1907 popsal onemocnění hepatitidou A McDonald jako virové onemocnění
z důsledku atrofie jater. „Roku 1945 zjistil Gellis a jeho spolupracovníci, že gamaglobulin
chrání před onemocněním infekční hepatitidou A. V roce 1973 se podařilo Feinsteneovi
a Kapekianovi objevit virové partikule ve stolici nemocných virovou hepatitidou A“
(BERAN, HAVLÍK, 2008, str. 255).
Onemocnění virovou hepatitidou A způsobuje RNA virus o velikosti 27-28 nm
z čeledi Picornaviridae rodu Hepatovirus. Virus je velmi odolný vůči kyselému pH až
pod 3. Vydrží i několik hodin při teplotě 60 °C, několik měsíců při teplotě -70 °C, při
pokojové teplotě vydrží 30 dní. Několik týdnů vydrží ve sladké i slané vodě, bahně,
v korýších a měkkýších. Rozlišujeme sedm genotypů, u člověka se vyskytují I, II, III
a VII, zbylé jsou opičí viry. „Kdy genotyp I je používán pro výrobu očkovací látky proti
VHA“ (CHLÍBEK, SMETANA, KOSINA, 2010, str. A 27).
„Virová hepatitida A je infekční zánět jater. Většinou toto onemocnění probíhá
bezpříznakově s tvorbou protilátek. První příznaky mohou být horečka, nechutenství,
nauzea, únava, bolesti břicha, zad, tmavá moč, subikterus sklér“ (BERAN, HAVLÍK
a kol., 2008, str. 257). Inkubační doba je v průměru kolem 30 dní (14-50 dní). Přenos
onemocnění je nejčastěji fekálně orální cestou nebo přímým kontaktem s nakaženou
osobou. Závažnější průběh onemocnění mají starší lidé a lidé s poruchou imunity, zvlášť
závažná jsou pro osoby s onemocněním jater. U tohoto onemocnění je postinfekční
imunita doživotní.
28
Onemocnění se vyskytuje celosvětově, nejčastěji v zemích s nižším hygienickým
standardem. Ročně dochází k více než 200 milionům případů akutní hepatitidy A (umírá
více než 35 000 nemocných). „V ČR je výskyt dlouhodobě příznivý, poslední rozsáhlá
epidemie, při které bylo nakaženo prostřednictvím dovezených kontaminovaných jahod
více než 30 000 lidí, byla v roce 1979-1980. Po dlouhodobém poklesu počtu onemocnění
došlo v roce 2008 k epidemii, při které bylo podchyceno 1648 onemocnění. Každoročně
je diagnostikováno více než 20-30 importovaných onemocnění“ (Hamplová a kol., 2015,
str. 132).
2.3.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI HEPATITIDĚ A
„První dostupná vakcína je z roku 1992 Havrix, v roce 1996 byly zaregistrovány
další vakcíny Vaqta a Avaxim. V roce 1998 byla dostupná první kombinovaná vakcína
VHA a VHB (Twinrix)“ (CHLÍBEK, SMETANA, KOSINA, 2010, str. A27). Všechny
tyto vakcíny obsahují HAV antigen. Tyto očkovací látky nejsou hrazeny z veřejného
zdravotního pojištění. Hrazeny mohou být v případech mimořádné epidemiologické
situace (např. záplavy) na základě rozhodnutí hlavního hygienika ČR.
1. Vakcína Havrix
Havrix je dostupný ve dvou formách Havrix Junior 720 pro děti od 1-15 let a Havrix 1440
pro děti od 16 let a dospělé. Dávkování těchto vakcín je – první dávka ve zvolený den,
s předpokládanou ochranou až na 1 rok. Druhá dávka by měla být aplikována
za 6- 12 měsíců.
2. Vakcína Vaqta
Vaqta Pediatric je určena pro děti 2-17 let, aplikuje se ve dvou dávkách s odstupem od
první aplikace 6-18 měsíců, s minimální ochranou až na 10 let. Očkovací látka Vaqta je
určena pro dospělé osoby ve věku od 18 let. Doporučené dávkování je stejné jak u Vaqty
Pediatric.
3. Vakcína Avaxim
Je určena pro děti nad 2 roky a dospělé osoby. Očkuje se ve dvou dávkách. Druhá dávka
se aplikuje 6–18 měsíců od první. Doporučené přeočkování od výrobce je každých 10 let.
Všechny vakcíny proti onemocnění VHA se aplikují intramuskulárně, přednostně
do deltového svalu u dospělých nebo anterolaterální strany stehna dětem do 2 let věku.
„Aplikace do gluteálního svalu se pro nižší vstřebatelnost a imunogenitu nedoporučuje.
29
Aplikace subkutánně je možná ve výjimečných případech u pacientů s trombocytopenií
nebo poruchami srážlivosti. U pacientů s poruchami krevní srážlivosti je raději
doporučeno podat vakcínu intramuskulárně s následným přiložením tlakového obvazu na
místo vpichu po dobu nejméně 2 minuty“ (CHLÍBEK, SMETANA, KOSINA, 2010, str.
A30).
Kontraindikací tohoto očkování je, že žádná z těchto vakcín nesmí být aplikována
dětem mladším 1 rok. Nesmí být aplikována osobám, které mají alergii na některou ze
složek vakcíny nebo alergii na neomycin. Kontraindikací jsou také horečnatá onemocnění
a akutní onemocnění různého typu.
Nežádoucí účinky u těchto vakcín jsou většinou mírného typu, objevují se v prvních
dnech po očkování. „Nejčastěji jsou lokálního typu v místě vpichu, jako je zarudnutí,
bolestivost, zduření. Méně časté jsou bolesti hlavy, zvýšená teplota, únava, nauzea. Velmi
vzácně se však mohou objevit i křečové stavy, alergické reakce, artralgie, myalgie“
(BERAN, HAVLÍK a kol., 2008, str. 264).
Vakcínu je možné aplikovat s jinými inaktivovanými i živými vakcínami, za
předpokladu aplikace do různých míst. Vakcíny se nesmí mísit ve stejné injekční
stříkačce.
2.4 OČKOVÁNÍ PROTI PLANÝM NEŠTOVICÍM (VARICELLE)
Arabský lékař Rhazesem v 9. století popsal onemocnění puchýřky podobné pravým
neštovicím. Von Bokay roku 1892 stanovil inkubační dobu planých neštovic a upozornil
i na možnost onemocnění při styku s nemocným pásovým oparem. „Roku 1952 Weller
a Stoddard objevili virus planých neštovic a prokázali, že virus varicelly a zosterové
eflorescence jsou shodné a označili virus za varicella-zoster (VZV)“ (BERAN, HAVLÍK
a kol., 2008, str. 186).
„Virus varicelly-zoster je DNA virus z podčeledi Alfaherpesviridae, rod
Varicelovirus. Měří 150–200 nm, má lipidové pouzdro s 5 glykoproteiny – gp I–V.
Glykoproteiny I–III jsou primární markery humorální i buňkami zprostředkované
imunitní odpovědi“ (BERAN, HAVLÍK a kol., str. 186).
30
Onemocnění planými neštovicemi je pouze onemocnění lidské. Je vysoce
nakažlivé. Postihuje nejčastěji děti a jeho průběh je většinou benigní. Průměrná inkubační
doba vzniku onemocnění je v rozmezí 9-23 dní. Po prodělání nemoci je člověk imunní do
konce života. Ve stáří však může dojít při snížení imunity k reaktivaci viru a může dojít
k výsevu pásového oparu. Přenos této nemoci je kapénkami a přímým kontaktem
s infekčními vezikulami. Prvními příznaky onemocnění varicellou bývají zvýšená teplota
až horečka, první výsev bývá zpravidla po 14 dnech od nakažení a dalších 4–6 dnů
pokračuje výsev exantému, který je velmi svědivý. Do zaschnutí a odloupnutí poslední
vyseté vezikuly je člověk infekční. Výsevy jsou nejvíce na trupu, obličeji a ve vlasaté
části hlavy. Komplikací tohoto onemocnění může být impetiginizace neštoviček
z rozškrábání.
V České republice není považováno onemocnění varicellou za nebezpečné. Je
považováno za běžné onemocnění vyskytující se zpravidla u dětí předškolního a školního
věku. V roce 2016 bylo hlášeno onemocnění planými neštovicemi 42 440 osob (SZÚ,
2016). V některých státech Evropy např. Německu zavedli celoplošné očkování proti
onemocnění varicellou.
2.4.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI PLANÝM NEŠTOVICÍM
Na českém trhu jsou v současné době dostupné dvě vakcíny proti onemocnění
varicellou a to atenuovaná živá vakcína Varilrix z viru varicella-zoster, kmene Oka,
získaného reprodukcí viru na tkáňové kultuře MRC-5 diploidních buněk nebo
kombinovaná vakcína Priorix Tetra, která chrání současně proti onemocnění spalničkami,
příušnicemi, zarděnkami a planými neštovicemi. Dále je na trhu vakcína proti viru herpes
zoster. Tyto vakcíny nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
1. Vakcína Varilrix
Tato vakcína se aplikuje ve dvou dávkách, a to dětem od 9 měsíce věku v rozmezí
nejméně 6 týdnů. Nesmí být však podána v kratším intervalu, než jsou 4 týdny.
2. Vakcína Priorix tetra
Ta je určena dětem od 11 měsíců, aplikuje se ve dvou dávkách v rozmezí 6-10 měsíců od
první aplikované dávky.
31
Aplikace obou těchto vakcín je přednostně subkutánní do deltového svalu horní
končetiny.
Kontraindikací očkování proti varicelle je akutní horečnaté onemocnění, alergie na
některou ze složek vakcíny např. neomycin a vaječný protein. Nekompenzovaná
epilepsie, akutní neléčená TBC, imunitní onemocnění, neurologické onemocnění
a onemocnění hematologické.
Nežádoucí účinky po aplikaci vakcín proti varicelle mohou být lokální, jako je
zarudnutí, zatvrdnutí, bolestivost, otok v místě v pichu. „Dále se může vyskytnout mezi
7. až 21. dnem po očkování exantém makulopapulózního charakteru nebo puchýřky
v oblasti místa aplikace vakcíny. Velmi vzácně se může objevit trombocytopénie,
postvakcinační encefalitida, hepatitida“ (CHLÍBEK, SMETANA, KOSINA, 2010, str.
A72).
Současná aplikace látky proti varicelle a jiných inaktivovaných nebo
rekombinantních a toxoidních vakcín je možná do různých aplikačních míst. Při použití
jiných atenuovaných vakcín je možná s nejméně měsíčním odstupem.
2.5 OČKOVÁNÍ PROTI KLÍŠŤOVÉ ENCEFALITIDĚ
Onemocnění klíšťovou encefalitidou je jednou z nejčastějších neuroinfekcí v České
republice. Jsme jednou z nejvíce postižených zemí Evropy. Onemocnění se objevilo ve
čtyřicátých letech minulého století. Virologové Rampas, Galia a Krejčí roku 1948
izolovali virus z klíšťat na několika místech v Čechách. „Onemocnění má sezónní
charakter s maximem výskytu v jarních a podzimních měsících. Onemocnění se řadí mezi
transmisivní nákazy s přírodní ohniskovostí. Přenašečem je vektor – klíště. Rezervoárem
nákazy jsou jak divoká, tak i domácí zvířata“ (CHLÍBEK, SMETANA, KOSINA, 2010,
str. A58).
Onemocnění způsobuje virus z čeledi Flaviviridae, jde o malé RNA viry o velikosti
40–70 nm. „V současnosti rozdělujeme KME na tři typy viru, a to evropský, sibiřský
a dálněvýchodní. Všechny tyto typy mají shodný antigen – E. Virus je stálý při pokojové
teplotě, dobře snáší nízké pH. Zničí ho pasterizace a teplota nad 60 °C“ (BERAN,
HAVLÍK a kol., 2008, str. 150).
32
Onemocnění se projevuje většinou dvoufázovým průběhem. V první fázi jsou
bolesti hlavy, svalů, kloubů, horečka, charakter onemocnění připomíná chřipku.
Meningeální příznaky nejsou přítomny a při lumbální punkci, je likvor bez nálezu. Po
několika dnech všechny příznaky ustoupí a vrátí se zpátky s větší intenzitou a přidá se
světloplachost, zvracení, nauzea. V té době je nález při lumbální punkci a meningeální
příznaky jsou již také přítomny. To vše trvá tak 10 dní a dochází k pomalé
rekonvalescenci. U dětí je průběh onemocnění vždy mírnější a většinou dojde k úplnému
uzdravení. Jsou, však případy, kdy dojde k trvalému poškození nervového systému
a přetrvávají poruchy spánku, třes rukou, neklid, závratě. V ojedinělých případech může
dojít i ke smrti. K včasnému zachycení infekce pomůže informace o případném přisátém
klíštěti v blízké minulosti či pití nesvařeného mléka.
V České republice bylo nejvíce případů hlášeno v roce 2006, a to 1029 případů.
V roce 2007 jich už bylo hlášena pouze polovina. „Rok 2011 byl rokem s druhou nejvyšší
nemocností. Onemocnělo 861 osob (nemocnost 8.2/100 000 obyvatel), z nichž 5 zemřelo.
Jednalo se vesměs o neočkované dospělé vyšších věkových skupin. V roce 2012 došlo
k snížení výskytu KE. Onemocnělo 573 osob (nemocnost 5,5/100 000 obyvatel)“. (SZÚ,
2012). V Evropě jsou nejrizikovějšími zeměmi vedle České republiky Rakousko,
pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Rusko. „Ohroženy jsou osoby, které v přírodních
ohniskách kempují, bydlí, jezdí na kole, sbírají houby či lesní plody. Riziko je též
konzumace syrového tepelně neošetřeného mléka a výrobků z něj“ (BERAN, HAVLÍK
a kol., 2008, str. 155).
2.5.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI KME
První vyrobená vakcína byla roku 1973 v Rakousku z oblasti Neudorfl. Její kmen
je dodnes ve vakcíně s názvem FSME – IMMUN. Roku 1989 se vyrobila další vakcína
kmene z německé oblasti Karlsruhe, kde byla složka K23, která se dnes používá do
vakcíny Encepur. Obě tyto vakcíny jsou celobuněčné, inaktivované, bíle zakalené barvy.
Jsou vyráběny ve dvou formách, pro děti a dospělé.
1. Vakcína FSME – IMMUN
Tato vakcína se vyrábí ve dvou formách pro děti FSME – IMMUN 0,25 ml pro děti ve
věku 1-15 let a FSME – IMMUN 0,5 ml pro dospívající a dospělé ve věku 16 a více let.
Obě tyto vakcíny se aplikují v základním schématu tří dávek. První dávka, druhá je
33
za 1 až 3 měsíce a třetí se aplikuje 5 až 12 měsíců po druhé dávce. Možné je i zrychlené
schéma, pro navození rychlé imunity, které využívají rodiče, pokud nestihli očkování
v chladnějších měsících a plánují pobyt v endemických oblastech. A to první dávka,
druhá za 14 dní a třetí za 5 až 12 měsíců. U obou těchto schémat platí přeočkování za
3 až 5 let. A každé další za 5 let.
2. Vakcína Encepur
Vakcína Encepur se také vyrábí ve dvou očkovacích silách, a to pro děti ve věku 1-11 let
a dospívající a dospělé ve věku 12 let a více. Očkovací schéma je podobné jako u vakcíny
FSME - IMMUN. První dávka, druhá za 1-3 měsíce a třetí 9-12 měsíců po druhé dávce.
I u této vakcíny je možné využít zrychlené schéma a ta se aplikuje ve dnech 0-7-21
a 4 dávka je za 12-18 měsíců. Další přeočkování je za 3 roky a každé další za 5 let.
Tyto vakcíny se nejčastěji aplikují intramuskulárně do oblasti deltového svalu,
u malých dětí je možno zvolit stehenní sval. U vakcíny Encepur je možná aplikace
subkutánní u dětí a dospělých s krvácivými poruchami. Vakcíny se aplikují ohřáté na
pokojovou teplotu.
Očkování by mělo být odloženo v případě akutního horečnatého onemocnění.
Očkování by se nemělo ani začínat v případě alergie na některou ze složek vakcíny,
obzvláště pak na vaječnou a kuřecí bílkovinu. Očkování touto vakcínou by mělo být
zváženo u osob s postižením mozku a autoimunitním onemocněním a u osob
podstupujících imunosupresivní léčbu.
Tyto vakcíny jsou obvykle dobře snášeny. Nežádoucí účinky se nejčastěji objevují
po první aplikované dávce, a to lokálního charakteru. Bolestivost v místě vpichu,
zarudnutí, zatvrdnutí nebo otok. Dále se může vyskytnout nevolnost, nauzea, bolesti
hlavy, bolesti celé ruky. U některých osob může způsobovat zduření lymfatických uzlin.
O aplikacích s jinými vakcínami současně není dostatek údajů. Předpokládá se, že
současná aplikace s jinými očkovacími látkami by byla možná za předpokladu aplikace
do různých míst. Vakcíny proti klíšťové encefalitidě by se neměly při základním
očkovacím schématu kombinovat. Možná změna očkovací látky je až při přeočkování.
34
2.6 OČKOVÁNÍ PROTI MENINGOKOKU
Onemocnění zánět mozkových blan je popisováno od 19. století. Do roku 1875 se
epidemie objevovaly v různých zemích Evropy i Ameriky. Nebyl znám původce
onemocnění, a tak byl označován názvem „epidemická meningitida“ nebo „meningitis
cerebrospinalis epidemica“. V roce 1887 popsal Weichselbaum mikroba, kterého izoloval
z mozkomíšního moku a nazval jej Diplococcus intracelularis meningitidis. Roku 1909
se zjistilo, že je více sérotypů Neisseria meningitidis.
Původcem nákazy je diplokok ve tvaru kávového zrna, velikosti 0,6 x 0,8 nm
Neisseria meningitidis. Je velmi citlivý na sluneční světlo, dezinfekční prostředky
a vyschnutí. Rychle hyne na předmětech, v prachu, dobře snáší nízké teploty.
Rozlišujeme 13 různých sérologických skupin, dále rozlišujeme dle proteinů vnějšího
pouzdra další sérotypy a subtypy. Nejčastějšími typy mikroba způsobujícími onemocnění
jsou skupiny A, B, C, Y a W 135. Tyto kmeny jsou citlivé na většinu antibiotik, nejčastěji
se k léčbě používá penicilin. Méně často sulfonamid.
Zdrojem tohoto onemocnění je výhradně člověk, který může být nemocný nebo
pouze nosičem tohoto onemocnění (infekce v horních dýchacích cestách). Cesta přenosu
je vzdušnou cestou. Onemocnění postihuje nejčastěji adolescenty. Inkubační doba tohoto
onemocnění se pohybuje okolo 3-4 dnů, v rozmezí 1-8 dní. Průběh onemocnění má velmi
rychlý nástup. Projevuje se velkými bolestmi hlavy, horečkou, zvracením, exantémem na
kůži – petechiemi. Může dojít až ke křečím, objevují se horní i dolní meningeální
příznaky, objevuje se rozsáhlý opar na obličeji. Tento stav se vyvine velmi rychle během
několika hodin, a pokud není včasná diagnostika a nasazena léčba, dochází k úmrtní.
Často se prodělání tohoto onemocnění neobejde bez trvalých následků jako je např. obrna
hlavových nervů, přechodná může být artritida všech kloubů. Někdy je postižení tak
obsáhlé, že dojde k amputaci končetin.
V České republice se naštěstí meningokoková onemocnění objevují spíše
sporadicky, nejčastěji se vyskytují sérotypy B a C. Afrika, Nepál, Indie, Brazílie mají
nejčastější výskyt sérotypu A. Epidemie skupinou C byla zaznamenána v roce 1993-
2004. „V roce 2015 bylo v České republice zjištěno celkem 48 invazivních
meningokokových onemocnění (nemocnost 0,5/100 000 obyv.). Z 48 onemocnění
3 skončila úmrtím – celková smrtnost v roce 2015 klesla ve srovnání s předchozím rokem
35
z 11,9 % na 6,2 %“ (SZÚ, 2016). Výskyt onemocnění je nejvíce zachycen v kolektivech
např. školách, diskotékách, ve vojenských složkách.
2.6.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI MENINGOKOKŮM
V roce 1969 byla vyrobena první konjugovaná vakcína proti sérotypu C. Roku 1984
se začalo v USA, po výskytu epidemie u branců, poprvé plošně očkovat tetravakcínou na
sérotyp A, C, Y a W 135, která se od roku 2005 začala dovážet i do České republiky.
V dnešní době jsou k dispozici tři různé typy vakcín polysacharidových (proti sérotypu
A+C, tetravakcína proti sérotypu A, C, Y, W 135), konjugované vakcíny (proti nákazám
skupiny C, od roku 2006 proti čtyřem séroskupinám A, C, Y, W 135) a nově od roku
2012 první univerzální proteinová vakcína (proti sérotypu skupiny B).
1. Menjugate je vakcína proti meningokoku typu C. Očkovací schéma u dětí do
1 roku je 2 dávky s odstupem nejméně dvou měsíců. Od 1 roku věku dítěte postačuje
aplikace pouze 1 dávky, doba přeočkování nebyla určena. Aplikace této vakcíny je
doporučena intramuskulárně do deltového svalu, u malých dětí do anterolaterální strany
stehna. Tato vakcína se může aplikovat dětem od 2 měsíců.
2. Vakcína NeisVac-C je určena pro děti od 2 měsíců věku, dospívající a dospělé
osoby. Chrání proti skupině meningokoku C. Doporučené očkovací schéma pro kojence
od 2 měsíců do 1 roku je aplikace 2 dávek s odstupem nejméně dvou měsíců. Doporučeno
je po základním očkování aplikování posilovací dávky, to však nesmí být dříve než po
6 měsících od poslední aplikace NeisVac-C. Pro děti od 1 roku postačuje aplikace pouze
jedné dávky, přeočkování pro tuto věkovou skupinu nebylo stanoveno. Aplikace vakcíny
se doporučuje intramuskulárně do deltového svalu. Nesmí být aplikována intradermálně,
subkutánně a intravaskulárně.
3. Vakcína Menveo zajišťuje ochranu proti onemocnění meningokokem typu A,
C, W135 a Y. Je určena pro děti od 2 let věku a dospělé osoby. Postačuje aplikace 1 dávky
s přeočkováním každých 5 let. Aplikace vakcíny je doporučena intramuskulárně do
deltového svalu. Nesmí být aplikace intradermálně, subkutánně a intravaskulárně.
4. Vakcína Nimenrix zajišťuje ochranu proti meningokoku typu A, C, W135 a Y.
Je určena pro děti od 12 měsíců, doporučuje se aplikace 1 dávky. Posilovací dávka není
stanovena. Aplikace se doporučuje přednostně do deltového svalu intramuskulárně,
36
u malých dětí se doporučuje aplikace do aterolaterální strany stehna. Vakcína nesmí být
podána intradermálně, subkutánně ani intravaskulárně.
5. Vakcína Bexero je nová vakcína na trhu od roku 2013, je určena k aktivní
imunizaci proti meningokoku skupiny B. Tuto vakcínu je možno aplikovat od 2 měsíců
věku dítěte. Očkovací schéma je různé pro určitou věkovou skupinu. Pro kojence ve věku
2-5 měsíců platí aplikace 3 dávek s časovým odstupem 1 měsíce, booster dávka se
doporučuje mezi 12-15 měsícem věku dítěte. Kojenci ve věku 6-11 měsíců mají očkovací
schéma 2 dávek s odstupem minimálně 2 měsíců, posilovací dávka je aplikována ve
2. roce života dítěte.
Dětem ve věku 12-23 měsíců se aplikují 2 dávky s odstupem dvou měsíců,
posilovací dávka je doporučena v rozmezí 12-23 měsíců.
Děti ve věku 2-10 let se očkují dvěma dávkami minimálně s odstupem 2 měsíců,
potřeba posilovací dávky nebyla stanovena.
Dospívající ve věku 11 let a starší mají aplikaci 2 dávek s odstupem 1 měsíce.
Posilovací dávka nebyla určena. Aplikace této vakcíny se doporučuje hluboko
intramuskulárně do deltového svalu, u menších dětí je možné do aterolaterální strany
stehna. Nesmí být aplikována intradermálně, subkutánně, intravaskulárně.
Aplikace některé z vakcín by se měla odložit při akutním horečnatém onemocnění,
při těžkém a středně těžkém onemocnění dýchacích cest. Může být aplikována přibližně
14 dní po rekonvalescenci. Aplikovat vakcínu by se nemělo při přecitlivělosti na
kteroukoliv složku vakcíny a při výskytu závažné reakce na předešlou aplikaci vakcíny.
Meningokokové vakcíny jsou celkově dobře snášeny. Mohou se přesto vyskytnout
bolesti v oblasti vpichu, zarudnutí, zatvrdnutí místa aplikace. Dále se může objevit
zvýšená teplota nad 38 °C, bolesti hlavy a únava.
Vakcíny by se neměly míchat s jinými vakcínami ve stejné stříkačce. Současná
aplikace dvou různých vakcín je možná za předpokladu aplikace do odlišných míst. Není
možné kombinovat různé konjugované vakcíny, je nutno dodržet očkovací schéma
stejnou vakcínou. Vakcíny proti meningokokům se nesmí za žádnou cenu aplikovat
současně s perorální vakcínou proti rotavirům.
37
2.7 OČKOVÁNÍ PROTI LIDSKÝM PAPILOMAVIRŮM HPV
Onemocnění lidskými papilomaviry je známé teprve od devadesátých let 20. století.
„Roku 1907 byla prokázána infekčnost lidských bradavic Ital Ciuffo. Na konci 20. století
bylo teprve za molekulární biologické technologie možné poznávat různou funkci
virových genů a odhalit četnost animálních i lidských papilomavirů“ (BERAN, HAVLÍK
a kol., 2008, str. 170). Roku 1983 se podařilo profesoru zur Hauserovi a jeho týmu
izolovat HPV 16 a 18, za které v roce 2008 dostal Nobelovu cenu. Zatím je popsáno
100 různých genotypů lidských papilomavirů. Z toho kolem čtyřiceti se přenáší
pohlavním stykem.
„Původcem HPV viru je papilomavir o velikosti 55 nm, je tvořený dvoušroubovicí
DNA, je velmi rezistentní a odolný díky lipoproteinovému obalu. Dělit jej můžeme na
kožní a slizniční. Podle onkogenního potenciálu se HPV dělí na nízce rizikové
označované LR nebo LG (low risk nebo low grade), které způsobují kožní a genitální
bradavice a na vysoce rizikové označované HR nebo HG (high risk nebo high grade),
které se prokazují při závažných prekancerózách a karcinomu děložního čípku“ (BERAN,
HAVLÍK a kol., 2008, str. 171). Máme asi 40 HPV virů, které se vztahují ke genitální
oblasti. Mezi vysoce nejrizikovější patří typy 16 a 18. Méně rizikové jsou typy 6 a 11.
Onemocnění HPV virem je sexuálně přenosné onemocnění, přenáší se přímým
kontaktem, přenáší se i předměty. Nejčastěji napadá trhlinky v oblasti kůže a sliznic
a jejich přechody. S infekcí během života se setká až 80 % žen. U většiny z nich dojde
samovolně k vymizení onemocnění. Nejvyšší výskyt je u žen mezi 20-25 lety. Riziko
infekce je vyšší po zahájení sexuálního života. HPV nepřestupují do krve, ale jsou pouze
na sliznici. Inkubační doba k projevu infekce se pohybuje mezi 3-4 měsíci, někdy i déle.
Důležité je včasné zachycení onemocnění, kdy dochází k lehkým cytologickým změnám.
Několik let od vzniku infekce může způsobit rakovinové bujení. Prvotními příznaky
infekce mohou být výtoky, bolesti v oblasti perinea.
Papilomaviry mohou způsobovat zhoubné onemocnění karcinomem děložního
čípku, který je celosvětově druhým nejčastějším nádorem u žen. V České republice je
každoročně cca 1000 nových případů onemocnění rakovinou děložního čípku a z toho
cca 400 žen zemře. Důležitá je prevence a screeningové opatření v boji s tímto
onemocněním.
38
2.7.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI HPV VIRŮM
„První vakcíny proti lidským papilomavirům byly roku 2006 a roku 2007 vakcíny
Silgard a Cervarix. Jsou to rekombinantní vakcíny, jejichž hlavní složkou je vakcinální
antigen, který je vyroben genetickou manipulací v produkčním systému“ (CHLÍBEK,
SMETANA, KOSINA, 2010, str. A39). Tyto vakcíny jsou nyní nově pro dívky ve věku
13-14 let plně hrazeny pojišťovnou. Vakcína Silgard pouze s menším finančním
doplatkem. V prosinci roku 2014 byla schválena nová vakcína Gardasil 9, která je
prozatím plně zpoplatněna.
1. Vakcína Cervarix
Tato bivalentí vakcína je určena dívkám od 9 let věku. Používá se k prevenci vzniku
premaligních cervikálních lézí a cervikálního karcinomu v souvislosti s infekcí HPV typu
16 a 18. Doporučené očkovací schéma pro dívky ve věku 9–14 let jsou dvě dávky
v rozmezí 5-13 měsíců od první dávky. A pro dívky od 15 let je vakcinace doporučena
ve třech dávkách ve schématu 0-1-6 měsíců.
2. Vakcína Silgard
Tato kvadrivalentní vakcína je určena dětem od 9 let věku. Používá se k prevenci vzniku
onemocnění HPV typu 6, 11, 16, 18. Určené očkovací schéma pro dívky ve věku 9-13 let
jsou dvě dávky v rozmezí 0-6 měsíců. Pro dívky 14 let a starší platí očkovací schéma
3 dávek v rozmezí 0-2-6 měsíců. Nově se doporučuje tato vakcína chlapcům a mužům
k prevenci genitálních bradavic HPV typu 6, 11.
3. Vakcína Gardasil 9
Tato nonavalentní vakcína je určena dětem od 9 let věku, dospívajícím i dospělým.
Používá se k prevenci vzniku onemocnění HPV typu 6, 11, 16, 18, 31, 33, 45, 52 a 58.
Studie na tento typ vakcíny byla realizována u žen a mužů ve věku 9-26 let. Doporučené
očkovací schéma pro tuto vakcínu jsou 3 dávky v rozmezí 0-2-6 měsíců.
Aplikace těchto tří vakcín je doporučena intramuskulárně do oblasti deltového
svalu nebo aterolaterální části stehna. Jiná aplikace není doporučena.
Vakcinace se nedoporučuje při známých alergiích na některou ze složek vakcíny,
při výskytu vážných reakcí při předchozím podání vakcíny, při akutním horečnatém
onemocnění. Doporučená rekonvalescence je alespoň 14 dní. Při těhotenství je vhodné
očkovací schéma přerušit. Užívání antikoncepce nesnižuje účinnost vakcíny.
39
Větší výskyt nežádoucích účinků dle studie má vakcína Cervarix. Jedná se
o bolestivost v místě vpichu, zarudnutí, zatvrdnutí. Mohou se objevit teploty okolo 38 °C,
celková schvácenost, pocit únavy.
Tyto typy vakcín by neměly být aplikovány současně s jinými vakcínami. Není
dostatek studií pro potvrzení vhodnosti či nevhodnosti současné aplikace. Při zvoleném
očkovacím schématu není vhodné vakcíny proti HPV virům mezi sebou kombinovat.
2.8 ONEMOCNĚNÍ SEZÓNNÍ CHŘIPKOU (INFLUENZA)
Chřipka trápí lidi od pradávna. Již Hippokrates popisoval onemocnění tzv.
„chřipkou“. První zachycené pandemie chřipkou jsou popsány v 16. století. Pandemie,
při které se podařilo zachytit původce virus A H2N2, byla v roce 1882-1889. Další
zachycený virus chřipky byl typ A H3N8. Nejhorší pandemie byla mezi rokem 1918-
1919, tzv. „španělská chřipka“, která po světě usmrtila 30-50 milionů mladých lidí. Tato
pandemie byla způsobena virem A ptačí chřipky H1N1. Následovaly pak další pandemie,
a to roku 1957 tzv. asijská chřipka, roku 1968 hongkongská chřipka, další pandemie se
objevily roku 1977, roku 2007-2008, roku 2005-2006 a dominující byla chřipka typu B.
Původce viru chřipky (influenza) je vir patřící mezi Orthomyxoviridae. Dělí se na
vir typu A, B, C dle antigenních odlišností. Influenza viry způsobují závažná onemocnění
lidí, ptáků, savců a vepřů. Každý rok dochází ke změnám antigenu, což vede ke vzniku
různých typů chřipkového onemocnění. Velikost chřipkového viru je 80-120 nm, je velmi
citlivý na UV záření a kyselé pH. Dokáže přežít v prachu až 14 dní. Struktura viru
ovlivňuje vlastnost viru.
Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění. Šíří se kapénkami vzduchem. Krátká
inkubační doba 24-48 hodin a vysoká vnímavost lidí je důvodem pro vznik epidemií
a pandemií. Prvními příznaky nemoci jsou vysoké horečky někdy až kolem 40 °C
s třesavkou, bolestmi hlavy, kloubů, celkovou schváceností. Objevuje se suchý dráždivý
kašel, který se po třech dnech mění na produktivní. U dětí se objevuje rýma i průjem.
Onemocnění můžou provázet i komplikace např. otitidy, sinusitidy, zhoršení
astmatických obtíží nebo pneumonie.
40
Chřipka se v České republice vyskytuje sezónně v období prosince či ledna, trvá
cca 6-8 týdnů. „Dle aktuálního hlášení ke dni 23. 2. 2017 bylo hlášeno 280 závažných
onemocnění chřipkou. V 84 případech došlo k úmrtí. Chřipkou onemocní každoročně
10 -30 % obyvatelstva. Nejrizikovější skupiny jsou malé děti a senioři. Za epidemii
onemocnění se považuje onemocnění 2 tis. obyvatel na 100 tis. obyvatel. Nejúčinnější
prevencí proti tomuto onemocnění je očkování, jeho efektivita je 70–90 %“ (SZÚ, 2017).
2.8.1 DOSTUPNÉ OČKOVACÍ LÁTKY PROTI SEZÓNNÍ CHŘIPCE
Roku 1956 byla na českém trhu první monovalentní vakcína. Vyznačovala se
vysokou imunogenitou, ale i reaktogenitou. Další vývoj této očkovací látky měl vést ke
zmírnění nežádoucích účinků. Nyní dle WHO se vyrábí vakcíny ve formě trivakcín.
Vyskytují se v ní typy, které se vyskytly v předešlé chřipkové sezónně, dva antigeny typu
A plus jeden typ B. Na našem trhu se pro děti od 6 měsíců vyskytuje hned několik druhů
vakcín např. Fluarix, Vaxigrip, Influvac.
1. Štěpené vakcíny Fluarix, Vaxigrip
Tyto vakcíny jsou inaktivované, štěpené. Rozdíl mezi nimi je pouze ve výrobci. Obsahují
3x15 µg HA aktuálního typu viru A/H1N1, A/H3N2 a B. Jsou určeny dětem od 6 měsíců.
Doporučené očkovací schéma pro děti ve věku 6-35 měsíců jsou 2 dávky 0,25 ml
s odstupem 4 týdnů. Pro děti ve věku od 3-9 let v minulosti neočkované jsou vhodné
2 dávky 0,5 ml s odstupem 4 týdnů. A pro děti od 9 let a dospělé postačuje 1 dávka.
Doporučené přeočkování těmito vakcínami je každý rok.
2. Subjednotkové vakcíny
Vakcína Influvac obsahuje 3x 15 µg HA aktuálního typu viru A/H1N1, A/H3N2 a B. Je
určena především dětem od 6 měsíců věku, doporučené očkovací schéma je pro děti 6-35
měsíců 2 dávky 0,25 ml s odstupem 4 týdny. Pro děti 3-9 let, které ještě nebyly
v minulosti očkovány, jsou doporučeny 2 dávky 0,5 ml po 3 týdnech. Pro děti od 9 let
a dospělé se doporučuje jedna dávka 0,5 ml. Přeočkování touto vakcínou se doporučuje
každý rok.
Tento druh vakcín se aplikuje přednostně intramuskulárně do deltového svalu,
u menších dětí do anterolaterální strany stehna. Další možností je hluboké subkutánní
podání do stejných aplikačních míst. Jiné podání vakcíny se nedoporučuje.
41
Kontraindikací k očkování proti chřipce je akutní horečnaté onemocnění.
Doporučuje se odložení aplikace 14 dní až do úplného uzdravení. Při známé
přecitlivělosti na určitou složku vakcíny se očkovat nedoporučuje.
První tři dny po aplikaci se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, které samovolně
odezní. Jsou to zpravidla bolesti hlavy, únava, nevolnost, svalový třes. Častěji se mohou
objevit lokální nežádoucí účinky, a to bolestivost v místě vpichu, zarudnutí, zatvrdnutí
místa aplikace. Vzácněji se objevují kožní reakce jako je svědění, kopřivka, vyrážka.
Společná aplikace živých nebo inaktivovaných vakcín je dovolena za předpokladu
aplikace do různých míst. Nevýhodou této společné vakcinace může být zvýšené riziko
výskytu nežádoucích účinků.
42
3 PRAKTICKÁ ČÁST – PRŮZKUM
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit proočkovanost dětí ve věku 0-15 let
vakcínami v rámci nadstandardního očkování a zmapovat faktory, které ovlivňují volbu
rodičů při výběru očkování v rámci nadstandardního očkování.
3.1 PRŮZKUMNÉ TÉMA A CÍLE PRAKTICKÉ ČÁSTI
Téma: „Proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardním očkováním a faktory
ovlivňující jeho míru.“
Problém: Jaká je informovanost rodičů o možnosti nadstandardního očkování
a jaké faktory ovlivňují volbu rodičů pro tato očkování?
Cíl 1: Zjistit, jaká je informovanost rodičů o závažnosti vybraných onemocnění,
proti nimž existuje nadstandardní očkování a možnosti očkování.
Cíl 2: Vyhodnotit důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat proti určitým
nemocem.
Cíl 3: Zjistit hlavní faktor ovlivňující volbu rodičů při výběru nadstandardního
očkování.
Cíl 4: Zmapovat zdroje, ze kterých se nejčastěji rodiče dozvídají o možnosti
očkování nadstandardními očkovacími látkami.
Cíl 5: Zmapovat proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardními vakcínami
prostřednictvím odpovědí rodičů, kteří se zúčastnili našeho průzkumného šetření.
3.2 PRŮZKUMNÉ OTÁZKY
Průzkumná otázka 1) Jsou rodiče dostatečně informovaní o závažnosti onemocnění,
proti nimž existuje nadstandardní očkování a o vlastní možnosti tohoto očkování?
43
Průzkumná otázka 2) Z jakého důvodu rodiče nejčastěji nenechávají své dítě očkovat
proti určitým nemocem?
Průzkumná otázka 3) Jaké faktory u rodičů rozhodují, při výběru očkování?
Průzkumná otázka 4) Z jakého zdroje se rodiče nejčastěji informují o možnosti
nadstandardního očkování?
Průzkumná otázka 5) Jaká je proočkovanost dětí ve věku 0-15 let u rodičů, kteří se
zúčastnili našeho průzkumného šetření?
3.3 METODA PRŮZKUMU
3.3.1 METODIKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
Pro získání potřebných dat k výše uvedeným cílům jsme použili metodu průzkumu
pomocí kvantitativního dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl anonymní,
strukturovaný, obsahoval celkem 35 otázek, z toho 25 uzavřených a 10 polouzavřených.
Tento anonymní dotazník byl rozdán v čekárně dětských ambulancí lékařů pro děti
a dorost v oblasti centra Prahy.
Otázky obsažené v dotazníku byly formulovány tak, aby zmapovaly informovanost
rodičů o závažnosti vybraných onemocnění, proti nimž existuje nadstandardní očkování
a o informovanosti rodičů o možnosti finančního příspěvku pojišťoven (otázka č. 10, 13,
21, 24, 27, 30, 31, 32, 35). Otázka č. 6 nás informovala, z jakých zdrojů se nejčastěji
rodiče dozvídají o možnosti nadstandardního očkování. Otázky č. 9, 12, 15, 20, 23, 26,
29, 34 nás informovaly, z jakého důvodu rodiče odmítají očkování u jednotlivých typů
vakcín. Otázky č. 8, 11, 14, 19, 22, 25, 28, 33 nám ukázaly proočkovanost u jednotlivých
typů nadstandardních vakcín. Otázka č. 7 nám identifikovala rozhodující faktor při
výběru očkování nadstandardními vakcínami.
Pro výpočet statistických rozdílů závislosti vzdělanosti rodičů a proočkovanosti
dětí ve věku 0–15 let proti pneumokokovým nákazám jsme využili otázku č. 4 a č. 11,
pro který jsme aplikovali test chí-kvadrátu nezávislosti v kontingenční tabulce.
44
Výsledky našeho průzkumného šetření jsme vyhodnotili pomocí programu
Microsoft Office 2010, kde jsme i vytvořili grafy znázorňující výsledky a jejich slovní
interpretaci.
3.4 PRŮZKUMNÝ SOUBOR
Průzkumný soubor tvořilo 66 dotazovaných rodičů v čekárně dětských ambulancí
lékařů pro děti a dorost v centru Prahy. Dotazníky byly rozdány v tištěné formě čekajícím
rodičům s dětmi na vyšetření v čekárně dětských ambulancí, kterým byl vysvětlen postup
vyplnění a cíl průzkumného šetření.
3.5 ČASOVÝ HARMONOGRAM
Sběrem literárních zdrojů pro tvorbu teoretické části bakalářské práce jsme začali
v říjnu 2016. Zároveň jsme stanovili průzkumné cíle a otázky, které nám pomohly
k vytvoření průzkumného dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo v období listopad
2016 až leden 2017. Během února jsme vyhodnocovali a zpracovávali získaná data.
3.6 PRŮZKUMNÝ VZOREK
Celkem bylo rozdáno 66 dotazníků, jeho návratnost byla 100 % (66) dotazníků.
O vyplnění byli požádáni rodiče s dětmi čekající na ošetření v čekárně dětských
ambulancí u lékaře pro děti a dorost. Pro vyhodnocení dat bylo použito všech
66 dotazníků, respondence tedy činila 100 %.
45
3.7 PREZENTACE ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ
Otázka č. 1 Kolik je Vám let?
Graf 1 Věk respondentů
Zdroj: Autor, 2017
Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů nebyl ve věku 20-25 let žádný
respondent, ve věku 26-36 let bylo celkem 6 (9 %) respondentů, ve věku 36-40 let
27 (41 %) respondentů, ve věku 41-50 let 32 (48 %) respondentů, ve věku 51 let a více
pouze 1 (2 %) respondent.
0
6
27
32
1
20-25 let
26-35 let
36-40 let
41-50 let
51 let a více
46
Otázka č. 2 Jakého jste pohlaví?
Graf 2 Pohlaví respondentů
Zdroj: Autor, 2017
Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů bylo 65 (98 %) žen a 1 (2%) muž.
Otázka č. 3 Kolik let je Vašemu dítěti?
Graf 3 Věk dítěte
Zdroj: Autor, 2017
Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů uvedlo, že má dítě ve věku 0-5 let pouze
8 (12 %) respondentů, ve věku 6-10 let 34 (52 %) respondentů, ve věku 11-15 let
24 (36 %) respondentů.
65
1
Žena
Muž
8
34
24
0-5 let
6-10 let
11-15 let
47
Otázka č. 4 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Graf 4 Vzdělání respondentů
Zdroj: Autor, 2017
Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů uvedlo, že vystudovalo odborné učiliště
8 (12 %) respondentů, středoškolské vzdělání uvedlo, že má 34 (52 %) respondentů, vyšší
odborné vzdělání uvedli 2 (3 %) respondenti a vysokoškolské vzdělání uvedlo, že má
22 (33 %) respondentů.
0
5
10
15
20
25
30
35
Základní
škola
Odborné
učiliště
Střední
škola s
maturitou
Vyšší
odborná
škola
Vysoká
škola
0
8
34
2
22
Základní škola
Odborné učiliště
Střední škola s maturitou
Vyšší odborná škola
Vysoká škola
48
Otázka č. 5 Myslíte si, že jste byli dostatečně informovaní o nabídce očkování
nadstandardními očkovacími látkami?
Graf 5 Informovanost rodičů o možnosti nadstandardního očkování
Zdroj: Autor, 2017
Záměrem otázky č. 5 bylo zjistit, jestli si rodiče myslí, že jsou dostatečně
informovaní o možnosti nadstandardního očkování. Z celkového počtu 66 (100 %)
respondentů odpovědělo, že ANO 53 (80 %) respondentů a 13 (20 %) respondentů
odpovědělo, že NE.
53
13
Ano
Ne
49
Otázka č. 6 Kdo Vás informoval o možnosti očkování vakcínami v rámci
nadstandardního očkování?
Graf 6 Zdroje informovanosti o očkování nadstandardními vakcínami
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 6 bylo zjistit, kdo rodiče informoval o možnosti očkování
nadstandardními vakcínami. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů odpovědělo
celkem 32 (48 %) respondentů, že o možnosti nadstandardního očkování je informoval
lékař, všeobecná sestra. 1 (2 %) respondent odpověděl, že ho informovala rodina, přátelé.
13 (20 %) respondentů odpovědělo, že se dozvěděli o této možnosti z vlastních zdrojů.
Pouze 1 (2 %) respondent odpověděl, že mu nikdo neřekl o možnosti nadstandardního
očkování. Celkem 2 (3 %) respondenti odpověděli, že se dozvěděli o možnosti očkování
od rodiny plus z vlastních zdrojů, 2 (3 %) respondenti, že je informoval lékař, všeobecná
sestra plus rodina a 15 (23 %) respondentů odpovědělo, že informace mají od lékaře
a všeobecné sestry plus z vlastních zdrojů.
32
1
13
1 2 2
15
0
5
10
15
20
25
30
35
Lékař, všeobecná sestra
Rodina, přátelé
Vlastní zdroje
Jiné - nikdo
Rodina, vlastní zdroje
Lékař, všeobecná sestra,
rodina
Lékař, vlastní zdroje
50
Otázka č. 7 Co u Vás rozhoduje při výběru očkování nadstandardními vakcínami?
Graf 7 Faktory ovlivňující volbu rodičů při výběru očkování
Zdroj: Autor, 2017
Záměrem této otázky bylo zjistit, jaké faktory u rodičů rozhodují při výběru
očkování nadstandardními vakcínami. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů
odpovědělo 17 (26 %) respondentů, že při výběru očkování u nich rozhoduje doporučení
lékaře. 6 (9 %) respondentů odpovědělo, že u nich rozhoduje závažnost onemocnění, proti
kterému očkování je. Celkem 2 (3 %) respondenti označili odpověď - na doporučení
rodiny a přátel. Pouze 6 (9 %) respondentů rozhodují dle informací z vlastních zdrojů.
8 (12 %) respondentů odpovědělo, že při výběru očkování jsou u nich důležité nežádoucí
reakce, které mohou vakcíny způsobit. 9 (14 %) respondentů označilo možnosti,
doporučení lékaře plus informace z vlastních zdrojů. Celkem 18 (27 %) respondentů
označilo možnosti doporučení lékaře plus závažnost onemocnění. Zbylé nabídky
odpovědí žádný respondent neoznačil.
17
6
2
0
6
0 0
8
0
9
18
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
Doporučení lékaře, všeobecné
sestry
Závažnost onemocnění
Doporučení rodiny, přátel
Cena vakcíny
Informace z vlastních zdrojů
(internet, publikace, odb.
články)
51
Otázka č. 8 Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti rotavirovým infekcím?
Graf 8 Proočkovanost dětí proti rotavirovým infekcím
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zmapovat proočkovanost dětí některou z vakcín proti
rotavirovým infekcím. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů odpovědělo, že své
dítě nechali očkovat proti rotavirovým infekcím pouze 10 (15 %) respondentů, celkem 49
(74 %) respondentů se rozhodlo neočkovat a 7 (11 %) respondentů označilo odpověď, že
si nepamatují, zda své dítě nechali očkovat proti rotavirovým infekcím.
10
49
7
Ano
Ne
Nevím
52
Otázka č. 9 Pokud ne, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti
rotavirovým infekcím?
Graf 9 Důvody rodičů pro odmítnutí očkování proti rotavirovým infekcím
Zdroj: Autor, 2017
Jako nejčastější důvod, proč se rodiče rozhodli neočkovat své dítě proti rotavirovým
infekcím uvedli, že jim to nedoporučil lékař. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů
označilo tento důvod 20 (30 %) respondentů. Druhým nejčastějším faktorem byl věk
dítěte – vakcína na trhu v té době ještě nebyla, označilo ji 14 (21 %) respondentů.
10 (15 %) respondentů uvedlo důvod, že onemocnění proti rotavirovým infekcím
nepovažují za důležité. 4 (6 %) respondenti uvedli důvod, že se bojí možných
nežádoucích reakcí po očkování. Pouze 1 (2 %) respondent uvedl, že se tak rozhodl
z finančních důvodů.
10
20
4
1
14
0
5
10
15
20
25
Nepovažuji za důležité
Nedoporučil mi to lékař
Bojím se možných
nežádoucích reakcí
Z finančních důvodů
Jiné - věk dítěte
53
Otázka č. 10 Víte, co rotavirové infekce způsobují za onemocnění?
Graf 10 Odpovědi rodičů, jaké onemocnění způsobují rotavirové infekce
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zjistit, zda rodiče vědí, co za onemocnění způsobují
rotavirové infekce. Celkem 52 (79 %) respondentů označilo správnou odpověď – akutní
gastroenteritida, 4 (6 %) respondenti označili odpověď – onemocnění dýchacích cest
a 10 (15 %) respondentů označilo odpověď – nevím.
52
0
4
10
0
10
20
30
40
50
60
Akutní gastroenteritida
Zánět močového měchýře
Onemocnění dýchacích cest
Nevím
54
Otázka č. 11 Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti pneumokokovým
nákazám?
Graf 11 Ukazatel proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zjistit proočkovanost dětí vakcínami proti pneumokokovým
nákazám. Z 66 (100 %) respondentů označilo, že nechalo své dítě očkovat 35 (53 %)
respondentů, celkem 24 (36 %) respondentů se rozhodlo neočkovat své dítě a 7 (11 %)
respondentů označilo odpověď – nevím, již si nepamatuji.
3524
7
Očkovaní
Neočkovaní
Neví
55
Otázka č. 12 Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti
pneumokokovým nákazám?
Graf 12 Důvody rodičů proti očkování proti pneumokokovým nákazám
Zdroj: Autor, 2017
Nejčastější uváděný důvod, proč rodiče nenechali své dítě očkovat proti
pneumokokovým nákazám, byl, že jim očkování nedoporučil lékař. Tento důvod uvedlo
9 (14 %) respondentů, jako další důvod uvedlo 8 (12 %) respondentů, že se bojí možných
nežádoucích reakcí po očkování a 7 (11%) respondentů uvedlo, že nepovažuje
onemocnění pneumokokových nákaz za důležité.
Řada 1
0
2
4
6
8
10
7
9
8
0 0
Nepovažuji toto onemocnění
za důležité
Nedoporučil mi to lékař,
všeobecná sestra
Bojím se možných
nežádoucích reakcí
Z finančních důvodů
Jiný důvod
56
Otázka č. 13 Víte, co pneumokokové nákazy způsobují za onemocnění?
Graf 13 Odpovědi rodičů, co za onemocnění způsobují pneumokokové nákazy
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 13 bylo zjistit, jestli rodiče vědí, jaké onemocnění mohou
způsobovat pneumokokové infekce. Z 66 (100 %) respondentů jich celkem 62 (94 %)
odpovědělo záněty středního ucha, zápal plic. 4 (6 %) respondenti označili odpověď,
nevím.
Otázka č. 14 Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti planým neštovicím?
Graf 14 Proočkovanost dětí proti planým neštovicím
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zjistit, kolik rodičů nechalo své dítě očkovat proti planým
neštovicím. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů označilo odpověď – ANO
12 (18 %) respondentů, 52 (79 %) respondentů označilo odpověď NE, 2 (3 %)
respondenti označili odpověď NEVÍM.
0
10
20
30
40
50
60
70
62
0 0 4
Záněty středního ucha, zápal
plic
Onemocnění močových cest
Akutní gastroenteritida
Nevím
12
52
2
Ano
Ne
Nevím
57
Otázka č. 15 Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti planým
neštovicím?
Graf 15 Důvody rodičů proti očkování proti planým neštovicím
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zjistit důvody rodičů, kvůli kterým se rozhodli odmítnout
očkování proti planým neštovicím. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů se
rozhodlo 52 (79 %) respondentů, že očkovat proti planým neštovicím nechtějí. Z toho
31 (47 %) respondentů označilo odpověď – nepovažuji toto onemocnění za důležité –
myslím si, že neštovice by mělo prodělat každé dítě. Celkem 11 (17 %) respondentů
označilo odpověď – nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra. Pouze 1 respondent
označil odpověď – bojím se možných nežádoucích reakcí. Celkem 9 (14 %) respondentů
označilo odpověď – jiný důvod – moje dítě již prodělalo plané neštovice.
31
0
11
1
0
9
Nepovažuji to za důležité
Nevím, že tento druh vakcíny
je
Nedoporučil mi to lékař
Bojím se nežádoucích reakcí
Z finančních důvodů
Jiný důvod - už dítě prodělalo
varicellu
58
Otázka č. 16 Byli jste po očkování nadstandardními očkovacími látkami upozorněni na
možné nežádoucí reakce?
Graf 16 Ukazatel informovanosti na výskyt možných nežádoucích reakcí po
očkování
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 16 bylo zjistit, zda jsou rodiče informovaní o možných nežádoucích
reakcí po očkování. Z 66 (100 %) dotázaných respondentů odpovědělo 29 (44 %) ANO
– VŽDY, celkem 23 (35 %) respondentů odpovědělo, že ANO, 9 (14%) respondentů
odpovědělo, že již neví, nepamatují se a 5 (8 %) respondentů odpovědělo, že NE.
29
23
5
9
Ano - vždy
Ano
Ne
Nevím, již si nepamatuji
59
Otázka č. 17 Prodělalo Vaše dítě po nějakém nadstandardním očkování nežádoucí
reakci?
Graf 17 Ukazatel výskytu nežádoucích reakcí po očkování
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 17 bylo zjistit výskyt nežádoucích reakcí po očkování u dětí
očkovaných nadstandardními vakcínami. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů
označilo odpověď NE - 52 (79 %) respondentů, 11 (17 %) respondentů označilo odpověď
- ANO, pouze 3 (5 %) respondenti označili odpověď – nevím, již si nepamatuji.
11
52
3
Ano
Ne
Nevím, již si nepamatuji
60
Otázka č. 18 Pokud ANO, u jakého typu nadstandardní vakcíny se nežádoucí reakce
vyskytla?
Graf 18 Výskyt nežádoucích reakcí u jednotlivých typů vakcín
Zdroj: Autor, 2017
Otázka č. 18 byla zaměřená na zjištění výskytu nežádoucích reakcí po očkování
nadstandardními vakcínami. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů uvedlo
11 (17 %) respondentů, že se u jeho dítěte vyskytla nežádoucí reakce po očkování
nadstandardními vakcínami, 4 (6 %) respondenti uvedli, že to bylo po aplikaci proti
pneumokokovým nákazám, 2 (3 %) respondenti uvedli, že to bylo po aplikaci proti
meningokokovým nákazám a 5 (8 %) respondentů uvedlo, že to bylo po očkování proti
klíšťové encefalitidě.
0
4
2
0
0
0
5
0
Proti rotavirovým nákazám
Proti pneumokokovým
nákazám
Proti meningokovým nákazám
Proti planým neštovicím
Proti hepatitidě A
Proti HPV virům
Proti klíšťové encefalitidě
Proti chřipce
61
Otázka č. 19 Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti meningokokovým
nákazám?
Graf 19 Ukazatel proočkovanosti dětí proti meningokokovým nákazám
Zdroj: Autor, 2017
Otázka č. 19 byla zaměřena na proočkovanost dětí proti meningokokovým
nákazám. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů odpovědělo 17 (26 %), že jejich
děti jsou naočkovány některou z vakcín proti meningokokovým nákazám, 39 (59 %)
respondentů odpovědělo, že jejich děti nejsou naočkovaní proti meningokokovým
nákazám a 10 (15 %) respondentů odpovědělo – nevím, již si nepamatuji.
17
39
10
Ano
Ne
Nevím
62
Otázka č. 20 Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti
meningokokovým nákazám?
Graf 20 Důvody rodičů proti očkování proti meningokokovým nákazám
Zdroj: Autor, 2017
Záměrem otázky č. 20 bylo zjistit, z jakého důvodu rodiče nenechali své dítě
očkovat proti meningokokovým nákazám. Z 66 (100 %) respondentů uvedlo celkem
32 (48 %) respondentů, že své dítě nenechali očkovat proti meningokokovým nákazám.
Z toho 5 (8 %) respondentů označilo odpověď – nepovažuji onemocnění meningokokem
za důležité, ohrožující život. Pouze 5 (8 %) respondentů označilo odpověď – nevím, že
tento druh vakcíny je na českém trhu. Pouze 1 (2 %) respondent označil odpověď z
finančních důvodů. 12 (18 %) respondentů označilo – nedoporučil mi to lékař,
všeobecná sestra. 12 (18 %) respondentů označilo odpověď - bojím se možných
nežádoucích reakcí. 4 (6 %) respondenti uvedli, že toto očkování plánují.
0
2
4
6
8
10
12
5 5
1
12 12
4
Nepovažuji onemocnění
meningokokem za důležité
Nevím, že tato vakcína je na
trhu
Z finančních důvodů
Nedoporučil mi to lékař
Bojím se možných
nežádoucích reakcí
Jiný důvod - plánuji toto
očkování
63
Otázka č. 21 Víte, co meningokokové nákazy způsobují za onemocnění?
Graf 21 Odpovědi rodičů na otázku, zda vědí, co způsobují za onemocnění
meningokokové nákazy
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 21 bylo zjistit, zda rodiče vědí, co meningokokové nákazy
způsobují za onemocnění. Z 66 (100 %) respondentů označilo celkem 65 (98 %)
respondentů správnou odpověď, a to zánět mozkových blan, pouze 1(2 %) respondent
označil odpověď – nevím.
0
10
20
30
40
50
60
70
65
0 0 1
Zánět mozkových blan
Záněty nosohltanu
Onemocnění močových cest
Nevím
64
Otázka č. 22 Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti klíšťové encefalitidě?
Graf 22 Proočkovanost dětí vakcínou proti viru klíšťové encefalitidy
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zjistit proočkovanost dětí některou z vakcín proti klíšťové
encefalitidě. Z 66 (100%) respondentů - odpovědělo 36 (55%) respondentů, že své dítě
nenechali naočkovat s některou z vakcín proti klíšťové encefalitidě a celkem 30 (45%)
respondentů označilo odpověď, že své dítě nechali očkovat některou z vakcín proti
klíšťové encefalitidě.
30
36
0
Ano
Ne
Nevím
65
Otázka č. 23 Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti viru
klíšťové encefalitidy?
Graf 23 Důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat některou z vakcín proti
viru klíšťové encefalitidy
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zjistit, z jakého důvodu rodiče nenechali své dítě očkovat
proti klíšťové encefalitidě. Z počtu 36 (55 %) respondentů – 10 (7 %) respondentů
označilo odpověď – nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra. 6 (9%) respondentů
označilo odpověď – nebydlíme v oblasti vyššího výskytu klíšťat, 4 (6%) respondenti
nepovažují toto onemocnění klíšťovou encefalitidou za důležité, ohrožující život, 1 (2 %)
respondent se rozhodl z finančních důvodů, 8 (12 %) respondentů se bojí možných
nežádoucích reakcí, 7 (11 %) respondentů uvedli jiný důvod, že tento typ očkování teprve
plánují.
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
10
6
0
4
1
8
7
Nedoporučil mi to lékař,
sestra
Nebydlíme v oblasti vyššího
výskytu klíšťat
Nechodíme ven do přírody,
lesa
Nepovažuji toto onemocnění
za důležité
Z finančních důvodů
Bojím se nežádoucích reakcí
Jiný důvod - plánuji toto
očkování pro své dítě
66
Otázka č. 24 Víte, co za onemocnění způsobuje virus klíšťové encefalitidy?
Graf 24 Odpovědi rodičů, jaké onemocnění způsobuje virus klíšťové encefalitidy
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 24 bylo zjistit, zda rodiče vědí, jaké onemocnění způsobuje virus
klíšťové encefalitidy. Z 66 (100%) respondentů označilo odpověď celkem 65 (98 %)
respondentů závažné infekce mozku míchy nebo mozkových plen (začíná bolestmi hlavy,
vysokou teplotou), pouze 1 (2 %) respondent označil odpověď – nevím.
0
10
20
30
40
50
60
70
64
0 0 2
Závažné infekce mozku,
míchy nebo mozkových plen
Onemocnění dýchacích cest
Akutní gastroenteritida
(průjmy, zvracení)
Nevím
67
Otázka č. 25 Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti virové hepatitidě A
(žloutenky typu A)?
Graf 25 Ukazatel proočkovanosti vakcínou proti virové hepatitidě A
Zdroj: Autor, 2017
Na otázku č. 25 odpovědělo z celkového počtu 66 (100 %) respondentů, 29 (44 %)
respondentů, že nenechali své dítě očkovat proti virové hepatitidě A, pouze 34 (52 %)
respondentů označilo odpověď ANO, jejich dítě bylo očkováno některou z vakcín proti
virové hepatitidě A a celkem 3 (5 %) respondenti odpověděli – nevím, již si nepamatuji.
3429
3
Ano
Ne
Nevím, již si nepamatuji
68
Otázka č. 26 Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti virové
hepatitidě A?
Graf 26 Důvody odmítnutí očkování proti virové hepatitidě A
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 26 bylo zjistit důvod, proč rodiče své dítě nenechali očkovat proti
onemocnění virovou hepatitidou A. Z počtu 29 (44%) respondentů, kteří nenechali své
dítě očkovat, uvedli 2 (3 %) respondenti důvod – nevím, že tento druh vakcíny je na
českém trhu, 19 (29 %) respondentů – nepovažují onemocnění hepatitidou A za důležité,
ohrožující život. Celkem 2 (3 %) respondenti uvedli důvod – z finančních důvodů,
4 (6 %) respondenti uvedli – nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra a pouze 2 (3 %)
respondenti označili odpověď – bojím se možných nežádoucích reakcí.
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
2
19
2
4
0
2
Nevím, že tento druh vakcíny
je na českém trhu
Nepovažuji onemocnění
hepatitidou A za důležité
Z finančních důvodů
Nedoporučil mi to lékař,
všeobecná sestra
Jiný důvod - prosím uveďte
Bojím se možných
nežádoucích reakcí
69
Otázka č. 27 Víte, co za onemocnění způsobuje virus hepatitidy A?
Graf 27 Ukazatel informovanosti rodičů, zda vědí, jaké onemocnění způsobuje
virus hepatitidy A
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 27 bylo zjistit, zda rodiče vědí, jaké onemocnění způsobuje virus
hepatitidy A. Z celkového počtu respondentů odpovědělo z 66 (100 %) respondentů
celkem 62 (94 %) infekční zánět jater, pouze 1 (2 %) odpověděl onemocnění dýchacích
cest a 3 (5 %) respondenti označili odpověď nevím.
0
10
20
30
40
50
60
70
62
0 1 3
Infekční zánět jater
Onemocnění trávícího traktu
Onemocnění dýchacích cest
Nevím
70
Otázka č. 28 Byla Vaše dcera/syn očkováni některou z vakcín proti HPV?
Graf 28 Ukazatel proočkovanosti vakcínou proti HPV
Zdroj: Autor, 2017
Na otázku č. 28 odpovědělo z celkového počtu 66 (100 %) respondentů celkem
56 (89 %), že jejich dítě nebylo očkováno některou z vakcín proti HPV, pouze 9 (14 %)
respondentů označilo odpověď, že jejich dítě bylo očkováno proti HPV a 1 (2 %)
respondent označil odpověď – nevím, již si nepamatuji.
9
56
1
Ano
Ne
Nevím, již si nepamatuji
71
Otázka č. 29 Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti HPV?
Graf 29 Důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat proti HPV
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky č. 29 bylo zjistit, z jakého důvodu nenechali rodiče své dítě
očkovat proti HPV. Z počtu 56 (85 %) respondentů odpověděli 2 (3 %) respondenti –
z finančních důvodů, 8 (12 %) respondentů – nedoporučil mi to lékař, gynekolog,
všeobecná sestra, pouze 2 (3 %) respondenti uvedli důvod – slyšela jsem z médií (internet,
noviny) o komplikacích tohoto očkování, 3 (5 %) respondenti označili odpověď –
nevěřím této vakcíně, celkem 35 (53 %) respondentů uvedlo jiný důvod – nízký věk dítěte
a 6 (9 %) respondentů označilo odpověď – bojím se možných nežádoucích reakcí.
0
5
10
15
20
25
30
35
2
8
2 3
35
6
Z finančních důvodů
Nedoporučil mi to lékař,
gynekolog, všeobecná sestra
Slyšela jsem z médii
(internet, noviny) o
komplikacích tohoto
očkování
Nevěřím této vakcíně
72
Otázka č. 30 Víte o možnosti, že se můžou očkovat proti HPV i chlapci?
Graf 30 Informovanost rodičů, zda vědí o možnosti očkování proti HPV u chlapců
Zdroj: Autor, 2017
Na otázku č. 30 odpovědělo z celkového počtu 66 (100 %) respondentů, 34 (52 %)
respondentů, že nevědí o možnosti očkování proti HPV u chlapců a celkem 32 (48 %)
respondentů odpovědělo, že vědí o možnosti očkování proti HPV u chlapců.
32
34
Ano
Ne
73
Otázka č. 31 Víte, co HPV způsobují za onemocnění?
Graf 31 Informovanost rodičů, zda vědí, jaké onemocnění způsobují HPV
Zdroj: Autor, 2017
Cílem otázky č. 31 bylo zjistit, zda rodiče vědí, jaké onemocnění způsobují HPV.
Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů označilo odpověď 62 (94 %) respondentů
rakovina děložního čípku a další rakovinové bujení v oblasti pohlavních orgánů, 4 (6 %)
respondenti označili odpověď – nevím.
0
10
20
30
40
50
60
70
Rakovinu
děložního
čípku a
další
rakovinové
bujení v
oblasti
pohlavních
orgánů
Rakovinu
močového
měchýře a
močových
cest
Rakovinu
trávicího
traktu
(žaludku,
střev)
Nevím
62
0 0 4
Rakovinu děložního čípku a
další rakovinové bujení v
oblasti pohlavních orgánů
Rakovinu močového
měchýře a močových cest
Rakovinu trávicího traktu
(žaludku, střev)
Nevím
74
Otázka č. 32 Víte o možnosti očkování proti sezónní chřipce?
Graf 32 Informovanost rodičů o možnosti očkování proti sezónní chřipce
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zjistit, zda rodiče vědí o možnosti očkování proti sezónní
chřipce. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů odpovědělo 66 (100 %) respondentů
– ANO.
Otázka č. 33 Bylo Vaše dítě někdy očkováno vakcínou proti sezónní chřipce?
Graf 33 Proočkovanost dětí proti sezónní chřipce
Zdroj: Autor, 2017
Otázka č. 33 mapuje proočkovanost dětí proti sezónní chřipce. Z celkového počtu
66 (100 %) respondentů označilo 62 (94 %) respondentů odpověď, že nenechali očkovat
své dítě proti sezónní chřipce, 4 (6 %) respondenti označili odpověď, že nechali své dítě
očkovat proti sezónní chřipce.
66
0
Ano
Ne
4
62
0
Ano
Ne
Nevím, již si nepamatuji
75
Otázka č. 34 Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti sezónní
chřipce?
Graf 34 Důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat vakcínou proti sezónní
chřipce
Zdroj: Autor, 2017
Nejčastěji uváděný důvod, proč rodiče nenechali své dítě očkovat některou z vakcín
proti sezónní chřipce, označilo celkem 41 (62 %) respondentů - nepovažuji onemocnění
chřipkou za důležité, život ohrožující. Celkem 6 (9 %) respondentů označilo odpověď –
nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra, pouze 5 (8 %) respondentů označilo odpověď
– nemám s tímto typem vakcíny dobrou zkušenost a 10 (15 %) respondentů označilo
odpověď – bojím se možných nežádoucích reakcí.
41
60
5 10
0
Nepovažuji onemocnění
chřipkou za důležité, život
ohrožující
Nedoporučil mi to lékař,
všeobecná sestra
Z finančních důvodů
Nemám s tímto typem
vakcíny dobrou zkušenost
Bojím se možných
nežádoucích reakcí
76
Otázka č. 35 Víte o skutečnosti, že zdravotní pojišťovny finančně přispívají na
nadstandardní očkovací látky?
Graf 35 Informovanost rodičů o možnosti příspěvků od zdravotních pojišťoven na
nadstandardní očkovací látky
Zdroj: Autor, 2017
Cílem této otázky bylo zmapovat informovanost rodičů o přispívání zdravotních
pojišťoven na nadstandardní očkovací látky. Z celkového počtu 66 (100 %) respondentů
označilo 38 (58 %) respondentů odpověď – ano, ale nemáme s tím zkušenost, 20 (30 %)
respondentů uvedlo – ano, využíváme této možnosti, 8 (12 %) respondentů uvedlo – ne.
3.7.1 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZEK Č. 4 A Č. 11 POMOCÍ CHÍKVADRÁT
TESTU – TESTU NEZÁVISLOSTI
U otázek č. 4 a č. 11 jsme provedli verifikací odpovědí testováním síly nezávislosti
pomocí chí-kvadrátu. Hladinu významnosti jsme zvolili 5 %. Vytvořili jsme tabulky
skutečných a očekávaných četností. Byla také provedena kontrola hodnot v tabulkách pro
provedení testu nezávislosti. (Nejvíce 20 % očekávaných četností může být menších než
5, žádná očekávaná četnost nesmí být menší než 1). Tyto podmínky nebyly splněny, proto
jsme přistoupili ke sloučení buněk. Provedli jsme sloučení skupin, sloučili jsme znaky ne
a nevím, základní škola a odborné učiliště a střední škola a vyšší odborná škola.
20
38
8 Ano - využíváme této
možnosti
Ano - ale, nemáme s tím
zkušenost
Ne
77
Tabulka 1 Skutečné četnosti
skutečné
četnosti
základní
škola,
odborné
učiliště
střední škola,
vyšší
odborná
škola
vysoká škola celkem
ANO 6 16 13 35
NE, NEVÍM 2 20 9 31
CELKEM 8 36 22 66
Zdroj: Autor, 2017
Tabulka 2 Očekávané četnosti
očekávané
četnosti
základní
škola,
odborné
učiliště
střední škola,
vyšší
odborná
škola
vysoká škola celkem
ANO 4,24 19,09 11,67 35
NE, NEVÍM 3,76 16,91 10,33 31
CELKEM 8 36 22 66
Zdroj: Autor, 2017
Touto metodou jsme zjišťovali, zda rodiče s vyšším stupněm vzdělání nechávají
více své děti očkovat proti pneumokokovým nákazám. Tabulka č. 1 znázorňuje výsledky
našeho průzkumného šetření. Tabulka č. 2 znázorňuje očekávané četnosti.
Výsledek tohoto výpočtu nám odpověděl, zda existuje závislost mezi úrovní
vzdělání rodičů a mírou proočkovanosti dětí některou z vakcín proti pneumokokům.
Testování nezávislosti pomocí chí-kvadrát testu jsme prováděli pomocí webové
aplikace dostupné na http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/index.php.
78
Stanovili jsme nulovou hypotézu (H0) a alternativní hypotézu (H1):
H0: Míra proočkovanosti dětí proti pneumokokovým nákazám nesouvisí s úrovní
vzdělání rodičů. Míra proočkovanosti dětí proti pneumokokovým nákazám a úroveň
vzdělání rodičů jsou na sobě nezávislé.
H1: Míra proočkovanosti dětí proti pneumokokovým nákazám souvisí s úrovní vzdělání
rodičů.
Kritická hodnota je 5,991.
Vypočítali jsme testové kritérium a výsledná vypočtená hodnota je 2,942.
Na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu (H0) o nezávislosti jednotlivých
znaků nezamítáme. Jelikož vypočtená hodnota (testové kritérium) je nižší než kritická
hodnota, nezamítá se nulová hypotéza H0. Tudíž docházíme k závěru, že neexistuje
závislost mezi mírou proočkovanosti dětí proti pneumokokovým nákazám a úrovní
vzdělání u rodičů.
Proočkovanost u dětí rodičů s vyšším vzděláním v našem souboru nesouvisí s úrovní
vzdělání rodičů.
79
4 INTERPRETACE VLASTNÍHO PRŮZKUMU
V této bakalářské práci jsme se zabývali proočkovaností dětí ve věku 0-15 let
vakcínami v rámci nadstandardního očkování a faktory ovlivňující jeho míru. Chtěli jsme
zjistit hlavní důvody nezájmu o jednotlivá nepovinná očkování dále zjistit míru
informovanosti rodičů o jednotlivých nabízených očkováních a jejich hlavní zdroje
informovanosti o očkování. Práci jsme rozdělili na dvě části – část teoretickou a část
praktickou.
V průzkumné části jsme se zabývali výsledky dotazníkového šetření, kterého se
zúčastnilo 66 (100 %) respondentů. Dotazníky byly rozdány v čekárně dětských
ambulancí lékařů pro děti a dorost v centru Prahy. V této části bakalářské práce jsme si
stanovili pět cílů a pět průzkumných otázek.
Cíl 1: Zjistit jaká je informovanost rodičů o závažnosti vybraných onemocnění,
proti nimž existuje nadstandardní očkování a možnosti očkování.
Průzkumná otázka 1: Jsou rodiče dostatečně informovaní o závažnosti
onemocnění, proti nimž existuje nadstandardní očkování a o vlastní možnosti očkování?
K naplnění prvního cíle, zda rodiče znají závažnost původců onemocnění, proti
nimž existují nadstandardní očkování a jestli si myslí, že byli o nabídce nadstandardního
očkování dostatečně informovaní, se vztahovaly otázky č. 5, 10, 13, 21, 24, 27, 30, 31,
32, 35.
Otázkou č. 5 jsme zjistili, že 53 (80 %) respondentů si myslí, že ANO (byli
dostatečně informovaní o možnosti očkování), 13 (20 %) respondentů si myslí, že NE
(nebyli dostatečně informovaní).
Otázkou č. 10 jsme vyhodnotili, jaké znalosti mají rodiče ohledně rotavirových
infekcí. Celkem 52 (79 %) respondentů zvolilo správnou odpověď, 4 (6 %) respondenti
označilo chybnou odpověď a 10 (15 %) respondentů označilo odpověď – NEVÍM.
80
Otázku č. 13 jsme vyhodnotili 62 (94 %) respondentů vědí, jaké onemocnění
způsobují pneumokokové infekce. 4 (6 %) respondenti nevědí, co pneumokokové infekce
způsobují za onemocnění.
Otázku č. 21 jsme vyhodnotili 65 (98 %) respondentů označilo správnou odpověď
(respondenti vědí, jaké onemocnění způsobují meningokokové nákazy). 1 (2%)
respondent označil odpověď – NEVÍM.
Otázku č. 24 jsme vyhodnotili 65 (98 %) respondentů vědí, jaké onemocnění
způsobuje klíšťová encefalitida. Pouze 1 (2 %) respondent označil odpověď – NEVÍM.
Otázku č. 27 jaké onemocnění způsobuje hepatitida A, jsme vyhodnotili 62 (94 %)
respondentů označilo správnou odpověď, 1 (2 %) respondent označil chybnou odpověď,
3 (5 %) respondenti zvolili odpověď – NEVÍM.
Otázku č. 30 jsme vyhodnotili 32 (48 %) respondentů vědí o možnosti očkování
HPV u chlapců, 34 (52 %) respondentů vědí o této možnosti.
Otázku č. 31 jsme vyhodnotili 62 (94 %) respondentů vědí, jaké onemocnění
způsobují HPV, 4 (6 %) respondenti nevědí, jaké onemocnění HPV způsobují.
Otázku č. 32 jsme vyhodnotili 66 (100 %) respondentů vědí o možnosti očkování
proti sezónní chřipce.
Nejvyšší znalost o závažnosti onemocnění se týkala o možnosti očkování proti
sezónní chřipce a nejnižší úroveň znalosti byla zjištěna u možnosti očkování HPV
u chlapců.
Otázku č. 35 jsme vyhodnotili 38 (58 %) respondentů vědí o možnosti finančního
přispívání zdravotní pojišťovny na nadstandardní vakcíny, ale nevyužívají této možnosti.
Celkem 20 (30 %) respondentů využívá této možnosti finančního příspěvku zdravotní
pojišťovnou a 8 (12 %) respondentů nevědí o této možnosti.
Po zhodnocení všech výše uvedených otázek se dosáhlo dobrých výsledků, rodiče
jsou ve většině otázek dobře informovaní o možnosti nepovinného očkování, vědí
o nemocech, proti kterým očkování je. Průměr informovanosti u jednotlivých otázek činí
88,1 %. Jen nepatrné procento uvedlo, že o možnosti očkování nebyli informováni, a tak
nevědí ani o nemocech proti kterým očkování je.
81
Cíl 2: Vyhodnotit důvody rodičů, proč nenechali své dítě očkovat proti určitým
nemocem.
Průzkumná otázka 2: Z jakého důvodu rodiče nejčastěji nenechávají své dítě
očkovat proti určitým nemocem?
Ke zjištění druhého cíle jsme použili otázky č. 9, 12, 15, 20, 23, 26, 29, 34.
Vyhodnotili jsme nejčastější důvod uváděný rodiči při odmítnutí určitého typu očkování.
V otázce č. 9 jsme vyhodnotili důvod nezájmu o očkování proti rotavirovým
infekcím – „Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra“.
Otázka č. 12 mapovala důvod nezájmu rodičů o očkování proti pneumokokům.
Nejvíce uváděným důvodem byl: „Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra“.
Otázka č. 13 zachycovala důvod nezájmu rodičů o očkování proti planým
neštovicím. Nejvíce uváděným důvodem byl: „Nepovažuji to za důležité – myslím si, že
neštovice by mělo prodělat každé dítě“.
Otázka č. 20 mapovala nejčastější důvod nezájmu rodičů o očkování proti
meningokokům. Nejčastější uváděný důvody byly: „Nedoporučil mi to lékař, všeobecná
sestra plus bojím se možných nežádoucích reakcí“.
Otázka č. 23 zachycovala nezájem rodičů o očkování proti klíšťové encefalitidě.
Nejčastějším uváděným důvodem pro toto očkování byl: „Nedoporučil mi to lékař,
všeobecná sestra“.
Otázka č. 26 mapovala důvody odmítnutí očkování proti virové hepatitidě A.
Nejčastěji uváděný důvod byl: „Nepovažuji onemocnění hepatitidou A za důležité,
ohrožující život“.
Otázka č. 29 mapovala nejčastější důvody nezájmu o očkování proti HPV. Nejvíce
uváděným důvodem byl: „Nízký věk dítěte“. Jako druhý nejčastější důvod uváděli rodiče
– „Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra“.
Otázka č. 34 zachycovala nejčastější důvod nezájmu rodičů o očkování proti
sezónní chřipce. Nejčastějším uváděným důvodem bylo: „Nepovažuji onemocnění
chřipkou za důležité, život ohrožující“.
82
Po shrnutí všech těchto otázek se ukázalo, že nejčastěji rodiče neočkují
z důvodu nedoporučení lékaře nebo všeobecné sestry.
Cíl 3: Zjistit faktor ovlivňující volbu rodičů při výběru nadstandardního očkování.
Průzkumná otázka č. 3: Jaké faktory u rodičů rozhodují při výběru očkování?
Ke zjištění třetího cíle jsme použili otázku č. 7, která nám mapovala faktory
rozhodující u rodičů při výběru nepovinného očkování.
Nejvýznamnějším a nejčastěji uváděným důvodem, který rodiče uvedli
v dotazníku, bylo doporučení lékaře, všeobecné sestry plus závažnost onemocnění.
Cíl č. 4: Zmapovat zdroje, ze kterých se nejčastěji rodiče dozvídají o možnosti
očkování nadstandardními očkovacími látkami.
Průzkumná otázka č. 4: Z jakého zdroje se rodiče nejčastěji informují o možnosti
nadstandardního očkování?
K zjištění čtvrtého cíle jsme použili otázku č. 6, která mapovala zdroje, ze kterých
se rodiče nejčastěji informují o možnosti očkování.
Nejvíce uvedeným zdrojem informací, ze kterých se rodiče dozvídají
o možnosti očkování nadstandardními vakcínami, byl vyhodnocen lékař, všeobecná
sestra.
Cíl 5: Zmapovat proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardními vakcínami
prostřednictvím odpovědí rodičů, kteří se zúčastnili našeho průzkumného šetření.
Průzkumná otázka č. 5: Jaká je proočkovanost dětí ve věku 0–15 let u rodičů,
kteří se zúčastnili našeho průzkumného šetření?
K sumarizaci pátého cíle jsme použili otázky č. 8, 11, 14, 19, 22, 25, 28, 33, které
nám zachycovali proočkovanost dětí ve věku 0–15 let u rodičů, kteří se zúčastnili našeho
průzkumného šetření.
Proočkovanost dětí proti rotavirovým infekcím činila: 15 %
Proočkovanost dětí proti pneumokokovým nákazám činila: 53 %
Proočkovanost dětí proti planým neštovicím činila: 18 %
83
Proočkovanost dětí proti meningokokovým nákazám činila: 26 %
Proočkovanost dětí proti klíšťové encefalitidě činila: 45 %
Proočkovanost dětí proti hepatitidě A činila: 52 %
Proočkovanost dětí proti HPV činila: 14 %
Proočkovanost dětí proti sezónní chřipce činila: 6 %
Nejnižší proočkovanost v souboru dětí, jejichž rodiče se zúčastnili našeho
průzkumného šetření, jsme zachytili u očkování proti sezónní chřipce, která činila
pouhých 6 %. Nejvyšší proočkovanost jsme zaznamenali u očkování proti
pneumokokovým nákazám, která činila 53 %.
Všechny stanovené cíle bakalářské práce byly splněny.
84
5 DISKUZE
Tato bakalářská práce byla zaměřena na proočkovanost dětí ve věku 0–15 let
vakcínami v rámci nadstandardního očkování a faktory ovlivňující jeho míru.
Problematika očkování je velmi rozsáhla, v současnosti velmi sledovaná, existuje na ni
mnoho odlišných názorů.
Výsledky našeho průzkumného šetření jsme se snažili porovnat s výsledky
průzkumu jiných bakalářských prací. Jednou z nich byla práce studentky Mácové (2013)
z LF MU Brno, která měla téma práce Informovanost rodičů o nepovinném očkování dětí
v kraji Vysočina. Cílem obou prací bylo zjistit, z jakým zdrojů jsou nejčastěji rodiče
informovaní o možnosti nepovinného očkování. Celkem 38 % respondentů ze souboru
213 osob v kraji Vysočina uvedlo zdroj praktického lékaře pro děti a dorost, v naší
bakalářské práci 32 (48 %) respondentů z 66 označilo odpověď praktický lékař pro děti
a dorost, všeobecná sestra. I přes velký rozdíl v počtu dotazovaných respondentů obou
prací jsou výsledky obdobné a je jasně patrné, že na očkování má velký vliv doporučení
či nedoporučení ze strany zdravotnických pracovníků. Dále jsme mohli porovnat
proočkovanost dětí jednotlivými typy nepovinného očkování. Autorka z celkového počtu
157 respondentů, kteří nechali své dítě očkovat vakcínami v rámci nadstandardního
očkování, zaznamenala proočkovanost proti pneumokokovým nákazám 31 %, proti viru
klíšťové encefalitidy 27 %, proti meningokokovým infekcím 8 %, proti viru hepatitidy A
14 %, proti planým neštovicím 4 %, proti sezónní chřipce 3 %, proti rotavirovým infekcím
6 % a proti HPV 1 %. V našem průzkumu jsme zaznamenali z celkového počtu
66 respondentů odlišné hodnoty, a to u proočkovanosti dětí proti rotavirovým infekcím,
která činila 15 %, proti pneumokokovým infekcím činila 53 %, proočkovanost proti
planým neštovicím činila 18 %, proti meningokokovým nákazám činila 45 %, proti viru
hepatitidy A činila 52 %, proti viru klíšťové encefalitidy činila 45 %, proti HPV činila
14 % a proti sezónní chřipce činila pouhých 6 %.
Další bakalářskou prací byla práce Kateřiny Maťákové (2011) z Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích s názvem Informovanost rodičů o prospěšnosti
očkování dětí. S touto bakalářskou prací jsme se snažili porovnat otázku č. 16, jestli
85
rodiče byli informovaní o výskytu možných nežádoucích reakcí po očkování. Z výsledků
průzkumu této autorky vyplývá, že 85 % respondentů ze 125 se o možných nežádoucích
reakcí dozvědělo od svého pediatra, 9 (7 %) respondentů nebylo poučeno, ale informace
si zjistili sami. Celkem 8 (6 %) respondentů nebylo nikým poučeno a ani neví, že
nežádoucí reakce by se mohly vyskytnout, 2 (2 %) respondenti uvedli, že je poučila
všeobecná sestra. V našem průzkumu 29 (44 %) respondentů z 66 uvedlo ANO – VŽDY,
že byli poučení, 23 (35 %) respondentů odpovědělo ANO, ale pouze u některých typů
očkování a 9 (14 %) respondentů odpovědělo NE, nebyli poučení.
Pro srovnání dalších otázek jsme použili diplomovou práci Kateřiny Podlenové
(2013) z JČU v Českých Budějovicích, která ve své práci zkoumala míru informovanosti
a postoje rodičů k nadstandardnímu očkování dětí 0–3 roky v městě Příbram. Přesto, že
zkoumaný vzorek počet respondentů se velikostí rapidně lišil od našeho, rozhodli jsme se
porovnat s touto prací proočkovanost dětí proti rotavirovým infekcím. Celkem
z 312 dotazovaných rodičů, jich pouze 26 (8 %) nechalo své dítě očkovat proti
rotavirovým infekcím, pro odmítnutí se rozhodlo 286 (92 %) rodičů. Naše dotazníkové
šetření ukázalo, že 10 (15 %) respondentů nechalo své dítě očkovat proti rotavirovým
infekcím, 49 (74 %) respondentů se rozhodlo neočkovat, 7 (11 %) respondentů označilo
odpověď – nevím, již si nepamatuji.
Tyto výsledky ukazují vyšší proočkovanost dětí v našem souboru, což může
souviset s odlišností místa bydliště respondentů a možnou úrovní vzdělání rodičů.
K zajímavému výsledku jsme došli při porovnání výsledků otázky č. 20, z jakého
důvodu rodiče odmítli očkování proti meningokokovým infekcím. Z 220 (100 %)
respondentů jejího souboru uvedlo 78 (35 %) respondentů, že mají obavy z nežádoucích
účinků vakcíny. V našem dotazníkovém šetření uvedlo stejnou odpověď 12 (18 %)
respondentů, 10 (5 %) rodičů uvedlo důvod, že nepovažují meningokokové infekce za
závažné onemocnění. V našem dotazníku uvedlo podobnou odpověď 5 (8 %)
respondentů. Celkem 32 (15 %) respondentů uvedlo důvod příliš vysoká cena vakcíny.
V našem dotazníkovém šetření z finančních důvodů uvedl pouze 1 (2 %) respondent.
Celkem 44 (20 %) respondentů autorky uvedlo, že o očkování nevědělo. V našem
průzkumu stejnou odpověď uvedlo pouze 5 (8 %) respondentů.
Tyto výsledky ukazují, že rodiče se obávají možných nežádoucích reakcí po
očkování nebo nepovažují meningokokové infekce za závažné onemocnění, což v obou
86
průzkumech může znamenat špatná informovanost o problematice tohoto očkování.
Rozdílný výsledek nám vyšel u odpovědi z finančních důvodu, což může být způsobeno
např. vyšší nezaměstnaností v městě Příbram.
Další porovnávanou otázkou byla otázka č. 26, z jakého důvodu se rodiče rozhodli
neočkovat své dítě proti virové hepatitidě A. Zde jsme došli k rozdílným výsledkům.
Celkem 216 (69 %) respondentů z autorky souboru se rozhodlo neočkovat proti hepatitidě
A, z nichž 70 (22 %) uvedlo, že o možnosti očkování nevěděli, 66 (21 %) respondentů se
obávalo možných nežádoucích reakcí, 32 (10 %) respondentů očkování nevěří, 28 (9 %)
respondentů se rozhodli neočkovat z důvodu příliš vysoké ceny vakcíny a 20 (6 %)
respondentů nepovažují onemocnění VHA za závažné. V našem průzkumu celkově
29 (44 %) respondentů se rozhodlo neočkovat proti VHA, z nichž 19 (29 %) respondentů
uvedlo, že nepovažují onemocnění za důležité, ohrožující život, 2 (3 %) respondenti
nevědí, že tento druh vakcíny je na českém trhu, 2 (3 %) respondenti se tak rozhodli
z finančních důvodů, 2 (3 %) respondenti uvedli důvod, bojím se možných nežádoucích
reakcí.
Tato nízká proočkovanost proti viru hepatitidy A, může být vlivem příznivé
epidemiologické situace v posledních letech. Nebo nedostatečnou informovaností rodičů
o této problematice očkování.
5.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že rodiče nejvíce věří doporučení
lékaře nebo všeobecné sestry. Jejich rozhodnutí o očkování vakcínami v rámci
nadstandardního očkování ve většině otázek ukázalo, že úzce souvisí s tím, co jim
zdravotnický personál doporučil, a to ovlivnilo jejich zájem či nezájem o určité typy
očkování. Proto je důležité, aby zdravotnický personál podporoval očkování vakcínami
v rámci povinného i nepovinného očkování. Jelikož onemocnění, proti kterým nabízená
očkování jsou, mohou mít mnohdy závažný průběh, který může končit i smrtí. Je zbytečné
toto riziko podstupovat, když můžeme chránit sebe i okolí vysokou proočkovaností proti
těmto onemocněním. Avšak pouze informovaní rodiče s dobrou zdravotní gramotností si
87
uvědomují rizika nákaz a jejich komplikací a na základě této skutečnosti se snaží
maximálně své děti před nimi ochránit pravidelným i nadstandardním očkováním.
88
6 ZÁVĚR
V této bakalářské práci jsme se zabývali tématem: „Proočkovanost dětí ve věku
0– 15 let nadstandardním očkováním a faktory ovlivňující jeho míru“. Nepovinná
očkování jsou určena proti nemocem, které mají většinou velmi vážný průběh. V dnešní
době je očkování mezi rodiči velmi diskutovaným tématem. V mediích, na internetu se
píší velmi rozdílné názory. Rodiče často nevědí, co si myslet a jaké očkování pro sebe
a své děti zvolit. Je na zdravotnickém personálu, aby rodičům dal co nejvíce kvalitních
informacích o této problematice.
První část bakalářské práce měla čtenářům přiblížit historii a vznik očkovacích
látek, seznámit je s jejich dělením, složením, se zaměřením na určité typy onemocnění,
proti kterým existuje nadstandardní očkování, na dostupné vakcíny na našem trhu, jejich
aplikaci, doporučení očkovacího schématu, kontraindikace a nežádoucí účinky, které se
mohou vyskytnout u daného očkování. Ve výzkumné části jsme shrnuli dotazníkové
šetření, které jsme podrobně popsali v kapitole 4 Interpretace vlastního průzkumu.
V prvním cíli jsme zjišťovali informovanost rodičů o závažnosti vybraných
onemocnění, proti nimž existuje nadstandardní očkování a možnosti očkování.
Vyhodnotili jsme celkovou informovanost rodičů, která činila 88, 1 %. Což je celkově
dobrá informovanost.
Druhý cíl mapoval důvod, který vedl rodiče k odmítnutí nadstandardního očkování.
Nejčastějším zjištěným důvodem bylo nedoporučení očkování ze strany zdravotnického
personálu a dle názoru rodičů nízká závažnost onemocnění.
Třetí cíl zjišťoval faktor ovlivňující volbu rodičů při výběru nadstandardního
očkování. Paradoxně i zde nejvíce uváděným faktorem bylo doporučení lékaře,
všeobecné sestry plus závažnost onemocnění.
Je patrné, že proočkovanost dětí nejvíce ovlivňuje názor a doporučení či
nedoporučení ze strany zdravotníků.
89
Čtvrtý cíl mapoval zdroje, ze kterých se rodiče dozvídají o možnosti očkování
nadstandardními vakcínami. Zjistili jsme, že rodiče nejčastěji informuje lékař, všeobecná
sestra.
Pátý cíl sumarizoval proočkovanost dětí ve věku 0–15 let u rodičů vyplňujících
dotazník. Nejnižší proočkovanost jsme zachytili u očkování proti sezónní chřipce, která
činila pouhých 6 %. Nejvyšší proočkovanost jsme zaznamenali u očkování proti
pneumokokovým nákazám, která činila 53 %.
Všechny zvolené cíle byly splněny a všechny průzkumné otázky byly
zodpovězeny.
Tato práce ukázala, že míra informovanosti a postoj rodičů k nadstandardnímu
očkování velmi úzce souvisí s doporučením či nedoporučením lékaře a všeobecné sestry.
Rodiče nejvíce spoléhají na jejich doporučení a názor k danému očkování. Tento postoj
rodičů by mohl motivovat všechny zdravotnické pracovníky k podpoře očkování, protože
jejich odbornost a poskytnuté informace jsou pro rodiče dětí i širokou veřejnost velmi
důležité.
90
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BERAN, Jiří, Jiří HAVLÍK a kol. 2008. Lexikon očkování. Praha: Maxdorf. ISBN
978–80-7345-164-6.
BERAN, Jiří, Jiří HAVLÍK a Vladimír VONKA. Očkování: minulost, přítomnost,
budoucnost. Praha: Galén, c2005. ISBN 80-7262-361-3.
DÁŇOVÁ, Jana a Jitka ČÁSTKOVÁ. 2008. Očkování v České republice. Praha:
Triton. ISBN 978-80-7387-122-2.
DRAŽAN, Daniel. 2013. Všeobecné principy očkování v ordinaci dětského lékaře.
Pediatrie pro praxi, 14(5), 287-290. ISSN: 1213-0494.
HAMPLOVÁ, Lidmila. 2015. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena
pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol. Praha: Triton. ISBN
978-80–7387-934-1.
HIRTE, Martin. 2009. Očkování – pro a proti. Brno: Outdooring.cz, 2009. ISBN
978–80-904361-2-1.
HPV VAKCÍNA, Očkování proti lidským papilomavirům (HPV). 2017. [on-line],
poslední aktualizace: 12. 3. 2017, [cit. 2017-03-15]. Dostupné z:
https://www.vakciny.net/doporucene_ockovani/HPV.html#chapter1
CHICKENPOX: varicella zoster infection. In: Department of Health: Information
for a Healthy New York [online]. 2014 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z:
http://www.health.ny.gov/diseases/communicable/chickenpox/fact_sheet.htm
CHLÍBEK, Roman, Jan SMETANA a Pavel KOSINA. 2010. Lexikon očkovacích
látek dostupných v ČR. Olomouc: Solen. ISBN 978-80-87327-28-9.
KÁBRT, Milan, 2011. Aplikovaná statistika. Test chí-kvadrát nezávislosti v
kontingenční tabulce [online]. [cit. 21-02-2016]. Dostupné z:
http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/index.php
91
KRAČMAROVÁ, Renata, 2015. Vakcinace proti rotavirovým infekcím – aktuální
situace. Pediatr. praxi 2015. [on-line]. 16(2), 132-133. [cit. 2017-01-15]. ISSN -
1803-5264. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-201502-
0017_Vakcinace_proti_rotavirovym_infekcim-
aktualni_situace.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dvakcinace%2Bproti%2Br
otavirov%25FDm%2Binfekc%25EDm%26sfrom%3D0%26spage%3D30
PEDIATRIE PRO PRAXI 2016. Dobrovolné očkování v adolescentním věku.
17(2): 80–82 Solen, 2013. ISSN 1803-5892.
PETRÁŠ, Marek a Ivana, LESNÁ. Manuál očkování 2010. 3. vyd. Praha: Marek
Petráš, 2010, 650 s. ISBN 978-80-254-5419-0.
MÁCOVÁ, Daniela. Informovanost rodičů o nepovinném očkování dětí v kraji
Vysočina [online]. Brno [cit. 2017-01-12]. Bakalářská práce. Masarykova
univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/381381/lf_b/BP.pdf
MAŤÁKOVÁ, Kateřina. 2011. Informovanost rodičů o prospěšnosti očkování dětí
[online]. České Budějovice [cit. 2017-01-12]. Bakalářská práce. Jihočeská
univerzita, Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z:
http://theses.cz/id/lpogpw/Bakalsk_prce.pdf
NĚMCOVÁ, Jitka a kol., 2015. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství,
Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Třetí vydání. Praha:
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-904955-9-3.
PODLENOVÁ, Kateřina. 2013. Míra informovanosti a postoje rodičů
k nadstandardnímu očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram. [on-line]. České
Budějovice. [cit. 2017-01-12]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Zdravotně
sociální fakulta. Dostupné z: http://theses.cz/id/apq55v/Kateina_Podlenov-
diplomov_prce.pdf
92
SIKOROVÁ, Lucie, 2010. Informovanost rodičů o nepovinném očkování dětí.
Pediatr. praxi 2010. [on-line]. 11(4), 264-266. [cit. 2017-01-14]. ISSN 1803-5264.
Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-201004-
0013_Informovanost_rodicu_o_nepovinnem_ockovani_deti.php?back=%2Fsearch.p
hp%3Fquery%3Dinformovanost%2Brodi%25E8%25F9%2Bo%2Bnepovinn%25E9
m%2Bo%25E8kov%25E1n%25ED%26sfrom%3D0%26spage%3D30
STÁTNÍ ÚŘAD PRO KONTROLU LÉČIV. Menjugate [online]. 2010 [cit. 2017–
01–05]. Dostupné z:
http://www.sukl.cz/download/spc/SPC9316.pdf.
STRUNECKÁ, Anna. Varovné signály očkování. Podlesí: ALMI, 2012. ISBN 978-
80-87494-04-2.
SZÚ. Chřipková sezóna 2016/2017.[on-line]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z:
http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/ARO_ARI/2016_2017/zpravy_2016_2
017/Zprava_NRL_08tyden_2017.pdf
SZÚ. Infekce v ČR 2016, kumulativně. [on-line]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné z:
http://www.szu.cz/publikace/data/kumulativni-nemocnost-vybranych-hlasenych-
infekci-v-ceske-republice
SZÚ. Invazivní pneumokokové onemocnění v ČR v roce 2015. [on-line]. [cit. 11-2-
2017]. Dostupné z:
http://www.szu.cz/tema/prevence/invazivni-meningokokove-onemocneni-v-ceske-
republice-v-roce-5
SZÚ. Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2012 v České republice. [online].
[cit. 11-2-2017]. Dostupné z:
http://www.szu.cz/tema/prevence/situace-ve-vyskytu-klistove-encefalitidy-do-roku-
2012-v
VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 10. aktualizované
vydání. Praha: Maxdorf, 2015. Jessenius. ISBN 978-80-7345-456-2.
PŘÍLOHY
Příloha A – Dotazník ........................................................................................................I
Příloha B – Informovaný souhlas pro sběr dat ..............................................................IX
Příloha C – Rešeržní protokol.......................................................................................... X
Příloha D – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů........................................XVI
I
Příloha A – Dotazník
Dotazník
Faktory ovlivňující volbu rodičů při očkování nadstandardními vakcínami
Vážení rodiče,
jmenuji se Pavla Žižková, jsem studentkou třetího ročníku Vysoké školy zdravotnické
v Praze, oboru Všeobecná sestra. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku,
který použiji ke zpracování své bakalářské práce na téma: „Proočkovanost dětí ve věku
0-15 let nadstandardním očkováním a faktory ovlivňující jeho míru.“
Na základě tohoto průzkumu chci ověřit faktory, které ovlivňují volbu rodičů při výběru
očkování nadstandardními očkovacími látkami (vakcínami, které si pacient hradí sám
nebo jen z části na ně pojišťovna přispívá).
Tento dotazník je zcela anonymní a podléhá zákonu o ochraně osobních údajů
č.101/2000 Sb.
Děkuji za Váš čas a spolupráci.
Pokud není uvedeno jinak, prosím zaškrtněte pro Vás nejvíce vyhovující odpověď.
Místa, která jsou vyznačena tečkami, jsou pro Váš názor na danou problematiku.
1) Kolik je Vám let?
A) 20-25 let C) 36-40 let E) 51 let a více
B) 26-35 let D) 41-50 let
2) Jakého pohlaví jste?
A) Žena
B) Muž
3) Kolik let je Vašemu dítěti?
A) 0-5 let C) 11–15 let
B) 6–10 let
II
4) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
A) Základní
B) Odborné učiliště
C) Střední škola s maturitou
D) Vyšší odborné
E) Vysokoškolské
5) Myslíte si, že jste byli dostatečně informovaní o nabídce očkování
nadstandardními očkovacími látkami?
A) Ano
B) Ne
6) Kdo Vás informoval o možnosti očkování vakcínami v rámci
nadstandardního očkování?
A) Lékař, všeobecná sestra
B) Rodina, přátelé
C) Vlastní zdroje internet, odborné časopisy, noviny
D) Jiné (prosím uveďte) …………………………………………
7) Co u Vás rozhoduje při výběru očkování vakcínami v rámci
nadstandardního očkování?
A) Doporučení lékaře, všeobecné sestry
B) Závažnost onemocnění
C) Doporučení rodiny, přátel
D) Cena vakcíny
E) Informace z vlastních zdrojů (internet, publikace, odborné články)
F) Četnost aplikace vakcín
G) Délka uvedení vakcíny na trh
H) Nežádoucí reakce po aplikaci vakcíny
I) Jiný důvod (prosím uveďte) …………………………………………….
III
8) Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti rotavirovým infekcím?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
9) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti
rotavirovým infekcím?
A) Nepovažuji, toto onemocnění za důležité, ohrožující na životě
B) Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra
C) Bojím se možných nežádoucích reakcí
D) Z finančních důvodů
E) Jiný důvod (prosím uveďte) …………………………………………
10) Víte, co rotavirové infekce způsobují za onemocnění?
A) Akutní gastroenteritida (průjmy, zvracení)
B) Zánět močového měchýře
C) Onemocnění dýchacích cest
D) Nevím
11) Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti pneumokokovým
nákazám?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
12) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti
pneumokokovým nákazám?
A) Nepovažuji toto onemocnění za důležité, ohrožující na životě
B) Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra
C) Bojím se možných nežádoucích reakcí
D) Z finančních důvodů
E) Jiný důvod (prosím uveďte) ………………………………………………….
IV
13) Víte, co pneumokokové nákazy způsobují za onemocnění?
A) Záněty středního ucha, zápal plic, zánět mozkových blan a další závažná
onemocnění.
B) Onemocnění močových cest
C) Akutní gastroenteritida (průjmy, zvracení)
D) Nevím
14) Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti planým neštovicím?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
15) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti planým
neštovicím?
A) Nepovažuji to za důležité – myslím si, že neštovice by mělo prodělat každé
dítě
B) Nevím, že tento druh vakcíny je na českém trhu
C) Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra
D) Bojím se možných nežádoucích reakcí
E) Z finančních důvodů
F) Jiný důvod (prosím uveďte) ……………………………………………
16) Byli jste po očkování nadstandardními očkovacími látkami upozorněni na
možné nežádoucí reakce?
A) Ano – vždy
B) Ano
C) Ne
D) Nevím, již si nepamatuji
17) Prodělalo Vaše dítě po nějakém nadstandardním očkování nežádoucí
reakci?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
V
18) Pokud ANO, u jakého typu nadstandardní vakcíny se nežádoucí reakce
vyskytla? (Možno označit více možností.)
A) Proti rotavirovým nákazám
B) Proti pneumokokovým nákazám
C) Proti meningokokovým nákazám
D) Proti planým neštovicím
E) Proti hepatitidě A
F) Proti HPV virům
G) Proti klíšťové encefalitidě
H) Proti chřipce
19) Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti meningokokovým
nákazám?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
20) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti
meningokokovým nákazám?
A) Nepovažuji onemocnění meningokokem za důležité, ohrožující život
B) Nevím, že tento druh vakcíny je na českém trhu
C) Z finančních důvodů
D) Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra
E) Bojím se možných nežádoucích reakcí
F) Jiný důvod (prosím uveďte) ………………………………………………….
21) Víte, co meningokokové nákazy způsobují za onemocnění?
A) Zánět mozkových blan
B) Záněty nosohltanu
C) Onemocnění močových cest
D) Nevím
VI
22) Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti klíšťové encefalitidě?
A) Ano
B) Ne
C)
D) Nevím, již si nepamatuji
23) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti viru
klíšťové encefalitidy?
A) Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra
B) Nebydlíme v oblasti vyššího výskytu klíšťat
C) Nechodíme ven do přírody, lesa
D) Nepovažuji onemocnění klíšťovou encefalitidou za důležité, ohrožující život
E) Z finančních důvodů
F) Bojím se možných nežádoucích reakcí
G) Jiný důvod (prosím uveďte) …………………………………………..
24) Víte, co za onemocnění způsobuje virus klíšťové encefalitidy?
A) Závažné infekce mozku, míchy nebo mozkových plen (začíná bolestmi
hlavy, vysokou teplotou)
B) Onemocnění dýchacích cest
C) Akutní gastroenteritida (průjmy, zvracení)
D) Nevím
25) Bylo Vaše dítě očkováno některou z vakcín proti virové hepatitidě A
(žloutenky typu A)?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
26) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti virové
hepatitidě A?
A) Nevím, že tento druh vakcíny je na českém trhu
B) Nepovažuji onemocnění hepatitidou A za důležité, ohrožující život
C) Z finančních důvodů
VII
D) Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra
E) Jiný důvod (prosím uveďte) ………………………………………….
F) Bojím se možných nežádoucích reakcí
27) Víte, co za onemocnění způsobuje virus hepatitida A?
A) Infekční zánět jater
B) Onemocnění trávicího traktu
C) Onemocnění dýchacích cest
D) Nevím
28) Byla Vaše dcera/syn očkováni některou z vakcín proti HPV?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
29) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti viru?
A) Z finančních důvodů
B) Nedoporučil mi to lékař, gynekolog, všeobecná sestra
C) Slyšela jsem z médii (internet, noviny) o komplikacích tohoto očkování
D) Nevěřím této vakcíně
E) Jiný důvod (prosím uveďte) ……………………………………….
F) Bojím se možných nežádoucích reakcí
30) Víte o možnosti, že se můžou očkovat proti HPV i chlapci?
A) Ano
B) Ne
31) Víte, co HPV způsobují?
A) Rakovinu děložního čípku a další rakovinové bujení v oblasti pohlavních
orgánů
B) Rakovinu močového měchýře a močových cest
C) Rakovinu trávicího traktu (žaludku, střev)
D) Nevím
VIII
32) Víte o možnosti očkování proti sezónní chřipce?
A) Ano
B) Ne
33) Bylo Vaše dítě někdy očkováno vakcínou proti sezónní chřipce?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím, již si nepamatuji
34) Pokud NE, z jakého důvodu jste nenechala své dítě očkovat proti sezónní
chřipce?
A) Nepovažuji onemocnění chřipkou za důležité, život ohrožující
B) Nedoporučil mi to lékař, všeobecná sestra
C) Z finančních důvodů
D) Nemám s tímto typem vakcíny dobrou zkušenost
E) Bojím se možných nežádoucích reakcí
F) Jiný důvod (prosím uveďte) ……………………………………………..
35) Víte o možnosti, že pojišťovna finančně přispívá na nadstandardní očkovací
látky?
A) Ano – využíváme této možnosti
B) Ano – ale, nemáme s tím zkušenost
C) Ne
Děkuji za Vaši ochotu a čas při vyplnění dotazníku.
Pavla Žižková
IX
Příloha B – Informovaný souhlas o sběru dat
X
Příloha C – Rešeršní protokol
Proočkovanost dětí ve věku 0-15 let
nadstandardním očkováním
Klíčová slova: očkování, nepovinné očkování, očkování dětí, klíšťová encefalitida,
HPV viry, očkování chřipky, meningokok, rotavity
Rešerše č. 40/2016
Bibliografický soupis
Počet záznamů: celkem 47 záznamů
(kvalifikační práce – 4, monografie – 26, ostatní – 17)
Časové omezení: 2007-2016
Jazykové vymezení: čeština, slovenština
Druh literatury: knihy, články a příspěvky ve sborníku
Datum: 27. 9. 2016
Základní prameny:
• katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
• kvalifikační práce (thesis, cuni)
• Jednotná informační brána (www.jib.cz)
• Souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz)
• Online katalog NCO NZO
• volný internet
XI
KVALIFIKAČNÍ PRÁCE:
1. MÁCOVÁ, Daniela. Informovanost rodičů o nepovinném očkování dětí v kraji
Vysočina [online]. Brno [cit. 2016-09-29]. Bakalářská práce. Masarykova
univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/381381/lf_b/>.
2. MAŤÁKOVÁ, Kateřina. 2011. Informovanost rodičů o prospěšnosti očkování
dětí [online]. České Budějovice [cit. 2016-09-29]. Bakalářská práce. Jihočeská
univerzita, Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z:
<http://theses.cz/id/lpogpw/>.
3. SUCHANOVÁ, Martina. 2012. Přístup rodičů a sester z ordinací praktických
dětských lékařů k povinnému a nepovinnému očkování dětí. [online]. České
Budějovice [cit. 2016-09-29]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita, Zdravotně
sociální fakulta. Dostupné z: <http://theses.cz/id/mrgdqt/>.
4. ZÁLESKÁ, Iva. 2016. Problematika nepovinných očkování v České republice
[online]. Hradec Králové [cit. 2016-09-29]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec
Králové, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z: <http://theses.cz/id/cki73h/>.
XII
KNHY A MONOGRAFIE:
1. BENEŠ, Jiří. 2009. Infekční lékařství. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-
644-1.
2. BERAN, Jiří, Jiří HAVLÍK a kol. 2008. Lexikon očkování. Praha: Maxdorf. ISBN
978-80-7345-164-6.
3. ČESKO. Vyhláška č.299/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o
očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů
4. ČESKO. Zákon č.258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, § 46 odst. 462
5. DÁŇOVÁ, Jana a Jitka ČÁSTKOVÁ. 2008. Očkování v České republice. Praha:
Triton. ISBN 978-80-7387-122-2.
6. ELEKOVÁ, Ludmila. 2013. Očkování, jeho účinky, následky a jejich léčba.
Praha: Meduňka. ISBN 978-80-905383-3-7.
7. FAIT, Tomáš. 2009. Očkování proti lidským papilomavirům: kvadrivalentní HPV
vakcína Silgard tři roky v klinické praxi. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-
204-9.
8. FAIT, Tomáš, Michal ZIKÁN a Jaromír MAŠATA. 2014. Moderní
farmakoterapie v gynekologii a porodnictví. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-
403-6.
9. HAMPLOVÁ, Lidmila. 2015. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie,
hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol. Praha:
Triton. ISBN 978-80-7387-934-1.
10. HIRTE, Martin. 2009. Očkování - pro a proti. Brno: Outdooring.cz, 2009. ISBN
978-80-904361-2-1.
11. CHLÍBEK, Roman. 2012. Mýty a omyly v očkování. Olomouc: Solen. ISBN 978-
80-87327-88-3.
12. CHLÍBEK, Roman, Jan SMETANA a Pavel KOSINA. 2010. Lexikon očkovacích
látek dostupných v ČR. Olomouc: Solen. ISBN 978-80-87327-28-9.
13. Jak zasáhl systém očkování do života některých rodin. 2015. [Praha] : Svaz
pacientů České republiky.
XIII
14. JESEŇÁK, Miloš a Ingrid URBANČÍKOVÁ. 2013. Očkovanie v špeciálnych
situáciách. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-2805-9.
15. KOLÁČKOVÁ, Jana, Klára SNÁŠELOVÁ a Zuzana CANDIGLIOTA. 2010.
Právní systémy očkování dětí: analýza právní úpravy vybraných evropských
států. Brno: Liga lidských práv.
16. KŘEPELA, Karel a Zuzana VANČÍKOVÁ. 2013. Kapitoly z dětské pneumologie.
Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. ISBN 978-80-87023-
12-9.
17. KŘÍŽOVÁ, Pavla. 2009. Pneumokoková onemocnění. Olomouc: Solen. ISBN:
978-80-87327-05-0.
18. MILLER, Neil Z. 2010. Co možná nevíte o očkování. Praha: Elfa. ISBN 978-80-
86439-11-2.
19. MUNTAU, Ania. 2009. Pediatrie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2525-3.
20. PAZDIORA, Petr. 2012. Očkování: aktuální očkovací kalendář, základní
charakteristiky preventabilních infekcí. Olomouc: Solen. ISBN: 978-80-87327-
83-8.
21. PETRÁŠ, Marek. 2011. Průvodce očkováním. Praha: Josef Raabe. ISBN: 978-
80-86307-86-2.
22. SEARS, Robert W. 2014. Kniha o očkování: jak se správně rozhodnout ve
prospěch svého dítěte. Praha: Argo. ISBN: 978-80-257-0935-1.
23. SEDLÁŘOVÁ, Petra a kol. 2008. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1613-8.
24. SMETANA, Jan, Pavel KOSINA a Daniel DRAŽAN. 2009. Očkování v ordinaci
gynekologa. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3325-8.
25. STRUNECKÁ, Anna. 2012. Varovné signály očkování. Blansko: Miloš Palatka.
ISBN 978-80-87494-04-2.
26. STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. 2011. Doba jedová. Praha:Triton. ISBN
978-
80-7387-469-8.
XIV
ČLÁNKY A SBORNÍKY:
1. ACKERMAN, Lani K. a Jacyuelyn L. SERRANO. 2016. Novinky v očkování
dětí a dospívajících. Medicína po promoci, 17(1), 14-23. ISSN: 1212-9445.
2. DRAŽAN, Daniel. 2014. Nejčastější mýty o očkování. Vakcinologie, 8(4), 198-
199. ISSN: 1802-3150.
3. DRAŽAN, Daniel. 2013. Všeobecné principy očkování v ordinaci dětského
lékaře. Pediatrie pro praxi, 14(5), 287-290. ISSN: 1213-0494.
4. DRAŽAN, Daniel. 2013. Očkovací poradna u pediatrických pacientů. Očkování
a cestovní medicína, 4(1), 18-19. ISSN: 1804-493X.
5. GRICOVÁ, Parvi. 2016. Kontraindikace očkování. Vox pediatriae, 16(2), 24-27.
ISSN: 1213-2241.
6. GRICOVÁ, Parvi. 2016. Prevence závažných onemocnění očkováním - doposud
málo využívaná možnost. Vox pediatriae, 16(3), 22-28. ISSN: 1213-2241.
7. CHLÍBEK, Roman. 2013. Mýty a omyly v očkování. První linie, 3(2), 23-27.
ISSN: 1804-9028.
8. CHLÍBEK, Roman. 2012. Současnost očkování v ČR. Medicína & umění, 2(20),
24-29. ISSN: 1803-3679.
9. JANDA, Jan. 2015. Očkování dětí a dorostu - alternativní rodiče, odpůrci
očkování. Tempus medicorum, 24(4), 16-17. ISSN: 1214-7524.
10. MAĎAR, Rastislav. 2015. Jak komunikovat očkování s rodiči v době internetu.
Vox pediatriae, 15(10), s. 28-29. ISSN: 1213-2241.
11. MACHOVÁ, Alena a Martina SUCHANOVÁ, 2013. Povinné očkování dětí –
úloha sestry v ordinaci PLDD. Pediatrie pro praxi, 14(2), 130-136. ISSN: 1213-
0494.
12. MALOVECKÁ, Ivona, Ľubica LEHOCKÁ, Daniela MINÁRIKOVÁ a Viliam
FOLTÁN. 2015. Analýza problematiky vakcinácie v pediatrii. Praktické
lékárenství, 11(2e), e16–e26. ISSN: 1801-2434.
13. Přínos vakcinace proti pneumokokům pro jednotlivé dětské rizikové skupiny.
2013. Medical tribune, 9(7) B5. ISSN: 1214-8911.
14. SPAZIEREROVÁ, Martina. 2013. Úloha praktického pediatra v očkování
(nejen proti pneumokokům). Acta medicinae, 2(6), (Praktický lékař), 27-28.
ISSN: 1805-398X.
XV
15. VANČUŘÍKOVÁ, Zuzana. 2015. Očkování - proč ano, která ne, nebo - proč ne,
která ano?. Acupunctura Bohemo Slovaca, 25(3), s. 18-22. ISSN: 1335-5627.
16. VYHNÁNKOVÁ, Ludmila. 2014. Chřipka a nachlazení – prevence a léčba.
Praktické lékárenství, 10(1), 16-19. ISSN: 1801-2434.
17. TREBICHAVSKÝ, Ilja. 2016. Odpůrci očkování. Pediatrie pro praxi, 17(1),
13-15. ISSN: 1213-0494.
XVI
Příloha D – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem Proočkovanost dětí ve věku 0-15 let nadstandardními vakcínami a
faktory ovlivňující jeho míru, v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia
na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne .......................
.............................................
Jméno a příjmení studenta