Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U SENIORA PO
ZLOMENINĚ KRČKU STEHENNÍ KOSTI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PETRA FALTYSOVÁ
Praha 2018
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U SENIORA PO
ZLOMENINĚ KRČKU STEHENNÍ KOSTI
Bakalářská práce
PETRA FALTYSOVÁ
Stupeň vzdělání: bakalář
Název studijního oboru: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová, PhD.
Praha 2018
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně
citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání
stejného nebo jiného titulu.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala paní PhDr. Ivaně Jahodové, PhD., za vedení bakalářské
práce.
ABSTRAKT
FALTYSOVÁ, Petra. Ošetřovatelský proces u seniora po zlomenině krčku
stehenní kosti. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.).
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová, PhD. Praha. 2018. 82 s.
Tématem bakalářské práce je popsat ošetřovatelský proces u seniora po zlomenině
krčku stehenní kosti. Úvodní část práce definuje základní pojmy týkající se seniorů, stáří
a zlomenin, pojednává o předoperační, perioperační a pooperační péči o pacienta po
operaci krčku stehenní kosti. Cílem bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči
realizovanou metodou ošetřovatelského procesu u pacientky po zlomenině krčku stehenní
kosti dle klasifikačního systému 13 domén, uspořádané v NANDA I taxonomie II, ta má
za úkol uspořádat ošetřovatelské diagnózy podle určitého principu - cílem je utvořit
standardní a jednotné názvy. U pacienta je sestavena ošetřovatelská anamnéza a na
základě zjištěných údajů jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy dle NANDA I
taxonomie II 2015–2017, které jsou seřazené podle priorit. Vybrané ošetřovatelské
diagnózy jsou dále rozpracovány, je navržen plán ošetřovatelské péče, který je realizován
a následně vyhodnocen.
Klíčová slova:
CKP. Fraktura krčku femuru. Pooperační péče. Rehabilitace. Stehenní kost. Senioři.
ABSTRACT
FALTYSOVÁ, Petra. Nursing Process for Geriatric Patients after a Fracture of
Femoral Neck. Medical College. Degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Ivana
Jahodová, Ph.D. Prague. 2018. 82 pages.
The topic of the bachelor thesis is description of the nursing process for geriatric
patients after the fracture of femoral neck. The introductory part of the thesis defines the
basic concepts concerning seniors, old age and fractures, it deals with preoperative,
perioperative and postoperative care of the patient after the operation of the femoral
neck.The aim of the bachelor thesis is to describe the nursing care of NANDA I taxonomy
II, that arranges nursing diagnoses according to a certain principle - the goal is to create
standard and uniform terms. A nursing history is compiled and nursing diagnoses in
accordance to NANDA I taxonomy II 2015-2017 are arranged according to priorities.
Selected nursing diagnoses are elaborated, a nursing care plan is designed, implemented
and subsequently evaluated.
Keywords:
CKP. Fracture of femoral neck. Postoperative care. Rehabilitation. Femur. Seniors.
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM TABULEK
SEZNAM OBRÁZKŮ
ÚVOD ……………………………………………………………………………. 14
1 STÁŘÍ, STÁRNUTÍ A SENIOŘI ...…...………………………..… 16
1.1 DEFINICE ……………………………………………………………..…. 16
1.2 FYZICKÉ ZMĚNY VE STÁŘÍ ….…………………………….…..... 17
1.3 PSYCHICKÉ ZMĚNY VE STÁŘÍ ………………….…………..…. 17
1.4 KŘEHKOST U SENIORŮ ……..…………………………….….….... 18
1.5 ROZDĚLENÍ VĚKU VE STÁŘÍ ……………………………..…….. 20
1.6 VÝŽIVA A HYDRATACE U SENIORŮ ……...………………….. 21
2 ZLOMENINY …………………………….………………………………. 23
2.1 ROZDĚLENÍ ZLOMENIN ……………….………….………...…….. 23
2.2 PŘÍČINY ZLOMENIN …………………..………………………...….. 26
2.3 DIAGNOSTIKA ZLOMENIN …………………………………......... 28
2.4 LÉČBA ZLOMENIN KRČKU STEHENNÍ KOSTI ................... 29
3 PŘEDOPERAČNÍ, PERIOPERAČNÍ A POOPERAČNÍ
PÉČE ……………………………………………………………………………... 32
3.1 PŘEDOPERAČNÍ PÉČE ……………………………………………... 32
3.2 PERIOPERAČNÍ PÉČE …………………………………………….... 33
3.3 POOPERAČNÍ PÉČE …………………………………………….….... 35
3.4 KOMPLIKACE ………………………………………………………..... 39
3.5 REHABILITACE ……………………………………………………….. 43
4 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY PO
ZLOMENINĚ KRČKU STEHENNÍ KOSTI …………………... 46
4.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE …………………………………….….….. 46
4.2 HODNOTY A ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘIJMU
18. 12. 2017 ………………………………………………………………...…….. 47
4.3 ANAMNÉZA …………………………………………………………...... 48
4.3.1 RODINNÁ ANAMNÉZA ……….…………………………..…….…... 48
4.3.2 OSOBNÍ ANAMNÉZA …………………………………………....…... 48
4.3.3 LÉKOVÁ ANAMNÉZA ………………………………………...…...... 49
4.3.4 ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA …………………………….…..... 49
4.3.5 ABÚZY ………………………………………………………...……….. 50
4.3.6 GYNEKOLOGICKÁ ANAMNÉZA ………………...……………….. 50
4.3.7 SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA ……………………………...…….……….. 50
4.3.8 PRACOVNÍ ANAMNÉZA ……………………………………………. 51
4.3.9 SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA ……………………………………….... 51
4.4 FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ SESTROU ………………………….... 51
4.5 DIAGNOSTIKA ………………………………………………………… 53
4.5.1 DIANOSTIKA PŘI PŘÍJMU …………………………………………. 53
4.5.2 DIAGNOSTIKA PŘED OPERACÍ …………………………………... 53
4.5.3 DIAGNOSTIKA PO OPERACI …………………………………….... 53
4.6 TERAPIE …………………………………………………………….….... 54
4.6.1 TERAPIE PŘI PŘÍJMU …………………………………....…………. 54
4.6.2 TERAPIE PŘED OPERACÍ ………………………………….…...….. 54
4.6.3 TERAPIE PO OPERACI ……………………………………….….…. 54
4.7 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I
TAXONOMIE II ……………………………………………………………….. 55
4.8 SITUAČNÍ ANALÝZA ZE DNE 20. 12. 2017 …………………... 63
4.9 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ ………….64
4.9.1 DIAGNÓZY ZAMĚŘENÉ NA PROBLÉM ……………………….... 64
4.9.2 RIZIKOVÉ DIAGNÓZY ……………………………………………... 65
4.9.3 DIAGNÓZY PODPORY ZDRAVÍ ……………………………….….. 65
4.10 DIAGNÓZY S NEJVYŠŠÍ PRIORITOU ………………………...66
4.10.1 AKUTNÍ BOLEST …………………………………….…………….... 66
4.10.2 DEFICIT SEBEPÉČE PŘI KOUPÁNÍ …………………….……….. 69
4.10.3 RIZIKO INFEKCE …………………………………………….….…. 72
5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ………...……………………………..76
ZÁVĚR ………………………………………………………………………….. 78
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………… 80
PŘILOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
BMI …………… Body Mass Index – index tělesné hmotnosti
CMP …………… cévní mozková příhoda
CKP …………… cervikokapitální endoprotéza
EKG …………… elektrokardiografie
ICHS …………… ischemická choroba srdeční
JIP …………… jednotka intenzivní péče
LDN …………… léčebna dlouhodobě nemocných
P …………… puls
PAD …………… perorální antidiabetika
PMK …………… permanentní močový katétr
PŽK …………… permanentní žilní katétr
RTG …………… rentgen
SpO2 …………… saturace kyslíku v krvi
TIA …………… tranzitorní ischemická ataka
TK …………… krevní tlak
WHO …………… World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace
(Vokurka, Hugo a kol., 2015)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Addukce ……………. pohyb končetiny ke středu těla
Kontraktura …………… zkrácení
NANDA …………… klasifikace ošetřovatelských diagnóz
Per primam …………… hojení rány bez komplikací
Sipping …………… popíjení
(Vokurka, Hugo a kol., 2015)
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Fyziologické funkce při příjmu ……………………………...................... 47
Tabulka 2 Chronická medikace ……………………………………………………... 49
Tabulka 3 Analgetická terapie po operaci …………………………………………... 54
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Rozdělení zlomeniny krčku femuru ………………………………..….. 25
Obrázek 2 Intrakapsulární zlomenina ……………………………………………... 26
Obrázek 3 Extrakapsulární zlomenina …………………………………………...... 26
Obrázek 4 CKP ……………………………………………………………….…… 31
Obrázek 5 TEP …………………………………………………………………..… 31
Obrázek 6 Poloha pacienta při implantaci CKP …………………………………... 34
Obrázek 7 Poloha pacienta při implantaci CKP …………………………………... 34
Obrázek 8 Operační rána po ukončení operačního výkonu ………………………. 35
Obrázek 9 Antirotační bota …………………………………………………….…. 36
Obrázek 10 Antirotační bota nasazena na končetině pacienta ………………….… 37
Obrázek 11 Motodlaha …………………………………………………………..... 44
14
ÚVOD
Žijeme v 21. století a díky moderní medicíně, která jde každým dnem dopředu, se
nemusíme bát ani banálních, ani složitějších úrazů, kterým se člověk nevyhne, ať je
sebevíce opatrný. Mezi nejčastější úrazy, především u seniorů, patří zlomeniny krčku
stehenní kosti, což je pro seniory velký problém. Zlomenina krčku stehenní kosti
obzvláště u seniorů je velmi častý problém, který trápí lidstvo již odedávna. Postihla i
takovou osobnost jakou byl Karel IV., který po prodělané zlomenině krčku stehenní kosti
zemřel na následné komplikace.
Naštěstí v dnešní době je diagnostika, léčba i rekonvalescence na velmi dobré
úrovni. V současnosti se pacienti této diagnózy nemusí obávat, jako v dřívějších dobách,
protože se svěřují do rukou odborníků, kteří mají k dispozici nejnovější poznatky,
techniku a dnešní péče je dostupná všem na stejné úrovni. Přesto je nutno si uvědomit, že
léčba a rekonvalescence u seniora může mít horší i delší průběh než u mladšího člověka.
Jelikož naše populace stárne a lidé se dožívají stále vyššího věku, můžeme
předpokládat, že problematika zlomeniny krčku stehenní kosti bude stále aktuálnější téma
a je potřeba se jím i nadále zabývat.
Pro tvorbu teoretické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Seznámit se s problematikou zlomeniny krčku stehenní kosti u seniorů.
Cíl 2: Zpracovat specifika péče o pacienta po zlomenině krčku stehenní kosti.
Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byly stanoveny následující cíle:
Cíl 1: Vypracovat ošetřovatelský proces u pacientky po zlomenině krčku stehenní kosti.
Cíl 2: Vypracovat doporučení pro praxi.
15
Vstupní literatura:
DUNGL, Pavel a kol., 2014. Ortopedie. Praha: Grada Publishing a.s.
ISBN 978-80-247-4357-8.
WENDSCHE, Peter a VESELÝ, Radek a kol., 2015. Traumatologie. Praha: Galén.
ISBN 978-80-7492-211-4.
Popis rešeršní strategie:
Vyhledávání odborné literatury, která byla využita pro bakalářskou práci s
názvem Ošetřovatelský proces u seniora po zlomenině krčku stehenní kosti, probíhalo v
období listopad 2017 až únor 2018. Vyhledávací období pro rešerši (Příloha F) bylo
stanoveno od roku 2008 do roku 2018, v českém, slovenském a anglickém jazyce. Pro
vyhledávání byl použit katalog Národní lékařské knihovny (Medvik), Theses (databáze
vysokoškolských kvalifikačních prací), Jednotná informační brána, Souborný katalog
ČR. Celkem bylo vyhledáno 38 záznamů. Pro tvorbu bakalářské práce byly z rešerše
využity čtyři knihy. Jako klíčová slova byla stanovena CKP, fraktura krčku femuru,
pooperační péče, rehabilitace, stehenní kost a senioři.
16
1 STÁŘÍ, STÁRNUTÍ A SENIOŘI
Velkým problémem současné doby je stárnutí populace. Prodlužování délky
života a současně nižší počet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení
podílu osob starších 65 let v populaci. Předpokládá se, že v roce 2060 vzroste podíl
seniorů až na 34 procent všech obyvatel České republiky. Tento vývoj je
z demografického hlediska naprosto přirozený, neliší se od vývoje v zemích západní nebo
severní Evropy (Raška, 2013).
1.1 DEFINICE
Stárnutí je přirozený specifický biologický proces, který je univerzální pro celou
přírodu. Jeho průběh se nazývá život. Stárnutí je cesta ke stáří.
Stárnutí můžeme rozdělit na fyziologické a patologické:
 fyziologické stárnutí – probíhá přirozeně, normální součást života,
 patologické stárnutí – předčasné, kalendářní věk je nižší než věk biologický.
Ve stáří nastupují v jednotlivých orgánech specifické degenerativní a funkční změny,
které ovlivňují vzhled člověka, chování a soběstačnost (Malíková, 2011).
SENIOR
Starší člověk, geront, osoba seniorského věku nebo penzista. Seniorem může být
nazýván nejstarší nebo nejváženější člen nějakého společenství. Senioři jsou různého
pohlaví, kultury, rasy, náboženského vyznání, národnostního původu, v různém
zdravotním stavu, zdravotním postižením, pobírající starobní důchod, nebo nikoliv,
splňující jediný požadavek – požadavek na stáří daného jedince. Obvyklý věk kolem 65
let kalendářního věku (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Holmerová, Weber a kol.,
2008).
17
1.2 FYZICKÉ ZMĚNY VE STÁŘÍ
Ve stáří se mění výška postavy, ubývání kostní hmoty, snižuje se svalová síla a
ubývá svalové hmoty, snižuje se funkce plic, pomaleji se vstřebává a rozkládá potrava.
Klesá kapacita a pružnost močového měchýře, a to často způsobuje inkontinenci. Kůže
se ztenčuje a ztrácí pružnost, tvoří se vrásky, vlasy řídnou a šedivějí. Dochází k poruchám
spánku, především kvalita a délka spánku je narušená, senioři často trpí spánkovou
inverzí - spí přes den a v noci se budí. Zhoršuje se jim zrak, sluch, snižují se čichové,
chuťové a hmatové schopnosti.
Změny v oblasti fyzické se projevují zhoršením odolnosti vůči nepříznivým a
rušivým vlivům. Věkovým změnám podléhá i volní a mimovolní pohybová aktivita
člověka – zpomaluje se pohyb i psychomotorické tempo. Dochází k prodloužení
reakčního času (doba mezi působením podnětu a následnou reakcí na něj). Starší a staří
lidé mohou trpět možnými zdravotními omezeními včetně problémů s mobilitou. Začínají
se objevovat chronické obtíže, které se mohou zhoršovat a ovlivňovat kvalitu života ve
stáří (Klevetová a kol., 2008), (Špatenková, Smékalová, 2015).
1.3 PSYCHICKÉ ZMĚNY VE STÁŘÍ
S přibývajícím věkem může docházet k různým psychickým změnám. Dochází
k zpomalování psychických procesů, zhoršuje se pozornost i pamětní funkce, dochází
k osobnostním změnám. Mechanická paměť je nahrazována logickou. Zhoršuje se
zejména tzv. novopaměť, a naopak staropaměť zůstává zachována a může se dokonce
zlepšovat.
Paměť lze trénovat, udržovat a rozvíjet. Již Jan Amos Komenský radil:
Nenechávej paměť odpočívat. Není nic jiného, co by se tak radovalo a rostlo z práce, jako
paměť. Svěřuj jí každý den něco; čím více jí budeš svěřovat, tím věrněji bude vše střežit.
Zmenšuje se rozsah pozornosti, zhoršuje se schopnost přenášení a rozdělování
pozornosti. Naopak vnímání starších lidí je přesnější než u mladších lidí, protože se
mohou opřít o své zkušenosti (Špatenková, Smékalová, 2015).
18
1.4 KŘEHKOST U SENIORŮ
Syndrom geriatrické křehkosti (frailty syndrom) je patologický jev spojený se
stárnutím. Je definován zvýšením rizika rychlého poklesu zdravotního potenciálu nebo
již sníženým zdravotním potenciálem, který se projevuje snížením adaptačních
schopností pacienta, má vliv na chování, sociální adaptaci (soběstačnost), rozhodování a
reakci na zdravotní komplikace. Křehkost je často vnímána jako opak vitality. Přibývají
multisystémové funkční deficity, celkové zhoršování stavu pacienta a narůstá disabilita
(dlouhodobě nepříznivý stav pacienta).
Hlavní příčiny geriatrické křehkosti jsou chronická onemocnění, polymorbidita
(více chronických onemocnění), biologická involuce, pohybová imobilita, malnutrice,
nežádoucí účinky léků, životní styl, psychosociální faktory a genetická predispozice
(Kabelka, 2017), (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Holmerová, Weber a kol., 2008).
Geriatrická křehkost zahrnuje hlavně tyto příznaky:
 nechutenství, hubnutí, nechtěný úbytek tělesné hmotnosti alespoň o 4,5 kg za rok,
 subjektivně vnímaná únava a vyčerpanost při běžných činnostech,
 svalová slabost, nízká hodnota síly stisku ruky,
 pomalá chůze, zpomalené psychomotorické tempo, dekondice,
 nízká úroveň pohybové aktivity, omezování pohybové aktivity,
 klesající tolerance tělesné i psychické zátěže,
 instabilita s pády, dyskoordinace pohybu,
 poruchy paměti a kognitivní deficit,
 chronická bolest, imunodeficit a časté infekty (Kabelka, 2017), (Kalvach, Zadák,
Jirák, Zavázalová, Holmerová, Weber a kol., 2008).
19
Může dojít až ke ztrátě soběstačnosti a k potřebě dlouhodobé ústavní péče s
upoutáním na lůžko s rozvojem imobilizačního syndromu. V této terminální fázi
geriatrické křehkosti jsou přítomny:
 imobilita,
 závažná inkontinence,
 delirantní stavy,
 pokles zájmu o okolí,
 ireverzibilní (nenavratitelné) zhoršování nutričního stavu (Kabelka, 2017).
Důležitá je prevence:
 F – Food intake maintenained = udržování příjmu potravy. Udržovat dobrou
výživu a příjem bílkovin, jíst menší porce jídla častěji za den, sipping (například
Nutridrink), kvalitní dentální hygiena, kontrola polykání a prevence aspirace.
 R – Resistance exercises = odporové cvičení. Pohybovat se, chodit a posilovat
svaly (odporový trénink k udržení svalové síly), aktivity je nutno přizpůsobit
možnostem a zdravotnímu stavu pacienta.
 A – Atherosclerosis preventive = prevence aterosklezózy. Dodržovat zdravý
životní styl, vyvarovat se tučných a sladkých potravin, přijímat potraviny bohaté
na vlákninu, nekouřit a sportovat.
 I – Isolation avoidance = vyhýbat se izolaci. Chodit mezi lidi, být aktivní,
neuzavírat se v bytech, je nutné léčit spánkové poruchy, podporovat životní
motivaci.
 L – Limit pain = omezit bolest. Mít pod kontrolou bolest.
 T – Tai-chi or other balance exercises = Tai-chi nebo jiné cvičení rovnováhy.
Posilovat rovnováhu, stabilitu.
 Y – Yearly functional necking = roční funkční kontroly. Dodržovat pravidelné
kontroly zdravotního a funkčního stavu a reagovat na změny (Kabelka, 2017).
20
Frailty syndrom nelze léčit. Pacienta je důležité hlavně „rozjíst, rozchodit a motivovat.“
Základní a nejčastější opatření:
 aktivní vyhledávání křehkých geriatrických pacientů – v komunitě a při příjmu do
nemocnice,
 úprava nutričního stavu – nutriční podpora s důrazem na bílkoviny,
 psychoterapeutická podpora – motivace k aktivitě, nabízení aktivit, antidepresivní
léčba,
 podávání malé dávky psychostimulancia - při denní spavosti a výrazné apatii,
 dlouhodobá fyzioterapie – individuální zaměření na pacienta a jeho potřeby,
 opěrné pomůcky – hůl nebo chodítko k usnadnění pohybu,
 ochrana důstojnosti,
 individuální opatření – dle potřeb pacienta (Kabelka, 2017), (Kalvach, Zadák,
Jirák, Zavázalová, Holmerová, Weber a kol., 2008).
1.5 ROZDĚLENÍ VĚKU VE STÁŘÍ
Věk je považován za jednu ze základních charakteristik člověka. Je to důležitým
ukazatelem, ale zejména ve stáří nemá vypovídající hodnotu.
WHO uvádí následující rozdělení:
 45 – 59 let – střední věk (zralý věk),
 60 – 74 let – senescence (časné stáří),
 75 – 89 let – kmetství (senium, vlastní stáří),
 90 let a více – patriarchum (dlouhověkost) (Malíková, 2011).
21
Každý člověk stárne jinak, dva lidé stejného věku nemusejí vypadat stejně, někteří
vypadají stář, jiní naopak mladistvěji, obzvlášť u seniorů jsou tyto rozdíly více nápadné,
proto rozlišujeme věk kalendářní a biologický:
 kalendářní věk – je dán datem narození
 biologický věk – věk, který bychom člověku tipovali podle vzhledu, fyzické
a psychické vitality, biologický věk je ovlivněn několika faktory, hlavním
faktorem je zdravý životní styl – zdravá výživa, kouření, pohybová aktivita,
stres a dostatek odpočinku a spánku, na biologický věk má vliv i genetika a
rodinná zátěž (Fořt, 2014).
1.6 VÝŽIVA A HYDRATACE U SENIORŮ
U seniorů je výživa a hydratace velký problém. Seniorům se snižuje pocit žízně,
zapomínají na příjem tekutin během dne nebo se obávají časté nutnosti močení, což je
stresující hlavně pro méně mobilní seniory, a proto záměrně snižují příjem tekutin. Je
však nutné, aby přijímali tekutinu i bez pocitu žízně, a to po menších dávkách během
celého dne. Denní příjem tekutin by měl být alespoň 1, 5 litru. Nejvhodnější tekutiny jsou
čaje, ředěné ovocné šťávy, voda, minerální vody v omezeném množství, nejlépe
neslazená (Jiříková, 2014).
V oblasti výživy řešíme u seniorů nejčastěji dva problémy, buď senioři trpí
malnutricí (podvýživou) nebo obezitou. Senioři často podceňují potřebu potravy. Na
příjem potravy má vliv také zdravotní stav seniora, nechuť k jídlu, snížená mobilita, s tím
spojená schopnost nákupu, a dokonce nevyhovující zubní protéza (Jiříková, 2014),
(Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Holmerová, Weber a kol., 2008).
22
MALNUTRICE
Malnutrice je patologický stav vznikající z důvodu nedostatku živin. Pokročilé
stadium bílkovinné a energetické malnutrice se nazývá kachexie. U hospitalizovaných
pacientů se malnutrice objevuje velmi často, tento stav zhoršuje hojení ran a prodlužuje
dobu hospitalizace. Malnutrice stoupá s přibývajícím věkem, malnutricí trpí až 50 %
seniorů.
U hospitalizovaných pacientů je nutno zjistit nutriční anamnézu:
 váhu, výšku, BMI,
 váhový úbytek a časový interval,
 stravovací návyky,
 chuť k jídlu,
 psychosociální stresové situace.
Malnutrice se zjišťuje fyzikálním vyšetřením a laboratorními výsledky (Kalvach,
Zadák, Jirák, Zavázalová, Holmerová, Weber a kol., 2008).
23
2 ZLOMENINY
Zlomenina je definována jako porucha kontinuity kosti. Zpravidla bývá úplná, ale
může být i neúplná.
Nejčastější typ zlomeniny u seniorů je zlomenina krčku stehenní kosti, pro seniory
život ohrožující poranění především z důvodů komplikací – embolické, plicní, nemožnost
vertikalizace a bolest (Repko a kol., 2012).
2.1 ROZDĚLENÍ ZLOMENIN
Zlomenina může být úplná (kompletní přerušení kosti) nebo neúplná – infrakce
(nalomení).
Zlomeniny můžeme dělit podle několika hledisek:
1) podle linie lomu:
 příčné,
 šikmé,
 spirální,
 kompresivní (např. zlomeniny obratlových těl).
2) podle mechanizmu vzniku:
 úrazové – vznikají přímým nebo nepřímým mechanismem,
 únavové – vznikají dlouhodobým přetěžováním, při únavě svalové manžety,
nejčastěji bývají postiženy metatarzální kosti (zánártní kosti),
 patologické – zlomenina v patologickém terénu, vzniká nevelkým někdy i
netypickým násilím.
24
3) podle počtu úlomků:
 jednoúlomkové,
 dvouúlomkové,
 víceúlomkové,
 tříštivé.
4) podle dislokace:
 dislokované (s psunem), posun může být do stran, do délky,
 nedislokované (bez posunu) (Veselý a kol., 2011), (Wendsche, Veselý a kol,
2015).
ROZDĚLENÍ ZLOMENIN PROXIMÁLNÍHO FEMURU
- podle anatomické lokalizace dělíme zlomeniny na:
1) zlomeniny hlavice femuru
2) zlomeniny krčku femuru:
 intrakapsulární – subkapitální zlomeniny - linie lomu probíhá těsně pod hlavicí
kosti stehenní,
-transcervikální zlomeniny - linie lomu prochází středem
krčku kosti stehenní,
 extrakapsulární – petrochanterické zlomeniny – nejčastější typ zlomeniny
proximálního femuru, linie lomu se šíří oběma trochantery,
- intertrochanterické zlomeniny – linie lomu zasahuje
hlavici, krček a část velkého trochanteru,
25
- subtrochanterické zlomeniny – linie lomu je v oblasti
proximálního konce femuru a diafýzou femuru (Chomiak,
Vaculík), (Luckerová a kol., 2014), (Wendsche, Veselý a kol,
2015).
Obrázek 1 Rozdělení zlomeniny krčku femuru
Zdroj: Vlastní nákres, 2018
26
Obrázek 2 Intrakapsulární zlomenina Obrázek 3 Extrakapsuární zlomenina
Zdroj: Vlastní focení, 2018 Zdroj: Vlastní focení, 2018
2.2 PŘÍČINY ZLOMENIN
Zlomeniny proximálního femuru jsou typické pro dvě skupiny lidí. Menší skupinu
lidí tvoří mladí lidé, především muži po dopravních nehodách, sportovních úrazech nebo
při pádu z výšky.
Druhou větší skupinu tvoří staří lidé, a to především ženy starší 60 let. Ke
zlomeninám proximálního femuru u starších lidí dochází při pádech na bok po zakopnutí
nebo při náhlých, neočekávaných pohybech. Zlomeniny proximálního femuru vznikají
při pádech, na který si pacienti nepamatují z důvodu krátkodobého bezvědomí. Určitý
podíl na pádech mají neurologické obtíže. K úrazům u starších lidí dochází nejčastěji
v domácím prostředí. Předpokládá se nárůst zlomenin proximálního femuru z důvodu
zvyšování věku populace (Chomiak, Vaculík), (Luckerová a kol., 2014), (Matějovská
Kubešová a kol., 2009).
27
PŘÍČINY PÁDŮ
Upadnout může člověk mladý i starší, u starších lidí jsou k tomu větší předpoklady
z důvodu zhoršování zraku a sluchu, zhoršování stability a snižování tělesných funkcí.
Pacienti se do nemocnice často dostávají až několik hodin, či dnů od úrazu, bývají
dehydratovaní, podchlazení, znečištění a mohou mít již proleženiny.
Příčinou pádů mohou být vnitřní a vnější faktory:
 vnitřní faktory – kardiovaskulární – ortostatická hypotenze,
- neuromotorické – svalová slabost, Parkinsonova nemoc, poruchy
chůze, CMP, závratě s poruchou rovnováhy, parestézie (brnění),
hemiparéza (dočasné ochrnutí poloviny těla), epileptické záchvaty,
- psychiatrické – demence, deprese,
- změny pohybového aparátu – osteoporóza, artróza, po operaci
kloubů a končetin,
- porucha sluchu a rovnováhy - vertigo (závrátě),
- poruchy zraku – katarakta (šedý zákal), glaukom (zelený zákal),
- metabolické – hypotyreóza, hypoglykémie, anémie, dehydratace,
- mikční problémy – močová inkontinence, nykturie,
- poruchy svalstva a skeletu – kontraktury, svalová atrofie,
 vnější faktory – nejčastější problém je špatné vybavení bytu - koberce, podložky,
kluzká podlaha, mokrá podlaha, dlaždice, špatné osvětlení, kabely, schody.
Dalším problémem je špatně zvolená obuv. Také některé léky mohou mít vliv na
rovnováhu a mohou přispět k pádu člověka – sedativa, anxiolytika,
antihypertenziva a antidepresiva (Hronovská, 2012), (Matějovská Kubešová a
kol., 2009).
28
Rozeznáváme pády:
 pády zhroucením – při náhlé ztrátě svalového napětí – při CMP, TIA, ortostatická
hypotenze – pacient padá jako kláda,
 pády skácením – při těžké poruše rovnováhy – tyto pády způsobují těžké úrazy,
 pády zakopnutím – často u Parkinsonovy nemoci – pacient padá dopředu na
natažené ruce – tyto pády způsobují těžké úrazy,
 pády zamrznutím – tehdy, když pacient nemůže při chůzi zvednout končetinu, aby
udělal další krok (Hronovská, 2012), (Matějovská Kubešová a kol., 2009).
PREVENCE PÁDŮ U STARŠÍCH LIDÍ
Nejčastější mechanismus zlomeniny krčku stehenní kosti je pád, proto je nesmírně
důležitá prevence pádů. U starších lidí je potřeba častá edukace v rámci prevence pádů.
Doporučená opatření pro prevenci pádů – přizpůsobit bytové podmínky seniora
pro bezpečný pohyb a zvolit vhodnou a pevnou obuv. Po domluvě s lékařem vysadit
pokud možno léky, které mohou ovlivnit rovnováhu. Prevence osteoporózy a
dehydratace. Pořídit SOS tlačítko na mobilní telefon nebo SOS náramek pro přivolání
pomoci při pádu (Hronovská, 2012).
2.3 DIAGNOSTIKA ZLOMENIN
Diagnózu zlomeniny lékař stanovuje po posouzení mechanizmu úrazu a dále na
podkladě klinického nálezu. Při zlomenině dominuje lokální bolestivost, otok a hematom,
na první pohled je zřejmé zkrácení končetiny i o několik centimetrů, zevní rotace,
semiflexe (částečné pokrčení končetiny) v kyčli, deformace končetiny, nemožnost
pohybu končetiny a chůze, je zjištěn patologický pohyb a bývá krepitace (tření úlomků o
sebe). Definitivní diagnózu lékař stanovuje na podkladě RTG vyšetření ve dvou
projekcích, dnes se také využívá CT vyšetření s 3D rekonstrukcí k přesnému posouzení
tvaru lomných linií, velikosti a dislokaci úlomků (Luckerová a kol., 2014), (Veselý a kol.,
2011), (Wendsche, Veselý a kol, 2015).
29
2.4 LÉČBA ZLOMENIN KRČKU STEHENNÍ KOSTI
Léčba zlomenin je konzervativní nebo chirurgická. Při volbě chirurgické léčby je
potřeba zhodnotit typ zlomeniny, stabilitu, věk, celkový stav pacienta, dosavadní mobilitu
a aktivitu pacienta, časový interval od úrazu, stav kosti a kyčelního kloubu a schopnost
spolupráce pacienta při rehabilitaci po operaci.
Konzervativní léčba je léčba klidem, která se řídí základními zásadami – repozicí
(nápravou postavení) a fixací v anatomickém postavení, dostatečnou stabilitou fixace,
použitím šetrných technik při repozici a časnou mobilizací se správně prováděnou
rehabilitací. Při konzervativní léčbě je myšlena nekrvavá repozice. Pacienti musí
dodržovat klid na lůžku a začínají nacvičovat chůzi s odlehčením zraněné dolní
končetiny. Ke konzervativní léčbě se přistupuje nejčastěji v případě nedislokovaných
zlomenin krčku stehenní kosti jak u pacientů ležících, tak u pacientů, kteří nejsou schopni
operačního výkonu. Z důvodu vysokého rizika dislokace zlomeniny jsou při
konzervativním postupu nutné časté rentgenové kontroly.
Operační léčba je indikována u dislokovaných zlomenin krčku stehenní kosti, má
proběhnout co nejdříve, nejlépe do šesti hodin od úrazu. Ještě před samotným operačním
výkonem se pacientovi podávají profylakčně (preventivně) antibiotika. Provádí se
osteosyntéza nebo aloplastika. Výběr léčebné metody zlomeniny krčku stehenní kosti
závisí především na věku pacienta. U pacientů ve věku 65 – 70 let s dislokovanou
zlomeninou krčku stehenní kosti je indikována osteosyntéza. Většina pacientů se
zlomeninou krčku stehenní kosti je akutně operována traumatologickou službou na
příslušném pracovišti. V současné době je cílem operačního řešení pravidlo 4R –
repozice, retence, rehabilitace a resocializace – znamená to snahu o brzký návrat pacienta
do původního života (Dungl a kol., 2014), (Chomiak, Vaculík), (Luckerová a kol., 2014),
(Matějovská Kubešová a kol., 2009), (Repko a kol., 2012), (Wendsche, Veselý a kol,
2015).
30
Osteosyntéza:
Cílem osteosyntézy je zachovat vlastní kyčel.
 PFN, PFNA – proximální femorální hřeb, používá se u laterální zlomeniny krčku
kosti stehenní,
 DHS – dynamický kompresní šroub, upřednostňováno u pacientů, kteří trpí
osteoporózou,
 Gama hřeb.
Aloplastika:
Aloplastika je operace, při které se nahrazuje celý kloub nebo jeho část cizím
materiálem. Nejčastěji jsou používány kovy a jejich slitiny, plasty a keramika.
 TEP – totální endoprotéza – je indikována u pacientů biologicky mladších, kde
se předpokládá návrat do běžného života s delší dobou přežití a u pacientů se
závažnou artrózou. Je implantována jak jamka kyčelního kloubu, tak kloubní
hlavice.
 CKP – cervikokapitální endoprotéza – je indikována u biologicky starších
pacientů - u pacientů starších 75 let a více, u pacientů polymorbidních, u pacientů,
u kterých se předpokládá doba přežití v horizontu několika let a u pacientů, u
kterých z důvodu jejich zdravotního stavu nelze provést rozsáhlejší výkon, jako
je implantace TEP. Implantace CKP je výkon kratší a méně zatěžující. Je
implantována pouze femorální část, její větší hlavice je zakloubena do
ponechaného lůžka acetabula. Implantace CKP je indikována u kloubů bez nebo
jen s minimální artrózou (Dungl a kol., 2014), (Chomiak, Vaculík), (Luckerová a
kol., 2014), (Matějovská Kubešová a kol., 2009), (Repko a kol., 2012),
(Wendsche, Veselý a kol, 2015).
31
Obrázek 4 CKP Obrázek 5 TEP
Zdroj: Vlastní focení, 2018 Zdroj: Vlastní focení, 2018
Traumatická indikace CKP:
 zlomeniny, kde nelze použít osteosyntézu,
 selhání osteosyntézy,
 nekróza hlavice femuru,
 poúrazová artróza (Veselý a kol., 2011).
Kontraindikace CKP:
 infekce kloubu,
 velké kostní defekty,
 defekty měkkých tkání,
 ochabnutí nebo chybění svalové manžety kolem kloubu,
 nespolupracující pacient (Veselý a kol., 2011).
32
3 PŘEDOPERAČNÍ, PERIOPERAČNÍ A POOPERAČNÍ
PÉČE
U každé operace je velmi důležité pacienta na operaci řádně připravit, ať je to
operace plánovaná, nebo urgentní. U pacientů se zlomeninou krčku stehenní kosti bývá
předoperační příprava urgentní. Ze subjektivního pohledu, je pro pacienta důležitější péče
po operaci.
3.1 PŘEDOPERAČNÍ PÉČE
Předoperační příprava nastává po stanovení diagnózy lékařem a rozhodnutí
pacienta operovat. Součástí předoperační přípravy je podepsání informovaného souhlasu
o operaci pacientem.
Předoperační příprava zahrnuje laboratorní odběry dle ordinace lékaře – nejčastěji
hematologické, biochemické a koagulační vyšetření krve, včetně odběru krve na
stanovení krevní skupiny pro případ potřeby transfuze.
Pacientovi se již při příjmu provede EKG záznam, RTG srdce a plic a změří se
fyziologické funkce – TK, P a SpO2. Tato vyšetření jsou nutná pro interní předoperační
vyšetření. Když je pacient z interního hlediska operačního výkonu v celkové anestezii
schopen, což znamená, že interní lékař uznal pacienta schopným operaci podstoupit bez
rizika zhoršení celkového zdravotního stavu pacienta a nepředpokládá ohrožení života, je
možno provést anesteziologické vyšetření.
V rámci anesteziologického vyšetření stanoví anesteziolog premedikaci na noc
před operací a premedikaci na den operace, kterou všeobecná sestra pacientovi podá podle
ordinace lékaře na výzvu z operačního sálu. Anesteziologické vyšetření zahrnuje
rozhovor pacienta s anesteziologem o typu anestezie a jejím průběhu. Pacient je poučen
o nutnosti být od půlnoci lačný - nesmí nic jíst, pít ani kouřit.
Předoperační péče zahrnuje také rozhovor pacienta s lékařem, který ho bude
operovat.
33
V den operace je nutná důkladná hygiena pacienta a vyholení operačního pole. Na
základě zvyklostí oddělení se provádí bandáž dolních končetin jako prevence
trombembolické nemoci. Všeobecná sestra zavede PŽK z důvodu infuzní, ATB
profylaktické nebo diabetické terapii.
Před odvozen na operační sál je nutné, aby se pacient vymočil, odstranil veškeré
šperky – prsteny, naušnice, řetízky, náramky a snímatelnou zubní protézu. Na operační
sál pacient odjíždí se sanitářem v doprovodu všeobecné sestry (Luckerová a kol., 2014),
(Matějovská Kubešová a kol., 2009).
3.2 PERIOPERAČNÍ PÉČE
V předsálí operačního sálu je pacient přeložen na převozné lůžko, je mu nasazena
jednorázová čepice a je přikryt jednorázovou přikrývkou, pod kterou je svlečený. Takto
připravený pacient je předáván všeobecnou sestrou anesteziologické sestře, nebo přímo
anesteziologovi, společně s pacientem předává všeobecná setra také chorobopis pacienta.
Operační výkon provádí operační skupina, kterou vede operatér se svými asistenty
a sálovými sestrami na operačním sále určený pouze ke kostní operativě. Velmi důležité
je dodržování aseptických postupů.
Operační výkon se provádí v celkové anestezii, nebo ve svodné anestezii:
 celková anestezie – pacient má narkózu, je pro pacienta méně nepříjemná,
 svodná anestezie – injekcí jsou léčiva aplikována mezi obratlové oblouky
do určité části páteřního kanálu, necitlivost dolních končetin od úrovně
pasu dolů, má méně komplikací (Dungl a Kubeš), (Repko a kol., 2012),
(Zeman a kol., 2016).
O typu anestezie rozhoduje anesteziolog.
34
Operační výkon se provádí v poloze vleže na zádech s addukcí kyčle a kolene,
kyčelní kloub mírně přesahuje operační stůl. Na operovanou končetinu je nasazena
extenze. Po implantaci endoprotézy se zkoušejí pohyby kyčle ve všech směrech, aby se
zjistila stabilita a funkčnost implantátu. Operační výkon trvá 60 – 120 minut. Před zašitím
operační rány se vkládá Redonův drén, který odvádí přebytek krve a zabraňuje otoku
stehna. Již během operačního výkonu na operačním sále se provádí kontrolní rentgenový
snímek pro kontrolu správné implantace endoprotézy, pouze při implantaci CKP se RTG
snímek na operačním sále neprovádí.
Po ukončení operace je pacient již probuzený a reagující na podněty předáván
v předsálí anesteziologem všeobecné sestře z dospávacího pokoje nebo všeobecné sestře
z JIP (Dungl a Kubeš), (Repko a kol., 2012), (Zeman a kol., 2016).
Obrázek 6 Poloha pacienta při implantaci CKP
Zdroj: Vlastní focení, 2018
Obrázek 7 Poloha pacienta při implantaci CKP
Zdroj: Vlastní focení, 2018
35
Obrázek 8 Operační rána po ukončení operačního výkonu
Zdroj: Vlastní focení, 2018
3.3 POOPERAČNÍ PÉČE
Pacient po implantaci TEP nebo při komplikacích na operačním sálu je překládán
přímo z operačního sálu na JIP. Po implantaci CKP nebo po osteosyntéze a při
nekomplikovaném průběhu operace je pacient bezprostředně po operaci monitorován na
dospávacím pokoji, který je součástí centrálních operačních sálů.
Na dospávacím pokoji dochází k monitorování fyzikálních funkcí a řešení
komplikací, k péči o průchodnost dýchacích cest a toaletu dýchacích cest, k monitoraci
bilance tekutin – diuréza, odvod z drénů, prosakování krytí a krvácení z rány, dále je na
dospávacím pokoji podávána infuzní terapie a analgézie a je pečováno o tělesnou teplotu
pacienta.
Z dospávacího pokoje je pacient přeložen na standardní oddělení. Dle stavu
pacienta se provádí kontrolní RTG vyšetření cestou z dospávacího pokoje nebo až další
den. Na standardním oddělení je prováděna kontrola fyziologických funkcí – TK, P,
SpO2, vědomí pacienta a dýchání dle standardu. Při poklesu SpO2 pod hodnotu 92 % je
pacientovi podáván kyslík pomocí kyslíkových brýlí nebo kyslíkové masky. Ošetřující
lékař určí, které kontrolní krevní odběry budou provedeny - nejčastěji hematologické a
biochemické. Samozřejmostí je kontrola operační rány a funkčnosti drénu. Pacientovi
jsou aplikovány léky proti srážení krve a vymotávány elastické bandáže dolních končetin
jako prevence trombembolické nemoci.
36
Pacient je uložen v poloze na zádech nebo na neoperovaném boku. Operovaná
končetina je podkládána. Po implantaci TEP nebo CKP má pacient na operované
končetině antirotační botu, při polohování na bok je nutné mezi končetiny vkládat klín,
aby nedošlo k luxaci implantátu. Velmi důležitá je i edukace pacienta. Musí být
informován o tom, že nesmí křížit končetiny. Mobilizace pacienta nastává již první den
po operaci dle stavu pacienta a ordinace lékaře.
První převaz operační rány provádí lékař za asistence všeobecné sestry většinou
druhý den po operaci, při prosáknutí krytí na operační ráně se převaz provádí již první
den po operaci. Dle množství odváděné krve a sekretu do Redonova drénu je drén
odstraněn. Po důkladné dezinfekci je operační rána opět kryta sterilním krytím.
Následující převazy se provádějí ob den, nebo podle prosáknutí sterilního krytí. Jestliže
se operační rána hojí per primam, je před propuštěním pacienta rána kryta již jen tekutým
obvazem – Novikovem, to bývá obvykle pátý až šestý den po operaci. Takto ošetřenou
operační ránu může pacient již sprchovat. Stehy z operační rány jsou vyndávány okolo
14. dne od operace.
Když se operační rána hojí per primam a pacient je schopen samostatné chůze o
podlažních berlích, je propuštěn šestý až sedmý den po operaci do domácí péče.
Podmínkou je však dobré rodinné zázemí. Bohužel větší procento pacientů po operaci
krčku stehenní kosti je překládáno na lůžka následné rehabilitace nebo do LDN (léčebny
dlouhodobě nemocných), kde dále probíhá rehabilitace, a až poté se dostávají do
domácího prostředí (Dungl a Kubeš), (Luckerová a kol., 2014), (Repko a kol., 2012).
Obrázek 9 Antirotační bota
Zdroj: Vlastní focení, 2018
37
Obrázek 10 Antirotační bota nasazena na končetině pacienta
Zdroj: Vlastní focení, 2018
POOPERAČNÍ ANALGÉZIE
Důležitou součástí pooperační péče je tlumení bolesti u pacienta po operaci.
Bolest je nepříjemný senzorický a emocionální zážitek, který je spojený se
skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně. Bolest je vždy subjektivní pocit,
vnímaná a vyjádřená bolest není často totožná.
Akutní bolest vzniká na základě poškození tkáně úrazem, onemocněním nebo
operačním výkonem. Bolest ovlivňuje respirační systém, kardiovaskulární systém, GIT,
muskuloskeletální systém a psychiku. Je nesmírně důležitá adekvátní léčba akutní bolesti,
v opačném případě může akutní bolest přejít v bolest chronickou, která mění psychiku
pacienta, ovlivňuje životní styl, výkonnost, návyky a navozuje deprese.
Cílem pooperační analgézie je umožnění včasné mobilizace a rehabilitace, snížení
rizika TEN (trombembolické nemoci), snížení výskytu nauzey a zvracení, rychlejší
zotavení a zkrácení doby hospitalizace (Repko a kol., 2012).
Farmakologie bolesti:
Podle intenzity bolesti se volí typ analgetika, podle třístupňového systému:
1) neopioidní analgetika
- do této skupiny patří léky: Novalgin, Paracetamol, Diclofenac, Ibupofen,
38
2) slabá opioidní analgetika
- zde jsou léky, které obsahují tramal a kodein,
3) silná opioidní analgetika
- do této skupiny patří Morfin.
Všechny tři skupiny se mohou kombinovat s adjuvantní léčbou, např.
s antidepresivy, kortikosteroidy, anxiolytiky a centrálními myorelaxanciemi. Takovéto
kombinace mají výrazně vyšší analgetickou účinnost než tyto látky podávané samostatně
(Repko a kol., 2012).
Způsob aplikace analgetik:
 intravenózní (i. v.) - aplikace látky do krevního řečiště, nejrychlejší a nejúčinnější
způsob podání,
 intramuskulární (i. m.) - aplikace látky do svalu,
 perorální (p. o.) - aplikace látky ústy,
 subkutánní (s. c.) - aplikace látky pod kůži, vhodné pro aplikaci opioidů,
 transdermální - aplikace látky na kůži, nejčastěji formou náplastí, pro léčku akutní
bolesti není vhodný – pomalý nástup účinku,
 rektální - aplikace látky do konečníku, vhodná forma pro aplikaci látky u malých
dětí (Repko a kol., 2012).
39
3.4 KOMPLIKACE
Peroperační komplikace:
 zlomenina – zlomenina diafýzy femuru - řeší se osteosyntézou,
 poranění velkých cév – poraněná arteria femoralis (stehenní tepna) a její větvení,
je nutná okamžitá revize a sutura,
 poranění nervů – poraněný nervus femoralis – nejčastěji tlakem elevatoria nebo
při koagulaci cév,
- poraněný nervus ischiadicus – nejčastěji při reoperacích TEP.
Časné komplikace:
 krvácení – většinou stačí nahradit krevní ztráty transfuzemi, při podezření na
poranění cévy je nutná okamžitá revize,
 luxace endoprotézy – projeví se bolestí a patologickým postavením končetiny, je
nutná repozice v celkové anastezii, při opakovaných luxacích je nutná reoperace,
 trombembolická nemoc – důležitá je její prevence – bandáže, rehabilitace, časná
mobilizace a podávání nízkomolekulárního heparinu.
Středně pozdní komplikace:
 dehiscence rány = rozestup rány – je nutné chirurgické ošetření = excize, výplach
a resutura,
 pozdní hematom – větší hematom je potřeba chirurgicky ošetřit = revize rány,
 časná infekce – většinou se projeví do 14 dnů – bolest, zarudnutí, otok, horečka
nad 38 ˚C a zvýšené hodnoty sedimentu a CRP (C-reaktivní protein), při zjištění
infekce je potřeba okamžitá revize, vypuštění zkaleného hematomu, odstranění
nekrotické tkáně, laváž (proplach) antibiotiky.
40
Pozdní komplikace:
 pozdní infekce – vzniká kdykoli po implantaci hematogenní cestou,
 latentní infekce – je způsobena kontaminací implantátu bez známek infekce, může
se projevit na RTG snímku jako aseptické uvolnění,
 uvolnění a migrace – uvolnění endoprotézy má své příčiny – chybná konstrukce
implantátu, chyby při implantaci endoprotézy, latentní infekce,
-projevuje se bolestí, zkratem končetiny a kulháním,
 periprotetická zlomenina – zlomenina stehenní kosti v oblasti implantátu, je nutno
přistoupit k výměně implantátu nebo provedení osteosyntézy (Dungl a kol.,
2014), (Repko a kol., 2012).
Dalším možným problém u starších lidí, je vznik dekubitů. Tento problém nastává u
pacientů, kteří byli ležící nebo méně mobilní již před operací, u pacientů s psychickými
poruchami, kteří nechtějí, nebo nemohou spolupracovat při rehabilitaci, nebo u pacientů,
kteří mají riziko vzniku dekubitů dle škály Nortonové (Příloha C).
DEKUBITY = proleženiny, tlakové rány
Vznikají tlakem, jehož hodnota překročí hodnotu normálního tlaku v kapilárách a
dojde k zástavě krevního oběhu s následkem poškození tkání ležících mezi kostní
prominencí a pokožkou. Vznik dekubitu je ovlivněn intenzitou a dobou působení tlaku,
špatný celkový stav pacienta, chemickými vlivy (stolice, moč, pot) a infekcí (Repko a
kol., 2012).
Lokalizace dekubitů - predilekční místa = nejčastější místa vzniku dekubitu, jsou místa
lokalizována nad kostními prominencemi - okcipitální krajina, temporální krajina a ucho,
lokty, lopatky, žebra, sakrální oblast, trochanterická krajina (pánev), sedací hrboly,
patelární oblast (koleno), hlavičky lýtkových kostí a paty (Repko a kol., 2012).
41
Klasifikace dekubitů:
I. stupeň – projevuje se mírným otokem a zarudnutím kůže postižené části těla, hlavní
změny probíhají v podkoží,
II. stupeň – nastává částečné poškození kůže, která je namodralá, někdy se již
objevuje puchýř, změny zahrnují podkoží a částečně již i cévy kůže,
III. stupeň – nastává nekróza všech tkáňových vrstev, oblast je černá, suchá nebo
naopak rozbředlá, defektní, je vysoké riziko infekce a vývoj septického stavu,
IV. stupeň – nastává zánět kosti a hnisavý zánět okolních kloubů (Repko a kol.,
2012).
PREVENCE DEKUBITŮ
U všech pacientů je důležitá prevence vzniku dekubitů. Velkou pozornost je nutné
věnovat těm pacientům, u kterých bylo zjištěno riziko vzniku dekubitů – zjišťuje
všeobecná sestra pomocí škály Riziko vzniku dekubitů dle Nortonové.
Mezi hlavní prvky prevence vzniku dekubitů patří polohování, odlehčování
rizikových částí těla, promazávání a masírování rizikových míst, časná mobilizace a
následná rehabilitace, důkladná osobní hygiena, udržování kůže v čistotě a suchu,
pravidelná výměna osobního prádla a lůžkovin, správně upravené lůžko, důležitá je
pravidelná kontrola rizikových míst (Kabelka, 2017), (Repko a kol., 2012).
IMOBILIZAČNÍ SYNDROM
Další z možných komplikací je imobilizační syndrom. Imobilizační syndrom
vzniká z důvodu nevyhnutelného nebo naordinovaného klidového režimu pacienta.
Následky imobility vedou až k dekondici, prohlubují se funkční poruchy a podporuje se
poškození různých orgánových systémů. K prvním změnám z důvodu imobility dochází
již během několika hodin, k rozvoji kompletního imobilizačního syndromu dochází
během 7 – 10 dnů (Wendsche, Veselý a kol, 2015).
42
Důsledky imobilizace:
 kosterní systém – dochází ke snížení kostní hmoty, rozvoj osteoporózy (řídnutí
kostí), demineralizace kostí – vyplavování vápníku – dochází ke křehkosti kostí,
ztuhnutí kloubů,
 svalová atrofie – dochází ke snížení svalové hmoty, zkracování šlacha fascií
v oblasti končetin a páteře, vznikají svalové kontraktury,
 respirační systém – dochází k jeho omezení, snižuje se vitální kapacita plic, hrozí
vznik pneumonie a rozvoj plicní nefunkčnosti,
 kardiovaskulární systém – dochází ke snížení výkonnosti, hlavní problémy jsou
tachykardie (zrychlený pulz) a ortostatická hypotenze (pokles krevního tlaku při
prudké změně polohy), také snížený žilní návrat a vznik trombembolických
komplikací,
 metabolické důsledky – nerovnováha mezi katabolismem a anabolismem –
vylučování dusíku, snížení bílkovin v plazmě – vznik otoků,
 gastrointestinální trakt – objevuje se nechutenství, snížený příjem bílkovin, což
může vést k malnutrici, častý problém je zácpa, z důvodu zpomalené střevní
peristaltiky, nedostatku pohybu, sníženého příjmu tekutin a vlákniny, také může
vzniknout dehydratace z důvodu sníženého pocitu žízně,
 urologické komplikace – hrozí dysurie, močová inkontinence a retence moči, také
z důvodu zavedení PMK hrozí infekce močových cest,
 kožní změny – snižuje se kožní turgor (napětí), kůže je suchá, křehká a hrozí vznik
dekubitů,
 centrální nervový systém – může dojít k apatii, ospalosti, poruchám smyslového
vnímání a neklidu.
Na omezenou pohyblivost reagují všechny tělesné systémy, ale následky se
projevují také v oblasti psychosociální – snížená motivace cokoliv se učit, poruchy
vnímání času a prostoru, poruchy spánku a pocit bezmocnosti (Wendsche, Veselý a
kol, 2015).
43
3.5 REHABILITACE
Definice rehabilitace dle WHO:
Rehabilitace je celospolečenský proces přesahující rámec zdravotnictví, jehož
cílem je zapojit člověka do aktivního života s využitím všech dostupných prostředků.
Rehabilitace zahrnuje širokou škálu postupů, aby zmírnila potíže způsobené disabilitou,
následným handicapem a usiluje o společenské začlenění postiženého.
Léčebná rehabilitace je součástí komplexní pooperační léčby. Jejím cílem je
upravit přechodně snížené, oslabené nebo ztracené funkce v rámci daného postižení na
co nejvýše možnou úroveň. Chybný pohybový režim nebo zanedbaná pooperační
rehabilitace může i zmařit náročný operační výkon. Důležité je vhodně vybrat léčebný
plán vzhledem k aktuálnímu stavu pacienta, jeho věku, schopnostem a chronickým
nemocem. Včasná mobilizace pacienta a edukace pacienta fyzioterapeutem je velmi
důležitá součást rehabilitace. Imobilizace může ohrozit další vývoj onemocnění. Hlavním
cílem pohybové aktivace je zabránit atrofii svalstva, degenerativním změnám na
chrupavkách a osteoporóze. Podmínkou je však spolupracující pacient, v opačném
případě se nikdy nedocílí požadovaných výsledků. Cílem léčebné rehabilitace je
soběstačný pacient.
Rehabilitace může být prováděna aktivně nebo pasivně:
 aktivní rehabilitace – volně svalovou kontrakcí pacienta, což je cílem
rehabilitace, pacient cviky provádí sám pod dohledem fyzioterapeuta,
 asistovaný pohyb – aktivní pohyb pacienta s dopomocí druhé osoby,
fyzioterapeut při pohybu pomáhá a vede pohyb tak, aby byl pohyb
prováděn správně,
- v rehabilitačním ošetřovatelství se asistovaný pohyb
nejčastěji využívá při manipulaci s pacientem, snažíme se využít jeho
pohybových schopností - zahrnuje cviky s končetinami, trupem,
nacvičování aktivit běžných činností, nácvik posazování, stoje a chůze,
 pasivní rehabilitace – pohyb provádí fyzioterapeut nebo přístroj k tomu
určený (nejčastěji motodlaha), pasivní pohyb je prováděn bez vlastní
44
aktivity pacienta (Dungl a Kubeš), (Kolář a kol., 2009), (Luckerová a kol.,
2014), (Repko a kol., 2012), (Wendsche, Veselý a kol, 2015).
Obrázek 11 Motodlaha
Zdroj: Vlastní focení, 2018
REHABILITACE PO OPERACI KRČKU STEHENNÍ KOSTI - CKP
V prvních dnech po operaci se cvičení zaměřuje na prevenci TEN
(trombembolické nemoci), plicní embolii a dekubitů. Součástí prvních kroků rehabilitace
je dechová rehabilitace. Od prvního dne začíná nácvik sedu na lůžku, polohování DKK –
využívají se klíny, molitany, kostky a antirotační bota k prevenci zevní rotace operované
končetiny po TEP i CKP kyčle – doporučená doba potřeby antirotační boty je 12 - 24
hodin, ale zaleží na operatérovi a na psychickém stavu pacienta. Poté je antirotační bota
sundána a operovaná končetina je podkládána polštářem nebo molitanem. Není-li možný
aktivní pohyb, volíme pasivní cvičení pomocí motodlahy.
Po operaci krčku stehenní kosti je důležité necvičit s operovanou končetinou flexi
nad 90˚, vyvarovat se zevní rotaci, addukci přes střední rovinu, nekřížit DKK, nevytáčet
operovanou končetinu, nelehat na operovaný bok, vkládat polštář nebo klín mezi kolena
při otáčení na bok – tato opatření se nazývají antiluxační pravidla. Pacienti by měli
antiluxační pravidla dodržovat po dobu třech měsíců od operace, během této doby se
vytvoří pevné a stabilní pseudopouzdro kloubu a pacienti se mohou již zapojit do běžného
života. Při nácviku chůze je důležitá vhodná obuv – pevná obuv s uzavřenou patou,
nácvik chůze v chodítku nebo o podpažních berlích s odlehčováním operované končetiny
dle operatéra.
45
Po implantaci CKP mohou pacienti operovanou končetinu plně zatěžovat po
zhojení operační rány – doporučená doba odlehčení končetiny je 10 – 14 dní od operace,
ale vždy rehabilitační režim a zátěž operované končetiny záleží na doporučení operatéra.
Rekonvalescence po operaci krčku stehenní kosti obvykle trvá tři až šest měsíců
od operace, pacienti se vracejí do běžného života a k běžným činnostem, mohou také
dělat lehčí sportovní aktivity. Endoprotéza umožňuje návrat do plnohodnotného života,
ale určité sportovní aktivity zvyšují opotřebovávání endoprotézy, pacienti sami musejí
uvážit, jaké činnosti chtějí vykonávat. Ze sportovních aktivit se doporučuje plavání, jízda
na kole nebo rotopedu a turistika. Zakazují se všechny rizikové a kolizní sporty – hokej,
parašutismus a jiné. Ostatní sporty v přiměřené míře a frekvenci není nutné zakazovat,
pacienti například rekreačně lyžují, hrají tenis a golf (Dungl a Kubeš), (Kolář a kol.,
2009), (Luckerová a kol., 2014), (Repko a kol., 2012), (Wendsche, Veselý a kol, 2015).
46
4 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTKY PO
ZLOMENINĚ KRČKU STEHENNÍ KOSTI
Cílem této části bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči realizovanou
metodou ošetřovatelského procesu u pacientky po zlomenině krčku stehenní kosti dle
klasifikačního systému 13 domén, dle klasifikačního systému je sestavena ošetřovatelská
anamnéza, na základě zjištěných údajů jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy dle
NANDA I taxonomie II 2015–2017, které jsou seřazené dle priorit. Vybrané
ošetřovatelské diagnózy jsou dále rozpracovány. Je navržen plán ošetřovatelské péče,
který je realizován a následně vyhodnocen.
Následující informace pro zhodnocení zdravotního stavu jsou získány vlastním
pozorováním, zapojením se do péče o pacientku, rozhovorem s pacientkou, od
ošetřujícího personálu, dále jsou čerpány z lékařské a ošetřovatelské dokumentace.
Veškeré informace jsou použity se souhlasem pacientky.
4.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: AZ
Pohlaví: žena
Rok narození: 1935
Věk: 82 let
Bydliště: žije s dcerou a její rodinou v rodinném domě se zahradou
Vzdělání: střední odborné učiliště
Zaměstnání: nyní důchodkyně, dříve prodavačka
Stav: vdova od roku 2012
Státní příslušnost: česká
Datum přijetí: 18. 12. 2017
47
Typ přijetí: urgentní
Oddělení: Úrazová chirurgie
Důvod přijetí udávaný pacientem:
Venku uklouzla a upadla, bolí ji pravá kyčel a nemůže se na nohu postavit.
Medicínská diagnóza hlavní:
Fractura colli femoris l. dx. dislocata
Medicínské diagnózy vedlejší:
Arteriální hypertenze, diabetes melitus II. typu, glaukom, ICHS se syndromem AP
4.2 HODNOTY A ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ PŘI PŘIJMU 18. 12. 2017
Tabulka 1 Fyziologické funkce při příjmu
TK: 160/80 Výška: 163 cm
P: 69´ Váha: 70 kg
D: 18´ BMI: 27
TT: 36,6 Pohyblivost: ležící
Stav vědomí: bdělá Orientace místem, časem a osobou: ano
Řeč, jazyk: český Krevní skupina: A, Rh faktor +
Zdroj: Ošetřovatelská dokumentace, 2017
Nynější onemocnění:
Dne 18. 12. 2017 venku uklouzla a upadla, poranila si pravou kyčel. Diagnostikována
fraktura krčku femuru vpravo, přijata k operačnímu řešení.
Informační zdroje:
Lékařská dokumentace, ošetřovatelská dokumentace, pacientka.
48
4.3 ANAMNÉZA
U pacientky byly zjišťovány všechny druhy anamnézy.
4.3.1 RODINNÁ ANAMNÉZA
 Matka: Zemřela ve věku 86 let, léčila se s arteriální hypertenzí.
 Otec: Zemřel ve věku 72 let na infarkt myokardu.
 Sourozenci: Má mladšího bratra – 79 let, dosud žije, léčí se s diabetes melitus II.
typu a je po TEP pravého kolene.
 Děti: má dvě děti, syna a dceru,
syn: má 61 let, léčí se s arteriální hypertenzí, s manželkou a synem žije
v rodinném domě,
dcera: má 59 let, s ničím se neléčí, žije společně s matkou a svou rodinou
v rodinném domě.
4.3.2 OSOBNÍ ANAMNÉZA
Překonaná a chronická onemocnění:
 od roku 1984 – arteriální hypertenze, léčena farmakologicky (tabulka 2),
pacientka kompenzována, pravidelné kontroly TK u praktického lékaře, pacientka
si TK měření také sama doma alespoň 1x týdně,
 od roku 1996 – diabetes melitus II. typu, léčena farmakologicky (tabulka 2),
pacientka kompenzována, pravidelné kontroly hodnoty glykémie u praktického
lékaře,
 od roku 2002 – ICHS se syndromem AP.
49
Hospitalizace a operace:
 1993 – operace fraktury distálního radia l. sin., zhojeno bez následků, obnovena
plná funkce končetiny,
 2014 – operace glaukomu, pacientka používá kapky do očí, jinak pacientka není
po operaci nijak omezena.
Očkování:
Pacientka podstoupila běžná očkování, nyní již třetím rokem se nechává
pravidelně očkovat proti chřipce, poslední očkování podstoupila v listopadu 2017.
Očkování ji pomáhá překonat zimní období, aniž by podlehla chřipce. Také pravidelně
podstupuje očkování proti tetanu, poslední přeočkování bylo v roce 2007.
4.3.3 LÉKOVÁ ANAMNÉZA
Tabulka 2 Chronická medikace
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Betaloc tbl. 200 mg ½-0-0 antihypertenziva
Carzap tbl. 16 mg 1-0-0 antihypertenziva
Nitromint tbl. 2,6 mg 1-1-0 vazodilatancia
Siofor tbl. 500 mg 1-0-1 antidiabetika
Stacyl tbl. 100 mg 0-1-0 antikoagulancia
Uni Timolol gtt. 0,5% 1-0-1 oftalmologika
Zdroj: Ošetřovatelská dokumentace, 2017
4.3.4 ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA
Pacientka je alergická na antibiotika penicilinové řady, na potraviny a jiné látky
zatím žádnou alergickou reakci neměla.
50
4.3.5 ABÚZY
Příležitostně si pacientka dopřeje 2 dcl červeného vína, většinou při rodinné
sešlosti, oslavě nebo setkání s přítelkyněmi. Každé ráno si ráda dopřeje kávu s mlékem,
ráda navštěvuje kavárny. Nekouří a nikdy nekouřila. Na léky a jiné návykové látky
závislost nemá a nikdy neměla.
4.3.6 GYNEKOLOGICKÁ ANAMNÉZA
Menarché: Ve 13 letech.
Cyklus: Měla vždy pravidelný cyklus bez problémů a větších bolestí.
Antikoncepce: Hormonální antikoncepci nikdy neužívala, o nitroděložním tělísku nikdy
ani neuvažovala.
Porod: Měla 2 přirozené porody, v roce 1956, kdy se jí narodil syn a o 2 roky později,
v roce 1958, kdy porodila dceru.
Menopauza: V 50 letech.
Samovyšetření prsou: V mladších věku vyšetření prováděla, nyní již neprovádí.
Poslední gynekologická prohlídka: Jako mladá žena chodila na prohlídky pravidelně
každý rok, teď v pokročilém věku pravidelně nechodí, na posledy na prohlídce byla před
5 lety, v roce 2012.
4.3.7 SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Stav: Paní je vdova od roku 2012, smrt manžela nese stále těžce, byli manželé 56 let.
Bytové podmínky: Žije s dcerou a její rodinou v rodinném domě.
Vztahy a role: Žije obklopena milující rodinou, vztahy mají pěkné a pevně spolu jako
rodina drží. Je matkou, tchýní, sestrou, snachou, babičkou a již i prababičkou.
51
Záliby a volnočasové aktivity: Ráda čte, vaří a peče pro rodinu, pěstuje květiny a stará
se o zahradu, také ráda chodí na procházky sama, se psem nebo s přítelkyněmi, volný čas
tráví i v kavárnách a srazech s přáteli.
4.3.8 PRACOVNÍ ANAMNÉZA
Vzdělání: Vystudovala střední odborné učiliště, obor prodavačka.
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: Od 18 let po dobu 31 let pracovala
v jedné firmě, poté vystřídala ještě několik firem. Do důchodu odešla v 59 letech v roce
1994, a to do důchodu starobního.
Ekonomické podmínky: Dobré.
4.3.9 SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA
Pacientka věří v Boha. Každou neděli se snaží chodit do kostela.
4.4 FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ SESTROU
Fyzikální vyšetření provedeno během dne příjmu pacientky na oddělení, 18. 12. 2017.
Hlava: poklepově nebolestivá, bez zjevných deformit a defektů, normocefalická
Oči: zornice izokorické (stejně velké), skléry bílé, spojivky prokrvené, brýle na čtení
Uši, nos: bez výtoků, bez problémů
Rty: prokrvené, suché
Dásně, sliznice dutiny ústní: bez zjevných defektů, sliznice vlhké
Jazyk: plazí středem, bez povlaků, suchý
Tonzily: bez povlaků, nezvětšené
Chrup: snímatelná zubní protéza horní i dolní
52
Krk: souměrný, šíje volně pohyblivá, bez otoků, náplň krčních žil nezvětšená, pulzace
karotid souměrná
Hrudník: symetrický, pevný, bez zjevných deformit, poklep čistý, bez podkožního
emfyzému
Plíce: dýchání sklípkové čisté, bez patologie, frekvence v normě
Srdce: frekvence v normě, pulz pravidelný, dobře hmatný
Břicho: měkké, prohmatné, nebolestivé, bez rezistencí, peristaltika živá
Játra: nezvětšená
Slezina: nehmatná
Genitál: bez deformit a výtoku
Uzliny: nezvětšené
Páteř: zakřivení fyziologické, poklepově a palpačně nebolestivá
Pánev: pevná, bolestivost v oblasti pravé kyčle
Končetiny: HKK a LDK volně pohyblivé, postavení v normě,
PDK v patologickém postavení, bolestivost v oblasti kyčle, mírný zkrat
končetiny, aktivní i pasivní pohyblivost omezená
Klouby: pohyblivost přiměřená věku
Reflexy: v normě
Čití: neporušené
Periferní pulzace: hmatná, končetiny teplé, prokrvené
Varixy: drobné varixy na dolních končetinách, které nedělají pacientce žádné problémy
Kůže: kožní turgor snížený, kožní integrita neporušená, bez defektů
Otoky: otok pouze v oblasti pravé kyčle
53
4.5 DIAGNOSTIKA
Pacientka byla přivezena RZP, kterou zavolala dcera pacientky, na urgentní
příjem nemocnice.
4.5.1 DIAGNOSTIKA PŘI PŘÍJMU
Při příjmu bylo provedeno celkové vyšetření pacientky, pacientka byla bez
známek traumatu, vyjma PDK. PDK s mírným zkratem a naznačenou vnitřní rotací,
palpačně bolestivá, aktivní i pasivní hybnost končetiny byla omezena. Byla provedena
kontrola fyziologických funkcí – TK - 160/80, P – 69´, SpO2 – 98 %.
Bylo provedeno RTG vyšetření pravé kyčle, kde byla potvrzena dislokovaná
zlomenina krčku femuru, RTG vyšetření srdce a plic, které později na standardním
oddělení bylo potřeba na interní předoperační vyšetření.
Na emergency byly odebrány krevní vzorky – hematologické, biochemické,
koagulační a krevní skupina a byly objednány 2j erymasy.
4.5.2 DIAGNOSTIKA PŘED OPERACÍ
Na oddělení proběhlo interní předoperační vyšetření – kontrola TK – 145/75,
dvanácti svodové EKG, RTG srdce a plic z přijmu, zároveň proběhlo diabetologické
konzilium – glykémie – 6,7 mmol/l, pacientka byla výkonu v celkové anestezii schopna.
Za pacientkou přišel anesteziolog a provedl s pacientkou rozhovor o možnostech
anestézie v rámci anesteziologického vyšetření. Součástí předoperační přípravy byl také
rozhovor pacientky s operatérem a podpis informovaného souhlasu s operací.
4.5.3 DIAGNOSTIKA PO OPERACI
Pacientka byla operována v době operační služby, dospávací pokoj již byl
zavřený, proto byla pacientka po operaci transportována na standartní oddělení, kde
probíhala standartní pooperační péče - monitorace FF podle metodického pokynu,
kontrola celkového stavu pacientky, kontrola operační rány, funkčnost Redonova drénu,
citlivost a prokrvení končetiny, byly odebrány kontrolní krevní odběry dle ordinace lékaře
54
– hematologické, biochemické včetně glykémie, bylo provedeno kontrolní RTG vyšetření
operované končetiny.
4.6 TERAPIE
V každé etapě péče o pacientku byla prováděna léčba podle stavu pacientky.
4.6.1 TERAPIE PŘI PŘÍJMU
Pacientka na emergency udávala na numerické škále bolesti hodnotu 5/10, proto
ji byl aplikován Novalgin 2 ml/ 1 g inj. i. m., poté mírná úleva od bolesti na hodnotu 3/10.
4.6.2 TERAPIE PŘED OPERACÍ
Pacientka byla ponechána lačná a připravována na operační výkon, pacientce byl
napíchnut PŽK z důvodu infuzní a diabetologické přípravy – 500 ml 10% G + 12 j HMR
i. v. dle aktuální hodnoty glykémie. Pro zmírnění bolesti byla pacientce PDK podložena
a ledována. Z důvodu bolesti při pohybu byl pacientce zaveden PMK CH 16, který
odváděl čirou moč bez známek infekce.
Součástí bezprostřední předoperační přípravy byla ATB profylaxe i. v. –
Klindamycin 600 mg inj. i. v. do 100 ml F 1/1 a premedikace – Lexaurin 3 mg tbl. p. o.
4.6.3 TERAPIE PO OPERACI
Po operaci na standardním oddělení podávány analgetika dle pacientkou udávané
hodnoty na numerické škále bolesti.
Tabulka 3 Analgetická terapie po operaci
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Almiral inj. i. v. 75 mg 6-7 antirevmatika
Dexoket tbl. 25 mg 1-3 analgetika
Morphin 1% inj. s. c. 10 mg 8-10 analgetika
Novalgin inj. i. m. 1 g 4-5 analgetika
Zdroj: Ošetřovatelská dokumentace, 2017
55
Při nevolnosti naordinován lékařem Ondansetron 4 mg inj. i.v.
Součástí pooperační terapie byla prevence TEN – elastická bandáž obou DKK,
aplikace antikoagulancia - Zibor 2500 IU inj. s. c. 1x denně a včasná mobilizace – již
další den po operaci.
Dne 20. 12. dle ordinace lékaře byla pacientka edukována o aplikaci Ziboru s. c.
formou edukačního procesu, z důvodu aplikace injekcí po propuštění do domácího léčení,
byl proveden praktický nácvik aplikace (Příloha D).
4.7 UTŘÍDĚNÍ INFORMACÍ DLE DOMÉN NANDA I
TAXONOMIE II
Sběr informací ze dne 20. 12. 2017 (druhý den po operaci). Informace získané
pomocí rozhovoru s pacientkou, objektivním pozorováním pacientky a z ošetřovatelské
dokumentace.
Doména 1: PODPORA ZDRAVÍ
Subjektivně: Já jsem i ve svém pokročilém věku velmi aktivní člověk, ráda chodím na
procházky, na srazy s přáteli a pracuji na zahradě. Ráda si užívám života, nyní se trochu
bojím, že mi tento úraz změní mé zvyky a omezí mě v běžných činnostech. Přála bych si,
abych brzy zvládla rehabilitaci a nemusela být v nemocnici dlouho. Velmi doufám, že se
mi brzo podaří nohu rozhýbat a budu se moci věnovat činnostem jako před úrazem.
Hlavně bych chtěla být na Vánoce doma a užít se vánoční pohodu s rodinou.
Objektivně: Pacientka se již na první pohled zdá jako velmi aktivní a spolupracující
člověk. Doporučení veškerého zdravotnického personálu dodržuje, snaží se co nejvíce
činností zvládat sama, na lůžku je plně soběstačná, již brzy po operaci nacvičuje chůzi
s fyzioterapeutkou v chodítku.
Ošetřovatelský problém: 1 - křehkost
Priorita: střední
56
Doména 2: VÝŽIVA
Subjektivně: Já moc ráda jím, mám ráda snad vše, kromě vnitřností zvířat. Nejraději
mám klasickou českou kuchyni, kterou také velmi ráda vařím, hlavně pro mou rodinu,
když se všichni sejdeme. Bohužel mám cukrovku, takže musím dodržovat dietu, ale někdy
trochu zhřeším a nějakou sladkost, hlavně domácí buchty nebo dobrý koláč, si dám, tomu
neodolám, ale chodím pravidelně na kontroly k lékaři a hladinu cukru mám vždy
v pořádku. Problém mám spíše s dodržováním pitného režimu, občas mi musí dcera
připomínat, abych více pila. Na co nezapomínám, to je káva k snídani, a také odpoledne
po obědě, právě k nějakému dobrému koláči.
Objektivně: Pacientka během hospitalizace dodržuje diabetickou dietu, jí pravidelně 5x
denně celé porce. Občas jí rodina přinese něco sladkého, hlavně teď před Vánocemi
cukroví. Snaží se i dostatečné pít, pije hořký čaj nebo minerální vodu, zdravotnický
personál dohlíží nad příjmem tekutin a nabádá ji k vyššímu příjmu tekutin – během
hospitalizace má příjem tekutin za den okolo 1 300 ml. Pacientka se snaží být co nejvíce
soběstačná, činnosti spojené s příjmem tekutin a stravy zvládá v lůžku samostatně. BMI
má 27 - nadváha. Pacientka je diabetička na PAD, v předoperačním a pooperačním
období se prováděly pravidelné kontroly glykémie, nyní již dle diabetologa netřeba,
hodnoty glykémie měla pacientka po celou dobu monitorování v normě.
Ošetřovatelský problém: 1 - nadváha
Použitá měřící technika: měření BMI
Priorita: střední
Doména 3: VYLUČOVÁNÍ A VÝMĚNA
Subjektivně: Doma jsem problémy s vyprazdňováním moče a stolice neměla. Na stolici
chodím 1 x denně. Na močení mám nyní cévku, což je velmi pohodlné, a když jsem měla
bolesti, bylo příjemné, že jsem se nemusela trápit ještě s tímto problémem a zvedat zadek
na mísu, ale už se těším, že mi ji vyndají a já se budu snažit chodit na toaletu, aspoň budu
mít další důvod ještě více se snažit rehabilitovat a chodit o berlích, já totiž hrozně nerada
někoho obtěžuji a vše si ráda dělám sama.
57
Objektivně: Pacientka je zcela kontinentní. Kvůli bolestem jí byl před operací zaveden
PMK – odvádí čirou moč. Nyní se katétr kolíčkuje a zítra ráno je v plánu jeho vyndání.
Nejsou žádné známky infekce. Pacientka je již schopná přesednout na vozík a s dopomocí
personálu dojet na toaletu, nebo s doprovodem dojít v chodítku. Denní diuréza je okolo
1 400 ml. Na stolici i během hospitalizace chodí 1x denně, nejdříve se prázdnila na
podložní mísu, ale nyní již je transportována na vozíku na toaletu.
Ošetřovatelský problém: 1 – riziko dysfunkční gastrointestinální motility
Priorita: nízká
Doména 4: AKTIVITA - ODPOČINEK
Subjektivně: Mám hodně aktivit, při kterých si ráda odpočinu, od práce na zahradě a
v domě, přes procházky a posezení s kamarádkami, až k poklidnému čtení pěkné knihy.
Ráda spojuji příjemné s užitečným, jako je třeba hlídání vnoučat. Vím, že odpočinek je
důležitý, obzvlášť v mém věku, ale doma nerada nic nedělám, je to pro mě ztráta času,
tak si odpočinu, i když nuceně, alespoň zde v nemocnici, ale doufám, že to nebude trvat
moc dlouho. Ve svém věku již nemám čas ztrácet čas. Doma problémy se spánkem nemám,
tam spím celou noc, zde si občas musím vzít prášek na spaní.
Objektivně: Pacientka léčebný režim po operaci dodržuje, ale je vidět, že není zvyklá
odpočívat, nic nedělat a jen ležet. Snaží se poctivě rehabilitovat jak s fyzioterapeutkou,
tak i sama na lůžku, asi i proto je již druhý den po operaci schopná s fyzioterapeutkou
přejít po pokoji v chodítku a sama si sedat s dolními končetinami dolů z lůžka, ale velmi
dlouho sedět nevydrží, protože trpí bolestmi. Samozřejmě při některých činnostech, jako
je hygiena a vyprazdňování potřebuje již jen mírnou dopomoc. Při hygieně potřebuje
odvést do koupelny, dohlédnout na to, aby v koupelně neupadla. Při vyprazdňování
potřebuje pouze odvést na toaletu. Občas má problémy s usínáním, ale po tabletě na spaní
dle ordinace lékaře, spí celou noc.
Ošetřovatelský problém: 12 – poruchy spánku, zhoršená pohyblivost, deficit sebepéče
Použitá měřící technika: test Barthelové základních všedních činností (Příloha A)
Priorita: střední
58
Doména 5: PERCEPCE/KOGNICE
Subjektivně: Myslím si, že na můj věk mi to ještě docela myslí. (směje se) Se
zapomínáním to je zatím také dobré, samozřejmě sem tam něco zapomenu, ale většinou
to není nic důležitého, například co jsem ještě chtěla koupit v obchodě a musím tam jít
znovu, ale to se stává i mladším lidem. Velmi ráda čtu a luštím křížovky, což si myslím, že
mou paměť také udržuje v dobrém stavu. Také vyprávím vnoučatům různé historky ze
svého dětství, na které velmi ráda vzpomínám.
Objektivně: Pacientka je orientována místem, časem i osobou. Ani v pooperačním
období nebyly známky zmatenosti. Vzhledem k věku je potřeba některé úkony týkající se
převážně rehabilitace opakovat častěji, aby si v nich byla pacientka jistá a dělala je
správně. Když si není jistá, zda může určité pohyby provádět, ptá se zdravotnického
personálu a fyzioterapeutky.
Ošetřovatelský problém: 1 – zhoršená paměť
Použitá měřící technika: rozhovor s pacientkou
Priorita: nízká
Doména 6: SEBEPERCEPCE
Subjektivně: Jsem optimistka, věřím, že bude vše dobré, i když mně život už pár ran
nadělil. Už mám své odžité a mohu říct, že jsem měla krásný život. Teď ve stáří se nechci
trápit a něčeho se bát. Beru život tak, jak přijde, snažím se se vším poprat, stejně tak
s tímto úrazem.
Objektivně: Pacientka je vždy dobře naladěná, vždy usměvavá, není konfliktní a
s veškerým personálem spolupracuje. Operační rána a následná jizva ji nijak nevadí.
Ošetřovatelský problém: 1 – operační rána
Priorita: nízká
59
Doména 7: VZTAHY MEZI ROLEMI
Subjektivně: Mám velkou milující rodinu, žiji s dcerou a její rodinou v rodinném domě.
Jsem neustále obklopená lidmi, kteří jsou pro mě v životě nejdůležitější. Hrozně ráda
hlídám a užívám si čas s mými vnoučaty a již i pravnoučaty. Jsem velmi ráda, že jsem
ještě psychicky i fyzicky docela zdatná a mohu si tyto chvilky naplno užívat. Také mám
několik dobrých přátel, se kterými ráda trávím volné chvíle.
Objektivně: Za pacientkou chodí každý den několik návštěv. Vždy je vidět, že rodina i
přátelé ji velmi podporují a jsou ochotni ji s čímkoliv pomoci. Jelikož má takové rodinné
zázemí, odmítla následnou rehabilitační péči a z nemocnice půjde do domácího léčení.
Ošetřovatelský problém: 0
Doména 8: SEXUALITA
Subjektivně: Toto téma v mém věku není potřeba již rozebírat.
Objektivně: Při tomto tématu se paní rozesmála. Paní je vdova. Má 2 děti, proto
předpokládám, že v této oblasti problém nebyl. Vzhledem k její reakci na otázku, si
myslím, že v této oblasti již aktivní není.
Ošetřovatelský problém: 0
Doména 9: ZVLÁDÁNÍ/TOLERANCE ZÁTĚŽE
Subjektivně: Myslím si, že za svůj život jsem toho musela zvládnout již mnoho, člověk
zvládne unést víc, než si myslí, největší rána pro člověka je vždy smrt blízké osoby, čímž
jsem si také musela bohužel projít. Tato rána nikdy nepřebolí, ta v člověku zůstane
navždy. Vše ostatní se dá vždy přežít.
Objektivně: Při vzpomínce na manžela je pacientka smutná, ale jinak během celé
hospitalizace působí jako silná osobnost, která má ve svém životě vše pod kontrolou. Úraz
ji nijak nevyvedl z rovnováhy a snaží se o rychlé zotavení.
Ošetřovatelský problém: 0
60
Doména 10: ŽIVOTNÍ PRINCIPY
Subjektivně: Věřím v Boha, věřím, že i po smrti na člověka čeká něco pěkného a že se
setká s lidmi, kteří ho již opustili. Snažím se chodit do kostela každou neděli, ale někdy
do toho člověku přijde něco důležitějšího, nijak to s vírou nepřeháním a nikomu ji
nevnucuji. Mé děti věřící nejsou, nechodí do kostela a já jim to nijak nezazlívám, je to
každého rozhodnutí. Já jsem se také nikdy nenechala nikým ovlivnit a vždy jsem se
rozhodovala sama podle svého uvážení. Samozřejmě v manželství je to jiné, tam se musí
najít kompromis, ale my jsme se s manželem nakonec na všem vždy dohodli společně.
Nejdůležitější je najít svůj smysl života a ten já vidím v rodině a děkuji Bohu, že mám
úžasnou milující rodinu.
Objektivně: Pacientka je vitální, spokojená a rozhodná žena, která si stojí za svými
názory. Velmi ji záleží na její rodině a je vidět, že při sobě celá rodina velmi drží a jsou
si navzájem oporou.
Ošetřovatelský problém: 0
Doména 11: BEZPEČNOST - OCHRANA
Subjektivně: Alergickou reakci jsem za celý život měla pouze jednou v nemocnici, a to
na penicilin, jinak na žádné léky, ani jídlo alergická nejsem. Cévka na močení mi nevadí,
člověk pomalu neví, že ji má, ale je otravné ji nosit s sebou při nácviku chůze. Nejvíce mi
vadí asi ta rána po operaci, protože ta náplast tahá při každém pohybu a při převazu,
když to pan doktor dezinfikoval, tak to dost štípalo, ale prý to bylo kvůli tomu, že to byl
první převaz, tak to třeba bude příště lepší. Ale pořád to jsou věci, které se dají přežít a
člověka to v běžném režimu zase tak moc neobtěžuje. Hlavně jsem ráda, že se můžu sama
posadit a lehnout si v posteli jak chci, myslela jsem, že to bude se soběstačností horší, ale
musím zaťukat, že to jde docela dobře.
61
Objektivně: Pacientka je alergická na antibiotika penicilinové řady, na nic jiného žádnou
alergickou reakci neměla. Má riziko infekce z důvodu zavedeného PMK, ten odvádí čirou
moč a známky infekce nejsou, pálení při močení pacientka nepociťuje. Měla zavedený
PŽK, ale ten byl dnes ráno odstraněn. Určité riziko je i porušená kožní a tkáňová integrita
– rána je převazovaná lékařem za asistence všeobecné sestry, hojí se per primam a je krytá
sterilním krytím. U pacientky je riziko pádu. Je poučená o nutnosti doprovodu při chůzi
v chodítku. Signalizaci má u lůžka na dosah ruky. U paní je zjištěno riziko dekubitů, paní
se v lůžku sama polohuje a vertikalizuje s dopomocí personálu, žádné projevy dekubitů
nemá.
Ošetřovatelský problém: 9 – zavedený PMK, operační rána, riziko dekubitů
Použitá měřící technika: hodnocení rizika pádu dle Conleyové (Příloha B), riziko
vzniku dekubitů dle Nortonové (Příloha C)
Priorita: střední
Doména 12: KOMFORT
Subjektivně: Jako doma to tu samozřejmě není, i když je tu příjemné prostředí a ještě
příjemnější a ochotnější personál, je tu jiný režim, doma si člověk vstane z postele, v jaký
čas chce, zde se musí dodržovat určitý časový harmonogram, ale to se samozřejmě nedá
nic dělat. Spánek člověk může dohnat během dne. Nejhorší jsou ty bolesti nohy, ale něco
se musí vydržet, když je člověk nešikovný a způsobí si takovou nepříjemnost, ale
samozřejmě ne vždy dělám hrdinku a řeknu si o léky na bolest, hlavně před rehabilitací,
to pak chození jde lépe, a také na noc si nechávám píchnout injekci, abych se vyspala.
Ale doma je doma a už se moc těším na můj nastavený domácí režim.
Objektivně: Komfort pacientky je narušený hospitalizací a chodem oddělení, ale také
z důvodu akutní bolesti po operaci dolní končetiny. Nyní bolest hodnotí 2/10, ale večer
většinou udává bolest silnější - 6/10.
Ošetřovatelský problém: 2 – bolest, hospitalizace
Použitá měřící technika: dle numerické škály bolesti
Priorita: střední
62
Doména 13: RŮST/VÝVOJ
Subjektivně: Myslím si, že celý život vše probíhalo v pořádku, se svojí výškou jsem byla
spokojená, ale teď už nerostu, už se pouze zmenšuji. Ale jestli se myslí vývoj po psychické
a mentální stránce, tak to se snažím neustále rozvíjet, člověk se celý život, i ve stáří,
neustále něco učí.
Objektivně: Pacientka měří 163 cm a váží 70 kg. Dle anamnézy žádný problém ve vývoji
nebyl nalezen.
Ošetřovatelský problém: 0
63
4.8 SITUAČNÍ ANALÝZA ze dne 20. 12. 2017
Žena, 82 let, 18. 12. 2017 venku uklouzla, upadla a poranila si pravou kyčel,
dcerou přivolána RZP a paní byla odvezena na vyšetření do nemocnice, kde ji byla
diagnostikována zlomenina krčku stehenní kosti vpravo a byla přijata na oddělení úrazové
chirurgie k operačnímu řešení. Na oddělení byla provedena předoperační příprava a ještě
ten den byla provedena operace. Po operaci byla pacientka uložena zpět na standardní
oddělení úrazové chirurgie, kde probíhala standartní pooperační péče a nyní probíhá
rehabilitace.
Dnes, 20. 12., druhý den po operaci se pacientka cítí dobře, udává mírné bolesti
operované končetiny. Jsou jí podávána analgetika dle ordinace lékaře. Pacientka měla
zavedený PŽK, který jí byl dnes ráno odstraněn. Močí PMK, který jí byl zaveden v den
příjmu kvůli bolestivosti při pohybu, katétr odvádí čirou moč a kolíčkuje se, zítra je
v plánu jeho odstranění. Dnes lékař provedl první převaz operační rány. Rána se hojí per
primam, na ránu bylo dáno sterilní krytí, které je suché. Pacientka je diabetička na PAD,
dietní režim při hospitalizaci dodržuje, jí celé porce. Příjem a výdej tekutin se u pacientky
nezapisuje, ale pije dostatečně. Ranní hygiena probíhala u umyvadla vsedě na lůžku
s dopomocí zdravotnického personálu. Pacientka rehabilituje s fyzioterapeutkou,
s doprovodem přejde v chodítku po pokoji. Již zvládne přesednout s dopomocí na vozík,
proto již může být transportována na toaletu. Pacientka spolupracuje a snaží se být co
nejvíce samostatná. Za pacientkou chodí pravidelně návštěvy, má dobré rodinné zázemí,
dcera jí doma připraví podmínky pro to, aby mohla jít domů a nemusela absolvovat
následnou rehabilitaci nebo být přeložena do LDN. Pacienta by chtěla být na Vánoce
doma s rodinou.
64
4.9 STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny 20. 12., druhý den po operaci, byly uspořádání
podle priorit.
4.9.1 DIAGNÓZY ZAMĚŘENÉ NA PROBLÉM
Akutní bolest 00132
Deficit sebepéče při koupání 00108
Deficit sebepéče při oblékání 00109
Deficit sebepéče při vyprazdňování 00110
Zhoršená tělesná pohyblivost 00085
Zhoršené sezení 00237
Zhoršená schopnost přemísťování se 00090
Zhoršená chůze 00088
Zhoršený postoj 00238
Narušená integrita kůže 00046
Narušená integrita tkáně 00044
Narušený vzorec spánku 00198
Zhoršený komfort 00214
Syndrom křehkosti ve stáří 00257
Nadváha 00233
65
4.9.2 RIZIKOVÉ DIAGNÓZY
Riziko infekce 00004
Riziko pádů 00155
Riziko nestabilní glykémie 00179
Riziko dekubitu 00249
Riziko krvácení 00206
Riziko neefektivní periferní tkáňové perfuze 00228
Riziko poranění močového ústrojí 00250
Riziko periferní neurovaskulární dysfunkce 00086
Riziko prodloužení pooperačního zotavení 00246
Riziko dysfunkční gastrointestinální motility 00197
4.9.3 DIAGNÓZY PODPORY ZDRAVÍ
Snaha zlepšit sebepéči 00182
Snaha zlepšit znalosti 00161
66
4.10 DIAGNÓZY S NEJVYŠŠÍ PRIORITOU
Pacientka druhý den po operaci udává jako největší problém akutní bolest
z důvodu operační rány a zhoršenou soběstačnost především při hygieně. Velký problém
pro zdravotnický personál je riziko infekce z důvodu operační rány, PMK a PŽK, proto
právě tyto diagnózy bylo rozhodnuto rozpracovat.
4.10.1 AKUTNÍ BOLEST (00132)
Doména: 12. KOMFORT
Třída: 1. TĚLESNÝ KOMFORT
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potenciálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození
(Mezinárodní asociace pro studium bolesti), náhlý nebo pomalý nástup libovolné
intenzity od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem.
Určující znaky:
 výraz bolesti v obličeji (grimasa),
 ochranné chování,
 vyhledávání antalgické (úlevové) polohy,
 vlastní hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti.
Související faktory:
 fyzikální původci zranění (trauma).
Cíl krátkodobý: Pacientka udává bolest maximálně 2 – 3 při pohybu a klidovou bolest
neudává do pěti dnů od operace.
Cíl dlouhodobý: Pacientka neudává bolest při chůzi a běžných činnostech do dvou
měsíců od operace.
Priorita: střední
67
Očekávané výsledky:
 pacientka vždy informuje o pociťované bolesti všeobecnou sestru,
 pacientka vždy požádá všeobecnou sestru o analgetika bez ostychu,
 pacientka spí klidně celou noc již první den po operaci,
 pacientka se nevyhýbá pohybu z důvodu bolesti již první den po operaci,
 pacientka nemá při pohybu bolestivý výraz již druhý den po operaci,
 pacientka při pohybu nemá ochranné chování již třetí den po operaci,
 pacientka nevyhledává antalgickou polohu již čtvrtý den po operaci,
 pacientka zvládá chůzi a jiné činnosti bez bolesti do dvou měsíců.
Plán intervencí:
 pouč pacientku o nutnosti informovat všeobecnou sestru o pociťované bolesti,
všeobecná sestra a ostatní ošetřující personál, každý den,
 pouč pacientku o nutnosti použít signalizaci pro zavolání zdravotnického
personálu, všeobecná sestra a ostatní ošetřující personál, každý den,
 dej signalizaci pacientce na dosah ruky, všeobecná sestra a ostatní ošetřující
personál, každou směnu,
 ptej se pacientky na potřebu analgetik a eventuálně hypnotik na noc, všeobecná
sestra, každý večer,
 podávej pacientce analgetika a eventuálně hypnotika dle ordinace lékaře na noc,
všeobecná sestra, každý večer,
 pomoz pacientce upravit polohu na noc, všeobecná sestra, každý večer,
 pomoz pacientce při pohybu v lůžku, sanitářka a ostatní ošetřující personál, podle
potřeby,
 odpoutávej pozornost pacientky od bolesti činností, ošetřující personál, podle
potřeby,
 pouč pacientku o pohybech, kterým se má vyvarovat, fyzioterapeutka, všeobecná
sestra, při nácviku chůze a pohybu,
 poraď pacientce úlevovou polohu, fyzioterapeutka, všeobecná sestra, každou
směnu,
 ptej se pacientky na pociťovanou bolest, všeobecná sestra, každou směnu,
68
 sleduj u pacientky neverbální projevy bolesti, všeobecná sestra, každou směnu.
Realizace: U pacientky byly pravidelně sledovány verbální i neverbální projevy bolesti.
Pacientka měla na dosah ruky signalizaci a mohla kdykoliv zazvonit na ošetřující
personál. Pacientka věděla, že si může při bolesti říct o analgetika. Podle zjištěné intenzity
bolesti bylo postupováno následovně. Při bolesti 1 – 2, kdy pacientka nevyžadovala léky
proti bolesti, byla doporučena pacientce úlevová poloha, na zádech s podložením
operované končetiny, dolní končetina podložena molitanem a podle potřeby a pohodlí
pacientky byl molitan odstraněn. Nebo poloha na boku - na neoperovaném boku
s podložením končetin mezi koleny a kotníky, aby nedošlo k otlakům a luxaci operované
končetiny. Zdravotnický personál pacientce pomáhal posazovat se na lůžku
s končetinami dolů z lůžka. Byla snaha odpoutat pozornost pacientky od bolesti
rozhovorem a činnostmi - luštila křížovky, četla knihu a časopisy nebo sledovala TV. Na
bolest nejvíce zapomněla při návštěvě rodiny a přátel.
Pacientce byla také podávána analgetika dle ordinace lékaře a dle zjištěné hodnoty
bolesti na numerické škále.
V den operace, kdy pacientka pociťovala nejvyšší míru bolesti, jí byla aplikována
analgetika i. v. a i. m. – Almiral 3 ml/75 mg i. v. při bolesti 6 - 7 a Novalgin 2 ml/1 g i.
m. při hodnotě 4 - 5.
První den po operaci pacientka udávala stále silnou bolest, měla od lékaře
naordinována analgetika i. m. a p. o. dle udávané hodnoty bolesti, analgetika i. m. jí byla
aplikována před rehabilitací, v odpoledních hodinách, když čekala návštěvu a na noc, aby
se dobře vyspala.
Druhý den po operaci pacientka udávala mírnější bolesti, přes den již většinou
pacientka vyžadovala analgetika p. o. velikost bolesti 2 - 3 – Dexoket 25 mg tbl. p. o. Po
30 minutách od užití tablety pacientka udávala úlevu od bolesti z hodnoty 3 na 1.
Pacientka vyhledávala úlevovou polohu. Výjimečně pacientka vyžadovala analgetika i.
m. velikost bolesti 5 – nejčastěji před rehabilitací. Na noc si pacientka nechávala aplikovat
69
analgetika i. m. velikost bolesti 6 – Almiral 3 ml/75 mg i. m. Analgetika byla samozřejmě
podávána podle doporučeného časového intervalu nebo podle ordinace lékaře.
Hodnocení: Pacientce již druhý den po operaci zabírala analgetika p. o. – velikost bolesti
2 přes den a analgetika i. m. – velikost bolesti 6 na noc. Den před propuštěním, 23. 12.,
čtvrtý den po operaci pacientka nevyžadovala analgetika i. m. ani na noc, stačila jí pouze
analgetika p. o. a bolest celou noc neudávala.
Stanovený krátkodobý cíl byl splněn.
Dlouhodobý cíl byl splněn – při pravidelných kontrolách na ambulanci byla bolest
hodnocena sloužící sestrou, pacientka 20. 2. 2018, dva měsíce od operace, při kontrole
pacientka bolest při chůzi již neudává.
4.10.2 DEFICIT SEBEPÉČE PŘI KOUPÁNÍ (00108)
Doména: 4. AKTIVITA/ ODPOČINEK
Třída: 5. SEBEPÉČE
Definice: Zhoršená schopnost samostatně provádět nebo dokončit aktivity týkající se
koupání.
Určující znaky:
 zhoršená schopnost dostat se do koupelny,
 zhoršená schopnost umýt si tělo,
 zhoršená schopnost dostat se ke zdroji vody.
Související faktory:
 bolest,
 muskuloskeletální poškození.
70
Cíl krátkodobý: Pacientka zvládá hygienu s pomocí ošetřovatelského personálu
v koupelně do pěti dnů od operace.
Cíl dlouhodobý: Pacientka zvládá hygienu samostatně do konce hospitalizace.
Priorita: střední
Očekávané výsledky:
 pacientka spolupracuje s ošetřujícím personálem při provádění hygieny již při
první hygieně,
 pacientka se snaží zvládnout sama co nejvíce kroků, při provádění hygieny, při
každém provádění hygieny,
 pacientka se k hygieně posazuje v lůžku již první den po operaci,
 pacientka je schopna přesednou na vozík a provést hygienu v koupelně
s dopomocí personálu již třetí den po operaci,
 pacientka rehabilituje s fyzioterapeutkou již první den po operaci,
 pacientka nacvičuje chůzi s fyzioterapeutkou již druhý den po operaci,
 pacientka si řekne ošetřujícímu personálu, s čím potřebuje pomoci při hygieně a
při pohybech s ní spojené, při každé hygieně.
Plán intervencí:
 podporuj a motivuj pacientku, aby chtěla hygienu zvládat co nejdříve samostatně,
ošetřující personál, při každé hygieně,
 pochval pacientku za každý pokrok a úspěch, sanitářka a ostatní ošetřující
personál, při každé hygieně,
 poraď pacientce s následujícími kroky hygieny, sanitářka a ostatní ošetřující
personál, při každé hygieně,
 pomoz pacientce se posadit k hygieně, sanitářka a ostatní ošetřující personál, při
hygieně,
 dopomoz nebo proveď kroky hygieny, které pacientka nezvládne sama, sanitářka
a ostatní ošetřující personál, při každé hygieně,
 nacvič s pacientkou přesun na vozík, fyzioterapeutka, všeobecná sestra, při každé
příležitosti,
 pomoz pacientce přesednout na vozík a transportuj ji do koupelny, sanitářka a
ostatní ošetřující personál, při hygieně,
71
 dohlížej na pacientku při hygieně v koupelně a dopomoz jí podle potřeby
pacientky, sanitářka a ostatní ošetřující personál,
 nacvič chůzi v chodítku a o berlích, fyzioterapeutka, všeobecná sestra, každý den.
Realizace: Pacientka z důvodu operace dolní končetiny nebyla schopna vykonávat
hygienu samostatně, jak byla zvyklá před úrazem. Bylo potřeba pacientce při hygieně
pomáhat. S pacientkou byly nacvičovány postupné kroky potřebné k zvládání hygieny
samostatně.
První ráno po operaci byla hygiena pacientky prováděna na lůžku vleže, za
pomoci personálu, snažila se co nejvíce kroků v hygieně zvládnout samostatně, ale
potřebovala dopomoc při otáčení na boky, umytí zad a dolních končetin. Při hygieně byla
prováděna důkladná hygiena genitálu a PMK, všeobecnou sestrou byly kontrolovány
známky infekce a kontrola funkčnosti PMK.
Druhý den po operaci se pacientka k hygieně již posazovala na lůžku a většinu
hygieny zvládla u umyvadla samostatně, zde byla dopomoc personálu již menší,
zdravotnický personál jí pomohl posadit se k již připravenému umyvadlu s hygienickými
potřebami a pouze jí umyl dolní končetiny a záda. Po hygieně jí zdravotnický personál
pomohl uložit se na lůžko a upravit polohu.
Pacientka vzorně rehabilitovala s fyzioterapeutkou, druhý den po operaci zvládala
s dopomocí přesednout na vozík, proto bylo možné již třetí den ráno pomoci pacientce
přesednout na vozík a hygiena mohla proběhnout v koupelně, kam ji personál odvezl,
jinak veškerou hygienu zvládla na židli v bezbariérové koupelně pod dohledem personálu,
který jí umyl dolní končetiny a záda.
Pacientka nacvičovala s fyzioterapeutkou chůzi v chodítku již druhý den po
operaci, ale koupelna kam, by se pacienta vešla s chodítkem, byla od jejího pokoje
poměrně daleko, proto byla pacientka do koupelny nejdříve transportována personálem
na vozíku. Ale již pátý den po operaci si byla pacientka s chůzí v chodítku tak jistá, že
zvládla do koupelny dojít v něm. Sice již od čtvrtého dne od operace nacvičovala chůzi o
podpažních berlích, ale do koupelny se s jejich pomocí ještě neodvážila.
72
Pacientka byla podporována a chválena za každý pokrok. Pacientka měla ze svých
postupných pokroků velkou radost. Pacientka byla motivována k samostatnosti, aby
mohla co nejdříve domů, což pro ni bylo nejdůležitější, proto velmi dbala na rady
fyzioterapeutky a vše poctivě nacvičovala jak s fyzioterapeutkou, tak s ostatním
zdravotnickým personálem.
Hodnocení: Pacientka zvládá hygienickou péči u lůžka již druhý den po operaci
s dopomocí zdravotnického personálu. Od třetího dne provádí pacientka hygienu
v koupelně s mírnou dopomocí, až do propuštění je stále více samostatná a dopomoc
personálu potřebuje stále méně.
Krátkodobý cíl byl splněn, hygienu v koupelně pacientka zvládla s dopomocí o dva dny
dříve, než byl stanoven cíl.
Dlouhodobý cíl byl splněn – pacientka do konce hospitalizace zvládá hygienu v koupelně
samostatně, ošetřující personál na pacientku pouze dohlíží.
4.10.3 RIZIKO INFEKCE (00004)
Doména: 11. BEZPEČNOST/ OCHRANA
Třída: 1. INFEKCE
Definice: Náchylnost k napadení množení se patogenních organismů, což může vést
k oslabení zdraví.
Rizikové faktory:
 chronické onemocnění,
 invazivní postupy,
 změna integrity kůže.
Cíl krátkodobý: Pacientka je bez známek infekce do konce hospitalizace.
Cíl dlouhodobý: Pacientka je bez známek infekce do úplného zhojení operační rány.
Priorita: střední
73
Očekávané výsledky:
 pacientka neudává bolest při použití PŽK, při každém použití PŽK,
 pacientka nemá známky infekce z důvodu zavedení PŽK – bolest, otok, zarudnutí
a změna barvy v okolí PŽK, po celou dobu zavedení PŽK,
 pacientka upozorní všeobecnou sestru na bolestivost PŽK, ihned,
 pacientka ví, jak se k PŽK chovat, od jeho zavedení,
 pacientka nemá známky infekce z důvodu zavedení PMK - bolest a pálení po
zavedení PMK, otok genitálu, změna teploty a barvy genitálu, výtok, ihned a po
celou dobu zavedení,
 pacientka ví jak se chovat k zavedenému PMK, po celou dobu zavedení PMK,
 pacientka oznámí všeobecné sestře nebo ostatnímu ošetřujícímu personálu
případné obtíže, ihned,
 pacientka nemá známky infekce z důvodu operační rány – hodnotí lékař, po celou
dobu hospitalizace,
 pacienta ví, jak se k operační ráně chovat, po celou dobu hospitalizace,
 pacientka nemá projevy celkové infekce, po celou dobu hospitalizace,
 pacientka oznámí všeobecné sestře nebo ostatnímu ošetřujícímu personálu
případné obtíže, ihned.
Plán intervencí:
 postupuj při zavádění PŽK dle standardu, všeobecná sestra, při každém zavádění
PŽK,
 pečuj o zavedený PŽK dle standardu – pravidelná dezinfekce a převazy, doba
zavedení, všeobecná sestra, každou směnu,
 kontroluj funkčnost PŽK, všeobecná sestra, každou směnu,
 sleduj možné známky infekce u PŽK, všeobecná sestra, každou směnu,
 vyndej PŽK při nepotřebnosti nebo při známkách infekce, všeobecná sestra,
 pouč pacientku o možných známkách infekce, všeobecná sestra, při zavedení
PŽK,
74
 pouč pacientku o chování k PŽK, všeobecná sestra, při zavedení PŽK,
 postupuj při zavedení PMK dle standardu, všeobecná sestra, při každém zavádění
PMK,
 pečuj o zavedený PMK dle standardu – důkladná hygiena PMK a genitálu, doba
zavedení PMK, výměna sáčku, sanitářka a ostatní ošetřující personál, denně,
 pouč pacientku o chování k PMK, všeobecná sestra, při zavedení,
 pouč pacientku o možných známkách infekce, všeobecná sestra, při zavádění
PMK,
 vyndej PMK při nepotřebnosti nebo při známkách infekce, všeobecná sestra,
 asistuj lékaři při převazu, všeobecná sestra, ošetřovatelka, při každém převazu,
 kontroluj stav krytí na ráně a eventuálně proveď jeho úpravu, všeobecná sestra,
každou směnu,
 pouč pacientku jak se k operační ráně chovat – nesundávat sterilní krytí, nesahat
na odkrytou operační ránu, nenamáčet krytí,
 prováděj krevní odběry dle ordinace lékaře, všeobecná sestra,
 prováděj kontroly tělesné teploty, všeobecná sestra, každé ráno a večer,
 prováděj kontrolu příznaků celkové infekce – únava, slabost nevolnost a pocení,
všeobecná sestra, každou směnu.
Realizace: Pacientka měla zavedený PŽK, ale ten již byl odstraněn z důvodu
nepotřebnosti, PŽK po celou dobu zavedení byl bez známek infekce. Pacientka byla při
zavedení PŽK poučená o jeho nutnosti a o pohybovém režimu horní končetiny se
zavedeným PŽK – pohyb horní končetiny neomezený, snažit se nenamočit krytí,
nevyndávat PŽK sama. PŽK měla pacientka zavedený dva dny. Po celou dobu zavedení
PŽK všeobecná sestra postupovala podle standardu - PŽK byl dezinfikován a přelepován
podle standardu - průhledné krytí přelepovat po pěti dnech, neprůhledné krytí přelepovat
každý den. PŽK může být zaveden dle standardu tři dny, poté musí lékař ordinovat
ponechání PŽK, maximální doba zavedení PŽK je pět dní, poté je nutno PŽK vyndat a
zavést nový PŽK. Samozřejmě při nefunkčnosti nebo zjištění Maddona 1 a více je nutno
75
PŽK okamžitě vyndat a zavést nový PŽK. Všeobecnou sestrou byly pravidelně
kontrolovány místní projevy infekce u PŽK – bolestivost, otok, zarudnutí a změna teploty
v okolí PŽK a jeho funkčnost.
Pacientka měla zavedený PMK, který odváděl čirou moč, po celou dobu zavedení
PMK nebyly známky infekce. O PMK bylo pečováno dle standardů – sterilní zavedení
podle standardu, výměna sběrného sáčku po sedmi dnech. Maximální doba zavedení
PMK 21 dní. Všeobecnou sestrou byla prováděna pravidelná kontrola funkčnosti PMK a
při hygieně byla prováděna důkladná hygiena genitálu a PMK – pacientka poučena. Na
bolestivost a pálení při zavedení PMK si pacientka nestěžovala. Čtvrtý den od zavedení
PMK, třetí den po operaci, byl PMK odstraněn pro nepotřebnost.
Všeobecná sestra asistovala lékaři při převazu operační rány, kdy kontrola projevu
zánětu operační rány byla prováděna lékařem, operační rána byla poprvé převazována
druhý den po operaci a poté ob den. Operační rána byla lékařem dezinfikována a poté
kryta sterilním krytím a přelepena. Při třetím převazu, v den propuštění pacientky do
domácí péče, šestý den po operaci, byla operační rána již ponechána bez sterilního krytí
a pouze přetřena tekutým obvazem – Novikovem. Takto ošetřenou operační ránu mohla
pacientka doma již sprchovat a namáčet – o péči o ránu byla pacientka poučena lékařem
i všeobecnou sestrou při propuštění – operační rána může být namáčena vodou, ale
nedrhnuta žínkou s mýdlem, do rány nijak nezasahovat. Při výtoku sekretu, krácení,
zarudnutí nebo horkosti operační rány navštívit lékaře.
Všeobecnou sestrou byly sledovány celkové projevy infekce, každé ráno a večer
byla měřena tělesná teplota, kontrolována celková únava, slabost, nevolnost a pocení.
Hodnocení: U pacientky se po celou dobu hospitalizace neprojevily známky infekce,
rána se hojí per primam.
Krátkodobý cíl byl splněn.
Dlouhodobý cíl byl splněn – operační rána byla lékařem kontrolována při pravidelných
kontrolách na ambulanci. Rána se po celou dobu hojila per primam. Po čtrnácti dnech od
operace byly lékařem odstraněny stehy. Po dvou měsících, 20. 2. 2018, od operace byla
jizva zcela klidná
76
5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Jelikož nejčastější příčinou úrazů a následně zlomenin krčku stehenní kosti u
seniorů je pád, je důležitá především prevence pádů a nutná pravidelná edukace seniorů
o těchto příčinách.
Doporučení pro seniory v oblasti prevence pádů:
 zvolte vhodnou obuv s pevnou patou,
 zajistěte bezpečný pohyb v domácím prostředí – odstraňte prahy, malé
koberce, o které byste mohli zakopnout, používejte oporu při chůzi – hůl,
francouzské berle, chodítko, přidržujte se zábradlí při chůzi ze schodů, do
schodů,
 zajistěte pohodlné užívání domácnosti – nainstalujte madla do koupelny,
pokud máte vanu, pro komfortnější používání sprchy využívejte
sprchového koutu (pokud lze zajistit), používejte protiskluzové podložky
v koupelně, nainstalujte madla na toaletu pro pohodlné vstávání,
 používejte brýle, pokud máte problémy se zrakem,
 pokud se necítíte na samostatnou chůzi, požádejte o doprovod,
 jestliže žijete sami, noste mobilní telefon stále u sebe (na krku na šňůrce,
v kapse), pořiďte si SOS náramek, který máte upevněný na zápěstí.
Když už dojde k úrazu a člověk musí být hospitalizován v nemocnici, je velmi
důležité dodržovat určitá opatření během hospitalizace, pacienti jsou zdravotnickým
personálem poučováni o prevenci pádu a na pokojích mají informační leták s pokyny jak
předejít pádu (Příloha E).
77
Jak uvádí tato bakalářská práce, možnost léčby zlomeniny krčku stehenní kosti je
operace a implantát CKP, po této operaci musejí pacienti dodržovat i po propuštění do
domácího léčení antiluxační pravidla, aby nedošlo k luxaci kyčle, proto je nutná časná
edukace pacienta o potřebě dodržování těchto opatření.
Doporučení pro seniory po operaci krčku stehenní kosti implantátem CKP:
 nepokrčujte operovanou končetinu víc jak 90˚ - pořiďte si vyšší matraci
do lůžka, nástavec na toaletu,
 při lehání na boky si vkládejte polštář mezi kolena, nelehejte si na
operovaný bok,
 pro hygienu využívejte sprchu, sprchový kout,
 nekřižte končetiny – nedávejte nohu přes nohu,
 používejte vhodnou a pevnou obuv,
 předcházejte dalším pádům – dodržujte opatření týkající se prevence pádu,
Tato opatření je nutno dodržovat minimálně tři měsíce od operace.
 vhodné sportovní aktivity - plavání, jízda na kole nebo rotopedu turistika,
 sporty vhodné v mírné míře – rekreační lyžování, tenis, volejbal, golf,
 nevhodné aktivity - všechny rizikové a kolizní sporty – hokej, fotbal,
basketbal, parašutismus.
78
ZÁVĚR
Tato bakalářská práce se zabývala problematikou seniorů po zlomenině krčku
stehenní kosti. Cíle, které byly stanoveny pro tvorbu bakalářské práce, byly splněny.
V bakalářské práci jsme se seznámili s problematikou zlomeniny krčku stehenní
kosti u seniorů a se specifiky péče o pacienta po zlomenině krčku stehenní kosti.
V praktické části byl vypracován ošetřovatelský proces u pacientky po zlomenině krčku
stehenní kosti a vypracováno doporučení pro praxi. Bakalářská práce byla rozdělena na
dvě hlavní části – teoretickou a praktickou část.
Teoretická část se zabývala stářím a seniory, zlomeninami, jejich rozdělením a
léčbou, se zaměřením na zlomeninu krčku stehenní kosti, kde byla prostudována
předoperační, perioperační a pooperační péče. Závěr teoretické části byl zaměřen na
rehabilitaci po operaci krčku stehenní kosti implantátem CKP.
Praktická část bakalářské práce byla pojata jako podrobný popis ošetřovatelského
procesu u pacientky po zlomenině krčku stehenní kosti. Součástí ošetřovatelského
procesu bylo všech pět fází – posouzení stavu pomocí sběru dat především od pacientky
a ze zdravotnické dokumentace, sestavena podrobná anamnéza a posouzený stav
pacientky dle třinácti domén. V druhé fázi byla rozpracována diagnostika, jak problému
zlomeniny, tak v další části práce ošetřovatelské diagnózy pacientky po operaci.
Bakalářská práce se v rámci ošetřovatelských diagnóz zabývala také třetí, čtvrtou a pátou
fází ošetřovatelského procesu.
Zlomeniny krčku stehenní kosti a celkově zlomeniny proximálního femuru jsou
nejčastější zlomeniny seniorů. V pardubické nemocnici, na oddělení úrazové chirurgie,
kde pacientka z této bakalářské práce byla hospitalizována, bylo v roce 2017 operováno
169 pacientů se zlomeninou proximálního femuru, z toho 38 operací bylo pomocí
implantátu CKP. Pro seniory je diagnóza zlomenina krčku stehenní kosti velmi zatěžující
a stresovou situací, ve většině případů snášejí tuto situaci těžce jak pacienti, tak rodiny
pacientů. Často tato diagnóza je vnímána společností jako život ohrožující, a proto se
předem bojí prognózy. Samozřejmě, že tato diagnóza je život ohrožující, jak z důvodu
imobility a jejich následkům, tak také z důvodu operačního výkonu a jeho komplikací.
Vše záleží na zdravotním a psychickém stavu pacienta před úrazem. Pouze malé procento
79
pacientů po operaci je schopno návratu domů přímo z nemocnice, častěji musejí
podstoupit další hospitalizaci v následné rehabilitační péči, což je pro pacienta po
psychické stránce další zátěž. Existují i pacienti, kteří takto závažnou diagnózu mohou
zvládnout bez problémů, jak je to v případě pacientky popisované v této bakalářské práci.
Informace získané během péče o pacientku a sběru informací o daném tématu,
jsou velmi užitečné a mohou sloužit v podobných případech jako návod pro
ošetřovatelskou praxi.
80
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
DUNGL, P. a kol., 2014. Ortopedie. Praha: Grada Publishing.
ISBN 978-80-247-4357-8.
DUNGL, P. a R. KUBEŠ. Problematika degenerativních onemocnění kyčelního a
kolenního kloubu, podíl osteoporózy na těchto onemocněních – III. díl. Praha: Institut
postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. ISBN 978-80-87023-23-5.
FOŘT, P., 2014. Biologický věk. [online]. [cit. 27-2-2018]. Dostupné z: https://www.svet-
zdravi.cz/clanky/biologicky-vek
HERDMAN, T. H. a S. KAMITSURU, 2015. Ošetřovatelské diagnózy – Definice a
klasifikace 2015 – 2017. Praha: Grada Publishing a.s. ISBN 978-80-271-9009-6.
HRONOVSKÁ, L., 2012. Závratě, instabilita a pády ve stáří. [online]. [cit. 20-2-2018].
Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/12/06.pdf
CHOMIAK, J. a J. VACULÍK. Problematika degenerativních onemocnění kyčelního a
kolenního kloubu, podíl osteoporózy na těchto onemocněních – II. díl. Praha: Institut
postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. ISBN 978-80-87023-22-8.
JIŘÍKOVÁ, L., 2014. Výživa seniorů – I. část. [online]. [cit. 25-2-2018]. Dostupné z:
www.viviente.cz/vyziva-senioru-i-cast/
JIŘÍKOVÁ, L., 2014. Výživa seniorů – II. část. [online]. [cit. 25-2-2018]. Dostupné z:
www.viviente.cz/vyziva-senioru-ii-cast/
KABELKA, L., 2017. Geriatrická paliativní péče. Praha: Mladá fronta.
ISBN 978-80-204-4225-3.
81
KALVACH Z., Z. ZADÁK, R. JIRÁK, H. ZAVÁZALOVÁ, I. HOLMEROVÁ, P.
WEBER a kol., 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada
Publishing. ISBN 978-80-247-2490-4.
KLEVETOVÁ, D. a kol., 2008. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada
Publishing. ISBN 978-80-247-2169-9.
KOLÁŘ, P. a kol., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén.
ISBN 978-80-7262-657-1.
LUCKEROVÁ, L. a kolektiv autorů, 2014. Ošetřovatelská péče o pacienta
v traumatologii. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických
oborů. ISBN 978-80-7013-569-3.
MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H. a kol., 2009. Akutní stavy v geriatrii. Praha: Galén.
ISBN 978-80-7262-620-5.
MALÍKOVÁ, E., 2011. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada
Publishing. ISBN 978-80-247-3148-3.
RAŠKA, J., 2013. Stárnutí populace a jeho důsledky. [online]. [cit. 11-2-2018]. Dostupné
z: https://www.i60.cz/clanek/detail/6424/starnuti-populace-a-jeho-dusledky
REPKO, M. a kolektiv autorů, 2012. Perioperační péče pacienta v ortopedii. Brno:
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
ISBN 978-80-7013-549-5.
ŠPAHELKOVÁ, N. a L. SMÉKALOVÁ, 2015. Edukace seniora. Praha: Grada
Publishing. ISBN 978-80-247-9917-9.
82
VESELÝ, R. a kol., 2011. Perioperační péče o pacienta v traumatologii. Brno: Národní
centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
ISBN 978-80-7013-539-6.
VOKURKA, M., J. HUGO a kol., 2015. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf.
ISBN 978-80-7345-456-2.
WENDSCHE, P. a R. VESELÝ a kol., 2015. Traumatologie. Praha: Galén.
ISBN 978-80-7492-211-4.
ZEMAN, P. a kol., 2016. Artroskopie kyčelního kloubu. Praha: Maxdorf.
ISBN 978-80-7345-510-1.
PŘÍLOHY
Příloha A – Test Barthelové základních všedních činností ………………………I
Příloha B – Hodnocení rizika pádu dle Conleyové ……………………………...II
Příloha C – Riziko vzniku dekubitů dle Nortonové …………………………….III
Příloha D – Edukační proces .....…………………………………………….......IV
Příloha E – Informační létak prevence pádů ……………………….…………VIII
Příloha F – Rešeršní protokol …………………………….....……….…..……. IX
Příloha G – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů ...………...……….. X
I
Příloha A – Test Barthelové základních všedních činností
Zdroj: Ošetřovatelská dokumentace, 2017
II
Příloha B – Hodnocení rizika pádu dle Conleyové
Zdroj: Ošetřovatelská dokumentace, 2017
III
Příloha C – Riziko vzniku dekubitů dle Nortonové
Zdroj: Ošetřovatelská dokumentace, 2017
IV
Příloha D – Edukační proces
Edukační proces
Téma: Správná aplikace injekce Ziboru UI s.c.
Edukační diagnóza:
 Deficitní znalosti o aplikaci injekcí s.c.
 Ochota doplnit deficitní znalosti o aplikaci injekcí s.c.
Místo konání:
 dddělení úrazové chirurgie
a) pokoj pacienta - když je pacient na pokoji sám nebo nemůže opustit
pokoj,
b) jídelna – když pacient není na pokoji sám a je mobilní.
Datum konání:
 20. 12. 2017 v 17 hod.
Délka edukace:
 10 minut
Edukátor:
 všeobecná sestra Petra Faltysová
Organizační forma:
 individuální
Učební pomůcky:
 leták - pro pacienta,
 injekce Zibor s.c., dezinfekční čtvereček, box na ostré předměty, emitní miska,
dezinfekce na ruce - na praktickou ukázku a nácvik.
Cílová skupina:
 pacienti, kteří si budou muset aplikovat injekce Zibor s.c. po propuštění
z nemocnice.
Cíl:
 Pacientka ochotně přijímá a vnímá nové informace.
 Pacientka dokáže správně aplikovat injekce Zibor s.c.
 Pacientka použije správně všechny potřebné pomůcky.
 Pacientka prakticky provede aplikaci injekce Zibor s.c.
V
Edukační metody:
 přednáška ,
 letáky,
 praktický nácvik.
Metodický postup:
1)Motivační fáze:
 Do místnosti vchází sestra s úsměvem, po celou dobu mluví vlídně a klidně.
„Dobrý den, jsem zdejší sestra Petra Faltysová a dneska se spolu potřebujeme naučit
aplikovat injekce na ředění krve – Zibor. Jsou to ty injekce, které zde dostáváte každý
večer a budete si je muset aplikovat po určitou dobu i doma, proto je potřeba, abyste se
naučila tyto injekce aplikovat sama.
Kdybyste něčemu nerozuměla nebo Vás něco zajímalo během přednášky, tak se klidně
zeptejte.“
2)Expoziční fáze:
„Nyní bych vám řekla, jak postupovat při aplikaci injekce. Také vám řeknu něco o
možných nežádoucích účincích, abyste se doma nelekla. Kdyby se něco ve vašem
zdravotním stavu změnilo, navštívíte lékaře. A nakonec si injekci aplikujete dnešní
dávku.“
a) postup při aplikaci
 určení místa vpichu
a) aplikovat do podkoží, nejlépe do oblasti pasu, okolo pupku
(alespoň 5 cm od pupku), nebo do horní poloviny stehen
b) střídat strany místa pro aplikaci
c) aplikovat alespoň 5 cm od jizev a modřin
 dezinfekce místa vpichu
a) použít jednorázový dezinfekční čtvereček a použitý vyhodit
 vlastní aplikace
a) odstranit kryt ze stříkačky, tahem za kryt a tělo stříkačky,
otevřenou stříkačku dát do dominantní ruky
b) vytvořit kožní řasu v místě odezinfikování - druhou rukou
c) aplikovat injekci - kolmo píchnout do vytvořené kožní řasy a
pomalu stlačovat píst stříkačky
d) po aplikaci stříkačku vytáhnout a pustit kožní řasu
e) stříkačku vyhodit do uzavíratelné nádoby
f) místo vpichu nemasírovat, aby se nevytvořily modřiny
b) možné nežádoucí účinky
 KDYŽ NA SOBĚ ZPOZORUJETE NĚJAKÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY,
NAVŠTIVTE SVÉHO LÉKAŘE.
 neočekávané krvácení - např. krev v moči nebo ve stolici, krvácení
v ústech
 tvorba modřin, svědění kůže a bolest v místě aplikace
 alergická reakce - kopřivka, vyrážka
VI
3)Fixační fáze:
 možnost dotazování - vysvětlení nejasností,
 praktický nácvik,
 předání letáku.
4)Hodnotící fáze:
 přeptat se, jaké pomůcky si na aplikaci injekce připraví,
 podle praktického nácviku usoudit, zda si pacientka osvojila dovednost.
 Pacientka ochotně přijímá a vnímá nové informace.
 Pacientka použije správně všechny potřebné pomůcky.
 Pacientka dokáže správně aplikovat injekce Zibor s.c.
 Pacientka prakticky provede aplikaci injekce Zibor s.c.
Určené cíle byly splněny.
VII
Leták pro edukanta
Zdroj: Příbalová informace Zibor 2500 IU, informační leták pro pacienty, 2017
VIII
Příloha E – Informační leták prevence pádů
Zdroj: Nemocnice pardubického kraje, 2018
IX
Příloha F – Rešeršní protokol
X
Příloha G – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské
práce s názvem Ošetřovatelský proces u seniora po zlomenině krčku stehenní kosti
v rámci studia/odborné praxe realizované v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické,
o. p. s., Duškova 7, Praha 5 a s informovaným souhlasem pacienta.
V Praze dne .......................
.............................................