VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U KLIENTA
S ALZHEIMEROVOU NEMOCÍ
Bakalářská práce
LADISLAVA BĚLOHRADOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D
Praha 2018
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně
citovala všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 21. 3. 2018
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce Mgr. Haně Tošnarové, Ph.D
za odborné vedení, za velmi užitečnou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé
bakalářské práce, bez které by práce nemohla vzniknout. Také děkuji za cenné rady,
trpělivost a ochotný přístup.
ABSTRAKT
BĚLOHRADOVÁ, Ladislava. Ošetřovatelský proces u klienta s Alzheimerovou nemocí.
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D. Praha. 2018. 70 s.
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u klientky s Alzheimerovou
nemocí. Teoretická část práce je zaměřena na přiblížení druhů demencí se zvláštním
zřetelem ke specifikaci Alzheimerovy nemoci. Popis problematiky demence zahrnuje
její příčiny, rizikové faktory, vyšetřovací metody, možnost léčby, způsob prevence
a terapie nemocného.
V druhé části je popsána samotná ošetřovatelská péče podle modelu Virginie
Henderson. Ošetřovatelské diagnózy jsou zpracovány dle NANDA I taxonomie II 2015-
2017. Ošetřovatelský proces se týká péče o vybranou klientku s Alzheimerovou nemocí
a zpracování ošetřovatelského procesu. U vybraných diagnóz byl stanoven
ošetřovatelský cíl, sestaven plán ošetřovatelských intervencí a popsána jejich realizace.
Závěr obsahuje vyhodnocení, do jaké míry se podařilo splnit ošetřovatelský cíl.
Klíčová slova
Alzheimerova nemoc. Demence. Kognitivní funkce. Ošetřovatelská péče. Virginia
Henderson.
ABSTRACT
BĚLOHRADOVÁ, Ladislava. Nursing Care of Patients with Alzheimer´s disease.
Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: Mgr. Hana Tošnarová, PhD.
Prague. 2018. 70 pages.
The topic of the bachelor thesis is the nursing case of a client with Alzheimer's
disease. The theoretical part of the thesis is focused on the approach types of dementia
with special regard to the specification of Alzheimer's disease. The description of
dementia includes its causes, risk factors, investigation methods, treatment options,
prevention methods and patient therapy.
In the second part the nursing care is described itself according to Virginia
Henderson model. Nursing diagnoses are processed according to NANDA I Taxonomy
II 2015-2017. The case interpretation is concerning the care of a selected patient with
Alzheimer's disease and the treatment of the nursing process. The nursing goal was
established for selected diagnoses, a plan of nursing interventions was prepared and
their realization was described. The conclusion includes an evaluation of the extent to
which the nursing goal was fulfiled.
Keywords:
Alzheimer's disease. Dementia. Cognitive functions. Nursing Care. Virginia Henderson.
PŘEDMLUVA
Téma mé bakalářské práce je mi blízké z více důvodů. Jedním z nich je
skutečnost, že více jak deset let pracuji v Domově se zvláštním režimem a problematika
pacientů s AN je náplní mé každodenní práce. Proto bych chtěla, aby moje bakalářská
práce pomohla těm, kteří pracují v podobných zařízeních, aby si uvědomili, že péče
o tyto nemocné, i když je obtížná, je spíše než zaměstnáním službou a posláním. Je
třeba vědět, že sloužíme lidem, kteří mají duševní chorobu a žijí ve svém světě. Proto se
tyto klienty nesnažím nějak převychovat, poučovat je, nebo jim dokonce něco
přikazovat. Tito lidé potřebují především empatii a dotek, což ovšem není vždy lehké.
Pokud mohu mluvit jenom z mých zkušeností a za můj úsek domova, jsem
přesvědčena, že každý zdejší pracovník se snaží mít nejen empatii, slušné chování
a pokoru, ale také ochotu dát něco ze sebe nad rámec pracovních povinností. Praxe
a každodenní realita jsou ovšem tvrdou prověrkou, z níž vyjdou vítězně jen ti, kteří jsou
ve zdravotnictví na pravém místě.
Dnešní společnost se charakterizuje jako postmoderní společnost, zaměřuje se
více na materiální hodnoty, kariéru, módu, značkové oblečení, značková auta,
vydělávání peněz. Ale tváří v tvář stáří, nemoci, demenci je najednou bezradná, nejistá.
Lidé by chtěli žít dlouho, ale nikdo nechce být starý. Vyspělost společnosti se však
hodnotí podle toho, jak se dokáže postarat o své nejslabší a bezbranné příslušníky.
Proto pojďme a pokusme se něco změnit. I když je to často těžké, návod
je jednoduchý: Buďme k sobě ohleduplní a odpouštějme sobě i těm druhým, i když se to
někdy napoprvé nepodaří. Snažme se pochopit, proč se člověk v našem okolí chová tak,
jak se chová. Dobře vím, že není vždy lehké některým jedincům porozumět. Věřím ale,
že v každém člověku je kapka dobra, v níž se třpytí duše malého, nevinného, v nitru
šťastného a přitom zcela bezbranného dítěte. Smutné je však, že v některých lidech
ta kapka vyschla nebo z ní zbývá už jen nepatrná krůpěj. Snažme se těmto lidem vrátit
tuto léčivou kapičku dobroty. Na začátku této nelehké cesty může být úsměv, pomoc
(často i nepatrná), vstřícnost, někdy jen obyčejné podání ruky. Cílem této cesty
je proměna dotyčného, který pak možná sám pocítí to pravé štěstí.
Přála bych si, aby má práce alespoň maličko přispěla k obohacení každého, kdo ji
bude číst, přiblížením, specifikováním a nastavením kvalitní a odborné péče o klienty
trpící Alzheimerovou nemocí.
Nechci nikomu vnucovat své mínění, chtěla bych pouze, aby mé názory
posloužily jako inspirace nebo pohled z jiné strany.
OBSAH
SEZNAM TABULEK
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
OBSAH………………………………………………………………………………….9
ÚVOD……………………............................................................................................. 16
1 DEMENCE……………. ........................................................................................ 19
1.1 Symptomy demence............................................................................................. 19
1.2 Rozdělení demencí............................................................................................... 21
1.3 Alzheimerova nemoc ........................................................................................... 23
Amnestický typ lehké poruchy poznávacích funkcí………………...………………24
Lehká alzheimerovská demence………………………………...…………………..25
Střední alzheimerovská demence………………...…………………………………25
Těžká alzheimerovská demence…………………………...………………………..26
1.4 Rizikové faktory Alzheimerovy nemoci .............................................................. 26
1.5 Diagnostika Alzheimerovy nemoci...................................................................... 28
Makroskopické změny u Alzheimerovy nemoci…...……………………………….28
Mikroskopické změny u Alzheimerovy nemoci……...……………………………..29
1.6 Moderní vyšetřovací metody u Alzheimerovy nemoci……………..………….. 29
1.7 Terapie Alzheimerovy nemoci............................................................................. 32
1.8 Péče o pacienty postižené Alzheimerovou nemocí……………………………..36
2 SPECIFICKÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE DLE MODELU VIRGINIE
HENDERSON…………............................................................................................... 38
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U KLIENTKY S ALZHEIMEROVOU
NEMOCÍ.……………………………………………………………………………...42
3.1 Základní údaje o klientce. .................................................................................... 43
DOPORUČENÍ PRO PRAXI..................................................................................... .65
ZÁVĚR………………………………………………………………………….……..67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………….69
PŘÍLOHY……………………………………...………………………………………72
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Chronická medikace ...................................................................................... 45
Tabulka 2 Vitální funkce ................................................................................................ 48
Tabulka 3 Fyzikální vyšetření ze dne 15. 12. 2017 ........................................................ 49
Tabulka 4 Aktuální ošetřovatelské diagnózy ke dni 15. 12. 2017.................................. 50
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AIDS – acquired immunodeficiency syndrome (syndrom získané ztráty imunity)
AN – Alzheimerova nemoc
APOE ε4 – varianta genu pro apolipoprotein E
BPSD – Behavioral and Psychological Symptoms of Dementia
BSE – bovinní spongiformní encefalopatie
CAG – označení repetitivní sekvence (cytosin – adenin – guanin)
CJD – Creutzfeldt-Jakobova demence
CMP – cévní mozková příhoda
CNS – centrální nervový systém
CT – výpočetní tomografie
ČALS – Česká alzheimerovská společnost
DLB – Difuse Lewy body Disease
DNA – deoxyribonucleic acid (deoxyribonukleová kyselina)
DS – domov pro seniory
EEG – elektroencefalografie
FTLD – frontotemporální lobární degenerace
HD – gen, kódující protein huntingtin
HIV – human immunodeficiency virus (virus vyvolávající AIDS)
MMSE – Mini-Mental State Examination
MR – magnetická rezonance
NMDA – N-methyl-D-aspartát
PET – pozitronová emisní tomografie
PN – Parkinsonova nemoc
(VOKURKA a kol., 2010)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Afázie – ztráta schopnosti řeči.
Amygdala – jedno z mozkových jader, řadících se k limbickému systému.
Apraxie – ztráta naučených nebo vžitých stereotypů.
Atrofie – zmenšení, ztenčení orgánu, tkáně, buňky.
Behaviorální – týkající se chování (anglicky behavior = chování).
Beta-amyloid – protein tvořící tzv. senilní (též amyloidní) plaky v mozku osob
postižených Alzheimerovou nemocí. Název „amyloid“ byl zaveden již v polovině
19. století Rudolfem Virchowem, který tuto látku mylně pokládal za druh škrobu
(latinsky amylum = škrob).
Deteriorace – postupující zhoršení, úpadek.
Dysexekutivní syndrom – závady a poruchy volní a reálné praktické činnosti,
složitějších aktivit, plánování, určování priorit, rozhodování, abstraktního uvažování,
motivace chování
Encefalitida – zánět mozku vyvolaný zpravidla viry, bakteriemi nebo prvoky.
Fluorodeoxyglukóza – monosacharid (derivát glukózy) s navázaným fluorem.
V lékařské praxi se jako radiofarmakum používá nejčastěji fluorodeoxyglukóza
obsahující radioaktivní izotop fluoru 18
F. Aplikuje se zejména při tzv. pozitronové
emisní tomografii (PET), jejímž prostřednictvím je možno sledovat distribuci a ukládání
fluorodeoxyglukózy v tkáních. Lze tak identifikovat přítomnost, resp. rozsah tkání
s abnormálním metabolismem glukózy, což jsou především tkáně nádorové, ale také
patologicky změněná mozková tkáň u některých chorob postihujících centrální nervový
systém.
Fosfoepitopy – struktury obsahující fosfátové skupiny (PO4
3–
) rozpoznávané
specifickými protilátkami. Za epitop obecně považujeme jakoukoliv součást antigenní
struktury, která je rozpoznávána protilátkou.
Glutamátergní – týkající se synaptického přenosu nervového vzruchu pomocí
glutamátu. Tato aminokyselina (resp. anion od ní odvozený) patří k hlavním excitačním
neurotransmiterům (= přenašečům vzruchu) v centrální nervové soustavě.
Hippokampus – součást mozku. Hipokampus spolu s amygdalou (viz samostatné
heslo) a dalšími strukturami tvoří tzv. limbický systém a hraje klíčovou roli
při krátkodobém uchovávání informací, resp. při prostorové orientaci.
Cholinesterázy – enzymy, které katalyzují hydrolytické štěpení různých esterů cholinu.
Pro funkci nervového systému má zásadní význam acetylcholinesteráza. Látky snižující
aktivitu cholinesteráz (inhibitory – viz též samostatné heslo) se používají při léčbě
Alzheimerovy nemoci.
Inhibitor – látka nebo přísada zpomalující, popř. zcela zastavující chemickou reakci
nebo biologický proces, popř. zpomalující či zastavující aktivitu určité biologické
struktury, enzymu apod.
Intravenózní – způsob aplikace farmaka, popř. jiné látky do krevního oběhu.
Ionotropní – mající afinitu k určitým iontům.
Kognitivní – poznávací.
Malnutrice – špatný stav výživy, podvýživa.
Mikronutrient – součást lidské výživy (nutrice), která nemá energetickou hodnotu, ale
je nezbytná pro zachování správné funkce organismu (např. pro udržení aktivity
některých enzymů). Potřebná množství mikronutrientů pro denní příjem jsou zpravidla
velmi nízká. Patří sem zejména vitaminy a stopové prvky.
Neurodegenerativní – provázený degenerací nervového systému, resp. některé jeho
části.
Neurofibrily – vlákna v nervových buňkách, popř. v jejich výběžcích. Lze je pozorovat
pod optickým mikroskopem při použití speciálních barvicích technik.
Neuronální klubka – též neurofibrilární klubka. Jde o abnormální útvary vyvolané
akumulací tau proteinu (viz samostatná hesla). Jde o typický nález u Alzheimerovy
nemoci.
Otorinolaryngologie – lékařský obor, který se zabývá výhradně diagnostikou a léčbou
nemocí ucha, nosu a krku. V přeneseném významu též oddělení ve zdravotnickém
zařízení specializované na otorinolaryngologii (ušní – nosní – krční).
Parafázie – závada či porucha řeči, nesprávná stavba vět, komolení slov.
Parahipokampální – ležící poblíž hipokampu (viz samostatné heslo).
Parietotemporální – týkající se kosti temenní (os parietale) a kosti spánkové (os
temporale).
Post mortem – po smrti
Realimentace – obnovení výživy.
Reminiscenční terapie – vzpomínková léčba, poznávání starých fotografií, sledování
starých filmů apod.
Respitní péče – krátkodobá úlevová péče pro rodinné příslušníky a opatrovníky, kteří
trvale pečují o vážně duševně nebo tělesně postiženou osobu.
Tau-protein – protein (= bílkovina), který se váže na vlákna zvaná mikrotubuly
v nervové tkáni. Vazbou tau proteinu jsou mikrotubuly stabilizovány. Při Alzheimerově
chorobě dochází k nadměrnému hromadění tau proteinu v mozku.
Validační – týkající se kontroly platnosti zadaných, resp. vstupních údajů (z latinského
validus = statný, silný, zdravý).
Volumometrické – týkající se měření objemu (latinsky volumen, anglicky volume =
objem). V medicíně hovoříme např. o volumometrii mozkových struktur, popř. jater
(tedy měření objemu mozkových struktur, popř. kapacity jater). Přesné zjištění objemu
daného orgánu, popř. jeho části umožňuje počítačová tomografie.
(VOKURKA a kol., 2010), (ABZ.cz: slovník cizích slov, 2016)
16
ÚVOD
Pro zpracování bakalářské práce byl vybrán ošetřovatelský proces u klientky
s Alzheimerovou nemocí. Jedním z hlavních důvodů volby tohoto tématu je fakt, že již
desátým rokem autorka pracuje v Domově se zvláštním režimem, kde většina klientů
má nějakou formu demence, přitom Alzheimerova nemoc převažuje. Tato problematika
byla vybrána proto, aby autorka o této nemoci získala a utřídila nové informace a mohla
je předávat jak svým spolupracovníkům, tak i rodinným příslušníkům pacientů trpících
Alzheimerovou nemocí. A dalším důvodem je, že Alzheimerova nemoc má vzrůstající
výskyt, kdy odborníci hovoří o tiché epidemii 21. století.
Téma práce je velmi aktuální zejména proto, že v současnosti dochází
k dramatickému nárůstu počtu osob trpících Alzheimerovou nemocí. V roce 1960 bylo
osob trpících demencí 50 tisíc. V roce 2015 se tento počet zvýšil na 156 tisíc osob
s diagnostikovanou demencí. Více než dvě třetiny tvoří ženy. Veřejnost zároveň hodnotí
Alzheimerovu nemoc stejně závažnou jako vybraná rakovinná onemocnění a závažnější
než klíšťovou encefalitidu či žloutenku typu B (MÁTL a kol., 2016, str. 43). Tato práce
by měla také pomoci pochopit zpočátku nenápadně vyhlížející nemoc, která postupně
může vést až k úplnému rozpadu lidské osobnosti.
V teoretické části autorka přiblížila druhy demencí, specifikovala Alzheimerovu
nemoc a stručně seznámila i s ostatními typy demence. Při popisu Alzheimerovy
nemoci se zaměřila na její příčiny, rizikové faktory, vyšetřovací metody, léčbu, prevenci
a terapii u nemocného.
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Stručně seznámit s problematikou onemocnění Alzheimerovy nemoci.
Cíl 2: Seznámit všeobecné sestry, studenty zdravotních oborů a laickou veřejnost
s druhy demencí, specifikovat Alzheimerovu nemoc, její příčiny, rizikové faktory,
vyšetřovací metody, léčbu, prevenci a terapie u klientů.
V praktické části bakalářské práce byla specifikována ošetřovatelské péče dle
modelu Virginie Henderson. Cílem bylo sestavit ošetřovatelský plán tak, aby saturoval
potřeby klientky, která byla vybrána pro tuto práci během praxe. V sestaveném plánu
17
byla popsána ošetřovatelská péče realizovaná metodou ošetřovatelského procesu
u klientky v domově se zvláštním režimem. Na základě posouzení byly stanoveny
ošetřovatelské diagnózy dle NANDA I taxonomie II 2015-2017. Byl vytvořen
individuální ošetřovatelský plán. U vybraných ošetřovatelských diagnóz byl stanoven
ošetřovatelský cíl a plán ošetřovatelských intervencí. Hlavním cílem ošetřovatelství
bylo udržet klientku maximálně soběstačnou, nezávislou. V závěru bylo vyhodnoceno
splnění či nesplnění ošetřovatelského cíle.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Seznámit s koncepčním modelem Virginie Henderson.
Cíl 2: Specifikovat ošetřovatelskou péči dle modelu Virginie Henderson.
Cíl 3: Popsat a realizovat ošetřovatelský plán u klientky dle koncepčního modelu
Virginie Henderson tak, aby saturoval potřeby klientky. Ošetřovatelské diagnózy byly
zpracovány na akutní a potenciální dle NANDA I taxonomie II 2015-2017.
Vstupní literatura
CALLONE, P., KUDLACEK, C., VASILOFF, B. Alzheimerova nemoc 300 tipů a rad,
jak ji zvládat lépe. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2320-4.
GLENNER, Joy, 2012. Péče o člověka s demencí. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-
262-0154-0.
JIRÁK, Roman a kol., 2013. Gerontopsychiatrie. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-
7262-873-5.
JIRÁK, Roman a kol., 2009. Demence a jiné poruchy paměti. 1. vyd. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2454-6.
MÁTL, Ondřej, Martina MÁTLOVÁ a Iva HOLMEROVÁ, 2016. Zpráva o stavu
demence 2016. 1. vyd. Praha: ČALS. ISBN 978-80-86541-50-1
NANDA INTERNATIONAL, 2016. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace
2015 – 2017.10. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-86541-50-1
ZVĚŘOVÁ, Martina, 2017. Alzheimerova demence. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-
80-271-0561-8
18
Popis rešeršní strategie
Rešerše byla vypracována na žádost k datu 13. 12. 2017 v Lékařské knihovně
Nemocnice Nové Město na Moravě p. o., Žďárská 610, Nové Město na Moravě, paní
Bejblovou. Rešerše byla rozpracována na základě klíčových slov, která se vyskytují
v bakalářské práci s názvem Ošetřovatelský proces u klienta s Alzheimerovou nemocí,
klíčová slova v českém jazyce Alzheimerova nemoc. Demence. Kognitivní funkce.
Ošetřovatelská péče. Virginia Henderson. (v anglickém jazyce Alzheimer's disease.
Dementia. Cognitive functions. Nursing Care. Virginia Henderson.).
Časové rozmezí knižních zdrojů bylo od roku 2008 až do současnosti.
Do rešeršní strategie bylo zadáno i jazykové rozmezí, byly požadovány knižní zdroje
v českém, slovenském a anglickém jazyce.
Použitý citační styl: - Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011(česká verze mezinárodních
norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů)
Pro tvorbu bakalářské práce bylo využito celkem 52 informačních zdrojů. Jsme
si vědomi, že některé prameny přesáhly doporučenou hranici stáří deseti let, i přesto
jsme tyto zdroje využili, neboť obsažené informace jsou stále platné a pro naši práci
přínosné.
Základní parametry:
 katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
 jednotná informační brána (www.jib.cz),
 souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz)
 databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz)
 online katalog NCO NZO
 druhy vyhledané literatury byly vysokoškolské práce, knihy
a články.
19
1 DEMENCE
Demence patří mezi organické duševní nemoci, které vznikají na podkladě
makroskopického či mikroskopického postižení mozku. Demence zahrnují komplexní
postižení psychických funkcí a aktivit, nejde tedy jen o pouhou poruchu paměti
(ZVĚŘOVÁ, 2017).
Demence jsou poruchy, při nichž dochází k podstatnému snížení úrovně paměti
i dalších kognitivních funkcí – tj. funkcí, které zajišťují adaptaci na zevní prostředí,
komunikaci se zevním prostředím a cílené chování. Mezi tyto funkce patří paměť,
pozornost, vnímání, schopnost tvorby řeči i schopnost porozumění řeči, schopnost být
motivován k určité činnosti a schopnost tuto účelnou činnost naplánovat, provést
a zpětně zhodnotit. K postižení kognitivních funkcí dochází nejčastěji následkem
postupujícího onemocnění mozku. Demence sama o sobě představuje syndrom – určitý
charakteristický soubor příznaků, který může mít různé příčiny. Při slově demence
si vybavíme člověka postiženého poruchami paměti, poznávání a jednání, ale nejsme
ještě schopni říci, která patologická změna jeho demenci vyvolala (JIRÁK, 2009).
Demence se rozvíjí následkem různých chorobných stavů, zejména
neurodegenerativních a vaskulárních změn. Nejčastější z nich je Alzheimerova nemoc,
která patří k těžkým neurodegenerativním onemocněním mozku (LUKASOVÁ, 2014).
Demence je vždy důsledkem určité choroby, nikdy není pouhým důsledkem
stárnutí. Termín „stařecká demence“ by se neměl používat, neboť takový patologický
stav fakticky neexistuje. I když demence není součástí normálního stárnutí, pozorujeme
ji daleko častěji u lidí ve vyšším věku. V žádném případě však nelze každého
geriatrického pacienta považovat za dementního jen proto, že je starý. Takové označení
je neodůvodněné z faktického i etického hlediska (HOLMEROVÁ, 2003).
1.1 Symptomy demence
Roman Jirák (2013), významný český neurolog, uvádí tyto základní příznaky
syndromu demence:
 poruchy paměti;
 deteriorace intelektu;
 poruchy orientace;
20
 poruchy soudnosti a abstraktního myšlení;
 poruchy chápání;
 poruchy korových funkcí typu apraxií, afázií apod.;
 poruchy pozornosti a motivace.
V různém stupni se vyskytují následující poruchy:
 poruchy chování;
 poruchy emotivity;
 poruchy osobnosti (degradace), (JIRÁK, 2013)
Přední česká specialistka v oboru gerontologie a členka správní rady
Alzheimerovské společnosti MUDr. Iva Holmerová (2003) uvádí tyto symptomy
demencí:
a) Kognitivní poruchy – poruchy paměti, soustředění, orientace, myšlení.
b) Poruchy chování a psychické příznaky (Behavioral and Psychological
Symptoms of Dementia – BPSD), které často předcházejí kognitivním poruchám. Může
se jednat o nevhodné či nepřiměřené chování, „odbržděnost“, netaktnost a podobně.
Ty se vyskytují zejména u frontotemporální lobární degenerace (Pickovy nemoci).
Může jít také jen o úzkost, depresivitu, poruchy spánku a podobné zdánlivě lehké
problémy. V pokročilejších fázích onemocnění se vyskytují závažnější BPSD: zejména
neklid, halucinace a bludy, agresivita, bloudění, inkontinence. Tyto komplikace
(zejména agresivita, útěky z domova a jiné poruchy chování) jsou často důvodem
umístění pacienta do ústavní péče.
c) Sociální změny přicházejí rovněž velmi záhy po nástupu prvních příznaků
choroby. Nemocní se straní společnosti více, než by to odpovídalo jejich zdravotnímu
stavu, někteří si znepřátelují okolí svým chováním. V pozdějších stádiích onemocnění
se zhoršuje také soběstačnost pacienta, a to nejprve v instrumentálních aktivitách
denního života, později i v základních aktivitách denního života (HOLMEROVÁ,
2003).
21
1.2 Rozdělení demencí
Demence rozdělujeme podle etiologie, lokalizace a kurability.
Podle etiologie:
a) demence neurodegenerativního původu
Atroficko-degenerativní demence (Alzheimerova nemoc, demence
u Parkinsonovy choroby). U těchto demencí je hlavním etiopatogenetickým činitelem
atrofie mozku. Tuto atrofii doprovází další patogenetické změny, a to zejména
degenerace proteinů, anebo tvorba a ukládání patologických proteinů:
 beta-amyloidu (Alzheimerova nemoc, demence s Lewyho tělísky)
 tau-proteinu (frontotemporální demence, Alzehimerova nemoc, demence
s Lewyho tělísky)
 alfa-sinukleinu (demence u Parkinsonovy choroby, demence s Lewyho
tělísky)
 huntingtinu (Huntingtonova chorea)
b) demence sekundární (symptomatické):
Tyto demence vznikají na podkladě různých systémových onemocnění, traumat,
intoxikací a dalších chorob postihujících mozek. Tyto demence dále dělíme na:
 demence ischemicko-vaskulární, které vznikají při mozkových infarktech,
nejčastěji při vícečetných malých infarktech, které snižují množství mozkové
tkáně
 metabolicky podmíněné (Wilsonova nemoc)
 infekčního původu (lymská borelióza, AIDS)
 prionového původu (Creutzfeldtova – Jakobova nemoc)
 způsobené intoxikací: alkoholové, farmakogenně navozené, způsobené
otravou oxidem uhelnatým, při užívání drog
 posttraumatické
 na podkladě různých systémových onemocnění (kolagenózy aj.)
22
 působením chorobných procesů postihujících mozek (tumory, normotenzní
hydrocefalus aj.), (ZVĚŘOVÁ, 2017).
c) vaskulární
d) metabolicky podmíněné
e) infekčního původu
f) prionového původu
Podle lokalizace:
a) kortikální demence
U těchto demencí dochází k postižení mozkové kůry. Zahrnují se zde
Alzheimerova nemoc, demence s Lewyho tělísky, frontotemporální lobární demence aj.
Hlavní příznaky:
 vázne zapamatování si nových informací
 přítomnost afázie, agnózie, apraxie
 poruchy orientace v prostoru a čase
b) subkortikální demence
U subkortikálních demencí je postižena převážně bílá hmota, thalamus a bazální
ganglia. Řadí se zde demence u Parkinsonovy choroby, vaskulární Binswangerova
nemoc, demence u Huntingtonovy nemoci.
Hlavní příznaky:
 porucha výkonných (exekutivních) funkcí – tzv. dysexekutivní syndrom
 vázne výbavnost ze zásobní paměti
 motivace
 schopnost rozhodování se
 nápadně zpomalené psychomotorické tempo
 vázne schopnost rozdělit si činnost na dílčí úkoly a pak je vykonávat správně
za sebou
23
 přidružená depresivní symptomatika
 extrapyramidové syndromy
c) kortikosubkortikální demence
U řady demencí je různou měrou postižena jak kortikální, tak subkortikální
složka. K těmto demencím řadíme Alzheimerovu nemoc s vaskulární složkou,
kortikosubkortikální vaskulární demence.
Příznaky jsou kombinace příznaků kortikálních a subkortikálních demencí (ZVĚŘOVÁ,
2017).
Podle kurability:
- léčitelné
- neléčitelné
(ZVĚŘOVÁ, 2017)
1.3 Alzheimerova nemoc
Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demencí. Tvoří 50 % všech případů
demencí, dalších 10-20 % jsou demence smíšené, alzheimerovsko-vaskulární. Nemoc
dostala jméno po německém psychiatrovi Aloisovi Alzheimerovi, který v roce 1907
objevil v šedé hmotě mozkové kůry neboli ve vnější vrstvě mozku abnormální plak
a neurofibrilární klubka. Podle některých údajů pozoroval poprvé příznaky choroby
na své služebné Dorotě, u níž se již ve věku necelých 60 let projevily první známky
syndromu demence (GLENNER, 2012), (KANTORKOVÁ, 2011).
Není bez zajímavosti, že ve stejném roce jako Alois Alzheimer popsal stejné
onemocnění s charakteristickými senilními plaky také Oskar Fischer, rodák ze Slaného,
později lékař, který působil v Praze a v Pardubicích. Ve své práci dokonce
dokumentoval více pacientů než samotný Alzheimer. Shodou nešťastných okolností
však jeho jméno na dlouhou dobu zapadlo. K dlouhodobému „vymazání“ jeho jména
24
z historie medicíny přispěl i fakt, že Fischer byl jako žid pronásledován nacisty a v roce
1942 zemřel za nejasných okolností v malé pevnosti v Terezíně (VOGNER, 2015).
Stejně jako u většiny ostatních demencí dochází i u Alzheimerovy nemoci
k narušení části mozku a k poklesu kognitivních funkcí (myšlení, paměti, soustředění,
úsudku). Pacient je postupně čím dál tím více závislý na každodenní pomoci jiného
člověka. Nástup choroby je pozvolný, i když rychlost, kterou postupuje, se u každého
postiženého liší. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen
se postarat o některé věci v domácnosti. Později má nemocný čím dál větší problémy
s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá
jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe
postarat (HOLMEROVÁ, 2003).
Prvními příznaky alzheimerovské nemoci jsou poruchy paměti. Postižení
kognitivních i nekognitivních funkcí bývá podle stupně degradace funkcí děleno
do několika stupňů – zpravidla tří. Těmto třem stupňům předchází ještě amnestická
forma lehké poruchy poznávacích funkcí (JIRÁK, 2013).
U Alzheimerovy nemoci se demence rozvíjí plíživě, nenápadně, Mezi první
příznaky se řadí poruchy paměti. Postižení kognitivních i nekognitivních funkcí bývá
podle stupně degradace děleno do několika stupňů, jimž předchází ještě amnestická
forma lehké poruchy poznávacích funkcí. (JIRÁK, 2013)
Amnestický typ lehké poruchy poznávacích funkcí
Paměť je postižena zpravidla jen ve složce epizodické (autobiografické) paměti.
Porucha paměti je jak subjektivního charakteru – pacienti si na poruchu paměti stěžují,
obtěžuje je to, tak objektivního charakteru – je měřitelná testy. Postižení však není tak
těžké jako při demenci, zůstává zachována soběstačnost, schopnost vykonávat běžné
aktivity denního života. Amnestický typ lehké poruchy poznávacích funkcí lze
ve většině případů označit za subklinickou formu Alzheimerovy nemoci. Jako rizikový
faktor přestupu do Alzheimerovy nemoci se jeví hipokampární atrofie zjištěná
volumometrickými metodami při použití magnetické rezonance. Hodnoty MMSE
se zpravidla pohybují v rozmezí 27–26 bodů (JIRÁK, 2013).
25
Lehká alzheimerovská demence
Dochází již k výraznějším poruchám epizodické paměti. Je porušena pracovní
paměť – zejména zapamatování si nových informací, nemocní se opakovaně ptají
na totéž. Ztrácejí své osobní věci, stále něco hledají, ukládají předměty na nepatřičná
místa. Postižení jsou v této fázi schopni si dopodrobna vzpomenout na to, co dělali
před dvaceti lety, ovšem nedávné události se jim vybavují obtížně nebo vůbec
(HOLMEROVÁ, 2010).
Někdy již v tomto stádiu zapomínají jména a tváře svých příbuzných a známých.
Objevují se již i poruchy orientace v prostoru, dělá jim problém zorientovat se na pro ně
známém místě. Zhoršuje se logické myšlení a soudnost, začínají se objevovat i poruchy
aktivit denního života, např. kuchařka zapomene, co má dát do jídla. Snižuje se také
schopnost učit se novým aktivitám. Dochází k ochuzení zájmů, k celkovému snížení
aktivity, někdy se také zpomaluje psychomotorické tempo a mohou se objevit
behaviorální a psychologické příznaky demence, především deprese, úzkost, afektivní
labilita. Hodnoty MMSE se pohybují zpravidla v rozmezí 25-18 bodů (JIRÁK, 2013).
Střední alzheimerovská demence
Poruchy kognitivních funkcí progredují, zhoršuje se orientace v prostoru i čase,
takže pacienti často již nemohou bez doprovodu druhé osoby vycházet z domova, hrozí
riziko bloudění. Dochází k dalšímu úpadku logického myšlení a soudnosti. Někdy
se objevují fatické poruchy – expresivní parafázie až afázie, senzorická a amnestická
afázie a také gnostické a praktické poruchy. Výrazně se zmenšuje rozsah slovní zásoby,
zhoršuje se komunikace s okolím. Pacienti mají obtíže i s aktivitami běžného denního
života, jako např. s oblékáním. Postižení se často oblékají neadekvátně, zapomínají
vypínat domácí spotřebiče, včetně plynových hořáků. Snižuje se péče o sebe sama,
zaniká schopnost osobní hygieny. Objevuje se i inkontinence moči, především v noci.
Časté jsou poruchy chování typu agitovanosti, někdy se zvyšuje afektivní labilita
s afekty vzteku. Mohou se objevit i nesystematické bludy, poruchy vnímání. Pacienti
přestávají být soběstační a potřebují dohled i pomoc druhé osoby. Velmi trpí obtížemi
s komunikací: neschopnost porozumět řečenému a sám něco sdělit zvyšuje sociální
izolaci, což často vede k projevům vzteku nebo smutku. Hodnoty MMSE se obvykle
pohybují mezi 17-11 body (JIRÁK, 2013).
26
Těžká alzheimerovská demence
Dochází k dalšímu úpadku kognice. Nemocní již nepoznávají své nejbližší nebo
zapomínají jejich jména. Jsou dezorientováni časem i místem, a to i ve svém velmi
dobře známém prostředí – ve svém bytě hledají toaletu, své lůžko apod. Zhoršují
se fatické poruchy, zpravidla se objevuje také agrafie a alexie. Často se již sami ani
neobléknou, potřebují pomoc s výběrem a vrstvením oblečení, v nejtěžších stádiích
potřebují pomoc s podáváním jídla a pití. Bývají inkontinentní, často plně inkontinentní
(týká se moče i stolice). V pokročilých stádiích se objevují motorická postižení – sklon
k pádům, apraxie chůze. Někteří pacienti se stávají imobilními, pak jsou ohrožení
dekubity, hypostatickou pneumonií a dalšími komplikacemi vyplývajícími z imobility.
Mohou se prohlubovat závažné poruchy chování, jako je agitovanost, vydávání
neartikulovaných zvuků, ničení předmětů. Lidé v těžkém stádiu alzheimerovské
demence jsou plně odkázáni na péči okolí – především rodiny nebo instituce. Hodnoty
MMSE se zpravidla pohybují u těžkých demencí v rozmezí 10-6 bodů a u velmi
těžkých demencí 5-0 bodů (JIRÁK, 2013).
Alzheimerova nemoc končí smrtí. Příčinou úmrtí pacientů jsou většinou
interkurentní choroby typu hypostatické pneumonie, dekubitálních sepsí, vážných
úrazů, které by si člověk netrpící Alzheimerovou nemocí nepřivodil, dehydratací apod.
Pacienti trpící Alzheimerovou nemocí přežívají od výskytu prvních příznaků průměrně
7-15 (výjimečně až 20) let. V současnosti se vlivem zavádění nových léčebných
a ošetřovatelských postupů a technik délka života zvolna prodlužuje. U familiárních
forem Alzheimerovy nemoci naopak může dojít k rychlému, malignímu průběhu
choroby, která končí za 3-5 let od prvních příznaků (JIRÁK, 2013).
1.4 Rizikové faktory Alzheimerovy nemoci
Primární příčina úbytku nervových buněk u Alzheimerovy nemoci zatím není
zcela jasná. Epidemiologické studie však upozorňují na některé rizikové faktory, které
mohou hrát roli při vzniku tohoto onemocnění. Jisté je, že Alzheimerova nemoc
je způsobena kombinací více různých rizikových faktorů, které, pokud se kumulují
a pak překročí určitou hranici, naruší přirozené samoregulační a opravné mechanismy
mozku, čímž dojde k nástupu choroby.
27
K nejvýznamnějším faktorům patří zajisté věk nemocného. Nejčastější věk
nástupu onemocnění je 65 až 74 let, přičemž pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy
nemoci se každých 5 let zhruba zdvojnásobuje.
Často diskutovaná je také role genetických faktorů. Většina případů
Alzheimerovy nemoci (asi 95 %) nemá typický monogenní model dědičnosti, ale přesto
zde hraje značnou úlohu jistá genetická predispozice zděděná od předků. Z tohoto
hlediska lze klasické formy Alzheimerovy nemoci zařadit mezi tzv. multifaktoriální
onemocnění – znamená to, že jde o chorobu s polygenním základem, v jejíž etiologii
se kromě genetických faktorů významně uplatňují i vlivy vnějšího prostředí. Z genů
hraje významnou roli varianta genu APOE (apolipoprotein E) označovaná jako APOE
ε4, jejíž nosiči mají zvýšené riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci. Zjednodušeně lze
říci, že pozitivní rodinná anamnéza (tj. výskyt Alzheimerovy demence v rodině,
zejména u blízkých příbuzných) zvyšuje u daného jedince riziko vzniku choroby
až čtyřikrát, zejména jde o osobu ve věku nad 80 let. (GUĽAŠOVÁ, 2011), (ILIEV,
2010), (KRAMLOVÁ, 2013).
Rozvoj Alzheimerovy nemoci je typický také u všech pacientů s Downovým
syndromem, kteří se dožijí věku 40 let a více. V tomto případě vznik onemocnění
zřejmě souvisí s chromozomovou vadou – trizomií 21 (nadpočetným chromozomem
21), která je pro Downův syndrom charakteristická. (KOČÁREK, 2007)
Mezi další rizikové faktory pak řadíme opakované úrazy hlavy, kardiovaskulární
onemocnění, cukrovku (zejména diabetes druhého typu), vysoký krevní tlak, vysoké
hladiny cholesterolu, nezdravý životní styl, kouření cigaret a nízký stupeň vzdělání.
Studie také ukazují, že Alzheimerova nemoc postihuje častěji ženy než muže.
Příčinou toho může být nejen změna hladiny estrogenů u žen po menopauze, ale také
skutečnost, že se ženy dožívají v průměru vyššího věku než muži, takže zde hraje roli
i riziko vztažené k věku. Mezi možné další rizikové faktory patří podle posledních,
zatím nepotvrzených výzkumů i tzv. perinatální faktory – porodní váha, nitroděložní
vývoj fetu, počet sourozenců, pořadí narození. Také faktory, které ovlivňují růst a vývoj
mozku v raném dětství. Výsledky stále ještě probíhajících výzkumů naznačují, že
ti jedinci, kteří mají větší lebku a delší nohy, mají v pozdním věku nižší prevalenci
demence. Smrt rodičů v dětství je také spjata s vyšším rizikem výskytu Alzheimerovy
nemoci (GUĽAŠOVÁ, 2011), (ZVĚŘOVÁ, 2017).
28
1.5 Diagnostika Alzheimerovy nemoci
Dosavadní postupy nám umožňují diagnostikovat pouze „pravděpodobnou
Alzheimerovu nemoc“, jistou diagnózu může stanovit až patolog post mortem.
V posledních letech byla ustanovena moderní diagnostická kritéria, která
diagnostiku Alzheimerovy demence výrazně zpřesňují. Jsou založena na prokázání
základních markerů AN. K těmto kritériím náleží:
Zjištění poruchy epizodické paměti
 Změna koncentrací proteinů v mozkomíšním moku. U pacientů
s Alzheimerovou nemocí nacházíme ve srovnání se zdravými, věkově
odpovídajícími osobami nižší likvorový obsah beta-amyloidu a naopak vyšší
obsah tau-proteinu, resp. fosforylovaného tau-proteinu.
 Již na začátku choroby lze metodou magnetické rezonance prokázat selektivní
atrofii mediálních temporálních struktur – hippokampů, amygdal,
parahipokampálních oblastí – zjišťováno. V současnosti jsou vypracovány
volumometrické metody, přesně zjišťující (na obrazu z magnetické rezonance)
objemy uvedených struktur.
 Při použití metody pozitronové emisní tomografie (PET) s aplikací radioaktivně
značené fluorodeoxyglukózy je zjišťována snížená úroveň metabolismu
v temporálních a parietálních lalocích (JIRÁK, 2013).
Makroskopické změny u Alzheimerovy nemoci
Míra korové atrofie vyjádřené nejvíce ve spánkové a temenní kůře, méně
v ostatních korových oblastech, je kolísavá. Onemocnění s časným začátkem doprovází
globální atrofie mozku. Onemocnění s pozdním začátkem charakterizuje zejména
postižení parietotemporální. Nápadně širší bývá Sylviova rýha. V některých případech
je dobře patrná atrofie hippokampu a amygdaly. Postižení ostatních částí mozku
zpravidla nebývá nápadné. Korová atrofie je doprovázena rozšířením postranních
komor (JIRÁK, 2013).
29
Mikroskopické změny u Alzheimerovy nemoci
Charakteristickými a diagnostickými změnami při Alzheimerově nemoci jsou
Alzheimerovy změny neurofibril neboli neuronální klubka a amyloidové plaky společně
s uloženinami beta-amyloidu.
Neuronální klubka (tangles) se dají prokázat stříbřením, specifičtěji protilátkami
proti fosfoepitopům tau-proteinu, který je hlavní složkou těchto klubek. Tvar klubek je
velmi rozmanitý, někdy připomínají plaménky, jindy tenisovou raketu nebo větévky.
V obrazu elektronové mikroskopie jsou klubka tvořena 10 nm silnými vlákny tvořícími
spirálu, která se každých 80 nm zaškrcuje. Mikroskopie atomárních sil prokazuje dvě
otáčející se stuhy. Klubka se nejdříve objevují v amygdale, parahipokampálním závitu,
poté v hippokampu a spánkové asociační kůře (ILIEV, 2010).
Amyloidové plaky jsou útvary velké několik desítek až stovek mikrometrů,
obsahující dystrofické neurity a další složky spolu s amyloidovým beta-proteinem
(JIRÁK, 2013).
Patogeneze vzniku Alzheimerovy nemoci není prozatím zcela objasněna. Dochází
při ní jednak k úbytku neuronů, jednak ke snížení synaptické plasticity. Předpokládá se,
že stěžejním mechanismem, který vede ke jmenovaným dějům, je tvorba a ukládání betaamyloidu.
Mikroskopicky jsou patrné extracelulární a intracelulární změny. V mozkové
tkáni zemřelých nemocných nalézáme dva významné morfologické jevy: extracelulární
amyloidní plaky (složené především z nerozpustného beta-amyloidu) a intraneuronální
neurofibrilární klubka obsahující nerozpustný tau-protein (ZVĚŘOVÁ, 2017, str. 33).
1.6 Moderní vyšetřovací metody u Alzheimerovy nemoci
Diagnostika syndromu demence je proces, na kterém se významně podílí několik
rovnocenných složek – pacientem a pečovatelem počínaje a lékařem, který shrne
všechny výsledky a vysloví diagnózu, konče. Člověk trpící demencí si své problémy
často neuvědomuje, s různou intenzitou je bagatelizuje, popř. si je vůbec nepřipouští.
Je proto velmi důležitý popis příznaků další osobou – zejména rodinným příslušníkem
nebo pečovatelem. Anamnestická data poskytují informace, z nichž jsou pro stanovení
syndromu demence významné zprávy o úrazech hlavy, mozkových příhodách,
30
onemocněních srdce, cukrovce, léčených depresích a jiných psychických změnách.
Kromě toho je také důležité zjistit, jaké léky pacient užíval, popř. užívá. Některá
farmaka mohou zhoršovat paměť. Významným údajem v anamnéze je přítomnost
demence u přímých příbuzných.
V rámci diagnostiky demence testujeme neurologicko-psychiatrické funkce,
které jsou v těchto procesech narušené:
 paměť ve všech svých formách,
 schopnost řeči,
 tzv. vizuospaciální funkce a praxi – schopnost orientovat se v prostoru,
schopnost obsluhovat televizi, mobilní telefon, domácí spotřebiče, schopnost
naplánovat a vykonat smysluplnou aktivitu,
 poznávací funkce,
 tzv. frontální exekutivní (výkonné) funkce – plánování dokončení úkolu,
zvládání zaměstnání,
 změny chování a osobnosti – agresivita nebo apatie.
Ke zjišťování úrovně jednotlivých složek poznávacích funkcí se používají testy,
které s pacientem provádí psycholog, neurolog či psychiatr. Klinicky nejpoužívanějším
testem ve světě je test MMSE (Mini-Mental State Examination), který testuje:
 orientaci osobou, místem i časem,
 zapamatování tří slov hned a po jisté latenci,
 počítání – odečítat od stovky sedmičku,
 poznávání – pojmenování předmětu,
 splnění úkolu,
 překreslení obrázku,
 opakování věty.
Dalšími častěji užívanými metodami jsou:
 Wechslerova škála paměti – poskytuje detailní informace o slovní i zrakové
paměti, zvlášť testuje okamžité i oddálené vybavení.
31
 WAB – testy řečových funkcí. Testuje spontánní řeč, pojmenování, opakování
a porozumění. Ve druhé části jsou názorové testy, které hodnotí čtení, psaní,
počítání.
 Test řečové plynulosti – pacient musí v určitém časovém intervalu vyjmenovat
co nejvíce slov podle zadání (např. co nejvíce zvířat, slova začínající na stejné
písmeno apod.). Hodnotí se pohotovost, iniciace, motivace, pracovní a slovní
paměť.
 Stroopův test – vhodný k posouzení míry pozornosti, mentální pružnosti,
psychomotorického tempa a adaptace na zátěž.
 Zobrazovací metody, zejména výpočetní tomografie (CT) a magnetická
rezonance (MR) ukazují na morfologické odchylky – úbytek mozkové tkáně,
změny prokrvení, přítomnost patologických útvarů.
Jednofotonová emisní tomografie (SPECT) a (pozitronová emisní tomografie)
PET podávají informace o kvalitě mozkového metabolismu, mozkového krevního
průtoku, přítomnosti a aktivitě přenašečů vzruchů (neurotransmiterů) v mozku.
Elektroencefalografie (EEG) upozorňuje na změnu mozkové aktivity ve smyslu
zpomalení – difúzního či ložiskového, které může být významné pro organickou změnu
typu demence (JIRÁK, 2009).
Diagnóza demence je založena na chování a jednání, a není tudíž možné ji
jednoznačně stanovit výlučně pomocí CT, popř. magnetické rezonance, ani jiné
laboratorní či přístrojové techniky. Přínos zobrazovacích metod spočívá především
v tom, že mohou prokázat jinou organickou příčinu, např. mozkové nádory, tepenné
výdutě, stav po cévní příhodě apod. Zobrazovací metody jsou dále významným
nástrojem umožňujícím sledování pacientů se suspektní demencí (JIRÁK, 1998).
Přes velký pokrok ve vývoji nových laboratorních i zobrazovacích metod nejsou
doposud známé dostatečně citlivé a selektivní testy, které by pomohly k včasné
diagnostice Alzheimerovy nemoci. Stále zůstává hlavním diagnostickým nástrojem
klinické pozorování, psychiatrické a neuropsychiatrické vyšetření spolu
s vyhodnocením informací od blízkých pacienta (ZVĚŘOVÁ, 2017).
32
1.7 Terapie Alzheimerovy nemoci
Farmakoterapie
Dnes, kdy ještě neznáme komplexně etiologii Alzheimerovy nemoci, ji
nedokážeme vyléčit. Můžeme pouze zmírňovat příznaky a oddalovat nástup těžkých
stádií demence.
Základní farmakoterapeutické postupy spočívají v ovlivnění
neurotransmiterových systémů. V současnosti existují dva možné způsoby tohoto
typu léčby Alzheimerovy nemoci, které jsou založeny na důkazech. Jde o využití
inhibitorů mozkových cholinesteráz a slabých kompetitivních inhibitorů
glutamátergních ionotropních receptorů typu NMDA.
Acetylcholinergní systém, nezbytný pro mechanismy paměti, je postižen již
v raných fázích Alzheimerovy nemoci. Je snížena tvorba i uvolnění acetylcholinu
z nesynaptických zakončení. Inhibitory mozkových cholinesteráz – kognitiva –
zlepšují acetylcholinergní přenos tím, že zablokují enzymy odbourávající acetylcholin.
Používán je donepezil, galantamin a rivastigmin. Jak již bylo naznačeno, kognitiva
Alzheimerovu nemoc nevyléčí, ale zpomalí její průběh a přechod do těžších stádií. Tato
farmaka jsou kontraindikována u těžších srdečních převodních poruch a u aktivní
gastroduodenální vředové choroby.
Použití slabých kompetitivních inhibitorů glutamátergních ionotropních
receptorů typu NMDA je vhodné zejména v těžších stádiích Alzheimerovy nemoci,
kdy je postižen glutamátergní systém. Dochází mimo jiné k excitotoxicitě –
tj. k nadměrnému uvolňování glutamátu a také ke zpětnému vychytávání glutamátu
v některých oblastech mozku, důležitých pro paměť. Proto se v těchto případech podává
memantin, což je inhibitor ionotropního glutamátového NMDA (N-methyl-Daspartátového)
receptoru. (JIRÁK, 2013)
Alzheimerova nemoc stále ještě patří mezi nevyléčitelné choroby. Včasnou
terapií lze však zpomalit jejich průběh a udržet pacienty v lehčích stádiích demence.
Terapeutickým cílem je zmírňovat příznaky a oddálit těžké fáze onemocnění.
V průběhu nemoci je nezbytná komedikace antipsychotiky, zejména v případě, kdy
v klinickém obrazu převládají BPSD. Při léčbě Alzheimerovy nemoci se nesmí
33
zapomínat také na důslednou terapii všech přidružených onemocnění a rehabilitaci
somatických funkcí. (ZVĚŘOVÁ, 2017)
Nefarmakologické postupy v léčbě Alzheimerovy nemoci
Cílem péče o pacienta s demencí je jeho spokojenost. Proto je nutné zajistit jemu
pocit bezpečí a sociálně ho začlenit. Především jde o kompenzaci ztrát kognitivních
funkcí a stimulaci k využívání stávajících schopností s cílem co nejdelšího uchování
funkčních dovedností.
Existují psychoterapeutické směry, které vznikly přímo pro práci se seniory
s demencí (reminiscenční terapie, validační terapie apod.) V každodenní praxi
se nejvíce osvědčuje dodržování určitého denního režimu, kde se musí zapojit i tělesné
aktivity – cvičení zaměřená na rovnováhu, posilování, tanec, chůzi apod. (JIRÁK,
2013).
Terapie zaměřená na orientaci v realitě
Vznikla na konci 50. let 20. století v USA jako jedna z prvních
psychoterapeutických technik zaměřených na pacienty s demencí. Vychází
z předpokladu, že opakovaným podáváním informací o objektivní realitě dochází
i u pacientů i se středně těžkou demencí ke zlepšení orientace a sociální interakce,
ke zlepšení sebeuvědomění a chování. Má dvě základní složky:
1. skupinová RO (reality orientation)
Provádí se v malých skupinkách (3-6 lidí) po dobu 30-60 minut 3x-5x týdně.
Aktivity jsou zaměřené na kognitivní funkce. Pacientům se opakovaně podávají
informace o čase, místě, situaci, povídáme si s nimi o aktuálních událostech, počasí
apod. RO zahrnuje i různé hry a aktivity a senzorickou stimulaci (zrakovou, sluchovou,
hmatovou, cvičení rovnováhy apod.). K dotváření sociální atmosféry se podává
občerstvení.
34
2. 24hodinová RO
Každý, kdo přijde do kontaktu s pacientem, jej informuje o čase, místě, situaci.
Součástí je přizpůsobené prostředí: nástěnné hodiny s velkým ciferníkem a arabskými
číslicemi, kalendář s jasně viditelným datem, aktuální nástěnka s ročním obdobím
a aktuálními událostmi, označení místností (WC, jídelna) a směrů k nim. Využívají se
názorné pomůcky, klienta obklopují známé předměty z jeho života. Důležité je
zachování pravidelného denního režimu.
RO lze použít i u pokročilé demence, při nichž se podává již jen základní
informace jako je jméno pacienta, jméno pečujících. RO se doporučuje jako součást
komplexního přístupu k pacientům s demencí (JIRÁK, 2013).
Reminiscenční terapie
Stala se oblíbenou technikou v péči o seniory s demencí v 80. letech 20. století.
Tyto postupy zahrnují práci se vzpomínkami, povídání si o událostech, zkušenostech
a aktivitách z minulosti (většinou z dětství a mládí). Reminiscenční terapie vychází
ze skutečnosti, že i u osob s Alzheimerovou nemocí je do jisté míry zachovaná
dlouhodobá paměť. Tato terapie se zaměřuje na pozitivní vzpomínky a snaží se vyhnout
konfliktním tématům. Velmi oblíbená je práce s vlastním albem, kde jsou kromě
fotografií uspořádané i dobové dokumenty nebo obrázky, o nichž si terapeut
s pacientem vypráví. Některá zařízení pro seniory vytvářejí reminiscenční místnosti,
kde jsou vystaveny dobové předměty, dobový nábytek a jiné věci, které mohou vyvolat
emoční vzpomínky seniorů (JIRÁK, 2013).
Validační terapie
Je to metoda komunikace se seniory s demencí. Její principy vytvořila Naomi
Feilová v USA v letech 1963 – 1980 v důsledku frustrace z používání terapie striktně
zaměřené na orientaci v realitě a z jejího negativního vlivu na některé klienty s demencí.
Teoretické podklady validační terapie vycházejí z humanistické, analytické
a behaviorální psychologie. Základní myšlenkou je předpoklad, že člověk na konci
života potřebuje vyřešit nedokončené problémy, aby mohl uzavřít svou minulost
a v pokoji odejít. Nevyřešené problémy a potlačené emoce mohou působit na mozek
toxicky a vést k poruše chování. Člověk s demencí má narušené intelektové schopnosti,
přetrvává však emoční prožívání. Validační terapie znamená porozumění pocitům
35
a chování člověka, přijetí jeho tématu a práce s ním s cílem nikoliv korigovat jeho
chování, ale vytvořit vstřícný vztah a pohodu v péči. Například tvrdí-li nemocný, že
musí jít do práce, nevysvětlujeme mu, že už je dávno v důchodu, ale začneme s ním
mluvit o jeho práci. Při komunikaci klademe důraz na neverbální techniky (oční
kontakt, vlídný hlas, dotek, objetí, pohlazení), které by měly stimulovat příjemné
zážitky, vést ke zklidnění nemocného. Pojem „validace“ lze v tomto kontextu přeložit
jako potvrzení, stvrzení, z němčiny lze uvedený termín přeložit i jako „úcta k člověku“
(JIRÁK, 2013).
Nutriční terapie
Velkým problémem u Alzheimerovy nemoci je i progresivní rozvoj malnutrice,
který se projevuje postupným poklesem tělesné hmotnosti, úbytkem tukové tkáně
a ztrátou svalové hmoty. Malnutrice pak zhoršuje rehabilitaci, zvyšuje riziko infekčních
komplikací, výskytu dekubitů a zpomaluje hojení.
Rozvoj malnutrice a pokles tělesné hmotnosti u Alzheimerovy nemoci může mít několik
příčin:
 snížený příjem potravy v důsledku poklesu kognitivních funkcí,
 vzestup základního energetického výdeje,
 nejasné metabolické změny, částečně podobné nádorové kachexii,
 postižení metabolismu některých mikronutrientů.
U nemocných s Alzheimerovou nemocí bývá většinou chuť k jídlu poměrně
dobrá, řada nemocných má dokonce značný apetit. Avšak navzdory skutečnosti,
že perorální příjem je uspokojivý, dochází u mnoha pacientů ke ztrátám hmotnosti.
Přestože názory odborníků na metabolické změny způsobující hubnutí pacientů
s Alzheimerovou nemocí nejsou dosud jednotné, příjem energie nutný pro udržení
tělesné hmotnosti je jednoznačně vyšší než u zdravé populace.
Jednou z možností, jak zabránit ztrátám tělesné hmotnosti, je dodávat
mezi hlavními jídly vyváženou dietu s akcentem na proteiny a všechny nezbytné
mikronutrienty. Celkové množství energie, cukrů, tuků a bílkovin potřebné k udržení
nutričního stavu je možno zvyšovat zařazováním malých jídel mezi jídla hlavní.
Přídavky by měly mít výraznou chuť a dobrý vzhled, aby byly pro nemocné lákavé.
Studie provedené ve Fakultní nemocnici Brno prokázaly pozitivní vliv podávání
36
kompletních přípravků obsahujících všechny složky výživy ve vyrovnaném poměru
(Nutridrink, Fresubin, Renutryl apod.). Nutriční podpora nemocných formou nutričních
doplňků dokonce zpomalila postupné zhoršování mentálních funkcí. Výživu je možno
doplnit o proteinové, popř. sacharidové moduly, které se přidávají do hotových jídel.
Dále je možno přidávat do potravy i vitamínové doplňky – zejména vitamín C, vitamín
E a vitamíny skupiny B.
Cílem realimentace a nutrice u Alzheimerovy nemoci je zpomalení mentální
deteriorace, a tedy co nejdelší udržení dobré kvality života, nikoliv pouhé prodlužování
života nemocného v jeho terminální fázi (LUKASOVÁ, 2014).
1.8 Péče o pacienty postižené Alzheimerovou nemocí
Pro Alzheimerovu nemoc je charakteristické progresivní odumírání nervových
buněk v mozkové hemisféře. I když toto onemocnění má určité shodné projevy a rysy,
každá postižená osoba je pociťuje individuálně a nemoc postupuje svým vlastním
tempem (CALLONE, 2008).
Péče o pacienta s demencí se odvíjí od jednotlivých stádií progrese tohoto
onemocnění. V první fázi bývají lidé prakticky soběstační a potřebují spíše podporu
a radu, jsou konfrontování s oznámením závažné diagnózy a rozhodují se
o budoucnosti. V další fázi demence dochází k omezování soběstačnosti
a k dezorientaci. Tito lidé již potřebují dohled a dopomoc v různých činnostech denního
života, ale jejich život může při dobré péči zůstat ještě několik let nadále kvalitní.
Ve fázi těžké demence a ve fázi terminální potřebují pacienti ošetřování a pomoc
ve všech samoobslužných aktivitách, stávají se na péči plně závislí. Proto postižení
v těchto fázích již vyžadují nepřetržitý 24hodinový dohled (LUKASOVÁ, 2014).
Většina péče se alespoň v raných fázích nemoci odehrává v rodinném prostředí
a je zajišťována rodinnými příslušníky, kteří potřebují podporu a pomoc, aby mohli tuto
důležitou roli vykonávat co nejdéle. Blízcí člověka s demencí jsou nemocí postiženi
také, i když jinak než samotný pacient, a to v důsledku změn rodinných rolí
a kompetencí, finanční náročnosti péče i následkem dalších problémů. Vzniká tak
výrazná zátěž pečujících, kteří také potřebují podporu a pomoc profesionálního týmu
odborníků (LUKASOVÁ, 2014).
37
Velká část příbuzných chce péči o svého blízkého zvládnout sama v domácím
prostředí. Důležitou roli zde hrají informace o nemoci, o možnostech pomoci pečujícím
osobám.
V České republice existuje od roku 1997 Česká alzheimerovská společnost
(ČALS). Podnětem k jejímu vzniku byl pocit některých profesionálů i příbuzných
pacientů, že problematice demence není u nás věnována dostatečná pozornost. ČALS je
obecně prospěšná společnost, která poskytuje hlavně poradenství, vydává brožury
a letáky určené zejména laické veřejnosti, pořádá školení a konference. Kromě této
vzdělávací činnosti poskytuje ČALS také respitní péči. Jedná se o převzetí péče,
resp. pohlídání pacienta trpícího demencí, o kterého pečují jeho rodinní příslušníci,
po několik hodin či dnů v týdnu. Cílem této služby je poskytnout rodinným pečujícím
především oddech a čas k načerpání sil (JIRÁK, 2009).
Péče o pacienta trpícího Alzheimerovou nemocí je velmi náročná, a čím déle
trvá, tím větší nároky na pečujícího jsou kladeny. Důležité je zvážit, zda
v pokročilejších fázích nemoci není vhodné vybrat pro svého blízkého zařízení, kde se
věnují profesionální péči o lidi postižené demencí. V České republice jsou ze zákona
o sociálních službách zřizovány domovy se zvláštním režimem, které jsou určeny
především pro nemocné s těmito diagnózami a kde se o ně stará a odborně pečuje
školený personál. Ani v této situaci se však rodinní příslušníci nemusí úplně vzdát
opatrování svého blízkého a kontaktů s ním. Naopak úzká spolupráce domova s rodinou
velmi přispívá ke zlepšení péče o pacienta a ke zkvalitnění jeho života.
38
2 SPECIFICKÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE
DLE MODELU VIRGINIE HENDERSON
Pro zpracování ošetřovatelské péče byl vybrán koncepční model Virginie
Henderson, protože základním cílem modelu je uspokojování potřeb klienta a udržení
a zachování jeho soběstačnosti a nezávislosti. Jeho charakteristickým rysem je úcta,
empatie, soucit a svoboda jedince. Ke klientce bylo přistupováno holistickým způsobem
jako k nezávislé celistvé bytosti, tvořeným 4 složkami (bio-psycho-soc-spirituální),
které jsou souhrnem 14 elementárních potřeb. Alzheimerova nemoc má progresivní
charakter s postupnou degradací lidské osobnosti a ztrátou její soběstačnosti
a samostatnosti. Poté přichází sestra a identifikuje rozsah nesoběstačnosti v oblasti
14 elementárních potřeb, při kterých potřebuje pomoc. Není-li to možné, provází ho
na cestě ke klidné smrti (PAVLÍKOVÁ, 2006).
Obsah modelu:
1. Normální dýchání.
2. Dostatečný příjem potravy a tekutin.
3. Vylučování.
4. Pohyb a udržování vhodné polohy.
5. Spánek a odpočinek.
6. Vhodné oblečení, oblékání a svlékání.
7. Udržování fyziologické tělesné teploty.
8. Udržování upravenosti a čistoty těl.
9. Odstraňování rizik z životního prostředí a zabraňování vzniku poškození sebe
i druhých.
10. Komunikace s jinými osobami, vyjadřování emocí, potřeb, obav, názorů.
11. Vyznání vlastní víry.
12. Smysluplná práce.
13. Hry nebo účast na různých formách odpočinku a rekreace.
14. Učení, objevování nového, zvídavost, která vede k normálnímu vývoji a zdraví
a využívání dostupných zdravotnických zařízení (PAVLÍKOVÁ, 2006, str. 46).
39
Fáze poskytování základní ošetřovatelské péče
Podle V. Henderson poskytování základní ošetřovatelské péče probíhá ve třech
fázích: (PAVLÍKOVÁ, 2006, s. 48).
1. fáze: sestra zjišťuje, ve kterých oblastech klient nemá dostatek sil, vůle,
vědomostí, a následně plánuje a poté tento plán realizuje.
2. fáze: sestra poskytuje pomoc klientovi, která se projeví zlepšením zdraví
a soběstačnosti. Poté vše zaznamená do plánu péče.
3. fáze: sestra se zabývá edukací klienta a jeho rodiny (PAVLÍKOVÁ, 2006).
1. Pomoc klientce s dýcháním
Klientka problémy s dýcháním neudává, jen při zvýšené aktivitě je patrný
problém s dušností. Po ukončení aktivity se stav během chvilky upraví. Nyní je
bez známek kašle, dýchání čisté bez vedlejších fenoménů.
2. Pomoc klientce při jídle a pití
Klientka je přiměřené výživy. Váha 65kg, výška 162cm, BMI – 24,77. Dieta
č. 9 z důvodu DM II. typu na dietě. Chuť k jídlu je mírně zhoršená, je potřeba klientce
se stravou pomáhat, případně klientce podávat stravu do úst. Dále je potřeba aktivně
nabízet dostatek tekutin. Strava je podávána 5x denně, z důvodu diabetické diety je
nutná kontrola dostatečného příjmu stravy a tekutin.
3. Pomoc klientce při vyměšování
Klientka je plně inkontinentní 3 st., na toaletu je schopna dojít s ošetřujícím
personálem, ale není schopna vykonat potřebu. Nutná asistence a nutný dohled
při hygienické péči, z důvodu, aby nedocházelo k opruzeninám v oblasti genitálu.
Stolice je 1x za dva dny, potřeba sledovat a zapisovat frekvenci z důvodů možné
obstipace.
4. Pomoc klientce při udržování tělesné polohy
Klientka se po DS pohybuje pomocí vysokého chodítka za pomoci ošetřujícího
personálu. Její chůze je nestabilní, proto je nutná asistence. V lůžku si polohu upravuje
klientka sama. Objevují se potíže v prostorové orientaci. V rámci bezpečí pohybu mimo
40
oddělení je nutný doprovod. Klientka má ráda procházky v zahradě se svými
příbuznými.
5. Pomoc klientce při odpočinku a spánku
Klientka během dne pobývá ve společenské místnosti. Po obědě je většinou
uložena k odpočinku. V noci trpí nespavostí a je často neklidná. Z tohoto důvodu byla
naordinována lékařkou medikace, která se klientce podává, a ta do hodiny usíná.
6. Pomoc klientce s výběrem oděvu s oblékáním a svlékáním
Klientka se již není schopna sama obléci, při oblékání i svlékání je nutná
asistence a pomoc. Klientka není schopna vrstvit oblečení na sebe. Vhodné je oblečení
jednoduchého střihu, aby zbytečně nenastával problém se zapínáním.
7. Pomoc klientce při udržení tělesné teploty v normálních mezích
Klientka je bez zvýšené teploty. Prokrvení periferie je v normě. Při pocitu
chladu nosí klientka svetr.
8. Pomoc klientce při udržení čistoty a upravenosti těla a při ochraně pokožky
Klientka není schopna si zajistit péči o svoji osobu. Po nasměrování je schopna
si umýt s dopomocí pouze obličej a vyčistit horní protézu. Intimní partie jsou
bez známek opruzenin. Celkovou koupel a mytí vlasů provádí personál 1x týdně. Nehty
na rukou stříháme 1x týdně. Nehty na nohou stříhá a ošetřuje pedikérka.
9. Pomoc klientce s odstraněním rizik a zabránění vzniku poškození sebe i druhých
Pro klientku s Alzheimerovou nemocí je největší riziko ve zmatenosti,
dezorientaci, zhoršení paměti a ve ztrátě prostorové orientace. Proto nutná častá
kontrola přítomnosti na oddělení.
10. Pomoc klientce při komunikaci s ostatními při sledování jejích potřeb a pocitů
Klientka již není schopna komunikace s personálem i s ostatními klienty. Občas
má sklony k agresivnímu chování. Velice dobře reaguje na svoji rodinu. Při aktivizační
terapii má nejraději písničky, které si ráda brouká. Nezvládá procvičování paměti
a nedokáže se soustředit. Při větším nátlaku má sklony k agresi.
41
11. Pomoc klientce při vyznání náboženské víry
Klientka je věřící a dříve chodila každou neděli do kostela. V DS se účastní mše
svaté a při modlitbě se dokáže uklidnit. Do DS dochází katolický kněz 1x týdně
a klientka na jeho návštěvy reaguje pozitivně.
12. Pomoc klientce při práci a produktivní činnosti
Klientka se aktivně nezapojuje do pracovní terapie, ale ráda je ve společnosti
ostatních klientů v pobytové místnosti. Také se ráda dívá během dne na televizi.
13. Pomoc klientce s poskytováním odpočinkové a relaxačních činností
Klientka je spíše samotářská, ale na návštěvy rodiny se velmi těší, příbuzní s ní
chodí na procházku do zahrady nebo mimo areál DS. Klientka je po návratu více
komunikativní. Nutný dohled přítomnosti na oddělení. Po obědě odpočívá ve svém
pokoji.
14. Pomoc klientce při učení
Klientka má středoškolské vzdělání, v současné době již nepracuje. V rámci
pobytu v DS se ji snažíme začlenit do aktivizační skupinky. Klientka již není schopna
aktivizaci sama navodit. Do cvičení se klientka zapojuje velmi zřídka, ale nelze klientku
nutit, pokud sama nechce. Musíme být trpěliví, ohleduplní s empatickým přístupem.
42
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U KLIENTKY
S ALZHEIMEROVOU NEMOCÍ
Cílem práce bylo sestavení plánu dle ošetřovatelského modelu Virginie
Henderson. Byla sestavena ošetřovatelská anamnéza a na základě zjištěných informací
byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy dle NANDA I taxonomie II 2015 – 2017. Byl
vytvořen individuální ošetřovatelský plán, jehož součástí byl plán intervencí a nakonec
zhodnocení poskytnuté ošetřovatelské péče.
Veškeré informace byly získány v rámci vlastního pozorování, rozhovorem
s klientkou, s ošetřujícím personálem, od dcery klientky a dále zapojením do péče
o klientku. Další zdravotní a sociální informace byly získány z lékařské, ošetřovatelské
a sociální dokumentace, při přijmu klientky do DS. Veškeré informace byly použity
se souhlasem klientky.
Klientka X. X. byla vybrána na pracovišti Domov pro seniory Nopova – domov
se zvláštním režimem (dále jen DS). Klientka byla přijata do DS Nopova 26. 5. 2014
z důvodu stále se zhoršující paměti, kdy péči sama o sebe doma již nezvládá. Z tohoto
důvodu bylo požádáno o poskytnutí sociální služby v DS Nopova pro snížení
soběstačnosti, poruchy paměti, chování a orientace. U klientky byla potřeba celodenní
specifická péče a dohled, aby neohrožovala svůj život a byl dodržován léčebný režim.
Klientka bydlela s manželem, ale již nebyla schopna se o rodinu postarat.
Nebyla schopna vařit. K rodičům docházela dcera, ale nemohla se starat celodenně.
Klientka celý den chodila po domě, ale nevěděla z jakého důvodu. Vše si zapisovala
do deníčku a nakonec obviňovala všechny členy rodiny, že ji berou věci a peníze.
Klientka ztratila schopnost se přiměřeně a vhodně oblékat. V domě nezvládala udržovat
pořádek a čistotu, nebyla schopna zvládat základní hygienickou péči o svoji osobu.
Strava byla zajišťována pečovatelskou službou, ale klientka již nezvládala stravu ohřát
a umýt nádobí. Manžel tuto péči nebyl schopen poskytovat.
Klientka při nástupu do DS Nopova jevila známky zmatenosti, byla orientována
osobou a částečně časem, místem orientovaná nebyla. Klientka byla adekvátně
oblečená. Klientku do DS přivezla dcera, která se snažila mamince s adaptací na nové
prostředí pomoci.
43
3.1 Základní údaje o klientce
Z důvodu ochrany osobních údajů ve znění zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů, jsou následující identifikační údaje klientky smyšlené.
Jméno a příjmení: XY
Pohlaví: žena
Datum narození: x. x. xxxx
Věk: 83 let
Vzdělání: střední s maturitou
Adresa: domov pro seniory, dříve žila v rodinném domku
Státní příslušnost: česká
Stav: vdaná
Povolání: starobní důchod, dříve pracovala jako geodet v KÚ BRNO
Datum přijetí: 26. 5. 2014
Typ přijetí: plánovaný
Důvod přijetí do DS:
Klientka přijata pro stále se zhoršující stav soběstačnosti a celkové zmatenosti.
Klientka orientovaná osobou, částečně časem, místem orientována nebyla. Z důvodu
zmatenosti byla nutná asistence a 24hodinová péče pro potenciální nebezpečí ohrožení
svého zdraví, života a dodržení léčebného režimu.
Medicínská diagnóza hlavní
G309 - Alzheimerova nemoc NS
Medicínské diagnózy vedlejší: klientka má stanoveny vedlejší medicínské diagnózy
I10 - Esenciální (primární) hypertenze
44
I259 - Chronická ischemická choroba srdeční NS
R55 - Mdloba - synkopa a zhroucení - kolaps
N394 - Jiná určená inkontinence moči
E119 - DM II. typu nezávislý na inzulinu bez komplikací
Anamnéza
Anamnéza byla získána z lékařské, ošetřovatelské a sociální dokumentace, dále
z rozhovoru s klientkou a rodinou při příjmu klientky do DS v den nástupu. Poslední
aktualizace dne 15. 12. 2017.
Rodinná anamnéza
 Matka: zemřela na CMP v 84 letech.
 Otec: zemřel na karcinom plic v 72 letech.
 Dcera: 51 let - zdráva.
Osobní anamnéza
 Prodělané běžné dětské nemoci.
 Děti - 1 dcera.
 Hospitalizace a operace: Cholecystektomie 1999.
 Očkování: každý rok očkování proti chřipce již před nástupem klientky do DS.
 Nynější onemocnění: Alzheimerova nemoc, hypertenze, chronická ischemická
choroba srdeční NS, mdloba, inkontinence, DM II. typu na dietě.
45
Alergologická anamnéza
 Klientka alergie neudává, v dostupných zdrojích nejsou údaje o alergiích.
Farmakologická anamnéza
 Nynější farmakologická léčba (viz tabulka 1) byla nastavena praktickým
lékařem a psychiatrickým lékařem v DS 15. 12. 2017, chronická medikace je
klientce připravována a podávána všeobecnými sestrami, sama toho není
schopna.
Tabulka 1 Chronická medikace
Název léku Forma Síla Dávkování Indikační skupina
Memantin tbl. 20 mg 1-0-0 Psychostimulancia
Mirtazapin tbl. 15 mg 0-0-0,5 Antidepresiva
Promemore tbl. 10 mg 0-0-1 Nootropní léčiva
Nolpaza tbl. 40 mg 0-0-1 Antacida
Vasopirin tbl. 100 mg 0-0-1 Antikoagulancia
Xyzal tbl. 5 mg 1-0-1 Antihistaminika
Questax tbl. 25mg 0-0-1 Antipsychotikum
Zaldiar tbl. 37,5 mg 1-0-1 Analgetikum
Zdroj: (ošetřovatelská dokumentace klientky, 2017)
ABÚZY
 Alkohol: dříve bílé víno (při oslavě).
 Kouření: ne.
 Káva: ano, 2x denně.
46
 Jiné návykové látky: neužívá.
GYNEKOLOGICKÁ ANAMNÉZA
 Menarche: ve 13 letech, nepravidelný cyklus, nikdy neužívala hormonální
antikoncepci.
 Porod: 1x v roce 1967 bez komplikací.
 Potraty: 1 v roce 1983.
 Menopauza: v 53 letech.
 Poslední gynekologická prohlídka: 6. 5. 2013.
 Samovyšetření prsou: neprovádí.
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
 Stav: vdaná.
 Bytové podmínky: DS Brno, dvojlůžkový pokoj.
 Vztahy, role, interakce:
- Vztahy s rodinou dobré - 1x za 14dní návštěva dcery.
- Vztah se sestrou - navštěvuje 1x týdně.
- Vztahy s klientkou na pokoji dobré.
- Vztahy s pracovníky v přímé péči občas konfliktní vzhledem k základní
diagnóze, ale jinak dobré.
 Volnočasové aktivity:
- Klientka již není schopna žádné samostatné aktivity. Pouze ráda pobývá
v pobytové místnosti s ostatními klienty.
- Poslouchání muziky a sledování TV.
47
PRACOVNÍ ANAMNÉZA
 Vzdělání: střední s maturitou.
 Zaměstnání: nyní důchodkyně, dříve pracovala v katastrálním úřadu v Brně.
 Čas odchodu do důchodu, jakého: starobní důchod, neví od kdy.
 Vztahy na pracovišti: velmi dobré – klientku navštěvuje spolupracovnice v DS.
 Ekonomické podmínky: dobré.
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
 Věřící, 1x za 14dní navštěvuje mši svatou, pořádanou v DS.
48
VITÁLNÍ FUNKCE
Tabulka 2 Vitální funkce
Při přijetí do DS 26. 5. 2014: dne 15. 12. 2017:
TK: 125/85 TK: 110/65
P: 68/min P: 66/min
D: 16/min D: 17/min
TT: 36,2 ºC TT: 36,6 ºC
Výška: 165 cm Výška: 165 cm
Váha: 70 kg Váha: 65 kg
BMI: 25,71 BMI: 24,77
Stav vědomí: plné vědomí Stav vědomí: plné vědomí
Pohyblivost: neomezená Pohyblivost: značně omezená
Řeč, jazyk: plynulá, srozumitelná Řeč, jazyk: nesrozumitelná
Orientace místem - ne
časem - ano
osobou - ano
Orientace místem - ne
časem - ne
osobou - ne
Zdroj: (ošetřovatelská dokumentace a vlastní měření 2017)
FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ SESTROU
Fyzikální vyšetření bylo provedeno dne 15. 12. 2017 (viz tabulka 3). Klientka
byla před vyšetřením poučena o vyšetření a o tom, co bude následovat. Klientka byla
během vyšetření klidná a spolupracovala. Z důvodu zmatenosti jen nechápala důvod
vyšetření. Po ukončení vyšetření byla klientka bez známek neklidu.
49
Tabulka 3 Fyzikální vyšetření ze dne 15. 12. 2017
Hlava Hlava normocefalická, bez zjevných deformit, na poklep
nebolestivé. Držení hlavy s mírným předklonem.
Oči Oči ve středním postaveni, oční štěrbiny symetrické, spojivky
prokrvené, zornice izokorické. Volně pohyblivé všemi směry.
Uši, nos Uši i nos bez sekrece.
Rty Růžové, hladké bez známek defektu, suché.
Dásně, sliznice Dásně i sliznice bez povlaku a krvácivých projevů. Růžové. Bez
poruchy polykaní.
Jazyk Plazí středem, povrch vlhký, růžový.
Tonzily Nezvětšené, růžové, hladké bez známek zánětu.
Chrup Vlastní chrup – sanován. Zubní náhrada snímatelná.
Krk Štítná žláza a lymfatické uzliny nezvětšené.
Krční žíly nezvětšené, pulzující symetrické karotidy
Krční páteř pohyblivá, palpačně bolestivá. Mírný předklon
hlavy.
Hrudník Hrudník bez deformit, pohybuje se souměrně, poklep jasný,
dýchání bez projevů dušnosti.
Plíce Dýchání spontánní, poslechově čisté, sklípkové. Saturace
v normě 97% až 99%. Poklep plný, jasný. Frekvence 16/ min.
Srdce Akce srdeční pravidelná, frekvence 72/ min. ozvy ohraničené
Břicho Břicho na pohmat nebolestivé, měkké, peristaltika slyšitelná.
Játra Nezvětšená, nepřesahují pravý lalok žeberní.
Slezina Nehmatná.
Genitál Bez výtoku a zduření. Inkontinence 3. stupně.
Páteř Fyziologicky zakřivená.
Klouby Snížená hybnost kloubů vzhledem k věku.
Reflexy Zpomalené.
Kůže Kožní turgor snížený, kůže bez ikteru, bez defektů a otoků
Periferní pulzace hmatné. Varixy nepřítomny.
Zdroj: (vlastní měření 2017)
50
UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I taxonomie II dne 15. 12. 2017
Tabulka 4 Aktuální ošetřovatelské diagnózy ke dni 15. 12. 2017
DOMÉNA:
1. Podpora zdraví
Uvědomování si zdraví
Management zdraví
Posouzení: Klientka se již není schopna sama obléci, při oblékání
i svlékání je nutná asistence a pomoc. Klientka není schopna
vrstvit oblečení na sebe. Vhodné je oblečení jednoduchého střihu,
aby zbytečně nenastával problém se zapínáním.
Dynamický stav nestálé rovnováhy, jenž ovlivňuje starší jedince,
kteří zažívají zhoršování jedné nebo více oblastí zdraví (fyzické,
funkční, psychologické či sociální).
Ošetřovatelský problém:
Tř. 2 - 00257 syndrom křehkosti ve stáří
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou
Priorita: vysoká
DOMÉNA:
2. Výživa
Příjem potravy
Trávení
Vstřebávání
Metabolizmus
Hydratace
Posouzení: Chuť k jídlu zhoršená, klientce je potřeba pomoci
s podáváním stravy. Dále je potřeba aktivně nabízet dostatek
tekutin. Kontrola příjmu stravy a tekutin.
Ošetřovatelský problém:
Tř. 2 - 00002 Nevyvážená výživa
Tř. 4 - 00179 Riziko nestabilní glykemie
Tř. 5 - 00028 Riziko sníženého objemu tekutin
Použitá měřící technika: BMI Index, příjem a výdej tekutin
Priorita: střední
DOMÉNA:
3. Vylučování a výměna
Funkce močového
systému
Funkce
gastrointestinálního
systému
Funkce kožního systému
Funkce dýchacího
systému
Posouzení: Klientka je plně inkontinentní 3 st. Na toaletu
je schopna dojít, ale není schopna vykonat potřebu. Nutná
asistence a nutný dohled při hygienické péčí, z důvodu, aby
nedocházelo k opruzeninám v oblasti genitálu. Stolice je 1x za dva
dny, potřeba sledovat a zapisovat frekvenci z důvodů možné
obstipace.
Ošetřovatelský problém:
Tř. 1 - 00018 reflexní inkontinence moči
Tř. 2 - 00015 Riziko zácpy
Použitá měřící technika: příjem a výdej tekutin
Priorita: střední
DOMÉNA:
4. Aktivita – odpočinek
Spánek, odpočinek
Aktivita, cvičení
Posouzení: Klientka v noci trpí nespavostí a je často neklidná.
Z tohoto důvodu byla naordinována lékařkou medikace, která
se klientce podává a ta do hodiny usíná.
Klientka se již není schopna sama obléci, při oblékání i svlékání
51
Rovnováha energie
Kardiovaskulárnípulmonální
reakce
Sebepéče
je nutná asistence a pomoc. Klientka není schopna vrstvit oblečení
na sebe. Vhodné je oblečení jednoduchého střihu, aby zbytečně
nenastával problém se zapínáním.
Ošetřovatelský problém:
Tř. 1 - 00198 Narušený vzorec spánku
Tř. 2 - 00085 Zhoršená tělesná pohyblivost
Tř. 2 - 00088 Zhoršená chůze
Tř. 5 - 00108 Deficit sebepéče při koupání
Tř. 5 - 00109 Deficit sebepéče při oblékání
Tř. 5 - 00102 Deficit sebepéče při stravování
Tř. 5 - 00110 Deficit sebepéče při vyprazdňování
Použitá měřící technika: zhodnocení rizika pádu u klientky,
Barthelové test soběstačnosti
Priorita: vysoká
DOMÉNA:
5. Vnímání – poznávání
Pozornost
Orientace
Kognice
Komunikace
Posouzení: Klientka má středoškolské vzdělání, v současné době
již nepracuje. V rámci pobytu v DS se snažíme začlenit do
aktivizační skupinky. Klientka se do aktivizace již sama
nezapojuje. Do cvičení se klientka zapojuje velmi zřídka, ale nelze
klientku nutit, pokud sama nechce. Musíme být trpěliví, ohleduplní
s empatickým přístupem.
Nezvratná dlouho trvající nebo progresivní deteriorace intelektu.
Snížená schopnost interpretovat podněty z okolí. Porucha paměti,
orientace a chování. Snížená, zpožděná či neexistující schopnost
přijímat, zpracovat či komunikovat.
Ošetřovatelský problém:
Tř. 4 - 00129 Chronická zmatenost
Tř. 5 - 00051 Zhoršená verbální komunikace
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou, MMSE test
Priorita: vysoká
DOMÉNA:
6. Vnímání sebe sama
Sebepojetí
Sebeúcta
Obraz těla
Posouzení: Nedostatečná kvalita sociální interakce z důvodu
neochoty se zapojit do aktivizace. Klientka již není schopna
komunikace s personálem i s ostatními klienty. Občas má sklony
k agresivnímu chování. Velice dobře reaguje na svoji rodinu. Při
aktivizační terapii má nejraději písničky, které si ráda brouká.
Nezvládá procvičování paměti a nedokáže se soustředit. Při větším
nátlaku má sklony k agresi.
Ošetřovatelský problém:
Tř. 3 - 00052 Zhoršená sociální interakce
52
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou, MMSE test
Priorita: střední
DOMÉNA:
7. Vztahy
Role pečovatelů
Rodinné vztahy
Plnění rolí
Posouzení: Klientka je spíše samotářská, ale na návštěvy rodiny se
velmi těší, příbuzní s ní chodí na procházku do zahrady nebo mimo
areál DS. Klientka je po návratu více komunikativní. Nutný je
dohled přítomnosti na oddělení. Po obědě odpočívá na svém
pokoji.
Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn ošetřovatelský problém.
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou
Priorita: 0
DOMÉNA:
8. Sexualita
Sexuální funkce
Reprodukce
Posouzení:
Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn ošetřovatelský problém.
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou
Priorita: 0
DOMÉNA:
9. Zvládání/ tolerance
zátěže
Posttraumatické reakce
Reakce na zvládání
zátěže
Neurobehaviorální stres
Posouzení:
Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn ošetřovatelský problém.
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou
Priorita: 0
DOMÉNA:
10. Životní principy
Hodnoty
Přesvědčení
Posouzení: Klientka je věřící a dříve chodila každou neděli
do kostela. V DS se účastní mše svaté a při modlitbě se dokáže
uklidnit. Do DS dochází katolický kněz 1x týdně a klientka na jeho
návštěvy reaguje pozitivně,
Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn ošetřovatelský problém.
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou a rodinou
Priorita: 0
DOMÉNA:
11. Bezpečnost –
ochrana
Infekce
Fyzické poškození
Násilí
Environmentální rizika
Obranné procesy
Termoregulace
Posouzení: Klientka se po DS pohybuje pomocí vysokého
chodítka za pomoci ošetřujícího personálu. Její chůze je nestabilní,
proto nutná asistence. V lůžku si polohu upravuje klientka sama.
Objevují se potíže v prostorové orientaci. V rámci bezpečí pohybu
mimo oddělení je nutný doprovod.
Klientka má ráda procházky v zahradě se svými příbuznými.
Náchylnost k pádům, které mohou způsobit fyzickou újmu, což
může ohrozit zdraví.
Pro klientku s Alzheimerovou nemocí je největší riziko
ve zmatenosti, dezorientace, zhoršení paměti a ve ztrátě prostorové
orientaci. Proto nutná častá kontrola přítomnosti na oddělení.
53
Ošetřovatelský problém:
Tř. 2 - 00155 Riziko pádu
Tř. 2 - 00247 Riziko poškození sliznice ústní
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou, zhodnocení rizika
pádu u klientky
Priorita: střední
DOMÉNA:
12. Komfort
Tělesný komfort
Komfort prostředí
Sociální komfort
Posouzení: Klientka během dne pobývá ve společenské místnosti.
Po obědě je většinou uložena k odpočinku. V noci trpí nespavostí
a je často neklidná. Z tohoto důvodu byla naordinována lékařkou
medikace, která se klientce podává, a ta do hodiny usíná.
Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z akutního
poškození tkáně od mírné po silnou bolest.
Ošetřovatelský problém:
Tř. 1 - 00132 Akutní bolest
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou, měřící obličejová
škála bolesti
Priorita: vysoká
DOMÉNA:
13. Růst, vývoj
Růst
Vývoj
Posouzení:
Ošetřovatelský problém: Nebyl zjištěn ošetřovatelský problém.
Použitá měřící technika: rozhovor s klientkou
Priorita: 0
Zdroj: (vlastní sestavení 2017 dle NANDA INTERNATIONAL, 2015)
SITUAČNÍ ANALÝZA
Situační analýza ke dni 15. 12. 2017
Klientka 83letá X. Y. přijata 26. 5. 2014 do DS pro nezvládání péče o sebe
a svou rodinu.
Nyní klientka již dlouhodobě žije v DS. Klientka s Alzheimerovou nemocí
při vědomí s projevy zmatenosti. V dnešní době již není orientována osobou, místem
ani časem. U klientky dochází k progresi Alzheimerovy nemoci těžkého stupně. Dnes
15. 12. 2017 byly klientce naměřeny fyziologické funkce: TK: 110/70, P: 76/min.,
D: 16/min., saturace krve kyslíkem 98%, TT: 36,8°C. Klientka afebrilní, bez dušnosti,
54
oběhově i tlakově stabilní. Spolupracuje, i když má občas sklony k agresivnímu chování
vzhledem k základnímu onemocnění. Není schopna odpovídat adekvátně a srozumitelně
na otázku. Chůze je schopna pouze ve vysokém chodítku a v doprovodu ošetřujícího
personálu. Klientka nespolupracuje, cítí se unaveně, veškerou péči o klientku musí
provádět všeobecná sestra.
Klientka nezvládá péči o sebe. Ve všech denních činnostech potřebuje dopomoc
ošetřujícího personálu.
Dle hodnotících škál má klientka:
 Mini - Mental State Examination (MMSE) 4 body – těžká demence.
 Bartelové test 15 bodů – vysoká závislost.
 MNA 8 bodů - riziko podvýživy.
 Riziko pádu 19 bodů – značné riziko pádu.
 Bolest dle škály vyjádření obličeje – intenzivní 5/5.
STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny dle NANDA INTERNATIONAL,
2015. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace 2015-2017. Byl vytvořen
individuální ošetřovatelský plán. U vybraných ošetřovatelských diagnóz byl stanoven
ošetřovatelský cíl a plán ošetřovatelských intervencí. Hlavním cílem ošetřovatelství
bylo udržet klientku maximálně soběstačnou, nezávislou. V závěru bylo vyhodnoceno
splnění či nesplnění ošetřovatelského cíle (NANDA INTERNATIONAL, 2015).
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny dne 15. 12. 2017, v době, kdy klientka
pobývala v DS více než 3 roky. Realizace byla prováděná po dobu jednoho týdne, kdy
autorka této práce vykonávala praxi v DS. Péče o klientku byla realizována
od 15. 12. 2017 do 22. 12. 2017. Hodnocení probíhalo po týdnu, tj. 22. 12. 2017.
Ošetřovatelské diagnózy byly uspořádány dle priorit a byly rozděleny na aktuální
a potenciální ošetřovatelské diagnózy. Dále byly rozpracovány první dvě aktuální
a jedna potenciální ošetřovatelská diagnóza.
55
Aktuální ošetřovatelské diagnózy seřazeny dle priorit:
00129 Chronická zmatenost
UZ (určující znak): změna osobnosti, chronická kognitivní porucha
SF (související faktor): Alzheimerova nemoc, poškození mozku
00132 Akutní bolest
UZ: výraz bolesti v obličeji, důkazy o bolesti zaznamenané pomoci škály bolesti
SF: pohmoždění, poškození svalu nebo skeletu, únava
00257 Syndrom křehkosti ve stáří
UZ: intolerance aktivity, zhoršená paměť, únava
SF: chronické onemocnění, psychiatrická porucha
00108 Deficit sebepéče při koupání
UZ: zhoršená schopnost umýt si tělo, osušit tělo
SF: poruchy percepce, alterace kognitivních funkcí
00109 Deficit sebepéče při oblékání
UZ: zhoršená schopnost obléci nebo svléknout oděv
SF: poruchy percepce, alterace kognitivních funkcí
00102 Deficit sebepéče při stravování
UZ: zhoršená schopnost přijímat jídlo, manipulovat s jídlem
SF: poruchy percepce, alterace kognitivních funkcí
00002 Nevyvážená výživa
UZ: příjem živin nepostačuje k uspokojení potřeb metabolismu
SF: neschopnost přijmout dostatečně pestrou potravu, psychogenní faktory
00110 Deficit sebepéče při vyprazdňování
UZ: zhoršená schopnost manipulovat s oblečením za účelem vyprazdňování
SF: poruchy percepce, alterace kognitivních funkcí
00085 Zhoršená tělesná pohyblivost
UZ: omezený rozsah pohybu, posturální nestabilita
SF: poruchy percepce, alterace kognitivních funkcí
00088 Zhoršená chůze
UZ: zhoršená schopnost zdolávat schody, nerovný povrch
SF: poruchy percepce, alterace kognitivních funkcí, zhoršená rovnováha
00051 Zhoršená verbální komunikace
UZ: potíže s vyjadřováním, s tvorbou slov, verbálně vyjádřit myšlenky
56
SF: změny percepce, psychotické poruchy
00198 Narušený vzorec spánku
UZ: změna normálního vzorce spánku
SF: okolní bariery, dlouhodobý diskomfort
00018 reflexní inkontinence moči
UZ: neschopnost vědomě zahájit nebo ukončit močení
SF: poruchy percepce, alterace kognitivních funkce
Potenciální ošetřovatelské diagnózy:
00179 Riziko nestabilní glykemie
RF (rizikové faktory): nedodržení diety
00028 Riziko sníženého objemu tekutin
RF: nedostatečný přísun tekutin, nedostatečný pocit žízně
00015 Riziko zácpy
RF: dehydratace, farmaka, zmatenost
00155 Riziko pádu
RF: farmaka, zhoršená mobilita, ortostatická hypotenze
00247 Riziko poškození sliznice ústní
RF: alterace kognitivních funkcí, nedostatečná ústní hygiena
00052 Zhoršená sociální interakce
RF: narušení společenského fungování
Z těchto stanovených ošetřovatelských diagnóz jsem vypracovala 2 aktuální
a 1 potenciální ošetřovatelskou diagnózu.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 1
Chronická zmatenost (00129)
Doména 5: Percepce/ kognice
57
Třída 4: Kognice
Definice: Nezvratná dlouhotrvající nebo progresivní deteriorace intelektu a osobnosti
charakterizovaná sníženou schopností interpretovat podněty z okolí a sníženou
kapacitou myšlenkových procesů, což se projevuje poruchami paměti, orientace
a chování (NANDA INTERNATIONAL, 2015, s. 227).
Určující znaky:
 změna reakce na podněty
 chronická kognitivní porucha
 organická porucha mozku
 pozměněná interpretace
Související faktory:
 Alzheimerova nemoc
Krátkodobý cíl: Klientka se bude orientovat ve svém pokoji a nebude jevit známky
úzkosti. Zapojuje se a orientuje se ve svém pokoji a v pobytové místnosti – do 7 dnů.
Dlouhodobý cíl: Klientka se aktivně zapojuje do péče o svoji osobu. V rámci oddělení
se cítí být v bezpečí – po dobu pobytu.
Priorita: střední
Očekávané výsledky:
 Klientka poznává známé prostředí, kde má své osobní věci – do 7 dnů.
 Klientka nejeví známky úzkosti. Reaguje na personál pozitivně – do 7 dnů.
 Klientka se zapojuje do péče o sebe – do 7 dnů.
 Rodina klientky chápe projevy zmatenosti – průběžně se zapojuje.
Plán intervencí:
 Komunikuj s klientkou v jednoduchých větách – všeobecná sestra, pracovník
přímé péče – několikrát denně.
58
 Kontroluj, zda ti klientka porozuměla – všeobecná sestra – několikrát denně.
 Snaž se udržet orientaci v realitě – všeobecná sestra, pracovník přímé péče –
průběžně několikrát denně.
 Zapoj klientku do péče o svou osobu – všeobecná sestra, pracovník přímé péče –
několikrát denně.
 Snaž se zapojit rodinu do komunikace s klientkou – všeobecná sestra – 1x týdně.
 Zapoj klientku do aktivizační terapie – všeobecná sestra, aktivizační pracovník –
denně.
 Zapoj klientku do trénování paměti – všeobecná sestra, pracovník přímé péče –
denně.
 Podej léky klientce dle ordinace lékaře – všeobecná sestra – několikrát denně.
 Pečlivě vše zaznamenávej do zdravotní dokumentace – všeobecná sestra –
průběžně.
 Edukuj rodinu o zavedené terapii a komunikaci – všeobecná sestra – průběžně.
Realizace 15. – 20. 12. 2017:
 Pravidelně jsem se snažila klientce pomoci se orientovat na oddělení –
několikrát denně.
 Klientka v rámci aktivizace byla postupně zapojována do trénování paměti –
průběžně během dne.
 Snažila jsem se klientku zapojit do péče o svoji osobu – několikrát denně.
 Při klidném slovním hovoru se u klientky neobjevovaly sklony k agresi –
průběžně.
 Při muzikoterapii se klientka zapojila i zpěvem a nejevila známky neklidu –
denně.
 Při realizaci jsem se snažila vyhovět přání klientky při maximálním zachování
její intimity a soukromí – během dne.
 Pravidelně jsem se snažila dbát na bezpečnost klientky – během dne.
 Všechny úkony byly zaznamenány do zdravotní dokumentace – průběžně.
Hodnocení:
Klientka se více snaží zapojit do péče o sebe. S malou slovní dopomocí je
schopna si umýt oči a zuby. Dopomoc potřebuje s hygienickou péčí, nezvládá výměnu
59
inkontinenčních pomůcek, při zachování její důstojnosti a intimity nemá projevy agrese.
Klientka více spolupracuje, když je jí péče vysvětlena a ponechán dostatek času
na prováděnou hygienu. Je potřeba dostatek komunikace ke zklidnění klientky, kdy
klientce jsou veškeré pomůcky připraveny do její blízkosti na umyvadlo. Krátkodobý cíl
se podařilo splnit. Klientka při komunikaci více naslouchá a nemá stavy zmatenosti.
Dlouhodobý cíl nelze hodnotit, zatím se daří plnit, ale vzhledem k progresi
Alzheimerovy nemoci je tento stav jen dočasný. Klientka za nějaký časový úsek již
nebude schopna se o sebe postarat a její zmatenost se bude prohlubovat.
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 2
Akutní bolest (00132)
Doména 12: Komfort
Třída 1: Tělesný komfort
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potenciálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínu pro takové poškození
(Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné
intenzity od mírné až po silnou, s očekávaným či předvídaným koncem (NANDA
INTERNATIONAL, 2015, s. 404).
Určující znaky:
 slovní vyjádření bolesti
 bolest
 expresivní chování
 výraz bolesti v obličeji
Související faktory:
 fyzikální původci zranění
60
Krátkodobý cíl: Klientka nejeví známky bolesti a dojde ke zmírnění či odstranění
bolesti. Na škále vyjádření obličeje z intenzity 5/5 na intenzitu 3/5 – do 72 hodin.
Dlouhodobý cíl: Klientka je bez známek bolesti na škále vyjádření obličeje 1/5 do
14dnů.
Priorita: vysoká
Očekávané výsledky:
 U klientky nejsou známky bolesti.
 Klientka určí intenzitu bolesti.
 Klientka v lůžku vyhledá sama úlevovou polohu.
Plán intervencí:
 Sleduj klientku a zaznamenávej projevy a lokalizace bolesti – všeobecná sestra –
průběžně během dne.
 Podej léky klientce dle ordinace lékaře – všeobecná sestra – dle rozpisu.
 Sleduj účinky po podání medikace dle ordinace lékaře a zapiš do zdravotnické
dokumentace – všeobecná sestra – po podání analgetik.
 Sleduj neverbální projevy klientky při bolesti – všeobecná sestra – průběžně.
 Monitoruj chování klientky a její změny zaznamenej do ošetřovatelské
dokumentace – všeobecná sestra – vždy.
 Vždy pečlivě vše zaznamenej do zdravotní dokumentace – všeobecná sestra –
průběžně.
Realizace 15. – 20. 12. 2017
 Podala jsem analgetika dle ordinace lékaře – dle rozpisu.
 Sledovala jsem efekt podaných analgetik – průběžně.
 Prováděla jsem monitoraci intenzity bolesti – průběžně.
 U klientky jsem sledovala neverbální projevy bolesti a změny fyziologických
funkcí – během dne.
 Klientce jsem pomáhala najít úlevovou polohu v lůžku – v případě potřeby.
 Všechny úkony jsem zaznamenávala do zdravotní dokumentace – průběžně.
61
Hodnocení:
Klientka po podání analgetik pocítila do hodiny úlevu. Její neverbální projevy
bolesti se zmírnily. Klientka dodržovala léčebný režim a více se zapojovala do dění
na oddělení. Akutní bolest se podařilo snížit z intenzity škály z 5/5 na 3/5. Krátkodobý
cíl se podařilo splnit. Dlouhodobý cíl se bude dále naplňovat a bude se pokračovat
v zavedené medikaci.
POTENCIÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNÓZA 1
Riziko sníženého objemu tekutin v organizmu (00028)
Doména 2: Výživa
Třída 5: Hydratace
Definice: Náchylnost ke snížení objemu intravaskulárních, intersticiálních nebo
intracelulárních tekutin, které může vést k oslabení zdraví (NANDA
INTERNATIONAL, 2015, s. 154).
Rizikové faktory:
 Alzheimerova nemoc
 klientka nemá pocit žízně
Krátkodobý cíl: Klientka nemá známky dehydratace, a je schopna vypít 1,5 až 2 litry
tekutiny – do 48 hodin.
Dlouhodobý cíl: U klientky nedochází k dehydrataci, její příjem tekutin je 1,5 až 2 litry
denně – po celou dobu pobytu DS.
Priorita: střední
Očekávané výsledky:
 Klientka má příjem a výdej tekutin v normě – do 48 hodin.
 Klientka nemá suché rty a sliznice – 24 hodin a dále.
62
 Klientka má přiměřený kožní turgor – do 48 hodin.
Plán intervencí:
 Podávej dostatek tekutin klientce a tekutiny vždy na dosah – všeobecná sestra,
pracovník přímé péče – à 2 hodiny.
 Podej léky klientce dle ordinace lékaře – všeobecná sestra – dle rozpisu.
 Dbej na dostatek a výběr tekutin na pokoji a oddělení – všeobecná sestra,
pracovník přímé péče – à 2 hodiny.
 Sleduj kožní turgor a projevy dehydratace – všeobecná sestra – denně.
 Aktivně nabízej tekutiny klientce a dohlédni, aby vše vypila – všeobecná sestra,
pracovník přímé péče – à 2 hodiny.
 Sleduj známky zmatenosti a dehydratace – všeobecná sestra – denně.
 Pečuj denně o dutinu ústní - všeobecná sestra – 2x denně.
 Sleduj příjem a výdej tekutin – všeobecná setra – denně.
Realizace 15. – 20. 12. 2017
 Klientce jsme od rána aktivně nabízeli dostatek tekutin – všeobecná sestra,
pracovník přímé péče – 0,2 litru à hodinu.
 Sledujeme, zda klientka vše vypila, snažíme se o přátelskou atmosféru,
při pocitu nátlaku klientka tekutiny odmítá – všeobecná sestra, pracovník přímé
péče – průběžně.
 Klientka tekutiny přijímá, pokud se s ní zastavíme a povídáme si. Pak necítí
nátlak a v klidu tekutiny vypije – všeobecná sestra, pracovník přímé péče –
během dne.
 Sledujeme příjem tekutin 24hodin – všeobecná sestra, pracovník přímé péče –
zapisujeme průběžně.
 Sledujeme výdej tekutin za 24hodin – všeobecná sestra, pracovník přímé péče –
pomocí indikace na inkontinentních pomůckách.
 Sledujeme psychický stav klientky během hovoru – všeobecná sestra, pracovník
přímé péče – během dne.
 Při pravidelném přijímání tekutin má klientka již během dne kožní turgor
v normě.
63
Hodnocení:
Klientka má kožní turgor v normě a při pravidelném aktivním nabízení tekutin
se u klientky nevyskytují těžké stavy zmatenosti. Rodina se také aktivně zapojuje
a přináší klientce různé druhy tekutin, aby byla klientka dostatečně hydratována.
U klientů s Alzheimerovou nemocí se nejvíce projeví dehydratace těžkou zmateností
až sklony k agresi. Klientka je během dne usměvavá a v dobré psychické pohodě.
Klientka se byla sama schopna večer napít jen s malou asistencí pracovníka přímé péče.
Klientka je schopna s pomocí pečovat o dutinu ústní. Nutná je stálá kontrola
prováděných činností. U klientky nejsou projevy dehydratace a sníženého kožního
turgoru. Krátkodobý plán byl splněn. Dlouhodobý plán bude nadále naplňován,
aby u klientky nenastalo riziko dehydratace.
Celkové zhodnocení péče:
U 83leté klientky byl při nástupu proveden Barthelové test denních činností (viz
příloha č. A) a nutriční screening z důvodu rizika vzniku malnutrice pro nedostatečnou
pestrost a množství stravy (viz příloha C). Dále byla klientka vyšetřena testem
kognitivních funkcí Mini-Mental-State (viz příloha č. B), s výsledkem 16 bodů, což
značí středně těžkou demenci. Tyto testy se opakují každého půl roku. Drobné denní
činnosti si provedla klientka sama, ale byl nutný slovní doprovod a dohled nad jejich
provedením.
Nyní, po více jak 3 letech pobytu v DS, je vidět značný úpadek intelektu
a prohloubení demence ze středně těžké demence na těžkou formu demence. Klientka
již není schopna se sama o svoji osobu postarat. Nezvládne provádět samostatně
hygienu, i se stravou musí pomáhat klientce personál. Dochází k úplné degradaci lidské
osobnosti a celkově lze říci, že klientka je zcela odkázána na pomoc personálu. Během
období, po které jsem se o klientku starala, nedošlo u ní k výraznému zlepšení. Byla
podpořena její lidská důstojnost. Při těžké formě demence již není možné čekat zlepšení
na úroveň, kterou bychom si všichni přáli. V době, po kterou jsem se o klientku starala,
došlo k dostatečné hydrataci a nebyly přítomny znaky dehydratace. Základem byla
téměř nikdy nekončící péče o klientku při zachování její maximální důstojnosti. Přitom
byl kladen důraz na častou kontrolu stavu klientky a na stálé povzbuzování klientky
k dostatečné soběstačnosti. Důležité je také, že došlo ke zmírnění akutní bolesti
a klientka nevykazovala sklony k agresi.
64
Cílem péče je zpomalení progrese demence a zachování soběstačnosti klientky
po co nejdelší dobu. V dlouhodobém plánu bude poskytována péče zaměřující se
na uspokojování psychických a fyzických potřeb. Vzhledem k nevratným změnám,
které progredující demenci provázejí, je cesta k plné soběstačnosti nemožná. V péči se
zaměříme na zachování úcty a maximálnímu respektu k lidské důstojnosti. Dříve
či později veškerou péči bude vykonávat pracovník přímé péče, protože stav se bude
nadále zhoršovat. Plán ošetřovatelské péče se bude pravidelně upravovat, aby saturoval
potřeby klientky. Poskytovaná péče ošetřujícího personálu je kvalitní a efektivní
při zachování maximální důstojnosti klientky.
65
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Problematika Alzheimerovy nemoci je velmi rozsálá, proto vytvořit doporučení
pro praxi je obtížné. Klientů s Alzheimerovou nemocí přibývá a vědci je tato nemoc
přirovnávána k tiché epidemii 21. století. Ošetřovatelská péče o klienty trpící jakoukoli
formou demence je velmi náročná, jak po stránce psychické, tak i fyzické. Dalším
problémem je komunikace z důvodu často těžké zmatenosti, kdy není možné se
s klientem domluvit. Pak záleží na nás, všeobecných sestrách, jak tuto situaci
zvládneme. Doporučení vycházejí z dlouholetých zkušeností a studia odborných článků
a odborné literatury.
Doporučení pro všeobecné sestry a zdravotní personál:
 Empatický přístup ke klientům trpící demencí.
 Individuální přístup ke každému klientovi.
 Trpělivost při péči o klienty trpící demencí.
 Hovořit s klientem v jednoduchých větách.
 Mluvit s klientem v klidném přátelském prostředí.
 Dodržet přesné podávání medikace.
 Předcházet konfliktům jak mezi personálem, tak i mezi klienty.
 Vzdělávat se a využívat nejnovější postupy a trendy v péči.
 Nacházet uspokojení v poskytované péči.
 Předcházet syndromu vyhoření.
 Edukovat rodinu o zavedené terapii.
Doporučení pro rodinu:
 Snažit se aktivizovat svého blízkého podle edukací ošetřujícího lékaře,
všeobecných sester, ergoterapeutů, fyzioterapeutů.
66
 Časté návštěvy rodiny.
 Pozitivní přístup a podpora klienta trpící demencí.
 Být oporou pro klienta.
 Empatický přístup, trpělivost a nevyvolávání konfliktů.
 Komunikovat s klientem v jednoduchých větách
67
ZÁVĚR
Bakalářská práce je věnována komplexní ošetřovatelské péči o klientku
s Alzheimerovou nemocí.
V teoretické části práce byly popsány typy demencí se zvláštním zřetelem
k problematice Alzheimerovy nemoci. Popis této formy demence uvádí její příčiny,
rizikové faktory, vyšetřovací metody, možnosti farmakologické i nefarmakologické
léčby a konečně i způsob prevence.
V praktické části se práce zaměřuje na samotný ošetřovatelský proces
podle modelu Virginie Henderson. V jeho rámci byly stanoveny aktuální a potenciální
ošetřovatelské diagnózy, vypracován, zrealizován a zhodnocen plán péče.
Byl popsán koncepční model Virginie Henderson a podle něho byla
specifikována ošetřovatelská péče o pacientku s Alzheimerovou nemocí. Na závěr byl
navržen, sestaven a realizován ošetřovatelský plán u této klientky podle NANDA I
taxonomie II tak, aby saturoval její potřeby.
Cíle praktické části bakalářské práce byly splněny. Z ošetřovatelského procesu
vyplynulo, jak je péče o klienta s demencí náročná, jak zasahuje do všech složek lidské
osobnosti a jak je důležitý respekt k důstojnosti postiženého jedince.
Alzheimerova nemoc je velmi náročná jak pro pacienta, tak pro personál
i pro rodinu. Pacient postupně ztrácí orientaci v prostoru i v čase a přestává být
orientován také svojí osobou, což mu přináší pocity ztráty bezpečí a jistoty a často vede
i ke strachu a úzkosti, resp. k depresivním náladám. Personál pečující o klienty
s demencí by měl mít na paměti, že vše, co se v ranější fázi nemoci ještě pacient zvládl
naučit, vše, co doposud zvládá v péči o svoji osobu, bude následkem prohlubující se
demence postupně ztrácet, takže v konečné fázi bude zcela závislý na péči poskytované
ošetřujícím personálem. Z důvodu progrese nemoci klienta se jeho celkový zdravotní
stav bude zhoršovat, až může dojít k degradaci lidské osobnosti. Komplexní péče je pak
na nás pečujících. Musíme nacházet uspokojení z naší práce v malých pokrocích
klientů, a to jen na omezenou dobu.
68
Všichni, kdo se starají o klienty trpící demencí, by měli důsledně a za všech
okolností respektovat jejich důstojnost a zachovávat úctu ke stáří. Měli by se chovat
zdvořile a co nejcitlivěji vnímat potřeby svých klientů. Je smutnou skutečností, že ne
každý pečovatel v současných zařízeních pro seniory se takto chová. Přitom maximální
vstřícnost ke klientovi je alfou i omegou naší práce. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud
se chováme ke klientovi eticky a s úctou, neprojeví zpravidla sklony k agresi. Jedno
staré české přísloví praví: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Mám vlastní
zkušenost, že i klienti s prokázanými sklony k agresivitě nebývají při vlídném a uctivém
přístupu útoční, což následně usnadňuje i práci personálu.
Při práci s klienty je třeba také reflektovat situaci a názory jejich rodinných
příslušníků. Skutečnost, že se jim téměř před očima rozpadá osobnost blízkého člověka,
s nímž dlouhá léta sdíleli společný domov i společné zážitky, je značně traumatizující
a může být ve svých důsledcích příčinou různých konfliktů a nedorozumění
(např. osočení personálu z nedostatečné péče, z nevědomého či záměrného poškozování
klienta, z nedostatečné komunikace s rodinou atd.). Proto je v zájmu úspěchu
ošetřovatelského procesu nutné i v tomto směru zachovávat maximální empatii vůči
rodinným příslušníkům a citlivě s nimi konzultovat způsob i cíle péče o jejich blízkého.
Jako společnost, která bude stárnout, bychom se měli více zaměřit
na zdokonalování systému péče o gerontologické pacienty a především o pacienty
s demencí. Je třeba dbát na velmi pečlivý výběr personálu, který se bude o pacienty
s demencí starat. Důležitý je však nejen kvalitní personál, ale také jeho dostatek.
Většina naší populace, zejména ti, kteří nemají osobní zkušenost s blízkou osobou trpící
demencí, si myslí, že dementní lidé již nemají city, a proto je jedno, jak se k nim
ošetřovatelský personál chová. Pravdou je ovšem pravý opak. I lidé s pokročilou
demencí velmi citlivě vnímají, jak k nim pečovatelé přistupují, zda s úctou, anebo jen
jako k jednomu z mnoha obtěžujících a náročných klientů.
Přála bych si, aby má bakalářská práce alespoň malou měrou přispěla
k obohacení každého, kdo ji bude číst. Její význam vidím především v přiblížení,
ve specifikaci a v nastavení kvalitní odborné péče o klienty trpící Alzheimerovou
nemocí. Doufám, že tato práce pomůže nejenom všeobecným sestrám, ale i ostatnímu
ošetřovatelskému personálu a studentům zdravotnických škol, kteří budou uvažovat
o možném uplatnění v domovech pro seniory a v podobných zařízeních.
69
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
a) knihy
1. CALLONE, Patricia et al, 2008. Alzheimerova nemoc 300 tipů a rad, jak ji zvládat
lépe. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2320-4.
2. GLENNER, Joy, 2012. Péče o člověka s demencí. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-
80-262-0154-0.
3. HOLMEROVÁ, Iva., Božena JURAŠKOVÁ a Květa ZIKMUNDOVÁ, 2003.
Vybrané kapitoly z gerontologie. 2. vyd. Praha: ČALS. ISBN 80-86541-12-6.
4. JANÁČKOVÁ, Laura a Petr WEIS, 2008. Komunikace ve zdravotnické péči. 1. vyd.
Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-477-9.
5. JIRÁK, Roman a kol., 2013. Gerontopsychiatrie. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-
7262-873-5.
6. JIRÁK, Roman a Jiří OBENBERGER a Marek PREISS., 1998. Alzheimerova
choroba. 1. vyd. Praha: ČALS. ISBN 80-85800-88-8.
7. JIRÁK, Roman a kol., 2009. Demence a jiné poruchy paměti. 1. vyd. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2454-6.
8. KOČÁREK, Eduard, 2007. Molekulární biologie v medicíně. 1. vyd. Brno:
NCONZO. ISBN 978-80-7013-450-4
9. LUKASOVÁ, Marie a Alena HRADILOVÁ, 2014. Ochrana práv seniorů v instituci
s důrazem na osoby s demencí. 1. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv. ISBN
978-80-87949-03-0
10. MÁTL, Ondřej, Martina MÁTLOVÁ a Iva HOLMEROVÁ, 2016. Zpráva o stavu
demence 2016. 1. vyd. Praha: ČALS. ISBN 978-80-86541-50-1
11. NANDA INTERNATIONAL, 2016. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace
2015 – 2017.10. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-86541-50-1
12. NĚMCOVÁ, Jitka a kol., 2017. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství,
Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. 5. doplněné vyd. Praha:
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. ISBN 978-80-88249-00-9
13. PAVLÍKOVÁ, Slavomíra, 2006. Modely ošetřovatelství v kostce. 1. vyd. Praha:
Grada. ISBN 80-247-1211-3.
14. REGNAULT, Mathilde, 2011. Alzheimerova choroba. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN
978-80-262-0010-9
70
15. ZVĚŘOVÁ, Martina, 2017. Alzheimerova demence. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN
978-80-271-0561-8
b) odborné časopisy
16. FRANKOVÁ, Vanda. – KRAUSOVÁ, Martina, 2008. Lidské prionové nemoci.
Psychiatrie pro praxi, ročník 9, č. 3, s. 116 – 119. ISSN 1803-5272.
17. GUĽÁŠOVÁ, Ingrid, 2011. Alzheimerova choroba – Rizikové a protektívne faktory.
Kontakt: vědecký časopis Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity [online]. s.
484-488. ISSN 1212-4117. [Cit. 2016-09-23] Dostupné z URL: http://casopis-
zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/clanky/4~2011/959-alzheimerova-choroba-%E2%80%93-
rizikove-a-protektivne-faktory
18. HOLMEROVÁ, Iva, 2010. Alzheimerova choroba v primární péči. Medical
Tribune, ročník 6, č. 30, B6 – B7. ISSN 1214-8911.
19. KANTORKOVÁ, Marie, 2011. Demence – vývojová stadia a doporučení. Sestra,
ročník 21, č. 2, s. 71 – 74. ISSN 1210-0404. [Cit. 2016-09-23] Dostupné z URL:
http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/demence-vyvojova-stadia-a-doporuceni-458228
20. MATĚJ, Radoslav – RUSINA, Robert, 2013. Neurodegenerativní onemocnění.
Lékařské listy, ročník 10, s. 6. [Cit. 2016-09-20] Dostupné z URL:
http://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/neurodegenerativni-onemocneni-
472915,
21. MICHALIK, Jozef, ČIERNY, Daniel, LEHOTSKÝ, Ján, KURČA, Egon, 2014.
Vybrané biologické a biochemické markery sclerosis multiplex. Neurologie pro praxi,
ročník 15, číslo 2, s. 68 – 70. ISSN 1803-5280
22. REKTOROVÁ, Irena, 2006. Frontotemporální lobární degenerace – diagnóza
z neuropsychiatrického pomezí. Neurologie pro praxi, ročník 4, s. 199 – 202. ISSN
1803-5280
23. RUSINA, Robert – MATĚJ, Radoslav, 2012. Prionová onemocnění. Neurologie pro
praxi, ročník 13, č. 2, s. 78 – 82. ISSN 1803-5280
24. VOGNER, Martin, KALVACH, Pavel, 2015. Oskaru Fischerovi in memoriam.
Psychiatrie, ročník 19, číslo 4, s. 223 – 225. ISSN 1212-6845
71
c) bakalářské a absolventské práce
25. BĚLOHRADOVÁ, Ladislava. 2016. Ošetřovatelský proces u klienta
s Alzheimerovou nemocí. Absolventská práce Střední zdravotnické školy a Vyšší
odborné školy zdravotnické, Žďár nad Sázavou, 79 str. Vedoucí práce Mgr. Silvie
Kočárková
26. ILIEV, Robert. 2010. Alzheimerova choroba z pohledu molekulární biologie.
Bakalářská práce Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Brno, 33 str.
Vedoucí práce Doc. RNDr. Omar Šerý, Ph.D.
27. KOZÁKOVÁ, Kateřina. 2016. Ošetřovatelský proces u pacienta s deficitem alfa 1antitrypsinu
(kazuistika). Absolventská práce Střední zdravotnické školy a Vyšší
odborné školy zdravotnické, Žďár nad Sázavou, 58 str. Vedoucí práce MUDr. Václav
Derner
28. KRAMLOVÁ, Michaela. 2013. Pacient s Alzheimerovou chorobou – Případová
studie. Bakalářská práce 1. LF UK, Praha, 63 str. Vedoucí práce Mgr. Eva Marková,
Ph.D.
d) internetové zdroje
29. LACZÓ, Jan. Časná Alzheimerova choroba – prostorová navigace a gen APOE.
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha. [Cit. 2016-09-23]. Dostupné z URL:
http://www.lf2.cuni.cz/fakulta/vyznamne-publikace/casna-alzheimerova-choroba-
prostorova-navigace-a-gen-apoe
30. ABZ.cz: slovník cizích slov – on-line hledání [Cit. 2018-03-18]. Dostupné z URL:
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
31. NÁRODNÍ RADA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ČR. Desatero
komunikace s pacienty se syndromem demence. [Cit. 2018-03-18]. Dostupné
z URL:http://www.nrzp.cz/poradenstvi-sluzby/desatero-pro-komunikaci-s-ozp/354-
desatero-komunikace-s-pacienty-se-syndromem-demence.html
PŘÍLOHY
Příloha A - Barthelové test základních všedních činností .............................................. 73
Příloha B - Mini – Mental State Examination (MMSE)................................................. 74
Příloha C - Hodnocení nutričního stavu ......................................................................... 76
Příloha D - Etický kodex zaměstnance DS Nopova ....................................................... 79
Příloha E - Desatero komunikace s pacienty se syndromem demence........................... 80
Příloha F - Práva uživatelů.............................................................................................. 81
Příloha G - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů............................................ 82
Příloha H - Průvodní list k rešerši z NNM...................................................................... 83
Příloha A - Barthelové test základních všedních činností
Jméno pacienta:………V. N.…………………………………………………………………
Datum narození pacienta (věk): …XX………………………………………………………..
Činnost Provedení činnosti Bodové skóre*
1. Příjem potravy a tekutin samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
2. Oblékání samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
3. Koupání samostatně nebo s pomocí
neprovede
5
0
4. Osobní hygiena samostatně nebo s pomocí
neprovede
5
0
5. Kontinence moči plně kontinentní
občas inkontinentní
trvale inkontinentní
10
5
0
6. Kontinence stolice plně kontinentní
občas inkontinentní
trvale inkontinentní
10
5
0
7. Použití WC samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
8. Přesun lůžko – židle samostatně bez pomoci
s malou pomocí
vydrží sedět
neprovede
15
10
5
0
9. Chůze po rovině samostatně nad 50 m
s pomocí 50 m
na vozíku 50 m
neprovede
15
10
5
0
10. Chůze po schodech samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
Celkem 15
Hodnocení stupně závislosti: **
ADL 4 0 – 40 bodů vysoce závislý
ADL 3 45 – 60 bodů závislost středního stupně
ADL 2 65 – 95 bodů lehká závislost
ADL 1 96 – 100 bodů nezávislý
* zaškrtněte jednu z možností
** zaškrtněte stupeň závislosti dle výsledku
zdroj: (vlastní dokumentace DS Nopova)
Příloha B - Mini – Mental State Examination (MMSE)
Mini - Mental State Examination
(MMSE)
Za každý správně provedený
úkol zatrhněte x
tj. 1
bod
Příjmení,jméno: V. N. R.Č.: XX odd.:
DS NOPOVA p.o.
vyšetření vyšetření
1./ ORIENTACE - odpověď
do 10s. 1 2 3 4 5
5./ POJMENOVÁNÍ
PŘEDMĚTU 1 2 3 4 5
Které je roční období? x "Co
je to?"(ukažte
hodinky) x X
Který máme nyní rok? - "Co
je to?"(ukažte
tužku) x X
Kolikátého je dnes? - Který
den v týdnu je
dnes? - -
6./
OPAKOVÁNÍ
Který je měsíc? - Za
odpověď celou větou přidělte pacientovi
jeden bod. Ale
Ve kterém jsme městě? x X
jen je-li odpovězeno bezchybně na
první pokus.
Ve kterém jsme okrese
/kraji/? x Opakujte:
"První pražská
paroplavba." x V
jaké jsme zemi? X Jak
se jmenuje toto
zařízení? - -
7./ STUPŇOVANÝ
PŘÍKAZ
V kolikátém jsme
poschodí? - Dejte
pacientovi do ruky čistý papír a dejte
mu tento úkol:
"Nyní vezměte do pravé ruky tento
papír,přeložte jej
2./ ZAPAMATOVÁNÍ
na půl a dejte ho na
zem."
"Nyní vyjmenuji tři věci.Až je všechny
vyjmenuji,budu
1.stupeň - uchopení papíru do
pravice X chtít,aby
jste je zopakoval.Dobře si je
zapamatujte! Za
2.stupeň - přeložení papíru na
polovinu X několik
minut se Vás na tyto předměty
znovu zeptám."
3.stupeň - položení papíru na
zem X Bod
přidělte za každou správnou
odpověď.Pořadí je
libovolné.Pokud není pacient schopen splnit
úkol,opakujte
8./ ČTENÍ A PLNĚNÍ
PŘÍKAZU
výrazy dokud si je nezapamatuje,maximálně
však ještě 5x
Pacientovi ukažte kartičku s nápisem:
ZAVŘETE OČI
Je to podmínka pro úkol
č.4,tj.VYBAVOVÁNÍ
Zároveň ho
vyzvěte:
"Přečtěte co je tady napsáno a
udělejte to!"
LOPATA X Jeden
bod přidělte za splnění
příkazu do - ŠÁTEK
X -
10 sekund,maximálně na 3
pokusy.
VÁZA x "A
nyní prosím tato slova
opakujte."
9./
PSANÍ
Dejte pacientovi psací potřeby a papír a
vyzvěte jej:
3./ POZORNOST A
POČÍTÁNÍ
"Napište libovolnou
větu!" - "Nyní
odečtěte od 100
vždy 7, 93 x Věta
může obsahovat pravopisné
chyby,ale musí mít
až odečtete 5x za
sebou, 86 - smysl
a musí obsahovat podmět a
přísudek.
skončete." Jestliže
udělá pacient 79 - chybu
a od chybné
hodnoty dál 72 - - 10./ OBKRESLOVÁNÍ
odečítá
správně,počítejte pouze 65 - Dejte
pacientovi bílé papíry a psací
potřeby,vyzvěte jej aby
tuto chybu.
namalov
al níže
uvedený
obrázek.
Úkol
může
plnit na
několik
pokusů,ale v limitu 1minuty.Nevadí
zrotování ani
Pokud pacient nechce
počítat, M
roztřesenost.Musí být zachovány všechny
strany a všechny
vyzvěte jej:"Hláskujte
pozpátku R
úhly.Průnik obou pětiúhelníků musí tvořit
čtyřúhelník
slovo POKRM. Dejte
vždy bod K
za každé správné
písmeno, O - např.
M-R-K-O-P = 5 P
HODNOCENÍ: /maximální počet - 30
bodů/podle Topinkové/
4./ VYBAVOVÁNÍ 27 - 30 - bez poruchy kognitivních funkcí
"A teď prosím zopakujte slova, která jsem
Vám před
25 - 26 - hraniční nález,doporučeno další
sledování pac.,u pac.
chvílí říkal." Za každou správnou
odpověď je 1 bod
nad 75let a s méně než 8lety šk.doch.jsou tyto
hodnoty v normě
LOPATA x - 18 - 24 - lehká demence
ŠÁTEK - - 6 - 17 - středně těžká demence
VÁZA x - méně než 6 bodů - těžká demence
1.vyšetření
2.vyšet
ření
3.vyšet
ření
4.vyšet
ření 5.vyšetření
dosažené skóre: 16 4
2014 2017
datum: 26.5. 15.12
podpis:
zdroj: (vlastní dokumentace DS Nopova)
Příloha C - Hodnocení nutričního stavu
Jméno pacienta:
Datum:
Test provedl:
Nejdříve proveďte screening, dále postupujte dle jeho výsledku
Screening:
A. Jíte méně v posledních 3 měsících?
(například pro menší chuť k jídlu, zažívací potíže, potíže s kousáním či polykáním)
· 0 - ano, výrazně méně
· 1 - ano, trochu méně
· 2 - ne, jím pořád stejně
B. Zhubnul jste v posledních měsících? O kolik kilogramů?
· 0 - více než o 3 kg
· 1 - nevím
· 2 - úbytek mezi 1-3 kg
· 3 - žádný úbytek na váze
C. Stav hybnosti
· 0 - upoutaný na lůžko nebo invalidní vozík
· 1 - schopen vstát, ale většinu dne tráví na lůžku či vozíku
· 2 - samostatně se pohybuje
D. Prodělal jste v posledních 3 měsících nějaké akutní onemocnění nebo výrazný
stres?
· 0 - ano
· 1 – ne
E. Neuropsychologický stav pacienta
· 0 - deprese nebo těžká demence
· 1 - mírná a střední demence(pacient je schopen komunikovat, může být
dezorientovaný, ale není agresivní či neklidný, v noci převážně spí)
· 3 - bez těchto problémů
F. BMI – Body Mass Index
· 0 - BMI méně než 19
· 1 - BMI 19 až méně než 21
· 2 - BMI 21 až méně než 23
· 3 - BMI 23 či vyšší
Výsledek screeningu (maximální počet bodů 14)
12 bodů a více - PACIENT NENÍ OHROŽEN MALNUTRICÍ (není třeba pokračovat
ve vyšetření)
11 bodů a méně - RIZIKO MALNUTRICE – (pokračujte ve vyšetření)
Doplňující vyšetření
G. Žije samostatně v domácím prostředí (není nikde dlouhodobě umístěn či
hospitalizován)
· 0 - ne
· 1 - ano
H. Užívá více než tři druhy léků denně (dlouhodobá medikace)
· 0 - ano
· 1 - ne
I. Dekubity či jiné výrazné kožní defekty
· 0 - ano
· 1 - ne
J. Kolik plnohodnotných jídel sní pacient za den?
· 0 - jedno
· 1 - dvě
· 2 - tři
K. Zhodnoťte následující indikátory příjmu proteinů
alespoň jedenkrát denně mléčný pokrm (mléko, sýr jogurt) ano – ne
alespoň dvakrát v týdnu vejce nebo luštěniny ano - ne
maso, ryba nebo drůbež každý den ano – ne
· 0 bodů - do jedné pozitivní odpovědi
· 0,5 bodu - při dvou pozitivních odpovědích
· 1 bod - při třech pozitivních odpovědích
L. Jí pacient alespoň dvě porce čerstvé zeleniny nebo ovoce za týden?
· 0 - ne
· 1 - ano
M. Kolik tekutin pacient vypije? (voda, džus, káva, čaj, mléko…)
· 0 - méně než tři šálky
· 0,5 - tři až pět šálků
· 1 - více než 5 šálků
N. Jak pacient jí:
· 0 - musí být krmen, sám se nenají
· 1 - jí sám, ale s potížemi
· 2 - bez problémů sám
O. Jak sám posuzuje svůj nutriční stav
· 0 - domnívá se, že je podvyživený
· 1 - neví
· 2 - domnívá se, že podvyživený není a potíže s výživou nemá
P. Jak posuzuje pacient svůj zdravotní stav, když jej srovnává s většinou lidí svého
věku?
· 0 - horší než většina vrstevníků
· 0,5 - neví
· 1 - asi tak stejný jako většina vrstevníků
· 2 - lepší
Q. Střední obvod paže v centimetrech
· 0 - méně než 21 cm
· 0,5 - 21-22 cm
· 1 - 22 cm a více
R. obvod lýtka
· 0 - méně než 31 cm
· 1 – 31 cm a více
Výsledek doplňujícího vyšetření (maximální počet bodů 16)
Výsledky screeningu: 7
Výsledky doplňujícího vyšetření: 8,5
Celkové skóre: 15,5 (max. 30 bodů)
HODNOCENÍ
24 a více bodů - není riziko malnutrice
17-23,5 bodů - z pohledu nutričního stavu se jedná o rizikového pacienta (je
vhodné, aby sestra dohlédla na příjem a doporučila eventuálně
sipping)
méně než 17 bodů - podvýživa (vhodná konzultace s lékařem)
zdroj: (vlastní dokumentace DS Nopova)
Příloha D - Etický kodex zaměstnance DS Nopova
1. Péči poskytuje bez ohledu na národnost, rasu, víru, věk, pohlaví a sociální
postavení klienta.
2. Je odpovědný za kvalitu poskytované péče a za obnovování odborných znalostí
dalším vzděláváním.
3. Chová se v souladu s morálními zásadami a dodržuje pravidla slušného chování.
4. Respektuje individualitu klientů, jejich soukromí a lidskou důstojnost.
5. Nese odpovědnost za svá rozhodnutí.
6. Problémy pracovních interpersonálních vztahů nepřenáší na klienty.
7. Je diskrétní a taktní při nakládání s důvěrnými informacemi, zachovává
mlčenlivost o zdravotním stavu klientů.
8. Spolupracuje s ostatními pracovníky DS a respektuje přínos jednotlivých členů
týmu.
9. Svým klidem, pochopením a laskavostí vytváří atmosféru domova pro uživatele
a vlídnou pracovní atmosféru pro spolupracovníky.
10. Nebere úplatky.
11. Je loajální ke svému zaměstnavateli.
(kol. soc. pracovníků DS Nopova, 2017)
Příloha E - Desatero komunikace s pacienty se syndromem demence
1. Při komunikaci omezujeme rušivé a rozptylující vlivy prostředí (například
rozhlasové vysílání), ujistíme se, že pacient dobře slyší, že má správně
nastaveny kompenzační pomůcky (naslouchadla) a že netrpí komunikační
poruchou ve smyslu afázie.
2. Pacienta povzbuzujeme vlídným zájmem, usilujeme o klidné chování
a pozitivní výraz, omezujeme prudké pohyby a přecházení, zůstáváme v zorném
poli pacienta.
3. Mluvíme srozumitelně, pomalu a v krátkých větách.
4. V hovoru se vyhýbáme odborným výrazům, žargonu, ale i frázím
či ironicky míněným protimluvům. Používáme výrazy pacientovi známé
a přiměřené. Používáme přímá pojmenování, vyhýbáme se zájmenům,
a pokud je to možné, tak na předměty, osoby nebo části těla, o nichž hovoříme,
ukazujeme. Pokud pacient něco správně nepochopil, použijeme jinou formulaci
a neopakujeme stejná slova.
5. Aktivně navazujeme a udržujeme oční kontakt a průběžně ověřujeme, zda
pacient našim informacím správně porozuměl, důležité údaje píšeme navíc
na list papíru. Pro získání pozornosti, případně pro zklidnění používáme dotek.
6. Využíváme neverbální komunikaci, mimiku, dotek a tyto projevy sledujeme
a umožňujeme i u pacienta. Jsme vnímaví k projevům úzkosti, strachu, deprese,
bolesti.
7. Dáme jasně najevo, když odcházíme, a zopakujeme, zda jen na chvíli (vrátíme
se, komunikace či zdravotnická procedura neskončila), nebo zda konzultace
skončila.
8. Pacienta nepodceňujeme, komunikaci neomezujeme, ale přizpůsobujeme jeho
schopnostem. Právě nemocné se syndromem demence pečlivě informujeme
o povaze a důvodu vyšetření či léčebného výkonu, jimž se mají podrobit. Během
výkonu s nimi komunikujeme, uklidňujeme je, vše komentujeme.
9. Aktivně chráníme důstojnost lidí trpících syndromem demence, bráníme jejich
ponižování, posilujeme jejich autonomii a možnost rozhodování o sobě.
10. Při komunikaci posilujeme orientaci pacienta osobou, místem i časem,
oslovujeme jej důstojně jménem nebo tak, jak si sám přeje či vyžaduje.
Zdroj: (NÁRODNÍ RADA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ČR ČR, 2017)
Příloha F - Práva uživatelů
1. Klient má právo na volbu Domova, ve kterém chce prožít svůj život.
2. Klient má právo na soukromí a důstojnost.
3. Klient má právo na odbornou zdravotnickou, ošetřovatelskou a rehabilitační péči
zajišťovanou kvalifikovanými pracovníky.
4. Klient má právo na sociální a právní poradenství a na pomoc s finančními
a administrativními úkony.
5. Klient má právo přijímat návštěvy v průběhu celého dne při respektování
nočního klidu a soukromí spolubydlících.
6. Klient má právo volného pohybu ve společenských prostorách Domova i mimo
areál Domova v souladu s pravidly stanovenými Domácím řádem.
7. Klient má právo si vybrat různé zájmové aktivity, které zlepšují jeho kondici
a kvalitu života.
8. Klient má právo na informovanost.
9. Klient má právo se vyjadřovat k věcem, které se ho týkají.
10. Klient má právo zemřít v klidu a důstojně.
zdroj: (kolektiv soc. pracovnic Ds Nopova metodika)
Příloha G - Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem Ošetřovatelský proces u klienta s Alzheimerovou nemocí v rámci
studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s.,
Duškova 7, Praha 5.
V Praze dne .......................
.............................................
Jméno a příjmení studenta
Příloha H - Průvodní list k rešerši z NNM
Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková
organizace
Lékařská knihovna
Žďárská 610, 592 31 Nové Město na Moravě
ALZHEIMEROVA NEMOC
Rešerše 48/2017
Žadatel: Ladislava Bělohradová
Zpracovatel: Taňa Bejblová, BBus(Hons) knihovna@nnm.cz
Datum zpracování: 13. 12. 2017
Celkový počet záznamů: 52
Analytický list
Jazykové vymezení: čeština, angličtina
Klíčová slova: Alzheimerova demence. Virginie Hendrson. Kognitivní funkce.
Ošetřovatelská péče.
Časové vymezení: 2009 - 2018
Druhy dokumentů: knihy, články, abstrakta, kvalifikační práce, elektronické
zdroje
Počet záznamů:
 České zdroje:
 Zahraniční zdroje:
Použitý citační styl: Harvardský, ČSN ISO 690-2:2011 (česká verze
mezinárodních norem pro tvorbu citací tradičních a elektronických dokumentů)
Základní prameny:
 katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
 jednotná informační brána (www.jib.cz),
 souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz)
 databáze vysokoškolských prací (www.theses.cz)
 online katalog NCO NZO
 druhy vyhledané literatury byly vysokoškolské práce, knihy