VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA PO NÁHRADĚ
AORTÁLNÍ CHLOPNĚ
Bakalářská práce
BARBORA NAVRÁTILOVÁ
Stupeň vzdělání: Bakalář (Bc.)
Studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Hana Belejová PhD.
Praha 2018
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala
všechny použité prameny a literaturu a že tato práce nebyla využita k získání stejného
nebo jiného titulu neakademického.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 31. 3. 2018
Podpis
ABSTRAKT
NAVRÁTILOVÁ, Barbora. Ošetřovatelská péče o pacienta po náhradě aortální chlopně.
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
PhDr. Hana Belejová, PhD. Praha 2017. 56 stran.
Tématem bakalářské práce je péče o pacienta po náhradě aortální chlopně. V
teoretické části je popsána aortální stenózy, její etiologie, klinický obraz, podrobná
diagnostika, komplikace, léčba a typy chlopenních náhrad. Druhá polovina teoretické
části se zabývá specifikami ošetřovatelské péče o pacienta po náhradě aortální chlopně.
Praktická část už je věnována ošetřovatelskému procesu u pacienta po náhradě
aortální chlopně, kde je uveden případ konkrétního pacienta. Jsou zde popsány
subjektivní a objektivní problémy pacienta, které jsou následně rozpracovány do
aktuálních a potenciálních ošetřovatelských diagnóz dle NANDA International, Inc. U
ošetřovatelských diagnóz je pak dále stanoven ošetřovatelský cíl, výsledná kritéria, plán
ošetřovatelských intervencí, popsána realizace ošetřovatelských intervencí a na závěr
zhodnocení stanovených ošetřovatelských cílů.
Klíčová slova
Aortální chlopeň. Kardiochirurgie. Ošetřovatelský proces. Stenóza.
ABSTRACT
NAVRÁTILOVÁ, Barbora. Nursing Care for Patient. Medical College. Degree:
Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Hana Belejová PhD. Prague 2018. 56 pages.
The topic of the bachelor thesis is patient care after aortic valve replacement. The
theoretical part describes aortic stenosis, its etiology clinical signs, detailed diagnosis,
complications, treatment and types of valve replacements. The second half of the
theoretical part deals with the specifics of nursing care of a patient after aortic valve
replacement.
The practical part is already devoted to the patient nursing process after aortic
valve replacement, where the case of a particular patient is mentioned. There are
described subjective and objective patient issues that are subsequently elaborated into
current and potential nursing diagnoses by NANDA International, Inc. The nursing
diagnosis is further defined by the nursing goal, the final criteria, the nursing intervention
plan, the implementation of the nursing interventions and the assessment of the
determined nursing goals.
Key words
Aortic valve. Cardiac surgery. Nursing process. Stenosis.
OBSAH
SEZNAM TABULEK
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD.........................................................................................................................13
1 AORTÁLNÍ STENÓZA......................................................................................16
1.1 ETIOLOGIE .................................................................................................16
1.2 KLINICKÝ OBRAZ.....................................................................................16
1.3 DIAGNOSTIKA ...........................................................................................17
1.3.1 ANAMNÉZA.........................................................................................17
1.3.2 FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ....................................................................17
1.3.3 RENTGEN HRUDNÍKU .......................................................................18
1.3.4 ELEKTROKARDIOGRAFIE ................................................................18
1.3.5 KORONAROGRAFIE...........................................................................18
1.3.6 ECHOKARDIOGRAFIE .......................................................................19
1.3.7 VÝPOČETNÍ TOMOGRAFIE...............................................................19
1.4 KOMPLIKACE ............................................................................................19
1.5 LÉČBA AORTÁLNÍ STENÓZY..................................................................19
1.6 TYPY CHLOPENNÍCH NÁHRAD ..............................................................20
1.7 ANTIKOGULAČNÍ LÉČBA........................................................................21
1.8 PŘÍSTUPY V PREVENCI KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ...21
1.9 PRINCIPY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU...........................................22
1.10 PŘÍPRAVA PACIENTA NA OPERACI.......................................................23
2 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O PACIENTA PO NÁHRADĚ
AORTÁLNÍ CHLOPNĚ .............................................................................................24
2.1 ZÁKLADNÍ POLOHA NEMOCNÉHO........................................................24
2.2 VERTIKALIZACE NEMOCNÉHO..............................................................24
2.3 PŘEVAZY OPERAČNÍ RÁNY, PÉČE O VSTUPY A DRÉNY..................25
2.4 ÚLEVOVÉ MECHANISMY OD BOLESTI.................................................25
2.5 DIETA A TEKUTINY.................................................................................26
2.6 RANNÍ A VEČERNÍ HYGIENA NEMOCNÉHO ........................................26
2.7 PREVENCE PNEUMONIE ..........................................................................26
2.8 PREVENCE KRVÁCENÍ PŘI ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBĚ .....................27
2.9 EKG MONITOROVÁNÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU.............27
2.10 MONITOROVÁNÍ ARTERIÁLNÍHO KREVNÍHO TLAKU.......................27
2.11 MONITOROVÁNÍ CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO TLAKU ............................28
2.12 MONITOROVÁNÍ PULZNÍ OXYMETRIE.................................................28
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA PO NÁHRADĚ AORTÁLNÍ
CHLOPNĚ..................................................................................................................29
3.2 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PÉČE................................................................52
3.1 DOPORUČENÍ PRO PRAXI........................................................................53
ZÁVĚR.......................................................................................................................55
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..........................................................................56
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Farmakologická anamnéza..........................................................................31
Tabulka 2 Popis fyzického stavu .................................................................................33
Tabulka 3 Aktivity denního života...............................................................................34
Tabulka 4 Posouzení psychického stavu ......................................................................36
Tabulka 5 Výsledky krevních odbběrů.........................................................................37
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AP - angina pectoris
AS - aortální stenóza
AV - atrioventrikulární
CT – počítačová tomografie
CVT – centrální venózní tlak
CŽK – centrální žilní katetr
EF – ejekční frakce
EKG - elektrokardiografie
GCS – angl. zkratka glasgowská klasifikace bezvědomí (Glasgow coma scale)
IM – infarkt myokardu
INR – angl. Zkr. International normalization ratio. Slouží k vyjádření Quickova testu.
JIP – jednotka intenzivní péče
MR – nukleární magnetická rezonance
PMK – trvalá močová cévka
kmit R – první pozitivní kmit komorového komplexu na EKG
S – negativní kmit v komorovém komplexu na EKG, který následuje na za kmitem R
úsek ST – na EKG mezi koncem komorového komplexu a počátkem vlny
vlna T – na EKG vlna odpovídající repolarizaci srdečních komor
VAS – vizuální analogová škála bolesti
(VOKURKA, HUGO a kol., 2015)
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Antikoagulancia – Léky tlumící krevní srážlivost
Antalgická – působící proti bolesti
Anulus – vazivový prstenec u kořene aorty
Aortokoronární bypass – uměle vytvořená spojka mezi aortou a koronárními tepnami
srdce
Arterie – tepna
Arytmie – porucha srdečního rytmu
Asymptomatičtí – bezpříznakový
Ateroskleróza – onemocnění tepen, při němž se v jejich stěnách ukládají tukové látky
Axilární – týkající se podpaží
Bikuspidální – dvoucípý
Bilaterální – oboustranný
Dekalcinace – ztráta vápníku
Diastolický – tlak krve v diastole, ovlivňován zejména periferní rezistencí
Dilatace – rozšíření dutého orgánu
Diuréza – množství definitivní moči vytvořené ledvinami za jeden den
Dyslipidémie – porucha normálního složení krevních tuků
Edém – otok, nadměrné hromadění tekutiny v buňkách, tkáních a orgánech
Endokarditida – zánět nitroblány srdeční (endokardu a chlopní)
Etiologie – příčina nemoci
Expektorace – vykašlávání
Extrakce – odstranění
Fibrotizace – přeměna ve vazivo, náhrada jiné tkáně vazivem
Hemiblok – porucha šíření vzruchu v předním nebo zadním svazku levého Tawarova
raménka
Hemoglobin – červené krevní barvivo
Hyperkinetický – zvýšeně pohyblivý
Hypertrofie – zbytnění orgánu v důsledku zvětšení jeho buněk
Iatropatogenie – zhoršení stavu nemocného v důsledku (negativního) působení lékaře
Implantace – vpravení cizorodého předmětu do organismu zejména s cílem náhrady
nebo doplnění funkce
Insuficience – nedostatečnost, selhávání
Intermitentní – přerušovaný
Intravenózní – do žíly
Intraarteriální – do tepny
Intramuskulární – nitrosvalový
Invazivní – způsob vyšetřování, při němž vyšetřovací příštroje pronikají dovnitř
organismu
Jejunální – týkající se lačníku
Jugularis – hrdelní, v základním významu označuje vztah ke krku
Katecholaminy – skupina důležitých látek organismu, k nimž patří adrenalin,
noradrenalin a dopamin
Kongesce – překrvení, městnání krve
Kontraindikace – jakýkoli stav pacienta, který znemožňuje provedení určitého
léčebného nebo diagnostického výkonu včetně podání určitých léků
Maligní – zhoubný
Mitrální – týkající se dvoucípé chlopně mezi levou síní a levou komorou srdeční
Nebulizace – rozprašovač tekutiny. Užívá se například při zvlhčování vdechovaného
kyslíku, jehož inhalování by jinak vedlo k poškození dýchacích cest
Parenterální – mimostřevní
Perorální – podávaný ústy
Sinus – zkrácený termín k označení normálního srdečního rytmu
Sklerotický – postižený sklerózou
Sororigenie – zhoršení stavu nemocného v důsledku (negativního) působení
ošetřovatelského personálu
Stenokardie – bolest na hrudi typický pro Anginu pectoris
Stenóza – abnormální zúžení
Subkutánní – podkožní
Synkopa – krátkodobá ztráta vědomí způsobená nedostatečným zásobením mozku
kyslíkem
Systolický – týkající se sytoly
Transaortální – přes aortu
Transezofagiální – přes (přesněji skrz) aortální
Transthorakální – skrz hrudník
Tumor – nádor
Ventilace – proudění vzduchu do dýchacího ústrojí
Vertikalizace – zaujetí vertikální polohy těla, postavení se, ve smyslu ukončení režimu
důsledného pobytu na lůžku
(VOKURKA, HUGO a kol., 2015)
13
ÚVOD
Aortální stenóza je v současné době jedním z nejčastějších kardiovaskulárních
onemocnění. Standardním postupem léčby u závažné aortální stenózy je léčba chirurgická
(tedy náhrada aortální chlopně), která prodlužuje život pacientů.
Chlopenní vady přibývají ve věku nad 65 let a s jejich výskytem se zvyšuje riziko
úmrtí přibližně 1,5 krát.
Riziko srdeční operace koreluje hlavně s činností srdce během operačního
výkonu. V případě, že dojde k závažnému poškození srdečního svalu (myokardu) ještě
před operací, tu je riziko pooperačního selhání srdce. Závažné srdeční selhání může
vyvolat multiorgánové selhání, což znamená, že dochází k selhání funkcí dalších životně
důležitých orgánů – plíce, ledviny, mozek, játra a při špatné prognóze může pacientův
stav vyústit i v úmrtí. V tomto případě, je pacient napojen na dialýzu, podporu krevního
oběhu, mechanickou srdeční podporu nebo je pacientovi zaveden kardiostimulátor.
Prvním cílem této práce je zpracování problematiky aortální stenózy s využitím
rešerše, kde je uvedena etiologie, klinický obraz, diagnostika, komplikace, léčba a typy
chlopenních náhrad. Dále zaměření se na specifika ošetřovatelské péče o pacienta po
náhradě aortální chlopně - zejména na ošetřovatelskou péči, která je poskytována
všeobecnou sestrou.
Druhým cíle je v praktické části shromáždění informací o konkrétním pacientovi
po náhradě aortální chlopně, který bude sledován po dobu tří dnů. Na základě tohoto
sledování budou poté sestaveny ošetřovatelské diagnózy, kde budou po skončení
sledování zhodnoceny cíle, které jsou u ošetřovatelských diagnóz stanoveny. Diagnózy
byly stanoveny dle NANDA I Taxonomie II 2015-2017.
Třetím cílem je sestavení doporučení pro pacienty - jak se chovat po ukončení
hospitalizace. Tato doporučení jsou nezbytnou součástí pro samotné pacienty, jejich
rodinné příslušníky i všeobecné sestry.
14
Pro teoretickou část bakalářské práce byl stanoven cíl:
Cíl 1: Komplexní zpracování problematiky aortální stenózy.
Pro praktickou část bakalářské práce byly stanoveny cíle:
Cíl 1: Popis ošetřovatelské péče o pacienta po náhradě aortální chlopně.
Cíl 2: Doporučení pro praxi po náhradě aortální chlopně.
Pro tvorbu a konkretizaci tématu bakalářské práce byla použita následující vstupní
studijní literatura:
CHLOPENNÍ SRDEČNÍ VADY | IKEM. [online]. Copyright © Institut klinické a
experimentální medicíny 2015 [cit. 08.03.2018]. Dostupné z:
https://www.ikem.cz/cs/chlopenni-srdecni-vady/a-437/
KARDIOCHIRURGICKÁ KLINIKA | FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC
KRÁLOVÉ. [online]. Dostupné z:
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:C64JibxL-
vsJ:https://www.fnhk.cz/fs2001/5-chlopen-voj-a-
poj.doc+&cd=7&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab
Popis rešeršní strategie:
V první fázi vyhledávání byla vymezena a definována klíčová slova v českém
jazyce: aortální chlopeň, stenóza, kardiologie, ošetřovatelský proces (v anglickém jazyce
aortic valve, stenosis, kardiology, nursing proces). Vyhledávání odborné literatury, která
byla následně použita pro vypracování bakalářské práce s názvem Ošetřovatelská péče o
pacienta po náhradě aortální chlopně, proběhlo v období říjen 2017 až březen 2018.
Časové vymezení v anglickém jazyce bylo zvoleno od roku 2008 až po současnost.
Rešerše byla zpracována ve spolupráci s knihovnou Vysoké školy zdravotnické,
o. p. s. v Praze. Použit byl také katalog Národní lékařské knihovny. V práci je využito
starších zdrojů, které jsou stále aktuální a platné. Pomocí rešerše bylo dohledáno 18
knižních titulů a 18 článků z toho 1 anglický článek.
15
Pro realizaci bakalářské práce bylo využito 17 knižních titulů, 5 odborných článků
a 5 internetových zdrojů. Některé články a knihy byly vyřazeny pro své úzce medicínské
zaměření, tématu se týkaly jen okrajově či byly zaměřeny na jinou cílovou skupinu.
16
1 AORTÁLNÍ STENÓZA
Stenóza neboli zúžení představuje překážku při vyprazdňování levé komory.
Aortální stenóza je ve vyspělých zemích nejběžněji se vyskytující chlopenní vada
dospělých lidí. Jde o vadu, která je nejčastěji indikována k chirurgickému řešení
(DOMINIK, ŽÁČEK, 2008).
1.1 ETIOLOGIE
Aortální stenóza může být vrozená nebo získaná. Mezi nejčastější příčiny získané
stenózy patří degenerativní (skleroticko-kalcifikační) změny, postihující jak normální
(trojcípou) chlopeň, tak vrozeně dvojcípou chlopeň, která je samozřejmě k uvedeným
změnám mnohem náchylnější. Další příčinou může být revmatická horečka. Pokud je
aortální stenóza vrozená, může být spojena ještě s dalšími srdečními vadami a je ošetřena
v dětském věku (WWW.IKEM.CZ).
1.2 KLINICKÝ OBRAZ
Pacienti s aortální stenózou jsou dlouhodobě asymptomatičtí. Prvními klinickými
příznaky jsou námahová stenokardie, dušnost a synkopy. Levá komora se adaptuje na
trvalé tlakové přetížení s postupným rozvojem koncentrické hypertrofie a ta na sebe váže
negativní důsledky, ke kterým v první řadě patří snížení koronární rezervy a rozvoj
diastolické dysfunkce levé komory. Právě tyto negativní změny mají zodpovědnost za
vznikající klasickou triádu symptomů významné aortální stenózy, které jsme si uvedli na
začátku: dušnost, stenokardie a synkopy. V pokročilých stádiích aortální stenózy se
snižuje ejekční frakce levé komory, snižuje se minutový srdeční výdej, zvyšuje se plicní
hypertenze a rozvíjí se známky městnavé srdeční slabosti (DOMINIK, ŽÁČEK, 2008),
(KOLÁŘ et al., 2009).
17
1.3 DIAGNOSTIKA
Diagnostika onemocnění je založena na typické anamnéze, fyzikálním nálezu a
potvrzuje jej echokardiografické vyšetření. Na podkladě těchto zjištěných dat vzniká
rozhodnutí o léčbě – přesněji řečeno vznikne rozhodnutí o načasování operace
(IKARDIOLOGIE.CZ).
Hodnocení AO je snadné v případě, že všechny námi naměřené parametry
odpovídají shodnému stupni vady a musí být zachována EF LK. AS u pacienta, který má
vysoký transaortální gradient a nízkou EF LK, musí být kontraindikována co nejdříve
(VESELKA, LINHARTOVÁ, ZEMÁNEK, 2009), (LINHARTOVÁ, 2013).
1.3.1 ANAMNÉZA
Základem anamnézy je pátrat po cílených symptomech, které jsou námahová
dušnost, projevy levostranné kongesce, námahová angina pectoris a synkopy. Důležité je
dobře interpretovat toleranci zátěže. Pacienti s vágními symptomy podstoupí zátěžový
test. U symptomatických pacientů s významnou aortální stenózou je zátěžový test
kontraindikován. Za pozitivní test se považuje vznik symptomů jako je hypotenze při
zátěži, progrese ST depresí o více než 5 mm proti klidu. V těchto případech je vhodné
zvažovat chirurgickou léčbu (VOJÁČEK, KETTNER, 2018).
1.3.2 FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ
Fyzikální vyšetření je důležitou součástí klinického vyšetření, umožňuje získat
mnohem komplexnější pohled na současný zdravotní stav pacienta. Chybou je pak
naopak přehlížení významu některých poslechových nálezů. Hlučný, ejekční systolický
šelest nad aortou může být přítomen u aortální stenózy, ale také u sklerózy aortální
chlopně za hyperkinetické cirkulace. Objevují se i případy, kdy má pokročilá aortální
stenóza zcela tichý, nespecifický šelest. Typickým poslechovým nálezem je systolický,
ejekční šelest s posunem maxima ke 2. ozvě, která je oslabena. Maximum šelestu je
slyšitelné nad aortálním ústí, kdy se šelest propaguje do karotid, méně častěji na hrot
srdeční. (Gallavardinův fenomén). Pohmatem se zjišťuje vír nad bazí srdeční, hmatat
18
můžeme srdeční hrot, který je při dilataci posunut do přední axilární čáry. Periferní pulz
je oslabený s pomalým nástupem (VOJÁČEK, KETTNER, 2018).
1.3.3 RENTGEN HRUDNÍKU
Normální RTG nález může být i u významné aortální stenózy. Často je vidět tzv.
aortální tvar srdečního stínu, elongaci a dilataci aorty. V pokročilých fázích vady vidíme
dilatovaný srdeční stín, dilataci stínu levé síně a někdy jsou patrné i kalcifikace v oblasti
aortální chlopně a mitrálního anulu. Hlavním významem RTG snímku hrudníku u aortální
stenózy je posouzení stupně plicní kongesce, další informace jako velikost srdce, aorty
atd.) popisuje mnohem kvalitněji echokardiografie (VOJÁČEK, KETTNER, 2018).
1.3.4 ELEKTROKARDIOGRAFIE
EKG je u většiny nemocných nositelem zásadní informace (nízké R a hluboké S
ve svodech V1, 2 a vysoké R ve svodech V5, 6, sestupná deprese ST úseku s negativními
vlnou T ve svodech V5, 6) o přítomnosti či nepřítomnosti hypertrofie levé komory.
Kombinace typického poslechového nálezu a hypertrofie levé komory usnadňuje a
výrazně zužuje další diferenciální diagnostiku. Malá část především starších nemocných
však hypertrofii levé komory dle voltážových kritérií nevykazuje. V těchto případech
mohou být přítomny třeba jen změny ST – T úseku. U některých pacientů dochází při
posunu srdeční osy doleva k vymizení vlny R ve svodech V1 – 3, což může vést k
podezření na proběhlý infarkt myokardu přední stěny. Někdy nacházíme poruchy vedení
charakteru AV blokády I. stupně a levý přední hemiblok nebo kompletní blok levého
Tawarova raménka. Správnou diagnózou AS lze obvykle stanovit již na základě
anamnézy klasické triády klinických příznaků, poslechového nálezu a EKG (VESELKA,
HONĚK, ŠPATENKA, 2000).
1.3.5 KORONAROGRAFIE
Koronarografické vyšetření je při této vadě nezbytné, neboť aortální stenóza bývá
velmi často sdružena s aterosklerózou věnčitých tepen. Její diagnóza ovlivní operační
léčbu nebo indikaci operace chlopně a současně aortokoronárního bypassu (KOLÁŘ et
al., 2009).
19
1.3.6 ECHOKARDIOGRAFIE
Vyšetření zahrnuje posouzení morfologie aortální chlopně a ascendetní aorty,
významnosti vady, levé komory, nálezu na ostatních chlopních a přítomnosti plicní
hypertenze. K přesnému popisu vady používáme vyšetření z transthorakálního přístupu.
Transezofageální echokrdiografie je přesnější v posouzení počtu cípů chlopně, a zejména
ascendentní aorty. Tyto informace však lze získat i pomocí MR, popřípadě CT (BULAVA,
2016).
1.3.7 VÝPOČETNÍ TOMOGRAFIE
CT je spolehlivé vyšetření pro hodnocení prstence. Opakovaně prokazuje
spolehlivost a přesnost při posuzování anulu, který dokáže poskytnout zobrazení
komplexní trojrozměrné geometrie aortálního kořene (NGUYEN, LEIPSIC, 2013).
1.4 KOMPLIKACE
Mezi nejčastější komplikace aortální stenózy patří plicní edém, endokardititda,
synkopy a náhlá srdeční smrt z maligních arytmií. Při mohutnějších kalcifikacích může
dojít k mechanickému blokování Hissova svazku, který se nachází v těsné blízkosti
aortální chlopně a na EKG je možné detekovat různé stupně AV blokády (BULAVA,
2016).
1.5 LÉČBA AORTÁLNÍ STENÓZY
Operace pro hemodynamicky závažné aortální stenózy jsou dnes nejčastějšími
výkony na srdečních chlopních. Princip operace je jednoduchý a spočívá v náhradě
stenotické aortální chlopně chlopní mechanickou nebo biologickou. Stále probíraným a
diskutovaným problémem je výběr nejvhodnější aortální chlopně k náhradě. Typů
mechanických a biologických chlopní je velké množství, přitom však neexistuje jedna
nejlepší chlopeň stejná pro všechny operované. Povinností chirurga je vybrat z celé řady
chlopní tu, která je pro konkrétního operovaného optimální (DOMINIK, ČERNÝ, 2007),
(ČERBÁK, 2007).
20
1.6 TYPY CHLOPENNÍCH NÁHRAD
Mechanické chlopně zaručují prakticky neomezenou životnost, ale vyžadují
doživotní antikoagulaci se všemi důsledky. Za normálních okolností se na povrchu umělé
chlopně mohou tvořit krevní sraženiny, které znemožní její funkci. Proto pacienti musí
trvale užívat antikoagulační léky. Tato léčba nezbytně vyžaduje pravidelnou laboratorní
hodnotu – Quickova testu nebo PT testu. Indikace k implantaci je u mladých nemocných,
kteří akceptují antikoagulační léčbu nebo kde žádný jiný typ operace není možný. V
současné době se převážně užívají dva typy mechanických chlopní – vyklápěcí diskové
protézy (jeden výklopný disk) nebo dvoulisté chlopně.
Biologické chlopně (bioprotézy) zajišťují pacientovi lepší kvalitu života bez
antikoagulační léčby. Jejich nevýhodou je omezená životnost. Biologické chlopně
podléhají degeneraci, která spočívá ve fibrotizaci a kalcifikaci cípů, která vede nakonec
k nutnosti reoperace. Na degeneraci biologické chlopně se podílí i imunitní systém
operovaného. Použití bioprotéz se posunuje stále do nižších věkových skupin.
Xenografy jsou nejčastěji používané biologické protézy, vyráběné z vepřových
aortálních chlopní nebo z hovězího perikardu. V dnešní době jsou běžně dostupné.
Alografy (alotransplantáty lidských aortálních a plicních chlopní) jsou získávány
především při multiorgánových odběrech pro transplantační účely.
Rossova operace je vhodnou variantou pro mladé lidi, kteří nemohou dlouhodobě
užívat antikoagulační léčbu (VESELKA, et al., 2006), (TÁBORSKÝ, et al., 2016).
21
1.7 ANTIKOGULAČNÍ LÉČBA
Jedná se o medikaci, kterou musí pacient po implantaci mechanické chlopně
užívat celoživotně. Pacient s bioprotézou tuto léčbu dodržuje obvykle po dobu 3 měsíců
po operaci. Cílem antikoagulační léčby je zabránit vzniku krevní sraženiny na chlopenní
protéze, kdy se jedná o akutní, život ohrožující stav a ten může způsobit zhoršení funkce
náhrady nebo embolizaci krevních sraženin do tepen různých orgánu.
V současné době je nejčastěji používaným lékem warfarin nebo lawarin. Intenzitu
antikoagulační léčby je nutno sledovat, k čemuž slouží Quickův test, jeho hodnota se
vyjadřuje v mezinárodní standardizované stupnici INR. Doporučovaná hodnota INR je
2,5 – 3,5. Pokud dojde v průběhu léčby ke snížení hodnoty INR pod požadované rozmezí,
objeví se riziko vytvoření krevní sraženiny na chlopni, v tu chvíli je nutno dávku zvýšit.
Naopak pokud je hodnota vyšší, hrozí krvácivé komplikace a je nutno dávku léku snížit.
Na stabilitu hodnot INR má vliv několik běžně užívaných a volně dostupných léků
(např. Acylpyrin, antibiotika, vitaminové přípravky obsahující vitamin K, aj.) Změnu
hodnot INR mohou způsobit i potraviny s vysokým obsahem vitaminu K – jedná se
především o listovou zeleninu (špenát, kapusta, zelí, brokolice, hlávkový salát, pórek),
ale i červená řepa, rajčata či papriky (WWW.FNHK.CZ).
1.8 PŘÍSTUPY V PREVENCI KARDIOVASKULÁRNÍCH
ONEMOCNĚNÍ
Prevence kardiovaskulárních onemocnění je celoživotní proces. Dělí se na
primární, jedná se o prevenci prováděnou u lidí bez manifestního kardiovaskulárního
onemocnění s rizikem a na sekundární, která se zaměřuje na pacienty, kteří již
kardiovaskulární onemocnění prodělali (ROSOLOVÁ a kol., 2013).
22
1.9 PRINCIPY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU
Kouření tabáku je zdrojem několika škodlivých látek, které se dostávají do
organismu, během několika vteřin, přes alveoly do krve a následně do dalších orgánů.
Škodlivost závisí na množství vykouřeného tabáku.
Pohyb je přirozenou součástí všech živých organismů a jeho nedostatek pak
přispívá k rozvoji několika řad nemocí. Pravidelná fyzická aktivita je významným
společníkem zdravého životního stylu. Jedná se o nejúčinější kompenzaci chronického
stresu, který má podíl na vzniku chronických chorob.
Racionální dieta je dieta s denním energetickým příjmem v poměru tří základních
živin: 55-65 % polysacharidů, 25-35 % tuků a 15 % bílkovin. U nemocných s vyšším
krevním tlakem je vhodné omezit příjem soli do 2,4 g/den. Při volbě tuků by měly
převažovat rostlinné tuky, ty obsahují více nenasycených mastných tekutin.
Stresu je v dnešní době vystaven každý z nás a to sociálnímu, pracovnímu, finančnímu i
časovému a na ten každý z nás reaguje jinak.
V provádění preventivních opatření je základem dobrá komunikace s veřejností,
měla by být edukována a také motivována ke změně životního stylu a zároveň by ji měl
být poskytnut návod, jak změny provádět. Změnit životní styl, který je zejména u dospělé
populace „zafixován“ celoživotními dietními a pohybovými návyky, je totiž velmi
nesnadné. (ROSOLOVÁ a kol., 2013)
Kardiorehabilitace je rehabilitace, která je plánovaná, má strukturu, pravidelně
se opakuje a snaží se docílit udržení fyzické kondice. Základem tohoto cvičení je
vytrvalostní aerobní trénink. Smysl má tehdy, kdy vzniká návyk a tím napomáhá udržovat
zdravý životní styl (WWW.TRIBUNE.CZ).
23
1.10 PŘÍPRAVA PACIENTA NA OPERACI
Během prvního dne hospitalizace příjmový lékař chirurg a kardiolog provede a
sepíše s pacientem příjem a základní vyšetření. Součást této přípravy je také rozhovor s
operatérem, který pacienta seznamuje s rozsahem plánované operace, stručně a
srozumitelně popíše průběh výkonu. Fyzioterapeutka s pacientem před operací nacvičuje
úkony, důležité pro co nejlepší přípravu organismu k operaci - provádí s pacientem
dechová cvičení, vstávání z postele a následné uléhání a tak pacienta připravuje na
pooperační období. Speciální dietu není potřeba dodržovat, pouze den před operací je
jídelníček upraven. Celý průběh předoperační přípravy zajišťují všeobecné sestry na
oddělení, které pomáhají pacientovi zvládat celé období před operací (WWW.VFN.CZ).
24
2 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O PACIENTA
PO NÁHRADĚ AORTÁLNÍ CHLOPNĚ
V časném pooperačním období jsou pacienti sledování a léčeni na jednotce
intenzivní péče s cílem stabilizace stavu operovaného a plynulého přechodu do stádia
rekonvalescence. Předpokladem intenzivní péče je posuzování základních vitálních
funkcí, laboratorních nálezů a výsledků biochemických, hematologických a dalších
vyšetření. Léčebná péče v pooperačním období je zaměřena na včasnou mobilizaci
pacienta, prevenci vzniku možných komplikací a jejich případnou léčbu. Současně je,
prakticky u všech nemocných po operaci chlopní, zahájena antikoagulační léčba
(KOLÁŘ, 2009).
2.1 ZÁKLADNÍ POLOHA NEMOCNÉHO
Pacient je uložen v poloze na zádech, s lehce zvýšenou polohou horní poloviny
těla do 30 stupňů. Při polohování na pravou a levou stranu je třeba se vyvarovat prudkých
pohybů vedoucích k napětí v operační ráně. Všechny změny polohy je nutno provádět s
ohledem na zavedené intravenózní vstupy, intraarteriální vstupy, drény a EKG kabely
(KOLÁŘ, 2009).
2.2 VERTIKALIZACE NEMOCNÉHO
Již před operací je nemocný poučen o pooperační rehabilitaci a je zahájen nácvik
dechové rehabilitace (KOLÁŘ, 2009).
Umožní-li to stav pacienta, přistupuje se postupně k jeho větší samostatnosti a
pohyblivosti. Prvně se začíná s nácvikem sedu, stoje a potom chůze. Rychlá změna
polohy pacienta, který byl po operaci upoután delší čas na lůžku, může vyvolat
nepříjemné pocity, jakými jsou motání hlavy, nauzea, slabost či zvracení). Proto je nutné
25
během vertikalizace pacienta sledovat. První krok vertikalizace je posazení pacienta na
lůžko s nataženými DK. Druhým krokem je posazení pacienta na lůžku se spuštěnými
bérci. Před tímto postupem je nutno zaopatřit všechny vstupy pacienta před nechtěným
poškozením nebo vytržením. Poté, co je nemocný otočen na bok, začne pomalu spouštět
bérce z lůžka a současně s tímto pohybem zvedá horní polovinu těla do úplného sedu. V
této chvíli je důležité nacvičit rovnováhu, kterou se pacient snaží získat opřením obou
HK o lůžko, zvednutím hlavy a následným napřímením zad. Plosky nohou si pacient opře
o stoličku. Dalším krokem vertikalizace je stoj u lůžka, který následuje až minimálně po
15 minutách sedu na lůžku, jenž proběhl bez obtíží. Fyzioterapeut a podle stavu pacienta
i sestra, zajišťují pacientovi bezpečný stoj a stabilitu (KAPOUNOVÁ, 2007),
(WWW.VNITRNILEKARSTVI.CZ).
Rychlost jednotlivých kroků mobilizace je individuální, závisí na předoperačním
stavu, operačním zákroku, případně výskytu komplikací. Je samozřejmostí, že pacientovi
v prvních krocích pomáhá sestra nebo fyzioterapeut (KOLÁŘ, 2009).
2.3 PŘEVAZY OPERAČNÍ RÁNY, PÉČE O VSTUPY A DRÉNY
Operační rána se převazuje podle potřeby a vždy, je-li obvaz prosáklý. Drény se
odstraňují obvykle kolem druhého dne, podle krevních ztrát do drénů. Stehy se odstraňují
většinou mezi sedmým až čtrnáctým dnem, pokud nejsou vstřebatelné (KOLÁŘ, 2009).
2.4 ÚLEVOVÉ MECHANISMY OD BOLESTI
Ošetřovatelský personál musí ke každému pacientovi přistupovat individuálně a
to ve všech oblastech. Bolest prožívá každý jinak. Bolestivý pocit vznikne v momentě,
kdy dochází k poškození nociceptivních receptorů, volných nervových zakončení.
V tomto případě se u pacienta jedná o bolest fyziologickou a akutní. Pacient bolest
lokalizuje a udá charakter. Primárním úlevovým mechanismem je podání analgetik,
sekundárním mechanismem je vertikalizace těla, správná poloha těla a klid (LUKÁŠ,
ŽÁK, 2010).
26
2.5 DIETA A TEKUTINY
Parenterální i perorální příjem tekutin se řídí podle bilance tekutin, kterou je nutno
pečlivě zaznamenávat. Je třeba brát v úvahu renální i plicní funkce a samozřejmě funkci
srdce. Snahou je zahájit perorální příjem stravy co nejdříve, jakmile se obnoví funkce
žaludku a střev. Pokud pacient nemůže z nejrůznějších příčin delší dobu přijímat stravu
ústy a má již obnovenou peristaltiku střev. Pokud pacient nemůže přijímat stravu ústy, ať
už z jakýchkoli příčin a má již obnovenou peristaltiku střev, je živen jejunální sondou
(KOLÁŘ, 2009).
2.6 RANNÍ A VEČERNÍ HYGIENA NEMOCNÉHO
Hygienická péče se provádí vždy s ohledem na aktuální stav pacienta a jeho
léčebný režim. Ranní hygiena zahrnuje celkovou hygienu těla, péči o dutinu ústní, česání
vlasů, výměnu osobního prádla a péči o pokožku, která je prováděna jako prevence proti
dekubitům. Večerní hygienická péče probíhá před uložením pacientů ke spánku a je
prováděna ve stejném rozsahu jako ranní hygiena. Koupel probíhá na lůžku a záleží na
stavu pacienta, pokud to jeho stav dovolí, posadí se na lůžku se svěšenýma nohama dolů
a v rámci rehabilitace si zkouší omývat ruce a obličej sám. Před samotným mytím
pacienta připravíme prostředí tak, aby byla všechna okna zavřená, zajištěná intimita
pacienta a připravené pomůcky ke koupeli (VYTEJČKOVÁ, 2013).
2.7 PREVENCE PNEUMONIE
Důležitým preventivním opatřením je usnadnění dostatečně hluboké ventilace plic
a snadné expektorace, protože tyto úkony jsou často mnoho bolestivé a pacient se jim
brání. Je potřeba dbát na dostatečné tlumení bolesti analgetiky podávanými intravenózně,
intramuskulárně, perorálně nebo formou epidurální analgezie. Dále pacient dostává
expektorancia a je zajištěn přívodem zvlhčeného kyslíku nebo nebulizací. Důležitou roli
27
hraje dechová rehabilitace. Ke zmírnění bolestí a stabilizace operační rány při kašli se
používá speciální korzet (KOLÁŘ, 2009).
2.8 PREVENCE KRVÁCENÍ PŘI ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBĚ
Pacient je poučen o správné antikoagulační léčbě a možných rizicích této léčby.
Nadměrné dávky této léčby mohou způsobit krvácení. Předávkování warfarinu se může
projevit krvácením z dásní, nosů, močových cest, žaludku a střev. Nejzávažnější
komplikací je mozkové krvácení. Závažná krvácení se vyskytují přibližně u 0,5 – 1,5 %
nemocných ročně. Nemocný léčený trvale antikoagulancii musí být pravidelně
kontrolován laboratorně i klinicky a měl by mít vždy u sebe průkaz, v kterém je uvedena
základní diagnóza, typ chlopně, hodnoty INR a dávek antikoagulancií. Uvedená opatření
mohou být důležitá v případě úrazu či dalšího chirurgického výkonu. Nemocný by měl
též upozornit na antikoagulační léčbu lékaře i před drobnými chirurgickými výkony, při
extrakci zubů, ale i před podáním intramuskulární injekce (KOLÁŘ, 2009).
2.9 EKG MONITOROVÁNÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO
SYSTÉMU
Snímání křivky EKG nezbytným základem monitorování srdečního rytmu. Na
monitoru volíme záznam II. svodu, na kterém je nejlépe patrná vlna P. Toto monitorování
nám slouží ke sledování srdeční frekvence a srdečního rytmu. K měření se využívá
pětisvodové EKG. Nezbytné je každodenní natáčení 12svodového EKG (KAPOUNOVÁ,
2007).
2.10 MONITOROVÁNÍ ARTERIÁLNÍHO KREVNÍHO TLAKU
Hemodynamické monitorování se využívá k vyšetření srdeční funkce a k
monitorování účinnosti léčby. Pro monitorování krevního tlaku zavádí lékař katétr do
28
arteria radialis, arteria femoralis, arteria ulnaris nebo arteria brachialis, to umožňuje měřit
systolický, diastolický a střední tlak. Dále slouží k odběrům krve. Do arteriálního katetru
se léky nikdy neaplikují, pouze fyziologický roztok (KRŠKA, 2011).
2.11 MONITOROVÁNÍ CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO TLAKU
Centrální žilní tlak (CVP – central venous pressure) znamená tlak, který je vyvíjen
na stěnu horní duté žíly při jejím ústí do pravé síně během žilního návratu. Důvod, proč
se monitoruje centrální žilní tlak, je zhodnocení funkce pravé komory a náplně
intravaskulárního řečiště. Pro měření je nutné zavedení CŽK. Hodnota CVP je hodnocena
u spontáně ventilujících i u ventilovaných nemocných pokaždé na konci expiria. Poloha
je vodorovná na zádech. Normální hodnota je 0-8 mm Hg.
Při kontinuálním měření pomocí vodního sloupce je třeba „nulu“ umístit do úrovně srdce
(střední axilární čáry ve 4. mezižebří) (KAPOUNOVÁ, 2007).
2.12 MONITOROVÁNÍ PULZNÍ OXYMETRIE
Intermitentní nebo kontinuální pulzní oxymetrie je neinvazivní metoda, která se
využívá k monitorování saturace arteriální krve kyslíkem. Hodnoty, které jsou získány
naměřením pulzní oxymetrií se označují symbolem SpO2 (ADAMUS, 2012), (ANON,
2013).
29
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA PO
NÁHRADĚ AORTÁLNÍ CHLOPNĚ
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:
Pohlaví: muž
Věk: 57
Stav: ženatý
Vzdělání: středoškolské s maturitou
Zaměstnání: energetik - technik
Státní příslušnost: ČR
Datum přijetí: 12. 12. 2017
Typ přijetí: plánované
Oddělení: Kardiochirurgické oddělení FN HK
Důvod přijetí udávaný pacientem:
„Byl jsem sledován u praktického lékaře, pak se to zhoršilo a poslal mě na operaci.“
VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ
TK: 140/95 Výška: 179 cm
P: 85 Hmotnost: 92 kg
D: 19 BMI: 28,71
TT: 36,3 Pohyblivost: bez obtíží
30
Stav vědomí: při vědomí Krevní skupiny: B Rh +
ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza:
Matka: 75 + komplikace po operaci tumoru dutiny břišní
Otec: žije, má AP, bolesti na hrudi, IM ne
Sestra: zdráva
Děti: zdrávy
Osobní anamnéza:
Sledován na kardiologii – kombinovaná aortální vada – významná stenóza, střední
insuficience – progrese EF LK 50–55 %, stac. dilatace ascendentní AO, bikuspidální AO
Hospitalizace a operace: žádné
Úrazy: žádné
Transfúze: žádné
Očkování: běžné
31
Farmakologická anamnéza:
Tabulka 1 Farmakologická anamnéza
Název léku Léková forma Síla Dávkování Léková skupina
Bisoprolol tbl. 5 mg 1 – 0 – 1
antihypertenziva
– beta blokátory
HCHTZ tbl. 1 – 0 – 0
thyazidová
diuretika
Verospiron tbl. 25 mg 1 – 0 – 0 diuretikum
Furon tbl. 40 mg 1 – 1 – 0 diuretikum
Torvacard tbl. 20 mg 0 – 1 – 0 statiny
Autor 2018
Sociální anamnéza:
Rodinné poměry: ženatý
Bytové poměry: bydlí s manželkou v rodinném domě na vesnici, děti už mají vlastní
bydlení
Vztahy, role a interakce v rodině: bez narušení
Vztahy, role a interakce mimo rodinu: bez narušení
Záliby: sport, rodinné výlety, luštění křížovek
Volnočasové aktivity: sport, čas trávený s rodinou
Pracovní anamnéza:
Vzdělání: středoškolské s maturitou
Pracovní zařazení: energetik – technik
Vztahy v práci: bez narušení
Alergologická anamnéza:
32
Alergie lékové: neguje
Alergie na kontrastní látky: neguje
Alergie potravinové: neguje
Jiné alergie: neguje
Urologická anamnéza:
Překonaná urologická onemocnění: žádná
Samovyšetření varlat: neprovádí
Poslední návštěva urologa: kontroly u urologa nedodržuje
Abúzus:
Alkohol: příležitostně víno
Kouření: neguje
Káva: 2x denně
Léky: neguje
Drogy: neguje
Jiné návykové látky: neguje
Spirituální anamnéza:
Důvěra, náboženství, víra a názory, přesvědčení: Pacient je ateista.
Důležitost, významnost: Pacient má na prvním místě zdraví a štěstí rodiny.
33
NYNĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ:
Aortální stenóza
MEDICÍNSKÁ DIAGNÓZA HLAVNÍ:
Kombinovaná kalcifikovaná aortální vada s převahou významné stenózy
Medicínské diagnózy vedlejší:
Arteriální hypertenze
Smíšená dyslipidémie
Informační zdroje:
pacient, rodinní příslušníci, dokumentace
POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 15. 12. 2017
Tabulka 2 Popis fyzického stavu
Popis fyzického stavu
SYSTÉM: SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE: OBJEKTIVNÍ ÚDAJE:
Hlava a krk: „Bolesti hlavy nemívám.“
Spojivky klidné, sliznice
bez povlaků. Pulzace
karotid bilaterálně hmatné,
bez šelestu. ŠŽ nehmatná.
Hrudník a dýchací
systém:
„Před operací se mi
obtížněji dýchalo, když
jsem dělal namáhavější
práci a také při chůzi do
schodů.“
Symetrický, krytí rány
suché, drény průchodné.
Dýchání sklípkové, bez
vedlejších fenomenů,
SpO2 98 %, D 18.
Kardiovaskulární
systém:
„Občas cítím bušení
srdce.“
AS pravidelná, EKG sinus,
TK 105/50 mmHg, CVT
10 mmHg.
Břicho a GIT:
„Na stolici chodím
pravidelně každé ráno po
snídani. Trávicí obtíže
nemívám. Jen výjimečně,
když sním něco špatného.“
Palpačně měkké,
nebolestivé, peristaltika
poslechem slyšitelná.
34
Močový a pohlavní
systém:
„S močením problémy
nemám.“
Diuréza 200 ml/ h,
Furosemid 10 mg/h. PMK
– 3. den.
Kosterní a svalový
systém:
„Občas cítím záda, ale
není to nic vážného.“
DKK bez otoků, akra
mírně chladnější, vyšetření
přes bandáže, lýtka
palpačně měkká.
Nervový systém a
smysly:
„Nosím brýle na čtení.“ GCS 15, izokorie.
Endokrinní systém: „Nemám žádný problém.“ ŠŽ nehmatná.
Imunologický systém:
„Mám alergii na pyly, ale
jen v sezóně a taky na
mandle.“
Bez patologie. TT 36,6° C.
Kůže a její adnexa: „Žádné potíže nemám.“
Pacient má zaveden
centrální žilní katetr – v.
jugularis, arteriální katetr –
a. radialis – 3. den. Kožní
patologické změny
nezjištěny.
Autor 2018
Tabulka 3 Aktivity denního života
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Stravování a
příjem tekutin
doma
„Jím, na co mám
chuť. Samozřejmě
se snažím držet
zdravějšího jídla,
ale v kuchyni
vládne manželka,
takže je to na ní a
mě vždycky
chutná.“
Pacient váží 92 kg,
má nadváhu. Dietu
má č. 3.
v nemocnici
„Jídlo mi tady
chutná.“
Pacientovi jídlo
doneseme k lůžku,
najíst se zvládne
sám.
Vylučování moče
a stolice
doma
„Denně vypiji
necelé 2 litry. Kávu
si dávám asi
Nelze hodnotit.
35
dvakrát denně, ale
není to pravidlem.“
v nemocnici
„Teď po operaci to
jde hůř, ale to k
tomu patří a na to
jste mě upozornili a
čůrám do té
cévky.“
Pacient má zaveden
PMK – 3. den.
Spánek a bdění
doma
„Na spaní si
nemůžu stěžovat,
občas se v noci
vzbudím a jdu na
WC, ale pak hned
zase usnu.“
Nelze hodnotit.
v nemocnici
„V noci tady houká
plno přístrojů,
takže to spaní
trochu naruší.“
Pacient usne, ale
občas se probudí z
důvodu péče sester
o spolupacienty.
Aktivita a
odpočinek
doma
„Mám rád sport, už
to není jako v
mládí, ale s
manželkou jezdíme
pouze na aktivní
dovolené. Občas si
po obědě zdřímnu,
ale to jen o
víkendu.“
Nelze hodnotit.
v nemocnici
„Už se těším, až
budu moci zase
chodit, dlouho ležet
nevydržím.“
Pacient se cítí a
vypadá dobře. Sám
se v rámci
rehabilitace
posazuje.
Hygiena
doma
„S hygienou
problém nemám.“
Pacient přišel čistý,
upravený.
v nemocnici
„Jsem rád, že mi s
hygienou
pomůžete, cítím se
pak lépe, když
člověk celý den
leží, je to příjemné
osvěžení.“
Hygiena je u
pacienta prováděna
s dopomocí v sedě
na lůžku.
Soběstačnost doma
„Všechno zvládám
sám."
Pacient přišel do
nemocnice sám.
36
v nemocnici
„Není to jako
doma, ale očekával
jsem tu
samoobsluhu po
operaci horší.“
Pacientovi vše
musíme přinést a
co je potřeba
připravit.
Autor 2018
Tabulka 4 Posouzení psychického stavu
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vědomí: Beze změn. Bdělý, spolupracuje.
Orientace:
„Jsme na
kardiochirurgické JIP ve
FN HK.“
Orientován místem,
časem, osobou.
Nálada:
„Cítím se dobře, klidně
bych mohl jít domů.“
Nálada dobrá.
Paměť
staropaměť
„S pamětí problémy
nemám.“
Beze změn.
novopaměť
„S pamětí problémy
nemám.“
Beze změn.
Myšlení „Logické.“ Logické.
Temperament: „Sangvinik.“ Sangvinik.
Sebehodnocení: „Nevím, jak se ohodnotit.“
Pacient žil aktivně do doby
operace a těší se do lázní.
Vnímání zdraví:
„Na to že jsem po operaci
se cítím moc dobře.“
Pacient chápe a rozumí
svému zdravotnímu stavu.
Vnímání zdravotního
stavu:
„Teď už to bude snad
dobré, když to mám za
sebou.“
Uvědomuje si svůj
zdravotní stav, je
komunikativní.
Reakce na onemocnění /
prožívání onemocnění:
„Jsem rád, že za mnou
rodina jezdí, ale už se
těším domů“
Adekvátní reakce,
odpovídající závažnosti
onemocnění.
Reakce na hospitalizaci:
„Pan doktor mi přesně
řekl, jak bude
hospitalizace probíhat,
takže jsem byl v rámci
možností připraven.“
Pacient spolupracuje.
Adaptace na
onemocnění:
„Nevím, co k tomu říct.“
Přiměřená věku a
osobnosti pacienta.
37
Projevy jistoty a
nejistoty (úzkost, strach,
obavy, stres):
„Cítím se dobře, nevím, co
jiného říct.“
Pacient neprojevuje
známky úzkosti nebo
stresu.
Zkušenosti z
předcházejících
hospitalizací
(iatropatogenie,
sorrorigenie):
„Dřív jsem v nemocnici
hospitalizovaný nebyl.“
Jedná se o první
hospitalizaci. Nelze
hodnotit.
Autor 2018
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT
ORDINOVANÁ VYŠETŘENÍ:
EKG, RTG S+P, odběry krve – biochemie (Na, K, Cl), krevní plyny, KO
Výsledky:
Tabulka 5 Výsledky krevních odbběrů
hodnota pacienta norma
KREVNÍ OBRAZ
hemoglobin 90 g/l 120-175 g/l
hematokrit 0,25 l 0,39-0,51
BIOCHEMIE - MINERÁLY
Natrium (Na) 141 136-145
Kalium (K) 4,1 3,5-5,1
Chloridy (Cl) 103 98-107
BIOCHEMIE – KREVNÍ PLYNY
PO2 8,36 10-13 kPa
PCO2 4,31 4,8-5,8 kPa
pH 7,46 7,36-7,43
SpO2 96 % 95-100 %
Autor 2018
38
KONZERVATIVNÍ LÉČBA
Dieta: 3 Výživa: per os
POHYBOVÝ REŽIM
Rehabilitace: Dechová RHB z důvodu odkašlávání pro zlepšení funkce plic. Slouží k
odstranění neustále se hromadícímu hlenu v dýchacích cestách.
MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA
intravenózně
G 10% 500 ml inf. i.v.
(09 – 20) + 32j. Insulinu – HM R inj. + 80 ml KCl 7,45% inj.
(20 – 08) + 34j. Insulinu – HM R inj. + 80 ml KCl 7,45% inj.
Plasmalyte 500 ml inf. i.v.
(09 – 20) + 40 ml KCl 7,45% inj.
(20 – 08) + 40 ml KCl 7,45% inj.
Noradrenalin inj á 1mg (5amp/50 ml F1/1) i.v. – 17 ml/h
Furosemid inj á 20 mg (4 amp/40 ml F1/1) i.v. – 5 ml/h
Hydrocortison Valeant 100 mg inj i.v. 1 – 0 ½ (08 a 14)
Vulmizolin 1 g (1 amp/100 ml F1/1) inf. i.v. (08 – 16)
per os
Controloc 40 mg tbl. per os 1 – 0 – 1
subcutánně
Fraxiparine inj 0,4 ml s.c. 0 – 1 – 0 – 1 (12 – 24)
39
jiná
Oxygenoterapie: nosní katetr 02 do 4l/min
CHIRURGICKÁ LÉČBA
Náhrada aortální chlopně mechanickou protézou + bandáž ascendentní aorty a
dekalcinace předního cípu mitrální chlopně
SITUAČNÍ ANALÝZA
Příjem z KCH JIP 3 v 10:00 hodin. (15. 12. 2017, 2. pooperační den)
Muž, 57 let, po náhradě aortální chlopně. Oběhově stabilní. Pacient je klidný,
orientovaný, komunikativní a spolupracuje. Hybnost všech končetin. Pacient má
zavedeny invazivní vstupy – CŽK do v. jugularis, arteriální katétr, který je zaveden do a.
radialis, dále má pacient zaveden PMK. Přes lineární dávkovač jsou pacientovi podávány
léky dle ordinace lékaře – pro zvýšení krevního tlaku katecholaminy – Noradrenalin, léky
pro podporu diuréry diuretika – Furosemid.
TK, P, SpO2, CVT, VAS, diuréza je měřena pacientovi á 1 hodina dle ordinace
lékaře. TK 108/40 , CVT +12, VAS 1, SpO2 94 %. Glykémie je měřena á 4 hodiny a vše
je zaznamenáváno do sesterské ošetřovatelské dokumentace. Pacient si stěžuje na bolesti,
které hodnotí na stupnici bolesti jako VAS 1. Bandáže DKK ano. Operační rána je klidná,
neprosakuje. Pacientovi byly ráno před překladem na intermediární jednotku vytaženy
pooperační drény. K obědu se s dopomocí posadil s nohama z lůžka. Chuť k jídlu má.
40
Pacient byl o správném způsobu z lehu do sedu poučen a porozuměl. Odpoledne
byla u pacienta fyzioterapeutka, která ho poučila o správném dýchání a o způsobu
odkašlávání. Pacient se cítí dobře. Odpoledne měl návštěvu rodiny, na kterou se moc těšil.
Pacient se s dopomocí posadil a večerní hygienu jsme provedli v sedě na lůžku, záda jsme
promazali chladícím gelem a provedli poklepovou masáž, což si pacient moc pochvaloval.
Pacient má obavy, že se nevyspí, z důvodu houkajících přístrojů na JIP, doma potíže se
spaním nemá. Byl poučen o možnosti podání léku na spaní.
41
STANOVENÍ OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ
PODLE PRIORIT OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny dle NANDA International, Inc.
Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace 2015–2017. Ošetřovatelské diagnózy
byly seřazeny podle priorit. Sledování pacienta probíhalo 15. - 17. 12. 2017.
Stanovení ošetřovatelských diagnóz proběhlo na základě odebrané anamnézy,
situační analýzy, objektivního a subjektivního vyšetření. Ošetřovatelské diagnózy byly
rozděleny na aktuální a potenciální. U ošetřovatelských diagnóz byl určen cíl krátkodobý
a dlouhodobý. Realizaci jsem prováděla já, společně s dalším všeobecnými sestrami,
které měli pacienta v péči.
AKTUÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY
00132 AKUTNÍ BOLEST – OPERAČNÍ RÁNA
Určující znak: ochranné chování, vyhledávání antalgické polohy, vlastní
hlášení o intenzitě bolesti pomocí standardizovaných škál bolesti pomocí
standardizovaných škál bolesti (např. vizuální analogová škála)
Související faktor: fyzikální průvodci změnami (operace)
00198 NARUŠENÝ VZOREC SPÁNKU
Určující znak: potíže s usínáním, nespokojenost se spánkem, nechtěné
probouzení
Související faktor: narušení způsobené spolunocležníkem, okolní bariéry (např.
okolní hluk, neznámé prostředí)
42
00110 DEFICIT SEBEPÉČE PŘI VYPRAZDŇOVÁNÍ – POOPERAČNÍ STAV
Určující znak: zhoršená schopnost provést řádnou vyprazdňovací hygienu,
zhoršená schopnost manipulovat s oblečením z účelem vyprázdnění, zhoršená schopnost
přemístit se na toaletu
Související faktor: zhoršená schopnost přemísťovat se, překážky v prostředí,
bolest, slabost
00044 NARUŠENÁ INTEGRITA TKÁNĚ
Určující znak: poškozená tkáň
Související faktor: chirurgický zákrok
00214 ZHORŠENÝ KOMFORT
Určující znak: změněný vzorec spánku, pocit diskomfortu, nelehkost situace
Související faktor: nedostatek soukromí, nedostatečná kontrola nad situací, léčba
POTENCIÁLNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY
00004 RIZIKO INFEKCE – OPERAČNÍ RÁNA, PMK, INVAZIVNÍ VSTUPY,
POTENCIÁLNÍ DEKUBITY
Rizikové faktory: invazivní postupy, nedostatečná primární obrana – změna integrity
kůže, nedostatečná sekundární obrana – snížený hemoglobin
00200 RIZIKO SNÍŽENÉ SRDEČNÍ TKÁŇOVÉ PERFUZE
Rizikové faktory: operace srdce, kardiovaskulární onemocnění v rodinné anamnéze,
hypertenze
43
Ošetřovatelské diagnózy:
00132 AKUTNÍ BOLEST Z DŮVODU OPERAČNÍ RÁNY PROJEVUJÍCÍ SE
VERBALIZACÍ
Doména 12: Komfort
Třída 1: Tělesný komfort
Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo
potencionálního poškození tkáně či popsaný pomocí termínů pro takové poškození
(Mezinárodní asociace pro studium bolesti) náhlý nebo pomalý nástup libovolné intenzity
od mírné po silnou, s očekávaným či předvídatelným koncem.
Priorita: střední
Určující znaky:
Pozorované známky bolesti
Vyhledávání antalgické polohy
Cíl krátkodobý:
Pacient pocítí úlevu od bolesti po podání analgetik.
Cíl dlouhodobý:
Pacient nemá bolesti při propuštění z nemocnice.
Očekávané výsledky:
1. Pacient je schopen o bolesti a jejich projevech hovořit – do konce hospitalizace.
2. Pacient je schopen sledovat a zaznamenávat bolest – do konce hospitalizace.
3. Pacient během noci klidně spí.
44
4. Pacient verbalizuje snížení stupně bolesti do 1 hodiny od aplikace intervencí (léky,
úlevová poloha)
Ošetřovatelské intervence:
1. Aplikuj analgetika dle ordinace lékaře – všeobecná sestra
2. Posuď bolest ve spolupráci s pacientem (lokalizace, charakter, nástup, závažnost,
častost), zhoršující faktory, změny bolesti během dne a zaznamenej do ošetřovatelské
dokumentace – každou hodinu – všeobecná sestra.
3. Zhodnoť vliv bolesti na spánek pacienta tělesnou a duševní pohodu a v případě potřeby
aplikuj analgetickou terapii a proveď záznam do lékařské dokumentace – všeobecná
sestra.
4. Edukuj pacienta o spolupráci při hodnocení intenzity, charakteru bolesti a o analgetické
terapii, následně proveď záznam do sesterské ošetřovatelské dokumentace – každou
hodinu – všeobecná sestra.
5. Pozoruj a zaznamenávej do ošetřovatelské dokumentace neverbální projevy bolesti –
vždy – všeobecná sestra.
6. Monitoruj fyziologické funkce (TK, P, SpO2) kontinuálně monitorem a proveď
záznam do ošetřovatelské dokumentace a v případě změny ihned informuj lékaře –
každou hodinu – všeobecná sestra.
Realizace:
10:00 – překlad pacienta z KCH JIP 3 na intermediární JIP 4.
Napojujeme pacienta na monitorovací přístroje, kdy je kontinuálně monitorován
(TK, P, CVT, SpO2, diuréza). Pacient je dotazován zdali nemá bolesti. Stěžuje si na
bolesti VAS 2. Lékař je o bolesti informován a pacientovi je dle ordinace lékaře podán
Ketonal 100 mg/ 2 ml F1/1 100 ml. Pacient je poučen o způsobu vykašlávání, jednou
rukou mírným tlakem na operační ránu, druhou ruku použije pacient k odkašlávání. Po
hodině od podání analgetik kontrolujeme intenzitu bolesti. Pacient cítí ústup od bolesti.
VAS bolesti je u pacienta hodnocen každou hodinu.
45
Druhý den během ranní hygieny si pacient stěžuje na bolesti v oblasti hrudníku,
udává VAS 1, lékař je informován a podáváme i.v. analgetika dle ordinace lékaře –
Novalgin 500 mg/1 ml. Kontrola intenzity bolesti opět hodinu po podání analgetik.
Pacient už si dále na bolest nestěžoval.
Hodnocení bolesti bylo v průběhu celé hospitalizace zapisováno do ošetřovatelské
dokumentace, první a druhý den během sledování pacienta každou hodinu, třetí den
sledování byla kontrola po čtyřech hodinách.
Hodnocení 17. 12. po třech dnech:
Pacient je schopen o bolesti a jejich projevech hovořit.
Pacient je schopen sledovat a zaznamenávat bolest.
Pacient během noci klidně spí.
Pacient verbalizuje snížení stupně bolesti do 1 hodiny od aplikace intervencí (léky,
úlevová poloha)
Krátkodobý cíl byl splněn.
Dlouhodobý cíl byl splněn – pacient byl 18. 12. 2017 přeložen na standardní oddělení –
pacient si již po dobu hospitalizace na standardním oddělení na bolesti nestěžoval.
Pokračující intervence: 3, 5
00198 NARUŠENÝ VZOREC SPÁNKU VZHLEDEM NA ZMĚNU PROSTŘEDÍ
A BOLEST, PROJEVUJÍCÍ SE VIDITELNOU ÚNAVOU A VERBALIZACÍ
Doména 4: Aktivita/odpočinek
Třída 1: Spánek/odpočinek
Definice: Časově omezená narušení množství a kvality spánku vlivem vnějších faktorů.
46
Priorita: střední
Určující znaky:
Spánek v neznámém prostředí
Rušení monitorováním
Cíl krátkodobý:
Pacient chápe příčiny narušení spánku. Pacient usíná.
Cíl dlouhodobý:
Pacient po celou noc klidně spí.
Očekávané výsledky:
1. Pacient usíná bez podání léku na spaní do 30 minut – spí až do rána.
2. Pacient má kvalitní spánek po celou noc – nebude vyrušován neklidnými spolupacienty.
3. Pacient se probouzí maximálně během měření fyziologických funkcí a při ranních
odběrech krve a poté opět usíná.
Ošetřovatelské intervence:
1. Dokumentuj délku spánku – všeobecná sestra.
2. Monitoruj spánkové návyky, které se mění okolnostmi – všeobecná sestra.
3. Podávej léky proti bolesti podle ordinace lékaře hodinu před plánovaným usnutím –
všeobecná sestra.
4. Připrav pacienta ke spánku z hlediska osobního pohodlí a fyzického komfortu –
všeobecná sestra.
47
Realizace:
20:00 – probíhá večerní vizita u lůžka pacienta, pacientovi jsou nabízeny léky na spaní
(Lexaurin 3 mg) pokud si myslí, že nebude moci usnout. Pacient měl během odpoledne
strach, že nebude moct spát, ale nyní si myslí, že i přes houkající monitory a celkový ruch
na JIP nebude léku potřeba.
Po hodině pacinet nemůže usnout a zajímá se, jestli už je možné zhasnout světla,
ale z důvodu péče o pacienta na vedlejším lůžku to není možné. Pacientovi upravíme
lůžko, pomůžeme změnit polohu a po společné dohodě s pacientem dáváme tenčí
přikrývku. Pacientovi znovu nabízíme předepsaný lék na spaní a pacient jej chce. Po té,
co je u všech pacientů hotová ošetřovatelská péče, zhasínáme světla nad lůžky pacientů.
Při zapisování do ošetřovatelské dokumentace rozsvěcujeme pouze malou lampičku.
Pacient spí. O půlnoci máme příjem pacienta na JIP. Sledovaný pacient se probouzí, usíná
až po hotovém příjmu nového pacienta a spí až do rána.
Večer opět nabízíme pacientovi lék na spaní a ve 22:00 ho podáváme, opět
Lexaurin 3mg. Vše zapisujeme do ošetřovatelské dokumentace. Pacient klidně spí až do
rána, probouzí se v 05:00 při ranních odběrech krve a dále spí až do ranní hygieny v 6:30.
Třetí den sledování pacienta večer před spaním lék nepodáváme, pacient spí klidně celou
noc, až do rána. Probouzí se pouze při měření fyziologických funkcí a ranních odběrech
krve, poté opět zase usíná.
Hodnocení 17. 12. po třech dnech:
Pacient usíná bez podání léku na spaní.
Pacient má kvalitní spánek po celou noc.
Pacient se probouzí maximálně během měření fyziologických funkcí a při ranních
odběrech krve.
Krátkodobý cíl byl během druhé noci plně splněn.
Dlouhodobý cíl byl splněn.
Pokračující intervence: 1, 2, 4
48
00110 DEFICIT SEBEPÉČE PŘI VYPRAZDŇOVÁNÍ Z DŮVODU
POOPERAČNÍHO STAVU PROJEVUJÍCÍ SE NESCHOPNOSTÍ SEBEPÉČE V
OBLASTI VYPRAZDŇOVÁNÍ
Doména 4: Aktivita/odpočinek
Třída 5: Sebepéče
Definice: zhoršená schopnost samostatně provést nebo dokončit aktivity týkající se
vyprazdňování.
Priorita: střední
Určující znaky:
Pocity studu
Strach
Neschopnost přemístit se na toaletu
Cíl krátkodobý:
Pacient se vyprázdní do 48 hodin po operaci.
Cíl dlouhodobý:
Pacient chápe příčiny deficitu sebepéče při vyprazdňování.
Očekávané výsledky:
1. Pacient provádí péči o vyprazdňování na úrovni svých schopností – během celého
úkonu při vyprazdňování – sám zvládá vyprazdňování až na standardním oddělení.
2. Pacient se naučí změnit navyklé způsoby, aby byly splněny potřeby péče o sebe
samotného – tento úkon zvládá v čase, kdy jde po druhé po operaci na stolici.
49
3. Pacient zná svoji situaci a bezpečností opatření, která je nutno dodržovat během –
během celého úkonu vyprazdňování až do doby ulehnutí do lůžka.
Ošetřovatelské intervence:
1. Dbej na soukromí pacienta během vyprazdňování – sestra.
2. Zajisti příslušné pomůcky – sestra.
3. Poskytni pacientovi dostatek času při provádění dané činnosti – sestra.
4. Předcházej rizikům pádu během přesunu na toaletu – sestra.
5. Pomáhej pacientovi při nácviku sebeobsluhy – sestra.
6. Oceňuj verbálně i nonverbálně pacientovu snahu zapojit se do péče o své zdraví během
úkonu – sestra.
Realizace:
Pacient cítí potřebu na stolici. Byl poučen o tom, že se může jednat pouze o
odchod plynů, z důvodu vyprázdnění před operací. Přivezeme k lůžku pacienta WC
sedačku. Rozhrneme zástěny, které jsou kolem lůžka pacienta, kvůli jeho intimitě. Je
potřeba dávat pozor na napojené infúzní sety, lineární dávkovače, tlakovou kapsli a
kabely vedoucí od pacienta k monitoru. Pobídneme pacienta, ať se správným způsobem
posadí a společně s dalším ošetřujícím personálem pomůžeme pacientovi postavit a otočit
se. Sundáme kalhoty od pyžama, přisuneme blíže sedačku a pacient se posazuje. Pacient
stolici neprovedl, šlo pouze o odchod plynů.
Následující den po obědě cítí pacient potřebu na stolici. Opět přivezeme WC
sedačku a posazení pacienta na sedačku provádíme stejným způsobem. Dbáme na
intimitu pacienta a zatáhneme zástěny. Pacient je poučen, že si má říci, poté co stolici
vykoná. My si mezitím připravíme pomůcky pro očištění pacienta – rukavice, ústenku,
černý pytel, vlhčené ubrousky, čistící pěnu a Cavilon. Sanitář pomáhá pacientovi vstát a
další všeobecná sestra odveze sedačku a biologický materiál zlikviduje. Já pacienta omyji
pomocí připravených pomůcek na mytí. Natáhneme kalhoty a pomůžeme pacientovi opět
do lůžka, kde zůstává sedět. Provedeme záznam o stolici i s uvedením dne (16. 12.) do
ošetřovatelské dokumentace.
50
Hodnocení 17. 12. po třech dnech:
Pacient provádí péči o vyprazdňování na úrovni svých schopností.
Sestra rozpoznává individuální slabiny a potřeby pacienta vyprazdňování.
Pacient zná svoji situaci a bezpečností opatření, která je nutno dodržovat.
Krátkodobý cíl byl splněn.
Dlouhodobý cíl byl splněn.
Hodnocení probíhalo v druhý den sledování pacienta.
Pokračující intervence: 1, 2, 3, 4, 5, 6
00004 RIZIKO INFEKCE Z DŮVODU ZAVEDENÝCH INVAZIVNÍCH VSTUPŮ,
PMK A OPERAČNÍ RÁNY
Doména 11: Bezpečnost/ochrana
Třída 1: Infekce
Definice: Náchylnost k napadení a množení se patogenních organismů, což může vést k
oslabení zdraví.
Cíl: Pacient je bez infekce.
Rizikové faktory:
invazivní procedury
nedostatečné znalosti o zamezení vlivů patogenů
51
Ošetřovatelské výsledky:
1. Pacient chápe a respektuje individuální rizikové faktory – do konce hospitalizace.
2. Pacient zná a používá způsoby, jak předcházet infekci nebo snížit riziko jejího vzniku
– do konce hospitalizace.
3. Pacient usiluje o hojení ran per primam – do konce hospitalizace.
Ošetřovatelská intervence:
1. Prováděj prevenci nozokomiálních nákaz – sestra.
2. Dodržuj důsledně u všech invazivních zákroků aseptický postup – sestra.
3. Prováděj časnou mobilizaci pacienta – sestra.
4. Prováděj u pacienta dechovou rehabilitaci – sestra.
5. Pečuj o o adekvátní hydrataci pacienta – sestra.
6. Podávej léky dle ordinace lékaře – sestra.
7. Dbej u pacienta na dostatečnou výživu – sestra.
Realizace:
Po ranní hygieně namotáme bandáže na DKK a nachystáme si věci na převaz
operační rány a převaz invazivních vstupů. Pracujeme asepticky, vezmeme si ústenku a
rukavice. Prvně ošetříme operační ránu. Odlepíme stávající krytí, provedeme dezinfekci
operační rány a okolí pomocí vatového tampónu a pinzety. Rána je klidná, bez sekrece.
Po zaschnutí dezinfekčního prostředku ránu přelepíme sterilním krytím. Stejný postup
provádíme i při převazu centrálního žilního katetru a arteriálního katetru - odlepíme
stávající krytí, odezinfikujeme místo vstupu a jeho okolí a poté, co odbude požadovaná
doba pro zaschnutí dezinfekce, vstup přelepíme sterilním průhledným krytím. Po
ukončení převazu správně zlikvidujeme kontaminovaný materiál a doplníme
spotřebovaný. Převaz operační rány provádíme každý den.
52
Hodnocení 17. 12. po třech dnech:
Pacient chápe individuální rizikové faktory.
Pacient zná způsoby, jak předcházet infekci nebo snížit riziko jejího vzniku.
Pacient usiluje o včasné zhojení ran.
Cíl byl splněn. Pacient je v místě invazivních vstupů bez známek infekce.
Pokračující intervence: 1, 2, 4, 5, 6, 7
3.1 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PÉČE
57 letý pacient byl přijat k plánované operaci, náhradě aortální chlopně, na
kardiochirurgické oddělení dne 12. 12. 2017. Operace proběhla druhý den hospitalizace.
Po operaci byl pacient převežen na jednotku pooperační péče, druhý pooperační den byl
byl už pacient převežen na jednotku intermediární péče, kde probíhalo jeho sledování.
V bakalářské práci byly stanoveny ošetřovatelské diagnózy - na 3. den
hospitalizace a 2. pooperační den. Stanoveno bylo pět aktuálních ošetřovatelských
diagnóz a dvě potencionální. Realizace probíhala na intermediární JIP 24 hodin, po dobu
tří dnů, za pomoci dalších všeobecných sester. Hodnocení probíhalo po třech dnech
sledování pacienta. Ošetřovatelská diagnóza Akutní bolest byla zhodnocena až na konci
hospitalizace pacienta. Všechny stanovené cíle byly splněny. Pacient prokazoval
spolupráci. Během dnů strávených v nemocnici se u něho střídaly rodinné návštěvy.
53
3.2 DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro pacienty:
Pacient má po ukončení hospitalizace možnost zvolit si, zda odejde do domácího
léčení nebo pojede do lázní, kde se zaměřují na péči o pacienty po srdečních operacích.
Postupně po operaci se zlepšuje fyzická aktivita pacienta. V prvních dvou až třech
měsících je ovšem nutno dodržovat určitá opatření a je třeba vyvarovat se několika
úkonům:
nezatěžovat horní končetiny,
nezvedat a nenosit těžká břemena,
vyvarovat se jednostranné zátěži (nošení nákupní tašky),
nedoporučuje se posilování formou silového odporu,
řízení automobilu do doby zhojení hrudní kosti,
vyvarovat se vnějšímu tlaku okolí (bezpečností pásy),
mytí rány bez použití mýdel.
Na co pacient nesmí zapomínat:
ránu udržovat v suchu a čistotě,
okolí jizvy promazávat mastným krémem,
dodržovat dechovou rehabilitaci,
denně absolvovat vytrvalostní trénink (chůze, plavání),
chránit jizvu před slunečním zářením.
54
Doporučení pro všeobecné sestry:
provádí u pacienta ranní a večerní hygienu,
udržuje správnou polohu pacienta,
edukuje pacienta o správné dechové rehabilitaci a její důležitosti,
provádí časnou mobilizaci pacienta,
sleduje stav operační rány a převazuje ji dle potřeby,
plní ordinace lékaře,
všechny provedené úkony zapisuje do ošetřovatelské dokumentace,
neprodleně hlásí lékaři každou změnu zdravotního stavu pacienta,
je schopna edukačně působit na pacienta a rodinu.
Doporučení pro rodinu:
být nemocnému k dispozici, pro řízení automobilu,
pomáhat nemocnému nosit nákupní tašky a těžké předměty, když bude potřeba,
absolvovat s nemocným vytrvalostní tréninky,
sledovat pacienta při dechové rehabilitaci,
být nemocnému oporou.
55
ZÁVĚR
Operace srdeční chlopně nemusí znamenat vytvoření zcela zdravého srdce. Je to
zákrok, který odstraňuje zúžení chlopně a tím umožní uzdravení srdečního svalu. Míra
zotavení závisí do značné části na stádiu postižení a funkčním stavu srdce před operací.
Život s umělou chlopní klade na pacienty nároky, které pro ně byly sepsány jako
doporučení.
Prvním cílem bakalářské práce bylo seznámit se s onemocněním aortální stenóza.
Byla rozebrána etiologie, klinický obraz, diagnostika, která zahrnuje anamnézu, fyzikální
vyšetření, RTG hrudníku, EKG, echokardiografii a CT, dále pak komplikace, léčbu a typy
chlopenních náhrad. Dále byla pozornost zaměřena na specifika ošetřovatelské péče o
pacienta po náhradě aortální chlopně, v první řadě na ošetřovatelskou péči, která je
poskytována všeobecnou sestrou. Do teoretické části bylo využito zdrojů z rešeršní
strategie.
Druhým cílem bylo sestavit ošetřovatelský proces u konkrétního pacienta, který
byl sledován po dobu tří dnů. U pacienta bylo stanoveno pět aktuálních ošetřovatelských
diagnóz a dvě potenciální, přičemž aktuální diagnózy byly rozebrány tři: akutní bolest,
narušený vzorec spánku a deficit sebepéče při vyprazdňování. Potenciální ošetřovatelská
diagnóza byla rozebrána jedna a to riziko infekce.
Třetím cílem bylo sestavení doporučení pro pacienty o tom, jak se mají chovat
poté, co odejdou do domácího léčení. Tato doporučení slouží také pro rodiny pacientů a
pro ošetřovatelský personál – všeobecné sestry. I tento cíl bakalářské práce byl splněn.
Práce je určená pro odbornou veřejnost a studenty zdravotnických oborů.
56
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
301 Moved Permanently [online]. Copyright © [cit. 07.03.2018]. Dostupné z:
http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2003/03/07.pdf
ADAMUS, Milan. Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti. 2.,
dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. ISBN 978-80-244-
2996-0.
ANON, 2013. Kardiologie pro sestry: obrazový průvodce. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-4083-6.
Aortální stenóza (zúžení aortální chlopně) | IKEM. [online]. Copyright © Institut
klinické a experimentální medicíny 2015 [cit. 06.03.2018]. Dostupné z:
https://www.ikem.cz/cs/aortalni-stenoza-zuzeni-aortalni-chlopne/a-434/
BULAVA, Alan. Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada
Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0468-0.
Co je postižení srdeční chlopně | Kardiochirurgická klinika. Fakultní nemocnice
Hradec Králové [online]. Copyright © Copyright 2011 FN HK. Všechna práva
vyhrazena. [cit. 06.03.2018]. Dostupné z: https://www.fnhk.cz/kch/chlopenni-
vady/co-je-postizeni-srdecni-chlopne
ČERBÁK, Roman. Nejčastější chlopenní vady: aortální stenóza a mitrální
regurgitace. Praha: Galén, c2007. Klinická kardiologie. ISBN 978-80-7262-523-9.
DOMINIK, Jan. Chirurgie srdečních chlopní: (--nejen pro kardiochirurgy) : ve 200
vyobrazeních. Ilustroval Pavel ŽÁČEK. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2712-
7.
HERDMAN, T. Heather a Shigemi KAMITSURU, ed. Ošetřovatelské diagnózy:
definice a klasifikace 2015-2017. 10. vydání, 1. české vydání. Přeložil Pavla
57
Informace pro pacienty | Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Úvod | Všeobecná
fakultní nemocnice v Praze [online]. Copyright © 2012 Všeobecná fakultní
nemocnice v Praze, U Nemocnice 499 [cit. 06.03.2018]. Dostupné z:
http://www.vfn.cz/pracoviste/kliniky-a-oddeleni/ii-chirurgicka-klinika-
kardiovaskularni-chirurgie/informace-pro-pacienty/
KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 2007.
Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-1830-9.
KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-
7262-657-1.
KRŠKA, Zdeněk. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané kapitoly.
Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3815-4.
KUDLOVÁ. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5412-3. ISSN
ošetřovatelskédiagnózydefiniceaklasifikace2015-2017.
LINHARTOVÁ, Kateřina, 2013. Diagnostika aortální stenózy. Kardiologická revue,
15(3), 141-143. ISSN: 1212-4540.
LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK. Chorobné znaky a příznaky: 76 vybraných znaků,
příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů v 62 kapitolách s prologem
a epilogem. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2764-6.
MEDICAL TRIBUNE CZ > Význam ambulantní kardiorehabilitace. 302 Found
[online]. Copyright © 2000 [cit. 06.03.2018]. Dostupné z:
https://www.tribune.cz/clanek/11629
NGUYEN, Giang a Jonathon LEIPSIC, 2013. CT vyšetření srdce a CT angiografie
při hodnocení pacientů před katetrizační implantací aortální chlopně. Current opinion
in cardiology, 6(4), 81-88. ISSN 1802-3711.
Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních
vad | Vnitřní lékařství - proLékaře.cz. Největší informační zdroj pro lékaře proLékaře.cz
[online]. Copyright © 2018 [cit. 06.03.2018]. Dostupné z:
http://www.vnitrnilekarstvi.eu/vnitrni-lekarstvi-clanek/program-rizene-ambulantni-
58
rehabilitace-u-pacientu-po-operaci-chlopennich-srdecnich-vad-
32617?confirm_rules=1
ROSOLOVÁ, Hana. Preventivní kardiologie: v kostce. Praha: Axonite CZ, 2013.
Asclepius. ISBN 978-80-904899-5-0.
TÁBORSKÝ, Miloš. Novinky v kardiologii 2015. Praha: Mladá fronta, 2015. Edice
postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3712-9.
VESELKA, Josef, Kateřina LINHARTOVÁ a David ZEMÁNEK. Kardiomyopatie.
Praha: Galén, c2009. Klinická kardiologie. ISBN 978-80-7262-640-3.
VESELKA, Josef. Hypertrofická kardiomyopatie a příbuzná témata. Praha: Galén,
c2006. Klinická kardiologie. ISBN 80-7262-443-1.
VESELKA, Josef. Získané chlopenní vady srdce. Praha: Medcor Europe publishing,
c2000. ISBN 80-902678-0-7.
VOJÁČEK, Jan a Jiří KETTNER. Klinická kardiologie. 3. vydání. Praha: Maxdorf,
2017. Jessenius. ISBN 978-80-7345-549-1.
VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 10. aktualizované vydání.
Praha: Maxdorf, 2015. Jessenius. ISBN 978-80-7345-456-2.
VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II: speciální část.
Praha: Grada, 2013. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3420-0
PŘÍLOHY
Příloha A – Průvodní list k rešerši I
Příloha B – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování bakalářské
práce VII
Příloha C – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce VIII
I
Příloha A – Průvodní list k rešerši
Ošetřovatelská péče u pacienta po náhradě
aortální chlopně
Klíčová slova:
aortální chlopeň, kardiologie, ošetřovatelský proces, stenóza
aortic valve, kardiology, nursing proces, stenosis
Rešerše č. 4/2018
Bibliografický soupis
Počet záznamů: celkem 40 záznamů
(kvalifikační práce – 4, monografie – 18, ostatní – 18)
Časové omezení: od roku 2008
Jazykové vymezení: čeština, slovenština, angličtina
Druh literatury: knihy, články a příspěvky ve sborníku
Datum: 9. 1. 2018
Základní prameny:
katalog Národní lékařské knihovny (www.medvik.cz)
databáze kvalifikačních prací (www.thesis.cz)
Jednotná informační brána (www.jib.cz)
Souborný katalog ČR (http://sigma.nkp.cz)
Discovery systém Summon (www.nlk.cz)
II
KVALIFIKAČNÍ PRÁCE:
1. BROŽKOVÁ, Marcela, 2009. Ošetřovatelská péče o pacienta po náhradě
aortální chlopně [online]. Praha [cit. 2018-01-09]. Diplomová práce. Univerzita
Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství. Dostupné z:
.
2. BURDOVÁ, Helena, 2016. Ošetřovatelská péče o nemocného po náhradě
aortální chlopně [online]. Plzeň [cit. 2018-01-09]. Bakalářská práce.
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií. Dostupné z:
.
3. ŠVECOVÁ, Valentyna, 2013. Kvalita života pacientů s aortální stenózou
[online]. České Budějovice [cit. 2018-01-09]. Bakalářská práce. Jihočeská
univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z:
.
4. VOTRUBOVÁ, Nataliya, 2016. Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s
transapikální implantací aortální chlopně [online]. České Budějovice [cit. 2018-
01-09]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z: .
III
KNHY A MONOGRAFIE:
1. ANON, 2013. Kardiologie pro sestry: obrazový průvodce. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-4083-6.
2. BULAVA, Alan, 2017. Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha:
Grada. ISBN 978-80-271-0468-0.
3. JEDLIČKOVÁ, Jaroslava, 2012. Ošetřovatelská perioperační péče. Brno:
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN
978-80-7013-543-3.
4. KALA, Zdeněk, 2011. Perioperační péče o pacienta v cévní chirurgii. Brno:
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN
978-80-7013-536-5.
5. KOLÁŘ, Jiří, c2009. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. Praha: Galén. ISBN
978-80-7262-604-5.
6. MOŤOVSKÁ, Zuzana, 2016. Novinky v akutní kardiologii. Praha: Mladá fronta.
ISBN 978-80-204-3903-1.
7. RIEDEL, Martin, c2009. Dějiny kardiologie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-
614-4.
8. ROSOLOVÁ, Hana, 2013. Preventivní kardiologie: v kostce. Praha: Axonite
CZ. ISBN 978-80-904899-5-0.
9. SOVOVÁ, Eliška a Jarmila SEDLÁŘOVÁ, 2014. Kardiologie pro obor
ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4823-8.
10. TÁBORSKÝ, Miloš, 2016. Novinky v kardiologii 2016. Praha: Mladá fronta.
ISBN 978-80-204-3984-0.
11. TÓTHOVÁ, Valérie, 2014. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. Praha:
Triton. ISBN 978-80-7387-785-9.
12. TRACHTOVÁ, Eva a kol., 2010. Potřeby nemocného v ošetřovatelském
procesu. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických
oborů. ISBN 80-7013-324-4.
13. VOJÁČEK, Jan, Jiří KETTNER a Miroslav BULVAS, 2012. Klinická
kardiologie. Praha: Nucleus HK, 2012. ISBN 978-80-87009-89-5.
14. VYTEJČKOVÁ, Renata, 2011. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I:
obecná část. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3419-4.
15. VYTEJČKOVÁ, Renata, 2013. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II:
speciální část. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3420-0.
IV
16. VYTEJČKOVÁ, Renata, 2015. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III:
speciální část. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3421-7.
17. WICHSOVÁ, Jana, 2013. Sestra a perioperační péče. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3754-6.
18. WENDSCHE, Peter, Andrea POKORNÁ a Ivana ŠTEFKOVÁ, 2012.
Perioperační ošetřovatelská péče. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-894-0.
V
ČLÁNKY A SBORNÍKY:
1. BLAŠKOVANOVÁ, Nikola, 2015. Ošetřovatelské péče o pacienta s
mechanickou srdeční podporou. In: Mezinárodní kongres sester pracujících v
oboru ARIM. Praha: Miroslav Hmirák, [2010]-. 2015, s. 52-53.
2. BRTKO, Miroslav, 2014. Velká naděje pro nemocné s aortální stenózou? editorial.
Intervenční a akutní kardiologie, 13(3), 111. ISSN 1213-807X.
3. ČERBÁK, Roman, 2009. Aortální stenóza. Intervenční a akutní kardiologie,
8(4), 175-177. ISSN 1213-807X.
4. DOMINIK, Jan a Pavel ŽÁČEK, 2017. Chirurgická léčba chlopenních vad.
Postgraduální medicína, 19(Příl. 1), (Kardiologie), 66-76. ISSN 1212-4184.
5. GREGOR, Pavel a Hana LÍNKOVÁ, 2013. Aortální stenóza. Vnitřní lékařství,
59(4), 277-283. ISSN 0042-773X.
6. GREGOR, Pavel a Hana LÍNKOVÁ, 2017. Zamyšlení nad chlopenními vadami
včera a dnes. Vnitřní lékařství, 63(5), 322-327. ISSN 0042-773X.
7. KURFIRST, Vojtěch, 2009. Nová metoda léčby aortální stenózy. In: Jihočeská
konference nelékařských zdravotnických pracovníků. České Budějovice:
Nemocnice České Budějovice, 2008-. 2009, s. 11-12.
8. KRUPIČKOVÁ, Zdislava, 2017. Aortální stenóza minutu po dvanácté. Kapitoly
z kardiologie pro praktické lékaře, 9(1), 36-38. ISSN 1803-7542.
9. LINHARTOVÁ, Kateřina, 2013. Diagnostika aortální stenózy. Kardiologická
revue, 15(3), 141-143. ISSN: 1212-4540.
10. MATES, Martin a Jan KOVÁČ, 2009. Vyšetřování nemocných před katetrizační
náhradou aortální chlopně. Intervenční a akutní kardiologie, 8(5), 251-254.
ISSN 1213-807X.
11. MOKRÁČEK, Aleš, 2013. Nové směry v chirurgické léčbě aortální stenózy.
Kardiologická revue, 15(3), 144-148. ISSN 1212-4540.
12. NGUYEN, Giang a Jonathon LEIPSIC, 2013. CT vyšetření srdce a CT
angiografie při hodnocení pacientů před katetrizační implantací aortální chlopně.
Current opinion in cardiology, 6(4), 81-88. ISSN 1802-3711.
13. SCHMITTO, Jan D., Friedrich W. MOHR a Lawrence H. COHN, 2011.
Minimálně invazivní náhrada aortální chlopně: jaké jsou její výsledky u vysoce
rizikových pacientů?. Current opinion in cardiology, 4(2), 32-36. ISSN 1802-
3711.
14. VONDRÁK, Jiří a Petr VOJTÍŠEK, 2012. Významná aortální stenóza v běžné
klinické praxi. Praktický lékař, 92(5), 280-283. ISSN 0032-6739.
VI
15. VOJÁČEK, Jan a Jan HARRER, 2013. Má transapikální implantace aortální
chlopně budoucnost?. Intervenční a akutní kardiologie, 12(4), 171-172. ISSN
1213-807X.
16. ZAJÍC, Jiří, 2013. Aortální stenóza u geriatrických pacientů. Geriatrie a
gerontologie, 2(2), 70-73. ISSN 1805-4684.
17. ŽELÍZKO, Michael, 2017. Katetrizační léčba aortální stenózy. Postgraduální
medicína, 19(Příl. 1), (Kardiologie), 59-65. ISSN 1212-4184.
18. ŽELÍZKO, Michael, Bronislav JANEK, Marek HRNČÁREK, Jiří MALÝ, Ivan
NETUKA, a Lucia BARČIAKOVÁ, 2016. Aortální stenóza a nové indikace
katetrizační implantace aortální chlopně. Intervenční a akutní kardiologie, 15(1),
19-25. ISSN 1213-807X.
VII
Příloha B – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zpracovala údaje/podklady pro praktickou část bakalářské práce
s názvem Ošetřovatelský proces u pacienta po náhradě aortální chlopně v rámci
studia/odborné praxe realizované na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7,
Praha 5.
V Praze dne 31. 3. 2018
………………………......
Jméno a příjmení studenta
VIII
Příloha C
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Duškova 7, 150 00 Praha 5
P R O T O K O L K P R O V Á D Ě N Í S B Ě R U P O D K L A D Ů P R O Z P R A C O V Á N Í
B A K A L Á Ř S K É P R Á C E
(součástí tohoto protokolu je, v případě realizace, kopie plného znění dotazníku,
který bude respondentům distribuován)
Příjmení a jméno studenta Navrátilová Barbora
Studijní obor
Všeobecná sestra
Ročník
3.
Téma práce Ošetřovatelská péče o pacienta po náhradě sortální
chlopně
Název pracoviště, kde bude realizován sběr
podkladů
Kardiochirurgické oddělení – JIP
Jméno vedoucího práce PhDr. Hana Belejová PhD.
Vyjádření vedoucího práce k finančnímu
zatížení pracoviště při realizaci výzkumu
Výzkum
bude spojen s finančním zatížením pracoviště
nebude spojen s finančním zatížením pracoviště
Souhlas vedoucího práce souhlasím
nesouhlasím podpis
Souhlas náměstkyně pro ošetřovatelskou péči souhlasím
nesouhlasím podpis
V Praze dne 31. 3. 2018 ………………...................
podpis studenta